Analýza profilových obrázků uživatelů Facebooku.

Komentáře

Transkript

Analýza profilových obrázků uživatelů Facebooku.
SociáIní sítě patří v dnešní době mezí široce diskutované téma i z toho dŮvodu, Že nabízísvým uŽivatelŮm rŮzné
možnosti doiozumívání se, Lidská komunikace zde neprobíhá pouze písemnou formou, ale i dalŠÍmi1qŮ^sobY. Informace, respektive obsah komunikace, jsou v takovém případě předávány napříktad v podobě obrázkŮ nebo fo,
tografií. Clánek ie zaměřen na uživatele Šociátníchsítía iéiiénprofilavé obrázky. ttlavní dŮraz ie \Pd9n_ PředevŠÍm
;:';;;;Í;i;Íi-Éá"á"o*.v úvodu je charakterizováno-piostředí sociátních sítía vysvětlena stěŽejní termlnologie. Zároveň iso, ,*iiárv i páiiŠrv již reatizované wýzkumy, které se probtematikou profilových obrázkŮ v sovýzkumu, jehoŽ podstatou je_ analýza
íiátiiin ,iti"í zabýyaly. óit.^ irirpéit u ie představeňí koncepce vlastníhojsou
stanoveny dva X!ÍěoY! ukazatele,
výzkumu
V
rámci
řacebooku.
iiáiiň"iin-"rrjixa ivtranýČn u*ivatel'ů
'množstií
a obsah proircvýcn obrázků, které budou v jeho prúběhu sledovány, Posléze isou jed_notlivé lg1tesorle
uživatet& porornány i iiáaÉiu pohtaví, věku afud. Ý ývěry i_sou diskutovány návrhy týkajícíse rozdělení uŽivatelskýc-h kategorií, stejně jako možnézaměření a vývoj výzkumu v budoucnu.
Úvod do problematiky
předstaZ:ak je pro lidstvo od jeho počátku Velace dŮležitým smyslem,,bea kte_rého si většina z nás nedokáŽe svŮ; Život ani
uit, ťpo.ounání s ostailími jasně dominuje - odňadem 70 až 90 7o iniormací získáváme vizuální cestou, tedY více :'':eŽ vŠemi
ostatními smysly dohromady (Zikmundové, 2Oa7).
Současná společnost, ať už ji nazveme jakkoliv, je pod neustátou záplavou vizuállích podnětŮ v reálném i online světě..,NaŠe
Řůriuiu je v'rostouci míře kúltu.ou vizuální. v prŮuěnu posledlích dvou století byla západní kultura místo Ústních Či textových
sdělení ovládnuta vizuálními médii" (Sturken, Cartwright 2001, s, 1, 10 cit. dle Sztompky, 199B, s, 11). Prostředí sociálních
sítítedy v tomto ohledu není výjimkou, spíšenaopak - vizuální složka je zde klíčová.
sociologického a 2) webového. Pokud hovoříme o sociální síti z pohledu so(uzlové body sítě), které jsou na_vzájem propojeny směnnými vztahY^(sPoje
subjektŮ
jedlá
sociálních
se o,,množinu
ciologie,
cit.
Na sociální sítě se můžeme dívat z pohledu: 1)
(H,E. Barnes I972
iitlj]póá11"1 sociálni'sítě získal odborný status v britské sociální antropologii na přelomu 50, a 60. let"
je tomu u sopodie uiitová ,2ooo, s. 92). Sociá|ní sítě v prostředí internetu nabizejí nejen možnost navazovat kontakty, jak
(Boyd
20a7),
Ellison,
a
zviditelnit
a
určit
vazby
tyto
zejména
tlátnícn sítíz hlediska sociologie, ale
mezi nimi" (wasse:-man
,,sociální sítě se skládají z konečnémnožiny nebo množin aktérůa vztahu Či vztahů definovaných
(c2005)
Kloke a.Ya.ng (c2O0B),
nebo
Mrvar
a
Batage|j.
(2OO9),
Nooy.
dé|e
Faust
á Faust, 2009, s. 20). J;k popisují Wasserman a
je mY,o.;ainl ,iř já'ure"ná ur.teiv u;"ji.h vzájemnými vztaňy, které považujív kontextu sociálních sítíza urČujícÍ.Aktérem
jsou
prokteré
organizace,
například
celé
nebo
seskupení
neformální
už
ať
entit*
šlena sociální entita, skup:lrou'páx sociá'lní
StruČně
c2005).
Batagelj,
Mrvar
a
Nooy,
L7-21l
2009,
s.
po;"nv vzéjemným ;rtiň", G6iiaŇ ipo:enii 1wasserman a Faust,
řeČeno je sociální síť,,propojená skupina
lidl.
sociální sítě (angl,
V tomto příspěvku je nahlíželo na sociátní sítě jako na_webové služby. Vyjdeme{i z anglické terminologie,
social netwot-ksites)o"iinu:"*"řko,.weuoveélužby,kteréumožňujíjednotlivcŮm: 1)vybudovatveřejnýneboČásteČněvea_Procházet sezř":ný p."iir u uraur"ne* ,yšternu, 2) iormulovat ."rňám ostatních uŽivatelŮ, s nimiž sdílísPojenÍ, 3) zobrazit
sPojení
názvoslovítěchto
a
Povaha
systému,
v
rámci
spojeníjiných.uživatelŮ
proénázet
seznam
ná*.uý.r.', spojení a zároveň
psané literatuře objevuje též
se mohou iišit v závislosti na konkrétnísociální siii"isoýa á Etli.on, 2oo7). Někdy se v anglicky
které vŠakautorkY
označenísocial netwofking service nebo social netwbrť service (Reitz, c2015) a social netwo.kin9 sites,
podstatou
ani zásadním roznení
což
vztai:l,
iniciaci
zdůrazňuje
neboť
označení,
Boyd a tllison (2007l neóáuazuiiza ideální
dílém,který oooeru;Ó sociální siiě oc jiných forem počítačovězprostředkovanó komunikace.
sítíbYla
Zhruba na přelomu 2a. a2I. století začaly vznikat první socJální síiě.v prostředÍInternetu. HistorickY První sociální
jiŽ standardlím osobním Profilem a sezpiipomínala.dnešní.sociátní
s
sítě
jež
1997.
roce
v
vznikla
SixDegrees,com,
stránka
namem přátel. Webové stránky SixDegrees.com všaÉbyly zrušeny již v roce 2000. Samotný zakladatel PříČinutéto události
Tavidě| v pokrokovosti .áálo prÓ:ur.tu, řtení tak zkrátka předběhl svou dobu (Burian, 2oI4., s. 84.). Kolem roku 2004 {viz
studentY
prozatím
dostu?ný
ale
iFacebook,
Pro
meza
nimi
Pouze
množství,
v
ne'oývalém
poaóoňďpii,:etty
bulka 1i se rozšířily
Harvardské univerzity. (Tabulka 1, nasled, strana )
Vzájemné odlišnosti jednotlivých webových stránek sociálních_síti nalezneme nejen v jejich 9rafickém vzhledu a technickém
póveoení, aletakóu.ůino.oáo.ti konkrétlíchskupin uživate|Ů. vedle sociálních sítívšeobecnéhocharakteru !|ac9!o99k nebo
psŮ), L;rČité
boogle+) existují takové, které lákají osoby ze specifických zájmových skupin (Dogster zaměřený na milovníky
.irv, ,-úel.ii,ďra*er"ni, nlnoz"nŠkeho vyznání (MyChurch), národnostrri identity nebo takové, které se soustředí naPříklad na video obsal (YouTube), sdíleníobrázků (Pinterest) atd,
málo
Ačkoliv některé sociálni sítě jsou přístupnó po ce|ém světě, jejich obliba zŮsta|a primárně mezi hranicemi několika
pj"j^""šlr
fenomén9l
3yla
orkut'(-oikut,
síť
sbciální
[2014])
;l;iů. v;iř";"puuiňi, oň"i:ii náe";stuj'icí,
"..i?:i]l!,13|:j.ul"
UziVaIndii nebo pákistánu. rlešto ó nikterak malou síť,v době svého největšího rozvoje měla přibliŽně 50 milionú aktiVnich
v
době
populární
zejména
by|y
Před
které
jako
nebo
Spoluzaci.cŽ,
Lide.cz
weby
české
i;Ě aM;;yiki, ioi+l, Ň"uo tvpi.tv
Facebookem,
lIIl;o
?/"o15
Rok'
Název
I99,]
Six Degrees.com
l998
l999
LiveJoumal, AsianAvenue, BlackPlanet
2000
Lunarstorm*, M:Gentg, Six Degress (ukončeno)
200l
Clrvorld, Ryze
2002
Fotolog, Friendstel, Skyblog
2003
Courchsrrrfing, Linkedln, My§pace, Tťbe.net, Open BC/Xing, Iá§I"I'M, Hi5
20u
orku1, Dog§ter, iti§l(Í, Piczo, Mixi, Fácebook (pro sfudenty Harva]dské §iverzí6l), Multiply, aSmallWorld, Dodgeba1l, Cer€21,
2005
Yahoo! 360,
2006
QQ (opětovíté spušlělri), lacebook (pro korporace), Windows Live Spaces, Cyrxorld (USA), Twitter, MyCburch, Facebook (pro všechny)
2007
Badoo (opětovnó spuště:tí), Mom Bloggers Club,
2008
Kaixin001, Greenwala
YolTlle,
2009
MyBlackberry, MySears, MyKman
2010
Google
BW,
Cat§teí, u}rye§
Xanga*, Cyworld (Čina), Bebo*, Face}ook (pro q,soké školy), Ning, AsianAvenue, Black}bret (opěloyné spuštění)
Hulq FriendFeed
Pinteíe§t
20|l
prvky sociálních sítí(opětovné spuštění)
Tabutka
1
Časový přehted spuštění někter.ých nejvýznamnějších saciálních sítía komunitních webů s prvky sociálních síťí
(BoYd a Ellison, 2007, s. 3; Pride a Ferrell, c2012, s. 2B9; Gundotra, 2011; Pinterest, c2015)
Většina podobných služeb se snažío udžení stávajících a zároveň získání nových čiel3, některé neustále vylepšujía integrují
nové informačnía komunikačnínástroje, vytvářejí aplikace pro přístup přes mobilní zalizení, doplňují možnosti sdílenífotografií, videí a dalšího multimediálního obsahu. Součástísociálních sítíbývají profily uživate|Ů, ielichž základ je, mimo jiné, tvořen seznamem ,,přátel", kteří jsou rovněž uživateli určitéslužby, Mezi dalšíinformace, které o sobě uživatel obvykle mŮže
poskytnout, patří věk, zájmy, zaměstnání, škola nebo profilová fotografie (Boyd a Ellison, 2oo7).
Jedny z nejvýznamnějších sociálních sítíjako je Google+, Facebook, Twitte1 Tumblr a Linkedin nabízejí svým uživatelŮm podobné možnosti, ne však ve stejném rozsahu. Zajínavý přehled nabídky rŮzných funkcí zmíněných sociálních síli nabizí infografika auto.Ů Caufielda a Kesslera (in Hej1,2011).
Z existujících sociálních sítíje nejvíce prostoru věnováno lacebooku, který je ústředním tématem článku isamotného výzkumu.
Clánek čerpá z autorčiny diplomové práci, v rámci nížbyl realizován vlastnívýzkum, Sociální síťFacebook byla spuštěna v roce
2004. Od té doby se rozšířila, a stále rozšiřuje, nebývalým zpŮsobem. Prvenství v počtu uživatelŮ získala služba zakladatete
Marka Zuckerberga v dubnu 2008, kdy předběhla MySpace, a stala se tak nejpopulárnější sociální sítína světě. Za příčiny tohoto historického mi|níku lze považovat skutečnost, že Facebook je oproti Myspace přehlednější a je zaměřen na demograpublikum, které zahrnuje teenage.y, rodiČe, ale i prarodiče, Nejrychleji rostoucí skupinou uživatelŮ na Facebooku
ficky šírší
jsou ženy nad 55 let, Obě zmíněné sociální sítě jsou si velice podobné. Svéiro času se také MySpace, které bylo spuštěno dříve,
drželo na špičcev úspěšnostizejména ve Spojených státech americkýci (Pride a Ferrell, c2OI2, s. 289-290).
Zcela zásadni odlišnost však spočíváv samotném poČátku Facebooku. Nevznikl totiž jako celosvětová síť,ale jako komunitní
web uživatelŮ, kteří si byli vzájemně vetice blízko. UŽ od svého startu se uživatel hiásil pod svou p.avou identitou, neexistova'a ano.ym.i přispěvatelé nebo smyšlené profily. Postupem Času se síťrozšířovala a nabízela uživatelŮm stále více prostoru
a zejména dŮvodŮ, proč se vracet (hry skupiny atd.). K 28. lednu 2015 bylo na Facebooku 1,393 mi|iardy aktivních uživatelŮ, denně tuto stránku navštívízhruba B90 milionŮ z nich a stráví zde prŮměrně 21 minut (informace z 19. záii 2014) (Smith,
2015). Prozatím se počei aktivních uživatelŮ nesnižuje, naopak stále stoupá {viz statistika). Zájem o tuto sociální síťze strany
médií, firem, odborné i širokéveřejlosta je tak patrný napříč ce|ou současnou společností,
Podstatou Facebooku jakožto sociální sítě je vytváření a udžování sociálních interakcí. Právě lacebooku 5e povedlo něco, co
jiní zástupci nedokázali - spojit online viftuá'lí a offline reálný svět, Zde je potřeba si :;vědomit, že sociální sítě jsou obvykle
využíványjako místa k navazování nových kontaktŮ. Facebook umožňuje nejen vytvářet nové sociální vazby (výhradně v internetovém prostředí), ale obnovovat a udržovat i ty, které vznikly dříve v běžnémživotě (Huang a Park, 2013, s. 336.).
V takové míře se žádné jiné sociální síti nepovedlo nic podobného.
Tomu odpovídá také množstvíosobních údajŮ, kteró o sobě uživatelé, jínak chránícísi své soukromí, na Facebooku prozradí.
Vedle validní e-maalové adresy to m3že být profilový obrázek, místo bydliště, datum narození, status vztahu, o3libené filmy,
knihy či hudba nebo počet přátel na Facebooku. Vše zá|eží na nastavení soukromí jednotlivých uživate|3.
přímo ideální. Uživatelé mohou nah.ávat a šířitvlastní obsah nebo sdílet
Facebook je pro komunikaci vizuálních
obsah jiných tvŮrcŮ. Častýmípříspěvky 'nformací
v tomto online prostředí jsou textové kome:táře, emot|kony, sdílenéobrázky nebo
videa, Obsah sdělení mŮZe nýt rŮzný, od profesního charakteru až po čistě osobní oznámení například o narození potomka
prostřednictvím fotografie. Také možností,kam lmísiii ur,Čitou informaci, je hned několik.
Současný stav problematiky
Vizuá|ní aspekty sociálního světa jsou předmětem zájmu rŮzných oblastí sociálních věd - studií vizuální ku|tury, které zkoumají ,,všechny formy obrazových představ realizovaných v lidské kultuře (malířství, 9rafice, sochařství, fotografii, reklamě,
,/,r* [IIl;r
filmu, videu, poČÍtaČovýchhrách, internetu apod,), ale také vizuální sociologie zajímajícíse o,,viditelné kulturní formy"1
(Sztompka, 2007, s, 7) a jiných,
Nah|édneme-li na již realízovanévýzkumy týkající se stěžejního tématu, zjistíme, že se mnoho autorŮ v této souvislosti zabývá online sebeprezentováním, které je ,,jedním z nejzásadnějších motivŮ vyvolávajících aktivitu v oblasti sociálních sítt
(Tifferet a Vilnai-Yavetz, 2O14, s. 3BB).
Prezentovat sám sebe mŮže uživatel socjální sítě pomocí explicitních i implicitních dat. Oba typy informací mohou být předáo
v.v,
v nejrúznějŠÍpodobě - obrazové, zvukové i textové, Pokud se zaměříme pouze na implicitní obrazové podněty, význam
a pŮsobení na ostatní uživateie je poměrně významné. Hodnocení ostatních osob staví častó na jejich profilovém obrázúu, lak
ve své studii prokázaly Ivcevic a Ambady (2aL2, s. 43). Profilové obrázky a úvodní fotografie dávají uživatelŮm Facebooku
velký prostor k sebevyjádřenÍ, protoŽe si je mohou sami vybrat (Tifferet a Vilnai-Yavetz,2Ol4, s. 3B9.). A právě sebeprezen_
tace, tedy snaha ovlivnit úsudek o:,'lás samotných, je zásadním motivem při výběru profilového obrázku. Uživate|étotiž vnímajÍ, Že jsou jejich profilové obrázky pod drobnohledem ostatních (Tifferet a Vilnai-Yavetz,2ol4, s, 3B8).
ván^y
Co tedy celkově ovlivňuje chování uživatelŮ v prostředí internetu (potažmo na sociá|ních sítích)?Uživatelése snažízískat sociální kapitál', udrŽovat přátelství a vytvořit či zlepšit vlastní image (Utz, 2010; Zhang,2010 cit. podle Hum, 20].1, s. 1B29,).
Fotografie je samozřejmě jednou z možností,jak zminěné snahy podpořit, čehoijsou si vědomi i samotní už|vateté. Dle výsledkŮ Alyson L, Young a Anabel Quan-Haase (c2009) celých 98,7 o/o respondentŮ uvedlo, že uveřejňují fotografie své osoby,
namísto avatarŮ apod. Je však potřeba zdŮlaznit, že Facebook se od jiných sociálních sítímŮže lišit Švýáchaákteristicky prostředím, které se od jiných anonymních přesouvá až k nonymnímu3.
Kapidzic (2013, s. 14-19) zkoumala jako dalšímotiv při výběru profilových obrázkŮ narcismus, ale také vliv osobnosti apod.
Ve své studii zjistila, Že narcismus je významným prediktorem .notivace při výběr profilových fotografií, ježzdťlrazňujíatraktivitu a osobnost u mužůi žen.
V Článku jsou vybrány výzkumy, které se zaměřovaly především na obsah a množstvíprofilových obrázků. Dále byly sledovány návaznosti na věk, poh|aví a dalšífaktory které by mohly ovlivnit právě obsal či množstvíprofilových obrázků.
Výchozí prací pro vlastní výzkum je studie z roku 2OIí, kterou publikovaly autorky Hum, Chamberiin, Hambright, portwood,
Schat a Bevan, Zabýva|y se obsahovou analýzou profilových fotografií na Facebooku, l,|lavním tématem jejich výzkumu je budování identity a souvisejícígenderové odlišnosti v prostředí sociálních sítí.Ve své práci se zaměříly na obsah aktuálního profilového obrázku uživatelŮ Facebooku a celkový počet profilových obrázkŮ v přístušnémalbu, Zjišaěnévýsledky následně
srovnávaly dle pohlaví,
Za respondenty bylo zvoleno 150 vysokoškolských studentŮ, kteří byli aktivními uživateli sociální sítě Facebook. Zároveň se
muselo jednat o,,přátelet' výzkumníkŮ, vzhledem k nutnosti komunikace s respondenty a vyžadovanémusouhlasu s účastíve
výzkumu. DalšímdŮvodem byl přístup do alba profilových obrázkŮ. Respondenti by|i vybráni náhodným výběrem třemi vý_
zkumníky.
Pro analýzu profilových obrázkŮ bylo vytvořeno celkem 5 kategorií týkajících se obsahu a množství:
1,
2.
3,
4.
5.
fuzická aktivita,
upřímnost,
vhodnost,
počet subjektŮ,
počet obrázkŮ,
Fyzická aktivita, tedy jak moc aktivní byly subjekty na danóm obrázku, byla ve většině připadŮ (B2 o/o) vyhodnocena možností
kompletně neaktivní. U majoritního podílu zkoumaných uživatelŮ se vyskytovaly pózované profilové obrázky (celých 76 o/o),
které byly vhodné pro všechny typy a kategorie uživatelŮ (86,7 o/o). U téměř poloviny uživatelŮ se na profaaovém obrázku objevoval pouze jeden subjekt {42 o/o),I v tomto výzkumu se dospělo k závěru, že mezi pohlavími neby|y shledány významnější
odlišnosti. Z výsledkŮ, mimo jiné, vyplynulo, že respondenti měli ve svém albu obvykle 21 a více profiiových obiázkŮ (86 o;).
Jejich zjištění přinesla rovněž nové poznatky týkajícíse budování identity v prostředí sociálních sítí.Uživatelé,ať chtějí čínikoliv, svŮj aktuální profilový obrázek nemohou před nechtěnými uživateli ui<n7to. Jedná se o jednu z informácí, kteráie zobrazena při vyhledávání r;živatelŮ. Na základě popsaného výzkumu je tedy možnépředpokládat, že si vysokoškotšiírespondenti
uvědomují dŮležitost budování online identity, pokud vezmeme v potaz, že jejich profilové obrázky byly typicky bez fyzické
aktivity, pózo^vané, vhodné a obsahovaly pouze daný subjekt, Navíc se v jejich albu profilových obrázkŮ nacházelo více než
20 exemplářŮ, Lze tedy vyvodit nejen to, že m|adým l|dem záleží na onliňe-sebeprezentaci před ostatrrimi, a|e také skuteč,,Viditelné kulturnj formy" (angl, visible cultural forms) je pŮvodní označeníBankse (1998, s. 11) pro vše vizuálně pozorovate|né
bez ohledu na ivůrčiúmysl (tedy zda jde o záměr vytvořlt obraz či nikoliv).
.,Sociální kapitál" je síťznámostí. kontaktŮ a vztahŮ k druhým lidem, kterou využíváme pro saturaci svých potřeb. (...) Sociální kapitál máme k dispozici jako potenciálnÍ. V konkrétní situaci ho mobi!izujeme.,, Velikost sociálního kapilálu je dána velikostí: potenciální (mobilizovatelné) kontaktnísociá|ní sítě; velikostí sociálních kapitálŮ * subjektŮ této sítě... Vytvářením a udžováním sociálních
kontaktŮ do sociálního kapitálu investujeme (Novotná, 201O, s. 26-27).
Nonymníjako opak anonymního (Zhao, Grasmuck a Ma.tin, 2008; Strano, 2008; Herring a Stoerger, 2013, s, B; Hum, Chamberlin, Hambright, Poftwood, Schat, Bevan, 2011, s. 1829).
AČkoliv je ve zmiňované práci tato informace uvedena, nenízcela pravdivá. Ukryit profilový obrázek před zraky veřejnosti je poměrně
sloŽitý Úkon, kteni vyŽaduje uŽivatelovu snahu. Profilové obrázky bývají nastaveny jako veřejné (výchozí nastavení),
[Xlio
2/2o1á
no5t, že si uvědomují i možná rizika spojená s umístěnímnevhodných íotografií na svŮj profil, což by jinak v budoucnu moh|o
vést například k pro-btémŮm u potenciálních zaměstnavatelŮ.
mělo na svých profilových obrázcích (fotografiích) dvě a více osobs. Jak zjistila Strano, ženy si
1hrub9 38,1.procent uživatelŮ
častěji oproti mužůmvybírají profilové obrázky s přítelem a dalšímiosobami nebo fotografie ze speciálních událostí. Možnou
příčinoumŮZe uýt silnější potřeba žen zdŮraznit svou skupinovou identitu v online kontextu.
Hum a ko|. ve své práci z roku 2011zmiňují, že z obsahového hlediska má nejvíce uživatelŮ na profilovém obrázku pouze jeden
subjekt, následováno možnostípár (2 osoby) a na posledním místě skupina (3 a více osob).
Někteří autoři se zaměřili také rra četnost změn obrázkŮ, jako například již zmiňovaný výzkum autorky Strano (2008), která
zkoumala formování adentity v kontextu sociálních sítí6.Obecně si uživatelémění svŮj profilový obrázek v prŮměru sedmkrát
ročně, ale málokdy p:ovádí jakékoliv změny v albu profilových obrázkŮ. Bez ohledu rra pohlaví respondenti rádi ukazují svou
příslušnost k určitéskupině (rodina, dŮležité osoby apod.), Uživatelérrad 31 let pravděpodobně nikdy nezměnili svŮj profilový
obrázek, což nazrračuje, že by věk mohl být určujícímfaktorem. Avšak,autorka dodává, že se obvykle jedná o nováČky v prostředí Facebooku7, při zkoumání souvis|osti mezi četnostízměn obrázků a pohlavím byla ověřena domněnka8, že si ženy častěji mění své profilové obrázky,
.
Genderové a jiné rozdíty byly středem zájmu hned několika studií v dané oblasti. Hum a kolektiv (2011) a Lebel a Danylchuk
{2or4) tyto genderové rozdíly v sebeprezentaci v prostředí sociální sítě Facebook dávají do spojitosti s teorií kulturních rolí
(o:e rágty, tÓez;, která je spojena s určitými očekávánímijak ze strany mužŮ, tak i žen, Jedná se o pŮsobení napříč historií
lidstva, již od lovcŮ a sběračŮ, které je však v současné společnosti postaveno před zcela nové výzvy,
Raacke a Bonds-Raacke (2008) poukázali na zjištěnou skutečnost, že ženy častěji mění vzhled svých webových stránek. Ačko|iv se jedná o webové stránky celkově a nikoliv pouze profilové obrázky, výsledky mohou naznaČovat tendenci Žen vytvářet dynamičtějšíidentity, což se m3že projevit takó v profilových obrázcích.
odlišnosti mezi profilovými obrázky uživate|Ů z hlediska genderového srovnání potvrdil výzkum z roku 2014 auiorek Tifferet
a Vilnai-yavetz, Vycházely z myšlenky evolučníhovývoje a vývoje kulturních rolí z pohledu psychologie (podobně jako Hum
a kolektiv), které jsou u žen a mužŮ odlišné.Zaměřily se na:
1.
rodinné vztahy (ženy jsou více orientovány na rodlnu než muži, tedy ive svých profilových obrázcích více ukazují ro-
2.
sociální status (ženy si vybírají muže mj, podte sociálního statusu, to se projevuje v sebeprezentování mŮŽu, kteří
se tak mnohem častěji než ženy snažítento status ukázat - typicky symboly jako je auto, módní dop|ňky apod.),
riskování (muži více riskují a pro ženy jsou tím více přitažlivější9, což se v profilových obrázcích mŮže projevit čas-
3.
4.
dinu),
tějšímzobrazováním exteriérŮ, konzumování drog, kouření nebo pití a|koholu),
emocionální vyjádření (oproti mužŮm ženy více dávají lajevo své emoce, typicky v profilových obrázcích udžujíoČní
kontakt, nezaknlvají si obličej například slunečnímibrýiemi a více se usmívajÍ1o).
K podobným závěrům ve své studii dospěla také Strano (2008), která uvádí, žeženymajítendenci měnit obrázky Častěji (viz
.o
vyse) a zouraznu3l v nrch své vztahy. Také samy sebe prezentují jako usmívajícíse, vypadající radostně. MuŽi jsou ráéi zo,
brazováni v unikátním zobrazeni se silným dŮrazem na individualismus.
Bez pochybností lze potvrdit, že na některé uživatele je skutečně vyvíjen spoleČenský tlak, aby si změnili svou profilovou fotográfii,3ák uvedla část respóndentŮ (Strano, 2008), Úuži iženy na prófilových obrázcích prezentovali svŮj romantický.vztai:,
ačioliv'genderové vnímáníie značně oaliSne.'UživaÍetky naznačbvalý svou identitu (žena v pevnóm vztahu), kdežto muži zdŮrazňovali zejména daný vztah.
Zkoumání odlišnostíuprofilových obrázkŮuživatelŮzhlediskavěkuneníčastým jevem,VětšinaautorŮl1 sezaměřujenaadolescenty či vysokoškolské studenty. Avšak i v této skupině uživatelŮ je možnénajít určitéodlišnosti. Livingstone_(2008) ve svém
výzkumut2 zlistila rozdíly i v relativně malém tří|etém věkovém rozdílu mezi adolescentními účastníky.MladŠÍzástupci buduj1
svou ídentitu skrze vizuálně propracované, avšak individuální profily, kdežto staršíadolscenti dávají přednost jednoduŠŠÍmu
profilu (esteticky uhlazenějšímu) a častěji zŮrazňují své sociální kontakty, skupiny vrstevníkŮ apod. Zde lze předpokládat určitépropojení na sociální síťFacebook, kde by mohli staršíuživatelézobrazovat častěji skupinové obrázky než pouze fotografie sebe samých.
5
10
11
1,
Tato skutečnost můžeodrážet snahu implicitně znázornit skupinovou identitu, která se projevuje také ve snaze mít většímnožství Facebook přátel apod, (Strano, 2008).
Respondenti byli uživatelénad 18 let v celkovém poČtu 427.
Celkem 6o,7 o/o starších31 let se připojili k sociá!ní síti Facebook během posledního roku (Strano, 2008).
Ta vycházela z předchozího výzkumu Raacke a Bonds-Raacke z .oku 2008 týkajícíse profilové stránky jako celku, kdy byly zjiŠtěny
častějšízměny právě u žen. Avšak s upozorněním, že se nejedná o adekvátní srovnání.
Typickým příkladem je znázornění muže v divoké krajině vykonávajícího relativně nebezpečné povoláni (kovboj) a kouřícího cigaretu - tzv. Ma.lboro man,
oh, muŽi
Tuto teorii potvrdila také Andra siibak (2007), aČkoliv v prostředíonline seznamek, která zjistila, Že Ženy se raději (Ženy 65
o/o)
jsou
(ženy
pouze
28
hlavu
a
ramena
vzdálenosti
ukazující
profilových
v
těsně^jší
osobní
dále
fotografiích
usmívají,
24
na svých
o/o, m'uži 15 ó/o), Také pózy u žen byly více vyzývavé a oblečení zdůrazňovalo jejich sexualitu.
Kapidzic, 2o12; |-|um, Chamber|in, Hambright, Portwood, Schat a Bevan, 2011; Lebel a Danylchuk 2014 aj.
Rozhovory s 16 adolescenty ve věku 13 až 16 let.
2/"a15
í§l;a
Respondenti ve věku od 22 óo 30 let většinou na svých profilových obrázcích zobrazuji události a aktivity ze svého živoá. Zafrinavým faktem je, že někteří užívateléprofilové obrázky nevnímají jako sebeprezentaci, ale jako vzpomínku na hezkou udáilhst s něhým blízkým apod.
ffiují vŠaki studie, které rrezjistily výraznější odlišnosti dle jednotlivých skupin uživatelŮ. V obsahu a množstvíprofilových
oÓrazkŮ uŽivatelŮ Facebooku, dle výzkumu Hum, Chamberlin, Hambright, Portwood, Schat a Bevan z roku 2011, nebyly zaznamenány výraznější rozdily.
Fosledním OŮtežitým poznatkem z předchozích výzkumŮ jsou odlišnosti související s rŮznorodostí jednotlivých kultur. Jak ve
Rui a Michael A. Stelanone (2013, s. 110-118), proměnnost publika ovlivňuje chování v online prostředÍ, coŽ má vliv na sebeprezentaci obrazovou formou. Například se jinakchovajíAmeričanéa obyvatelé Singapuru při uve-
wé práci poznamenali Jian
řejňování svých fotog
rafií13,
Podobně Chih-Mao Huang a Denise Park (2013, s. 339) ve svém příspěvku, kteryí,se zaměřoval na kulturní vlivy na fotografie na Facebooku, zjistili rozóily mezi východními Asiaty a AmeriČanyla.
Vlastní v,ýzkum
Cílem provedeného výzkumu bylo zjištěnístavu - oďsahu a množství* používaných profilových obrázkŮ uživatelŮ vybrané sociá|ní sítě v návaznosti na stanovené ukazatele výzkumu (proměnné). Zjištěné výsledky byly porovnány s již realizovanými
rnýzkumy publikovanými v odiorné liter-atuře,
Rovněž použité metody, stanovené výzkurnné otázky a související hypotézy vycházeji z předchozích výzkumŮ. Jedna (desátá)
hypotéza byla stanovela na základě subjektivní zkuŠenostiautorky jako uživatele sociální sítě Facebook.
r výzkumná
l výzkqmlá
l výzkumná
otázka č, 1: Jaké je množstvíprofilových obrázků vybraných uživatelůFacebooku?
otázka č,2: Jaký je obsah aktuálního profilového obrázku vybraných uživatelůFacebooku?
otázka č. 3: ]aké jsou odlišnosti těchto ukazatelů (množstvíprofilových obrázků a obsah aktuálního pro-
filového obrázku) v závislosti na pohlaví uživatelůa dalších faktorech?
o Hypotéza 1: Většina uživatelŮ má 2l a více profiiových obrázkŮ v příslušnémalbu.
o Hypotéza2 Mezi 35 a 41 o/o uživatelŮ má na svých profilových obrázcích párči skupinu subjektŮ,
o Hypotéza 3: Ženy oproti mužŮm častěji volí profilové ob:-ézky, kde je zobrazen pár či skupina subjektŮ.
o Hypotéza 4: Nejvíce uživatelŮ má na svém profilovém obrázku pouze jeden subjekt.
a Hypotéza 5: Ženy mají prŮměrně více profilových obrázkŮ než muži.
o Hypotéza 6: Muži oproti ženám ve svých profi|ových obrázcich častěji zobrazují exteriéry.
o Hypotéza7: Muži oproti ženám ve svých profilových obrázcích častěji zaknývají část nebo celý obličej (např.
n
o
o
ními brýlemi).
sluneč-
Hypotéza 8: Muži se oproti ženám na svých profilových obrázcích méně často dívajído objektivu (izn. neudržujíoční
kontakt).
Hypotéza 9: Muži se oproti ženám na svých profilových obrázcích méně často usmívají.
Hypotéza 1O: Většina uživatelŮ na svých profilových obrázcích nezobrazuje své zájmy,
V online sociálních síiích,podobně jako u sociálních sítíz hlediska sociologie, vytváříme vzájemné vazby s lidmi z podobného
prostředí (škola, práce apod,), se stejnými zájmy, přibližně stejného věku atd. Navíc lze vysledovat tři mechanismy, které jsou
zodpovědné za podobnost mezi aktéry spojenými ve stejné sociální síti (Zak a Zbieg,2014):
1)
- určitá tendence jednotlivcŮ navazovat vztahy s podobnými jedinci jako jsou oni sami, což ovlivňuje íormování těchto vztahŮ;
}romofilie
2) sociální nákaza * sociální účinekči vliv, kteni se šířínapříč sítívztahŮ (vzájemné ovlivňování aktérŮ sociální sítě);
3) zneprůkaznění - simulténnívliv na jednotlivce zapojeného do sociální sítě, kde na jednot|ivce spojené ve vztahu pŮsobí externí faktor (např. stejné pŮsobení reklamy rra spotřebitele - aktéry sociální sítě, kteří navštěvují společně stej:Tá
místa),
Pokud by prŮzkum prováděl pouze jeden výzkumník, je velice pravděpodobné,žeby respondenty byli lidé s podobnými identifikačnímiznaky, jako je bydliště, nejvyššídosaženévzdělání, zájmy a v neposlední řadě také profiiovýmí obrázky. Z tohoto
dŮvodu se na získávání dat podíleli 4 výzkumníci (autorka článku a 3 dalšíspolupracovníci). Pro zajištění rŮznorodosti by|i vybráni dva muži a dvě ženy ve věku od 24 do 37 let. Také zde byla určitá snaha o získání alespoň jednoho výzkumníka, ktený
nebude z prostředí Ústavu informatiky Slezské univerzity v Opavěls, Tenlo výzkumník má v počtu přátel jasnou převahu a jeho
13 Obyvatelé Singapuru sdílejímnohem více fotograiií než Američanéapod.
1a Američanése napřík|ad na fotografiích více smějí (tzn. úsměv ukazujícízuby).
15 Omezení na jednu univerzitu či věkovou kategorii apod., které mŮže limitovat širšívaliditu výsledkŮ v této práci, bylo součástíněktery;ch dřívějšíchvýzkumů - Livingstone (2008); Raacke a Bonds-Raacke (20OB); Zhao, Grasmuck a Martin (2008) nebo Hum,
Chamberlin, Hambright, Portwood a schat (2011),
[IliO
."*"
:? §,
sociální Vazby jsou VelicerŮznorodé, Doplnil tedy tým tří výzkumníkŮ z Ústavu informatiky §lezské univerzity v opavě _ jedné
vYuČujícÍ^advou studentŮ magisterského studia oboru Informačnía knihovnická studia. Vzájemné vztahy a podobnosii vý-
zkumníkŮ jsou naznačeny v Grafu 1.
1 V' at v4
.........,
i
I r--:--l
; r--l
Graf
7 Znázorněni
* vř*um*ílr,t až4
= píátelcMnaFffiu
= muž
= 'ana
j
i
vztahŮ a podobností mezi výzkumníky
Pro,z.ajĚtění optimálního získání vŠechdat byla vybrána kombinace dotazníkovéhošetřenía obsahové ana|ýzy profilových ob_
rázkŮ, DotaznÍkové Šetřenízahrnovalo zjištění identifikačníchúdajŮ respondentů pro určeníbližšíchspecifi'katio výzkúmném
vzorku a dále kvŮl; sledovaným proměnným.
UŽivatelé spojení s výzkumníky v sociálnísíti Facebook (,.přátelé") tvoří zkoumanou populaci - celkem ].257 uživaielů,pomocí
aPlikace Friend List Exporte. byly vygenerovány slatické seznamy přátel, Tento bod byl do výzkumu zařazen z toho dEvodu,
Že Fa"cebook zobrazuje
přátel dynamicky, coŽ znamená, že se v tomto seznamu časio mění pozice jednotlivých uži_seznamy
vatelŮ. To by pro potřeby výzkumu mohlo znamenat určitézkreslení. Současně byli označeni společnípřátelé všech výzkum,. o
níkÚ,_ČÍmŽse Předcházelo nechtěné duplicitě. Tuto část výzkumu měla na starost autorka článku, která zajišťovala hladký
průběh a komunikovala se zbylými výzkumníky.
Pro výběr vzorku byl zvolen nálodný výběr pomocÍ generování náhodných číselv on|ine programu Indemodino Group. Každému výzkumníkovi byla generována ČÍslazvlኝ,Jednou zezvažovaných možností výběru vzorku byla také metoda sněnové
|ouJ9, od které vŠakbylo upuštěno a částečně byla využita pouze v předvýzkumu. Důvodem bylo možnéoslovení respondentů,
kteři jsou si z dŮvodu homofi|ie aj, velice podobní. Přeh|ed výzkumlé populace, výzkumného vzorku a rrévratnosti výzkum_
ných dokumentŮ je patrný v Tabulce 2.
Yýzkumník
Počet Facebook,,přátel"
Náwatnost
256
83
51 (19,92%)
61,45 %
Y2
263
l05
34 (12,93%)
32,38%
v3
l25
75
36 (28,8%)
v4
6l3
17,
78 (12,72%)
434
: qízkumný vzorek
l257
=
2
Získáao
V1
Celkem:
Tabulka
Osloveno
qfzkumná populace
48
o/o
45,61%
l99
(15,83
o/o
43,85 o/l
populace)
Přehled výzkumné populace, výzkumného vzorku a návratnosti výzkumných dokumentů
Výsledky
Profilové obrázky nejsou pouze zanedbatelným prvkem v prostředí sociálních sítí,ale možností,jak se jednotliví uživatelé mohou
sebeprezentovat. ]ak prokázaly zmíněnévýzkumy, jedná se o jeden z určujícíchbodŮ při posuzování-druhých. Na jedné straně
tedy vidíme vlastníka profilového obrázku, kteý se snažíkomunikovat jeho prostřednictvím informace nejčastěji Ó své osobě,
na straně druhé pak ostatní uŽivatele sociální sítě (a často i mimo ni), kteří na jeho základě vlastníka hodnotí.
Online chování se mŮŽe od chováni v reálném světě odlišovat. Mohou zde glatit jiné zákonitost,, patrné napřík|ad při bL;dování online identity16, Je třeba zdŮraznit, že si uživatelépři online sebeprezeltaci Často dobře uvédomují, že jim proitředí sociálních sítírrabízínové možnosti, které v běžném životě nemají, což má zásadní vliv na jejich chování,
16 Rozdíl mezi online,,Vysněnou identitou" a identitou z reálného Života,
které nemusejí být v souladu (Zhao, Grasmuch a Maftin, 2008, s, 211).
.""* lIlra
Z hlediska identifikačníchznakŮ se potvrdila teo-e o_podobnosti subjektŮ v sociální síti, kdy zastoupení jednotlivých skupin
respondentŮ přibližně odpovídélozloženívýzkumníkŮ z hlediska pohiaví, věku, bydlištěapóO. zastoupeňí obou póh|aví rás-
pondentŮ bylo poměrně vyrovlalé (101 mužŮ a 98 žen). Oproti tomu věkové rozložení respondentŮ bylo, dle očékávání,nerovnoměrné díky poČetnésk_upině mezi20 a 29 lety _(147 respondentŮ). Druhou nejpočetnějšískupinou byli respondenti mezi
30 a 39 lety (36 respondentŮ). Opět dle předpokladŮ převládá místo bydliště Moravskoslezský krajli (107 respondentŮ), mezi
res9ondenty se vŠaknaŠlitaké zástupci jiných státŮ (Slovenska, Velké Británie nebo Švýcarska). V kategorii nejvyššídosaŽené vzdělání se opět promítl vliv výzkumníkŮ. Vysokoškolsky vzdělaní lidé zastupovali nejpočetnějšískúpinu 1i02 respondenti, tj, 5L,26 o/o), dále středoškoisky vzdělaní s maturitou (76 respondentŮ, ti. 38,19 o/o) atd.
VětŠina respondentŮ na svých profilových o_brázcích zobrazuje pouz_e jeden subjekt (potvrzení hypotézy č. 4) a op.oti stanovené hypotéze č. 2 se většípočet subjektŮ neobjevuje u uživatelŮ _v takové míře (skutečrrost: 1B.OB o/o, hypotéza: 35 až
4I o/o; viz Graf 2). Střední hodnota počtu profilových obrázkŮ je 7, prŮměrně jde o 9,B1 obrázkŮ na respondenta. Nejvíce uživatelŮ má 1 až 5 profilových obrázkŮ, čímžnebyla potvrzena hypotéza č, 1 (viz Graf 3). Většinou jsou obrázky pořízóny v exteriéru (45,23 o/o), a|e rozdíl oproti i:teriéru (40,7O 9o) ner:í tak výrazný, Uživateléve svých profilových obrázcích převážně
nezobrazují své zájmy a koníčky(68,84 o/o), čímžse potvrdila stanovená hypotéza č. 10, Očníkontakt v profilových obrázcích
udrŽuje 53,77 oh respondentŮ, tedy převaha z celkového počtu. Nadpolovičnívětšina respondentŮ si obličej z většíčásti nezakrývá (natočenímse bokem k objektivu, slunečnírrij bnilemi apod.),
--l
Rozloženípočtu subjektů na profilovém obrázk§
+,szot,
r
79,90o/o
15.57
lžadni i
SubjeK
rPár
**]:
Graf
2
f
'
RozloženípočťusubjekťŮ na profilovém obrázku
Roztoženípočtu profilových obrázků
žádný obr.
Graf
3
Rozloženípočtu profilových obrázkú
Rozdíly z hlediska pohlaví byly zaznamenány především u zakryvání obličeje (viz Graf B), které se vyskytovalo zejména
u mužŮ, potvrdila se tedy hypotéza č. 7, stejně jako v případě očlíhokontaktu, Zde se do objektivu nedívali zejméná muži
{26,I3o/o), ženy naopak spíšeano (29,15 9o) a rovněž by|a potvrzena daná hypotéza č. B (viz Graf6). Výraznou odlišnosti
byl počet profilových obrázkŮ (viz Graf 4) užen (prŮměrně) - !\,54 a u mužŮ - B,14 (potvrzení hypotézy č. 5). Ženy na svých
profilových obrázcích více zobrazují 2 a více subjektŮ, kdežto muži mají profilové obrázky převážně s jedním subjektem (po-
:- Slezská univerzita v Opavě,
ke které má většina výzkumníkŮ určitévazby, se nachází právě v Moravskoslezském kraji,
l§ra
"/.*,
ra:q=af,l
tvrzení hyPotézy Č. 3), U Žen převaŽují profilové obrázky focené v interiéru (24,62 o/o), u mužův exterióru (25,63 o/o), čímž
se Potvrdila hYPotéza Č. 6 (viz Graf 5). Z hlediska pohlaví je patrná převaha výskytu úsměvu u profilových ilnráztů .áspóndentek - Žen (celkem, tj.28,t4 o/o). U mužŮ je poměr opačný (2!,1l o/o), byla'tedy potvrzena hýpotéza'č.9 (viz Graf i).
Počet profilových obnizků dle pohlaví
Yo
0 obr.
(l|
%l2l
%{36|
1-5 obr.
l44l
]5 % (18}
x
6-9 obr.
-
10-19 obr.
20-29 obr.
i.,rr*t
30-39 obr,
n,;'';,:,
t)
4&49 obr.
50-59 obr.
l
l
0,50 % (1)
50-67 obr.
I
0,50 % {1}
t)
11,55%
:,T:;
13}
l24l
6(25,
l)
r ženy
r Muži
0,50 % {1)
Graf
4
Počet proftlových obrázků dle pohlaví
lokace v proftlovém ob:ázku dle pohlaví
r ženy
r Múži
Graf
5
Lokace v profilovém obrázku dle pohlaví
Výskyt očníbo kontaktu v profilovém obrázku dle pohlaví
l
Ženy
§ MUži
Graf
,/""*
6
lllro
Výskyt očníhokontaktu v profilovém obrázku dle pohtaví
Výslryt úsměvu v profilovém obrázku d|e pohlaví
r ženy
§ Muži
%(56|
Graf
7
Výskyt úsměvu v profilovém obrázku dle pohlaví
Wskyt zakrývání obličeje v profilovém obrázku dle pohlaví
(Lzl
Yo
{73|
r ženy
§ Muži
Graf
B
VÝskyt zakn/vání obličeje v profilovém obrázku dle pohlaví
odlišnosti dle věku a nejvyššíhodosaženého vzdělání nebyly příliš výrazné ani časté.U pohledu do objektivu se u skupiny respondentŮ mezi 20 a 29 lety více objevoval očníkontakt v porovnání s jinými věkovými kategoriemi. U počtu subjektŮ byla zjištěna ien nepatrná rozdí|nost z hledlska věku, kdy uživatelémezi 30 a 39 lety mají nejvíce profilových obrázkŮ bez jakéhokoliv
subjektu. Z hlediska počtu profilových obrázkŮ jsou patrné tendence nižšíhopočtu u nejmladšískupiny od 11 do 19 let a skupiný mezi 40 a 49 tety. Nejpočetnější skupina 30 až 39 let má obvykle 1 až 5 profilových obrázkŮ, Ačkotiv v malém počtu respondentŮ, skupina mezi 11 a 19 lety má tendenci se zakrývat více. U ostatnich větších skupin (především 20 až 29 let a 30
až 39 let) převažuje nezakrývá ní se. V mladší skupině respondentŮ (2O až 29 |et) převažujíexteriéry v profilových obrázcích,
kdežto u respondentŮ mezi 30 a 39 lety spíšeinteriéry,
Nikoliv výrazné, ale malé rozdíly nacházíme také u kategorií počet profilových obrázkŮ, lokace nebo zakrývání si obtičeje. Jednalo se především o rozdíly mezi středoškolsky a vysokoškolsky vzdělanými.
Pokud srovnáme zjištěnévýsledky s prací Hum a kolektiv, která byla popsána v teoretické části této práce, nalezneme zásadní
odlišnost. Podstatným zjištěním jsou právě rozdíly mezi pohlavími, které Hum a kolektiv nezaznamenali. Nutno však podoknout, že návrh tohoto výzkumu vycházel z několika dalšíchprací - především autorŮ Strano, Tifferet a Vilnai-Yavetz,
Z celkového počtu 10 bylo potvrzeno 8 stanovených hypotéz, pouze 2 byly vyvráceny. Mimo stanovené výzkumné otázky
a hypotézy byla částečněpotvrzena teorie týkajícíse podobnosti uživatelŮ spojených v sociální síti.
Závěr
provedený výzkum se týkal pouze velice úzkéskupiny respondentŮ, kteří patřiti do okruhu,,Facebook přá:et"_4 výzkumníkŮ.
Tento koncept, kteni vyše| z práce Hum a kolektiv, se zvolenými metodami snaŽil o zachycení maximální rŮznorodosti výzkumného vzorku, I přes veškeré snahy je však nutné konstatovat, že omezení, která s sebou sociální síťFacebook přináší,
jsou zásadním problémem pro tyto typy výzkumŮ. zjištěne výsledky není možnévztáhnout na širšíoblast uživatelŮ Facebooku, závěry tedy nemají obecnou platnost.
llll;O -",*
:{ a/
Během samotného procesu výzkumu bylo zjiŠtěno několik problémových oblastí - forma a způsob distribuce výzkumného do_
kumentu18, nutnost několikrát oslovovat respondenty (nevyplnění některých částíve výzkuáném dok_umentu, případné urgování se zasláním vyplněného dokumentu) nebo obava respondentů z ana|ýzy 1resp. puólikace vi;steJtů j pi"áiÓ,iý.-nÓ.;rků;,
V PrŮběhu výzkumu se objevily zajímavé náměty pro jeho dalšísměřování, Jednak rozvíjenímyšlenky souvislosti mezi profi_
lovými obrázkY a Úvodními fotografiemi, ale také zkoumání motivŮ pro výběr profilovéhóobrázku, Mohlo by tak jít o oaišíto_
gický krok od zjiŠťovánÍ,co gživatelékomunikujísměrem k tomu, prót tomuniÍ<ují právě tento obsah. Neméiě,ajim"ue
můi"
být.r.ozŠÍřenískupín uŽiÝatelŮ, ;elich srovnání například na úrovni států (viz zmiňbvané výzkumy) apod. V neposlédní řadě lze
rozŠÍřitvýzkum o dalšísociá|ní síť,například Twitter, který zkoumal Leběl a Danylchuk (Žo14).'
použitá literatura
BANKS, Marcas, 1998. Visual anthropology: ímage, object and interpIetation, pRossER, Jon (ed.) a (ed.). Image-based re_
search: a sourcebook for gualíťative researchers. London: Routledge, s, 9-23. ISBN Ó7507b649X.
BOYD, Danah M. a NiCO|e B, ELLISON, 2007. §ocial network sites: definition, history, and scholarship. Journal of Computer_
Mediaťed Communication [online].
6Ia1.2aO7 .O0393,x.
Vol. 13, issue !, s, 210-230 [cit. 2015-02_11], )oI:
10.1111/j.1083-
BuR]AN, Pavel,2014. Interneť inteligentních aktivit, Vyd. 1. Praha: Grada,332 s. PrŮvodce (Grada), ISBN 97B_B0-247_5137_5.
EAGLY Alice Hendrjckson, 1987. Sex differences in socia! behaviar: a social-role inťerpretation Hillsdale, N.J.: L. Erlbaum
Associates, xii, 178 p. iSBN 0898598044,
GUNDOTRA, Vic, 2011. Introducing the Google+ projeď: real-|ife sharing, rethought for the web. I:r: Google: officiat blog
Ionline], Icit.2015-02-11]. Dostupnéz: http://googleblog.blogspot,cŽ/zatuoď/inťroducing-googte-projěct-reat-tife.hťml
HEJL, Zdeněk,2011. Porovnánísociálních sítí|INFoGRAFIKA]. ln: Magazín Porťiscio [online]. 12. oB, 2011
|cit, 2o15_o4_o7},
Dostupné z: http : //www. portiscio. net/porovnani-socia ! n ict,t-siti-i niografi ka
HERRING, Susan C. a Sharon STOERGER, 2013. Handbook of Language and Gender. HoLMEs, Janet (ed,) a Miriam MEyERHoFF (ed.). Handbook of Language and Gender |online], 2nd edition, Hoboken, NJl Wiley-Blackwel|,
|cit, 2015-04_16]. Dostupné z: http : // i nfo, i l s. i n d i a na. ed u/ - he rri n g/ herri ng. stoerg e r, pdf
|-'lUANG, Chih-Mao a DeniSe PARK, 2013.
Cultural influences on Facebook photographs. Inťernational Journa! of psychology |on_
line], Vol.48, issue 3, s,334-343 [cit.2015-04-06]. DoI: 10.].080/002o7bg4.2olL.64g285.
HUM, Noelle J., Perrin E, CHAMBERL]N, Brittany L. HAMBRIGHT, Anne C. PORTWOOD, Amanda c, scHAT a Jennifer L. BEVAN,
2011. A Pi€ture is worth a thousand words: A content analysis of Facebook profi|e photographs, Computers in Human Behavíor |online]. Vo]|, 27, issue 5, s, 1B2B-1833 [cit. 2015-o4-21]. DoI: 10,1016/j.chb.zórr.o+.oos,
IVCEVIC, Zorana a Nalini AMBADY 2012. Personality impressions from identity claims on Facebook, psychology of popular
Media Culture [online]. Jan 2aI2, roČ, 1, Č. 1, s. 38-45 [cit. 2O15-04-12]. Do]: 10.1037/aoo27329.-Ďostr.:pné z:
http // psycnet.a pa. org/ d o i/ - 1 0. 1 0 3 7/a00 2 7 329
:
KAPIDZIC, Sanja, 2013. Narcissism as a Predictor of Motivations Behind Facebook Profile Picture Setection. Cyberpsychology,
Behavior,and Social Networking|online]. Vol, 16, issue 1, s. 14-19 [cit.2015-04-20]. DoI: 10,1089/cyber.zólŽ,otcs.
KNOKE, David a Song YANG, c2O0B, Social networkanalysis,2nd ed. LosAngeies: Sage publications, viii, 132 s. Quantitative
applications in the social sciences, 154. ISBN 978-t-4l29-2749-9,
L-BEL, Katie a Karen DANYLCHUK, 2014. FaCing Off on Twitter: A Generation Y Interpretation of professional Athlete profile
Pictures. International Journal of Sport Communication fonline]. Vo|.7, issue !, s. 317-336 [cit. 2015-04-09], DoI:
10. 1 123lijsc, 2ot4-00a4.
LIVINGSTONE, SOnia, 2008. Taking riSky OPPOrtunities in youthful content creationl teenagers'use of social nelworking sites
forintimacy, privacy and self-expression. New.Media fonline]. 2008-06-01, vol. 10, assue 3, s, 393_411
lcit. 2015-0a_lB],
Da}: 10.II77/1461444808089415. Dostupné z: http://nms.sagepub,com/cgi/doi/fi.1177/-1461444BÓ8aBg415
MACHYTKA, Matěj, 2014, Orku co? Nejstaršísociální síťod Google s názvem orkut končí.lr:: Svěť Androida|online].
30.06.2014 22:00 |cit, 2015-04-a7], Dostupné z: http://www,svetandroida.cz/orku-socialni-sit-googte-201406
18
Výzkumný dokument je.souhrn dotazníku, informovaného souhlasu a část| doplňované výzkumníky. Ačkoliv je zasítán respondentúm, pracujís ním i výzkumníci. Bylo tedy nutné zavést nové označení,které by nebylo zavádějící (jako napřít<lad,,aotazáí*..;,
V.několika PříPadech chtěli respondenti dodatečně vysvětlova.t_účel výzkumu a zpŮsob analýzy profilových obrázků. Také bylo nutné
přesně vysvětlit anonymitu respondentŮ ve vý,zkumu. NěkteřÍ z nich se obávali, že anonymiti'nebuoe zajištěna, pokuo v'irrformovaném souhlasu vyplní své jméno. Tato skutečnost mohla snížitnávratnost výzkumných dokumentů.
,/rr*
lflrr
=aJl
M]LT9VÁ, Alena, ed,, VoDÁKoVÁ, Alena, ed. a PETRUSEK, Miloslav, ed., 2000._5ociologické školy, směry, paradigmata-Yyd2,, dopl. praha: Sociologické nakladatelství. 25B s, Sociologické pojmoslovÍ; sv, 4. ISBN 80-85850-81-8.
Wouter de, And€ MRVAR a Vladimir BATAGELJ, c2005, Exploraťory social neťwork analysis wiťh Pajek. Cambridge:
Cambridge University press, xxvii, 334 s, Structural analysis in the social sciences, 27, ISBN 97BO52LB4L733.
Noot
NoVoTNÁ, Eliška, 2010. Sociologie sociátních skupin, Vyd. 1. Praha: Grada, 120 s. Socio|ogie (Grada). ISBN 978-80-247-2957-2.
Orkut, |2014] lonline], [cit. 2015-04-07]. Dostupnéz,. hťtps://orkut.google,com/en,html
PINTEREST. Média. Abouť Pinťerest |online], c2015 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: hťtps://about,pinterest.com/cs/press/press
PRIDE, William M, a o.C. FERRELL, c2o12. Markeťíng.l6th ed. Mason, oH: South-Western, Cengage Learnin9, ISBN 1-111-
526t9-2,
RAACKE, John a ]ennifer BoNDS_RAACKE, 2008, MySpace and Facebook: applyin9 the uses and 9ratifications theory to exploring friend-networking sites. Cyberpsychotogy |online], Vol. 11, n, 2, s. 169-174 |cil. 2O!5-a4-Ů}, DOI:
1
0.
1
089/cp b.2
.00 56.
0 07
REITZ, Joan M., c2015. Sociat networking service
htťp
:
/ /www,
a
bc-cl
i
o. co
m/
O D LI
S/ od l i s_s. as px
. ín; ABC,CLIO:
ODLIS |online], [cat. 2015-02-11]. DostuPné z:
RUI, Jian a Michael A, STEFANoNE, 2013. Strategic self-presentation online: A cross-cultural study. Computers in Human Be-
haviorlonline]. Vo|.29, issue 1, s, 110-118 [cit.2015-04-20], DOI: 10.1016/j.Chb.2OL2,a7.022.
SIIBAK, Andra, 2007. Reflections of RL in the virtual world. Cyberpsychology: journal of psychosocial research on cyberspace
|online], Roč. 1, č. 1, article 1 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z:
http://Lyberpsychology,eu/view, php?cisloclanku=2007072301&_article=1
SMITH, Craig,2015, Bythe Numbers: 200+ Amazing Facebook UserStatistics, In: DMR; digiťal marketing ramblingslonline].
lcit. zorÉ-oz-11]. bostupnéz; http://expandedramb!ings,com/index.php/by-the-numbers-17,amazing-facebook,staťs/
sTRANo, Michele M,, 2008, User descrlptions and inte.pretations of self-presentation through Facebook profile images. Cyberpéychology: journal of psychosocia! research on cyberspace [online]. Vol. 2, issue 2, article 5 [cit. 2015-01-21].
ooitupné z:-fitip://www,cyberpsychology.eu/view.php?cisloclanku=2OOB1104a2&article=5
SZToMPKA, Piotr,2007. Vizuální socíologie: fotografie jako výzkumná metoda, Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelstvÍ,
168 s., [32] s. barev. obr. příl, ISBN 978-80-86429-77-9,
TIFFEREI, Sigal a lris VILNAI-YAVEtZ,2014. Gender differences in Facebook self-presentation: an international randomízed
suav. co-mputers in Human Behaiior [online]. Vol. 35, s. 388-399 [cit. 2015-04-12]. DOI: 10.1016/j.chb,2014,03.016.
WASSERMAN, Stanley a Katherine FAUSI 2oo9. Sociat network analysis: methods and applications. Cambridge: Cambridge
University press, xxxi,825 s, Struďural analysis in the social sciences, B, ISBN 978-0-521-38707-1,
sites.
YoUNG, Alyson L. a Anabel QuAN-HAASE,2oog.Information revelation and internet privacy concer.s on social network
ín:'proleedings of the foŮfth internationa! conference on Communities and technologies - C&T'09 [online]. [cit. 2015-0508]. DOí: 10,1145/1556460.1556499.
in anZHAo, Shanyang, Sherri GRASMUC( a Jason MARTIN, 2008. Identity construction on Facebook: Digital empowerment
DOI:
2015-04-23].
1816-1836
5,
s,
Yo1.24,
issue
Behavior
[cit.
in
Human
[online],
chbred rétatiónsnips. Computers
10. 101
6/j,chb.2008. 02. 01 2.
ZIKMUNDoVÁ, Vladimíra, 2o07. Řekněte to sítí:nelineární obraznost ve Výtvarné výchově. In: KATEDM VÝrvnnruÉ KULTURY
FAKULTy pEDAGoGIiKÉzčuv pLZNI. Vytvarka.zcu.cz fonline], |cit, 2015-03-29], Dostupné z:
http : / /vytv
a
rka. zcu. cz/ cl a n ky_zi km
u n
d ov
a/ zi km
u n
d ova
_b rn
o 0
7,
rtf
žAK, alazei a Anita ZBIEG, 2014. Model for simulating mechanisms responsible of similarities between PeoPle connected in
networŘ of social relatións, !n.. ArXiv !online]. tI/27/2014 [cit. 2015-04-11]. Dostupnéz: http://arxiv.org/abs/1411,7727
Bc, Martina Kovářová
Mgr. Světlana
Hrabinová
[email protected],com [email protected]
PhDr, Jindra Planková, Ph.D
[email protected]
(Slezská univerzita v opavě, Filozoíicko-přírodovědecká fakulta, Oddělení informaČnívědy, Ústav informatikY)
lilra
"/r-,
l

Podobné dokumenty

Funkční vlastnosti vysokohorských rostlin východního Ladaku (SZ

Funkční vlastnosti vysokohorských rostlin východního Ladaku (SZ zodpov5dné za mrazovou odolnost a také za odolnost rostliny proti suchu (Valluru et al., 2008). Se snižující se teplotou (~ rostoucí nadmo4skou výškou) je pozorován trend zvyšování celkových nestru...

Více

datasheet - Emerson Climate Technologies

datasheet - Emerson Climate Technologies pr3b*žn* sleduje stav baterie, -idel a p1ipojeného ventilu. V p1ípad* poruchy ovlada- zav1e ventil a ohlásí poruchu. Ovlada- rovn*ž hlídá hodnotu p1eh1átí. Pokud se p1eh1átí blíží hodnot* dolní mez...

Více

datasheet - Emerson Climate Technologies

datasheet - Emerson Climate Technologies Hlášení poruch EC3-X33 obsahuje systém hlídání a hlášení poruchových stav3. Za p(edpokladu p(ipojení ovlada/e do bezpe/nostního okruhu za(ízení m3že p(ístroj vypínat kompresor, nebo celé za(ízení. ...

Více

Jak psát vysokoškolské závěrečné práce

Jak psát vysokoškolské závěrečné práce • Teoretická část (též metodologická) obsahuje dosavadní poznatky k danému problému, definici pojmů, formulaci hypotéz, výběr metod, které použijete, a důvody pro jejich použití. • Současný stav ře...

Více

Pokyny pro zpracování písemné části dlouhodobé praktické

Pokyny pro zpracování písemné části dlouhodobé praktické Je-li v MP prezentováno větší množství tabulek, grafů nebo jiné dokumentace, nezařazují se přímo do textu, ale uvedou se souhrnně na konci práce (za seznamem použité literatury) jako Přílohy. Je nu...

Více

11. Reflexe genderu v procesu migrace

11. Reflexe genderu v procesu migrace Další inspirativní teorií migrace pro studium genderu v migraci je teorie domácností - tzv. household theory. Ta je založena na tvrzení, že rozhodnutí migrant jsou vytvá!ena na úrovni domácností. L...

Více

VĚDECKÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ JAKO NOVÝ INFORMAČNÍ ZDROJ Anna

VĚDECKÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ JAKO NOVÝ INFORMAČNÍ ZDROJ Anna Sociální síť ResearchGate byla vytvořena vědci a je určena výhradně akademickým pracovníkům, což pocítíme například již při registraci, která je umožněna pouze pomocí univerzitního e-mailu. Researc...

Více

Normy citací ČSN ISO 690 ČSN ISO 690-2 - OIKT

Normy citací ČSN ISO 690 ČSN ISO 690-2 - OIKT Citace elektronické monografie, databáze a PC programu ........................................ 5 Citace části elektronické monografie, databáze a PC programu ................................ 5 Cit...

Více