Stručné dějiny

Dobříš
MĚSTO DOBŘÍŠ - stručné dějiny
Město Dobříš je obklopeno ze všech stran
lesy a leží v nadmořské výšce 371 metrů nad
mořem. Z hlediska historického vývoje je Dobříš osídlena od pradávna. Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. V dobříšském muzeu je uložen pozůstatek
kamenné sekery z období přibližně 3500 let
př.n.l. nalezený u Dobříše. Dalším nálezem je
část hradiště na vrchu Hradec u Dobříše, které
mělo původně rozměry 220 m délky a 94 m šířky. Obehnáno bylo kamenným valem u paty až
12 m širokém a 3 až 5 m vysokém.
V 10. století procházela Dobříší „ZLATÁ
Mírové náměstí čp. 119 (radnice)
STEZKA“ z Prahy do Bavor. U myslivny Obora
(v lesích za osadou Vlaška) jsou dodnes patrné
zbytky slovanského nížinného kruhového hradiště zvané „Dvorce“, ale také „Na valech“. Jsou
zde ještě viditelné hliněné valy 12 až 21 m široké o výši 2-3 m a vodní příkop široký 5 až 13 m.
V době českých králů byly lesy v okolí Dobříše oblíbenou loveckou honitbou a od pradávna patřilo dobříšské zboží do majetku českých panovníků. Dle pověsti jakýsi vladyka Dobřich
(či Dobroch) dal na skalnatém ostrohu nad ohybem cesty vybudovat dřevěnou tvrz, která měla
tuto důležitou komunikaci střežit a měla poskytovat útulek zejména projíždějícím kupcům při
odpočinku. Později tu dal panovník, snad Přemysl Otakar I. vybudovat královský dvorec. Nejstarší písemná historická zmínka o Dobříši je z roku
1252, kdy na dobříšském opevněném dřevěném
loveckém dvorci sídlil král Václav I. s celým svým
dvorem a kanceláří a vydal zde čtyři královské
listiny (uložené v archivu ve Vídni). Opevněný
lovecký hrádek na skalním ostrohu „VARGAČ“
byl za Jana Lucemburského a jeho syna Karla
IV. přestavěn kolem roku 1340 (před stavbou
hradu Karlštejna) na pevný kamenný hrad. Ten
pak převzal správu nad okolními vesnicemi
a byl zabezpečen soustavou služebních manství
k jeho provozu a obraně. Někteří manové měli
povinnost k hradu Dobříši a někteří k hradu
Karlštejn.Kolem hradu vyrostla původně trhoNáměstí Svobody čp. 2 (areál bývalého statku) vá ves (písemně připomínána r.1321), která
_
postupně vzrostla na městečko. V r. 1367 přenesl Karel IV. úřad nejvyššího lovčího království
Českého z Kamýku na hrad Dobříš. Královský
hrad Dobříš spolu s hradem Karlštejn udržoval
královskou moc v Podbrdí.
Na začátku husitských válek dorazilo před
Dobříš Žižkovo vojsko, k němuž se připojily
oddíly revolučních Pražanů a celkem se zde soustředilo sedm tisíc bojovníků a 250 válečných
vozů. Oddíly udeřily na dobříšský hrad, který
po dobytí vypálily a vypálily i městečko v podhradí (současný hřbitov a návrší nad rybníkem
Koryto – U Ovčína). K této události došlo dne
Dobříšský zámek (jižní pohled)
6.února 1421. Poté dal tehdejší král Zikmund
hrad Dobříš v roce 1422 do zástavy bratřím Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat. Úřad královského
lovčího přeložil na hrad Žebrák. Zdejší statky pak byly po dobu téměř půl druhého století v zástavním držení. Avšak zástavní držitelé na svěřených statcích příliš dobře nehospodařili, a tak
se tu poměry zlepšily teprve po roce 1569, kdy
královská česká komora dobříšské zboží vyplatila a převzala zpět pod svoji správu.Samotné
městečko po svém vypálení husity se již neobnovilo v podhradí na původním místě ( po husitských válkách v polovině 16. století zde zůstalo
pouze 27 vesnických usedlostí), ale středem
nového osídlení v 16. století se stalo přibližně
dnešní hlavní náměstí. Král Ferdinand I. v roce
1543 potvrdil pro Dobříš výsady udělené kdysi
Janem Lucemburským. To povzbudilo dobříšskou obec, aby si roku 1569 na císaři MaxmiliFrancouzský park dobříšského zámku s fontánou
ánu II. vyžádala nové povýšení na město, právo
pečetiti i některé hospodářské výsady. V zastoupení panovníka vedli správu Dobříše královští
hejtmani z nichž první byl Pavel Kůrka z Korkyně. Za něho došlo k rozsáhlejším opravám
hradu a k založení pivovaru. Za správcovství
hejtmana Oldřicha Doudlebského z Doudleb
císař Rudolf II. roku 1589 povýšil opět Dobříš
na město s právem používat městského znaku
a pečeti. Starý dobříšský hrad však přestal vyhovovat náročným renesančním požadavkům na
bydlení a pro panovníky nebyl Dobříš již tak
přitažlivý. Nepřitahovalo ani nové renesanční
sídlo vybudované v poslední třetině 16. století pod starým hradem (nynější zámek). V roce
1606 dal Rudolf II. dobříšské panství znovu do
zástavy. Královským majetkem po několika stoDukelské náměstí čp. 443
letích přestala být Dobříš natrvalo za třicetileté
(Dům s pečovatelskou službou)
2
války. Císař Ferdinand II. potřeboval mnoho
peněz na vydržování vojska a proto v roce 1627
dobříšské panství zastavil a v roce 1630 prodal
císařskému radovi a nejvyššímu lovčímu Bruno
Mannsfeldovi. Přitom však vyhradil sobě, svým
dědicům a příštím českým králům právo lovit
v dobříšských lesích „červenou a černou“ zvěř.
Toto právo bylo zaznamenáno v Deskách Zemských a zrušeno bylo až v roce 1927.
Z konce 16. století jsou zaznamenány první
zmínky o židovské obci. Z tohoto období pocházejí náhrobky na židovském hřbitově na severním okraji města.
Náměstí Svobody - kostel nejsvětější Trojice
Doba středověkého rozkvětu končí po bitvě
na Bílé Hoře. Za třicetileté války je Dobříš několikrát vypleněna cizími žoldáky. Už v roce 1629
vyplenila Dobříš císařská vojska, vedená bělohorským vítězem Maxmiliánem Bavorským. V roce
1631 vydrancovalo všechny domy v Dobříši vojsko Valdštejnovo. Po necelých dvou letech pak
Dobříš vypálili a zpustošili vojáci švédského
generála Jana Gustavssona Bannéra. I Sasové,
kteří Dobříší protáhli v roce 1634 tu napáchali velké škody. A pak ještě třikrát ničili Dobříš
Švédové. V roce 1639 ve dnech 22.-23. října
bylo město opět celé vypáleno včetně zámku.
V té době mělo město Dobříš 53 městských
usedlostí. Bruno Mannsfeld již příležitost
k obnově Dobříše neměl, neboť v roce 1648,
kdy končila válka, zemřel. Dobříšské panství se
vzpamatovávalo jen pomalu. Teprve když v 50.
letech 17. století syn Bruna, František Maxmilián založil ve Staré Huti železárnu a začal průmyslově podnikat, válkou rozrušené hospodářRadnice - Mírové náměstí (severní pohled)
ství se postupně zotavovalo.
Přišli noví obyvatelé a městečko se rozrostlo směrem k západu, kde vzniklo nové podélné
náměstí. V roce 1675 císař Leopold I. obnovil
městečku Dobříši někdejší privilegia. Renesanční zámek dal Mannsfeld přebudovat na velkou barokní rezidenci (původně měl čtyři křídla
– viz plánek z roku 1727). Za silnicí před průčelím zámku nechal postavit loretánskou kapli,
která sloužila jako kaple zámecká, ale i jako farní kostel obyvatel městečka.Starší, značně poničený kostelík na návrší (první dobříšský kostel
), který stál snad již od 14. století na vyvýšině
proti hradu, přestavěný v roce 1589, dal František Maxmilián Mannsfeld v roce 1688 opravit
Karnetova zahrada - nová bytová zástavba
3
a zřídit v něm rodinou hrobku. Za panování jeho
syna Karla Františka Adama Mannsfelda bylo
Dobříšské panství a Dobříš postižena morovou
epidemií a 20. května 1720 po velkém požáru
vyhořela čtvrtina města a celý zámek. V té době
panství spravovala vdova Elenora (po Karlovi)
s nezletilým Jindřichem Pavlem. Podařilo se jim
získat prostředky na opravu zámku. Při tom si
Mannsfeld vymohl přeložit silnici před zámkem
do oblouku, aby byla dále od vjezdu do zámku.
Přestavba byla započata v roce 1745 a ukončena byla v roce 1765. Interiéry se zařizovaly ještě
kolem roku 1770. Starý hrad byl po přestavbě
změněn v sýpku.
Hrad Vargač (pohled od zámku)
Dobříšské panství měl v držení tento rod až do r.1775. Dne 24. listopadu 1775 se stala rodinná
úmluva stran spojení rodu a erbu knížat z Mannsfeldu a na Dobříši a knížat z Colloredo a na Opočně. S těmito jmény jsou pak spojeny další osudy Dobříše prakticky až do dnešních dob. Zámek
a další majetek byl v držení rodiny Colloredo-Mannsfeld až do roku 1945, kdy byl dekretem prezidenta republiky znárodněn. Po rozhodnutí soudu ve věci restituce byl v roce 1997 zámek vrácen
bratru posledního majitele Jeronýmu Colloredo-Mannsfeldovi (zemřel 2.12.1998).Novým majitelem zámku po zemřelém se stal jeho synovec Ing.Jerome Colloredo Mannsfeld.
V 18. století nastává mohutný rozmach Dobříše. V letech 1745-1765 byl postaven zámek,
v roce 1797 dokončena stavba kostela Nejsvětější Trojice, po požáru byl obnoven i starý hrad Vargač, který však po přestavbě začal sloužit jako sýpka. Jako hospodářské centrum sloužil knížecímu
dvoru statek, který je dodnes nejrozsáhlejším stavebním komplexem v Dobříši. Kromě zemědělství se v Dobříši mimořádně rychle rozvíjí průmyslová výroba. V druhé polovině 17. století v sousední Staré Huti vznikají železárny, v Dobříši byla postavena parní pila, Dobříš měla svůj pivovar,
lihovar a další menší továrny. Město se začalo rychle rozrůstat a v roce 1811 čítalo již 235 domů.
Rovněž se zlepšily komunikační možnosti přebudováním Pasovské silnice, zřízením poštovní
stanice v roce 1825, telegrafního úřadu a železnice z Dobříše do Prahy v roce 1897. Oživení cestovního ruchu bylo vzpruhou pro místní živnosti, zvláště obchodní a hostinské. V roce 1865 byla
zahájena faktorská výroba rukavic, posléze nejvýznamnější obor zdejšího průmyslu. V roce 1850
se město stalo sídlem okresního soudu, později
i okresní samosprávy a berního úřadu.
V 19. století se zdrojem obživy kromě zemědělství, stávalo rostoucí měrou rukavičkářství
(po II. světové válce byly založeny Rukavičkářské závody n.p.Dobříš a několika tisíci zaměstnanci a městu se říkalo: „Dobříš – město rukavic“), kovovýroba ( v současné době zůstala ve
městě tradiční výroba svěráků YORK a v dalším
objektu bývalého závodu Kovosvit je výroba
malých zemních strojů ), těžba a zpracování
dřeva (původně parní knížecí pila, nyní závod
Bios a depo Lesního závodu Dobříš). Výhodná poloha města podnítila stavbu Masarykova
Zámek Dobříš (pohled přes rybník Strž)
4
sanatoria, dokončeného v roce 1938. Rozvoj
města si počátkem 20. století vynutil zbudování
veřejného vodovodu a kanalizace. Rovněž bylo
město elektrifikováno, elektřinu vyráběla dobříšská elektrárna na pile.
Společenský a kulturní život města je velmi
bohatý. V Dobříši byla v období jeho historie
založena celá řada spolků s velmi intenzivní
činností. Roku 1864 byla založena Občanská
beseda, roku 1866 zpěvácký spolek Zvonař
a roku 1880 další spolek Přátelé hudby. Roku
1868 byl na Dobříši založen Sokol, který od té
doby patří svou činností k nejvýznamnějším
Mírové náměstí - alejka
občanským sdružením v Dobříši. Ke konci
19. století vznikl Sbor dobrovolných hasičů a Červený kříž. V prvních letech 20. století se počaly
objevovat další sportovní spolky, například Klub českých velocipedistů pro Dobříš a okolí, tenisový klub, fotbalový klub a další. Roku 1909 se
Dobříš stala cílem motocyklových závodů. Vznikl také Okrašlovací spolek, veřejná knihovna,
křesťansko sociální spolek Osvěta a další. Dobříšské školství se datuje od počátku výuky ve
farní škole v čp.110, v roce 1888 byla založena
živnostenská a pokračovací škola. V roce 1899
byla postavena nová školní budova na Komenského náměstí (současná I. ZŠ), v roce 1914 jí
navštěvovalo 854 dětí. V šedesátých až devadesátých létech 20. století byly postaveny nové
školní pavilony (současná II.ZŠ a gymnázium),
zrekonstruovány budovy pro Zvláštní školu
a Základní uměleckou školu. Pro sportovní
Kostelíček - pohled přes rybník Koryto
vyžití byly postaveny nové tělocvičny u škol,
sportovní hala, fotbalový stadion, zimní stadion, volejbalové a tenisové kurty a další sportovní zařízení včetně dětských hřišť.
Současné společenské a ekonomické podmínky umožňují, aby se zvolna rostoucím městem dále rozvíjela oblast průmyslu, obchodu
a služeb. Město připravilo nové stavební zóny
jak pro výstavbu nových rodinných domů tak
i pro výrobu v průmyslových zónách. Novou
výstavbu zajistilo nalezením a připojením
nových vodních zdrojů z Brdských lesů, posílením přívodu elektřiny, plynu (město je nyní
již téměř celé plynofikováno), vybudováním
nových komunikací a dalších potřebných sítí
a zařízení. Město Dobříš má také velkou výhodu tím, že leží na jednom z hlavních dopravních
Strž ve Staré Huti - památník K. Čapka
5
Sv. Jan Nepomucký
tahů z Prahy na jih Čech. Těsně po jeho okraji vede čtyřproudová komunikace, která zajišťuje velmi pohodlné a zejména rychlé spojení města s hlavním městem a dalšími regiony ČR. Vzhledem
k tomu je zde i pro cestující velmi dobré autobusové spojení, které představuje to, že každou půlhodinu po celý den je možno odjet do Prahy nebo na opačnou stranu .
V současnosti je osmitisícové město Dobříš,
díky své poloze uprostřed pohoří Hřebeny, Brdy
a Kozí Hory, vyhledávaným místem zimní a letní rekreace. Lesnatá krajina s četnými rybníky
nabízí množství turistických tras pro pěší turistiku, lyžaře a další. Pro cyklisty jsou vyznačeny
nové cyklotrasy. Pro návštěvníky Dobříše je rovněž připraveno kulturní vyžití, zejména v dobříšském zámku, kde jsou pořádány různé kulturní akce. Návštěvníci mohou navštívit zámeckou
expozici, francouzský park či Galerii JCM, kde jsou
pořádány pravidelně různé zajímavé výstavy. Kulturní
dům
Fontána v anglickém parku dobříšského zámku
Dobříš pořádá pravidelně výstavy obrazů
a fotografií ve svém výstavním sále a ve společenském sále je téměř každý týden nějaký
kulturní pořad (hudba, divadlo, přednášky apod.). Ve městě je však pořádáno ještě
mnoho dalších kulturních , společenských
a sportovních akcí.
Město Dobříš
Mírové náměstí 119
263 01 Dobříš
tel.: 318 523 422
e-mail: [email protected]
V měsíci srpnu 2005 sepsal kronikář
města Dobříše Oldřich Průša.
6