Předprodej vstupenek v divadelní kavárně Diskafé denně od 10

MgA. Alžběta Brabencová
vedoucí produkce
[email protected]
TISKOVÁ ZPRÁVA
Divadlo DISK uvede první absolventskou inscenaci STARDISKu 05-06
Život je sen!
Premiéra 23. dubna 2005 od 19.30 hodin v divadle DISK.
Pedro Calderón de la Barca
Život je sen!
ze španělštiny přeložil Vladimír Mikeš
režie
dramaturgie
scéna a kostýmy
hudba
produkce
obsazení :
Rosaura
Estrella
Basilio
Segismundo
Astolfo
Clotaldo
Clarín
Stars
Pavel Khek
Tereza Dobiášová
Linda Jiříková
Daniel Maresh
Ludmila Pešková a Michaela Rýgrová
Henrieta Hornáčková
Diana Šoltýsová
Jan Horák
Jindřich Nováček
Vojtěch Štulc
Jan Holík
Jiří Panzner
Michaela Badinková
Magdaléna Bianka Podolková
Barbora Janatková
Ladies and Gentlemen, Segismundo is coming…
Potlesk, prosím – přichází princ! Fotoaparáty přichystat – přicházejí hvězdy! Světla! Hudbu, prosím!
Sledujte jejich příběh! Příběh o vzestupu z bídy až ke hvězdám. Příběh o moci a ambicích. Příběh
o lásce a válce. Příběh o kariéře, který vám vezme dech.
Jak jsi pýchou opojen,
nevěda, že je to sen!
1
Inscenace
Život
je
sen!
v divadle
DISK
je
první
z řady
čtyř
absolventských
inscenací
STARDISKu 05-06, hereckého a režijně dramaturgického ročníku (společně pracujícího v letech 2001
– 2005) na katedře činoherního divadla DAMU. Završuje se jí v podstatě klasické činoherní vzdělání
opřené o práci s pevně fixovaným textem.
Ročník KČD, který nastupuje do DISKu, se prezentuje pod mottem STARDISK 05-06. Ptáte se proč
právě STARDISK?
Za svůj symbol jsme si vybrali hvězdu – STAR, protože hvězda představuje světlo, víru ve vlastní
talent, smysluplnost konání a naději, že můžeme dosáhnout toho, co jsme si předsevzali. A DISK je ve
spojení s ročníkem DAMU nasnadě. DISK jako vrchol studia, jako to k čemu jsme po tři roky
směřovali. DISK jako kruh lidí, kteří o něco usilují.
Hra Pedra Calderóna de la Barcy Život je sen patří k nejzářivějším skvostům divadelní pokladnice
španělského Zlatého věku. Calderón ji napsal roku 1635 a až do konce života se k ní vracel. Je jeho
hrou největší a neznámější. Ve své zemi završuje desítky let bombastického rozmachu země, vědy
i umění, desítky let rozkvětu divadla a frenetického psaní pro něj. Dokonává přerod renesance
v baroko – vše, co přinesla a vytvořila renesance, zraje v hutné plody intenzivní chuti a barvy.
Calderón ve své hře ukazuje svět vytvořený vědou, renesančním rozumem, svět úspěšných, krásných
a mocných, a zároveň ukazuje odvrácenou stranu tohoto velkolepého světa. Ukazuje královský dvůr
a zároveň Segismunda, „prince narozeného v nešťastné chvíli“, který, aby mohla být uchována iluze
oslňujícího královského divadla, tráví svůj život v ponížení samoty a vězení. Sláva světa je vykoupena
Segismundovou bolestí a vinou krále Basilia.
Smyslem Calderónovy hry je cesta ke smíření „prince narozeného v nešťastnou chvíli“ s velkým
divadlem světa – ačkoliv je to cesta bolestná a znamenaná smrtí.
Není také náš svět – Praha, Čechy, Evropa na počátku třetího tisíciletí – velkým divadlem světa, za
jehož atraktivní tvář někteří platí vysokou cenu? Calderón měl ve své době Estrellu, my máme stars
(obě slova jsou však překladem slova „hvězda“). Calderón stejně jako my znal slabé hlavy států, muže
a ženy, kteří jsou pro svou kariéru ochotni čehokoli, chudáky, kteří, aby přežili, se s radostí přikloní na
kteroukoli stranu (jen my jim dnes říkáme oportunisté). A my známe stejně, jako znal Calderón,
Segismundy, kteří si všem navzdory vybojují právo na život, a známe i dívky podobné Rosauře, které
jdou za svou láskou hlava nehlava, ale když ji dostanou, bývá už na lásku pozdě.
Calderónův svět je pod vrstvou dobových konvencí a veršů světem moderním, současným. Jsme
přesvědčeni, že v určitých obdobích se vracejí určitá témata, určité příběhy, a jsme přesvědčeni, že
dnes přišla doba, ve které bezděčně opakujeme témata a příběhy Calderónovy. Život je sen jsme
vybrali kvůli velkolepému příběhu, jehož čas ho vyprávět - podle nás – přišel.
Hrát Calderóna tak, aby nesl současný smysl a zároveň jsme našli jazyk, který vychází z jazyka
původního a přitom je samostatný a současný, není jednoduché. Calderónův text krátíme, volíme
současnou hudbu a současný výtvarný obraz, aby byl schopen bavit, přivést k zamyšlení, nastavit
zrcadlo našim současníkům, nám samotným – opojeným životem, třpytem hvězd a budoucností.
Tereza Dobiášová, dramaturgyně
2