vyjádření BOCHEMIE

Vyjádření
k žádosti o vydání integrovaného povolení
BOCHEMIE s.r.o.
V Praze, 26.03.2007
Zadavatel:
Krajský úřad Moravskoslezský kraj
Odbor životního prostředí a zemědělství
28. října 117, 702 18 Ostrava
IČ:
70890692
Kontakt:
[email protected], 585 508 633
Zpracovatel:
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
Úsek technické ochrany životního prostředí
Kodaňská 10, 100 10 Praha 10
IČ:
45249130
Kontakt:
[email protected], 267 225 232
Č.j.:
3970/CEN/07
Schválil:
RNDr. Jan Prášek, ředitel Úseku technické ochrany životního
prostředí
Kontrolovala:
Ing. Milena Drašťáková, vedoucí oddělení IPPC a EIA
Odborný garant:
Ing. Jaroslav Zich
Vypracoval:
Ing. Tetyana Kolesnyková
Archivní výtisk č. 1
© CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2007
4
Obsah
1
Předmět vyjádření................................................................................................................4
1.1
Identifikační údaje provozovatele zařízení ............................................................. 4
1.2
Popis zařízení a přímo spojených činností .............................................................. 4
1.2.1
1.2.2
1.2.3
2
3
Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. ................................ 4
Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. ..................... 5
Přímo spojené činnosti ..................................................................................................................... 6
Stanovisko k žádosti .............................................................................................................7
Návrh závazných podmínek provozu dle § 13 zákona č. 76/2002 Sb. .............................8
3.1
Emisní limity ........................................................................................................... 8
3.1.1
3.1.2
3.1.3
Ovzduší ............................................................................................................................................. 8
Voda ............................................................................................................................................... 10
Hluk, vibrace a neionizující záření................................................................................................. 12
3.2
3.3
4
5
Podmínky při nakládání s odpady ......................................................................... 12
Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního
prostředí................................................................................................................. 14
3.4
Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie ....................................... 14
3.5
Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků...... 15
3.6
Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného
provozu.................................................................................................................. 15
3.7
Způsob monitorování emisí a přenosů .................................................................. 15
3.8
Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění
překračujícího hranice států .................................................................................. 16
3.9
Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení ....................... 16
3.10 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí
pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti ............................................ 16
3.11 EIA – podmínky provozu...................................................................................... 16
Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení .........................................17
Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT)..................................................21
5.1
Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT.................................................. 21
5.2
Hlediska pro určování BAT podle přílohy č. 3 zákona č. 76/2002 Sb.................. 21
5.2.1
5.2.2
5.2.3
5.2.4
5.2.5
5.2.6
5.2.7
5.2.8
5.2.9
5.2.10
5.2.11
6
7
Použití nízkoodpadové technologie ................................................................................................ 21
Použití látek méně nebezpečných ................................................................................................... 21
Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém
procesu ........................................................................................................................................... 21
Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny ve světovém
měřítku............................................................................................................................................ 22
Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace ............................................ 22
Charakter, účinky a množství příslušných emisí............................................................................. 22
Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu ....................................................... 23
Doba potřebná k zavedení BAT ...................................................................................................... 23
Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost ... 23
Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi ......
spojených na minimum ................................................................................................................... 24
Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí ....................... 24
Odůvodnění stanoviska k žádosti......................................................................................25
Seznam zkratek a legislativy .............................................................................................26
1 Předmět vyjádření
1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení
Název zařízení
Provozovatel zařízení
(adresa sídla)
IČ
Kategorie dle přílohy č. 1
zákona č. 76/2002 Sb.
Zařízení na výrobu anorganických chemických látek, biocidů
a prostředků na ochranu rostlin
BOCHEMIE s.r.o., Lidická 326, 735 95 Bohumín
47150611
4.2 d), e), 4.4
Druh žádosti
§ 42 zákona č. 76/2002 Sb.
Umístění zařízení
Kraj: Moravskoslezský, k.ú. Nový Bohumín
1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností
1.2.1
•
Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.
Výroba chloridu zinečnatého v objektu č. 32 s projektovanou kapacitou 1062 t/r
v přepočtu na výrobu bezvodého chloridu zinečnatého
Technologie výroby chloridu zinečnatého probíhá v několik stupních: výroba surového
roztoku chloridu zinečnatého rozpouštěním zinkových surovin v kyselině chlorovodíkové,
úprava surového roztoku chloridu zinečnatého, rafinování surového roztoku včetně
odpařování a adjustace bezvodého chloridu zinečnatého. Všechna místa s únikem exhalaci
do ovzduší jsou odváděna na absorpční kolonu k čištění. Ohřev odparky prostřednictvím
teplonosného media zajišťuje kotel spalující zemní plyn. Část chloridu zinečnatého
je expedována jako rafinovaný roztok.
•
Výroba oxidu zinečnatého v objektu č. 34 s projektovanou kapacitou 1049,7 t/r
Výroba oxidu zinečnatého je prováděna na 5 výrobních linkách, z nich každá je vybavena
ohřevem, dvě výrobní linky jsou odlišné způsobem odlučování produktu ze vzdušiny.
Kovový zinek se roztaví v retortě ohřívané spaliny zemního plynu. Spaliny zemního plynu
jsou odváděny pěti nezávislými výduchy. Zkapalněný zinek (páry zinku) ve vznosu oxiduji
vzdušným kyslíkem na oxid zinečnatý. Vyrobený oxid zinečnatý se průchodem
přes odlučovací zařízení ochlazuje, zachycuje se v soustavě rukávových filtrů, odkud
se vybírá do sudu. Přebytečné vzdušniny z procesu jsou z filtračních jednotek odváděny
do pracovního prostředí a z pracovního prostředí poté více místy do venkovního ovzduší.
•
Výroba kladných akumulátorových hmot v objektu č. 19 a 20 s projektovanou kapacitou
945,3 t/r
Výroba kladných akumulátorových hmot se skládá ze dvou výrobních kroků. V prvním
probíhá výroba hydroxidu nikelnatého sražením roztoku síranu nikelnatého hydroxidem
sodným. Navazují operace sušení, dekantace, další sušení a mletí. V druhém kroku probíhá
samotná výroba kladných akumulátorových hmot a to vymícháním jednotlivých surovin
v míchačce pomocí aktivačních roztoků. Po vymíchání a aktivaci probíhá vybavení kladné
akumulátorové hmoty do obalových jednotek. Nejvýznamnější složkou kladných
akumulátorových hmot jsou sloučeniny niklu (hydroxid nikelnatý cca 75 % obsahu),
sloučeniny kobaltu (do 3 %), grafitu (cca 20 %). Součásti výroby je vzduchotechnika
se záchytem prachu na filtračním dvoustupňovým zařízení.
•
Výroba záporných akumulátorových hmot v objektu č. 29 s projektovanou kapacitou
294,5 t/r
Princip výroby spočívá v aktivaci oxidu kademnatého aktivačními přísadami. Takto
aktivovaná směs je vymíchávána a po fázi zrání a dalších mechanických úpravách (mletí,
granulace, lisování) je balena do obalových jednotek. Nejvýznamnější složkou záporných
akumulátorových hmot jsou sloučeniny kadmia (hydroxid a oxid kademnatý). Součásti
výroby je vzduchotechnika se záchytem prachu na filtračním dvoustupňovým zařízení.
•
Výroba Feropurů s projektovanou kapacitou 2482 t/r
Výroba Feropurů se skládá z několika operací: úprava a tavení kovového sodíku, příprava
odvodněné taveniny NaOH, příprava hybridové taveniny. Feropury jsou taveninou hydroxidu
sodného s obsahem hydridu sodného (cca 15 – 18 %). Pro přípravu a temperaci taveniny
hydroxidu sodného jsou provozovány dvě tavící linky a tavicí kotle na sodík. Roztavený
sodík a tavenina NaOH za zvýšeného tlaku a stalého míchání v reaktoru reaguje s vodíkem
a vzniká hydrid sodný. Jednotlivé druhy Feropurů se mezi sebou liší různým obsahem
hydridu sodného, což je ve výrobě dosahováno dávkováním sodíku a vodíku.
•
Výroba chloraminu s projektovanou kapacitou 2 326 t/r, chlornanu sodného
s projektovanou kapacitou 2100 t/r (přepočteno jako 100 % produkt)
Výroba chlornanu sodného představuje samostatný výrobní cyklus řízeného zavádění
plynného chloru do hydroxidu sodného v šesti chloračních reaktorech. Vyrobený chlornan
sodný se dále používá k výrobě chloraminu a SAVA. Další surovinou pro výrobu chloraminu
slouží sodná sůl amidu, která vzniká alkalizací roztoku amidu. Před použitím se roztok sodné
soli amidu filtruje na kalolisu jsou odstraněny přítomné nečistoty. Výroba chloraminu
probíhá ve vodním prostředí srážením sodné soli amidu chlornanem sodný. Srážením vzniká
suspenze chloraminu. Odvodňování chloraminu je prováděno na odstředivkách a popř.
prováděno dosušování. Při finalizaci produktů vzniká odpadní proud – pochloraminový louh,
který je v zařízení zpracováván. Zpracování pochloraminového louhu spočívá v převádění
rozpustného chloraminu kyselinou chlorovodíkovou na nerozpustný benzendichloramin,
který se odfiltruje a následně převede vodným roztokem hydroxidu sodného na rovnovážný
směsný roztok chloraminu a sodnou sůl a recykluje se do výroby. Vzdušniny jsou
odtahovány z pracovního prostředí střešním ventilátorem, světlíky a vstupními vraty.
1.2.2
Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.
•
Plynová kotelna s projektovaným výkonem 2 x 6,72 MW. Používané palivo - zemní plyn
z veřejných distribučních zdrojů.
•
Kotelna VVT s projektovaným výkonem 550 kW. Používané palivo - zemní plyn.
•
Kotelna AB s projektovaným výkonem 220 kW. Používané palivo - zemní plyn.
5
•
Vytavování zinku ze zinkového popela v objektu č. 34 s projektovanou kapacitou
546,8 t/r
Zinek je vyráběn vytavováním ze zinkového popela. Vytavování je prováděno v rotační
vytavovací peci „Zinkoff“. Tavící pec zinku se sestává z šikmo uloženého bubnu na hřídeli,
který se otáčí a je ohříván plamenem plynového hořáku. Spaliny odváděny vlastním
samostatným výduchem, který je vybaven sedimentačním zařízením. Technologie
vytavování zinku se skládá z následujících pracovních operaci: skladování zinkového popela
a příprava vsázky pro tavení, tavení zinkového popela, odlévání popela do forem, chladnutí
odlitků a pece.
•
EZP - Poniklovna. Zařízení používané při výrobě elektronických zdrojů proudu
v objektu č. 30 s projektovanou kapacitou 154,48 t/r, objem lázní do 30 m3
Niklovací linka slouží k poniklování pásků používaných pro výrobu elektrod. Poniklování
se provádí elektrolytický, současně se zpracovává šest pásků, které jsou odvíjeny
ze samostatných odvíjecích kotoučů. Na nosné traverze linky jsou připevněny odvíječky,
systém převáděcích kladek a nosných ramen, pohony a navíječky. Traverza je upevněna nad
vanami s technologickými náplněmi - anodické odmaštění a oplach kyselé lázně, poniklovací
lázeň, oplach pásků.
•
EZP - Výroba elektrod. Zařízení používané k výrobě
č. 30 s projektovanou kapacitou 375 tis. ks elektrod za rok
elektrod
v objektu
Technologie výroby elektrod má charakter strojírenské výroby. Výroba je rozdělená
na několik samostatných operací: plnění aktivní hmoty do perforovaných pásků, jejich
uzavírání, spojování naplněných kapes pásku válcováním a jejich dělení na elektrodové
desky, válcování elektrodových desek do „U“ profilů, stříhání elektrod a bodování
„U“ profilů. Součástí výroby je dále pracoviště vyklepávání hmot z elektrod.
•
BČOV s projektovanou kapacitou čištění 1000 m3/den odpadních vod.
Technologické odpadní vody se předčišťují v neutralizační stanici. V aktivačních nádržích
BČOV probíhá biochemická oxidace organických látek působením směsné kultury
mikroorganismů - aktivovaného kalu. Směs odpadní vody a kalu je sedimentována
v dosazovacích nádržích. Vyčištěná voda z dosazovacích nádrží je dočišťována
na mikrosítovém bubnovém filtru a vypouštěna přes měrný Parshallův žlab do recipientu.
1.2.3
Přímo spojené činnosti
•
Skladování surovin, pomocných materiálů a výrobků.
•
Nakládání s odpadními vodami
•
Nakládání s produkovanými odpady
•
Chladící stanice
6
2 Stanovisko k žádosti
Na základě Vašeho požadavku, č.j. MSK 11042/2007, ze dne 19.1.2007, jsme posoudili žádost
o vydání IP společnosti. IP doporučujeme vydat pouze za předpokladu, že před jeho
vydáním provozovatel předloží návrh technického řešení na omezení emise Zn ze zdroje
„Vytavování zinku“ včetně způsobu ověření účinnosti jeho záchytu. Realizace opatření
zajistí, aby provoz zařízení splňoval platné legislativní předpisy v oblasti ochrany ovzduší.
Z protokolu měření emise TZL z tavící pece zinku, dodaného provozovatelem jako součást
žádosti vyplývá, že provozovatel překračuje specifický emisní limit pro zinek v tuhé fázi.
Předložený provozní řád pro ZZO „Vytavování zinku“ v části stanovení emisí je nutno doplnit
o emisní limit zinku.
Vhledem k neuspokojivým výsledkům čištění dosahovaným na BČOV doporučujeme
KÚ omezit kapacitu výroby chloraminu. Lze přepokládat, že snížení zátěží BČOV umožní
dodržení limitů pro vypouštění odpadní vody do vodoteče.
7
3 Návrh závazných podmínek provozu dle § 13 zákona č. 76/2002 Sb.
3.1 Emisní limity
3.1.1
Ovzduší
1) Dodržet navržené závazné limity
Tabulka č. 1 Emisní limity
Emisní zdroj
Hlavní kotelna (K1, K2),kotelna
VVT (K1, K2), kotelna AB (K1,
K2), plynový kotel ve výrobě
chloridu zinečnatého,
infračervené ohřívače vany
ve výrobně FEROPUR, ohřev
retort plynových peci na výrobu
ZnO (pec č. 1-5)
Výroba chloraminu, balící linky,
odstřeďování (odstřeďování 1,
odstřeďování 2), pytlování
Látka nebo
ukazatel
Zákonný emisní
limit (mg/m3)
Výroba kladných
akumulátorových hmot (míchání,
pásová sušárna, mletí, dekantace)
Termín
dosažení
2002)
NOx
CO
1002)
TZL
51)
Při hmotnostním
toku látky vyšším
než 25 g/h
Organické
sloučeniny
chloru (jako Cl)
103)
Při hmotnostním
toku vyšším než
100 g/h
H2S
103)
Při hmotnostním
toku vyšším než
100 g/h.
Výroba chloridu zinečnatého
Tavení Zn
Navrhovaný
emisní limit
(mg/m3)
Anorganické
sloučeniny
chloru (jako Cl)
503)
Při hmotnostním
toku vyšším než
500 g/h
TZL
751)
1)
Zn
10
NO2
4001)
TZL
1503)
Při hmotnostním
toku látky vyšším
než 2,5 kg/h
2003)
Při hmotnostním
toku látky
menším než
20 kg/h
8
Shodný
se zákonným
limitem
Od nabytí
právní
moci IP
Shodný
se zákonným
limitem
Od nabytí
právní
moci IP
Shodný
se zákonným
limitem
Od nabytí
právní
moci IP
Shodný
se zákonným
limitem
Od nabytí
právní
moci IP
10
Od nabytí
právní
moci IP
23)
Při hmotnostním
toku vyšším než
10 g/h.
Ni
1503)
Při hmotnostním
toku látky vyšším
než 2,5 kg/h
2003)
Při hmotnostním
toku
látky
menším než 20
kg/h
23)
Při hmotnostním
toku vyšším než
10 g/h.
0,23)
Při hmotnostním
toku vyšším než
1 g/h.
23)
Při hmotnostním
toku vyšším než
10 g/h.
TZL
Výroba elektrod (rekuperační
jednotka I, II)
Ni
Cd
Ni
Technologické niklování
1)
nařízení vlády č. 615/2006 Sb.
2)
nařízení vlády č. 352/2002 Sb.
3)
vyhláška č. 356/2002 Sb.
Shodný
se zákonným
limitem
10
Od nabytí
právní
moci IP
Shodný
se zákonným
limitem
Shodný
se zákonným
limitem
Od nabytí
právní
moci IP
Od nabytí
právní
moci IP
do 1. ledna
2010
Anorganické
sloučeniny
chloru (jako Cl)
503)
Při hmotnostním
toku vyšším než
500 g/h
Shodný
se zákonným
limitem
Silné
anorganické
kyseliny (jako
H+)
103)
Při hmotnostním
toku vyšším než
100 g/h
Shodný
se zákonným
limitem
TZL
1001)
20
TZL
501)
20
HCl
1)
10
2) Provést a předložit kategorizaci zdrojů znečišťování ovzduší
3) Předložit aktualizované provozní řády zdrojů znečišťování ovzduší
Termín: k datu ústního jednání o žádosti.
9
Shodný
se zákonným
limitem
Od nabytí
právní
moci IP
Od 1. ledna
2010
4) Provozovat technologii bez obtěžujících pachových vlivů pro obyvatelstvo
5) Malé spalovací zdroje znečišťování ovzduší provozovat v souladu s platnými legislativními
předpisy v oblasti ochrany ovzduší.
3.1.2
Voda
Společnost BOCHEMIA s.r.o. pro své účely odebírá technologickou a upravovanou vodu
od společnosti ŽDB a.s. na základě obchodní smlouvy. Další voda pro použití ve výrobě
je odebírána z vlastních zdrojů podzemní vody. Pitná voda je odebírána z veřejného vodovodu.
Odběr se provádí na základě obchodní smlouvy s Severomoravskými vodovody a kanalizacemi,
Ostrava a.s.
Společnost BOCHEMIA s.r.o. provozuje BČOV, na kterou jsou odváděny odpadní vody
z technologie, splaškové vody i vody dešťové. Odpadní vody splaškové a dešťové z vrátnice
a distribučního střediska jsou odváděny na základě smlouvy do veřejné kanalizace. V areálu
společnosti se nachází dvě vypouštěcí místa odpadních vod do vodoteče Bohumínské Stružky,
číslo hydrologického pořadí 2-03-02-012, číslo hydrologického rajonu 2261. Výpust č. 62 7428
slouží jako dešťový odlehčovač BČOV pro průtoky vyšší než 18 l/s. Výpust č. 62 7429
je využívána k odvodu nárazových balastních vod v jarních měsících, dále slouží k odvádění
průsakové a dešťové vody v případě nestandardních situací.
Odběr vod
Doporučujeme KÚ zahrnout povolení pro odběr podzemních vod z 15 studni v Baginci,
hydrologické pořadí 2-03-02-012.
Poznámka: podmínky odběru (způsob měření množství odebraných vod, umístění měřícího
zařízení, množství odebíraných podzemních vod apod.) budou dohodnuty v průběhu
jednání o žádosti.
Vypouštění vod
1) Dodržovat roční maximální množství 45 000 m3/r odpadních vod vypouštěných z výpusti
č. 62 7428, do vodoteče Bohumínské Stružky, číslo hydrologického pořadí 2-03-02-012 4,4 řkm.
2) Dodržovat roční maximální množství 30 000 m3/r odpadních vod vypouštěných z výpusti
č. 62 7429 do vodoteče Bohumínské Stružky, číslo hydrologického pořadí 2-03-02-012 5,4 řkm a emisní limity znečištění uvedené v tabulce č. 2.
Tabulka č. 2 Emisní limity vypouštěných odpadních vod
„m“
Ukazatel
mg/l
NL
50
BSK5
35
CHSKCr
70
N-NH4
10
Zn
0,2
pH
8,5
10
3) Dodržovat při vypouštění odpadních vod z výustí BČOV do vod povrchových,
tj. prostřednictvím Lidického příkopu do vodního toku Bohumínská Stružka,
ČHP 2-03-02-012 - řkm 4,4
Množství:
Průměrně
l/s
9,0
Maximálně
l/s
18
Maximálně
3
20
tis. m /měs
3
Maximálně
tis. m /r
240
a emisní limity znečištění uvedené v tabulce č. 3.
Tabulka č. 3 Emisní limity vypouštěných odpadních vod z BČOV
„p“
„m“
Bilanční hodnota
mg/l
mg/l
t/rok
NL
25
40
6
BSK5
50
75
12
CHSKCr
150
200
36
RAS
7500
8500
1800
Sírany
2500
3500
600
Chloridy
2500
3500
600
N-NH4
15
20
3,6
N-NO3
10
15
2,4
N-NO2
0,5
1,5
0,12
Fe
4
10
0,96
Pcelk.
1
3
0,24
Mn
8
15
1,92
Zn
5
10
1,2
Ni
0,5
1,0
0,12
Cd
0,01
0,05
0
Hg
0,01
0,02
0
AOX
0,5
0,8
0,12
Cl2
0,5
1,5
0,12
Ukazatel
pH
6-9
4) Pro výpust č. 62 7428 (dešťový odlehčovač) navrhnout způsob zjišťování množství
odpadních vod.
Termín: k datu ústního jednání o žádosti
11
5) Provádět pravidelné zkoušky těsnosti u záchytných nebo havarijních jímek technologických
vod, chemických látek, nádrží pro skladování tekutých odpadů a skladu ropných látek podle
ČSN 75 0905 s četností minimálně 1 x za 5 let.
3.1.3
Hluk, vibrace a neionizující záření
Hluk
Hygienický imisní limit hluku v chráněném venkovním prostoru je stanoven v závislosti
na využití okolního území nařízením vlády č. 148/2006 Sb., v platném znění.Nejvyšší přípustná
ekvivalentní hladina akustického tlaku A:
LAeg, 8h = 50,0 dB - pro denní dobu
LAeg, 1h = 40,0 dB - pro noční dobu
Zařízení společnosti BOCHEMIE s.r.o. se nachází v průmyslové zóně.
1) Identifikovat zdroje hluku, které mohou ovlivňovat prostředí mimo areál společnosti.
2) Prokázat dodržení hygienických limitů ve venkovním chráněném prostoru výpočtem nebo
měřením. Kontrolní body stanovit dle požadavků KHS Moravskoslezského kraje. Výsledky
předat k posouzení.
Termín: do 30.06.2007
Poznámka: doporučujeme četnost pravidelného sledování hlukové situace ve venkovním
chráněném prostoru měřením projednat s KHS na základě posouzení výsledků
měření.
Vibrace a neionizující záření
Zařízení není zdrojem vibrací ovlivňujících chráněný venkovní prostor. Zařízení není zdrojem
neionizujícího záření ovlivňujícího okolní prostředí.
Závazné podmínky nejsou navrženy.
3.2 Podmínky při nakládání s odpady
Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady doporučujeme vydat na níže uvedené druhy
odpadů:
06 01 01 Kyselina sírová a kyselina siřičitá
06 01 06 Jiné kyseliny
06 02 04 Hydroxid sodný a hydroxid draselný
06 02 05 Jiné alkálie
06 06 02 Odpady obsahující nebezpečné sulfidy
06 13 99 Odpady jinak blíže neurčené
07 01 01 Promývací vody a matečné louhy
07 01 03 Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 06 03 Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
07 06 04 Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy
08 04 09 Odpadní lepidla a těsnící materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné
nebezpečné látky
11 01 05 Kyselé mořící roztoky
12
12 01 12 Upotřebené vosky a tuky
13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje
13 03 07 Minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje
13 05 07 Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje
13 07 03 Jiná paliva (včetně směsí)
13 08 02 Jiné emulze
14 06 02 Jiná halogenovaná rozpouštědla a směsi rozpouštědel
14 06 03 Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel
15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených),
čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
16 02 11 Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, hydrochlorfluoruhlovodíky
(HCFC) a hydrofluoruhlovodíky (HCF)
16 02 13 Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky
16 03 03 Anorganické odpady obsahující nebezpečné látky
16 03 05 Organické odpady obsahující nebezpečné látky
16 05 07 Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
16 05 08 Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
16 06 01 Olověné akumulátory
16 06 02 Nikl-kadmiové baterie a akumulátory
16 07 09 Odpady obsahující jiné nebezpečné látky
17 01 06 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující
nebezpečné látky
17 02 04 Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami
znečištěné
17 03 03 Uhelný dehet a výrobky z dehtu
17 04 09 Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami
17 06 01 Izolační materiál s obsahem azbestu
17 06 05 Stavební materiály obsahující azbest
17 09 03 Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů)
obsahující nebezpečné látky
19 02 05 Kaly z fyzikálně-chemického zpracování obsahující nebezpečné látky
19 08 13 Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné
látky
20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
20 01 23 Vyřazená zařízení obsahující chlorfluoruhlovodíky
20 01 35 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené
pod čísly 20 01 21 a 20 01 23
Poznámka: BOCHEMIE s.r.o. využívá odpady, které splňují požadavky vstupních surovin. Jedná
se o tyto odpady: 11 05 02 - zinkový popel se využívá k výrobě chloridu zinečnatého,
11 05 01 - tvrdý zinek se využívá k výrobě oxidu zinečnatého, 11 01 05 - kyselý
mořící roztok se po zahuštění a rafinaci využívá k výrobě chloridu zinečnatého.
13
V evidenci odpadu se nakládání s těmito odpady vede pod kódem X R4 - recyklace, znovuzískání
kovů a kovových sloučenin.
1) Používat ke shromažďování odpadů shromažďovací prostředky, které splňují technické
požadavky ve smyslu ustanovení § 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb. v platném znění.
2) Realizovat předložený Plán odpadového hospodářství původce BOCHEMIE s.r.o.
3.3 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního
prostředí
Nebyly navrženy.
3.4 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie
Společnost BOCHEMIE s.r.o. zpracovala energetický audit. Na základě výstupu energetického
auditu bylo hodnoceno energetické hospodářství podniku a navržena energetická úsporná
opatření.
1) Realizovat plán opatření navržených energetickým auditem s následujícím harmonogramem:
• výměna vysokonapěťových spínačů. Termín: do konce roku 2010
• výměna vysokonapěťových kabelů: Termín: do konce roku 2010 dle výsledků
měření.
• rekonstrukce rozvodny na TSP 1. Termín: do konce roku 2010
• výměna přístrojového vybavení na rozvodnách TSV, TSP 2 a TSP 3. Termín:
do konce roku 2015
• instalace frekvenčních měničů u asynchronních pohonů s reg. otáček. Termín:
do konce roku 2015
• výměna zastaralých a předimenzovaných elektromotorů. Termín: postupně
do konce roku 2015
• instalace kogenerační jednotku na kombinovanou výrobu tepla a el. energie
o el. výkonu 500 kW. Termín: do konce roku 2015
• výměna zastaralých spotřebičů zemního plynu. Termín: postupně do konce roku
2010
• rekonstrukce centrálního sběrače kondenzátu na staré kotelně. Termín: do konce
roku 2007
• instalace lokálního kotle ZP/voda do objektu č. 60 - ČOV 2. Termín: do konce
roku 2007
• instalace lokálního kotle ZP/voda do objektu č. 21. Termín: do konce roku 2007
• instalace 2 ks kotlů ZP/teplá voda do staré kotelny. Termín: do konce roku 2008
• výměna parních topných rozvodů ve výrobních objektech za teplovodní systémy.
Termín: do konce roku 2008
• instalace 2 ks parních kotlů o výkonu 2 x 2 t páry 1 MPa do staré kotelny.
Termín: do konce roku 2009
• dokončení vizualizace a centrálního řízení všech decentralizovaných zdrojů tepla.
Termín: do konce roku 2012
• zateplování vytápěných objektů ve společnosti. Termín: postupně do konce roku
2015.
14
3.5 Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků
Mimořádné a havarijní situace zařízení řešit v souladu s havarijními plány a ostatními
vnitropodnikovými předpisy.
3.6 Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného
provozu
Veškeré změny zařízení, které by měnily podmínky IP, je provozovatel povinen nahlásit
povolovacímu úřadu.
3.7 Způsob monitorování emisí a přenosů
Ovzduší
1) Zajišťovat na výduchu z centrální kotelny (kotle K 1 a K 2) jednorázová měření emisí oxidů
dusíku (NOx) a oxidu uhelnatého (CO) při vztažných podmínkách A. Měření bude provádět
osoba s autorizací dle § 15 zákona č. 86/2002 Sb. Četnost jednorázového měření 1 x ročně.
Pro vykazování emisí tuhých znečišťujících látek a oxidů síry lze použit emisní faktor.
2) Zajišťovat na výduchu z kotelny VVT (kotle K1 a K2), kotelny AB (kotle K1 a K2),
z ohřevu retort ve výrobě oxidu zinečnatého (pec č.1-5), z plynového kotle ve výrobně
chloridu zinečnatého (Weishaupt), z infraohřevu vany ve výrobě Feropur jednorázová měření
emisí oxidů dusíku (NOx) a oxidu uhelnatého (CO) při vztažných podmínkách A. Měření
bude provádět osoba s autorizací dle § 15 zákona č. 86/2002 Sb. Četnost jednorázového
měření 1 x za 3 roky. Pro vykazování emisí tuhých znečišťujících látek a oxidů síry
lze použit emisní faktor.
3) Zajišťovat na výduchu ze zdrojů ve výrobě chloraminu (balící linky, odstřeďování
1, odstřeďování 2, pytlování) jednorázová měření emisí tuhých znečišťujících látek
a organických sloučenin chloru (jako Cl) při vztažných podmínkách B. Měření bude provádět
osoba s autorizací dle § 15 zákona č. 86/2002 Sb. Četnost jednorázového měření 1 x ročně.
4) Zajišťovat na výduchu z absorpční kolony ve výrobě chloridu zinečnatého jednorázová
měření emisí chloru a jeho anorganických sloučenin (jako Cl) a sirovodíku při vztažných
podmínkách B. Měření bude provádět osoba s autorizací dle § 15 zákona č. 86/2002 Sb.
Četnost jednorázového měření dodržet v souladu s kategorizací zdroje.
5) Zajišťovat na výduchu z výroby záporných akumulátorových hmot jednorázová měření emisí
tuhých znečišťujících látek a kadmia (Cd) při vztažných podmínkách B. Měření bude
provádět osoba s autorizací dle § 15 zákona č. 86/2002 Sb. Četnost jednorázového měření
dodržet v souladu s kategorizací zdroje.
6) Zajišťovat na výduchu ze zdrojů (míchání, pásová sušárna, mletí, dekantace) ve výrobě
kladných akumulátorových hmot jednorázová měření emisí tuhých znečišťujících látek
a niklu (Ni) při vztažných podmínkách B. Měření bude provádět osoba s autorizací
dle § 15 zákona č. 86/2002 Sb. Četnost jednorázového měření dodržet v souladu
s kategorizací zdroje.
7) Zajišťovat na výduchu ze zdrojů (rekuperační jednotka I, II) ve výrobě elektrod jednorázová
měření emisí tuhých znečišťujících látek, niklu (Ni) a kadmia (Cd) při vztažných
podmínkách B. Měření bude provádět osoba s autorizací dle § 15 zákona
č. 86/2002 Sb. Četnost jednorázového měření dodržet v souladu s kategorizací zdroje.
15
8) Zajišťovat na výduchu z technologického niklování jednorázová měření emisí TZL
při vztažných podmínkách C, chloru a jeho anorganických sloučenin (jako Cl), silných
anorganických kyselin (jako H+) a niklu (Ni) při vztažných podmínkách B. Měření bude
provádět osoba s autorizací dle § 15 zákona č. 86/2002 Sb. Četnost jednorázového měření
dodržet v souladu s kategorizací zdroje.
9) Zajišťovat na výduchu ze zdrojů: vytavování zinku a manipulace jednorázová měření emisí
tuhých znečišťujících látek, zinku (Zn) a oxidů dusíku při vztažných podmínkách C. Měření
bude provádět osoba s autorizací dle § 15 zákona č. 86/2002 Sb. Četnost jednorázového
měření dodržet v souladu s kategorizací zdroje.
Voda
10) Na výpustí z BČOV zjišťovat množství vypouštěných vod měrným zařízením (Parshallův
žlab). Kvalitu vypouštěných vod sledovat vzorkem typu B s četností 24 x ročně
v ukazatelích: CHSKCr, BSK5, NL, RAS, Sírany, Chloridy, N-NH4, N-NH3,
N-NH2, Fe, Pcelk, Mn, Zn, Ni, Cd, Hg, AOX, Cl2, pH.
11) Na výpustí č. 62 7429 zjišťovat množství vypouštěných vod indukčním průtokoměrem.
Kvalitu vypouštěných vod sledovat vzorkem typu A s četností 4 x ročně v ukazatelích:
CHSKCr, BSK5, NL, N-NH4, Zn, pH. Odběry provádět v období dešťů v průběhu celého
roka.
12) Odběry kontrolních vzorků vypouštěných odpadních vod provádět oprávněnou osobou
a jejich rozbory akreditovanou laboratoří.
3.8 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění
překračujícího hranice států
Doklady prokazující dálkové přemisťování znečištění z posuzovaného zdroje nebyly součásti
žádosti o vydání IP.
3.9 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení
Zprávu o postupu vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení předkládat
za uplynulý kalendářní rok krajskému úřadu vždy k 1.5. následujícího roku.
3.10 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí
pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti
Vypracovat a předložit KÚ ke schválení projekt likvidace zařízení a případné asanace podloží
po ukončení jeho provozu.
Termín: do 3 měsíců před zahájením demontáže provozu
3.11 EIA – podmínky provozu
Posuzování vlivu předmětného zařízení na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. nebylo
provedeno.
16
4 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení
Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, odborem ochrany prostředí, byla doručena
vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení od:
•
ČIŽP OI Ostrava, č.j. 49/IPP/0702814.02/07/VOM, ze dne 19.02.2007.
•
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje, č.j. HOK/OV-16/213.5/07/002,
ze dne 05.02.2007.
•
Město Bohumín, č.j. ŽPS/2007/184/KI, ze dne 22.2.2007. Souhlasné stanovisko.
•
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
Vypořádání s připomínkami ČIŽP OI Ostrava
Ovzduší
Od 1.1.2007 platí nařízení vlády č. 615/2006 Sb., které mění kategorizace zdrojů znečišťování
ovzduší. Proto je nutné nejdříve provozované zdroje nově zkategorizovat.
Podle kategorizace pak aktualizovat provozní řády.
Vyřízení: podmínky č. 2 a 3 kapitoly 3.1.1.
Výroba ZnO - je nutno upřesnit, zda se ve skutečnosti nejedná o technologický ohřev (protokol
č. 41/2005 ing. Petr Teuchner).
Poniklovna - jsou nesprávně uvedeny emisní limity pro danou technologii původně dle nařízení
vlády č. 353/2002 Sb. nyní dle nařízení vlády č. 615/2006 Sb.
Doporučujeme pro zjednodušení zahrnout do žádosti pouze zařízení spadající do režimu IPPC.
Vyřízení: bude upřesněno provozovatelem při ústním jednání o žádosti.
Voda
Zkušební provoz koncové ČOV musel být prodloužen a vypouštění odpadních vod je předmětem
řízení o uložení pokuty ze dne 3.12007 ve výši 700 000 Kč za překračování stanovených emisních
limitních hodnot „m“ a „p“. Neuspokojivý stav nadálé trvá.
Příčiny stavu: enormní nárůst výroby chloraminu a jeho šaržovitá výroba. Dále neodstraňování
nárazového látkového a hydraulického přetěžování koncové ČOV regulací přímo ve výrobě.
Důvodem je nerealizace akce: „Řešení homogenizace odpadních vod a zrovnoměrnění
vypouštění odpadních vod z úpravy chloraminových louhů“, spočívající v zajištění akumulace
a homogenizace s kapacitou cca 100 m3 odpadních vod a jejich rovnoměrném vypouštění.
Nakonec i neprovádění úprav v systém čištění, hlavně na koncové ČOV. Jde zejména o zajištění
přítoku na ČOV, zejména v případě dešťových srážek a zabezpečení optimální kontinuální
cirkulace vratného kalu z dosazovacích nádrží do aktivace a dalších opatření. Vypouštění
odpadních vod bylo povoleno rozhodnutím vodoprávního úřadu KÚ MSK, zn. ŽPZ/8093/03/HI,
ze dne 13.11.2003 a nyní rozhodnutím téhož vodoprávního úřadu, zn. 35409/2005/ŽPZ/Třa,
ze dne 3.3.2006. Nyní platné rozhodnutí stanovuje pro právní subjekt v některých ukazatelích
měkčí hodnoty „m“ a „p“, ale vyšší četnost sledování (24B oproti 12B). V žádosti jsou uvedeny
měkčí hodnoty „m“ a „p“ při nízké četnosti sledování (12B).
Předpokládáme, že právním subjektem budou neprodleně provedena nutná opatření ve výrobě,
na mechanicko - chemickém předčištění a na vlastní ČOV. Proto za této situace doporučujeme
řízení přerušit do doby uvedení ČOV do trvalého provozu a jeho nestranného posouzení, jehož
předmětem by mělo být kromě jiného i stanovení výrobních limitů zajišťujících přijatelný čisticí
efekt a zabezpečené dodržování emisních limitů znečištění koncovou ČOV. V žádosti navržený
17
monitoring považujeme za nedostatečný a nepřijatelný. Domníváme se, že při zahájení výroby
chloraminu či jiného výrobku, která podstatně ovlivňuje provoz ČOV by četnost sledování měla
být podstatně vyšší po dobu trvání výroby.
Vyřízení: zapracováno do kapitol 3.1.2 a 3.7, požadavek na regulaci zatěžování koncové BČOV
přímo ve výrobě chloraminu je uplatněn ve stanovisku k žádosti kapitola 2.
Odpady
V kap. 10 žádosti jsou uvedeny odpady, které vznikají v technologickém procesu i při provádění
údržby žadatele. mezi nimi jsou uvedeny odpady kat. č. 11 01 05, 11 05 01 a 11 05 02, které jsou
dodávány externími firmami do technologického procesu výroby oxidu zinečnatého, přičemž
nejsou uvedeny v kapitole 10.2 „Odpady přebírané od jiných původců“. V kapitole 10 je dále
uvedeno, že shromažďovací prostředky „musí splňovat...“. Shromažďovací prostředky buď
splňují nebo nesplňuji ustanovení zákona, tudíž je zbytečné citovat zákon a vyhlášku.
V kapitole 10.7 je uvedeno, že se u provozovatele nevyužívá žádný odpad, což není pravda,
jak vyplývá z výše uvedeného.
Vyřízení: provozovatel vysvětlí při ústním jednání.
Kapitola 10.10 týkající se „dosavadních nebo uvažovaných opatření k omezení množství nebo
k využití odpadu“ uvádí obecný text; je nutné ho specifikovat i vzhledem k POH.
Vyřízení: zapracováno do kapitoly 3.2.
Upozorňujeme rovněž na to, že od pololeté letošního roku bude pro vyráběné chemické látky
platit systém REACH.
Vyřízení: provozovatel byl s touto informací seznámen.
Vypořádání s připomínkami Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje
S vydáním IP pro „Zařízení na výrobu anorganických chemických látek, biocidů a prostředků
na ochranu rostlin“ souhlasí s podmínkami:
1. Společnost BOCHEMIE s.r.o. identifikuje zdroje hluku, které mohou ovlivňovat prostředí
mimo areál společnosti, a prokáže výpočtem, nebo měřením dodržení hygienických limitů
ve venkovním chráněném prostoru; výsledek předloží KHS MSK do 30.06.2007.
2. Pro možnost ověření hlukové situace budou stanoveny v chráněném venkovním prostoru
kontrolní body; o četnosti pravidelného sledování hlukové situace ve venkovním chráněném
prostoru měřením KHS MSK rozhodné dle předložených výsledků.
Vyřízení: bylo zapracováno do kapitoly 3.1.3 podmínky č. 1 a 2.
Vypořádání s připomínkami krajského úřadu Moravskoslezského kraje
Z hlediska ochrany vod
1. V IP bude nahrazeno povolení k odběru podzemních vod (část 6. rozhodnutí ONV Karviná
zn. OVLHZ-368/233.2/79-Cze, ze dne 24.4.1979). Uvedeným rozhodnutím byl povolen odběr
podzemních vod z 15 studní v Baginci v množství 2,3 l/s, úhrnně 72 520 m3/rok. Předmětné
povolení však nelze nahradit ve stávající podobě. Krajský úřad požaduje doplnit
parc. č. a k.ú. umístění předmětných studní, způsob měření množství odebíraných vod
v hodnotách prům. l/s, max. l/s, max. m3/měs., tis. m3/rok, popis nakládání s vodami, včetně
18
jejího užití. Krajský úřad požaduje doplnění podkladů o zakreslení těchto zdrojů do kopie
katastrální mapy a stanovisko správce povodí k požadovanému odběru před vydáním
integrovaného povolení.
Vyřízení: bude doplněno v průběhu jednání o žádosti.
2. Vzhledem k tomu, že se v zařízení zachází ve větším množství s látkami závadnými vodám,
bude IP schválen plán opatření pro případy havárie (havarijní plán). Stávající havarijní plán
bude dopracován v souladu s § 5 vyhlášky č. 450/2005 Sb. a doplněn o přílohy v něm
deklarované. Krajskému úřadu bude předmětný dokument předán ve dvou vyhotoveních.
Integrovaným povolením bude nahrazeno rozhodnutí Městského úřadu Bohumín, odboru
životního prostředí a služeb, zn. OŽPaS/1890/231.2/A/20/03/DO, ze dne 6.4.2004, kterým byl
schválen stávající havarijní plán. Krajský úřad požaduje doložit doklad o projednání
havarijního plánu s příslušným správcem vodního toku/
Vyřízení: bude doplněno v průběhu jednání o žádosti.
3. Bude nahrazeno povolení k vypouštění odpadních vod vydané krajským úřadem podle
§ 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., dne 13.11.2003, pod č.j. ŽPZ/8093/03/HI.
S ohledem na uvedené rozhodnutí krajský úřad požaduje před vydáním integrovaného
povolení předložit návrh limitů znečištění odpadních vod pro výpusť č. 62 7428, který bude
projednaný se správcem vodního toku (Povodí Odry, státní podnik).
Vyřízení: bude doplněno v průběhu jednání o žádosti.
4. Krajský úřad má jako jeden z podkladů k dispozici materiál nazvaný „Průběžná zpráva
za 3. čtvrtletí roku 2006“ zpracovaný společností AQUATEST a.s z října roku 2006,
ze kterého vyplývá nutnost realizace některých opatření vedoucích k uvedení BČOV
do trvalého provozu. Krajský úřad považuje předložit časový plán realizace těchto opatření
před vydáním integrovaného povolení.
Vyřízení: bude doplněno v průběhu jednání o žádosti.
Z hlediska nakládaní s odpady
1. IP bude nahrazen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 16 odst. 3 zákona
č. 185/2001 Sb.
2. Krajský úřad požaduje předložit doklady o ustanovení odpadového hospodáře podle
§ 15 odst. 6. zákona č. č. 185/2001 Sb.
3. Návrh závazných podmínek provozu zařízení:
a) zajistit ochranu nebezpečného odpadu 19 02 05 kaly z fyzikálně - chemických
zpracování (z výroby ZnCl2) před nepříznivými povětrnostními vlivy a shromažďovací
prostředek s tímto odpadem umístit na zabezpečené ploše,
b) kaly z výroby chloraminu zařazené pod kat. č. 19 02 05 zařadit v souladu
s § 1 odst. a) vyhlášky č. 381/2001 Sb. nejedná se o odpad z výroby, zpracování
a používání základních organických sloučenin podskupina 0701,
c) všechna shromažďovací místa odpadů označit katalogovým číslem odpadu a názvem
odpadu.
19
Vyřízení: bude doplněno v průběhu jednání o žádosti.
Z hlediska ochrany ovzduší
1. Provozovatel musí nejprve provést kategorizaci všech technologických zdrojů znečišťování
ovzduší v souvislosti s novým nařízením vlády č. 615/2006 Sb., které nabylo účinnosti dne
1.1.2007. Krajský úřad požaduje předložit nový návrh emisních limitů a jejich monitoringu
v souladu s výše uvedeným.
Vyřízení: zapracováno v kapitole 3.1.1, podmínka č. 2.
2. Na základě místního šetření byla zjištěna rekonstrukce a změna zdroje „Výroba
chloraminu“. Povolení ke změně zdroje podle § 17 odst. 1 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb.
vydává krajský úřad. Krajský úřad požaduje předložit projekt k realizaci tohoto záměru
a odborný posudek podle zákona č. 86/2002 Sb. V rámci integrovaného povolení krajský
úřad vydá povolení k této změně zdroje.
Vyřízení: bude doplněno v průběhu jednání o žádosti.
3. Zdroj „Výroba oxidu zinečnatého“ nemá definovaný výduch do ovzduší a nesplňuje
tak základní podmínku pro provoz zdroje podle § 3 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. Krajský
úřad požaduje předložení návrhu realizace odtahu z tohoto zdroje.
Vyřízení: bude předloženo k ústnímu jednání o žádosti.
4. Pro zdroj „Vytavování zinku“ platí dle nařízení vlády č. 615/2006 Sb. specifický emisní limit
pro zinek ve výši 10 mg/m3. Dle protokolu z autorizovaných měření emisí nesplňuje zdroj
limit pro zinek. Krajský úřad požaduje předložení opatření k zajištění plnění tohoto emisního
limitu.
Vyřízení: zapracováno do kapitoly 2.
5. V rámci probíhajícího zkušebního provozu ČOV bylo provedeno měření emisí pachových
látek. Krajský úřad požaduje předložit protokol z tohoto měření a vypracování provozního
řádu z hlediska ochrany ovzduší, ve kterém budou zapracovány technicko-organizační
opatření k zamezení úniku pachových látek. Na základě obdržených podkladů krajský úřad
vydá povolení k uvedení zdroje ČOV do trvalého provozu z hlediska ochrany ovzduší.
Vyřízení: bude doplněno v průběhu jednání o žádosti.
6. V rámci projednání integrovaného povolení budou přepracovány provozní řády
technologických zdrojů z hlediska ochrany ovzduší a předloženy krajskému úřadu
ke schválení a k povolení jejich vydání.
Vyřízení: zapracováno v kapitole 3.1.1, podmínka č. 3
20
5 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT)
5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT
•
•
•
Příloha č. 3 zákona č. 76/2002 Sb.
Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách „Běžné čištění odpadních vod
a odpadních plynů Systémy managementu v chemickém průmyslu“, 2003
Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách „Velkoobjemové anorganické
chemikálie“, 2005
5.2 Hlediska pro určování BAT podle přílohy č. 3 zákona č. 76/2002 Sb.
5.2.1
Použití nízkoodpadové technologie
Technologie výroby chloridu zinečnatého umožňuje zpracování odpadního oxidu zinečnatého
a zbytkového popelu. Pro rozpouštění lze rovněž využit repasovanou kyselinu chlorovodíkovou.
Technologické pevné odpady tvoří nerozpustné podíly v reaktorech a odpady z rafinace, dalším
zdrojem odpadu jsou odpadní vody z vakuové odparky. Provozována technologie
je nízkoodpadová.
V technologii výroby oxidu zinečnatého vznikají technologické odpady – retortové zbytky, které
jsou zpracovatelné ve výrobě chloridu zinečnatého. Provozována technologie
je nízkoodpadová.
Technologie výroby chloraminu využívá odpadní louhů z výroby. Vznikající roztok chloraminu
a sodné soli je dále zpracován ve srážecích reaktorech. Chlor uvolňovaný v procesu se slouží
k výrobě chlornanu sodného.
Hledisko je plněno.
5.2.2
Použití látek méně nebezpečných
V posuzovaném zařízení jsou nebezpečné chemické látky a přípravky používány pouze
v nezbytném množství. Pro spalovací zdroje je použit zemní plyn z veřejné distribuční sítě.
Hledisko je plněno.
5.2.3
Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají
v technologickém procesu
Ve výrobě chloridu zinečnatého jsou jako vstupní surovina používány odpady z výroby oxidu
zinku. Dále jsou využívány repasována kyselina chlorovodíková. Retortové zbytky a úsypy
z technologie výroby oxidu zinku jsou zhodnoceny ve výrobě chloridu zinečnatého.
Ve výrobě chlornanu sodného a chloraminu jsou zpracovány pochloraminové louhy s následným
vracením získaných složek (chlornanu sodného a sodné soli amidu) zpět do technologie.
Vedlejší produkt vznikající při vytavování zinku – zbytkový popel je využíván při výrobě oxidu
zinečnatého.
Všechny produkované odpady jsou předávány oprávněným osobám na základě smluvního
vztahu ke zneškodnění.
Hledisko je plněno.
21
5.2.4
Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny
ve světovém měřítku
Využití procesu absorpce v zařízení je aplikováno ve výrobě chloridu zinečnatého pro čištění
odpadních plynů obsahující anorganické sloučeniny chloru a sirovodíku je vzhledem
k rozpustností těchto látek doporučováno BREF, konstrukce absorpční kolona a použité
absorpční činidlo se liší dle konkrétních technologických podmínek.
Při výrobě oxidu zinečnatého je používán proces popsaný v BREF jako „francouzský“. Výroba
ZnO „nepřímým postupem“ se vyznačuje:
•
použitím moderních metod řízení procesu,
•
záchytem prachových částic ZnO na filtrech na úrovní pod 0,5 kg prachových částic
na tunu vyrobeného ZnO
•
použitím zemního plynu pro spalovací zařízení
•
spotřeba energie nižší než 9,3 GJ na tunu vyrobeného ZnO
Hledisko je plněno.
5.2.5
Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace
V posuzovaných zařízeních je vysoký podíl manuální práci. Prvky automatizace a mechanizace
výrobního procesu jsou použity minimálně. Při výrobě oxidu zinečnatého a chloraminu (úsek
srážení) odcházejí emise znečišťujících látek do pracovního prostředí odtud jsou odtahovány
střešním ventilátorem a přirozenou cirkulací světlíky. Takové uspořádání technologie s unikem
případných emisí přes pracovní prostředí neodpovídá technickému pokroku a hledisku použití
BAT.
Hledisko je plněno částečně.
5.2.6
Charakter, účinky a množství příslušných emisí
1) Emise do ovzduší
Při výrobě chloridu zinečnatého dochází k emisím spalin zemního plynu z provozu spalovacího
zdroje používaného pro ohřev media v zařízení vakuové odparky. Emise anorganických
sloučenin chloru a sirovodíku vznikající jsou zachycovány v absorpční koloně. Výběr techniky
čištění odpadních plynů je v souladu s BAT. Údaje o účinnosti čištění nejsou v žádosti uvedeny,
vzhledem k použitému zařízení lze předpokládat dosahování shody s BAT. Měřené hodnoty
emisí prokazují plnění zákonného emisního limitu s velkou rezervou.
Ve výrobě choraminu emise TZL a organických sloučenin chloru jsou evidovány v následujících
provozních úsecích: odstřeďování chloraminu, balicí linky chloraminu. Zařízení na omezování
emisí není instalováno.
Emise pachových látek mohou vznikat při provozu BČOV. V případě dodržování provozní
a technologické kázni lze předpokládat, že nebude obyvatelstvo obtěžováno zápachem.
Technologie niklování. K minimalizaci výnosu jednotlivých činidel jsou instalovány
technologické ofuky pomocí tlakového vzduchu. Vzdušiny jsou odsávány z prostoru niklovací
lázně a z prostoru anodického odmaštění (kyselina sírová), a odváděny mimo objekt. Na tento
odvod vzdušin je napojena také digestoř pro přípravu pracovních roztoků pro linku. Zařízení
na omezování emisí není instalováno.
22
Výroba elektrod. Pro eliminaci emisí TZL je instalováno dvoustupňové filtrační zařízení.
Zjištěné hodnoty emisi TZL < 2 mg/m3, což je v souladu s BAT pro TZL < 10 mg/m3.
Výrobní linky technologii kladných a záporných akumulátorových hmot jsou vybaveny
zařízením ke snižování emisí TZL - dvoustupňovým kapsovým filtrem. Dosahované emisní
hodnoty pro TZL < 2 mg/m3, což je v souladu s BAT.
Hledisko je plněno částečně.
2) Emise do vody
Dle podkladu žádosti v současnosti dochází k překračování povolených emisních limitů
pro vypouštění odpadních vod. Kvalita čištění odpadních vod na BČOV není dodržována.
Hledisko není plněno. Doporučené opatření je uvedeno v kapitole 2.
3) Emise hluku
Žádost neobsahuje údaje o emisích hluku do okolního prostředí včetně chráněného venkovního
prostoru.
Hledisko nelze zhodnotit. Navrženy podmínky v kapitole 3.1.3.
4) Emise vibrací
Emise vibrací nejsou relevantní.
5) Emise neionizujícího záření
Emise neionizujícího záření nejsou relevantní.
5.2.7
Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu
Výroba chloridu zinečnatého byla uvedena do provozu v roce 1983. Výroba oxidu zinečnatého
byla uvedená do provozu v roce 1950. Výroba kladných akumulátorových hmot byla uvedena
do provozu v roce 1995. Výroba záporných akumulátorových hmot uvedena do provozu od roku
2000. Výroba Feropurů je v provozu od roku 1985. Výroba chlornanu sodného je v provozu
od roku 1997, výroba chloraminu od roku 1960 s pozdější úpravou technologie. Vytavování
zinku je v provozu od roku 2002. Výroba elektrod a poniklovna jsou provozovány od roku 2004.
BČOV byla uvedená do provozu v roce 2003.
5.2.8
Doba potřebná k zavedení BAT
Technologické uspořádání zařízení: výroba záporných akumulátorových hmot, výroba kladných
akumulátorových hmot, výroba chloridu zinečnatého, výroba Feropurů, výroba elektrod,
poniklovna odpovídá principům BAT. Pro výrobu oxidu zinečnatého, vytavování zinku, výroba
chloraminu je nutno realizovat opatření po zavedení BAT.
Hledisko je plněno částečně.
5.2.9
Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická
účinnost
Systém řízení technologického procesu zajišťuje optimalizaci spotřeby surovin, protože
odchylky v dávkování surovin a odchylky od optimálního nastavení reakčních podmínek mají
dopad na kvalitu produkce a výtěžnost výrobního procesu.
Hledisko je plněno.
23
5.2.10 Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik
s nimi spojených na minimum
Zavedená opatření k omezení celkových dopadů emisí na ŽP v posuzovaném zařízení:
•
•
•
čištění odpadních proudů v absorpční koloně ve výrobě chloridu zinečnatého
instalováno zařízení k záchytu TZL ve výrobě elektrod, kladných a záporných
akumulátorových hmot
zpracovány provozní řady ZZO a havarijní dokumentace ve vztahu k § 39 zákona
č. 254/2001 Sb.
Hledisko je plněno.
5.2.11 Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí
Objekt „BOCHEMIE s.r.o.“ vzhledem k množství nebezpečných látek s kterými se nakládá
je zařazen do skupiny B stanovené zákonem č. 349/2004 Sb., v platném znění. Společnost
má vypracovanou bezpečnostní zprávu. Plán havarijních opatření pro případ úniku závadné látky
dle ustanovení § 39 odst. 2 zákona 39 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění byl aktualizován
18.5.2006 a předložen ke schválení v rámci žádosti o vydání IP.
Hledisko je plněno.
24
6 Odůvodnění stanoviska k žádosti
Stanovisko k žádosti uvedené v části 2 vychází z porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými
technikami, ze zhodnocení jednotlivých kapitol žádosti a ze stanovisek účastníků řízení
a dotčených orgánů státní správy.
Předložená žádost o vydání IP byla zpracována podle vyhlášky č. 554/2002 Sb. Porovnání
s nejlepší dostupnou technikou bylo provedeno dle přílohy č. 3 zákona č. 76/2002 Sb. dále
použito pro porovnání s BAT BREF „Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů. Systémy
managementu v chemickém průmyslu“, 2003, „Velkoobjemové anorganické chemikálie“, 2005
Doporučuje vydat integrované povolení pro společnost BOCHEMIE s.r.o. se závaznými
podmínkami, uvedenými v kapitolách 3.1 až 3.10.
Návrh vyjádření byl s provozovatelem projednán elektronickou cestou dne 26.03.2007.
25
7 Seznam zkratek a legislativy
Tabulka č. 4 Zkratky
BAT
ČIŽP OI
BČOV
ČR
EIA
IP
KÚ
k. ú.
KHS
MSK
OV
POH
TZL
ŽP
ZZO
Nejlepší dostupná technika
Česká inspekce životního prostředí – oblastní inspektorát
Biologická čistírna odpadních vod
Česká republika
Posuzování vlivů na životní prostředí
Integrované povolení
Krajský úřad
Katastrální území
Krajská hygienická stanice
Moravskoslezský kraj
Odpadní voda
Plán odpadového hospodářství
Tuhé znečišťující látky
Životní prostředí
Zdroj znečišťování ovzduší
Tabulka č. 5 Legislativa
Dokument
Název
Číslo
zákon
76/2002 Sb.
zákon
86/2002 Sb.
zákon
zákon
185/2001 Sb.
254/2001 Sb.
vyhláška
356/2002 Sb.
nařízení vlády
352/2002 Sb.
zákon
100/2001 Sb.
zákon
349/2004 Sb.
vyhláška
381/2001 Sb.
vyhláška
383/2001 Sb.
vyhláška
615/2006 Sb.
vyhláška
554/2002 Sb.
nařízení vlády 148/2006 Sb.
o integrované
prevenci
a o omezování
znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých
zákonů (zákon o integrované prevenci)
o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
(zákon o ochraně ovzduší)
o odpadech a o změně některých dalších zákonů
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní
limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování
množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře,
přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů,
podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní
evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich
uplatňování.
kterým se stanoví emisní limity a další podmínky
provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování
ovzduší
o posuzování vlivů na životní prostředí
úplné znění zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných
havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými
látkami a chemickými přípravky
kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných
odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu
a tranzitu a odpadů a postup při udělování souhlasu
k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)
o podrobnostech nakládání s odpady
o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování
ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného
povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
26
27