Metodika a řešení pracovních listů

Stromy
Metodika k pracovním listům pro II. stupeň základní školy
V letech 2012 – 14 probíhal ve čtyřech základních školách v Jihočeském kraji projekt „Dě& pro dě&, dě& pro
přírodu.“ Tento projekt vytvořil a uskutečňoval Český nadační fond pro vydru z prostředků Evropského
sociálního fondu a Státního rozpočtu České republiky. Hlavním tématem projektu se staly stromy a jejich
význam pro přírodu i pro člověka. Účastníci prošli celoročním tema&ckým programem, sestaveným z hravě
vedené výuky, terénních výzkumů, prak&ckých činnos6 a exkurzí. Vlastními kresbami a fotografiemi se podíleli
na vzniku vzdělávací knihy. Součás6 projektu je i soubor tema&ckých pracovních listů, který držíte v ruce.
Budeme rádi, pokud vám poslouží k obohacení výuky, dětem k utváření vědomos6 a sbližování s přírodou.
Přejeme všem uživatelům trvalé nadšení pro práci s dětmi.
1
Každý strom má jiný kabát
jírovec maďal
lípa srdčitá
bříza
bělokorá
bříza bělokorá
dub
letní
modřín opadavý
jírovec
maďal
jedle bělokorá
dub letní
lípa
srdčitá
smrk ztepilý
borovice lesní
Opadavé jehličnany
Jehličí na zimu shazuje modřín opadavý. Pochází z Alp a Karpat a v České republice by přirozeně rostl pouze v
Jeseníkách, takže stromy tohoto druhu, které potkáme, jsou vysazené člověkem. Modřín vyžaduje nezas6něné
místo a snáší kamenitou půdu i vetší výkyvy teplot. Další jehličnany, které na zimu zcela opadávají, jsou např.
metasekvoj čínská nebo také jinan dvoulaločný.
Dačická lípa u "kostky cukru" - příklad proměny stromu během jednoho roku. Pokud budete fotit více stromů,
jak doporučujeme v pracovním listu, budete mít galerii mnohem pestřejší a více možností srovnávání.
červen
leden
duben
říjen
2
2
Není list jako list
buk lesní
topol osika
dub letní
bříza bělokorá
habr obecný
javor klen
U nás rostou tři původní druhy javorů. Listy dvou z nich mají
podobnou velikost a liší se tvarem laloků. Javor klen má laloky do
tvaru gotické klenby. Javor mléč po odlomení listu od větve roní
mléko a je zobrazen na vlajce Kanady.
Na první pohled jsou si habr obecný a buk lesní podobné. Stačí se
však podívat podruhé a najdeš velké rozdíly v listech, květech a
plodech. List habru je na okraji zoubkovaný. List buku je na okraji
hladký.
Porovnej kůru, květ a na podzim i plody těchto stromů.
Břízu bělokorou poznáme podle bílé kůry, ale velmi světlou kůru
mají i některé topoly. Topol osika má podobně velké listy jako
bříza. Listy břízy bělokoré mají trojúhelníkový tvar a stopka je kratší
než délka listu. Topol osika má listy skoro kulaté s lehce
naznačenou špičkou a jejich stopka bývá delší než list. Díky dlouhé
stopce se třesou i v lehkém vánku. Proto se říká: „Třese se jako
osika.“
Často se u nás vyskytuje nepůvodní druh dubu dub americký. Jeho
listy tvoří špičaté laloky. Listy našich původních dubů (dub letní a
dub zimní) jsou si velmi podobné. Oba mají laloky oblé. Na hrázích
jihočeských rybníků roste dub letní. Dub zimní zvládá chladnější
podnebí výše položených oblastí. Nejlépe se rozliší podle délky
stopky u plodů.
Stopka u plodu dubu letního je DELŠÍ než stopka u plodu dubu
zimního.
javor mléč
dub americký
3
3
Květy stromů
Různé druhy stromů mají různé typy květů. Mohou mít buď květy oboupohlavné, nebo jednopohlavné. V
případě, že má strom jednopohlavné květy, bývají buď oba květy různého pohlaví na jednom jedinci - ty
nazýváme jednodomé, nebo rostou květy každého pohlaví zvlášť na různých jedincích stromu - ty nazýváme
dvoudomé.
buk lesní
květy jednopohlavné, strom jednodomý
lípa srdčitá
květy oboupohlavné
jabloň
květy oboupohlavné
líska obecná
květy jednopohlavné, strom jednodomý
vrba jíva
květy jednopohlavné, strom dvoudomý
dub letní
květy jednopohlavné, strom jednodomý
javor mléč
květy oboupohlavné
4
4
Plody a šišky stromů
borovice lesní
buk lesní
jírovec maďal
smrk ztepilý
olše lepkavá
dub letní
lípa srdčitá
topol osika
javor
bříza bělokorá
habr obecný
Větrem se roznášejí semena smrku, borovice, olše, lípy, břízy, javoru, topolu a habru.
5
5
Kořeny stromů
Smrk, osika, jeřáb a vrba se často vyvracejí při vichřicích a nedaří se jim na suchých stanoviš ch. Jejich typ
kořenového systému je: TALÍŘOVITÝ
Borovice, jedle a dub jsou stromy, které se málokdy vyvrá při vichřici a dobře přežívají delší období sucha.
Jejich typ kořenového systému je: KŮLOVÝ
Buk, javor, lípa a olše mají SRDČITÝ typ kořenového systému.
Kořenový systém těchto stromů se rozpros6rá zároveň do šířky i hloubky. Tento tvar vzniká tak, že boční
kořeny postupně zesilují a dohání ve vzrůstu původní hlavní kořen, až přestane být patrné, který kořen je
hlavní.
Jak bude tento typ kořene chránit strom před vyvrácením a před nedostatkem vody?
Srdčitý kořen umožňuje stromu rela&vně dobře odolávat oběma ohrožujícím faktorům, jak vyvrácení, tak
nedostatku vody.
Jaký typ kořenového systému se obvykle vyvíjí u stromů na podmáčených stanoviš ch (bez ohledu na druh
stromu)?
Na podmáčených stanoviš6ch mají stromy nejčastěji talířovitý systém kořenů. Důvodem je všudypřítomná
voda - stromy pro ni nepotřebují sahat do větších hloubek a v měkkém podmáčeném terénu potřebují naopak
pevnou oporu, kterou jim zajis6 do široka rozprostřené kořeny.
Jak souvisí talířovitý typ kořenového systému smrku s jeho přirozeným výskytem v horách?
Na horách rostou stromy většinou na skalnatém podloží v mělké půdě a zpravidla mají dostatek vláhy. Jejich
kořeny nemají tedy možnost ani potřebu růst do hloubky.
6
6
Co ze mne vyroste
PLOD
SEMENÁČEK
STROM
lípa srdčitá
dub letní
javor mléč
smrk ztepilý
buk lesní
bříza bělokorá
7
7
Co prozradí letokruhy
Stromu bylo 38 let.
Byl pokácen v roce 2013.
Největší přírůstek měl v roce 2011 (lze také uznat roky 2010 či 2007).
Na začátku života byl tento strom zas6něn zprava, kde mu pravděpodobně nějaký větší strom bránil ve větším
přírůstku. Svědčí o tom užší letokruhy napravo od středu kmene.
Suché období zažil strom mezi lety 2001 - 2004, na což
ukazují úzké letokruhy po celém obvodu.
Na problémy v růstu ukazuje výrazná promáčklina v
levé čás& stromu v cca 1/2. Pravděpodobně došlo k
poranění stromu technikou či srnčí či jelení zvěří.
Výrazná rýha v pravé čás& kmene je stopa po
odlomené větvi.
Paprsky jsou na příčném řezu viditelné jako světlejší
pruhy procházející napříč skrz letokruhy od středu k
okraji kmene. Slouží k vedení živin z lýka dovnitř
kmene.
PAPRSKY
KAMBIUM (DĚLIVÉ PLETIVO)
JARNÍ DŘEVO
LÝKO
KŮRA
LETNÍ DŘEVO
8
JÁDRO
8
XS, XL nebo XXL
Obvod kmene zobrazeného v pracovním listu je 151 mm. Jako výchozí hodnotu bereme průměr 48 mm.
Výšku stromu lze vypočítat na základě podobnosti
trojúhelníků. Na obrázku je vidět menší trojúhelník mezi
pozorovatelem a tyčí a větší trojúhelník mezi
pozorovatelem a stromem. Délku odvěsen menšího
trojúhelníku známe (3,8 m a 2 m). Se znalostí vzdálenosti
pozorovatele od stromu (3,8 + 33,6 m) můžeme vypočítat
výšku stromu.
Podobné trojúhelníky jsou ty, které mají stejný tvar ale jinou velikost. Jsou-li trojúhelníky podobné, nám
pomohou zjistit následující věty:
Věta SSS - Každé dva trojúhelníky, které mají sobě rovné poměry délek všech tří dvojic odpovídajících stran,
jsou si podobné.
Věta SUS - Každé dva trojúhelníky, které mají sobě rovné poměry délek dvou odpovídajících stran a shodují se
v úhlu jím sevřeném, jsou si podobné.
Věta UU - Každé dva trojúhelníky, které mají dva úhly stejné, si jsou podobné.
Věta SsU - Každé dva trojúhelníky, které mají sobě rovné poměry délek dvou odpovídajících stran a shodují se v
úhlu naproti větší straně, jsou si podobné.
Převzato z Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Podobnost_(geometrie))
Podle vět o podobnosti trojúhelníků můžeme tvrdit, že platí:
výškatyče
vzdálenostpozorovateleodtyče
výškastromu
vzdálenostpozorovateleodstromu
Pak tedy:
výškatyče vzdálenostpoz. odstromu
vzdálenostpozorovateleodtyče
2
výškastromu
3,8 33,6
3,8
19,68
Strom na obrázku je vysoký 19,7 m.
Zrak může v některých případech člověka mást. Na první pohled se např. výška stromů může jevit jinak, než je
tomu ve skutečnosti.
Prostřední smrky na obou obrázcích jsou
stejně velké. Op&cky se mohou jevit
různé vzhledem k velikos& okolních
stromů na obrázku.
9
9
Milování stromů
tyčinka
pestík
JEDNODOMÉ - jeden strom je domem pro samčí i samičí květy nebo pro květy oboupohlavné (např. líska, lípa)
DVOUDOMÉ - na jednom stromě jsou jen květy samčí a na druhém jen květy samičí. Jako příklad na pracovním
listu zakroužkujeme vrbu se samčími a vrbu se samičími květy.
Rostliny, které jsou opylovány pomocí větru, nazýváme větrosnubné.
Kromě větru pomáhá při opylování především hmyz (hmyzosnubné rostliny), ale i jiní živočichové, např. ptáci,
kaloni, v Austrálii někteří drobní vačnatci. Některé vodní rostliny mohou být opylovány také vodou (Wikipedie,
klíčové slovo: Hydrogamie).
Tip k tématu:
Téma opylování lze dětem
přiblížit různými ak&vitami.
Na obrázku například házejí
dě& „pylová zrna“ na model
pes6ku s bliznou opatřenou
suchými zipy
10
10
Co mě žere?
Pro mnoho živočichů i rostlin slouží strom jako potrava. V obrázku jsou napsány příklady rostlin a živočichů
využívajících ke svému životu stromy v různých stádiích jejich vývoje.
srnec
žížala
housenky motýlů
mšice
chvostoskok
larvy chroustů
houby
srnec
sýkora
žížala
housenky motýlů
mnohonožky
kůrovec
mšice
chvostoskok
dospělí chrous&
larvy chroustů
houby
choroše
žížala
mnohonožky
chvostoskok
srnec
sýkora
choroše
žížala
tesařík (larvy)
housenky motýlů
mnohonožky
kůrovec
mšice
chvostoskok
dospělí chrous&
larvy chroustů
roháči
houby
Strom poskytuje potravu mnoha druhům živočichů, ale funguje to i naopak - živočichové zprostředkovávají
potravu stromům. Děje se tak díky rozkladačům, kteří vytváří pro stromy živiny ze zbytků jiných (rostlinných i
živočišných) organismů. Nejznámějšími rozkladači jsou drobní půdní živočichové, bakterie a houby.
Rozkladači z příkladu v pracovním listu:
žížala, larvy tesaříků, mnohonožky, chvostoskoci, houby
11
11
Odkud strom bere energii
1 - Strom nasává vodu kořeny. Voda proudí
do koruny stromu a do listů. Mnoho molekul
vody se z listů odpaří, 6m ochlazují okolí
stromu.
2 - Jiné molekuly vody (H2O) zůstávají
v listech, kde za pomoci zeleného barviva
CHLOROFYLU reagují s oxidem uhličitým
(CO2). Oxid uhličitý je „vdechován“ listy.
Reakci si představme jako tanec šes& párů
molekul vody a oxidu uhličitého na zeleném
parketu v záři slunečních reflektorů.
3 - Molekuly vody a oxidu uhličitého se
přemění na jednoduchý cukr (C6H12O6) a
kyslík (O2). Reakce probíhá celý den od
východu do západu slunce.
4 - Cukry se rozbíhají do všech koutů stromu
a rozdávají energii. Některé doběhnou až do
kořenů a uloží se tam do zásoby na horší
časy.
5 - Kyslík je důležitým odpadním produktem
této reakce. Kyslík odlétá do vzduchu. Díky
němu mohou všichni živočichové na Zemi
dýchat.
6 H2O + 6 CO2
slunce
chlorofyl
1 C6H12O6 + 6 O2
Tato chemická reakce se nazývá FOTOSYNTÉZA.
Proč je její odpadní produkt tak důležitý? - Kyslík potřebuje většina organismů k dýchání.
12
12
Lesní patra
Nejčastěji je ve výuce jmenováno pět lesních pater:
→
→
→
→
→
kořenové
mechové
bylinné
keřové
stromové
Pokud jsou v lese obsažena všechna patra, nabízí takové prostředí mnoho možnos6 pro život různých
živočichů. Takový les bývá většinou smíšený a s minimálními zásahy člověka. Naše lesy, které jsou ve velké
většině hospodářské, svým zaměřením nejsou primárně určeny pro pestrou škálu lesních živočichů, ale i přesto
v nich lze pozorovat mnoho druhů. Smrkové monokultury však bývají chudší, i proto, že chybí keřové a někdy i
bylinné patro.
13
Není les jako les
Co je ve smíšeném lese větší? − Odolnost vůči vichřici, Rozmanitost druhů zvířat a rostlin, Množství úkrytů,
Odolnost vůči hmyzím škůdcům, Rozmanitost hub.
Smíšený les je zpravidla druhově rozmanitější co do počtu druhů rostlin i živočichů a nabízí pro ně větší
množství úkrytů. Pestřejší skladba lesa také zvyšuje odolnost pro& hmyzím škůdcům, kteří se často specializují
pouze na jeden druh stromu. Různé druhy stromů s různými typy kořenových systémů, a navíc různého stáří,
zvyšují odolnost lesa vůči vichřicím.
Ve smrkové monokultuře najdeme snáze suché chvojí na podpálení ohně. Množství zpracovatelného dřeva se
odvíjí od konkrétního stavu lesů, v našem příkladu bude více zpracovatelného dřeva v monokultuře, která je již
vzrostlá, a všechny stromy stejného stáří jsou připraveny ke zpracování najednou.
Co se týče zas6nění lesa, bude záležet na stáří porovnávané monokultury nebo také na ročním období. Mladá
smrková monokultura je neproniknutelnou houš&nou, ale vzrostlý les upravený probírkovou těžbou bývá
světlejší. V listnatém lese se zas6nění mění i během roku. U tohoto bodu může být tedy obojí správně.
Řešení početních příkladů z pracovního listu:
Ve smíšeném lese přežije 17 nebo 16 stromů, v monokultuře 10 stromů. (Smrků roste ve smíšeném lese 5 a
vzhledem k tomu, že spadnou dva ze tří, mohou vydržet 2 nebo 1. Proto je správně 17 i 16 stromů.)
Ve smíšeném lese zůstane 23 dospělých stromů, v monokultuře pak jen 6.
Počty stromů na obrázcích:
Smíšený les − 27 stromů (3 borovice, 3 jedle, 5 smrků a 16 listnatých)
Monokultura − 30 smrků
13
14
Lesní skrývačka
Ze čtveřice obrázků v každém obdélníku spolu vždy tři nějak souvisí a čtvrtý se liší.
1. B - ježek
H - bažant
S - ledňáček
J - mravenec
Sojka si staví hnízdo, ostatní
hnízdí v du&nách.
Jediný mravenec je
bezobratlý.
Hálka
korovnice
nemá
nic
společného s myší.
Žlabatka je blanokřídlý
hmyz,
ostatní
jsou
brouci.
Nejvhodnější dřevo k výrobě kvalitního luku má JILM.
15
Obyvatelé stromu
Ukázky prací žáků ZŠ Sira Nicholase Wintona Kunžak
14
16
Pobytová znamení živočichů
Přítomnost živočichů na nějakém území můžeme určit, aniž bychom je spatřili. Kromě o&sků konče&n
nacházíme i jiné stopy:
veverka obecná
veverka obecná
strakapoud velký
tesařík obrovský
žlabatka dubová
otevření oříšku
korovnice
požerek šišky
lýkožrout smrkový
požerek šišky
myšice lesní
vyžrané chodbičky
hálka (duběnka)
šišticová hálka
vyžrané chodby
otevření oříšku
myšice lesní
požerek šišky
sýkora koňadra
otevření oříšku
Požerek je zbytek po žraní potravy. Většinou se jedná o nějaké nestravitelné čás&, jako jsou skořápky nebo
zbytky šišek. Nese zpravidla stopy po dobývání potravy a podle toho lze určit, o jakého živočicha se jednalo.
Hálka je útvar na větvi, listu či jehlicích, ve kterém se vyvíjí, ukrývá a často i vyživuje larva některých druhů
hmyzu. Hálky jsou často nápadné a napodobují různé plody (bobule, šiš&ce).
15
17
Kdepak ty ptáčku hnízdo máš
Hnízdo ve větvích stromů či keřů si staví:
pěnkava obecná, kos černý, káně lesní, sojka obecná, volavka
popelavá, žluva hajní, čáp černý
V du&nách hnízdí:
brhlík lesní, datel černý, puš6k obecný, strakapoud obecný, sýkora
koňadra, žluna zelená
Na zemi nebo v zemi hnízdí:
ledňáček říční, bažant obecný, výr velký
Z čeho se dá stavět hnízdo
Často ptáci používají větve, trávu, mech a zbytky peří. Jeden z příkladů: holub hřivnáč staví hnízdo tak, že přes
sebe pohází větší větvičky. Je to tak ledabylá stavba, že zespoda jsou vidět i jeho vajíčka. Narozená mláďata
však nepropadnou, protože konstrukci vyplní a zpevní svým trusem.
Pták, který je schopný si vytesat hnízdní du&nu, musí mít silný dlátovitý zobák a tkáň, která obaluje mozek a
tlumí údery.
Následující věty ukrývají jména ptáků: žluna, káně, bažant.
Šla blíž. Luna jí výrazně osví&la tvář.
Z du&ny kouká nějaký pták.
Raději běž ven a sluníčka se nabaž, Antoníne.
16
18
Stromy a brouci
Naši největší a nejvzácnější brouci potřebují k životu staré, ale dosud živé stromy. Nejznámější jsou roháč
obecný a tesařík obrovský.
Tajenka z pracovního listu - náš největší brouk: ROHÁČ OBECNÝ
1. Chroust obecný klade svá vajíčka do
M - listů starých stromů
R - půdy
B - kůry dubů
7. Vyžrané chodby, které vidíte na obrázku,
způsobuje brouk
F - kůrovec
B - tesařík
P - masařík
2. Červotoči napadají dřevo
L - mladých stromků
Á - starých živých stromů
O - suché
8. Některé druhy brouků jsou vázány na du&ny ve
starých stromech. Patří mezi ně
E - zlatohlávci
A - potápníci
J - listopasi
3. Mrtvé dřevo na starých a dosud živých stromech
ke svému životu potřebuje brouk
H - krasec
Š - vlasec
K - prasec
9. Dospělec listopasa šedého se živí listy nebo
jehličím
A - především mladých stromů
N - především přestárlých stromů
C - stromů spadlých na zem
4. Další druh brouků žijící v trouchu ještě živých
listnatých stromů se jmenuje
D - mandelinka bramborová
Á - páchník hnědý
T - hohol severní
10. Jeden z nejznámějších brouků se živí lýkem
našeho nejběžnějšího stromu. Jmenuje se
N - lýkožrout smrkový
T - lýkožrout lipový
A - lýkojed borový
5. Vyžrané chodby, které vidíte na obrázku,
způsobuje brouk
Č - kůrovec
O - tesařík
M - masařík
11. Nejdelší tykadla z našich brouků má brouk žijící
hlavně na dubech
T - krasec velký
Ý - tesařík obrovský
Ě - bičík velký
6. Životní cyklus brouků sestává ze čtyř stadií
K - zárodek, pulec, kukla, dospělec
O - vajíčko, larva, kukla, dospělec
Š - semenáček, larva, vajíčko, dospělec
17
19
Potravní řetězce
řešení potravní pyramidy
Tip k tématu:
Ak&vita k potravním pyramidám se dá udělat i tak, že si připravíme kar&čky s různými články
potravní pyramidy – rostliny, houby a živočichy. Každou kar&čku v několika kopiích. Dě&
rozdělíme na skupiny a kar&čky zamícháme na jednu hromadu. Každá skupina má za úkol
sestavit svou potravní pyramidu, do které si najde jednotlivé články.
Celá ak&vita se dá ještě posunout dále 6m, že se dětem rozdají špejle, nebo bavlnky a dě&
mají nalámanými špejlemi, respek&ve nastříhanou bavlnkou, spojit mezi sebou i ty články,
které se mohou vzájemně pojídat a doposud nejsou v pyramidě spojeny. Z pyramidy se tak
může stát potravní síť
18
20
Houby, stromy, lišejníky
HOUBA
Organismus, který není schopen fotosyntézy. Žije většinou v půdě nebo ve dřevě. Vytváří plodnice, které
jsou někdy jedlé a někdy i smrtelně jedovaté. Mnoho druhů žije v symbióze se stromy a prostřednictvím
mykorhizy si předávají živiny. Určitý druh často upřednostňuje jeden druh stromu, podle kterého má druhé
jméno v názvu.
LIŠEJNÍK
Je to organismus složený ze dvou jiných organismů žijících v těsné symbióze — hub a řas nebo sinic.
Prostřednictvím houbových vláken přijímá tento podvojný organismus vodu a minerální látky. Buňky řas
poskytují organické látky vytvořené fotosyntézou. Mnoho druhů je bioindikátorem čistého prostředí.
SYMBIÓZA
Spolupráce dvou či více druhů organismů při zajišťování základních životních potřeb. Organismy něco od
druhého berou, ale zároveň mu něco dávají. Všem zúčastněným toto souži6 prospívá.
MYKORHIZA
Druh symbiózy mezi stromy a houbami. Podhoubí hub prorůstá do kořenů stromů a vytváří jakési
pokračování jemných kořínků. Houba pomáhá při příjmu vody z půdy a rozkládá živiny z půdy na
jednoduché minerální látky, které strom již dokáže zpracovat. Houba získává od stromu organické látky,
které strom vytváří prostřednictvím fotosyntézy.
Jméno stromu, který je houbou oblíben pro společné souži6, je často obsaženo v jejím názvu.
Příklady: hřib smrkový
hřib dubový kozák březový křemenáč osikový
Nejznámější jedovaté houby jsou muchomůrka červená a zelená. Základní čás& jejich plodnic jsou:
klobouk
lupeny
prsten
třeň
pochva
U jedlých hub zpravidla chybí pochva.
Příklady lišejníků rostoucích na stromech: dutohlávka pohárkatá, provazovka, větvičník
Proč u nás rostou lišejníky spíše na severní straně kmenů?
Protože na severní straně kmenů je chladno a vlhko, což lišejníkům vyhovuje. To pla6 však pouze v ideálních
podmínkách v otevřené krajině. Běžně působí na životní prostředí lišejníků mnoho vlivů z různých stran, a tak
orientace podle nich není spolehlivá.
Kde roste houba sírovec žlutooranžový? A je jedlý?
Roste na kmenech živých listnatých stromů, často na akátech a ovocných stromech. Je to nebezpečný
parazit způsobující hnilobu dřeva. Mladé plodnice jsou jedlé a používají se do guláše nebo na řízky.
19
21
Výrobky ze dřeva
Předměty v místnos& ze dřeva v osmisměrce:
PARKETY
DVEŘE
HRAČKY
POLENA
PRKÉNKO
KOŠTĚ
OKNA
STŮL
TOPŮRKO
TRÁMY
TUŽKA
VĚŠÁK
ŽIDLE
Tajenka: Hledej v člověku strom - hluboké kořeny pevný kmen a košatou korunu
Druhy řeziva
Název
Popis
Rozměry
TRÁM
– hraněné řezivo – průměr > 10 cm
FOŠNY
– deskové řezivo – tloušťka > 4 cm
PRKNA
– deskové řezivo – tloušťka < 4 cm
HRANOLKY – hraněné řezivo – průměr 5 - 10 cm
LATĚ
– hraněné řezivo – průměr 3 - 5 cm
LIŠTY
– hraněné řezivo – průměr < 3 cm
22
VlastnosN dřeva
Dřevo má spoustu zajímavých vlastnos6, které využíváme pro výrobu nejrůznějších předmětů. Například jedle
má rovné dlouhé kmeny a dřevo dobře odolá vodě. Proto se dříve používalo k výrobě výpustních rour z
rybníků. Doplň název stromu, vlastnos& dřeva a alespoň dva výrobky do každého rámečku.
Název stromu: jasan ztepilý
Vlastnosti dřeva: pevné, pružné
Výrobky: baseballová pálka, lyže
Název stromu: javor
Vlastnosti dřeva: zvukovodivé
Výrobky: kytary, housle
Název stromu: vrba
Vlastnosti dřeva: ohebné
Výrobky: košíky
Název stromu: dub
Vlastnosti dřeva: tvrdé, voděodolné
Výrobky: sudy
Název stromu: lípa srdčitá
Vlastnosti dřeva: měkké
Výrobky: řezbářské výrobky (např.
betlémy)
Název stromu: smrk ztepilý
Vlastnosti dřeva: zvukovodivé, rovné,
dlouhé
Výrobky: housle, trámy, prkna
Název stromu: buk lesní
Vlastnosti dřeva: tvrdé
Výrobky: kuchyňské prkénko, dveřní
prahy
Název stromu: borovice lesní
Vlastnosti dřeva: měkké, pevné
Výrobky: nábytek
20
23
Energie ze dřeva
Různé způsoby úpravy dřeva:
polena
⇒ řezání a štípání
brikety
⇒ lisování z odpadních pilin, hoblin a zbytků kůry
pelety
⇒ lisování z odpadních pilin a hoblin
dřevěné uhlí ⇒ vypálení za vysokých teplot bez přístupu vzduchu
Proč lidé dále zpracovávají dřevo pro spalování, když hoří i obyčejná polena?
Dřevěné uhlí, dřevoplyn, brikety a pelety mají větší výhřevnost a u briket a pelet se navíc spotřebuje i
odpadní dřevo z výroby.
Výhody a nevýhody topení dřevem v domácnosC oproC jiným způsobům vytápění:
Výhody
Nevýhody
pořizovací cena paliva je nižší
více práce s přípravou paliva (řezání, š pání)
výhřevnost pelet je stejná jako uhlí
obsluha kotle
obnovitelný zdroj energie
prach kolem krbu
uvolněné CO2 před m strom ze vzduchu odebral při je třeba větší prostor na skladování
fotosyntéze
a jistě přijdete na další ...
a jistě přijdete na další ...
)
Kubík dřeva
Hovorové označení množství "kubík dřeva" znamená jeden metr krychlový dřeva. Může se jednat o
plnometr (objem 1 x 1 x 1 m vyplněný dřevem bez mezer), ale při prodeji palivového dřeva se v praxi
používá prostorový metr sypaný (1 prms = do prostoru 1 m3 jsou nasypána polínka) nebo prostorový metr
rovnaný (1 prm = do prostoru 1 m3 jsou naskládána polena).
Energe cké rychlerostoucí dřeviny
Nejznámějšími stromy tohoto typu u nás jsou japonský topol nebo paulovnie. Více o nich se dočtete např. v
populárně naučném článku na hlp://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/jak-pestovat-rychlerostouci-dreviny-topoly-vrby-paulovnie/.
Jako energe&cké rychlerostoucí dřeviny můžeme označit i naše původní druhy (nerostou však tak rychle
jako výše zmíněné): vrby, jilmy, růže, olše, lípy, lísky, jeřáby.
Nega va energe ckých dřevin
Jsou to často invazivní druhy, mohou potlačovat naše původní druhy a 6m snižovat biodiverzitu. Také
vylučují různé chemické látky (např. japonský topol uvolňuje do ovzduší isopren, který může podporovat
tvorbu jedovatého ozónu). Pěstováním na plantážích je ochuzována půda o organickou složku anebo je
půda přehlcena dusíkem (akát, paulovnie). Jejich pěstování proto podléhá kontrole a zákonům (více např.
zde:
hlp://biom.cz/cz/odborne-clanky/legisla&va-pro-cilene-pestovane-energe&cke-rostliny-a-rychlerostouci-dreviny-s-ohledem-na-ochranu-prirody-pudy-a).
21
24
Papír
Jak se vyrábí papír
Na začátku výroby papíru je strom. Vhodnými stromy jsou jehličnany, které mají měkké dřevo s dlouhými
vlákny. Poražené stromy jsou v továrnách odkorněny a rozdrceny na štěpku. Dalším zpracováním, především
vařením, se vyrobí buničina, která je hlavní surovinou pro výrobu papíru. Buničina se chemicky bělí a po
smíchání s dalšími přísadami, např. tmely a barvivy, se nalije na velká síta, na kterých se vysuší voda a zůstane
jen čistý papír.
Tajenka z textu:
SMRKY jsou u nás nejčastěji používané stromy pro výrobu papíru.
Pro výrobu papíru lze také použít starý již použitý papír, ale i další méně známé materiály. V minulos& se
papír vyráběl převážně ze starého tex&lu a používá se např. i konopí.
Při recyklaci papíru se ušetří především samotné stromy (použi6m 1 tuny sběrového papíru ušetříme asi 17
stromů v lese) a uspoří se až 50% energie a 40% vody. Sníží se také znečištění vzduchu (o 75%) a vody
(o 35%).
Převzato z hlp://www.envic.cz/faq/step-vypla&-se-recyklace-papiru.htm
Tip k tématu:
Základními pomůckami pro výrobu ručního papíru jsou:
−
−
−
−
−
kvalitní a silný mixér s výkonem alespoň 750 W
dřevěné rámečky se síťkou
noviny na papírovou hmotu i následné vysoušení papíru
houbička na odsá6 přebytečné vody
nádoba na rozmixování papírové hmoty, ze které se bude papír dobře nabírat na
rámečky
Ruční papír lze dozdobit například přidáním drobných květů do papírové hmoty, popřípadě
dobarvit různým kořením, jako je kurkuma nebo paprika.
22
25
Můžeme to sníst
Stromy s jedlými plody
líska
jabloň
trnka
Stromy s jedovatými plody
krušina olšová
trnovník akát
&s červený
Stromy s jedlými plody po úpravě
bez černý
hloh
kdoule
Zdroje obrázků:
4, 5, 6, 7 − Novák, Jan; Hísek,
Květoslav: Naše jedovaté rostliny
1, 2, 9 − archiv ČNFpro vydru
3 − Bylinář − interak&vní studijní
materiál
o
léčivých
rostlinách (hlp://www.ped.muni.cz
/wchem/sm/dp/davidova/bylinar2/i
ndex.html)
8
−
Sezónní
potraviny
(hlp://sezonka.cz/kdoule/)
Některé plody nejsou vždy jedlé nebo vždy jedovaté.
Tis červený: jedovatá je celá rostlina kromě dužiny plodu (ale pecka jed obsahuje).
Kdoule je za syrova trpká a může způsobit i žaludeční ob6že, ale po zpracování má široké využi6 od marmelád až po
pálenku. Podobné je to u černého bezu, jehož plody se zpracovávají např. do likérů.
Jaké po"že by mohly následovat po snězení jedovatých plodů?
Otrava kyanovodíkovými glykosidy se projevuje bolestmi hlavy, zvracením, závratěmi, podrážděním sliznic a
ztrátou vědomí.
Otrava lýkovcem jedovatým: Otrava začne kýcháním, nevolnos6, přidá se horečka, zvracení, průjem, krvavá
moč, křeče, vše může skončit smr6. Ani potřísnění šťávou nezůstane bez následků: kůže zčervená, mohou
se objevit puchýře a vředy.
Převzato z: Novák, Hísek: Naše jedovaté rostliny
Jaká je první pomoc po poži" jedovatých plodů?
První pomocí je podání teku&n, zajištění přístupu vzduchu, příp. podání živočišného uhlí. Dále je vhodné
přerušit působení jedu, ale je lépe toto přenechat lékařům. Vyvolávat zvracení je vhodné až po konzultaci s
lékařem po telefonu na čísle 155 nebo je možné využít toxikologické středisko na čísle 224 915 402.
Lékařům pomůže iden&fikace jedovaté látky, takže zajis6me vzorek plodu.
K tématu jedovatých rostlin najdete další informace v publikaci Novák, Jan; Hísek, Květoslav: Naše jedovaté rostliny.
23
26
Stromy nabízejí dary - čaje, masN, lektvary
Olej
Do 1/2 litru za studena lisovaného oleje (olivový, slunečnicový, sezamový, …) vhoď 1 velkou hrst sušených
bylin a nechej 2—3 týdny stát na slunci. Pak sceď přes jemné síto.
Mast
Rozehřej 200g sádla a do vřelého vhoď dvě vrchovaté hrs& sušených bylin. Pořádně promíchej a nech 24
hodin stát. Pak znovu rozehřej a sceď přes jemné síto.
Tinktura
Jeden díl nařezaných bylinek nebo pupenů se zalije pě& díly čtyřice&procentního alkoholu. Luhuje se 7–14
dní, jednou denně je třeba výluh protřepat. Poté se přefiltruje. Výluh je třeba uchovávat v tmavé lahvi.
Odvar
Byliny vylouhované v horké vodě lze použít jako léčivé obklady, zábaly, koupele.
Čaj
Lžíci nasekaných čerstvých nebo sušených bylin zalitých horkou vodou a lze použít jako léčivý nápoj.
Jaké stromy nám pomáhají při léčení
lípa srdčitá
Čaj z květů pomáhá při chřipce a nachlazení.
bez černý
Čaj z květů pomáhá při nachlazení a kašli. Čaj z plodů má povzbuzující
účinek. Z plodů i květů se dá připravit také velmi dobrý a zdravý sirup.
bříza bělokorá
Proplachováním vlasů odvarem z listů jsou vlasy lesklé a méně padají. Pupeny a
mladé větvičky sebrané brzy na jaře se používají spařené na špatně se hojící rány a
odřeniny a pro& vypadávání vlasů
dub letní
Pi6 čaje z mladé kůry dubu (max. 15 cm silné větve) pomáhá při průjmech a
nachlazení. Lze jej použít k po6rání míst po š6pnu6 či bodnu6 hmyzem a klíšťaty.
Zmírňuje svědění a zabraňuje podkožní infekci. Po6rání odvarem pomáhá léčit
drobná poranění kůže.
hloh obecný
Čaj z květů a plodů posiluje po infekčních nemocech a uklidňuje
nervy, pomáhá na slabé srdce.
,
24
27
Přírodní klimaNzace
V čem je lepší strom než technická zařízení vyrobená člověkem:
→ malá poruchovost
→ nezávislost na elektrickém proudu
→ velmi malá hlučnost
→ příjemná vůně
→ když chladí, neohřívá přitom své okolí
→ velmi malá náročnost na údržbu
→ malé pořizovací náklady (nebo žádné – pokud strom na místě vyrostl sám, nemuseli jsme jej sázet…)
→ schopnost rozmnožování
→ funguje pro více živočišných druhů naráz
→ samoregulace bez nutnos& kontroly (pouze v případě, že hrozí usychání, tj. ztráta funkce, je kontrola a
údržba – zali6 – nutná)
Kdyby strom fungoval jako technická klima&zace, pouze by „odsával“ teplo na straně ozářené sluncem, za6mco
na druhou stranu by teplo vypouštěl. Strom však váže teplo do vodní páry, která se vypaří z koruny ozářené
sluncem. K uvolnění tepla dojde teprve při opětovné změně vodní páry v kapalnou vodu za nízkých teplot – ve
velké výšce nad zemí, nebo v nočních hodinách. Strom tak hraje významnou roli v koloběhu vody a pomáhá
snižovat teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.
Kolik KWh sluneční energie spotřeboval strom na vypařování vody?
Nejprve je nutné spočítat, kolik KWh sluneční energie dopadne na plochu koruna stromu (80 x 5 = 400
KWh). Poté je třeba vzít v úvahu, kolik z této energie využil strom k vypařování vody (70%) a spočítat
výsledek (400 x 0,7 = 280 KWh).
Kolik litrů vody přitom vypařil?
Vyjdeme z předchozího výpočtu a použijeme přímou úměrnost. Na vypaření 1 litru vody stačí 0,7 KWh
energie. Kolik litrů vody se vypaří, jestliže do koruny stromu dopadne 280 KWh? Výsledek je 400
litrů (280/0,7).
Kolik energie bylo využito ke klima zaci okolí stromu během dne i noci?
Ze zákona o zachování energie vyplývá, že energie využitá k vypařování vody se neztrácí, ale je vázána ve
vodní páře (jako tzv. skupenské teplo vodní páry), dokud se její opětovnou kondenzací neuvolní do ovzduší.
Můžeme tedy uvažovat, že totéž množství energie působí klima&začně ve dne i v následující noci. Vyjdeme
proto z dříve vypočtené hodnoty klima&začního efektu ve dne (strom spotřeboval na vypařování 280 KWh
sluneční energie) a vynásobíme ji dvěma (stejných 280 KWh se při kondenzaci vodní páry během noci uvolní
do ovzduší - výsledek je 560 KWh).
Kolik tepla se uvolnilo nad zastavěnou plochou Prahy?
Nejprve musíme spočítat, kolik KWh sluneční energie dopadlo na zastavěnou plochu Prahy. Pro ten účel si
převedeme km2 na m2: 1 km2 = 1 000 000 m2. Zastavěná plocha Prahy tedy činí 50 mil. m2. Na tuto plochu
dopadlo 50 x 5 = 250 mil. KWh sluneční energie. V dalším kroku převedeme KWh na MWh: 1 KWh = 0, 001
MWh. Na zastavěnou plochu Prahy tedy dopadlo 250 000 MWh sluneční energie. Jestliže se 70% této
energie přeměnilo na teplo, vynásobíme 250 000 MWh x 0,7 a vyjde výsledek 175 000 MWh.
25
28
Stromy ve vsi a v krajině
V současné kulturní krajině roste již málo stromů samovolně na svých přirozených stanoviš6ch. Zásahy člověka
však tato stanoviště často respektují, také vytváří nová a navíc lidé dávají stromům v krajině další funkce.
Nejstarší alej
Za nejstarší dochovanou alej u nás se považuje Valdštejnská lipová alej. V roce 1631 ji založil Albrecht z
Valdštejna a spojuje centrum města Jičín s letohrádkem Valdštejnská lodžie.
26
29
Stromy hodné ochrany
Ochrana stromů a podmínky k vyhlášení památných stromů jsou zakotveny v zákoně č. 114/1992 o ochraně
přírody a krajiny.
Jaký musí být strom, aby mohl být vyhlášen památným stromem? Správné možnos& v pracovním listu jsou:
− mimořádně vzrostlý
− mimořádně starý
− má zvláštní habitus (celkový vzhled)
− je krajinnou dominantou
− připomíná významnou historickou událost nebo pověst
− roste u kulturní památky (kaple, kostela, božích muk)
A jak to bylo dříve? Proč lidé chránili stromy již dávno v minulosN?
protože stromy pro ně byly posvátné
Stromy na našem území uc6vali Keltové a Slované. Nejvíce posvátný byl pro oba národy dub, od 19. stole6 u
Slovanů dominuje lípa.
protože to byly rodové stromy
Rodové stromy se vysazovaly při významné rodinné událos&, např. založení statku, narození dítěte. Tato
tradice je stará minimálně 800 let. U nás se sází především lípy pro jejich dlouhověkost.
protože to nařídil panovník
Majestas Carolina, Řád lesní Marie Terezie a mnohé další
protože živé stromy lidem sloužily
Stromy zpevňují hráze rybníků, v alejích s6ní na cestách, pomáhají při orientaci, zdobí zámecké zahrady, slouží
jako větrolamy, atd.
Nejbližší památný strom ve vašem okolí můžete najít v Ústředním seznamu ochrany přírody, který je dostupný také na
internetu (hlp://drusop.nature.cz/).
30
Stromy s příběhem
Setkali jste se již s nějakým Husovou lípou nebo Žižkovým dubem? Takových stromů je u nás celá řada a může
se k nim vázat třeba tento příběh:
Žižkův dub v Trocnově (neboli rodný dub Jana Žižky) byl statný strom, pod kterým se podle pověs& roku 1360
narodil Jan Žižka z Trocnova. Strom údajně zanikl roku 1700, kdy byl na příkaz církve pokácen a spálen.
Ke stromu se váže pověst o narození Jana Žižky. Žižkova matka Kateřina spěchala z pole, protože se blížila
bouře. Pod mohutným dubem ji přepadly porodní boles&, a tak se její syn, po otci pojmenovaný Jan, narodil za
bouřky v lese, pod kmenem starého dubu. Protože se k tomuto místu i po letech stále upírala pozornost
místních obyvatel, nechal zde probošt borovanského kláštera roku 1682 vystavět kapli Jana Kř&tele. Situace se
ale nezměnila, lidé dokonce začali nové stavbě říkat Žižkova kaplička, následkem čehož roku 1700 probošt
přikázal Žižkův dub porazit a spálit. Lidé prý tehdy pozůstatky dubu zcela rozebrali a úlomky dřeva nosili s
sebou jako talisman. Kaple byla zbořena na jaře 1867 a až roku 1908 zde nechal Adolf Schwarzenberg na
přímluvu českých historiků postavit kamenný pomník s nápisem "Zde se narodil Jan Žižka z Trocnova". Říká se,
že pravý kámen je čás6 prahu původního trocnovského dvorce.
Žižkově rodnému dubu byla věnována pozornost v televizním pořadu Paměť stromů, konkrétně v dílu č. 7,
Žižkovy stromy.
Převzato z Wikipedie (hlp://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDi%C5%BEk%C5%AFv_dub_%28Trocnov%29)
V televizním seriálu Paměť stromů je k vidění mnoho stromů s příběhem. Kompletní scénáře všech dílů jsou ke
stažení na internetových stránkách České televize.
27
Autoři pracovních listů:
Lenka Smržová
Zuzana Štětková
Stanislav Filip
Matouš Šimek
Autor ilustrací:
Marie Kameníková
Webové stránky:
stromy.vydry.org
Sada pracovních listů pro 2. stupeň „STROMY“ byla vytvořena v rámci
projektu CZ.1.07/1.1.14/01.0022
„DěN pro děN, děN pro přírodu“
Projekt je financován
Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
28