ctvrtstol ceskeho ICT
Transkript
ctvrtstol ceskeho ICT
ZVLÁŠTNÍ NEPRODEJNÁ PŘÍLOHA | ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT-obalka.indd ob1 18.09.15 8:39 ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*« 30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44 -«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*« 30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44 -«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*« 30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44 -«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*« 30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44 -«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*« 30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44 -«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*« 30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44 -«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*« 30'*5"#*-*5"1-«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-08#64*/&44 -«/07«/¶3Ħ4553"%*$&7Å30#"5Å.070453&'&3&/$&0#$)0%̶;&/¶410-&)-*7045Áü&5/*$57¶%Ħ7ÿ3"$"4)'-0845"7&#/*$57¶$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ &340/"-*45*," "/"-Å;" À,0-&/¶ */07"$& 453"5&(*& .²%*" &/&3(&5*," 3&1035*/( ."-00#$)0% 10%103" 803,'-08 105&/$*« &340/"-*45*,""/"-Å;"À,0-&/¶*/07"$&453"5&(*&.²%*"&/&3(&5*,"3&1035*/(."-00#$)0%10%103"803,'-08130'*5"#*-*5"$3. ."+&5&,/«,61103"%&/457¶%013"7"105&/$*«-4-6Ç#:1-«/07«/¶.;%:;",«;,:7:%"7"5&-457¶'",563"$&;«,";/¶$*130(/»;:7Å70+ 6äMFUWÈNQPNÈIÈNFCâUÞTQĶÝOâNJ%ĶLVKFNF *OGPSNBIJOÓTZTUÏNZ)&-*04 čtvrtstol českého ICT-obalka.indd ob2 18.09.15 8:40 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | EDITORIAL Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dostalo od svých nizozemských kolegů osobní počítač Philips. Úsměvné, že? Proto jsme z celé té záplavy vybrali jen ty opravdu nejdůležitější a prostor věnovali i jiným tematicky laděným článkům. Věděli jste kupříkladu, že v IT původně pracovalo dajak určitě neuniklo vaší pozornosti, vydavatelství IDG leko víc žen než mužů? Programování byla totiž půCzech Republic a spolu s ním jeho vlajková loď, magavodně především dámská doména. Ještě v roce 1994 zín Computerworld, letos slaví krásné výročí 25 let byl podíl žen v IT na 38 procentech, což je v absolutexistence. ních číslech o osm tisíc žen více než předloni. Protože takové chvíle se často neopakují, ve vydavaVíte třeba, že počet českých firem, které se věnují telství jsme se rozhodli, že by si naše narozeniny zaICT, se za posledních deset let stabilně drží kolem sloužily menší oslavu. Namísto velkolepé party jsme Radan Dolejš 30 tisíc? Nebo že prodej serverů na českém trhu za povybrali oslavu formou speciální přílohy Čtvrtstoletí česVedoucí projektu sledních dvacet let vzrostl o 2 043 procent a notekého ICT, která bude mít daleko větší trvanlivost než booků dokonce o 2 750? Nebo naopak že výdaje za audio- a videoněkolik skleniček kdesi u baru. přístroje konstantně klesají už sedm let? Při přípravě přílohy jsme si uvědomili, že byť se to nezdá, stejně Pozornosti doporučuji také článek od analytika Michala Řičaře starých firem z oblasti ICT je v Česku požehnaně. To nás samoz firmy Bisnode, který na základě získaných dat udělal poměrně zřejmě těší, protože všichni víme, jak turbulentním oborem, kde kápečlivou a velice zajímavou analýzu stability ICT firem. V článku se men nezůstává na kameni často ani měsíc, informační a telekomutřeba dozvíte, podle jakých snadno dostupných údajů můžete zjistit, nikační technologie jsou. jestli je váš partner spolehlivý či potenciálně nedůvěryhodný. Ostatně to zjistíte i sami, pokud nahlédnete dovnitř přílohy a zaNa závěr přílohy Čtvrtstoletí českého ICT jsme zařadili několik čtete se do článků. Snažili jsme se třeba vystihnout všechny milautorských příspěvků velkých osobností z oboru, každý z nich pojal níky z domácího ICT za 25 let. Avšak aby se sem vešly všechny, to svůj text jinak. Je to takové osvěžující čtení, ke kterému se i po leby naše příloha musela být asi tak dvakrát větší a nepsat o ničem tech rádi vrátíte. jiném. Mimochodem, první zásadní zprávou, kterou jsme z českých Přeji vám příjemné čtení a děkuji za vaši dlouholetou přízeň. ■ luhů a hájů dohledali, je, že Sdružení československých podnikatelů IDG touto cestou děkuje všem, kteří se o vydání publikace zasloužili, zejména hlavním partnerům: ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 3 | 3 21.09.15 11:21 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT Redakce časopisu Computerworld vyhlašuje 3. kolo soutěže IT produkt 2015 Cílem je vyzdvihnout produkty s takovými vlastnostmi, které přinášejí významné pozitivní odlišení od konkurenčních produktů stejné kategorie. Může přitom jít o celkové inovativní pojetí produktu, pozoruhodné funkční zdokonalení, výrazně zjednodušené ovládání nebo třeba o výjimečně příznivou cenu. Podrobná pravidla soutěže i další doplňující informace naleznete na adrese cw.cz/it-produkt Uzávěrka 3. kola přihlášek je 9. 10. 2015 O možnosti přihlásit produkty uvedené na trh po tomto datu se prosím informujte na [email protected] IDG touto cestou děkuje dalším partnerům, kteří se o vydání publikace zasloužili: 4 | ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 4 21.09.15 11:21 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT Obsah ANALÝZA Čtvrtstoletí českého ICT v číslech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Proměny českého IT z pohledu analytiků IDC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Java po 20 letech: Jak navždy změnila programování . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Ženy vystřídali muži. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Je IT obor stabilním a perspektivním odvětvím? Jak pro koho!. . . . . . . . . . 15 HISTORIE Významné milníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Mooreův zákon po 50 letech: Minulost a budoucnost . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Microsoft oslavil 25 let Solitairu rozsáhlou královskou on-line bitvou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Nejlepší vzdělávací hry 90. let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Titulní strany prvních Computerworldů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 OSOBNOST Fenomény doby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Můj pohled na IT z perspektivy 25 let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 IT renesance 2.0 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 České IT: Od dinosaurů ke cloudu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Nejen o Invexu a obchodnících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Malé zamyšlení nad světem a budoucími trendy v IT . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Velká datová revoluce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Pořád stejný kompromis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Nevidím žádného e-lídra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Nezastupitelná role médií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Lídři ztrácejí svá postavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Korupce ničí byznys . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Internet: Byznys nečekaných možností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 5 | 5 21.09.15 11:21 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | ANALÝZA Čtvrtstoletí českého ICT v číslech Informační a komunikační technologie významně ovlivnily životy lidí, organizací i států. Mnozí jejich působení hodnotí pozitivně, sílí ale i negativní reakce. Zcela konkrétně se tedy zeptejme, kdo měl před čtvrtstoletím doma osobní počítač, kdo mobilní telefon a kolik z nás si dovedlo alespoň představit možnosti počítačových sítí? A právě tyto odpovědi nejlépe a nejobjektivněji charakterizují uplynulých 25 let ve světě informačních technologií. LUKÁŠ KŘÍŽ Telefonie a internet Před 25 lety připadalo v České republice 15,72 pevné telefonní linky na sto obyvatel. okusme se alespoň částečně zmapoJeště o jedno desetiletí dříve to bylo 11,43. vat vývoj informačních a komunikačMaximální penetrace v populaci dosáhly ních technologií v České republice. pevné linky v roce 2000. Tehdy jich MezináDostupná data byla získávána metodickými rodní telekomunikační unie evidovala 37,77 postupy, které se v průběhu let proměňona sto obyvatel. Následoval strmý sestup, valy. I přesto nabízejí jistou kontinuitu a rozběhem něhož se zastoupení pevných linek hodně zachycují trend. Veškerá data prev populaci dostalo zhruba na hodnoty roku zentovaná v tomto článku pocházejí ze 1993, tj. pod 20. Průměr zemí Evropské zdrojů ČSÚ, není-li uvedeno jinak. unie se pohybuje zhruba na dvojnásobku. Například společnost Gartner ještě Počet bytových telefonních stanic v přev roce 1999 uváděla, že nejprodávanějším počtu na sto domácností kulminoval podle typem osobního počítače je „deskside“, informací ČTÚ v roce 1999 na hodnotě a rozlišovala také desktopy, notebooky, laptopy, ultramobilní Fixní širokopásmové připojení ve vybraných zemích OECD, 2014 stroje a transportovatelné počítače. Zpětné Pořadí Země DSL Kabel Optické/LAN Ostatní Celkem 1. Švýcarsko 28,4 14,4 4,3 0,3 47,3 srovnání u řady ukaza2. Nizozemsko 18,1 19,2 3,5 0 40,8 telů v podstatě není 3. Dánsko 20,7 11,5 8,1 0,4 40,6 možné, ale pro zá9. Německo 28,3 6,7 0,4 0 35,4 kladní orientaci histo21. Rakousko 17,9 8,4 0,3 0,1 26,8 rické údaje postačují. 27. Maďarsko 8 12,1 3,7 0 23,8 29. Česká rep. 9 4,9 3,7 0 17,7 Oficiální statistiky na 30. Slovensko 8,2 2,7 5,3 0 16,2 technologický vývoj re31. Polsko 7,6 5,9 0,6 1,7 15,8 agovaly se zpožděním OECD 14,1 8,6 4,5 0,2 27,4 a zejména v 90. letech Pozn. drátové rozvody; Přepočet počtu připojení na 100 obyvatel Zdroj: OECD místo dnes známého spojení ICT operovaly Bezdrátové širokopásmové připojení ve vybraných zemích OECD, 2014 spíše s kategoriemi Pořadí Země Sate- Pozemní Standardní Samostatné Celkem litní fixní mobilní mobilní elektrotechnického 1. Finsko 0 0,1 9,1 122,4 131,6 průmyslu. 2. Japonsko 0 0 95,6 20,4 116 Řadu relevantních 3. Austrálie 0,3 0,2 88,9 25,7 115,2 ukazatelů začali statis16. Česká rep. 0 10,1 15,7 46,4 72,2 tici sledovat až po roce 20. Rakousko 0 0,2 40,4 25,1 65,7 21. Německo 0 0 44,2 18,9 63,1 2000, ale najdou se 22. Slovensko 0 5 47,6 8,3 61 i takové, které mají 25. Polsko 0 6,7 39,9 11,8 58,4 dlouhou historii. Za34. Maďarsko 0 1,2 15,5 16,2 32,9 čněme tedy s těmi, jež OECD 0,2 0,6 66,9 10,5 78,23 mají nejdelší časovou Pozn. přepočet počtu připojení na 100 obyvatel Zdroj: OECD řadu. P 6 | 76,9. Následoval setrvalý pokles, přičemž aktuálně se jejich zastoupení v populaci domácností dostalo pod hranici 20 stanic na sto bytů. Účastníci pevné telefonní sítě, kteří využívají pro přenos hlasu protokol IP (VoIP), se objevují ve statistikách od roku 2008. Tehdy jich ČTÚ evidoval 309 tisíc, z toho 224 tisíc připadalo na nepodnikající fyzické osoby. V roce 2012, ze kterého pocházejí poslední data, jich bylo 617 tisíc, přičemž na podnikatelské subjekty připadá necelých 43 procent stanic (účtů). V roce 1991 evidovala Mezinárodní telekomunikační unie v tuzemsku 1 242 uživatelů mobilních telefonních služeb. O dva roky později šlo o 14 tisíc a na přelomu století o více než 4,3 milionu. Stoprocentní penetraci karet SIM – vůči počtu obyvatel – překročila Česká republika mezi lety 2003 a 2004. Po roce 2008, jenž přinesl nejvyšší počet uživatelů, přišel dvouletý mírný pokles. Před dvěma lety bylo v tuzemsku zhruba 13,7 milionu aktivních karet SIM. Pevné internetové připojení figuruje ve statistických podkladech až od konce 90. let. V roce 1999 připadaly na sto obyvatel necelé dvě přípojky. Následoval relativně strmý nárůst, který dosáhl maxima o šest let později. Tehdejší hodnota činila téměř 23 pevných přípojek na sto obyvatel, přičemž vytáčená forma převyšovala vysokorychlostní zhruba trojnásobně. Poté došlo k překvapivě výraznému poklesu a následnému kolísání přírůstků a úbytků. Před dvěma lety disponovalo pevným připojením k internetu v tuzemsku 17 lidí ze sta. Od roku 2010 se data popisující pevné internetové připojení a pevné vysokorychlostní připojení téměř neliší. Vytáčené připojení v přehledech stále figuruje, pouze má velmi nízké zastoupení. Výdaje a investice do ICT Podnikové výdaje na informační a komunikační technologie v ČR mezi lety 1993 a 2013 rostly průměrným tempem 9,24 procenta ročně. Poměrně záhy překročil jejich podíl na HDP hranici deseti procent, aktuálně se pohybuje kolem 15 procent. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 6 17.09.15 17:41 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | ANALÝZA vývozce do ČR patřily Německo, Spojené ICT zboží. V roce státy a Velká Británie. Čínský podíl na tu2008 byla poprvé zemském importu ICT zboží tehdy nedosaaktivní, na což navá76 % 2013 hoval ani jednoho procenta. zala i v letech 2011 a následujících. 71 % 2010 Aktuálně se dovoz Výdaje domácností 66 % 2005 ICT produktů pohyOsobní počítač mělo v roce 1999 k dispobuje kolem hodnoty zici 17,5 ze sta českých domácností. Ještě 54 % 2000 400 miliard korun. před pěti lety zhruba v pětině chyběl. PředVe sledovaném čaloni jich na sto domácností připadalo již více 0% 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % sovém horizontu se než sto, konkrétně 103,7. Průměrné roční Audio, video Telekomunikační zařízení tuzemský import výdaje na tzv. zařízení pro zpracování dat více než zdesetináv tuzemských domácnostech mezi lety Fotografická zařízení a optické přístroje Telekomunikační služby sobil. Na celkovém 1999 až 2013 vzrostly více než dvojnáOstatní (přenosná média pro zvuk a obraz) IT technika dovozu se ICT zboží sobně. Z 229 korun na jednoho člena se podílí od roku 2000 zvýšily na předloňských 585 korun na jedvíce než deseti procenty. noho člena. Nejvyšší výdaje na ICT vygenerovala Česká Výdaje na spotřební elektroniku, konrepublika v roce 2011. Jen těsně tehdy neVětšina českého zahraničního obchodu krétně na audio- a videopřístroje, naopak překročily 700 miliard korun. s ICT zbožím probíhá se státy Evropské v průběhu let postupně klesaly a v roce Investice do informačních a komunikačunie. Největšími odběrateli tuzemské pro2013 byly nejnižší za předchozích 13 let. ních technologií rostly ve sledovaném interdukce jsou dlouhodobě Německo, NizoStejný vývoj nastal i v případě fotografické valu průměrným tempem 7,4 procenta zemsko a Velká Británie. Největší objem techniky. Za produkty spotřební elektroniky, ročně. Pouze ve třech letech meziročně importu ICT zboží aktuálně pochází z Číny do nichž statistici zahrnují i osobní počítače ▶ poklesly. Během dvaceti let se více než (46 procent). V 90. letech však mezi přední zečtyřnásobily. Aktuálně se jejich hodnota pohybuje kolem 160 miliard korun ročně, Výdaje domácností na ICT a spotřební elektroniku z nichž zhruba polovina připadá na softMeziroční 700 20 % ware. Investice do aplikačního vybavení změna 600 výdajů představují přibližně sedm procent z ob15 % 500 domácností jemu celkových investic. Na HDP se podí400 na ICT 10 % lejí necelými dvěma procenty. 300 Mezi největší investory do informačních 200 v Kč 5% a komunikačních technologií patří v tuzem100 v% sku zpracovatelský průmysl (22 %), odvětví 0 0% informačních a komunikačních činností –100 –5 % (24,5 %) a finanční sektor (9,8 %). Největší –200 –300 část celkových výdajů na ICT připadá na –10 % zpracovatelský průmysl (34 %), následují informační a komunikační činnosti (12 %). 2013 2012 2011 2010 2008 2007 2006 2005 Zahraniční obchod s ICT zbožím Zahraniční obchod s ICT zbožím Kategorii ICT zboží tvoří v pojetí statistiků počítače, komunikační zařízení, spotřební elektronika a elektronické součástky. Mezi lety 1993 a 2013 se tuzemský vývoz ICT zboží zvýšil téměř šedesátinásobně. Ze sedmi miliard roku 1993 vzrostl na 414 miliard korun roku 1993. Podíl vývozu ICT zboží na celkovém vývozu z ČR se zvýšil téměř osminásobně. Z necelých dvou procent vzrostl na 13 procent a v některých letech kolem roku 2010 i na vyšší hodnoty. Česká republika měla mezi lety 1993 a 2007 pasivní obchodní bilanci v kategorii 2004 2003 2002 2001 2000 2009 Výdaje domácností na ICT dovoz vývoz bilance miliardy Kč 450 40 400 350 20 300 0 250 –20 200 150 –40 100 –60 50 –80 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 7 | 7 17.09.15 17:41 ANALÝZA IT odborníci v letech 1993 až 2013 Mzdy IT odborníků v letech 2002 až 2013 160 40 % 140 35 % 40 000 120 30 % 35 000 150 % 20 000 145 % 60 15 % 15 000 40 10 % 10 000 IT odborníci celkem (v tisících) a související periferie, vydala průměrná česká domácnost, resp. jeden její člen předloni jedno procento ze svých celkových spotřebních výdajů. V roce 1999 to bylo téměř dvakrát tolik: 1,9 procenta. Deset procent českých domácností disponovalo v roce 1999 mobilním telefonem. Zhruba třetinu z nich však nevlastnily, šlo o přístroje zapůjčené zaměstnavatelem. Předloni chyběl mobilní telefon v 1,7 procenta tuzemských domácností, zbývajících 98,3 procenta jej k využití měly. Zastoupení firemních přístrojů se dlouhodobě pohybuje kolem deseti procent. Výdaje českých domácností na teleko- » Počty IT odborníků v populaci rostly relativně pomalu. Stotisícovou hranici překročily teprve v roce 2008. Nejvíce přibývaly profese věnující se poradenství v ICT. munikační služby a zařízení se na celkových spotřebních výdajích v roce 1999 podílely 2,4 procenta. Předloni to byly 4,2 procenta. Jeden člen průměrné domácnosti vydal v roce 2013 za mobilní telefon 278 korun ročně, za jeho provoz (hlas a data) 3 172 korun a za internetové připojení 1 357 korun. V součtu prostředků na telekomunikace, tj. přístroje a služby, šlo o 5 119 korun. Mezi lety 2008 a 2013 se absolutní částka výdajů | % žen 135 % 130 % 2013 2012 2011 2010 120 % 2009 125 % 0 2008 5 000 2007 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 0% 140 % 2006 0 8 155 % 25 000 20 % 5% 160 % 30 000 80 20 165 % 2005 25 % 170 % 2004 100 175 % 45 000 2003 | 2002 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT Průměrná měsíční mzda v Kč % průměrné mzdy v národním hospodářství v této kategorii nijak výrazně neměnila. Mediálně avizovaný pokles cen telekomunikačních služeb tedy statistici zachytí nejspíše až za rok 2014, dojde-li k němu. IT odborníci V roce 1993 pracovalo v tuzemsku necelých 60 tisíc IT odborníků. Tehdejší klasifikace KZAM je dělila na vědce a odborníky v oblasti VT a na technické pracovníky v oblasti VT. Největší zastoupení měla kategorie operátoři a obsluha VT, konkrétně 20,5 tisíce osob. Mezi programátory patřilo necelých 16 tisíc lidí. Počty IT odborníků v populaci rostly relativně pomalu. Stotisícovou hranici překročily až v roce 2008. Nejvíce přibývaly profese věnující se poradenství v ICT. Z necelých 2 tisíc roku 1993 vzrostl jejich počet na téměř 23 tisíc roku 2010. Tímto letopočtem končí užívání klasifikace KZAM a nastupuje mezinárodně srovnatelná CZ-ISCO. Podle ní před dvěma lety pracovalo v České republice téměř 150 tisíc IT odborníků. Největší zastoupení mezi nimi měli analytici a vývojáři (41,3 tisíce) a technici provozu a uživatelské podpory (57,5 tisíce). Informační technologie bývají označovány za typicky mužskou doménu, alespoň z hlediska zaměstnání. Ale v roce 1993 v řadách IT odborníků působilo 36 procent žen, o rok později dokonce 38 procent. Od těch dob jejich zastoupení v podstatě trvale klesá, neboť do rozšiřujícího se oboru nastupují především muži. Předloni pracovalo v IT profesích necelých 14 tisíc žen. V roce 1993 jich bylo zhruba 22 tisíc. Ve věkové struktuře se snižuje zastoupení lidí do 24 let, zbývající rostou včetně nejvyšší kategorie nad 55 let. Vzdělanost IT odborníků se rovněž v průběhu času zvyšuje. Necelé tři pětiny mají vysokoškolské vzdělání, téměř dvě pětiny středoškolské. Mírně, ale trvale se snižuje podíl osob se základním vzděláním. Mzdové ohodnocení Odměňování IT odborníků sledují statistici v tuzemsku od roku 2002. Obecně platí, že vyšších mezd dosahují specialisté, typicky programátoři. Jejich měsíční příjmy jsou v průměru nad hranicí 150 procent celkové průměrné mzdy v tuzemsku. V případě techniků se tato hodnota pohybuje do 150 procent. V absolutním vyjádření pobírali tuzemští IT odborníci předloni v průměru něco málo přes 43 tisíc korun. Muži měli zhruba o dvě procenta více, ženy o téměř 15 procent méně. Rozdíly nejsou natolik výrazné, pokud porovnáme některé typy profesí a odměňování mužů a žen, sledované podle nejvyššího dokončeného vzdělání. Zejména osoby s vyšším odborným a bakalářským vzděláním se mzdovou hladinou nijak zásadně ne- ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 8 17.09.15 17:41 Výdaje a investice do ICT 19 % 700 17 % 600 celé národní hospodářství, miliardy Kč 15 % 500 13 % 400 300 11 % 200 9% 100 7% 0 5% Výdaje jako % z HDP Výdaje za ICT 94 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 Investice do ICT 19 93 odlišují. Dodejme rovněž, že zastoupení žen je pro vyvozování zásadních závěrů o nerovnoprávnosti mezi pohlavími v této oblasti příliš nízké. IT odborníci s praxí 9 až 16 let pobírají nejvyšší mzdy od 46 tisíc do 47 tisíc korun. Rozdíly mezi méně a více zkušenými však povětšinou nejsou výrazné. Stejně lze vyhodnotit i diference finančního ohodnocení v rozdělení podle velikosti podniků. Nejvíce si vydělají IT odborníci organizací s 250 až 999 zaměstnanci, v roce 2013 to bylo 51,8 tisíce korun. V krajském členění dosahovali nejvyšších průměrných měsíčních mezd IT odborníci v Praze, konkrétně 52 620 korun. Za nimi se umístili jejich kolegové z Jihomoravského kraje, ale dělilo je téměř 10 tisíc korun. Nejnižšího mzdového ohodnocení dosahovali na základě dostupných dat IT odborníci v Olomouckém kraji (28 644 korun). V Pardubickém kraji dokonce ženy – ICT specialistky překonaly výší mezd své mužské kolegy (36 869 korun). Nemalé rozdíly panují v odměňování IT odborníků v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru. Veřejná správa vykazuje v oblasti odměňování i dnes nivelizační trend. Má to svá pozitiva. Například platy mužů a žen se odlišují pouze minimálně. Ale na druhé straně IT odborníci nepodnikatelského sektoru dosáhnou na zhruba 62 procent mzdové úrovně svých kolegů v podnikatelském sektoru. Nejvyšší finanční ohodnocení obdrží specialisté a technici ve finančním a pojišťovacím odvětví. To své IT odborníky ve srovnání s průměrem národního hospodářství odměňuje o více než třetinu lépe. Na opačném ANALÝZA 19 | 19 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT konci srovnání stojí odvětví kulturních, zábavních a rekreačních činnosti. Jeho IT odborníci dosahují na necelých 55 procent celkového průměru. ICT sektor V tuzemském ICT sektoru působí 32,6 tisíce podnikatelských subjektů. Věnovaly se výrobě ICT prostředků, obchodu s nimi, telekomunikačním činnostem a poskytování relevantních služeb. Oproti roku 2005, kdy samostatná statistika tohoto odvětví vznikla, se jejich počet zvýšil o zhruba čtyři tisíce. Kategorie ICT zpracovatelský průmysl své zastoupení spíše snižuje (2 456), zato posilují řady obchodníků s ICT (2 243). Podniků, jež se věnují ICT službám, přibývalo do roku 2012, poté došlo k mírnému poklesu (27 945). Dvě třetiny zástupců ICT sektoru tvoří fyzické osoby, tj. podnikatelé. Mezi devíti tisíci právnických subjektů dominují domácí podniky, těch pod zahraniční kontrolou je zhruba stejně jako v roce 2005. Před pěti Podniky v českém ICT sektoru 7% 35 000 6% 30 000 5% 25 000 4% ICT služby 3% 20 000 2% 15 000 1% 10 000 0% –1 % 5 000 –2 % 0 –3 % 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 obchod s ICT Výroba ICT (ICT zpracovatelský průmysl) lety jejich počet ovšem atakoval hranici dvou tisíc. Podle očekávání roste i počet zaměstnaných osob v ICT sektoru. Kulminoval sice v roce 2008, ale současné počty nejsou o mnoho nižší (140 tisíc). Největší pokles zaměstnanců mezi lety 2005 až 2013 vykázal ICT zpracovatelský průmysl, v němž aktuálně pracuje o pět tisíc lidí méně (24,5 tisíce). Nejvyšší přírůstky vykazuje segment ICT služeb. Od roku 2005 v něm přibylo přes 25 tisíc lidí (104 tisíc). Tržby podniků ICT sektoru od roku 2007 překračují hodnotu 600 milionů korun. Nejvyšší byly v roce 2008. Necelou polovinu generují podniky ze sektoru ICT služeb, podobně jako v případě jiných ukazatelů klesá zastoupení ICT zpracovatelského průmyslu. Dvě třetiny tržeb tuzemského ICT sektoru připadají na podniky pod zahraniční kontrolou, domácí se pohybují mezi 130 miliony a 200 miliony. Průměrná měsíční mzda fyzických osob v ICT sektoru vzrostla ze 29, 5 tisíce korun roku 2005 na 41,3 tisíce korun roku 2013. Mezi lety 2012 a 2013 došlo k prvnímu, třebaže jen mírnému poklesu. Nejvíce si vydělají zaměstnanci podniků pod zahraniční kontrolou (48,6 tisíce), nejméně fyzické osoby (15,1 tisíce). Zde je ale výkaznictví zjevně zkreslené. Platí rovněž, že velké společnosti platí svým zaměstnancům více než malé s méně než 50 zaměstnanci. Rozdíl činí poměrně dramatických 16 tisíc korun, resp. 50 procent z pohledu pracovníků malých firem. ■ změna počtu Autor je spolupracovníkem redakce ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 9 | 9 17.09.15 17:41 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | ANALÝZA Proměny českého IT z pohledu analytiků IDC Je zajímavé sledovat, že až při ohlédnutí v čase si uvědomíme, jaké technologie a možnosti dnes máme a s jakou samozřejmostí je vnímáme. V uplynulých 25 letech jsme byli svědky neustále se zrychlujícího rozvoje, zkracování životního cyklu technologií i změnou způsobu, jakým informační technologie využíváme. Není jediný důvod předpokládat, že by tato dynamika změny v budoucnu zpomalovala. Informační technologie či inovace obecně budou naopak zásadním způsobem ovlivňovat současné fungování organizací napříč všemi ekonomickými odvětvími a rovněž budou měnit návyky a chování jednotlivých uživatelů. PAVEL ROLAND 90. letech došlo mezi zeměmi regionu střední a východní Evropy k zásadním transformačním procesům a přeměně ekonomik do tržních podmínek. Česká republika patřila mezi politicky a ekonomicky nejstabilnější, což se pozitivně odráželo v investicích do informačních a komunikačních technologií. Z hlediska meziročních růstů investic do IT, které se pohybovaly každoročně od roku 1990 v řádu desítek procent, byla Česká republika z pohledu této metriky celosvětovým lídrem, a přitahovala tím značnou pozornost výrobců a dodavatelů informačních technologií. Pokud nahlédneme do IDC archivu, například v roce 1995 se analýzy zaměřovaly hlavně na trh osobních počítačů, tiskáren a serverových systémů. Pro ilustraci, v roce 1995 se prodalo v České republice celkem 250 tisíc osobních počítačů. Na trhu byly dostupné i notebooky, jejichž podíl činil 10,8 % a prodáno bylo 27,5 tisíce kusů. Mezi nejprodávanější osobní počítače patřily značky Autocont, Compaq, Escom, resp. notebookové značky FIC Leo a Chicony. V tomto roce už nastupovaly prodeje s procesorem Pentium, nicméně nejprodávanější osobní počítače měly konfiguraci 486DX/66Mhz, 4MB RAM, 540MB HDD. V 10 | Rostoucí dynamika změn Od roku 1995 do současnosti jsme byli svědky výrazných změn jak obecného, tak i technologického charakteru. Připomeňme si alespoň ty nejdůležitější. K obecným faktorům, které pomáhaly rozvoji a zavádění informačních a komunikačních technologií, nepochybně přispěl poměrně vysoký příliv zahraničních investic. Restrukturalizovaly se podniky jak po procesní stránce, tak i v oblasti informačních technologií. Vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 umožnil čerpání evropských fondů, které v rámci jednotlivých programů směřovaly i na podporu informačních a komunikačních technologií. Důležitá byla rovněž liberalizace telekomunikačního sektoru v roce 2001. Obecně rozvoj internetu od fáze vytáčeného k širokopásmovému a mobilnímu významně ovlivnil investice do ICT, ale i jejich možnosti v budoucím období. Mezi výrobci, distributory a poskytovateli služeb informačních technologií se odehrála řada fúzí, akvizicí, zániků a vzniků nových organizací a jen malý počet hráčů, kteří působili na trhu v 90. letech, vydržel na trhu až do současnosti jako například Autocont, HP nebo Dell. Dalším důležitým katalyzátorem byla globální finanční krize, která se v plném rozsahu projevila v ČR v roce 2009. Důsledkem byl tlak na snižování nákladů, tlumily se investice do ICT technologií, ale na druhou stranu se hledaly cesty, jak mnohem efektivněji ICT technologie využívat. V důsledku klesajících cen IT technologií se postupně kromě podnikové sféry začal saturovat i segment domácích uživatelů. V průběhu let se měnila dostupnost různých zařízení mezi uživateli, např. poptávka po segmentu notebooků zvyšovala postupně svůj podíl (na 68 % v roce 2015). Dnes běžně používáme zařízení jako tablety, smartphony nebo nastupující vlnu zařízení typu tzv. IT wearables. U datových center velkou vlnu konsolidace způsobily virtualizační technologie a růst výpočetního výkonu, který od základu změnil způsob využívání serverů. Navíc samotná výpočetní kapacita se nakupuje dnes nezřídka jako služba v cloudu a jednoznačně do budoucna se většina hrubého výpočetního výkonu bude přesouvat do obřích datových center poskytovatelů cloudových služeb. S postupující úvodní hardwarovou saturací trhu přecházelo těžiště investic do softwarových řešení a IT služeb. V oblasti SW dominovaly zejména podnikové informační systémy a postupně se přidávaly bezpeč- Český trh osobních počítačů, serverů a tiskových zařízení ve srovnání let 1995 a 2015 (Počet nově dodaných kusů a hodnota v mil. USD) 1995 2015 2015/1995 % změna Osobní počítače (ks) 254 020 1 154 680 + 355 % Desktopy 217 525 371 193 + 71 % Notebooky 27 495 783 487 + 2 750 % Servery (ks) Servery (mil. USD) 1 187 98,18 25 439 126,44 + 2 043 % + 29 % Tisková zařízení (ks) 200 964 435 185 + 117 % Source: IDC, 2015 ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 10 17.09.15 17:41 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | ANALÝZA Co je IDC IDC je přední světová, analytická a poradenská společnost, která analyzuje informační a komunikační technologie a predikuje technologické trendy již od roku 1964. V 60. letech ji založil Patrik McGovern, který kromě již existující publikační činnosti v rámci skupiny IDG viděl potřebu kvantifikace aktuálního dění na trhu informačních technologií. Zároveň IDC po celou dobu působí jako výlučně soukromá společnost zaručující nezávislost ve vlastních postojích a názorech na aktuální technologické dění. Změny ekonomicko-politických poměrů ve střední a východní Evropě (CEE) na začátku 90. let umožnily společnosti IDC expandovat i do tohoto regionu. Zakladatelem první IDC pobočky v tomto regionu a zároveň prvním analytikem byl Steven Frantzen v r. 1990. Ten nadále působí i v IDC, nyní na pozici group vice president pro výzkum v regionu EMEA a jako managing director pro region CEE a MEA. Pod jeho vedením z pražské pobočky vzniklo regionální centrum pro střední a východní Evropu a Střední východ a Afriku (MEA) s celkem 21 lokálními pobočkami, s 280 zaměstnanci, pokrývající výzkum pro 60 zemí regionu. nostní SW, vzdálený přístup do aplikací a mobilních aplikací. V oblasti IT služeb původně investice směřovaly hlavně do implementace a poskytování podpory a postupně se přelily do outsourcingu v různých obměnách, na který navazuje nastupující vlna cloudových služeb jako odpověď na hledání cest alternativní dodávky IT a snižování nákladů. Zásadní změny pro IT i vlastní byznys přicházejí nyní I přes výše popsanou dynamiku změn v průběhu posledních 25 let zásadní obrat přichází až nyní, a v důsledku technologických inovací se začínají odehrávat změny v organizacích i v chování uživatelů a zákazníků. Jsme svědky digitální transformace, která v posledním roce významně nabrala na rychlosti a dále poroste. To s sebou přinese kolize mezi tradičním a novým světem, světem nových inovací, technologií a procesů. Rostoucí množství nových technologií dává lidem a organizacím možnost dělat věci po svém. Ve spoustě případů práce s novými technologiemi má významný dopad na společnost jako celek. Třetí platforma technologického vývoje a inovací Dnešní realitu nejvýrazněji ovlivňuje přechod na tzv. třetí platformu technologického vývoje a inovací, kterou IDC analyzuje od roku 2007. Třetí platforma je postavená na informačních a komunikačních technologiích, které formují čtyři pilíře: 1. mobilita, 2. cloudové služby, 3. velké objemy dat a datová analytika (tzv. big data) a 4. sociální sítě. Tyto pilíře či oblasti fungují společně a vytvářejí vzájemnou synergii. Technologie třetí platformy umožňují novou vlnu inovací a jejich další růst zejména z byznys pohledu. Inovační akcelerátory vše posouvají dále Trend bude nadále akcelerovat, začínají se objevovat nová řešení, která budou převratně měnit způsob našeho života. IDC sleduje novou vlnu technologií (označuje je jako inovační akcelerátory), které by bez funkčních technologií třetí platformy nemohly existovat. Patří sem internet věcí postavený na automatizovaném přenosu dat mezi různými zařízeními a senzory bez nutnosti lidské interakce. Robotizace, která bude stimulovat další přesun znalostí z digitálního světa do skutečného světa. Příkladem mohou být automobily, které se samy řídí, nebo drony doručující zboží. Kognitivní systémy, jež sbírají data, analyzují je, učí se z nich, nabízejí řešení a vytvářejí nové myšlenky. Anebo 3D tisk, jenž s největší pravděpodobností naruší podobu tradičních odvětví, jakým je například výroba. Realita třetí platformy je zároveň příležitostí pro připravené Prostupování digitální transformace a narušování dosavadního fungování tradičních rámců je neodvratné. Jakákoliv změna nebo inovace v jednom prostředí se budou přenášet do jiného prostředí či odvětví. Technologie a inovace postavené na třetí platformě přinášejí výhody pro organizace, zákazníky, zaměstnance, ale zároveň představují výzvu, protože mění a narušují zaběhlé postupy. Samotná digitální transformace tak pro organizace a uživatele není cílem, ale kontinuálním procesem, kdy neustálé změny a inovace je třeba vnímat ne z pohledu hrozeb, ale naopak z pohledu příležitostí. ■ Autor je senior research manager, IDC CEMA ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 11 | 11 17.09.15 17:41 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | ANALÝZA Java po 20 letech: Jak navždy změnila programování Java spojila zdravé myšlenky a přebalila je do praktického formátu, který zaujal programátory. ELLIOTTE RUSTY HAROLD řipomeňme si, jaký byl svět programování v roce 1995, přestože to není snadné. Například objektově orientované programování bylo sice akceptovaným, ale zřídka praktikovaným paradigmatem. Velká část tzv. objektově orientovaných programů byla jen o málo více než jen přejmenovaným kódem jazyka C, který používal syntaxi >> namísto printf a class místo struct. Tehdejší programy běžně trpěly aritmetickými chybami ukazatelů nebo jim došla paměť v důsledku úniků. Zdrojový kód bylo jen stěží možné přenést mezi různými verzemi Unixu. Mluvit o spuštění stejného binárního kódu na různých procesorech a operačních systémech bylo šílené. Java to všechno změnila. Zatímco na platformě závislý, ručně alokovaný procedurální kód C s námi bude i nadále minimálně dalších 20 let, Java dokázala, že to byla volba, nikoli potřeba. Poprvé jsme začali psát kód v objektově orientovaném jazyce s automatickou správou paměti a nezávisle na platformě. Jazyky, které přišly po Javě, zejména C#, musely překonat vyšší laťku produktivity vývojářů, kterou nově nastavila Java. James Gosling, Mike Sheridan, Patrick Naughton a ostatní programátoři Green Projectu společnosti Sun nevynalezli většinu důležitých technologií, které se díky Javě začaly rozsáhle používat. Většina z klíčových vlastností, které zahrnuli, byla již známá odjinud: ■ Základní třída Object, ze které se odvozují všechny třídy: Smalltalk. ■ Silná statická kontrola typů při kompilaci: Ada. P 12 | ■ Více rozhraní, jednonásobná dědičnost implementace: Objective-C. ■ In-line dokumentace: CWeb. ■ Virtuální stroj pro více platforem a byte kód s kompilací JIT (just-in-time): Opět Smalltalk, hlavně dialekt Self společnosti Sun. ■ Garbage kolektor: Lisp. ■ Primitivní typy a řídicí struktury: C. ■ Duální systém typů s neobjektovými primitivními typy pro účely výkonu: C++. Java však přesto založila novou oblast. V žádném jiném jazyce předtím ani potom neexistovalo nic jako kontrolované výjimky. Java byla také prvním jazykem, který začal používat Unicode v nativním typu řetězce a v samotném zdrojovém kódu. Hlavní síla Javy však spočívá v tom, že byla vytvořena jako praktický nástroj k vykonání práce. Zpopularizovala dobré myšlenky z dřívějších jazyků jejich přebalením do formátu, který byl průměrným programátorům v jazyce C známý, ačkoli (na rozdíl od C++ a Objective-C) Java nebyla přísnou nadmnožinou jazyka C. Ve skutečnosti to byla právě ochota nejen přidávat, ale také odstranit funkce, co z Javy udělalo jazyk o mnoho jednodušší a snadnější k naučení ve srovnání s jinými objektově orientovanými potomky jazyka C. Java neměla (a stále nemá) syntaxi struct, union, typedef a hlavičkové soubory. Objektově orientovaný jazyk neomezený požadavkem spouštění zastaralého kódu je nepotřeboval. Podobně Java moudře vypustila myšlenky, které se v jiných jazycích vyzkoušely a jsou považované za neuspokojivé: vícenásobná dědičnost implementace, ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 12 17.09.15 17:41 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | ANALÝZA aritmetika ukazatelů a nejvýznamnější – přetěžování operátorů. Tento dobrý vkus na počátku způsobil, že i po 20 letech je Java stále relativně bez problematických oblastí, kterých jsou u jejích předchůdců příručky plné. Zbytek programátorského světa však neustrnul. Od doby, kdy jsme poprvé začali programovat v jazyce Java, se objevily tisíce programovacích jazyků, ale většina z nich nikdy nedosáhla více než jen nepatrného zlomku kolektivní pozornosti, než nakonec zmizela. Java nás zaujala prostřednictvím appletů, což byly malé programy běžící uvnitř webových stránek, které dokázaly komunikovat s uživatelem a zvládly více než jen zobrazení statického textu, obrázků a formulářů. V současné době už není tolik zřejmý původní přínos, ale vzpomeňme si, že v roce 1995 neexistoval ani JavaScript, ani DOM, a formuláře HTML komunikovaly se serverovým skriptem CGI, který byl napsaný v jazyce Perl, což bylo to nejlepší dostupné řešení. Ironií je, že applety nikdy moc dobře nefungovaly. Byly zcela izolované od obsahu stránky a nedokázaly číst, ani zapisovat kód HTML, jako to umí JavaScript. Bezpečnostní omezení zabránila appletům inter- agovat s lokálním souborovým systémem a síťovými servery třetích stran. Tato omezení způsobila, že se applety hodily pro jednoduché hry a animace, ale nedokázaly významně více. Navíc i tyto nedůležité způsoby ověření konceptu trpěly nízkým výkonem raných virtuálních strojů v prohlížečích. V době opravení nedostatků appletů vývojáři prohlížečů a uživatelského rozhraní již dávno Javu opustili. Technologie Flash, JavaScript a nedávno HTML5 přitáhly naši pozornost jako mnohem efektivnější platformy pro zajišťování dynamického webového obsahu, který Java slibovala, ale nepodařilo se jí to. Applety nás přesto inspirovaly k práci s Javou, takže jsme poznali čistý jazyk, který odstranil mnoho komplikací, se kterými jsme zápasili u alternativ, jako je například jazyk C++. I jen samotný automatický garbage kolektor byl dostatečným přínosem. Applety sice byly nepřiměřeně propagované a jejich přínos nebyl dostatečný, ale Java byla přesto zatraceně dobrý jazyk pro řešení dalších problémů. Java byla původně zamýšlená jako klientská knihovna nezávislá na platformě, ale podařilo se jí skutečně uspět v oblasti serverů. Servlety, JSP (Java Server Pages) a řada podnikově zaměřených knihoven, které byly jak na běžícím pásu sestavovány a pojmenovávány různými matoucími zkratkami, nám a podnikům vyřešily skutečné problémy. Nehledě na selhání marketingu Java celosvětově dosáhla v odděleních IT statutu téměř standardu. (Zajímavost: Jaký je rozdíl mezi Java 2 Enterprise Edition a Java Platform Enterprise Edition? Pokud si myslíte, že je J2EE nástupcem JEE, je to přesně obráceně). Některé z těchto podnikově zaměřených produktů byly velmi významné a inspirovaly open source alternativy a rozšíření jako například Spring, Hibernate a Tomcat, ale všechny stavějí na základech od společnosti Sun. Pravděpodobně nejdůležitějším přínosem open source k Javě a k programování je JUnit. Metodika TDD (vývoj řízený testy) se již zkoušela dříve s využitím jazyka Smalltalk. Jako mnoho jiných inovací tohoto jazyka však metodika TDD nedosáhla široké známosti a přijetí, dokud se neobjevila v jazyce Java. Když Kent Beck a Erich Gamma vydali v roce 2000 JUnit, metodika TDD rychle přešla z experimentální praxe několika programátorů ve standardní způsob vývoje softwaru 21. století. Jak prohlásil Martin Fowler: „Nikdy předtím v oblasti vývoje softwaru nebyl důvod ke vděčnosti tolika lidí za tak malý rozsah kódu,“ a těchto nemnoho řádků kódu bylo napsáno v jazyce Java. Po dvaceti letech od svého vzniku je Java propracovaným stabilním nástrojem. Stala se jedním z pevně ustavených pilířů, vůči kterým se ostatní jazyky bouří. Lehčí jazyky jako Ruby a Python na teritorium Javy významně zaútočily zejména v komunitě start-upů, kde je rychlost vývoje důležitější než robustnost a rozsah – kompromis, který sama Java na počátku využila, když výkon virtuálních strojů silně zaostával za zkompilovaným kódem. Java samozřejmě také neustrnula. Oracle pokračuje v začleňování osvědčených technologií z jiných jazyků, jako jsou generické typy a metody, autoboxing, enumerace a nejnověji lambda výrazy. Mnoho programátorů se poprvé setkalo s těmito myšlenkami v Javě. Ne každý programátor Javu zná, ale ať už ji znají nebo ne, každého programátora současnosti ovlivnila. ■ ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 13 | 13 17.09.15 17:41 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | ANALÝZA Ženy vystřídali muži IT je velice progresivní obor, obzvláště z vývojového hlediska za poslední dvě dekády, kdy se stal nedílnou součástí pracovního i osobního života. S postupným rozmachem technologií a výraznými proměnami se samozřejmě mění i personální stránka ve firmách v tomto odvětví či jednotlivých odděleních. Stoupá počítačová gramotnost všech zaměstnanců a IT pracovníci musejí stále držet krok. Mění se složení týmu, ale také pracovní náplně, a v neposlední řadě i kariérní postup a ocenění. IVA RYLICHOVÁ a EDITA KIRBY ituace na konci 80. let a začátku let 90. minulého století byla taková, že počítačová gramotnost obecně byla minimální a zároveň byl i minimální počet odborníků, kteří se tak stali velice vyhledávanými a jejich pracovní pozice velice lukrativní. Počítače se používaly převážně jen v akademických institucích a firmy (potažmo i domácnosti) disponovaly komunikační technologií, jako byly pevné telefonní linky, faxy, telefonní ústředny. Zajímavostí je, že ve firmách tato zařízení často obsluhovali zdravotně hendikepovaní. Počítače byly velmi drahou záležitostí nejen při pořizování, ale také svými nároky na prostor a provoz, zabíraly celou místnost a jejich obsluhu zajišťovalo několik zaměstnanců, kteří pocházeli převážně z řad akademických pracovníků. Důvodem vysokých nároků byl i tzv. high performance computing, tedy výpočetní cluster, který slouží ke zvýšení výpočetního výkonu za pomoci více počítačů. Z počátku se na práci s počítačem pohlíželo jako na sci-fi, což samozřejmě platí i o dalších technologiích, např. mobilních telefonech. Neexistovala skoro žádná odborná literatura a programátoři byli spíše tvůrci odborné dokumentace a hlavně manuálními pracovníky pro děrování štítků (jedna z prvních metod programování). V rolích těchto programátorů kupodivu převládaly ženy (koneckonců první známou programátorkou byla dcera básníka lorda Byrona – Ada Lovelaceová). Postupem času začaly vznikat první skupiny počítačových nadšenců – administrátoři sítí a technici, programátoři začínali pro- S 14 | gramovat v jazyce Pascal a Cobol. A na pracovním trhu začaly vzrůstat požadavky na nalezení vhodných kandidátů – zpočátku to byli technici a obchodníci s výpočetní technikou. Obrovský „boom“ nastal počátkem 90. let, a to v oblasti prodeje výpočetní techniky, kde byla největší poptávka po pozici obchodní zástupce v oblasti hardwaru. A s tím samozřejmě rostla i potřeba naplnit pozice programátorů, IT techniků, správců sítí a administrátorů. Požadavky byly zpravidla velmi jednoduché, stačilo mít nadšení pro věc, logické uvažování, ochotu samostudia. Se zakládáním společností a podnikatelstvím vzrostla potřeba na elektronickou výměnu informací a zpracování účetnictví a také na kandidáty z řad analytiků, účetních a programátorů (zejména v jazyce C, Visual Basic, dále Oracle), konzultantů informačních systémů, testérů a dokumentaristů. Požadavky na uchazeče se rozšiřovaly. Zahrnovaly analytické a logické uvažování, u pozic konzultantů proklientský přístup, schopnost pochopit potřeby klienta, schopnost nalézat řešení, empatii, výborné komunikační dovednosti. Zároveň razantně vzrostla jazyková vybavenost. Vznikly požadavky na bezpečnost sítí, a tím také pozice administrátoři sítí a network specialisté (TCP/IP a další). Postupem času zde logicky vznikly i pozice systémový architekt, bezpečnostní analytik, procesní inženýr starající se o IT bezpečnost obecně. Se vstupem internetu na český trh se objevila nová oblast uplatnění, začali se využívat programátoři webových stránek, webdesigneři, nyní writeři. Požadavky na kandidáty se rozšířily o kreativitu, design, marketingové znalosti, schopnost zacílit a zaujmout. Do IT světa vstoupily marketing a reklama pro nepočítačové oblasti, skrz celý trh. Z dalších novinek, které se v personální oblasti objevily s rozmachem IT a internetu, můžeme jmenovat projektové řízení a zavádění metodologií procesního a projektového řízení a s tím spojenou poptávku po projektových manažerech, byznys analyticích, IT analyticích a konzultantech pro implementaci nástrojů. Do hry tak vstoupily požadavky typu schopnost řízení lidí, vysoká odolnost stresu, time management, vyjednávání, znalost metodologií. » Z počátku se na práci s počítačem pohlíželo jako na sci-fi, což samozřejmě platí i o dalších technologiích, například mobilních telefonech. V současnosti se, na rozdíl od počátků tohoto oboru, trh v IT projevuje jednoznačně převisem poptávky po IT specialistech nad jejich zdroji. Při hledání zaměstnání i uchazečů již dlouho nefunguje pasivní inzerát, hledání kandidátů probíhá na základě networkingu po celém světě – sociální sítě, LinkedIn, Twitter, Facebook, Google komunity, komunity programátorů i pomocí finanční odměny za doporučení. Klasický nábor se posunul více k executive search a headhuntingu. S celým vývojem pracovního trhu i zde vidíme tendence po alternativních formách zaměstnání, využívá se hodně bodyshopping IT zdrojů (dříve outsourcing), začínají převažovat kandidáti na projektech na IČ než na pracovní poměry. Finanční ocenění pozic vzrostlo geometrickou řadou, nyní patří mezi nejlépe placené profese. I když IT infrastruktura bývá zastoupena stále převážně muži, začínají čím dál častěji programovat ženy, jak studentky, tak ženy na rodičovské dovolené. Možná se zde projevuje odkaz Ady Lovelaceové… ■ Autorky jsou ředitelky poboček personální společnosti Experis IT (divize ManpowerGroup pro vyhledávání IT specialistů) ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 14 17.09.15 17:41 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | ANALÝZA Je IT obor stabilním a perspektivním odvětvím? Jak pro koho! Sledování určitého oboru v čase za pomoci kritických ukazatelů může významně rozkrýt jeho potenciál, silné a slabé stránky či pravděpodobný budoucí vývoj. Takováto deskripce může posloužit nejenom současným hráčům na trhu, také však těm, kteří zvažují vstup do zkoumaného odvětví. ROA, úpadky, dluhy atd. Podle závěrů v dílčích ukazatelích má pro IT obor smysl podniky považovat malé do výše tržeb 30 milionů, střední od 30 milionů do 500 milionů korun a velké od 500 milionů. MICHAL ŘIČAŘ Analýza IT oboru ro náš účel jsme se zaměřili na IT obor od roku 2006 a pokládali jsme následující otázky: Jak se obor vyvíjel před krizí a jak se mu podařilo krizí projít? Je v současné době stabilnějším a silnějším než kdysi? Jaké jsou jeho struktura a konkurenční prostředí? Kdo je v IT oboru solventní a solidní partner? Čeká obor růst, či stagnace? Na tyto a další otázky jsme se pokusili odpovědět za pomoci komplexní analýzy, kterou bychom rádi představili v následujícím textu. Každý obor je tvořen firmami, které společně interagují a vytvářejí konkurenční prostředí a synergii pro koncového spotřebitele. Z pohledu struktury trhu se na odvětví můžeme podívat optikou (1) množství a dominance jednotlivých firem nebo (2) portfolia substitučních výrobků služeb či optikou (3) bariér vstupu nových konkurentů anebo (4) podnikohospodářské struktury firem atd. Každý pohled je relevantní a společně utvářejí komplexní představu o způsobu fungování trhu. Pro tento účel jsme využili škálu finančních indikátorů, počtu insolvencí a výše dluhů za zdravotní pojišťovnou. Jak spolu tyto informace souvisejí a jak nám mohou pomoci v naší analýze? Pokud použijeme vhodné finanční indikátory v čase, které navíc rozdělíme podle velikosti a dominance firem na trhu, můžeme si udělat velmi přesný obrázek, jak obor dokáže saturovat malé, střední i velké firmy. Jinými slovy, jaká je konkurence na trhu a jaký je jeho potenciál a bariéry pro nově příchozí. Také nám tyto indikátory poskytnou odpověď na kapitálové požadavky u jednotlivých velikostních skupin a rele- P vantně odpovědí, jaké můžeme očekávat zisky na každou korunu kapitálu. V neposlední řadě taktéž dostaneme odpověď na otázky, jak si obor stál před a po krizi a jaké měla dopady na firmy podle jejich velikosti. Množství insolvencí v letech je velmi vhodným ukazatelem reflektujícím stabilitu oboru při externím šoku do ekonomiky. Celkově tento indikátor tedy vyjadřuje rizikovost odvětví. Zajímat nás bude, zdali jsou stejně ohroženy velké a malé firmy a jak čelily náročnějším podmínkám v kontextu finanční a hospodářské krize z let 2008 a následně. Dluhy za zdravotní pojišťovnou nám mohou sdělit, jak jsou firmy náchylné k nesolventnímu chování vůči dodavatelům, neboť pokud společnost není schopna platit ani základním státním ústavům, pak je velmi pravděpodobně v kritické situaci. Tato informace nám pomůže rozkrýt, jací obchodní partneři jsou náchylnější k nezaplacení vystavené faktury, a tedy částečně rozkryje dodavatelsko-odběratelské vztahy. Položme si nejprve otázku, jak můžeme změřit velikost a dominanci firmy na trhu. Můžeme kupříkladu využít velikost aktiv jakožto ukazatel disponibilního kapitálu či množství zaměstnanců, kteří reflektují velikost firmy. Nicméně pravděpodobně se shodneme, že nejvhodnějším ukazatelem jsou v tomto kontextu tržby, které zohledňují nejenom velikost společnosti, ale také její tržní podíl, a tedy dominanci na trhu. Celý následující text tak budou tržby klíčovou dělicí komponentou, která rozdělí firmy na malé, střední a velké. V těchto velikostních skupinách pak budeme měřit veškeré ostatní veličiny jako počet zaměstnanců, velikost aktiv, produktivitu práce, ziskovost, Po úvodní metodické části můžeme přistoupit k samotné analýze a jejím výsledkům. Začněme se zaměstnaností a produktivitou práce, neboť jsou to právě zaměstnanci, kteří za využití zakoupeného či najatého kapitálu generují veškeré hodnoty podniku. Navíc IT obor je specifický také v tom, že vyžaduje poměrně značné nároky na lidský kapitál jak z hlediska vzdělání, tak dalšího rozvoje a technicko-technologického vývoje. Velké IT firmy mají 1,5× produktivnější zaměstnance než střední Nejprve jsme zkoumali vztah mezi velikostí tržeb a počtem zaměstnanců, u nichž jsme zjistili, že tím, jak se firmě zvyšují tržby, najímá větší množství nových pracovníků, postupem času počet nových zaměstnanců klesá navzdory tomu, že tržby stále rostou. Tento závěr je dosti důležitým a zajímavým faktem z ekonomického pohledu, neboť na našich datech jsme prokázali, že bez ohledu na to, zdali byla či nebyla krize, velké firmy měly a mají zhruba 1,5× produktivnější zaměstnance než střední firmy a střední firmy jsou přibližně 2× produktivnější než firmy malé. To je zásadní poznatek, který bezprostředně implikuje efektivní organizaci práce IT firem, a lze říci, že management najímá skutečné odborníky a lidi, kteří dokážou přispět přidanou hodnotou. Jak vidno, pokud IT společnost disponuje značným tržním podílem, není to náhoda, jde o kvalitní a produktivní pracovní sílu, která dokáže velmi dobře využít investovaný kapitál do podnikání. ▶ ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 15 | 15 17.09.15 17:41 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | ANALÝZA Produktivita investovaného kapitálu v IT sektoru roste s velikostí firmy a jejím podílem na trhu Podívejme se nyní, jaké množství majetku a zdrojů je investováno do společností podle jejich tržního podílu měřeného za pomoci tržeb. I v tomto případě lze pozorovat velmi silnou závislost mezi velikostí tržeb a celkovými aktivy firmy. Velmi zajímavý výsledek je opět to, že bez ohledu na krizové období či klidné vody ekonomiky velké a střední firmy obdrží z každé investované koruny do aktiv zhruba 1,5 Kč tržeb, platí tedy přibližně poměr 1 : 1,5 aktiva vs. tržby. Zatímco u malých společností tomu tak bohužel vůbec není. Ty nejmenší firmy s tržbami do 500 tisíc korun v průměru investují 3 miliony do aktiv, což činí poměr 6 : 1 aktiva oproti tržbám. Jinak řečeno, malý podnikatel – investor musí vynaložit 9× více kapitálu a najatého majetku než podnikatel střední či velký, investující pouze 1 Kč, aby oba získali 1,5 Kč tržeb z vynaložených aktiv. To je opravdu velmi zásadní rozdíl a značná motivace pro malé investory překlenout svou velikost! Podle našich dat lze doporučit, aby podnikatelé dospěli alespoň do stavu aktiv o velikosti pěti milionů korun, které již poskytují příznivý poměr 1 : 1. I zde tedy můžeme učinit významný závěr o produktivitě kapitálu, která je značně rostoucí s tím, jak se firma zvětšuje a dominuje na trhu. A tedy i v kontextu kapitálu lze říci, že management IT společností velmi vhodně dokáže řídit investovaný majetek a najímat efektivně takový kapitál, který přináší hodnotu firmě, a to i v případě její značné velikosti. Struktura majetku a zadlužení je efektivnější a stabilnější u velkých firem Jak společnosti využívají dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a jak se zadlužují, aby dosahovaly výše uvedených výsledků? Na to nám vhodně odpovědí poměry mezi dlouhodobým nehmotným majetkem, hmotným majetkem a cizími zdroji, to vše vztáhnuté na celkový majetek firmy. Opět bez ohledu na krizi, ty nejmenší společnosti (do milionu korun tržeb) využívají zhruba pě16 | Produktivita zaměstnanců 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 do Tržby v Kč 200 000 200 000 až 500 000 2013 500 000 až 1 milion 2011 1 mil. až 3 miliony 2008 3 mil. až 5 milionů 5 mil. až 10 milionů lineární (2013) 10 mil. až 30 milionů Zdroj: Bisnode Zadlužení 120 % 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0% do Tržby v Kč 200 000 2013 200 000 až 500 000 2011 500 000 až 1 milion 1 mil. až 3 miliony 2008 tinu dlouhodobého nehmotného majetku a 40 % dlouhodobého majetku z aktiv, zatímco střední a velké firmy polovinu, tedy 10 %, resp. 20 %. Opět z ekonomického pohledu dosti zajímavý a zásadní závěr, jak dělat efektivněji byznys. Z hlediska zadlužení se pak malé firmy mají tendenci více zadlužovat – využívají mezi 60 až 80 % cizí kapitál, zatímco střední a velké firmy stabilně okolo 50 %. Navzdory tomu, že jsme prozatím nehovořili o rizikovosti, je již nyní patrné, jaké firmy v oboru jsou náchylnější k insolvenci a dalším potížím. 3 mil. až 5 milionů 5 mil. až 10 milionů lineární (2013) 10 mil. až 30 milionů Zdroj: Bisnode Malé IT firmy hospodaří v rizikovějším prostředí než střední a velké Obrázek o způsobu hospodaření s majetkem a cizími zdroji uzavře pohled na likviditu L3, tedy poměr mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. V kontextu výše uvedeného lze závěry již předpokládat. Malé firmy ve značně větší míře využívají financování oběžných aktiv dlouhodobými zdroji – poměr je u těch nejmenších 10 : 1, přitom u středních společností padá na 4 : 1, až se pomalu dostává u velkých fi- ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 16 17.09.15 17:41 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | ANALÝZA L3 25 20 15 10 5 0 do 200 000 Tržby v Kč 200 000 až 500 000 2013 500 000 až 1 milion 2011 rem na 2 : 1. Z finanční teorie víme, že financovat oběžná aktiva dlouhodobými zdroji není nejstabilnější a nejefektivnější politika řízení společnosti. Likvidita tak reflektuje hospodárnost a rizikovost, které jsou tedy u malých firem značně horší než u středních či velkých. V IT sektoru v ČR historicky krachují jen malé firmy Veškeré dosavadní závěry se nám reflektují do počtu úpadků v jednotlivých velikostních skupinách. Náš závěr je jednoznačný, malé společnosti fungují a hospodaří ve značně rizikovějším prostředí než firmy střední a velké. Alespoň se to tak jeví podle způsobu financování, nakládání s aktivy, schopností generovat tržby atd. Zkusme naši hypotézu dotáhnout do konce a podívejme se, jak se vyvíjí počet úpadků a dluhů v každé skupině. Data napříč sledovaným obdobím (2006–2014) potvrdila, že malé firmy jsou mnohem více náchylné k úpadku než velké. Zdá se sice, že riziko 1–1,5 % u malých firem je stále dosti malé, nicméně u středních a velkých společností jde o 0% míru insolvence za celé sledované období. Čili veškeré úpadky, které se historicky v IT oboru odehrály, se týkaly malých firem. Nejhůře je na tom společnost v případě, kdy o sobě nepodá žádné informace – nejsou známy jak tržby, tak dokonce ani kategorie tržeb. V takovém případě je riziko in- 1 mil. až 3 miliony 2008 3 mil. až 5 milionů lineární (2013) 5 mil. až 10 milionů Zdroj: Bisnode solvence až 6,5 %! Měli bychom si tedy dávat pozor na svého obchodního partnera a sledovat, zdali skutečně podává o své činnosti informace. Z pohledu stability oboru je opět nutné rozlišit malé a velké firmy. U malých organizací při externím šoku do ekonomiky (rok 2008) je patrné, že jsou značně ohroženy a minimální úpadková míra v letech 2006 a 2007 se skokově 6× zvýšila v roce 2009 a následujících letech, zatímco střední a velké IT firmy jsou i v krizovém období stabilní a mají svůj stálý byznys, který umožňuje překlenout i náročná období. V případě dluhů je situace obdobná a nejmenší firmy jsou vzhledem k velikosti disponibilních tržeb i aktiv značně ohroženy dluhy. Skupina malých firem zaujímá 100% podíl v dluzích, tedy střední a velké firmy nedluží. Výjimkou bylo krizové období, kde i střední společnosti byly dlužníky vůči VZP, nicméně průměrná výše dluhu vzhledem k tržbám nebyla významná, takový závěr nelze učinit u malých firem. V IT je zásadní velikost firmy Došli jsme tedy k závěru, že v IT oboru velmi záleží na velikosti organizace, kterou jsme měřili podle velikosti tržeb, resp. tržního podílu. Z ekonomické teorie víme, že riziko a výnos spolu úzce souvisejí. Je rozumné požadovat, aby vyšší riziko přinášelo vyšší výnos vice versa. Na závěr se tedy podívejme, zdali tuto elementární ekonomickou úvahu IT obor splňuje. Bohužel z našich dat vyplývá, že je tomu přesně naopak a nejmenší firmy do 1 milionu korun tržeb mají ukazatele ziskovosti jako ROA, provozní zisk/tržby či celkový zisk/tržby značně záporné až –20 %, zatímco u středních a velkých společností se napříč celým obdobím (před krizí, v krizi i po krizi) ve zmíněných ukazatelích drží stabilní míra 10% zhodnocení. To je pro střední a velké firmy velmi dobrá zpráva o stabilitě oboru. Z pohledu ziskovosti na investovaný vlastní kapitál (ROE) jsou na tom organizace o něco lépe. Zde ty nejmenší v průměru dosahují 0, zatímco střední a velké mezi 30 a 40 %. Stále tak jde o extrémní rozdíly. Jaké jsou tedy závěry z analýz? Prozkoumali jsme IT obor z několika pohledů a došli jsme k jednoznačným závěrům. Obor jako celek generuje přidanou hodnotu, je schopen středním a velkým firmám poskytnout značnou stabilitu i v krizovém období, taktéž ziskovost a disponuje i velmi dobrou mírou zhodnocení tržeb z každé investované koruny. To je velmi dobrá zpráva pro silné hráče s potenciálem růstu. Také jde o indikátor stability a potenciálu oboru – střední a velké firmy, kterých evidujeme okolo 700, jsou tahounem celého IT oboru, a poskytují tak solidní platformu do následujících let s velmi dobrými vyhlídkami produktivity, efektivity i technicko-technologického rozvoje. Na druhé straně jsme nalezli extrémní slabinu IT v podobě malých firem, kterých je zhruba 5,5 tisíce, a dalších zhruba 2,5 tisíce společností, jež neuvedly základní informace o své činnosti a u nichž jsme nalezli značně rizikové chování (6,5% míra insolvence!). Naším závěrem tak je jednoznačné doporučení rozvoje podnikání malých IT podnikatelů ve snaze překlenout pomyslnou rizikovou laťku za současného apelu na všechny firmy, aby monitorovaly zejména malé obchodní partnery k prevenci ztrát a vleklých sporů. ■ Autor je analytikem společnosti Bisnode ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 17 | 17 17.09.15 17:41 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | HISTORIE Významné milníky Dát dohromady všechny milníky v tuzemském ICT za uplynulých 25 let nebylo vůbec jednoduché. Výsledek snažení najdete v naší časové ose historických událostí. Našli jsme jich hodně a určitě jsme jich hodně vynechali, za což se omlouváme, ale snažili jsme se. Pojďte s námi zavzpomínat. MAREK DOSTÁL 1990 březen Sdružení československých podnikatelů dostává osobní počítač Philips od svých nizozemských kolegů. Využít jej chce hlavně na zjednodušení a zrychlení administrativní práce v ústředí jako například k založení a vedení kartotéky, psaní dopisů atd. červen Je podepsán tzv. Letter of Intent s americkými provozovatelskými telekomunikačními firmami Bell Atlantic a US West. Cílem je vytvoření akciové společnosti, jejímž předmětem podnikání je výstavba a provoz veřejné buňkové radiotelefonní sítě a v dalších deseti letech rozvoje a modernizace československé telekomunikační sítě. Projekt má do pěti let přinést o milion hlavních telefonních stanic více, následně další dva miliony. 1991 září Firma Eurotel (společný podnik firem Bell Atlantic, US West a Správy pošt a telekomunikací ČSFR) spouští provoz první sítě mobilních telefonů 18 | v tehdejším Československu – analogovou síť EuroTel NMT. říjen Na trh ČSFR vstupuje Alcatel Business Systems s cílem dosáhnout 25procentního podílu. Soustředí se hlavně na instalaci a údržbu telekomunikační techniky a marketingovou činnost. listopad Siemens dodává tzv. spojovací systém za zhruba 26 milionů marek pro modernizaci telekomunikační sítě v Brně. To tak získává 60 tisíc účastnických telefonních přípojek. prosinec Celkem 57 počítačových systémů dodává během roku do ČSFR přední výrobce výpočetní techniky Texas Instruments. Napojuje se na něj více než 2 500 pracovišť. prosinec Zakázku v hodnotě čtyř milionů liber získává britská společnost International Computer Limited (ICL), a to na vybavení 6 000 obecních a městských úřadů v Česku. 1992 březen Společnost Philips investuje v příštích až pěti letech v Československu 20 milionů marek. Vybuduje za ně novou technologickou linku na výrobu telekomunikačních systémů, které jsou určené pro správy pošt a telekomunikací, železnice, ministerstva apod. říjen V Olomouci se koná první konference svého druhu o počítačových virech v ČSFR. Své antivirové programy představuje 15 firem, virů bylo popsáno zhruba 1 500. říjen Výměnné disky pro osobní počítače firmy SyQuest začíná nabízet společnost Heartware. Jedna disková jednotka nahrazuje zhruba 40 disket typu AT. Cena disku o velikosti 88 MB je 3 350 Kčs, mechanická část 10 940 Kčs. 1993 leden Společnost Tesla zakládá společný podnik s nizozemskou pobočkou americké firmy AT & T, která v roce 1993 získá zakázku na dodávku a montáž optického spojového zařízení. AT & T vlastní 70 procent akcií společného podniku, Tesla vkládá nemovitý majetek, AT & T technologii a výrobní program za několik desítek milionů korun. květen Microsoft začíná v Česku prodávat nový systém MS-DOS. V promočním dvouměsíčním období je jeho cena 79 dolarů, poté zdraží na 130 dolarů. srpen Společnost Tesla Stropkov, výrobce telefonní přístrojů, přichází o český trh. Dodávala na něj přitom 200 tisíc přístrojů, SPT Telecom ale po konkurzu dává přednost slovinské a italské konkurenci. říjen Evropská banka pro obnovu a rozvoj půjčuje SPT Telecom 80 milionů dolarů, tedy asi 2,4 miliardy korun, na modernizaci a rozšíření telefonní sítě. Další půjčky uzavírá firma s Evropskou investiční bankou a Světovou bankou – všechny tři úvěry zajišťují dohromady asi sedm miliard korun. Telecom chce investovat 6,5 miliardy. 1994 leden Česko protíná nový telekomunikační systém, jehož páteří je dvacetivláknový optický kabel o délce 533 kilometrů, položený na trase Liberec – Praha – Brno – Břeclav. Je napojen na sítě Německa a Slovenska s cílem zkvalitnit telefonické a datové spojení. květen Multimediální programy za čtyři miliony korun daruje školám Microsoft, už dříve firma věnovala zařízení a programové vybavení za 200 milionů korun. říjen Začíná se prodávat přelomový operační systém Microsoft Windows 95. říjen Dvanáct zahraničních firem projevuje zájem o vstup do SPT Telecom. Vítěz výběru získá majetkový podíl ve výši 27 procent. listopad Celkem devět vysílačů a řada převaděčů pro programy České televize se uvádí do provozu. Až na 75 procent se má do konce roku také zvýšit podíl diváků, kteří tak mohou sledovat ČT2. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 18 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT 1995 červen Společnost Dattel se stává prvním konkurentem dosud monopolního SPT Telecom v oblasti zavádění telefonů. Obdržela totiž licenci ministerstva hospodářství na provozování multifunkční sítě v Praze. červen V Česku začíná působit společnost Callback, která nabízí zprostředkování telefonického spojení se 140 zeměmi světa. S firmou, která se chce stát přímým konkurentem Telecomu, je možné volat o 10 až 52 procent levněji než s oficiálními tarify v ČR. prosinec Celkem 18 subjektů se účastní tendru o provozovatele digitálních mobilních telefonů GSM v České republice. prosinec Česko a Slovensko patří k zemím s největším podílem nelegálně získaných počítačových programů. Ukazuje to zpráva sdružení výrobců programů Software Publishers Association, podle níž je 84 procent programů v podnikových počítačích získáno nelegálním kopírováním. 1996 únor Největší ryze český dodavatel komunikačních systémů, společnost Gity, se stává novým provozovatelem neveřejných telekomunikačních služeb. Ty jsou určeny především pro podniky a instituce. březen Dvě licence na provoz digitální mobilní telefonní sítě celoevropského standardu GSM v ČR získávají společnosti | HISTORIE EuroTel a Radiomobil. Ta je společným podnikem Českých Radiokomunikací a konsorcia T-Mobile. březen Už 50 tisícům zákazníků poskytuje v síti NMT450 služby společnost Eurotel Praha, za poslední rok jde o 70% růst. Nejlevnější mobil nabízí Eurotel za 13,7 tisíce bez DPH, paušály se pohybují od jednoho tisíce do 7,5 tisíce korun, minutová sazba od 4,4 do 9,9 Kč. březen Osobní počítač vlastní 7,4 procenta a tiskárnu k němu 4,9 procenta českých domácností. Telefon má 39,5 procenta, mobilní telefon pouze 0,6 procenta a fax 1,2 procenta domácností. Největší počet domácností, celkem 55,5 procenta, vlastní fotoaparát. duben Obrat firem působících na českém počítačovém trhu se loni vesměs proti předchozímu roku zvýšil o desítky procent, uvádí to žebříček Computerworld 100. První dvě místa obsazují výrobci hardwaru z USA – IBM a Hewlett-Packard, za nimi následují největší domácí prodejce, pražský holding Elko, a Podnik výpočetní techniky, poskytující komplexní počítačové služby. září Pod společným jménem NEXOS Group začínají na českém počítačovém trhu vystupovat firmy NEOS Computer, DAXTA Communications, GTI System a CCS Computer Clean Service. Cílem spojení je nabízet zejména velkým českým podnikům komplexní služby v oblasti informačních technologií. listopad Společnost NetLink uvádí na český trh první síťový počítač (Network computer). Využívat se má hlavně v průmyslových podnicích a v bankovnictví. 1997 červen V Praze je spuštěna vysokorychlostní počítačová síť TEN34 CZ. Není určena pro komerční využití, ale pro vybrané vysoké školy a vědecká pracoviště. Náklady na provoz jsou přibližně 100 milionů korun. červen Studentskou počítačovou síť LISTNet, která má umožnit připojení do celosvětové sítě internet, otevírají studenti VUT v Brně. Propojeny jsou všechny brněnské vysoké školy a Akademie věd. listopad Celkem 430 tisíc nových telefonních linek instaluje letos v tuzemsku SPT Telecom. Do konce roku v ČR je instalováno 3,25 milionu telefonních linek. 1998 říjen Americká firma Apple Computer zahajuje prodej nového počítače iMAC, jehož cena se pohybuje okolo 53 tisíc korun a zahrnuje bezplatné měsíční připojení k internetu. Vedení firmy počítá s prodejem zhruba 800 až 900 kusů iMac v ČR a SR. říjen ČTÚ zakazuje společnosti RadioMobil novou službu Paegas Internet Call, která přes internet má spojit hovory do zahraničí výrazně levněji než SPT Telecom. říjen Na trh výpočetní techniky vstupuje společnost Acte- bis, která patří mezi největší evropské distributory informačních technologií. prosinec Britská softwarová a počítačová společnost Logica kupuje za 6,3 milionu liber českou softwarovou společnost FCC Folprecht. K existujícím 70 zaměstnancům české pobočky firmy Logica tak přibývá dalších 270 pracovníků, čímž vzniká v ČR jedna z největších společností poskytujících služby v oblasti informačních technologií. 1999 leden Na Českých drahách má firma ČD Telekomunikace vybudovat síť optických kabelů pro budoucího konkurenta SPT Telecomu. Síť v hodnotě přibližně deseti miliard korun má být dokončena v tomtéž roce. září Výběrové řízení na licenci pro mobilní síť vyhrává Český Mobil, jehož majoritní vlastník je kanadská TIW, 49 % vlastní IPB. Výsledek tendru následně napadlo česko-britské konsorcium Orange-GiTy, které skončilo druhé. říjen Americká společnost Sun Microsystems, která vyvíjí pracovní stanice, servery a programové vybavení pro počítačové sítě, získává kontrolu nad firmou NetBeans ČR. Ta se zabývá hlavně výrobou nástrojů pro vývoj programového vybavení. listopad Více než tři čtvrtiny obyvatel ČR už slyšely o internetu, zjišťuje agentura Sofres Factum. Více než čtyři pětiny uživatelů internet hodnotí jako důležitou součást života a jedna třetina lidí si myslí, že se počí- ▶ ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 19 | 19 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT tačová síť takovou součástí jejich života stane. prosinec Obavy z příchodu roku 2000 a před takzvanou počítačovou chybou tisíciletí Y2K se nepotvrzují. prosinec Nejvíce navštěvovaným serverem v ČR je Seznam, který zaznamenává denně 1 224 zhlédnutých stránek. Další příčky obsazují servery post.cz a mujweb.cz. 2000 leden Italská telekomunikační a internetová firma Tiscali uzavírá předběžnou dohodu o koupi 80 procent akcií ČD Telekomunikace, která má vybudovat a provozovat optickou telekomunikační síť podél tratí Českých drah. říjen Připojení k internetu pomocí technologie DSL představuje na brněnském Invexu společnost KPNQwest Czechia. DSL umožňuje rychlost připojení až 7,5 megabitu za sekundu, což více než 130× překračuje tehdejší přístupovou rychlost na internet pomocí komutované linky a více než 50× převyšuje rychlost linky ISDN. listopad Maďarský integrátor počítačových systémů Synergon získává 50 procent plus jednu akcii české technologické firmy Infinity. prosinec Rakouský integrátor počítačových systémů S & T System Integration & Technology Distribution se domlouvá na převzetí české firmy Neos Computer. 20 | | HISTORIE 2001 duben Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) kapitálově podpoří třetího českého mobilního operátora, Český Mobil. Kupuje nové akcie firmy v hodnotě 25 milionů dolarů. červenec Mobilní operátoři EuroTel, RadioMobil a Český Mobil společně dokončují pokrytí pražského metra signálem GSM. Ve všech 48 doposud dobudovaných stanicích metra je tak možné používat mobilní telefony. září Telekomunikační společnost Aliatel, která disponuje druhou největší telekomunikační sítí v ČR, hodlá investovat přibližně 1,8 miliardy korun především na modernizaci páteřní sítě a na nákup nové technologie. Investice mají osmdesátkrát zvýšit kapacitu přenosové sítě ze současných 2,5 gigahertzu (GHz). říjen Český výrobce ochranného softwaru pro počítače a počítačové sítě, společnost Tiny Software, otevírá pobočku ve Velké Británii. listopad Operátor Český Mobil, který provozuje síť Oskar, se rozhoduje nepodat nabídku do aukce licencí pro mobilní systém třetí generace UMTS. Vyvolávací cena licence je stanovena na 3,5 miliardy Kč, když operátoři odmítají jejich nákup v tendru za 6,7 miliardy Kč. prosinec Dohromady přibližně 2,7 milionu až 2,8 milionu nových zákazníků mají podle odhadů odborníků i operátorů v tomto roce společnosti Eurotel, RadioMobil a Český Mobil. Počet uživatelů mobilů tak dosahuje sedmi milionů. prosinec Koncoví uživatelé si mohou koupit českou verzi nového operačního systému MS Windows XP. Cena Windows XP ve variantě pro přechod ze starších verzí pro domácnosti je 3 700 korun (99 dolarů), upgrade rozšířené profesionální verze pro firmy vychází na dvojnásobných 7 400 Kč (199 dolarů). 2002 březen Fúze českých poboček Hewlett-Packard a Compaqu, které v tuzemsku dosud fungovaly samostatně, se završuje. Zintegrovaly do jedné firmy pod název H-P. březen Tuzemský dodavatel řešení v oblasti informačních technologií APP Group se spojuje se společností Ness Technologies, a změní tak jméno na Ness CEE. červenec Končí značka Paegas, společnost RadioMobil mění název sítě na T-Mobile. říjen Klienti Živnostenské banky jako jedné z posledních velkých bank v ČR mohou začít využívat služby GSM bankovnictví. říjen Český Mobil přislíbil, že v dalším roce budou už jeho zákazníci moci posílat MMS. Dosud je nabízí jen Eurotel, RadioMobil službu připravuje. a Compaq dokončují fúzi. Obě počítačové firmy, které dosud v rámci České republiky fungovaly jako samostatné společnosti s ručením omezeným, se integrují do jediné firmy s obchodním jménem Hewlett-Packard. listopad Majoritní vlastníci společnosti PVT v čele s firmou J & T Investment Advisors nabízejí odkup akcií ostatním akcionářům společnosti. V rámci povinné nabídky chtějí za jednu tisícikorunovou akcii PVT zaplatit 2 050 korun, což je zhruba průměrná tržní cena. listopad Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvádí do provozu nejvýkonnější počítač ve střední Evropě. Superpočítač japonské provenience NEC SX-6 nahrazuje pět let starého předchůdce. Meteorologové takto mohou na novém počítači modelovat a sledovat vývoj počasí pro oblasti s rozlišením devět kilometrů. prosinec Ministerstvo informatiky zjišťuje, že ministerstva a ostatní centrální státní úřady většinou nepoužívají počítačové programy, na které nemají platné licence. Problémy s nelegálním softwarem však přetrvávají u státní samosprávy, kde dosud neexistuje účinná kontrola. prosinec Mobilní operátor T-Mobile začíná nabízet posílání SMS na pevné linky. 2004 20 0 3 březen Tuzemské pobočky společností Hewlett-Packard červen Český Mobil žaluje u pražského městského soudu konkurenční Eurotel a T-Mobile o více než 1,6 miliardy Kč jako ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 20 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | HISTORIE náhradu škody z doby, kdy firmy účtovaly klientům nižší sazby za volání do svých sítí a vyšší hovorné do sítě Českého Mobilu. listopad Eurotel i T-Mobile začínají nabízet rychlý přístup na internet. Eurotel prostřednictvím technologie CDMA, T-Mobile přes EDGE. září ÚOHS ukládá firmám Eurotel Praha, Český Mobil a T-Mobile souhrnnou pokutu 44 milionů korun za to, že v roce 2000 a na začátku roku 2001 uzavřely zakázané dohody, na jejichž základě své sítě propojovaly pouze mezi sebou, a ne prostřednictvím třetího operátora. Tím znevýhodnily další účastníky trhu i spotřebitele. prosinec Elektronický podpis si v rámci bezplatné akce ministerstva informatiky pořizuje zhruba šestina obcí (1 000 z 6 250 obcí), běžná cena certifikátu je 770 Kč. září Společnost Motorola se stává kromě Siemensu druhým dodavatelem technologie pro připojení na internet EDGE pro T-Mobile. listopad Češi holdují počítačovým hrám a ročně za ně utrácejí 500 milionů až 600 milionů korun. listopad Německá softwarová firma SAP hodlá do Prahy přesunout části svého správního oddělení. Má vytvořit pět stovek nových pracovních míst. listopad Společnost Siemens Business Services získává zakázku na provoz ekonomického informačního systému pro Českou správu sociálního zabezpečení. V rámci zakázky v hodnotě 188 milionů korun má zajistit transformaci starého systému na nový a zabezpečit jeho provoz pro 690 uživatelů ve zhruba 100 pobočkách. listopad Společnost NextiraOne Czech získává stoprocentní podíl ve firmě CORE Computer, která se zabývá výstavbou datových sítí. prosinec Počítačová firma Hewlett-Packard investuje 22 milionů korun do regionální centrály pro řízení dodavatelského řetězce počítačové techniky pro oblast Evropy, Blízkého východu a Afriky. 2005 červen Španělská telekomunikační firma Telefónica přebírá 51,1 procenta akcií Českého Telecomu. Firma zároveň zaplatí Fondu národního majetku zbývajících 90 procent z kupní ceny 82,6 miliardy korun. červen Největší světový mobilní operátor Vodafone přebírá Oskar Mobil od kanadské TIW spolu s rumunským Mobifonem. Firma za obě společnosti platí kanadské TIW zhruba 3,5 miliardy dolarů. srpen Společnost Dial Telecom kupuje od lucemburské firmy Zeta Osteurope 99,75 procenta akcií společnosti InWay. Dial Telecom se tak stává alternativním operátorem, který poskytuje na Slovensku i v ČR hlasové, datové a internetové služby. září/říjen Americká počítačová firma Apple otevírá v Praze svůj první obchod v Česku. Provozuje jej společnost MacSource, největší tuzemský dealer značky. září/říjen Čínská společnost Lenovo, která koupila počítačovou divizi IBM, otevírá v Praze první kontaktní a servisní centrum v Evropě. září/říjen T-Mobile (dříve RadioMobil) jako první na českém trhu spouští rychlou mobilní datovou síť UMTS. listopad ÚOHS dává Českému Telecomu pokutu 205 milionů korun za zneužití dominantního postavení. Operátor od roku 2002 nabízel tarify s hovorovými kredity nebo volnými minutami, a bránil tak přechodu svých zákazníků ke konkurenci. prosinec Softwarová společnost ICZ dokončuje akvizici firmy Exprit, která se zaměřovala na správu elektronických dokumentů. prosinec Softwarová firma Cleverlance kupuje konkurenční společnost Brain Systems. prosinec EuroTel nabízí telefonování včetně videohovorů prostřednictvím sítě UMTS. 2006 leden V ČR je zavedena přenositelnost telefonních čísel na mobilních telefonech po přechodu k jinému operátorovi. červenec Eurotel ukončuje provoz sítě NMT. červenec Společnost PVT, která se zabývá dodávkami počítačových systémů, se pře- jmenovává na Asseco Czech. Změna souvisí s přechodem firmy pod nového majitele, polskou skupinu Asseco. říjen Microsoft otevírá v Praze evropské centrum pro podporu mobilních technologií. listopad Firmu Radiokomunikace kupuje za 1,2 miliardy eur (33,6 miliardy korun) skupina zahraničních investorů, složená z americké investiční banky Lehman Brothers, investiční firmy Mid Europa Partners (MEP) a Al-Bateen Investment ze Spojených arabských emirátů. Skupina spolu se 100 procenty akcií Radiokomunikací získává i 39,2 procenta akcií české pobočky mobilního operátora T-Mobile International. listopad Microsoft začíná prodávat nové herní konzole Xbox 360 v ČR, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. 2007 leden Na český trh míří čtvrtý mobilní operátor. Majitelem licence je společnost MobilKom, dostává název U:fon. květen Evropský parlament schvaluje návrh nařízení, které má operátory donutit zlevnit roaming. Cenová regulace má platit tři roky a ceny mají klesnout zhruba o polovinu. listopad Sedm firem projevuje zájem o vytvoření Integrovaného rozpočtového systému, který je součástí projektu Státní pokladny. Nabídky podávají společnosti Logica, CMG, SAP, Hewlett-Packard, Telefónica O2, IBM, ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 21 | ▶ 21 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT IDS Scheer, NESS Czech spolu s Accenture. listopad Tuzemská softwarová firma Cleverlance kupuje antivirovou společnost AEC, což jí má umožnit především prodávat existujícím zákazníkům i služby v oblasti informační bezpečnosti. listopad Většinový šedesátiprocentní podíl v tuzemské softwarové společnosti Profi nit získává firma New Frontier Holding, registrovaná ve Vídni. 2008 únor Pobočka Microsoftu otevírá v Brně první inovační centrum v Česku. Úkolem je podpořit nadějné začínající IT firmy a nabídnout jim přístup ke zdrojům a špičkovým technologiím. květen Investiční fond Intel Capital spolu s 3TS Capital Partners získává minoritní podíl v největší skupině tuzemských internetových obchodů, Internet Mall. Investují 28 milionů eur. srpen Softwarová firma ICZ koupila stoprocentní podíl ve společnosti Ales v ČR a na Slovensku, která je předním dodavatelem systémů pro řízení letového provozu. říjen Softwarová firma Ness Czech dokončuje akvizici společnosti Logos. Výnosy po sloučení mají přesáhnout dvě miliardy korun. listopad Poradenská společnost v oblasti IT Capgemini kupuje sto procent české poradenské firmy Empire a 70 % 22 | | HISTORIE její dceřiné společnosti Sophia Solutions. V následujících letech má mít Capgemini možnost získat zbývající 30procentní podíl v Sophia Solutions uplatněním opce. prosinec Softwarová společnost ICZ kupuje stoprocentní podíl ve společnosti Delinfo, která se zaměřuje na vývoj a tvorbu speciálních informačních a geografických informačních systémů. Mezi její zákazníky patří především česká armáda. prosinec První mobil s operačním systémem Android od Googlu (pod označením G1 a výrobce HTC) začíná prodávat v Česku T-Mobile. 2009 září T-Mobile kupuje část Českých Radiokomunikací, které poskytují maloobchodní telekomunikační služby koncovým zákazníkům. Získává tím přes 100 tisíc uživatelů hlasových a internetových služeb Radiokomunikací. prosinec T-Mobile jako poslední z operátorů pouští testovací provoz sítě UMTS ve vybraných částech Prahy. 2010 květen Technologická firma KIT digital kupuje poskytovatele řešení pro vysílání videa a televizí na internetu, společnost Benchmark Broadcast Systems se sídlem v Singapuru. Za 100 procent akcií platí KIT digital v rámci transakce přibližně 9,5 milionu dolarů. červen T-Mobile pouští na internetu on-line půjčovnu počítačových her s více než třemi stovkami titulů. září Policie uskutečňuje ve 14 evropských zemích včetně Česka koordinovaný zátah proti údajným počítačovým pirátům. Jejich síť ilegálně kopíruje a šíří filmy, které jejich vlastníci a producenti ještě ani nevydali na nosičích DVD. říjen Americká společnost Apprise Software, která se zabývá vývojem počítačových programů, zřizuje v Brně svou první evropskou pobočku, v níž zaměstnává 100 lidí. říjen Novým většinovým vlastníkem společnosti Vltava Stores, která patří mezi přední internetové obchodníky v Česku, se stává česká investiční společnost Milestone Partners. Dosavadní jediný vlastník obchodů Vltava Stores, firma GPL Limited, si ve firmě ponechává menšinový podíl. listopad Tablet Apple iPad se začíná prodávat v Česku. listopad Výrobce antivirového softwaru AVG Technologies otevírá v Brně nové výzkumné centrum. 2011 květen Operátoři se pokrytím rychlé sítě 3G přibližují polovině tuzemské populace. Nejlépe na tom je Vodafone se 48 procenty, T-Mobile 45 % a Telefónica pokrývá 43 procent obyvatel. září Až 1,5 miliardy korun na dotacích mohou získat podnikatelé na podporu investic do za- kládání nebo do rozvoje center pro vývoj softwaru, středisek sdílených služeb, budování datových center nebo do výstavby a rozvoje servisních středisek pro high-tech výrobky. říjen Microsoft dokončuje převzetí internetové komunikační společnosti Skype. prosinec Městský soud v Praze vyhlašuje úpadek společnosti MobilKom, která provozuje mobilní síť U:fon. Celkové závazky firmy jsou 2,15 miliardy Kč. Věřitelé mohou do 30 dnů přihlásit své pohledávky. prosinec Operátoři podle ČTÚ účtují firemním zákazníkům průměrně až o pětinu nižší cenu než soukromým osobám. 2012 srpen V Česku je možné využít technologii bezkontaktních plateb (NFC) prostřednictvím aplikace v chytrém mobilním telefonu. Využívat ji může prvních 2 000 zájemců, kteří mají potřebný typ telefonu a jsou zákazníky Komerční banky. říjen Společnost SoftwareONE, která se zabývá prodejem licencí k počítačovým programům, vstupuje na český trh. Česko se má stát vstupní branou pro další expanzi ve střední a východní Evropě, kde firma má dosud zastoupení jen v Polsku a Rusku. říjen Vydavatelství Ringier Axel Springer CZ v síti Telefóniky provozuje prvního virtuálního operátora v ČR – Bleskmobil. Ten nabízí volání ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 22 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT z předplacených karet za poloviční cenu, minuta hovoru má stát po celý den 2,50 Kč. listopad Výrobce počítačů Dell otevírá spolu s největším světovým producentem čipů Intel první značkovou prodejnu v Česku. listopad Největší tuzemský prodejce počítačových her Game Czech kupuje na Slovensku vedoucí herní značku Brloh a její distribuční síť 11 prodejen. 2013 leden Firma OKsystem se domlouvá s ministerstvem práce a sociálních věcí, že pro něj bude opět zajišťovat provoz systému pro výplatu sociálních dávek. říjen Česká firma Comprimato Systems zabývající se komprimací videa získává 200 tisíc eur od fondů Credo Ventures a Y Soft Venture Capital. Každá firma získává v Comprimato desetiprocentní podíl. říjen Makléřská společnost Cyrrus kupuje menšinový podíl v brněnské softwarové společnosti SodaTSW, která vyvíjí bezpečnostní a monitorovací software k ochraně koncových pracovních zařízení uživatelů a šifrování obsahu na nejrůznějších datových úložištích. listopad Společnost Etnetera Logicworks, která se zabývá IT službami a servisem zařízení Apple, kupuje obchodní aktivity firmy AboutMac. listopad Seznam.cz plánuje investice do vlastního datového | HISTORIE centra v hodnotě 200 milionů korun během deseti let. listopad PPF kupuje 65,9 procenta v Telefónice CR za 63,6 miliardy korun, postupně podíl navýšuje až k 83 procentům. listopad Už třetí inovační centrum v ČR otevírá společnost Microsoft. Centrum má přinášet nové příležitosti pro začínající firmy a studenty z hlavního města a regionu středních a západních Čech. prosinec V Česku je poprvé odsouzen distributor nelegálního softwaru nepodmíněným trestem. Softwarový pirát z Mostecka má jít na 20 měsíců do vězení kvůli prodeji nelegálních kopií softwaru od Microsoftu a Adobe. prosinec ČTÚ počítá s vyčleněním další frekvence pro rychlé mobilní sítě. Má je uvolnit digitální televizní vysílání i rozhlas. prosinec Během jednoho roku se v ČR objevuje přes 50 mobilních virtuálních operátorů. S odhadovaným počtem 600 tisíc až 700 tisíc zákazníků získává podíl necelých pět procent. 2014 T-Mobile přebírá tuzemskou pobočku telekomunikační firmy GTS, která je po Telefónice největším tuzemským provozovatelem pevných sítí. červenec O2 kupuje virtuálního mobilního operátora Gorila Mobil, který dosud působil v její síti. Získává tak více než 50 tisíc aktivních SIM karet. srpen Na český trh vstupuje čínský výrobce mobilních telefonů THL. vytvořená společnost Cetin, která vlastní a spravuje pevné a mobilní sítě a datová centra. září Počet zákazníků mobilních virtuálních operátorů přesahuje jeden milion. červen Americký internetový obchod Amazon z Prahy řídí IT služby a nábory zaměstnanců pro pobočky v evropských zemích. V nových kancelářích v Dejvicích zaměstná až 500 lidí. V ČR působí firma od roku 2013, v Dobrovízi u Prahy otevírá centrum vráceného zboží pro německý trh. Ve stejném místě buduje i distribuční centrum, kde má práci najít 2 000 lidí. říjen Hlavní část superpočítače, který má fungovat v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě, dodá americká společnost Silicon Graphics International (SGI). Vyhrává téměř rok a půl dlouhé soutěžní řízení. říjen Původně česká IT společnost GoodData zabývající se analýzou dat získává investici 561 milionů korun od skupiny vedené fondem Intel Capital. Dohromady s dalšími investičními vlnami GoodData získá celkem 2,2 miliardy Kč. listopad Počet IT odborníků v Česku se za posledních deset let více než zdvojnásobuje na letošních 148 tisíc lidí. prosinec Softwarová firma Unicorn Systems kupuje od technologické společnosti WBI Systems dvě divize – NAV a BSC, které vytvářejí oborová řešení a implementují informační systémy na produktech společnosti Microsoft. prosinec Antivirová firma Safetica získává na další investice 2,5 milionu dolarů od Ondřeje Tomka, který již ve společnosti drží čtvrtinový podíl. 2015 duben O2 se rozděluje na dvě společnosti – jednou je operátor O2 poskytující služby koncovým zákazníkům, druhou nově červenec Konica Minolta Business Solutions Czech kupuje dodavatele vnitropodnikových softwarů Webcom. červenec Technologická firma Foxconn investuje v ČR do roku 2018 zhruba 2,5 miliardy korun. Peníze mají směřovat do jejích závodů, vybudování výzkumného centra a datových center. červenec Novým vlastníkem největšího českého a slovenského prodejce videoher a herních konzolí JRC Czech se stává společnost Hamaga. červenec Japonský koncern Ricoh kupuje od českého podnikatele Milana Maděryče společnost Impromat CZ, která je dodavatelem tiskových, počítačových a klimatizačních zařízení pro kanceláře. červenec Antivirová firma Avast kupuje vývojářskou firmu Remotium, která vytvořila aplikaci umožňující firmám zabezpečit data, k nimž mají zaměstnanci přístup pomocí osobních mobilů a tabletů. Transakce spolu s plánovanými investicemi ve firmě vychází Avast na více než 50 milionů dolarů. ■ ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 23 | 23 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | HISTORIE Mooreův zákon po 50 letech: Minulost a budoucnost Mooreův zákon, který poskytoval vodítko pro výrobu levnějších, menších a rychlejších počítačů, platí i po padesáti letech. AGAM SHAH dyž si navléknete nejnovější chytré hodinky nebo se díváte na iPhone, pravděpodobně si nevzpomenete na Mooreův zákon, který se 50 let používal jako plán s cílem vyrobit počítače menší, levnější a rychlejší. Je docela možné, že by se bez existence Mooreova zákona nevyvinuly nové typy počítačů, jako jsou například brýle HoloLens společnosti Microsoft – holografická nositelná elektronika, pomocí které mohou uživatelé interagovat se vznášejícími se obrázky. Po celá desetiletí byl Mooreův zákon vodítkem pro vývoj moderní elektroniky, i když v posledních letech byl jeho význam předmětem diskuze. Mooreův zákon není vědecká teorie, ale soubor odpozorovaných jevů a následně vytvořených předpovědí, které spoluzakladatel společnosti Intel Gordon Moore uvedl ve svém článku poprvé publikovaném v časopise Electronics Magazine 19. dubna 1965. Tyto předpovědi byly ještě následně modifikovány. Jeho základní předpověď uvádí, že hustota tranzistorů neboli počet tranzistorů na dané oblasti křemíku (die) se každé dva roky zdvojnásobí, což vede ke zdvojnásobení výkonu. Volně přeloženo to znamená, že za 18 až 24 měsíců si za stejné množství peněz můžete koupit počítač, jenž je výrazně rychlejší než ten, který máte dnes. Technický průmysl to původně interpretoval tak, že bude docházet ke zlevňování výroby čipů změnou velikosti: jak se hustota tranzistorů zdvojnásobuje, zmenšuje se velikost čipů, zrychluje se zpracování a cena za procesor klesá. V uplynulých padesáti letech zakládal technologický svět výrobní plány a strategie na tomto kon- K 24 | ceptu, což vedlo k menším, levnějším a rychlejším zařízením. Výrobní pokrok také zvýšil energetickou účinnost čipů a pomohl prodloužit dobu práce při napájení z baterií. „Bez Mooreova zákona bychom podle mého názoru neměli na dlani chytrý telefon,“ prohlašuje Randhir Thakur, výkonný viceprezident a generální ředitel divize Silicon Systems Group ve společnosti Applied Materials. » Mooreův zákon se používá jako hlavní princip při vývoji nositelné elektroniky, internetu věcí a dokonce i robotů, jež dokážou rozpoznat objekty a dělat rozhodnutí. Ovlivňuje také automobily či domácí spotřebiče. Inženýři předpověděli, že Mooreův zákon přestane v příštím desetiletí platit v důsledku fyzických a ekonomických problémů. Konvenční počítače by mohly nahradit kvantové počítače a systémy, které by využívaly mozku podobné nebo neurální čipy pracující jinak než současné procesory. Křemík také možná nahradí čipy vyráběné z nových materiálů, jako jsou například grafen a uhlíkové nanotrubice. Intel použil Mooreovo pozorování nejprve pro paměťové produkty a výhodou byla nižší cena za bit. Potom došlo k použití Mooreova zákona pro integrované obvody – první čip Intel v roce 1971 nesl označení 4004 a měl 2 300 tranzistorů. Nejnovější čipy Intel mají miliardy tranzistorů a jsou 3 500× rychlejší a 90 tisíckrát energeticky úspornější. Od té doby byl Mooreův zákon dostatečně flexibilní, aby se přizpůsobil změnám ve sféře počítačů. Byl silou stojící za extrémním zvýšením výkonu počítačů v deva- desátých letech a za snížením spotřeby energie v posledních deseti letech, uvedl Mark Bohr z Intelu. „Druh výkonu, který jsme měli na desktopech před 15 lety, je nyní dostupný v současných noteboocích a chytrých telefonech,“ uvádí Bohr. Mooreův zákon se používá jako hlavní princip při vývoji nositelné elektroniky, internetu věcí a dokonce i robotů, jež dokážou rozpoznat objekty a dělat rozhodnutí. Ovlivňuje také pestrou škálu výrobků, jako jsou automobily, zdravotní přístroje a domácí spotřebiče, jejichž funkce více využívají integrované obvody, popisuje Bohr. Inženýři se však shodují, že Mooreův zákon by již mohl být na pokraji své platnosti, protože čipy se začínají blížit svými rozměry atomární úrovni a dokonce i pro Intel je těžké udržet tempo. Gordon Moore během 50 let Mooreův zákon revidoval a několikrát vyjádřil pochybnosti o jeho dlouhodobé platnosti. V nedávném rozhovoru pro časopis IEEE Spectrum Moore řekl, že udržet krok je stále „těžší a těžší“. Inovace společnosti Intel udržely platnost Mooreova zákona za pomoci nedávného technologického pokroku, kterým je technologie FinFET – tranzistory jsou umístěné nad sebou, takže se na čipy vejde více funkcí. Intel vynaložil miliardy dolarů na postavení nových továren a zavedení inovací, jako jsou například napnutý křemík, High-K Metal Gate a FinFET, pomohlo prodloužit platnost Mooreova zákona. „Protože na tom Intel tvrdě pracuje, objevují se každý den nové výpočetně náročné aplikace,“ uvádí Xian-He Sun, uznávaný profesor počítačových věd Illinoiského technologického institutu v Chicagu. Je však stále obtížnější vyleptat nepřetržitě rostoucí počet funkcí do stále menších čipů, které jsou více náchylné k široké řadě chyb a poruch. Při návrhu a výrobě čipů jsou potřebné větší pozornost a další procesy a personál, aby se zabránilo chybám. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 24 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | Kromě toho by mohl probíhající výzkum nových materiálů a technologií vytlačit křemík a přinést změnu, která by základním způsobem transformovala Mooreův zákon. Velký zájem je o rodinu tzv. materiálů III-V – sloučenin na bázi prvků ze třetího a pátého sloupce periodické tabulky – například GaAs nebo InGaAs. „Mooreův zákon se mění na něco, co se týká nových materiálů,“ říká Alex Lidow, veterán polovodičového průmyslu a výkonný ředitel společnosti EPC (Efficient Power Conversion). EPC vyrábí možnou náhradu křemíku (GaN), který je lepší vodič elektronů a přináší vůči křemíku výhody výkonu a energetické účinnosti, uvádí Lidow. GaN se již používá pro transformace energie HISTORIE a bezdrátovou komunikaci a jednou možná najde cestu do digitálních čipů, ale Lidow neuvádí žádné časové období. „Poprvé za 60 let existují rozumné alternativy, které spočívají v lepším materiálu, a nikoli v menší velikosti,“ uvádí Lidow. Ekonomika výroby menších a rychlejších čipů je také složitá a lze ji přirovnat k akrobacii. Je stále dražší postavit moderní továrny a výnosy z výroby těchto čipů stále klesají. Důležité nástroje, jako je například EUV (extrémně ultrafi alová) litografie, která přenáší předlohy obvodů na substráty, by také umožnily zmenšit čipy na ještě menší rozměry, ale zatím nejsou k dispozici. „Polovodiče se vždy potýkaly s problémy, které představovaly jakési silniční retardéry. Teď ale jdeme proti zdi,“ vysvětluje Jim McGregor, hlavní analytik společnosti Tirias Research. Experti nedokážou předpovědět, jak na tom bude Mooreův zákon za několik let, ale možná přestane platit, protože fyzika a ekonomika výroby menších čipů již nebudou dávat praktický smysl. Dědictví Mooreova zákona však bude přežívat v modelu snižování cen komponent, což také vede k levnějším zařízením a počítačům, uvádí McGregor. Mooreův článek z roku 1965 ohlašoval éru stále rostoucích technologických změn. „Vzali jsme servery o velikosti místnosti a zmenšili je na velikost mobilního čipu. Je úžasné, co se lidem za tu dobu podařilo,“ raduje se McGregor. ■ Microsoft oslavil 25 let Solitairu rozsáhlou královskou on-line bitvou Celý život trénovali a letos dostali příležitost zazářit na turnaji Solitairu společnosti Microsoft. IAN PAUL o dvaceti pěti letech tréninku v jasně osvětlených kancelářích během dne a v temných místnostech v noci dostali šanci ukázat, co se naučili: Společnost Microsoft naplánovala na červen on-line turnaj v Solitairu. Uživatelé hrající klasický Klondike, FreeCell nebo Spider mohli poměřit své schopnosti ve hře Solitaire vůči ostatním soupeřům z internetu. P V rámci společnosti Microsoft se konala interní soutěž mezi zaměstnanci, na kterou navázalo veřejné národní utkání v USA, zahájené v červnu (o dalším turnaji celosvětového rozsahu se uvažuje). Soutěž začala v Microsoftu v pondělí 22. května a gigant použil stejné výzvy ze svého interního turnaje v internetovém utkání následující měsíc. Soutěž ve hře Solitaire společnosti Microsoft oslavuje 25. výročí od uvedení původní verze hry Solitaire ve Windows 3.0 v roce 1990. Ano, je to již 25 let, co kancelářský personál začal trávit tisíce, ne-li miliony pracovních hodin hraním těchto návykových karetních her dodávaných v rámci systému Windows. Co tomu předcházelo Navzdory dlouhé historii Solitairu v systému Windows si Microsoft dopřál krátký oddech od her tím, že je nezahrnul do výchozího nastavení systémů Windows 8 a 8.1. Namísto toho museli hráči najít a stáhnout Solitaire ze služby Windows Store. Microsoft se rozhodl tento nedostatek napravit v systému Windows 10 tím, že klasické hry Solitaire vrátil tam, kam patří: integroval je opět do systému do nabídky Start. Návrat Klondiku Ve Windows 10 se bude Solitaire stále zobrazovat v moderní verzi uživatelského rozhraní představeného s Windows 8, ale dojde k návratu na správné místo, stejně jako se vrátí samotná nabídka Start. Ve Windows 10 nebudete muset hrát hry v celoobrazovkovém režimu, protože tento nový operační systém zobrazuje moderní aplikace na tradičních počítačích v oknech. Pokud chcete rozvíjet své schopnosti v této hře, stáhněte si z webu Windows Store sadu Microsoft Solitaire Collection. K dispozici je také verze pro Windows Phone. ■ ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 25 | 25 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | HISTORIE Nejlepší vzdělávací hry 90. let Kolikrát jsme je jako děti hráli? Připomeňme si tyto nostalgické hity v době, kdy posíláme do školy vlastní děti. BENJ EDWARDS okud jste vyrůstali během 90. let, je pravděpodobné, že jste hráli alespoň jednu vzdělávací počítačovou hru, a to buď ve škole, doma, nebo dokonce na počítači maminky či tatínka v práci. Tyto hry se snažily zároveň bavit i vzdělávat podle zásady „škola hrou“. Upřímně řečeno, některé byly natolik zábavné, že je byla radost hrát dobrovolně. Prošel jsem si starší vydání časopisů PCWorld a Macworld z dané doby a vybral některé z nejlepších vzdělávacích her této éry klasických osobních počítačů. Pro pořádek uvádím, že jsme tento článek omezili na tituly pro osobní počítače, takže zde nenajdete žádné konzolové hry. Už jste připraveni vrátit se do školy? Tak jdeme na to. P Super Solvers: Treasure Mountain (1990) Vydavatel: The Learning Company, platformy: MS-DOS, Macintosh, Windows Ve hře Treasure Mountain (Hora pokladů) je vaším cílem vylézt na horu a posbírat přitom maximum pokladů. Název hry byl zvo- Super Solvers: Treasure Mountain (1990) 26 | len velmi dobře. Po cestě se snažíte chytat elfy do své elfí sítě. Jakmile je chytíte, dají vám veselí elfové otázku, a pokud ji správně odpovíte, napovědí vám, jak můžete najít další poklad. Po cestě se hráči učí horolezectví, neomezený materialismus, chytání elfů a samozřejmě také logicky myslet. Je to zábavná hra. Spelunx and the Caves of Mr. Seudo (1991) Vydavatel: Brøderbund Software, platformy: Macintosh Předtím, než v roce 1993 bratři Rand a Robyn Millerovi vytvořili velmi úspěšnou adventuru Myst, vymysleli řadu vzdělávacích, dobrodružně-průzkumných her pro platformu Macintosh včetně titulů The Manhole (1988), Cosmic Osmo and the Worlds Beyond the Mackerel (1989) a v roce 1991 také titulu Spelunx (Speleologie a jeskyně pana Seuda). Všechny tři využívaly jako svůj herní engine novou multimediální platformu Apple HyperCard a hráčům umožnily ponořit se do nádherně ilustrovaných fantastických světů, kde se vaše mysl mohla toulat a zkoumat při tom interaktivní hračky, které se vyskytovaly na různých obrazovkách. Castle of Dr. Brain (1991) Vydavatel: Sierra On-Line, platformy: MS-DOS, Macintosh, Amiga Castle of Dr. Brain (Hrad doktora Mozka) je svérázná vzdělávací hra obsahující obrazovky, na kterých řešíte rébusy klikáním myší z perspektivy první osoby. Je to hra ve stylu Shadowgate s více roboty a méně zrcadly. Ve hře jste postavou potenciálního asistenta stejnojmenného dr. Mozka a hledáte cestu hradem, abyste tak vyhráli soutěž. Varování před vyzrazením děje: Přes hrad se dostanete, protože společnost Sierra vydala v roce 1992 podobně dobře přijímané pokračování – The Island of Dr. Brain (Ostrov Dr. Mozka). Další vaše osudy jsou však neznámé. Mario Teaches Typing (1992) Vydavatel: Interplay Entertainment, platformy: MS-DOS, Macintosh Pokud potřebujete procvičit své schopnosti psaní na psacím stroji či počítači a máte rádi postavičku Maria z Nintenda, je to pro vás perfektní hra. V rámci řady vzdělávacích titulů pro osobní počítače s postavou Maria z devadesátých let – viz také: Mario is Missing (Nezvěstný Mario) a Mario’s Time Machine (Mariův stroj času) – hra Mario Teaches Typing (Mario se učí psát na psacím stroji) přinesla nečekaně štědrý přístup licencí od společnosti Nintendo. Pro gene- Spelunx and the Caves of Mr. Seudo (1991) ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 26 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | Castle of Dr. Brain (1991) raci dětí, která vyrostla při provázení Maria dobrodružstvími na konzolích a milovala učení s pomocí svého kníratého instalatéra, to však dávalo smysl. The Incredible Machine (1992) Vydavatel: Sierra On-Line, platformy: MS-DOS, Macintosh Pokud by Rube Goldberg navrhl počítačovou hru, byla by to The Incredible Machine (Fantastický stroj) – kombinace klasických logických hlavolamů se znalostmi z mechaniky a fyziky dohromady tvořící virtuální herní prostor. V této hře má hráč v každé fázi nějaký úkol, například dostat míč do koše. Hráči musejí použít dodané díly k sestavení stroje, který úlohu splní. Tato hra učí děti vytvářet komplikované, nepraktické The Incredible Machine (1992) HISTORIE Mario Teaches Typing (1992) stroje, jež by nikdy v reálném světě nefungovaly. Ale i tak to bylo úžasné. Museum Madness (1994) Vydavatel: MECC, platformy: MS-DOS, Macintosh Je pozdě v noci a počítačový virus (mějte se mnou strpení) přivedl k životu exponáty vašeho oblíbeného místního muzea! Hrajete jako chlapec, který musí s pomocí vnímajícího robota (se jménem MICK podle anglického „Museum Interactive Computer Kiosk“, tedy Muzejní interaktivní počítačový kiosek) dát věci do pořádku vyřešením rébusů a učením se historie. Museum Madness (Muzejní šílenství) je dobře ilustrovaný a nápaditý titul, který ve své době děti dobře přijímaly. Je celkem jasné proč. Logical Journey of the Zoombinis (1996) Vydavatel: Brøderbund Software, platformy: Windows, Macintosh Logical Journey of the Zoombinis (Logická cesta Zoombiňanů) je velmi vychvalovaná a graficky bohatá hra s rébusy, která učí děti logicky myslet. Ve hře došlo k zabrání ostrova Zoombini národem Náfuků a vaším úkolem je pomoci Zoombiňanům s různými hádankami na cestě do jejich nového domova (s názvem Zoombiniton, pokud byste rádi znali jeho jméno). V letech 2001 a 2002 následovala dvě pokračování a fanoušci úspěšně založili kampaň na Kickstarteru, takže příběhy Zoombiňanů budou pokračovat. ▶ Museum Madness (1994) ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 27 | 27 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | HISTORIE Logical Journey of the Zoombinis (1996) Pajama Sam: No Need to Hide When It’s Dark Outside (1996) Vydavatel: Humongous Entertainment, platformy: Windows, Macintosh Postava Pajama Sam se poprvé objevila v této barevné adventuře pocházející od Pajama Sam: No Need to Hide When It’s Dark Outside (1996) tvůrců série Putt-Putt. Pracoval na ní Ron Gilbert, který se proslavil již za svého působení ve společnosti LucasArts. V této hře, jež byla poprvé vydána v roce 1996 pro systém Windows 3.1, děti provázejí postavičku Pajama Sam dobrodružstvími, která je učí nebát se tmy. Úspěch této hry inicioval řadu dětských knih vydaných v letech 1999 a 2001 a několik pokračování vydaných do roku 2003. V roce 2008 portovala společnost Majesco Entertainment tuto klasiku na konzoli Nintendo Wii. ■ PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Asseco Central Europe Historie společnosti Asseco Central Europe sahá do roku 1990. Před 25 lety deset nadšenců informačních technologií založilo společnost s názvem Asset a vytvořilo bankovní systém pro Českou a Slovenskou spořitelnu. O deset let později se od Assetu odčlenila softwarová divize, a vznikl tak Asset Soft, který v roce 2004 uzavřel strategické partnerství s polskou společností Comp Rzeszów. Tyto dvě společnosti položily základy mezinárodní skupiny IT společností s názvem Asseco, která je dnes šestým největším producentem softwaru v Evropě podle žebříčku Truffle 100. V našem regionu je skupina Asseco zastoupena společností Asseco Central Europe. roce 2006 vstoupilo Asseco Central Europe na burzu cenných papírů ve Varšavě, a stalo se tak první slovenskou společností přímo kótovanou na zahraniční burze cenných papírů. Získané zdroje se v roce 2008 rozšířily o další upsání akcií a společnost postupně hledala takové akvizice v sousedních zemích, které by jí přinesly přidanou hodnotu, rozšířily podíl na trhu nebo ji obohatily o novou kompetenci. Takto společnost vstoupila v roce V 28 | 2007 i na český trh, a to prostřednictvím akvizice firmy PVT. Asseco Central Europe je dnes jedním z nejsilnějších softwarových domů ve střední a východní Evropě. Působí na Slovensku, v České republice, MaBANKOVNICTVÍ ďarsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku. Realizuje náročné projekty pro komerční IT INFRASTRUKTURA sféru, jakož i státní správu a samosprávu, postavené na dlouholetých zkušenostech s rozsáhlými projekty softwarových řešení na míru. V České republice se stala součástí nejvýznamnějšího projektu českého e-governmentu – tvorby základních registrů státní správy. Dominuje na trhu stavebních spořitelen v ČR prostřednictvím core systému StarBUILD, který používají čtyři z pěti stavebních spořitelen v České republice. K dalším významným úspěšným projektům, které Asseco Central Europe v České republice v posledním období realizovalo, patří dodávka e_Portálu pro Českou správu sociálního zabezpečení a dodávka klíčových prvků statistického informačního systému pro Český statistický úřad. www.asseco.com/ce 32-,âġ291,&79Ë ZDRAVOTNICTVÍ 9(ě(-1È635È9$ STAVEBNÍ 632ě(1Ë GEOGRAFICKÉ IS BUSINESS INTELLIGENCE ERP UTILITY ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 28 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Banka jako vaše inteligentní asistentka? Pojem informační management je poměrně široký, co konkrétně Adastra svým klientům nabízí? PAVEL KYSELA abýváme se budováním datových skladů a analýzou obchodních informací, datovou kvalitou, master data managementem i oblastí tzv. velkých dat (big data). Na počátku bylo poskytování statických dat (reportů) nezbytných pro řízení firmy. Když naši zákazníci začali tušit, co se v jejich organizaci děje, začali se ptát proč. Přišla éra sofistikovaných analýz a následně předpovídání budoucnosti na základě statistických modelů. Nyní začínáme žít v digitální ekonomice. Stále více věcí se děje v reálném čase, zákazníci očekávají rychlé odezvy a individuální přístup přes různé komunikační kanály, tj. mobilní aplikace, web, sociální sítě apod. Obchod i služby se přesouvají z kamenných poboček do virtuálního světa internetu. V marketingu a PR hrají stále větší roli digitální média. A tam všude hrají data a správná práce s nimi čím dál zásadnější roli. Z Jaký to má ale pro firmy reálný přínos? Všem našim klientům jde ve svém základu o to samé, jak získat nové zákazníky, jak si udržet současné a prodat jim nové produkty. U finančních institucí se k tomu přidávají systémy na výpočet kreditního rizika, to znamená komu ještě můžete půjčit a komu už ne, a pro neplatiče nepopulární vymáhací systémy. U pojišťoven a telekomunikací systémy na detekci podvodného jednání a tak dále. Vše má jedno společné, a to je intenzivní práce s daty. Z pohledu našich klientů se velmi zjednodušeně dá říci, že všechny tyto systémy přispívají ke zvyšování tržeb, omezování rizik a větší provozní efektivitě. Z pohledu koncových zákazníků bank, pojišťoven, telekomunikačních operátorů apod. jde hlavně o zákaznickou zkušenost. Většina z nás nechce být zahlcena nesmyslnými nabídkami a nucena procházet zdlouhavými procesy. Poskytovat znovu a znovu ty samé informace, pokud potřebuje novou službu nebo produkt. V budoucnu by se např. banka měla chovat jako vaše velmi schopná a inteligentní asistentka. Co to znamená? Zná vás, šetří váš čas a myslí za vás. Udělá za vás práci, kterou zvládne sama. Když se blíží nějaká významná událost, připraví pro vás nabídku na míru, a protože vás dobře zná, nezatěžuje vás zbytečnou administrativou. Jak taková práce s daty vypadá v praxi? Například zapojením informací ze sociálních sítí lze navýšit prodej úvěrů o 5–10 %, aniž to vede ke zvýšení rizika defaultu. Nebo na základě analýzy chování uživatele na internetu je možné nabídnout personalizovanou reklamu přímo na míru, tak aby nabídka konkrétního produktu přišla ve správný čas a na správném místě. Příkladů je nepočítaně, ale řada z nich je součástí obchodního tajemství, ať už našeho nebo našich klientů. Kdo jsou vaši klienti? Historicky pracujeme pro firmy, které mají k dispozici velké objemy dat, jako jsou banky, pojišťovny, telekomunikační operátoři, velké maloobchodní společnosti, energetické společnosti, v menšině pak státní správa. Chodí k nám ale také středně velké firmy, které nám svěří stavbu celého systému. Ty jsou flexibilnější, rychlejší a ve změnách méně konzervativní. Úspěšné projekty pro menší společnosti pak často přilákají pozornost firem větších. Tak se také stalo, že strategii velkých dat pro druhou největší kanadskou banku Toronto-Dominion nebudou dělat IBM, Accenture ani Teradata, ale právě Adastra. Do velkých dat se vkládá mnoho nadějí. Jste si jistý, že oprávněně? Je pravda, že o big datech se mluví už dlouho, málokdo má ale jasnou představu, jakým způsobem by je chtěl a mohl využít. Postupně se big data stávají z akademického pojmu realitou, jsou ale a budou jen rozšířením informačního managementu. Bude to trvat nějakou dobu, ale už teď jsou nadnárodní instituce, kde je CIO klíčovou postavou vedení. To dokládá, jaký význam mají v dnešním světě data a informační technologie. Přitom ještě před dvaceti lety management banky na pojem informační management vůbec neslyšel. Říkali si: „Jaké nápady by ajťák mohl přinést představenstvu banky?“ Teď je to jinak. IT už není jen něco, co běží někde na pozadí, ale zásadně ovlivňuje chod společností, jejich strategii i produkty. Kdo je Adastra Mezinárodní softwarová a konzultační skupina Adastra Group se specializuje na správu dat a informační management. Společnost česko-kanadského původu loni poprvé na příjmech překonala hranici dvou miliard korun. Poskytuje poradenství a řešení pro správu dat a jejich využití pro banky, telekomunikační společnosti a automobilky. Aktuálně získala například prestižní zakázku od druhé největší banky v Kanadě, Toronto-Dominion. Letos firma očekává celkové globální tržby kolem 102 milionů amerických dolarů, tedy zhruba 2,5 miliardy korun. V příštím roce by pak tržby měly vzrůst o více než deset procent na 116 milionů dolarů. Pavel Kysela je ředitelem pražské pobočky. Do firmy, jež má pověst nenápadného, ale o to silnějšího hráče na trhu, nastoupil před třinácti lety. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 29 | 29 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Asseco Solutions: 25 let cesty vzhůru Řekne-li se 25 let českého IT, hovoříme především o firmách, které vznikaly jako „garážovky“ v 90. letech, aby posléze psaly dějiny až do dnešních dnů. Mezi nimi patří jedno z předních míst tehdejší společnosti LCS International, dnes Asseco Solutions ČR. HANA JANIŠOVÁ ehdy se začala prosazovat „PCéčka“ a my jsme věřili, že mají velký potenciál rozvoje, – vzpomíná Jiří Šach, jeden z původních majitelů LCS. „Počátky firmy se datují do doby ekonomické transformace v ČR. Předvídali jsme, že brzy vznikne množství firem pružnějších než dosavadní socialistické kolosy a že ekonomický software bude pro ně přesně tím, co ke své činnosti potřebují.“ Na cestě trhem postupovala firma rychle. V roce 1991 spatřil světlo světa první informační systém z její dílny – Helios. O pět let později byl na trh uveden druhý – Noris. Obrat v té době skokově vzrostl téměř na dvojnásobek. Ve druhé polovině 90. let nastal další zásadní zlom – zcela se změnil model řízení firmy. Do té doby byli majitelé společnosti zároveň členy top managementu. Nyní se rozhodli stáhnout se z vlastního řízení a ze zaměstnanců, kteří se do té doby ve firmě vypracovali, vybrali nový management. T Akvizice s lidskou tváří Většina firem s růstovým potenciálem zpravidla dříve či později přistoupí k akvizici jiné firmy. LCS se koncem 90. let pro tento způsob expanze také rozhodla. Menší hradecká společnost Softprofes, která se také zabývala vývojem a prodejem podnikového softwaru, v roce 2000 oslovila pražskou „konkurenci“ s návrhem spojení. Nejprve došlo k vytvoření společné firmy, do níž LCS investovala peníze a Softprofes své know-how. Po dvou letech obě společnosti plynule přistoupily k dokončení akvizice, jejímž cílem bylo kompletní začlenění firmy. „Šlo o přátelské převzetí,“ vzpomíná Jiří Hub, dnes výkonný ředitel Asseco Solutions ČR, který měl tehdy akvizici na starosti. „Softprofes měl své zavedené firemní procesy. Pokud jsme chtěli usku30 | tečnit změny, musely být jemné a postupné, aby se nenarušil běh firmy a nedošlo k poklesu produktivity.“ Období akcelerace Nastalo nové tisíciletí a s ním i prudká akcelerace. V roce 2006 byl vytvořen dlouhodobý strategický plán. Názvy všech produktů byly sjednoceny pod značku „Helios“ – Helios Green, Helios Orange a Helios Red. Management se začal zabývat úvahami o dalších směrech, například o začlenění do skupiny firem a expanzi do zahraničí. Od slov k činům nemá být daleko. A tak již v roce 2007 bylo ohlášeno začlenění největšího tuzemského producenta podnikových informačních systémů do skupiny Asseco, významného mezinárodního poskytovatele služeb v oblasti IT. Pro LCS a systémy Helios se tak otevřely zcela nové možnosti. Události roku 2012 pak potvrdily, že očekávání spojená se začleněním do nadnárodní skupiny se naplnila. Akvizice celkem tří společností – ARCON Technology, JPN. consulting a NZ SERVIS – se uskutečnila během necelých dvou měsíců. Tak vypadala tehdejší bilance českého lídra na poli podnikových informačních systémů. Systémy i lidé, na které se lze spolehnout Přenesme se však do současnosti. Asseco Solutions dnes nabízí systémy HELIOS firmám v komerční sféře, a to ze kteréhokoli oboru podnikání. Její produkty však již před několika lety vystoupily z rámce komerční sféry a dnes pomáhají řídit také instituce veřejné správy. Asseco Solutions v rámci svých produktů neustále zohledňuje poslední trendy. V současné době jsou například její vývojáři před dokončením nového projektu založeného na vlastním frameworku pro vývoj moderních podnikových aplikací. „Jeho záměrem je poskytnout zákazníkům řešení využívající technologické možnosti cloud computingu, mobility a IoT,“ vysvětluje Radek Klášterka, vedoucí systémového vývoje. „První funkční oblastí, na kterou se projekt soustředí, je predictive maintenance a v rámci toho hlavně na ‚chytré‘ plánování zdrojů, identifikaci problémů před jejich výskytem a snížení prostojů.“ Nicméně nejen moderní technologie jsou tím, na čem lze stavět úspěch IT firmy. „Jsem šťastný, že pracuji právě v oblasti, kde na rozdíl od technologií se základní lidské hodnoty příliš rychle nemění,“ říká Jiří Hub. „Ačkoli trend velí ‚přesuňte všechna svá data do cloudu‘ či ‚komunikujte více a více elektronicky, třeba přes sociální sítě‘, jsem přesvědčen o jednom: osobní kontakt mezi lidmi nelze ničím nahradit.“ Jak šel čas ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ 1990 1991 2000 2003 2006 2007 2009 2012 2013 2014 Založení společnosti LCS International Systém HELIOS uveden na trh Akvizice společnosti Softprofes, pozdější pobočky LCS v Hradci Králové Umístění LCS v žebříčku Technology Fast 50, Deloitte & Touche Názvy systémů z produkce LCS se sjednocují pod HELIOS Začlenění společnosti LCS do nadnárodní ICT skupiny ASSECO GROUP Změna názvu LCS International na Asseco Solutions Akvizice společností ARCON Technology, JPN. Consulting, NZ SERVIS Nové cloudové řešení HELIOS One HELIOS Mobile vítězem dvou soutěží o produkt roku ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 30 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Stojíme po vašem boku! polečnost Avnet je váš distribuční partner, s nímž můžete již více než 17 let počítat, pokud jde o komplexní inovační řešení zaměřená na tržní trendy, která vytvářejí potenciál pro růst vaší společnosti. Mezi naše zákazníky patří nezávislí výrobci softwaru, výrobci OEM, výrobci systémů, systémoví integrátoři a prodejci s přidanou hodnotou. Díky našemu silnému mezinárodnímu zázemí a komplexnímu portfoliu služeb vám náš tým kvalifikovaných profesionálů s rozsáhlými zkušenostmi i znalostmi může nabídnout maximální podporu a úzkou spolupráci s většinou největších dodavatelů hardwaru a softwaru na světě. Zakládáme si na tom, že nejsme jen distributorem vyspělých technických řešení, ale předním distributorem s přidanou hodnotou na českém trhu, který naslouchá svým partnerům, pomáhá jim akcelerovat jejich růst a vyhledávat obchodní příležitosti. S Naši přidanou hodnotu vám nabízíme například v podobě obchodní podpory prodeje a marketingu, finančních služeb či odborných školení našich obchodních partnerů realizovaných v našem vlastním vzdělávacím středisku Avnet Academy. ■ Profesionalita ■ Lidé ■ Transparentnost vrhů řešení na míru a odborných konzultací. Jednou z výhod, které poskytujeme, je nejen kompletní nabídka produktů níže zmíněných značek, ale i široké znalosti o jejich možném propojování a synergii. Pro nás je totiž důležité nejen ohlížet se zpět, ale především dívat se dopředu. Tým odborníků společnosti Avnet vždy hledal pro vás, naše obchodní partnery, ta nejlepší řešení odpovídající vašim požadavkům, přáním a potřebám. Požadavky trhu se ale neustále vyvíjejí a nyní nastal čas na změnu. Pojďme společně odložit sentiment a povýšit náš vztah na vyšší úroveň. Akcelerujte s námi vaše obchodní příležitosti. Transparentně, efektivně a bez kompromisů. ■ Korektnost ■ Vyhledávání příležitostí Vykročte spolu s námi do nové éry partnerství. www.avnet.cz V neposlední řadě vám jsme schopni poskytnout i vlastní technologické služby a před- i poprodejní podporu produktů, které na českém trhu nabízíme, včetně ná- Autorizované distribuce: EMC, Hewlett-Packard, IBM, Kaspersky Lab, Lenovo, Oracle, PGP Software, Symantec, VMware, Zimbra. Spolehněte se na DNS DNS klademe důraz na dokonalý zákaznický servis a individuální přístup ke každému projektu. Naše služby svým rozsahem pokrývají kompletní cyklus přípravy a realizace náročných IT projektů. Pomůžeme vám s realizací vašeho projektu od návrhu přes předprodejní podporu až po jeho samotnou realizaci. Spolehnout se na nás můžete také v oblasti poprodejní podpory, finančních, marketingových a vzdělávacích služeb. Společnost DNS se během svého osmnáctiletého působení na českém trhu vyvinula ve velmi úspěšnou, sebevědomou a finančně stabilní firmu – distributora s přidanou hodnotou – s obratem dosahujícím dvou miliard korun. Takového úspěchu dosahuje firma s pomocí 70 zaměstnanců divizí Dell, HP, IBM, Infrastruktura a bezpečnost, Lenovo, Software a Storage. Rozsah a kvalita poskytovaných služeb, široké produktové portfolio i technologické znalosti řadí DNS na špičku v oboru. Společ- V nost je součástí skupiny eD’ system Czech. Pravidelně se umísťuje na předních místech v soutěži „ChannelWorld Awards“ vyhlašované magazínem ChannelWorld. Můžete se na nás spolehnout. Nabízíme vám předprodejní podporu: ■ Mapování obchodních příležitostí. ■ Podpora prodejního schématu VAD–reseller–zákazník. ■ Příprava obchodních nabídek a návrhů technických řešení – konfigurace, sizing, návrh komplexních projektů zahrnujících integraci hardwaru, softwaru a služeb. ■ Praktické ověření funkčnosti technického řešení (proof-of-concept). Poskytneme vám podporu při realizaci IT projektů, především: ■ Logistická podpora – zajištění dodávky všech projektových komponentů v daných termínech do smluvených lokalit. ■ Implementace a systémová integrace. Zajistíme vám poprodejní podporu, protože pro nás projekt implementací nekončí: ■ Technické služby – certifikace konzultantů DNS a jejich zkušenosti umožňují nabídnout obchodním partnerům kvalitní technické služby pro všechny produkty. ■ Provoz školicích a kompetenčních center. ■ Prezentace a školení – produktové a technické prezentace připravené na míru podle individuálních požadavků partnera. Prezentace pro koncového zákazníka, organizované pod hlavičkou partnera na podporu jeho obchodního projektu. ■ Laboratoře vybavené IT technologiemi pro ověřování funkčnosti technických řešení, např. LiveLab. ■ Technický helpdesk s certifikovaným personálem. ■ Zápůjčky techniky – krátkodobé nebo dlouhodobé zápůjčky našich demosystémů pro testování, vývoj aplikací nebo prezentaci koncovému zákazníkovi. Podívejte se, co všechno umíme na: http://www.dns.cz/video! ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 31 | 31 17.09.15 17:42 15 Pomohli jsme vzniknout 8 virtuálním operátorům. Za 15 let existence Cleverlance jsme úspěšně dodali více než 5 000 projektů různého zaměření a rozsahu. Přes 3 000 000 uživatelů nosí v kapse naše mobilní aplikace. 1 569 000 zákazníků dostává lepší služby díky našemu CRM řešení. Naším produktem pro penzijní společnosti je obsluhován 1 000 000 klientů. Jiří Bíba Pro lepší bezpečnost našich zákazníků jsme za uplynulý rok simulovali 372 hackerských útoků. Předseda představenstva Cleverlance Group V Cleverlance se zabýváme především IT vývojem jdeme cestou inovací a pro naše klienty připravujeme i řešení na míru. To bychom samozřejmě nedokázali bez našich specialistů. Dnes je nás více než 500 a stále rosteme. Na naší „firemní standartě“ najdete CREATE IT! Ono „iT“ si můžete vyložit jako zkratku pro informační technologie nebo jako „to“, co je nutné vždy znovu vytvářet a obnovovat. Jsme stále lépe kompetenčně, | ZÁŘÍ 2015 32 odborně vybaveni, máme rozsáhlé zkušenosti v oblastech telco, banking či industry. čtvrtstol českého ICT.indd 32 Dodáváme našim klientům IT technologie. Naším největším bohatstvím jsou ale lidé. Jejich kompetence, profesionalita a snaha o vlastní rozvoj. Najdete u nás lidi s podnikavým duchem. Specialisty s nápady a vytrvalostí při jejich realizaci. Složitost pro ně představuje příležitost, nikoli problém. www.cleverlance.com 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Editel CZ – vedoucí poskytovatel EDI polečnost Editel CZ je více než 21 let předním poskytovatelem služeb v oblasti elektronické výměny dokumentů (EDI, z anglického originálu Electronic Data Interchange) nejen v České republice. Díky pobočkám v Rakousku (kde firma sídlí), na Slovensku, v Maďarsku a Turecku a také díky více než 18 franšízovým partnerům v dalších zemích zaujímá unikátní postavení ve střední a východní Evropě. Editel CZ se specializuje především na elektronickou fakturaci, archivaci obchodních dokumentů, B2B integraci a automatizaci firemních procesů jak tuzemských, tak mezinárodních firem a nabízí širokou škálu produktů, služeb a poradenství v těchto oblastech. Společnost se v době svého vzniku zaměřovala na elektronickou komunikaci v rámci finančního sektoru. Po několika letech rozšířila své aktivity do oblasti FMCG a retailu. V současnosti patří S k zákazníkům Editel CZ firmy ze všech podnikatelských odvětví od spotřebního zboží, drogérie, stavebnictví, nábytku, farmacie, fashion, dopravy, logistiky až po horeku. Jádrem služeb, které Editel CZ nabízí, je vysoce dostupná eXite byznysová integrační platforma. eXite umožňuje plně automatické zpracování procesů souvisejících s dodavatelským řetězcem: elektronické objednávky, elektronické dodací listy, bezpapírové faktury, příjemky zboží, avíza o vrácení zboží, zprávy o prodejích a hlášení stavu zásob, ale také informace o dopravě, příkazy k bankovním převodům, platební příkazy, výpisy z účtu, kmenová data a další. Integrační platformu využívá pro výměnu elektronických obchodních dokumentů více než 15 000 zákazníků ve střední a východní Evropě a každý rok eXite přenese více než 300 milionů transakcí. Kromě eXite byznysové integrační platformy nabízí Editel CZ celou řadu souvisejících produktů a služeb od webového řešení vhodného pro malé a střední společnosti až k plně integrovanému řešení pro velké podniky. Produktová řada pokrývá všechny oblasti komunikace a integrace elektronických dokumentů od výměny elektronických obchodních dokumentů, jejich archivace až po implementaci celého obchodního a zúčtovacího procesu. Řešení pro důvěryhodnou elektronickou archivaci, monitoring a vyhodnocování obchodních případů společnosti Editel CZ bylo redakcí časopisu Computerworld zvoleno IT produktem roku 2014 v kategorii informační systémy. V srpnu tohoto roku společnost Editel CZ představila novou generaci internetového řešení pro výměnu elektronických obchodních dokumentů a elektronickou fakturaci – webové EDI. Podceňovaná rizika Únik dat klientů britské banky Lloyds ukázal, že zabezpečení citlivých informací ve firmách je často naprosto nedostatečné. daje o více než deseti tisících zákazníků britské banky Lloyds se dostaly do nepovolaných rukou. Jde o VIP zákazníky této banky, kteří si platí doplňkové pojištění domácnosti a mezi lety 2006 a 2012 uplatnili pojistný nárok. Údaje o těchto zákaznících byly na úložném zařízení, jež se ztratilo z pojišťovny Royal Sun Alliance (RSA), která poskytuje zmíněné pojištění. Tato zpráva je jednou z mnoha novinek o ztracených nebo ukradených osobních údajích, které se objevují v médiích. Ve velké většině jde o zprávy z USA, na něž podle statistiky Breach Level Index (BLI) společnosti Gemalto připadá polovina z veškerých hlášených úniků dat. V prvním pololetí 2015 došlo podle tohoto zdroje na celém světě k 888 únikům dat, což představuje 10% meziroční nárůst. Objem nahlášených ukradených nebo ztracených dat však Ú dramaticky klesl; tato statistika je ale ovlivněna jednorázovými megaúniky dat desítek nebo stovek milionů záznamů. Těch bylo více v roce 2014, přestože letos došlo v USA k úniku 79 milionů záznamů z obchodního řetězce Anthem a 21 milionů záznamů z amerického vládního personálního úřadu. V čele žebříčku evropských zemí je Velká Británie, kde bylo v prvním pololetí 2015 hlášeno 63 úniků dat. Pro porovnání: na druhém místě je podle tohoto zdroje Německo s pouhými osmi úniky dat. Panují obavy, že evropské statistiky nejsou úplné. V Evropské unii totiž neplatí tak přísná legislativa ohledně hlášení úniků osobních údajů, jako je tomu ve Spojených státech (především například v Kalifornii). „Je s podivem, jak nezodpovědně se firmy a instituce chovají k citlivým datům, jako jsou třeba osobní údaje zákazníků a občanů. Je zarážející, ke kolika únikům dat dochází a jak banální bývají jejich příčiny,“ komentuje Peter Stančík, security evangelist společnosti Eset. V souvislosti se statistikou úniků dat BLI objednala společnost Gemalto průzkum mezi IT manažery a manažery IT bezpečnosti ve firmách u agentury Vanson Bourne. Průzkum probíhal v řadě zemí; zúčastnilo se ho přes 900 respondentů, z toho 50 bylo z České republiky. Polovina respondentů tohoto průzkumu se domnívá, že do jejich firemní sítě se mohou dostávat neoprávnění uživatelé – a 30 % respondentů zaznamenalo v uplynulém roce průnik IT perimetrem ve své organizaci. Firemní data přitom byla chráněna šifrováním pouze v 16 % případů. „Šifrování je přitom ideální technologií pro prevenci vzniku škod z úniků dat tohoto typu,“ komentuje Peter Stančík ze společnosti Eset. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 33 | 33 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Vnímání IT hrozeb se mění pomalu Současní útočníci jsou organizovaní, trpěliví, jejich motivy mohou být relativně krátkodobé – např. finanční obohacení – ale i velice dlouhodobé s cílem destabilizovat tradiční fungování společnosti, říká senior manažer oddělení IT poradenství společnosti EY Petr Plecháček. Jak dál hodnotí uplynulých 25 let v oblasti bezpečnosti? Jak se z vašeho pohledu změnilo vnímání IT hrozeb za poslední čtvrtstoletí? Já bych si spíše položil otázku, zda se vnímání IT hrozeb mění dostatečně rychle, aby dokázalo reagovat na velice intenzivní posuny v hrozbách. Škála hrozeb je opravdu nepřeberná, o řadě z nich se často ani neuvažovalo, dokud nebyly zneužity. Řekl bych, že v našich zeměpisných šířkách stále převládá pasivní, někdy i pouze papírová bezpečnost. Dost často se rovněž setkávám s reakcí: my přece nejsme tak zajímaví, abychom se stali terčem kybernetického útoku, popřípadě s velice silným sebevědomím, že jakýkoliv útok bude včas odhalen. To je podle mě chybné a krátkozraké, tak by žádný moderní bezpečnostní manažer neměl uvažovat. Jaké nás podle vás čekají další změny? Věřím, že se začalo měnit povědomí, kdo je či může být útočníkem. Již to nejsou osamocení lidé, kteří si chtěli zneužíváním slabých míst organizace a snahou proniknout do jejích systémů dokázat svou výjimečnost a dosáhnout osobního uspokojení. Současní útočníci jsou organizovaní, trpěliví, jejich motivy mohou být relativně krátkodobé – např. finanční obohacení –, ale i velice dlouhodobé s cílem destabilizovat tradiční fungování společnosti. Je třeba přistoupit od reaktivního pojetí bezpečnosti k proaktivnímu přístupu. Neptat se pouze, jakým hrozbám a zranitelnostem čelím teď, ale pokusit se podívat i za roh a přemýšlet, jakým hrozbám budu čelit v budoucnosti. Zároveň nena34 | stavovat pouze detekční obranné mechanismy, ale i proaktivní. Ideální bude, když se podaří prosazovat bezpečnost od prvopočátku, tzv. security by design/default. Úskalím tohoto přístupu samozřejmě je, že bezpečnost bude brzdou rozvoje nebo bude vnímána jako nutné zlo. Komu se podaří najít správnou rovnováhu, ten bude úspěšný. Jak u nás v praxi vypadá zavádění opatření, která předpokládá kybernetický zákon. Kde vidíte zatím slabiny? Kybernetický zákon vnímám jako skvělý počin, jehož slabinou a nejtěžším úkolem je jeho uvedení do praxe. Mám obavu, aby se ze splnění požadavků zákona nestalo papírové, alibistické cvičení. Jeho principy jsou podle mě v něčem jiném. Kybernetický prostor je všude kolem nás a je jen jeden, kdežto v naší tradiční společnosti rozdělujeme věci na moje organizace, můj majetek, konkurence apod. Nicméně všichni bez rozdílu čelí hrozbám z kyberprostoru, který je jednotný a žádné hranice neuznává. Pro mě je jedním ze základních principů zákona „naučit se spolupracovat“. Dá se předpokládat, že pokud jsem čelil útoku, který jsem úspěšně zvládl, můj protějšek, třeba i od konkurence, může čelit podobné hrozbě. Když mu jednou pomohu já, podruhé to může být naopak, tudíž společně dokážeme překonat složitější a sofistikovanější hrozby. Dalším rizikem je, že magická formulace „za účelem splnění požadavků kybernetického zákona“ se stane zástěrkou pro čerpání finančních prostředků, jejichž účelnost bude zpochybnitelná. Správa rizik patří mezi důležité úkoly manažerů bezpečnosti. Stanovit přitom správnou rovnováhu mezi náklady na ochranu a přijatelné riziko není vůbec jednoduché. Existují nějaké nástroje či návody, které toto rozhodování těmto lidem usnadní? Rozumným přístupem je neanalyzovat rizika izolovaně, ve velké většině případů ještě tabulkovou metodou. I velice sofistikovaná tabulka špatně zachytí souvislosti. Analýza a správa rizik nemůže být samostatná disciplína, neboť rizika se vážou k aktivům. Nezapomínejme, že spousta aktiv má informační charakter a jsou využívána k naplnění cílů organizace. Přistoupíme -li tedy k analýze rizik přes „byznys impact“ analýzu, získáme velice dobrou představu, jak je které aktivum důležité, jakou hodnotu vytváří, tudíž kolik by stálo, kdyby se s aktivem něco stalo. Pak je třeba správně analyzovat, jakým hrozbám a zranitelnostem je vystaveno a s jakou pravděpodobností. Z tohoto přístupu lze získat lepší představu, kolik si můžu dovolit investovat do ochrany a kdy se raději poohlédnout po jiném způsobu řízení rizika. Pro mnohé firmy je doslova noční můrou riziko, které jim mohou přinést vlastní nekalí zaměstnanci. Snaha o cílenější eliminaci těchto hrozeb ale donedávna za vnějšími riziky výrazně pokulhávala. Jaký je současný stav? Nejslabším článkem bezpečnosti je velice často člověk. V rámci perimetrů organizace tedy její zaměstnanci. Domnívám se, že případů, kdy chce vlastní pracovník cíleně uškodit, bude minimum. Ve většině případů, kdy ohrožení bezpečnosti bude vycházet zevnitř, půjde o neúmyslný počin. Upřímně, kdo z nás je neustále ve střehu, aby se nestal objetí sociálního inženýrství či nezpůsobil nechtěný únik dat, byť ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 34 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Hodně diskutované jsou zásahy do soukromí cílenou reklamní nabídkou, které dokážou být velmi otravné. V principu bych očekával definování úrovně, do které je analýza velkých dat ještě anonymní. Jde o nesnadný úkol, nicméně začít se důsledněji věnovat kontrole ochrany osobních dat je správný začátek. Základem je přitom sladit lokální legislativy a řešit kontroly v nadnárodním měřítku. s dobrým úmyslem (např. personální inzerát s popisem požadavku na konkrétní technologické znalosti). Organizace vynakládají nemalé částky na osvětu, to je určitě správně. Cílem by mělo být přesvědčit zaměstnance, aby chránili hlavně sebe a svou „kybernetickou identitu“. Když začne zaměstnanec rozumně nakládat se svým soukromým mobilem, svou domácí Wi-Fi, chováním na sociální síti, bude to mít pozitivní dopad i na bezpečnost organizace. Ohledně sběru big dat se někdy zmiňují rizika ztráty anonymity uživatelů. Je toto riziko v tuzemsku reálné, jak se na to dívá legislativa a jaká opatření byste navrhl? V současném elektronickém věku sběru dat nelze zamezit. Spojováním velkých objemů dat je možné naprosto přesně charakterizovat jedince a předpokládat i jeho budoucí chování. V celé řadě případů bude „inteligence“ pocházející z dat prospěšná, napadá mě třeba využití v energetice. Nedávno rozvířila veřejné mínění zpráva o dálkovém ovládnutí vozidel Chrysler/ Jeep hackery. Jaký vliv to může mít na průmyslová odvětví, která se zatím otázkami vnějšího zabezpečení zabudovaných IT systémů ve svých řešeních možná až tak intenzivně nezabývala – ať už jde o automobilový průmysl, medicínská zařízení či utilitní systémy typu Scada nebo ICS? Rozhodně to nebyla první zpráva podobného charakteru. Principiálně veškerá zařízení, která elektronicky komunikují a dělají operace, jsou napadnutelná. Netvrdím, že je snadné prolomit komunikační protokol, že to nebude stát nemalé úsilí a prostředky, ale možné to je. Automobilový průmysl negativně ovlivnil trend různých asistentů, při jejichž designu byla bezpečnost upozaděna, a hlavní úsilí bylo věnováno jejich spolehlivosti a funkčnosti. To, s čím se setkáváme, je tedy důsledek přístupu. Bohužel obdobnou paralelu nalezneme i v dalších průmyslových odvětvích, kde se bezpečnost Scada systémů začíná v poslední době také intenzivně skloňovat. Scada systémy musely být rovněž primárně dostupné a funkční, a to šlo na úkor bezpečnosti. Prostřednictvím úspěšného útoku na Scada systém lze získat kontrolu nad televizním vysíláním, distribučními sítěmi, řízením dopravy, a to by mělo být pro firmy dostatečně znepokojující. Říká se, že bezpečnost Scada se nachází nyní ve stejné situaci, kde byl „IP svět“ před dvaceti lety. Byl bych rád, aby si organizace nové hrozby uvědomily a zkusily penetrační test svých Scada systémů, ideálně však někým jiným, než je jeho dodavatel a správce. Naše zkušenosti v této oblasti jsou totiž alarmující. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 35 | 35 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK GORDIC: Více než 20 let s vámi Přední tvůrce a dodavatel informačních systémů pro veřejnou správu přispívá rozvoji českého e-governmentu už více než dvě desetiletí. JAROMÍR ŘEZÁČ GINIS jako cloudové řešení má perspektivu polečnost GORDIC® je dlouhodobým lídrem na trhu specializovaných softwarových aplikací pro oblast státní správy a samosprávy. Její informační systém GINIS® je v tomto oboru již řadu let nejpoužívanější aplikační platformou. Za 22 let svého působení na trhu si firma vybudovala široké portfolio klientů. Dnes jejich počet přesahuje šest tisíc. Mezi nejvýznamnější patří Ministerstvo obrany ČR, hlavní město Praha, Ministerstvo vnitra ČR nebo Kancelář prezidenta republiky. GORDIC® je společností stoprocentně českou, s transparentní vlastnickou strukturou a silným analytickým, metodickým a technologickým zázemím v podobě více než 170 projektových manažerů, implementátorů, programátorů, analytiků, metodiků a dalších odborných pracovníků. Softwarové produkty firmy zabezpečují zejména zpracování ekonomických agend a jejich nadstaveb (ERP+), řízení dokumentů (DRMS) a vedení specializovaných správních agend a registrů. Aplikační vrstvy GINIS jsou poskytovány jako on-premise řešení nebo formou cloudu. Současné vývojové aktivity následují i další současné směry rozvoje IT se zaměřením na otevřenost, mobilitu dat, kybernetickou bezpečnost, open data, interaktivitu, business intellince a další. Firma se účastní partnerských programů, v rámci kterých čerpá podporu při realizaci zákaznických řešení. GORDIC je Microsoft Partner – Silver Competency, Oracle Gold Partner, CA Platinum Partner, IBM Business Partner atd. Kvalita firemních procesů je zajištěna zavedenými systémy podle norem ISO 9001, ISO/IEC 20000-1 a ISO/IEC 27001. Výročí 25 let českého ICT je kromě ohlédnutí se zpátky také příležitostí k zamyšlení se nad současnými IT trendy. Dovolím si krátké pozastavení nad dvěma z nich, které vnímám jako aktuální a důležité. S 36 | » Předávání zdrojových kódů mezi firmami je pouze chimérou vyvolanou buď taktizující konkurencí, nebo opravdovými neznalci. Opomineme -li ekonomické dopady a problémy s autorskými právy, opravdu někdo věří tomu, že úpravy v rozsahu milionů řádků kódu může odpovědně dělat někdo jiný než udržovaný autorský tým? Druhým trendem je cloud. Koncentrace a integrace aplikací, platforem a služeb do zabezpečených a udržovaných center a zásadní zvýšení uživatelské mobility jsou nezbytností, a to nejenom ve veřejné správě. V našem privátním cloudu (www.gloud.cz) již několik let dlouhodobě nabízíme první aplikační vrstvy našim zákazníkům, další máme připravené. Některé aplikační vrstvy GINIS zase provozují naši zákazníci z řad Za úspěchem naší firmy stojí slušnost, loajalita, optimismus, práce, odpovědnost, odbornost a trocha potřebného štěstí. Na tyto stavební kameny, které nás za více než 20 let dovedly k našemu dnešnímu výsadnímu postavení v oblasti IT ve veřejné správě, sázím i v dnešní době. Ing. Jaromír Řezáč, majitel a generální ředitel Tím prvním je otevřenost. Je nepochybné, že otevřenost systémů, resp. platforem bude hrát stále zásadnější roli. Dlouhodobě jdeme tomuto trendu naproti. GINIS jako otevřená platforma umožňuje díky širokým možnostem svých standardizovaných a udržovaných rozhraní (SOA, WS, XML, 56XG) integraci jakýchkoliv aplikací a systémů třetích stran. Navíc disponuje „účetními programovacími jazyky“ pro uživatelskou tvorbu algoritmů, sestav a výkazů. Realizovaných integrací jsou již tisíce, z toho i mnoho set orchestrovaných integrací na bázi standardizovaných webových služeb, a to s více než stovkou firem, často i konkurenčních. Otevřenost systémů však nemůže být zaměňována za poskytování zdrojových kódů. V případě, že bychom tyto kódy zpřístupnili, lze předpokládat, že by to přineslo anarchii, chaos a nefunkčnost na úkor kvality, stability a bezpečnosti. S integrací totiž garantujeme reálné odezvy systému, kvalitu dat a jednotnost ekonomických procesů ve smyslu jednotné metodiky. krajů a měst ve svých datových centrech jako interní cloud. V současné době intenzivně testujeme GINIS v prostředí masivního nadnárodního cloudu společnosti Microsoft (azure.microsoft.com/cs -cz). Je nutno konstatovat, že s velmi pozitivními výsledky. Již tento rok budeme nabízet některým našim zákazníkům poskytování našich aplikací a služeb prostřednictvím tohoto perspektivního cloudu. S dalším masivním cloudovým řešením přichází koncept sdílených ICT služeb veřejné správy na centrální úrovni. GINIS lze tedy centralizovaně poskytovat jako službu zákazníkům, a to formou privátního, veřejného nebo government cloudu. Je však nutno zvolit princip maximální finanční, personální a procesní ohleduplnosti vůči zákazníkům a uživatelům a jejich lépe či hůře integrovaným, leč funkčním systémům a metodikám. Cílem jistě nebudou anarchie, nervozita a nefunkčnost, ale bezpečnost, důvěryhodnost, stabilita a funkčnost, a to s přihlédnutím k ochraně již smysluplně vynaložených investic. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 36 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Příběh ICZ Mezi firmy, které se mohou s dobrým pocitem ohlédnout o čtvrtstoletí zpět a dohlédnout opravdu až na začátek, docela určitě patří společnost ICZ. Prameny jejího dnešního širokého vějíře spolehlivých produktů a progresivních řešení nalezneme skutečně již v samém počátku devadesátých let. yly to tehdejší „průkopnické“ firmy, jako např. Softwarové aplikace a systémy (SA & S) Praha, AMIS Brno, Decros České Budějovice a další, jež se díky svému profesionálnímu přístupu a kvalitní produkci postupně úspěšně etablovaly na českém trhu IT a které po několika letech samostatné specializované existence dospěly k myšlence spojit úsilí a vytvořit celek schopný efektivně uspokojit potřeby zákazníků v mnohem komplexnějším záběru. Záměr uzrál ve společné rozhodnutí – a v závěru dekády vzniká nový konzistentní celek, firma ICZ. Myšlenka sjednocené firmy záhy prokázala svou životaschopnost. ICZ dynamicky rostla a postupem času se vyvinula ve Skupinu ICZ. Její nabídku i dnes tvoří základní kameny původního nosného portfolia, jimiž jsou např. zakázkové softwarové aplikace, velké databázové registry veřejné správy, specifická řešení pro zdravotnictví či oblast informační bezpečnosti. Zahrnuje však také systémy pokrývající oblasti další, jako jsou např. řízení dokumentů, důvěryhodné archivy, systémy pro výrobu a logistiku, řízení letového provozu, některé specifické systémy pro obranu a ucelenou bezpečnostní infrastrukturu – to vše přirozeně se zahrnutím konzultací, analýz, testů atd. Jestliže jsme v několika souvislostech zmínili bezpečnost, je to přirozené. Ta se totiž vine nabídkou ICZ již od počátku jako červená nit – ať již jde o primární aspekt dodávky (řešení kybernetické bezpečnosti, ochranu utajovaných skutečností, Důvěryhodnou výpočetní základnu® ap.) nebo „jen“ o samozřejmou součást dodávky systému primárně zacíleného na některou ze zákaznických odborných oblastí (veřejná správa, zdravotnictví, výroba ap.). V průběhu let ICZ byla a stále je v řadě oblastí pionýrem nových řešení a přístupů. Ať už šlo třeba o nasazování systémů pro B sdílení a archivaci zdravotní obrazové dokumentace PACS, začleňování technologií čárových kódů, resp. RFID do informačních systémů, realizaci systémů spisové služby, resp. správy dokumentů a jejich obsahu, zavádění elektronických podpisů, implementaci systémů pro rozpoznání hlasu, popř. dalších biometrických prvků, vytváření virtuálních řešení a mnohé jiné průkopnické novinky, stála ICZ (či její součásti) jako řešitel a realizátor vždy v první řadě. Sídlo společnosti ICZ na Kavčích horách v Praze. Foto Jan Horák Dobrým příkladem může být třeba Registr živnostenského podnikání, který pro svou práci využívají všechny živnostenské úřady v ČR a ve své správě má MPO ČR. Aplikaci s tímto celostátním záběrem uvedla ICZ do provozu na jaře roku 2006, nicméně první systém tohoto zaměření vytvořila již v první polovině 90. let. I softwarová technická podpora je po celou dobu bezchybného provozu zajišťována společností ICZ, a to formou svěřené správy. Jde přitom o jeden z prvních případů, kdy bylo zajištění provozu centrálního informačního systému veřejné a státní správy realizováno právě touto moderní efektivní cestou. Průkopnickou roli hraje ICZ také ve světě elektronického zdravotnictví. Projekt ePACS, který vznikl v ICZ roku 2007 s cílem nahradit klasické neelektronické předávání obrazové dokumentace mezi zdravotnickými zařízeními elektronickou formou, dnes propojuje na 270 zdravotnických zařízení. Jiná oblast: v souvislosti se členstvím naší země v EU probíhá mezi její centrálou a vrcholnými orgány ČR intenzivní komunikace, při níž jsou kromě neklasifikovaných zpráv přenášeny také utajované dokumenty. Pro tento účel vybudovala ICZ v letech 2004–2005 jedinečný systém EU, Extranet ČR, který zcela bezpečně odděluje, příslušně šifruje, dále distribuuje a automatizovaně řídí výměnu informací mezi Bruselem a desítkami uzlů sítě českých ministerstev a dalších orgánů státní moci. Další neobyčejně rozsáhlý a významem unikátní projekt se roku 2002 rozběhl např. na České správě sociálního zabezpečení. V jeho rámci byly systematicky digitalizovány a obsahově vytěžovány archivní dokumenty úřadu staré až několik desítek let, Přes dvacet let se též osvědčují logistická řešení ICZ kombinující unikátně agendu manuálního a automatizovaného skladu s využitím technologie RFID. Vysokou kvalitu produkce dokazuje bezpochyby také skutečnost, že se ICZ jako jedna z mála českých firem podílí na projektech NATO; v poslední době např. na řešení pozemních systémů pro podporu operací bezpilotních letounů Global Hawk. Ve výčtu úspěšných počinů, jichž ICZ dosáhla, bychom mohli jistě pokračovat dále a dále, zkusme si však místo toho na závěr položit a současně i zodpovědět otázku: Čím tedy ICZ během posledních pětadvaceti let byla a je? ICZ byla i je firmou s úspěšnou a zajímavou historií, jedním z primárních stavebních kamenů mozaiky českého světa IT, především však zárukou nabídky moderních špičkových řešení, bezpečných a spolehlivých technologických postupů a zejména dlouhodobě konzistentního, skutečně partnerského vztahu k zákazníkům. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 37 | 37 17.09.15 17:42 38 | ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 38 17.09.15 17:42 -DNĀHOÈDVV,QIRUPDÈQ¬PV\VW¨PHP. 'RVY¨KRURNXH[LVWHQFHOHWRVYVWXSXMHWDN¨RVWUDYVN VSROHÈQRVW.DWPLWHFVURY¼UREFH DLPSOHPHQW WRU(53&50úHĀHQ¬VQ ]YHP,QIRUPDÈQ¬V\VW¨P.3URKO¨GQÔWÔVLPLOQ¬N\ YKLVWRULLY¼YRMHLQIRUPDÈQ¬KRV\VW¨PXLFHO¨VSROHÈQRVWL 1991 1992 1996 =DORēHQ¬VSROHÈQRVWL .&72VWUDYDVSROVUR 8YHGHQ¬SUYQ¬JHQHUDFH(53SURGXNWX ,QIRUPDÈQ¬V\VW¨P.QDWUK SUR06'26 =PÔQDQ ]YXVSROHÈQRVWLQD4JLU VURDXYHGHQ¬GUXK¨JHQHUDFH(53 SURGXNWX,QIRUPDÈQ¬V\VW¨P.QDWUK SUR06'26 2001 2003 2005 8YHGHQ¬WúHW¬JHQHUDFH(53SURGXNWX ,QIRUPDÈQ¬V\VW¨P.QDWUK SUR06:LQGRZV 2WHYúHQ¬VORYHQVN¨KR]DVWRXSHQ¬SRG Q ]YHP.6/29(16.2VUR =PÔQDQ ]YXVSROHÈQRVWLQDVRXÈDVQ¼ Q ]HY.DWPLWHFVURD]PÔQDQ ]YX VORYHQVN¨FHQWU O\QD .DWPLWHF6ORYHQVNRVUR 2010 2011 2012 2WHYúHQ¬'DWRY¨KRFHQWUD. Y2VWUDYÔ 8YROîHQ¬PRELOQ¬KRNOLHQWDSURZHERY¨ SURKO¬ēHÈHDXYHGHQ¬,QIRUPDÈQ¬KR V\VW¨PX.YHYHU]L 8YROîHQ¬PRELOQ¬KRNOLHQWD SUR26$QGURLGDXYHGHQ¬QRY¨YHU]H ,QIRUPDÈQ¬KRV\VW¨PX.VQ ]YHP .021'( 2013 2014 2015 8YROîHQ¬PRELOQ¬KRNOLHQWDSURL26 DXYHGHQ¬QRY¨YHU]H,QIRUPDÈQ¬KR V\VW¨PX.VQ ]YHP.3257$/ 8YHGHQ¬QRY¨YHU]H,QIRUPDÈQ¬KR V\VW¨PX.VQ ]YHP.VHQVH 8YHGHQ¬QRY¨YHU]H,QIRUPDÈQ¬KR V\VW¨PX.VQ ]YHP.SRLQW ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 39 | 39 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Komix omix je česká společnost založená v roce 1992. Naším heslem je: „Dáváme technologiím smysl.“ Již přes dvacet let úspěšně aplikujeme moderní informační technologie ve třech klíčových oblastech: ■ Řešení pro e-government v klíčových státních institucích. Naše informační systémy umožňují zákazníkům výkon všech jejich činností, které pro ně vyplývají z legislativy. Máme hluboké oborové, legislativní a procesní znalosti v oblastech, na něž se dlouhodobě zaměřujeme (doklady a evidence obyvatelstva). ■ V oblasti business intelligence dodáváme řešení na platformě Qlik pro manažerské informační systémy, analýzy a reporting. Naše řešení dává zákazníkům na jednom místě spolehlivé informace pro klíčová rozhodnutí ve správném čase. Potřebné informace mohou snadno a rychle analyzovat přímo „business users“ bez pro- K Tomáš Rutrle, generální ředitel, Komix středníka z IT. Máme rozsáhlé zkušenosti z implementace řešení Qlik v České republice a máme na Qlik vysoce specializovaný tým, který slučuje znalosti nástroje i problematiky řešení. ■ V oblasti zdravotních pojišťoven dodáváme kompletní informační systémy, portály, systémy pro validaci a pro rizikovou analýzu. ■ Specializujeme se zejména na dodávky informačních systémů nebo aplikací na klíč, dále pak integrační nebo transformační pro- Se zákazníky budujeme efektivní podnik inerva Česká republika byla založena v roce 1992. V začátcích vzniku trhu ICT v České republice společnost začínala jako dodavatel hardwaru, ale záhy se vyprofilovala jako dodavatel softwarových řešení pro výrobní firmy. V roce 1996 založila svou pobočku na Slovensku, která v příštím roce oslaví 20 let od vzniku. Minerva působí v České republice na sedmi místech. Partnerské spojení s americkým vendorem QAD s globální působností se ukázalo velmi prozíravé a fungující do současnosti včetně solidních prognóz do budoucnosti. Minerva dodává podnikové aplikace pro výrobní a distribuční podniky, stěžejním produktem je oborově orientovaný ERP QAD. Zákazníci mohou QAD využívat formou on premise, cloud nebo hybridní formou. QAD existuje ve M 40 | dvou verzích: Standard Edition (SE) a Enterprise Edition (EE), přičemž verze QAD EE byla vyvinuta pro nadnárodní holdingy. QAD EE se mimo jiné vyznačuje internacionalizací, jež umožňuje instalaci jazykových verzí nad jednou databází. V ERP QAD si zákazníci i auditoři oblíbili graficky zpracované procesní mapy, které zpřehledňují procesy ve firmě. Uživatel se díky mapám snadno orientuje v informačním systému a může zvolit klasické textové menu nebo používat grafické mapy. Grafika procesní mapy je provázána s konkrétní funkcí, nejde tedy jen o zobrazení. Zaostřeno na průmysl: Minerva se v souladu s QAD zaměřuje na dodávky komplexních IT řešení pro automobilový průmysl, strojírenství, elektrotechniku, potravinářství, farmacii a výrobu spotřebního zboží. jekty. Společnost Komix také poskytuje konzultační služby zaměřené jak na návrh informačních systémů, tak na jejich kvalitu a provoz. Naší vizí je být silným a respektovaným partnerem na trhu IT v České republice. Chápeme, že svět kolem nás se mění stále rychleji. Vděčíme za to velkou měrou bouřlivému rozvoji ICT technologií a možnostem, jež lidem dávají. Naším posláním je tyto možnosti proměňovat ve skutečná řešení, která usnadní lidem život, zefektivní jejich práci a firmám poskytnou dlouhodobou konkurenční výhodu. Zakládáme si na tom, že naše řešení jsou efektivní a spolehlivá. Realizované projekty mají silné zázemí v našem různorodém kolektivu, kde se doplňují znalosti zkušených odborníků se svěžestí, kreativitou a elánem mladších kolegů. Společně sdílíme vášeň pro hledání jednoduchých odpovědí na složité otázky a spolu se zákazníkem vytváříme unikátní know-how, které nám umožňuje nalézat společná, často neotřelá řešení. Minerva obsluhuje více než 150 zákazníků podnikajících ve výše zmíněných odvětvích nejen na území České republiky a Slovenska. Mezi zákazníky Minervy se řadí například Senior Flexonics, ESSA Czech, Fuji Koyo, LKW Komponenten, Unex, První brněnská strojírna Velká Bíteš, VOP CZ, Omnia KLF, Tescan Orsay Holding, TSE, Tesla Liptovský Hrádok, United Bakeries, Madeta, Hamé, St. Nicolaus, Severochema, Colorlak, Bioveta, VULM SK, Hranipex, Sporten, KORADO a metal design slovakia. Minerva implementuje rychle a kvalitně. Zákazníci mohou počítat s výrazně kratší dobou implementace než u srovnatelných ERP systémů. Konzultanti Minervy jsou experti na danou oblast a nastavují podnikové procesy na základě best practices. Naším cílem je společně se zákazníkem vybudovat efektivní podnik, ve kterém budou všechny podnikové procesy pracovat maximálně efektivně v souladu s firemními strategickými cíli. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 40 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK NAVERTICA Společnost NAVERTICA v letošním roce vstoupila do čtvrtstoletí své působnosti na trhu podnikových informačních systémů. U této příležitosti jsme připravili rozhovor s jejím zakladatelem a ředitelem Stanislavem Matýškem. Jeho firma na počátku 90. let začala u nás jako první používat ERP systém Navision (nyní MS Dynamics NAV). V současné době je společnost úspěšným dodavatelem rozsáhlých řešení podnikových informačních systémů u nás i v zahraničí. Stanislav Matýšek, ředitel spol. NAVERTICA Jak jste se dostal vy osobně k oblasti ICT a kdy jste se rozhodl právě v této oblasti začít podnikat? K informačním technologiím jsem měl vždy blízko, vycházelo to již z oboru, který jsem studoval na vysoké škole, i z pozdější pracovní pozice. Potřeba informačních technologií byla na konci osmdesátých let patrná v libovolném oboru a já se zabýval ve svém volném čase vývojem zakázkového softwaru na vlastním osobním počítači. A hned na začátku roku 1990 jsem založil vlastní firmu. Když jste začali používat software Navision jako nástroj pro vlastní podnikání, jaké byly jeho dopady? Úplný začátek lze nalézt ve snaze řídit vlastní podnikání v oblasti hardwaru. Vývoj vlastního softwaru nikam nevedl, a proto jsme v zahraničí koupili systém Navision. Tento software jsme pro vlastní potřebu lokalizovali do češtiny a uzpůsobili jej české legislativě. Díky jeho používání jsme mohli naši obchodní činnost skutečně řídit, analyzovat, jak se nám daří. A na základě dostupných výsledků jsme postupně začali měnit také naše podnikání. V té době jste se tedy zaměřili na podnikové informační systémy jako váš hlavní produkt? Ano, pokud bych to měl stručně shrnout, v průběhu několika následujících let jsme postupně většinu produktů v oblasti hardwaru opustili. A naopak jsme začali rozvíjet sféru softwaru a služeb. Rozhodli jsme se, že nebudeme vyvíjet software od základů, neboť na to nebudeme mít sílu, ale že budeme vyvíjet jen aplikační software nad celosvětově používanými platformami. A brzy se ukázalo, že námi lokalizovaný a rozšiřovaný software Navision hledají i další firmy, naši noví zákazníci. A to vedlo k tomu, že jsme jej začali sami prodávat těmto zákazníkům. Také jsme společně s dánskou firmou založili Navision Software ČR a distribuovali licence dalším partnerům. Takže jste v devadesátých letech stáli vlastně u počátku zavádění jednoho z dnes celosvětově distribuovaného ERP systému na našem území? Ano, naše firma byla na tomto území první firmou, která systém nejen používala, ale podílela se také na jeho vývoji a distribuci dalším společnostem. Svůj podíl v Navision Software jsme později odprodali zpět dánské firmě. Ta poté prošla dalším vývojem a po vstupu na burzu ji koupila společnost Microsoft. Můžete, prosím, stručně charakterizovat zaměření společnosti NAVERTICA dnes? Zaměřujeme se na dodávky a údržbu informačních systémů včetně souvisejících služeb (implementace, podpora). Systém Dynamics NAV tvoří jeden z klíčových produktů našeho portfolia dodnes, ale už jde o software společnosti Microsoft, která nám dává k dispozici další platformy, jež jsou v naší nabídce podnikových řešení, jako jsou Dynamics CRM, Dynamics AX, SharePoint. A samozřejmě je to také know-how, přidaná hodnota, kterou získává náš zákazník. Naši pracovníci nemají jen znalost produktu, ale také zkušenosti v procesní oblasti. A na závěr ještě pohled z praxe. Na co by se firma měla při hledání spolehlivého dodavatele na poli podnikových » Na začátku 90. let jsme podnikali v oblasti hardwaru, brzy jsme si ale uvědomili, že postrádáme kvalitní software, kterým bychom naši firmu mohli řídit. Díky navázání spolupráce s dánskou firmou, která vyvíjela podnikový systém Navision (předchůdce dnešního Dynamics NAV společnosti Microsoft, pozn. red.), jsme se stali první společností, která si systém pořídila a následně začala toto ERP řešení distribuovat na území tehdejší České a Slovenské republiky.“ informačních systémů zaměřit především? Pokud firma používá systém, na kterém je závislá ve své denní činnosti, ať už jsou to ERP nebo CRM systém, tak by si také měla být vědoma toho, jak velké problémy jeho nefunkčnost způsobí. To je jeden aspekt, který by zákazník měl vzít v úvahu, jestli nejenom produkt sám o sobě, ale i partner, který k tomu poskytuje služby, mu zajistí, aby mohl s tím systémem pracovat dlouhodobě – trvale a bezproblémově. Druhý aspekt je ten, že je třeba myslet dopředu, jaká je situace dnes a kam se firma posune třeba za tři roky nebo za pět let. A s tím se pojí i úvaha, zda mu současný systém bude nadále stačit, jestli ho bude dodavatel dále rozvíjet apod. A samozřejmě by se měl zákazník zajímat o serióznost a schopnosti samotného dodavatele, kvalifikaci pracovníků, rozsah poskytovaných služeb, schopnost řídit projekty, ale také zda mu poskytne něco navíc, vlastní know-how. NAVERTICA Česko • Slovensko • South Africa www.navertica.com ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 41 | 41 17.09.15 17:42 42 | ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 42 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK OKsystem Společnost OKsystem slaví letos 25. výročí svého vzniku. Založit soukromou IT společnost v roce 1990, pár měsíců po velkých politických a ekonomických změnách, vyžadovalo velkou odvahu. Ještě náročnější bylo se čtvrtstoletí prosazovat, růst a při tom reagovat na měnící se podmínky. Během té doby nastoupily osobní počítače, internet, on-line služby, mobilní zařízení, sociální sítě a cloud, objevily se viry, kybernetické útoky a zcizování dat. eská republika je malý trh se složitou a často se měnící legislativou. To se přirozeně promítá do podnikového softwaru i do informačních systémů pro veřejnou správu. Aplikační systémy jsou natolik svázané s místním prostředím, že původní české systémy nelze jednoduše nabízet v zahraničí a naopak zahraniční systémy jsou přizpůsobovány českým podmínkám jen s velkými kompromisy a vysokými náklady. Dlouhodobě uspět v takto dynamickém oboru vyžaduje zvolit vhodnou specializaci, odpovídající velikost společnosti, přijímat správná strategická rozhodnutí, sestavit, rozvíjet a udržovat kvalitní a stabilní tým zaměstnanců. OKsystem má nyní více než 250 zaměstnanců, obrat téměř půl miliardy Kč, specializuje se na návrh, vývoj a provoz velkých informačních systémů, například systémů pro nepojistné sociální dávky a zaměstnanost, a své zkušenosti využívá pro vývoj obecně použitelných softwarových aplikací a podporu informační bezpečnosti. Náš první programový systém OKmzdy pro zpracování mezd a platů si pořídily tisíce firem a organizací. V roce 2004 jsme začali s vývojem modulárního systému nové generace OKbase, který je určen pro řešení kompletní personální agendy. OKbase má v současnosti 20 modulů – pro mzdy, personalistiku, docházku, plánování směn, vzdělávání, stravování atd. Podle funkce a uživatelské role se používají funkčně bohatý java klient, webový prohlížeč nebo mobilní klient. Všechna data jsou Č uložena v jedné databázi, uživatelé mohou pracovat s OKbase odkudkoliv prostřednictvím internetu bez potřeby cokoli instalovat. K OKbase poskytujeme širokou škálu služeb – implementaci, podporu, hosting, outsourcing zpracování mezd, školení a odborné konzultace. OKbase lze charakterizovat jako moderní komplexní systém, s vy- sokou mírou přizpůsobitelnosti potřebám uživatelů, přitom stále za dostupnou cenu. OKbase je naším klíčovým produktem, který používají střední a větší korporace a organizace veřejné správy, od několika set do desítek tisíc zaměstnanců. S rozvojem síťových komunikací, internetu a elektronických služeb přišla potřeba zajistit bezpečnost programových systémů a databází. V této oblasti jsme jednou z nemnoha firem, které vyvinuly vlastní řešení v oblasti aplikované kryptografie, PKI a využití čipových karet. V našem portfoliu je jako součást OKbase systém pro správu čipových karet, šifrovacích klíčů a certifi kátů a platforma OKsmart pro transparentní použití čipových karet pro identifikaci, autentizaci, elektronický podpis. Uvedené technologie integrujeme do našich aplikací nebo je nabízíme jako platformu pro řešení třetích stran. V posledních letech máme početný tým pro vývoj mobilních aplikací, který kromě vývoje na zakázku vytvořil a rozvíjí systém BABEL Business Edition, fi remní platformu pro šifrovanou komunikaci. BABEL je určen pro ochranu firemní komunikace před neoprávněným odposlechem, zamezuje zneužití obchodních tajemství a osobních údajů, je plnohodnotnou a zcela bezpečnou alternativou k běžně používaným komunikátorům a e -mailu. BABEL posílá a bezpečně ukládá šifrované zprávy a dokumenty mezi zařízeními s iOS, Androidem, BlackBerry a PC Windows. Není potřeba se obávat úniku informací, neboť přenášená data jsou šifrována mezi koncovými body a BABEL server je pod plnou kontrolou a správou zákazníka. BABEL je možné snadno integrovat s firemními aplikacemi a rozesílat z nich šifrované zprávy uživatelům. BABEL je strategickým produktem nejen pro český trh, ale zejména pro zahraničí. V USA jej ve spolupráci s americkými partnery nabízí a prosazuje naše dceřiná společnost OKsystem, Inc. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 43 | 43 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK RON Software polečnost RON Software byla založena v roce 1992 a dala si za cíl vyvíjet aplikační ekonomický software. První produkty byly určeny pro operační systém MS DOS. Začínalo se s produktem pro autodopravce a následně se přidal vývoj mzdového systému. S přechodem na platformu Windows se vyvinul docházkový systém, který se stal nosným produktem firmy. Přidáváním dalších agend se společnou databází postupně vznikal mocný RON HR systém. Dnešní RON HR systém je postaven z agendy pro zpracování mezd, personalistiky, docházky, přístupového systému a stravování. Vše pracuje na společné databázi, která nahrazuje nutnost exportů a importů dat mezi samostatnými aplikacemi několika dodavatelů. Velkým bonusem systému je jeho modularita. Zákazník si může zvolit jed- S notlivé moduly podle své potřeby. Nemusí tedy pořizovat velký balík softwaru i s moduly, které nebude používat. Uživatelé si volí práci v klasické aplikaci, webovém prohlížeči nebo na mobilním telefonu. RON Software se může pochlubit vlastním vývojem hardwaru pro docházkové, přístupové a stravovací systémy. Dceřiná spo- lečnost zajišťuje vývoj a výrobu těchto zařízení. Softwarová komunikace tak zůstává zcela pod kontrolou. Za kompletní nasazení systému zodpovídá vedení se svými techniky, konzultanty, vývojáři. Zákazníci ženou vývoj stále dopředu. V letošním roce přicházejí na řadu nové personální moduly. Mezi novinky patří modul Organizační diagramy pro vytváření grafických schémat struktur společnosti, dále Schopnosti a dovednosti, které umožňují práci s kompetenčními modely, a v neposlední řadě modul E-Learning, kdy je možné vytvářet e-learningové kurzy a „propojit“ je se standardním modulem Vzdělávání a školení. Hardwarová divize finalizuje práci na novém docházkovém terminálu s dotykovým displejem. Během působení společnosti se podařilo implementovat RON řešení v různých konfiguracích u více než 3 500 zákazníků v České republice a na Slovensku. Cílem RON Softwaru je, aby zákazníci využívali HR systémy efektivně a byly jim pomocníkem při vedení personálních agend. 22 let na cestě s našimi zákazníky álové ofesion ICT pr 000 globálně www.ness.cz Globální partner v oblasti business procesů a technologií – vývoj softwarových produktů a aplikací, systémová integrace, konzultace a distribuce software. R, 5 500 v Č bratu 80 % o ši tvoří na 21 % z Smart íci lí zákazn stá • Finance • Státní správa • Výroba • Energetika • Telco 0 0 TOP 3 ů v ČR zákazník ns Solutio nt rnme eGove • Katastr nemovitostí • Portály výběrových řízení • Základní registry rce omme C Digital • Elektronické obchody • Internetové samoobsluhy • Klientské zóny • Online marketing rcing Outsou • Nearshore • Offshore • Outsourcing ITO • Sourcing • Cyber Security Center ství artner gická p Strate 44 | ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 44 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Sovte – již 25 let s vámi polečnost Sovte je jedním z nejvýznamnějších dodavatelů technologie a řešení pro potisk, laminaci a kódování karet pro identifikační systémy, technologií pro logický a fyzický přístup do počítačů či objektů. Sovte byla založena v roce 1990 v Praze a je to plně česká soukromá firma. Zpočátku se firma věnovala analýzám a projektům automatizace informačních systémů (IS) a prodeji HW prvků pro systémy s čárovými kódy. V roce 1993 firma započala dlouhodobou a velmi úspěšnou přímou spolupráci s výrobcem tiskáren FARGO (nyní součást HID GLOBAL), který je špičkovým inovátorem ID card technologie. V roce 1999 se od firmy FARGO odštěpila a nově tak vznikla firma PRIMERA Technology. Společnost PRIMERA dnes nabízí velmi sofistikované automatické CD/DVD/BD duplikátory /tiskárny (publishery), inkoustové a laserové tiskárny pro plnobarevný potisk etiket. Uve- S dené výrobce po celou dobu jejich existence výhradně zastupuje Sovte pro český a slovenský trh. FARGO dnes vyrábí kompletní spektrum zařízení nejen pro potisk a laminaci karet, ale do tiskáren vsadila postupně kodéry pro celou škálu čipových karet. Sovte se svým aplikačním i inovativním vývojem zasadila o přípravu – integraci celých ID systémů pro kompletní personifikaci karty včetně PROCESY DOKUMENTY ARCHIVACE aktivace čipových karet v jediném procesu zpracování. Nabídkou ID card security systémů a profesionálních řešení získala firma postupně celou řadu významných uživatelů nejen v průmyslu, státních institucích, univerzitách, velkých soukromých korporacích, apod., ale i v menších společnostech a klubech. Dnes slaví 25 let svého úspěšného působení na trhu zejména českém a slovenském! Ing. Karel Pištěk, CSc., zakladatel společnosti Sovte JSME TU PRO VÁS A VAŠE DOKUMENTY www.602.cz ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 45 | 45 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Skutečný potenciál je v lidské představivosti a kreativitě Právě do IT nyní CEO řady společností vkládají nové naděje. Už nejde jen o hledání úspor nebo zrychlení procesů, ale o hledání nových zdrojů příjmů, oslovení nových klientů. To, co skutečně rozhoduje, je zákaznická zkušenost. FILIP TOMÁNEK, TRASK SOLUTIONS tojím v čele jedné z mála ryze českých IT firem, která dnes čítá přibližně 350 zaměstnanců. Mezi naše klienty patří největší bankovní domy i nejvýznamnější telekomunikační, energetické nebo průmyslové společnosti v České republice. Stále, a v dnešní době rychlých změn snad ještě více, si našich klientů vážíme. A pořád nás naše práce baví. Teprve po 20 letech ve vedení IT společnosti si člověk uvědomí, jak málo toho o IT opravdu ví. Budoucnost je otevřená a dříve nemyslitelné je na dosah ruky. S Začátek: Propojení světů To, co je dnes pro řadu klientů synonymem profesionality a odborných znalostí, se nezrodilo ze dne na den. Firmu s názvem Trask solutions jsme založili v roce 1994. Začátky v malém dejvickém bytě přebudovaném na kanceláře byly možná skromné, ale bavily nás nové výzvy. Začali jsme něčím, co bylo na svou dobu nevídané – propojením dvou naprosto rozdílných světů, světa technologií Microsoftu a světa sálových počítačů IBM v prostředí největšího bankovního domu v ČR, České spořitelny. Filozofie Trasku je od počátku postavena primárně na udržování dlouhodobých vztahů s klienty. Právě díky tomu jako firma rozšiřujeme nejen svůj záběr v IT, ale současně i neustále prohlubujeme znalosti ve sféře byznysu svých klientů. Změna IT a jeho role IT se nyní více než kdy jindy nachází v hledáčcích CEO řady společností. Přestože IT rozpočet tvoří v průměru pouze 4 % celko46 | vých nákladů společností (ačkoliv například v bankovním sektoru je toto číslo vyšší), v dnešní době směřují pozornost a tlak na zodpovědnost za úspěch právě do řad IT. Není cílem ušetřit náklady jako v minulosti již tolikrát. CEO si nyní uvědomují, že IT může vydělávat. Každý nový hráč na trhu je mladší, rychlejší a přichází s konkrétní inovací. A právě proto nyní více než kdy jindy má IT možnost si svou pozornost zasloužit. IT, to jsou konkrétní odpovědi IT je obor unikátní ve svém vývoji, rychlosti a dynamice. Zároveň však musíte být svým klientům partnerem, který je schopný přinést nový, zajímavý pohled do jejich oboru podnikání. Více se zajímáte o byznys, další směřování svých klientů – jak funguje banka, jak se vyrábí auto. IT v našem podání už nejsou kabely a hučící stroje, ale odpovědi na konkrétní otázky: Jak můžeme lépe obsloužit klienta na pobočce banky? Který parametr výkonu motoru auta klienta přiměje si vůz koupit? Jaká barva? Kolik času potřebují piloti na předletovou přípravu? Jak zjednodušíme práci lidem v terénu? Co když spojíme údaje o počasí a katastrální mapu? Svět kolem nás digitální? Vždy je kam jít dál. Ani po 21 letech na trhu není v Trasku o nové myšlenky a vize nouze, právě naopak. Ať jsou to biometrie a řešení založená na takzvaném biometrickém dynamickém podpisu, která spolu se systémy DMS a důvěryhodnými archivy umožňují směřovat ke zcela bezpapírovému prostředí. Nebo například mobilní reporting, portálová řešení, nástroje pro zpracování a analýzu big dat nebo technologie pro digitální banku. Dnes, právě v době, kdy Trask slaví 21 let, jsme svým klientům mnohem blíž než kdykoliv předtím. Daleko víc se s nimi bavíme o byznysu, přemýšlíme spolu s nimi nad novými cestami, jak se zlepšovat a posouvat dál. Bavíme se s nimi, kde všude například vznikají data o jejich zákaznících a jejich nákupním chování. Jak ona data využít. Pomáháme jim zlepšovat to nejdůležitější – zákaznickou zkušenost. Zpátky ke strojům? Přestože za mnohými inovacemi současnosti stojí právě IT, málokdo si to uvědomí. Proto jsme tady my, abychom našim klientům pomáhali dělat věci lépe. Nic nás netěší více, než když lidé pochválí banku za její inovaci. Budoucnost je otevřená a dříve nemyslitelné je na dosah ruky. Říkáme „zpátky ke strojům“, ale ten opravdový potenciál je v lidské představivosti a kreativitě. Autor je CEO firmy Trask Solutions ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 46 17.09.15 17:42 Předp latné 4 časop isů pr o hlas ující z darm a Anketa pro prodejce, dodavatele služeb, distributory a profesionály v prodejních kanálech IT a spotřební elektroniky Hlasujte pro IT distributory a výrobce roku! www.distributor-roku.cz Chci pĺipo menout hlasování ChannelWorld Awards je pokračovatelem historicky nejstarší nezávislé ankety IT Distributor roku, ve které obchodní partneři v České republice a na Slovensku od roku 2006 hodnotí spolupráci s distributory a výrobci ICT a spotřební elektroniky. Organizátor: Metodický garant: Generální partner: ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 47 | 47 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Vláďa Kovář zase programuje Firma Unicorn patří k největším tuzemským softwarehousům. Úspěšná je nejen v Česku, ale také daleko za našimi hranicemi. Firmu před pětadvaceti lety založil, řídí a dodnes vlastní Vladimír Kovář. Letos vaše firma Unicorn slaví pětadvacetileté výročí. Jaká bude oslava? Neplánujeme nic. Vlastně jsem vůbec nepřemýšlel nad tím, že bych kvůli tomu dělal nějaký ohňostroj. Ale když se o tom tak spolu teď bavíme, tak by si to možná nějakou oslavu zasloužilo. Ještě uvidíme. Když jste před čtvrtstoletím zakládal Unicorn, měl jste představu, jak velikou firmu časem vybudujete? Vždycky jsem chtěl mít velkou firmu. Pořád si připadám, jako bych byl na začátku. Unicorn se 1 300 zaměstnanci vám přijde malý? Jaká je tedy vaše představa velké firmy? Představoval jsem si, že budu mít velkou fabriku s komíny, která bude vyrábět věci, o něž půjde se fyzicky opřít. Závidím podnikatelům s klasickou továrnou, kteří si mohou sáhnout na své výrobky. Takové štěstí nemám. Když ukazuji náš pobočkový systém v České spořitelně nebo Tatra bance, prezentuji jen nějaká čísla na obrazovce. Navíc je to jen špička ledovce, složité back-end systémy, které poskytují data, ani vidět nejsou. Z představy o továrně mi zbyla jen část – práce s lidmi. Zaměstnávám přes 1 300 lidí, kteří každý den tvoří něco, s čím pak pracují další miliony lidí. Jinak se můj pocit, co je velká firma, pořád mění. Tak to vezmeme jinak. Jaká byla vaše první meta s Unicornem a kdy jste jí dosáhl? Roční tržba ve výši milion dolarů. To jsem udělal po dvou letech podnikání a dosáhl jsem jí prakticky sám. Měl jsem tým tří lidí, ale na práci jsem prakticky byl sám. Měl jsem jednu asistentku a kolegu, který se staral o účetnictví. Ten je mimochodem dodnes finančním ředitelem. Měli jsme tehdy neskutečnou produktivitu. Postupně jsme 48 | se stali normálním podnikem se standardním poměrem tržby na zaměstnance přes jeden a půl milionů korun ročně. Další meta? Sto milionů korun, to jsme měli v roce 1996. Dalším cílem byla miliarda, což byl extrémně velký cíl, tenkrát to neměla žádná IT firma. Splnili jsme ho v roce 2007. Říkal jsem si, že to už je dobrý výsledek. Stál mě jedno Porsche. Jak to? Když jsme dosáhli na těch 100 milionů, můj kolega David Kimr v kanceláři prohlásil, že teď uděláme tu miliardu. Odpověděl jsem, že až budeme mít miliardu, tak mu koupím Porsche. No, dneska jezdí do práce v červeném Porsche. Další ambice samozřejmě máme. Děláme v pětadvaceti zemích světa, chtěl bych, abychom byli všude. Tržby se blíží ke dvěma miliardám, Unicorn je v českém IT světě jasná ikona. Chtěl bych být stejnou ikonou i v Evropě. Třeba v energetice s naším systémem Damas už teď patříme k vyhlášeným světovým firmám, kdy ve výběrových řízeních porážíme i společnosti jako Siemens nebo ABB. Teď například řešíme velkou zakázku v Kolumbii. Jak jste se k ní dostali? Už se o nás prostě v energetice ví a oslovili nás napřímo. Ví se o nás, že jsme jedna z pěti firem na světě, které umějí splnit požadavky moderního řízení energetiky, máme vynikající poměr cena výkon a navíc zvládneme náš systém rychle nasadit. Měli jsme výhodu, že jsme začali s liberalizací energetiky poměrně pozdě, takže jsme mohli IT systém Damas postavit na zelené louce bez zátěží z minulých let. Proto je rychlý a pružný, ale také už má patnáctiletou historii, takže je i poměrně robustní. Energetika je tedy pro vás klíčovým oborem? Na domácí půdě stavíme hlavně na finančnictví, energetika je hned druhá. Ale ve světě se prosazujeme právě energetikou. Nicméně jsme schopni třeba přes naši nizozemskou pobočku sehnat i zásadní zakázky z finančního sektoru. Jak finančnictví, tak energetika jsou strategické státní obory. Procházeli jste nějakými státními šetřeními? Nejsem si vědom, že by nás někdo prověřoval. Náš software například řídí vedení elektřiny ve všech čtyřech kabelech mezi Evropou a Velkou Británií, a nikdo nás, myslím, neprověřoval. Historicky jsme u všech podniků v Česku začali malými zakázkami, které se postupně rozrostly. V České spořitelně jsem v roce 1995 za sto tisíc korun radil, jak si mají dobře udělat datový model úlohy. Potom po nás chtěli tohle a támhleto. Spolupráce se rozrostla do dnešní velikosti i bez prověřování. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 48 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK Tak v devadesátých letech se obchodovalo jedna radost. To ano, to bylo období, kdy nám služby firmy doslova rvaly z rukou. Dnes už jsou si klienti vědomi svých rozpočtů a chtějí za ně udělat maximum možné dobré práce. Myslím, že náš poměr kvality a výkonu je na trhu nejlepší, a proto u našich klientů děláme plno zakázek. Často nás pak limituje risk management zákazníka, kdy už pro něj děláme příliš mnoho věcí a byl na naší firmě extrémně závislý. Ale samozřejmě jsou klienti, které dosud nemáme, byť o ně usilujeme několik let. Tam začínáme opět malými zakázkami, které se snad jednou rozrostou. Setkali jste se při expanzi do světa s problémem, že jste z východní Evropy? Ano, třeba ve Švýcarsku při jednom výběrovém řízení o nás hlasovalo představenstvo v poměru 6 : 5 pro zadání zakázky. Problémem nebylo naše řešení, ale právě skutečnost, že jsme firma takzvaně z Východu. Ale myslím, že jsme je už přesvědčili, že neudělali chybu. Učím sebe i ostatní Sám jste začínal jako programátor, pak jste řídil firmu. Programujete ještě někdy něco? Problémem programování je, že nestačí jen hbitě napsat kód. Je to komplexní znalost, kde se také musíte trefit do toho, co ještě dělat, co už nedělat, nebo třeba vysvětlit klientovi, že jeho požadavky nejsou příliš dobré, že rychlost světla prostě nepřekoná. Určitě mám ve firmě kluky, kteří píšou programy hbitěji než já, ale právě ten kom- plexní pohled jsem tady kolem sebe všechny z počátků Unicornu učil. Pak jsem se spíš učil řídit firmu a posléze to zase učil lidi kolem sebe. To se mi, myslím, povedlo a už to dělat nemusím. Loni jsem se proto podíval znovu na programování a zjistil jsem, kde máme mezery. Tak jsem se k tomu zase vrátil. Svět programování se totiž za ty roky výrazně změnil, hodně do popředí jdou virtualizace, mobilita a malé mikroaplikace namísto robustních serverových systémů. Tomu se musíme přizpůsobit. Proto jsem si v lednu sedl a naučil jsem se Ruby, Javascript, JQuery, HTML5 a spoustu dalších věcí. Zjistil jsem, co všechno moje firma umí, ale i co se musí naučit. cie, Španělska nebo třeba Ukrajiny. Bohužel zájemců o technické vzdělání je obecně málo. Nepoužíváte Javascript? Samozřejmě že programátoři umějí Javascript, ale nemají takový přehled a znalost, jak vše šikovně propojit, kterou chci, aby měli. Neumějí udělat tu syntézu, což mě prostě od přírody jde dobře. A tak zase učím opět kolegy programování, ale také se přirozeně učím i od nich. Firma jednoho muže Co jste je už za toho půl roku naučil? Změnili jsme už některé postupy. Je to práce, která mě strašně baví a přináší mi uspokojení. Učíte je to tedy i na své vlastní vysoké škole? Samozřejmě, Unicorn College to má také v osnovách. To je můj dlouhodobý projekt, který mám velice rád. Mým snem je mít evropskou školu, jež bude vzdělávat ročně 500 lidí z Evropy v IT. Nevidím důvod, proč by v Praze nemohli studovat i lidé z Fran- Kdo je Vladimír Kovář Vladimír Kovář před pětadvaceti lety ve třech lidech založil společnost Unicorn, která dnes zahrnuje desítky firem z různých odvětví a patří mezi největší středoevropské producenty softwaru. Je to také největší česká společnost poskytující komplexní služby v oblasti informačních systémů a informačních a komunikačních technologií. Byl mimo jiné zvolen Podnikatelem roku 2008. Pravidelně také přednáší studentům na vysokých školách informatiku a management. Věnuje se řadě různých charitativních projektů. Kromě svého největšího koníčka jménem Unicorn skládá písně, hraje na kytaru a sportuje. Všechny absolventy zaměstnáte? Cílem není, aby všichni pracovali v Unicornu. Ze zhruba 50 až 70 absolventů ročně beru tak třetinu. Plánujete třeba magisterské studium? Chtěl bych, ale nemáme na splnění všech zákonných podmínek, které jsou pro magisterský cyklus třeba. Musel bych výrazně ustoupit ze svých požadavků, musel bych přijmout profesory, se kterými nechci spolupracovat. Tím směrem jít nechci. Věřím, že nám vyjde spolupráce se Škodou Auto, o akreditaci žádáme totiž spolu. Unicorn je výrazně postaven na vaší osobě. Připravujete firmu na dobu bez Vladimíra Kováře? O identitě majitele přemýšlíme s kluky z firmy často. Jsou dvě možnosti – buď budu mlžit, nebo to přiznám. Jinak to nejde. Za to, že mi firma patří, se nestydím a myslím, že by bylo složité osobu Vladimíra Kováře ve firemní identitě nepoužívat. Ale to neznamená, že by tady byl nemístný absolutismus. Nikoho tu neprotlačuji na základě známosti, firma je otevřená. Každý, kdo má ochotu a schopnost pracovat, pozitivní přístup k podniku, se tady má dobře. Přemýšlel jste někdy nad odchodem z Unicornu? Vůbec neřeším, že by firma neexistovala. Prodávat ji určitě nebudu. Z mého pohledu je Unicorn jako dobré pole. Proč bych prodával dobré pole, když má pravidelné a dobré výnosy? Raději se o něj budu dobře starat, abych měl výnosy dlouho, než se ho zbavit za jednorázovou cenu. Mám čtyři děti, které se kolem firmy motají, a můj management je mladý. Takže máme před sebou spoustu dlouhých úspěšných let. Mým důležitým úkolem teď je naučit děti hospodařit s relativně velkým majetkem. Musejí se naučit žít s ním, a ne na jeho úkor. Myslím, že jim to půjde. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 49 | 49 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST Fenomény doby Každá doba má své fenomény, tedy i svět informačních technologií. Pravda, člověk by očekával, že právě samotné technologie budou tím dominantním fenoménem, ale jak ukazuje současnost, nemusí tomu tak být. LADISLAV BEČVAŘÍK Osmdesátá léta minulého století Zasedací místnost URŘVT (Útvar racionalizace a řízení výpočetní techniky při NVP hl. m. Prahy), U radnice 3, Praha 1. Projednávané téma: Stav rozpracovanosti projektu MIS (Městský informační systém). MIS obsahuje 24 informačních okruhů; každý okruh reprezentuje oblast ovlivňující život velkoměsta a vyžadující pro svou efektivní správu a řízení podporu výpočetní techniky a počítačové grafiky, tj. např. obyvatelstvo, zeleň, doprava, životní prostředí, geologie, inženýrské sítě ad. První část programu jednání – financování Jako každý rok nebyly finanční prostředky pro úkoly ÚRŘVT Radou NVP hl. m. Prahy v období do konce léta schváleny, ovšem příslib o pozitivním výsledku onoho schválení do konce roku byl ze strany pracovníků útvaru více než reálný (pozn.: A skutečně to tak každý rok dopadlo). Druhá část jednání Stav rozpracovanosti jednotlivých subprojektů, standardní jednání o provozních problémech při jejich řešení. Organizace PUDIS (Projektový ústav dopravních a inženýrských sítí) byla realizátorem hned tří informačních okruhů – životního prostředí, geologie a technického vybavení. IO TVY (informační okruh technického vybavení), jak byl tento okruh ve zkratce nazýván v definiční studii MIS, neznamenal nic jiného než pořízení a aktualizaci digitální technické mapy města formou informačního systému. Kromě zpracování obsahu datových modelů jednotlivých inženýrských sítí byly navrhovány i technologické linky pro sběr, zpracování a aktualizaci dat. PUDIS nedisponoval jak potřebnou programátorskou ka50 | pacitou, tak hardwarovým zázemím, pouze počítačem ADT 4000 pořízeným za 4,5 milionu korun, vyráběným v ZPA Trutnov s feritovou pamětí max. 64 kB (pozn.: počítač ADT byl vyvinut jako klon počítače Hewlett-Packard HP2100/HP1000). Proto PUDIS využíval programátory a vybavení podniku VUMS (Výzkumný ústav matematických strojů), v týmu tehdy pracoval i Jan Sokol (pozn.: Mj. kandidát na prezidenta v roce 2003). Pro grafické prostředí se využívalo kreslicího plotteru Kongsberg se vstupem předpisu kresby přes děrné štítky a se získáním výsledku zakázky (jobu) – grafického výkresu – cca za 2–3 dny, čas zpracování jobu se musel objednávat minimálně týden dopředu. Zařízení bylo ve vlastnictví GŘ VHMP (Generální ředitelství Výstavby hl. m. Prahy). Co se týče zpracování jobu, stačila jedna drobná chyba na děrném štítku a šoupě na vodovodním řadu bylo vykresleno např. v místě toku řeky Vltavy. Třetí část jednání Organizační úkoly pro další období. V případě IO TVY šlo o pořízení interaktivní grafiky. V rámci tohoto úkolu byla složena pracovní komise z resortu ministerstva obrany, ČÚGK (Český úřad geodetický a kartografický), SÚGK (Slovenský úřad geodetický a kartografický) a NVP hl. m. Prahy. Komise oslovila dopisem všechny renomované společnosti dodávající odpovídající výpočetní techniku s potřebným grafickým SW, např. ESRI, Intergraph, Bull ad. Řada firem neodpověděla nebo odepsala, že jejich systémy nemají povolení pro vývoz do střední a východní Evropy (např. společnost ESRI, jejíž technologie jsou v oblasti GIS – geografický informační systém – na Magistrátu hl. m. Prahy a jím řízených organizací dnes rutinně provozovány). Součástí oslovení byla též žádost o poskytnutí demosystémů pro vyzkoušení základní potřebné funkčnosti řešení. Nakonec se podařilo zajistit „kulaté razítko“ od zástupců zmíněných čtyř resortů pro produkt Microstation ver. 3 distribuovaný v té době firmou Intergraph (dnes firmou Bentley Systems). Tento systém byl provozuschopný na prvních stolních počítačích centrálně importovaných do ČR pod značkou Leonardo, které byly dodávány v rámci státního projektu: 2000 AIP (2000 automatizovaných inženýrských pracovišť). Někdy v současnosti Zasedací místnost MHMP (Magistrát hl. m. Prahy), Mariánské nám. 2, Praha 1. Projednávané téma: Zahájení a prolongace projektů IT. První část programu jednání Financování. Podána informace o tom, že rozpočet MHMP byl standardně zpracován jako konzervativní, z pohledu IT (informační technologie) však příznivě, neboť došlo k navýšení prostředků pro IT v kapitole běžných výdajů na více než jednu miliardu korun. Jde o obzvlášť inspirující informaci, vezme-li se v úvahu skutečnost, že v posledních letech se podařilo zrušením nevýhodných smluv snížit výdaje na IT na méně než tři čtvrtiny miliardy. Kdo je Ladislav Bečvařík Po gymnáziu vystudoval obor automatizované systémy řízení ve stavebnictví na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Později studoval finanční management při nadaci Open University v ČR. Šest let působil v Projektovém ústavu dopravního inženýrství (PÚDIS) jako projektant a vedoucí střediska, v roce 1992 se stal soukromým podnikatelem a jedním ze zakladatelů a spolumajitelů firmy HSI. V počátcích historie společnosti zastával post ředitele softwarové divize, v současné době je ředitelem firmy. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 50 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST vané veřejné zakázky a dále absence nutnosti zásahu do autorských práv a licencí vytvořených v rámci jejich plnění. Nutnou podmínkou je také zachování principu efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti. Při ukončení této části byla konstatována nutná spolupráce s advokátní kanceláří pro tuto oblast. Druhá část jednání Možnost zahájení IT projektů v nejkratším možném termínu. Diskutována problematika výběrových řízení, zejména aplikace zákona č. 137/2006 Sb., kdy nabídková cena je jediným výběrovým kritériem. V této souvislosti proto byla projednávána možnost uplatnění JŘBÚ (Jednací řízení bez uveřejnění). Byla zdůrazněna nutná návaznost na předchozí realizo- Třetí část jednání Organizační změny v řízení IT. Řešeny organizační dopady odvolání radního za informační technologie a zrušení příslušného výboru zastupitelů. Problematické IT zakázky se tak přidělí do kompetence ostatních radních, což s sebou přinese eliminaci nevhodné jednosměrné koncentrace vlivu na IT a rozložení rizik mezi více rozhodovacích subjektů. (Pozn.: A jak je to s technickou mapou Prahy? Ta je nyní v gesci IPR Praha (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy), který je příspěvkovou organizací a jehož zřizovatelem je hl. m. Praha. Potýká se proto s identickými problémy.) ■ GRAND PRIX 2015 N OV I N K A ! TO NEJLEPŠÍ Z ICT THE BEST OF ICT CIO Grand Prix je ocenění udělované časopisem CIO Business World. Jeho cílem je vyzdvihnout nejvýznamnější počiny z oboru ICT. Přihlášky do dalšího kola CIO Grand Prix 2015 zasílejte nejpozději do 9. 10. 2015. Více informací naleznete na: www.cio.cz/grandprix ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 51 | 51 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST Můj pohled na IT z perspektivy 25 let Ohlédnu-li se dnes za sebe, vidím pestrobarevnou duhu vlastních emocí, které se skládají v jeden vjem obsahující moji dlouholetou zkušenost z působení v oboru IT, dnes ICT. Kdybych jej měl nějak popsat, musel bych zmínit několik paralelních pohledů na tutéž časovou plochu. Pokusím se tedy o zjednodušení a vytvoření stručné vzpomínky. BOHUSLAV CEMPÍREK ohled na historický vývoj IT má určitě svůj sociální rozměr. Na počátku 90. let jsem byl mladý a nabitý ohromnou energií. Neopouštěla mě přirozená motivace k velkým výkonům. Nezřídka jsem trávil noc na pracovišti, víkendy nepočítaje. Prostě jsem patřil ke generaci, která se dnes v zasvěcených kruzích označuje jako generace X. S významem slov korupce, klientelismus či trollování jsme se v té době opravdu nesetkávali. Neznali jsme však ani význam spousty dalších slov, které dnes patří k fundamentům jazyka, např. slovo marketing. Já osobně jsem se s ním paradoxně začal vážněji seznamovat až poté, co jsem byl zahraničním vedením společnosti Digital jmenován do funkce ředitele marketingu. Panovala atmosféra vzájemné spolupráce, často dokonce i mezi jinak poměrně ostrými konkurenty. Jedním slovem by se tehdejší atmosféra dala popsat jako všudypřítomné a bezbřehé nadšení, které nás v té době opanovalo při většině vykonávaných činností. Myslím, že dnes je tento popisovaný sociální rozměr trhu zásadním způsobem ovlivněn nastupující generací označovanou jako generace Y, a to se vším, co k tomu patří. Pochopitelně tou mnohem zásadnější sférou trhu, která se s časem dramaticky vyvíjela, byla oblast filozofického využívání IT prostředků a hlavně úroveň technologických možností IT. Nesnažím se zde o nějaký chronologický výčet technologických milníků vývoje, ale chci zmínit některé rozcestníky, na nichž se obor IT v uplynulých 25 letech ocitl a které považuji ze svého osobního pohledu za zásadní. Asi nelze opomenout velmi určující boj o místo na slunci mezi operačními systémy. P 52 | Zprvu dominantní prostor tzv. proprietárních OS byl velmi efektivně atakován OS na platformě Unix, aby tyto systémy následně musely začít respektovat především marketingově silný MS Windows. Zápolení operačních systémů pochopitelně úzce souviselo s rozvojem hardwaru. Devadesátá léta přinesla nástup osobních počítačů i pro profesionální a průmyslové využití a nastal soumrak centrálních superpočítačů i s jejich přístupem dávkového zpracování úloh. Počítačové nadšence opanovala myšlenka, že výpočetní výkon budou zajišťovat tzv. clustery propojených počítačů. Jedna z teorií dokonce počítala s vytěžováním výpočetního výkonu osobních počítačů propojených na globální úrovni. Nezní to dnes úsměvně? Tento starý rozpor mezi centralizovanými na jedné straně a distribuovanými systémy na straně druhé se v určité fázi zdál být rozhodnut. S příchodem doby, kdy se člověk snaží a snažit bude dál o digitalizaci prakticky všeho, má však tento spor nové dějství. Nyní to vypadá, že opravdu „velká data“ je třeba spravovat centralizovaně. Moderní systémy, označované pojmem cloud, představují z určitého pohledu a trochu nadneseně centralizaci všeho od hardwaru až po data. Další samostatnou kapitolu si zasluhuje stále hrubě podceňovaná bezpečnost. Zatímco v polovině 90. let nás trápila obava, aby nám hackeři nenabourali aplikaci či nepoškodili naše pracně vytvořená data, dnes se právem strachujeme nejen o naše soukromí, peníze a majetek, ale na místě je už i obava o naše zdraví a dokonce i vlastní životy. Přehnaná není ani diskuze o možném ochromení infrastruktury a obranyschopnosti států. Smutné je, že pro dostatečnou eliminaci těchto hrozeb děláme stále tak málo! » S významem slov korupce, klientelismus či trollování jsme se v té době opravdu nesetkávali. Neznali jsme však ani význam spousty dalších slov, která dnes patří k fundamentům jazyka, např. slovo marketing. Technologie, které zcela zásadním způsobem za uplynulé čtvrtstoletí ovlivnily veškeré celospolečenské chování i naše osobní životy a mimořádně urychlily celkové životní tempo, jsou samozřejmě komunikační, zvláště pak ty mobilní. Komunikace umožnily vznik internetu se všemi jeho aplikacemi a globálními společenskými dopady. Už si jen obtížně vzpomínáme na dobu, kdy písemná sdělení putovala standardní poštou několik dní nebo jak se organizovaly schůzky bez existence mobilních telefonů. Až nevěřícně dnes kroutíme hlavou, že přístup k informacím byl jen prostřednic- Kdo je Bohuslav Cempírek Vystudoval obor Technická kybernetika na bývalé Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni. Následně pracoval v Chotěbořských strojírnách jako projektant řídicích systémů pro potravinářské investiční celky a později v Ústavu jaderného výzkumu Řež na pozici vedoucího programátorské skupiny. Obchodní zkušenosti získával od roku 1991, kdy byl přijat do prodejního týmu nově založené české pobočky americké společnosti Digital Equipment. V různých funkcích zde pracoval až do poloviny roku 1998, kdy z pozice ředitele marketingu a nepřímého prodeje odešel do společnosti Alcatel Czech. Na místo generálního ředitele akciové společnosti ICZ byl jmenován v březnu 2006. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 52 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST tvím knih a časopisů a že se studovalo v tak „obskurních“ prostorách, jakými byly vědecké knihovny. Naše děti si jistě nedovedou představit, že by kdykoli a odkudkoli nemohly mluvit se svojí maminkou. A mému synovi by jistě dříve chyběla možnost neustálého on-line ověřování si pravdivosti mých výroků na „Wiki“. Avšak přes všechna nesporná pozitiva musím na stejném místě zmínit též určitou sociální degradaci, kterou s sebou přinášejí moderní sociální sítě, a alarmující slepou důvěru většiny uživatelů v informace nejen zde, ale kdekoli na „netu“. » Přes všechna nesporná pozitiva musím zmínit určitou sociální degradaci, kterou s sebou přinášejí moderní sociální sítě a alarmující slepou důvěru většiny uživatelů v informace nejen zde, ale kdekoli na „netu“. Na závěr se ještě jednou vrátím ke své úvodní větě o pestrobarevné duze vlastních emocí. To, co v ní stojí, mělo příčinu v řadě průvodních efektů: IT byl mladý dynamický obor, ve kterém platila jasná pravidla a pracovat v něm mi přinášelo opravdovou radost a životní náplň. Jak plynul čas a společnost procházela různými proměnami, i trh IT se stával jiným. Zpočátku možná nenápadně, později však stále neodbytněji se někdejší upřímná snaha o zavedení technologicky revolučních a užitečných systémů do našeho života postupně přeměnila v nástroj politických šarvátek, mediálních útoků a korupčních podezření. V některých případech možná i důvodných, v drtivé většině však vykonstruovaných. A kdo že je nakonec obětí? Bohužel právě oblast IT a její uživatelé… Byl bych však velice nerad, kdyby moje úvaha vyznívala tak, že v dnešní době přestává pršet a moje duha se pomalu rozplývá, to určitě ne! Chtěl jsem jen připomenout notoricky známý fakt, že ve světě se vše neustále mění a náš ICT svět rozhodně nebyl a nebude ušetřen. Tomu musíme neustále podřizovat své vnímání a chování a ze všech sil pomáhat prostřednictvím našeho sice mladého, ale o to důležitějšího oboru k dalšímu posunu civilizace kupředu. I poté, co se obloha rozjasní. ■ ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 53 | 53 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST IT renesance 2.0 Psal se začátek roku 1987 a já vyhořel u talentových zkoušek na FAMU. V sebeobraně před základní vojenskou službou jsem si pak vysokoškolskou přihlášku přesměroval na brněnské VUT (kde jsem si následně mnohokrát vyslechl, že „komedianti“ nemají na technice co dělat). Uplynul sotva rok a já jsem shodou okolností vyhrál celostátní kolo SVOČ (Studentské vědecké a odborné činnosti) s balíkem výukových programů pro matematiku, a tak jako mnozí jiní jsem nečekaně a šťastně uvízl v IT. JIŘÍ G9 DEVÁT ozšíření osobních počítačů čili „pécéček“ v závěru osmdesátých let minulého století nastolilo v oblasti informatiky po celém světě novou éru a neméně tak i v Československu, kam se po desítkách let embarga najednou dařilo ve velkém – byť draze – dovážet moderní techniku. Počátek poslední dekády 20. století představoval všeobecné nadšení z osobních počítačů a Computerworld požíval popularity dnes srovnatelné třeba s Top Gearem. Tak jako počítače opustily výpočetní střediska (se svými bílými plášti a gumovými přezůvkami), uchopila nové možnosti informatiky zcela nová generace inovátorů. Potenciál osobních počítačů začali vnímat kromě kybernetiků a elektrotechniků i architekti, chemici, ekonomové, lékaři… Řada z nich si uvědomila, jak jim počítače mohou zkrátit cestu k náročným výpočtům, modelům či analýzám. R Kdo je Jiří G9 Devát Zkušený harcovník v oblasti informačních technologií. Devět let pracoval pro Microsoft, z toho šest let jako generální manažer tuzemské pobočky. Tři roky působil jako viceprezident pro informační technologie a inovace a místopředseda představenstva Českých aerolinií a pak vedl českou pobočku firmy Cisco. Mezi jeho zájmy patří kinematografie, cestování, móda, sport, hudba, vaření a charita. 54 | A protože byl ekosystém osobních počítačů stále ještě v plenkách, nezbylo osvícencům všech oborů, než se sami vrhnout do programování a osedlat „pécéčka“ vlastními silami. Odtud byl už jen krůček k založení mnoha českých a slovenských IT firem a boomu informatiky 90. let uplynulého století. I bez těchto samouků by IT pokrok pádil nezadržitelným tempem, kdy např. Intel uváděl nový procesor prakticky každý druhý měsíc. Byla to však ona směsice nadšenců z nejrůznějších oborů lidské činnosti, které se žádný jiný obor – bankovnictví, stavebnictví, energetika – nemohl rovnat. Ta vytvářela z české informatiky ostrov nekonečných inovací nejen v technologiích, ale i v prodeji či marketingu, v čemkoli jsme se mohli inspirovat jinými (rozuměj: našimi původními) obory. To nás všechny povzbuzovalo v ambici dokázat, že „IT přeměňuje společnost“, jakkoli se nám toto tvrzení zdá z dnešního pohledu nadnesené. Až to exprezidenta Václava Klause přinutilo k prohlášení: „Jenom mi, prosím vás, netvrďte, že největším vynálezem lidstva je počítač.“* Do tohoto kvasu nakonec dobře zapadl i v úvodu zmíněný chemický technolog se specializací v matematickém modelování a sklony k filmovému a divadelnímu umění. Uběhlo 25 let a z české informatiky se stalo standardní odvětví ekonomiky, předvídatelné a regulované. Řada původních inovátorů se ocitla na penzi nebo tzv. diverzifikovali, případně realizují svůj inovační potenciál v biotechnologiích, udržitelných energetických zdrojích či umělé inteligenci. Nastala snad doba abiturientských večírků (za vlastní) a pouhého vzpomínání na časy, kdy se názvy Dell a Lidl veřejnosti nepletly? Trvalo to celé čtvrtstoletí, ale nadále již IT bude zřejmě jen běžně dostupnou komoditou. Anebo ne?! V uplynulých pěti letech prošly informační technologie ohromnou změnou, kdy středem veškeré inovace se stal jejich uživatel. Smartphony, sociální sítě, cloud… a internet věcí! IT nejen proniklo, ale začalo i proměňovat – teď už doopravdy – řadu jiných odvětví: rekreační sport, medicínu, telematiku a také třeba mou oblíbenou filmařinu. Dnes IT k sobě nevábí osvícené lidi z jiných oborů jako před 25 lety, ono k nim rovnou bezostyšně proniká. Proto věřím v českou IT renesanci 2.0, kdy inovace osloví novou generaci českých osvícenců. Ve strojírenství, v elektrotechnice, ve zdravotnictví, ve všem, co umíme dělat dobře a mohli bychom dělat ještě lépe s pomocí IT. Na viděnou na oslavě padesátin! ■ *) A dodal důrazně: „Tady ta vidlička,“ zatímco pozdvihl část svého příboru při slavnostním obědě v brněnském hotelu Voroněž během veletrhu Invex, „je největším pokrokem lidstva.“ „To netvrdím, pane prezidente,“ opáčil jsem zdvořile. „Podle mého soudu je totiž největším vynálezem lidstva lžička.“ ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 54 17.09.15 17:42 ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 55 | 55 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST České IT: Od dinosaurů ke cloudu Už 25 let trvá cesta českého IT, především však softwaru, směrem k uživatelům – nejen těm českým. Mezi lidmi, kteří dnes pracují v IT společnostech, není málo takových, kteří pamatují samotné začátky tohoto byznysu u nás. A někteří z nich prošli za tu dobu od rolí pěšáků až na pozice v top managementech IT firem. Mají tak možnost ohlížet se za minulostí i utvářet budoucnost českého IT. Mezi ně patří i Jiří Hub, výkonný ředitel společnosti Asseco Solutions ČR. JIŘÍ HUB Jak vnímáte čtvrtstoletí českého IT? Pro mě se historie českého IT nepíše 25 let, ale ještě o pár let déle. Osobně je vnímám od doby mých studií na střední škole, a sahá tak až k děrným štítkům. Moje první setkání s výpočetní technikou bylo ovlivněno zkušeností s „počítači“ Atari, Commodore či ZX Spectrum. V té době jsme je však využívali hlavně jako herní konzole, v jejichž společnosti jsme strávili mnoho stovek hodin. Pochopitelně u těchto zařízení se nedalo mluvit o českém IT, spíše o IT pro budoucí české uživatele, nicméně splnila svůj úkol – vyvolala v nás o tuto oblast zájem. Ostatně mnohý budoucí vynikající programátor začínal právě takto. První masověji používaný „minipočítač“ vyrobený v Čechách se jmenoval SMEP, což znamenalo „Systém malých elektronických počítačů“ (a říkalo se mu familiárně „Smepka“). Šlo vlastně o kopii počítačové techniky ze Západu v produkci zemí RVHP, ale na rozdíl od originálů to byla nevzhledná krabice s nepříliš spolehlivou funkcionalitou. To ale je ještě prehistorie… Celá 90. léta jsou obecně považována za zlatý důl českého podnikání. Platilo to i v IT? Po sametové revoluci nastal v oblasti informačních technologií bouřlivý rozvoj. V Česku v jednom okamžiku došlo k synchronizaci touhy po podnikání s obrovským potenciálem nerozvinutého trhu. A zejména trh IT byl na počátku 90. let absolutně nenasycený. Navíc to byla i doba bouřlivého rozvoje technologií souvisejících s PC. Nastala překotná „computerizace“ 56 | především podnikové sféry, a tak firmy, které do tohoto vlaku včas nastoupily, zaznamenávaly v té době běžně dvoj - i trojciferný růst. Byl onen neuvěřitelný růst v té době obecným jevem, nebo se týkal jen firem, které měly neobyčejné štěstí nebo výjimečné lidi? Příležitost měli tehdy všichni a obrovské množství společností ji také využilo. Nicméně jen ti s kvalitním podnikatelským záměrem a dobrou strategií se v prvních deseti letech vyprofilovali v klíčové hráče. Důležitou roli hrála mimo jiné i vhodně zvolená diverzifikace produktového portfolia. Produkty v oblasti IT mají různé životní cykly, takže v případě, že jeden z nich právě vyžaduje citelnou investici do dalšího rozvoje, mohou firmu táhnout ty další. Důležitým prvkem, který vedl k úspěchu, byla také ochota firmy investovat do rozvoje lidí. Rozhodujícím faktorem, zejména v první dekádě uplynulého čtvrtletí, bylo i to, zda společnost dokázala ustát přerod z „garážové“ firmičky na několiksethlavou společnost. S tím souviselo i případné předání výkonného vedení ze strany majitelů do rukou managementu. Právě v naší společnosti byl jedním z akcelerátorů růstu fakt, že původní majitelé byli velmi osvícení, a když se počet našich zaměstnanců začal blížit stovce, přestali kombinovat role vlastníků a manažerů a ponechali si dohled nad jejím dalším rozvojem z pozic v dozorčí radě. Pro řízení fi rmy vybrali mladé lidi, kteří se do té doby ve firmě vypracovali a měli touhu sebe i společnost dále rozvíjet. Tím, že změnili její strukturu na takovou, která může fungovat i bez jejich přítomnosti, de facto připravili naši společnost na dlouhověkost. Ti vlastníci firem, kteří zůstali výkonnými řediteli, podle mého názoru svou společnost z pohledu dalšího rozvoje v podstatě zakonzervovali. Za mezník v historii českého IT se považuje přelom tisíciletí s jeho strašákem Y2K. Vývoj českých IT firem se pak začal ubírat trochu jiným směrem než do té doby. Proč a jakým? Přelom tisíciletí byl opravdu signifikantní. Proč? Jednak si všichni majitelé a manažeři najednou uvědomili, jak důležitou roli hrají počítače a zejména software ve firemním životě. To bylo pro další rozvoj českého IT velmi přínosné, protože do té doby je mnozí považovali jen za nutné zlo. Kromě toho bylo milénium přelomem i v ekonomickém cyklu IT firem. Devadesátá léta představovala bouřlivý rozvoj, kdežto první dekáda nového tisíciletí se nesla ve znamení konsolidace, tedy akvizic a snižování počtu společností. Ne všechny IT firmy vzniklé v předchozím desetiletí byly totiž připraveny na budoucnost. I my jsme v roce 2000 uskutečnili svoji první akvizici – hradeckou společnost Softprofes. Konec první dekády, konkrétně roky 2009 a 2010, podle mého názoru znamenaly završení období konsolidace a sou- Kdo je Jiří Hub Ještě před dokončením vysokoškolského studia působil v LCS International v oddělení marketingu, kde postupně vytvořil plnohodnotný tým marketingových specialistů. V roce 2000 vedl vyjednávací tým během akvizice firmy Softprofes. V následujících letech byl jmenován ředitelem marketingu a později též ředitelem finanční divize. Ve stejnou dobu se stal členem představenstva společnosti LCS. Po integraci do nadnárodní skupiny Asseco group se firma přejmenovala na Asseco Solutions. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 56 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST časně nástup ekonomické recese. Po tomto období byly schopné přežít pouze silné firmy s jasně nastavenou strategií a investicemi do budoucnosti. V současné době se zdá, že se trh opět zotavuje, nicméně osobně jsem přesvědčen, že období konsolidace ještě neskončilo. Koneckonců i my jsme v posledních pár letech uskutečnili další tři akvizice. V následujících letech budou velmi pravděpodobně velké firmy pohlcovat mnohé střední a světu IT budou vládnout giganti. Zůstane množství malých, specializovaných společností, nicméně významně se sníží objem „střední třídy“. Jaký vidíte směr vývoje v oblasti IT firem pro vzdálenější budoucnost? Giganti budou nadále zbytňovat, ovšem nikoli pouze akvizicemi, ale především přibíráním dalších aktivit. Příkladem může být Microsoft. Donedávna společnost postavená především na vývoji operačních systémů a kancelářských balíků je dnes globálním poskytovatelem softwaru, platformy i infrastruktury a v neposlední řadě též výrobcem hardwaru. Vidíte v takhle rozdané hře někde místo pro mladé, začínající firmy? V oblasti velkých ERP jejich roli příliš nevidím. Ale v současné době je čím dál víc na pořadu dne přesun v podstatě všeho do cloudu a na mobilní zařízení. A právě mladé „start-upové“ firmy mají v této oblasti velkou šanci. Mohou například vyvíjet aplikace, které zvyšují komfort uživatelů, zejména při využívání a prezentování dat. Některým se již daří slušně prosazovat. A co velké firmy a cloud či další trendy současnosti? Tradiční firmy dnes umějí vyvíjet své systémy v extenzi, kterou nové společnosti nemají možnost jen tak dohnat. Na druhé straně je pro ně velmi složité – zejména vzhledem k silné zákaznické bázi a léta zdokonalovanému a propracovanému informačnímu systému – jej od základu překlopit do nových technologií. Není jednoduché se náhle začít orientovat čistě na cloud a mobility… Ti chytří ze silných hráčů však proto už dávno investují do laboratoří, kde vzniká „něco jinak“. ■ ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 57 | 57 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST Nejen o Invexu a obchodnících Rád bych popřál IDG vše jen to nejlepší k mladým pětadvacetinám a do budoucna, aby vás bylo (ještě) více vidět a slyšet, a to zejména v duchu vaší velkorysé mise – uvedené skromně dole na vašich webových stránkách. 58 | PAVEL KALÁŠEK řed 25 lety vypadal samozřejmě ICT svět úplně jinak a nabízí se jistě otázka, kdo a jak se na vývoji do dnešních dnů podílel či nepodílel a kdo se podílet měl. No a zde byla nebo měla být role médií a „poradenských“ médií možná daleko agresivnější. Na počátku, v devadesátých letech, bylo slovo – Invex. Marketingové peníze tekly proudem, firmy se předváděly velikostí a rozmanitostí něčeho, co se už sotva dalo nazvat stánkem. To vše přes den a v bujařejší podobě do pozdních večerních hodin a pak noční velkolepé party ovládly Brno. V té době se na Invexu dokonce občas i něco prodalo. Role Invexu však byla v té době nezastupitelná. Národ se na všech odborných i jiných úrovních seznamoval s fascinujícím světem IT (to C doprostřed přišlo až o něco později). Sem nelitovala přijet ani velká jména expandujícího byznysu – Bill Gates i Michael Dell a další – a Invex si moc nezadal ani s mnohem prestižnějším CeBITem. O tom, že si sem nedovolil nepřijet žádný český premiér, ani nemluvě. Interně v Československu zde vznikla komunita „ITíků“, která navazovala na některé užitečné aktivity minulosti (například SOFSEM) a stála i později na důležitých rozcestích. Pro IT firmy to byla doba velkých příležitostí a velkých marží. Jako dnes vidím, když se jednomu z našich partnerů podařilo prodat naši vlajkovou loď, které jsme něžně a familiárně říkali Emeralda. Tu pak vystavil na Invexu a postavil k ní ochranku – Emeralda měla svého bodyguarda. Vypadalo to dost úsměvně, ale byl v tom kus oprávněné pýchy. Obchodníci, kteří se v této profesi dožili dnešních dnů, vzpomínají se slzou v oku na dobu, kdy prodej jednoho většího serveru zajistil splátky hypotéky na poměrně dlouhou dobu. Novináři, ať už přišli odkudkoliv, na nás byli hodní a všichni si tak nějak mysleli, že tento ráj už bude pořád. Nicméně je třeba konstatovat, že se hrálo hodně podle pravidel, i když s postupně rozděleným trhem P ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 58 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST začaly být „divné praktiky“ čímsi, co mělo tento svět postupně srazit na kolena. IT průmysl měl obrovskou příležitost být vzorem průmyslu, který hraje fér, kde se soutěží, kde vyhrají kompetence, kvalita a odvaha pustit se do těžkých věcí a ty vyřešit. Nestalo se tak, škoda… Vysoké marže se projedly, jen málokdo využil polštář z tohoto období k akceleraci své odborné a obchodní pozice. „ITíci“ si vesměs zvykli na velmi vysoký standard (i když stále brblali, že v Rakousku berou kolegové daleko více) a marže šly dolů a dolů. Objevily se služby a komplexní řešení jako návod na cestu správným směrem. Ne všichni to však takto pochopili – pilířem všeho snažení byly produkty. Servery » Obavám se, že se neobjeví strategie budování a využití ICT, která by přirozeně vyzobávala ze všeho toho dobrého, co se v Evropě i ve světě podařilo implementovat a využívat. se například prodávaly s určitou úrovní podpory. A procentní vyjádření slevy se aplikovalo stejnou měrou na cenu podpory. Budoucnost, kdy bude železo za hubičku, nikoho moc neděsila a vizionáři mohli své pochybnosti volat třeba do studny. Křivka „odchodu“ Invexu se protínala s křivkou zrození a rozmachu SPIS(u) – Sdružení pro informační společnost, což ra- Kdo je Pavel Kalášek Je skutečný veterán českého ICT. Mimo jiné devět let řídil českou pobočku HP, která za jeho působení získala řadu ocenění (např. Nejobdivovanější firma, Nejlepší zaměstnavatel). Byl také zvolen Osobností roku. Patřil k zakládajícím členům SPIS a byl jeho dlouholetým viceprezidentem. Přes rok také pracoval jako generální manažer LogicaCMG. Od roku 2006 pracuje jako nezávislý konzultant. ději vypíšu, neboť samotný SPIS vám Google jen tak nenajde. Sdružení bylo další velkou nadějí teď už ICT průmyslu, s ambiciózními plány jako – budeme mít ministerstvo informatiky, prosadíme zákon o elektronickém podpisu, budeme preferovaným partnerem Rady vlády pro informační společnost, které se vesměs podařilo naplnit, leč dopady pro budoucnost ICT v ČR byly problematické. Dnes se snažíme pyšnit datovými schránkami, centrálními registry a podobně, ty se však narodily jinými cestami. Obávám se, že ani dnes, ani v blízké budoucnosti se neobjeví strategie budování a využití ICT, která by přirozeně vyzobávala ze všeho toho dobrého, co se v Evropě, ale i ve světě podařilo implementovat a využívat. Stále se nám někudy vrací syndrom české cesty. Opět se my – mrňous na mapě – snažíme být průkopníky nových postupů a cest – českých. Jsem přesvědčen o tom, že je to škoda. Vždyť i při integraci toho nejlepšího, co najdeme, je třeba vysoké profesionality a je zde obecně značný prostor pro vlastní tvorbu. Navíc se domnívám, že je dobře, když se nejlepší zkušenosti z komerční sféry přenášejí postupně do veřejné správy, a ne že vznikají zákony, které vůdcovství státní správy nařizují. » IT průmysl měl obrovskou příležitost být vzorem průmyslu, který hraje fér, kde se soutěží, kde vyhrají kompetence, kvalita a odvaha pustit se do těžkých věcí a ty vyřešit. Nestalo se tak, škoda… Vysoké marže se projedly. Možná mi to nebudete věřit, ale po tom všem zůstávám optimistou – přilepeným na můj oblíbený výrok: Příroda si vždy nakonec pomůže. A zde je role právě takových institucí, jako je IDG, nezastupitelná. Ať se vám daří. ■ ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 59 | 59 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST Malé zamyšlení nad světem a budoucími trendy v IT Úvodem bych rád pogratuloval Computerworldu za úspěšné působení na českém trhu po čtvrtinu století a popřál mu hodně štěstí a úspěchů v dalších dekádách. A to obzvláště proto, že současná média i žurnalistika jako taková budou procházet hlubokými proměnami. JAN KAMENÍČEK inulých 25 let bylo pro celý svět revolučních, protože během tohoto období začaly informační technologie měnit principy fungování celého světa způsobem, který nemá v celé historii lidstva obdoby. Od vynálezu knihtisku v 15. století začalo lidstvo díky možnosti rychlého šíření informací akcelerovat rozvoj na celé planetě. Telegraf, rádio a televize tento rozvoj ještě urychlily, ale masivní penetrace internetu v dnešní době má na rozvoj této planety nedozírný dopad. Dnes téměř polovina všech lidí na zemi má okamžitý přístup k téměř nevyčerpatelné zásobě informací, a to díky rychlému rozvoji IT technologií umožňujících rozjet množství start-upových firem pokrývajících zákazníky celého světa s minimální investicí. Největší zásluhu na šíření informací mají bezesporu sociální média. Například Facebook má více příznivců, než je celá populace Spojených států. To má obrovský dopad například na tradiční marketing, protože dnes pouze 14 % populace věří tradiční reklamě a téměř 80 % zákazníků preferuje referenci ať už v ústním podání nebo přes sociální média či blogy. Globalizace a rozvoj komunikačních technologií zcela změní 60 let přetrvávající architekturu informačních technologií. Už nikdy se nám nepodaří udržet si tradiční představu datového centra provozujícího veškeré aplikace pěkně doma pod zámkem, za branami firewallů a demilitarizovanou zónou. Moderní IT bude používat významné procento moderních „cloud native“ aplikací, které jsou plně distribuované a jejich apli- M 60 | kační servery mohou být v cloudu kdekoliv na světě. Jsou napsány tak, aby samy uměly řešit chybové stavy, měly vysokou dostupnost a jejich funkcionalitu mohou firmy měnit v postupných krocích každý den. Společnosti, jako jsou YouTube, Instagram, Netflix nebo Airbnb, mají aplikační portfolio napsané téměř výhradně v této architektuře, a to jim umožňuje neuvěřitelnou míru flexibility při uvádění nových funkčností na trh (alespoň v porovnání s tradičními bankami nebo telko operátory, o službách veřejného sektoru raději ani nemluvme). Tento „nový“ svět IT bude potřebovat zcela jiný přístup k bezpečnosti, protože bezpečnostní přístup založený na chránění určitého perimetru přestává v hybridním světě cloudu platit. Novým přístupem je chránit informace v závislosti na jejich bezpečnostní klasifikaci, nezávisle na tom, kde jsou konzumovány (BYOD trend), kde jsou ukládány a která aplikace je právě zpracovává, a to všechno mimo jakékoliv „bezpečné území“. I letitá architektura každého počítače, od mobilního telefonu po sálové počítače v da- tových centrech, projde v následující dekádě obrovskou změnou. Je jen otázkou jednotek let, kdy dojde k produkčnímu využití paměťových médií s vysokou vybavovací rychlostí, obrovskou kapacitou a téměř nulovou spotřebou. A prehistorická architektura, kdy počítače většinu času přesouvají data mezi různými typy paměťových úložišť (páska, disk, operační paměť, cache paměť), zcela zmizí a procesory budou přímo napojeny optickými kabely na obrovské operační paměti (v datových centrech v řádu petabajtů, v mobilech třeba 100 terabajtů). To umožní postavit se čelem dalšímu trendu, který současné IT zcela nezvládá, a tento fenomén se nazývá big data. Schopnost zpracovávat obrovské množství dat a získávat z nich informace je dnes zcela v plenkách. Povětšině umíme analyticky zpracovat pouze data uložená do databází, ale informace uložené v tzv. nestrukturovaných datech ponecháváme zcela bez povšimnutí. Videa, zvukové záznamy, ale i elektronická pošta, informace z webových stránek, dokumenty nebo spreadsheety jsme schopni prohledávat pouze na základě znakového vyhledávání, což je naprosto nedostačující. A přitom v nich leží přes 80 % nám dostupných informací. A IT příští dekády si s tímto rostoucím fenoménem bude muset poradit. Tyto trendy umožní v novém světě „internetu věcí“ nahrazovat řadu rozho- Kdo je Jan Kameníček Dlouholetý ředitel české pobočky společnosti HP. K jeho povinnostem patří dosažení obchodních výsledků měřených finančními parametry, jako jsou obrat a zisk, ale také podílem na trhu ve všech produktových řadách včetně služeb, které má v portfoliu společnost HP. Zatím nejtěžším rokem ve funkci byl pro něj ten krizový 2009, akorát převzal vedení společnosti a vzápětí musel zvládnout řadu nepopulárních opatření. I přes nepříznivé tržní podmínky pobočka v onom roce získala řadu ocenění za obchodní výsledky. K jeho největším úspěchům patří vybudování outsourcingové divize těsně po spojení firem HP a Compaq. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 60 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST dovacích činností umělou inteligencí, a my budeme žít v chytrých domech, chytrých městech a používat zcela automatizované dopravní prostředky. Nové generace Y a Z budou pracovat zcela jiným způsobem než my dnes (kdykoliv a odkudkoliv) a vyváženost mezi prací a soukromým životem bude pro ně prioritou. A tak závěrem popřeji nám všem i Computerworldu, aby tyto nové trendy pomáhaly chránit tuto planetu, a ne ji ničit, a hlavně pomáhaly zlepšovat mezilidské vztahy i kvalitu běžného života. A to bude záviset na nás všech a na naší schopnosti využít tyto nové technologie správným způsobem. ■ Staňte se čtenářem časopisů vydavatelství IDG: www.idg.cz ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 61 | 61 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST Velká datová revoluce Maje od Computerworldu při psaní tohoto článku volnou ruku, rozhodl jsem se pro sci-fi úvahu, co by se dalo dělat s daty, která ICT v uplynulých pětadvaceti letech pro stát pořídilo. Vede mě k tomu obava, že ICT je čím dál tím více zneužívané vládní reprezentací jako vehikulum pro získávání velkých objemů dat o občanech a firmách pod politickými hesly připomínajícími „Volnost, rovnost, bratrství“. RICHARD KAUCKÝ tát prostřednictvím svých úřadů o občanech ví prakticky první poslední. Kromě kompletních osobních údajů (bez kterých oficiálně pro státní instituce neexistujete) to jsou informace o příjmech (pokud jste zaměstnaný a neděláte daňové přiznání, tak je stejně stát zná zprostředkovaně podle odvodů zaměstnavatele České správě sociálního zabezpečení), jestliže podáváte daňové přiznání, tak je má rovnou správce daně. Dále to jsou údaje o vlastnictví firem, vedené v obchodním rejstříku a živnostenském registru, vlastnictví nemovitostí vedené v katastru nemovitostí, vlastnictví lodí v námořním rejstříku nebo evidenci rekreačních jachet, letadel v leteckém rejstříku a dál už asi ani nemá smysl pokračovat… Další várka údajů leží u soukromoprávních subjektů, na jejichž podnikání vydává stát licenci a vykonává dohled prostřednictvím jak svým, tak jím k tomuto účelu zřízených institucí, které mohou licenci odebrat. Jsou to banky, telefonní operátoři a podle všeho budou muset skladovat více dat o vašem chování na síti i poskytovatelé internetu. Shrnuto a podtrženo, jakmile se státní mašinerie rozhodne si vás podrobně zmapovat, protože jste „sprostý podezřelý“, výkonná moc si informace o vás dokáže získat nebo vynutit, obzvláště pokud je moc soudní oslabena. S Společnosti O firmách toho stát ví také více než dost formou daňových přiznání, odvodů, výročních zpráv a samozřejmě výše zmiňovaných registrů na cokoliv. Od roku 2016 bude mít správce daně díky kontrolnímu hlášení 62 | k DPH, zaváděnému údajně kvůli zamezení karuselových obchodů k dispozici data ke kompletní struktuře dodavatelsko-odběratelského řetězce národního hospodářství… Zní to fantaskně, ale má to jednoduchý důvod – každá firma přihlášená k DPH bude hlásit seznam daňových dokladů vstupujících do výpočtu daně (na vstupu i výstupu), takže agregací údajů v souvislé časové řadě bude možné bez problémů zjistit, kdo je klíčový dodavatel nebo odběratel konkrétní společnosti. Kontrolní hlášení k DPH sice může pomoci odhalit karuselový obchod ex-post, nicméně pro efektivní zmaření této trestné činnosti (tj. aby stát fyzicky peníze nevyplatil) je klíčové identifikovat, kdo je potenciální tzv. missing trader (hlavní aktér podvodu, který prodá zboží s cenou s DPH, daň uvede na daňovém dokladu, ale nepřizná ji podle zákona o DPH a „zmizí“, tj. firmu nelze nalézt) již při vzniku společnosti, její registraci k DPH (missing trader většinou uvádí jako místo svého podnikání falešnou adresu, využívá P. O. Box, neoprávněně používá daňové identifikační číslo apod.) a prvním nárokem na odpočet DPH, než získá peníze a zmizí (např. jak dlouho firma existuje apod., vzorců chování je možné profilovat více). Vzhledem k tomu, že karuselový podvod musí probíhat minimálně ve dvou členských státech EU, tak samozřejmě stačí sledovat pouze cestu daňových dokladů na zboží nebo služby pořízené v jiném členském státu EU a není nutné evidovat celkový vnitrostátní tok daňových dokladů kolující v českém hospodářství. Příležitost dělá zloděje a tato data v konkurenčním boji při větších akvizicích mají cenu cihel zlata, samozřejmě před spuštěním by měl být proveden komplexní bezpečnostní audit systému, protože kdyby se tato data dostala do rukou cizího státu, který si notabene s demokratickými principy neláme hlavu, byla by to bezpečnostní katastrofa nevídaných rozměrů… Vlády Mají stále větší apetit a informace, kterými již disponují, jim nestačí a chtějí ještě více. Problém začíná v okamžiku, kdy se na společenskou poptávku „voličů“ začnou zavádět zákony, které umožňují získat souhrn dat zákonnou cestou na libovolného občana nebo společnosti, kde jste vlastníkem nebo statutárním zástupcem, s možností vás následně šikanovat zejména z politických důvodů, kdy stačí jakákoliv aktivita, která je namířena proti vládě u moci. Nezaškodí se podívat na nové požadavky na získání dalších informací o nás nebo o našem podnikání. Na občany má současná vládní sestava požadavek na data prokazující původ majetku, pokud má správce daně důvodné pochybnosti, zda příjmy poplatníka odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, a nejsou mu známy skutečnosti, které by nárůst jmění, spotřebu nebo jiné vydání ozřejmovaly – tolik řečí vázanou návrhem zákona. Vzhledem k tomu, že Kdo je Richard Kaucký Žije a pracuje v Praze. Absolvent FEL ČVUT, obor telekomunikace. Původní profesí programátor, ženatý, spoluautor čtyř dětí. Jeden ze zakladatelů Software602 a autorů prvního českého textového editoru, ve firmě působí aktivně od jejího založení v roce 1991, je předsedou představenstva společnosti, působil a působí v řadě IT sdružení. Jeho největší hobby je navrhovat software, který již drahnou dobu píše někdo jiný. V mimopracovních aktivitách je dlouholetým členem správní rady mobilního hospice Cesta domů, ze sportů aktivně hraje golf a z dalších her mu nejsou cizí kulečník a licitovaný mariáš. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 62 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST boj s korupcí, dnes je to boj s daňovými úniky a kdo ví, jaké téma bude rezonovat zítra? ICT ve vládním návrhu zákona o případném dodatečném zdanění rozhoduje správce daně, a ne nezávislý soud, nechávám pokračování této části na fantazii každého jednotlivce… Na maloobchod má požadavek na data z elektronické evidence tržeb (tedy kompletní znalost toho, jaký je obrat každý den v jaké lokalitě podle provozovny, průměrná velikost tržby na zákazníka a v jaké daňové sazbě). Zkrátka docela dost informací, aby v kontextu úvahy o cíleném zneužití stálo za to obrovská data analyzovat a dát si je dohromady s odběratelsko-dodavatelským řetězcem z kontrolního hlášení DPH. Mimochodem, při plánovaném snížení daňové sazby z 21 na 15 % berňák počítá s tím, že místo každých 100 Kč bez DPH (kde nyní vybírá 21 Kč) se bude díky elektronické evidenci tržeb inkasovat 140 Kč bez DPH, aby dostal při 15% dani alespoň oněch 21 Kč, což znamená nárůst „přiznaných“ tržeb o heroických 40 %, aniž se nad tímto vpravdě stachanovským výkonem bude kdokoliv pozastavovat… Nelze se pak divit spikleneckým teoriím, že o daně vůbec nejde, protože každému, kdo ovládá kupecké počty, to prostě nevychází. Na banky má stát požadavek předávat data o bankovních účtech svých klientů do centrálního registru účtů, kde se sice údajně nemají evidovat zůstatky na účtu, ale vzhledem k apetitu, který stát na citlivá data má, je to jen otázka „malé novelky“ v budoucnu… Podle prvních informací v médiích si lze vyložit, že tento registr má fungovat tím nejhorším možným způsobem, a to prostým exportem účtů ze všech bank do jedné databáze spravované státní institucí, a nikoliv na principu otázka a odpověď na konkrétní osobu u banky přes univerzální sběrnici s přísnou evidencí, kdo se ptal a na základě jakého oprávnění (tj. účty stále budou pouze a jedině u bank, a ne u státní instituce). Pokud se bude stát stále více posouvat do role dozorce, k vysoké životní úrovni to prostě nepovede, historicky je prokázáno, že prosperují země, kde panuje mezi státem a jeho občany důvěra. Zákonodárci obou komor by si měli být vědomi toho, jakou dávají do ruky zbraň exekutivě, která žádá stále více informací, aby nás mohla lépe „bránit“ – včera to byl Přeji českému ICT, aby v následující dekádě, obzvláště za situace, kdy si vládní instituce zřizují své vlastní systémové integrátory, kteří mají realizovat agendy, na něž ukážou prstem bez veřejné soutěže, prokázalo svoji profesionalitu a hlavně odvahu (Ernest Hemingway definoval odvahu jako „důstojnost pod nátlakem“, dovolím si pro české ICT parafrázi „profesionalita pod nátlakem“) navrhovat při výstavbě státních informačních systémů takovou architekturu, jež bude účinně bránit únikům dat jak po technické, tak po procesní stránce, a která bude rigidně logovat přístupy jednotlivých osob a jejich operace nad státními daty průkazným způsobem. Mám-li přece jen udělat malou rekapitulaci, jako příklad v souvislosti s popsanou sci-fi mě těší, že kdyby se Česko ocitlo pod cílenou kybernetickou palbou, je možné využít v případě nouze pro naši obranu know-how stovek profesionálů na nejvyšší světové úrovni, kteří pracují v Brně a v Praze – laskavému čtenáři, pokud dočetl až sem, dávám malou nápovědu – obě firmy, které je zaměstnávají, začínají na „A“. Zkrátka a jednoduše řečí strohých čísel průmysl, který před čtvrtstoletím prakticky neexistoval, nyní podle ČSÚ generuje výkony přes 650 miliard Kč ročně a zaměstnává přes 140 000 lidí, za což všem, kteří se na budování českého ICT podíleli, patří (nejen) můj dík! Epilog „Dvanáct rozčilených hlasů na sebe křičelo a všechny si byly podobné. Teď už nebylo pochyb o tom, že s tvářemi prasat se něco stalo. Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka a z člověka na prase, a opět z prasat na člověka. Ale už nebylo možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti.“ Výhoda muže zralého věku je ve zkušenostech a schopnosti se poučit z úspěchů i proher. Nerad bych znovu zažíval podobenství z knížky, kterou jsem poprvé četl jako pátou kopii z psacího stroje před 35 lety. Je to Orwell a jeho Farma zvířat. ■ ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 63 | 63 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST Pořád stejný kompromis Karikaturista Dušan Pálka jednou nakreslil vtip, kde si dva rozšafní pánové vyprávějí o dovolené. „Já chtěl jet do nějaký rozvinutý země, manželka do nějaký rozvojový, tak jsme udělali kompromis a zůstali doma.“ PETR KOUBSKÝ tip z perexu je z osmdesátých let a kupodivu ho kreslíři otiskli. Dnes je to míň k smíchu než tehdy, protože pointa v některých ohledech pořád sedí. Což znamená, že Česká republika nevyužila všech příležitostí, které se jí v jejím novém životě nabídly. Platí to i pro oblast informačních technologií. Zhruba řečeno, informatiky jsou dnes dvě, pracovně jim říkejme „staré“ a „nové“ ICT, ač to nesedí úplně doslova. Do toho druhého patří většina věcí kolem internetu, e-shopy, webový obsah, internetový marketing, Seznam i se Streamem a Tondou Blaníkem, celá start-upová komunita a Křišťálová Lupa. Do prvního velké státní a podnikové projekty, kritická infrastruktura, bankomaty, telekomunikační operátoři. Každá z těchto dvou informatik má své specifické problémy. S novou to je jednodušší. Ta je ze svého vlastního pohledu celkem v pohodě, pořádá si konference, má po ruce výčet úspěšných start-upů – AVG na newyorské burze, třičtvrtě miliardy investorských peněz vložených do Socialbakers a tak dále. A má po ruce silný argument v podobě Seznamu, osamělé citadely vzdoru a nezávislosti proti Googlu (střízlivěji řečeno, chytré firmy, které rozumějí zákazníkovi jako málokdo). Jenže i ten Seznam má tržby jen trochu přes tři miliardy korun. Avast, jiná vlajková loď českého ICT, pět miliard. Boleslavská Škodovka tři sta dvacet. Nové ICT je velice zajímavé z hlediska kvalifikovaných pracovních míst, vykazuje rychlý růst a (v případě Seznamu, Avastu a dalších úspěšných, k nimž nepatří zdaleka všichni) skvělé ziskové marže. V kontextu národní ekonomiky však velkou váhu nemá. Přesné číslo nemáme, protože nemáme přesnou hranici, kde nové ICT začíná a kde končí. V 64 | Ani největší optimisté však nehádají víc než 3 % HDP, střízlivě vzato to budou spíš dvě. Kromě zpracovatelského průmyslu, který českou ekonomiku táhne (nebo potápí, podle toho, jak kolísá zahraniční poptávka), to je pořád drobná položka. I po všech těch letech. Nové ICT se dokázalo docela dobře zařídit samo pro sebe, ale do skutečné restrukturalizace české ekonomiky příliš nepromluvilo. Samozřejmě nikdo nemohl čekat, že u nás vznikne druhý Facebook nebo Google. Projekty takového rozsahu dnes téměř neexistují mimo Silicon Valley nebo přinejmenším mimo USA, protože vyžadují mimořádnou koncentraci chytrých lidí, kapitálu, vzdělání a prostředí, prostě ekosystém. A ten se vybudovat nedá, ten musí organicky vzniknout. Co se ale udělat dalo: více akceptovat realitu, všímat si třeba toho, co dělají ti výrobci aut a jejich částí, jichž je u nás tolik, spolupracovat s nimi: mapy, navigace, palubní systémy, umělá inteligence… A svézt se pak na jejich zádech na velké trhy. Snadno se to radí, vím. Stručně ke starému ICT: skvělé výsledky v bankovnictví a telekomunikacích, tahle odvětví máme ze zákaznického pohledu opravdu na úrovni a nejspíš se dá říci, že tam informatika dělá přesně to, co dělat má – zkvalitňuje a zlevňuje služby. Malér představuje státní sektor. Jednak proto, že e-government se pohybuje vpřed po celá ta léta hrozně pomalu, a má-li jaké úspěchy, jsou schované někde hluboko, občan je nevidí. A zadruhé proto, že pokud jde o státní zakázky, ICT si vysloužilo pověst nadprůměrně nedůvěryhodného a zkorumpovaného odvětví, kde musíte uplatit už i proto, abyste vyhráli tendr zaslouženě, a kde naopak můžete uplatit a vyhrát ho nezaslouženě. Všichni o tom po straně mluví, každý to oficiálně popře, skoro nikdo nemůže nic dokázat. Krize důvěry je ale nepopiratelná stejně jako stav znechucení – půjdete pracovat tam, kde jste jednou nohou v ostudě a druhou v kriminálu? Pořád jsme zamčeni ve stejném kompromisu jako za časů Pálkovy karikatury: mezi rozvinutou a rozvojovou zemí. Na rozdíl od tehdejší doby se však nemáme na koho a co vymlouvat. Ani v ICT ne. Přesněji řečeno: a v ICT už vůbec ne. ■ Kdo je Petr Koubský Je Osobností roku, analytikem informačních a komunikačních technologií (ICT), zajímá se i o jejich společenské, ekonomické a politické dopady. Je také nezávislým publicistou, moderuje odborné konference, učí na katedře informačních technologií Vysoké školy ekonomické a podílí se na činnosti vzdělávací instituce iCollege. Hned po revoluci spoluzaložil jeden z prvních počítačových magazínů v Československu – Softwarové noviny. Aktuálně se věnuje zejména vydávání on-line magazínu 067. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 64 17.09.15 17:42 Vytváříme CHYTRÁ DATA, která umožnují našim zákazníkům dělat CHYTRÁ ROZHODNUTÍ! ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 65 | 65 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST Nevidím žádného e-lídra Jaké otevřené příležitosti jsme za uplynulých 25 let měli a jaké jsme promarnili? Podmínky k rozvoji IT v Československu byly vynikající, ale ne všechny se nám podařilo bohužel využít. JAN MÜHLFEIT orevoluční doba byla úžasná, s čímkoliv kdo začal, uspěl, protože tu nebylo nic k dispozici. Vzpomínám na český textový editor T602 a další produkty ze Software602, kde jsem mimochodem začínal svou IT kariéru. Úspěch produktů a samotné firmy S602 tenkrát výrazně urychlil nástup zahraničních IT firem na lokální trh, přišly Lotus, Novel nebo třeba Microsoft. Inspirovala je k tomu právě výše obratu, který v tak malé zemi dělala lokální firma, jakou byl Software602. Zahraniční společnosti si chtěly proto také ukousnout svůj díl koláče, protože tuzemský trh rostl neuvěřitelně rychle. Mohlo za to tedy několik fenoménů. První vidím v tom, že se do IT dostali lidé se slušnou jazykovou vybaveností, ať už to byli studenti nebo třeba i jejich profesoři. Ačkoliv vyrostli v minulém režimu, byli neuvěřitelně flexibilní. Sice nevěděli nic ani o marketingu nebo obchodu, ale zvládli se to velice rychle naučit. I když upřímně řečeno, na začátku to ani znát nepotřebovali, všechno se prodávalo samo, všichni kupovali všechno. Na rozdíl od jiných nám podobných zemí tady byl neuvěřitelný hlad po hardwaru i softwaru. Za IT jsme utráceli jedno z nejvyšších procent HDP na hlavu v Evropě, a to možná platí dodnes. Dalším fenoménem, který stál za vzestupem IT v Československu, byl neskutečný zájem médií o informační technologie, vznikalo tady plno časopisů, a tento zájem generoval řadu osobností, které dovedně reprezentovaly nejen svou firmu, ale i IT průmysl obecně. Třetím fenoménem byl brněnský veletrh Invex, kam přišlo skoro 200 tisíc návštěvníků. Taková výstava široko daleko nikde nebyla, v porovnání s velikostí pořádající země dokonce ani nikde jinde na světě. Byl to druhý největší IT veletrh v Evropě, doká- P 66 | zal přilákat i špičky světového IT z největších počítačových firem – přijeli sem třeba Michael Dell nebo Bill Gates… Jenomže jsme všeho nevyužili v maximální možné míře. Přes skvělé startovací podmínky země bohužel nezainvestovala do e-dovedností. Dostatečně nepodpořila využívání technologií nejen ve státní správě, ale i v soukromém sektoru a také u domácností. Překvapivě a navzdory tomu podle výzkumu OECD naši studenti dovedou nejlépe využívat IT ze všech zemí OECD, ačkoliv mají jen jednu hodinu týdně. Výsledek nedostatečných e-dovedností se projevuje v tom, že sice hodně investujeme do IT, ale naše globální konkurenceschopnost je jenom průměrná. Tady jsme promarnili svou šanci. Přitom jsme se mohli poučit z úspěšných příběhů Estonska, Nizozemí, Skandinávie a koneckonců i Německa. Chyběl nám e-lídr, který by si vzal IT za své – i třeba jako politický program – a prosadil investice do e-dovedností. A bojím se, že nemáme nikoho takového ani teď. Alespoň ho v tuto chvíli bohužel nevidím, věřím ale, že se někdo takový objeví. Dalším naším problémem je značná nekonzistence všech politických představitelů, kteří vždy po vyhraných volbách šmahem zruší vše, co zavedli politici před nimi, a vymýšlejí vlastní nové věci. Kupříkladu ve Finsku to je tak, že na 80 % podoby e-governmentu se shodne celá politická reprezentace, při změně v parlamentu pak mění a upravují jen tu zbylou pětinu. Proto postupují neustále kupředu a netočí se v kruhu jako my. Podobný konsenzus v Česku chybí i třeba ohledně elektronizace školství, protože naše školství je na tom velmi špatně. Samozřejmě že takový neuspořádaný stav je pro IT firmy výhodný, protože se neustále nakupuje něco nového, ale zemi a státu to nic dobrého nepřinese. A k tomu se váže i poslední promarněná šance – IT průmysl nemá dnes žádné výrazné osobnosti. Není tu ani jedna silná organizace, která by IT zastupovala. Je tu příliš mnoho sdružení, jež se nedovedou dohodnout ani mezi sebou. Za IT mluví všichni a nikdo. IT už totiž není tak moc sexy, jako bývalo, stala se z něj komodita, běžná součást života. Všichni mluví o IT, ale to už málokoho zajímá. Už nemůžeme mluvit jen o technologiích, ale o tom, jak technologie ovlivňují školství, podnikání, život, dokonce i naše mozky. Všichni chtějí vědět, jak jim IT pomůže a jak IT mění svět. Zdá se mi, že v Česku jsou mezi IT a zbytkem země otevřené nůžky, které je možné zavřít, ale nikdo se o to nesnaží. ■ Kdo je Jan Mühlfeit Má za sebou velmi úspěšné budování týmů a organizací během své téměř 22 let dlouhé kariéry v Microsoftu, kde působil na různých vedoucích pozicích. Ve své poslední roli (2007–2014) byl prezidentem pro Evropu. Po odchodu z Microsoftu se věnuje zejména koučování a mentorování. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 66 17.09.15 17:42 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST Nezastupitelná role médií Odborná tištěná nebo internetová média, jakým je například Computerworld, jsou velmi potřebná nejen pro čtenáře nebo inzerující firmy, ale také pro oborová sdružení. Ty v první linii využívají pro své sdělení odborné časopisy. SVATOSLAV NOVÁK iž přes 30 let pracuji v telekomunikačním oboru, ke kterému konvergoval obor výpočetní techniky, nyní IT. Myslím si, že mě tato skutečnost zařazuje do kategorie pamětníků, a právě proto jsem přijal nabídku napsat pár řádek do tohoto časopisu, který přežil všechny nástrahy silně konkurenčního a rychle měnícího se prostředí ICT posledních 25 let. Určitě si vzpomenete na desítky nových titulů, jež vznikly v devadesátých letech (minulého století) a které po čase zanikaly jako padlé listí. Některé s velkou pompou vstupovaly na český trh, podporované sponzory zvučných jmen. Jejich hlavní podnikatelský princip byl postaven na prezentaci firem přicházejících ze zahraničí či na podpoře polostátních podniků. Prezentace byly opravdu pěkné, ale to hlavní, co musí odborný magazín přinášet, chybělo. Obsah a očekávání, co bude v dalších číslech. Vše bylo založeno na osobních kontaktech a protislužbách… Pokud se rozhodující osoby změnily, „domeček z karet se rozpadl“. V mnoha případech se takové časopisy vázaly na agentury, které poskytovaly lobbistické služby. To byl však krátkozraký princip fungování odborného časopisu. Proto velmi oceňuji časopis Computerworld, který přežil krize v letech praskajících internetových bublin či pádu finančních institucí. Že přežil období významných úsporných opatření, kdy firmy v první řadě škrtaly marketingové náklady. Jsem rád, že i odborná a reklamní oblast je vyvážená a čtenář se může těšit na další číslo. J Mohu to srovnat s mou osobní zkušeností v období studia a následně i práce pro Okresní správu spojů. Sehnat v té době číslo Technického magazínu neboli „Téčka“ bylo nesmírně obtížné. Bez známosti na poště či ve stánku PNS v podstatě ne- možné. Já jsem měl naštěstí složku stálého zákazníka ve stánku a každý měsíc jsem se těšil na nové číslo, které v době „totality a obecné šedi“ bylo vždy inspirativní. Hlavně přinášející naději, že se někde žije lépe, moderněji a svobodně. Tak nějak by to měl cítit každý čtenář, pravidelný odběratel časopisu Computerworld. I když samozřejmě v jiném kontextu doby. Odborná tištěná nebo internetová média, jakým je například tento časopis, jsou velmi potřebná nejen pro čtenáře nebo inzerující firmy, ale také pro oborová sdružení. Ta v první linii využívají pro své sdělení odborné časopisy. Zveřejnění pozičních informací sdružení typu ICT Unie je nesmírně užitečné a účinné. Proto také některá sdružení vydávají vlastní bulletiny, ale jejich dosah nemá takový záběr, jaký má Computerworld. Myslím si, že s hrdostí mohu přirovnat ICT Unii k tomuto časopisu coby stálici na nebi odborných tiskovin. ICT Unie, která vznikla spojením dvou významných asociací (APVTS – Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí – a SPIS – Sdružení Pro Informační Společnost), oslavuje nejen pět let oficiální existence, ale díky svým zakladatelům v podstatě 15 let života. Sdružení ICT firem představuje tvůrčí dílnu, která pomáhá společným úsilím prosazovat infomační a komunikační technologie jako nástroje efektivity a konkurenceschopnosti. V mnoha případech však musí být i oponentem státních úřadů a jejich projektů. Prioritou je samozřejmě nejdříve spolupráce. Takové aktivity sdružení by neměly účinnost, pokud by na českém trhu nebyla média, jakým je Computerworld. ■ Kdo je Svatoslav Novák Od roku 2010, kdy ICT Unie vznikla sloučením APVTS (Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí) a SPIS (Sdružení pro informační společnost) je prezidentem ICT Unie. V letech 1995 až 1999 působil jako generální ředitel společnosti SPT Telecom a předseda správní rady firmy Eurotel. Více než deset let byl předsedou APVTS. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT Brno, absolvoval krátkodobá studia v The William Davidson Institute/The University of Michigan Business School. ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 67 | 67 17.09.15 17:43 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST Lídři ztrácejí svá postavení Poptávka po výpočetní technice, softwaru a školení byla začátkem devadesátých let tak velká, že výrazně podpořila vznik a rozvoj českých IT společností. MARTIN PROCHÁZKA a čtvrtstoletí se v tehdejším Československu, a od roku 1993 v České republice, v oblasti informačních technologií změnilo mnoho. O to více, že jsme předtím byli dlouho omezeni zákazem vývozu technologií ze strany západních zemí a nedostatkem devizových prostředků. Pamětníci se v předlistopadové éře trápili s počítači JSEP, SMEP, ADT 4500, PP06. Vlastnosti těchto systémů, které se zpožděním kopírovaly počítače ze Západu, Z 68 | dnešní generace chápe asi stejně obtížně jako jiné artefakty socialismu – výjezdní doložku, devizový příslib, celní a devizové prohlášení. Několik šťastnějších, ke kterým se řadí i autor tohoto článku, před listopadem 1989 pracovalo na počítačích evropských výrobců ICL a Siemens, kteří se na rozdíl od amerických IBM a Digital uměli pohybovat na hranici a někdy i za hranicí embarga. Od roku 1990 jsme zaznamenali překotný nástup osobních počítačů s operačním systémem MS DOS a počítačových sítí s Novell NetWare. V polovině devadesá- tých let na scénu nastoupil Microsoft, grafické uživatelské prostředí Windows 3.1 začalo nahrazovat znakový DOS a servery Windows NT postupně vytlačovaly Novell NetWare. Sítě osobních počítačů byly spolehlivé, měly výborný poměr výkon/cena, a proto se výpočetní technika Wintel, jak se neformálně označovalo spojení systému Windows a procesorů Intel, prosadila v našich zeměpisných šířkách více než dražší systémy Unix a Macintosh. Bylo výhodné začít s podnikáním včas. Poptávka po výpočetní technice, softwaru a školení byla začátkem devadesátých let tak velká, že výrazně podpořila vznik a rozvoj českých IT společností. Tento vývoj lze dokumentovat na růstu obratu naší softwa- ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 68 17.09.15 17:43 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST Kdo je Martin Procházka Vystudoval obor technické kybernetiky na ČVUT v Praze. Předseda představenstva OKsystem je zároveň zakládající člen a jeden ze čtyř českých majitelů firmy, která se pod jeho vedením stala významným dodavatelem programových systémů a poskytovatelem komplexních ICT služeb. Mezi jeho koníčky patří tenis, dálkový běh a lyžování. Do širšího povědomí společnosti se dostal poukázáním na korupci na Ministerstvu práce a sociálních věcí. rové společnosti OKsystem v první polovině devadesátých let. V roce 1990 jsme vykázali obrat 0,08 mil. Kčs, 1991 1,4 mil. Kčs, 1992 7 mil. Kčs, 1993 23 mil. Kč, 1994 69 mil. Kč a 1995 127 mil. Kč, tedy jsme meziročně rostli v průměru o 200 %. Byli jsme prvním autorizovaným školicím střediskem Novellu ve střední a východní » Několik šťastnějších, ke kterým se řadí i autor tohoto článku, před listopadem 1989 pracovalo na počítačích evropských výrobců ICL a Siemens, kteří se na rozdíl od amerických IBM a Digital uměli pohybovat na hranici a někdy i za hranicí embarga. Evropě, prvním testovacím střediskem americké společnosti Prometric, později též školicím centrem Microsoftu. Vyškolili jsme tisíce síťových administrátorů pro podniky a státní instituce od Aše až po Košice. Vyví- jeli a dodávali jsme mzdový program, uspěli jsme ve výběrovém řízení a byli jsme s vývojem aplikačních systémů u zrodu úřadů práce. Podobně v té době vznikaly za účasti dalších firem nové rozsáhlé informační systémy na finančních úřadech, Všeobecné zdravotní pojišťovně, na České správě sociálního zabezpečení, na okresních úřadech. Ve druhé polovině devadesátých let se konkurence na českém ICT trhu již přiostřila, jednak zde působilo už více českých společností, jednak u nás založila svoji pobočku každá významnější globální společnost. Dnes je Česká republika bezprostředně navázaná na rychle se měnící celosvětový trh informačních a komunikačních technologií. Jsme svědky a zároveň uživateli vysokorychlostního a všudypřítomného internetu, bleskového vyhledávání informací, mobilních zařízení, sociálních sítí a cloudových služeb. Vše pod taktovkou společ- ností, jako jsou Google, Apple, Facebook, Twitter, Amazon, které v současnosti udávají směr. Nedávní lídři Microsoft, Intel, IBM, HP, Dell, Oracle, SAP ztrácejí svá neotřesitelná postavení a musejí řešit, jak na probíhající změny pružně zareagovat, zda se rozdělit, jaké společnosti koupit, které produkty a aktivity posílit a které opustit, jak upravit své obchodní modely a jak přitom zůstat atraktivní pro mladší generaci zaměstnanců i uživatelů. IT společnosti, které spolu s IDG Czech Republic letos oslavují 25. výročí svého za- » Nedávní lídři Microsoft, Intel, IBM, HP, Dell, Oracle, SAP ztrácejí svá neotřesitelná postavení a musejí řešit, jak na probíhající změny pružně zareagovat, zda se rozdělit, jaké společnosti koupit, které produkty a aktivity posílit a které opustit, jak upravit své obchodní modely. ložení, v České republice na malém, ale vysoce konkurenčním trhu mnohokrát s úspěchem obhájily své pozice. Do dalších let však nemohou stavět jen na svých zkušenostech a usínat na vavřínech. A co bude za dalších pět nebo deset let? Trochu tušíme, necháme se překvapit, ale zároveň bychom byli rádi alespoň malým dílem aktivním spolutvůrcem. ■ Firemní platforma pro šifrovanou komunikaci www.getbabel.com Developed by ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 69 | 69 17.09.15 17:43 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST Korupce ničí byznys Především musím poznamenat, že jako Slovákovi, který má kořeny i v Čechách (doslova – náš rod Trnků pochází z vesničky s názvem Čechy), je mi pořád ještě líto, že píšu příspěvek do přílohy, která se jmenuje „Čtvrtstoletí českého ICT“. Raději bych byl, kdyby se tato příloha jmenovala „25 let československého ICT“. Jinými slovy, kdyby nám bývali hned na začátku této éry rozvoje ICT nerozdělili Československo. MIROSLAV TRNKA sem přesvědčením Čechoslovák, a to nejen kvůli svým kořenům. Také třeba proto, že z mé rodné Trnavy je jazykově blíž na jižní Moravu než na východ Slovenska. Rozdělení Československa proto dodnes vnímám jako velkou nespravedlnost (to je čistě osobní pohled), jako velkou chybu (mám na mysli dopady tohoto kroku na ekonomiku obou států) a také jako krok, který byl úplně špatně z procesního pohledu. Samozřejmě že se politici měli zeptat nás, občanů, co jejich jednoduchému řešení říkáme. Vždyť drtivá většina občanů obou částí společného státu byla proti rozdělení… Domnívám se, že ignorováním vůle občanů tenkrát politici na obou stranách zahájili éru devastace politické kultury, z níž se vzpamatováváme dodnes. Rozdělení Československa těžce dopadlo také na naši – tenkrát ještě v podstatě stále začínající – společnost Eset. S rozdělením Československa nám prakticky přes noc klesl obrat na čtvrtinu. Ten trh, kde jsme měli většinu zákazníků, se pro nás najednou ocitl za hranicemi. Tváří v tvář byrokracii spojené s exportem jsme český trh museli opustit. Zkusili jsme ty administrativní procesy zvládnout, ale zjistili jsme, že tudy pro nás cesta nevede. V té době totiž prodávat software do zahraničí nebylo jednoduché. Na jednu stranu šlo o prodej na fyzických nosičích – kdo pamatuje instalování větších produktů z deseti dvaceti disket, ví, o čem mluvím. K tomu byl software pro úřady nesrozumitelnou a podezřelou komoditou… Opravdu to nešlo. Opuštění českého trhu pro nás bylo nepříjemné z celé řady důvodů. Především: J 70 | pro Eset to byla opravdu těžká ekonomická rána. Bylo to ještě v době, kdy jsme o geografické expanzi snad ani nesnili a Eset byl lokální československou firmou. Byli jsme ve fázi rozvoje, kdy bylo třeba investovat jak do rozvoje produktu, tak do budování firemních struktur. A přijít v takové situaci ze dne na den o tři čtvrtiny tržeb znamenalo hodně velký škrt přes rozpočet… Rozvoj Esetu a geografická expanze běžely od rozdělení Československa mimo Českou republiku. Sentiment stranou – při hledání nejlepších rozvojových příležitostí pro byznys jsme logicky byli dříve ve Spojených státech… Českou pobočku jsme založili až v roce 2001 a musím říci, že nás mile překvapilo, kolik zákazníků se k nám vrátilo. Slyšet „Já si vás pamatuji, to je dost, že jste zpátky, já bych chtěl váš produkt“, to opravdu potěší. Z mého osobního pohledu bylo opuštění českého trhu nepříjemné proto, že došlo ke zpřetrhání nebo aspoň narušení spousty vazeb. Samozřejmě, jezdili jsme dál do Česka na konference, s kolegy z dalších dvou československých antivirových firem jsme se setkávali na konferencích po celém světě – mimochodem, pokud si někde konkurujeme, v osobní rovině se to může pro- Kdo je Miroslav Trnka Slovenský podnikatel, který založil, spoluvlastní a řídí globální antivirovou firmu Eset. V létě 2014 spoluzaložil na Slovensku nadaci Zastavme korupci. Je také vítězem soutěže Podnikatel roku a IT Osobností roku. jevovat nanejvýš tak u obchodníků. Na úrovni vývoje jsme vždy spolupracovali a na úrovni vrcholového vedení jsme vždycky měli výborné vztahy. Žádné bilancování 25 let českého ICT by nebylo úplné bez zamyšlení, proč právě v Československu vznikla taková koncentrace antivirových firem. Tedy – jinde jich možná vzniklo i více. Ale nikde nejsou na malém prostoru soustředěné tři úspěšné antivirové společnosti, které se podle různých měřítek řadí k absolutní světové špičce. To je unikátní úspěch, a já jsem hrdý nejen na naši firmu, ale také na celou československou antivirovou komunitu. Otázku po příčinách tohoto úspěchu dostávám se železnou pravidelností. Možná novináři doufají, že poté, co jsem stokrát řekl, že ten důvod neznám, si konečně vzpomenu. Ale vypadá to, že si nevzpomenu. Teorie, kterou mi novináři nejčastěji podsouvají, je, že tady v Československu lidé disponují výjimečnými analytickými a podobnými schopnostmi. Zní to zajímavě a bylo by to krásné – ale kdyby to byla pravda, určitě bychom v Československu pozorovali zvýšený podíl skvělých matematiků. Což zatím bohužel nebylo prokázáno. Co se týče rozvoje ICT v Československu v uplynulých 25 letech, klíčovými faktory podle mého názoru nejsou ani tak lokální specifika, jako celkové společenské a technologické trendy. IT hrají čím dál větší roli v životě lidí i organizací všeho druhu – včetně samotného státu. Technologie přinášejí velké možnosti, ale závislost na nich znamená bohužel také riziko vzniku velkých škod, pokud z jakéhokoli důvodu nefungují. Nutnost ochrany před hrozbami z klasického pohledu nechám stranou a chtěl bych zmínit hrozbu, která je podle mého názoru neprávem opomíjená: manipulace veřejným míněním. Lidé čím dál více využívají internet, aby si udělali názor – ale přitom nerozpoznají, že jejich názor někdo cíleně ovlivňuje. A už vůbec neumějí takovým manipulacím čelit. Příkladem takové manipulace byla informační válka v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, kdy se Rusům podařilo ovládnout nebo aspoň paralyzovat prakticky všechny internetové diskuze. To považuji za velmi ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 70 17.09.15 17:43 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | nebezpečné; podle mého názoru jde o negativní projev svobody na internetu, který bude třeba nějakým způsobem řešit. Musíme se připravit, že řešení nebude jednoduché a nejspíš přinese řadu vedlejších důsledků. Ochranu před manipulacemi můžeme považovat za součást informační bezpečnosti. Právě hledání rovnováhy mezi bezpečím uživatelů a užitečností internetu a svobodou při jeho používání je podle mého názoru hlavním aspektem, který ovlivňoval vývoj softwaru v posledním období. Domnívám se přitom, že poptávka po bezpečí poroste. Ještě bych se chtěl vrátit k rozdělení Československa. Jsem rád, že nedošlo na katastrofické scénáře, které Slovensku věštily po rozdělení Československa totální krach. Ale to, že rozdělení způsobilo méně škod, než jsme se obávali, ještě neznamená, že ten krok máme hodnotit pozitivně. Z pohledu správy našich dvou států by určitě bylo lepší, kdyby se rozvíjely organicky, protože to by dalo lepší podmínky pro přejímání standardů osvědčených ve vyspělých zemích. V této souvislosti musím zmínit význam evropské integrace: podle mého názoru je civilizující vliv Evropské unie na oba státy bývalého Československa hluboce nedoceněný. V rámci jednotného státu by však odstřižení společnosti od totalitní kultury, jejíž důsledky stále ještě bohužel pozorujeme, proběhlo nepochybně rychleji. Bilancování čtvrtstoletí ICT v Československu je jistě příležitostí k vypočítávání úspěchů. Kromě nich je však dobře poukázat také na negativní jevy. Já osobně považuji za nesmírně velký problém korupci. Podle mého názoru je to mor moderní společnosti a já se proti ní snažím bojovat. Samozřejmě mohl bych se tvářit, že se mě ten problém netýká – například bych mohl žít někde v daňovém ráji. A už dávno tam mohla být přestěhovaná naše firma. Ale já mám na Slovensku kořeny, takže nehledám, kde jinde by mi bylo lépe. Snažím se udělat maximum pro to, aby bylo lépe tady. Založili jsme proto nadaci Zastavme korupci a já se podílím na jejím řízení a financuji její provoz. Domnívám se, že přední představitelé ICT průmyslu by měli převzít větší odpo- OSOBNOST vědnost za vývoj společnosti. Protože z určitého pohledu se o IT lídrech dá mluvit jako o elitě, především co do schopnosti pracovat s informacemi, měli by se podílet na formování společnosti. Já se snažím pomoci v boji s korupcí. Další příležitosti jsou v oblasti procesního řízení, systematické kontroly… Příležitostí, kde IT lídři mohou být přínosem pro společnost, a rozdělit se tak o svůj úspěch, je mnoho. Vybral jsem si téma korupce, protože to je pro společnost koule na noze, která ničí byznys. Abych nechodil daleko: například IT zakázky jsou pro korupční jednání lákavým terčem. U ICT ještě komoditizace nepokročila tak daleko jako v jiných oborech, takže je obtížné určit hodnotu a přesně porovná- vat různé možnosti. Korupce brání v přirozené selekci úspěšných a neúspěšných, paralyzuje inovace, ničí hodnoty. Možná ještě větším problémem však je, že korupce ničí morálku celé společnosti. Nejde přitom jen o veřejné zdroje, které mizí ve tmě, místo aby byly využity tam, kde to společnost opravdu potřebuje. Korupce paralyzuje fungování státu. A extrémní příklad toho, jak může dopadnout paralyzovaný stát, vidíme na východě Ukrajiny… Omlouvám se, že jsem v rámci zamyšlení nad ICT v posledním čtvrtstoletí zavedl pozornost k tak negativnímu jevu, jako je korupce. Dělám však všechno pro to, aby za další čtvrtstoletí nebylo v ročence Computerworldu o korupci ani slovo. ■ ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 71 | 71 17.09.15 17:43 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | OSOBNOST Internet: Byznys nečekaných možností Když mě do Seznamu v roce 1997 přivedl můj spolubydlící z koleje, netušil jsem, že to tak výrazně změní můj život, stejně jako jsem netušil, jak internet ovlivní životy nás všech. PAVEL ZIMA ěl jsem v devadesátých letech velké štěstí. Strahovské koleje ČVUT tenkrát nabízely nejrychlejší připojení k internetu a mně osobně daly možnost internet poznat a vyzkoušet si spoustu věcí. Ale představa, že to, co jsem zvládal na své 486 s rychlým školním připojením k internetu, zvládne teď můj mobilní telefon, byla rozhodně na hony vzdálená tomu, s čím jsem tenkrát do Seznamu přicházel. A už vůbec mě nenapadlo, že budu mít dnes v kapse telefon, který je mnohem vý- M 72 | konnější než moje tehdejší přetaktovaná 486. Celý ten posun, kdy internet, plný informací a obsahu, je vlastně běžnou součástí našich životů, dostupný kdykoliv, komukoliv a kdekoliv (pakliže má vhodné zařízení a dobrého operátora), je podle mě ta hlavní změna, co se udála za poslední čtvrtstoletí. Internet je dnes už vlastně chápán jako veřejná služba. Na internetu uspěje ten, kdo bude mít kvalitní obsah. Texty, videa, obrázky, zkrátka obsah připravený k tomu, že bude jedno, na jaké platformě a hardwaru ho použijete. Před 25 lety jsme zprávy četli v papírových novinách a dnes na tabletu nebo mobilu. Kdo je Pavel Zima Pavel Zima je generálním ředitelem společnosti Seznam.cz, kde působí od roku 1998. V letech 2004–2006 zastával pozici technického ředitele a v srpnu 2006 byl jmenován výkonným ředitelem. Od roku 2005 je také členem představenstva společnosti. Ve volném čase rád hraje fotbal a renovuje historické automobily. Věřím, že jednou bude úplně jedno, jestli se na internet budeme připojovat přes telefon, chytrou televizi, zrcadlo v koupelně, ledničku nebo budeme mít čipy v hlavách. Důležité je a bude, abychom se dostali k obsahu a informacím, které nás zajímají a baví. A ten nejzajímavější rozkvět internetu máme teprve před sebou. Těším se na nové uživatelské příběhy, které budou moci právě díky internetu a na internetu ještě vzniknout. Příběhy, jež nás ještě nenapadají nebo nám dnes přijdou na svoji dobu možná stále příliš odvážné, tak jako sci-fi se před těmi dvaceti lety zdálo mít internet s sebou stále v kapse. Já už osmnáct let pracuji u jedné a téže firmy. Ale kdykoliv se mě někdo zeptá na to, zda už to po takové době nezačíná být nuda, odpovídám, že mám hrozné štěstí. Nejenom v tom, že mě práce pro Seznam. cz pořád baví, ale také protože internet je odvětví, které se neustále vyvíjí a mění. A úspěšná internetová firma se musí vyvíjet spolu s ním. A Seznam takový je, takže nepracuji osmnáct let v té stejné fi rmě. Každý rok či dva je to jiná společnost, i když má pořád stejné jméno a pracují v ní stejní lidé. Roste spolu s internetem a mění se nám pod rukama. A to je dobře! Internet mě nepřestal bavit, fascinovat, zajímat. Mám štěstí, že pracuji právě v tomto byznysu, kde inovace a přemýšlení nově a jinak, ale hlavně o lidech a myšlení na ně je tou jedinou cestou, jak uspět. ■ ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 72 17.09.15 17:43 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT | HISTORIE Tit Titulní strany prvních dvou vydání Co Computerworldu, který začal vycházet jak jako čtrnáctideník na jaře 1990. ZÁŘÍ ÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 73 | 73 17.09.15 17:43 ČTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT ĆTVRTSTOLETÍ ČESKÉHO ICT Vydává: IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5 Tel.: 257 088 142; fax: 257 088 185 Výkonná ředitelka: RNDr. Jana Pelikánová Tajemník: Růžena Holíková, tel. 257 088 143 Vedoucí inzertního odd.: Ousmane Keita, tel. 725 326 893 Vedoucí projektu: Radan Dolejš Jazyková úprava: Dana Štropová Grafická úprava: TypoText, s. r. o. Zlom a pre-press: TypoText, s. r. o., Praha Ilustrační obrázky: Fotolia Tisk: Tiskárna Libertas, a. s. Předplatné a reklamace: IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5, tel. 257 088 163, fax 235 520 812, e-mail [email protected] Doručuje Česká pošta, s. p., v systému D + 1 Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., Vajnorská 137, P. O. Box 183, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, zelená linka 800 188 826, e-mail [email protected] COMPUTERWORLD na papíru, v počítači, mobilu i tabletu za jednu cenu! Roční předplatné tištěné a elektronické verze Computerworldu nyní jen zza 219 korun. Jako bonus navíc jen i roční předplatné tištěné verze Bu CIO Business World a SecurityWorld. nyní jen za 219 Kč! + ČERVENEC–SRPEN 2011 | ČÍSLO 7–8 WWW.BW.CZ | WWW.CIO.CZ 100 Kč | 4,32 EEMC MC World 22011 MC & HP HP Discover Discove 2011 Dvvě konference Dvě kon ko nfere rence zaměřené zam na infrastrukturu na infr in nfra rasstru rukt kturu a hybridní hy cloud ISSN 1803-7321 07 9 771803 732009 Priv P r átní cloud, CComp omput uter erworlld nej jen v ti tišštěěn variantě, ale také jeho elektronickou verzi vhodnou pro stolní počítače, mobily i tablety. Computerworld nejen v tištěné 74 | ČTVRTLETNÍK O INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI 49 Kč y 1,96 € | ZÁŘÍ 3/2011 SSouhrn ouhrn hrozeb, hrozeeb, jež jež jíjí hrozí hrozí 1100 00 let leet IBM IB BM M Stačí S ta tačí čí jít jít naa nákup nááku kup p nebo ne neb vybrat peníze z ban bankomatu bankkom oma mat atu tu a sstřípky tří řípky ky z historie IBM jsou jssou u všude všu všude kolem kolem kole em m vás vá PPovědomí ověědomí o značce zn vytvářejí vytvvář áře řejjí kkoncová onnco zařízení, řříká íká v rozhovoru roz ozh hov ovo vor oru up pro ro oC CIO Radek Sazama, generální geneerál ální ní ředitel řed ře edi dite tel el Fujitsu Fujiitsu Česká republika lehká cola a nízkotučný jogurt PPřečtěte si svůj Computerworld Com opravdu kdekoliv. Za jedno zvýhodněné předplatné nyní získáte Máte mobily pod kontrolou? Přeehlled bezpečnostního Přehled bezpečnosstního o softwaru so oftwaru u pro p ro o smartphony sm martphony Kam kráčí šifrování Je standard Je stan ndard AESS sstále tálle ještě jeeště dostatečný? dosta atečn ný? Podniková SOA Přitažlivá správa zranitelností Zabraňte nebezpečným situacím hned v zárodku Zvýhodněné předplatné objednávejte na adrese http://cw.idg.cz ZÁŘÍ 2015 čtvrtstol českého ICT.indd 74 17.09.15 17:43 SÍLA INFOR MACE ERP systémy pro výrobní a obchodní podniky ekonomické a PACS systémy pro zdravotnictví řešení pro veřejnou správu, školství a další organizace facebook.com/orcz.cz www.orcz.cz čtvrtstol českého ICT-obalka.indd ob3 18.09.15 8:40 čtvrtstol českého ICT-obalka.indd ob4 18.09.15 8:40