Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky

cs1
Original Article
Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky
(IMIA) týkající se vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické
informatice – První revize
J. Mantas; E. Ammenwerth; G. Demiris; A. Hasman; R. Haux; W. Hersh; E. Hovenga; K. C. Lun; H. Marin; F. Martin-Sanchez;
G. Wright
(IMIA pracovní skupina zaměřená za doporučení týkající se vzdělávání)
c IMIA
Copyright Abstrakt
Cíl: Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
se dohodla na revizi stávajících mezinárodních doporučení týkajících se vzdělávání ve zdravotnické informatice/medicínské informatice. Tato doporučení by měla pomoci ustavit kurzy, zkušební okruhy nebo dokonce kompletní programy v této oblasti, dále rozvinout existující
vzdělávací aktivity v různých státech a podpořit mezinárodní aktivity týkající se vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické informatice (BMZI), zejména mezinárodní aktivity
ve vzdělávání odborníků v BMZI a měla by pomoci sdílet
výukový software.
Metoda: Pracovní skupina IMIA, která byla navržena
v roce 2006, pracovala na aktualizaci první verze Doporučení. Tyto aktualizace byly široce diskutovány a vylepšeny
členy národních společností IMIA, členy akademických institucí IMIA a členy pracovní skupiny IMIA zaměřené na
vzdělávání ve zdravotnické a medicínské informatice.
Výsledky a závěry: Doporučení IMIA se soustřeďují na
vzdělávací potřeby odborníků ve zdravotnictví, aby získali
znalosti a dovednosti ve zpracovávání informací a v informačních a komunikačních technologiích. Vzdělávací potřeby jsou popsány v třídimenzionálním rámci.
Dimenze jsou: 1) odborníci v oblasti zdravotnické péče
(např. lékaři, zdravotní sestry, odborníci v BMZI), 2) druh
specializace v BMZI (IT uživatelé, specialisté na BMZI)
a 3) stupeň profesního postupu (bakalářský, magisterský,
doktorský). Výsledky učení jsou definovány na základě znalostí a praktických dovedností pro zdravotnické odborníky
v jejich rolích a) jako IT uživatelů a b) jako specialistů na
BMZI. Doporučení jsou uvedena pro kurzy/cykly přednášek
v BMZI jako součást vzdělávacích programů v medicíně,
ošetřovatelství, managementu zdravotní péče, zubním lékařství, farmacii, veřejném zdravotnictví, administraci zdravotních záznamů a informatiky/počítačové vědy, stejně tak
jako pro specializované programy v BMZI (s bakalářským,
magisterským nebo doktorským stupněm).
Na podporu vzdělávání v BMZI nabízí IMIA udělení certifikátu pro vysoce kvalitní vzdělávání v BMZI. Podporuje
výměnu informací o programech a kurzech v BMZI prostřednictvím své pracovní skupiny pro vzdělávání ve zdravotnické a medicínské informatice.
Klíčová slova
medicínská informatika, zdravotnická informatika, biomedicínská informatika, vzdělávání, doporučení, Mezinárodní
asociace medicínské informatiky, IMIA
Kontakt:
John Mantas
Health Informatics Lab, University of Athens
EJBI 2011; 7(2):cs1–cs16
Adresa: 123, Papadiamantopoulou Street, 11527 Athens, Greece
E–mail: [email protected]
1
Úvod
První verze „Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA) týkající se vzdělávání ve zdravotnické a medicínské informatice“ [1] byla široce využívána. Díky ohromnému rozvoji a vývoji na poli zdravotnické a medicínské informatiky nebyl již obsah těchto
c
2011
EuroMISE s.r.o.
doporučení aktuální. Jelikož existuje neustálá potřeba takovýchto doporučení, revize byla nutná. Aktualizovaná
verze, která je zde prezentována, je založena na původních
doporučeních a na zásadní práci, která na tato doporučení
navazovala ([1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9] a Tabulka 1 v části 1.2).
Existuje stále více důkazů, že zdravotnická informační
technologie (ZIT) zlepšuje zdraví, zdravotní péči, veřejné
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
cs2
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
zdravotnictví a biomedicínský výzkum. Řada nedávných
systematických průzkumů zdokumentovala důkazy ve prospěch klinické podpory rozhodování [10], intervencí informační a komunikační technologie (IT) [11] a telemedicíny [12]. To vedlo k rozsáhlému přijetí ZIT po celém
světě [13]. Kromě rostoucího rozsahu výzkumu a aplikačních oblastí v biomedicínské a zdravotnické informatice
(BMZI) [14, 15], došlo také k vývoji v souvisejících oblastech BMZI, jako je informatika klinického výzkumu
[16, 17, 18] a bioinformatika [19]. Rozvoj ZIT vedl také
k uznání potřeby vzdělávacích programů, které by připravily odborníky pro rozvoj, implementaci a evaluaci těchto
systémů. I přes to, že byla tato potřeba celosvětově uznána
[20], se až na několik výrazných výjimek, [21, 22], ukázalo
pouze malé mezinárodních úsilí.
1.1
Proč potřebujeme vzdělávání
v biomedicínské a zdravotnické
informatice?
se vyvíjely pro několik oborů v rámci BMZI. Tabulka 1
vyjmenovává několik významných publikací o vývoji takových kompetencí.
1.2
Doporučení IMIA pro vzdělávání
v biomedicínské a zdravotnické
informatice
Celosvětově existuje mnoho příležitostí pro získání
vzdělání v této oblasti. V některých zemích mají rozsáhlé
vzdělávací komponenty v BMZI na různých úrovních vzdělání a pro různé odborníky ve zdravotnictví. Existují stále
více specializované programy BMZI (např. organizované,
strukturované skupiny nabídek kurzů cílených na přípravu
účastníků na specifické kariérní cesty, které vrcholí dosažením titulu v BMZI, diplomu nebo certifikátu). Mnoho dalších zemí zatím takové příležitosti neustanovilo a nebo ne
dostatečně, se všemi důsledky týkajícími se kvality a efektivity zdravotní péče. Seznam vzdělávacích programů je
k dispozici na mnoha webových stránkách, např.:
I přes dokázané výhody, existují v klinickém prostředí
stále bariéry v ZIT, včetně nesouladu návratnosti inves• programy BMZI ve světě [73] (Univerzita ve Freitic mezi těmi, kteří platí a těmi, kdo z toho těží, výzvy
burgu, Německo),
ke zlepšení pracovních postupů v klinickém prostředí, nedostatek standardů a interoperability a obav o soukromí
• programy BMZI v [74] a mimo [75] Severní Ameriku
a důvěrnosti [23, 24, 25]. Další překážkou, méně studova(AMIA).
nou a kvantifikovanou, ale stále více uznávanou, je nedostatek charakterizace pracovní síly a jejího školení, která
V roce 2007 IMIA, Mezinárodní asociace medicínské
je potřebná k nejefektivnější implementaci ZIT systémů
informatiky
[76], schválila a zveřejnila svůj strategický
[26, 27].
plán „Směrem k IMIA 2015“ [77, 78, 79, 80]. VzděláDalší výzvou je, že existují různé definice oboru BMZI vání v BMZI bylo v seznamu mezi jejími šesti stěžejními
[26, 28, 29]. Kromě toho, tento obor má potíže dohodnout „sektory“ . Při zjištění, že původní verze IMIA doporuse na přídavném jméně před slovem informatika (např. čení byla zastaralá, byla v roce 2006 pod záštitou IMIA
medicínská, biomedicínská a/nebo zdravotnická) a také pracovní skupiny zaměřené na vzdělávání ve zdravotnické
zda by měl být praktický lékař nazývám „informatics“ a medicínské informatice založena operační skupina, která
nebo „informatician“ (v tomto článku se používá druhá měla „zvážit a provést nezbytnou práci k aktualizaci IMIA
varianta). Také nevíme, kde končí čisté IT a začíná infor- doporučení týkajících se vzdělávání ve zdravotnické a mematika. Například, jedinec, který instaluje aplikace do po- dicínské informatice“ [81]. Tato doporučení budou pokračítačů v nemocnici pravděpodobně nepotřebuje formální čovat ve stimulaci dalšího rozvoje existujících vzdělávacích
školeni v informatice, i když hlavní informatik a jeho nebo aktivit u různých národů a podporovat mezinárodní inijejí vedoucí projektů ho určitě potřebují. To vedlo k vý- ciativy týkající se vzdělávání v BMZI.
zvám, aby se BMZI stala vědním oborem [30] a získala
atributy profese, jako je dobře definovaný soubor kompeJelikož na celém světě existuje mnoho vzdělávacích
tencí, oprávnění vhodnosti pro praxi, sdílenou profesio- a zdravotnických systémů, mohou se programy, kurzy a sénální identitu, celoživotní závazek a etický kodex [31].
rie kurzů v různých zemích lišit. I přes tuto variabilitu můV plném proudu byla a je řada snah ustanovit formální kvalifikaci. Například v Německu jsou pro studenty
medicíny kurzy medicínské informatiky povinné od 70. let
20. století [32]. V USA je ošetřovatelská informatika uznávaná více než deset let [33]. Později Americká asociace
medicínské informatiky (AMIA) navrhla plán na podspecializaci lékařské komory, která by následovala pro další
nelékařsky doktorandsky připravované jedince [34, 35].
žeme identifikovat a použít základní podobnosti ve vzdělávání BMZI jako rámec pro tato doporučení. Taková doporučení jsou také nezbytná k umožnění mezinárodní výměny studentů a učitelů a pro založení mezinárodních programů.
IMIA doporučení, která jsou zde prezentována, by
měla být považována za rámec pro národní iniciativy ve
výuce BMZI a pro ustanovení mezinárodních programů
Navzdory těmto snahám považovala řada organizací a výměny studentů a učitelů v této oblasti. Měla by také
kvalifikaci v BMZI za důležitou. Kvalifikace v této oblasti povzbuzovat a podporovat sdílení výukových materiálů.
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
c
2011
EuroMISE s.r.o.
cs3
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
Tabulka 1: Některé významné publikace o kompetencích v biomedicínské a zdravotnické informatice.
Organizace (Odkaz)
Rok
Vědní obor
Program medicínské informatiky na univerzitě v Heidelbergu a na Univerzitě
aplikovaných věd v Heilbronnu [36, 37]
Německá asociace pro medicínskou informatiku, biometrii a epidemiologii (gmds)
a Německá společnost pro informatiku (konference v Reisensburgu) [38, 39]
Asociace pro výpočtové stroje [40]
Asociace medicínských fakult [41]
gmds [42]
Koordinované činnosti výuky a školení zdravotnické informatiky (EDUCTRA)
[43]
Rada ministrů Evropské komise [44]
Projekt NIGHTINGALE [45, 46]
Projekt IT-EDUCTRA [43]
Anglická národní rada pro ošetřovatelství, porodnictví a pečovatelství [47]
1972
specializované programy BMZI
1973
BMZI a informatika
1978
1984
1992
1992
BMZI a informatika
BMZI a medicína
obecná BMZI
BMZI pro zdravotnické odborníky
1995
1996
1996
1996
Národní poradní rada výuky a výcviku ošetřovatelství [48]
Asociace amerických medicínských fakult [49]
Mezinárodní asociace medicínské informatiky [1]
Schleyer [50]
Národní zdravotnické služby Velké Británie [51]
Staggers a kol. [52]
Covvey a kol. [53]
Mantas a Hasman [54]
O‘Caroll a kol. [55]
1996
1999
1999
1999
2001
2001
2001
2001
2002
Curran [56]
Americká univerzita medicínské informatiky [57]
Americká asociace managementu zdravotnické informace (AHIMA) [58]
Hovenga a Mantas [20]
Hovenga a Garde [59]
Ivanitskaya a kol. [60]
AHIMA [61]
Kanadská asociace zdravotnické informatiky [62]
Asociace lékařské knihovny [63]
Pigott a kol. [64]
Huang [65]
AMIA a AHIMA [66]
Gassert [67]
Karras a kol. [68]
AMIA [69]
Kurz AMIA-OHSU 10 x 10 [70]
Informatika pro ošetřovatelství TIGER [71]
Kancelář národní koordinace zdravotnické IT [72]
2003
2004
2004
2004
2006
2006
2007
2007
2007
2007
2008
2008
2008
2008
2009
2009
2009
2009
BMZI pro zdravotnické odborníky
informatika pro ošetřovatelství
BMZI pro zdravotnické odborníky
BMZI pro sestry, porodní asistentky
a pečovatele
informatika pro ošetřovatelství
BMZI a medicína
obecná BMZI
dentální informatika
obecná BMZI
informatika pro ošetřovatelství
obecná BMZI
informatika pro ošetřovatelství
BMZI pro odborníky ve veřejném
zdraví
informatika pro ošetřovatelství
bioinformatika
management zdravotnické informace
obecná BMZI
zdravotnická informatika
gramotnost zdravotnické informace
management zdravotnické informace
zdravotnická informatika
knihovníci zdravotní vědy
zdravotnická informatika
obecná BMZI
kliničtí uživatelé EZZ
informatika pro ošetřovatelství
informatika veřejného zdraví
klinická informatika
obecná BMZI
informatika pro ošetřovatelství
přijetí EZZ
2
Obecné úvahy
2.1
Klíčové principy IMIA doporučení
Abychom dosáhli dobré kvality zdravotní péče, je nezbytné vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické medicínské informatice:
H pro různé zdravotnické (Health) profese,
E pro různé způsoby vzdělávání (Education)
A s různými, alternativními (Alternate) druhy specializace v BMZI a
L na různých stupních (Levels) vzdělávání, které odpovídají příslušným úsekům v kariérním postupu.
Musí existovat
c
2011
EuroMISE s.r.o.
T kvalifikovaní učitelé (Teachers), kteří budou obstarávat kurzy, což povede k
H uznávaným kvalifikacím pro biomedicínské a zdravotnické (Health) informatické pozice.
Detailněji „HEALTH“ (zdraví) znamená:
H Prakticky všichni odborníci ve zdravotnictví by se
měli během studií setkat s výukou BMZI: např. lékaři, zdravotní sestry, farmaceuti, zubní lékaři, manažeři zdravotnické péče, administrátoři zdravotních
záznamů a také zdravotničtí a medicínští informatici, kteří jsou absolventi specializovaných programů
v BMZI. Počítačoví vědečtí pracovníci/informatici
a další vědečtí pracovníci (např. inženýři), kteří mají
v úmyslu pracovat v oblasti medicíny a zdravotnictví, potřebují také vzdělání v BMZI.
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
cs4
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
Obrázek 1: Strukturovaný přehled IMIA doporučení týkajících se na vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické informatice
(BMZI): znalosti a dovednosti potřebné v BMZI pro studenty ve zdravotnictví, aby získali specializaci v BMZI a aby dosáhli
profesního postupu v programech. které musí být transformovány do vzdělávacích složek s příslušnou hloubkou a šířkou.
E Různé vzdělávací metodologie jsou nezbytné pro zajišťování teoretických znalostí, praktických dovedností a vyspělých postojů, které jsou vyžadovány.
Navíc kromě tradiční výuky ve třídě existuje mnoho
různých modelů pro podporu flexibilního, dálkového
a otevřeného vzdělávání, které se musí vzít v úvahu.
Prudce stoupající nárůst internetu, videokonferencí,
sdílení dokumentů a sociálních sítí a aplikací má
velký dopad na vzdělávací metodologie a zvláště na
flexibilní dálkové vzdělávání zahrnující synchronní
a asynchronní komunikaci mezi instruktory a studenty. Meziuniverzitní spolupráce může také usnadnit volbu učebního plánu.
A Alternativní cesty k různým typům specializace
BMZI budou záviset na volbě povolání. Většina pracovníků ve zdravotnictví (např. lékaři, zdravotní sestry) potřebuje vědět, jak efektivně a odpovědně
využívat informační a komunikační technologii, ale
pouze několik z nich si vybere akreditovanou specializaci v tomto oboru. Nicméně, měli by být
schopni získat dodatečnou specializovanou kvalifikaci ve zdravotnické a lékařské informatice jako
součást jejich profesního rozvoje. BMZI specializace mohou vyhovovat různým typům pracovníků
ve zdravotnictví. Nakonec by také mělo být možné
získat specializované kvalifikace v BMZI přes speciEJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
alizované programy BMZI, které vedou k akreditaci
na různých rovinách např. magistr nebo Ph.D.
L Každá profese ve zdravotnictví, dokonce i v raných
stadiích, potřebuje některé základní znalosti BMZI.
Různé stupně vzdělávání, stadia profesního postupu
(bakalář, magistr a doktor) mají různé potřeby týkající se vzdělávání v BMZI, a to podle zkušeností,
profesní role a odpovědnosti. Mladší pracovník používá informace jinak ve srovnání se starším pracovníkem. Existují specializované univerzitní programy,
ale BMZI pokyny by mohly být také sjednoceny
v dalších odborných vzdělávacích programech (medicína, ošetřovatelství, informatika/počítačová věda
atd.). Tak se budou výukové části lišit v hloubce
a šířce, aby vyhovovaly specifickým skupinám studentů. Následné vzdělávací programy v BMZI musí
být také k dispozici.
T Obsah a provedení kurzů a programů BMZI musí
být na dobré úrovni. Vyučující v kurzech BMZI musí
mít adekvátní a specifické kvalifikace v této oblasti.
H Pro pozice v této oblasti musí existovat uznávané
kvalifikace v BMZI. Je vyžadována akreditace vzdělávacího obsahu a kvalifikace v BMZI, aby byla nakonec uznána na mezinárodní úrovni.
c
2011
EuroMISE s.r.o.
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
cs5
Obrázek 2: Biomedicínská a zdravotnická informatika a příbuzné obory. Přesahující oblasti: A – medicínská informatika, B –
medicínská chemoinformatika, C – klinická informatika, D – medicínská (translační) bioinformatika, E – informatika veřejného
zdravotnictví, F – medicínská nanoinformatika, G – medicínské zobrazování a přístroje.
2.2
Strukturovaný přehled IMIA
doporučení
nebo doktorského titulu v BMZI. Podle definice, toto předem definuje specialistu BMZI. Samozřejmě, že existují
odlišné způsoby, jak se stát kvalifikovaným specialistou
IMIA doporučení se soustřeďují na vzdělávací potřeby BMZI.
pro odborníky ve zdravotnictví, které potřebují k získání znalostí a dovedností ve zpracovávání informací a in- 3
Doporučení pro výsledky výuky
formační a komunikační technologie, které jsou potřebné
biomedicínské a zdravotnické
a používané v medicíně a ve zdravotnictví. Vzdělávací potřeby jsou popsané jako trojrozměrný rámec s dimenzemi
informatiky
„odborníci ve zdravotnictví“ , „typ specializace v BMZI“
a „stupeň profesního postupu“ (Obr. 1).
Existují zajímavé rozdíly uvnitř jednotlivých zemí
i mezi zeměmi a programy vzhledem k strukturám osnov
Obrázek 1 ukazuje, že jestliže člověk studuje určitý
a očekávaným výsledkům výuky. V posledních letech bylo
obor (např. medicínu k získání bakalářského titulu), pospuštěno několik iniciativ, které definovaly některé stantom IMIA doporučení navrhují, aby v jejich studiích
dardizované obsahy osnov BMZI, jejichž cílem je vytvoření
všichni tito studenti získali minimální vzdělání v BMZI,
ukázkových informatických osnov.
aby byli schopni efektivně používat informační a komunikační technologii (uživatelé IT).
Trend v sestavování osnov je integrací oborů, které
Na druhou stranu se uchazeči mohou chtít připra- jsou těsně spojeny se základním oborem BMZI, jako je
vit na kariéru specialistů na BMZI. Studium BMZI pro biomedicínské inženýrství, medicínské informatické vědy,
tyto odborníky je poněkud odlišné. Tady musíme inter- molekulární biologie nebo nanovědy. Tyto obory sdílejí
pretovat Obrázek 1 v tom smyslu, že výstupy pro výuku znalosti, metody a nástroje s BMZI. Obrázek 2 zdůraz(také poskytnuty v Tabulce 2 a dále vysvětleny v sekci 4 ňuje a popisuje nejdůležitější příbuzné obory. Další diskuzi
a 5) jsou definované k získání bakalářského, magisterského k tomuto tématu můžete najít např. také v [82, 83, 84].
c
2011
EuroMISE s.r.o.
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
cs6
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
Výsledky výuky, které jsou prezentovány v Sekci 3, příbuzných oborů a dá to různým programům flexibilitu
spojí tyto přesahující oblasti jako nepovinné elementy, zaměřit se na tyto přesahující oblasti v závislosti na kulv závislosti na zaměření příslušného programu. To zajistí, turním, vědeckém a technickém kontextu instituce.
že absolventi BMZI programů znají alespoň základy těchto
Tabulka 2: Doporučené a volitelné výukové výstupy ve vztahu k úrovni znalostí a dovedností pro odborníky ve zdravotnictví,
ať už v roli uživatelů IT nebo jako specialistů na BMZI. Další doporučení, specifická pro daný vzdělávací program, budou
doplněna v sekcích 4 a 5. Doporučená úroveň znalostí a dovedností: + = úvodní. ++ = středně pokročilý. +++ = pokročilý.
Znalosti /dovednosti – obor
Úroveň znalostí
IT uživatel
Specialista
na BMZI
(1) Stěžejní znalosti a dovednosti biomedicínské a zdravotnické informatiky
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
1.7
1.8
1.9
1.10
1.11
1.12
1.13
1.14
1.15
1.16
1.17
1.18
1.19
Vývoj informatiky jako vědního oboru a profese
Potřeba systematického zpracování informací ve zdravotnictví, přínosy a omezení informační
technologie ve zdravotnictví
Efektivní a zodpovědné využití nástrojů na zpracování informací, podpora praxe a rozhodování odborníků ve zdravotnictví
Využití softwarových personálních aplikací pro dokumentaci, personální komunikaci, včetně
přístupu na internet, pro publikování a základní statistiky
Informatická gramotnost: knihovnická klasifikace a systematické terminologie vztahující se
ke zdravotnictví a jejich kódování, metody vyhledávání literatury, výzkumné metody a výzkumná paradigmata
Charakteristiky, funkčnosti a příklady informačních systémů ve zdravotnictví (např. klinické
informační systémy, informační systémy primární péče, atd.)
Architektury informačních systémů ve zdravotnictví; přístupy a standardy pro komunikaci
a spolupráci a pro integraci komponent, architektonických paradigmat (např. architektury
orientované na služby)
Management informačních systémů ve zdravotnictví (management zdravotnických informací,
management IT služeb, právní a regulační otázky)
Charakteristiky, funkcionality a příklady informačních systémů pro podporu pacientů a veřejnosti (např. architektury informačních systémů a aplikací orientovaných na pacienta, osobní
zdravotní záznamy, informační systémy obohacené o senzory)
Metody a přístupy k oblastnímu vytváření sítí a sdílené péči (eZdraví, aplikace zdravotnické
telematiky a výměna informací mezi organizacemi)
Vhodná dokumentace a principy řízení zdravotnických dat včetně schopnosti používat zdravotnické a medicínské kódovací systémy, budování zdravotnických a medicínských kódovacích
systémů
Struktura, design a principy analýzy zdravotního záznamu včetně pojmů jako je kvalita dat,
minimální datové soubory, architektura a obecné aplikace elektronického záznamu o pacientovi/elektronického zdravotnického záznamu
Socio-organizační a socio-technické otázky, včetně pracovních postupů/procesového modelování a reorganizace
Principy reprezentace dat a analýzy dat využívající primární a sekundární datové zdroje,
principy dolování dat, datová úložiště a management znalostí
Biomedicínské modelování a simulace
Etické a bezpečností otázky včetně zodpovědnosti poskytovatelů zdravotní péče, managerů
a odborníků na BMZI a důvěrnost, diskrétnost a bezpečnosti pacientových dat
Nomenklatury, slovníky, terminologie, ontologie a taxonomie v BMZI
Informatické metody a nástroje k podpoře vzdělávání (včetně flexibilního a dálkového vzdělávání), využití relevantních vzdělávacích technologií, včetně internetu a webových stránek
Evaluace a hodnocení informačních systémů, včetně designu studie, výběru a triangulačních
(kvantitativních a kvalitativních) metod, hodnocení výstupů a dopadů, ekonomická evaluace,
nezáměrné důsledky, systematické recenze a metaanlýzy, zdravotnická informatika založená
na důkazech
+
++
+
++
++
++
++
++
++
++
+
+++
++
+
+++
+
++
+
++
+
+++
+
+++
+
++
+
++
+
+
++
+
++
+
++
(2) Medicína, zdraví, biovědy, organizace zdravotnického systému
2.1
Základy lidského fungování a biovědy (anatomie, fyziologie, mikrobiologie, genomika a klinické obory jako je interní medicína, chirurgie, atd.)
2.2
Základy co tvoří zdraví z fyziologických, sociologických, psychologických, výživových, emočních, environmentálních, kulturních, duševních perspektiv a jeho zjišťování
2.3
Principy klinického/medicínského rozhodování a diagnostické a léčebné strategie
2.4
Organizace zdravotnických institucí a celkový zdravotnický systém, meziorganizační aspekty,
sdílená péče
2.5
Politika a regulační systémy zákonů pro nakládání s informacemi ve zdravotnictví
2.6
Principy praxe založené na důkazech (medicína založená na důkazech, ošetřovatelství založené
na důkazech, . . . )
pokračuje na další stránce
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
+
+
+
+
+
+
++
+++
+
+
+
c
2011
EuroMISE s.r.o.
cs7
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
pokračování z předchozí stránky
Znalosti /dovednosti – obor
Úroveň znalostí
IT uživatel
Specialista
na BMZI
2.7
Zdravotnická administrace, zdravotnická ekonomika, management kvality zdraví a management zdrojů, iniciativy pacientovi bezpečnosti, služby veřejného zdravotnictví a měření výsledků
(3) Informatika/počítačová věda, matematika, biometrie (pokračování)
+
++
3.1
+
+++
++
+++
++
+++
3.2
3.3
3.4
3.5
3.6
3.7
3.8
3.9
3.10
3.11
3.12
3.13
3.14
Základní informatická terminologie jako data, informace, znalosti, hardware, software, počítač, sítě, informační systémy, management informačních systémů
Schopnost používat osobní počítače, textové editory, tabulkový software, jednoduché databázové systémy
Schopnost komunikovat elektronicky, včetně výměny elektronických dat s dalšími odborníky
ve zdravotnictví, používání internetu/intranetu
Metody praktické informatiky/počítačové vědy, zejména na programovací jazyky, softwarové
inženýrství, datové struktury, systémy databázového řízení, informační a systémové modelovací nástroje, teorii a praxi informačních systémů, znalostní inženýrství, (konceptovou)
reprezentaci a získávání, softwarové architektury
Metody teoretické informatiky/počítačové vědy, např. teorie komplexnosti, šifrování/bezpečnost
Metody technické informatiky/počítačové vědy, např. architektura sítí a topologie, telekomunikace, bezdrátové technologie, virtuální realita, multimedia
Metody vzájemného propojení a integrace komponent informačních systémů ve zdravotnictví,
standardy vzájemného propojení, práce s násobnými identifikátory pacienta
Ovládání životního cyklu informačního systému: analýza, specifikace požadavku, implementace a/nebo výběr informačních systémů, řízení rizik, školení uživatelů
Metody projektového řízení a řízení změn (tj. projektové plánování, řízení zdrojů, týmové
řízení, řízení konfliktů, spolupráce a motivace, teorie změn, strategie změn)
Matematika: algebra, analýza, logika, numerická matematika, teorie pravděpodobnosti a statistika, kódování
Biometrie, epidemiologie a metody výzkumu ve zdravotnictví, včetně designu studie
Metody podpory rozhodování a jejich aplikace směrem k řízení pacientů, získávání, reprezentace a inženýrství medicínských znalostí, budování a využití klinických cest a doporučení
Základní koncepty a aplikace všudypřítomného programování (např. vše prostupující, všudypřítomné technologie založené na senzorech, zdraví umožňující technologie, všudypřítomné
zdravotnické systémy a asistované bydlení)
Upotřebitelné inženýrství, interakce člověk-počítač, evaluace využitelnosti, kognitivní aspekty
zpracování informací
+++
++
++
++
+
+++
+
+++
++
+
++
+++
+
++
(4) Volitelné moduly v BMZI a z příbuzných oborů
4.1
4.2
4.3
4.4
4.5
4.6
4.7
4.8
Biomedicínské zobrazování a zpracování signálů
Klinická/medicínská bioinformatika a počítačová biologie
Zdraví umožňující technologie, všudypřítomné zdravotnické systémy a asistované bydlení
Vědy zdravotnických informací
Medicínská chemoinformatika
Medicínská nanoinformatika
Medicínská robotika
Informatika veřejného zdraví
Pro vzdělávání v BMZI můžeme určit dva druhy hlavních výukových výsledků. Specifikují:
+
+
+
+
+
+
+
+
–
–
–
–
–
–
–
–
+++
+++
+++
+++
+++
+++
+++
+++
ve všech osnovách vedoucích ke kvalifikaci specialistů v BMZI.
Je zřejmé, že existují různé úrovně týkající se hloubky
a šíře výukových výsledků mezi specializací odborníka ve
zdravotnictví jako IT uživatele a odborníka ve zdravotnictví jako odborníka na BMZI. Některé programy se mohou
soustředit buď na odborníky ve zdravotnictví nebo na specialisty zdravotnické informatiky. Další programy se mohou soustředit na prostřední úroveň, kde se studenti učí
komunikovat s lékaři a sestrami jako IT uživatelé na jedné
straně a jako specialisté na zdravotnickou informatiku na
2. Výsledky výuky pro specialisty BMZI: připravují druhé straně.
vysokoškoláky pro povolání v BMZI v akademických, zdravotnických (např. v nemocnici, priVýsledky výuky definují úrovně znalostí a dovedností,
mární péči), vládních nebo průmyslových prostře- které jsou potřeba. Požadované výsledky určují výukové
dích. Tyto výukové výsledky by měly být zahrnuty složky, ať už v kurzech/přednáškových směrech BMZI,
1. Výsledky výuky pro všechny odborníky ve zdravotnictví v jejich roli IT uživatele: umožňují odborníkům ve zdravotnictví efektivně a odpovědně používat metodologii zpracování informací a znalostí a informační a komunikační technologii. Je potřeba zahrnout tyto výukové výsledky do všech vysokoškolských osnov, které vedou ke zdravotnické odborné
kvalifikaci. Na druhou stranu existují:
c
2011
EuroMISE s.r.o.
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
cs8
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
které jsou částí vzdělávacích programů nebo ve specia- získal nějakou klinickou praxi, ale ne moc pozdě, tak aby
lizovaných programech BMZI.
studenti těchto znalostí mohli využít v pozdějších stádiích
Tabulka 2 zahrnuje seznam výukových výsledků, které svého klinického výcviku.
IMIA doporučuje. Úroveň znalostí a dovedností je rozčleněna do doménových oblastí:
Kvůli již zmíněné pestrosti existují různé perspektivy
pro vzdělávání v BMZI. Speciálně pro odborníky BMZI
1. stěžejní znalosti a dovednosti BMZI,
můžeme rozlišit mezi přístupy více založenými na infor2. medicína, zdravotní vědy a biovědy, organizace zdra- matice a přístupy více založenými na výuce BMZI, spolu
votního systému,
s mnoha jejich kombinacemi. Je důležité uznat potřebu
týmové práce, protože všechny projekty zdravotnické in3. informatika/počítačová věda, matematika, biometformatiky vyžadují přispění více než jedné osoby s jejími
rie,
jedinečnými dovednostmi, tak aby se byl tým jako celek
schopen vypořádat se všemi aspekty projektu a to soudrž4. nepovinné moduly BMZI a příbuzných oborů.
ným a koordinovaným způsobem.
Aby bylo dosaženo výše zmíněných výukových výsledků, měly by se vzít v úvahu vzdělávací komponenty,
Cílem informatického přístupu k BMZI je soustředění
které by měly být zařazeny do příslušných vzdělávacích programů. Znalosti a dovednosti, které jsou popsány se na strojové zpracovávání dat, informace a znalosti ve
v části 4, jsou volitelné a jsou doporučené, např. jestli zdravotnictví a medicínu se silným důrazem na potřebu
výzkumný profil univerzity/školy nabízející program za- pokročilých znalostí a dovedností BMZI, pracovních postupů, lidí a organizačních aspektů, s důrazem na mahrnuje tyto oblasti a jestli dobře padnou do programu.
tematiku, teoretickou, praktickou a technickou informaVšichni zdravotničtí odborní absolventi by měli ve své tiku/počítačovou vědu, zejména na sémantickou interoroli IT uživatelů mít úrovně znalostí a dovedností, které perabilitu, softwarové inženýrství založené na ontologii
jsou zmíněny pro IT uživatele. Obdobně, ti odborníci ve a jeho vztah s účinnými a bezpečnými daty, na zpracozdravotnictví, kteří budou odborníky v BMZI, by měli mít vání a reprezentaci informací a dat. Nicméně, zdravotúrovně znalostí a dovedností, které jsou pro ně přesně sta- nické problémy mohou být řešeny ve spolupráci lékařů
s dalšími zdravotnickými odborníky. V takovém přístupu
novené.
k výuce BMZI převažují znalosti a dovednosti informaVýše zmíněné úrovně znalostí a dovedností mohou tiky/počítačové vědy, ale musí být aplikovány s rozumnou
zvlášť dobře fungovat pro rozvinuté, vyspělé země, s vyso- znalostí, jak jsou zdravotnické služby poskytovány.
kou úrovní přístupu a využíváním informačních technologií, a které mají vysoce vyvinuté infrastruktury zdravotní
péče. Země v ekonomickém přechodu mohou mít na začátku potřebu přizpůsobit je s ohledem na úroveň jejich
technologie. Zásady BMZI však mohou být stále vyučovány, vyvíjeny a používány i bez vysoké úrovně informačních a komunikačních technologií.
Doporučení, jak specifická pro určité kurzy BMZI,
které jsou částí vzdělávacích programů, tak specifická pro
specializované vzdělávací programy BMZI, jsou zmíněna
v Sekci 4 a 5.
4
4.1
Doporučení pro kurzy
biomedicínské a zdravotnické
informatiky, které jsou částí
vzdělávacích programů
Obecné poznámky
Cílem přístupu založeného na zdravotnické péči pro
BMZI je opět soustředění se na strojové zpracovávání dat,
informací a znalostí ve zdravotnictví a medicíně, vyžadujících kromě znalostí BMZI také znalosti medicíny nebo
dalších zdravotnických věd a to v takovém rozsahu, který
může být poskytnut v rámci lékařského vzdělání nebo
vzdělání v některé zdravotnické vědě. V takovémto přístupu k BMZI vzdělávání převládají klinické znalosti a dovednosti, ale musí být aplikovány do kontextu BMZI.
Doporučení, která jsou poskytnuta v sekci 4.2 a 4.3 pro
specialisty BMZI, jsou doporučení pro přístup založený na
zdravotnické péči pro BMZI. Doporučení v sekci 4.4 a 5.2
jsou orientována směrem k přístupu založeném na informatice. Vzhledem ke vzdělávací posloupnosti, zejména pro
bakalářské, magisterské a doktorské tituly, by měla být
zvažována obecná rozdělení co do hloubky tak i šířky, tak
jak se o tom pojednává v sekci 5.
Části vzdělávacího kurzu BMZI by měly být přizpůsobeny studentově pokroku, a kde je to možné, by měly
Pro specifikaci studentovi náplně práce je používán Eubýt relevantní a použitelné k podpoře daného stupně stu- ropean Credit Transfer and Accumulation System (ECST)
dentova pokroku. Například výuka o pacientově záznamu [85]. Celý akademický rok studentovi náplně práce odpostudentům medicíny by měla být uvedena poté, co student vídá V ECST 60 kreditům.
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
c
2011
EuroMISE s.r.o.
cs9
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
4.2
4.2.1
Doporučení pro kurzy biomedicínské
a zdravotnické informatiky, které jsou
částí programů oborů medicína,
ošetřovatelství, zdravotnický
management, zubní lékařství, farmacie
a veřejné zdravotnictví
Kurzy/cykly přednášek pro IT uživatele
Aby bylo dosaženo úrovní znalostí a dovedností
v BMZI pro uživatele IT, tak jak je doporučeno v sekci
3, měl by celkový studentský učební plán pro vzdělávací
složky v BMZI obsahovat alespoň čtyři kredity ECTS.
Čtyři kredity mohou odpovídat, např. přibližně 40 hodinám přednášek, cvičení a praktické výuce na univerzitách.
Kurz za čtyři kredity ECTS se může, např. skládat z 3hodinové přednášky jednou týdně během jednoho semestru,
který má 14 týdnů výuky.
Měly by být využity specifické příklady z práce příslušných zdravotnických odborníků. Důraz by měl být kladen
především na praktickou a simulovanou výuku.
Doplňková doporučení této sekce 4 mohou být použita také v programech jiných odborníků ve zdravotnictví, jako jsou lékařští laboratorní technici, lékařští knihovníci, radiologoví technici, dietologové, zaměstnanečtí
terapeuti atd. nebo pro programy spojené se zdravotnickými/klinickými výzkumnými studiemi. Tito lidé také potřebují vědět o možnostech a nebezpečích zpracovávání informací ve zdravotnictví a měli by být schopni efektivně
používat metody a nástroje pro zpracovávání informací
a informační a komunikační technologie.
4.2.2
informací, které podporují podnikové funkce pro administrativu, kontrolu, kvalitu managementu a výkonné rozhodování.
4.3
Doporučení pro kurzy BMZI, které
jsou částí programů administrace
zdravotních záznamů
V posledním desetiletí obor administrativy zdravotního záznamu (často označovaný jako management zdravotnických informací) zvýšil svůj rozsah od spravování dokumentu po řízení zdravotnických informací. Také rozsah
upotřebení se podstatně změnil.
Pro vzdělávání administrátorů zdravotních záznamů
jsou doporučovány dva různé stupně vzdělávání:
• První stupeň by měl pokrýt úvodní pojmy a principy
a předpokládá základní úroveň dovedností. Studenti
na této úrovni podstoupí například 2-3letý kurz studia na úrovni vysoké školy, jehož výsledkem (např.
v USA) je asistentský titul. Tito studenti by měli
být zaměřeni na data, meta-data, kódovací pravidla,
klasifikační systémy a jejich vztahy k zdravotnické
informatice.
• Ve druhém stupni je předpokládáno hlubší pochopení znalostí a více pokročilé terminologické dovednosti, řešení problémů a hlubší kritické myšlení.
Studenti na této úrovni např. navštěvují tří nebo
čtyřletý kurz, jehož výsledkem je bakalářský titul,
kde dovednosti v managementu zdravotnických informací a znalostí jsou integrovány s pokročilejšími
informatickými znalostmi a dovednostmi. Další studia mohou následovat.
Kurzy/cykly přednášek pro specialisty BMZI
Aby byly dosaženy úrovně znalostí a dovedností
v BMZI pro specialisty tak, jak byly doporučené v sekci
3, měl by studentský učební plán spojený s těmito výukovými částmi v BMZI mít alespoň 60 kreditů, tj. jeden rok
denního studia. Je to podobné jako specializované magisterské programy v BMZI.
Kromě „základních“ znalostí a dovedností získaných
v každém programu, by relativní množství studentského
učebního plánu pro tři oblasti znalostí a dovedností uvnitř
kurzu zdravotnické/ medicínské informatiky mělo být přibližně takové, jako je ukázáno v Tabulce 3.
Všechny zdravotnické odborné oblasti (2) by se měly
soustředit na zdravotnický systém organizace, oblast (3)
by se měla zaměřit na praktickou informatiku a řízení projektů. Zdravotním sestrám by měla být umožněna specializace, která může být zahrnuta v postgraduálních ošetřovatelských osnovách. Pro zdravotnické manažery by znalost
a praktické dovednosti v architekturách informačních systémů, včetně vlastností, které jsou vyžadovány, aby bylo
dosaženo sémantické interoperability a v řízení informačních systémů/sítě, měly obzvláště zahrnovat práci a tok
c
2011
EuroMISE s.r.o.
Tabulka 3: Doporučený studentský učební plán v kreditech
ECTS pro tři znalostní a dovednostní oblasti kurzů zdravotnické/medicínské informatiky uvnitř medicínských programů
a dalších věd o zdraví.
Oblast znalostí/dovedností
(1)
(2)
(3)
P
4.3.1
Stěžejní znalosti a dovednosti
v BMZI
Medicína, vědy o zdraví a biovědy, organizace zdravotnického systému
Informatika/počítačová věda,
matematika, biometrie
Program
Medicína, ošetřovatelství, zdravotnický management, stomatologie, farmacie, veřejné
zdravotnictví
40
5
15
60
Kurzy/cykly přednášek pro IT uživatele
Studenti administrativy zdravotních záznamů, jak již
bylo zmíněno v prvním stupni, mohou být považováni za
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
cs10
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
uživatele IT. Doporučení na úrovni znalostí a dovedností
jsou stejná jako pro uživatele IT, zmíněná v sekci 4.2.
Zvláštní důraz by měl být kladen na informační gramotnost, zdravotnickou terminologii, kódovací a klasifikační
systémy, elektronický zdravotní záznam a hodnotící metodologii. Měla by zde být předběžná znalost a dovednosti
na poli lékařství, zdravotních a biologických věd, organizaci zdravotnických systémů.
4.3.2
Kurzy/cykly přednášek pro specialisty na
biomedicínskou a zdravotnickou informatiku
Studenti programů administrativy zdravotních záznamů, respektive programů řízení zdravotnických informací, které vedou k bakalářským a magisterským titulům,
by měli mít znalosti a dovednosti specialistů BMZI, tak
jak bylo zmíněno v sekci 4.2. Opět, zvláštní důraz by měl
být kladen na informační gramotnost, meta-data, zdravotnickou terminologii, kódovací a klasifikační systémy,
elektronický zdravotní záznam a hodnotící metodologii
a vztah mezi těmito koncepty a použitím různých informačních technologií.
Tabulka 4: Doporučený studentský učební plán v kreditech
ECTS pro tři znalostní a dovednostní oblasti kurzů zdravotnické/medicínské informatiky uvnitř programů informatiky/počítačové vědy.
Oblast znalostí/dovedností
(1)
(2)
(3)
Stěžejní znalosti a dovednosti
v BMZI
Medicína, vědy o zdraví a biovědy, organizace zdravotnického systému
Informatika/počítačová věda,
matematika, biometrie
P
Program
Informatika/počítačová
věda
40
15
5
60
4.4
Doporučení pro kurzy biomedicínské
a zdravotnické informatiky, které jsou
částí programů informatiky/počítačové
vědy
4.4.1
Kurzy/cykly přednášek pro specialisty na
biomedicínskou a zdravotnickou informatiku
Aby specialisté dosáhli stupně znalostí a dovedností
v BMZI, tak jak byly doporučeny v sekci 3, měla by délka
studia pro vzdělávací části v BMZI být alespoň 60 kreditů
ECTS, tzn. jeden rok denního studia.
Navíc k „základním“ znalostem a dovednostem v informatice/počítačové vědě, by mělo být relativní množství
studentova učebního plánu pro tři oblasti znalostí a dovedností v rámci kurzů BMZI v takovém rozsahu jako je
ukázáno v Tabulce 4.
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
Studentův učební plán v (3) obsahuje znalosti a dovednosti v biometrii, sémantické interoperabilitě a hodnotících metodách. Měly by být zdůrazněny použité metody a nástroje informatiky ve zdravotnických institucích
a pro konkrétní problémy v diagnózách, terapii, ošetřovatelství a zdravotnickém managementu. Je nezbytné zahrnout softwarové inženýrství založené na ontologii a potřebu oddělit znalosti od systémové konfigurace, jelikož
tyto koncepty jsou základem k dosažení sémantické interoperability a bezpečných klinických systémů pro podporu
rozhodování. To pomůže studentovi informatiky nebo počítačové vědy získat více znalostí o zdravotnickém prostředí. Management zdravotnických informačních systémů
by měl zahrnovat rozvoj a implementaci softwarových
a hardwarových komponent zdravotnických informačních
systémů. Měly by být obzvláště zvažovány technické a informační aspekty při zpracovávání lékařských signálů a obrazů.
5
Doporučení pro specializované
výukové programy
v biomedicínské a zdravotnické
informatice
Cílem všech specializovaných programů v BMZI
je připravit absolventy pro povolání v akademickém/výzkumném prostředí, zdravotnických zařízeních
nebo organizacích, vládních nebo mezinárodních subjektech veřejného zdraví nebo v průmyslovém prostředí.
5.1
Doporučení pro bakalářské programy
v biomedicínské a zdravotnické
informatice
Osnovy programu vedoucího k bakalářskému titulu
v BMZI by měly připravit studenty na profesionální kariéru v této oblasti. Navíc by měly poskytnou pozadí a teoretický základ nezbytný pro pokročilejší univerzitní studium na tomto nebo příbuzném poli.
Cílem tohoto pregraduálního vzdělávání je vybavit
studenty specializovanými znalostmi na poli BMZI, stejně
tak jako dovednostmi, jak využívat získané znalosti v různých praktických situacích. Záměrem je poskytnout hluboké pochopení tohoto oboru a schopnost přenést odbornou znalost, získanou v této oblasti, do praktické aplikace nástrojů a konceptů. Ve srovnání s komplexními
formálními metodologickými základy magisterského programu převládá u pregraduálních osnov aplikace orientovaná na praxi. Když vezmeme v úvahu rozmanitost tohoto
oboru, studenti bakalářského programu potřebují porozumět šířce této oblasti a dobře se obeznámit se spektrem
BMZI (zachytit všechny sub-domény jako je bioinformatika, klinická informatika, informatika veřejného zdravotnictví, atd.). Výzvou je poskytnout znalosti a dovednosti,
které mohou studenti použít v praxi, zatímco rozpoznají,
c
2011
EuroMISE s.r.o.
cs11
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
že oblast zájmu by mohla být dále hlouběji prozkoumávána na magisterské úrovni.
Aby bylo dosaženo úrovní znalostí a dovedností tak jak
je doporučeno v sekci 3, a aby byla dosažena velká hloubka
a šířka všech vzdělávacích komponent, by délka studia pro
vzdělávací složku bakalářského programu v BMZI měla
být nejméně tři roky. To odpovídá studentskému učebnímu plánu 180 kreditů ECTS.
Pro přístup založený na informatice a vztahující se
k BMZI by relativní množství studijního plánu pro čtyři
okruhy znalostí a dovedností u bakalářského programu
mělo dosáhnout takového rozsahu, jako je znázorněno
v Tabulce 5. Tato skladba může být rozmanitá, od velice
silného technického osvojení IT dovedností až po slabší
osvojení IT a silnější soustředění na zdravotnickou aplikaci a to v závislosti na požadovaných výsledcích výuky.
tům ECTS, by se měly preferovat u Ph.D. studia nebo by
Ph.D. práce měla obyčejně trvat tři až čtyři roky.
Relativní množství studentova studijního plánu pro tři
znalostní a dovednostní oblasti magisterského programu
by mělo přibližně odpovídat rozsahu, který je uveden v Tabulce 6.
Tabulka 6: Doporučený studentský učební plán v kreditech ECTS pro znalostní a dovednostní oblasti kurzů zdravotnické/medicínské informatiky uvnitř dvouletých (jednoročních) magisterských programů biomedicínské a zdravotnické
informatiky.
Oblast znalostí/dovedností
(1)
(2)
Tabulka 5: Doporučený studentský učební plán v kreditech
ECTS pro znalostní a dovednostní oblasti kurzů zdravotnické/medicínské informatiky uvnitř bakalářských programů
biomedicínské a zdravotnické informatiky.
Oblast znalostí/dovedností
(1)
Stěžejní znalosti a dovednosti
v BMZI
Medicína, vědy o zdraví a biovědy, organizace zdravotnického systému
Informatika/počítačová věda,
matematika, biometrie
(3)
P
Stěžejní znalosti a dovednosti
v BMZI
Medicína, vědy o zdraví a biovědy, organizace zdravotnického systému
Informatika/počítačová věda,
matematika, biometrie
Program
BMZI (magistr)
80 (40)
20 (10)
20 (10)
180 (60)
Program
BMZI (bakalář)
50
Očekává se, že magisterští studenti úspěšně ukončili
buď
a) bakalářský program v BMZI, b) bakalářský nebo
(2)
20
magisterský program medicíny, biologie, veřejného zdravotnictví, zdravotnické administrativy nebo jiné zdravot(3)
110
nické vědy nebo c) počítačové vědy/informatiky. V příP
padě b) a c) by měly být nabídnuty doplňkové alterna180
tivní kurzy (pro b) v informatice/počítačové vědě a pro
c) ve zdravotnických vědách a biovědách, zdravotních systémech).
U programů, které vedou k doktorskému titulu, by měl
5.2 Doporučení pro magisterské
student
vést komplexní výzkum jako přídavek k výukovým
a doktorské programy v biomedicínské
požadavkům, které již byly zmíněny. Znalosti a dovednosti
a zdravotnické informatice
by také měly mít přidanou hloubku a šířku a studenti si
mohou vybrat, že získají další proniknutí do volitelných
U programů vedoucích k magisterskému nebo doktoroblastí, které jsou základem jejich výzkumu.
skému titulu převládá ve vzdělávací části programu komplexní formální metodologický základ pro BMZI.
Cílem je poskytnout vědecké vzdělání, které zachytí te- 6
Doporučení pro navazující
oretické základy tohoto oboru, poskytne speciální znalosti
vzdělávání
a vybaví studenty jak praktickými schopnostmi, tak analytickými přístupy, které jim umožní prosazovat znalostní
bázi oboru. Absolventi budou schopni zvládnout jak prak- 6.1 Navazující vzdělávání v biomedicínské
a zdravotnické informatice
tické metody a nástroje, tak vedení nezávislého výzkumu.
Na rozdíl od bakalářských programů tyto magisterské
Certifikát „zdravotnické informatiky“ , „medicínské ina postgraduální programy zdůrazňují formální proniknutí
do znalostí a základů tohoto oboru a prosazují metodolo- formatiky“ a/nebo „biomedicínské informatiky“ by měl
gickou odbornost a nezávislou analýzu. Od absolventů se být poskytnut za dostatečnou znalost BMZI z akademicočekává, že budou přispívat tomuto oboru a povedou jeho kého, vzdělávacího a/nebo praktického hlediska ve vztahu
k určitým úkolům nebo rolím v rámci zdravotnického průvědecký pokrok.
Aby bylo dosaženo úrovně znalostí a dovedností myslu. Kromě toho, lékařům, kteří obvykle mají velmi
v BMZI, tak jak je doporučeno v sekci 3 a aby bylo dosa- dobře zavedeny formy dalšího vzdělávání, by měla být naženo požadované hloubky a šířky vzdělávacích komponent, bídnuta možnost získat, kromě jejich lékařského titulu,
měla by být délka studia pro magisterský titul alespoň je- také doplňkovou kvalifikaci „zdravotnické informatiky“ ,
den rok denního studia, což odpovídá nejméně 60 kredi- „medicínské informatiky“ a/nebo „biomedicínské infortům ECTS. Dva roky studia, které odpovídají 120 kredi- matiky“ . Tato dodatečná kvalifikace může být vydána
c
2011
EuroMISE s.r.o.
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
cs12
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
kteroukoli národní lékařskou asociací, zdravotní odbornou asociací nebo univerzitou. To samé platí pro zdravotní sestry, pro které jsou různé formy dalšího vzdělávání
v mnoha zemích jsou dobře zavedeny.
Aby mohly být nabídnuty kurzy BMZI pro pokračující vzdělání, je doporučeno, aby byly založeny speciální
instituce, které by tyto kurzy provozovaly. Tyto instituce
mohou být uvnitř univerzit nebo by to mohly být např.
akademie zdravotnické/lékařské informatiky založené asociacemi BMZI nebo by to mohly být soukromé instituce
a to pod podmínkou, že ve všech případech by lidé, kteří
by byli zodpovědní za osnovy, obsah a výuku, byli přiměřeně kvalifikovaní (viz také [89]).
mohla poskytovat tuto službu. Dále, musí být připraven
(nebo přizpůsoben) studijní plán a v rámci univerzit musí
být založeny instituce zdravotnické nebo medicínské informatiky, většinou uvnitř lékařských fakult nebo fakult
zdravotních věd.
7.2
Způsoby vzdělávání
Další úvahou pro vzdělávací programy informatiky
musí být způsob(y) vzdělávání, které musí být vybrány
s ohledem na specifický profil a možnosti příslušných univerzit. Kromě přednášek je důležité, aby byly nabídnuty
praktické zkušenosti ze zdravotnických institucí (např. nemocnic). Kromě tradičních přednášek a cvičení v rámci
6.2 Celoživotní vzdělávání
univerzit by měly být také aktivně uskutečňovány různé
flexibilní, distanční a otevřené druhy. Učení orientované
Práce v oblasti BMZI a dokonce i využívání infor- na problémy by mělo obzvláště podporovat významnost
mačních a komunikačních technologií vyžaduje celoživotní BMZI, tak jak si to vyžaduje integrace informatiky a dalvzdělávání. Proto by příležitosti pokračujícího vzdělávání ších oborů [86].
měly být nabízeny odborníkům BMZI i uživatelům IT různých zdravotnických oborů. Schopnost „učení se učit“ se 7.3 Kvalifikovaní učitelé
tak stane obzvláště důležitou.
Tabulka 7: Kategorie informatické praxe, převzato z [53].
Úroveň
Typ práce
praxe
Akademická Osoba, která dělá
výzkum a/nebo učí
v akademickém centru
Aplikovaná Osoba, která většinu
svého pracovního času
pracuje v provozním
informatickém
prostředí
Klinická
7
7.1
Kliničtí a další pracovníci, kteří používají informatiku při své práci
Příklad
názvu
funkcí
Profesor; Vědec, výzkumník
Hlavní programátor;
hlavní
medicínský
nebo
ošetřovatelský
programátor;
projektový
manažer;
vývojář; instruktor
lékař; sestra; zdravotnický administrátor
Další doporučení
Jak zahájit výuku BMZI
BMZI ovlivňuje všechny odborníky ve zdravotnictví.
Aby mohlo dojít k zahájení vzdělávání na tomto poli, doporučuje IMIA, aby byly vzaty v úvahu všechny druhy
zdravotnických odborníků, včetně různých druhů specializace a stupně vzdělání. Prvním krokem je uvážit úroveň praxe daného jedince. Jak bylo zmíněno v Tabulce
7, práce v informatice záleží na tom, zda má někdo technické/informatické nebo klinické základy. V rámci informatiky může mít někdo zkušenost více na aplikační úrovni
nebo může být více akademik, který vyučuje a/nebo provádí výzkum. Pro země bez formálních vzdělávacích programů informatiky jsou nezbytné další kroky. V tomto
případě musí dojít nejprve ke vzdělání učitelů („učit učitele“ ) nebo by, např. fakulta BMZI ve vyspělých zemích
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
Kurzy a programy BMZI musí být vysoce kvalitní.
Učitelé kurzů BMZI musí mít v tomto oboru adekvátní
a přesně stanovenou kvalifikaci. Tyto kvalifikace pro přednášení BMZI musí být možné získat na univerzitách nebo
na jiných institucích vyššího vzdělávání.
7.4
Uznávané kvalifikace
Vzdělávání studentů v BMZI, které přesahuje úvodní
kurzy v používání informačních a komunikačních technologií, má smysl pouze tehdy, jestliže jsou pro tyto absolventy vytvořené pozice. Kvalifikace těchto absolventů
BMZI musí být uznávány a my doporučujeme, aby si zdravotnické organizace uvědomily potřebu pozic specialistů
BMZI.
8
8.1
Podpora IMIA pro programy
a kurzy BMZI
Certifikace IMIA
K podpoře vzdělávání vysoké kvality na poli BMZI
nabízí IMIA pomoc poskytováním odborných rad osobám
a institucím tohoto oboru, dokud to zdroje IMIA dovolují. To může být hlavně potřeba při zahajování vzdělávacích aktivit a když ještě nejsou založené národní instituce,
které by toto zařizovaly. IMIA také v současné době zakládá služby pro akreditaci takovýchto vzdělávacích programů.
Kurzy BMZI uvnitř programů a specializovaných programů toho oboru mohou požádat o přidání k popisu jejich
kurzu nebo programu frázi „podpořený Mezinárodní asociací medicínské informatiky“ a mohou používat v tomto
kontextu logo IMIA. Je podmínečné, aby IMIA doporuc
2011
EuroMISE s.r.o.
cs13
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
čení byla splněna a kvalita programu, zahrnující organizační integritu a zdroje, byla hodnocena vybranými experty IMIA. To se netýká jednotlivých kurzů, ale pouze
souborů kurzů nebo programů. Splnění doporučení a hodnocení kvality programu bude zkoumáno výborem, který
se většinou skládá ze 4 členů IMIA První pracovní skupiny
zabývající se vzděláváním v oblasti zdravotnické a medicínské informatiky nebo dalšími osobami, které jsou zkušené ve vzdělávání v BMZI a kteří budou schváleni prezidentem a předsedou IMIA pracovní skupiny zabývající se
vzděláváním.
Po schválení bude dané organizaci předán písemný certifikát, podepsaný prezidentem IMIA a předsedou IMIA
pracovní skupiny zabývající se vzděláváním ve zdravotnické a lékařské informatice a členy výboru.
Žádosti by měly být předány výkonnému řediteli
IMIA.
8.2
Mezinárodní programy, mezinárodní
výměny studentů a učitelů
IMIA povzbuzuje a doporučuje mezinárodní aktivity
ve vzdělávání specialistů BMZI. IMIA také doporučuje
mezinárodní výměnu studentů a učitelů v tomto oboru.
To povzbuzuje založení mezinárodních programů, které
to budou podporovat a vyměňovat si výukové materiály.
Programy by měly být sestaveny modulárním způsobem
a mezinárodní kreditní přestupní systém, jako je European Credit Transfer and Accumulation System (ECTS
[85]), by měl být používán ve zmíněných národních programech, aby byly podpořeny tyto mezinárodní perspektivy.
9
Výměna informací o programech
a kurzech BMZI podporovaných
IMIA
Pracovní skupina IMIA zabývající se vzděláváním ve
zdravotnické a lékařské informatice je skupina věnující se
vzdělávání v BMZI. Její aktivity zahrnují šíření a výměnu
informací o programech a kurzech BMZI, podporou BMZI
kurzů a výměnu studentů a učitelů. Pracovní skupina
chce zlepšovat znalosti 1) jak jsou zdravotničtí odborníci
vyučováni různě po světě, 2) jak je BMZI vysvětlována
zejména studentům počítačové vědy/informatiky a 3) jak
je vyučována v rámci specializovaných osnov BMZI. Členové pracovní skupiny přispívají do různých webových katalogů programů BMZI, včetně těch, které byly zmíněny
v sekci 1.2.
Navíc, pracovní skupina IMIA zabývající se vzděláváním v oblasti zdravotnické a medicínské informatiky spravuje adresář, který usnadňuje komunikaci mezi všemi osobami na světě, které mají zájem o výuku BMZI. Abyste
byli zapsáni, následujte instrukce na webových stránkách
této pracovní skupiny. IMIA podporuje vývoj a sdílení výukových materiálů vysoké kvality pro kurzy BMZI. To poc
2011
EuroMISE s.r.o.
může vypsat další kurzy v této oblasti. To také stimuluje
využití webových stránek IMIA pracovní skupiny zabývající se vzděláváním a adresáře pro diseminaci informací
o takovýchto výukových materiálech.
10
Závěrečné poznámky
Tato doporučení poskytují rámec pro individuální rozvoj osnov. Jednotlivé země si mohou přát vyvinout detailnější nebo lépe definované osnovy, které by odpovídaly jejich specifickým potřebám a vzdělávacímu systému. To by mohlo zahrnovat minimální stupeň kompetentnosti požadovaný pro jednotlivý stupeň a úroveň znalostí/dovedností. Musí být oficiálně přijata nová profesní
aktivita a to ve formě dobře zavedeného názvu, spojená
s konkrétní platovou stupnicí. Toto uznání se jeví jako přirozený doplněk k univerzitnímu titulu. Například v Belgii
ministerské nařízení stanovilo v roce 2001 kritéria kvalifikace lékařských odborníků v managementu zdravotních
dat. Toto oficiální uznání jedním z členských států Evropské Unie otevírá způsob rovnocennosti této konkrétní kvalifikace ve všech členských státech pro obsah vzdělávacích
programů, stejně tak jako pro podmínky zaměstnání [87].
Navíc, Velká Británie udělala hodně práce na profesionalismu a kvalifikacích, které jsou publikovány zejména jako
UK Council for Health Informatics Professions [88, 89].
Očekává se, že takovéto národní snahy ovlivní další revize
těchto doporučení.
IMIA, která chápe svoji roli jako vůdce ve vědeckém
pokroku rozvíjející se oblasti BMZI, také vyvíjí, jako část
svého strategického plánu [77], znalostní bázi [90], která
může být opravdu důležitá pro pedagogy na tomto poli,
stejně tak jako pro odborníky ve zdravotnictví.
IMIA pracovní skupina zabývající se výukou zdravotnické a medicínské informatiky může v blízké budoucnosti
vyvinout výuková doporučující kritéria, která by mohla
sloužit jako průvodce pro učitele, kteří si přejí se zúčastnit výuky BMZI.
Poděkování
Tato aktualizovaná doporučení jsou výsledkem týmu,
který založila IMIA pracovní skupina zabývající se výukou zdravotnické a medicínské informatiky v roce 2006
[81]. Koncept dokumentu byl komunikován a diskutován
členy této pracovní skupiny během její pracovní konference v roce 2008 v Buenos Aires. Doporučení byla nakonec schválena valným shromáždění IMIA 25. října 2009
v Hirošimě v Japonsku.
Na těchto doporučeních se významně podíleli Elske
Ammenwerth (Rakousko), Georgie Demiris (USA), Arie
Hasman (Nizozemí), Reinhold Haux (Německo), William Hersh (USA), Evelyn Hovenga (Austrálie), K. C.
Lun (Singapur), John Mantas (Řecko), Heimar Marin
(Brazílie), Fernando Martin-Sanchez (Španělsko), Graham Wright (Velká Británie). Team by rád poděkoval profesoru Dr. Reinholdu Hauxovi, prezidentovi MIA, za jeho
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
cs14
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
nepřetržitou podporu ve vývoji aktualizované verze vzdělávacích doporučení. Také děkujeme Dr. Peterovi Murrayemu, výkonnému řediteli IMIA, za kontrolování a podporování snah tohoto týmu.
Chtěli bychom poděkovat všem přispěvatelům původních doporučení za jejich pionýrskou práci, tak jak bylo
zmíněno v [1].
Doporučení byla editována Johnem Mantasem (spolupředsedou IMIA pracovní skupiny zabývající se výukou
zdravotnické a medicínské informatiky), který předsedal
pracovnímu týmu.
Do českého jazyka přeložila Petra Přečková s podporou
projektu 1M06014 MŠMT ČR.
Reference
[1] Recommendations of the International Medical Informatics Association (IMIA) on education in health and medical informatics. Methods Inf Med 2000; 39: 267–277.
http://www.imia.org/pubdocs/rec_english.pdf. Last access:
August 29, 2009.
[2] IMIA
Yearbooks
of
Medical
Informatics.
http://www.imiapubs.org and http://www.schattauer.de
/index.php?id=imia. Last access: August 29, 2009.
[3] Haux R, Swinkels W, Ball MJ, Knaup P, Lun KC, editors. Special Issue on health and medical informatics education: transformation of healthcare through innovative use of information
technology. Proceedings of the 1997 IMIA Working Group on
Education Meeting. Int J Med Inform 1998; 50: 1–300.
[4] Hersh WR, Gorman P, editors. Teach Globally, Learn Locally.
Proceedings of the 2003 IMIA Working Group on Education
Meeting. Int J Med Inform 2004; 73: 95–213.
[5] Mantas J, editor. Health and medical informatics education.
Proceedings of the 2005 IMIA Working Group on Education
Meeting. Methods Inf Med 2007; 46: 50–92.
[6] Hersh WR, Otero P, Bernaldo de Quirós FG, editors. Building
Worldwide Capacity for the Health Informatics Workforce.
Proceedings of the 2008 IMIA Working Group on Education
Meeting. Methods Inf Med (to appear).
[7] Hasman A, Albert A, Wainwright P, Klar R, Sosa M, editors.
Education and training in health informatics in Europe. Amsterdam: IOS Press; 1995.
[8] Mantas J. Health and nursing informatics education. Stud Health Technol Inform 1998; 56: 146–152.
[9] Mantas J. Future trends in health informatics – theoretical and
practical. Stud Health Technol Inform 2004; 109: 114–127.
[10] Garg AX, Adhikari NK, McDonald H, Rosas- Arellano MP,
Devereaux PJ, Beyene J, Sam J, Haynes RB. Effects of computerized clinical decision support systems on practitioner performance and patient outcomes: a systematic review. JAMA
2005; 293: 1223–1238.
[11] Chaudhry B, Wang J, Wu S, Maglione M, Mojica W, Roth
E, Morton SC, Shekelle PG. Systematic review: impact of health information technology on quality, efficiency, and costs of
medical care. Ann Intern Med 2006; 144: 742–752.
[12] Hersh WR, Hickam DH, Severance SM, Dana TL, Pyle Krages
K, Helfand M. Diagnosis, access and outcomes: Update of
a systematic review of telemedicine services. J Telemed Telecare 2006; 12 Suppl 2: S3–31.
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
[13] Lorenzi NM. E-health strategies worldwide. In: Haux R, Kulikowski C, editors. IMIA Yearbook of Medical Informatics 2005.
Stuttgart: Schattauer; 2005. pp 157–164.
[14] Hasman A, Haux R. Modeling in biomedical informatics –
an exploratory analysis (part 1). Methods Inf Med 2006; 45:
638–642.
[15] Hasman A, Haux R. Modeling in biomedical informatics: an exploratory analysis (part 2). Int J Med Inform 2007; 76: 96–102.
[16] Kuhn KA, Knoll A, Mewes HW, Schwaiger M, Bode A, et al.
Informatics and medicine – from mole - cules to populations.
Methods Inf Med 2008; 47: 283–295
[17] Payne PR, Johnson SB, Starren JB, Tilson HH, Dowdy D.
Breaking the translational barriers: the value of integrating
biomedical informatics and translational research. J Investig
Med 2005; 53: 192–200.
[18] Zerhouni EA. Translational research: moving discovery to
practice. Clin Pharmacol Ther 2007; 81: 126–128.
[19] Baxevanis AD, Ouellette BFF. Bioinformatics: a practical guide to the analysis of genes and proteins. Third Edition. Hoboken, NJ: Wiley-Interscience; 2005.
[20] Hovenga EJS, Mantas J. Global Health Informatics Education.
Amsterdam: IOS Press; 2004.
[21] Jaspers MW, Gardner RM, Gatewood LC, Haux R, Schmidt
D, Wetter T. The International Partnership for Health Informatics Education: lessons learned from six years of experience.
Methods Inf Med 2005; 44: 25–31.
[22] Otero P, Hersh W, et al. Translation, implementation and evaluation of a medical informatics distance learning course for
Latin America. MEDINFO 2007 – Proceedings of the Twelfth
World Congress on Health (Medical) Informatics. Brisbane,
Australia: IOS Press; 2007. CD-ROM P421.
[23] Ball MJ, Silva JS, Bierstock S, Douglas JV, Norcio AF, Chakraborty J, Srini J. Failure to provide clinicians useful IT systems: opportunities to leapfrog current technologies. Methods
Inf Med 2008; 47: 4–7.
[24] Hersh W. Health care information technology: progress and
barriers. JAMA 2004; 292: 2273–2274.
[25] Poon EG, Blumenthal D, Jaggi T, Honour MM, Bates DW,
Kaushal R. Overcoming barriers to adopting and implementing
computerized physician order entry systems in U.S. hospitals.
Health Aff (Millwood) 2004; 23: 184–190.
[26] Hersh W. Who are the informaticians? What we know and
should know. J Am Med Inform Assoc 2006; 13: 166–170.
[27] Hersh W. Health and biomedical informatics: opportunities
and challenges for a twenty-first century profession and its education. Yearb Med Inform 2008. pp 157–164.
[28] Hersh W. A stimulus to define informatics and health information technology. BMC Med Inform Decis Mak 2009; 9: 24.
[29] Schuemie MJ, Talmon JL, Moorman PW, Kors JA. Mapping
the domain of medical informatics. Methods Inf Med 2009; 48:
76–83.
[30] Roberts J. Developing health informatics as a recognised professional domain supporting clinical and health management
activity. World Hosp Health Serv 2006; 42: 38–40.
[31] Joyub R. The professionalisation of health informatics in the
United Kingdom. UK Health Informatics Today 2004; 42
(Spring): 1–4.
[32] Klar R. Official catalogue of subject matters in medical informatics for German medical students. In: [7], pp 145–152.
c
2011
EuroMISE s.r.o.
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
[33] Scope and Standards of Nursing Informatics Practice. Washington, DC: American Nurses Association; 2008.
[34] Detmer DE, Lumpkin JR, Williamson JJ. Defining the medical
subspecialty of clinical informatics. J Am Med Inform Assoc
2009; 16: 167–168.
[35] Safran C, Shabot MM, Munger BS, Holmes JH, Steen EB,
Lumpkin JR, et al. Program requirements for fellowship education in the subspecialty of clinical informatics. J Am Med
Inform Assoc 2009; 16: 158–166. Erratum in: J Am Med Inform Assoc 2009; 16: 605.
[36] Leven FJ, Curriculum for medical informatics at the University of Heidelberg/School of Technology Heilbronn. Methods
Inf Med 1994; 33: 262–267.
[37] Knaup P, Haag M, Leven FJ, Dickhaus H. Challenges in
the evolution of the medical informatics program at Heidelberg/Heilbronn (Germany). Methods Inf Med 2009; 48: 66–75.
[38] Moehr JR. English Translation of the Minutes of the Invitational Workshop Goals, Contents and Methods for Education
in Medical Informatics. Haux R, Kulikowski C, editors. IMIA
Yearbook of Medical Informatics 2004. Stuttgart: Schattauer;
2004. pp 210–219.
[39] Moehr JR. The Quest for Identity of Health Informatics and
for Guidance to Education in it – The German Reisensburg
Conference of 1973 Revisited. Haux R, Kulikowski C, editors.
IMIA Yearbook of Medical Informatics 2004. Stuttgart: Schattauer; 2004. pp 201–210.
[40] Duncan KA Austing RH, Katz S, Pengov RE, Pogue RE,
Wasserman AIl. Health Computing: Curriculum for an emerging profession – report of the ACM curriculum committee on
health computing education. Proceedings of the 1978 ACM
Annual Conference/Annual Meeting. Washington, DC:ACM
Press; 1978. pp 277–285. http://portal.acm.org/ft_gateway.
cfm?id=804112&type=pdf&coll=GUIDE&dl=GUIDE
&CFID=47975758&CFTOKEN=19987037.
Last
access:
August 29, 2009.
[41] Physicians for the twenty-first century (The GPEP Report).
Washington: Association of the American Medical Colleges;
1984.
[42] Haux R, Dudeck J, Gaus W, Leven FJ, Kunath H, Michaelis
J et al. Recommendations of the German Association for Medical Informatics, Biometry and Epidemiology for education
and training in medical informatics. Methods Inf Med 1992;
31: 60–70.
[43] Hasman A, Albert A. Education and training in health informatics: guidelines for European curricula. Int J Med Inform
1997; 45: 91–110.
[44] Council of Europe Committee of Ministers (1995): Recommendations No. R (90) 21 of the Committee of Ministers to Member
States on training strategies for health information systems. In:
[7], pp 3–6.
[45] Mantas J. Developing curriculum in nursing informatics in Europe. Int J Med Inform 1998; 50: 123–132.
[46] Mantas J. NIGHTINGALE – a new perspective in nursing informatics education in Europe. Stud Health Technol Inform
1998; 51: 102–113.
[47] Enabling People Programme English National Board for Nursing, Midwifery and Health Visiting. Information for caring:
integrating informatics into learning programmes for nurses,
midwives and health visitors. Birmingham: Institute of Health
and Care Development; 1997.
c
2011
EuroMISE s.r.o.
cs15
[48] National Advisory Council on Nurse Education and Practice
(NACNEP): A national informatics agenda for nursing
education and practice. Washington DC: US Department
of Health and Human Services, Division of Nursing: 1997.
http://www.eric.ed.gov:80/ERICDocs/data/ericdocs2sql
/content_storage_01/0000019b/80/16/d3/da.pdf.
Last
access: August 29, 2009.
[49] Medical
School
Objectives
Project.
Medical
Informatics
Objectives.
Washington,
DC:
Association
of
American
Medical
Colleges;
1999.
http://www.aamc.org/meded/msop/start.htm.
Last
access: August 29, 2009.
[50] Schleyer T. Competencies for Dental Informatics V 1.0.
Pittsburgh, PA: University of Pittsburgh Center for Dental Informatics: 1999. http://www.dental.pitt.edu/informatics
/competencies.php. Last access: August 29, 2009.
[51] Health Informatics Competency Profiles for the NHS. London:
National Health Service Information Authority; 2001.
[52] Staggers N, Gassert CA, Curran C. A Delphi study to determine informatics competencies at four levels of practice. Nursing Res 2002; 51: 383–390.
[53] Covvey HD, Zitner D, Bernstein R. Pointing the
way: competencies and curricula in health informatics. Waterloo, Ontario: University of Waterloo; 2001.
http://www.cs.uwaterloo.ca/health_info/health_docs /CurriculaMASTERDocumentVersion1Final.zip.
Last
access:
August 29, 2009.
[54] Mantas J Hasman A, editors. Textbook in health informatics
– a nursing perspective. Amsterdam: IOS Press; 2001.
[55] O’Carroll PW; Public Health Informatics Competencies Working Group. Informatics competencies for public health professionals., Seattle, Wa:Northwest Center for Public Health
Practice; 2002. http://www.nwcphp.org/docs/phi/comps/phi
_print.pdf. Last access: August 29, 2009.
[56] Curran CR. Informatics competencies for nurse practitioners.
AACN Clin Issues 2003; 14: 320–330.
[57] Friedman CP, Altman RB, Kohane IS, McCormick KA, Miller
PL, Ozbolt JG, et al.; American College of Medical Informatics. Training the next generation of informaticians: the impact
of “BISTI” and bioinformatics – a report from the American
College of Medical Informatics. J Am Med Inform Assoc 2004;
11: 167–172.
[58] HIM Baccalaureate Degree Entry-Level Competencies. Chicago, IL: American Health Information Management Association; 2004. http://library.ahima.org/xpedio/groups /public/documents/ahima/bok1_025415.pdf. Last access: October
2, 2009.
[59] Garde S, Hovenga E. Australian health informatics educational framework. Brunswick East, Australia: Australian College
of Health Informatics; 2006. http://www.achi.org.au/sites
/default/files/Health_Informatics_Educational_Framework
_20060326.pdf. Last access: October 2, 2009.
[60] Ivanitskaya
teracy and
sults from
Assessment
L, O’Boyle I, Casey AM. Health information licompetencies of information age students: rethe interactive online Research Readiness Self(RRSA). J Med Internet Res 2006; 8: e6.
[61] VISION 2016: A Blueprint for quality education in health information management. Chicago, Il: American
Health Information Management Association (AHIMA);
2007.
http://www.ahima.org/emerging_issues
/Vision2016BlueprintforEduc.pdf. Last access: August 29,
2009.
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
cs16
Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)
[62] Health informatics professional core competencies. Toronto,
Ontario: Canadian Health Informatics Association (COACH);
2007. https://secure.coachorg.com/opendoc.asp?docID=1062
Last access: August 29, 2009.
[63] Health information science knowledge and skills. Chicago,
IL: Medical Library Association; 2007. http://www.mlanet.org
/education/platform/skills.html. Last access: August 29, 2009.
[64] Pigott K, de Lusignan S, Rapley A, Robinson J, PritchardCopley A. An informatics benchmarking statement. Methods
Inf Med 2007; 46: 394–398.
[65] Huang Q. Competencies for graduate curricula in health, medical and biomedical informatics: a framework. Health Informatics Journal 2007; 13: 89–103.
[66] Joint Workforce Task Force. Health information management and informatics core competencies for individuals working with electronic health records. Chicago, IL,
and Bethesda, MD: American Health Information Management Association and American Medical Informatics Association: 2008. http://www.ahima.org/infocenter/whitepapers/
workforce_2008.pdf. Last access: August 29, 2009.
[67] Gassert C. Technology and informatics competencies. Nursing
Clinics of North America 2008: 43: 507–521.
[68] Karras BT, Davies J, Koo D; Working Group on Competencies
for Public Health Informatics Competencies. Competencies
for public health informaticians, Public Health Informatics
Competencies. 2007, Seattle, WA: Center for Public Health
Informatics; 2008. http://cphi.washington. edu/competencies.
Last access: August 29, 2009.
[69] Gardner RM, Overhage JM, Steen EB, Munger BS, Holmes
JH, Williamson JJ, et al.; AMIA Board of Directors. Core
content for the subspecialty of clinical informatics. J Am Med
Inform Assoc 2009; 16: 153–157.
[70] Hersh W. AMIA-OHSU 10×10 Program – Logistics, Accessing
Demo, Detailed Curriculum, Learning Objectives, and Additional Information. Portland, OR, Oregon Health Science University, 2009. http://www.billhersh.info/10x10.html. Last access: November 25, 2009.
[71] Gugerty B, Delaney C. TIGER Informatics Competencies
Collaborative (TICC) Final Report, Technology Informatics
Guiding Educational Reform (TIGER) Initiative, 2009.
http://tigercompetencies.pbworks.com/f/TICC_Final.pdf.
Last access: November 25, 2009.
[72] HIT Workforce Competencies by Role. Washington, DC,
Office of the National Coordinator for Health IT, 2009. http://
healthit.hhs.gov/portal/server.pt?open=18&objID=888534
&parentname=CommunityPage&parentid=15&mode=2&in
_hi_userid=11113&cached=true. Last access: November 25,
2009.
[73] http://www.hiww.org/. Last access: August 29, 2009.
EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2
[74] http://www.amia.org/informatics/acad%2526training
/index.asp. Last access: August 29, 2009.
[75] http://www.amia.org/informatics/acad%2526training
/international.asp. Last access: August 29, 2009.
[76] http://www.imia.org. Last access: August 29, 2009.
[77] The IMIA strategic plan: towards IMIA 2015. http://
www.imia.org/images/IMIA_Strategic_Plan.pdf. Last access: August 29, 2009.
[78] Lorenzi NM. Towards IMIA 2015 – the IMIA strategic plan.
Yearb Med Inform 2007. pp 1–5.
[79] Murray P, et al. Let a thousand flowers bloom: transition towards implementation of the IMIA strategic plan. Methods Inf
Med 2007; 46: 625–628.
[80] Murray PJ. The IMIA strategic plan – towards IMIA 2015.
Yearb Med Inform 2008. pp 7–15.
[81] Minutes of the IMIA General Assembly, August 2007,
Brisbane, Australia. Report of the Vice-President for Working
Groups.
[82] Knaup P, Dickhaus H. Perspectives of medical informatics:
advancing health care requires interdisciplinarity and interoperability. Methods Inf Med 2009; 48: 1–3.
[83] Kulikowski CA. The micro-macro spectrum of medical informatics challenges: from molecular medicine to transforming
health care in a globalizing society. Methods Inf Med 2002; 41:
20–24.
[84] van Bemmel JH. Medical informatics is interdisciplinary avant
la lettre. Methods Inf Med 2008; 47: 318–321.
[85] European Credit Transfer and Accumulation System:
http://ec.europa.eu/education/lifelonglearning-policy
/doc48_en.htm. Last access: August 29, 2009
[86] Hasman A, Boshuizen HP. Medical informatics and problembased learning. Methods Inf Med 2001; 40: 78–82.
[87] Moniteur Belge du 13 12 2001: Arreté Ministériel du 15 octobre
2001 fixant les criteres d’agrément des médecins spécialistes en
gestion de données de santé N 2001–3555; C-2001/22760; pp
43044–43046.
[88] Roberts J. Developing the Health Informatics Professional.
In: Hayes, G, Barnett D, editors. UK Health Computing: Recollections and reflections. BCS, May 2008.
[89] UK Council for Health Informatics Professions, http://
www.ukchip.org. Last access: November 25, 2009.
[90] Wright G, et al. IMIA knowledge base. Report submitted to
IMIA, June 2008.
c
2011
EuroMISE s.r.o.