P Ř Í B Ě HL - Sebepremahaci-sex

LÍDA
Věnováno barmance jistého pražského nočního podniku, která jela začátkem prosince 1996
vlakem JAN PERNER z Prahy do Olomouce
Tato poměrně obsáhlá publikace je převedením teoretické knihy „Rozkoš bez
hranic“, pojednávající o sebepřemáhacím sexu, coby erotické aktivitě vzdělaných
lidí, do praxe.
Autor doufá, že čtenář či čtenářka v ní najde prakticky na každé stránce důvod
k sexuálnímu vzrušení a erotickému rozdráždění.
Kapitola první
SEZNÁMENÍ
Jednoho pošmourného dne na začátku prosince odjížděl jistý padesátiletý muž, šéf oddělení jednoho pražského
úřadu, na pracovní cestu do Olomouce. Kolem sedmnácté hodiny nastoupil do ostravského expresního rychlíku a
protože si zapomněl vyzvednout služební jízdenku, usadil se v prázdném kupé druhé třídy. Právě si chystal zapálit
cigaretu, když se najednou otevřely dveře kupé a objevila se v nich krásná mladá žena "Je tady volno?"
"Je, ale já kouřím…"
"To nevadí, já taky."
Těsně před odjezdem přistoupil do kupé další cestující, mladý celkem bezvýrazný voják. Sedl si, opřel se, a pak
po celou cestu bez jakéhokoli zájmu o své okolí s bezvládně roztaženýma nohama otráveně podřimoval.
Mladá žena si otevřela ilustrovaný časopis, chvíli si četla a mezitím si občas zapálila lehkou Spartu.
"Nemáte chuť na kafe?" oslovil ji muž kousek za Prahou.
"Docela bych si dala…"
"Jídelní vůz tu je, tak snad s ním budou chodit…"
Vtom se objevil průvodčí. Zkontroloval jízdenky a už se chystal jít dál, když se ho onen starší muž zeptal, na
které straně je jídelní vůz.
"Dneska tu vyjímečně není. Měl poruchu," odtušil průvodčí.
"Tak to je hezké," pravil muž, když průvodčí zavřel dveře, "a já mám na to kafe takovou chuť."
„Třeba si ho dáme v Kolíně nebo v Pardubicích,“ pravila ona mladá žena jménem Lída, jak se muž zanedlouho
dozvěděl, „pokud ho budou nosit kolem vlaku.“
Leč ani v Kolíně, ani v Pardubicích žádný nosič s kávou nechodil, navíc Lída ale před Pardubicemi usnula a spala
až těsně před Českou Třebovou.
"Nevadí vám, že jsem si bez dovolení půjčil ten časopis, když jste usnula?" optal se muž, když se probudila.
"Ne, to nevadí. Já to stejně kupuju jenom na tyhle cesty."
„Jedete domů?“ pokračoval muž.
„No, mám tři dny volno, tak jedu k našim do Kroměříže,“ řekla Lída rozespale.
„Tři dny volno? Vždyť je pondělí…, kde to pracujete?“ podivil se muž.
"Dělám v Praze barmanku v jednom podniku."
"Kde? V centru?"
"Ale ne, ve Strašnicích,“ řekla mu název podniku a kupodivu i adresu.
„Tak to já vás tam někdy navštívím,“ usmál se onen starší pán, „snad vám tam nelezou bezdomovci.“
„To ne, ale je tam ještě hospoda, a když po jedenácté večer zavře, stahujou se k nám pivaři,“ zvedla Lída otráveně
oči vzhůru.
"A co mícháte?"
"Maximálně bavoráka…"
"Tak to až někdy přijdu, ale musíte mi namíchat něco lepšího, já takové slivky nepiju…"
„Taky moc na pivaře nevypadáte,“ hodila po něm Lída zkušeně očima.
„Já mezi ně ani nechodím, nemám s nimi nic společného,“ ušklíbl se pán, „pivo mi vůbec nechutná, znám lepší
pití… jestli jsem za život vypil deset piv, tak je to hodně.“
„Mě spíš hrozně otravují ty jejich pitomé kecy,“ řekla znechuceně Lída.
„O takových blbcích říkali už staří Římané: Volovi je všechno jasné, dokud mu to někdo nevysvětlí…"
„To je teda fakt,“ řekla Lída, „ale někdy jsem z toho už strašně unavená.“
"Máte ochranku? Myslím nějakého osobního strážce, kdyby náhodou něco…"
"Nemám."
„Já jsem v mládí taky bydlel ve Strašnicích…“
„Víte, kde je Limuzká ulice?“
„No jasně, to je blízko vilky, kde bydleli naši,“ ožil pán,„ chodil jsem léta do práce na nádraží v Malešicích, když
jsem tam dělal výpravčího.“
„Tam bydlím… v garsonce,… těsně u křižovatky s Černokosteleckou,“ řekla Lída.
„My jsme bydleli Nad vodovodem,… v posledním baráku před sídlištěm.“
„Tak to víte, kde je věžák, penzion, výzkumný ústav…“
„Ve výzkumném ústavu dělal léta můj švagr,“ řekl pán, „chodil jsem denně okolo…“
„Já dělám na Starostrašnické, poblíž vozovny,“
„Víte, že jsem tam aspoň dvacet let nebyl?“ pohlédl pán na Lídu, „Bydlím na Vinohradech u Tylova náměstí.“
„Jste ženatý?“ zeptala se téměř povinně Lída.
„Rozvedený, ale manželka se odstěhovala, jeden kluk se oženil, druhý si nedávno taky pořídil byt a oba ke mně
chodí jen občas na návštěvu.“
„Ale milenku máte, že jo?“ rýpla si Lída.
„Už tři měsíce nemám,“ pravil její spolucestující blaseovaně, „po rozvodu už si s žádnou tak nerozumím.“
„Tak proč jste se rozvedl?“
„Protože jsme si se ženou nevážili dobrého bydla a chtěli si před pensí ještě něco užít,“ řekl muž, „a tak to
dopadlo.“
„To se stává,“ řekla Lída způsobně.
„Tak to já si vás přijdu vyzkoušet, co mi namícháte dobrého,“ řekl její společník za chvíli.
„Přijďte, ale nezaručuju vám, že vám to bude chutnat,“
„Já se nechám překvapit,“ podíval se muž významně na Lídu „jinak jste moc hezká, tak aspoň vás zase uvidím.“
Lída zčervenala a řekla „No, zatím jsem z toho moc neměla…“ a mávla rukou, „mužští jsou strašní sobci…“
„Nejste první, kdo to říká,“ odvětil suše spolucestující muž.
„Většinou jim jde jen o jedno… obzvlášť když vidí hezkou ženskou.“
"Já nejsem sobec, vždycky chci, aby partnerka byla úplně spokojená, ve všem. A taky se o to pokaždé snažím…"
Lída se zachvěla a pak už až do Olomouce mlčeli.
V Olomouci vystoupili na druhou stranu, takže se museli vracet zpět ke schodům do podchodu.
Když společně vyšli po schodech do haly, na informační tabuli s odjezdy vlaků zjistili, že vlak do Přerova odjíždí
za deset minut.
"Pojedete dál, nebo půjdeme na tu kávu?" zeptal se.
"Pojedu dál."
"Tak mi aspoň řekněte, jak se jmenujete křestním jménem, ať vám můžu zavolat."
"Lída…"
"Fajn, tak na shle…" řekl její společník a podal jí ruku.
"Na shledanou," odsekla Lída jakoby s nezájmem.
´PŘEDJARNÍ VEČER – NÁVŠTĚVA V BARU
Od té doby si Pán na Lídu občas vzpomněl, docela mu ležela v hlavě, a tak se jednou na jaře rozhodl, že se na ni
půjde podívat. „Snad ještě v tom baru pracuje,“ pomyslel si.
Když vstoupil do baru, bylo tam asi pět lidí a Lída právě obsluhovala.
"Dobrý večer, slečno Lído," vzhlédl Pán od stolu, když šla okolo, "pamatujete si na mne?"
"No, jste mi povědomý,“ zastavila se u něho Lída s podnosem plným prázdných sklenic, chvilku se jako
rozvzpomínala, ale pak jí došlo „na podzim ve vlaku…"
"Tenkrát jsem vám přece slíbil, že vás přijdu vyzkoušet, co mi namícháte dobrého…"
„To jsem vám slíbila?“ zeptala se ho nedůvěřivě.
„Máte asi špatnou paměť,“ odpověděl Pán.
„Tak já se pokusím něco vymyslet,“ řekla Lída, „ale nevím…“
Za chvíli mu s vítězoslavným úsměvem přinesla docela dobrý alkoholický koktail.
Pán chvíli pozoroval, jak obsluhuje právě přišedši nové hosty a Lída na sobě jasně cítila jeho pohled. Zakrátko si
udělala volnou chvilku a přisedla k němu ke stolku, „můžu na chvilku? Nebude vám to vadit?“
„Ale jděte, vždyť přece kvůli vám jsem přišel,“ usmál se na ni Pán, „a jsem rád, že jste si udělala chvíli čas.“
„To patří k povinnostem personálu vůči vzácným hostům,“ řekla Lída upřímně.
„Když se tak na vás dívám, jak jste hezká, napadlo mě, jestli byste neměla chuť jít se mnou někdy do divadla?“
„Vy byste mě vzal?“ vytřeštila oči Lída překvapeně.
„No, já chodím raději s někým… a teď nikoho nemám…“
„Vždyť já nemám ani nic na sebe…“
„To by se snad nějak vyřešilo,“ řekl Pán nenuceně.
„Když já nemám zrovna moc peněz,“ řekla smutně Lída.
„Já vám rád půjčím,“ prohlásil Pán, „a ujišťuji vás, že za to nebudu nic chtít.“
„Vážně?“
„Já jen, abyste šla se mnou do toho divadla,“ prohlásil Pán sveřepě.
„Ale jak vám to vrátím?“ povzdechla si Lída, „ale bylo by to nádherné…, už jsem v divadle dlouho nebyla a
chodila jsem tam ve školních letech velice ráda.“
„Cestou z divadla můžeme spolu zajít někam… třeba do baru, abyste viděla, co a jak to míchají jinde.“
„Vy mne chcete nabalit, ale to se vám jen tak nepovede…“ usmála se Lída a podezíravě na něho pohlédla.
„Já jen chci mít společnost do toho divadla…“, ohradil se Pán, „a vy jste navíc tak hezká. Slibuju vám, že se vás
ani nedotknu, když nebudete chtít.“
„A vy byste se mnou šel, kdybych si chtěla něco koupit?“
„A dohlédl bych na to, aby to bylo něco opravdu hezkého, zvláštního, co jen tak někdo nemá…“ usmál se Pán.
„Tak jste mně přesvědčil,“ řekla Lída, „hodilo by se vám to třeba hned zítra?“
„Koukám, že kujete železo, dokud je žhavé,“ prohlásil Pán a mile se na Lídu podíval, „ale proč ne? Já se můžu
uvolnit z práce kdykoliv… tedy pokud jsem v Praze.“
„Vy pracujete i mimo?“ zeptala se Lída zvědavě.
„Občas jezdím na týdenní služební cesty… v Česku i do ciziny,“ řekl Pán.
„Tak zítra?“ řekla odvázaně Lída, „V kolik máte čas? Já bych radši až odpoledne…“
„To si myslím, že jste asi po směně unavená,“ uznale řekl Pán, „tak kde a v kolik?“
„Ve 14 hodin v podchodu uprostřed Václaváku… před vchodem do té trafiky uprostřed.“
„Platí, řekl spokojeně Pán, „a přineste mi ještě jeden koktail… a druhý když tak sobě, ať to zapijeme. Platím!“
***
Pán byl na místě přesně, za to Lída se přiřítila s omluvou až o čtvrt hodiny později, Pán si myslel, že už ani
nepřijde. Vyrazili hned do blízkých obchodních domů, ale nic se tam Lídě nelíbilo, takže si nic nekoupila. Cestou do
Kotvy ale na návrh Pána zamířili do soukromých módních butiků, sice patřičně drahých, ovšem Lídě tam doslova
přecházel zrak. Takže začala nakupovat, při každé koupi provinile pohlédla na Pána, který ovšem musel uznat, že
má Lída vytříbený vkus. Obešli pár obchůdků na Příkopech, pak ještě zabrousili do vedlejších uliček, Lída byla jako
u vytržení a nakupovala a nakupovala, mimo jiné dvoje luxusní drahé lodičky, při placení vždy úkosem pohlédla na
Pána, co tomu jako říká, ale Pán se jen spokojeně smál. Bylo vidět, že má taky radost.
„Platím já, vždyť je to stejně všechno jen kvůli mně,“ říkal, když sázel u pokladen tisícovky.
„Ne, ne, já taky ráda chodím do divadla,“ říkala na to Lída, „jenom jsem zatím neměla s kým.“
„No tak napůl,“ snažil se ji uklidnit Pán.
„Jak já vám to jen všechno vrátím,“ upejpala se šťastná Lída.
O půl páté měli dvě nabité velké tašky a tu větší Pán Lídě galantně vzal.
„A teď bychom se mohli jít podívat na program divadel a případně hned koupit lístky,“ řekl Pán, když viděl, že je
Lída už úplně spokojená.
Zašli spolu do předprodejů v Lucerně, podrobně prostudovali programy divadel a hned koupili vstupenky na
činohru do Národního po tisíci korunách. Pán je samozřejmě zaplatil, ale pak podotkl „Rozdělíme si to, já vám budu
platit garderobu a vy kulturu… od příště, ano?“
Lída byla štěstím celá bez sebe a pochopitelně přikývla.
Nakonec spolu zašli do malé kavárničky na Václavském náměstí na dobrou kávu.
„Já nevím, jak vám mám poděkovat…“ řekla Lída, když se posadili a objednali si.
„Prosím vás, těch pár korun, to je pod moji rozlišovací schopnost,“ prohlásil Pán, „když se mnou budete chodit…
do divadla a na koncerty, co byste mi děkovala? Spíš budu vděčný já vám, když si na mne uděláte čas.“
„No to si pište, že si udělám čas,“ vydechla Lída, „já budu taky ráda, že se někam dostanu… a že mě vezmete.“
Číšník jim přinesl kávu a oba si zapálili.
„Jak to odtáhnete domů?“ zeptal se potom Pán.
„Nějak si s tím poradím,“ řekla Lída odhodlaně.
„Já vám objednám taxíka,“ navrhl jí Pán, „do Strašnic je to daleko.“
„Není třeba,“ mávla Lída rukou.
„A zaplatím ho…“ přitlačil Pán.
„Vy si mne nějak předcházíte,“ podívala se na něho podezíravě Lída, „nechcete za to přece jenom něco… to?“
„Přísahám, že ne,“ ohradil se Pán resolutně, „tak já vám na to dám jen stovku…“
„Vy jste hrozný…“
„Zato vy jste nejkrásnější žena v Praze a širokém okolí…“
„Ale jděte,“ odbyla ho Lída.
„Tak jsme kamarádi?“ zeptal se za chvíli Pán.
„Když myslíte, že je mezi mužem a ženou něco takového možné…“
„Měl jsem už v životě několik kamarádek… podotýkám, že jen kamarádek,“ ohradil se Pán.
„Taky jste jim koupil za tolik peněz oblečení?“ zeptala se Lída ironicky.
„Připouštím, že tolik ne, taky nebyly tak krásné,“ prohlásil Pán, „ale nevím, jestli to je pro skutečné kamarádství
důležité.“
Když dopili, dokouřili a zaplatili, vyšli ven a Pán kývl na taxíka.
Lída ho vděčně políbila na tvář, nasedla, taxík se rozjel a Lída mu na rozloučenou šťastně zamávala…
NÁVŠTĚVA DIVADLA
Lída byla před divadlem přesně, nádherně oblečená a perfektně upravená jako manekýnka, bylo vidět, že si umí
dobře vybrat, co jí sluší, navíc byla sama krásná. Zato Pán dorazil asi o pět minut později a upřímně se omlouval
„Promiňte, nejela mi dlouho dvaadvacítka, asi se něco stalo. Vám to zase úžasně sluší… to je nádhera!“
„Nevadí, hlavně že jste dorazil,“ řekla Lída, když vcházeli do divadla.
„Tady jsem už dlouho nebyla,“ povzdechla si.
„Tak sem budeme chodit co nejčastěji,“ řekl Pán, „sem i jinam.
„Koupila jsem si ještě jedny nové boty k těm předchozím dvěma a pár doplňků,“ pravila Lída nadšeně, „tu bílou
šálu, rukavičky a punčochy, nehodí se přece, aby žena chodila do divadla s holýma nohama jako na plovárnu…“
„Holt je vidět, že máte vkus,“ pochválil ji opět Pán.
„Snažím se aspoň v tom divadle vypadat trochu slušně,“
„Musím Vás na omluvu za pozdní příchod pozvat na něco dobrého,“ pravil Pán, když si odkládali u šatny a
zamířil spolu s ní k bufetu.
„Dáme si dvojku bílého, ne?“ navrhl suverénně, a Lída pochopitelně souhlasila.
„Dáte si k tomu ještě zákusek, že?“ zeptal se Pán galantně, ukázal do vitríny s dobrotami a vybídl Lídu, aby si
vybrala.
A Lída si vybrala. Pán si k vínu zapálil cigaretu.
„Abych moc neztloustla,“ hlesla Lída s provinilým úsměvem.
„Vy můžete,“ usmál se Pán, „navíc já mám rád, když má žena plné tvary.“
Když dopili, Pán bez okolků Lídu vyzval, aby si ještě odskočila na WC a sám šel taky. Když se znova sešli ve
foyeru, Pán Lídě nabídl, aby se do něj zavěsila, pokud se nestydí.
Lída se do něho kupodivu bez okolků zavěsila a přitom se na něho mile usmála.
„Vypadáme jako tatínek s dcerou,“ zkonstatoval s úsměvem Pán a šli si sednout na místa do hlediště.
O přestávce spolu samozřejmě opět zamířili k bufetu, dali si kávu a chlebíčky, Lída byla v sedmém nebi a pořád
opakovala, jak je ráda, že je tady s ním.
„Já jsem ještě radši, že vůbec jste…,“ podíval se jí Pán hezky do očí a nenápadně ji pohladil.
„Takhle se tatínkové k dcerám většinou nechovají,“ usmála se spokojená Lída.
„Tak ať si lidé myslí, co chtějí… navíc vy jste tady mezi nimi naprostá hvězda…“ pochválil ji opět Pán.
A Lída znova zčervenala.
Když vyšli po představení z divadla, Pán navrhl „Pojďte si ještě někam na chvíli sednout,“ a zamířil do blízkého
baru.
„Já jdu ale ráno do práce…“ namítla Lída.
„Tak si zase vezmete taxíka,“ řekl Pán a otevřel jí galantně dveře.
Vstoupili do baru, odložili si u šatny, pak se posadili, Pán objednal cinzano a mandle a oba si zapálili.
„I tady jste mezi lidmi absolutní hvězda…“ usmál se Pán, „podívejte, jak se na vás všichni dívají…“
„Až je mi to nepříjemné…“ vydechla Lída.
„Na to si budete muset zvyknout,“ usmál se opět Pán, „jste totiž opravdu strašně hezká.“
Pána najednou napadlo „a neuvažovala jste někdy o nějaké lepší práci?“
„To víte, že uvažovala… a uvažuju,“ namítla Lída, „ale to víte, s mým vzděláním…“
„Umíte na počítači?“
„Moc ne… skoro vůbec,“ povzdechla si Lída.
„Což o to, já bych vás na něm mohl něco naučit,“ řekl Pán, „mám ho doma, ale to byste ke mně musela přijít.“
„Tak to já bych možná i přišla,“ řekla Lída, „snad byste mi neublížil, vždyť se ale ještě ani moc neznáme.“
„Tak bychom se poznali,“ usmál se Pán.
„Jen aby to nebylo hlavně jinak…“ zčervenala opět Lída.
„Já nevím, co si o mně myslíte,“ namítl Pán, „já jsem totiž úplně jiný než většina ostatních…“
„Tak já o tom budu přemýšlet,“ prohlásila Lída, „až vás líp poznám.“
„A bylo by to samozřejmě zadarmo…“ řekl Pán.
„Dobře, ale teď mi raději řekněte, kam půjdeme spolu příště na kulturu,“ řekla Lída.
„Kam chcete…“
„Příště můžeme jít třeba na koncert,“ navrhla Lída.
„Ale vyberete ho vy,“ připomněl jí Pán.
„Příští volno jedu zase domů,“ řekla věcně Lída, „ ale další volno mám zase pro sebe… pro nás.“
„Tak něco vyberte… kdy to budete mít to volno?“
„Příští týden ve středu a ve čtvrtek,“ prohlásila Lída, „hodilo by se vám to?“
„To zrovna přijedu ze služební cesty,“ řekl Pán, „ve čtvrtek odpoledne už jsem úplně volný.“
„Tak já se po něčem podívám,“ řekla Lída, „šli bychom třeba do Rudolfina, tam jsem ještě nikdy nebyla.“
„A vůbec byste si mohla vzít na starost výběr kulturních podniků,“ prohlásil Pán resolutně, „kupujte si třeba
přehled, stojí pár korun a mají ho všude.“
Lída ochotně souhlasila „a vy mi to vždycky odsouhlasíte a já pak koupím lístky…“
„Ale aspoň ten svůj vám zaplatím,“ řekl Pán rozhodně.
„Já se snad nechám od vás vydržovat…“ povzdechla si Lída.
„Taková krásná žena by si to docela zasloužila…“ řekl Pán uznale.
„Ale musela by vám za to roztahovat nohy,“ ušklíbla se Lída.
„Mně teda určitě ne,“ rozčílil se naoko Pán.
„Radši mě sebou často někam vemte,“ řekla Lída už podstatně smířlivěji.
„Mohli bychom jet v létě někam na výlet,“ navrhl Pán, „vzal bych vás autem třeba do Jizerských hor…“
„Já bych chtěla spíš na Orlík… a na Šumavu,“ vydechla Lída, „tam jsem ještě nikdy nebyla.“
„No to je vedle,“ usmál se Pán.
„Můžete mne vzít kamkoliv, já sama nikam nejezdím,“ zasnila se Lída, „nanejvýš domů do Kroměříže.“
„Kdybychom se déle znali, navrhl bych vám podívat se na dovolenou třeba do Tater…“
„Co bychom tam celý týden spolu dělali?“
„Chodili na horské túry, já znám Tatry jako svoje boty,“ prohlásil Pán, „a večer to, co byste chtěla…“
„Vy vůbec nevíte, co bych chtěla, nepouštějte si mě takhle k tělu,“ téměř odsekla Lída, „já jsem nebezpečná.“
„Ještě, že se vás vůbec nebojím,“ usmál se Pán, „ale večer do nějaké stylové salaše byste snad šla, ne?“
„Možná…“ zachvěla se Lída.
Pán si zapálil a upil cinzano.
„A to bychom spali spolu na jednom pokoji?“ vyhrkla najednou zděšeně Lída.
„Snad byste to přežila,“ pohlédl na ni Pán, „já bych vždycky večer na nezbytnou dobu vypadl, než se přede mnou
přikryjete po hlavu pod peřinu,…a ráno taky.“
„Tak to jedině,…“ vydechla Lída.
„Vy musíte být i v pyžamu nebo v noční košili velice hezká…“
„Já spím jenom v pyžamu…“
„Nádherně rozcuchaná,“ řekl Pán a přimhouřil požitkářsky oči, „já bych se na vás nemohl vynadívat a asi bych
vůbec neusnul.“
„Tak to pak spolu nemůžeme nikam jet,“ zamračila se naoko Lída, „na noc.“
„Ale nebojte se, já bych vás přitom nebudil,“ usmál se opět Pán.
Lída se podívala na hodinky, a když zjistila, že se pomalu blíží půlnoc, řekla
„Už budu muset jít, abych se aspoň trochu vyspala.“
Pán zaplatil, požádal číšníka, aby přivolal taxíka a šli se k šatně obléknout.
Když vyšli, taxík už na Lídu čekal a Pán dal taxikáři nenápadně stokorunu.
„A zavolejte, až seženete ty lístky,“ řekl Pán a podal jí vizitku.
Lída ho zase hezky políbila na začínající šediny, řekla „moc vám děkuju za krásný večer,“ nastoupila do taxíku,
zabouchla dvířka, a když se taxík rozjel, opět mu spokojeně zamávala.
***
Za pár dní Lída Pánovi zatelefonovala, že na příští čtvrtek sehnala lístky do Rudolfina na Čajkovského, Dvořáka
a Beethovenovu Eroiku. Pán ji pochválil a hned se jí zeptal, kolik ji to stálo. Když mu Lída řekla sumu, zděsil se,
kde na to vzala tolik peněz, Lída mu odpověděla, že díky němu už ušetřila dost.
Oba se pak domluvili, že se sejdou už odpoledne a půjdou si nejdřív předtím spolu sednout někam do baru na
Malou Stranu nebo na Kampu.
JARNÍ ODPOLEDNE
(na Malé Straně, večer na koncertě)
Byl krásný jarní den koncem dubna, sluníčko už vesele svítilo a docela hřálo. Oba se sešli ve čtyři odpoledne u
Národního divadla, Lída přišla zase nádherně vyfiknutá, měla mimo jiné nový účes, který jí Pán nadšeně pochválil.
„Nemůžu vám přece dělat ostudu…“ zapýřila se Lída.
Pak šli spolu po nábřeží ke Karlovu mostu a po něm na Kampu. Tam ale nic volného nenašli a tak pokračovali
Mosteckou ulicí až na Malostranské náměstí, kde zakotvili v malém útulném podniku pod podloubím.
Posadili se na nově otevřenou zahrádku v podloubí, objednali si vinný střik a vedli nezávazné řeči. Lída byla zase
podivným způsobem v přítomnosti Pána nečekaně šťastná a spokojeně se nastavovala jarnímu sluníčku.
Dali si druhý střik, vykouřili přitom každý aspoň tři cigarety, ale Pán najednou povídal
„Myslím, že bychom se měli navečeřet, už je skoro šest a při koncertě by nám kručelo v břiše.“
„Něco malého si dáme…“ souhlasila Lída.
„Vy pořád ¸něco malého… navečeřet se musíte pořádně!“ pokáral Lídu, požádal číšníka o jídelní lístek a pak ji
doslova donutil, aby si vybrala něco ze specialit a sám si vybral také.
Když jim přinesli jídlo, Lída vytřeštila nad obrovskou porcí oči a vyhrkla „to nesním ani za týden!“
„Možná když jste sama, ale se mnou to spořádáte jedna dvě,“ řekl Pán přísně, „a neodmlouvejte. Dobrou chuť!“
„Dobrou chuť!“ odpověděla tiše Lída a ucítila, že zvlhla mezi nohama. Bez hlesnutí se dala poslušně do jídla, za
dvacet minut položila beze slova příbor na úplně prázdný talíř. Pán už také pomalu dojídal.
„Už je skoro sedm, takže bychom mohli pomalu jít,“ prohlásil, když odložil talíř a zapálil si cigaretu. Přivolal
číšníka, objednal dvě kávy a zaplatil.
Dopili kávu, vstali a šli Letenskou ulicí kolem Ministerstva financí na Klárov a po Mánesově mostě k Rudolfinu.
Tam si odložili v šatně, Lída se pořád nadšeně rozhlížela kolem sebe, pak si došli na WC a hned šli do sálu.
Lída svým zjevem mezi posluchači opět naprosto zářila.
O přestávce si dali skleničku červeného vína, vzali si ho do foyeru a zapálili si k němu cigaretu.
Po koncertě se dali z Rudolfina po nábřeží zpátky k Národnímu divadlu, zahnuli na Národní třídu a na Perštýně
zakotvili v malém nočním baru.
„Dáme si pro změnu whisky,“ navrhl Pán, „to jsem zatím moc nepil, naposled loni v Londýně pravou skotskou.“
„U nás máme jen Johnyho Wolkera a Ballantinku,“ řekla Lída, „ale jde to na odbyt minimálně.“
„Tady to zatím nemá tradici,… jako rum z bramborových šlupek a pivo,“ ušklíbl se Pán.
„V poslední době letí taky hodně fernet…“ řekla Lída.
„Lak na rakve,“ podotkl Pán, „to se mi vyloženě hnusí.“
„Já mám taky ráda něco lepšího… nebo sladšího…“
„Koňak?“
„Třeba… ale strašně mi chutnalo to cinzano… s vámi,“ zčervenala Lída.
„Před revolucí tady nebylo skoro nic… když tak nanejvýš v Tuzexu,“ řekl Pán.
„To jsem na to byla ještě moc malá…“
„Podívejte, tady probíhala listopadová revoluce,“ ukázal Pán rukou naproti do podloubí, „tady je tenkrát mlátili.“
„To mně bylo teprve sedmnáct,“ řekla Lída, „a byla jsem těsně po škole.“
„Pamatuji se, jak jsme tenkrát lítali po Praze s letáky a dalšími propagačními materiály,“ řekl Pán.
„My jsme o tom v Kroměříži ani moc nevěděli…“ a ucucla si whisky.
„Tehdy začal první inzertní časopis s rubrikou Hezké chvíle,“ pravil Pán s úsměvem, „jmenoval se tuším Print.“
„To u nás v Kroměříži vůbec nebylo…“
„Já jsem se tehdy snažil najít někoho k sobě,“ vzpomínal Pán, „a dost jsem si od toho sliboval, ale bezvýsledně.“
„Tenkrát se myslím jasně ukázalo, jak jsou lidé ubozí,“ řekla Lída, „každý si chtěl jenom vrznout… ale vedle.“
„Já jsem si myslel, že podobných lidí jako já je mnoho, ovšem ukázalo se, že není…“ pravil opět zachmuřeně
Pán, „takže jsem byl zklamaný, zkoušel jsem to ještě nějakou dobu v Annonci, ale pak jsem toho nechal, protože to
bylo beznadějné…“
„A co jste hledal? Vy jste nějak zvlášť zaměřený?“
„To sem nepatří…“ mávl Pán rukou.
„Homo… nebo snad sadista?“ vyzvídala dále Lída.
„Těch je jak vidno dost,“ odsekl Pán, „nic takového, já jsem vcelku normální člověk… žádný úchyl.“
Lída si zapálila cigaretu a znova si s požitkem ucucla whisky.
„Já jsem se nějak změnila, co se známe… a chodíme spolu na tu kulturu,“ pohlédla najednou na Pána.
„Jak, proboha?“
„No, nějak je mi na tom světě líp…“
„Jak tomu mám rozumět?“
„Cítím se mnohem přirozeněji… a spokojeněji…“ řekla Lída upřímně.
„Kvůli mně?“
„Ano… působíte na mě… nějak podivně hezky a přitom přísně,“ sklopila Lída oči.
„To jsem si všiml, jak jste bez řečí rychle spořádala tu večeři,“ usmál se Pán, „skoro jako na rozkaz.“
„O kterém se nediskutuje…“ doplnila ho tiše Lída.
„A myslíte, že je to špatně, když jste se jednou pořádně najedla?“ zeptal se jí Pán překvapeně, „Bylo vám potom
špatně?“
„Ne… naopak,“ pohlédla na něho Lída téměř oddaně.
„Tak to musíme chodit na večeři častěji,“ prohlásil Pán, „to kilo navíc vám neuškodí, v práci ho zase vyběháte.“
„To teda jo…“
„A vůbec uvažovala jste o tom, jak jsme posledně mluvili o té práci?“
„Ano… ale nevím, jestli je vhodné, abych kvůli tomu chodila k vám,“ pravila Lída.
„Počítačové kursy jsou i jinde…“ odsekl Pán, „ale za peníze.“
„Nebuďte na mě zlý,…“ řekla Lída omluvně.
Zapálili si.
„A příště půjdeme zase do divadla,“ navrhla za chvíli Lída.
„Tentokrát třeba do Činoherního klubu,“ dal jí Pán tip.
„Dobrá, podívám se po vstupenkách, až pojedu do Prahy,“ přikývla Lída.
„Kdy máte zase na mě volno?“ zeptal se Pán, „…teda na to divadlo,“ opravil se vzápětí.
„Za čtrnáct dnů zase ve středu a ve čtvrtek,“ řekla Lída.
„Dobře, to jsem celý týden v Praze, takže mám každý večer čas,“ odsouhlasil Lídě termín Pán.
„A pak třeba na rock,“ navrhla Lída, „líbí se vám to?“
„Docela jo, vždyť jsem na tom vyrostl,“ pravil Pán, „ale ještě radši mám jazz a moderní elektroniku.“
„Tak to jste zase jeden z mála,“ řekla Lída obdivně.
„Ale na ten jazz bychom taky jednou mohli jít,“ navrhl Pán, „třeba do Agharty v Krakovské.“
„Tak já koupím Lístky do toho Činoherního klubu a přinesu vám program Agharty,“ řekla Lída, „ať si vyberete,
já se v jazzu moc nevyznám.“
„Není divu, vždyť ho v rádiích vůbec nehrajou,“ povzdech si Pán, „na rozdíl od ciziny.“
„Do našich rádií by se ani moc nehodil,“ pravila Lída, „mezi ty ubohé reklamy.“
„A to v cizině mají rádia, která hrajou jenom jazz…“ prohodil Pán, „znáte třeba Garbarka?“
„Nikdy jsem o něm neslyšela…“ začervenala se Lída.
„Nebo Methenyho, Marsalise?“
„Ne…“
„Jan Garbarek je světový saxofonista z Norska, polského původu,“ začal Pán vysvětlovat a bylo vidět, že je to
jeho parketa, „Pat Metheny je americký jazzový kytarista…“
„Já znám snad jenom Petra Lipu… a Viklického…“
„No, ten taky občas hraje v Aghartě… nebo ve Viole,“
„Takže máme o kulturní vyžití na dlouho postaráno…“ vydechla Lída spokojeně, „mne to s vámi hrozně baví…“
„Na podzim bychom mohli jít na Zábradlí… teď už toho před prázdninami moc nestihneme,“ řekl Pán.
„A taky prý mají v létě přijet U 2…“ dodala Lída.
„Taky jsem to slyšel, ale to bychom si měli včas koupit lístky…“
„Já to prověřím,“ usmála se Lída a znova se napila whisky.
Když odložila skleničku a zapálila si další cigaretu, pohlédla najednou tázavě na Pána „A vůbec… nechtěl byste
mi začít konečně tykat?“
„Jako dceři?“ usmál se Pán.
„Vždyť tak vedle vás vypadám…“ vydechla Lída.
„Ne… jako výborné kamarádce…“ řekl Pán, vstal a řekl „na to si musíme dát pusu… na ústa…“
Lída okamžitě také vstala, podala mu ruku a nastavila se mu…
Poprvé se políbili, docela dlouze a téměř vášnivě, až Lída zjistila, že přitom mezi nohama zvlhla.
„Líbáte úžasně,“ řekla tiše, když se zase posadili.
„Když budeš ctít, můžeme si to někdy zopakovat,“ pravil Pán s úsměvem. Lída opět zrudla.
Dokouřili a Lída pohlédla na hodinky
„To je hrůza, už je zase skoro půlnoc,“ zděsila se, „já už budu muset jít… jdu zase ráno do práce…“
Pán zavolal číšníka, bez řečí zase objednal Lídě taxíka a zaplatil.
„Vy jste na mne pořád tak hodný…“ vydechla Lída, když se oblékala.
„Ty jsi zase moje první skutečně výborná kamarádka,“ oplatil jí pochvalu Pán, doprovodil ji na chodník a pomohl
jí do taxíku. A Lída mu z taxíku na rozloučenou opět vesele zamávala.
ČINOHERNÍ KLUB (kolem 20. května)
Schůzku si domluvili na šestou u Václava pod koněm a kupodivu přišli oba včas, Pán jen chvilku před Lídou. Ta
ovšem byla nějaká zaražená a hned prohlásila, že ji už od rána bolí hlava.
„To jsou ty naše ženské problémy, s tím nic nenadělám.“
„Máš…to?“
„Ne… těsně před tím,“ prohlásila Lída, „to je nejhorší, když to začne, tak už je to dobré.“
„Nechceš prášek?“ nabídl jí Pán, „já mívám taky někdy problémy, tak je pro jistotu nosím sebou.“
„Vy jste můj skutečný ochránce,“ pokusila se Lída o úsměv, „já jsem tak ráda, že vás mám…“
Pán sáhl do kapsičky u saka a podal Lídě plato s několika tabletkami.
„Teď ještě, čím to zapít…“ řekla Lída.
„Tak si skočíme na moment do Blaníku na kávu,“ navrhl Pán, „ta ti taky určitě pomůže.“
Když se posadili v bistru, Pán objednal dvě kávy, pro Lídu minerálku a Lída spolkla pro jistotu hned dva prášky.
„Prášek se má pořádně zapít,“ radil jí Pán, „i když já je moc neberu, jen když opravdu musím.“
Zapálili si cigaretu a Lída se na Pána smutně usmála.
„Já vůbec normální medicíně moc nevěřím,“ prohlásil Pán, „hned po revoluci jsem se dal na homeopatii.“
„A pomáhá vám to?“
„Výborné,“ řekl Pán, „našel jsem si vynikajícího homeopata a ten mne vždy čas od času důkladně projede.“
„A nebolí to?“
„Homeopati léčí úplně jinak,“ řekl Pán, „v Asii i bez nejmenšího doteku.“
„Zajímavé…“ vydechla Lída.“
„Vždyť my vlastně ještě vůbec nevíme, jak to v nás funguje,“ vzdechl Pán, „to jen doktoři se kasají, že vědí
všechno.“
„A vy máte nějaké problémy?“ zeptala se Lída, „teda že jsem tak drzá…“
„Kupodivu jsem ještě docela zdravý,“ pochválil se Pán, „posledních pětadvacet let jsem neměl snad ani rýmu…,
jinak přiměřeně věku.“
„A můžu být ještě impertinentní?“ usmála se Lída.
„Ty můžeš všechno…“ usmál se Pán.
„Kolik vám je?“
„Za půl roku mi bude padesát…“ přiznal se Pán.
„Tak to musíme oslavit,“ vydechla Lída, „tedy pokud mě budete ještě znát… a budete to chtít slavit se mnou.“
„Ale ne někde venku v podniku…“
„Když tak chvíli v podniku a pak…“ zarazila se Lída.
Když došli před Činoherní klub, zeptal se Pán „tak co hlava?“
„Už to povolilo,“ usmála se Lída.
Po představení se vrátili na Václavské náměstí, kde zapadli do malého nočního podniku. Pán objednal pro
každého dvojku červeného, ale Lídu už zase začínala bolet hlava. Pán jí opět nabídl prášek, Lída si ho s povděkem
vzala a zapila ho vínem, ale konverzace vázla, za chvíli se Lídě dokonce zdálo, že začala krvácet…
Pán jí vnutil zbytek plata se třemi prášky, ale kolem půl jedenácté se Lída rozhodla, že pojede domů. Pán tedy
zaplatil, doprovodil Lídu k muzeu na metro a cestou ji starostlivě požádal, aby mu zítra hned ráno zvolala, jak jí je.
Při loučení Lída řekla, že mu vše vynahradí a pozvala ho poprvé k sobě domů.
***
Za několik dnů Lída Pánovi zase zavolala, že sehnala lístky na koncert U 2 a pak se domluvili, kdy spolu půjdou
do Agharty a hned se domluvili, jak se sejdou.
KLUB AGHARTA (půlka června)
Tentokrát si dali schůzku pod Václavem až o půl osmé a sešli se téměř současně. Když vyšli nahoru Krakovskou
ulicí, Pán se Lídy před vchodem do klubu s úsměvem zeptal „Nebolí tě hlava?“
Lída se spokojeně zasmála „už mám dávno po…, dneska už nebudu protivná…“
„Tak to si můžeme dát spolu víno už bez obav,“ odtušil Pán spokojeně.
Jakmile se posadili, hned se objevil číšník.
„Dáš si zase červené… nebo radši bílé?“
„Já myslím, že bychom to mohli střídat…“
„Vidím, že jsi rozumná holčička, taky myslím, že k jazzu je lepší bílé,“ a objednal k němu zase i mandle. Náhle se
zarazil, obrátil se na Lídu „nechceš se navečeřet?“ a požádal ještě o jídelní lístek.
Zatímco večeřeli, začal program a na podiu se objevila známá česká jazzová skupina se zpěvačkou. Po večeři si
oba zapálili, přiťukli si, Lída si pohodlně přehodila nohu přes nohu a oba poslouchali, Lída přitom mimovolně
chytla Pána za ruku…
Asi za půl hodiny Lída řekla„Ten jazz je opravdu příjemná hudba…“
„To jsem rád, že jsi neřekla hezká…“ usmál se Pán, „hezká může někomu připadat i dechovka… nebo punk.“
„Škoda, že to nehrajou v rádiu,“ pravila Lída, „myslím, že bych to mohla občas poslouchat celý den.“
„To bys musela mít satelit…“ usmál se Pán.
„A hlavně to rádio,“ řekla Lída.
O přestávce na chvilku vyšli na čerstvý vzduch a pak si prohlíželi vystavené fotografie jazzových hudebníků a
obaly jazzových cédéček.
„Máte něco z toho?“
„Docela dost,“ řekl Pán, „mě totiž jiná hudba mimo jazzu a klasiky moc nebaví… a protože se to u nás nehraje,
nic jiného než ty cédéčka a satelit mi nezbývá.“
Asi v půl jedenácté skončil program, ale Pán s Lídou zůstali spolu s většinou ostatních ještě sedět a objednali si
novou sedmičku vína. Lída byla už zase veselá, navíc na ni působilo víno a tak švitořila o všem možném.
Najednou řekla „Já si s vámi někdy připadám jako v jiném světě… ve snu…“ a něžně pohlédla na Pána.
„Já si zase takhle představuju normální svět,“ odpověděl Pán, „všechno by mělo mít určitou úroveň…“
„Jak to myslíte?“
„Především, že by lidi měli dbát aspoň trochu na morálku, nekrást a nepodvádět… a nesnižovat se třeba ke
korupci…“ vzdechl si Pán.
„V Česku se třeba říká, že kdo nekrade, okrádá rodinu,“ podotkla Lída.
„No však mi právě Češi obecně nejsou moc sympatičtí,“ řekl Pán, „podívej se třeba do Skandinávie, tam když
necháš ležet peněženku na ulici, druhý den ji tam netknutou najdeš.“
„U nás by se o ni pomalu poprali,“ přikývla Lída.
„Stejně jako se perou o zlevněné zboží,“ pokračoval Pán, „obchodník nakoupí kdejaký šmejd, a když mu potom
nejde na odbyt, tak ho zlevní…a lidé se o ten šmejd ještě perou.“
„A radují se, že ušetřili,“ usmála se Lída.
„A pak spokojeně čumí s flaškou levného piva na debilní televisi,“ ušklíbl se Pán.
„Já se na ty akčňáky a další blbosti taky nemůžu dívat,“ přisvědčila Lída, „a taky se nedívám.“
„Taky je to na tobě vidět… protože by tě nebavilo sedět se mnou třeba právě tady,“ pravil Pán, „a já bych s tebou
ani nebyl.“
„Mně to s vámi, koukám, baví všude…“ pohlédla Lída opět na Pána.
„A bavilo by tě to se mnou mezi ožraly v zablité putyce?“
„Asi ne…“ řekla Lída, „těch si užiju dost v práci.“
„Nebo doma u přihlouplé televise Nova, která musí vysílat program, aby mu rozuměl i pologramotný pasák krav,
jak nedávno prohlásil Železný v rádiu?“
„Já se na ni moc nedívám,“ bránila se Lída, „ale co mám dělat, když nemám ani to rádio?“
„Tak já ti nějaké koupím,“ nabídl jí Pán, „nebo počkej, mám doma tři kvalitní transistorové radiopřijímače ze
Západu, co jdou i do zásuvky,… jedno rádio ti milerád dám, chceš Aiwu nebo Sharpa?“
„Já značkám moc nerozumím,“ řekla Lída, „ale za to rádio bych vám byla moc vděčná… nejsem nevychovaná?“
„Já budu rád, když se jednoho zbavím… navíc ho dám někomu, kdo je mi krajně sympatický…“ usmál se Pán a
dodal „pár poslouchatelných stanic tady snad ještě je.“
„A vy mi je doma naladíte…“ pohlédla na něho Lída téměř provokativně.
„Ty ho pak budeš jen poslouchat… a přitom na mě budeš hezky myslet…“ usmál se Pán jaksi záhadně.
Napili se vína a pak si oba zase zapálili.
„A v sexu… máte taky rád úroveň?“ zeptala se Lída najednou.
„Jistě, ale nemůžu na to nikoho najít…“
Lída se začervenala a ucítila, že zase zvlhla. Víno na ni zjevně působilo.
„To bych ráda věděla, jak si tu úroveň v sexu představujete…“ zeptala se za chvíli s ruměncem ve tváři.
„O tom bychom se museli bavit velice dlouho, až se budeme dobře znát,“ řekl Pán zamyšleně, „a ne po dvou
sedmičkách červeného.“
„Nebuďte tak záhadný,“ dotírala už mírně přiopilá Lída.
„Když budeš pořád aspoň taková, jaká jsi teď, slibuji ti, že se to do Vánoc dozvíš,“ řekl Pán s náznakem určité
dvojsmyslnosti.
„A když budu ještě lepší?“ dál provokovala Lída.
„Tak nejpozději do Dušiček…“ uzemnil ji Pán.
A Lída znova zvlhla, „čím to je, že mě ten skoro padesátník tak rajcuje?“ pomyslela si.
Pán se za chvíli podíval na hodinky, pohládl na zadumanou Lídu a zeptal se „Je už zase skoro půlnoc, neměli
bychom už jít?“
Lída ožila, „To už je zase tolik hodin? A mně je tady s vámi tak dobře…“
Pán zaplatil, Lída si vzala kabelku a vstala. Pán si před odchodem koupil u šatny od obsluhy několik jazzových
CD a Lída si zatím odskočila na WC. Pak už šli ale oba rovnou domů a Pán objednal Lídě znova taxíka.
„Tak doufám, že ke mně brzy přijdete,“ řekla Lída, když se loučili před taxíkem.
„Stačí, když mi řekneš, kdy budeš mít čas,“ vybídl ji Pán.
„Třeba příští čtvrtek,“ pravila Lída se sklopenýma očima, podala mu ruku na rozloučenou a nastoupila do taxíku.
„Přijdu určitě… někdy k večeru,“ odpověděl Pán polohlasem.
„Budu moc ráda,“ řekla Lída, zabouchla dveře auta a oba si zase přátelsky zamávali.
NÁVŠTĚVA PÁNA U LÍDY V GARSONCE (26.6.)
Pán zabalil radiopřijímač a jel k Lídě tramvají, vystoupil ovšem už na Vinici, koupil víno a Lídě v květinářství
velikou kytici, pak šel těch několik zastávek tramvaje po Černokostelecké pěšky, zahnul do Limuzské a zazvonil.
Lída mu otevřela jen v tričku a džínách, ovšem jinak hezky upravená, Pán jí předal kytku a překvapená Lída mu
horlivě děkovala. Pán položil balíček na zem a chtěl se přezout, Lída mu však téměř vyhubovala.
„Když za mnou přijde taková návštěva, tak se nepřezouvá,“ prohlásila resolutně.
„No nic, já jen, že tady máš krásně čisto,“ řekl Pán.
Lída ho pozvala dál a Pán položil balíček na stůl.
„Tady máš to rádio…“
„Jé, vy jste hodný…“ vyhrkla Lída, „co jsem dlužná?“
„Dobré kafe,“ odtušil Pán, vytáhl z tašky víno a položil láhev na stolek.
Lída uvařila kávu, pak jako zkušená servírka otevřela víno a položila před Pána velký ozdobný tác s chlebíčky.
„To víte, mám to tady skromné,“ povzdechla si Lída omluvně, když rozlévala víno do skleniček.
„Ale hezké,“ pravil Pán a vzal si chlebíček, „opět je vidět, že máš vkus.“
„Zapalte si, u mne se to smí,“ pobídla ho Lída „já tady někdy kouřím jako fabrika.“
„To jsme dva,“ řekl Pán, „snad bychom si měli ale nejdřív přiťuknout…“
„Na co?“ optala se Lída.
„Na to, abychom už nikdy nebyli sami a aby se nám to spolu pořád líbilo,“ řekl Pán upřímně.
Připili si, Lída si přisedla k němu ke stolku a oba si zapálili.
„Zapojíte mi to rádio?“ řekla Lída za chvilku.
Pán vstal „Nemáš tady kus drátu? Já hlupák jsem zapomněl vzít sebou anténu.“
Lída náhodou kus drátku našla, Pán zapojil rádio a naladil stanici s hezkou hudbou.
„To má nádherný zvuk, skoro jakoby hráli tady,“ vykřikla Lída nadšeně.
„Prosím tě, stereo je dnes už normální,“ usadil ji Pán. Za chvíli se ale rádia ozvala Helena Vondráčková.
„Tak tuhle pizdu a Michala Davida nesnesu, s tou jsem si užil své,“ zvolal Pán a přeladil na Rádio 1.
„Tohle je jediná česká stanice, kterou můžu dlouhodobě poslouchat,“ řekl, „teda až na ty reklamy.“
„Co jste si užil s Vondráčkovou? Vy ji znáte osobně?“ zeptala se Lída.
„Ta se mi zhnusila hned poprvé, když jsem ji slyšel,“ řekl Pán s úšklebkem, „když zprznila krásný tradicionál Red
River Rock do cajdáku Červená řeka.“
„To není její písnička?“
„Dodnes to spousta lidí ani netuší, že není, že to sprostě ukradla,“ řekl Pán rozzlobeně, „a postavila si na tom
kariéru, štětka.“
„Já jsem to taky nevěděla,“ pravila Lída.
„V sedmdesátých letech se tahala se strojvedoucíma z Prahy střed, každou chvíli byla u někoho na lokomotivě,
musel jsem ji v Malešicích z mašin doslova sestřelovat,“ pokračoval Pán.
„Zajímavé…“
„A v osmdesátých letech se tahala se Štrougalem, to byl tehdejší předseda vlády,“ ošklíbl se Pán, „do depa tehdy
přišel nový zaměstnanec, co dělal předtím u tajných a bez obalu vyprávěl, jak na ni čekával s autem večer před sály,
kde měla vystoupení a pak ji vezl za ním na Orlík.“
„Já jsem ji měla docela ráda, takže mne to docela překvapuje…“
„Jednou byla žena v salonu u kadeřníka na Národní třídě, a když odcházela, viděla, jak do sebe poblíž strkají dvě
ženské, a za pár dnů se dozvěděla, že to byla Štrougalka s Vondráčkovou a vyrazila jí dva zuby,“ vyprávěl dále Pán,
„a těch řečí, kolikrát ji viděli kolegové z ústeckého ředitelství, co měli rekreační středisko v Chřibské hned vedle, na
Štrougalově chatě,“ usmál se Pán, „ať mi nikdo neříká, že to byla jeho dcera, ta přece nezpívá v Lucerně.“
„Já jsem se o Vondráčkové dozvěděla až koncem osmdesátých let,“ řekla Lída, „to všechno bylo dřív, že?“
„Nebavme se o ní,“ mávl rukou Pán, „mne vůbec česká populární hudba nezajímá. Co je to? To samé jako třeba
mongolská populární hudba … nebo bulharská populární hudba… fuj!“ ušklíbl se Pán, „mně se líbí skupiny jako
Pink Floyd, Rolling Stones nebo Led Zeppelin…“
„Nebo Beatles…“ snažila se ho doplnit Lída.
„Tak ti taky ne…“, mávl Pán opět odmítavě rukou, „ti jsou na mne moc jednoduší… moc lidoví.“
„No, vy opravdu moc lidový nejste…“
„Pamatuji se, jak sem hned po listopadu na pozvání Václava Havla Stouni přijeli,“ vzpomínal opět Pán, „to jsme
na nich byli na Strahově ještě s bývalou manželkou.“
Lída mlčela.
„To jsme právě začínali žít samostatně,“ pravil Pán, „starší už měl před svatbou a mladšímu bylo osmnáct.“
„Vy už máte velké kluky…“
„Krátce potom manželka poprvé odešla k novému příteli a já jsem si našel vdanou nekonvenční přítelkyni,
podnikatelku, se kterou jsme to pak táhli skoro čtyři roky…“
„Se souhlasem jejího manžela, doufám,“ usmála se Lída.
„Samozřejmě, chodil jsem k nim jako domů, a dokonce jsem jim pomáhal…“
„V čem?“
„Třeba s vybavením nové budovy České televize na Kavčích horách… znáte budovu, které se říká Rohlík?“
„Myslím, že ano,“ vydechla nejistě Lída.
„V televizi je často vidět, třeba záběr na vchod s nápisem Česká televize a ozdobnými rozbíhajícími se tyčemi…“
„No, všimla jsem si toho…“
„Tak to je z části i můj výtvor,“ prohlásil Pán, „a vůbec každá cedulka, třeba u dveří kanceláří a tak, je od nás.“
„Proč jste se rozešli?“ zeptala se se zájmem Lída.
„Protože začala neúnosně pít,… a jejímu manželovi se to taky přestávalo líbit,“ řekl Pán, „takže od léta 1994 jsem
prakticky sám…“ vzdychl si, „a jen hledám.“
Lída rozpačitě vydechla.
„Neúspěšně…zatím,“ a pohlédl významně na Lídu, která opět okamžitě zčervenala.
„Já jsem první vážnější vztah měla v sedmnácti… tedy vztah se vším všudy, jestli mi rozumíte,…“ pohlédla Lída
významně na Pána, „ale za pár měsíců to skončilo…“
„To je v těch letech normální…“
„Pak jsem měla ještě několik dalších známostí… pokud se to tak může nazvat,“ vzpomínala Lída, „ještě
v Kroměříži, ale všem šlo jen o to jedno…“
„Jasně, mlaďasi…“ řekl chápavě Pán, „a ještě asi dost pili, ne?“
„To je venku normální…“ povzdechla si Lída, „no, a pak jsem po takovém jednom takovém neslavném vztahu
odešla ke zděšení rodičů s kamarádkou do Prahy.“
„Kolik ti bylo?“
„Přes dvacet,“ řekla Lída, „takže jsem tu už pět let.“
„A kolik jich bylo tady?“ zeptal se zvědavě Pán.
„Budete se divit, ale moc ne,…“ zamyslela se Lída a pohlédla na Pána nejistě, „víte, mě byl stále protivnější ten
obyčejný, řekla bych až hospodský sex,… a v Praze to není v tomhle o moc jiné, než v Kroměříži.“
„Docela tě chápu, obzvlášť taková nádherná žena, jako ty má určitě nárok na víc,“ pochválil ji opět Pán.
Lída opět zčervenala.
„Vy si myslíte, že bych měla být nějaká sexuální mlátička?“ vyhrkla najednou.
„Právě, že ne…“ řekl Pán a upřeně se na ni podíval.
„Tak co bych měla dělat?“ zeptala se nespokojeně.
„Snad aspoň tušíš, co by se ti líbilo… a vyhovovalo…“ odtušil Pán.
„Myslím, že jo…“ připustila Lída.
„Takže vlastně taky hledáš… jako já,“ řekl Pán s pochopením.
„Akorát, že pochybuju, jestli je něco takového vůbec možné…“
„Člověk by neměl nikdy ztrácet naději… a vytrvat,“ řekl důrazně Pán.
„Ale já bych to chtěla teď…,“ řekla trucovitě Lída, „co nejdřív… dokud jsem ještě mladá…“
„A hezká…“ doplnil ji Pán. „Můžu se ti k něčemu přiznat?“
„Vy… mně? Samozřejmě…
„Nebudeš se mi smát?“ podíval se na ni Pán pátravě, „A vyprávět o tom štamgastům u piva?“
„Ne… přísahám,“ zvedla Lída dva prsty vzhůru.
„Tak poslouchej…“ sklopil Pán oči, „ne…, já se přece jenom před tebou stydím…“
„Je mi to velmi nepříjemné, ale ráda bych vás ujistila, že k tomu přede mnou… po tom všem, co už se mezi námi
stalo,“ a odmlčela se, „nemáte sebemenší důvod. Já chci být totiž opravdu vaše nejlepší kamarádka… až se tomu
sama divím.“
„Ty, když se tak na tebe někdy dívám…“ odhodlal se Pán, „hlavně když se vyfikneš třeba do toho divadla, nebo
když si na tebe večer doma vzpomenu,“ řekl upřímně, „mám najednou takové… určité potíže…“
„Jaké potíže…?“
„No… takové ty… mužské…“
Lída samozřejmě pochopila a zčervenala „Na to bych snad měla být spíš pyšná…“
Pán se na ni téměř omluvně podíval.
„Vždyť s vámi přece jen tak něco už nehne…“ řekla polohlasně Lída.
Pán se napil vína, zapálil si cigaretu a druhou nabídl Lídě.
Lída si zapálila, náhle se zamyslela, dlouho mlčela a bylo vidět, že o něčem usilovně přemýšlí. Pak sklopila oči a
tiše řekla „Já o vás taky často přemýšlím… když jsem doma sama… taky hlavně večer,“ a napila se vína.
„Vadí ti na mně něco? Třeba, že jsem o tolik starší?“
„Ne, to vůbec, naopak…“ vydechla Lída.
„Tak o co jde?“
„Jakoby mi v tom našem vztahu něco chybělo…“
„Tak to bys mi měla vysvětlit,“ podivil se Pán, „mně to s tebou docela vyhovuje. Co ti chybí?“
„To kdybych věděla…, ale cítím, že mi jen to kamarádství někdy nestačí,“ povzdechla si Lída smutně.
„A co bys tedy ještě chtěla?“
„To právě nevím přesně…“ řekla Lída rozpačitě, „a už vůbec nejsem schopná vám to říct…“
„Tak se o to aspoň pokus…“ navrhl jí Pán, „snad to pochopím…“
„Něco, co můžu chtít právě jen od staršího muže…“ zamyslela se opět Lída, „zdá se mi, že bych chtěla, abyste
byl na mne takový… náročnější, důraznější… přísnější… abych víc cítila vaši autoritu…a to můžu chtít právě jen od
staršího muže…“, rozpačitě polkla, „vždyť byste klidně mohl být můj táta… nebo vychovatel…“
„Myslíš, že je možné vychovávat dospělou ženskou… navíc tak krásnou?“
„Asi ano, ale kdybyste se mně zeptal jak, neuměla bych vám na to odpovědět,“ prohlásila Lída a típla cigaretu.
„A jak to mám vědět já?“ zeptal se jí Pán, „když ani ty sama to přesně nevíš?“
„Třeba odstraňovat její komplexy, starat se, aby byla ve všem naprosto spokojená a tak…“, pravila Lída tiše,
„něco jako přísný tatínek…“
„Nebo vychovatel…“
„Ano,“ polkla Lída a na ex dopila víno.
Pán jí znova dolil, ale láhev už byla prázdná, takže ji Lída odnesla a vzala z lednice novou, kterou pro tuto
příležitost koupila. Když ji coby zkušená servírka otevřela, optal se jí Pán najednou
„Nechtěla bys jet někam na výlet za Prahu autem? Mám auto v garáži, akorát mě stojí peníze…“
„A proč s ním nejezdíte?“
„Protože jezdit s ním v centru Prahy nemá cenu,“ řekl Pán, „a na výlety někam dál jsem zatím nikoho neměl…“
„A kam bychom jeli?“
„Kam bys chtěla…“ pravil Pán, „jde jen o to, zda se nebojíš?“
„Čeho?“
„Netvař se hloupě…,“ zamračil se Pán, „že tě někde cestou zmermomocním.“
„A máte to v úmyslu?“
„No, leda, že bys mě k tomu svedla ty,“ usmál se, „nemáš k tomu někdy daleko.“
„Kam bysme jeli?“ zapřemýšlela Lída, jako kdyby to přeslechla, „třeba na ten Orlík…“
„Tak si udělej volno… a jedeme…“
„Třeba hned teď o ty svátky… to já mám volno…tak přijedu od našich o den dřív…“
„A budeš na Orlíku,“ zkonstatoval Pán suše, „vem si sebou brýle a plavky… a něco na zub.“
„Já bych vás nejradši hned políbila…“
„To by bylo už podruhé…“
Lída opět zčervenala.
„Už je dost hodin… měl bych jít, určitě jdeš zítra do práce…“ podíval se Pán najednou na hodinky.
„Tak to musíme dopít to víno,“ pravila Lída a dolila obě skleničky po okraj. Láhev už byla zase skoro prázdná.
Pán skleničku pozvedl, pohlédl na Lídu a řekl „Tak na ex!“
Přiťukli si, Pán dolil zbytek Lídě „ať si můžeš ještě loknout před spaním, to je zdravé…“ a zvedl se k odchodu.
Lída na něho spokojeně pohlédla a šla ho vyprovodit ke dveřím. Pán sáhl po klice, ale pak se zastavil
„Bylo mi s tebou zase moc dobře, dík za krásný večer,“ usmál se a pohladil Lídu po vlasech.
„Mně s vámi taky,“ vydechla Lída, „ nechcete zase pusu?“
Pán téměř neznatelně přikývl, Lída se na něho doslova pověsila a vášnivě se políbili. Lída přitom zase zvlhla.
Když Pán odešel, Lída do sebe hodila zbytek vína, pak ze sebe rychle strhla šaty, praštila sebou na postel a začala
úplně nahá náruživě onanovat…
VÝLET NA ORLÍK
(6.VII.)
Rande si smluvili už na půl osmé ráno na Vinici. Lída už tam čekala s batůžkem na zádech, takže jí Pán jen
otevřel dveře, Lída si sedla vedle něho a hodila batůžek dozadu na sedadlo.
„Co v něm máš?“ zeptal se poněkud netaktně Pán.
„Plavky a deku,“ řekla Lída.
„Tak plavky mám sebou taky, ale na deku bych úplně zapomněl,…“ ťukl se do čela Pán, „ještě že tě mám…“
„Beze mne byste taky asi nejel na Orlík,“ podotkla Lída a usmála se na Pána.
Svítilo sluníčko a Lída si zakrátko nasadila tmavé brýle.
„No ty jsi zase tak hezká, opravdu ti moc sluší,“ pochválil ji nadšeně Pán, „je prostě vidět, že dbáš na úroveň.“
Lída se na něho spokojeně usmála.
„Ve všem?“ optal se Pán s úsměvem.
A Lída ztuhla, protože ucítila, že už zase zvlhla mezi nohama.
Pán zaparkoval poblíž přístaviště lodí, a když k němu přišli, zjistili, že loď odplouvá už za deset minut.
„To už si ani nestačíme dát kávu,“ povzdechla si Lída zklamaně.
„Tak si ji dáme na lodi,“ prohlásil Pán, „je to sice dražší, ale příjemnější.“
„Vidím, že prostě máte rád hezké a méně obvyklé věci,“ řekla Lída.
„Já jsem prostě přes ten požitek,“ řekl Pán a Lída se opět začervenala.
Loď byla poloprázdná a Pán zamířil s Lídou do restaurace na její palubě. Po kávě si objednali dvojku bílého vína
a dívali se po okolí. Najednou Pán ukázal na komplex domů v dálce na kopci a řekl
„To je bývalý rekreační objekt ústředního výboru KSČ…“
„Tak tady se roztahovala Vondráčková Štrougalovi,“ poznamenala Lída.
„Někdy prý i ostatním členům politbyra,“ odtušil Pán.
Okružní jízda lodí po jezeře kolem poledne skončila a oba zamířili do luxusní místní restaurace na oběd. Byly
právě první zvěřinové hody, což přivítala Lída s nadšením. S chutí si dala po obědě zmrzlinový pohár, spolu
s Pánem opět kafe a nakonec si dali další dvojku bílého.
Pán zaplatil, došli si do auta pro deku, u kiosku si koupili velkou láhev Coly a šli na místní pláž. Tam se převlékli
do plavek a opalovali se, Lída si občas odskočila do vody a chvíli plavala. Pán na vodu moc nebyl a tak ji jen po
očku pozoroval. Když se Lída jednou vracela z vody k němu na deku, Pán spokojeně prohodil
„Teprve teď vidím, jakou máš perfektní figuru…“
„Jen jestli máte dobré oči,“ řekla Lída.
„Když ti tak přilehnou mokré na tělo…,“ pravil Pán, „to je pro každého lahůdka…“
„Je fakt, že toho vidíte teď víc než v divadle…“ usmála se Lída potěšeně.
„Ty jsi prostě to nejkrásnější stvoření, co jsem kdy viděl…“ pokračoval Pán v lichocení, zatím co Lída si lehla
vedle něho na deku a řekla „Já chci, abych se vám líbila…“
Zatímco byla Lída zase ve vodě, Pán na dece usnul.
Když se Lída vrátila, začala na něho rozpustile stříkat vodu z mokrých plavek, ale Pánem to ani nehnulo.
Lída tedy utrhla trávu, lehla si vedle něho a začala ho šimrat stéblem trávy pod nosem. Vzápětí se Pán probudil
„Ty už jsi tady? A já spím, škoda každé chvilky, kdy se nemůžu na tak krásnou kamarádku dívat. Strašně ti to
sluší…“ a Lída se šťastně usmála.
Později šel na chvíli do vody i Pán a plavali chvilku vedle sebe. Když se pak k večeru převlékli z plavek a
skládali deku, zeptal se Pán viditelně spokojené Lídy
„Nechtěla bys jet ještě na chvíli do Písku?“
„Je to daleko?“
„Asi dvacet minut autem,“ odpověděl Pán.
Když dojeli do Písku a zaparkovali na Velkém náměstí, šli se projít po nejstarším kamenném mostě v Čechách,
pak zamířili pěší zónou do centra a nakonec do městského parku. Lída prohlásila, že v Písku ještě nikdy nebyla a
byla překvapená, jak je to krásné město.
V parku s úžasem pozorovala spoustu plných zahrádek před restauracemi a nádherný altánek. Když došli před
známou píseckou restauraci U Reinerů, Pán navrhl, že by se mohli navečeřet.
„Ale na zahrádce, ano?“ poprosila Lída.
Usedli, Lída si odskočila a pak si vybrali jednu z místních specialit. Potom si odskočil i Pán, Lída si mezitím
zapálila a s obdivem pozorovala místní spokojené lidi.
Po večeři, nad kterou se Lída zase doslova rozplývala nadšením, vypili každý jen jednu dvojku červeného, Pán si
pak dal Semtex a Lída zase Colu, tentokrát Pepsi.
Kolem deváté večer vyrazili z Písku, ale Pán cestou zjistil, že potřebuje ještě něco na udržení pozornosti a tak
zastavil před motorestem na Dubenci a dali si kávu.
Lída najednou prohlásila
„To byl dneska krásný den, já jsem tak spokojená,“ a pohlédla Pánovi do očí, „to je snad možné jen s vámi…“
„Asi si opravdu nějak rozumíme…“ prohodil Pán a usrkl kávu.
„Úplně…“ vydechla Lída.
„Ve všem?“
„Skoro…“ řekla Lída a zase se začervenala.
Za chvíli si Lída vzpomněla a upozornila Pána, že má v druhé půli července čtrnáct dní dovolenou a pojede domů.
„To bychom mohli jít spolu předtím na večeři… na rozloučenou,“ napadlo Pána.
„To bychom mohli,“ vydechla Lída, „já bych neodjela už v pátek, ale až v sobotu ráno…“
A hned se domluvili, že se sejdou příští pátek v sedm hodin zase u Václava pod koněm.
Do Prahy dorazili až před jedenáctou večer a Pán dovezl Lídu až před dům v Limuzské.
Lída se doma okamžitě svlékla, lehla si na postel a opět si to úplně nahá parádně udělala. Myslela přitom po celou
dobu na Pána. Pak se přikryla a stále úplně nahá únavou usnula.
SPOLEČNÁ VEČEŘE (těsně před Lídinou dovolenou) - 18.7.
Lída dorazila pod koně s malým zpožděním, ovšem Pán se mezitím rozhodl, že ji pozve na čínu.
„Neměla bys chuť na čínu?“
„Nevím,“ přiznala se rozpačitě Lída, „já jsem totiž ještě skutečnou čínu nejedla.“
„Tos nebyla ještě nikdy v čínské restauraci?“ podivil se Pán.
„Ještě mě tam nikdy nikdo nepozval,“ řekla věcně Lída.
„Tak jdeme…“ řekl Pán rozhodně a zamířil s ní Mezibranskou ulicí na náměstí I.P.Pavlova, kde byla v podloubí
přímo u východu z metra známá čínská restaurace.
Když se posadili a číšník jim předložil jídelní lístek, nabídl ho Pán galantně Lídě.
„Vždyť já ty jídla vůbec neznám, samé cizí názvy,“ pohlédla Lída téměř vyděšeně na Pána, „vyberte něco vy.“
„Chceš něco pikantního… kořeněného?“
„Třeba… ale pak asi budu dost pít,“ řekla Lída.
„Nevadí, bydlím za rohem,“ mávl rukou Pán, „když tak tě odvezu domů autem.“
„Vy tady někde bydlíte?“
„Kousek, v Lublaňské,“ řekl Pán,„ta začíná hned za rohem, když vyjdeš z podloubí,“ a vybral pro oba jídlo a pití.
Číšník přinesl jídlo a pití, ovšem jídlo v několika oddělených miskách, jedna byla plná čerstvě uvařené rýže.
„Tu si musíš dávat po kouskách do talíře k masu a zelenině,“ poučil ji Pán nenápadně.
Lída se dala do jídla. „To má ale úplně jinou chuť než ty naše… jídla,“ prohlásila, „ale je to strašně dobré…“
„Jinak by sem lidi přece nechodili…“ odtušil Pán.
Porce byla skutečně obrovská a tak především Lída jedla velmi dlouho a usilovně se snažila spořádat jak rýži, tak
salát z bambusových výhonků.
Když konečně dojedla, rozvalila se slastně na židli a vydechla „Tak plná už jsem dlouho nebyla, teď snad nebudu
muset jíst týden…“
„A to ještě není zdaleka všechno,“ usmál se při pohledu na ni spokojeně Pán, „teď si dáme ještě zákusek a něco
k pití.“ Lída jen zakoulela očima.
Když číšník odnášel talíře, Pán ho znova požádal o menu a o čínské víno. Potom Lídě zarecitoval několik názvů
čínských zákusků a podle překladu v menu-kartě po dohodě s Lídou jeden vybrali. Číšník přinesl Lídě zákusek a
postavil před ně dvě malé skleničky s nažloutlým nápojem.
„To je víno?“ podivila se opět Lída.
„Jistě… napij se, ale ne na ex, to bys byla okamžitě strašně opilá…“
Lída si nedůvěřivě usrkla a zašklebila se „To je opravdu síla…“
„To víš, jiný kraj, jiný mrav…“ odtušil Pán, „chutná ti to?“
„Je to neuvěřitelně ostré… a přitom lahodné…“ vydechla Lída a dala se do zákusku.
Lída za chvíli dojedla zákusek a opět si opatrně usrkla.
„Já jsem tady teď zase přibrala aspoň kilo,“ prohlásila Lída a pohladila se nenápadně po břiše.
„Já ti to bohužel nemůžu zkontrolovat, to bych tě musel vidět…“ prohlásil Pán.
„Mám dojem, že byste se raději díval jen na určitá místa…“ pohlédla na něho Lída a pohladila ho přitom očima.
Pán však za chvíli zvážněl a pravil „Prosím tě, vysvětli mi už konečně, podle jakého rozvrhu… nebo rozpisu
pracuješ, ať si můžu vypočítat sám, kdy máš volno…“
„To je přece jednoduché, jeden týden dvanáctky v pondělí a v úterý,… středa, čtvrtek volno, pak zase pátek,
sobota, neděle,“ vypočítávala Lída, „druhý týden jdu do práce jen ve středu a ve čtvrtek. Myslela jsem, že to víte…“
„Prostě dlouhý a krátký týden… já vím, to měla i moje bývalá žena, když dělala v depu na hlášenkách.“
„S tím, že my máme ten turnus čtyřtýdenní, jednou děláme od půl deváté ráno do půl deváté večer, podruhé od
půl dvanácté do půl dvanácté v noci.“
„Rozumím, takže přes poledne až do večera jste tam vždycky dvě…“ odtušil Pán.
„No,… a kromě toho brigádníci, ale to jsou spíš pomocné síly v kuchyni… pokud vůbec jsou…“
„Jistě,“ přikývl Pán.
„Já s vámi chodím na kulturu většinou ve středu nebo ve čtvrtek,“ řekla Lída, „po tom dlouhém pracovním
víkendu bývám totiž dost utahaná,… a na to třídenní souvislé volno jezdím domů.“
„Tak proto jednou za čtrnáct dní,“ pochopil Pán, ale pak mu blesklo, „a jak to tedy, že jsem tě viděl poprvé v tom
vlaku v neděli večer, tos jela domů na krátké volno?“
„To jsem si vzala v neděli odpoledne půl dne dovolené,“ vzpomínala Lída, „máma byla tenkrát nemocná…proto
jsem nechtěla jít na tu kávu… a navíc měl táta v pondělí padesát dva roků.“
„Hm, tak to bych mohl klidně být tvůj tatínek…“ usmál se Pán.
„Já vás taky tak nějak beru…“ hlesla Lída.
„Ale návštěvu bys mi oplatit mohla,“ řekl na to Pán odvážně.
Lída sebou bezděčně cukla a pak se na dlouho odmlčela.
„Nevím, co by si potom lidé o mně mysleli,“ řekla se zjevnými rozpaky, „a co bych si mohla myslet o sobě já…“
„Myslíš, že každá návštěva ženy u muže hned znamená… že to?“
„Většinou znamená…“ vydechla Lída, „aspoň u nás na Moravě na malém městě se to tak bere…“
„To je přece to samé, jako návštěva muže u svobodné dívky,“ pravil Pán, „a já jsem u tebe už byl…“
„Ale bylo ještě světlo…“ zajíkla se Lída.
„Já nevím, ale to je přece jedno, jestli je tma nebo světlo,“ podivil se Pán, „tedy pokud má k něčemu dojít.“
„Taky jsem se dlouho rozmýšlela, jestli vás mám k sobě pozvat nebo ne…“
„Dlouho?“ pravil překvapeně Pán, „To by znamenalo, že na mě už dlouho myslíš…“
„No právě… často o vás přemýšlím…“
„A stalo se něco, když jsi mě pozvala?“
„Ne… ale to jsem nemohla přece vědět…“
„A teď by se něco mělo stát, kdybys přišla ty ke mně?“
„To je něco úplně jiného,… to se přece nesluší…“
„To jsem pro tebe někdo úplně cizí?“
„Úplně už asi ne…“
„A jezdit s cizím mužem autem po výletech se sluší?“
„To nikdo nevidí…“
„Ale to je přece maloměšťácká pseudomorálka…“
„Já jsem ale z malého města… žila jsem tam do dvaceti…“
„Ale tady jsi v Praze…“
„To ještě neznamená, že se budu kurvit…“
„Jo ták…“ rozzlobil se Pán, „takže kdybys přišla ke mně ve vší slušnosti na návštěvu, byla bys kurva?“
„To jsem neřekla…“
„Kdyby se při každé návštěvě měli lidé spolu kurvit… víš, jak by to vypadalo?“
„Taky u nás v Kroměříži mladé ženy většinou na návštěvy k samostatně žijícím mužům nechodí,… tedy kromě
některých…“
„Opakuji, že tady nejsi v Kroměříži…“
„Já vím…“
„A já jsem navíc někdo úplně jiný, než většina mužů u vás… v té Kroměříži… i jinde…“
„Víte co? Dejte mi čas do konce prázdnin na rozmyšlenou,“ poprosila snaživě Lída, „a já vám pak řeknu.“
„Dobře, ale prodloužení termínu nepřipadá v úvahu…“ pravil s úsměvem Pán.
„O tom bohužel nerozhodujete,“ zpražila ho Lída se sebevědomím krásné ženy.
Pán se na chvíli jakoby uraženě odmlčel, ale pak pohlédl na hodinky.
„Už bychom měli jít, za chvíli ti jede poslední jedenáctka…“
„Vy se o mne tak hezky staráte… a já jsem přitom na vás tak drzá…“
„To nevadí, od krásných žen si musí nechat člověk leccos líbit…“
Lída se neudržela, naklonila se k němu a dala mu potřetí v životě před celou restaurací velikou pusu.
Pán zaplatil a Lída viděla, když mu dal číšník účet, Pán mu dal rovnou tisícovku a odmítl vrátit zpátky.
„Kde se sejdeme před tím koncertem, až přijedete?“ zeptal se Pán, když Lída vstala.
„Třeba ve čtyři odpoledne před Národním divadlem,“ navrhla Lída.
„Tak platí,“ řekl Pán, také vstal a šel s Lídou k šatně.
Když vyšli, Pán doprovodil Lídu až na refýž. Jedenáctka za chvilku přijela, Lída vydechla „je mi s vámi pořád tak
dobře, díky za další hezký večer,“ nastoupila a opět Pánovi s úsměvem zamávala na rozloučenou.
Doma si odložila, rychle se opláchla, pak se zase svlékla donaha, praštila sebou do postele a okamžitě začala
náruživě onanovat, samozřejmě opět s myšlenkami na Pána. Po nesmírně prudkém vyvrcholení chvilku namáhavě
dýchala, pak se přikryla, nařídila si na ráno budíka a úplně nahá spokojeně usnula.
LÍDINA DOVOLENÁ V KROMĚŘÍŽI
Asi po týdnu Pánovi najednou zazvonil večer telefon. „Dobrý večer, tady je Lída, jak se máte?“
„Dobře, ale když jsi tady, je to lepší,“ snažil se překvapený Pán dodržet dekorum.
„Mně se po vás docela stýská,“ řekla upřímně Lída.
„No, holt jsme si už na sebe dost zvykli,“ připustil Pán.
„Mně se o vás skoro každou noc zdá,“ přiznala bezelstně Lída.
„No, to si snad ani nezasloužím…“
„Když ne vy, tak kdo jiný… proboha?“
„To musíš vědět ty…“
„Někdy se dívám večer na měsíček a na hvězdičky… jak pitomá holka… a říkám si, jestli je taky vidíte,“ řekla
Lída.
„Já tady vidím spíš smog,“ odpověděl Pán věcně, „ale taky na tebe myslím, dost intenzivně… celým tělem…“
Ale Lída nepochopila…
„Už se na vás moc těším, mějte se moc hezky,“ loučila se Lída, jsem strašně ráda, že jsem vás aspoň slyšela…“
„Já taky, ty moje zlato…“ opovážil se Pán.
„Jsem opravdu vaše zlato?“ vydechla tentokrát překvapeně Lída.
„Třeba na to jednou přijdeš sama…“ kul Pán žhavé železo.
„Já snad dneska ani neusnu…“
„Tak už šetři korunky… ale zavolej mi ještě někdy…“
„Určitě zavolám,“ vzdychala Lída roztouženě, „na shledanou.“
„Dobrou noc, ty kotě…“ řekl Pán a oba položili telefon.
Asi za tři dny volala Lída večer znova.
„Dobrý večer, nezlobte se, ale já už to bez vás nemůžu vydržet…“
„Prosím tě, vždyť jsi jak puberťačka, myslel jsem, že jsi rozumná holka…“
„Když mně se o vás opravdu každou noc zdá…“
„To bych rád věděl, co…“
Lída místo odpovědi zavěsila telefon.
Pán si zapálil cigaretu a přemýšlel, co může být na tom jejím snu takového, že mu pokládá hovor.
Najednou telefon zazvonil znova.
„Nezlobte se, já vím, že jsem hrozná a strašně se vám omlouvám,“ plakala Lída téměř do telefonu, „poslední
dobou… co se známe, někdy vůbec nevím, co se se mnou děje…“
„Pokud vím, pokládat telefony tě neučím,“ odvětil suše Pán.
„Odpustíte mi?“
„No jasně, každý má občas právo na úlet…“
„A půjdeme na ty U 2?“
„No, ty si snad děláš legraci,“ snažil se Lídu uklidnit Pán, „nezapomeň, že jsi pořád moje nejmilejší a nejkrásnější
holčička.“
„Opravdu?“
„Kamarádka…“ upřesnil Pán, ale měl pocit, že tím Lídu příliš nepotěšil.
A taky že jo. „Jenom?“ ozvalo se za moment ze sluchátka.
„Tak přítelkyně…“
„No, to už je lepší…“
„Už abys tady byla,“ udělal si Pán.
„Ještě tři dny…“ vydechla Lída, „nechcete mi přijít naproti k vlaku?“
„Rád tě uvidím,“ řekl Pán a podivil se, že docela upřímně, „řekni mi, kterým vlakem přijedeš a půjdeme na chvíli
na kafe…a na limonádu.“
„Přijedu k večeru… v neděli, Bečvou,“ pravila už šťastně Lída, „kdy je to přesně v Praze, jistě víte líp vy.“
„A nezapomeň na to, co se ti o mně v Kroměříži zdálo,“ připomněl jí Pán, „někdy mi to řekneš.“
„Někdy… možná…“
„A třeba ještě ráda…“
„Už se na vás opravdu moc těším,“ zamlouvala téma Lída.
„Tak v neděli, a měj se…“ končil raději hovor Pán.
„Posílám vám další hezkou pusu, v Praze si ji vyberete…“
„Dík, to víš, že si ji vyberu. Ahoj!“
„Na shledanou!“ řekla Lída a oba zavěsili telefon.
Pán potom o Lídě dlouho usilovně přemýšlel a nebylo mu jasné, co Lída od něj vlastně chce, nakonec došel
k závěru, že má ve vztahu k němu zřejmě nějaký zvláštní hluboký vnitřní konflikt. Nebylo mu sice vůbec jasné proč,
a čeho by se mohl týkat, ale rozhodl se, že ho přímo s ní v žádném případě řešit nebude, protože si ho sobě musí
vyřešit ona sama, tím spíš, že je v něm subjektivně zaangažovaný a zjevně je jeho příčinou.
***
V neděli večer jí Pán přišel naproti k vlaku na Hlavní nádraží, Lída ho okamžitě uviděla, s úsměvem k němu
přiběhla a nastavila mu ústa.
„My jsme jako milenci…“ řekl Pán, když se od sebe odtrhli, „přestože spíš připomínáme tatínka s dcerou,“ a vzal
Lídě kabelu.
Šli spolu pěšky směrem k Museu a za chvilku narazili na zahrádku před hotelem Esplanade.
„Nechceš si sednout?“ optal se Pán Lídy a ukázal na téměř prázdnou zahrádku.
Lída stydlivě přikývla „není to tu moc drahé?“
„To vůbec není tvoje starost,“ ukázal Pán rukou na jeden ze stolků, „dáme si víno nebo kávu?“
„Oboje…“ vyhrkla už zase naprosto šťastná Lída.
Objednali si, číšník přinesl vídeňskou kávu a víno, a pak si oba spokojeně zapálili.
„Mně se po vás opravdu strašně stýskalo,“ řekla zamyšleně Lída, když vyfoukla kouř.
„To je zajímavé, v Praze se spolu taky nevidíme někdy čtrnáct dní, a to ti tak nevadí,“ řekl Pán.
„Já vás ale nějak cítím, že jste blízko a můžu se s vámi sejít, kdykoliv budu chtít,“ svěřovala se Lída, „a navíc to
dřív bylo jiné, to jsem vás tolik nepotřebovala… a zdaleka na vás tak nemyslela…“
„A teď mě potřebuješ?“ zeptal se Pán udiveně, „“prosím tě, na co?“
„Abych neztratila vnitřní rovnováhu…“ vydechla Lída a upřela Pánovi pohled do očí.
„To jsem nevěděl, že jsem pro tebe tak důležitý…“ řekl Pán překvapeně.
„Možná, že byste se docela divil… zvlášť v poslední době…“ pohlédla na něho opět Lída zamyšleně.
„Čím já můžu být tak důležitý pro takovou krásnou mladou ženskou?“ podivil se Pán.
„Třeba díky vám o lecčem přemýšlí… a hledá se…“
„Úspěšně?“
„To zatím ještě nevím, ale začíná mi být pomalu dost věcí… dejme tomu…zřejmých,“ odpověděla tiše Lída,
dopila kávu, típla cigaretu a usrkla si vína.
„Jakou jsi měla cestu?“ zeptal se Pán ve snaze odvést hovor jinam.
„Šlo to,… až na to, že mě tam zase jeden takový obejda nechutně otravoval…“
„Smluvili jste si rande?“ zeptal se Pán ironicky.
„Nebuďte nechutný,“ zatvářila se Lída otráveně.
„Já jsem si myslel, že na to musíš být jako krásná dívka zvyklá…“
„Ale otravuje mě to pořád čím dál víc… hlavně v práci,“
„Tak ji změň… nechceš přijít ke mně na ten počítač?“
„To byste nesměl být doma,“ vzdychla si Lída překvapivě smutně a zase upila víno.
„Myslíš, že bych ti měl dát klíč od bytu a jít na pivo?“
„Nechte toho…“
„Kdo by tě potom na tom počítači učil?“
„Vy byste mně měl učit všechno…“ pravila najednou Lída a zase zčervenala.
„Já myslel, že přijedeš veselá…“
„Snad zase někdy budu… až vymyslím, co mám udělat,“ řekla nejistě Lída a usrkla víno.
„V životě?“
„Taky, samozřejmě… hlavně v životě…“
„Ty máš dneska zase splín, půjdeme,“ řekl Pán za chvíli, „určitě jsi po cestě unavená.“
„Ale vůbec,“ prohlásila Lída, „já bych šla klidně ještě tancovat.“
„Tak toho si se mnou moc neužiješ,“ zamračil se Pán.
„Já se toho s vámi ráda vzdám,“ pravila Lída a usmála se, „už nejsem v pubertě.“
„To mi spadl kámen ze srdce…“ řekl Pán s úlevou, „ale jednou za zimu na nějaký ples spolu jít můžeme…“
„Já jsem v Praze na plese taky ještě nikdy nebyla,“ řekla Lída smutně.
„Neboj se, i tam budeš hvězda,“ prohlásil Pán suverénně, „o to se postarám.“
Oba si zase spokojeně napili.
„Opravdu jsi unavená, myslím, že bys už měla skutečně jít,“ řekl Pán za chvíli.
„Když mne tak vyháníte, tak já teda půjdu…“ řekla Lída a dopila víno, „kdy vás zase uvidím?“
„Nejpozději čtrnáctého na tom koncertě,“ usmál se Pán, „dneska máme třetího…“
„Takže až za jedenáct dní,“ povzdechla si Lída smutně.
Pán zaplatil a šli spolu k Muzeu na jedenáctku.
„Máš doma něco k jídlu?“ zděsil se cestou Pán, když si uvědomil, že Lída nebyla přes čtrnáct dní doma.
„Mám něco sebou, to mi zatím stačí,“ řekla Lída.
„Ne, nestačí…“ prohlásil Pán rezolutně, „chleba možná máš, ale pořádné jídlo, pití a víno určitě ne,“ a zabočil
s Lídou do blízké prodejny lahůdek.
Došli s další plnou taškou na refýž, tramvaj za chvilku přijela, Lída nastoupila a zase Pánovi téměř zamilovaně
zamávala.
***
Lída si musela kvůli koncertu pohodit směnu s tím, že pojede domů zase až v sobotu ráno.
NÁVŠTĚVA ROCKOVÉHO KONCERTU
U 2 – Strahov – 14. 8. Čt
Lída tentokrát dorazila k Národnímu divadlu o něco dřív, zase perfektně vyfiknutá, tentokrát sportovně a ve
slunečních brýlích. Pán přišel téměř přesně.
„Přesnost je výsadou králů,“ pochválila ho Lída a zamilovaně se na něho usmála.
„Jdi ty, já bych nechtěl být král, když tak zahradník, za kterým chodila ta princezna,“ usmál se Pán, prohlédl si
Lídu a obdivně prohlásil „ty jsi zase hvězda, myslím, že budeš nejhezčí i na celém Strahově.“
„Vy už to zase přeháníte,“ usmála se Lída, protože jí to najednou skutečně zalichotilo.
Nastoupili do už poměrně narvané dvaadvacítky, naštěstí se jim podařilo urvat místo na zadní plošině a opřít se o
zábradlí, ale nemohli spolu ani moc mluvit. Na Malovance vystoupili a šli spolu s davem nahoru ke stadionu.
Když došli na stadion a posadili se, Lída byla překvapená, jak je ohromný.
„To je největší stadion na světě, původně na spartakiády,“ pravil Pán, „tys tady na spartakiádě necvičila?“
„Taková prťata tenkrát do Prahy z Kroměříže na spartakiádu nejezdila,“ pohlédla na něho Lída, „mně bylo o
poslední spartakiádě třináct…“
„Promiň,“ omluvil se Pán, „já jsem zapomněl, že jsi tak mladá…“
„No dovolte, to vypadám tak staře?“ ohradila se Lída.
„Jako nejhezčí dorostenka…“ žehlil si to Pán, „nechceš něco k pití?“
„Nejhezčí dorostenka má nárok jenom na limonádu,“ odsekla Lída.
„Tak já ti přinesu limonádu, kafe a k tomu decku vína,“ prohlásil Pán a odešel dolů na plochu ke stánku.
„To jsem zvědavá, jak to poberete,“ prohlásila Lída.
Dvě kávy, Colu a dvě decky vína Pán skutečně nepobral, takže přišel jen s velkou láhví Coly a dvěma kávami.
„To víno jsem tam musel nechat,“ řekl Pán omluvně, „zato ti přinesu ještě hezky opečenou velkou klobásu.“
„Já bych byla radši, kdybyste byl tady se mnou,“ řekla už Lída zase mile,„já bych se o vás chtěla opřít.“
I v životě, blesklo jí hlavou…
„Tu chvilku to snad ještě vydržíš…“
Za chvíli se Pán vrátil se dvěma deckami vína a klobásou se dvěma chleby, Lída se napila limonády, a když si
Pán sedl vedle ní, pohodlně se o něho opřela a dala se do klobásy. Vzápětí se usmála „nechcete si kousnout?“
„Chci, ty bys moc přibrala,“ usmál se Pán a nastavil pusu.
Lída dojedla klobásu a začala si míchat dřevěným špalíkem kafe.
„Ty dřevíčka nevyhazuj, mohou se k lecčemus hodit…“ řekl najednou Pán.
„K čemu, proboha?“ podivila se Lída.
Ale Pán neodpověděl. Lída ovšem měla fantasii, něco ji napadlo a vzrušeně se zachvěla.
Do začátku koncertu zbývalo ještě hodně času, takže pomalu dopíjeli kávu a pak začali usrkávat víno.
„To víno mi v tom horku nějak neudělalo dobře…“ řekla najednou Lída.
„Tak si udělej pohodlí a třeba si na chvíli lehni,“ nabídl jí Pán, „podívej se třeba na ty lidi vedle.“
„Já bych si nejraději lehla na vás,“ pravila odvážně Lída a bez rozpaků si lehla hlavou Pánovi do klína, „abych se
neumazala…“ a Pán ji najednou začal nevědomky něžně hladit po vlasech…
Za chvíli Lída usnula.
Když se Lída asi za tři čtvrtě hodiny probudila, zamžourala a zašeptala „Vy jste tak hodný… já jsem usnula?“
„Doufám, že se ti zase něco hezkého zdálo…“ zašeptal jí Pán do ucha.
„Nezdálo se mi vůbec nic… u vás mi nic nechybí,“ řekla tiše a hezky se na něho podívala.
„Nechceš něco?… já ti pro to rád dojdu…“ nabídl jí zase Pán.
„Mně je s vámi opravdu strašně hezky,“ řekla Lída obdivně, „ale teď bych se potřebovala… to…“
„Tak půjdeme spolu,“ řekl Pán, „to kafe opravdu nějak působí…“
Lída vstala, protáhla se, Pán požádal sousedy, aby mu občas mrkli na věci a šli spolu dolů na plochu, kde se
postavili do fronty před přenosnými záchody.
Potom si znova stoupli do fronty na víno a pak do další a koupili pár obložených chlebíčků.
„No já se s vámi opravdu mám…“ prohodila Lída, když se vraceli nahoru na místo.
„Krásná žena má nárok na leccos…“ odpověděl Pán a Lída se rozpačitě zapýřila.
„Říkáte, že ošklivou ženskou byste nechal o žízni?“ řekla Lída, když došli na svá místa.
„S takovou bych sem vůbec nešel…“ mávl Pán rukou.
„Ale člověk si přece nemůže určit, zda bude hezký nebo ne,“ prohlásila Lída věcně.
„Nikdo není povinen dělat pro někoho něco, když nechce,“ bránil se Pán.
„Ale dělat něco, co se vám nechce, přece musíte,“ pravila Lída a s chutí se zakousla do chlebíčků, „mně se třeba
nedávno vůbec nechtělo zůstat dlouho v Kroměříži.“
„Vždyť ta dívčina mi tady vlastně vyznává lásku,“ blesklo hlavou Pánovi, ale neřekl vůbec nic.
Zakrátko se uprostřed obrovské plochy stadionu objevilo několik malých postaviček a začaly zřejmě něco hrát,
ale byl takový hluk, že je nebylo téměř slyšet. Zřejmě nějaká česká kapela jako předskokani, pomyslel si Pán.
Bylo už po půl osmé, takže se rychle stmívalo. Krátce po osmé hodině kapelu vystřídala druhá a na stadionu se
rozzářily reflektory, hluk se ale nijak neztišil.
„Takhle přece nic neuslyšíme,“ pravila rozčarovaně Lída.
„U 2 přijdou až po přestávce, a to uvidíš, jaký bude najednou klid,“ pravil Pán, „lidi přece přišli hlavně na ně, a ne
na nějaké amatéry.“
A taky že ano. Po půlhodinové přestávce, kdy už většina lidí zůstala sedět na místech stejně jako Pán s Lídou,
stadion kolem půl desáté náhle ztichl a objevili se U 2.
Když šli po koncertě dolů Petřínem, narazili najednou na Nebozízek.
„To je ono, to se nám teď ideálně hodí,“ prohlásil Pán nadšeně, „bylas tady už někdy?“
Lída opět rozpačitě zavrtěla hlavou. Když vešli mezi stoly, viděli, že je plno, u jednoho stolu však právě lidé
platili. Pán s Lídou tedy chvilku zůstali stát poblíž a pak si přece jen sedli.
„Jé, tady je krásně vidět celá noční Praha,“ vyhrkla Lída nadšeně, „tady se musí opravdu dobře sedět.“
„A proč myslíš, že je tady tak plno?“ a Lída jen uznale pokývla hlavou.
„Taková nádherná holka by měla tyhle podniky dobře znát,“ podotkl Pán.
„Asi jsem za to prozatím nikomu nestála,“ pravila smutně Lída, „i když říkáte, jaká jsem hezká…“
„To jsi nikdy nebyla na Petříně… třeba na rozhledně nebo na hvězdárně?“
„Ne…“ vyhrkla Lída zklamaně.
„Tak to sem taky budeme muset brzo jít,“ řekl Pán rozhodně, „třeba ještě letos,“ a opět objednal víno a mandle.
„V Praze je asi pořád možné někam chodit…“ povzdechla si Lída.
„ Pokud na to máš, tak ano,“
„Cos říkala U 2?“ zeptal se Pán, když jim číšník přinesl víno a mandle.
„Tak půlku jsem znala a půlku ne,“ odpověděla Lída.
„Vždyť je taky v našich rádiích nijak moc nehrajou,“ mávl rukou Pán, „dám ti cédéčko, chceš?“
„Když tak s přehrávačem,“ usmála se Lída s ironií v hlase.
„Tak s přehrávačem…“ odtušil Pán jakoby samozřejmě.
„Vy si mě opravdu nějak podezřele předcházíte…“
Pán se jí ale najednou významně zeptal „Tak jak ses rozhodla ohledně té návštěvy u mne?“
„Původně jsem se snažila na to zapomenout, ale nešlo to,“ řekla za chvíli rozpačitě Lída, „naopak jsem na to
myslela víc a víc, a po dlouhém usilovném přemýšlení jsem se nakonec rozhodla…“ zarazila se, příšerně zrudla,
pohlédla nejistě na Pána a s obrovským ruměncem ve tváři téměř odevzdaně řekla „že k vám přijdu…“
„Kdy?“ optal se jí Pán přísně.
„Na kdy si mne pozvete…“ řekla bezmocně Lída, „jsem ochotná si na to vzít i dovolenou…
„Tak to zase není třeba,“ pravil Pán zase už mile, „zkus si teď z hlavy vypočítat, kdy máš koncem měsíce volno.“
„Poslední týden v srpnu jsem chtěla jet na víkend zase domů,“ řekla tiše Lída, „ale jestli chcete, pojedu o den
později a pojedu domů až v sobotu.“
„A ke mně teda přijdeš v pátek,“ ujistil se Pán.
„Ano,“ polkla Lída naprázdno.
„Víš přesně, kde bydlím?“
„Přesně ne…“ hlesla Lída a Pán i v šeru uviděl, jak její krásné oči zvlhly.
„Víš co?“ napadlo najednou Pána, „vyjedeme si předtím ještě na výlet… zase autem…chceš?“
„To byste mi udělal velkou radost,“ řekla Lída už zase vesele.
„Můžeš být teda příští pátek ve tři odpoledne… třeba zase na Želivského?“
„Jistě…“, přikývla téměř nadšeně Lída.
„Tak platí,… zastavím těsně za křižovatkou směrem k nákladovému nádraží přesně ve tři,“ řekl Pán rozhodně.
„Budu tam už od tři čtvrtě,“ vyhrkla Lída a uvědomila si, co právě udělala. V duchu se jí nepředstavitelně ulevilo,
a při představě, co pak asi bude následovat, vzápětí zvlhla. Pán se na ni úkosem podíval. Byla krásná…
Další hovor Lída už ani moc nevnímala a odpovídala spíš mechanicky, takže docela uvítala, když Pán navrhl, že
už by mohli jít pomalu domů. Pán zaplatil, Lída si ještě odskočila a pak se vydali známou cestou kolem Máchova
pomníku dolů na Újezd. Pán mávl na kolem jedoucího taxíka, Lída nastoupila a znova mu radostně zamávala.
Když přišla Lída domů, vrhla se na postel a rozplakala se. Byla šťastná… spadl jí obrovský balvan ze srdce…
Za chvíli ze sebe strhla šaty, sáhla si mezi nohy a udělala se. Při nádherném orgasmu se zase šťastně rozbrečela…
PRVNÍ NÁVŠTĚVA LÍDY U PÁNA – 29.8. Pá
Lídě bylo po koncertu U 2 jasné, k čemu se nezadržitelně schyluje, den ode dne si to pořádněji uvědomovala a
čím víc se onen pátek přibližoval, tím víc byla nervóznější a rozechvělá. Měla ze setkání s Pánem docela strach a
přitom se na to vnitřně nesmírně těšila, při vzpomínce na to většinou zvlhla mezi nohama. Menstruaci si odbyla asi
týden po koncertě U 2, takže byla téměř uprostřed cyklu a tedy eroticky nejvnímavější.
Před návštěvou u Pána ji přepadl doslova amok, jednak musela vysvětlit rodičům, proč přijede až o den později,
jednak měla trému, aby si před ním neudělala ostudu. Koupila si za poslední kapesné nové spodní prádlo a drahý
parfém, objednala se na páteční ráno ke kadeřníkovi a pak na pedikuru. Domů se vrátila až po poledni, takže měla
co dělat, aby se stihla pořádně připravit, upravit a být ve tři čtvrtě na tři odpoledne na Želivského.
Ovšem už pět minut před tři čtvrtě stála na chodníku u stanice Želivského a nedočkavě vyhlížela Pánovo auto.
Těsně po třetí hodině vedle ní náhle zabrzdilo auto a Pán na ni křikl, ať bleskově nastoupí, neuvědomil si předtím
totiž, že je tam zákaz zastavení, a pak ujížděli kolem nákladového nádraží směrem na Ohradu.
„Tys byla dneska u kadeřníka?“ všiml si za chvilku Pán.
„Byla…“ přikývla Lída, „chci se vám líbit i dneska…“
„Jak ty to děláš, že ti to pokaždé tak strašně sluší,…“ udělal si Pán.
„Vy mě pořád jenom chválíte…“ odbyla ho naoko Lída, ale v duchu ji to potěšilo.
„Musím,“ řekl Pán a hezky se na ni podíval, „ale mě by ses líbila i úplně rozcuchaná…“
„Vy byste mě chtěl někdy rozcuchat?“
„Tobě by to vadilo?“
„Možná ani ne…“ vydechla Lída a ucítila, že zase zvlhla mezi nohama.
Asi dvacet minut trvalo, než projeli Prahou, za půlhodiny byli na Mělníku a krátce po čtvrté hodině zastavili na
Kokoříně. Protože už bylo dost hodin a kastelán končil službu, prohlédli si hrad jen zběžně a jeli dál k Máchovu
jezeru. Když vystoupili krátce před pátou hodinou z auta, Lída se nadšeně rozhlédla a vydechla
„To je úplně jiná krajina než v jižních Čechách, taková romantická…“
„Taky tady žil romantik Mácha,“ prohlásil Pán, „dokonce se po něm jmenuje to jezero.“
„My jsme ho brali ve škole,“ přikývla Lída.
Krátce se spolu prošli po okolí jezera a pak si sedli na kafe do motorestu.
„Je vidět, že už je po sezóně,“ řekla Lída, když se posadili.
„Ale Bezděz je vidět furt,“ ukázal Pán a šel pro dvě kávy.
„Tak tady žil ten Mácha,“ povzdechla Lída.
„Tady a hlavně v Litoměřicích,“ pravil Pán.
„Já čtu jenom někdy… příležitostně… když mi někdo občas něco půjčí…“
„Mně připadáš docela sečtělá, aspoň podle toho, jak se vyjadřuješ,“ řekl Pán, „máš dobrou slovní zásobu…“
„Já bych četla, ale nemám přehled, navíc v garsonce nemůžu mít knihovnu…“
„Ale půjčovat si knížky v knihovně snad můžeš…“
„To se mně zas nechce, pořád tam chodit…“
„Když říkáš, že nemáš přehled, měla bys začít nějakou lehčí klasikou… třeba Shakespearem, Hemingwayem,
Dűrrenmattem, Remarquem, Sallingerem, Rollandem,… pamatuju se, jak jsem třeba v pubertě doslova hltal jeho
Okouzlenou duši, když mi ji půjčila kamarádka z gymplu, dokonce jsem si tenkrát z ní dělal výpisky…“
„A máte to doma?“
„Bohužel ne…“
„Ale ani česká literatura není k zahození, … třeba Kundera, Škvorecký, Vaculík, Klíma… četlas od nich něco?“
„Ani moc ne…“
„Nebo Jirotkova Saturnina… toho snad zná každý…“
„Kromě mne…“ vydechla Lída a provinile sklopila oči.
„Tak já ti něco půjčím, …“ nabídl jí Pán, „můžeš si hned dneska něco vybrat.“
„To byste byl zase moc hodný… aspoň budu mít doma co dělat, někdy se tam sama dost nudím…“
„Ale třeba na to nebudeš mít moc času…“
„Proč?“
„Nezapomeň, že jdeš dneska ke mně,“ upozornil ji Pán, „co když se ti u mě zalíbí…“
„To záleží na tom, co u vás budeme dělat,“ zčervenala a znova zvlhla…
Pár minut po šesté Pán zaplatil, nasedli do auta a jeli rovnou do Prahy.
Cestou zpátky Lída úplně roztála, zcela z ní spadla předchozí stísněnost a strach a v autě s Pánem vesele švitořila
jak malá holka. Pán byl nesmírně rád a po očku ji spokojeně pozoroval.
Když dojeli do Prahy, bylo krátce před půl osmou a už skoro tma. Pán zaparkoval před domem s tím, že dá auto
do garáže ve vnitrobloku až ráno, a protože v domě nebyl výtah, šli spolu pěšky do třetího patra.
„Nebála ses, že tě tady chci znásilnit?“ zeptal se Lídy, když vstoupili do předsíně a rozsvítil.
„No, trochu jsem se původně bála,“ přiznala se Lída, „ale pak jsem to vytěsnila.“
„Tak to jsi narazila na toho pravého,“ řekl Pán „takové sklony jsem nikdy neměl.“
„To jste jeden z mála,“ vydechla Lída.
„Já si totiž žen vážím,“ pravil Pán důrazně, „k hezkým ženám cítím obdiv a o ošklivé nestojím.“
„A já patřím mezi které?“ zeptala se potutelně Lída.
„Někdy k docela protivným,“ okřikl ji Pán, „hlavně když máš hloupé otázky.“
Lída si odložila, zeptala se, kde je toaleta, odskočila si, pak se opláchla a trochu se navoněla novým parfémem.
Pán ji uvedl do pokoje, „nezouvej se prosím tě!“, zeptal se jí, jestli nemá hlad a bez čekání na odpověď přinesl
z ledničky čtyři velké sendviče.
Když dojedli, Pán udělal oběma kávu, nabídl Lídě drahý zahraniční koňak, který předtím ještě nikdy nepila a tiše
pustil přes satelit zahraniční chilloutové rádio. Zapálili si cigaretu a Lída se obdivně rozhlížela po jeho pokoji. Velká
knihovna byla nabitá knížkami a celý jeden regál byl plný gramofonových desek a kompaktů.
„U nás se na kultuře nikdy nešetřilo…“ prohodil Pán jakoby mimochodem, „chceš teda něco půjčit?“
Když Lída přikývla, Pán přešel ke knihovně a za chvilku položil před ni na stolek tři malé sešity Kunderových
Směšných lásek a jeho Monology.
Přiťukli si a Lída se spokojeně usmála, cítila se u Pána nečekaně příjemně a kupodivu bezpečně.
„Ty jsi ale krásná,…“ vydechl obdivně Pán, když si sednul proti Lídě do křesla, „tak nádhernou ženu ještě tenhle
byt neviděl…“
„Vy víte, kdo tady bydlel dřív?“ usmála se Lída.
„To sice nevím, ale když se na tebe podívám, je mi to naprosto jasné…“
Lída zčervenala.
„Přijdeš sem ještě někdy?“ zeptal se jí najednou Pán.
„Snad jo…“ vydechla Lída, „docela se mi u vás líbí…“
„To by bylo rozumné, proč bysme měli pořád chodit někde po venku po drahých podnicích, tady budeš mít taky
všechno…“
Lída opět zčervenala.
„I nadšeného náročného obdivovatele…“ řekl Pán upřímně.
Lída zrudla ještě víc a obrátila do sebe koňak. Pán jí dolil skleničku.
„Já ještě nejsem na takové pití moc zvyklá… “ zčervenala Lída, protože se styděla přiznat, že něco takového ještě
nikdy nepila.
„Tak to si na to se mnou koukej rychle zvyknout. U mne obyčejné pivo nenajdeš…“
„Poslouchej, teď hrajou Orbital…“ řekl Pán, když se z rádia ozval Belfast.
„To je nádherná hudba, taková relaxační,“ zašeptala Lída, „doslova hladí po duši…“
„A já tě teď pohladím i po tvářičce,“ řekl Pán, vstal a udělal to. Lída se štěstím úplně rozplývala.
„Nechceš ztlumit to velké světlo?“
„Třeba…“
Pán rozsvítil lampičku, natočil ji do stropu, zhasl velké světlo a v pokoji se rozhostila příjemná intimní atmosféra.
„Někdy si s vámi připadám jako na jiné planetě… jako třeba teď…“ pohlédla obdivně na Pána.
„Protože to chce určitou atmosféru… a tu si dnes lidi neumějí udělat,“ řekl Pán a mávl rukou.
„Za to vám se to daří perfektně…“
„Protože jsi tady…“
Lída zasněně poslouchala a přitom občas usrkávala koňak.
Když Belfast dozněl, Lída se probrala ze snění a oba si znova zapálili.
„Tak jsem o tobě hodně přemýšlel… po tom našem posledním rozhovoru,“ obrátil Pán stránku.
To byla rána do živého, Lídě se okamžitě vrátila stísněná nálada a strach z toho, co bude dál.
„Já vám jen můžu říct, že jsem za to docela ráda…“ pokoušela se zachránit situaci… a sebe.
„Moc jsem toho asi nevymyslel, ale napadlo mne, jestli v tom přece jen není taky trochu erotika,“ pravil Pán a
podíval se významně na Lídu.
„Asi ano…“ zčervenala Lída a obrátila do sebe téměř celou sklenku koňaku, „ale rozhodně ne nějaký normální,
obyčejný sex… nebo dokonce násilí…“
„Samozřejmě,“ řekl Pán, „mně už taky spoustu let normální styk vůbec nebaví a nemám o něj nejmenší zájem,
„natož o nějaké násilí, to je pro mne zcela nepřijatelné,… žena musí chtít sama.“
„Mně styk připadá nejen poněkud násilný, ale především takový … primitivní, čistě pudový… tak to přece dělají
zvířata… a tak to dělal třeba už pračlověk,“ řekla Lída a sama se podivila, jak se odhaluje.
„… když ještě žvýkal syrové mamutí maso v jeskyni,“ doplnil ji Pán.
„Já vlastně ani nevím, jestli jsem… tam… na to vůbec citlivá,“ pokračovala Lída v jakémsi intimním striptýzu a
cucla si koňaku.
„Takových je většina, citlivých je tam jen asi dvacet procent, takže si z toho nic nedělej,“ upokojil ji Pán, „ženy to
většinou dělají, jen aby vyhověly partnerovi.“
„Ještě že jsem sama…“ povzdechla si Lída.
„A děláš si to taky sama,… jako mnoho dalších dívek a žen…“ usmál se Pán.
„Zaháníte mně do úzkých, ale ano,“ zčervenala Lída, „proč já se o tom s vámi vůbec bavím, to přece ode mne
ještě nikdo neslyšel…“
„Asi ke mně máš důvěru…“ řekl Pán.
A Lída si překvapeně uvědomila, že je to pravda a že je jí nějak zvlášť blízký a sympatický.
„My starší muži už nejsme tak hr… hr… jako mlaďasi, kterým jde jen o vystříkání, nám jde spíš o rafinovanost, o
požitek… nejen sexuální, ale hlavně erotický… co největší… a co nejdelší…“
Lída se zachvěla. „Kdybyste byl mladší, docela bych vás chtěla,“ slyšela se najednou a doslova se zděsila.
„Tak ten věkový rozdíl nemusí být v takových věcech zrovna na překážku, … spíš naopak.“
„Vy jste pro mne taková přirozená autorita,“ slyšela se zase Lída, „…nevím, čím to je.“
„Jsi ještě mladá,“ usmál se Pán, „ale určitě bych tě nezklamal.“
„Já totiž nijak netoužím po dítěti… aspoň zatím,“ odvazovala se Lída dále a obrátila do sebe další koňak, „nechci
ani rodit, ani ho předtím oním způsobem vyrábět.“
„Svým způsobem se ti ani nedivím,“ připustil Pán, „máš na to ještě dost času. Kolik je ti… pokud se můžu ptát?“
„Dvacet pět… a kousek,“ vydechla Lída a opět se zděsila, jak je poslušná.
„No to je přece nejlepší věk,“ řekl Pán, „myslím, že by sis to měla ještě pořádně užit.“
Snad k tomu přispěl ten koňak, že Lída najednou vyhrkla „bral byste to se mnou bez toho styku?“
„Určitě,“ řekl Pán a podíval se jí upřeně do očí, „ale neříkej, vždyť ty ještě ani nevíš, jestli tam jsi citlivá.“
„Já jsem vždycky chtěla někomu úplně patřit, aby byl na mne náročný a velice přísný,“ řekla opět odvážně Lída,
„a chtěla bych se mu odevzdat úplně a odevzdávat se mu zcela do vůle, vydat mu na pospas nejen sebe, ale i ji,“ a
ukázala si směrem do rozkroku, „ale doposud jsem se strašně bála, aby toho nezneužil.“
„Tak já ti slibuji, že na tebe budu hrozně přísný… a někdy i krutý,“ řekl Pán, „ale vždycky si s tebou všechno
předem dohodnu, vysvětlím a požádám tě o souhlas.“
„To by bylo přesně podle těch mých představ…“ zachvěla se vzrušeně Lída, „a snů.“
„A jak daleko bys byla schopná v tom zajít?“
„To záleží na tom, nakolik bych vám věřila,“ řekla Lída rozvážně, „v ideálním případě bych byla ochotná občas
zajít až do úplných krajností…“
Pán si nervózně zapálil.
„A k vám tu důvěru asi mám…“ pravila Lída a zase se napila koňaku.
„Já už vlastně taky dlouho hledám podobně zaměřenou partnerku…“ zamyslel se Pán, „která by ale byla mimo
naše erotické hrátky jinak naprosto rovnoprávná.“
„Jste přesně ten, na kterého jsem dlouho čekala,“ usmála se Lída vzrušeně a přitom spokojeně.
„O tobě nemůžu říct nic jiného, než to samé,“ prohlásil Pán.
„Tak platí,“ řekla Lída rozhodně, „já se vám tedy úplně odevzdávám…“
„Ujišťuji tě, že si užiješ,“ prohlásil Pán, „ale nikdy tě sebeméně neporaním, ledaže bys mi k tomu dala předem
dobrovolně výslovný souhlas.“
Lídě spadl kámen ze srdce a došlo jí, že si vybrala správně, protože starší muži přece jenom mají větší rozum,
konečně bude mít sex přesně podle sebe.
„Tak teď už budu zase úplně spokojená a veselá,“ usmála se Lída šťastně, „to byl totiž můj největší problém,
kterým jsem se nesmírně trápila… a v poslední době, co vás znám, přímo neuvěřitelně… strašně… co vy víte, co se
dělo se mnou doma po každé naší schůzce… třeba když jsem přijela domů taxíkem…nebo hned, co jste odešel ode
mne z garsonky…“
„Já jsem ale něco takového tušil… bylo to na tobě někdy dost znát…“
„Asi ano… člověk to nikdy úplně neutají… obzvlášť před někým, jako jste vy…“
„Ale to tě nijak nezbavuje povinnosti starat se o naše kulturní vyžití,“ prohlásil vzápětí Pán.
„Samozřejmě,“ vyhrkla Lída.
„Aspoň dvakrát za měsíc bych šel rád s tebou do divadla nebo na koncert,“ připomněl jí Pán.
„To bych taky ráda…“ vydechla Lída zasněně.
„A mezitím budeš chodit ke mně… jako moje sexuální otrokyně.“
„Vždy, když budu mít delší volno,“ slíbila Lída upřímně.
„A to je jak často?“
„Nejmíň dvakrát za měsíc,“ a ucucla ze skleničky, „musím taky jezdit domů, ale vždycky vám dám včas vědět…“
„Budeš tu muset zůstat nejmíň celou noc,“ upozornil ji Pán, „ale radši ještě dýl.“
„Já vím…“ kývla hlavou Lída na souhlas a znova se napila koňaku, který jí Pán mezitím dolil.
„Nepij tolik,“ napomenul ji Pán, „ještě se nakonec dozvím, že sis všechno rozmyslela, protože jsi byla opilá.“
„Nebojte se, já nejsem zase tak opilá, abych nevěděla, co říkám,“ ohradila se Lída, „vždyť dělám v branži.“
„Nechceš kávu?“ zeptal se Pán, „A minerálku?“
„Jako vaše budoucí otrokyně vám drze říkám, že docela chci,“ řekla Lída a usmála se.
„Teď ještě budoucí, ale za pár dní už to nebude pravda,“ podíval se na ni Pán významně a odešel připravit kávu.
Lída zatím přemýšlela a přitom si nevědomky vsunula ruku mezi nohy.
Když Pán přinesl minerálku a kávu, k tomu zákusek a pár chlebíčků, prohlásil
„Povinností každého Pána je svou otrokyni pokaždé úplně vybít…, doufám, že jsi citlivá na poštěváčku.“
Lída zrudla a vyhrkla „ano, jistě…, velmi citlivá… já se přes něj taky několikrát týdně vybíjím.“
„Prsty?“ zeptal se s nelíčeným zájmem Pán.
„Jistě, vibrátor jsem sice taky zkoušela, ale nebylo to ono… nebo to s ním neumím,“ řekla Lída.
„Se mnou ho potřebovat nebudeš,“ prohlásil Pán významně, „leda někdy z recese…“
„Já si ho ráda odpustím….“
„A svlékneš se, když si to děláš?“
„Většinou ano, ale já si to často dělám večer v posteli… před usnutím,… v pyžamu, to si jenom stáhnu kalhoty.“
„Tak to přede mnou budeš muset být pořád úplně nahá,…“ upozornil ji Pán, „nebudeš se stydět?“
„Možná, než si zvyknu… ale budu se to snažit brát jako projev své bezvýhradné odevzdanosti do vašich rukou.“
„To je přece základní povinnost otrokyně, být před Pánem pořád úplně nahá,“ řekl Pán, „tedy aspoň podle mne.“
„Takže s tím tedy bez výhrad souhlasím…“
„Jako moje otrokyně mne budeš muset na slovo poslouchat,“ řekl Pán přísně, „jinak tě potrestám.“
„Vím, tak nějak jsem si to vždy představovala,“ vydechla Lída, „vždycky jsem v duchu toužila po přísném muži.“
„A úplně nahá budeš muset být taky jako zcela bezbranná otrokyně, která nesmí před Pánem skrývat ani ten
nejmenší kousíček svého těla,“ prohlásil Pán významně.
„A ke svléknutí mi dáte vždy rozkaz nebo to budu muset udělat sama hned po svém příchodu?“ zeptala se Lída.
„Sama…okamžitě,“ řekl Pán striktně.
„Ach…“
„Máš na těle nějaké vady nebo velké jizvy… třeba po operacích?“
„Ne, jsem úplně zdravá a operaci jsem zatím taky žádnou neměla…“
„Jak se tak na tebe dívám, musíš být úplně nahá nesmírně krásná…“
Lída zčervenala a zeptala se „Budu moct mít na sobě aspoň náramek nebo řetízek na krku?“
„Náramek ne, ale řetízek na krku občas ano, když ti to výslovně povolím…“
„A hodinky?“
„Prosím tě, na co potřebuje otrokyně hodinky,“ podivil se Pán, „tak ty v žádném případě, radši si je ke mně ani
neber….“
„Kde mě budete vychovávat?“
„Tady, líbí se ti u mě?“
„Máte to tu docela hezké, je vidět, že máte hodně peněz…“
„Jestli chceš, abych tady něco změnil nebo upravil, tak řekni…“
„Já bych vám to tady možná dost přeházela…“
„Klidně, řekni,“ vybídl ji Pán, „chci, aby ses tady cítila příjemně… jako doma,“ a znechuceně dodal „já tě
nemíním tahat nahou někam do sklepa.“
„A co když to budu chtít?“
„Tak to leda…“ usmál se Pán, „tvoje přání mi bude rozkazem, … i když budeš otrokyně.“
„Já mám někdy různá přání… a nápady,“ usmála se nejistě Lída.
„Iniciativě se meze nekladou,“ prohlásil Pán, „a za nápady ti budu naopak velice vděčný.“
„A budete je pak na mně i uskutečňovat?“
„Pokud to jen trochu půjde, tak ano…“ řekl Pán, „nesmíš to ale odnést na zdraví.“
„Kdyby to bylo jenom trošku… a tam, kde to nebude vidět…“ špitla vzrušeně Lída, „tak bych to třeba i chtěla…“
„Tam?“
„Klidně… to nejsou životně důležité orgány…“ řekla Lída pragmaticky.
„Ale ty je máš určitě krásné…“
„To už asi brzo posoudíte vy…“ hlesla Lída.
„Tak kdy začneme s tvým výcvikem?“ optal se Pán věcně. „s tvým zaškolováním na pořádnou otrokyni…“
„Hned až k vám zase přijdu,“ prohlásila Lída odhodlaně.
„A to bude kdy?“
„Třeba příští pondělí… osmého…“ navrhla Lída.
„V kolik?“
„V půl sedmé večer…“
„Ale jako otrokyně musíš přijít přesně,“ pravil přísně Pán, „vyjdi z domu radši o něco dřív, i kdybys pak měla
chvíli chodit po ulici…“
„Ano pane, přijdu přesně,“ slíbila poslušně Lída, „dokonce si před odchodem z domu nařídím hodinky.“
„A když budeš ta moje otrokyně, musím se taky o tebe pořádně starat,“ pravil Pán.
„Vždyť se staráte,“ namítla Lída.
„Víc, nejenom o tvoje kulturní vyžití, ale třeba abys měla dost hezkých věcí na sebe… a vůbec, abys byla jako
moje otrokyně nanejvýš spokojená…“
„To já jsem ale už teď…“
„Jako otrokyně budeš muset bez nejmenšího odporu dělat všechno, co mne napadne a sama se starat, abych byl
s tebou maximálně spokojený,“ pravil vážně Pán, „a já se zase musím starat, abys byla maximálně spokojená ty.“
„Ale to vás přece bude stát spoustu peněz…“ namítla Lída.
„Prosím tě, nebuď zase trapná a nemluv o penězích,“ mávl Pán rukou, „a navíc tady přede mnou budeš stejně
pořád úplně nahá… takže toho na sebe moc potřebovat nebudeš… “
„Vy jste strašný…“ vydechla Lída při představě, že bude muset být před Pánem stále úplně nahá.
„Takže bychom měli jít zase brzo na pořádný nákup…“ řekl najednou Pán.
„Tak až budete mít zase někdy čas…“ řekla nejistě Lída.
„O to nejde, ten já si na tebe udělám vždycky, pokud jsem v Praze… třeba hned, jak se vrátíš…“
„Ve středu?“
„Třeba…“
„Tak teda ve středu… zase ve dvě pod koněm,“ navrhla Lída.
„Budu tam,“ odtušil Pán.
„Já se za to nesmírně stydím, jak vás doslova vykořisťuju…“ řekla pak Lída.
„Ty mi to budeš zase vracet jinak…“
„Ale to neplatí,…“ vyhrkla Lída, „to chceme přece oba…“
„Tak mi budeš radit, já si totiž taky chci koupit něco na zimu,“ prohlásil Pán, „vždycky se na mne v krámě
podíváš a řekneš, jestli mi to sluší nebo ne. Stačí, když řekneš ano - ne, budeš mít v tomhle nade mnou absolutní
pravomoc a já tě budu na slovo poslouchat.“
„Nechtěl byste mně někdy poslouchat ve všem… teda i v tom?…“
„Myslíš v sexu?“
„Jo…,“ začervenala se zase Lída.
„Nevím, ale můžeme to někdy zkusit, ale až budeš úplně vycvičená… nejdřív příští rok v létě… otrokyňko…“
Lída si potáhla cigaretu.
„A víš, co bys se mnou dělala?“
„Nevím, mě to poprvé napadlo až teď,“ řekla Lída, „ale budu o tom přemýšlet…, vy mě k takovým věcem
vysloveně inspirujete…“
„Můžeš si mně klidně spoutat… a pak třeba hezky pusinkovat… jako svého Pána…i tam…“
„Já si na vás něco vymyslím… nebojte se…“
„Ale teď se musíš starat hlavně o sebe… abys pořádně zvládla ten výcvik…“
„Už se na to těším…“ podívala se mu Lída oddaně do očí jako správná otrokyně, „zajímavé bude, jaký to bude
orgasmus, až před vámi poprvé vystříknu…“
„To si budeš muset dávat opravdu záležet,“ pravil Pán, „a ze začátku mi třeba i říkat, jak ti to mám dělat…“
„Otrokyně ale si přece nemůže poroučet,“ řekla Lída udiveně.
„Ty to právo budeš se mnou ze začátku mít…“
„Koukám, že já se s vámi budu mít opravdu ve všem…“
„Od toho jsi přece na světě,“ odbyl ji Pán.
„To snad ani nemůže být pravda…“ zašeptala Lída polohlasně a napila se koňaku.
„Podívej, kolik je hodin, už budeš muset za chvilku jít…“ řekl najednou Pán.
Lída se vyděšeně podívala na hodinky, dopila koňak a rychle se zvedla. Bylo už po jedenácté…
„Ty knížky…“ ukázal Pán na stolek.
Směšné lásky se Lídě pohodlně vešly do kabelky, ale Monology si musela nechat v ruce.
„Aspoň mám co číst v tramvaji…“
Pán s ní přešel do předsíně, kde se Lída začala pomalu oblékat.
„Bylo to u vás strašně hezké,“ usmála se Lída, „myslím, že se tu budu cítit jako vaše otrokyně příjemně.“
„A já ti budu jako tvůj Pán dělat, co ti uvidím na očích,“ pohlédl na ni Pán šťastně.
Lída mu smyslně nastavila ústa a pak se na rozloučenou dlouho líbali, tentokrát už zjevně s nádechem erotiky,
Pán jezdil Lídě vzrušeně jazykem v ústech a Lída mu to občas mimovolně opětovala…
Lída se najednou odtrhla „A nevadí, že se projevuju tak spontánně, když jsem ta otrokyně?“
„Jdi ty brebto, otrokyně přece budeš, jen když budeš úplně nahá,“ vysvětloval jí Pán, „tedy pokud se výjimečně
nedohodneme jinak, jinak budeš pořád moje nejlepší, zcela rovnoprávná kamarádka…“
Lída si spokojeně oddechla.
„A teď, aspoň pokud dobře vidím, nejsi úplně nahá, takže si klidně můžeš poroučet…“
A Lída mu znova skočila okolo krku…
„Tak ve středu ve dvě u koně…,“ připomenul jí Pán, když se od sebe odtrhli, „a pak v pondělí… tady u mě…“
„Přijdu určitě,“ prohlásila Lída a raději rychle odešla.
V tramvaji otevřela Monology a okamžitě se začetla, až málem přejela. Ve čtení pokračovala i hned po příchodu
domů a nepřestala, dokud knížku nedočetla. Byly už skoro dvě…
Lída se svlékla, opláchla se a padla do postele. V tu ránu si plně uvědomila, co se dnes stalo a že je už Pánovou
otrokyní, zvlhla, roztáhla nohy a s myšlenkami na Pána si začala rychle kmitat prsty přes poštěváček.
Obrovský orgasmus přišel neuvěřitelně rychle, takže se po jeho odeznění okamžitě začala dráždit znova a
představovala si, že stojí úplně nahá před Pánem, který si ji pozorně celou prohlíží. Ani další orgasmus na sebe
nenechal dlouho čekat a nahá Lída sebou na posteli dlouho škubala v mohutných stazích. Vyčerpaná, ale šťastná pak
spokojeně usnula…
Ráno málem zaspala a nestihla vlak, ke kterému doběhla v poslední vteřině. Výpravčí už pískal…
DALŠÍ ODPOLEDNE NA NÁKUPECH - St 3.9.
Lída s Pánem se sešli ve dvě hodiny odpoledne pod pomníkem svatého Václava na Václavském náměstí a
zamířili rovnou do módních butiků, kde si Lída zase nakoupila spoustu podzimního a zimního oblečení.
Další zastávkou byl butik s bižuterií a malé zlatnictví, kde si Lída koupila nádherný šperk („snad se Pánovi bude
líbit, i když budu před ním jinak nahá,“ pomyslela si), nové náušnice a několik dalších luxusních doplňků.
Když skončili s nakupováním, měli tři objemné kabely, až se pod nimi prohýbali.
„Hrůza, a to ještě není všechno,“ vzdychl Pán.
„Jak to, co nám ještě chybí?“ podivila se Lída, „já myslela, že už půjdeme na kafe.“
„Pokud vím, tak jsem ti slíbil přehrávač na CD…“
„Ale ten já už neunesu,…“ řekla skoro zoufale Lída.
„Tak ti ho budu muset odnést až domů, a dám si to kafe až u tebe,“ prohlásil věcně Pán.
„Ale já nemám uklizeno,“ zděsila se Lída.
„Aspoň uvidím, co jsi opravdu zač…“ pravil Pán neočekávaně přísně a zamířil do obchodu s elektronikou.
Za pár minut vyzkoušeli s prodavačem nejkvalitnější přehrávač, prodavač mu ho zabalil a Pán k němu hned
přikoupil několik kompaktních disků podle Lídina výběru.
S rukama úplně plnýma napěchovaných tašek pak odešli na metro, na Želivského přestoupili na jedenáctku a za
půl hodinky stáli kolem šesté přede dveřmi Lídina bytu.
Lída odemkla, ani se nepřezula a běžela sklidit aspoň rozestlanou postel. Pán zůstal stát ve dveřích od předsíňky.
„To jsem si myslel, že tu budeš mít větší nepořádek,“ prohlásil a pokračoval „jsi pořádnější, než jsem si myslel,
tomu říkáš neuklizeno?… zase jednička… no, mínus… ale myslíš, že já po sobě ráno stelu?“ a když se Lída na něho
stydlivě podívala, položil krabici s přehrávačem na zem a přivinul ji k sobě.
Když se od sebe odtrhli, Lída postavila na kávu a Pán se zeptal
„Řekni mi radši, kam chceš dát ten přehrávač, já ti ho hned zapojím…“
Lída nalila oběma kávu a pomohla mu udělat místo na stolku u zdi.
Pán za několik minut přehrávač zapojil a zasunul do něho cédéčko s Lídinou oblíbenou hudbou.
Za okamžik se ozvala z reproduktoru Věra Špinarová a Pán se posadil k Lídě.
„Jak nemám českou muziku rád, Špinarová se mi kdysi strašně líbila,“ řekl Pán, „ale to ještě byla mladá.“
„A nebyla tak tlustá…“ podotkla Lída.
„Dokonce jsem občas docela snesl i Rottrovou a dokonce Zagorovou…“
„Hm, samé moravské zpěvačky…“ usmála se Lída.
„Možná,“ řekl Pán, „třeba Zagorová měla kdysi nádherný francouzský šanson, samozřejmě v českém překladu…
snad lepší než originál…“
„To mi něco říká,“ podotkla opět Lída, „jak se to jmenovalo?“
„On je někdo,“ řekl Pán, „nedávno jsem si to stáhl z internetu… ze serveru You Tube…“
„Vy se máte, že máte internet, to já jsem jenom taková obyčejná nedoučená holka…“ řekla Lída.
„Ale nepovídej, slovní zásobu máš jako vysokoškolačka,“ pochválil ji Pán.
„Ale mám jen maturitu na Střední škole hotelové v Kroměříži, obor číšník a servírka, „s mizerným výsledkem…“
„To znamená co?“
„Že jsem prolezla školu a udělala maturitu skoro s odřenýma ušima,“ řekla Lída, „se dvěma trojkami…“
„Mně na vysokou v devětapadesátém roce nevzali… pamatuji se, jak tehdy táta řádil…“
„A proč vás nevzali?“
„Z kádrových důvodů,“ řekl Pán a mávnul rukou, „ty si vůbec neumíš představit, jaká tenkrát byla doba… tedy
vlastně kvůli němu… on byl doktor práv a máma zástupkyní ředitele na základní škole…“
„No, to tehdy bylo asi špatně, aspoň co jsem slyšela…“
„A učila na prvním stupni… první až pátou třídu, pamatuji se, jak jsme jí se sestrou pomáhali opravovat sešity…“
„Tak to měla celkem jednoduché,“ pravila Lída.
„To se pleteš, právě učit prvňáky je to nejtěžší…“
Lída vyměnila CD a oba si zapálili.
„Táta mi nikdy neodpustil, že nemám titul… o ten mu šlo především… pořád mi předhazoval děti kolegů…“
„Možná měl nějaký komplex…“
„Od osmnácti let se mnou deset roků nepromluvil ani slovo… dokonce když za mnou jednou přišel na Správu
dráhy, to už mi bylo přes čtyřicet, neudělalo to na něho žádný dojem… holt jsem neměl ten titul…“
„A co sestra, s tou jste si rozuměli?“
„Když jsme byli malí, tak ještě docela…“
„Ona je mladší?“
„Skoro o pět let…“
„To je dost…“ prohlásila Lída, „takže dneska je jí pětačtyřicet…“
„Když byla ještě úplně malá, tak jsem si ji různě prohlížel… i tam…když jsme si hráli na doktora…“
„To si to nechala líbit?“
„Ta byla ještě bosé dítě…tenkrát se tomu tak říkalo, a já konec konců taky… jen vím, že se mi to strašně líbilo…“
„V kolika?“ vydechla Lída.
„Asi v osmi, devíti…“
„V těch letech jsem si ještě hrála s panenkami… a něco takového by mě ani nenapadlo…“
„Já už jsem měl od mládí různé spády… třeba jsem si představoval spolužačky v různých perverzních situacích…
samozřejmě úplně nahé… a už tehdy jsem je v duchu všelijak mučil… třeba jsem jim nožem rozřezával břicha a
rozkroky… a přitom si hrál večer pod peřinou s přirozením…a divil se, že je najednou nějaké tvrdé…“
Lída se usmála.
„A byl jsem strašně překvapený, když z něho najednou něco vystříklo… poprvé… to mi bylo asi třináct…“
„Ale bylo to příjemné…“
„Já jsem se spíš trochu vyděsil, jestli to není nějaká nemoc, ale od té doby jsem si to pak často dělal…“ řekl Pán a
sám se divil, že se před Lídou taky odhaluje.
„Už od třinácti?“ zeptala se udiveně Lída.
„Jo, už ve třinácti… a pořád jsem si přitom představoval… něco takového… jinak mi to moc nešlo…“
Lída ho přerušila „ve třinácti člověk ještě pomalu ani neví, na co to má… já jsem v tom věku třeba vůbec netušila,
jak se rodí děti… natož dělají… myslela jsem, že je nosí čáp…“ a znovu se usmála.
„Zajímavé bylo, že v tom snu se přede mnou holky samy svlékaly a žádaly mne, abych jim to břicho rozřízl… a
pak přitom ještě křičely nejen bolestí, ale i požitkem…“
„To mně se zase zdálo, ale až tak v patnácti, šestnácti… že mne nějaký muž týrá a různě mučí, aby si vyzkoušel
mou oddanost a poslušnost…“
„Což je vlastně podobné…“ vydechl překvapeně Pán.
„A já jsem se mu odevzdaně vypínala… a někdy jsem se v tom snu už i udělala…“ přiznávala stydlivě zase Lída.
„No… my máme asi opravdu hodně společného,“ doslova žasl Pán.
„Doufám, že mě břicho rozřezávat nebudete…“
„To byl jen takový mladický úlet… tehdy jsem ještě o sexu dohromady nic nevěděl…“
„A o panictví jste přišel v kolika, že jsem tak zvědavá…“
„Pár dnů před sedmnáctými narozeninami… na internátě v České Třebové…“
„To jsme na tom přibližně stejně,… akorát že já v Kroměříži,“ pravila Lída.
„Až na to, že jsi nebyla do roka na potratu,“ pravil Pán, „tenkrát jsme byli ještě úplně blbí…“
„No to jsem nebyla, nikdy jsem nikomu nedovolila,“ a zrudla, „aby to do mne nastříkal…“
„Vidím, že jsi rozumná,“ odtušil Pán.
„Vy jste byl v České Třebové?“ zeptala se najednou Lída.
„Dva roky… na průmyslovce,“ odvětil Pán, „a ten internát je vidět z vlaku.“
„Tak to jsme byli blízko,“ zaradovala se Lída.
„Akorát že ty jsi ještě nebyla na světě,“ usmál se Pán a podíval se na hodinky.
„Takže vy máte maturity dvě…“
„Ano, mám pouze dvě maturity,“ zakřenil se Pán, „takže jsem středoškolák jako ty…“, rychle dopil už téměř
studenou kávu a řekl „Už budu muset jít…“ a pohlédl se omluvně na Lídu, „jsem tady zase už přes hodinu.“
„Snad je vám tu dobře,“ povzdechla si Lída.
„To víš, že ano, ale teď musíš přijít ty ke mně…však víš…“ típl cigaretu, vstal a šel ke dveřím.
Lída šla s ním a pověsila se mu v předsíni na krk. Samozřejmě se začali okamžitě vášnivě líbat a Pán zase jezdil
Lídě v ústech jazykem. Najednou však polibek přerušil, postavil se ke dveřím s rukou na klice, změřil si Lídu
pohledem od hlavy k patě a nečekaně přísně řekl „Čekám tě v pondělí přesně o půl sedmé večer…“
„Ano pane, přijdu přesně…“ řekla tiše Lída.
Pán rychle otevřel dveře, odešel a nechal je otevřené.
A Lída je poslušně zavřela…
***
Když přišla Lída domů, okamžitě začala vybalovat věci a hned si je nadšeně zkoušela před zrcadlem. Trvalo jí
aspoň dvě hodiny, než si všechno důkladně vyzkoušela a uložila do skříní, takže si kolem deváté vzala z lednice
něco k jídlu, svlékla se, vklouzla do pyžama, přikryla se a chvíli si četla.
Náhle ji však přepadly myšlenky na Pána a na to, co ji čeká v pondělí. Chvíli o tom intensivně přemýšlela a
snažila si představit, jak to všechno bude vypadat, největší problém měla s tím, že se před ním zřejmě bude muset
svléknout donaha, nechat se od něho intimně prohlížet a osahávat, ovšem současně ji ta představa začala natolik
vzrušovat, že se najednou rázně odhodila deku, rychle ze sebe strhla pyžamo, úplně nahá roztáhla nohy, upřela oči
do stropu a s myšlenkou na Pána si sáhla mezi nohy. Za pár minut ji opět přemohl úžasně prudký nádherný
orgasmus, po kterém nahá Lída ještě dlouho namáhavě oddychovala. Potom vyčerpaně usnula…
A ráno se znova podivila, když zjistila, že je úplně nahá…
ÚVODNÍ SCHŮZKA U PÁNA V BYTĚ – Po 8.9.
Lída byla už od rána jakási nesvá, dopoledne strávila nahá v posteli a četla si Směšné lásky, kolem půl druhé si
připravila lehký oběd a začala se připravovat. Pečlivě se osprchovala, pak se celá důkladně prohlédla a mimo jiné si
zkontrolovala, zda nemá pod předkožkou na hlavičky poštěváčku onen bílý maz („i tam si mně bude Pán jistě
podrobně prohlížet,“ pomyslela si, a při té představě zase zvlhla), ošetřila si celé tělo dezodorantem, umyla si vlasy,
pečlivě si upravila účes a pak se před zrcadlem věnovala kosmetické úpravě a líčení. Když byla se svou vizáží
spokojená, vzala si na sebe novou podprsenku a krajkové spodní kalhotky co si koupila nedávno s Pánem, pak si
oblékla úplně novou sukni a stejně novou hezkou halenku.
Před čtvrtou odpoledne si uvařila silnou kávu a chvíli se spokojeně prohlížela v zrcadle. Pak si oblékla hezký
nový svetřík a začala si postupně zkoušet několik náramků, na krk si vzala až třetí ozdobný řetízek a pak k němu
zkoušela nejvhodnější náušnice. Nakonec vybrala ty, které si nedávno koupila s Pánem a pomyslela si, že bude mít
radost. Dlouho se rozmýšlela mezi dvěma páry nových střevíčků, a když si jedny vybrala, rovnou si je nechala na
nohou. Poté se jí začala zmocňovat nervozita, zapálila si cigaretu a tupě zírala do prázdna, a když dokouřila, hned si
zapálila druhou. Asi ve čtvrt na šest si připnula na ruku nové náramkové hodinky a pak ještě dlouho důkladně
kontrolovala svůj vzhled před velkým zrcadlem, přitom opravovala drobné nedostatky. Nakonec sama uznala, že je
docela hezká, takže po půl šesté rozechvěle zamkla byt a odešla na tramvaj.
Dojela jedenáctkou až do Bruselské, kde vystoupila a protože měla ještě dost času, pomalu se loudala kolem
výloh obchodů na roh Koubkovy ulice a pak zahnula Lublaňskou směrem k Pánovi.
Když Lída došla až před dům, bylo teprve za šest minut půl sedmé, takže chvilku chodila nervózně po chodníku, a
když z domu kdosi vycházel, využila toho, jakoby nic pronikla dovnitř, pak pomalu stoupala po schodech do třetího
patra a přesně v půl sedmé stiskla zvonek Pánova bytu.
Pán ji uvítal už zjevně připravený, měl na sobě bílou košili, hezké tmavomodré kalhoty a kravatu. Proti Lídině
očekávání ji přivítal vcelku normálně, jeho nedávná strohá přísnost byla ta tam.
„Nezouvej se, prosím tě a sedni si do obýváku, voda na kávu se už vaří,“ řekl mile a dal jí pusu, „já to věděl, že
přijdeš přesně.“
Lída si opláchla ruce a sedla si do křesla v obýváku. Pán vzápětí přinesl kávu a zase několik zákusků, pak nalil
Lídě a sobě francouzský koňak a sednul si proti ní do křesla.
„Vypadáš naprosto úžasně… jsi nádherná, jako vždy,“ vydechl obdivně, „jen dneska ještě o něco víc…“
Lída se spokojeně usmála a na moment úplně zapomněla na to, co ji asi dnes čeká.
Pán jí to však okamžitě připomněl, vstal a ukázal na skleničky s koňakem
„Pojď, připijeme si na úspěch dnešního večera,“ a přiťukli si.
„To je dnes poslední alkohol,“ prohlásil, když odložili skleničky,„chci, abys dnes byla úplně střízlivá. Od teďka
už budeš pít jen Colu nebo minerálku…“
„Ano, pane…“ řekla Lída poslušně a zděsila se, jak ji Pán ovládá a jak je povolná.
„Tak co, líbí se ti už mne trochu?“ zeptal se jí Pán vesele.
„Docela ano…“ vyhrkla Lída nejistě a rozpačitě se rozhlížela po pokoji, jestli neuvidí nějaké známky Pánových
příprav. Ale nezjistila nic.
„Těšila ses na dnešní večer?“ zeptal se jí Pán.
„Myslela jsem na to od rána…“ začervenala se Lída a upila kávu.
„Ale upravila ses perfektně, tak nádherná jsi snad ještě nebyla,“ pochválil ji Pán.
Chvíli bylo trapné ticho.
„Protože mi na tom dost záleželo…“
Pán si zapálil cigaretu.
„Říkala jsem už přece, že bych chtěla konečně patřit někomu, kdo má o mne opravdový zájem… a kdo mě chce
takovou, jaká jsem… před kterým se nebudu muset nijak přetvařovat… a budu se moct projevit naplno…“
v rozpacích se napila minerálky, „teprve vy jste mě přesvědčil, že jste ten pravý… a stojíte mi za to, abych se pro
vás třeba i hezky upravila…“
„Budeš to mít se mnou možná někdy… docela náročné…“ podíval se jí Pán do očí.
„Já vím… a právě to chci… abyste byl na mě přísný… abych z toho cítila, že o mne opravdu stojíte… a že mě
máte rád…“ a mimovolně dopila kávu, „a jen proto jsem dneska tady… pevně rozhodnutá… odhodlaná se vám
odevzdat už úplně ve všem… připravená…“
Pán se na ni tázavě podíval.
„Rozhodně nejde jen o ty peníze, které pro mne bez mrknutí oka vyhazujete,“ pokračovala Lída, „ale protože jste
ukázal, že o mne opravdu stojíte… jinak… než ti ostatní… jinak bych tu určitě nebyla…“
„Napij se a pojď si sednout ke mně… třeba na klín…“ pravil Pán sice mile, ale rozhodně.
Lída pochopila, že je to příkaz, napila se minerálky a se zvláštní radostí si mu sedla na klín.
„Tak nádherná dívka mi ještě na klíně neseděla,“ řekl Pán. A Lída se mu oddaně nastavila.
Líbali se vášnivě a dlouho, Lída se mu však najednou vytrhla „A to budete po mně za chvíli chtít, abych se tady
před vámi svlékla úplně donaha?“
„Pokud chceš být ta moje otrokyně…“ pravil Pán neobyčejně přísně „tak ti asi nic jiného nezbyde…“
„Ale já se před vámi strašně stydím…“ vydechla Lída, „že já jsem sem chodila…“
„Pokud vím, přišla jsi ke mně naprosto dobrovolně… nikdo tě přece nenutil,“ pravil věcně Pán.
Lída sebou na jeho klíně vzrušeně škubla „já vím…“
„A ráda… a vědělas, co tě čeká a že jdeš za mnou kvůli tomu… a dokonce ses na to těšila…“
„Ano…“ vydechla Lída a začali se opět vášnivě líbat.
Když se od sebe zase odtrhli, Lída vyhrkla „a to k vám mám chodit každý týden?“
„Pokud nebudeš nemocná nebo nepojedeš domů, tak samozřejmě, aspoň jednou za čtrnáct dnů,“ pravil Pán
neúprosně „pokud budu v Praze, a mezitím budeme ještě chodit na kulturu…“
„No, to bude docela náročné… na čas.“
„Vždyť máš času dost, prohlásil Pán, „co děláš celé dny sama doma?“
„Různě…, to víte, vždycky se něco najde…“
„Aspoň ti nezbude tolik času na onanování…“ pravil Pán přísně, „to budeš dělat hlavně tady… přede mnou.“
„To už snad nebudu potom doma zdaleka tak potřebovat,…“ usmála se Lída oddaně.
„Doufám,“ odtušil Pán stroze, až se Lída zachvěla.
Představila si, jak nahá před Pánem onanuje a vyrazila „já se před vámi ale budu strašně stydět… onanovat…“
„Jako otrokyně ale budeš muset veškerý stud před Pánem odhodit,…a nejen při tom onanování,“ a pak se na Lídu
přísně podíval, „vždyť ty zatím ani pořádně onanovat neumíš… natož abys z toho něco skutečně měla… jen si tak
upouštíš páru…“ usmál se.
„… při těch mých představách,“ doplnila ho Lída.
„Správně onanovat se budeš muset teprve naučit… abys z toho něco opravdu měla…“
„Možná, že vám za to budu někdy docela vděčná…“ vydechla Lída oddaně.
„Ale neboj se, doma si to taky užiješ,“ řekl Pán, „já bývám přes rok dost často pryč… na služebních cestách…
mnohdy celý týden…“
„Tak dlouho to bez toho asi nevydržím, to máte pravdu… jsem přece ještě mladá… a potřebuju to…“
„A když ti to někdy přísně zakážu…“ pohlédl na ni Pán přísně, „aby sis to doma dělala, třeba než se vrátím…
nebo abys pak byla přede mnou pořádně nadržená?“
„Tak to budu muset holt vydržet…, určitě vás nemíním podvádět… ani v tomhle,“ prohlásila Lída, „i když to
bude pro mne asi dost náročné… a namáhavé… a bude mě to stát obrovské sebepřemáhání…
„Sebepřemáhání je podle mne nejvyšší důkaz otroctví…“ řekl Pán, „ne se nechat jen občas seřezat…“
„Asi máte pravdu,“ hlesla Lída a opět ucítila, že zvlhla.
„Třeba se sama roztáhnout před Pánem s vědomím, že mne tam pak bude okamžitě mučit…“
Lída vzrušením polkla.
„A pak ho v bolestech vyzývat, aby ještě přitlačil…“
„Budete mě bít?… jako otrokyni?“ zeptala se Lída odevzdaně.
„Ne…, řekl Pán, „pokud za to nebudeš považovat třeba rafinované bičování… přes ni a zepředu přes břicho…“
Lída si oddechla.
„Na primitivní surové bití jsem nikdy nebyl… to si ty nezasloužíš,… jedině kdybys nějak víc zlobila,“ řekl Pán
rozhodně, „tak dostaneš výprask,… jinak takové věci rád přenechám primitivním sadistům… ty to baví…“
„A spoutávat mě budete?“
„Jen výjimečně,“ pravil Pán a zavrtěl hlavou, „když bude třeba, aby ses prudkými reakcemi na bolest nějak sama
neporanila… třeba o nástroj, kterým tě budu mučit…“
„To jsem ráda,“ vyhrkla Lída a zapálila si další cigaretu, „představa, že jsem spoutaná, mě nikdy moc neříkala…“
„Musí být jasně patrné, že se mi oddáváš zcela dobrovolně,“ odpověděl Pán, „tak proč bych tě měl spoutávat?“
„A když něco nebudu chtít?“
„Tak na to nemáš jako otrokyně nárok,… co s tebou budu dělat, je jen moje věc a do toho ti nic není,“ prohlásil
Pán přísně, „neboj se, já si dám velký pozor, abych ti něco neudělal a neublížil ti.“
„A mučit mě budete už dneska?“ zeptala se Lída stísněně.
„Ne…“ řekl rozhodně Pán, „až si tě vycvičím a až to budeš sama chtít… až si mi o to sama hezky řekneš…“
„Co se mnou tedy budete dělat dneska?“
„Pořádně si tě celou prohlédnu a pak začneme s výcvikem…“
„S výcvikem?“
„Abys přesně věděla, jak se máš jako otrokyně chovat,… naučíš se spoustu nových věcí… spoustu naprosto
neobvyklých schopností… a dovedností… abychom pak z toho oba něco měli…“
„I já?“ pohlédla na něho nedůvěřivě Lída.
„Hlavně ty,“ usmál se Pán, „tvůj požitek bude pro mne to nejdůležitější… teprve pak můžu být spokojený i já…“
„To je u mužů naprosto zvláštní,“ řekla tiše Lída.
„Abys pak věděla, na co to vlastně máš… a co všechno se s tím dá dělat…“
„A co mě budete při tom výcviku učit?“ zeptala se zvědavě vzrušená Lída.
„Spoustu různých sexuálních vlastností a schopností, o kterých nemají jiné ženy a dívky ani ponětí, a které budeš
muset jako moje otrokyně perfektně zvládnout, především správný postup a chování při náhlém přerušení dráždění
v posledním okamžiku před prvním orgastickým stahem svého těla…“
„A budete mi přerušovat to dráždění v posledním okamžiku často?“
„Většinou právě až tehdy…“
„I když budu před vámi onanovat?“
„Samozřejmě, teprve až to zvládneš, bude správná otrokyně…“ řekl Pán důrazně, „to ostatní by možná dokázala i
normální žena… ale tohle je opravdu obtížné a proto přesvědčivý důkaz opravdového otroctví…“
„A jak to poznám, že nesmím dosáhnout orgasmus?“
„To budeš vždycky předem dobře vědět…“
„Co mám teda udělat, abych odvrátila v tom posledním momentě orgasmus, třeba když mne budete dráždit?“
„Vykřiknout hlasitě Dost! tak včas, abych ještě stačil ucuknout rukou… ale přesně… ani o zlomek vteřiny dřív…
nebo dokonce později… to už bys orgasmu dosáhla, byť nekvalitního… a nepovolený orgasmus je vůbec největší
možné provinění otrokyně…“
„A když budu onanovat?“
„Tak to záleží jenom na tobě… ale můžeš přitom taky vykřiknout… třeba Stop! nebo Jsem vaše…a pak se mi
bleskem sama poslušně roztáhnout…“
„A jak často mi ten orgasmus dovolíte?“
„Tolikrát, že budeš často tak vybitá, že už nebudeš pomalu dalšího schopná…“
„Vy jste jedinečný… jsem tak ráda, že jsme se potkali… a že vás mám…“ pohlédla mu Lída vděčně do očí.
Zapálili si cigaretu. Lída ani netušila, že bude na dlouho poslední…
„Ty sexuální a erotické schopnosti a vlastnosti, o kterých jste před chvilku mluvil, jiné ženy nemají?“ zeptala se
za chvilku vzrušená Lída.
„Ne… aspoň jsem to zatím žádnou neučil… a nikdo jiný asi taky ne… takže ty budeš jediná…“
„Jiné ženy asi ani nevědí… a netuší, na co mají ten poštěváček…“ hlesla Lída.
„Taky je to proto nebaví a roztahují se partnerovi jen proto, aby si užil on… a vystříkal se… aby ho neztratily…“
„To je hrozné…“
„Nejdřív si tě pořádně vycvičím, a když budeš snaživá, bude to tak do Vánoc,“ pokračoval Pán, „pak složíš
závěrečnou otrockou zkoušku…“
„Otrockou zkoušku?“ zeptala se Lída a zakroutila hlavou, „no snad ji s úspěchem složím…“
„A až budeš perfektně vycvičená, začneme spolu provádět…“
„Ne, raději mi to zatím neříkejte…,“ hlesla Lída, „já bych se mohla začít bát.“
„To by ani tak nevadilo,“ prohlásil Pán, „jde o to, jestli mi věříš, že ti přitom nic neudělám.“
„Věřím…“ pohlédla mu Lída do očí, „to bych tu jinak nebyla…“
A začali se znova vášnivě líbat…
Když se od sebe odtrhli, Pán uklidil velký stůl uprostřed pokoje, rozložil ho na délku, takže byl dlouhý skoro dva
metry, překryl ho dekou, přes ni natáhl čisté bílé prostěradlo a do hlavy stolu položil malý polštářek z gauče.
"Takže říkáš, že jsi od této chvíle odhodlaná říkat mi Pane?"
"Ano…"
"Samozřejmě jen mezi čtyřma očima při našich hrátkách," podotkl Pán.
"Pochopitelně…"
"A dáváš mi plné právo dělat si s tebou, co budu chtít?"
"Ano…"
"Takže na tebe můžu být opravdu přísný?"
"Ano… a co nejvíc," zachvěla se Lída, "opravdu mě to vzrušuje…"
"Budu na tebe nesmírně náročný," pravil Pán důrazně.
"Udělám všechno, co budete chtít…" vydechla Lída vzrušeně a upřela mu pohled do očí.
„Až skončíme výcvik, začnu tě stále bolestivěji a rafinovaněji mučit… většinou poslušně roztaženou na stole
s rukama za hlavou…,“ řekl Pán přísně, „bereš to? Nebudeš se bránit?“
„Ne…“ řekla odhodlaně vzrušená Lída.
„Víš, co udělá otrokyně, když jí Pán řekne, že ji bude mučit?“
„Zřejmě,“ řekla nejistě Lída, „okamžitě mu roztáhne nohy a vyzve ho, aby začal…“
„Správně,“ vydechl Pán, „je vidět, že máš pro otrokyni vlohy.“
„A co ještě budu muset,… před vámi… nebo s vámi?“ otázala se Lída.
„No, je toho dost, například nebudeš smět bez mého souhlasu dosáhnout vyvrcholení,“ pokračoval Pán, „a to tě
budu téměř soustavně dráždit na poštěváčku až na jeho samý pokraj…“
„Ach… a zůstanu nesmírně rozdrážděná… a nadržená…“
„A právě tehdy… prakticky jen tehdy tě budu mučit…“
„Ach…“ vydechla Lída, „už se na to docela těším, vy jste skutečně rafinovaný…“
„A ještě budeš muset sama ten skutečně poslední moment vystihnout a někdy dokonce vykřiknout Dost!“
„A uděláte mi to pokaždé aspoň jednou?“
„Už jsem ti říkal, že se přede mnou každý večer vybiješ orgasmem mockrát…“ usmál se Pán.
„Ach, vy jste hodný…“ vydechla už viditelně rozdrážděná Lída.
„Kromě toho si to budeš muset přede mnou často dělat i sama,…“ pokračoval přísně Pán, „ovšem i pak orgasmus
jen s mým výslovným souhlasem, takže…“
„… to budu muset v tom posledním okamžiku taky utnout,“ doplnila ho Lída.
„Většinou ano… a vleže bleskem poslušně rozhodit nohy,“ pravil stroze Pán, „a vystavit mi ji.“
„To mne budete muset opravdu asi hodně dlouho cvičit,“ řekla vzrušeně Lída, „nevím, jestli to vůbec dokážu…“
„Totéž, když ti dráždění najednou rázně přeruším, nebo ti poručím, abys utnula onanii, roztáhla se a vzpažila…“
„Ach… to bude opravdu strašné sebepřemáhání…“ vydechla Lída, která zjistila, že ji už i pouhá představa něčeho
takového nesmírně vzrušuje a že má opět vlhko v rozkroku. „Ale myslím, že právě něco takového jsem vždycky
chtěla, pro mne to je totiž důkaz, že o mě ten druhý má opravdu zájem a že mě skutečně chce…“
„To ale zdaleka není všechno,“ pravil významně Pán, vstal a důkladně zatemnil okna.
Lída začala tušit, že ji vzápětí čeká něco zásadního a cosi se v ní sevřelo.
Pán si zase sedl a zapálil si cigaretu. "Budeš mě na slovo poslouchat?"
"Ano!" vyhrkla Lída.
"Mám si tě vyzkoušet?"
"Můžete všechno…"
"Ale abych tě mohl zkoušet, musím tě nejdřív něco naučit," prohlásil Pán stroze, „chceš?"
"Jistě… už jsme se přece domluvili…"
„Vidím, že už jsi docela vzrušená… vstaň!"
Lída típla cigaretu a vstala, postavila se před něho a udiveně se zeptala „Co mám dělat?“
„Uděláme si takový malý úvodní zápis do otroctví… svlékni se!"
"Úplně?"
"Ano, už je to tady,… už ses dočkala… úplně donaha!"
Lída zrudla, odložila svetřík a začala si poslušně rozepínat halenku…
"Věci mi podávej… hezky… jako otrokyně," řekl přísně Pán.
Lída odložila i halenku, pak si pomalu stáhla sukni, odepnula si hodinky a podala je Pánovi.
„Já se stydím…“ zachvěla se už jen v podprsence a krajkových kalhotkách.
„Sundej si nejdřív ty střevíce…“ vyzval ji Pán přísně a Lída se rychle zula.
„Co teď?… ach…“ zachvěla se bosá Lída už jen ve spodním prádle.
„Tak co mi ukážeš první?“ usmál se na ni Pán, když viděl její rozpaky, „to nejhezčí a nejzajímavější si nechej
nakonec…“
„A kde se vám to víc líbí?“ zeptala se Lída rozpačitě, „nahoře nebo dole?“
„Abych byl upřímný, tak dole…“, řekl Pán, „tam budeš středem mého zájmu…“
„A pozornosti?“
„Samozřejmě,“ odtušil Pán, „a už dělej!“
Lída mu upřela stydlivě pohled do očí, sáhla si oběma rukama dozadu a začala si pomalu rozepínat podprsenku.
„Když já se už zase stydím,“ zasténala, „připadám si jak zboží na trhu…“
„Vždyť taky dřív byly trhy s otroky a otrokyněmi… ještě ve starém Římě,“ usmál se Pán, „představ si, že stojíš
vystavená na prodej na nějakém tom tržišti… kolem tebe chodí davy a prohlížejí si tě… zájemci i ohmatávají…“
Lída se s rukama na sponě podprsenky vzrušeně zachvěla.
„Jinak to tak ale nesmíš brát ani náhodou,“ chlácholil ji Pán, „na tom přece není nic nepřirozeného, že jsem jako
chlap na tebe zvědavý.“
„Horší by bylo, kdybyste nebyl,“ uznala Lída, rázně si rozepnula podprsenku, odhodila ji a vypnula prsy vstříc
Pánovi. Bradavky měla vzrušením zřetelně vztyčené.
Pán s úžasem zíral na její plná, nádherně zaoblená prsa, nejméně čtyřky. Že má Lída velká prsa si všiml už dřív,
ale že jsou tak krásná, to netušil. Neměla je ani trochu povislé a bradavky jí smyslně trčely před sebe.
Pán se neudržel, přistoupil k ní, a zatímco Lída rozpačitě hleděla před sebe, chvilku jí bradavky dráždil prsty.
„Ty jsi i tam tak úžasně krásná,“ vydechl a s rukama stále na jejích bradavkách ji něžně políbil.
„Jsou vaše…“ vydechla polonahá Lída bezmocně. Cítila, že tomuto muži se neodporuje.
„Pokračuj!“ vyzval ji Pán stroze a zase si sedl.
Lída si rozpačitě zajela prsty pod gumu kalhotek.
„Opravdu si už připadám jako vaše otrokyně,“ vydechla odevzdaně a stáhla si kalhotky o kousek níž.
„No vidíš, jak máš krásný pupek,“ liboval si Pán, „a ty bys ho chtěla přede mnou schovávat?“
Lída si opět stáhla kalhotky níž, takže se jí objevil horní okraj ochlupení. Bradavky prsů jí stále vzrušeně stály.
„Ještě kousek a budu opravdu úplně nahá,“ pomyslela si Lída bezmocně.
„No, tak to konečně dokonči!“ požádal ji Pán, „Vždyť říkáš, že jsi moje úplně celá!“
Lída si dodala odvahy, vnitřně se zapřela, rázně shodila kalhotky úplně dolů na paty a pak si stoupla vedle nich.
Pán její kalhotky vzápětí zvedl a přičichl k nim, „musím si zkontrolovat, jak tam moje otrokyně voní.“
Úplně nahá Lída obrovským studem zrudla a nevěděla, kam s očima.
"Voní krásně, ty ses tam snad parfémovala,“ prohlásil Pán, odložil kalhotky a ukázal doprostřed pokoje, "teď se
postav sem a hezky se přede mnou vypni do Pozoru!"
Nahá Lída bez odporu poslechla a poslušně se vypnula. Mezi stydkými pysky zřetelně ucítila kapku.
Pán k ní přistoupil a dlouze ji líbal na ústa. Lída mimovolně je pootevřela a Pán jí pronikl jazykem dovnitř.
„Ten opravdu krásně líbá,“ blesklo Lídě hlavou a smyslně se mu nastavila. Pán se však za chvilku odtrhl, jemně ji
políbil na vztyčené prsní bradavky, potom se sehnul a políbil ji krátce do ochlupení rozkroku.
Lída se zachvěla a kupodivu dnes už opět po několikáté zvlhla, což se jí dlouho nestalo, dokonce prakticky aniž
by na ni někdo sáhl - to bylo opravdu něco úplně jiného než s těmi, co měla předtím.
Pán jí pro jistotu znova promnul prsní bradavky, a když je měla opravdu mohutně zduřelé, uznale zkonstatoval
"Máš opravdu krásné bradavky… a prsa vůbec…,"
„Chtěla bych, aby vám dělaly radost…“
"Jsi vzrušená?"
"Ano…"
"Tak pojď ke mně, já se podívám, jestli mi nelžeš," pravil přísně Pán a pokynul jí rukou, aby k němu přistoupila.
Nahá Lída stydlivě předstoupila před něj.
„Rozkroč se!“ nařídil jí přísně, „Víc!“ a hmátl jí smyslně mezi stydké pysky. Byla úplně mokrá…
"A teď mi hezky hlasitě pomalu odpřísáhni úplnou poslušnost!" a postavil se asi tři kroky před ni.
Překvapená Lída si stoupla do Pozoru, úplně nahá se vzrušeně vypnula a k vlastnímu překvapení začala poslušně
odříkávat přísahu „Můj pane, jako vaše oddaná sexuální otrokyně vám slibuji absolutní poslušnost vždy a ve všem,
co má sebemenší souvislost se sexem a odevzdávám vám k disposici celý svůj sexuální aparát, především přirození
a prsy k jakémukoli vašemu a pokud možno našemu potěšení. Přísahám, že vám s radostí umožním dělat si s mým
tělem cokoli, co uznáte za vhodné, co vám přivodí požitek a případně udělá vám i mně radost.“
„To bylo krásné, nechceš mi to dát i písemně?“
„Klidně,“ řekla Lída, „když už, tak už… nemám ráda polovičaté věci.“
„Tak já to do příště vytisknu na počítači,“ řekl Pán, „podepíšeš to?“
„S radostí,“ pravila Lída, „ale nejradši předtím prudce pohlavně rozdrážděná.“
„Vidím, že si budeme rozumět,“ pronesl Pán spokojeně, „lepší otrokyni jsem si vybrat nemohl.“
„Jsem vaše, dělejte si se mnou, co chcete,“ vydechla nahá Lída vzrušeně.
„Nějak podobně se budeš od příště přede mnou svlékat už v předsíni… nebo raději okamžitě až po vstupu do
pokoje… a věci si budeš dávat na tu stoličku…“ a Pán ukázal na malou stoličku u stěny.
„Ano,…“ polkla úplně nahá Lída.
„A když ti někdy po příchodu z nějakých důvodů dovolím, aby ses hned nesvlékla, měli bychom si domluvit
přesný čas, kdy se pak přede mnou svlékneš sama… i kdybychom byli v nejlepším hovoru.“
„Ano, budu pak pořád sledovat čas… na tady těch velkých hodinách…“ slibovala poslušně Lída.
„Otrokyně se především nesmí před svým Pánem stydět. Stydíš se?“
„Trošku…“
„Tak já si tě teď pečlivě celou prohlédnu, hlavně tam…“ vyzval Pán Lídu a ukázal na stůl
„Lehni si… roztáhni nohy a polož ruce dozadu za hlavu.“
Úplně nahá Lída si poslušně lehla na stůl, zapažila ruce dozadu a roztáhla nohy, Pán si vzal stolní lampičku,
postavil ji mezi Lídiny roztažené nohy a rozsvítil.„Neoslňuje tě to?“
„Ne…“ hlesla rozevřená Lída, která snad ani nevnímala, co se Pán ptá.
Pán se jí sklonil k rozkroku, roztáhl jí rodidla a s úžasem zjistil, že je tam úplně rudá a vzrušením hrozně mokrá.
V roztaženém přirození jí zřetelně cukalo.
„Ty umíš vědomě hýbat pochvou?“
„Kdysi jsem to zkoušela a moc se mi to nedařilo,“ hlesla roztažená Lída, „takže jestli něco takového vidíte teď,
tak to rozhodně není vědomě…“
Pán jí mohutně rozevřel stydké pysky, roztáhl si její poševní otvor a začal si do ní svítit baterkou.
„Tak si mě ještě nikdy nikdo neprohlížel,“ hlesla poslušně roztažená Lída.
„Se mnou to budeš mít často,“ řekl Pán, „tak si na to zvykej.“
„Ráda, je mi docela příjemné, když se do mě díváte,“ vyhrkla Lída, „jako do své otrokyně.“
„Jsi tam celá rudá,“ prohlásil Pán, „je vidět, že jsi správně vzrušená…a děložní čípek ti tam taky hezky trčí.“
„A to jste na mě ani moc nesáhl,“ vydechla už zřetelně vydrážděná Lída.
„Vydrž chvilku,“ řekl Pán.
„Ten svůj děložní čípek bych taky chtěla jednou vidět,“ řekla Lída.
„Slibuju ti, že ho se mnou jednou uvidíš,“ pravil rozhodně Pán, „pořádně si tě roztáhnu, nastavím ti zrcadlo a
posvítím ti tam silnou baterkou.“
„Můžete mě tam i vyfotografovat… máte blesk?“
„Aspoň uvidíš, že i ten máš hezký,“ pochválil ji Pán, „že jsi krásná i tam…. celá jsi hezká.“
Zanedlouho Pán Lídě uvolnil pochvu a začal si ji pečlivě prohlížet ve stydké rýze a na hrázce.
„Bože, ty jsi vzrušená,… doslova tečeš,“ hlesl za chvíli, „mám tě vůbec dráždit? Vždyť se takhle uděláš sama…“
„Nezlobte se, ale tak moc jsem ještě nikdy netekla,“ zasténala Lída, „až s vámi.“
„Zkus zahýbat čurací dírkou,“ poprosil ji za chvíli Pán.
„Nejde to,“ vydechla po krátké námaze Lída.
„Budeš se to muset učit,“ zkonstatoval stroze Pán.
„A vy musíte být učitel,“ vydechla Lída.
„Tak ukaž perineum,“ roztáhl jí Pán opět stydké pysky, až Lída vydechla, řekl „hezké, jemňoučké,“ a chvíli jí po
něm pozorně jezdil prstem, až se dostal k jejímu konečníku.
„Tam se s tebou budu taky hodně zabývat,“ řekl Pán přísně.
„I tam jsem vaše,“ vydechla Lída.
„Už tě do něho někdo souložil?“ optal se Pán.
„Toho jsem se vždycky moc bála, ale zatím to naštěstí nikoho nenapadlo,“ odpověděla nahá Lída.
„A pustila bys tam mně, kdybych chtěl?“
„Vy můžete všechno,“ opět vydechla Lída.
Pán jí tam na moment strčil prst, a když sebou nahá Lída nepříjemně zacukala, zeptal se „bolelo?“
„Ne, ale je mi to prostě dost nepříjemné,“ řekla Lída.
„Tak půjdeme k hlavnímu cíli prohlídky,“ pravil Pán a citlivě jí vzal mezi prsty poštěváček.
Lída hlasitě vydechla a okamžitě zase silně zvlhla, „tam… tam chci být vaše nejvíc…“
„Neboj se, budeš,“ odpověděl Pán s úsměvem, „jen si ho musím důkladně prohlédnout,“ a volnou rukou jí stáhl
z jeho hlavičky předkožku.
„Je vidět, že jsi pořádná ženská a pečlivě se myješ… i tam,“ upřímně ji pochválil a pohladil ji po chloupkách.
Lída opět doslova vystříkla milostnou rosu.
„Pardon, tohle se mi ještě nikdy nestalo,“ řekla omluvně.
„To nic, aspoň vidím, že se ti to se mnou líbí…“
„Nesmírně… to snad ani není pravda,…“ vzdychala roztažená Lída, „ jiná ženská by nikdy nepřipustila, aby si ji
někdo takhle prohlížel,… mně to stačí, abych s vámi byla nevýslovně šťastná…“
„Tak to jsi moje opravdová krásná otrokyňka,“ řekl Pán, přešel k ní z boku, upřel jí pohled do očí a začal ji něžně
hladit po vlasech. Roztažená Lída se začala před ním na stole studem a vzrušením třást. Úplně naběhlý poštěváček jí
bezmocně trčel z chloupků.
„Ty ho máš ale velký,“ podivil se Pán. Jeho hlavička měla v průměru přinejmenším centimetr.
Lída se začala před ním na stole třást ještě silněji, ale Pán ji hladil po vlasech dál. Teprve když se Lída uklidnila a
hezky se na něj rozpačitě podívala, položil jí rázně ruku na břicho.
„Čí jsi?“ zeptal se jí přísně.
„Vaše…“ tiše vydechla roztažená Lída a upřela mu oddaně pohled do očí.
Pán jí nejdřív podráždil prsní bradavky, a když se jí vztyčily, začal jí pomalu sjíždět rukou po nahém těle přes
břicho do chloupků. Vzápětí se jí znova dotkl hlavičky poštěváčku a Lída sebou prudce škubla.
„Jestlipak víš, co bude teď?“
„Tuším to,“ hlesla Lída.
„Nedávno jsem četl publikaci od nějakých amerických sexuologů,“ pravil Pán a stále silně přitiskl prsty na Lídin
poštěváček, „ti během rozsáhlého výzkumu asi osmi tisíc žen zjistili, že největší požitek máte při automanipulaci na
poštěváčku, tedy při onanii, hned pak je jeho dráždění partnerem, a daleko až někde na konci je soulož…“
„Takže já jsem vlastně úplně normální,“ řekla Lída a rozdrážděně sebou s prstem Pána na poštěváčku zaškubala.
Pán s pohledem upřeným do jejích očí najednou pohnul prstem, vteřinku počkal a začal ji přes poštěváček rychle
kmitat prsty.
Nahá Lída se pod jeho prsty smyslně prohnula a začala se s očima upřenýma na něho naplno poddávat své zvolna
stoupající rozkoši. Pán jí usilovně mnul poštěváček a Lída se slastně škubala rozdrážděním, za chvilku ale řekla
„Mně to bude trvat asi dlouho… jako obvykle, nedokážu reagovat ihned jako na povel,… ačkoliv teď už jsem
byla aspoň v půlce…“
„Vidět, že jsi požitkářka…“ řekl tiše Pán, „hlavně roztahuj ty nohy!“
„Ach… děláte se mnou nepředstavitelné věci… já už snad za chvíli budu,“ vyrážela rozdrážděně Lída.
„Kdy sis to dělala naposledy?“
„Předevčírem,“ hlesla Lída.
„A co jsem ti říkal?“
„Abych se tam pokud možno nedotýkala,“ zašeptala drážděná Lída provinile.
„Takže já tě budu muset jako svou otrokyni hned napoprvé potrestat…“
„Ano, trestejte mne,“ vyrazila Lída a zachvěla se rozkoší, „já vím, že jsem neposlušná…“
„Dívej se na mne…“ rozkázal jí Pán přísně.
Nahá Lída na něho oddaně otočila oči a slastně vydechla „tak krásně mi to ještě nikdo nedělal…“
„Ani ty sama?“
„Ne…“ vykřikla Lída rozdrážděně a pak dodala „ale to je něco úplně jiného…“
Bradavky velikých prsů jí trčely vzhůru jako špalíky.
Za chvíli Lída vydechla „já už… asi… opravdu budu…“
„Rozhoď nohy a vzepni se!“ vykřikl na ní přísně Pán.
Lída před ním na stole poslušně rozhodila nohy a nadzdvihla rozkrok, čímž její rozkoš opět trochu poklesla.
„Pomohlo to?“
„Snad…“ vyrazila prudce rozdrážděná Lída.
„Když si to budeš vědomě prodlužovat, budeš mít větší požitek…“ řekl Pán a opět ji pohladil rukou po vlasech.
„Vy máte zájem… abych měla… co největší požitek?“ sténala krajně rozdrážděná Lída.
„Proto jsi přece tady…“ odpověděl Pán, „a od toho mne máš…“
„Ach…“ vydechla Lída hlasitě, vzápětí se napnula a bylo vidět, že už na ni začíná přicházet orgasmus.
Za chvilku se začala před Pánem mimovolně svíjet obrovskou předorgastickou rozkoší.
Pán jí rychle připomněl „Vzepni se vzhůru!“, nahá Lída se na stole vzepnula rozkrokem nahoru, prudce se
nadechla a za okamžik sebou před Pánem nádherně škubla, další obrovské orgastické stahy jejího těla následovaly a
Lída se před Pánem na stole škubala celým tělem jako divá…
Pán na ni při orgasmu hlasitě volal „nohy, nohy!“ a Lída před ním bezděčně cenila své cukající se přirození…
Už se před Pánem vůbec nestyděla…
Když se Lída trochu zklidnila, šťastně se podívala na Pána, který ji zatím přestal dráždit a poodstoupil.
„To bylo ale… nádherné…“ a dál před ním docukávala.
„Ujišťuji tě, že na konci výcviku budeš mít orgasmy ještě mnohem hezčí a nejmíň dvakrát silnější…“
„Já jsem takový orgasmus ještě nezažila…“
„Se mnou jich zažiješ, doufám, ještě tisíce,“ pohladil ji Pán něžně přes stydké pysky, „ale musíš se to učit…“
„To já vám ráda slíbím…“ vydechla šťastně Lída, potom řekla „můžu vstát ze stolu?“ a když Pán přikývl, vstala,
napila se minerálky a rozpačitě se zeptala „Neměla bych se vám za to nějak odvděčit?“
„To tě nesmí ani napadnout,“ ohradil se Pán, „nejsi tady proto, aby ses věnovala mně.“
„Ale já bych moc chtěla,“ žadonila Lída, „třeba nějak podobně…“
„Myslím, že bych tě měl teď spíš nějak potrestat,“ pravil Pán, „za ten orgasmus doma…“
„To byste mohl nechat na později, až těch mých prohřešků bude víc, a pak mě potrestat důkladněji… třeba mi
naříznout břicho…“ usmála se.
„Dobře, necháme to na příště,“ nechal se přemluvit Pán. „ale břicho ti řezat rozhodně nebudu… takové krásné
břicho…!“
Lída zčervenala, ale řekla „jak to teda mám udělat, aby vám bylo se mnou taky dobře?“
„Mně je s tebou dobře…“ hlesl Pán.
„Ale já bych moc chtěla, aby vám bylo ještě víc…“
„A jak teda?“
„Tak, jako mě před chvilkou…“ zčervenala Lída.
„Ne, opravdu ne… už jsem řekl…“
„Vy mě vůbec nemáte rád…“ řekla zaraženě Lída.
„To teda mám… a ty víš, že hodně…“
,,Tak mi to teď dokažte… a udělejte mi radost… prosím…“ poprosila nahá Lída.
„Ale budeš se mi přitom ukazovat… hlavně tam…“ kapituloval Pán.
„Samozřejmě, když si to budete přát… roztáhnu se vám přitom celá… úplně… můžete se do mě dívat…“
„Tak mi rozepni kalhoty…“
Lída vyskočila jako srnka a začala ho rozepínat.
„Mám si na to lehnout?“ vydechl Pán rozpačitě.
„Jestli to bude jen rukou, tak ano…“
„Pro začátek samozřejmě jenom rukou,“ řekl Pán, svlékl si kalhoty a lehnul si od pasu dolů nahý na gauč.
„Já vás mám tak ráda,“ vydechla spokojeně nahá Lída, přisedla k němu, široce roztáhla nohy, aby do ní dobře
viděl a sáhla mu něžně na penis, který se začal pomalu zvětšovat.
„Vy jste taky moc krásný…“ podívala se Lída oddaně do očí Pánovi a začala si mu nezkušeně hrát s penisem ve
snaze ho vztyčit, přitom ho vášnivě líbala. Po jistém úsilí se jí to podařilo a začala ho Pánovi pomalu honit rukou.
„Dělám vám to dobře?“ zeptala se Lída krátce potom, co ho začala dráždit.
„Trochu mně ještě víc stiskni…“ vydechl Pán a Lída oddaně poslechla.
„Otrokyně se přece musí starat o to, aby jejímu Pánovi bylo dobře…“ řekla pak Lída a ještě víc roztáhla nohy.
Pán jí tam sáhl a začal jí úplně rozevírat stydké pysky, pak si s ní tam různě hrál a přišlo mu vzrušující, jak se o
něj jeho otrokyně nádherně stará, i když jsou věkem tak daleko od sebe a je pro podobné mladé ženy nepochybně
starý a nezajímavý. Téměř přestal mluvit, jen se jí vzrušeně díval do přirození a jeho rozkoš rychle stoupala, pohlédl
jí do očí a Lída se na něj něžně usmála
„Nemám ještě něco udělat?“ vydechla oddaně, „poroučejte mi,… i teď jsem vaše otrokyně…“
„Mohla bys ještě vzpažit tu volnou ruku… vysoko nad hlavu a vypnout se… nastavit mi svoje krásné kozičky?“
Lída okamžitě uposlechla a vypnula se mu, i když jí to bylo za chvilku nepohodlné.
„Ty jsi nádherná…“ vydechl Pán rozdrážděně, „a tak krásně mi to i děláš…“
„To je přece moje povinnost…“ řekla opět oddaně Lída a Pán vzápětí ucítil, že už bude brzo hotový…
Nahá Lída to postřehla a zrychlila dráždění…
„Stříkejte prosím,“ cukla sebou „ještě nikdy jsem to takhle neviděla…“
Pán ji už jen mimovolně prudce stiskl v přirození, roztáhl nohy a rozdrážděně se nadzvednul, nadechl se, upřel na
Lídu oči a vzápětí mu z penisu vystříkla první velká porce semene…
„Nastav prsa…“ vykřikl a stříkal na Lídiny krásné kozičky, které mu Lída okamžitě nastavila těsně nad penis…
Po jeho nejprudších stazích a výstřicích semene Lída ukončila jeho dráždění, a zatímco Pán pomalu dostříkával,
něžně ho hladila po vlasech.
Když Pán dostříkal, tiše řekl „ty jsi skutečně jedinečná… takový požitek jsem taky ještě neměl…“
Lída si před ním vzrušeně rozmazávala jeho semeno po břiše…
„Předtím jsem se tomu docela bránil, ale teď budu rád, když mi to taky někdy uděláš…“ řekl Pán, který Lídu
upřeně pozoroval, „je to od tebe opravdu perfektní…“
Lída si přestala roztírat semeno po břiše a začala mu něžně hladit ochabující penis.
„Tak už jsme svoji,“ vydechla spokojeně, „vaším semenem se to stvrdilo…“ jemně ho pohladila přes ochlupení a
pak ho začala procítěně hladit po břiše.
„Teď už nemůžeš tak hned odejít,“ řekl Pán, kterému mezitím už úplně ochabl penis.
„Ale já budu muset přece za chvíli domů…“ řekla Lída.
„Já jsem myslel natrvalo…“ upřesnil Pán a začal si vleže natahovat kalhoty, potom vstal a zapnul se.
„To by se mi to s vámi nesmělo tak líbit…“
„Je fakt, že jsi i v tomhle úžasná…“ zapaloval si Pán cigaretu. „Dělalas to často?“
„Ne… skoro vůbec,“ vydechla opět Lída, „líbilo se vám to aspoň trošku?“
„Moc, málokterá to tak uměla…“
„To asi proto, že vás mám tak ráda…“ prohlásila něžně Lída, „jinak by mne před měsícem ještě ani nenapadlo, že
k tomu jednou dojde… i když jsem o tom často snila… a přemýšlela.“
„Člověk by si měl plnit svoje sny, pokud je to trochu možné,“ řekl Pán, „ani mne nenapadlo, že budu mít tak
nádhernou otrokyni…“
„No tak teď už ji máte… „natrvalo…“
„Tak mi ještě ukaž kundičku… pořád se na ni nemůžu vynadívat…“
Lída se mu vsedě smyslně roztáhla a pak řekla
„A vy příště přitom už taky budete úplně nahý… chci vás vidět celého…“ a prosebně mrkla, „slibte mi to…“
„Slibuji…“ řekl překvapeně Pán a hezky se na ni podíval, pak jí opět zabrousil očima do rozkroku.
„Vždyť jste taky svým způsobem můj… i když Pán…“
„Teď už si zase můžeme dát spolu ten koňak…“ řekl Pán a nalil jí, „nechceš ještě kafe?“
„Docela bych si dala,“ řekla Lída, přitáhla nohy zase k sobě a s chutí si lokla.
Pán odešel připravit kávu a nahá Lída zatím dojedla poslední zákusek.
Když se Pán vrátil, Lída odhodlaně řekla „To vaše semeno si nebudu umývat… nechám si ho na sobě až domů…“
„Nebude to z tebe cítit v tramvaji?“
„Tam je teď cítit spíš chlast…“ prohlásila nahá Lída, „něco o tom vím, když jezdím domů před půlnocí tramvají
domů z práce…“
„Někdy se o tebe docela bojím,“ změřil si ji Pán pohledem, „jsi totiž opravdu moc hezká…“
„V Praze je pořád někdo na ulici, ale na malém městě nebo dokonce na venkově bych se asi docela bála…,“
připustila Lída.
„Nejvíc těch různých existencí je právě v Praze…“
„Ale doufám, že ne ve Strašnicích… to je ještě poměrně klidná čtvrť…“
Lída se smyslně hladila po břiše a s rozkoší probírala mezi prsty Pánovo pomalu zasychající semeno.
„A umyješ si… ty moje děti hned jak přijdeš domů, viď?“
„Ne… nejdřív ráno,… chci je na sobě mít co nejdýl…“
„Mně to připadá poněkud nechutné…“ ušklíbl se Pán.
„Mně je to zase strašně příjemné… jsem ráda, že tam mám kousíčky z vašeho těla… jsou roztomilé…“ a dál se
přes ně hladila po břiše.
„Ukaž se mi zase, otrokyňko…“ vyzval ji najednou Pán.
Nahá Lída se okamžitě roztáhla a vycenila mu kundičku. Přitom ji napadlo, jak se bála toho, že se bude muset
Pánovi vůbec ukázat a že si ji bude prohlížet, zatímco teď jí to připadá jako nejpřirozenější věc na světě, ze které má
sama navíc nesmírnou rozkoš. Pána však pohled do jejích stále vzrušením téměř rudých rodidel docela vzrušil a tak
jí navrhnul „Nechceš si ještě lehnout na chvíli na rozloučenou na stůl?“
Lída zčervenala a rázem jí došlo, co bude následovat, byla však už zase trochu nadržená, takže kývla. Vzápětí
opět ucítila mezi stydkými pysky milostnou rosu….
„Tak, otrokyňko, nástup na druhý orgasmus…“ vybídl ji Pán rázně, ale s úsměvem.
Nahá Lída si lehla na stůl, hodila ruce za hlavu a úplně se roztáhla.
„Zvedni zase nohy, a vyceň na mně zadeček,“ vyzval ji Pán, „chci si ho zase prohlédnout, máš ho tak hezký…“
Lída odevzdaně zvedla nohy a přitáhla je koleny k prsům, Pán jí roztáhl půlky a jezdil jí jemně prstem před dírku.
„Zkus zahýbat prdelkou!“ vybídl ji Pán. A Lída před ním poslušně zahýbala vyceněným konečníkem.
„Ty jsi opravdu skvělá otrokyně…“ pochválil ji Pán, když to viděl, „nejlepší otrokyně…já tě snad ani nebudu
muset spoustu věcí učit…“
„…a vy jste nejlepší Pán,“ vyrazila vzrušeně Lída a stále před ním poslušně stahovala a uvolňovala svěrač.
„Tak už dej nožičky už zase dolů a pohodně se roztáhni…“
Nahá Lída se před Pánem mohutně roztáhla a upřela mu pohled do očí.
„Co bys ode mne chtěla, že se na mě tak prosebně díváš?“
„Abyste na mě už zase sáhl…“
Pán přistoupil a položil jí ruku dlaní na břicho „chceš být zase hotová?“
„Ano, moc…“
„To mi ale budeš muset dávat stále jasně najevo, nakolik už jsi rozdrážděná…“
„Budu se snažit… jako otrokyně…“
„To tak otrokyně musí… aby Pán z toho taky něco měl…“
„Já chci být správná otrokyně…“
„Ta to musí dávat Pánovi najevo vědomě…“
„Pokusím se…“
„A čím víc její rozkoš stoupá, tím víc roztahovat nohy, aby jí tam Pán dobře viděl…“
„Říkala jsem vám… že ode mne můžete chtít všechno…“ řekla nahá Lída, „a já to udělám… když to dokážu…“
Pán jí sáhl na poštěváček a začal ji na něm pomalu dráždit. Vzápětí začala Lída stoupající rozkoší mhouřit oči.
„Otrokyně nesmí přivírat nebo dokonce zavřít oči,“ napomenul Pán přísně Lídu, „to pak vypadá, že je duchem
někde úplně jinde…musí být pořád přímo s ním… vědomě…“
„Ale já jsem přece s váma… jen si představuji, že se mnou něco děláte…“
„A na co přitom myslíš?“
„Třeba, že mi tam něco velkého tlustého strkáte…“ a rozdrážděně sebou zacukala.
„Ty máš nějakou intuici,“ podivil se Pán, „právě totiž přemýšlím o tom, že ti někdy strčím do té zadní dírky
nějakou menší úzkou svíčku…
„Ach… to mi bude zase dost nepříjemné… že vás ten můj zadek tak přitahuje…“
„No, s tím předním otvorem a dírkou se to nedá srovnávat, ty se mi na tobě líbí mnohem víc…“
„A proč mi tedy budete strkat svíčku tam… dozadu?“
„Aby ses musela víc přemáhat, když ti to tam je tak nepříjemné…“
„A co budete dělat pak, s tou svíčkou v v mém zadku?“
„Až se začneš nezadržitelně blížit k orgasmu, zvedneš nohy vzhůru, ti ji tam zapálím a ty pak budeš přede mnou
stříkat s nohama nahoře a hořící svíčkou v zadečku…“
„Vy si teda na mne vymýšlíte věci…“ zaškubala sebou Lída, kterou představa, že to Pán udělá a ona to bude
muset jako otrokyně bez odporu snést… a ještě ráda, zase silně vzrušila.
„Udělejte to… dělejte si se mnou, co chcete, jsem vaše otrokyně…“ a rozdrážděně se na stole před ním vzepnula.
„Nezapomínej na ty nožičky…“ napomenul ji něžně Pán, když viděl, že už je zase zřetelně vzrušená.
Lída mohutně rozhodila nohy, vycenila na něho přirození a zase na něj odevzdaně pohlédla.
„Něco na tom asi bude,“ řekla za chvilku polohlasně.
„To víš, že jo,“ přikývl Pán, „znám to z vlastní zkušenosti, vzpomeň si na mně před chvílí… jak jsi mi to tak
hezky dělala…“
Vzpomínka na Pána, jak se nedávno rozdrážděný před ní bezděčně svíjel, vzpínal se a roztahoval nohy, Lídu silně
vzrušila a začala se před ním na stole cukat krajní rozkoší. Netrvalo dlouho a rozhodila nohy opravdu do maxima,
nadzvedla rozkrok, pohlédla na Pána obrovským požitkem zkalenýma očima, rychle se nadechla a pak se před ním
na stole znova začala nepříčetně škubat v obrovských orgastických stazích…
Její orgasmus trval ještě déle než ten první, Lída se už při něm úplně uvolnila a bez nejmenších známek studu si
ho před Pánem naplno prožívala a evidentně vychutnávala, přitom občas v krajní rozkoši hlasitě vykřikla. Pán po
chvíli opět přerušil dráždění, odtáhl ruku a pozoroval Lídu, jak sebou před ním na stole pořád bezmocně škube…
„To bylo ještě mnohem hezčí… než poprvé…“ vydechla Lída, když v ní orgasmus trochu odezněl a dále sebou
cukala na stole.
„Pamatuj si dobře ten první, ať ho pak můžeš srovnávat…“
Po úplném odeznění orgasmu Lída zůstala klidně ležet s roztaženýma nohama na stole a dívala se tiše na Pána.
„Můžu už vstát?“ zeptala se ho za chvíli.
„Když chceš… radši bych se na tebe ale ještě chvíli díval… tam…“
„Já bych taky zůstala ležet, ale už je moc hodin….“
„Byla jsi dneska se mnou spokojená?“
„Naprosto,“ prohlásila Lída, „konečně jsem úplně šťastná… a vy se mnou?“
„Pro začátek jsi byla perfektní…“
Lída neochotně vstala, sedla si k Pánovi, zapálila si a znova se napila koňaku.
„A pro příště… mne si necháme vždycky až nakonec… abych se předčasně nevybil… a měl na tebe pořád dost
energie,“ řekl Pán, „my starší muži potom totiž ztrácíme většinou zájem… takže se mi vždycky hezky odměníš až
úplně nakonec… ano?“
„Samozřejmě…“ pravila Lída, „jak si přejete… jsem přece vaše otrokyně…“
„Já jen, abys mne k tomu nějak vědomě neprovokovala dřív… u tebe by to nebylo nic divného…“
„Takže mne budete vychovávat úplně oblečený?“
„Až do konce ze mne neuvidíš ani kousek… ber to třeba taky jako sebepřemáhání…“
„Ale pak se svléknete…“
„Většinou ti poručím, abys mě svlékla ty…“
„Už se těším, až vás budu někdy svlékat…“
„To budeš někdy tak vyčerpaná z výcviku, že se ti ani nebude chtít…, ale budeš muset… a pak ještě usilovně
pracovat… to je taky sebepřemáhání…“
„Já to ráda udělám vždycky… i kdybych přitom měla třeba umřít…“ řekla Lída, típla cigaretu a podívala se na
velké hodiny na stěně, „smím se obléknout?“ optala se pak věcně, „už budu muset jít… je pozdě…“
„Ano, ale až zase přijdeš, víš co je tvoje první povinnost…“
„Okamžitě ze sebe shodit úplně všechno… i hodinky.“
„A pokud možno na sebe pár dnů předtím zase moc nesahej… chci, abys byla hezky nadržená…“
Lída se začala pomalu oblékat a přitom se snažila, aby i tomu dala trochu erotický nádech, hlavně když si před
Pánem oblékala kalhotky a smyslně se přitom kroutila v bocích, pak si přiložila na prsa podprsenku a s pohledem
upřeným na Pána si ji pomalu vzadu zapínala.
Sukni a halenku už na sebe hodila rychle, pak si nazula střevíčky a odběhla se do koupelny učesat a přemalovat.
„Kdy zase přijdeš?“ zeptal se Pán, když se perfektně upravená vrátila, navlékla si náramek a připínala si hodinky.
„Příští týden,… ve čtvrtek, mám dva dni volno…“, ale najednou si vzpomněla „ale to mám mít měsíčky…“
„A já budu na služební cestě,“ ťukl se Pán do čela, „ve čtvrtek sice přijedu, ale nevím v kolik…“
„Takže to musíme nechat až na pondělí,… to už budu mít asi po….“ hlesla Lída.
„V kolik?“
„V kolik chcete…“ řekla Lída a zapínala si svetřík.
„Co nejdřív, třeba zase v půl sedmé,“ pravil Pán, „a pak sem budeš chodit na výcvik vždycky o půl šesté, to už
bude dřív tma, zůstaneš tady až do dalšího dne a vyprovodíš mě ráno do práce…“
„To budu u vás spát?“
„Nemám rád, když chodíš sama v noci po venku…“
„Já už jsem velká,“ pravila Lída už v předsíni.
„Ale krásná a přitažlivá pro ty různé existence,“ opáčil Pán, „a vůbec… nechci, aby se ti něco stalo, zrovna když
jdeš ode mne,…takže dneska jdeš odtud v noci naposledy…“
„Ale já někdy budu muset ráno do práce…“
„A od kolika ráno děláš?“
„Otevíráme v devět…“ hlesla Lída, protože jí došlo, že další odpor je zbytečný.
„Tramvaje jezdí od pěti… takže bys to měla stihnout,“ řekl Pán s ironií v hlase.
„Už jste zase zlý…“ povzdechla si Lída.
„Navíc po tom výcviku budeš asi dost unavená…“
„A potom, až mě budete trápit?“
„To teprve…“
„To budeme spát vedle sebe?“
„A co sis myslela,… dokonce budeš spát vedle mne úplně nahá…“ odtušil Pán.
„Ještě, že si sem nemusím brát pyžamo… jen zubní kartáček a dezodorant,“ řekla Lída odevzdaně.
„Ten ti koupím,“ řekl Pán a zacpal jí dlouhým polibkem pusu.
„A ještě manikuru, sprej na vlasy, oční stíny a lak na nehty…“ řekla Lída ironicky.
„V to pondělí to tady budeš mít…“ pravil Pán a mávl rukou.
„Rtěnku si sem koupím sama, používám totiž speciální odstín,“ dodala Lída už zase vážně „navíc ji nosím
v kabelce…“
Ještě dlouho se spolu vášnivě líbali u dveří, Pán přitom sahal Lídě mezi nohy a ta sebou začala zase cukat.
„Nechme toho, nebo mi ujede poslední tramvaj…“ vytrhla se mu Lída a sáhla po klice.
Kapitola druhá
LÍDIN VÝCVIK
PRVNÍ LEKCE - Po 22.9.
Lídě skončily měsíčky na poslední chvíli, zjistila to, až když se ráno probudila, a hned se šla důkladně osprchovat.
Když se tak mydlila mezi nohama, začali s ní zase šít všichni čerti, musela se hodně přemáhat, aby se po návratu
z koupelny neudělala - inu několikadenní pausa byla znát…, navíc ji nesmírně vzrušilo vědomí, že večer bude zase
s Pánem. „Já bych se snad kvůli němu nechala i rozkrájet zaživa,“ prolétlo jí hlavou.
Po snídani začala krasopisně přepisovat svoji otrockou přísahu, na kterou si v minulých dnech usilovně snažila
přesně vzpomenout, podařilo se jí to ale až předevčírem. Když to dopsala, začala přemýšlet, čím by ještě udělala
Pánovi radost a vzpomněla si, že jí posledně zbyly dvě fotografie na občanku, takže je chvíli hledala, a pak jednu
přiložila k ozdobně napsané přísaze a uložila do kabelky.
Potom se oblékla, upravila a odešla si nakoupit pár základních věcí, které jí došly během dlouhého pracovního
víkendu, především zeleninu a polotovary, které po příchodu uložila do ledničky. Pak se dala do praní, a když se
vrátila, pustila si rádio, vyžehlila si na večer několik kousků prádla a uklízela.
Po obědě se začala kolem třetí hodiny připravovat. Znova se svlékla donaha a pořádně se vysprchovala, ostříhala
si nehty na rukou i na nohou, potřela si celé tělo dezodorantem a začala si upravovat účes, což jí tentokrát trvalo
velice dlouho. Zděšeně pohlédla na hodiny, pečlivě se naparfémovala oním drahým parfémem a začala se oblékat.
Byl už pomalu konec září, takže přemýšlela, zda by si neměla vzít punčochy, nakonec našla jedny úplně nové a
dokonce docela eroticky působivé, co si koupila ještě na jaře s Pánem, takže si připravila podvazkový pas, oblékla si
krajkové kalhotky, přes ně podvazkový pas, na něj připnula punčochy a zalitovala, že nemá velké zrcadlo, aby si
mohla zkontrolovat, zda v tom vypadá aspoň trochu eroticky přitažlivě.
Nalakovala si nehty a začala se oblékat. Vzala si zase jinou novou podprsenku, nahodila na sebe nejhezčí šaty, co
měla je pro významné příležitosti a pak přemýšlela, jestli si má vzít bundu, protože ráno už bude asi docela chladno,
ale připadla jí k Pánovi příliš obyčejná, takže se radši rozhodla pro hezký silný svetr. Bylo už po páté hodině, takže
chvilku vybírala mezi střevíčky, nazula si je, pak se ještě trochu přičísla, přemalovala, upravila si vizáž, a když
uznala, že už je naprosto dokonalá, vzala kabelku a se zvláštní směsicí strachu a vzrušení po půl šesté zamkla byt.
Před Pánův dům došla opět o několik minut dřív, takže před ním chodila v naději, že zase někdo půjde a pustí ji
dovnitř. K tomu sice došlo, ale až těsně před půl sedmou, kdy už si myslela, že bude muset zazvonit na Pána dole od
domovních dveří, takže rychle vyběhla po schodech do třetího patra a přesně v půl sedmé stiskla zvonek.
Vtom si uvědomila, co ji čeká, a když jí Pán otevřel, ucítila, že opět zvlhla.
Pán měl na sobě čistou světlomodrou košili s elegantní kravatou, tmavomodré kalhoty zřejmě od nějakého obleku
a úplně nové černé mokasíny. Přivítal ji zase v dobrém rozmaru a začali se okamžitě vášnivě líbat. Když jí pokynul,
aby šla dál, začala se hned v předsíni poslušně rozepínat.
„Nesvlékej se,“ řekl Pán, „dneska uděláme výjimku a svlékneš se sama až přesně v sedm hodin, od příště sem
budeš chodit už v půl šesté. Na případné výjimce vždycky předem domluvíme…“
Po vstupu do pokoje si Lída všimla, že si Pán připravil fotoaparát s bleskem a velkým objektivem. Hned jí došlo,
k čemu a než přinesl kávy, koňak a opět tři velké zákusky, sáhla do kabelky pro zrcátko a kontrolovala si vizáž. Pak
si ještě pro jistotu rychle přemalovala rty…
Jinak už byla na stolku připravená Pepsi Cola, minerálka a dva velké zákusky.
Když Pán přinesl kávu a nalil oběma koňak, pak si zase spolu přiťukli.
„Další bude zase až večer, po výcviku…“ řekl Pán.
Lída poslušně přikývla, ale vzápětí si vzpomněla „přinesla jsem vám takový malý dárek,“ sáhla do kabelky a
podala překvapenému Pánovi svou přísahu a malou fotografii.
„Ty jsi opravdu ta nejlepší otrokyně, dík,“ prohlásil Pán a hezky ji políbil. Pak si její fotku pozorně prohlížel a
přitom občas pohlédl na Lídu.
„Někdo není moc fotogenický, ale ty jsi i na té fotce nesmírně krásná…“ prohlásil obdivně a se slovy „abych tě
měl pořád u sebe…“ si fotku odnesl do předsíně do náprsní tašky saka. Lídina otrocká přísaha zůstala ležet na stole.
Když se Pán vrátil, Lída se ho se zlověstnou předtuchou stydlivě zeptala, na co tady je ten fotoaparát.
„To víš, dneska tady bude takové malé fotostudio…“ odpověděl Pán s úsměvem.
„Nepřipadá v úvahu…“ mávla odmítavě rukou Lída.
„Ale miláčku… jsi přece otrokyně a říkáš, že můžu všechno…“ znova se usmál Pán.
Lída zmlkla, oba si zapálili a pomalu upíjeli kávu.
Pán ale najednou vstal, vzal si fotoaparát, zamířil ho na Lídu „usměj se, ty moje otrokyňko…“ a zmačkl spoušť.
„Vyplázni jazyk…“ vyzval ji, a když ho Lída s příslušným gestem skutečně vyplázla, zmačkl spoušť podruhé.
„Ještě na mně udělej dlouhý nos,“ řekl, a když Lída poslechla a začala se uličnicky smát, zmáčkl spoušť znova.
„Teď vstaň a postav se tady… přede mne,“ požádal nic netušící Lídu a nejdřív ji vyfotil celou zepředu.
„Budeme fotit dál?“ optal se jí potom.
„Klidně…“ hlesla Lída.
„Připrav se, předvedeš mi co nejhezčí a nejdráždivější striptýz,“ přikázal Pán Lídě přísně, „a já tě přitom budu
fotit a když tak i velet…“
„ A co když to pak někdo uvidí?“ vyděsila se Lída.
„Ty mně asi už zase považuješ za nějakého primitiva, který se takovými fotkami vytahuje v hospodě u piva,“
rozzlobil se Pán, „jsi otrokyně, tak co okolo toho vůbec žvaníš… a odmlouváš?“
„Promiňte, pane, já už mlčím…“ hlesla odevzdaně Lída.
„Tak můžeš začít… svlékej se pomaličku… s velkými pausami… a taky se patřičně tvař!…a když tak občas
přitom jakoby vzrušeně otvírej pusu…“
Lída odložila svetřík a pak si začala s očima do objektivu pomaloučku rozepínat šaty, „tak proto nechtěl, abych se
svlíkla donaha hned v předsíni,“ blesklo jí hlavou.
„Ty máš dneska podvazkový pas… a punčochy!“ vykřikl Pán nadšeně, „jako kdybys to tušila…“
Lída si mírně porozhalila rozepnuté šaty a smyslně se podívala do objektivu.
„Výborně… jako profesionální striptérka… ještě pootevři pusu…“ vybídl ji Pán a stiskl spoušť, „pokračuj…“
Lída odhodila šaty, dala si ruce za záda, jakože si rozepíná podprsenku a přitom zase smyslně otevřela pusu.
„No ty jsi hvězda…“ vykřikl Pán a stiskl spoušť hned několikrát.
„Ta brož na krku ti bude na těch fotkách hrozně slušet,“ pochválil ji pak nadšeně.
„Mně se to focení s vámi taky začíná líbit…“ vydechla Lída, „dokonce mě to trochu i vzrušuje…“
„Tu podprsenku sis doufám ještě nerozepnula…“ řekl Pán starostlivě a oddechl si, když Lída zavrtěla hlavou, že
ne, „nejdřív si sundej punčochy a pak si zase nazuj střevíce… ten pás si zatím nechej…“
Lída si vstoje zula střevíce, pak si s pohledem na Pána odepnula punčochy a pomalu si je před ním vstoje vždy na
jedné noze stáhla, pak si opět střevíčky nazula a vzrušeně se před ním vypnula. Pán okamžitě stisknul spoušť…
„A teď si pomalu sundávej i ten pas… i když ti velice sluší…“ podíval se na ni zálibně, „občas ho budeš se mnou
mít… ale opravdu jen ten pas, abys byla jinak přístupná…“
Lída se začervenala a pomalu si začala smyslně svlékat pas, přitom opět pootevřela pusu. A Pán ji zase fotil…
Když Lída odložila pas, Pán ji vyzval „Zuj si střevíčky, ale neshýbej se a sundej si je nohama… nohu o nohu…“
„Já vím, že otrokyně musí být před Pánem i bosá…“ řekla poslušně Lída a s pohledem na Pána si je zula nohama.
Jeden střevíček se přitom převrátil a zůstal ležet vedle.
Pán si všiml, že Lída má i na nohou krásně namalované nehty a tak si ji bosou zase vyfotografoval…
„Stojí se ti dobře na tom koberci?“
„Ano…“ odtušila Lída, netušíc kam Pán míří.
„Někdy budeš přede mnou stát takhle bosá a třeba i nahá na ledu…“
„Ach…“ zděsila se Lída.
„Potom si na něj nahá přede mnou i sedneš…“
„Ano…“ polkla naprázdno Lída, když si to představila.
„Ale nebude to za týden… asi až příští zimu,“ uklidnil ji Pán, „sundej si hodinky a můžeš začít s podprsenkou…“
Lída si odepnula hodinky, položila je zase na sekretář, pak si sáhla dozadu a začala si rozepínat podprsenku.
„Stůj!“ vykřikl Pán, když si ji chtěla úplně sundat, „nech si ty prsa ještě zatím trochu přikryté, já tě tak vyfotím,“
Lída si tedy podprsenku jen rozepnula a nechala viset spony dolů, přitom se zase smyslně zatvářila a Pán ji zblízka
několikrát vyfotografoval.
Potom odevzdaně shodila podprsenku a vypnula vstříc Pánovi své nádherné prsy se stojícími bradavkami.
„Ty jsi tam tak neskutečně krásná… to snad ani není možné,“ řekl Pán, vstal a několikrát ji políbil na bradavky.
„Jsou vaše…“ hlesla Lída vzrušeně.
„Teď si stáhni z ruky i náramek a pak si rozepni řetízek na krku s tou krásnou broží,“ zavelel dále Pán Lídě.
Lída si poslušně odstranila z těla všechny doplňky a položila je na sekretář vedle hodinek.
„Už ti toho na sobě moc nezbývá,“ usmál se Pán, „tak začni… zase hezky pomalu… ať se mi to líbí…“
Lída si pomalu zasunula prsty rukou pod gumu kalhotek. Najednou se však zachvěla
„A co… vždyť už jsem tak nadržená…a navíc se před vámi vlastně ani moc nestydím…“ si se slovy „vždyť už
jste mě viděl…“ rázně svlékla kalhotky, hodila je vedle na stoličku a vypnula se úplně nahá před Pánem.
„No to moc erotické nebylo… ale překvapila jsi mne…“ vydechl Pán, když odhodila kalhotky.
„Vaše otrokyně vám hlásí, že je připravená k výcviku…“ prohlásila Lída s úplně vztyčenými bradavkami.
„Líbí se ti být moje otrokyně?“ zeptal se Pán už úplně nahé Lídy.
„Líbí… a strašně mně to vzrušuje… co se mnou děláte…“
„I to fotografování?“
„Ano… ale mám obavy, že s tím hned tak nepřestanete…“
„Dneska budeš ve fotoateliéru celý večer…“ prohlásil Pán, „teď si uděláme několik hezkých aktů…, sedni si
třeba tady na to opěradlo křesla…“
„Chcete, abych se vám tam roztáhla?“ zeptala se nahá Lída rozpustile.
„Ne, říkal jsem slušné akty… stačí, když ti budou vidět trošku chloupky…“
Nahá Lída si sedla na opěradlo, Pán na ni namířil fotoaparát a dvakrát za sebou stiskl spoušť.
„Teď si můžeš stoupnout a natočit se ke mně bokem… ani ty chloupky ti být vidět nemusí…“
Lídě se takové fotografování velice líbilo a tak si stoupla bokem k Pánovi a smyslně pootevřela ústa.
Pán zase dvakrát stiskl spoušť…
„Ještě si ke mně stoupni druhým bokem, a natoč se ke mně téměř zády… tak, a trochu se prohni dozadu…“,
usměrňoval potom Pán Lídu, a když byl spokojen, znova ji několikrát vyfotil.
„Teď si stoupni zpříma čelem ke mně,“ požádal Pán Lídu, přistoupil k ní a mohutně jí masíroval prsty prsní
bradavky, až ji to skoro bolelo. Když měla bradavky úplně vztyčené, poodstoupil a fotil ji zblízka jen horní půlku
těla, od hlavy kousek pod pupek. Nahá Lída se přitom opět vzrušeně usmívala.
Pak se Lída na pokyn Pána před ním vstoje široce rozkročila a Pán si ji několikrát vyfotil zepředu už zase celou,
včetně jejích krásných bosých nohou. Vyfotit vlhkost, která s každým zmačknutím spouště přibývala v Lídiných
vzrušených rodidlech, se však Pánovi nepodařilo. Nakonec Pán nahé Lídě nařídil, aby rozkročená vstoje vzpažila
ruce vzhůru, napjala je až po konečky prstů a dráždivě se vypnula s pohledem nahoru, pak jí znova mohutně
rozdráždil prsní bradavky a opět ji několikrát takto vypnutou vyfotografoval.
Nahá Lída byla během fotografování stále vzrušenější a sama s Pánem ochotně spolupracovala.
Pán dofotil film a tak ho rychle vyměnil za nový, Lída se mezitím napila minerálky.
Bylo krátce před sedmou hodinou a tak Pán Lídě přísně nařídil, aby před ním coby jeho otrokyně ulehla na
připravený velký stůl a úplně se roztáhla.
Když nahá Lída ulehla na stůl a roztáhla nohy, Pán prohlásil „Je za tři minuty sedm, to znamená, že začneme
s výcvikem přesně… od příště vždycky v šest…“ a upozornil Lídu „ruce… zapomněla jsi na ruce…“
Lída bleskově vzpažila ruce za hlavu, pro jistotu znova trhla roztaženýma nohama od sebe a upřela Pánovi
odevzdaně pohled do očí. Pán si vzal znova fotoaparát a začal vleže roztažené Lídě zblízka fotografovat kundičku,
kterou jí před každým snímkem mohutně roztáhl.
Lída sebou při každém zablesknutí fotoaparátu cukla „Já se tam hrozně stydím… proč mně ji tolikrát fotíte?“
„To abych viděl, jak tam vypadáš ještě nerozdrážděná… pak si tě tam prudce vydrážděnou vyfotím znova…“
„A nespletete si to potom…?“
„Ty myslíš, že tam pak vypadáš stejně?“
„No, to asi ne…“ řekla Lída, „já si tam totiž nevidím…“
Po několika záběrech jejího přirození z bezprostřední blízkosti Pán odložil fotoaparát, chvíli se na roztaženou
nahou Lídu přísně díval a pak jí najednou rázně položil ruku na nahé břicho.
„Já jsem mu tak krásně úplně odevzdaná,“ pomyslela si Lída a zase zvlhla v rozkroku.
Pán ale řekl „To není ještě přesně ono,…“ odstoupil a vzápětí přinesl malý polštář.
„Nadzdvihni se!“ přikázal přísně Lídě, a když poslušně zvedla rozkrok, vsunul pod ni polštář. Nahá Lída měla
rozkrok vypnutý dráždivě vzhůru nad stůl a pootevřená rodidla smyslně vyceněná přímo vstříc Pánovi.
„Teď už je to dobré,“ pochválil si Pán, „moc ti to sluší… jsi nádherná…“ vzal si fotoaparát a zase roztaženou
Lídu ze všech stran vyfotografoval.
„To mne budete fotografovat i teď?“
„Dneska pořád… říkal jsem ti, že tu je dnes večer fotoateliér…až do konce výcviku… a asi i potom…“ prohlásil
Pán stroze a znova jí nekompromisně položil ruku na vypnuté břicho. Lída se vzrušeně zachvěla.
Vzápětí jí Pán začal pomalu sjíždět rukou po břiše dolů přes ochlupení a druhou rukou jí opět dráždil bradavky,
najednou jí chladnokrevně sáhl přímo na poštěváček.
Lída už po tomto doteku tak dlouho toužila, že zatím zase zvlhla, takže na dotek zareagovala hlasitým slastným
vydechnutím. Pán si namazal prst lubrikačním krémem a začal jí poštěváček beze slov jakoby přísně dráždit…
Když se Lída trochu rozdráždila, Pán si najednou vzpomněl „Umíš ty vůbec lehat si správně na stůl?
„Nevím… máte v tom nějaké zvláštní požadavky?…“ hlesla Lída a udiveně na něho pohlédla.
„Mám… slez dolů a budeme to trénovat!“ a přerušil dráždění jejího poštěváčku.
Už docela rozdrážděná Lída si stoupla vedle stolu a poslušně čekala.
„Na tobě musí být přitom vidět, že už jsi vzrušená… a strašně se těšíš na to, co potom s tebou budu na tom stole
dělat,… zkus si to!“
A Lída si potom opakovaně zkoušela lehat před Pánem oddaně na stůl, dokud nebyl úplně spokojen. Její vzrušení
se přitom úplně vytratilo…
Když se pak nahá Lída před Pánem zase poslušně roztáhla na stole a vypnula se s rukama za hlavou, Pán pravil
„Tomu, jak tady teď přede mnou ležíš roztažená na stole, budeme ode dneška říkat základní posice, nezapomeň
pokaždé úplně roztáhnout nohy, napnout ruce za hlavu a hezky se mi celá vypnout…“
„Dobře, to je přece maličkost…“ přikývla Lída vleže hlavou.
„A pokud ti nepřikážu, aby ses dívala v základní posici na mě, musíš upřeně hledět přímo nad sebe… vzhůru…“
pokračoval Pán v instruktáži své nastávající krásné otrokyně.
„Rozumím, Pane…“ vydechla Lída vzrušeně.
„Ne, abys v základní posici bezděčně těkala očima kolem sebe jako nějaká vykulená prvnička…“ pravil Pán opět
přísně, až nahou Lídou proběhla zřetelná vlna vzrušení, „musí být na tobě jasně vidět, že jsi opravdová otrokyně,
odevzdaná úplně na pospas do mojí vůle…“
„To taky jsem…“ hlesla Lída a poslušně upřela pohled do stropu, „je to tak dobré?“
„Je vidět, že jsi učenlivá,“ pochválil ji Pán, „a dobře chápeš, o co nám oběma jde…“
„Chci být ta nejlepší otrokyně…“ řekla nahá Lída zasněně, „jenom vaše…“
Pán se potom přísně podíval na roztaženou Lídu a prohlásil
„A teď s tebou začnu nacvičovat správné chování otrokyně, když ji Pán dráždí roztaženou rukou mezi nohama…“
„Já se přitom chovám… nějak nesprávně?“ zeptala se Lída překvapeně.
„Jsi přitom nádherná, o tom nemusíš pochybovat,“ uklidnil ji Pán, „ale nechováš se jako otrokyně…“
„A co mám tedy dělat?“
„Úplně se mi odevzdat, abych to na tobě jasně viděl…i v duchu…tam vevnitř, v sobě…rozumíš?“
„Myslím, že ano…“ vydechla Lída.
Pán jí začal znova dráždit na poštěváčku a důrazně ji vyzval „Uvolni se! Úplně se do toho polož!… Naprosto se
mi odevzdej!…“
V Lídě se rozhostil nádherný pocit, že se o ni Pán opravdu stará, že se o ni skutečně zajímá, a doslova se opájela
vědomím, že je jen jeho…
„Odhoď poslední zábrany… vždyť jsi moje… a já tě mám rád… chovej se přede mnou naprosto přirozeně,
překonej veškerý stud… a nebraň se mi odevzdat úplně do vůle…“
Nahá Lída na Pána oddaně upřela oči a bylo vidět, že se úplně uvolnila a celá se mu naprosto oddala.
„Jsem vaše… a je to nádherné…“ vydechla a nastavila mu ještě víc svůj rozevřený rozkrok.
„Reaguj přirozeně… nestyď se… a dávej mi sama znát, jak jsi vzrušená… ať to na tobě jasně vidím… jak ti ta
rozkoš pozvolna stoupá…reaguj přede mnou opravdu celým tělem… i nohama…rukama…očima…“
Lídino pohlavní rozdráždění pomalu stoupalo a Lída se snažila dávat ho Pánovi opravdu celým svým nahým
tělem znát, aby ho na ní dobře viděl. Usilovná snaha mu vyhovět a zcela se mu odevzdat ji nesmírně vzrušovala.
„A teď se podívej na mně!“ vybídl ji stroze Pán, „Jsi mi skutečně úplně oddaná?“
Lída na něho oddaně upřela oči a odpověď na Pánovu otázku v nich byla jasně patrná…
„Představ si, že veškeré tvoje vzrušení a rozkoš je vlastně moje… tedy pokud jsi skutečně moje otrokyně…“
pravil za chvilku Pán, „a tím, že mi ho nedáváš opravdu úplně najevo, mne vlastně okrádáš o požitek…“
„Ale já se vám ho už snažím dávat úplně najevo…“ vydechla Lída.
„Taky jsem s tebou zatím docela spokojen…“ usmál se Pán a pohladil ji volnou rukou přes vztyčené bradavky,
„jsi opravdu snaživá holčička… ehm, otrokyně…“ opravil se.
Lída upřela pohled opět nahoru, ale najednou se její reakce zřetelně ztlumily. Pán pochopil „tak to je ta hluchá
fáze, kterou se Lída přede mnou dříve snažila zakrývat,“ a hezky ji pohladil po vlasech. Pak zrychlil její dráždění.
Za chvilku se Lída jakoby probrala, s pohledem upřeným stále do stropu se slastně usmála a vydechla
„To je tak nádherné, být vaše otrokyně…“ a začala se před Pánem na stole občas škubat stoupající rozkoší.
„Až ucítíš, že to na tebe začíná přicházet, podívej se zase na mne a vykřikni Už!, přitom rozhoď nohy a nadzvedni
se v rozkroku…“ přikázal jí pak Pán stroze.
A Lída pak už mlčela…
Za pár minut sebou nahá Lída zřetelně škubla a s hlasitým výkřikem Už! upřela rozkoší zkalené oči na Pána. Pán
pochopil, bleskově vystupňoval dráždění jejího poštěváčku do maxima, Lída se mimovolně nadechla, rozdrážděně
trhla nohama od sebe a nadzdvihla rozkrok vzhůru.
S nádherně vzepnutým tělem nahoru na okamžik úplně strnula, vyrazila dech a pak sebou začala bezmocně cukat
v obrovské orgastické křeči, mohutné stahy jí zřetelně projížděly celým nahým tělem, při každém stahu jí vystříkla
z přirození dolů na stůl milostná rosa a za moment začala dokonce z plna hrdla chraptět. Pán se jejích divokých
reakcí téměř lekl, po několika prudkých stazích jejího těla ukončil její dráždění a její nesmírnou pohlavní rozkoš jen
udiveně pozoroval. Bylo jasně vidět, že se Lída během orgasmu již skutečně úplně uvolnila a zcela se zbavila
přirozeného studu a vnitřních zábran, cukala totiž sebou před Pánem na stole opravdu bez sebemenších známek
studu a přitom se zjevně snažila odevzdat se Pánovi celým tělem i duší. Po několika dlouhých desítkách vteřin se
Lída začala pomalu zklidňovat.
„Úplná mistryně!“ vyrazil Pán nadšeně a hlasitě zatleskal.
Nahá Lída hlasitě oddychovala na stole a přitom docukávala.
Za chvilku otočila hlavu, pohlédla oddaně na Pána a zašeptala „to bylo nádherné…“
„Lež v klidu a vychutnávej si to…“ pohladil ji Pán láskyplně po vlasech, odstoupil, sedl si a upřeně ji pozoroval.
A Lída ještě dlouho před ním na stole mimovolně škubala tělem a jen pomalu se zklidňovala.
Pán opět přistoupil a chtěl ji pohladit přes stydké pysky, ale sotva na ni sáhl, začala sebou Lída opět zase rychle
cukat a vyrazila „nesahejte na mne… nebo se tady ustříkám…“
„Na tom by přece nic nebylo… od toho jsi tady…“ pravil Pán a vtom si všiml, že polštář pod jejím rozkrokem je
úplně promočený.
Lída ho ale sledovala pohledem a zastyděla se, „měl byste dát pode mne nějaký igelit…“ a opět sebou škubla.
„Ale proč… aspoň ten polštářek bude hezky vonět,“ řekl Pán se spokojeným úsměvem, „jen mi ho pořádně
postříkej…“ a zase odstoupil.
„To byl ale opravdu krásný orgasmus…“ vydechla Lída, když se trochu uklidnila.
„Protože jsi měla, pokud vím, teď delší pauzu…“ pohladil ji Pán po vlasech.
„To není jenom tím,“ vydechla Lída, „není totiž tak důležité, jak dlouho jsem nestříkala, ani jak mne dráždíte, ale
co se přitom děje v mojí hlavě…“
„Samozřejmě, že pocity jsou přitom důležité…“ pravil Pán.
„Mě hrozně vzrušuje, jak se cítím vám být naprosto odevzdaná… a vydaná bezbranně na pospas…“ vyznávala se
upřímně Pánovi, „a jak toho využíváte, nebo jestli toho vůbec využíváte, není zas až tak podstatné…“
Lída přitom pomalu docukávala a začala se nejistě rozhlížet kolem sebe.
***
„Protáhni se, napij se a zapal si!“ řekl Pán a pohladil ji po vlasech, pak zase přes stydké pysky a po břiše.
Nahá Lída se na stole před Pánem s požitkem protáhla, Pán jí nalil do pohárku minerálku a s brčkem jí ho podal.
Lída opět vydechla „Já jsem s vámi tak šťastná… spokojená… a ukojená…“ napila se a pak si oba zapálili.
Úplně roztažená Lída se přitom nevědomky poškrábala na břiše.
Pán přísně prohlásil „musím tě upozornit, že nahá otrokyně se nesmí bez souhlasu Pána sebeméně dotknout těla
pod tak zvanou čárou bezbrannosti, tedy od ramen dolů… to je další přísné pravidlo otroctví…“
„Promiňte…, já už to nikdy neudělám…“ řekla Lída upřímně a pohlédla na Pána.
„Když se budeš potřebovat… třeba poškrábat, jako ty teď, musíš mne o to požádat a já tě poškrábu sám…“
„Co jste říkal mému orgasmu?“ zeptala se pak Lída pyšně.
„Na začínající otrokyni naprosto ideální…“ prohlásil Pán.
„Jsem tedy ideální otrokyně- začátečnice?“ vyrazila Lída zvědavě.
„Kdyby šlo jen o ten orgasmus… tak bys asi ideální byla,“ zarazil se, „ale ty budeš muset jako moje otrokyně
dělat právě během něho vědomě spoustu různých věcí, které ti předtím nařídím…“
„To asi nedokážu, vždyť já se přitom skoro vůbec neovládám…“
„Já tě to budu nemilosrdně učit tak dlouho, až se to naučíš…“ řekl přísně Pán, pečlivě jí promazal poštěváček a
odstoupil.
Lída se zachvěla „ano, udělám všechno… jsem vaše otrokyně…“ a když si představila, jak to bude asi vypadat a
co to od ní bude vyžadovat, vypustila vzrušením opět milostnou rosu. Byla ráda, že je na ni Pán tak přísný a tvrdý,
protože z toho pochopila, jak mu na ní záleží…
A Pán jí náhle znova sáhl na poštěváček…
***
Nahá Lída na Pána oddaně upřela oči a bylo vidět, že je úplně uvolněná a vnitřně mu zcela oddaná.
„Jsem vaše… a je to nádherné…“ vydechla a nastavila mu ještě víc svůj rozevřený rozkrok.
„Reaguj zase přirozeně… nestyď se… a dávej mi znát, jak jsi vzrušená… reaguj opravdu celým tělem…“
Lídino pohlavní rozdráždění pomalu stoupalo…
„A teď se podívej na mně!“ poručil jí najednou přísně Pán, a když na něho nahá Lída upřela oči, řekl
„Za chvíli začneme nacvičovat správný postup po rázném přerušení dráždění…“
„To znamená, že teď nebudu hotová?“ vyhrkla roztažená Lída, která se dosud s požitkem oddávala své stoupající
rozkoši a v duchu Pánovi.
„Dneska budeš ještě mockrát,“ řekl odměřeně Pán, „ale až se to dobře naučíš…“
Zanedlouho Lída opět překonala hluchou fázi a začala se na stole zřetelně chvět vzrůstajícím vzrušením.
„Tak poslouchej, dokud mne ještě trochu vnímáš,“ pravil Pán přísně, „až ucuknu rukou, rozhodíš nohy, napneš
ruce za hlavou, vzepneš se a upřeš oči do stropu… všechno najednou v jednom okamžiku… bleskem, rozumíš?“
„Ano…“ hlesla poslušně silně rozdrážděná Lída a její vzrušení dále stoupalo.
Najednou Pán ucukl rukou…
Prudce vydrážděná Lída odevzdaně rozhodila nohy, napnula ruce dozadu, vzepnula se a začala se dívat nad sebe.
„Říkal jsem bleskově,“ řekl Pán nespokojeně, „zatím to děláš jak ve zpomaleném filmu…“ a sáhl jí znova na
poštěváček, „připrav se, zkusíš si to znova…“
„Když já jsem tou rozkoší už tak omámená…“ zasténala Lída.
„No právě, o to víc se musíš přemáhat,“ řekl stroze Pán, „představ si, že do tebe někdo píchl…“
Za chvíli rázně přerušil její dráždění znova.
Lída rozkrokem doslova vylétla a jakoby zděšeně rozhodila nohy, napnula ruce a upřela pohled na strop.
„Už to bylo lepší, ale ještě to není ono,“ pravil Pán, „a navíc to tušíš, takže jsi na to už v duchu připravená…“ a
znova ji začal usilovně třít poštěváček. Lída znejistěla, protože nevěděla, jestli to Pán bude ještě opakovat.
Pán počkal, až se Lída pořádně vzruší, pak znova ucukl rukou a Lída kupodivu bleskově perfektně zareagovala.
„Jsi moje?“
„Jsem… vždyť vidíte…“ hlesla bezmocně roztažená Lída.
„Líbí se ti to?“
„Docela tomu začínám přicházet na chuť…“
„Tak si to zopakujeme ještě jednou,“ řekl Pán, „a tentokrát otočíš oči na mně…“ a začal ji znova dráždit.
„Vždyť já už ani pomalu nevím, jak se jmenuju…“ vydechla za chvilku Lída bezděčně.
„Otrokyně Lída…“ napověděl jí Pán.
„Ale je to bezvadné…“ odtušila už zase vzrušená Lída a smyslně nastavila Pánovi rozkrok.
Za pár minut už sebou zase rozdrážděně škubala na stole před Pánem v krajní rozkoši.
Pán náhle opět ucukl rukou, Lída se před ním bleskově roztáhla na stole a nádherně vypnutá upřela pohled na něj.
„Výborně… zdá se, že budeš opravdu skvělá otrokyně,“ pohladil ji Pán po vlasech, „když to tak půjde dál, tak
budeme s výcvikem hotovi skutečně do Vánoc…“
„Teď už mi dovolíte vystříknout…?“
„Samozřejmě, svůj další úkol už jsi bezvadně splnila…“ prohlásil Pán a opět ji začal dráždit na poštěváčku.
Lídino vzrušení vzrůstalo již poměrně rychle, byla už asi dost nadržená, zduřelé bradavky prsů měla nádherně
vztyčené… a za několik minut sebou prudce škubla, rozhodila nohy, napnula se, nadzdvihla rozkrok, nadechla se,
v posledním tažení upřela oči na Pána a pak se před ním na stole začala zmítat v obrovských orgastických stazích.
Bylo vidět, že je již opravdu úplně uvolněná, její stahy byly ještě o něco mohutnější než předtím, doslova to s ní
na stole mlátilo, oči měla ale stále otočené na Pána, v duchu se mu zase celá úplně odevzdávala a byla ráda, že se na
ni přitom dívá. Milostné rosy už jí z rodidel tolik nestříkalo, asi jí hodně vystříkala při předchozím orgasmu, ale
cukala se před Pánem na stole opět velice dlouho. Pán ukončil její dráždění a pak ji zase jen upřeně sledoval.
Lída se pozvolna uklidňovala, pak opět otočila pohled nad sebe a zůstala ležet na stole jako zmámená. Nahým
tělem jí ale občas stále škubaly jednotlivé pomalu odeznívající stahy a zduření bradavek pomalu opadávalo…
„Ty jsi byla zase tak krásná…“ vydechl Pán.
„S vámi… mi to prostě… nějak jde…“ vydechovala Lída namáhavě, „navíc, když mě předtím… tak napnete…“.
„Připrav se, že tě tak budu napínat už pořád…“ řekl Pán, „abys ty orgasmy měla, jak se patří…“
Nahá Lída před ním na stole pomalu slastně docukávala.
Pán ji opět něžně pohladil po vlasech… „protáhni se, zase se napij a pak si zakouříme…“
„Za chvilku…“ vydechla Lída a opět sebou zřetelně škubla.
Pán ji znova něžně pohladil po vlasech.
„A to vaše učení je taky hezké,“ řekla nahá Lída, která sebou už pomalu docukala, „jsem ráda, že jsem se už
aspoň něco naučila,“ a slastně se před Pánem na stole protáhla.
Pán jí podal skleničku s minerálkou, Lída se napila a pak si oba zase zapálili.
„Ještě si to dneska několikrát opakuješ…“
„Ráda…“
„Opravdu se ti to líbí?“
„Líbí se mi to, protože se přitom cítím odevzdaná a téměř bezmocná… buďte na mě pořád tak přísný… a hodný!“
Pán se k ní naklonil, něžně ji políbil na ústa a pak jí polibky sjížděl přes krk k prsům, vzal si do rtů nejdřív jednu
bradavku a začal ji Lídě ze všech sil sát, a když se jí bradavka úplně vztyčila a naběhla, zopakoval totéž na druhé,
opět se vrátil na první a začal ji opatrně kousat mezi zuby. Lída sykala bolestí, ale bradavky mu sama nastavovala.
Potom Pán sjel Lídě ústy níž na břicho a zkoušel jí pronikat jazykem do pupku, mezitím ji různě líbal okolo, pak
jí sjel ústy na podbřišek, a zatímco Lída s úplně roztaženýma nohama kouřila, zajel jí jazykem mezi stydké pysky a
začal ji líbat v přirození. Lída se mu mimovolně vzepnula rozkrokem vstříc, protože čekala, že se jí bude pusou
věnovat i na poštěváčku, ale Pán důsledně dbal, aby se jí ho ani nedotkl. Pak se Pán rázně vztyčil, opět políbil Lídu
na ústa a pohladil po vlasech. Bradavky prsů jí pořád vzrušeně stály.
Lída se ještě jednou napila a típla cigaretu.
„Tak pojď… ať to máš za sebou…,“ vyzval ji Pán, „ať si zase můžeme povídat…“
Nahá Lída na stole poslušně roztáhla nohy a vycenila mu vstříc přirození.
„Vy jste stejně divný otrokář, takový jiný, hodný, milý… dokonce obětavý…“ vydechla, „tak jsem si otrokáře
nikdy nepředstavovala… a dokonce mi dáváte najevo, že mě máte rád…“
„Vždyť je to pravda…“ řekl Pán, namazal si prst a znova jí rázně sáhl na vztyčený poštěváček…
Lída se kousla slastí do rtů „ale vždycky jsem toužila přesně po takovém, jako vy…“ a začala se poddávat rychle
stoupajícímu vzrušení.
„Já jsem zase vždycky chtěl mít takovou otrokyni… jen takovou,“ řekl Pán za chvíli.
Lída se zase pozvolna vzrušovala, za několik minut překonala hluchou fázi a začala sebou opět škubat rozkoší.
„Zkus ještě po tom přerušení smyslně pootevřít pusu…“ vybídl ji Pán, a když se Lída prudce rozdráždila, náhle
její dráždění rázně přerušil. Nahá Lída bleskově vylétla rozkrokem vzhůru, krásně se před Pánem na stole roztáhla,
přitom zase upřela pohled nehybně na něho a vzrušeně pootevřela ústa. Pán překvapeně vydechl
„Ty budeš opravdu perfektní otrokyně…“, pochválil ji, vzal si fotoaparát a párkrát si ji takto prudce vydrážděnou
vyfotil, několikrát i její vztyčené bradavky, pak její úplně prokrvené přirození a opět ji začal dráždit na poštěváčku.
„Jsem vaše…“ vydechla Lída.
Lídino vzrušení přirozeně zase opadlo, takže ji Pán musel rozdráždit znova. Když už byla zase silně rozdrážděná
a začala se již zjevně blížit do předorgastické extase, Pán její dráždění opět rázně přerušil a jakmile se před ním na
stole znova naprosto parádně roztáhla a upřela mu pohled do očí, ukázal jí významně asi půllitrovou sklenici.
„Co to je?“ vydechla prudce vydrážděná Lída.
„Určitě už se ti chce čurat…“
„Zatím ani moc ne…“ řekla Lída, „a to mám tady čurat před vámi… do toho?“
„Samozřejmě… jsi otrokyně?“ přikývl Pán, „něco tam už jistě máš…“
„Mně to bude ale mimořádně nepříjemné…“
„To si časem zvykneš, otrokyně snad ani jinak nečurá…“ pravil Pán a nastavil jí sklenici pod rozevřený rozkrok.
„Neblázněte… já se stydím…“
„Nežvaň a dělej!“ okřikl ji přísně Pán.
„Mně se nechce…“ pokoušela se zachránit Lída a vzrušení jí málem úplně opadlo.
„Mám ti to odpočítat?“
„Třeba…“ kapitulovala Lída.
„A běda, když nevystříkneš… plným proudem! Připrav si to na krajíček…tři, dva, jedna… Teď!“
A nahá Lída začala před Pánem poslušně močit do sklenice…
„Podívej, kolik jsi toho v sobě měla… nejmíň tři deci…“ prohlásil Pán, když se vymočila a prohlížel si sklenici.
„Však se mi taky už docela chtělo,…“ přiznávala se Lída a opět červenala studem, „ale samozřejmě jsem se
styděla to dát najevo…“
„Tak to už jako otrokyně nikdy nesmíš…“ napomenul ji Pán přísně, ale pak ji pochválil „ale i tu moč máš
hezkou… takovou průhlednou… jasnou…“
„To je asi z té minerálky…“ vydechla Lída a odvrátila oči, když viděla, jak si Pán pozorně prohlíží její moč.
Pán odložil sklenici s Lídinou močí, položil ji nahoru na sekretář a stroze řekl „teď ti to přeruším, až když to na
tebe bude naplno přicházet… tak jsem na tebe zvědav… nezapomeň se pořádně vypnout… podívat se mi do očí…a
úplně otevřít pusu… rozdrážděně… ať na tobě vidím, že jsi na pokraji orgasmu…těsně před výstřikem… jasné?“
„Ano pane…“ hlesla Lída.
„To ještě pořád nic není…“ odtušil stroze Pán a pečlivě si namazal prst. Lída v tu ránu opět zvlhla.
Pán jí znova sáhl na zduřelý poštěváček, hezky ji pohladil volnou rukou přes bradavky a pak pohnul prstem.
Lídino vzrušení opět zvolna stoupalo, za několik minut překonala hluchou fázi a začala se na stole před Pánem
opět škubat zřetelným rozdrážděním.
„Ach… co mi teď uděláte?“ sténala vzrušeně, „To pořád nebudu moct být hotová?… a já už tak chci…“
„Právě, že otrokyně může tak jenom chtít…“ odtušil Pán a zrychlil.
„Tak já si ale budu myslet, že budu…“
„Abys pak nezapomněla, co máš udělat, až to na tebe neúprosně poleze… zvládneš to?“
„Pokusím se, jsem vaše…“ vydechla už silně rozdrážděná Lída.
Pán už jen mlčel a jen sledoval, jak se Lída před ním svíjí v rozkoši a pomalu se začíná blížit k orgasmu.
Najednou Lída vytřeštila oči, vykřikla „Už budu…!“, prudce rozhodila nohy, vzepjala se rozkrokem vzhůru,
bezmocně pohlédla Pánovi do očí… a vtom Pán rázně přerušil její dráždění.
Lída bezděčně vyrazila dech, padla rozkrokem dolů a s pohledem upřeným na Pána rozdrážděně otevřela ústa…
„Krásné… vydrž!“ vykřikl Pán, sáhl pro fotoaparát a párkrát nahé Lídě zblízka zvěčnil nádherně rudé přirození,
pak podstoupil, několikrát ji z odstupu vyfotil celou a nakonec ji bleskl přes horní část těla včetně jejích úžasně
zduřelých bradavek. Lída jen odevzdaně držela a zhluboka rozdrážděně dýchala.
„Já už bych byla… za dvě vteřiny…“ vydechla zklamaně.
„Pohov!“ zvolal s úsměvem Pán, když ji dofotografoval, „byla bys mimochodem taky skvělá pornomodelka…
taková ukázněná…“
„Ale já jsem jenom vaše…“ hlesla Lída.
„Já bych tě taky nikomu nedal,“ opáčil Pán, „a teď hezky drž úplně roztažená, dokud tě to vzrušení samo
nepřejde…“
„Ale já chci, abyste mi to rychle dodělal…“ doslova prosila Lída.
Pán neodpověděl a díval se jí zblízka do rozkroku, jak její rozkoš pozvolna odeznívá…
Nahá Lída bezmocně ležela a dívala se široce otevřenýma očima do stropu.
„To je strašné… já se snad z toho zblázním…“ vzdychla pak Lída s rozkrokem přeplněným krví.
„Za pár týdnů si na to zvykneš…“ uklidňoval ji Pán, „to pak budou orgasmy, když ti ho občas dovolím… ještě
mně o to budeš sama prosit…“
„O ty orgasmy?“
„Ne, abych ti to předtím takhle přerušoval…“
„Já vím, že pro mne chcete jen to nejlepší…“ vydechla poslušně roztažená Lída se zřetelnou ironií v hlase.
„Protože jsi naprosto skvělá,… snaživá, milá a poslušná otrokyňka…“
„A proti vám zcela bezmocná…“ hlesla tiše Lída a její vzrušení málem přestalo opadávat…
Za chvíli se jí Pán zeptal „Už tě to přešlo?“
„Docela ano… bohužel…“ řekla Lída.
„Tak teď už ti to přerušovat nebudu, to už docela umíš… a čurat taky…,“ a zase Lídu hezky pohladil, „teď si dej
ale pozor na to, abys mi pak dala vědomě naprosto zřetelně najevo svůj první orgastický stah…“
„Vědomě…?“ vyhrkla Lída, „Mám ho celým tělem ještě zdůraznit?“
„Pochopilas to naprosto správně…“
Pán jí tentokrát položil ruku nejdřív na břicho a díval se roztažené Lídě do očí, jak nedočkavě čeká, až se jí
dotkne poštěváčku, pak jí přejel rukou na prsa, rozdráždil jí bradavky a začal jí pomalu sjíždět do rozkroku. Na
chloupkách se na chvilku zastavil, několikrát jí je jemně prohrábl a pak rychle přejel slabinami na vnitřní strany
jejích stehen, chvilku ji po nich něžně hladil a teprve pak náhle rázně sáhl na hlavičku jejího poštěváčku.
Nehybně roztažená nahá Lída s úlevou vydechla a Pán ji na něm začal vzápětí intensivně dráždit.
Když se v chování Lídy objevily asi po minutě první známky pohlavního vzrušení, vyzval ji
„Podívej se na mně… ale upřeně… rozevři široce oči a snaž se nemrknout… ne, abys jen na moment uhnula
pohledem…“ a zrychlil její dráždění.
Nahá Lída na něho oddaně pohlédla, a zatímco ji Pán rychle dráždil na poštěváčku, široce otevřenýma očima na
něho poslušně zírala. Za chvíli jí Pán přikázal, aby se opět dívala nahoru a vědomě udržovala naprostou nehybnost
pohledu. Její vzrušení však najednou přestalo stoupat, takže Lída se s pohledem upřeným vzhůru musela soustředit a
snažila se svůj sexuální aparát opět náležitě rozpumpovat.
Zanedlouho se však už zase spokojeně uvolnila a její rozkoš se začala stupňovat, Pán jí ale vzápětí přikázal
„Dívej se na mně!“ a když na něj Lída otočila pohled a zadívala se mu upřeně do očí, přerušil její dráždění,
poručil jí "nadzvedni se!" a vsunul jí pod zadek veliký polštář. Lída zůstala s mírně roztaženýma nohama a mohutně
podloženým břichem dráždivě vypnutým přes polštář nehybně ležet a upřeně se dívala do stropu.
"Otevři ústa!" zavelel přísně Pán, "Úplně!"
Nahá Lída poslušně otevřela ústa dokořán.
„A teď přitom dýchej břichem… víš, co to je, ne?“
„Ne, jenom asi…“ vydechla rozdrážděně Lída s pohledem upřeným stále do jeho očí.
„Je sice velmi hezké, jak tady přede mnou nahá dýcháš otevřenou pusou, ale bylo by ještě mnohem hezčí, kdyby
ses pokaždé opravdu hluboce nadechla a přitom co nejvýš vypnula břicho a při výdechu ho zase úplně uvolnila, co?“
„To je docela zajímavé, myslím, že by se mi to docela líbilo a vzrušovalo,“ řekla Lída, „zkusím to…“
„To musíš dýchat pomalu zhluboka… aby se ti přitom zřetelně napínalo a klesalo břicho… tak, abych to jako tvůj
Pán dobře viděl…“
Lída se nadechla, opět široce otevřela ústa a začala roztažená před Pánem na lůžku poslušně zhluboka dýchat a
přitom pokaždé vypínat a zase uvolňovat své krásné břicho.
„Tak třeba budeš čekat, až si připravím všechno k mučení… třeba až se mi pořádně rozhoří nějaký předmět
v plameni svíčky… nebo svíčka samotná…“
„Ach…“ vydechla roztažená Lída a přitom jí cuklo v rodidlech…
„Teď se dívej zase nahoru,“ přikázal jí Pán.
„Já se cítím zase už tak krásně odevzdaná…“ špitla Lída.
„Nesnižuje ti to vzrušení?“ zeptal se Pán Lídy za chvíli.
„Ne…“ vydechla Lída…
„Spíš podstatně zpomaluje jeho přibývání…“
„Ale prudce zvyšuje požitek…“ hlesla Lída a pořád ze všech sil před Pánem napínala a uvolňovala břicho.
„To je dobře…“ řekl Pán spokojeně a chvíli poctivě dýchající Lídu pozorně sledoval, navlhčil si prst a řekl „a teď
tě přitom začnu dráždit,“ a obnovil dráždění jejího poštěváčku.
Nahá Lída se snažila dýchat vypnutým břichem i během dráždění a Pán ji bedlivě pozoroval, zda se jí to daří;
jakmile však zjistil, že ji to unavuje, zpomalil její dráždění a řekl „už toho nech…“
„Víš, co to znamená přirážení?“ zeptal se pak najednou Lídy.
„No to je chodit partnerovi při souloži naproti…tím, no rozkrokem…“ řekla Lída uprostřed dráždění.
„Tak teď to zkusíš dělat přede mnou naprázdno,“ prohlásil Pán přísně, „ten penis v pochvě k tomu přece
nepotřebuješ, nebo ano?“
„Snad ne…“ vydechla Lída.
„Jako kdybys ho tam měla… tak zkus to a přirážej mi pod rukou…“
A Lída začala pod rukou Pána poslušně přirážet jako by souložila.
„Trošku rychleji…!“ vybídl ji Pán.
Lída zrychlila a usilovně pod prsty svého Pána přirážela úplně rozevřeným rozkrokem, přitom prudce stahovala
svalstvo zadnice. Její rozkoš viditelně vzrůstala…
„Tak se zase uklidni,“ vybídl ji za chvíli Pán, „vidím, že s tím nebudeme mít větší problémy…“
Lídu však přirážení silně vzrušilo.
„No ty ses nějak rozparádila…“ vzdychl Pán a přemýšlel, jak a čím její rozdražďování zpomalit.
„Já jsem si myslela, že přirážím vám,…“ vydechla Lída, „s vámi by se mi to možná docela líbilo…“
Najednou ho něco napadlo a přikázal Lídě „zvedni nohu!“
Lída o kousek nadzvedla levou nohu.
„No výš… úplně vzhůru… a napni ji!“
Lída poslechla a Pán jí dál dráždil poštěváček.
„Teď nohy vyměň!“
Lída zvedla do výše pravou nohu.
„A teď ještě rozpaž!“
Nahá Lída s nohou zvednutou do výšky rozpažila ruce.
„Napni prsty!“ vykřikl Pán, a když Lída napnula prsty rozpažených rukou, dál ji dráždil na poštěváčku.
„Jednou tě tak vyfotím… moc ti to sluší…“ vydechl Pán.
„Jsem přece otrokyně…“ vydechla rozdrážděná Lída.
„Tak teď zvedni i tu druhou nohu a přitáhni obě nohy koleny až k prsům, ruce nech rozpažené…“ zavelel Pán.
Lída opět odevzdaně uposlechla a Pán ji dál dráždil.
„Vyceň tu zadnici… úplně ji na mě vyšpul!“ rozkázal Lídě přísně Pán, a když Lída úplně vycenila zadnici, zeptal
se jí „vzrušuje tě to ještě?“
„Už na to nemám čas moc myslet…“
„Tak já ti tady dělám dobře nadarmo?“
„To zas né…“ bránila se Lída.
„Teď rozpaž ty ruce za hlavu šikmo… tak… jsi opravdu hezká…“
Lída se nejistě usmála.
„Už jen zbývá tě začít bičovat… přes ten zadek…přes ni… i jinde…“ podíval se na ni se zálibou Pán.
„Jsem vaše,… i s vyceněnou zadnicí a šikmo vzpaženýma rukama… vemte si mě…“ sténala bezmocně roztažená
Lída. „mučte mě…“
Její rozkoš přes veškerou snahu Pán ji aspoň trochu přibrzdit stoupala a začínala se už pomalu blížit k vrcholu.
Pán tedy Lídě ještě strčil několik prstů volné ruky do porozevřené pochvy, krátce jí tam zarajboval, pak z ní zase
prsty vytáhl, poručil jí, aby se vrátila do původní základní posice a Lída se před ním na stole zase oddaně roztáhla.
Když už se Lída viditelně blížila do extase, Pán jí najednou poručil „Podívej se na mně!“
Lída mu poslušně otočila pohled do očí a Pán uviděl, že už je má zase zkalené obrovskou pohlavní rozkoší.
„Dívej se na hodiny!“ nařídil jí Pán rázně.
Lída pootočila hlavu a pohlédla na nástěnné hodiny.
„A teď na hifi-soupravu!“
A krajně rozdrážděná Lída opět uposlechla.
„Teď na pohled za sklem v sekretáři!“
Lída pohlédla na sekretář a najednou vydechla „ach… už to na mne leze…“
„Tak ještě na gauč…!“ poručil jí už bezradný Pán.
Prudce vydrážděná Lída pohlédla na gauč, ale najednou se silně zachvěla v okamžiku začátku předorgastické
extase, takže rychle upřela pohled poslušně na Pána.
Pán pochopil, připravil si na stůl mezi její nohy fotoaparát a zrychlil její dráždění do maxima.
Za okamžik Lída rozhodila nohy a Pán vykřikl „Chci jasně vidět tvůj první orgastický stah, celým tělem!“
Nahá Lída se nadechla, s očima upřenýma na Pána nadzdvihla rozkrok, napnula se, vykřikla a pak se celé její
nahé tělo doslova zatřáslo v prvním orgastickém stahu, Pán jasně uviděl, jak se jí v tom momentě zřetelně zachvěly i
konečky prstů na rukou a široce roztažených nohou. Nahá Lída sebou pak před ním na stole divoce škubala celým
tělem v dalších orgastických stazích, které s ní cloumaly tak, že málem spadla dolů ze stolu…
***
Mohutné stahy probíhaly jejím nahým tělem ještě dlouho, Lída se přitom stále dívala Pánovi do očí, Pán ovšem
po prvních nejprudších stazích jejího těla ukončil její dráždění, rychle si vzal fotoaparát a začal ji fotografovat,
nejdříve její ještě stříkající kundičku, kterou se mu podařilo čirou náhodou vyfotit přesně v momentě, kdy jí z ní
vystříkla milostná rosa, pak zabral zblízka i její krásnou tvář, ještě úplně zkřivenou obrovským rozdrážděním…
Lídin orgasmus začal pozvolna opadávat teprve po dvanáctém, patnáctém stahu. Když se Lída trochu probrala,
opět se šťastně usmála, ale pak se s očima upřenýma na Pána náhle zamračila
„Vy jste mě… přitom… fotil?“ a zase sebou škubla v dalším orgastickém stahu.
„Jasně, to budou nádherné fotky…“ pravil Pán, „příště ti je ukážu…“
„No, to bude opravdu podívaná…“ vydechla nahá Lída a opět sebou několikrát zacukala.
„Mám je nechat udělat dvakrát?“ optal se Pán, „i pro tebe…“
„Nejsem lesbička… ale když tak si možná nějakou nechám…“
„Tak si pak řekni, já bych ti je nechal dodělat…“
Lídiny prsní bradavky mezitím úplně zplihly a za chvilku sebou skoro docukala.
„No, a co orgasmus, líbil se ti?“ zeptal se Pán.
„S vámi je to koukám, vždycky úžasné… úplně jsem se vybila… jako nikdy předtím…“ zasnila se Lída, „ale je to
namáhavé, až mě to bolelo…“
„To už tak budeš mít napořád…“ usmál se na ni Pán a pohladil ji po vlasech, „pokud budeš se mnou…“
„Docela bych si zakouřila…“ vydechla najednou nahá Lída.
„Vydrž… ještě si to všechno jednou zopakuješ… a pak si zakouříme,“ řekl Pán, „já už mám taky hubu nakřivo na
cigaretu…“
„Vím, můj výcvik má přednost…“
„Leda, že bychom si dali rychle jednu spolu…“
„Tak jo… to je nápad!“ přikývla Lída.
Pán si zapálil, rychle si potáhl a podal cigaretu Lídě. Lída si lačně potáhla, vrátila cigaretu Pánovi, ten si taky
potáhl, pak rozevřel Lídě stydké pysky a vsunul jí cigaretu filtrem do pochvy.
„Tak ať se ti dobře kouří…“ řekl s úsměvem.
Z Lídina rozevřeného rozkroku se hezky kouřilo.
„To je hrůza, co se mnou provádíte…“
„Nechceš dát nožičky k sobě?“
„Ani moc ne…“ hlesla Lída a otřásla se.
„Vypni se,“ vyzval ji Pán, vytáhl jí cigaretu z pochvy a s chutí si potáhl. Byla od její milostné šťávy úplně mokrá.
„Nechceš taky?“ nabídl Lídě.
„Třeba,…“ kývla Lída, „aspoň poznám, jak tam chutnám…“
Lída si potáhla, řekla „není to tak hrozné,“ a předala zalepenou cigaretu zase Pánovi, ten si opět potáhl a znova ji
zasunul Lídě do pochvy. Cigareta jí v pochvě pomalu vyhořívala.
„Až tě začne pálit, řekni,“ pravil Pán chladně, „dáme si každý ještě jednou šluka a pak ji típnem.“
Za chvilku roztažená Lída skutečně vykřikla „Au… už to pálí…“
„Ještě chvilku vydrž… pak ti ji vyndám,“ odtušil Pán stroze.
Lída se začala bolestí v kundičce zděšeně svíjet.
„Jen si zvykej na bolest… užiješ si jí se mnou dost…“
„Vždyť mě to tam celou popálí…“
„Celou ne, jenom tam… trochu…“ řekl Pán, za chvilku jí úplně mokrou cigaretu z pochvy doslova vydloubl,
krátce si potáhl, podal ji na okamžik Lídě a pak ji uhasil.
„Roztáhni se!“ poručil pak přísně Lídě, a když ho poslechla, přitiskl jí rázně prsty na poštěváček.
Lída na něho nejistě upřela oči, ale Pán ji začal beze slova dráždit. Lída obrátila oči nad sebe a asi po minutě se
v jejích reakcích opět objevily první známky pohlavního vzrušení.
Lída zase otočila oči na Pána a oddaně na něho hleděla, přitom mu doslova celým tělem dávala najevo svou
otrockou odevzdanost. Když na ni za chvíli přišla hluchá fáze, otočila pohled zase vzhůru a Pán mlčky sledoval, jak
se ji Lída usilovně snaží překonat.
Asi minutu nato, co se to Lídě podařilo, Pán její dráždění najednou rázně přerušil. Přesto, že to Lída nečekala,
podařilo se jí vcelku rychle správně zareagovat a dokonce přitom nezapomněla rozdrážděně otevřít ústa. Pán ji
nechal chviličku nehybně roztaženou a hned asi po pěti vteřinách její dráždění obnovil.
Po další minutě jí však nařídil, aby začala přímo během usilovného dráždění poštěváčku dýchat před ním na stole
břichem. Lída začala poslušně napínat a uvolňovat břicho a vzrušeně přihlížela, jak si ji Pán během jejího dráždění
pozorně prohlíží, přibývání jejího vzrušení se však poněkud zpomalilo. Zanedlouho Pán Lídu vyzval, aby dýchala
opět normálně a Lída se před ním na stole zase začala naplno poddávat své stoupající rozkoši.
Když už byla znova prudce rozdrážděná, Pán jí řekl „Za chvíli ti dráždění zase náhle přeruším, ty úplně otevřeš
pusu a navíc začneš přede mnou sama okamžitě dýchat břichem, ano?“
„Ano…“ hlesla silně rozdrážděná Lída.
Netrvalo dlouho a Lída se začala viditelně blížit do předorgastické extase. Pán její dráždění najednou bleskově
přerušil, nahá Lída se před ním na stole poslušně roztáhla, napnula ruce za hlavou, vypnula se, upřela oči na něho,
smyslně otevřela ústa a začala před Pánem ze všech sil zhluboka dýchat břichem.
„No, docela ti to už jde,“ pochválil ji Pán a nechal ji chvíli úplně roztaženou na stole oddaně se napínat a přitom
vypínat a uvolňovat břicho. Potom jí začal řídit ráznými povely cvičení na stole, nejdřív opět rukama, které nahá
Lída během dráždění poštěváčku různě upažovala, rozpažovala, vzpažovala šikmo za hlavou, později začala
současně cvičit i nohama, zvedala střídavě jednu a druhou, pak obě vysoko vzhůru a přitom je napínala. Její rozkoš
se však značnou námahou postupně vytrácela, takže když jí Pán nakonec přikázal, aby přitáhla roztažené nohy úplně
k prsům, vycenila na něj zadnici a přitom různě cvičila rukama, nebyla už vzrušená prakticky vůbec.
Pán její dráždění ukončil, znova si namazal prst a strčil jí ho vyceněné zadnice, díval se jí přitom do očí a prstem
jí v otvoru mírně pohyboval. Lída vtom pocítila takovou vlnu totálního sebeodevzdání do jeho rukou, že opět silně
zvlhla. Uvědomila si, že je jeho i tam, poslušně uvolnila svěrač a Pán jí tam prstem chvilku energicky pohyboval.
„Já bych tak chtěla, abyste mi teď něco udělal… aby mně to hodně bolelo…“ neudržela se.
„A já tě zase budu mučit naopak tím, že ti nic neudělám,“ usmál se Pán, vzápětí jí vytáhl prst z konečníku, poručil
jí, aby si lehla zase normálně a pak si prst před ní labužnicky olízl. Lída mimoděk přimhouřila oči.
„Co jsem ti říkal o těch očích?“ napomenul ji přísně Pán.
„Že je nesmím nikdy ani přimhouřit…“ řekla omluvně Lída.
„No proto, tak už si to pro jednou zapamatuj,“ řekl Pán a znova strčil prst do pusy.
„Chutnáš i tam skvěle…“
Lídou zase projela silná vlna odevzdanosti a lásky k Pánovi, neboť si uvědomila, že kdyby ji neměl opravdu rád,
nikdy by nic takového neudělal.
Když si Pán prst pořádně olízal, dotkl se jím opět Lídina zduřelého poštěváčku a Lída slastně vydechla.
Pán ji vzápětí začal znova intensivně dráždit. Jakmile se v jejích reakcích objevily první známky pohlavního
vzrušení, začal ji Pán vybízet, aby si zvykala na správné chování sexuální otrokyně, především aby pořádně
roztahovala nohy, nastavovala mu vstříc svůj roztažený rozkrok a občas na něj přitom pohlédla. Během překonávání
„hluché fáze“ ji však nechal zcela na pokoji, mlčel a jen sledoval, jak se s ní usilovně vyrovnává.
Když se to Lídě podařilo, nechal ji ještě chvíli v klidu a pak jí přikázal, aby se snažila stupňovat své rozdráždění
usilovným přirážením, což se Lídě poměrně úspěšně dařilo a za chvíli už byla parádně vzrušená. Pán jí pak vyzval,
aby během rychlého dráždění poštěváčku a soustavného přirážení navíc podle jeho povelů obracela pohled asi po
čtvrt minutách střídavě na něho - vzhůru - na něho - vzhůru - na něho…
Pak Lídě přikázal, aby se opět soustředila na vzrůst své rozkoše, a zakrátko jí nařídil, aby podle jeho povelů těkala
očima po místnosti a během usilovného dráždění, kdy ji udržoval už na pokraji předorgastické extase, vždy na chvíli
upřela nehybně pohled třeba na televizor, na počítač, na nástěnné hodiny a další součásti vybavení jeho pokoje.
Náhle Lída vydechla „Už… už to asi bude…“
„Podívej se na mně!“ vykřikl Pán a Lída vzápětí upadla do další předorgastické extase.
„První stah… celým tělem… vědomě a naplno!“ vykřikl opět Pán.
Krajně rozdrážděná nahá Lída rozhodila maximálně nohy, s očima upřenýma na Pána vzepjala rozkrok, nadechla
se a vzápětí s hlasitým výkřikem „Teď!“ sebou vědomě celá mohutně škubla, vyhodila rozkrok ještě výš vzhůru,
z rodidel jí přitom vystříkla velká dávka milostné rosy a pak se zmítala před Pánem na stole v dalších obrovských
orgastických stazích. Pán jasně viděl, jak se jí přitom zřetelně škubalo i břicho a cukaly konečky prstů na rukou a
široce roztažených nohou. Bradavky velkých prsů jí trčely vzhůru a Pánovi připadalo, že se jí taky trochu cukaly…
„To byl zase orgasmus…“ vydechla Lída, když se trošku probrala.
„To bude mučení…“ řekl Pán a soustředěně pozoroval, jak sebou mimovolně cuká, „při takových orgasmech…“
Lída se pozvolna uklidňovala, pak otočila pohled nad sebe a zůstala ležet na stole jako omámená, nahým tělem jí
občas škubaly pomalu odeznívající stahy a zduření bradavek pomalu opadávalo…
„Ty jsi byla tak krásná…“ pravil obdivně Pán.
Nahá Lída před ním na stole slastně docukávala.
Pán ji něžně pohladil po vlasech a potichu řekl „protáhni se…“
„Byl jste se mnou spokojen?“ otočila Lída hlavu zvědavě na Pána, „budu dobrá otrokyně?“
„Výborná… víš, kolik ses toho za ty dvě hodiny už naučila?“
„Jen mě učte… a hezky týrejte dál…“ a znova sebou cukla.
„Ale teď si zasloužíš kromě pochvaly i dlouhý odpočinek…“ řekl Pán, podal jí ruku a pomohl jí slézt ze stolu.
Lída vstala a sedla si nahá k Pánovi do křesla.
***
„Nechceš kávu?“ zeptal se jí Pán, a když Lída přikývla, odešel do kuchyně. Lída si lačně zapálila, napila se Coly
a pohlédla na hodiny. Bylo krátce po deváté. Za chvíli se Pán vrátil s kávou a dvěma talířky se sendviči.
„Jak se cítíš po tom výcviku a čtyřech orgasmech?“ zeptal se Lídy, když se posadil.
„Nádherně… skvěle…“ prohlásila nadšeně Lída, típla cigaretu a s chutí se zakousla do sendviče.
„Mně se to taky moc líbilo,“ prohlásil Pán, „nikdy bych nevěřil, že jsi tak učenlivá…“
„Mně se to nejen velice líbí, ale i strašně vzrušuje…“ přiznala se Lída a hodila si kostku cukru do kafe, „snad
z toho neztloustnu, já jinak nesladím…“
„Troška sladkého ti vůbec neuškodí,“ řekl Pán, „aspoň budeš mít plnější břicho a boky…“
„S váma dělám vůbec věci, které bych jindy neudělala…“ připustila Lída a zase se trochu začervenala.
„A co se ti zatím líbilo při výcviku nejvíc?“ zeptal se potom Pán.
„Hlavně ty čtyři orgasmy…“ pravila zasněně Lída, „ještě teď vlhnu, když si na ně vzpomenu… ale taky mě dost
vyčerpaly…“
„A to dráždění a nácviky, to se ti taky líbí?“
„To mně snad vzrušuje nejvíc…“ řekla nahá Lída, „proto asi potom tak stříkám…“
„Víš vůbec, co se ti děje v těle, když tě dráždím nebo když onanuješ?“ zeptal se jí Pán.
„Ani moc ne, nikdy jsem o tom takhle nepřemýšlela…“
„Tak především se ti postupně prokrvuje stále víc rozkrok… a ty to cítíš jako přibývání pohlavního vzrušení…“
„Prokrvuje…?“
„Jistě, čím víc krve už tam máš, tím víc jsi rozdrážděná…“
„Stahuje se mi tam krev… z celého těla?“ vydechla Lída překvapeně.
„Ale krve máš v těle pořád stejně, takže ostatní části se ti postupně odkrvují…“
Lída dojedla sendvič a usrkla si kávy.
„Hlavně mozek, ten máš od přirození skoro nejdál…“
„No…“ kývla Lída, „samozřejmě…“
„Proto se těsně před orgasmem a hlavně při něm člověk fysiologicky mnohdy blíží až k bezvědomí…“
„Ale krásnému… takové bezvědomí bych si docela přála…“
„Při orgasmu se ti krev těmi stahy prudce rozstřikuje z rozkroku zpátky do těla… a to je ten pocit obrovské úlevy,
samozřejmě tím větší, čím víc tam té krve dokážeš předtím nahromadit…“
Pán si zapálil cigaretu a druhou nabídl Lídě.
„Čím víc krve máš v rozkroku, tím méně jí máš jinde… tím větší je to zvláštní napětí… a tím víc jsi vzrušená…“
„To mě nenapadlo, že je to tou krví…“ řekla Lída, „ale je to hezké…“
„Proto si to vzrušení musíš rafinovaně stupňovat… abys byla vzrušená co nejvíc… do maxima…různě to musíš
svému tělu ztěžovat…zpomalovat jeho přibývání… aby se ti tam té krve za delší dobu nahromadilo co nejvíc…
zpomalovat jeho narůstání a úmyslně si prodlužovat to dráždění nebo onanii…“
„Jak…?“
„No, především právě roztahovat nohy…vypínat se… mimovolně se napínat… celá, i uvnitř…a nadzvedávat
rozkrok, aby ti tam ta krev šla co nejpomaleji a nejobtížněji… a tím ji tam doslova pěchovat… prodlužovat si tu
krajní rozkoš… až budeš přitom někdy postupně málem omdlévat…“
„To bude krásné…“ vydechla Lída, „musíte mě to důrazně učit… a být přitom na mne přísný…“
„Zrovna tak ti úžasně stoupá krevní tlak… protože tvoje tělo musí do tepen vhánět zbylou krev s větší námahou…
špatně se ti dýchá… protože ten zbytek krve ti nedokáže vhánět pořádně kyslík do plic…“
„Asi ano… tak proto je to někdy tak namáhavé,“ vzdychla Lída, „a dlouho to trvá…“
„Těsně před orgasmem už máš většinu krve tam dole… v ní… a na mozek jí moc nezbývá… takže někdy
dokonce špatně vidíš…a slyšíš…a nedokážeš se vůbec vědomě ovládat…jsi téměř bezmocná…“
„Vím… znám to…“ řekla Lída vzrušeně, „až moc dobře…“
„A když tvoje rozkoš najednou v posledním momentě před orgasmem vyvrcholí…“
Nahá Lída na Pánovi doslova visela očima a bezmyšlenkovitě usrkla kávu.
„…tak ztratíš schopnost a tedy možnost už příchodu svého orgasmu vlastní vůlí jakkoli zabránit… tvoje tělo
prostě sebou cukne, ať chceš nebo nechceš…“
„To mne ještě v životě nenapadlo…“ potáhla Lída vzrušeně z cigarety, „vyzkoušet si to… a přerušit si to těsně
předtím, než sebou cuknu…“
„A právě těch několik okamžiků předtím, než ztratíš schopnost zabránit svému vyvrcholení, bude při tvém dalším
výcviku a výchově důležitých…“
„A jak mne budete v tomhle cvičit… a vychovávat?“
„Přerušovat ti to právě v těchto okamžicích… těsně před orgasmem…“
Nahá Lída při té představě vzrušeně zatajila dech…
„…aby ses naučila se i v tomhle téměř bezvědomí dokonale ovládat a dokázala v těch několika vteřinách potom,
co ucítíš, že to na tebe už přichází, vědomě dělat různé věci…“
„Co třeba…?“
„Hlavně abys dokázala přesně v tom posledním okamžiku, kdy to ještě jde… to je totiž to krásné napětí v tvém
těle nejsilnější… svému orgasmu vědomě zabránit, dát mi ten poslední moment včas najevo… jako důkaz svého
naprostého otroctví se vědomě přemoct… a v posledním okamžiku si na důkaz své naprosté odevzdanosti do mé
vůle sama dobrovolně odepřít tu nejvyšší rozkoš… a zůstat nevybitá…s tělem maximálně napnutým k prvnímu
orgastickému stahu…“
„A potom…?“ vydechla vzrušeně Lída a nevědomky si dala ruku mezi nohy.
„No… a pak třeba přede mnou na stole bleskově rozhodit nohy, vypnout se a nabídnout mi ji…“ pravil přísně
Pán, „a dej tu ruku zase pryč!“
„Dobrovolně… a vědomě?“ vydechla Lída a poslušně odtáhla ruku…
„Jako dokonalá otrokyně…“
„No to jsem tedy na sebe sama zvědavá, jestli to někdy dokážu…“ prohlásila nahá Lída nevěřícně.
„To se právě musíš při výcviku naučit, abys to pak pokaždé přesně zvládla…“ řekl Pán důrazně.
„To mě budete muset dlouho cvičit, abych se to naučila…“
„A ty budeš muset chtít být dokonalá otrokyně…“ usmál se Pán.
„A jak často mi dovolíte být před vámi hotová… jako otrokyni?“
„Každý večer budeš naprosto ustříkaná… to ti můžu zaručit…“
„Já mám při orgasmu vždycky tak nádherný pocit… jako když se ve mně něco uvolňuje…, doslova se přitom
vybíjím…“
„To se nám právě rozstřikuje ta krev zpátky do těla… jak jsem ti před chvilkou vysvětloval…a my přitom cítíme
ty stahy… a obrovskou úlevu…rozkoš…“
„Takže já vlastně funguju jako nějaký dobře namazaný stroj…“ vyhrkla nahá Lída.
„No, jako stroj určitě ne, ale jako živý organismus, v tom jsou všichni tvorové stejní…“ usmál se na ni Pán, „to si
příroda dobře zařídila, abychom se rozmnožovali…“
„Hlavně aby se to líbilo samečkům,“ ušklíbla se Lída, „aby do samiček hodně stříkali…“
„Záleží na tom, co s tím kdo udělá…“ pohlédl Pán opět na Lídu, „snad se ti to kvůli tomu nepřestane líbit…“
„S vámi se mi to určitě líbit nepřestane,“ podívala se Lída zamilovaně na Pána, „my jsme si s tím už poradili,… a
s ostatními jsem si to zkusila… a navždycky skončila…“
„Já tě budu mít pořád rád, neboj se… dneska už to jasně vím…“ pohladil ji Pán po vlasech a dal jí velkou pusu.
„S vámi je to tak nádherné,“ pravila opět zasněně Lída, „a já před vámi tak ráda stříkám…“
„Při orgasmu ti projíždějí stahy tělem v intervalu osm desetin vteřiny… to zjistili ti američtí sexuologové,“ řekl
významně Pán s pohledem na krásné nahé tělo vedle sedící otrokyně.
„Oni mne znali?“ vyhrkla Lída.
„Ne, to zjistili při podrobných výzkumech… a to je u každé ženy i u muže stejné…“
„A kolik lidí se toho výzkumu zúčastnilo? Na kolika to zkoumali?“ zeptala se Lída se zájmem.
„To bylo někdy v padesátých letech… prý se ho dobrovolně účastnilo přes devět tisíc žen a asi tři tisíce mužů…“
„To jsem ještě ani nebyla na světě…“ řekla Lída, „a co ještě vyzkoumali?“
„Že kvalita orgasmu závisí na tom, kolik těch stahů je…“
„A zjistili že…?“ zeptala se Lída se zájmem.
„Při slabém čtyři až sedm, při průměrném osm až dvanáct… při opravdu silném třináct a víc…a to nepočítali ty
doznívající…“
„Vy jste mi je někdy počítal?“
„Ne… ale už několikrát jsi jich měla nejméně patnáct… a to zase nepočítám ty doznívající…“
„Však já si je jednou spočítám…“
„A pak mi to řekneš… pokud se mi nepodaří ti je spočítat dřív…na tobě jsou totiž dobře vidět… když se opravdu
uvolníš… jsi přitom nádherná…“
Lída zčervenala a pak řekla „jednou si je budeme počítat vzájemně… i já vám…“
„Ale na mně nejsou asi tak dobře vidět…“
„Ovšem ten interval osm desetin vteřiny platí i u vás, ne?“
„Jako u každého…“
„A jak dlouho váš orgasmus trvá, to přece poznám…“
„Od oka…“
„Tak si na to koupím stopky…“
„Dobře, ale teď se mi zase hezky ukaž…“ řekl Pán, vzal si fotoaparát a požádal Lídu „natoč se trochu bokem a
dej si ruce za hlavu… do týla, a usměj se…“
Nahá Lída vsedě složila ruce za hlavu „ale vždyť nemám vztyčené bradavky…“
„I tak jsi moje,“ usmál se na ni, „a velice hezká…“ a stiskl spoušť.
„Teď mi dovol udělat obzvlášť neobvyklou fotku…“ požádal Lídu Pán.
„Jakou?“
„Vstaň, předkloň se, rozkroč a vypni mi zadeček, miláčku…“
„To je hrozné,…vy jste opravdu perverzní…“ řekla Lída a vstala.
„A ty jsi bohužel moje otrokyně…“ řekl Pán klidně a zblízka ji vyfotil zezadu rozevřený rozkrok.
„Tak teď tam mám obě tvoje krásné dírky… najednou…“ pravil Pán spokojeně, když si nahá Lída opět sedla.
„A opravdu to nikdo neuvidí?“ řekla s viditelnou obavou v hlase Lída.
„Nikdo… spolehni se,“ prohlásil Pán a dal Lídě pusu, „vůbec nikdo… a neboj se…“
„To by mě zajímalo, jak to chcete zajistit…“
„ V jednom fotolabu mám dobrého známého… spolužáka,“ vysvětloval Pán Lídě a přitom začal vyměňovat film,
„takže mi buď umožní, abych si ty fotky vyvolával a pak zvětšoval sám… v naprosté intimitě, nebo je vyvolá sice
on… v tom uzavřeném tanku a pak si je už zase udělám a zvětším sám…“
„A on je opravdu ani nezahlédne?“
„V žádném případě… navíc budu pořád u toho…“
Lída si ulehčeně oddechla.
„Nemám je udělat dvakrát?“
„Zatím ne, já si pak když tak nějaké vyberu…“
„A dáš si je doma na velkou nástěnku…“
Lída se srdečně rozesmála a Pán ji rozesmátou rychle zblízka vyfotil.
Pak pohlédl na hodinky, dal Lídě velkou pusu a řekl „tak půjdeme, otrokyňko…“
Bylo krátce po půl desáté.
***
Nahá Lída vstala, vzrušeně pohlédla na Pána a vydechla „Už se těším, jak se budu před vámi zase celá nádherně
stahovat…“
„Až skončíme výcvik, doufám, že pokaždé aspoň desetkrát…“
„Teď ale aspoň třikrát, mám toho po té menstruaci v sobě ještě dost…“
„Tentokrát si to ale budeš dělat přede mnou sama…“
„Já se budu ale stydět…“
„Jako otrokyně?“ zvednul Pán překvapeně obočí, „Já jsem myslel, že už se přede mnou dokážeš úplně uvolnit… a
myslet jenom na to… nedbat, že se přitom na tebe dívám…“
„Ale to mně na tom právě nejvíc vzrušuje… když si to dělám doma sama… tak si aspoň představuju, že se na mě
díváte…“
„No, říkalas, že si to doma často děláš… “
„To ano,…“ připustila stydlivě nahá Lída.
„Nechceš mi to nejdřív ukázat… jak si to děláš?“
„Třeba…“ řekla Lída rozpačitě.
„Chceš si k tomu lehnout na gauč?“
„Radši ano, když mi to dovolíte…“
Pán ukázal Lídě galantně na gauč.
Lída si lehla a pohodlně se na něm roztáhla.
„Tak se rozdráždi, nejdřív trochu nahoře…“ vyzval ji Pán chladně.
Nahá Lída upřela oči na Pána, stydlivě si vzala do prstů bradavky a začala si je poslušně mnout.
„Roztahuj přitom pořádně nohy!“ napomenul ji přísně Pán.
Lída poslušně roztáhla nohy a nabídla Pánovi pohled do svého přirození.
„Tečeš?“
„Ještě ne, ale asi už brzo budu…“
„Tak až ucítíš, že jsi zvlhla, sjeď si pomalu přes břicho tam dolů… a druhou ruku dej hezky za hlavu… ať ti
nepřekáží… a ať máš hezky vypnutá prsa…“
Lída hodila volnou ruku za hlavu, vypnula se, chvíli si ještě mnula bradavky a přitom se dívala na Pána, pak si
pomalu sjela rukou do rozkroku, smyslně se prohrábla mezi stydkými pysky a pak si sáhla přímo na poštěváček.
„Už jsi mokrá?“
„Ano…“ vydechla Lída vzrušeně.
„Tak si tam ten prst pořádně přitiskni… no, přitlač se!“
Lída se poslušně přitlačila.
„No, nedá mi to, abych tě zase něco nenaučil…“ řekl potom Pán, „víš, jak máš jako správná otrokyně zareagovat
na povel Pozor?“
„Asi to tuším…“
„Bleskově stáhneš svaly v zadečku, tím zvedneš rozkrok, vypneš se a znehybníš…“ vysvětlil jí přísně Pán.
Připravená Lída s prstem na poštěváčku kývla hlavou a Pán řekl „Tak si to teď zkusíš… Pozor!“
Nahá Lída se rázem napnula a vycenila rozkrok vstříc Pánovi.
„Správně, budeš dobrá otrokyně,“ pochválil ji Pán, „a teď se zase na povel Pohov! zřetelně uvolníš…“
Lída přikývla, Pán vzápětí hlasitě vykřikl „Pohov!“ a Lída spustila rozkrok zase dolů.
„Tak teď jsem zvědav na tu tvoji onanii,“ prohlásil potom Pán, „můžeme začít? Já ti to odpočítám, ano?“
„Můžete, já jsem připravená…“ hlesla roztažená Lída.
„Tak pozor… tři dva, jedna, teď!“ odpočítal jí Pán a nahá Lída před ním začala poprvé onanovat.
Její rozdráždění ale tentokrát nijak rychle nestoupalo.
„A jestli chceš, můžeš se tou druhou rukou přidražďovat nahoře…“
„To dělám doma často taky…“ hlesla Lída a začala si před Pánem volnou rukou mnout střídavě obě bradavky.
Během onanie si Lída vzpomněla, jak si to doma dělala a přitom myslela na Pána.
„A teď si to tady dělám před ním…“ uvědomila si a její vzrušení okamžitě prudce stouplo…
Pán za chvilku vstal a začal onanující Lídu obcházet, pak si vzal aparát a průběžně ji z různých úhlů fotografoval.
Usilovně onanující Lída zanedlouho překonala hluchou fázi a začala se na gauči před Pánem svíjet stoupající
rozkoší, přitom rozdrážděně těkala očima po pokoji a občas pohlédla na Pána.
„Děláš si to docela dobře, ale správná otrocká onanie to zdaleka není…, například ty nohy nemáš skoro vůbec
roztažené,“ řekl Pán, „budeš se holt muset zase ještě hodně učit…“
„Já vím…“ vydechla už silně rozdrážděná Lída, roztáhla se a mimovolně se vzepnula.
Pán ji dál soustředěně pozoroval a občas přitom stiskl spoušť.
„Už můžu být?“ hlesla najednou Lída.
„Samozřejmě, zatím si ještě plně velíš ty…“
Najednou sebou Lída zřetelně škubla a začala se celá třást, za pár okamžiků hodila ohnuté nohy koleny k sobě,
zvrátila se na bok a začala se celá škubat v orgastických stazích…
„Tak jsem se před vámi poprvé udělala sama…“ vydechla Lída, když se uklidnila, „ale nebyl to nijak zvláštní
orgasmus… takový normální… obyčejný… prostě jako doma… líbila jsem se vám přitom?“
„U amatérky to bylo normální…“ řekl Pán, „ale vůbec jsi nedala svému tělu prostor, aby se pořádně napnulo a
pak si orgasmus naplno vychutnalo…“
„To máte asi pravdu…“
„Tak to dělají ženy, které mají s orgasmem potíže,“ pokračoval pak Pán, „a jsou rády, že ho vůbec dosáhnou… že
ho vůbec mají… ale ty budeš přede mnou stříkat vždycky úplně roztažená s rukama za hlavou, někdy můžeš s mým
souhlasem zkusit přitom rozpažit a úplně se mi odevzdat… tak si požitek výrazně vystupňuješ…“
„Já vím…“ hlesla poslušně Lída, která takovou reakci na svůj orgasmus od Pána nečekala.
Vtom si Pán všiml velké mokré skvrny na gauči pod jejím rozkrokem. „stříkala jsi přitom, vidím, ale dost…“
„Koukám, že jsem asi vypila hodně minerálky…“ řekla Lída omluvně, „snad jsem vám moc neumazala gauč…“
„To nevadí, aspoň je vidět, jak jsi byla vzrušená… a jak silný orgasmus jsi měla…“
„Protože jste se na mne díval…“ vydechla nahá Lída, „doma se mi to často nestává…“
„Asi předtím nevypiješ tolik minerálky…“
„Nikdy bych nevěřila, že mě to tak vzruší, když se přitom na mne díváte…“
„To je dobře…“ usmál se Pán, „já se na tebe taky dívám rád, když přede mnou onanuješ…“
„Vzrušuje mě to mnohem víc, než když si to dělám doma o samotě…“ polkla Lída vzrušeně, „a cítím se vám
přitom tak odevzdaná…snad ještě víc než když mě dráždíte…“
„To přesně odpovídá tomu, co tvrdí ti američtí sexuologové,“ pravil Pán, „jak jsem ti před chvílí říkal…“
„Co tvrdí?“ zeptala se nejistě Lída.
„No, že největší požitek má člověk při onanii …“
„Každý asi ví nejlíp, kam si má sáhnout a jak si to má dělat… to je fakt…“
***
„Tak půjdeme na stůl?“ optal se jí potom Pán.
„Klidně…“ řekla Lída, vstala a beze studu si lehla na stůl do základní posice a roztáhla nohy.
„Mám dát zase ruce za hlavu?“
„Samozřejmě,“ odtušil Pán.
„Já už se, koukám, před vámi ale ani trošku nestydím…“ řekla oddaně Lída, hodila ruce za hlavu a vypnula se.
Pán jí pečlivě promastil roztažená rodidla lubrikačním krémem, pak řekl
„Já ti tady ten krém nechám, ať se můžeš přimazávat sama, když budeš potřebovat,“ řekl Pán, vytlačil kousek
z tuby na mističku a položil ji vedle ležící Lídy, nechal ji připravenou chvilku nehybně čekat a pak jí náhle zavelel
„Pozor!“
Nahá Lída se před ním na stole bleskově vzepnula.
„Tak to by ti už taky šlo,“ pochválil ji Pán, „tak teď ti začátek onanie zase odpočítám…“
„Jsem připravená…“ opět hlesla roztažená Lída.
„Počítám… tři dva, jedna, teď!“
Nahá Lída před ním začala onanovat a přitom se uvolnila.
„Já jsem ti ale nedal povel Pohov… tak jak to, že ses uvolnila?“ vykřikl Pán, „Stop! Zastav to!… A znova!“
Lída přerušila onanii, zklamaně vydechla a položila ruku za hlavu.
„Připrav se!“ zavelel jí opět přísně Pán.
Lída si znova přitiskla ruku na poštěváček a s očima upřenýma vzhůru poslušně čekala.
„Pozor!“ zavelel jí opět Pán a nahá Lída se zase vzepnula.
„Tři, dva, jedna, teď!“ odpočítal jí Pán začátek onanie.
Lída obnovila onanii, ale zůstala poslušně vzepnutá v Pozoru.
„Líbí se ti to?“ zeptal se jí Pán vzápětí už podstatně mírněji.
„Je to takové zvláštní… jasně cítím, že jsem vaše otrokyně…“
Pán ji nechal ještě chvilku onanovat v Pozoru a pak jí zavelel „Pohov!… uvolni se!“
Lída se uvolnila a začala se oddávat onanování.
„Tu volnou ruku si polož pod hlavu…“
Nahá Lída si dala ruku pod hlavu a přitom se nádherně vypnula.
„Úplně se uvolni… a chovej se naprosto přirozeně… dávej mi přitom najevo, že jsi mi odevzdaná… a oddaná…
ať vidím, jak tě to vzrušuje a jak ti pomalu stoupá vzrušení… reaguj tak, abych tvoje reakce jasně viděl…“
Nahá Lída si před ním usilovně kmitala prsty přes poštěváček a snažila se zcela uvolnit, aby Pán opravdu dobře
viděl její přirozené reakce.
„Můžeš se zase přidražďovat volnou rukou na prsech, jestli ti to pomáhá…“
Lída si začala volnou rukou mnout střídavě obě bradavky. Za chvilku je měla opět dráždivě vztyčené…
„Teď už budeme procvičovat jenom to, co ses naučila před přestávkou…“ řekl Pán, když uviděl, že se Lída už
zase zřetelně rozdráždila, „ale příště to bude už náročnější, hlavně se budeš muset naučit odvracet orgasmus až
úplně v posledním okamžiku…“
„Sama?“
„Ano, jako projev svého sebepřemáhání na důkaz absolutního sebeodevzdání…“ řekl Pán chladně a dodal „do
mojí vůle…“
„Já se vám cítím odevzdaná pořád… ale to bude krajní důkaz… vzrušující… snad se to časem dobře naučím…“
„Tak napni tu volnou ruku za hlavu… a podívej se na mne!“
Lída vzpažila ruku za hlavu a s pohledem upřeným na Pána dál usilovně onanovala.
„Pozor!“ vykřikl náhle Pán.
Nahá Lída se poslušně napnula a s pohledem do očí Pána si pořád ze všech sil mnula prsty poštěváček.
„Cítíš, jak jsi mi oddaná?“
„A odevzdaná… a bezmocná…“
„Líbí se ti to?“
„Strašně… a moc mě to tak vzrušuje…“
„Tak si dej ruku zase pod hlavu… ale buď pořád hezky vypnutá… a dívej se na mne…“
Za chvíli ji Pán ale vyzval „a teď si zase dráždi i prsy… vidím, že ti bradavky už zase ochabují…“
Lída si začala volnou rukou mnout bradavky a s napnutým tělem a očima upřenýma na Pána rychle onanovala.
„To je tak krásná onanie…“ vydechla najednou Lída rozdrážděně, „jsem celá vaše…“
„Pohov!“ zavelel jí za chvilku Pán a Lída se uvolnila.
„A teď zase napni ruku za hlavu,“ přikázal jí Pán stroze, „vidím, že bradavky ti už zase hezky stojí…“, vzal si
fotoaparát a začal onanující Lídu fotit.
Zanedlouho ale přišla na Lídu hluchá fáze. Lída zrychlila onanii a snažila se ji co nejrychleji překonat.
Když se jí to podařilo, Pán za chvilku řekl „Víš, jak ti budu přerušovat onanii?“
„Říkal jste něco o povelu Stop!… aspoň pokud se pamatuji…“ hlesla Lída.
„Správně, tak se připrav,“ prohlásil Pán, „od příště už ti to předhlašovat nebudu…“
Nahá Lída úplně napnula ruku za hlavou a zrychlila onanii. Pán ji přitom opět vyfotil.
Během Lídiny další onanie jí Pán připomenul „A nezapomeň zase na pusu…“ a Lída jen přikývla hlavou.
Náhle Pán Lídě zavelel „Stop!“
Lída sebou prudce trhla, bleskově utnula onanii, rozhodila nohy, hodila i druhou ruku za hlavu a vzrušeně
pootevřela ústa.
„Už to bylo docela dobré, ale ještě si to zopakuješ…“ pochválil Pán nehybně roztaženou Lídu, „to musí být
opravdu bleskové, a navíc to nesmíš předem čekat…“, letmo ji políbil na otevřená ústa a pak jí okamžitě odpočítal
obnovení onanie.
„Ruku si dej zase pod hlavu…“ vyzval ji Pán za okamžik, a pak ji nechal chvíli v klidu onanovat, aby se znova
silněji rozdráždila.
„Dýchej břichem!“ nařídil jí potom přísně, „rychle onanuj, při každém nádechu se pořádně nadechni a vypínej to
břicho co nejvýš!“
Usilovné onanování spolu s mohutným dýcháním břichem bylo ale pro Lídu dost namáhavé, a tak chvílemi
nevěděla, na co má myslet dřív.
„Dívej se přitom na mně!“ přikázal jí přísně Pán.
Nahá Lída na něho upřela oči a dál poslušně onanovala a přitom ze všech sil dýchala břichem.
Najednou Pán nečekaně vykřikl „Stop!“
Lída opět hodila ruku za hlavu, poslušně se roztáhla a s pohledem na Pána otevřela pusu.
„A zase dýchej břichem… naplno!“ poručil jí bleskově Pán.
Roztažená Lída před ním na stole poslušně dýchala břichem a oddaně na něj hleděla. Mezi nohama už byla úplně
mokrá…
Pán si ji opět zblízka vyfotografoval.
„Upaž levou ruku!“ nařídil jí nečekaně.
Nahá Lída upažila a podívala se Pánovi odevzdaně do očí.
„A teď i pravou…“
Lída opět poslechla, poslušně rozpažila, napnula se a Pán ji zase vyfotil.
„Zvedni nohy nahoru a hezky je napni!“
Když Lída poslechla, znova stiskl spoušť fotoaparátu.
„A teď je napnuté hezky roztáhni… tak… ještě…“
Lída roztáhla vzhůru napnuté nohy mohutně od sebe, ale Pán viděl, že má ještě rezervu.
„Úplně je roztáhni… no…“ a nevydržel, uchopil Lídiny nohy za kotníky a rázně jimi trhnul do strany, až jí je
málem vykloubil v kyčlích.
„Au…“ vyrazila Lída, kterou to zabolelo.
Pán jí ale dál držel nohy roztažené až na doraz, pozoroval její kundičku a občas jí rafinovaně sáhl na vyceněný
poštěváček. Lída se mu dívala do očí a při doteku jeho prstu sebou občas neznatelně cukla.
„Tak teď pojedeme na kole… ohni nohy a šlapej!“
Lída ve vzduchu kmitala zvednutýma nohama, jako když jede na kole.
„Rychleji!“ pobídl ji Pán a Lída přidala…
Pán ji chvíli se zájmem pozoroval a pak jí poručil „Rozpaž šikmo!“
A nahá Lída usilovně šlapala se vzhůru zvednutýma nohama a šikmo rozpaženýma napnutýma rukama.
„Zastav se a přitáhni nohy koleny až k bradě!“
Lída si přitáhla nohy k tělu a vypnula zadnici.
„To ti nesmírně sluší…“ řekl Pán nadšeně a opět zmačknul spoušť.
Po chvilce se Pán Lídy zeptal „Jsi ještě vzrušená?“
„Skoro vůbec… mi to úplně opadlo…“ vydechla Lída.
„Tak sundej nohy a lehni si normálně,“ vyzval ji Pán, „budeš zase onanovat…“
Nahá Lída se před ním na stole opět oddaně roztáhla.
„Připrav se!“ vybídl ji Pán rázně.
Lída si poslušně přitiskla prst na poštěváček a druhou ruku si položila pod hlavu.
„Pozor!“ vykřikl Pán.
Nahá Lída se na stole vypnula a otočila oči na něho.
„Tak, a teď na tobě jasně vidím oddanost… a sebeodevzdání…“ pravil Pán, „Počítám… tři…dva… jedna…teď!“
Nahá Lída začala okamžitě s pohledem upřeným na Pána znova intensivně onanovat.
Pán jí za chvilku zavelel „Pohov!“ a Lída mu začala dávat vědomě najevo mimovolní stahy, které jí stále častěji
projížděly celým nahým tělem, rozdrážděně dýchat a bezděčně před ním napínala a vzpínala nahé tělo. Když její
vzrušení začalo stoupat, občas se snažila z výrazu Pánovy tváře vyčíst, zda je s ní spokojen.
„Teď už se chováš jako skutečná otrokyně…“ pochválil ji Pán.
Lída se na stole poddajně prohnula a zrychlila onanii.
„A tentokrát se pokus při prvním stahu,… až si to přede mnou hezky uděláš, ze všech sil hlasitě vyknout Už!“
požádal ji Pán s důrazem v hlase.
„Ano, pane…“ přikývla uprostřed onanování Lída.
Pán jí vzápětí navrhl „zkus dýchat o něco rozdrážděněji, než skutečně jsi, a zřetelně zrychli dech…“
Nahá Lída zrychlila dech a ještě víc se oddaně napnula.
„A teď zase dech zpomal…“ začal ji trénovat Pán otrocké dýchání.
Lída dech poslušně poněkud zpomalila.
„Víc!“ vybídl ji Pán stroze.
Nahá Lída, aniž by k tomu sama cítila potřebu, utlumila dech na minimum. Ovšem vzhledem k fysické námaze
při onanování začala ve stavu silnějšího rozdráždění stále častěji otevírat ústa a vždy se zhluboka nadechla. Toto
otevírání úst a nádechy jsou při onanii mnohem naléhavější a častější než během manuálního dráždění poštěváčku.
Pán jí však vzápětí přikázal, aby zatajila dech úplně. Onanující Lída i nyní poslechla, ale když za chviličku
bezmocně vytřeštila oči a začala se během usilovné onanie dusit, opět jí dýchání povolil.
Lída začala dýchat normálně a vděčně na něj pohlédla.
Zanedlouho otočila Lída pohled nad sebe a Pán viděl, že se opět úporně snaží překonat hluchou fázi. Ale celkem
rychle se jí to povedlo a tak zase šťastně pohlédla na Pána. Ten už věděl, o co jde a něžně ji pohladil po vlasech.
„Tak budeme zase cvičit…“, pravil Pán za chvíli, „třeba přirážení…“
„Jsem vaše…“ hlesla onanující Lída, „poroučejte…!“
„Hezky se mi vypni…“ vyzval ji Pán.
Lída se s pohledem do jeho očí poslušně vypnula, vzpažila volnou ruku za hlavu a dál si usilovně třela klitoris.
„Přirážej!“ poručil jí vzápětí Pán nečekaně.
A nahá Lída začala během onanie před Pánem na stole přirážet roztaženým rozkrokem.
„Neunavuje tě to už?“ zeptal se jí Pán za chvilku.
„Unavuje…“ vydechla již docela udýchaná Lída, „ale jsem vaše…“
Pána při pohledu na roztaženou nahou Lídu napadlo, jak je i při přirážení během onanie krásná, a vztyčil se mu
penis. Protože už ale bylo patrné, že začíná být z delšího přirážení unavená, zakrátko ji vyzval, aby s ním přestala.
Lída se zklidnila, otočila oči nahoru a opět se plně soustředila na onanii. Její pohlavní vzrušení rychle stoupalo,
zanedlouho jí to v rozkroku vzrušením už pěkně čvachtalo…
„Podívej se zase na mně!“ poručil jí za chvíli Pán.
Když na něho Lída opět otočila oči, Pán se jí zadíval přísně do jejích a pak jí poručil „A teď zase oči nad sebe!“
Lída obrátila pohled zase poslušně vzhůru a dál si usilovně třela prsty poštěváček.
„A teď hleď zase na mně!“ křikl na ni Pán a pak dál chvíli přísnými povely měnil střídavě směr jejího pohledu.
Potom jí začal omezovat již poměrně rychlý vzrůst pohlavní rozkoše tím, že jí přikázal, aby zase těkala podle jeho
povelů očima po pokoji a pokaždé na chvíli nehybné upřela pohled třeba na televizor, na počítač, na něho, pak na
dveře, na lustr nad sebou nebo na gauč.
Protože ani to příliš nárůst jejího rozdráždění neomezilo, začal jí přímo během onanie, když viděl, že se už začíná
pozvolna blížit do extase, rázně velet „Pozor!“ a „Pohov!“, a prudce vydrážděná Lída napínala a zase uvolňovala
před ním na stole svaly zadnice a odevzdaně vypínala rozkrok.
To její vzrušení konečně poněkud ovlivnilo a tak jí Pán začal opět řídit dýchání, domluvil si s ní povely a potom jí
začal přísně přikazovat "Dýchej zhluboka!", "Zrychli dech!", "Zpomal dech!", „Dýchej nosem!“ za chvíli vykřikl
„Úplně zataj dech!“ a nahá Lída pak během namáhavé onanie vůbec nedýchala.
Krajně rozdrážděné Lídě Pán přísně přikázal, aby široce otevřela ústa, opět jí nařídil "Zataj dech a nedýchej!" a
pak ji vyzval, aby před ním na stole smyslné vlnila rozkrokem, což bylo zejména s úplně otevřenými ústy nesmírně
efektní a dráždivé, takže Pánovi, který pozorně sledoval její reakce a chování, opět několikrát škublo v kalhotách,
stejně jako když jí po uvolnění dechu nařídil, aby s otevřenými ústy před ním na stole hlasitě sténala vzrušením…
Pohled na ni byl o to dráždivější, že měla mohutně zduřelé bradavky prsů a ty jí krásně trčely vzhůru.
Pán nácvik jejího otrockého dýchání za chvíli ukončil a nahá Lída se začala nezadržitelně řítit do extase. Krátce
předtím než do ní upadla, stačil na ni Pán ještě vykřiknout Pozor!, a když Lída sevřela zadek a vzepjala rozkrok,
poručil jí „Zadrž dech… a pusu dokořán!“
Nahá Lída v posledním tažení široce otevřela ústa, dráždivě vypnutá upřela oči na Pána a začala se v krajní
rozkoši rozdrážděně chvět. Zakrátko s pohledem upřeným do očí Pána vykřikla „Už!“, zřetelně sebou škubla,
rozhodila nohy, vyhodila rozkrok vzhůru, Pán jí rychle zavelel „Pohov! A dýchej!“, ale to už Lída téměř nevnímala,
chvilku se v obrovské extasi bezmocně třásla a křečovitě si z posledních sil kmitala prsty přes poštěváček. Najednou
prudce cukla celým nahým tělem a pak se před Pánem divoce zmítala v dalších mohutných orgastických stazích. Po
několika stazích ukončila onanii, hodila ruku za hlavu ke druhé, vycenila Pánovi rozevřený rozkrok a dále se před
ním rytmicky cukala. Pod jejím rozkrokem se opět objevilo pár kapiček její milostné rosy.
Pán Lídu během celé její extase a orgasmu průběžně fotografoval.
Její orgasmus však začal pomalu opadávat a nahá Lída se zklidňovala.
Když přišla trochu k sobě, vydechla „To bylo něco úplně jiného, než ten předtím…“
„Aspoň vidíš, jak je důležité se úplně roztáhnout a vzpažit ruce za hlavu…“ řekl klidně Pán a dal docukávající
Lídě pusu na bradavku.
„Napij se,“ podal jí Pán minerálku, „pak si spolu znova zakouříme…“
Nahá Lída se na stole zvedla na lokty a pořádně se napila.
„Proč já s vámi pořád tolik teču?“ vzdychla nahá Lída.
„Protože máš se mnou snad poprvé v životě pořádný požitek,“ řekl Pán, vytáhl cigaretu a zapálil ji.
Pak spolu zase kouřili.
„Ty jsi byla zase tak strašně krásná…“ řekl obdivně Pán, „proto si tě tak často fotím…“
„Zatím jsem za to asi nikomu tolik nestála…“
„Při orgasmu to je totiž podobné jako při mučení…“
„Já už chci být pořád jenom vaše…“ řekla náhle zamyšleně Lída.
„No, nevím, co budeš říkat třeba za rok…“ pravil na to Pán, „až tě budu skutečně hodně a drasticky mučit…“
„Pokud přitom budu mít ten požitek a budu aspoň občas takto hotová,“ prohlásila Lída a znova se napila, „pak vás
o to budu ještě sama prosit…“
„Budeš i při tom mučení s tvářičkou zkřivenou příšernou bolestí nesmírně krásná…“ zasnil se Pán.
„…a spokojená,“ doplnila ho Lída, „mně se to všechno líbí už teď…“
„Já už si tě teď přitom představuju…“
„A já už se na to docela těším…“
„Ale teď si musíme ještě zopakovat, co ses dnes naučila…“ pravil potom Pán důrazně, „a nakonec si ještě jednou
přede mnou pořádně vystříkneš… celým tělem!“
„Jsem vaše…“ vypnula se poslušně nahá Lída na stole, vycenila rozkrok a upřela pohled do stropu.
Pán si nabral na prst lubrikační krém a pečlivě promazal roztažené Lídě poštěváček, pak jí zavelel „Připrav se!“
Rozevřená Lída si přiložila prsty na poštěváček, druhou ruku vzpažila za hlavu a opět dráždivě vypnula tělo.
„Pozor!“ zavelel jí Pán a nahá Lída rázné sevřela zadnici, mírně nadzdvihla rozkrok a nehybně čekala, až jí Pán
odpočítá začátek onanie. Pán jí ho ale tentokrát odpočítával velice pomalu a dlouho, až od desíti…
Když vyslovil „Teď!“, začala před ním vzepnutá Lída intensivně onanovat.
Pán ji nechal onanovat se staženým zadečkem poměrně dlouho a teprve po minutě na ni chladně vykřikl „Pohov!“
Lída se uvolnila a najednou pocítila tak vzrušující pocit naprostého sebeodevzdání, že ji to celou úplně ovládlo,
začala Pánovi jako skutečná otrokyně dávat celým tělem své reakce a vědomě se snažila, aby to bylo naprosto
přirozené. Občas si volnou rukou dráždila bradavky, aby je měla před Pánem pořád vztyčené, a když se jí krásně
postavily, hodila ruku zase do vzpažení za hlavu.
„Podívej se zase na mě!“ přikázal jí Pán najednou přísně a Lída na něho oddaně otočila oči.
„Už víš, co to je čára bezbrannosti?“ zeptal se jí vzápětí Pán.
„To je… že se nesmím… bez vašeho souhlasu… dotknout těla pod rameny…“ vášnivě před ním dál onanovala
Lída s pohledem upřeným do jeho očí.
„Co ještě třeba nesmíš?“
„Zavírat oči… ani je přimhouřit…“
„Tak je otoč zase vzhůru a dívej se třeba na lustr…“ vybídl ji Pán.
Intensivně onanující Lída obrátila oči vzhůru, ale Pán jí vzápětí přikázal „Teď se podívej nalevo… na tu svoji
moč na sekretáři…“
Lída poslušně otočila pohled na sekretář…
„A teď napravo… na obraz na zdi…“
Lída zase oddaně obrátila pohled na druhou stranu pokoje…
„Teď před sebe… třeba na tu garnýž nad oknem…“
A Lída upřela pohled nad okno.
„Teď zase nad sebe…“
Lída upřela oči nad sebe, ale za chvíli na ni přišla hluchá fáze a tak se musela soustředit na to, aby její rozkoš opět
začala stoupat. Pán to postřehl a nechal ji chvíli v klidu.
Jakmile začalo Lídino vzrušení opět vzrůstat a spokojeně se pousmála, Pán jí přísně vyzval „A dýchej břichem!“
Nahá Lída začala uprostřed onanie před Pánem otrocky napínat a vypínat břicho.
„A teď se zase podívej na mně… dýchej břichem a otevři pusu…“
Onanující Lída pohlédla na Pána a smyslně pootevřela ústa.
„Víc dýchej tím břichem… ať vidím, jak jsi mi oddaná…“
Pán nechal Lídu chvilku naplno dýchat břichem s dráždivě otevřenými ústy a pak náhle vykřikl „Stop!“
Lída bleskově utnula onanii, jakoby to čekala, hodila ruku za hlavu, vzepnula se a opět dráždivě pootevřela pusu.
„Jsi výborná otrokyně,“ řekl nadšeně Pán, „zatím máš ze závěrečného přezkoušení jedničku…“
Lída šťastně vydechla…
„Uvolni se…“ vybídl ji Pán, „a začni hned znova, ať ti ta rozkoš moc neopadne,“ a hezky se na ni usmál.
Lída si uvědomila, jak ho má strašně ráda, přitiskla si poslušně prsty na poštěváček, šťastně se na Pána usmála a
opět oddaně vypnutá nehybně čekala, až jí Pán znova odpočítá začátek onanie.
„Nechceš nejdřív zase přimazat?“ zeptal se jí Pán.
„Není třeba, myslím, že jsem tam ještě mokrá dost…“ hlesla Lída s prstem přitisknutým na poštěváčku.
„Pozor!“ zavelel Pán, a když se před ním Lída na stole vypnula, rázně jí od pěti odpočítal zahájení onanie, krátce
nato jí zavelel „Pohov!“ a nechal ji v klidu nerušeně onanovat, jen ji pozorně sledoval, obcházel a občas se na sebe
hezky usmáli. Když odevzdaně onanující Lída překonala hluchou fázi a silněji se rozdráždila, Pán jí náhle poručil
„Přirážej!“ a nahá Lída před ním začala na stole usilovně přirážet rozevřeným rozkrokem.
„Dívej se mi do očí!“ vyzval ji vzápětí Pán přísně.
„Podívej se zase na obraz!“ přikázal jí Pán za chvíli a roztažená Lída poslušně přirážela s očima upřenýma na
obrázek na zdi.
„Teď se zas podívej hezky na mně!“
Nahá Lída mu začala během mohutného přirážení odevzdaně hledět do očí a v kundičce jí zase hlasitě čvachtalo.
Za chvíli Pán Lídě přikázal, aby s přirážením přestala, ale Lída se mu pořád dívala do očí.
„Ty ses teď zase hodně vzrušila, viď?“ pravil Pán.
„Ano…“ hlesla Lída, „za chvilku už asi budu…“
„Ale nebudeš…“ zklamal ji Pán, „teď si zkusíš onanovat co nejdál… do posledního okamžiku, ale předtím mi dáš
celým tělem najevo moment, kdy předtím upadneš do extase… soustřeď se!“
Prudce vydrážděná Lída poslušně kývla hlavou a zřetelně se začínal blížit do extase a k závěrečnému vyvrcholení.
Pán jí ještě rychle přikázal, aby těkala očima kolem sebe po pokoji a nechala pokaždé oči chviličku upřené na
okno, na kalendář na jeho psacím stole, opět na svou moč ve skleničce na sekretáři, ovšem její rozdráždění už to
moc nesrazilo, takže vzápětí opět upřela pohled na Pána, zrychlila kmitání prsty přes poštěváček a začala se
v předtuše příchodu orgasmu bezděčně celá třást. Najednou s hlasitým výkřikem „Už!“ rozhodila nohy a s pohledem
stále do očí Pána začala nadzvedávat rozkrok…
„Vzepni se výš!“ vykřikl Pán a nahá Lída vyhodila rozkrok v extasi úplně vzhůru.
Za několik okamžiků krajně rozdrážděná Lída s hlasitým výkřikem „Stop!“ utnula onanii, padla rozkrokem
zpátky na stůl, hodila ruku za hlavu, upřela obrovskou rozkoší zkalené oči vzhůru a viditelně vyčerpaná namáhavě
dýchala. Pán už čekal s připraveným fotoaparátem a okamžitě roztaženou nahou Lídu vyfotil.
„Výborně!“ zvolal potom Pán, odložil foťák a měl co dělat, aby Lídu nepohladil. Každý dotek by totiž u ní mohl
mít v této situaci značné následky, případně i jakýsi náznak slabého orgasmu.
Teprve když se Lída poněkud vzpamatovala, vydechla ještě mírně zmateně „Jsem dobrá otrokyně?“
„Samozřejmě… na první lekci až moc dobrá…“ pochválil ji Pán.
„Teď už to bylo snad jen vteřinu před tím prvním stahem…“ řekla pyšně Lída.
„Chválit tě sice můžu jenom já,“ pravil Pán odměřeně, „ale v podstatě máš asi pravdu…“
Roztažená Lída se spokojeně usmála.
„Ale musíš se to opravdu ještě hodně učit,“ povzdechl si Pán, „aby to bylo skutečně až v posledním okamžiku…“
„Já se to učit chci… a budu…“ řekla nahá Lída téměř umíněně.
„Musíš se dokonale naučit rozpoznávat spouštěcí bod, po kterém už nemůžeš orgasmu nijak zabránit… a dávat mi
ho včas najevo… jako správná otrokyně se přemoct… a v posledním okamžiku si sama odepřít tu nejvyšší rozkoš…
a zůstat nevybitá…s tělem napnutým k prvnímu orgastickému stahu… a teprve pak tě začnu s požitkem mučit…“
„To já bych tu bolest asi ani moc necítila… když budu tak rozdrážděná…“
„Neboj se… já tě budu mučit tak, abys ji pořádně cítila i pak…“ řekl Pán a nahá Lída se vzrušeně zachvěla.
Pán sáhl do zásuvky sekretáře, vytáhl si z ní širokou pásku a vyzval roztaženou Lídu „zvedni hlavu!“
Když Lída poslechla, nasadil ji pásku přes oči a vzadu ji pevně zavázal na mašličku.
„Ještě nechceš přimazat?“ zeptal se jí, když hlavu opět položila.
„Ne, s vámi jsem pořád mokrá dost…“
„Tak se zase připrav!“ poručil jí přísně.
Nahá Lída si přitiskla prst na poštěváček a poslušně roztažená znehybněla.
„Pozor!“ zavelel jí přísně Pán, rychle si ji vyfotil a pak jí stroze odpočítal začátek onanie.
Překrytí očí výrazně vystupňovalo pocit Lídiny odevzdanosti, a tak když jí Pán vzápětí zavelel „Pohov!“, nijak
moc se neuvolnila a vypnutá Pánovi rozkrokem vstříc ze všech sil náruživě onanovala. Její rozkoš rychle stoupala…
Pán se jí nečekaně dotknul bradavky a vzápětí ji prudce stiskl prsty. Lída hlasitě vykřikla, spíš překvapením než
bolestí, a Pán jí bradavku zase pustil. Za chvilku jí sáhl na břicho mezi ochlupení a pupek, Lída sebou zřetelně trhla
a opět vykřikla. Pán ji nechal chvíli v klidu onanovat, pak jí sáhl na druhou vztyčenou bradavku a opět ji silně stiskl,
ale nahá Lída už byla vnitřně ve střehu a tak jen hlasitě vydechla.
Vzápětí na Lídu zase viditelně přišla hluchá fáze, takže ji Pán nechal raději na pokoji.
Když ji Lída zakrátko překonala, přitiskl jí Pán nečekaně prst přímo na pupek. Lída překvapeně vydechla „Au…“
Pán přitlačil ještě víc a sledoval, jak před ním Lída dál usilovně onanuje.
„Že by sis teď přede mnou ráda zacvičila?“ zeptal se jí Pán a odtáhl ruku.
„Jsem vaše…“ vydechla nepřetržitě onanující nahá Lída.
„Tak upaž…!“ přikázal jí Pán přísně.
Lída poslušně upažila volnou ruku do strany.
„A teď zvedni protější nohu kolenem až k prsům…“
Lída odevzdaně zvedla levou nohu a přitáhla ji kolenem k tělu.
„A teď i druhou nohu!“
Lída okamžitě zvedla i pravou nohu a tím hezky vypnula vstříc Pánovi zadnici. Pán nevydržel, vsunul jí prst na
kraj do vyceněného otvoru a Lída pak chvíli onanovala naslepo se zvednutýma nohama přitaženýma koleny k prsům
a prstem v konečníku, ale rozkoš jí to kupodivu nijak nesnižovalo, naopak jí poměrně rychle stoupala.
„A teď jeď chvíli na kole!“ přikázal jí Pán a zahýbal jí mírně prstem v konečníku.
Lída kmitala se zakrytýma očima, upaženou rukou a prstem Pána v konečníku nohama jako divá…
„Přestaň… spusť nohy zase dolů, ruku vzpaž za hlavu a hezky se vypni!“ přikázal jí za chvilku Pán, vytáhl jí prst
ze zadečku a nechal ji v klidu nerušeně onanovat.
Lída se uvolnila, pohlédla oddaně na Pána a zanedlouho se začala blížit do extase…
Pán sáhl do sekretáře pro další skleničku, nastavil ji Lídě k rozkroku a tak, aby jí nebránil v onanii, roztáhl jí
opatrně stydké pysky. Byla tam už zase úžasně mokrá, kundička se jí vzrušením doslova leskla.
„Pokus se teď během onanie vyčurat…!“ vybídl Pán přísně rychle onanující Lídu.
„To nejde…“ pokusila se Lída uprostřed onanie zatlačit.
„Musí to jít… pokus se úplně uvolnit…“
Rozdrážděná Lída se během usilovné onanie opět pokusila zatlačit na moč… a nic…
„To snad není možné…“ vzdychl nespokojeně Pán.
Vzápětí to Lída zkusila znova… a opět neúspěšně.
„Já tě snad budu muset potrestat… seřezat…nebo ti tu dírku rozříznout…“ rozzlobil se Pán, zatímco nahá Lída
před ním stále ze všech sil onanovala.
„Tak tedy ještě naposled… soustřeď se… vždyť jsi otrokyně…“ vybídl ji Pán téměř zoufale.
Lída se viditelně zatvrdila, a zatímco stále onanovala, přivřela vnitřním soustředěním oči… a vzápětí se jí
podařilo vystříknout malý pramének moči…
„Tady by měla být samospoušť… to byl tak nádherný oblouček…“ udělal si Pán a vzrušená Lída se zapýřila…
Pán postavil poloprázdnou skleničku na stoleček vedle Pepsi Coly a dál pozoroval Lídu, která se opět začínala
blížit do extase. Její rozdráždění rychle stoupalo a zanedlouho se začala krajní rozkoší zase celá chvět, najednou
sebou před Pánem na stole prudce trhla, vykřikla „Už!“, rozhodila nohy do maxima, upřela oči bezmocně na Pána,
rázně se nadechla, otevřela pusu, zrychlila onanii a začala nadzvedávat rozkrok. Pán ji rychle vyfotil, vzápětí ovšem
Lída znova mohutně trhla celým tělem a s krajní rozkoší otevřenými ústy a očima upřenýma na Pána sebou začala
škubat celým tělem v obrovských orgastických stazích, které ji evidentně opět úplně ovládly, z kundičky jí přitom
rytmicky vystřikovaly krůpěje milostné rosy. Pán přitom vycvakal přinejmenším pět snímků…
Potom Pán Lídě odkryl oči, Lída několikrát zamrkala, protože ji oslnilo silné světlo, a když se poněkud zklidnila,
vydechla „já vás mám tak ráda… mně je s vámi tak strašně dobře…“
„Tak to je pro dnešek přibližně všechno…“ řekl Pán, „Líbilo se ti to?“
„Moc…“ vydechla opět Lída, „až na to, že mě to tam všechno už docela bolí… od té námahy a krásných stahů…
a poštěváček už mám taky celý namožený…“
„To si budeš muset zvyknout,“ pravil Pán přísně, „příště to bude mnohem delší… a náročnější…“
„Myslím, že si budu zvykat docela ráda…“ prohlásila nahá Lída šťastně a pořád ještě občas docukávala…
Pán nechal Lídu ještě chvíli ležet na stole a pak ji vyzval „pojď dolů, ty moje krásná otrokyňko…“
Nahá Lída vstala a sedla si ke stolku k Pánovi. Bylo pár minut po jedenácté večer.
***
„Především se pořádně napij!“ vyzval ji Pán, „stříkala jsi dneska večer jak fontána…“
„Když mně se to s vámi tak líbí…“ vydechla Lída, pořádně se napila a pak si společně s Pánem zapálili.
„Já se sem budu celých čtrnáct dní hrozně těšit…“ a znova se napila.
„Já se tě taky nebudu moct dočkat,“ potáhl Pán lačně z cigarety.
„Budu to všechno zase znova vzrušeně prožívat… a představovat si, že jsem s vámi…“
„Tak mi aspoň zase ukaž kundičku,“ vyzval ji Pán, „už jsem ji dlouho neviděl…“
Lída poslušně roztáhla vsedě nohy.
„Škoda, že nemáš ten telefon…“ prohodil Pán.
„Asi se u toho pokaždé udělám…“ zachvěla se vzrušeně Lída.
„Ale jako tady, s úplně roztaženýma nohama…“
„Samozřejmě…“
„Škoda, že u toho nebudu…“ prohlásil zklamaně Pán.
„Snad se ještě pořádně užijeme… takže to ještě mockrát uvidíte…“
„Nemáš hlad? Dneska si musela vydat tolik energie…“ zeptal se starostlivě Pán.
„Ani moc ne…“
„Tak aspoň dojez ty chlebíčky…“ řekl Pán a ukázal na mísu, kde pomalu osychaly poslední tři chlebíčky.
Nahá Lída je bez problémů spořádala.
Pán se ale začal nespokojeně ošívat, „víš, co bys měla udělat teď?“
„Ne…“ podivila se s naivní prostotou Lída.
„Já jsem tu taky…“ podíval se na ni významně Pán.
Lída pochopila „nezlobte se,… já vím, co je moje povinnost coby otrokyně, jen jsem na to na chvilku nějak
zapomněla…“ pravila provinile se sklopenýma očima, „moc se vám omlouvám, příště už se to nestane… svlékněte
se… prosím,“ požádala ho stydlivě.
„Víš, jak jsem se musel po celou dobu přemáhat… zvlášť, když jsi tak krásná?“ pravil Pán s mírnou výčitkou
v hlase, „Víš, co mně to stálo občas úsilí, abych se ovládl?“
„Já vím… můžete mne za to potrestat,“ omluvila se mu znova Lída, típla cigaretu a přešla ke gauči.
Pán rovněž típl cigaretu a začal se pomalu svlékat, když odložil i slipy, lehl si úplně nahý na gauč před Lídu, měl
však penis už zase zcela ochablý…
Lída mu sáhla na penis a začala si s ním něžně hrát, přitom zase roztáhla nohy, aby do ní dobře viděl a občas mu
penis dokonce láskyplně líbala. Po určitém delším úsilí se začal Pánův penis pomalu zvětšovat.
Když se mu penis úplně vztyčil, Pán náhle řekl „Mohl bych si k tomu lehnout výjimečně místo tebe na ten stůl?“
„No jistě…“ řekla ochotně Lída.
„Ale cestou mi ho pořád drž…“ a pomalu vstával z gauče. Přešli spolu ke stolu, zatímco Lída ho stále držela za
vztyčený úd, i potom, když si s její dopomocí opatrně lehal na stůl.
„Ještě bych chtěl být úplně vypnutý vzhůru, rozkrokem co nejvýš,“ projevil Pán nesměle svoje zvláštní přání,
„nechtěla by sis mě podložit třeba tím polštářem?“
Lída mu na okamžik pustila penis, došla si na gauč pro polštářek, Pán se na její pokyn nadzvedl a Lída mu ho
zasunula pod rozkrok, Pán ji však vzrušeně požádal „ale já bych chtěl podložit ještě víc…“
„Čím?“ zeptala se Lída, která už si zase hrála s jeho mohutně vztyčeným penisem.
„Dojdi si prosím tě, do ložnice pro ten největší polštář…“ vybídl ji Pán netrpělivě.
Lída mu opět pustila penis, rychle odešla do ložnice, přinesla objemný polštář a ukázala ho Pánovi. „Stačí?“
„Radši ho ještě přelož napůl… ať je ještě vyšší…“
Lída ho přeložila, Pán opět nadzdvihl rozkrok, Lída vytáhla polštářek a pracně mu vsunula pod zadnici veliký
přeložený polštář. „Ještě ten malý…“ hlesl vzrušeně Pán.
Lída pod něj zasunula i malý polštářek… a nahý Pán byl pak na stole podložený téměř do mostu.
A stejně nahá Lída mu pak vzala vztyčený penis znova do prstů „vy jste krásný…“
„Já snad vystříknu až na strop… jsem za celý večer s tebou tak strašně nadržený…“
„Tak to se těším na ten gejzír…“ usmála se Lída, „až na to, že na tom stropě toho bude škoda…“ a začala mu
rytmicky honit penis. Přitom mu stahovala předkožku až úplně dolů ke kořeni a pak ji zase prudce vytahovala přes
jeho naběhlý žalud…
„Ty mi to zase tak krásně děláš…“ pohlédl jí Pán vzápětí vděčně do očí.
Lída mu usilovně honila penis a občas mu ho přitom něžně políbila na žalud.
„To je tak vzrušující, když jsem tak vypnutý…“ sténal Pán rozkoší, „to mi ani nevadí, že ti nevidím mezi nohy…
do kundičky… ale jenom na ty nádherné velké prsy…“
„Můžete mně třeba štípat do bradavek… jestli vám to udělá dobře…“ nabídla mu Lída svoje naběhlé bradavky.
Pán jí začal vzrušeně ohmatávat prsa…
Lída mu rytmicky honila penis a ze všech sil se snažila, aby měl Pán co největší požitek.
Chvíli bylo ticho a Pán jenom rozdrážděně vzdychal stoupající rozkoší…
Najednou Pán vydechl „stiskni mě víc… a trošku zrychli!“ a začal pomalu roztahovat nohy.
Lída pochopila, že už se mu to blíží, mírně ho stiskla a zrychlila.
„To je nádhera…“ vydechl Pán a přitom Lídě prudce stiskl bradavku.
Najednou se mu na žaludu objevila bezbarvá kapička, kterou mu Lída okamžitě s požitkem slízla.
„Stejně je to lepší, když tě vidím celou… i tam…“ vydechl najednou prudce rozdrážděný Pán.
„Tak já si nad vás příště kleknu… a úplně se rozkročím, abyste do mě dobře viděl…“
„A předkloníš se… abys mě tam mohla taky líbat…“
„Co když vám pak vyteču do pusy… a udělám se dřív než vy?“ řekla vzrušeně Lída, „Nechtěl byste mně tam
raději nějak trápit?“
„Až dokončíme výcvik, začnu tě tam dokonce mučit… zatím co ty mi to budeš poslušně dělat…“
„I když budu nad vámi úplně rozkročená?“
„Jistě, ale dokud nebudu moc vzrušený, tak tě budu mučit jenom jemně a něžně…“ roztáhl Pán nohy do maxima,
„ale až mně pořádně rozdráždíš, budu stále krutější … a bude tě to čím dál víc bolet…“
Lída opět zrychlila, protože jí došlo, že Pán už je krátce před vyvrcholením.
„A při orgasmu budeš bolestí příšerně řvát… a já ti budu do otevřené pusy stříkat semeno…a ty ho budeš muset
v bolestech poslušně polykat…“
„S rozkoší… i v hrozných bolestech… můj pane… už se těším…“
Pán přitom prudce vyhodil rozkrok ještě výš, vzepnul se a za okamžik mu začalo z penisu stříkat teplé semeno…;
na strop sice nedostříklo, protože na Vinohradech jsou stropy hodně vysoko, ale na lustr nad velkým stolem několik
kapiček dolétlo. Lída ho přestala dráždit až po jeho nejprudších stazích, ale pak mu dál držela penis rukou a Pán
ještě dlouho stříkal a stříkal.
Když pak na Lídu obrátil oči a hezky se na ni podíval, strčila si Lída jeho docukávající penis do pusy a snažila se
z něho vysát poslední zbytky semene…
Pán ji přitom něžně pohladil po vlasech „ty jsi moje nejhodnější a nejkrásnější holčička…“
„Já jsem myslela, že otrokyně,“ hlesla Lída, když si jeho penis vytáhla z pusy.
„Otrokyně samozřejmě taky…“ usmál se Pán, „ale já tě mám rád…“ a znovu ji pohladil.
Pán pak zůstal ještě chvíli leže klidně na stole a nahá Lída ho něžně líbala po těle, nejdřív na chloupkách na
hrudníku, potom přešla na břicho a snažila se mu strčit jazyk do pupku, pak ho několikrát políbila na dolní chloupky
a jednou i na ochablý penis.
Pán se vzápětí pokusil vstát ze stolu, ale vysoké podložení mu v tom bránilo. Lída ho tedy požádala, aby se mírně
nadzvedl, vytáhla mu polštáře zpod zadnice a Pán potom bez problémů vstal.
Lída si sedla do křesla zapálila si cigaretu.
Pán se pomalu oblékl a odešel do kuchyně udělat další kávu. Za chvilku se vrátil s dvěma kafi na podnose a
balíčkem sušenek, a sedl si vedle Lídy do křesla.
Lída se napila Pepsi Coly a začala si míchat kávu. Když típla cigaretu, Pán ji opět přísně vyzval „Stoupni si nahá
tady přede mne do Pozoru, musíme podrobně zhodnotit tvůj dnešní výkon…“
Nahá Lída se postavila do Pozoru před Pána.
„Rozkroč se a vzpaž!“ rozkázal jí Pán stroze.
Lída se široce rozkročila, vzpažila ruce, vypnula se a upřela na Pána oči.
„Tak jak bys ses dneska ohodnotila sama?“
„Tak na dvě mínus… nebo na trojku…“
„To uléhání na stůl ti zpočátku moc nešlo, udržování Pozoru přes začátek onanie taky ne,… ale bradavky jsi měla
skoro pořád hezky vztyčené a většinu nácviku jsi taky postupně zvládla, přirážela jsi hezky naplno, dýchání břichem
ti taky šlo a cvičila jsi výborně… začátek extase jsi mi taky dávala jasně znát… další dovednosti jsi rovněž zvládala
dobře, dokonce perfektně… až na to čurání během onanie… tvoje orgasmy byly taky nádherné… celým tělem…“
„Když vy jste mi to pořád tak úžasně hezky dělal… a já jsem se pak před vámi sama taky snažila…“
„Právě proto si zasloužíš pěknou známku… takže jedna minus…“
„Jste na mně až moc benevolentní, ale já se ve všem ještě polepším a budu se snažit všechno se pořádně naučit…“
„To přerušování dráždění i onanie ti už opravdu docela jde…“
„Budete to ode mne chtít i těsně před orgasmem, že?“
„Samozřejmě, hlavně v tom posledním okamžiku…“
„Budete to chtít po mně v posledním okamžiku často?“
„Samozřejmě, prakticky pokaždé…“ řekl Pán, „to je klíčová dovednost každé správné otrokyně, rozdráždit se
před Pánem do maxima a tedy onanovat před ním až do posledního možného okamžiku… a pak rozhodit nohy…“
„Slibuji, že se budu snažit, abych v tom byla naprosto perfektní…“
„Teprve pak si totiž pořádně prožiješ to svoje otroctví…“
„A odevzdanost do vašich rukou… a vaši převahu…“
„Takže jedna mínus… bereš?“
„Ano… ráda…“
„Pamatuj si to,“ řekl Pán, „musíme si to začít časem někam zapisovat…“
„Já si to taky budu zapisovat sama do svého tajného zápisníku…“
„Chceš mi ještě něco říct?“
„Že můžete být od příště na mně přísnější… a náročnější…“
„Rozmyslím si to…
„Mně to tak totiž víc vzrušuje…“
„Dobře, Pohov!“ zavelel jí Pán a pak ji vyzval, „a pojď si zase sednout ke mně…“
Nahá Lída si sedla znova k Pánovi do křesla, zapálila si další cigaretu a začala ucucávat kávu.
Pán pustil z rádia příjemnou hudbu, zapálil si taky cigaretu a řekl „dneska jsi byla během čtyř hodin sedmkrát
hotová, uvědomuješ si to vůbec?“
„Sedmkrát?“ řekla překvapeně Lída, „to se mi snad povedlo poprvé v životě…“
„Takže to je tvůj osobní rekord…“ podotkl Pán.
„A ještě takových obrovských… a nádherných…“ řekla nahá Lída spokojeně, „s vámi je to prostě úžasné…“
„Co bych ti měl dát za domácí úkol?“ zamyslel se najednou Pán, pak se pousmál a řekl
„No jasně, třikrát za sebou odvrátíš na poslední chvíli orgasmus…samozřejmě přitom budeš úplně nahá!“
„Ano…“
„A pak se oblékneš a půjdeš mi třeba o půlnoci ohlásit telefonem splnění úkolu…“ nařídil jí Pán přísně.
„To se mi asi moc chtít nebude…“
„Jsi otrokyně?“
„Ano pane, promiňte…“ vzpamatovala se Lída, „půjdu vám to zavolat třeba ve dvě ráno…“
„Teprve až se vrátíš domů, tak se zase svlékneš donaha a doděláš si to do konce,“ dodal s úsměvem Pán.
„A když se mi to nepovede?“ zeptala se rozpačitě nahá Lída.
„Tak to zkusíš zase druhý den… a zavoláš mi to pak…“ řekl klidně Pán, „neúspěšné pokusy mi hlásit nemusíš…“
„A kdybych náhodou dostala výjimečně měsíčky?“
„Prosím tě… snad se sama sebe neštítíš?“ podivil se Pán, „některé jsou přitom dokonce náruživější…“
„Takže by se vlastně nic nezměnilo…“ vydechla Lída.
„Myslím ale, že bychom měli přemýšlet o nějakém mobilním telefonu…“ zamyslel se Pán.
„Když ty jsou tak drahé…“
„Pro mne zas až tak drahé nejsou,“ řekl Pán s důrazem na osobním zájmenu.
Lída se znova napila Pepsi Coly a Pán jí přitom řekl„Teď už bys zase mohla i ten koňak…mám ti ho nalít? “
Lída přikývla a Pán rozlil koňak do skleniček.
„Za výborné zvládnutí dnešního výcviku a na úspěch dalších lekcí…“ zvedl Pán skleničku a přiťukli si.
„To je tak strašně dobré pití…“ prohlásila Lída, když položila na stolek prázdnou skleničku.
„Dej si ještě, když ti tak chutná… já koupím zase další…“ řekl upřímně Pán, ale pak se zarazil, „ačkoliv abys pak
nebyla alkoholička,… tím spíš, když děláš v tom baru…“
„Z toho piva a bavoráků snad ne…“
„Závislá můžeš být na čemkoli…“
„Ale mě to pivo nebo bavorák nechutná…“
„Já piju jen výjimečně, a jen kvalitní alkohol… když mám kolem sebe lidi, které mám rád…“
„To myslíte jako mně?“
„Samozřejmě, že poslední dobou jenom tebe…“
„Tak ať nám to spolu dlouho vydrží,“ napřáhla Lída sklenku k přípitku.
„A nezapomeňte, že příští čtvrtek jdeme spolu zase do divadla…“ připomněla Pánovi.
„Já vím, na Zábradlí,… a pak v pondělí bude další lekce…“ připomněl jí zase Pán, „tentokrát už mnohem
náročnější…“
„Těším se moc… na obojí…“
„Doufám, že do té doby nic nezapomeneš…“
„Musíte mě pořád hodně cvičit… opakování je matka moudrosti…“
„Neměla bys zase aspoň pár dní předtím stříkat…“ zamyslel se opět Pán, „snad ten domácí úkol zvládneš dřív…“
„Už jsem vám myslím říkala, že mě to bez vás samotnou doma moc nebaví…“
„Ale tvoje krásné mladé tělíčko to potřebuje…“
„Tak to těch pár dní bude muset vydržet…“ prohlásila nahá Lída umíněně, „i když nevím… když si na vás večer
doma vzpomenu…“
„Dneska už tady zůstaneš poprvé spát…“
„No snad se mi u vás bude spát dobře…“
„Tady ale budeš spinkat vždycky úplně nahá…“
„Snad si na to časem zvyknu… konec konců doma spím poslední dobou často nahá taky…“
„A vždycky se k sobě večer hezky přitulíme…“ zasnil se Pán, „a já tě budu celou noc cítit, jak krásně voníš…“
Lída se stydlivě zapýřila, ostatně jako vždy, když ji Pán pochválil.
„Mohla bych se u vás osprchovat, když už jsem takhle nahá?“ zeptala se Lída, když jí Pán rozestýlal postel.
„Samozřejmě,“ a otevřel zásuvku v prádelníku, „vyber si, které ručníky chceš mít pro sebe…“
„Jak to které?“ hlesla nahá Lída, „snad který… mně stačí jeden…“
„Nestačí,… já chci, abys tu byla jako doma a měla u mne maximální pohodlí,“ řekl Pán jakoby samozřejmě,
„nejen co se týká ručníků…“
„Mýdlo je v koupelně?“ zeptala se Lída pro jistotu.
„Ve skřínce je tam mýdel taky dost… nových… „pojď, já ti ukážu kde,“ a odešel s ní do koupelny.
Lída si vzala mýdlo, stoupla si pod sprchu a pustila vodu.
„Co ti mám všechno koupit jako výbavu do koupelny? Já se v těch vašich ženských věcech moc nevyznám.“
„Já bych si je k vám radši koupila sama…“
„Tak půjdeme zase někdy spolu, ty si to koupíš a já to zaplatím…“
„Vy mě utrápíte…“ vydechla Lída spokojeně.
„Nechceš namydlit záda?“ usmál se Pán a jemně jí přejel rukou po břiše.
„Na takovou komfortní obsluhu nejsem zvyklá…“ hlesla opět Lída.
„Když budeš perfektní otrokyně, budeš mít komfortní zaopatření…“ pravil Pán důrazně.
„Nechte toho, vždyť já už zase málem teču…“ vydechla Lída a Pán ji začal mydlit na zádech…
„Můžu tě trošku umýt i tam?“ optal se potom.
Lída se na něho usmála, přikývla a oddaně se rozkročila.
Pán ji namydlil i tam dole a přitom se jí několikrát mimoděk dotkl poštěváčku.
„Nesahejte mi tam tak, nebo budu hotová i tady…“ zacukala sebou Lída.
Když se vrátili z koupelny, Pán se Lídy zeptal „nechceš ještě panáka? Na dobrou noc…zatím se osprchuju já…“
Lídě bylo neuvěřitelně dobře, přestože měla za sebou náročný výcvik, takže se posadila nahá do křesla, úplně se
uvolnila, zapálila si cigaretu a pomalu upíjela francouzský koňak. O něčem podobném se jí ještě před nedávnem ani
nezdálo…
Pán se za chvíli vrátil ve slipech, přisedl si k ní, taky si nalil a zapálil si. „Je ti dobře?“
„Nádherně… jako nikdy,“ hlesla nahá Lída.
„Proto jsme na světě…“ řekl Pán a labužnicky si potáhl z cigarety, „celý večer jsem kvůli tobě skoro nekouřil…“
„Mně se ten večer strašně líbil…“ vydechla Lída a obdivně se na Pána podívala.
„Mně taky… jsi hvězda,“ řekl uznale Pán.
„Jen za to onanování jsem se ze začátku docela styděla,“ řekla provinile Lída, „ale už se stydět nebudu, můžete
mne dresurovat…“
„Taky že budu,“ odtušil Pán, „a pak tě budu nosit na rukou…“
Lída se jen usmála „já jsem ale docela těžká…“
„Pojď si už lehnout, už je skoro půlnoc a já musím ráno do práce…“ vybídl ji na to Pán.
„Jenom co to dopiju a oba dokouříme,“ kývla Lída hlavou.
Za chvíli odešli spolu do ložnice, lehli si vedle sebe, nahá Lída se přitiskla k Pánovi, položila mu oddaně hlavu na
rameno a oba se chvíli něžně hladili. Zajížděli si přitom po těla stále níž a níž, Lída mnula přes slipy Pánův penis a
Pán jí jemně projížděl prsty stydkou rýhou.
Najednou sebou Lída cukla „Já asi jen tak dneska neusnu…“
„Chtěla bys ještě něco?“ zeptal se jí Pán.
„Když vy si tam se mnou tak hezky hrajete…“ vydechla Lída téměř bezmocně, „já už jsem zase nadržená…“
„Tak vstaň a rozkroč se nade mne na letišti a udělej si to ještě…“
Lída doslova vyskočila, rozkročila se nad Pánem tak, aby jí dobře viděl do přirození a Pán na ni namířil noční
lampičku. Všude kolem bylo příšeří, jen nad ním se vypínala rozkročená krásná nahá mladá žena…
„Chceš to zase odpočítat?“ optal se Pán a ucítil, jak mu znova tvrdne penis.
„Ano…“ vydechla vzrušeně Lída a přitiskla si prsty na poštěváček.
„Ale upozorňuju tě, že i teď jsi moje otrokyně… takže ti zakazuju, aby ses udělala dřív než za dvacet minut…“
řekl klidně pod ní ležící Pán a odpočítal jí stroze začátek.
Lída začala okamžitě rychle onanovat a upřela oči dolů na ležícího Pána.
„Dívej se nahoru!“ poručil jí Pán.
Onanující Lída otočila pohled vzhůru a vyhrkla „A jak poznám, kolik je hodin?“
„Já ti budu po minutě hlasitě oznamovat čas…“ pravil Pán.
Lída zrychlila kmitání prsty přes znova naběhlý klitoris.
„Minuta…“ pravil Pán a náhle si všiml, že Lídě začíná po pravém stehně stékat úzký pramének milostné rosy.
Jeho penis se při pohledu na její milostnou šťávu úplně vztyčil.
„Zpomal!“ vyzval ji Pán za chvíli.
Rozkročená Lída si před ním začala pomalu smyslně mnout poštěváček konečky prstů. Pán si povšiml jejích opět
už úplně vztyčených bradavek, které jí vstoje rozkročmo výrazně trčely dopředu.
„Dvě minuty…“ řekl Pán vzápětí hlasitě.
„Líbím se vám?“ zeptala se Lída nevinně a několikrát sebou vzrušeně zaškubala.
„Hlavně jak strašně tečeš… to je úžasné, už máš milostnou rosu skoro u kolenou…“
„Já se hrozně stydím…“ vydechla Lída a dál si pomalu mnula poštěváček mezi prsty.
„Přede mnou jako před svým pánem se nesmíš za nic stydět… vždyť je to hezké…“
„Já vím… promiňte…“ hlesla nahá Lída.
„Jen zrychli zase… než ti ten pramínek vyschne…“ přikázal jí Pán a podíval se na hodinky, „tři minuty…“
Lída si zase začala rychle třít prsty klitoris a občas sebou stoupajícím vzrušením cukla.
„Prosím tě, klekni si nade mne, ať ti můžu tu milostnou šťávu lízat… nechat ji jen tak vytékat je přece škoda…“
Lída si klekla zpříma rozkročmo nad Pána a nastavila mu přirození přímo nad oči, roztáhla si ho prsty volné ruky,
aby jí Pán dobře viděl mezi stydké pysky, a onanovala před ním rozkročmo na letišti tak, aby dobře viděl, co se jí
přitom během onanie v rodidlech děje. Pán si ji rozdrážděně přitáhl rozkrokem k ústům a začal jí pečlivě olizovat
jazykem milostnou šťávu ze stehen, pak se jí ústy doslova zabořil do přirození a veškerou milostnou rosu jí z něho
náruživě vysál, potom jí rozkrok nadzvedl, pohlédl na hodinky a usilovně onanující Lídě oznámil „čtyři minuty…“
Vzápětí Lídě úplně rozevřel rodidla a díval se, jak se jí v nich mimovolně stahují svaly, jak se jí zvolna prokrvují
a zbarvují do červena, občas jí z nich náruživě olízl každou kapičku milostné rosy. Penis mu přitom pevně stál, takže
najednou zjistil, že zapomněl sledovat čas, rychle se podíval na hodinky a postupně hlásil „šest minut…“, „sedm
minut…“, zatímco Lída si stále vášnivě třela klitoris.
„Prosím tě, předkloň se, a aspoň občas mi na něj sáhni…“ pravil za chvilku silně vzrušený Pán téměř prosebně,
„nebo se z toho snad zblázním… ty jsi všude tak nádherná…“
Lída se tedy poslušně předklonila, ovšem tak, aby se Pána rodidly vůbec nedotkla, ale aby měl její rozkrok stále
přímo nad obličejem a dobře jí do něj viděl, pak se sklonila nad Pánův rozkrok, položila mu přes slipy volnou ruku
na zduřelý penis a Pán se celý vzrušeně napnul…
„Neříkejte mi, že máte se sexem potíže…“ vydechla Lída, „koukám, že dneska taky ještě jednou vystříknete…“ a
zatímco mu přes slipy jemně mnula penis, pokračovala v intensivní onanii v obráceném předklonu vkleče s rodidly
roztaženými přímo před očima Pána, tedy v posici podobné "francouzskému milování" s tím, že se před ním dráždí
sama a současně mu umožňuje, aby si ji přitom detailně prohlížel v přirození.
„Osm minut…“ řekl vzápětí hlasitě Pán a namířil noční lampičku přesně do Lídina roztaženého rozkroku.
„Na mně… už to začíná… pomalu přicházet…“ začala sebou najednou cukat rozdrážděná Lída.
„Zpomal!“ vykřikl rázně Pán a Lída se začala jen pomalu mnout mezi prsty corpus poštěváčku. Vzápětí jí ukápla
z rodidel přímo do Pánových vzrušením pootevřených úst velká kapka milostné rosy.
„Chutnáš mi taky výborně…“ zamlaskal Pán, chvíli vychutnával Lídinu milostnou šťávu v ústech a pak ji polkl.
„Mně to pořád moc nepomáhá…“ zasténala Lída prudkou rozkoší.
„Tak si teď chvíli dráždi jen bradavky!“ poručil jí Pán.
Lída pustila úplně naběhlý poštěváček a začala si v předklonu volnou rukou dráždit bradavky.
„Devět minut…“ ohlásil za chvilku Pán, kterému Lída stále něžně mnula přes slipy vztyčený penis.
Pán si ji rázně rozevřel oběma rukama a pozoroval, jak jejími už tmavě červenými rodidly stále zřetelně probíhají
rozdrážděné mimovolní stahy. Okraje stydkých pysků se jí viditelně chvěly a Pánovi se zdálo, že se jí občas chvěla i
předkožka poštěváčku. Vzápětí mu padla na tvář pod oko další veliká kapka.
Za chvíli Lída pustila Pánův penis, sklonila se k jeho rozkroku, začala ho do penisu přes slipy vzrušeně kousat a
přitom se v předklonu rychle dráždila oběma rukama na vztyčených bradavkách.
Vzrušený Pán vzápětí pohlédl na hodinky „Deset minut… začni znova rychle onanovat…“
Nahá Lída okamžitě pustila bradavky a začala si jednou rukou opět usilovně třít poštěváček, druhou rukou začala
přes slipy mnout Pánův penis. Pán si dále podrobně prohlížel její roztažená rodidla, protože měl prozatím zcela
ojedinělou možnost podrobně prozkoumat všechny fysiologické pochody a děje, odehrávající se jí v rodidlech
během dráždění. Pro Lídu to byla současně další příležitost překonat a postupně úplně odbourat svůj přirozený stud.
Pán se zase do této prohlídky tak zabral, že přestal sledovat čas, takže když se najednou podíval na hodinky,
musel říct „jedenáct a půl…“
Lída se ovšem zanedlouho opět prudce rozdráždila a začala sebou bezděčně cukat, takže jí Pán musel poručit
„Napřim se a vzpaž ruce nad hlavu!“
Lída bezmocně utnula onanii a skoro současně s Pánovým výrokem „dvanáct…“ si před ním odevzdaně vzpažila.
Překvapenému Pánovi přitom dopadla z jejích rozevřených rodidel pod bradu další velká kapka a Pán ji zato
okamžitě kousnul do okraje stydkého pysku.
Lída vykřikla a její rozkoš rázem opadla, takže ji Pán mohl vzápětí vyzvat, aby opět obnovila onanii. Lída začala
ihned zase mnout volnou rukou přes slipy Pánův penis, její reakce však Pána tak vzrušila, že se neovládl a poručil jí
„Přestaň onanovat a stáhni mi ty slipy!“
Lída přerušila onanii, Pán se nadzvedl a Lída mu svlékla slipy, s námahou mu je přetáhla přes chodidla, pak si
vzala jeho penis do prstů a začala mu ho honit, zatímco pravou rukou si opět dráždila klitoris.
Na rozdíl od onanie jí však dráždění Pánova penisu levou rukou příliš nešlo, takže Pánova rozkoš stoupala jen
velmi pomalu, zato Lída se rozdráždila mnohem rychleji a zanedlouho se opět začala nad Pánem škubat rozkoší.
„Zpomal!“ vyzval ji opět Pán a Lída si začala znova pomalu mnout poštěváček konečky prstů, o to lépe se ovšem
mohla soustředit na dráždění svého Pána.
Pán za chvíli vzrušeně vydechl „třináct…“ a jeho vydráždění rychle stoupalo, tím spíš, že se jí zblízka díval do
rodidel. Když zjistil, že vzrušení Lídy už zase poněkud opadlo, vyzval ji „Můžeš si ji zase honit…“
Lída si samozřejmě začala zase rychle třít prsty poštěváček, tím přestala věnovat plnou pozornost dráždění Pána,
ovšem ten už byl tak vzrušený, že jeho rozkoš plynule stoupala. Za chvíli Pán hlasitě oznámil „čtrnáct…“
Lídina rozkoš stoupala také, takže se vzájemně usilovně dráždili a Pán jen pravidelně odpočítával „patnáct…“,
„šestnáct…“, sedmnáct…“, najednou však ucítil přibližující se orgasmus a vyděšeně vykřikl „Přestaň!“
Lída mu bleskově pustila penis, ve kterém už to začínalo pomalu škubat, a začala si uvolněnou rukou opět mnout
prsní bradavky. Pán ve snaze utlumit své vzrušení jí zavřel rodidla, za chvíli pohlédl na hodinky a řekl „osmnáct…“
Lída zrychlila onanii a za chvilku mu nesměle sáhla na penis.
„Myslím, že už zase můžeš…“ vydechl Pán a Lída mu ho zase začala rychle, ovšem opět trochu neobratně, honit.
Vzápětí však sebou začala škubat ona „myslím, že už to na mně zase jde…“ a zpomalila.
„Přestaň a rukou si úplně rozevři stydké pysky!“ přikázal jí přísně Pán.
Lída namáhavě přehmátla, začala Pána pořádně dráždit pravou rukou a prsty levé si před jeho očima roztáhla do
maxima stydké pysky. Pán uviděl, že je mezi nimi už tmavě rudá…
Lída mu dál rychle dráždila penis a najednou jí z rozevřených rodidel ukápla Pánovi na nos další velká kapka.
Pán si ji setřel prstem, který pak labužnicky olízl, to ovšem Lída neviděla, pak opět pohlédl na hodinky a hlasitě
pravil „devatenáct…“
Její rozevřená rodidla však za chvilku přece jen trochu zbledla a Pán ji vyzval „Můžeš zase pokračovat…“
Lída opět přehmátla a začala si znova usilovně třít poštěváček, zatímco Pánův penis dráždila levou rukou.
„Vzrušuje vás to vůbec?“ zeptala se Pána za chvíli rozpačitě.
„Zajímavé, že ano…“ vydechl rozdrážděně Pán, „to je zřejmě tím, že jsi všude opravdu krásná…“ a dál si zblízka
prohlížel její roztažené přirození.
„Jsem tam hezčí než ty, které jste měl předtím?“ vyhrkla Lída zvědavě uprostřed vášnivé onanie.
„Určitě…“ vyrazil Pán, „ale já jsem si ty předtím zas až tak moc neprohlížel…“
„Proč?“ hlesla Lída a zachvěla se rozkoší.
„Protože mě to u nich nijak zvlášť nezajímalo…“ řekl Pán „ prostě k tomu nedošlo…“ a zachvěl se rovněž.
„To by bylo krásné, kdybychom vystříkli oba najednou…“ vydechla krajně rozdrážděná Lída.
Pán pohlédl na hodinky, „dvacet… tak teď už můžeš být hotová…“ a začal jí vzrušeně líbat mezi stydké pysky.
Lída zrychlila onanii, ale o to víc zanedbávala dráždění Pána, toho ale vzrušovaly její mimovolní reakce, neboť se
rychle blížila k orgasmu.
Najednou se Lída před Pánem vkleče rozdrážděně napnula, pustila penis, vzepnula se vzhůru, přitiskla mu rodidla
na ústa a za okamžik sebou celá poprvé prudce trhla. Pán jí dál usilovně cucal přirození a doslova jí z něho vysával
milostnou šťávu, která se mu nezadržitelně řinula do úst. Nahá Lída se nad ním vkleče divoce zmítala v obrovských
orgastických stazích a hlasitě sténala nesmírnou pohlavní rozkoší. Pán letmo pohlédl na hodinky…
Když nejprudší stahy jejího těla poněkud opadly, ukončila Lída onanii, vzala opět Pánův penis do pravé ruky a
začala mu ho rychle honit, přitom ještě celým tělem docukávala. Pán cítil její mohutné orgastické stahy i v ústech,
kterými jí stále vysával milostnou šťávu, stříkající mu v rytmu jejích stahů přímo do nich.
„Takže jsi byla hotová za dvacet minut a čtyřicet dva vteřin… jsi dobrá…“ vydechl Pán.
Jak prudké stahy jejího těla ztrácely na síle, o to víc Lída zrychlovala dráždění jeho penisu, takže netrvalo dlouho
a Pán se rovněž celý mimovolně napnul, vykřikl „Nastav se mi!“ a když mu Lída nastavila nad penis obličej, prudce
jí vystříkl horké semeno do tváře těsně vedle nosu, jeho další výstřiky směřovaly Lídě, na nos, na tváře a na čelo,
jednou jí stříkl celou dávku semene přímo do očí. Lída přitom sebou ještě sama zřetelně škubala…
Jakmile Pán dostříkal, Lída už se také poměrně uklidnila a spokojeně prohlásila
„Já si to nebudu vůbec otírat, nechám si to na sobě až do rána…“
„Jako kosmetický prostředek na zdravou pleť prý to je dobré…“ prohlásil Pán, který už se úplně uklidnil a jeho
penis začas pomalu ochabovat, „jednou po mě jistá dáma chtěla, abych jí tím léčil uhry na zádech…“
„A léčil jste?“ optala se zvědavě Lída, která sebou už taky docukala.
„Jednou jsem jí tuším vyhověl, ale moc jí to nepomohlo…“ řekl Pán, „zakrátko už ji tak asi léčil někdo jiný…“
„Vy jste se pak rozešli?“ otázala se ho Lída se stále vyceněným přirozením nad jeho obličejem.
„No jistě…“ přikývl Pán, „navíc stříkat semeno někomu na záda mně moc nebaví…“
„A kolik vám tehdy bylo?“ zeptala se opět Lída a napřímila se.
„Asi pětadvacet…“ řekl Pán.
„Ještě že nepotřebuju takhle léčit…“ vydechla Lída, které steklo semeno po tváři do úst, a mimoděk si ho olízla.
„Já ti to taky mnohem radši stříkám na pusinku… nebo ještě radši do pusinky…“ usmál se Pán.
„V tom vám velice ráda kdykoli vyhovím…“ pousmála se vzrušeně Lída.
„Nebo do zadečku…“ uculil se Pán.
„Tak to už bude horší…“ zaškubala se Lída, „ale snad si na to časem taky zvyknu…“
„Když to budeme častěji zkoušet a trénovat…“ řekl Pán významně.
„Chci pro vás udělat všechno…“ zachvěla se Lída, „a být vaše dokonalá otrokyně…“
„Jsi hodná…“ řekl Pán a potom Lídu vyzval „vstaň a otoč se zase ke mně…“
Nahá Lída se nadzdvihla, vstala a lehla si tváří tvář na letiště vedle Pána.
„Tak tys byla dnes dohromady osmkrát… to je rekord, co?“ řekl najednou Pán.
„To je úžasné, co vy se mnou dokážete…“ vydechla Lída.
„Musíš mít strašnou žízeň, víš, co z tebe před chvílí vyteklo milostné rosy?“
Lída zčervenala studem a Pán vstal, odešel do obýváku a přinesl Colu a koňak i se skleničkami.
Nahá Lída se lačně napila, protože skutečně měla úplně sucho v krku, pak si oba přiťukli koňakem a zapálili si
cigaretu na dobrou noc. Lída si najednou zakryla rukou pusu a zívla, měla už toho taky dneska dost.
Pán se podíval na hodinky. Bylo už krátce před jednou hodinou v noci.
Za chvilku oba típli cigaretu, lehli si nazí vedle sebe, přikryli se, Lída se přitulila nahým tělem k Pánovi a něžně
mu položila ruku na ochablý penis, Pán zhasl lampičku a jemně jí položil ruku na břicho.
„Bylas opravdu moc dobrá,“ řekl polohlasně, „ale musíme to ještě dál procvičovat… abys byla dokonalá…“
„Musíte být na mně zřejmě ještě náročnější…“ vydechla potichu Lída.
„Co se ti nejvíc líbilo?“ vyzvídal Pán.
„Mám být upřímná?“
„Samozřejmě…“
„Jak jste mě občas něžně hladil rukou přes ni…“ řekla zasněně Lída, „hlavně když jsem před vámi dostříkala…“
„Věříš, že to nebylo jen hrané?“
„Věřím,“ zašeptala Lída a dala mu velkou pusu.
„Příště budeš stříkat ještě víc…“ řekl Pán opět polohlasem, „ale pak toho bude postupně ubývat…“
„Já vím, a pak mne začnete mučit…“
„I tím, že budeš muset stále odvracet na poslední chvíli to vyvrcholení…“
„I na to se moc těším… s vámi,“ škubla sebou Lída, „doufám, že se mi to bude dařit.“
„A pak se budeš přede mnou krajně vydrážděná bezmocně svíjet v bolestech a dívat se mi přitom do očí…“
„Nechme toho, já pak nebudu moct usnout…“
„Tak já tě přes ni ještě hezky pohladím, roztáhni se!“
A Pán Lídu několikrát něžně pohladil mezi nohama a při posledním pohlazení řekl „Dobrou noc!“
Šťastná Lída ho znova políbila a za chvíli oba spali.
***
Když se Pán krátce před sedmou probudil, Lída ještě spala. První co si uvědomil, bylo, že mu mohutně stojí penis,
protože se mu chtělo na malou, vzpomněl si však na včerejší večer a pocítil silnou potřebu se po něm ještě uvolnit.
Venku už se rozednívalo, v ložnici ale bylo díky zataženým závěsům ještě úplné šero, takže se tiše odkryl, stáhl si
slipy a začal si vztyčený penis rychle honit. Přitom nechtěně strčil neopatrně do nahé Lídy, která se vzbudila,
zamžourala očima, a když uviděla, co se děje, Pána jemně odstrčila a začala mu honit penis sama.
„Jako vaše otrokyně vám to kdykoli ráda udělám,“ řekla, „můžete mě kvůli tomu i kdykoli vzbudit…“
Pán se zanedlouho vzepnul, nahá Lída se nad něj naklonila a Pán jí nastříkal velkou porci horkého semene na
prsa. Lída ho pak začala líbat po celém těle, zatímco jeho semeno z ní několikrát ukáplo na letiště, Pán to však už
nevydržel, vstal a šel se vyčurat. Lída vstala také a šla na záchod těsně po něm, Pánovo semeno jí přitom stékalo
dolů po těle, Lída si ho ale opět neotírala…
Zatímco Pán se oblékl a potom se oholil, udělala úplně nahá Lída čaj a pro Pána i kávu a k tomu namazala chleby
humrovou pomazánkou, kterou našla v lednici. Když pak spolu snídali, Pán prohlásil, že jinak doma před odchodem
do práce nesnídá, ale koupí si u stánku na Wilsoňáku čtyři celozrnné rohlíky a k nim si udělá kávu v práci.
Nahá Lída na to suverénně řekla „No jistě, když nemáte doma otrokyni… ale když tady budu, budete snídat
pořádně doma…“
Když se nasnídali a nahá Lída myla hrnky, Pán se na ni zadíval a přišlo mu jí líto, že on se ráno vystříkal a ona ne.
Podíval se na hodiny a protože bylo teprve půl osmé, nabídl jí jakoby mimochodem „Nechtěla bys taky ještě něco?“
Lída pochopila, a protože byla po ránu taky docela nadržená, kývla hlavou a oba spolu odešli do ložnice. Tam si
lehla znova na letiště, roztáhla nohy a vzpažila ruce za hlavu, Pán přisedl a začal ji dráždit na poštěváčku. Pak se
k ní sklonil a Lída ho začala během dráždění vášnivě líbat.
„To je tak krásné, být vaše otrokyně…“ vydechla najednou, když překonala hluchou fázi, a Pán jí zacpal pusu
dlouhým polibkem.
„Vy jste na mně tak hodný…“ zasténala za chvíli, když se začala blížit do extase. Vzápětí mu dala najevo celým
tělem její začátek, rozhodila nohy a začala vzpínat rozkrok vzhůru, pak sebou prudce škubla v prvním mohutném
orgastickém stahu a svíjela se před ním dál v prudkých orgastických křečích…
Jakmile se trochu uklidnila, spokojeně vydechla „vidíte, jak jste mně to včera dobře naučil… umím to už?“
Pán s úsměvem přisvědčil, Lída ale s tělem stále ještě cukajícím doznívajícími orgastickými stahy vstala, odešla
do koupelny a zatímco Pán popíjel kávu a netrpělivě kouřil, rychle se osprchovala a pak se začala upravovat.
Když vyšla nahá z koupelny, došla si pro oblečení do obýváku, kde ho včera svlékla a začala se v kuchyni před
Pánem oblékat, nejdřív podvazkový pas a punčochy, pak si před Pánem naposledy rozevřela kundičku a když ji přes
ni Pán hezky pohladil, navlékla si kalhotky, podprsenku, nazula si střevíčky, potom na sebe hodila šaty, připnula si
na ruku hodinky a začala si nasazovat náramky, nakonec jí Pán pomohl připnout si na krk brož.
Potom Lída ještě na chvilku odešla do koupelny se před zrcadlem nalíčit, namalovat si rty a učesat se. Když vyšla
z koupelny ven, byla zase upravená jako nějaká hvězda.
„Tak já jsem připravená k odchodu,“ postavila se rozpustile před Pána.
„No tobě to zase sluší,“ pochválil ji Pán.
„Nezapomeňte, že jsem pořád vaše poslušná otrokyně…“ usmála se na něho Lída.
Pán už dopil kávu a dokouřil, takže spolu odešli do předsíně, Pán se přezul a pak se ještě vášnivě políbili.
„Můžu vám někdy zavolat?“
„Kdykoliv… když se za mě nebudeš stydět, třeba i z práce…“ řekl samozřejmě Pán. Lída ho znova políbila.
Pět minut po osmé Pán otevřel Lídě galantně dveře a vyšel spolu s ní na chodbu.
Cestou se domluvili, kde a kdy se sejdou před návštěvou divadla Na Zábradlí, došli spolu na náměstí I.P.Pavlova,
tam se znova letmo políbili a Lída odešla na jedenáctku, zatímco Pán zapadl do metra, koupil si noviny a cigarety a
jel do práce.
Ještě tentýž den cestou z práce si Pán nechal vyvolat fotografie. Večer mu Lída zavolala, že splnila domácí úkol,
je právě strašně rozdrážděná, má ho moc ráda, hrozně se jí po něm stýská a těší se, že si to za chvilku dodělá…
DIVADLO NA ZÁBRADLÍ (Čt – 2.10.)
Sešli se zase na obvyklém místě u Národního divadla, odkud je to do divadla na Zábradlí kousek. Přišli ale až na
poslední chvíli, takže si stačili jen rychle odložit v šatně a vykouřit cigaretu.
Když spolu o přestávce seděli u vína v divadelním bufetu, Pán Lídě občas se zájmem pohlédl do rozkroku. Lída si
toho samozřejmě všimla a tak se zeptala „Co si mne tak divně prohlížíte?“
„Ale strašně závidím těm tvým kalhotkám,“ vydechl Pán.
„Nebojte se, já se vám zase brzo celá ukážu,“ řekla Lída s úsměvem, „a budete si mě prohlížet… i tam.“
„Kdybych tě tam tak mohl aspoň pohladit,“ řekl Pán téměř zasněně.
„Až půjdeme z divadla, můžeme na chvilku zajít do nějaké tmavé uličky,“ pravila Lída, šťastná, že má takového
úžasného přítele, obdivovatele a zároveň přísného Pána. „Po tom jsem vždycky toužila,“ pomyslela si.
Když po představení vyšli z divadla, Pán řekl „Půjdeš samozřejmě spát zase ke mně…“
„Jistě, ale nejdřív bychom měli na chvíli zajít do nějaké té tmavé uličky,“ uculila se potutelně Lída.
„Neboj se, já jsem na to nezapomněl,“ řekl Pán a zabočil s Lídou za roh do liduprázdné uličky.
Tam se v temném rohu zastavili a začali se vášnivě líbat, Lída se přitom přitlačila celým tělem na Pána a doslova
hořela. Pán jí vzápětí sáhl vzrušeně do rozkroku, vypadali jako dva studenti, kteří nemají kam jít, Pán jí postupně
pronikl rukou pod šaty a začal se jí dobývat do kalhotek. Lída se mu rozkročila a zanedlouho ucítila, že zvlhla…
Za chvíli Pán řekl „Pojď, musíme domů nebo se z toho zblázním… já už tě chci vidět zase úplně nahou…“,
vytáhl jí ruku z kalhotek, a když vyšli na nábřeží, mávnul na taxíka.
Po příchodu domů si krátce po jedenácté večer spolu sedli v obývacím pokoji, Pán otevřel víno a oba si zapálili.
„Tak jak se ti líbilo na Zábradlí?“
„To víte, že ano,“ pravila Lída, „já se ale teprve rozkoukávám… díky vám…“ a napila se.
„Každý normální člověk chodí do divadla…“
„Někdo k tomu ale nemá příležitost…“
„To je pravda,“ uznale kývl hlavou Pán, „ale tady v Praze ano…“
„Musíte se mnou chodit častěji…“
„To bys na to musela mít víc času…“ pravil Pán, „a navíc ti ho dost zabere ten výcvik…“
„Ten je pro mne nejdůležitější…“ vyhrkla Lída, „když už jsem vás konečně našla…“
„A to nejsou jenom divadla…“ pokračoval Pán, „jsou taky koncerty, výstavy, v létě výlety…“
„Já vím…“ řekla Lída a típla cigaretu.
„Nechtěla by ses zase svléknout donaha, když jsi dokouřila?“
Lída beze slova vstala a začala se před Pánem pomalu svlékat. Postupně odložila šaty, co měla do divadla, zula si
střevíčky, odepnula si punčochy, stáhla si podvazkový pas, odepnula si hodinky, stáhla si z rukou náramky a sundala
si z krku brož, nakonec si rozepnula a odložila podprsenku a smyslně si svlékla a odhodila kalhotky.
Když byla úplně nahá, prohlásila „tak tady mne máte, už jsem zase jenom vaše,“ dráždivě se před Pánem vypnula,
podívala se mu odhodlaně do očí a pak si zase sedla. Pánovi zacukalo v penisu.
„Dneska od rána toužím po tom, abyste mne poprvé mučil,“ řekla pak vzrušeně Lída, „chtěla bych si vyzkoušet,
jak se mi to bude líbit, když o tom zatím pořád jenom sním… a představuju si to…“ a rozhodně dodala „a taky bych
si chtěla zkusit, co vydržím jako otrokyně…“
„Tak to si musím promyslet, co s tebou,“ zapálil si Pán novou cigaretu.
„Něco si na mne určitě vymyslíte,“ hlesla nahá Lída, „jak vás znám…“
Pán usilovně přemýšlel. Za chvíli zřejmě něco vymyslel, pohlédl na Lídu a řekl „ještě si zapal a napij se…“
Lída se vzrušeně zachvěla, zapálila si cigaretu „takhle si zapalují odsouzenci na smrt poslední cigaretu před
popravou,“ pomyslela si a pak se napila.
Bylo krátce před půlnocí, když Pán nahou Lídu vyzval, aby típla cigaretu a šla s ním do ložnice.
V ložnici si Lída odevzdaně lehla na letiště a čekala, až ji Pán začne mučit, ale Pán se pomalu svlékl také donaha,
sedl si k ní a chladně jí sáhl na poštěváček. Lída na něho tázavě upřela oči a vzápětí ji Pán začal intensivně dráždit.
Od začátku dráždění Lída přemýšlela, co si na ni Pán přichystal, přemítala o tom, jak by ji mohl mučit, když tady
k tomu nic nemá, a jak moc ji to bude bolet. Docela ji to vzrušovalo, takže poměrně brzo a rychle překonala onu
hluchou fázi a pozvolna se s očima poslušně upřenýma do očí Pána poddávala svému stoupajícímu pohlavnímu
vzrušení. Stále čekala, že Pán najednou rázně její dráždění přeruší a začne ji mučit, ale Pán jí dál s úsměvem rychle
dráždil na poštěváčku a volnou rukou střídavě na obou prsních bradavkách.
Najednou Lída zjistila, že se začíná přibližovat do extase. Znejistěla, protože s ní Pán prozatím vůbec nic neudělal
a jen ji pořád nádherně dráždil. Upřela mu prosebně pohled do očí, kterým mu jasně říkala „vemte si mě už a
pořádně mě zmučte!“, ale Pán dělal, že nic nevidí. Zanedlouho tedy sebou odevzdaně škubla, aby Pán viděl, že už
upadla do extase, rázně rozhodila nohy a s pohledem do jeho očí se začala v krajní rozkoši nadzvedávat v rozkroku.
Vzápětí ji rozkoš ovládla úplně, z posledních sil dala Pánovi zřetelně najevo svůj první orgastický stah a pak se
před ním na letišti začala divoce svíjet v nádherných křečích obrovského orgasmu…
Pán ale nechal odeznít v jejím nahém těle jen první prudké stahy, pak rázně ucukl rukou a vykřikl
„Klekni si nade mě!“ a když se tělem stále prudce cukající Lída začala namáhavě zvedat, přikázal jí „Obráceně!“
Nahá Lída se uprostřed orgasmu obrátila a klekla si rozkročmo do posice „69“ rodidly přímo nad Pánovy oči.
„Hoň mi ho!“ poručil jí Pán přísně a prsty obou rukou jí silně rozevřel úplně mokré docukávající přirození. Nahá
Lída mu začala okamžitě honit vztyčený penis a opírala se v předklonu o letiště jen předloktím levé ruky.
Pán si přitom stále víc roztahoval její stydké pysky, až sebou začala Lída vzrušeně škubat. Jak jeho rozdráždění
stoupalo, tím víc jí je roztahoval oběma rukama od sebe, až měla hrázku napnutou k prasknutí. Zatímco mu široce
rozkročená Lída usilovně honila rukou penis, začal jí roztahovat přirození tak silně, že ji to začalo bolet.
„A teď si ho vem do pusy!“ vykřikl rozdrážděný Pán. Lída si poslušně zasunula jeho penis do úst a začala mu ho
vášnivě zpracovávat jazykem, Pán jí ovšem okamžitě trhnul stydkými pysky od sebe tak prudce, že ji to příšerně
zabolelo a i s jeho penisem v puse tlumeně vykřikla.
Pán za chvíli upadl do extase a rázně jí roztáhl stydké pysky od sebe až na doraz, Lída se začala bolestí bezmocně
svíjet, ale dál mu dráždila v ústech penis. Hrázka jí úplně zbělela a naběhlý poštěváček jí mezi krajně roztaženými
stydkými pysky stál jako svíčička.
Vzápětí jí Pán začal prudce stříkat do pusy semeno a přitom jí trhal pysky od sebe tak, že jí málem natrhl hrázku.
Lída si téměř mimo smysly vyndala z pusy jeho dostříkávající penis a začala bolestí z plna hrdla příšerně řvát,
přitom mu vystříkla do obličeje pár kapek moči.
Když Pán dostříkal, uvolnil bolestivé roztažení jejích rodidel, dal jí mezi stydké pysky pod poštěváček pusu a
zeptal se „Tak jak se ti to líbilo?“
„Úžasné… strašně mě to vzrušilo… i ta bolest mi byla příjemná… i když jsem řvala…“
„Ty snad ještě budeš masochistka…“ vydechl Pán a dal jí další velkou pusu mezi roztažené stydké pysky.
„To snad ne,“ ohradila se Lída, „ty vzrušuje právě jen ta bolest, mně spíš to, že si mě takhle úplně berete…“
„Otoč se zpátky ke mně!“ požádal ji Pán.
Lída se otočila, spokojeně se k němu přivinula, něžně ho políbila na ústa a polohlasně řekla „strašně vám děkuju
za to mučení, za rozkoš… i za tu, co jsem z toho mučení měla…“ a začala ho vášnivě líbat na ústa.
Pán ji něžně hladil po vlasech a snažil se jí polibky opětovat.
Nahá Lída štěstím slastně přivírala oči.
Po chvilce se jí však Pán vytrhl a pravil „Pojď si ještě na chvilku sednout do obýváku, zakouříme si…“
Sedli si, zapálili a Pán oběma nalil koňak.
„Ty jsi ale opravdu strašně krásná i mezi těma nohama…“ pravil náhle Pán a Lída se stydlivě zapýřila.
„Ty ji máš takovou zvláštně estetickou… i na pohled… prostě ti sedí k tvojí nádherné tvářičce… teprve dnes jsem
si to naplno uvědomil…“ rozplýval se Pán chválou.
„To si ale člověk vybrat nemůže…“ vydechla nahá Lída a ucucla si koňak.
„Já vím, s tím se prostě musí někdo narodit…“ pokýval Pán hlavou, „ale měla by ses o ni pořádně starat, abys tam
časem nějak neonemocněla… nebo aby se ti s ní něco nestalo, víš, jaké jsou dneska nemoci…“
„Musíme se o ni starat oba,“ pravila Lída, „ale vy se mi o ni, pokud vím, staráte pořádně…“
„To je ale teprve chvilka… musíš o ni dbát… a při každém problémku jít hned k doktorovi, abychom si s ní ještě
dlouho pořádně užili… a dělala nám radost…“
„Já vám slibuju, že se o ni od teďka začnu pečlivě starat,“ řekla nahá Lída odhodlaně, „zatím jsem ji považovala
za něco nedůležitého… tím spíš, že nechci mít děti…“
„Ale já opravdu nechci, abys s ní někdy něco měla…“ řekl Pán a obrátil do sebe další koňak.
„To byste mi s ní… nebo na ní… nemohl dělat ty příjemné věci… třeba jako před chvilkou…“ zachvěla se Lída.
„Tobě se to doopravdy tak líbilo?“ zeptal se jí Pán s nepředstíraným údivem.
„Jistě,“ pohlédla na něho samozřejmě Lída, „taky proto jsem si vás našla…“
„Abych s tebou takhle zacházel?“
„Ano, taky právě proto…“ podívala se mu nahá Lída pevně do očí.
„Tak to tě se mnou čekají ještě pěkné věci…“ prohlásil Pán vzrušeně.
„Tak mi na ni ještě aspoň dejte pusu…“, típla Lída cigaretu a postavila se nahá před něho, Pán si ji trošku roztáhl,
když ji hezky políbil přímo na poštěváček a Lída spokojeně hlesla „je vidět, že mne máte opravdu rád…“
„Tak dopij koňak a jdeme spát,“ pobídl Pán Lídu, hodil do sebe zbytek a vstal.
Když si vedle sebe lehli v ložnici na letiště, Lída řekla „Když jste si mě tak bolestivě roztahoval, já jsem cítila, že
je to z lásky…“
„Prosím tě, vždyť já jsem byl tak rozdrážděný, že jsem na to vůbec nemyslel…“
„Tím spíš…“ špitla Lída a dala mu v tmě velkou pusu.
„Prosím tě, nemluv už o tom…“ snažil se Pán změnit téma hovoru.
„Proč? Pro mě je právě to strašně důležité…“
„Co je důležité?“ zpozorněl Pán.
„Ne, že mi to děláte, ale proč mi to děláte…“
„Jak to myslíš?“
„Vy mi to totiž neděláte jen kvůli sobě, abyste z toho mněl požitek jenom vy …“
„No, to bych byl primitivní sadista…“ zachvěl se nechutí Pán.
„Vy mi to děláte hlavně proto, abych cítila, že jsem jenom vaše… a že mne máte rád…a to se mě líbí…“
„No… já už jsem prostě takový nenormální… perverzní…“
„Já přitom jasně cítím, že mne chcete… že o mne strašně stojíte… že mně máte rád…“ a vzrušením polkla, „a
proto se vám s takovou radostí odevzdávám…“
„A já když vidím, co si necháváš s rozkoší ode mne líbit, taky cítím, že tě chci…“
„Já jsem pevně odhodlaná dovolit vám úplně všechno… snad i kdybyste mě tam chtěl vážně poranit…“
„Na přirození?“
„Tam vás to přece láká nejvíc… sám jste mi to říkal…“ a dala mu zase pusu, „a navíc já nechci mít děti… takže
to vlastně k ničemu nepotřebuju…“
„Ale poranit tě tam rozhodně nechci…“ skočil jí Pán do řeči.
„Kdybyste o mě opravdu moc nestál,“ pokračovala vzrušeně Lída, „přece byste mi to nedělal… to byste nechtěl
ode mne důkazy, že jsem skutečně jenom vaše… protože byste je ani nepotřeboval… k čemu?“
„To jsem si ani neuvědomil… že to tak bereš,“ vyhrkl Pán překvapeně, „ale je to pravda…“
„A já jsem přitom šťastná, že je chcete právě ode mne… a jenom ode mne… takže vám je ráda sama podávám…“
Pán ji něžně pohladil po vlasech a hezky ji políbil.
„A už vůbec byste to nedělal takhle… sadisti to pokud vím, dělají úplně jinak…“
„To jistě… nějaké to ovazování prsů, až ti zmodrají, to by mě vůbec nebavilo…“
„Já to cítím, proto vás tak miluju…“ a dala Pánovi vášnivou pusu, „a že by to na těch mých docela dobře šlo…“
Pán se nadzdvihl a začal jí líbat na prsa „Takovým nádherným kozičkám bych nikdy tak primitivně neublížil…“
„To už jsem taky pochopila…“ řekla věcně Lída.
Pán mezi líbáním Lídiných krásných prsů něžně brnkal konečky prstů o jejich vztyčené bradavky…
„Ale je to přece krásné,“ zavrněla nahá Lída pod Pánovými polibky, „to byl můj největší sen, usínat s vědomím,
že o mne někdo skutečně stojí, že patřím jenom jemu… vedle něho… třeba právě i po mučení… a vzájemně se před
usnutím hezky hladit… a ohmatávat…“
Lída blahem zavřela oči. Pán ji ještě chvíli hezky líbal po těle, ale náhle začala nahá Lída spokojeně oddychovat.
Pán si lehl vedle ní, dal jí něžnou pusu na tvář, Lída ho v polospánku objala kolem ramen a za chvíli oba usnuli…
***
Pán se probudil už o půl sedmé a opět měl vztyčený penis, protože se mu chtělo strašně čurat.
Vstal, došel si na WC, a když se vracel, Lída se probudila. Penis však mu už ochabl.
„Nechtěla bys mi to zase hezky udělat?“ usmál se Pán, „na dobré ráno…“
„Ráda… když jste se o mně včera večer tak hezky postaral a vyhověl mi…“ pravila vděčně nahá Lída, posadila se
a něžně mu sáhla na ochablý penis.
Po chvilce, co si s ním Lída rafinovaně hrála, se začal Pánův penis pomalu zvětšovat. Když se Pánovi penis úplně
vztyčil a ztvrdl, dala mu na něj Lída spokojeně pusu, pohlédla Pánovi do očí a začala mu ho pomalu honit rukou.
„Natoč se zase trošku ke mně, miláčku, ať ti tam vidím…“ vyzval ji vzápětí Pán, jehož vzrušení rychle stoupalo.
Lída vsedě roztáhla nohy a vycenila se mu, ale v šeru jí tam Pán moc neviděl, takže jí tam začal aspoň vzrušeně
hmatat rukou a roztahovat jí stydké pysky. Lída ho soustředěně pozorovala a spokojeně se usmála, když Pán sebou
stoupajícím rozdrážděním zřetelně škubnul.
„Chtěl bych teď vystříknout vzhůru…“ napnul se Pán, když se začínal pomalu blížit k vyvrcholení.
„Mám vám ho tak nastavit?“ hlesla Lída, zrychlila dráždění a Pán jí rázně zahýbal rukou v roztažených rodidlech.
„Nech mě vystříknout co nejvýš… a co nejdál…,“ vyrazil Pán už těsně před extasí, „jak to uděláš, je tvoje věc…“
„Jsem vaše poslušná otrokyně,“ zašeptala polohlasně Lída a nastavila mu penis mírně nahoru.
„Už… budu…“ vykřikl najednou Pán v extasi, „ty jsi skvělá…“
Lída poslušně vystupňovala pohyby do maxima, Pán najednou vyrazil „áách…“ a začal mohutně stříkat semeno
velkým obloukem do výšky. První velká dávka dokonce nahlas pleskla až o zeď za letištěm…
Lída pozvolna ukončila jeho dráždění a začala ho láskyplně líbat a hladit…
Pán pomalu dostříkával. Semeno mu většinou dopadávalo už jen na břicho.
„No ty jsi tak nádherná otrokyně… a milenka… a už po takové krátké době…“ vzdychal slastně Pán, když se
postupně uklidňoval a Lída ho stále něžně hladila, občas i přes pozvolna ochabující penis.
Pán ji ještě několikrát hezky pohladil v rozkroku, pak odtáhl ruku a vyčerpaně oddychoval.
„Neměla bych to semeno z té zdi nějak otřít?“ zeptala se Lída starostlivě.
„Ne…“ odtušil Pán, „až zaschne, stejně ho nebude vidět…“
„Ale že jste ho tam ještě měl…“ pousmála se uznale Lída.
„To víš… s tebou mi to vůbec nějak líp funguje…“ vydechl Pán, pohladil ji, pak vstal a šel se oholit.
Lídě se začínalo u Pána nesmírně líbit, takže se zatím dala do přípravy snídaně, i když byla mezi nohama docela
mokrá, rychle postavila na čaj a na kávu, pak rozklepla vajíčka a začala dělat omeletu, a zatímco se smažila, rozlila
do sklenic na stole pomerančový džus.
Když se Pán vrátil z koupelny, oblékl se, sedl si ke stolu, Lída před něho postavila kávu a začali snídat. Pán se ale
najednou rozvzpomněl „já mám teď brzo narozeniny… padesát,… nechceš je jít se mnou někam oslavit?“
Lída polkla a s úsměvem řekla „Proč ne… když mě sebou vezmete…“
„Šli bychom do nějaké luxusní restaurace… třeba do Obecního domu… a tam bychom to pořádně oslavili…“
„Já jsem v nějakém takovém podniku taky ještě nikdy nebyla…“ řekla Lída smutně.
„Mně by se nejvíc líbilo, kdybys tam mohla se mnou sedět takhle úplně nahá…“ zasnil se Pán a napil se čaje.
„To bych se asi hrozně styděla…“ sklopila oči Lída.
„A ostatní hosté asi neudrželi…“ usmál se Pán, „zato by se tam ten večer silně zvýšila tržba…“
„To bychom tak potřebovali u nás…“ dala si Lída do pusy další sousto, „ale nesměli by k tomu použít mně…
„Nahá mladá žena se ani v takovém podniku jen tak nevidí,“ dobíral si Lídu Pán, „a navíc tak krásná…“
„Ale když odejdeme ještě v použitelném stavu, teda aspoň trochu střízliví, můžeme to doslavovat u vás doma…“
„Samozřejmě, to už budeš úplně nahá…“ pochválil ji Pán za dobrý nápad.
„A vy se na mě budete dívat a občas mě hezky osahávat…“
„Taky bych ti mohl vpravit koňak do pochvy… třeba tou umělohmotnou injekční stříkačkou… pochopitelně bez
jehly… hezky vleže, když budeš roztažená na stole…“
„Vy máte nápady…“ vykulila oči Lída.
„A potom bys vstala, rozcvičila se, aby se ti to tam v pochvě pořádně promíchalo… a já bych to pak z tebe pil…“
rozohnil se Pán, „třeba slámkou…“
„Co si na mě ještě vymyslíte?“
„Mohl bych ti taky strčit do zadečku rumovou pralinku… to bys pak krásně voněla…“
„Koukám, že vás ty nápady nepřejdou…“
„Dokud je na tobě neuskutečním…“ prohlásil Pán významně.
Nahá Lída se při té představě zachvěla vzrušením a znova zvlhla.
„Můžeš si vůbec představit větší a lepší dárek pro mě k narozeninám?“
„Pokud to berete takhle…“ zamyslela se krátce Lída, „pak asi ne…“
„Tak teď vážně, kde se sejdeme?“ optal se Pán.
„To záleží na vás…“ řekla Lída, vy máte ty narozeniny…“
„Třeba v šest hodin odpoledne zase pod koněm u Musea,“ navrhl Pán.
Lída se potutelně usmála „v tom momentě bych měla stát u vás v bytě nahá před vámi připravená k výcviku…“
„Tak ten výcvik přeložíme až na úterý… doufám, že nás nebude po tom flámu moc bolet hlava…“ řekl Pán bez
velkého přemýšlení.
„Vy ale asi nikdy nepijete přes míru, jak jsem vás už trochu poznala… jako ti ožralové u nás…“ usmála se Lída.
„Jen dokud z toho mám požitek, vnímatelný střízlivou hlavou…“ prohlásil důrazně Pán.
„Já taky moc nepiju, a když tak něco dobrého…“ vydechla Lída.
„To si pak radši zase pořádně zařídíme doma… střízliví, abychom z toho něco měli…“
„Vy jste opravdu skvělý… prostě ideální muž…“ dojídala Lída, „a s takovým já si ráda zařádím…“
„Tak v pondělí v šest večer pod koněm,“ dojedl Pán, „ale v úterý se připrav na dlouhý namáhavý výcvik… bude
to trvat asi dlouho do noci, a nevím, jestli potom nebudeš unavená… na to, že půjdeš hned ráno do práce…“
„Nějak to pro jednou vydržím,“ řekla Lída, „hlavně na mě neberte žádné ohledy…“
„Jsi ještě mokrá?“ zeptal se jí za chvíli Pán, když nahá Lída po snídani myla nádobí.
„Trochu…“ zrudla Lída.
„A nechtěla bys ještě…“
„Docela ano…“ připustila Lída rozpačitě.
„Nemůžeš přece ode mne odejít jen tak… pojď ještě na chvilku do ložnice…“, vzal ji Pán za ruku a odvedl ji
zpátky do ložnice. Lída si bez jakýchkoli rozpaků lehla a beze studu se před Pánem na letišti roztáhla.
„Jsem vaše…“ vydechla vzrušeně v představě následujícího požitku.
Pán k ní přisedl, a protože bylo ještě dost času, začal si s ní rafinovaně pohrávat na přirození, druhou rukou občas
na prsech. Lída přitom vzrušeně sykala slastí…
Pak jí Pán něžně sáhl přímo na poštěváček a začal jí ho pomalu mnout. Lída rozkoší vydechla a začala se oddaně
poddávat dráždění, zanedlouho vcelku hladce překonala hluchou fázi a začala se před Pánem na letišti občas škubat
stoupajícím rozdrážděním…
Za chvíli Lída upřela oči na Pána, otevřela pusu a začala se chvět v očekávání nástupu extase. Pán ji přes smyslně
pootevřená ústa lehce políbil a vystupňoval její dráždění na nejvyšší míru. Nahá Lída náhle prudce rozhodila nohy,
s pohledem na Pána bezmocně vykřikla „Už!“, vyhodila rozkrok vzhůru a za několik okamžiků se začala s očima
oddaně upřenýma na něho před ním celá divoce zmítat v obrovských orgastických stazích.
Z rozevřeného rozkroku jí při každém stahu vystříkla krůpěj milostné rosy mezi nohy až daleko na letiště…
Když nejprudší stahy jejího těla opadly, Pán ukončil její dráždění a Lída před ním pomalu docukávala. Jakmile
toho byla schopná, s pohledem ještě pořád upřeným do očí Pána vydechla „To byl zase orgasmus…“
„A co jsi toho při něm nastříkala…“ řekl Pán a něžně ji políbil na ústa.
„Asi jsem tam toho už zase moc měla…“ povzdechla si roztažená Lída, „a před vámi mi to jde tak dobře ven…“
„Můžeš se na to podívat, až vstaneš… úplná potopa…“
„Nezlobte se…“ vydechla Lída rozpačitě.
„Ale já se přece vůbec nezlobím…“ pohladil ji Pán po vlasech, „naopak, už se těším, jak se mi na tom bude
krásně spát…“
„Snad to do večera uschne…“ hlesla Lída stydlivě.
„Možná, že tě pak budu z toho před usnutím i trochu cítit…“ usmál se Pán.
„Nejraději bych vám to hned vyprala…“ řekla Lída nespokojeně.
„To bych ti za to musel hrozně nařezat,“ pravil Pán přísně, „takhle mne připravit o požitek…“
Lída zmlkla, ale pak zasněně vydechla „To jsem nevěděla, že budu mít tolik požitku jako vaše otrokyně…“
„A já s tebou taky ne…“
„Už nikdy nechci stříkat jinak… než vzepnutá s roztaženýma nohama… ani když budu sama…“
Pán jí opět dal hezkou pusu.
„Že já si připadám před vámi úplně nahá a roztažená tak normálně…“ zafilosofovala si Lída, „jakoby to byla ta
nejpřirozenější věc na světě…“
„No konec konců, co je na tom nepřirozeného?“
„Odporuje to morálním zásadám…“ hlesla Lída.
„Maloměšťáckým…“ odsekl Pán, „buď ráda, že jsi je překonala,… není ti tak líp?“ a roztáhl jí úplně přirození.
„Je…“ přiznala Lída spokojeně, „obzvlášť s vámi… i když se do mě díváte… je vidět, že o mne máte zájem…“
„Když ty jsi tak hezká, milá, příjemná… a nemorální… jedinečná,“ a hezky se na Lídu usmál, „prostě jediná na
světě…“ a něžně ji políbil přímo mezi pysky do roztažené mokré kundičky, a pak ji v ní dvakrát olíznul jazykem.
Nahá Lída sebou znova cukla rozkoší…
Pak jí Pán jemně přejel rukou přes bříško a přes obě bradavky, a řekl „Ale teď už bys měla asi vstát…“
Lída zjevně nerada vstala a odešla se sprchovat do koupelny.
Z koupelny si došla pro oblečení do pokoje a začala se v kuchyni před Pánem pomalu oblékat. Pán přitom dopíjel
kávu, kouřil a pozoroval Lídu, jak si před ním obléká nejdřív podvazkový pas a punčochy, potom trochu smyslně
kalhotky, podprsenku, pak si nazula střevíčky a navlékla si přes hlavu šaty, připnula si hodinky, nasadila náramky a
řetízek s broží na krk, a nakonec znova odešla do koupelny se učesat, nalíčit a namalovat rty.
Z koupelny už Lída vyšla zase nádherně upravená.
„No ty jsi opravdu to nejkrásnější stvoření na světě,“ vyhrkl Pán nadšeně.
„A vaše oddaná otrokyně…“ opět se na něho s úsměvem podívala Lída.
Pán vstal, odešel spolu s ní do předsíně, přezul se a znova se hezky políbili. „Zavoláš zase?“
„Samozřejmě, nevydržím to už bez vás ani den…“ vydechla Lída, „strašně mi chybíte…“
Krátce po osmé vyšli, Pán zamkl byt a šli spolu opět k metru, tam si znova dali letmo pusu a Lída šla na tramvaj,
Pán na metro. Večer mu Lída opět volala, že ho má hrozně ráda a těší se na pondělí…
OSLAVA PÁNOVÝCH NAROZENIN (Po – 6.10.)
Sešli se opravdu přesně v šest hodin pod Museem, Lída byla opět naprosto perfektně upravená a krásná, kromě
kabelky držela malou taštičku. Pán ji nadšeně pochválil a pak spolu šli dolů Václavským náměstím k Prašné bráně
do Obecního domu do luxusní restaurace, kde měli v rohu reservovaný stolek.
Když se usadili, číšník přinesl jídelní lístek, zapálil svíčku a Pán vybral aperitiv a předkrm, potom s Lídou dlouho
vybírali polévku a hlavní jídlo. Za chvilku číšník přinesl aperitiv a předkrm, Pán objednal zbytek, přiťukl si s Lídou
na další padesátku a dali se do jídla. Číšník zanedlouho přikvačil s polévkou, a když ji dojedli, předložil před oba
hlavní chod. Lída ale nebyla na takové porce zvyklá, už po předkrmu prohlásila, že je docela plná, a tak s hlavním
jídlem, mimochodem výborným, dlouho zápasila, nakonec trochu nechala, rozvalila se na židli, beze studu se
odvázaně pohladila po břiše a pokoušela se dopít Pepsi Colu.
Číšník pak přinesl každému dvě decky vína a zákusek. Vstali, přiťukli si, Lída Pánovi upřímně pogratulovala,
políbili se a Lída sáhla pro taštičku s dárky, číšník mezitím donesl oběma kávu.
Na předávání dárků si nechala Lída zvlášť záležet, nejdřív vytáhla luxusní pánský krém na holení, potom velikou
bonboniéru a nakonec k obrovskému překvapení Pána čtyři malé kovové jehlice, evidentně jí samotnou zabalené
v igelitovém obalu.
„Kde jsi proboha sehnala ty jehlice?“ vyhrkl Pán.
„Když se člověk opravdu snaží, sežene všechno…“ usmála se Lída.
„Já už je sháním několik měsíců…“
„Zmínila jsem se před kolegyní v práci a ta mi je nabídla, že už je chtěla vyhodit.“
„Dneska už nikde nejsou, ale pamatuju si, jak na nich dřív babička pletávala třeba ponožky…“
„No, to se asi tak dřív dělalo…“
„Víš, co s nimi budu dělat já, na co je potřebuju?“ zeptal se Pán.
„To nevím…“
„Tvůj nádherný močový otvůrek si o to doslova říká…“ prohlásil Pán a Lída zrudla.
„A neporaníte mě tam?“ vydechla za chvíli vzrušeně, když si představila, jak jí tam Pán pomalu zasunuje jehlici.
„Právě jen těma jehlicema ne,“ řekl věcně Pán, „čímkoli jiným bych si tak jistý nebyl…“
Lída na něho vzrušeně pohlédla a mírně zvlhla.
Pomalu jedli zákusek, ovšem Lída s ním už měla nesmírné obtíže, protože byla úplně plná. Pak si zapálili, dopili
víno a popíjeli kávu, Lída si ovšem už musela odskočit. Pán mezitím zaplatil, aniž by Lída byť jen vzdáleně zahlédla
kolik, dopili kávu, kolem půl desáté vstali a protože se chtěli trochu provětrat, šli od Obecního domu pěšky kolem
Bílé Labutě na Florenc na metro.
Pán vzal Lídě taštičku, Lída se do něho hned před Obecním domem oddaně zavěsila a Pán cítil, jak se celá chvěje
tichým vzrušením. Když šli po Poříčí kolem Annonce, Pán dostal nápad, jak použije bonboniéru, a řekl Lídě
„Tu bonboniéru jsi mi taky neměla kupovat…“
„Proč? Časem ji přece sníte, já vám když tak pomůžu…“
„To víš, že ji budu jíst já… s tvojí dopomocí…“ řekl Pán tajemně. Lída mlčela.
Kolem čtvrt na jedenáct došli k Pánovi, ten odemkl a galantně pustil Lídu dovnitř jako první.
Lída si opět odskočila a pak se chvilku v předsíni pečlivě česala. Pán mezitím taky odskočil, rozsvítil v obýváku,
pustil z rádia příjemnou hudbu, nalil do skleniček víno, vedle položil dárky a rozbalil bonboniéru.
Lída se po vstupu do obývacího pokoje zastavila a řekla „Když máte ty narozeniny, tak to se před vámi musím
svlékat tak, abych se vám přitom opravdu líbila…“ a rozepnula si první knoflíček na šatech u krku.
„Počkej,“ zarazil ji Pán, „já si tě osvítím… postav se sem,“ ukázal na volný prostor uprostřed pokoje a namířil na
ni reflektor.
„Chtěla bych, abyste na mně viděl, že jsem opravdu vaše naprosto poddajná otrokyně…“ řekla polohlasem Lída,
pootevřela ústa, pohlédla Pánovi odevzdaně do očí a začala si rozepínat šaty…
Pán s překvapením zahlédl úplně novou eroticky dráždivou černou podprsenku.
„Ty máš krásné prádlo…,“ vydechl obdivně, zatímco Lída už odhazovala šaty a začala se před ním smyslně
kroutit v bocích, „kde jsi ho koupila?“
„V sexy-shopu…“ vydechla Lída, „kvůli vám…“, zula si střevíčky a začala si odepínat hodinky.
„Můžu si dnes nechat na sobě ty šperky?“
„To víš, že jo…“ řekl Pán, „dneska není výcvik…“
Lída odložila hodinky a začala si s pohledem dráždivě upřeným na Pána rozepínat podvazkový pas.
Odepnula si punčochy, pomalu si je stáhla, pak smyslně odhodila pas a začala si s tázavým pohledem na Pána
rozepínat podprsenku. Černé erotické prádlo dráždivě kontrastovalo s její nádherně sametovou pokožkou…
„Ty jsi opravdu překrásná,“ pravil nadšený Pán, „to se nedá ani říct slovy…“
Lída bravurně odhodila podprsenku a Pán uviděl, že už má vzrušením úplně naběhlé a vztyčené bradavky…
Pak si polonahá Lída vyzývavě zasunula prsty pod horní lem kalhotek, pootočila se k Pánovi bokem a smyslně se
olízla. Brož na krku se jí ve světle reflektoru zářivě zablýskala. Potom se začala před Pánem dráždivě prohýbat
v bocích a pokaždé si stáhla kalhotky o kousek níž, až jí Pán zahlédl horní okraj ochlupení.
„Jsem vaše otrokyně… a chci být před vámi pořád úplně nahá…“ zašeptala pak vzrušeně, rázně si stáhla kalhotky
dolů, hodila je pod nohy Pánovi, vzpažila ruce nad hlavu a vypnula mu vstříc vztyčené bradavky…
Pán jí nadšeně zatleskal.
„Líbilo se vám to?“ zeptala se Lída, než si přisedla k Pánovi. Byla úplně nahá, jen na krku měla krásnou brož…
„Bylas přitom nádherná…“ pochválil ji Pán, „jako ostatně vždy… ale teď obzvlášť…“
„Já jsem si to dnes celé dopoledne doma před zrcadlem nacvičovala…“ přiznala se Lída.
„Napadlo by tě to někdy… třeba o prázdninách?“ zeptal se jí Pán s úsměvem.
„Ano…“ vydechla upřímně Lída a sedla si, „dokonce jsem na to docela často myslela…“
Pán jí nabídl cigaretu a oba si zapálili. Lída si napila vína, a když položila sklenku zpátky na stůl, Pán ji vybídl
„Sedni si zase… neslušně, ať ti na ni dobře vidím… máš ji tak krásnou…“
Lída s úsměvem široce roztáhla nohy.
„Tak teď jsi zase moje nádherná otrokyňka,“ pochválil ji Pán, sáhl jí do rozkroku a něžně ji tam pohladil.
Nahá Lída se spokojeně zachvěla, potáhla si z cigarety a napila se vína.
„Tys mi dala ještě jeden krásný dárek, a možná že si to ani neuvědomuješ,“ řekl potom Pán významně.
„Opravdu si nejsem ničeho takového vědoma…“ řekla nahá Lída udiveně.
Pán sáhl do psacího stolu a vytáhl velkou obálku, pomalu ji roztrhl a vytáhl z ní tlustý svazek fotografií.
„To jsou ty moje… necudné fotky?“ zeptala se Lída.
Pán přikývl a začali si je společně prohlížet. Postupně narazili na nádherný akt nahé Lídy s dráždivě otevřenými
ústy, tu si položil Pán stranou, a za chvíli na fotografii její úplně roztažené kundičky s vyceněným poštěváčkem.
„Tak tyhle dvě fotky dám do rámečku, který pověsím spolu s tvojí otrockou přísahou tady na stěnu, tenhle tvůj
krásný akt vpravo, tvoji kundičku vlevo a pod nimi bude tvoje přísaha…“
„Kterou si přepíšete na počítači…“ řekla vzrušeně nahá Lída.
„Ne, nebudu ji přepisovat, jak jsem zamýšlel původně…“ prohlásil Pán, „zůstane napsaná tvou vlastní rukou, to je
věrohodnější… a dráždivější…“
Pak si Pán dlouho obdivně prohlížel onu druhou fotku Lídina úplně roztaženého přirození.
„Na té jsou ti vidět kousíčky stehen a celé ochlupení, pak samozřejmě úplně roztažená kundička včetně naběhlého
poštěváčku, částečně i pootevřený vhod do pochvy a podívej… to je nádherné, pod napnutou hrázkou je ti krásně
vidět celé perineum a nádherný zadní otvor… no prostě balada…já snad budu při pohledu na tenhle kus tvého
tělíčka onanovat…“
Nahá Lída se červenala studem a zároveň obrovskou rozkoší, že se Pánovi tak líbí…
„Pod plexisklo si dám tuhle velkou fotku tvého nádherného naběhlého poštěváčku těsně před orgasmem, který
jsem ti fotil z bezprostřední blízkosti… nanejvýš tak z patnácti centimetrů…“ prohlásil nadšeně Pán.
Nahá Lída se zachvěla studem a rozpačitě se napila vína.
„A další fotkou, kterou si dám na psací stůl pod plexisklo, je tahle…podívej…“ a Pán ukázal Lídě záběr, na
kterém byla úplně roztažená těsně potom, co přerušil její dráždění v posledním okamžiku před nástupem orgasmu,
těsně předtím, než její rozkoš překonala onen „spouštěcí bod“, včetně výrazu její tváře, a pak jí se slovy „a tuhle si
tam dám také,“ ukázal fotku její stříkající kundičky, na které byly zřetelně patrné dvě matně bílé kapky, jak jí z ní
letí vzduchem ven…
„Tuhle tvoji další velkou fotku si dám do rámečku nad psací stůl na stěnu, a tuhle do stojánku na něj…“ ukazoval
nahé Lídě postupně její fotografie.
„Já sem snad už radši ani nepůjdu… asi se budu strašně stydět, když tady budu všude tak vystavená…“ otřásla se
Lída studem, „uvidí mně tady spousta cizích lidí…“
„Tak zaprvé, sem nikdo nechodí, a už vůbec ne bez předhlášení, a za druhé, kdyby sem přece jen někdo přišel,
není problém ty fotky zakrýt nebo schovat, a zatřetí, nejsi na těch fotkách podepsaná, a za čtvrté tě nikdo nezná…“
ujišťoval Lídu Pán.
„Nanejvýš bude vidět, jak jsme oba nesmírně perverzní…“ usmála se Lída ulehčeně.
„Do toho nikomu nic není, já se o druhé taky nestarám…“ odsekl Pán a zase nahou Lídu něžně pohladil.
„A co uděláte s ostatníma fotkama?“ zeptala se Lída zvědavě.
„Na ty jsem koupil velké album, které si zamknu do šuplíku v psacím stole,“ řekl Pán, „a vždycky, když po tobě
zatoužím, třeba proto, že tě delší dobu neuvidím, budu si tě prohlížet aspoň na fotkách…“
To se Lídě docela líbilo a tak dala Pánovi pusu.
Pán vstal a se slovy „aby sis nemyslela, že je na tobě míním použít hned dneska,“ uložil kovové jehlice do
zásuvky sekretáře, „na ty máš ještě dost času, až budeš dobře vycvičená…“
Lída se při představě, co jí s nima bude jednou dělat, zřetelně zachvěla…
Pán potom na chvilku odešel, vzal si z komory třešňový kompot a malou sklenici s půlenými švestkami, pak ještě
chvíli hledal, ale našel už jen čínskou plechovku s ananasovým kompotem, k tomu si vzal malou koktailovou
průhlednou lžičku a slámku, vrátil se do pokoje, otevřel skleničky s kompoty, ananasový kompot otvírákem a
k překvapení nic netušící Lídy všechno položil na velký stůl.
Pak si vzal rozpitý koňak a vytáhl ze zásuvky pět injekčních stříkaček bez jehel v průhledných obalech. Lída
ztuhla…
„Ty mi jednou dala sestra, když byla v nemocnici…“ řekl Pán na vysvětlenou jakoby nic, „jsou ještě úplně
sterilní…“
Roztrhl na jedné obal, pořádně si stříkačku prohlédl a vyzval Lídu, aby se mu roztáhla na velkém stole.
Nahá Lída vstala z křesla a s malou dušičkou ulehla na stůl, potom oddaně roztáhla nohy.
Pán k ní přistoupil, znova ji hezky pohladil, pak jí sáhl jemně na poštěváček a začal Lídu dráždit. Lída se před
ním začala poddávat pomalu stoupajícímu vzrušení, náhle však sebou cukla a vyhrkla
„A na co máte… všechny ty… věci?“
„Neboj se, nic zlého se ti se mnou nestane…“ řekl klidně Pán a začal ji navíc dráždit volnou rukou na bradavkách.
Nahá Lída vcelku bez problémů překonala hluchou fázi, a když už byla rozdrážděná natolik, že jí to v rozkroku
hlasitě čvachtalo, Pán najednou dráždění rázně přerušil, před očima prudce vydrážděné Lídy naplnil injekční
stříkačku koňakem, zasunul jí naplněnou stříkačku hluboko do pochvy a pak ji do ní pomalu vyprázdnil. Vzrušená
Lída se viditelně zachvěla, ale pak prohlásila „To je docela hezké, příjemně mně to tam chladí…“
„Nechceš naplnit ještě jednou?“ zeptal se jí Pán.
„Klidně…“ hlesla roztažená Lída a podívala se Pánovi hezky do očí.
Pán si znova natáhl koňak do stříkačky a naplnil Lídě pochvu podruhé.
„Ještě… to je to hezké…“ usmála se spokojeně rozevřená Lída. Vzrušení už jí opadlo, ale mokrá byla ještě dost…
A Pán jí naplnil pochvu ještě potřetí…
Potom si Pán vzal z bonboniéry velký čokoládový bonbon naplněný koňakem a vyzval Lídu
„Zvedni hezky nožičky, koťátko…“ a když Lída zvedla nohy, pobídl ji „a malinko se vyceň…“ a začal jí presovat
bonbon do konečníku.
Moc mu to nešlo, protože otvor byl malý a navíc ho Lída podvědomě stahovala, takže kladl značný odpor, ale
přesto se Pánovi po určité době povedlo jí do něho bonbonem proniknout a zasunout jí ho dovnitř. Vklouzl jí tam
jako malina a dírka se jí za bonbonem okamžitě úplně uzavřela…
„Tak můžeš dát nožičky zase dolů…“ řekl Pán potom roztažené Lídě, a když spustila nohy na stůl, pochválil ji
„Hodná holčička… neukápla z pochvy ani kapičku…“
Pán promnul Lídě krátce poštěváček a začal jí postupně naplňovat pochvu, nejdřív jí tam vložil pár kompotových
třešní, potom jí tam zasunul několik větších půlených švestek, nakonec tam už musel poměrně silou zatlačovat
kousky ananasu a pohlédl vzrušeně na Lídu „Příště ti tam dám nějaké čerstvé ovoce…“
„Hlavně ne chilli papričky…“ vydechla Lída, které se Pánovy nápady začaly docela líbit, „nebo feferonky…“
„Ty až přespříště…“
Přípravu koktailu v Lídině pochvě Pán dokončil tím, že jí tam vtlačil lžičku a všechno v ní důkladně promíchal.
„Teď bys měla miláčku vstát a trochu sebou zatřepat, aby se to v tobě opravdu pořádně promíchalo…“ řekl Pán.
Nahá Lída s jeho dopomocí opatrně vstala a začala před ním podle jeho strohých povelů s úplně plnou pochvou a
bonbonem v konečníku poslušně cvičit.
„Co vy si na mně ještě nevymyslíte…“ hlesla v pauzičce během cvičení.
„Jsi otrokyně?“
„Ano… zašeptala nahá Lída.
„Tak neprotestuj, bumbat svůj koktail budeš taky…neboj se, já ti rád trochu dám…“ usmál se na ni Pán, „ale
nekapej mi na koberec…“ napomenul ji přísně, když jí během cvičení náhle vytrysklo z pochvy několik kapek.
„Promiňte, pane…“ omluvila se Lída.
„To nic,“ mávl rukou Pán, přistoupil k ní a vyzval ji „Teď tady přede mnou uděláš stojku… neboj, já ti přitom
pomůžu…“
Nahá Lída odevzdaně vzpažila ruce a pokusila se vzepnout do stojky, ale nohy jí zůstaly uprostřed, takže jí je
musel Pán rychle zachytit a pomoct jí je zvednout vzhůru.
„Roztáhni ty nožičky!“ vyzval ji Pán, a když je Lída nesměle poroztáhla, křikl na ni „no úplně!“ a Lída je ve
stojce hezky napnuté poslušně roztáhla do maxima. Tím samozřejmě doslova nabídla Pánovi perfektní pohled na své
krásné přirození, a protože se jí ve stojce porozevřely stydké pysky, dokonce i mezi ně. Pán ji chytil za roztažené
nohy a s požitkem si její rozevřený rozkrok zblízka prohlížel.
„Jsi nádherná…“ vydechl nadšeně, zasunul jí prst do pochvy a pak si ho labužnicky olíznul, „je to výborné…“,
pak Lídu ve stojce ještě několikrát poplácal přes podbřišek a řekl „tak půjdeš zase dolů…“
Zatímco jí dával záchranu, nahá Lída seskočila a Pán jí pomohl ulehnout zase na stůl.
„To bude pochoutka…takový šejkr nikdo nemá…“ prohlásil Pán, když si Lída lehala na stůl.
Lída se hlasitě zasmála a po ulehnutí na stůl zase roztáhla nohy….
Pán si všiml, že bonbon se v její zadní dírce už zřejmě rozpouští, protože jí začal z konečníku pomalu vytékat
pramínek čokolády smíšené s koňakem. Vzal si zkušebně slámku, zasunul ji Lídě do pochvy a ochutnal.
„No to je lahůdka…“ zvolal nadšeně a začal z Lídy s požitkem cucat koňak. Lída se opět spokojeně zasmála.
Pán si vzal lžičku a začal Lídě vybírat z pochvy kousky ovoce, Lída přitom sebou občas cukala, protože se jí
okraje lžičky občas nepříjemně zařezávaly do okrajů pochvy, Pán si však na ovoci vytahovaném z její pochvy před
ní labužnicky pochutnával a občas jí přitom jemně mnul poštěváček. Lída si pomyslela „kdyby nás teď přitom
někdo viděl…“, ale kupodivu byla nesmírně spokojená a snad i šťastná.
Pán se nabídl Lídě, aby taky ochutnala. Lída vleže otevřela pusu a Pán jí do ní lžičkou vložil kousek ovoce
namočeného v koňaku a její vlastní šťávě.
„Že to není špatné?“
„Docela dobré… vy máte fantastické nápady…“ usmála se Lída.
Pán jí vášnivě políbil na zalepený poštěváček. Přitom si všiml praménku vytékajícího jí ze zadní dírky a začal jí
dírku náruživě lízat jazykem.
„Ty jsi tak sladká…“ pochutnával si Pán nadšeně, „nejlepší milenka na světě…“ a snažil se jí ústy vysát ze zadní
dírky koňak s čokoládou, „chutnáš mi výborně… ve všem…“ a náruživě jí olizoval konečník a okolí jazykem.
Nahá Lída se před ním na stole poslušně roztahovala a ve tváři jí probleskoval spokojený úsměv.
„No to je úplná hostina…“ řekl Pán a opět jí s požitkem olízl zadeček.
Lída si pomyslela, to je zajímavé, že já se před ním už ani trošku nestydím a dokonce je mi to strašně příjemné…
„Vynikající… škoda, že nemůžeš ochutnat…“ pravil Pán a nakonec jí dírku poctivě vylízal.
Pak jí dal zase dlouhou pusu na lepkavý poštěváček, začal vyjídat lžičkou z Lídiny pochvy kompot a střídavě z ní
slámkou vysával koňak.
„Lepší než v tom Obecním domě… tohle tam nepodávali…“, hrábnul jí lžičkou do pochvy a nabídl jí „Nechceš
zase ochutnat?“
„Chci…“ řekla jeho otrokyně a otevřela pusu. Pán do ní jí znova vložil kousek ovoce s koňakem a její šťávou.
„Ten koňak smíchaný s tvojí milostnou šťávou je opravdu vynikající, konec konců u tak krásné mladé ženy to ani
jinak být nemůže,“ pravil Pán, když jí zase chvíli vysrkával z pochvy onu zvláštní směs, pak jí začal opět vytahovat
lžičkou z pochvy další a další kousky ovoce a dával střídavě jeden kousek do pusy sobě a druhý Lídě.
Když byla Lídina pochva prázdná, Pán ji pro jistotu důkladně prohmatal rukou a řekl „Jsi úžasná otrokyně… a
milenka…, já tě za to musím nějak odměnit…“ očistil jí pečlivě pusou poštěváček a začal ji na něm usilovně
dráždit. Lída sebou ale vzápětí zakroutila „mně už se chce zase čurat…“
Pán utnul její dráždění a přísně pravil „tak pojď a načuráš mi do vína…“
„Cože?“ zděsila se Lída, „a vy to pak budete pít?“
„Nevíš, co je dobré… vstávej!“
Lída poslušně vstala, ale pak vyhrkla „ne, to absolutně nepřichází v úvahu, tak perverzní zase nejsem…“
„Jsi otrokyně?“ uzemnil ji Pán.
„Jsem… ale tohle dělat v žádném případě nebudu…“
„Budeš to pak pít ty nebo já?“
„No tak dobře…“ kapitulovala opět Lída a odevzdaně se rozkročila.
„Ale ještě si tam něco nech, budeš mi do toho vína postupně dočurávat…“
Pán jí nastavil pod rozkrok velikou sklenici a Lída do ní vzápětí začala plným proudem čurat. Za chvíli sklenice
málem přetekla, Pán vykřikl „Dost!“ a Lída rázem utnula.
„Chce se ti ještě?“
„Jenom trošku… to už klidně vydržím…“
„Tak si pojď sednout… zakouříme si zase…“ vybídl ji Pán a nalil si trochu její moči do vína, „jsi hodná…“
Lída pohlédla na Pána, který si právě napil a ošklíbla se „je to nechutné…“
„Co je nechutné?“ zvýšil Pán hlas, „že chci mít v sobě taky něco z tebe? Ty když mi spolkneš semeno, tak se
s požitkem hladíš po bříšku…“ pohlédl na ni pátravě, „a to je v podstatě to samé…“
„Ale je to prý zdravé…“
„Tak ty mi polykáš semeno, abys byla zdravá?“ vykřikl Pán, „Já blbec myslel, že z lásky…“
„Mně vaše semeno strašně chutná… protože vás mám šíleně ráda, takže vám ho polykám jen z lásky…“
„Jinak bys mně hrozně zklamala, že bych snad brečel…“ zasmušil se Pán, „anebo se s tebou rovnou rozešel…“
Lída zmlkla. Pán se znova s chutí napil a pak si dolil do vína její moč.
„Dobře, když piješ moč někoho jiného, dejme tomu, že ti to moc dobré připadat nemusí, ale vlastní močí je ještě
nedávno léčila polovina Ruska a dnes jich je ještě jistě taky dost…“
„To jsem nevěděla…“ hlesla Lída a podívala se na Pána se zájmem.
„Moč je totiž z devadesáti procent tvoje krevní plasma… zdůrazňuju tvoje krevní plasma, kterou ti nikdo jiný
nedá, ani nevyrobí…“ začal Lídě vysvětlovat Pán, „když krvácíš, není ji kde vzít…“
„To má každý člověk jinou?“
„Jo, proto je to nejdůležitější složka tvojí krve… a nenahraditelná…“ pravil dále Pán, „dokonce existuje zvláštní
obor alternativní medicíny,“ upil si Pán opět vína, „urinoterapie…“
Pán dopil víno a tak si znova dolil, pak do toho vyprázdnil poslední zbytek Lídiny moči ze skleničky.
„Já piju tvoji moč z lásky, protože tě mám rád… a chci mít v sobě trošku z tebe…“ podíval se hezky na Lídu, „a
myslel jsem, že budeš taky ráda, že mi tak chutnáš…“
„To je od vás opravdu hrozně milé,“ znova se ušklíbla Lída ironicky.
„Opravdu to nechceš zkusit, vždyť to bude tvoje vlastní moč…“
„Ne…“ zašklebila se umíněně Lída.
„Tak mi tam aspoň ještě trošku načurej… otrokyňko…“
„Že bych to tedy zkusila?“ usmála se najednou Lída nejistě.
„Tak mi tam ale musíš nejdřív zase trochu načurat…“
Lída vstala, rozkročila se před Pánem a Pán jí nastavil pod rozkrok skleničku. Lída ji zase skoro plnou načurala.
„Mám ti tam teda trošičku ukápnout?“ pohlédl na ni tázavě Pán, „Opravdu jenom trošičku… pár kapek…“
Lída kývla hlavou a Pán jí nalil do vína trošku její ještě teplé moči, pak jí dolil mnohem víc sobě.
„Přiťukneme si?“ pohládl pak na ni tázavě a Lída mu beze slova nastavila číši.
„Tak na tvoje zdraví a naši lásku…“ pozvedl Pán svoji, přiťukli si a pak se oba napili.
„Není to tak hrozné,“ prohlásila uznale Lída, „dolijte mi ještě…“ a Pán jí dolil, tentokrát mnohem víc.
Lída se opět napila, nedůvěřivě zamlaskala a pak se usmála, „vždyť je to docela dobré…“
„Tak vidíš, máš dát na zkušenějšího…“
Znova se napili, Lída si víno se svou močí dlouze vychutnávala a pak vesele řekla
„Tak takový koktail jsem ještě nepila…“
„To jsou konečně jednou pořádné narozeniny,“ řekl potom Pán, „sedím si tady v naprosté pohodě s úplně nahou
krásnou mladou ženou… pomalu ještě dívkou… navíc otrokyňkou…“ a Lída zčervenala, „a ona mi dává kousek
sebe, svého nádherného tělíčka…“
„A ještě je přitom spokojená…“ dodala Lída a napila se.
„Načurej mi ještě…“ vyzval nahou Lídu Pán, dopil a napřáhl prázdnou skleničku, „já tě teď chci ochutnat
opravdu, bez vína…“
Lída bez řečí vstala, rozkročila se před Pánem a načurala mu plnou číši své teplé moči. Pán číši vesele pozvedl
„Tak na zdraví…“ a s pohledem do Lídiných očí ji naráz vypil…
„Ještě lepší než s vínem…“ řekl, když položil prázdnou skleničku na stůl, „chutnáš opravdu skvěle…“ a nahá
Lída se jen šťastně usmála…
Pán si nalil znova víno a dolil ho Lídinou močí z velké sklenice. Bylo už hluboce po půlnoci a na Lídu začínalo
působit víno, když ho pila se svou močí, téměř ho nevnímala, protože to bylo jako střik. Ale byla veselá, stále si
dolévala a oba spolu s Pánem popíjeli. Netrvalo dlouho a musela načurat velkou sklenici znova…
„Dneska nepůjdeš asi dlouho spát…“ podíval se Pán rozjařeně na Lídu.
„To by byla docela škoda,“ řekla Lída, „když je nám spolu tak dobře…“ a znova se napila.
Za chvíli řekla „mně se vůbec strašně líbí dělat s vámi perverzní věci…“
„Ty myslíš, že spolu děláme perverzní věci?“ zbystřil pozornost Pán.
„Docela ano, nebo ne?“
„Ty myslíš, že když člověk dělá něco, co se mu líbí a co nikomu neškodí, že je to perverzní jen proto, že to
většina považuje za… no, nenormální? Já jsem přece já a ne někdo druhý…“
„To bysme nemohli spolu prakticky dělat vůbec nic…“ uznala Lída, „ne jenom pít víno s močí…“
„Je třeba asi rozlišovat, co je perverzní a co zvrácené… to je přece obrovský rozdíl. Mně připadá třeba zvrácený
vynucený sex, který je naopak v mnoha takzvaných normálních vztazích běžný… případně surový sex, co provozují
s takovou oblibou primitivní sadomasochisté, nebo sex s dětmi…“
„… nebo se zvířaty…“ hlesla Lída a otřásla se.
„Třeba takoví homosexuálové mi vůbec nevadí, i když sám k tomu nemám sebemenší sklony a je mi to dost
protivné…“ řekl potom, „už ta představa, že bych měl sáhnout vzrušeně na zarostlého chlapa…“
„To u nás se nad nimi lidi dost ošklíbají…“ pravila nahá Lída. Pán se znova napil.
„Za to třeba pít vlastní moč mi připadá ode dneška docela vzrušující…“ zčervenala Lída.
„Holt budeš zdravá…“ udělal si Pán.
„Jste protivný…“ pohlédla Lída na Pána vyčítavě.
„To, co spolu děláme a co nás vlastně ze začátku tak spojilo, by jistě spoustě lidí taky připadlo nenormální…“
Lída přikývla „já vím, taky mi to trvalo, než jsem vás našla…“ a za chvilku odevzdaně navrhla
„Příště můžeme pít třeba zase vaši moč…já bych i k tomu byla už docela ochotná… a líbilo by se mi to…“
Pán překvapením vykleštil oči „můžeš to zkusit třeba zase o svých narozeninách…“
„Dobrý nápad…“ uculila se nahá Lída.
Pán se na ni pozorně podíval a viděl, že už je mírně přiopilá. Chvíli spolu ještě popíjeli svůj speciální koktail,
Lídě se však začaly zavírat oči a kolem druhé hodiny v noci nakonec v křesle usnula.
Pán za chvíli Lídu jemně probudil a odvedl ji nahou v polospánku do ložnice, kde ji uložil na letiště, nakonec ji
hezky pohladil, zhasnul, svlékl se a ulehnul vedle ní. Za chvilku spali oba…
***
Kolem čtvrté ráno se Lída probudila a chtělo se jí čurat. Došla si tedy na záchod, a když zase ulehla, nemohla
dlouho usnout. Chvíli se na letišti vedle Pána převalovala, pak si dodala odvahy a vzrušeně mu sáhla mezi nohy na
penis. Pán se za moment taky probudil a Lída si mu s penisem začala bez ostychu hrát…
Pán se vzápětí probral a vzrušeně se přitulil k Lídě, „ty jsi tak hodná…“ a penis mu zakrátko vztyčil.
„Vy jste na mě hodný pořád…“ hlesla Lída a začala mu penis rychle honit…
Pán se za chvíli začal škubat rozkoší „ty jsi ale opravdu perverzní… ve čtyři ráno…“
„To máte jako můj další dárek k narozeninám…“
„Ale ty už jsou pryč… ty jsem měl včera…“
„Já vám to ale budu dělat pořád… kdykoliv budete chtít, i když nebudete mít narozeniny…“
„Teď mi to ale musíš vzít do pusy… miláčku… a nechat si do sebe všechno nastříkat…“
„Já vím, jak to mám dělat oslavenci… navíc u otrokyně je to povinnost…“ řekla Lída, hezky Pána políbila a
zrychlila.
Za chvíli se Pán vzepnul, rozhodil nohy a začal zvedat rozkrok. Lída mu nastavila široce otevřená ústa nad špičku
penisu a Pán jí vzápětí začal prudce stříkat do pusy obrovské dávky horkého semene. Lída je pomalu nestačila ani
polykat, ale nesmírně ji to rozpálilo, cítila, že je mezi nohama už zase úplně mokrá…
Když Pán dostříkal, Lída mu náruživě vysála z penisu poslední zbytky semene, pak si penis vyndala z pusy a ještě
mu několikrát olízla žalud jazykem.
„Bylo to hezké?“
Pán se na ni vděčně podíval.
„Měl jste tam toho tentokrát strašně moc… asi po tom včerejšku…“ řekla Lída a pohladila ho po chloupkách.
„Když tys večer tak rychle usnula…“ vydechl Pán.
„Ale teď jsem vám ho vysála do poslední kapičky a všechno jsem spolykala… takže vás mám zase kousek
v sobě…“ řekla šťastně a pohladila se spokojeně po bříšku.
„Ty tam toho taky asi dost máš…“ řekl Pán a sáhl jí mezi nohy, „vždyť jsi tam zase úplně mokrá, lehni si!“
Lída si lehla a oddaně se roztáhla, Pán jí okamžitě sáhl na poštěváček a začal ji usilovně dráždit.
Za chvilku Lída překonala hluchou fázi a začala sebou vzrušeně škubat
„Asi jsem to taky moc potřebovala… jste na mně opravdu hodný…“
„Doufám, že zase vystříkneš hodně milostné šťávy… já bych se jí taky chtěl napít…“
„Tak si mi před ni lehněte… třeba se mi podaří vám stříknout do pusy…“ řekla už prudce rozdrážděná Lída.
Pán si kleknul před letiště, nastavil hlavu před její rozevřený rozkrok a dál ji dráždil seshora prsty na poštěváčku.
„Řekni mi, než budeš…“
Zanedlouho Lída vykřikla „Připravte se… otevřete pusu…“ a vzápětí sebou znova prudce cukla, rozhodila nohy a
nadzdvihla rozkrok. Pán jí přitiskl pusu až na přirození a rychle ji úplně otevřel…
Vtom sebou Lída mohutně škubla a vystříkla Pánovi do pusy dávku milostné šťávy, pak se zase dlouho svíjela
v obrovských orgastických stazích a dál stříkala Pánovi do pusy svoji milostnou rosu, kterou Pán náruživě polykal…
Jakmile Lída dostříkala a její orgastické stahy začaly pozvolna opadávat, Pán vstal, lehnul si zase vedle ní a začal
ji vášnivě líbat.
„Ty jsi moje nejmilejší holčička…“ přejel jí prstem po tváři.
„A otrokyně, které je s Pánem až neskutečně krásně…“ docukávala sebou Lída.
„Ta tvoje šťáva je taky dobrá…“ prohlásil potom Pán, „škoda, že ji nemůžeš nastříkat do vína…“
Lída se zasmála „leda, že byste mi přitom držel to víno přímo před ní…“
„Někdy bychom to mohli zkusit…“ usmál se Pán a dal Lídě zase velkou pusu.
Ale Lídu její orgasmus zjevně nesmírně vyčerpal, protože začínala zase občas přivírat oči. Pán ji tedy ještě chvíli
něžně hladil po nahém těle, pak ji přikryl a hladil ji po vlasech, nakonec si lehl vedle ní, položil jí ruku do rozkroku
a zakrátko už zase oba tvrdě spali.
***
Probudili se až krátce před polednem, Pán si došel, pak se oblékl a šel si pro noviny, Lída si došla po něm, dala si
pro povzbuzení ještě stopku koňaku a pak byla chvíli v koupelně. Pán se vrátil a přinesl celozrnné rohlíky, Lída
udělala čaj, pro Pána ještě kávu a oba se nasnídali; Lída prý jedla celozrnné rohlíky poprvé v životě.
Pán potom Lídu hezky políbil a četl noviny, Lída se dala do přípravy oběda.
Když začala nahá Lída kolem druhé hodiny nosit oběd na stůl, Pán nadšeně vykřikl „Kuřecí řízky s hranolkama,
to já mám strašně rád…“ a když Lída donosila, přitáhl si ji nahou k sobě, sehnul se a hezky ji políbil na chloupky.
„Jsou z polotovarů, našla jsem je v mrazáku…“ hlesla nahá Lída a sedla si ke stolu.
Po obědě si dali znova kávu, pak se Lída oblékla a šli spolu nakoupit. Kromě běžného nákupu, kdy Lída koupila
mimo jiné velkou veku a spoustu dalších věcí na chlebíčky, vybrali v cukrárně několik zákusků a Pán láhev pravé
skotské whisky. Nakonec strávili dobu v drogerii, kde si Lída dlouho vybírala kosmetiku, mimo jiné novou rtěnku,
přičemž jí Pán potutelně navrhl, aby si s ní někdy hezky namalovala i okraje velkých stydkých pysků.
Lída samozřejmě zčervenala, ale pak oddaně řekla, že to někdy zkusí…
Domů se vrátili po čtvrté hodině, Lída se samozřejmě opět ihned svlékla donaha a Pán jí přísně zakázal vstup do
obývacího pokoje „tam už nesmíš ani nahlédnout…“
Lída to Pánovi jako jeho poslušná otrokyně slíbila a šla nahá do kuchyně dělat chlebíčky, Pán zatím šel připravit
pokoj k jejímu výcviku.
Pak se šla Lída důkladně vykoupat a přitom cítila, že už začíná vlhnout, „musím před Pána předstoupit po tom
včerejším mejdanu zase úplně čistá,“ umínila si a tak se poctivě myla především na intimních místech. Když asi po
půl hodině vystoupila z vany, ošetřila si celé tělo dezodorantem, nanesla si na obličej pleťovou masku a začala si
před zrcadlem upravovat účes. Pak si masku odstranila a začala se líčit, především si zdůraznila obočí a krásné
dlouhé řasy, nalakovala si nehty na rukou i na nohou, pak si potřela tvář pleťovým mlékem a jemně se napudrovala,
celá se jemně naparfémovala, přičemž se dlouho věnovala nejen podpažním jamkám, ale především rozkroku a
prsům, vytrhla si z podbřišku pinsetou několik samostatně rostoucích chloupků a pečlivě si podbřišek učesala.
Potom se zase vrátila nahoru, definitivně si dokončila úpravu vlasů, pečlivě si namalovala rty oblíbenou rtěnkou,
nasadila si kolem krku řetízek s malým srdíčkem a nakonec se před zrcadlem celá pozorně prohlédla.
Byla se svou vizáží docela spokojená, „snad se budu Pánovi líbit… to se na mně zase s požitkem vyřádí…“
Pán mezitím připravoval obývací pokoj, po úpravě velkého stolu si přinesl na stoleček mezi křesly k vázičce
minerálku, Pepsi Colu a zákusky pro Lídu, na stolek u velkého stolu rozložil potřeby k výcviku a lubrikační krém.
Potom se šel připravit sám, z prádelníku v ložnici vytáhl čistou bílou košili a uvázal si novou hezkou kravatu,
kterou si s Lídou nedávno koupil, přezul se do nových černých mokasínů, které si pořídil speciálně pro Lídin výcvik
a ve kterých proto nemínil jít nikdy ven, pak se v ložnici před zrcadlem hezky učesal a navoněl se na krku a
v podpaždí pánským parfémem. Vrátil se do obývacího pokoje, a protože do šesti hodin zbývalo ještě dost času,
vytáhl si ze zásuvky zápisník a začal si znova číst poznámky, co má s Lídou dneska všechno nacvičit. Bylo toho
dost, „dneska si jen tak hned lehnout nepůjdeš, budeš ráda, když to stačíme do půlnoci, ale zastříkáš si… a jsem
zvědav, jak to zvládneš po včerejšku…“ mluvil v duchu s Lídou, a přitom kouřil jednu za druhou.
Nahá Lída se zatím v koupelně pečlivě připravovala.
Po dokončení přípravy přešla Lída těsně před tři čtvrtě na šest podle předchozího příkazu Pána do bývalého
dětského pokoje, kde zcela nahá čekala již úplně připravená na svůj vstup před Pána, nervózně kouřila poslední
cigaretu a roztržitě těkala očima po dětských výtvorech, rozvěšených na stěnách.
Najednou si uvědomila, že je mezi nohama už zase mokrá…
DRUHÁ LEKCE – Út 7.10.
Těsně před šestou hodinou nahá Lída vstala, prohrábla si stydkou rýhu, aby měla chloupky esteticky upravené,
přešla do předsíně, postavila se před dveře do obývacího pokoje, rozdráždila si prsní bradavky, a když se jí vztyčily,
několik okamžiků počkala, přesně v šest hodin večer otevřela dveře, vstoupila do pokoje před Pána a vypnula se
před ním s nádherně vztyčenými bradavkami do Pozoru.
„Můj Pane, vaše oddaná nahá otrokyně vám hlásí, že je připravená k výcviku…“ prohlásila poslušně.
„Nevím, zda může Pán říkat své otrokyni, že je nádherná…“ řekl obdivně Pán.
„Chci se vám líbit… a taky dnes podat jako vaše otrokyně maximální výkon…“ řekla oddaně úplně nahá Lída.
„Odevzdáváš mi celé tělo, zejména pohlavní orgány, prsy a břicho?“ zeptal se jí pak formálně Pán.
„Ano…“ vydechla vzrušeně Lída.
„Jsi vzrušená?“
„To bych řekla… už zase skoro teču…“ vydechla nahá Lída a pohlédla Pánovi odevzdaně do očí.
„Postav se před stůl a vypni se!“ přikázal jí opět přísně Pán.
Nahá Lída přešla ke stolu, stoupla si před něj do Pozoru a vypnula vztyčené prsní bradavky proti Pánovi…
„Čekám na vaše rozkazy a chci, abyste se dnes na mně pořádně vyřádil… jsem vaše…“
„Na tak krásné otrokyni si dám opravdu záležet…“ řekl Pán a zavelel Lídě „Pozor!“
Nahá Lída se před Pánem oddaně vypnula.
„Na povel Napni se! se rozkročíš a celá se napneš s rukama nad hlavou napnutýma až po konečky prstů…“
Lída na něho upřela oči.
„Napni se!“
Lída se bleskově rozkročila, rázně hodila ruce nad hlavu a napnula se vstoje před Pánem s rukama napnutýma po
špičky nalakovaných nehtů…
„A teď se na povel Uvolni se! zase zřetelně uvolníš… ale nezapomeň, že jsi pořád v Pozoru…“ řekl stroze Pán, za
okamžik jí zavelel „Uvolni se!“ a nahá Lída poslušně připažila a uvolnila se.
„Tak ještě znova… Napni se!“ a nahá Lída opět vylétla rukama vzhůru.
„Uvolni se!“ a Lída se zase uvolnila a připažila.
„Pohov!“
Nahá Lída vstoje pokrčila koleno, tak jak se to kdysi učila v tělocviku.
„Pozor!“ vykřikl na ni vzápětí Pán nečekaně, ale nahá Lída se opět bleskově vypnula. Zduření prsních bradavek jí
začínalo opadávat.
„Pohov!“ zavelel jí zase Pán za chvilku a prohlásil „Tak to by ti už docela šlo, ale uvidíme, až budeš nastoupená
ke krutému mučení…“
Lída sebou viditelně cukla…
„Ale to bude ještě za dlouho…“ řekl Pán.
„Já bych chtěla, aby to bylo už brzo…“ vydechla zjevně vzrušená Lída a v tom ucítila mezi stydkými pysky
novou dávku milostné rosy, „chtěla bych vám dokázat, že jsem vám opravdu úplně odevzdaná…“
Pán vstal a jako naschvál jí rázně mezi stydké pysky hrábl prsty.
„Koukám, že ani nebudeš potřebovat přimazat,“ usmál se.
„To opravdu ne…“ hlesla Lída.
„Lehni si na stůl a roztáhni se!“ přikázal jí Pán přísně, „To už jsem tě snad naučil…“
Nahá Lída ulehla na stůl, odevzdaně roztáhla nohy, vzpažila ruce za hlavu a s pohledem vzhůru se před Pánem
poslušně vypnula.
„Tak teď už to bylo lepší než posledně,“ procedil Pán mezi zuby, „zdá se, že ti ta přísnost svědčí.“
„Ano… buďte na mně hodně přísný, mně se to líbí,… a navíc mne to hrozně vzrušuje,“ vydechla Lída a vycenila
mu přirození.
„Ale ještě si to dneska párkrát pro jistotu zopakuješ,“ pravil stroze Pán.
„Tak se přede mnou hezky vzepni… Pozor!“
Nahá Lída na stole bleskově sevřela svaly zadnice a vypnula Pánovi vzrušené přirození.
„A teď se přede mnou na stole ještě celá napneš, ale nohy necháš roztažené,“ pravil Pán chladně, „připrav se…
napnout tělo!“
Lída se napjala od chodidel až po konečky prstů na rukou a oddaně hleděla na Pána, jestli je spokojen.
„Uvolni se!“ zavelel jí vzápětí Pán a pravil „Teď mi vypneš kundičku, ale nohy přitom nemusíš mít roztažené do
maxima…“
„Ano…“ hlesla před ním na stole roztažená Lída a tělem jí zřetelně projel vzrušený stah…
„Vypni se!“ a nahá Lída mu poslušně vypnula vstříc své mokré přirození.
Pán jí na něj krátce sáhl a přitom jí zajel několika prsty do pochvy.
„Ty jsi pořád tak nádherně mokrá…“ a s rozkoší si prsty olízl…
Chvilku nechal nahou Lídu otrocky vyceněnou a pak najednou vykřikl „Uvolni se!“
A nahá Lída se bleskově uvolnila…
„Tak si to ještě párkrát zopakujeme, abys dobře rozpoznala ten rozdíl mezi oběma povely,“ prohlásil Pán stroze a
pak nahé Lídě opakovaně velel „Napni se!“… „Uvolni se!“… „Vypni se!“… „Uvolni se…“
A Lída se poslušně napínala a vypínala…
„Budeš si to už pořád pamatovat?“
„Ano, pane…“
„Já si tě z toho ještě občas vyzkouším…“ pravil Pán, zavelel jí Pohov!“ a chvíli nechal Lídu ležet na stole bez
povšimnutí.
„Pozor!“ křiknul pak na ni najednou a nahá Lída se před ním na stole okamžitě vzepnula.
Pán k ní přistoupil, rázně jí roztáhl stydké pysky a chvíli si tam Lídu pozorně prohlížel.
„Už jsi tam zase hezky červená… a docela mokrá… vzrušuje tě to?“
„Jsem vaše…“ hlesla Lída.
Pán se napřímil, přísně se na ni podíval a pak jí náhle položil ruku na břicho. Lída se napnula a upřela mu pohled
do očí, Pán jí začal za okamžik jemně přejíždět dlaní ruky po těle a druhou jí mnul mezi prsty prsní bradavky.
Nahá Lída vzrušením pootevřela ústa a znova sebou vzrušeně zacukala.
„Teď jsi zase neuvěřitelně krásná…“ řekl Pán a pomalu jí sjížděl rukou po těle do rozevřeného rozkroku.
Lída v očekávání doteku Pánovy ruky na svůj poštěváček hlasitě vydechla, ale Pán se zastavil rukou v ochlupení.
Vzrušená Lída opět hlasitě vydechla, tentokrát určitým zklamáním.
Pán se jí začal prsty rafinovaně probírat chloupky. „To je jiný sex, než vstoje za hospodou…“
Lída na něho vděčně pohlédla „jste skvělý…“
Pán jí pomalu přejel rukou mezi nohy do slabin a tak, aby se jí sebeméně nedotkl stydkých pysků, ji tam začal
něžně hladit konečky prstů.
„Ty jsi tam tak nádherně bílá… je vidět, že se tam moc neopaluješ…“
„Tam mně zatím viděla jen maminka, pan doktor… a teď vy…“ vydechla oddaně Lída.
„A ti mužští, co jsi s nima dřív chodila?“
„Ty to nezajímalo…“
Pán tam Lídu ještě několikrát něžně pohladil a sjel jí několika prsty na vnitřní strany stehen.
„Ty jsou taky takové jemné… a hlaďoučké…“ řekl obdivně Pán a hladil Lídu po stranách stehen poblíž přirození,
pak ji na obě stehýnka jemně políbil. Lída poslušně držela, mírně se usmívala a netrpělivě sebou občas škubala.
Naběhlý poštěváček jí výrazně čněl mezi stydkými pysky a doslova prosil, aby si ho Pán už konečně všiml.
Pán se jí ale vrátil slabinami do ochlupení a začal se v něm Lídě opět rafinovaně prohrabávat. Lída už zase
mohutně tekla… i poševní otvor měla malinko porozevřený… snad ještě od Pánových prstů před chvilkou…
Náhle jí Pán rychle sjel rukou dolů na poštěváček a začal ji na něm intensivně dráždit.
Nahá Lída doslova vykřikla rozkoší a upřela pohled nad sebe do stropu.
A v tomto okamžiku začala její tvrdá drezura…
***
Za chvíli Pán řekl „chovej se naprosto přirozeně… jako správná otrokyně… uvolni se… a snaž se mi dávat najevo
celým tělem, jak jsi vzrušená… a jak tvoje rozkoš stoupá… ať to na tobě dobře vidím…“
Lída na něho pohlédla a hezky se usmála „Děláte mi to nádherně…“
„Chci na tobě vidět to vzrušení i podle toho, jak se chvěješ… jak to v tobě vzrušením všechno cuká…jak se ti
chvěje břicho, boky, stehna, … a třeba i konečky prstů… a roztahuj mi podle stupně vzrušení ty nohy… tak…a
vyceň mi kundičku…“
V Lídě to občas stoupajícím vzrušením skutečně cukalo, a tak vypnula Pánovi přirození a se snažila mu dávat
svoje občasné mimovolní stahy viditelně najevo.
„No, polož se do toho přece, ať na tobě vidím, jak jsi mi odevzdaná, jak to vášnivě prožíváš a jaký požitek ti to
působí,… roztahuj ty nohy,… napni ruce za hlavou a dívej se mi hezky oddaně do očí…“
Lída slastně poroztáhla nohy, napnula ruce a pohlédla oddaně na Pána, „Jsem celá úplně vaše…“
„Ještě mi dávej víc najevo ty mimovolní stahy, které ti občas projedou celým tělem… vědomě je přede mnou
trochu zesiluj… ať je na tobě taky jasně vidím…“
Nahá Lída začala slastí přivírat oči, ale Pán ji vzápětí přísně pokáral „Nesmíš zavírat oči, musíš si pořád jasně
uvědomovat, kdo jsi, kde jsi a co se s tebou děje…“
„Já jsem si to jen tak vychutnávala…“ špitla Lída omluvně.
„Vychutnávat si to můžeš jindy, ale při výcviku ne…“
Lída široce otevřela oči a dívala se přímo nad sebe, zatímco Pán jí dál usilovně dráždil poštěváček.
„Já chci být vaše poslušná otrokyně…“
„A teď otevři pusu a zkus dýchat břichem přímo během dráždění…“ vybídl ji přísně Pán a nahá Lída otevřela pusu
a začala před ním na stole během dráždění dýchat břichem, přitom se mu občas podívala do očí, jestli je spokojen.
„No tak, napínej to bříško pořádně… hezky viditelně… ať vidím, že jsi moje otrokyně…“
Lída před ním usilovně dýchala a snažila se co nejvíc vypínat břicho.
„Dýcháš pěkně, doufám, že ti to zpomaluje rozdražďování…“ pochválil ji Pán.
„Trošku ano…“ hlesla Lída.
Pán jí dál dráždil poštěváček, ale za chvilku jí přikázal, aby dýchat břichem přestala a poručil jí, aby začala těkat
očima po pokoji, na televizor, nad sebe, na sekretář, na něho, pak nahá Lída na povel upřela během dráždění pohled
nehybně na stolek s počítačem, a protože jí Pán přestal velet, chvíli se na něj klidně dívala.
„Tu nehybnost očí udržuješ taky pěkně, to nám ten výcvik jde…“ opět ji pochválil Pán, „ale ještě u toho hezky
dýchej, abych i podle toho poznal, nakolik už jsi vzrušená…“
Nahá Lída otevřela během dráždění ústa a s pohledem stále nehybně upřeným na Pánův počítač začala dýchat
porozevřenou pusou. Pán jí dál ze všech sil dráždil poštěváček…
„Můžeš se přitom přidražďovat oběma rukama na bradavkách…“ řekl Lídě za chvilku Pán, „teď to máš ode mne
dovoleno… ať ti vzrušení rychleji stoupá…“
Lída otočila oči na Pána a s otevřenou pusou si začala oběma rukama poslušně třít bradavky.
„Já jsem vám tak oddaná… a je mi s vámi tak dobře…“
„Dýchej přitom zase chvilku břichem,“ vybídl ji stroze Pán.
A Lída začala během současného dráždění poštěváčku Pánem a bradavek prsů vlastníma rukama dýchat
otevřenou pusou i břichem.
„Jsi nádherná otrokyně…“ vydechl obdivně Pán.
„Jen vaše…“ vydechla oddaně Lída.
„A zase mi vědomě zdůrazňuj ty mimovolní stahy…“ připomněl jí Pán, „koukám, že už jsi docela vzrušená…“
Nahá Lída se mu podívala oddaně do očí…
„Úplně se uvolni, přestaň dýchat břichem, můžeš zavřít pusu a přestat si dráždit rukama ty bradavky,“ pravil Pán,
„ už je máš zase nádherně vztyčené… a usilovně se snažit budeš muset až za chvíli…“ a pohladil Lídu volnou rukou
po nahém bříšku.
„Jste na mně moc hodný…“ vydechla Lída a tělem jí zřetelně projel další mimovolný vztah pohlavního vzrušení.
„Zatím jsi pořád… odborně řečeno ve fázi excitace… u většiny žen ale potom přestane vzrušení jakoby stoupat…
taková jakoby hluchá fáze… znáš to taky?“
„Ano, ano, stává se mi to skoro pokaždé… na chvíli… znám to…“ zasténala vzrušená Lída, „ a vy už jste ji na
mně několikrát viděl taky…“ a vzrušeně napnula nahé tělo…
„Jakmile tu hluchou fázi překonáš, už je to lepší a vzrušení ti stoupá rychleji…“ pokračoval Pán ve vysvětlování,
„říká se tomu odborně fáze plató…“
„No jistě, když tu hluchou fázi, jak říkáte… překonám, jsem najednou mnohem vzrušenější…“ pravila napnutá
Lída, „a hned se mi to víc líbí…“
„Já tu fázi plató čistě soukromě dělím ještě na silné vzrušení, mohutné vzrušení a krajní vzrušení…“ řekl pak Pán,
„při silném je to sice už hezké, ale pořád ještě necítím blížící se orgasmus, při mohutném vzrušení se už orgasmus
pomalu začíná přibližovat a já to cítím…znáš to taky?“
„Teď si to uvědomuju,“ vydechla Lída, „takže to vlastně taky znám…“
„No a při krajním rozdráždění už cítím orgasmus jasně…“ pravil Pán, „to už se rychle blíží závěrečná extase…
ale to už ti snad nemusím ani vysvětlovat…“
„To je pak ten nádherný pocit, kdy jasně cítím, jak to na mně přichází…“
„Tak já se budu ze všech sil snažit, naučit tě si tu extasi vědomě prodlužovat,“ usmál se Pán na Lídu, „protože
jistě uznáš, že to stojí za to…“
Lída sebou rozdrážděně zacukala a vděčně upřela na Pána oči
„Tak vám děkuju, že jste mi pomohl tu hluchou fázi báječně překonat…“ a na důkaz sebou poprvé silně škubla…
„Měli bychom vymyslet přesný způsob, jak mi budeš vědomě zdůrazňovat okamžik, kdy se ti tu hluchou fázi
podaří překonat…“
„To by snad neměl být takový problém…“ vydechla už docela rozdrážděná Lída.
„Budeme o tom dneska oba přemýšlet, snad na něco přijdeme…“ řekl Pán.
„A pak budu napjatě očekávat, co se mnou začnete dělat…“ vydechla Lída vzrušeně.
„Teprve pak tě začnu opravdu vychovávat a něco tě učit… a někdy třeba trápit…“ řekl Pán, „předtím bys z toho
moc neměla…“
„Tak teď už můžete…“ špitla vzrušeně Lída, zatímco Pán ji dál usilovně dráždil.
„Zkus třeba pode mnou hezky zavlnit… rozkrokem… jako že už jsi hezky rozdrážděná…“
„Jak zavlnit…?“ vydechla drážděná Lída.
„No, to je jako pomalé přirážení…“ pravil Pán „to, co děláš během přirážení rychle, teď budeš dělat pomalu, tak
jakoby vláčně… a hlavně smyslně…“
Lída se zkusila pod prsty Pána pomalu zavlnit.
„No vidíš, jak ti to jde… vydrž… a ještě smyslněji…“ vybízel ji Pán, „a ještě se zkus přitom dívat na mne…“
Lída na něho oddaně upřela oči.
„A teď ti to na moment přeruším…“ řekl náhle Pán a ucukl rukou.
Lída se před ním na stole s očima upřenýma na něho smyslně vlnila dál…
Za pár vteřin Pán její dráždění zase obnovil a Lída se vzrušeně pousmála. Najednou na ni Pán přísně vykřikl „Vlň
se!“ a nahá Lída se před ním zase začala pod jeho prsty vlnit. „Smyslně! Ať vidím, jak jsi rozdrážděná…!“
Lída si tedy dala záležet, aby dala svému vlnění opravdu smyslný nádech a pootevřela ústa.
„A teď to zkus celým tělem, od hlavy až k patě… jakože jsi už prudce rozdrážděná…“
Lída to zkusila, ale moc jí to nešlo, protože se přitom nemohla opřít úplně roztaženýma nohama o stůl.
„Můžeš se přitom opřít chodidly roztažených nožiček o stůl…“
Lída se zapřela nohama o stůl a vlnila se na stole před Pánem skutečně celým tělem.
„Ještě i hlavou…“ vybídl ji Pán.
Lída se pokusila vlnit i hlavou…
Pán vykřikl „No, to je ono! A teď se ještě mi chvilkama dívej do očí!“
A nahá Lída se před ním oddaně vlnila, občas nakrátko upřela pohled Pánovi do očí, pootevřela pusu a Pán přitom
několikrát nakrátko přerušil dráždění jejího poštěváčku, jednou v takové kratičké pauze dokonce sáhl pro fotoaparát
a vlnící se Lídu se smyslně pootevřenými ústy vyfotografoval.
Asi za minutu Pán Lídě zavelel, aby s vlněním přestala a během pokračujícího dráždění poštěváčku se jí zeptal
„Bylo to namáhavé?“
„Moc ne…“ řekla drážděná Lída, „ale hotová bych přitom asi nebyla…“
„To je taky smysl veškerého sebepřemáhání, prodlužovat ti dobu rozkoše…“ pravil Pán.
„No vzrušená jsem ještě dost…“ hlesla nahá Lída a opět se pod prsty Pána zřetelně zachvěla.
„Tak si teď zkusíš přirozené sexuální reakce svého těla vědomě zesilovat…“ pravil Pán, „abych je na tobě dobře
viděl… jako že už jsi hodně rozdrážděná…“
Lída pochopila a začala před Pánem vědomě předstírat mohutné rozdráždění, vzrušeně sebou celá škubala, opět
otevřela ústa dokořán a začala přetrhávaně dýchat, na pokyn Pána mu přitom občas pohlédla do očí…
„No ty jsi krásná…“ vydechl Pán a zrychlil její dráždění.
„Jestli nechcete, abych už hodně brzo byla, tak toho musíme nechat…“ pronesla vzápětí vydrážděná Lída, „mne
to totiž nějak víc vzrušuje…“
„Tak ještě chvilku…“ rozhodl Pán, „až ucítíš, že by se mohl ohlásit orgasmus, okamžitě sama přestaň…“
Nahá Lída sebou tedy ještě chvilku před Pánem rozdrážděně reagovala celým nahým tělem, ale pak náhle přestala
a prosebně upřela oči na Pána.
Pán výrazně ztlumil její dráždění a hezky ji pohladil po vlasech. „Budeš opravdu vynikající otrokyně…“
„Už se to ve mně zase trochu uklidnilo…“ ohlásila Lída za chvilku Pánovi, aniž by ji o to předem požádal.
„Tak si přede mnou zase trochu zapřirážej!“
Nahá Lída začala rychle stahovat svaly zadnice a rytmickými rázy rozevřeného rozkroku usilovně přirážela proti
Pánově ruce.
„Tak ti to sluší…“ pochválil ji Pán a zrychlil její dráždění.
„To je pomalu sebepřemáhací tělocvik…“ vydechla poslušně přirážející Lída.
„Přirážej ještě rychleji…“ vybídl Lídu Pán, „a dej do toho víc energie, ať vidím, že už jsi pořádně rozdrážděná…“
Lída zrychlila přirážení, pohlédla na Pána a vydechla„Já se cítím tak nádherně odevzdaná do vašich rukou…“
Vzápětí začala vášnivě přirážet s pohledem do jeho očí ještě rychleji, že jí Pán stěží udržel prsty na poštěváčku a
postupně stupňovala intensitu přirážení téměř do extase.
„Nádherná otrokyně,“ vydechl Pán, „na tobě je jasně vidět, jak jsi mi oddaná… ani nevíš, co to se mnou dělá…“
Za chviličku jí ovšem Pán přísně zavelel „Zpomal!“
Roztažená Lída vykulila oči a neochotně přirážení zpomalila.
„A teď přirážej pomalu a smyslně,… a dívej se na mně…“ přikázal jí Pán.
Lída mu upřela pohled do očí a začala pod jeho prsty přirážet jakoby odevzdaně, přitom si dávala záležet, aby to
bylo dostatečně působivé a smyslné.
„A teď si představ, že tě za moment čeká kruté mučení… mezi nohama…“ vybídl ji Pán, „budeš se mi i pak cítit
opravdu odevzdaná… i s tímhle vědomím?“
„Myslím, že se mi to bude docela líbit a moc mě to vzruší…“
„Koukám, že už teď jsi při té představě zase zvlhla…“ řekl Pán, „jsi tak už zase úplně mokrá…“
Lída sebou prudkým vzrušením zřetelně zaškubala.
„Zkus přirážet až jakoby vilně…“ přikázal Lídě Pán.
Lída opět pochopila, co má Pán na mysli a začala přirážet jako sexuálně zkušená žena v nejvyšší rozkoši, přitom
upřeně hleděla na Pána a naplno si to prožívala.
Za chvilku jí ale Pán přísně přikázal, aby začala přirážet opět rychle. Lída vystupňovala přirážení a usilovně před
Pánem stahovala svaly zadnice; Pán měl opět co dělat, aby udržel prsty na jejím poštěváčku.
„Co kdybych ti teď to dráždění na moment přerušil… a ty bys musela přirážet dál naprázdno?“ napadlo Pána.
„Zkuste to… jsem vaše otrokyně…“ hlesla mohutně rozdrážděná Lída.
„Zvládneš to?“
„Snad bych měla…“
Pán vzápětí na zkoušku odtáhl ruku a nahá Lída odevzdaně naplno přirážela dál…
„Jsi skutečně dobrá…“ pochválil ji opět Pán, když za několik vteřin její dráždění obnovil.
Nahá Lída sebou vzrušeně cukla a ze všech sil před ním na stole stále poslušně přirážela.
Zanedlouho Pán její přirážení rázným povelem zastavil a Lída si ulehčeně oddechla.
„Je to náročné?“ zeptal se Pán během dalšího dráždění viditelně udýchané Lídy.
„Je to dosti namáhavé, ale dobře, mně se takové příjemné prodlužování rozkoše docela líbí…“ usmála se Lída
během usilovného dráždění na poštěváčku.
Za chvíli se Lída začala viditelně blížit k extasi a vyhrkla „dovolíte mi vystříknout?“
„Co tě to napadá… sotva po čtvrt hodině… při výcviku…“ řekl suše Pán.
„Ach…“ otevřela nahá Lída náhle v předtuše přibližující se extase krajním vzrušením ústa.
„A teď se zase zavlň,“ zavel jí Pán najednou chladně, „teď už prudce rozdrážděná jsi…“
Lída se začala v krajní rozkoši zase poslušně vlnit, čímž se rychlé přibývání její rozkoše na moment zastavilo.
Pán ji chvilku upřeně pozoroval a pak jí přikázal, aby se zase vlnit přestala.
„Pomohlo ti to?“
„Trošku…“ vydechla krajně vydrážděná Lída, „už to ale na mně… začíná pomalu … přicházet…“
„Musíme se domluvit, jak mi budeš dávat spolehlivě najevo okamžik, kdy to na tebe skutečně přijde…“ řekl Pán.
„Ale jindy… teď mi to moc nemyslí…“
„Tak vystupňuj všechny reakce do maxima… ať něco vidím…“ vybídl ji vzrušeně Pán.
Lída začala pomalu roztahovat nohy, pootevřela pusu a pak začala s očima upřenýma vzhůru zvedat rozkrok.
„Za moment ti to přeruším,“ oznámil jí neúprosně Pán, „a ty rozhodíš nohy do maxima, upřeš pohled na mně a
položíš ohnuté ruce podél hlavy, jakože se mi vzdáváš, jasné?“
„Ach… ano…“ vydechla bezmocně Lída a zachvěla se.
Pán vzápětí bezohledně ucukl rukou.
Krajně vydrážděná Lída, která by bezpochyby už za několik málo zlomků vteřiny upadla do extase, bleskově
rozhodila nohy do maxima od sebe, bezvládně padla rozkrokem zpátky na stůl, stáhla hýžďové svaly a vycenila
rozkrok na Pána, upřela na něj oči a položila ruce odevzdaně podél hlavy; z přirození jí přitom ukápla velká kapka
milostné rosy dolů na stůl.
„Výborně…“ pochválil ji opět Pán a pohladil ji po vlasech, pak si vzal fotoaparát a několikrát si ji takto poslušně
roztaženou na stole vyfotografoval.
„Jsem vaše…“ hlesla Lída a bezmocně sledovala, jak její rozkoš nemilosrdně opadává. Úplně roztažená hleděla
upřeně na Pána, přestože by se nesmírným rozdrážděním raději svíjela, jako poslušná otrokyně ale musela udržovat
naprostou nehybnost, takže jen vzrušeně dýchala mírně pootevřenou pusou a poslušně Pánovi zdůrazňovala občasné
mimovolní rozdrážděné stahy svého těla.
Pán na Lídu nemluvil a jen ji jemně osahával, když jí roztáhl stydké pysky, viděl, že je mezi nimi úplně mokrá…
Vzápětí Pán Lídu vyzval, aby si rozcvičila úplně roztažené nohy a několikrát jimi rychle zahýbala k sobě a od
sebe, pak jí rozdráždil prsní bradavky, opět jí rázně sáhl na poštěváček a začal ji na něm intensivně dráždit.
Lída otočila oči vzhůru, napnula ruce opět do vzpažení za hlavu a začala pod prsty Pána celým tělem přirozeně
reagovat, její krajní rozdráždění však už bylo nenávratně pryč, zato její touha se pohlavně vybít výrazně zesílila.
Uvědomila si, že její Pán na ni bude skutečně přísný a bude od ní vyžadovat nesmírné sebepřemáhání, což ji vnitřně
velmi vzrušilo, takže sebou vzrušeně zacukala.
„Líbilo se ti to?“
„Jsem vaše otrokyně… můj pane…“
„Takhle ti to budu přerušovat během výcviku velice často…“
Nahá Lída začala bezděčně škubat celým tělem.
„…a napínat ti tak do maxima sexuální aparát,“ pokračoval Pán, „a po skončení výcviku tě začnu právě v tomhle
stavu bolestivě mučit…“
„Tam?“ vydechla vzrušeně drážděná Lída.
„Především právě tam…“ řekl přísně Pán, „pak ještě na bradavkách prsů a občas i na bříšku…“
„Ach…“ škubla sebou opět Lída, „já to snad budu od vás ještě sama chtít, cítím se vám tak nádherně oddaná…“
„Občas si samozřejmě vystříkneš… ale i při orgasmu tě budu někdy krutě mučit… na stříkající kundičce…“
Lída sebou opět zřetelně škubla a Pán jí začal volnou rukou přidražďovat pomalu splaskávající prsní bradavky.
„O tom jsem vždycky jenom snila…o někom, kdo na mne bude přísný a třeba i krutý, ale přitom hodný a něžný…
a bude mi dávat najevo, že mne má rád…“ a znova sebou zaškubala, „nejenom krutý jako sadista….“
„Jsi už zase hodně vzrušená?“
„Jsem…“
„Tak zase těkej očima po obýváku… vždycky na něco upři pohled… a říkej mi, na co se právě díváš…“
Lídě se už bradavky zase hezky vztyčily a tak začala těkat očima po obýváku
„Na sekretář…“ a hodila zorničkami očí na protější stěnu, „na obraz…na okno…na váš počítač…“ a pak otočila
pohled přímo na Pána.
„A teď ještě pootevři pusu a snaž se vzrušeně dýchat…“ vyzval ji Pán přísně a dráždil ji usilovně na poštěváčku.
Nahá Lída poslušně pootevřela ústa a začala jimi vzrušeně dýchat, přitom začala znova těkat očima po pokoji.
Pán jí usměrňoval pohled přísnými povely „na skřínku…“, „na vázu na sekretáři…“, „na televisi…“, „a teď pusu
zase zavři…“, „podívej se do okna…“, „a zase na mně…“, a zase pusu otevři…“, „dokořán!“ a když nahá Lída
široce otevřela ústa, zrychlil její dráždění, přikázal jí „a teď se zase dívej na mně!“ a intensivně drážděná Lída mu
přitom odevzdaně zírala do očí…
„Zvedni levou nohu!“ poručil jí vzápětí Pán, a když nahá Lída poslechla, vykřikl na ni „a teď i pravou!“ a chvíli ji
dráždil na poštěváčku mezi zvednutýma nohama.
„Přitáhni je nahoru k tělu a rozpaž!“ poručil jí vzápětí Pán a dál Lídu dráždil.
Nahá Lída přitáhla nohy koleny k prsům, rozpažila ruce a upřela zase oči do stropu.
„Vzrušuje tě to?“
„Vnitřně… pohlavně ani ne… spíš mi to rozdráždění ztěžuje…“ řekla poctivě nahá Lída s nohama zvednutýma
koleny k prsům a rozpaženýma rukama, zatímco Pán jí dále intensivně třel poštěváček.
„Rozpaž šikmo… a pořádně mi vypni zadnici!“ pravil Pán přísně, „a podívej se mi do očí!“
Lída odevzdaně rozpažila šikmo a snaživě vypnula zadnici, takže jí byla nádherně vidět růžová dírka, tím ovšem
také vycenila Pánovi své přirození, na kterém ji dál rychle dráždil.
„Co to s tebou dělá teď?“
„Připadám si jako skutečná otrokyně… jako ta ve středověku…“ vyrazila Lída vzrušeně, „docela se mi to líbí, i
když mě to moc nevzrušuje…“
„Taky by bylo špatně, kdybys už byla hodně rozdrážděná…“ řekl Pán káravě.
„Já se vám ale cítím úplně odevzdaná…“ vydechla Lída, „to je krásný výcvik…“
„Lehni si zase normálně…“ vyzval ji za chvíli Pán, „bylas docela dobrá…“ a když se Lída roztáhla do základní
posice, pokračoval v usilovném dráždění jejího poštěváčku. Lídino vzrušení začalo zase zřetelně stoupat…
Když se její rozdráždění viditelně vystupňovalo, Pán najednou Lídě řekl „Teď budeš na stole přede mnou kroužit
rozkrokem… víš, co to znamená?“
„Asi ano…“ hlesla silně rozdrážděná Lída.
„Nadzvedneš trochu rozkrok a budeš s ním přede mnou na stole hezky vzepnutá kroužit…“
„A budete mě přitom pořád dráždit?“
„Jistě… musíš to dělat pomalu a smyslně…“
„Pokusím se… jsem vaše…“
„Ale je to docela namáhavé… však uvidíš! Připrav se… vzepni se, teď!“
Nahá Lída se vzepnula rozevřeným rozkrokem nad stůl a začala jím poslušně opisovat nejdřív menší a potom
stále větší kruhy. Pán jí přitom stále třel poštěváček.
„Uf, je to opravdu práce…“ vyrazila za chvíli namáhavě, „to mě ta rozkoš brzo úplně přejde…“
„Ale nepřejde, neboj se…“ mávl Pán volnou rukou, „a i kdyby, ta sexuální tenze v tobě zůstane…“ a začal jí opět
dráždit volnou rukou bradavky, „podívej se mi zase do očí…“
Lída před ním dále kroužila ve vzduchu vzepnutým rozkrokem a přitom se mu dívala odevzdaně do očí.
„Jak se cítíš?“ zeptal se jí znova Pán.
„Jako vaše oddaná otrokyně…“
„Jsi ještě vzrušená?“
„Kupodivu ano…“ vydechla Lída a dál před Pánem na stole poslušně kroužila rozkrokem.
Náhle Lída pootevřela ústa a začala jimi namáhavě dýchat, aniž by k tomu dostala od Pána rozkaz.
„Ještě to dělej trochu smyslněji, moc ti to sluší…“ pochválil ji Pán.
Nahá Lída před ním začala kroužit rozkrokem a dávala si záležet, aby to bylo skutečně smyslné, jako by byla
těsně před vyvrcholením. Pán nevydržel, opět sáhl po aparátu a nahou Lídu vyfotil.
„A teď už přestaň, vždyť sotva dýcháš…“ vybídl ji Pán, a když Lída spustila rozkrok dolů, znova ji pochválil
„Tentokrát jsi byla skutečně vynikající…“ a zrychlil její dráždění.
Lída začala za chvíli hlasitě sténat silným vzrušením.
„To je krásné, jak ses teď rychle vzrušila… zkus sténat ještě hlasitěji… víc než musíš…“ vybídl ji Pán.
„Děláte se mnou věci…to je tím…“ vydechla Lída a začala před Pánem hlasitě sténat rozkoší.
„Ach… už asi brzo budu… ááu… to je krásné… trochu víc přitlačte… a rychle… ááu…“
Pán jí přikázal, aby opět široce otevřela ústa, a nahá Lída začala sténat otevřenou pusou, navíc začala rozdrážděně
vlnit rozkrokem v očekávání nástupu předorgastické extase.
„Nedýchej!“ vykřikl na ni najednou Pán.
Nahá Lída zatajila dech, ovšem ústa nechala úplně otevřená a v krajní rozkoši bezmocně hleděla na Pána.
„Tak teď jsi zase nádherná otrokyně…“ pochválil ji Pán a oddaně nedýchající Lídu se široce otevřenými ústy
pohladil po vlasech.
Za chvíli se Lída začala zjevně dusit nedostatkem vzduchu, tím spíš, že Pán ji usilovně dráždil na poštěváčku.
„Tak už se zase pořádně nadechni…“ usmál se na ni Pán, „a můžeš zavřít i pusu, jestli chceš…“
Lída začala zase hlasitě sténat „áách… to je nádhera…áuu…už asi budu…“
„Poslouchej, jestli mně ještě vnímáš…“ řekl Pán přísně, „musíme se domluvit, jak mi budeš dávat najevo, že jsi
právě rozpoznala blížící se extasi…“
Lída sebou opět viditelně zaškubala.
„Třeba polohlasně řekneš… nebo zašeptáš: Už budu…a když budeš vědět, že ti potom budu během extase nebo
přímo při orgasmu něco dělat… většinou tam dole, dodáš: Připravte se…“ navrhl Pán.
„Ano pane…“ hlesla už krajně rozdrážděná Lída.
„A teď můžeš znova otevřít pusu dokořán a dýchat… ať usnadníš tělu hypoventilaci…“ vybídl ji Pán přísně, „v
plicích už moc vzduchu nemáš…“
Prudce rozdrážděná Lída úplně rozevřela pusu a začala se najednou celým tělem zřetelně třást…
„A v okamžiku, kdy do extase skutečně upadneš, mimo jiné hlasitě vykřikneš Už!“ přikázal jí vzápětí Pán přísně,
„ať vím, co se v tobě děje…“
„Ano…“ vydechla Lída bezděčně.
„Já ti to ještě několikrát zopakuju o přestávkách, to už budeš zase střízlivá…“
„Ano… áách…ááu…“ vyrážela Lída a rozdrážděně sebou cukala, blížíc se neúprosně do extase.
„Až tě najednou přestanu během extase dráždit, seskočíš s tělem napnutým k orgasmu ze stolu a vypneš se přede
mnou do vzpažení, jasné?“
„Jasné…“ vydechla otrokyně Lída v posledním tažení, najednou oddaně zašeptala „Už budu…“ a Pán vystupňoval
její dráždění na nejvyšší možnou míru.
Za chviličku se Lída nadechla, prudce rozhodila nohy, vykřikla Už!, bezmocně upřela oči na Pána a začala se
nadzvedávat v rozkroku.
„Pozor!“ vykřikl náhle Pán a rychle ucukl rukou.
Nahá Lída nadskočila, bleskově seskočila ze stolu, do krajnosti rozdrážděná se vzepnula před Pánem s napjatýma
rukama do vzpažení a upřela mu pohled do očí. V podbřišku jí mimovolně zacukalo…
„Klekni si!“ vykřikl na Lídu Pán, sotva se dotkla chodidly bosých nohou koberce.
„Proč?“ vyhrkla nechápavě Lída a klekla si přímo před Pána.
„Protože jsi otrokyně…“ prohlásil stroze Pán, „zatím téměř nevychovaná otrokyně a potřebuješ přísnost…“
„Ano pane…jistě…“
„Polib mi botu…“ přikázal jí Pán.
Lída se jako poslušná otrokyně sehnula a políbila mu polobotku.
„A teď si ji vkleče roztáhni…“
Pán se sehnul a uviděl, že je Lída mezi stydkými pysky úplně rudá, navíc se jí tam rudá kůžička zřetelně leskla…
„Víc… úplně… no vyceň mi ji!“
Nahá Lída si roztáhla kundičku ze všech sil, málem že si ji neroztrhla a dívala se Pánovi poslušně do očí.
„A když tě chválím, neznamená to ještě, že jsi dokonalá otrokyně, ale jen že děláš pokroky…“
Pán se shýbl a dlouho si jí v přirození pozorně prohlížel.
„Ale vždyť mi chyběla zase jenom vteřina…“ hlesla rozkročená nahá Lída.
„Vteřina nebo dvě, to je pořád málo…“ pravil Pán, „zanedlouho si tě vyzkouším skutečně až v tom posledním
okamžiku…“ a oběma rukama jí zkušeně potěžkal prsy.
„Vstaň a choď!“ přikázal pak náhle Lídě.
Nahá Lída vstala a začala před ním nahá chodit po obýváku.
„Vzpaž a vypni prsa!“ zavelel jí vzápětí opět přísně Pán, „co dělá tvoje vzrušení?“
„Už zase pokleslo… navíc jste na mne najednou strašně přísný…“
„Pojď ke mně!“ přikázal Pán za chvíli nahé Lídě.
Když k němu Lída přišla a poslušně se postavila před něho, poručil jí „Otoč se, předkloň se a ukaž mi zadek!“
Nahá Lída se otočila a nastavila mu v předklonu zadeček. Pán jí chvíli pozorně jezdil prsty v rýze mezi půlkami.
„No, máš ho docela čistý, ukaž…“ a vsunul jí prst na krajíček růžového otvoru.
„Už se vám zase cítím naprosto odevzdaná…“ hlesla Lída s prstem v zadní dírce.
Pán jí prstem v konečníku několikrát zahýbal, pak ho vytáhl ven, poručil Lídě, aby se otočila k němu zase zepředu
a pak si před ní prst s požitkem olízl.
„Rozkroč se a ukaž mi, jak onanuješ!“ poručil jí pak chladně.
„To bych si musela lehnout…“ vyhrkla Lída.
„Tak se teď o to pokus vstoje…“ a když se k tomu Lída neměla, vykřikl „Tak bude to? Rozkroč se, prsty na
poštěváček a jedu!“
Nahá Lída se vstoje bezmocně rozkročila a přitiskla si prst na poštěváček.
„To se musíš rozkročit úplně, abys tam měla dost místa…“
Lída se rozkročila opravdu zeširoka a začala si poštěváček poslušně mnout prsty, ale když už se jí to začínalo
docela líbit, Pán náhle vykřikl „Klekni si zase!“
Nahá Lída si poslušně klekla, opět se široce rozkročila a pokračovala před Pánem v onanii. Když ji to opět začalo
něco říkat, Pán na ni vykřikl „Přestaň!“a pak jí nařídil „Vstaň a vypni se mi!“
Pán si nahou Lídu důkladně ohmatal a pak ji vyzval, aby opět ulehla do základní posice na stůl.
Nahá Lída poslušně ulehla, upřela oddaně oči na Pána a zhluboka vzrušeně dýchala, tělem jí přitom opět začaly
projíždět mimovolní stahy, které se snažila před Pánem zdůrazňovat.
Pán k ní přistoupil a rázně jí zavelel „Pozor!“
Lída bleskově sevřela svaly v zadečku a vzepnula se rozkrokem vstříc Pánovi.
Pán ji krátce ohmatal, pak jí sáhl na prsní bradavky a začal ji na nich oběma rukama dráždit v úmyslu jí je rychle
vztyčit. Když se mu to povedlo a bradavky jí hezky stály, sjel ji rukou pomalu přes břicho a podbřišek do rozkroku,
krátce ji prohmatal ve slabinách, nakonec jí rázně sáhl na poštěváček a začal ji na něm okamžitě ze všech sil dráždit.
Nahá Lída na něho spokojeně pohlédla a pak zase upřela oči nahoru do stropu. Když se opět zřetelněji vzrušila,
začal s ní Pán znovu procvičovat práci očí, tentokrát souvislé nehybné upírání pohledu do stejného místa, a přikázal
jí, aby upřela pohled na malou sošku na sekretáři poblíž vázy.
Zatímco nahá Lída nehybně hleděla na sošku, dráždil ji Pán intensivně na poštěváčku a tělem Lídy přitom občas
projížděly zřetelné mimovolní stahy zvolna stoupajícího vzrušení. Pán jí pak poručil, aby začala dávat své vzrušení i
způsobem dýchání a s pohledem upřeným stále nehybně na sošku rozdrážděně dýchala smyslně otevřenými ústy.
Asi po minutě Pán nahou Lídu vyzval, aby zavřela pusu a otočila pohled na něho.
Lídino rozdráždění ale tentokrát pokleslo mnohem víc než prve, kdy zůstala po přerušení dráždění ležet roztažená
před Pánem na stole, a proto musela znova překonávat onu hluchou fázi. Pán samozřejmě potřeboval stále vědět, co
se děje v jejím těle a jak přesně funguje její sexuální aparát, takže v úvodních chvílích jejího dalšího dráždění řekl
„Opravdu bysme měli vymyslet způsob, jak mi budeš dávat jasně najevo, že jsi právě překonala hluchou fázi…“
„Já jsem o tom ještě nestačila přemýšlet…“ vydechla Lída.
„Víš co?“ řekl Pán, „Vždycky na mne otočíš oči… tak, abych to z toho jasně pochopil… i při onanii…“
„Dobře, já vám slibuji, že na vás v takovém případě krátce pohlédnu a případně se usměju…“
„A když budeš mít oči už předtím otočené na mně?“
„Tak několikrát rychle zamrkám…“ navrhla Lída.
„A pak zase upřeš oči nahoru…“ pravil spokojeně Pán, ale pak se zarazil „A co když budeš mít zavázané oči?“
„Tak se jenom usměju, a případně se před vámi celá krátce napnu… abyste to dobře viděl…“
„To beru… ale nesmíš na to nikdy zapomenout…“ souhlasil Pán, „já to tebe nevlezu…“ a odměnil Lídu za dobré
nápady něžným polibkem na ústa, potom přešel na její vztyčené prsní bradavky, chvilku jí je cucal, a zatímco ji stále
usilovně dráždil poštěváček, chvilku jí je olizoval jazykem.
„To je krásné… vydechla Lída, „jsem vaše…“
„To doufám…“ řekl na to přísně Pán, „otevři pusu!“
Lída poslušně pootevřela ústa a rozpačitě se na něho dívala.
„Úplně!“ vykřikl Pán, „ať ti vidím až do krku!“
Lída odevzdaně otevřela pusu dokořán.
„To je taky docela hezké… obzvlášť u otrokyně…“ pravil Pán a zrychlil její dráždění.
„A teď je zkus rychle otevírat a zavírat!“ vybídl ji přísně Pán.
Rozdrážděná Lída začala s očima upřenýma na Pána rychle zavírat a otevírat pusu.
„Rychleji… bleskově!“ vykřikl opět Pán.
A nahá Lída před ním na stole poslušně otevírala a zavírala ústa, jak nejrychleji byla schopna.
„Teď jsi zase skutečná otrokyně…“ pozoroval ji se zájmem Pán a pak jí přikázal „Nech pusu otevřenou dokořán,
hezky se mi vypni a dýchej břichem!“
Nahá Lída se uprostřed intensivního dráždění poštěváčku odevzdaně vypnula, s očima upřenýma na Pána otevřela
pusu dokořán a začala pomalu zhluboka dýchat břichem. Krásné hladké bříško se jí před Pánem na stole roztomile
napínalo a pak zas klesalo, takže Pán neodolal a krátce jí pohladil pupík.
Lída na něj odevzdaně hleděla a poslušně dál dýchala břichem.
„A teď zataj dech!“ poručil jí chladně Pán.
Nahá Lída poslušně zatajila dech a během dráždění na poštěváčku se široce otevřenou pusou před Pánem snaživě
hýbala břichem naprázdno nahoru a dolů, ale za chvíli bezmocně vytřeštila oči, neboť se začínala dusit nedostatkem
vzduchu a zakrátko už zoufale čekala, až jí Pán dýchání zase povolí.
„Vyplázni jazyk!“ přikázal místo toho Pán Lídě a dál jí jakoby nic rychle třel hlavičku poštěváčku.
Nahá Lída se zoufale vytřeštěnýma očima z posledních sil poslušně vyplázla jazyk.
Pána její absolutní poslušnost do jisté míry překvapila, viděl, že Lída se do své role otrokyně úplně vžila a zcela
se s ní vnitřně ztotožnila. Takže se mu jí až zželelo a rychle vykřikl „Dýchej!… Zhluboka!“
Nahá Lída téměř na pokraji zadušení s obrovskou úlevou vydechla a začala s očima upřenýma na Pána zhluboka
namáhavě dýchat břichem.
„Pusu nechej dokořán, ale břichem už dýchat nemusíš…“
Lída přestala vypínat a uvolňovat břicho a oddaně hleděla s otevřenou pusou na Pána.
„Nezlobíš se, že jsem tě málem nechal udusit?“
Nahá Lída zavrtěla hlavou a pokusila se otevřenými ústy na Pána usmát.
„Zavři už i tu pusu… ať si odpočineš…“ vybídl ji Pán, který ji stále dráždil, „Jsi ještě vůbec vzrušená?“
„Úplně se mi to zazdilo… to bylo skoro mučení…“ dýchala namáhavě Lída, „málem jsem si ukrápla na stůl…
když jsem se dusila…“
„Ale jsi světová otrokyně… promiň…“ pohladil ji Pán volnou rukou na bradavkách, ale pak se na ni soucitně
podíval „ale jako otrokyni tě čekají ještě mnohem horší věci…“
„Já jsem vám už přece několikrát říkala, že když je někdo přesně podle mých představ,“ řekla Lída věcně, „přísný
a hodný… krutý a něžný… drsný a jemný, byla bych schopná nechat se hezky a příjemně i usmrtit…“
Pán rázně vystupňoval Lídino dráždění, opět ji mile pohladil a řekl „Teď už s tebou nebudu nic dělat, dokud se
pořádně nerozdráždíš a nedáš mi jasně najevo, že jsi překonala onu hluchou fázi…“
Nahá Lída na něj vděčně pohlédla.
„Vychutnávej si rozkoš, jak ti hezky pozvolna stoupá…a dávej mi to celým tělem vědomě najevo, ať to na tobě
vidím…“ a pak dodal „a zesiluj svoje přirozené reakce…a projevy vzrušení…“
Lída začala s pohledem upřeným vzhůru vědomě zdůrazňovat jinak zcela mimovolní rozdrážděné stahy svého těla
a stále častěji hlasitě sténala vzrušením, později se před Pánem začala křečovitě stahovat a napínat.
„To je krásné, jak se přede mnou vzrušeně napínáš…“ vydechl Pán uznale, „doufám, že ti to pomáhá…“
Nahá Lída přikývla a stále se celá vzpínala Pánovi vstříc, některý stah doplnila mohutným stenem či výkřikem,
případně takto vzepnutá na zlomek vteřiny před Pánem úplně znehybněla.
Najednou na Pána významně krátce pohlédla a spokojeně se pousmála…
„To je nádherné…“ vydechl Pán, „povedlo se?“
Lída přikývla a dál se náruživě oddávala své zvolna stoupající rozkoši.
„Teď by sis měla znova zkusit vlnění i přirážení rozkrokem, aby sis už projednou pořádně uvědomila a dobře
zapamatovala rozdíl mezi nimi…“ řekl za chvíli Pán přísně.
„Ano pane, vyzkoušejte si mně…“ hlesla rozdrážděná Lída.
„Tak se začni třeba nejdřív vlnit…“
Nahá Lída se začala pod prsty Pána poslušně vlnit pomalými smyslnými pohyby roztaženým rozkrokem nahoru a
dolů, většinou v souladu s mimovolními stahy svého těla, pokud možno současně se stahem, které podle povelů
Pána postupně vědomě stupňovala na rychlé souvislé vlnění rozkrokem.
„Zrychli!“ přikázal jí Pán stroze.
Drážděná Lída mohutně vystupňovala stahy rozkroku a zřetelně pohlavně rozdrážděná vášnivě vlnila před Pánem
na stole rozevřeným rozkrokem a vědomě zesílila své přirozené vzrušené stahy až do maxima.
„Zpomal!“ přikázal jí náhle Pán a Lída upravila intenzitu rozdrážděných stahů na přirozenou úroveň.
„Až ti to přeruším, musíš se vlnit dál…“ pravil najednou Pán přísně a Lída přikývla.
Za několik okamžiků Pán rázně přerušil její dráždění a nahá Lída před ním na stole dávala efektně najevo své
pohlavní rozdráždění stahy hýžďových svalů dál a poslušně vlnila před zraky Pána rozevřeným rozkrokem opět
většinou v souladu s mimovolními stahy těla, pokud možno současně se stahem.
Po chvilce jí Pán znova energicky sáhl na poštěváček a začal ji na něm rychle dráždit.
„Zastav to vlnění na chvíli…“ vybídl Lídu vzápětí Pán.
Lída vlnění zcela zastavila a tázavě na Pána upřela oči.
Pán jí za chvilku přísně poručil „A teď se zase vlň… rychle a zapoj do toho i břicho, boky a stehna!“
Nahá Lída se začala rychle vlnit a s očima stále na Pána se snažila zapojit do vlnění i vypnuté břicho a stehna.
„Ne,“ zastavil ji vzápětí Pán, „ty teď vlastně přirážíš… při vlnění ti musejí být vidět na těle ty vlny…“
Lída se začala poslušně pomalu vlnit znova.
„Vlnění je na rozdíl od přirážení vždycky smyslné… ať už se vlníš rychle nebo pomalu…“ vysvětloval jí Pán, „to
pomalejší je samozřejmě ještě smyslnější… musíš se rozkrokem hezky prohýbat…“
Lída pootevřela ústa a začala se při vlnění smyslně prohýbat v rozkroku.
„Tak… hezky rozdrážděně… a smyslně… jako kočka…“ povzbuzoval Pán Lídu, „vždyť ty nakonec jsi kočka…“
a vzal jí do dlaně volné ruky hustou kštici chloupků mezi nohama „nebo spíš lvice…“ a mírně ji za ně zatahal.
„Budete mně muset asi ještě pořádně cvičit…“ vydechla Lída.
„Už je to hezké…“ řekl Pán, který vlnící se Lídu pozorně sledoval a povzdechl si „škoda, že nemáme kameru…“
„Jsem dobrá otrokyně?“ hlesla vlnící se Lída, „už jste mně dlouho nepochválil…“
„To víš, že jsi…“ usmál se na ni Pán, „hlavně, aby sis dobře pamatovala to vlnění…“ a dál ji dráždil.
Lída za chvilku začala hlasitě dýchat, protože ji dlouhé vlnění už poměrně unavovalo, takže jí Pán řekl „Přestaň
se vlnit a zase se na chvilku soustřeď na svoji rozkoš…“
Lída se na něho opět vděčně podívala a upřela pohled nahoru.
Pán ji pak chvíli intensivně dráždil poštěváček, a když se Lída zase pořádně vzrušila, náhle jí poručil „Přirážej!“
A nahá Lída začala rytmickými rázy rozdrážděně pohybovat rozevřeným rozkrokem proti ruce Pána.
„Ať přitom jasně vidím, nakolik už jsi pohlavně rozdrážděná, a jak jsi mi úplně odevzdaná…“
Lída mu opět upřela pohled oddaně do očí a zrychlila přirážení.
„Přirážení je spíš vášnivé než smyslné… chci vidět, jak už jsi vzrušená… ještě zrychli!“
Nahá Lída začala přirážet ze všech sil a postupně zesílila intensitu přirážení téměř do maxima.
Pán náhle ucukl rukou.
Lída přirážela duchapřítomně dál a hleděla na Pána široce rozevřenýma očima.
„Výborně…“ znova ji pochválil Pán, „už ti ani nemusím říkat, co bude a co máš pak dělat…“ a znova si usilovně
přirážející Lídu vyfotografoval, za moment jí opět sáhl na poštěváček a Lída stále rychle přirážela.
„Teď zpomal!“ vykřikl za chvilku Pán a Lída poddajně zpomalila přirážení.
„A dej do toho trochu vášně a smyslnosti…“ vybídl ji přísně Pán.
Lída rozdrážděně pootevřela pusu a dál mu hleděla do očí.
„Tak už víš, jaký je rozdíl mezi vlněním a přirážením?“
Lída přikývla.
„A zase zrychli!“ poručil jí přísně Pán.
Nahá Lída poslušně zrychlila a zase přirážela ze všech sil.
„Při přirážení prostě jenom stahuješ zadeček… při vlnění jím navíc vlníš…“
„Je mi to už jasné…“ hlesla pod prsty Pána rychle přirážející Lída.
„Tak teď si to ještě vyzkoušíme… zastav se!“
Lída přerušila přirážení a napjatě se dívala na Pána.
„A teď se přede mnou pomalu smyslně vlň…“ poručil jí Pán.
Nahá Lída se začala zase pomalu smyslně vlnit. Pán ji chvíli upřeně pozoroval a pak ji vyzval „A teď ze všech sil
vášnivě přirážej…“
Lída začala bleskově vášnivě přirážet, jako během soulože krátce před vyvrcholením…
„A zase se vlň!“
Lída se rázem uklidnila a začala se smyslně vlnit.
„A teď ještě naposledy… přirážej!“ poručil Pán a nahá Lída začala usilovně přirážet.
„Zastav se!“ přikázal jí potom Pán, „tak snad si to už budeš pořád pamatovat…“
„Jsem vaše učenlivá otrokyně…“ pravila Lída, když se zastavila, zatímco Pán jí dál rychle dráždil poštěváček.
„Líbilo se ti to?“ zeptal se jí pak Pán, „jsi ještě vzrušená?“
„Líbilo…“ přikývla nahá Lída, „ ale rozkoš mi už zase docela opadla…“
Pán vystupňoval dráždění Lídina poštěváčku do maxima a volnou rukou jí usilovně mnul střídavě prsní bradavky.
Lída upřela oči vzhůru, zanedlouho začala opět celým tělem viditelně reagovat, zdůrazňovat mimovolní stahy těla
a hlasitě sténat vzrušením, některý stah doplnila mohutným stenem či výkřikem, později se před Pánem začala zase
křečovitě stahovat a napínat, někdy na zlomek vteřiny vzepnutá před Pánem úplně znehybněla.
„Mohla bys víc dávat vzrušení najevo i hlasivkama… víš, jak to myslím…“ řekl najednou Pán.
„To myslíte, abych třeba křičela rozkoší?“ optala se nahá Lída s pohledem stále upřeným do stropu.
„Jestli máš potřebu, tak klidně…“ pravil klidně Pán.
„Co by tomu řekly ostatní partaje?“ vyhrkla Lída.
„Tady jsou cihlové zdi, a přes ty není moc slyšet…“ uklidnil ji Pán a dál ji rychle dráždil.
„Já ale nemám rozdrážděná ke křičení větší sklony…“ vydechla Lída upřímně, „já jsem spíš tichá milenka…“
„Jen jestli to v sobě podvědomě netlumíš…“ zapochyboval Pán.
„Říkáte, že před vámi bych se mohla uvolnit?“
„Myslím, že dokonce měla…“ prohlásil Pán, „nějaké byť podvědomé sebeovládání ti přece snižuje rozkoš…“
„Tak já se pokusím uvolnit…“ slíbila Lída.
„Mně by se docela líbilo, vidět tě na stole občas křičet rozkoší… úplně uvolněnou…“
Nahá Lída sebou vzrušeně zaškubala.
„To by znamenalo, že jsi v sobě překonala další psychickou zábranu a že se za to přede mnou vůbec nestydíš…“
„Dobře… tak já zkusím být před orgasmem trochu hlasitější…“ vydechla rozdrážděná Lída.
Pak bylo v pokoji chvíli ticho a Lída se plně soustředila na poslední fázi své rozkoše.
Pán ji za chvilku ale zase vyrušil „Mohla by ses pokusit rozpoznat ten „spouštěcí bod“ před orgasmem… víš, jak
jsme o tom posledně mluvili…“
„No, snad si něco pamatuju…“ hlesla Lída.
„Když upadneš do extase, pořád ještě můžeš orgasmu úmyslně zabránit, ale těsně před ním přijde okamžik, po
kterém už to nejde… a pak by byl tvůj orgasmus čistě jen fysiologický, bez onoho nádherného pocitu… tvoje tělo
ještě nemá tu sílu…jakýsi orgasmus naprázdno…“
„To mi doufám dělat nebudete…“ vyhrkla krajně rozdrážděná Lída zděšeně.
„Neboj se… když už ti jednou orgasmus povolím, přece ti ho nebudu takhle hloupě kazit,“ ohradil se Pán, „ale
ten spouštěcí bod bys mohla zkusit rozpoznat…“
„Tak já se o to pokusím…“
„A pak mi řekneš, jestli se ti to povedlo…jestli jsi ho poznala… je moc důležité, abys to uměla a museli bychom
to dlouho trénovat…“
„Ano, řeknu vám to pak…“ vydechla Lída a začala silnou rozkoší hlasitě dýchat a občas dokonce zasténala.
Pán ji dál usilovně dráždil a snažil se udržet dokonalý kontakt s jejím poštěváčkem, jehož hlavička se mu začala
v důsledku Lídina obrovského rozdráždění poněkud ztrácet mezi jejími naběhlými stydkými pysky.
„Jste se mnou spokojen?" vydechla náhle krajně vydrážděná Lída.
„Jsem, pochopitelně…“ pravil Pán kupodivu chladně, „ale ještě nechci, abys teď byla…“
Lída zavětřila další přísnou zkoušku své odevzdanosti a ve snaze ji oddálit hlasitě vykřikla rozkoší.
„To je hezké, když už jsi tak nádherně rozdrážděná…“ pochválil ji Pán, „ale teď se zapři za hlavou o stůl rukama
a dole chodidly… pokusíš se mi pod prsty rázně vzepnout do mostu… já tě budu v mostu dál dráždit… neboj se…“
Lída už spíš podvědomě poslechla a zapřela se.
„Tak pozor…“ vybídl ji Pán, „já ti za moment zavelím…“
Nahá Lída se začala před Pánem na stole zřetelně chvět a stále se dívala nehybně vzhůru.
Pán opět výrazně zrychlil dráždění jejího poštěváčku a náhle vykřikl „Vzepni se… teď!“
A nahá Lída poslušně doslova vylétla nahým tělem do mostu a vypnula břicho vzhůru. Pán přitom na okamžik
ztratil přímý kontakt s jejím poštěváčkem, ale rychle ho nahmátl znova a dál ji na něm v mostu plynule dráždil.
„Spusť hlavu úplně dolů!“ vykřikl pak na Lídu.
Lída spustila hlavu mezi napjaté ruce a bezmocně hleděla dozadu za sebe. Pán jí dál dráždil poštěváček.
„Líbí se ti to?“ optal se Pán zvědavě.
„Je to takové… nezvyklé…“ vydechla Lída oddaně.
„Byla bys takhle hotová?“ vyzvídal Pán.
„Můžete to… se mnou… někdy zkusit…“
„To víš, že to budeme zkoušet,“ prohlásil stroze Pán, „orgasmus v mostu je jedna z dalších povinností správné
otrokyně…“
Lída sebou v mostu opět zacukala.
„Ale nesmíš přitom spadnout ze stolu…“ dodal s úsměvem Pán, „ale teď už půjdeme zase dolů…“, podložil
nahou Lídu volnou rukou pod zády a neustálého dráždění jejího poštěváčku jí pomohl spustit se zpátky na stůl.
Lídino vzrušení pochopitelně zase trochu opadlo, Pán ji však dráždil tak intensivně, že Lída za chvíli znova
hlasitě vykřikla prudkým rozdrážděním.
„Tak se mi líbíš, že už se nestydíš přede mnou křičet…“ pochválil ji opět Pán.
Zanedlouho Lída opět vykřikla, pak začala rozdrážděně dýchat otevřenou pusou a hlasitě sténat.
„Podívej se na mně a pořád dýchej otevřenou pusou…“ vybídl ji Pán, a když na něj rozdrážděná Lída upřela oči,
pochválil ji „to ti strašně sluší…“ a dál ji rychle mnul poštěváček konečky prstů.
Nahá Lída sebou začala rozdrážděně škubat a bylo vidět, že orgasmus už má na krajíčku. Pán se však pokusil její
rozkoš naposled trošku přitlumit a přikázal jí „Otevři pusu úplně… jako u doktora… ať ti vidím až do krku…ale
nezrychluj dech…“
Nahá Lída opět otevřela pusu dokořán.
Pán jí nahlédl do úst a uviděl její růžový čípek, jak se jí taky vzrušeně chvěje, přitom zjistil, že jeho otrokyně má
nádherné pečlivě udržované zuby. Chvíli se jí do otevřených úst díval a stále ji rychle dráždil. Pak si vzpomněl
„Když poprvé ucítíš blížící se extasi, dej mi to taky jasně najevo… třeba prudkým škubnutím nohama od sebe…a
pokud nebudeš mít přikázáno dívat se po celou dobu orgasmu nad sebe, otočíš pohled na mně…“
Rozdrážděná Lída mrkla očima, jako že pochopila.
„A teď už pusu zase zavři a soustřeď se,“ vyzval ji Pán, „chci vidět obrovský, přímo učebnicový orgasmus, celým
tělem, nejen na kundičce, ale i na břiše, na stehnech, v očích a třeba i na vzpažených rukou…“
Lída na něho upřela rozkoší už zřetelně zkalený pohled a Pán jí začal volnou rukou znova dráždit prsní bradavky,
aby je měla během orgasmu dokonale vztyčené.
„Dej si na tom záležet,“ řekl Pán, „a nezapomeň, že jsi otrokyně…“
Lída najednou prudce škubla roztaženýma nohama „už… už to na mně jde…“
Pán zrychlil a výrazně přitlačil. Lída vytřeštila krajní rozkoší oči, prudce rozhodila nohy do maxima, nadechla se,
ze všech sil napjala tělo a začala se nadzvedávat v rozkroku.
Pán zrychlil její dráždění do maxima, Lída s rozkrokem vzepnutým vzhůru na okamžik úplně strnula, a pak sebou
s hlasitým výkřikem doslova zatřásla celým tělem v prvním nádherném orgastickém stahu. Z rozkroku jí přitom opět
vystříkla milostná rosa a Pán zřetelně postřehl záchvěv jejího břicha a roztažených stehen.
Nahá Lída sebou pak před ním na stole divoce škubala celým tělem v dalších orgastických stazích, které s ní
cloumaly tak, že málem spadla dolů ze stolu. Pán si všiml, že se jí během prudkých stahů občas zachvěly i konečky
prstů na rukou, její nádherný orgasmus byl patrný i v jejích široce otevřených očích…
Po několika nejprudších stazích Pán odtáhl ruku, poodstoupil a vzrušeně Lídu pozoroval.
Obrovské stahy divoce škubaly jejím nahým tělem ještě dlouho, Lída se přitom stále dívala Pánovi do očí, její
orgasmus začal pozvolna opadávat teprve po dvanáctém, patnáctém stahu.
Když se Lída trochu probrala, opět se šťastně usmála
„To jsem se zase nádherně vybila…“ vydechla a stále sebou ještě škubala.
„Taky mi to dalo práci, než jsem si tě pořádně napnul…“
„Jste na mně pořád tak hodný…“ usmála se opět Lída, které začaly pomalu splaskávat bradavky, a tělem jí projel
zřetelný stah doznívajícího orgasmu.
„Taková krásná dívka si ani jiný orgasmus nezaslouží…“
„Já už nejsem dívka…“ ohradila se Lída.
„Tak nádherná mladá žena v nejlepších letech…“ usmál se Pán, „to je ještě lepší…“
„Mně se to bude s vámi pořád moc líbit… chci, abyste mne tak napínal… budu s vámi spolupracovat… abych pak
měla takové orgasmy…“ zaškubala sebou nahá Lída v dalších odeznívajících stazích.
„A později tě budu i mučit…“
„To bude taky krásné…“
„Když si nakonec pořádně promučená naplno vystříkneš…“
„To se snad roztrhnu…“ vyhrkla Lída.
Zduření jejích prsních bradavek už se úplně vytratilo, takže měla skutečně pořádný orgasmus, pomyslel si Pán.
„A jakou známku byste mi za ten orgasmus dal?“ zeptala se Lída náhle.
„Tak slabou dvojku…“ pravil přísně Pán, „říkal jsem ti, že jako na otrokyni na tebe budu přísný a náročný…“
Lída protáhla obličej, „a co se vám na mně přitom nelíbilo?“
„S tím spouštěcím bodem máš ještě obtíže…“ řekl Pán, „hlavně s jeho rozpoznáním a vědomým zdůrazněním… a
je to dost vidět…“
„Vždyť jsem se vám ho pokusila dát najevo…“ vstoupily Lídě slzičky do očí.
„Ale spíš náhodou… ne vědomě…“
„To je pravda…“ připustila Lída.
„Na otrokyni musí být jasně patrné, jak ten spouštěcí bod překonává…“
„Já se o to příště pokusím…“ vzlykla Lída, „vždyť jsem teprve začátečnice…“
„Taky proto jsem ti dal tu dvojku… jinak by to bylo horší…“
„Já bych chtěla brzo dostat jedničku…“ otřela si Lída slzy a usmála se.
„Já se ti teď podívám do kundičky…“ pravil přísně Pán, přistoupil ke stolu a mohutně jí rozevřel stydké pysky.
Lída sebou pod novým dotykem znova několikrát prudce zaškubala.
„Ty jsi tam nejen nádherně rudá, ale i úplně mokrá, až ti to z ní pomalu kape…“ pochválil ji Pán, „a navíc ti to
v ní pořád ještě cuká…“
„Jsem otrokyně, takže je celá jenom vaše…“
„To víš, pro mne je vzrušující pozorovat, jak ti to tam všechno viditelně pracuje…“ pravil Pán, nabral si na prst
Lídinu milostnou rosu a s požitkem si ji před ní olízl.
„Ty mi tak chutnáš…“ řekl upřímně, „ty jsi tam úplně sladká… jiným ženám to spíš páchne…“
„Já si myslím, že to záleží víc na vztahu…“
„Nezlob se, ale pokud něco zapáchá, žádný vztah to nevylepší…“ odvětil Pán a ještě Lídě pečlivě prohmatal
stydkou rýhu, pak jí pustil stydké pysky a zapálil si cigaretu.
Nahá Lída měla ruce stále poslušně napjaté za hlavu.
„Nechceš napít?“ zeptal se pak Lídy Pán.
„Taky, ale spíš bych si dala šluka…“
„Tu máš,“ řekl Pán a dal Lídě ke rtům skleničku minerálky se slámkou, „napij se a pak budeme kouřit spolu…“
Když se Lída napila, Pán jí vložil do pusy cigaretu a Lída si náruživě potáhla.
„Nechceš sušenku, ať máš trochu víc energie?“
„Třeba…“
Pán jí dal kousnout do sušenky a pak jí dal opět potáhnout z cigarety.
„Ještě si trochu rozcvič nohy…“ vybídl Pán potom Lídu, ale nejdřív jí dal opět potáhnout a zajíst to sušenkou.
Lída si poslušně rozcvičila nohy, pak si znovu potáhla a Pán jí strčil do pusy zbytek sušenky. Když spolkla
sušenku, Pán jí přísně zavelel „Pozor!“
Nahá Lída bleskově upřela pohled vzhůru nad sebe, oddaně roztáhla nohy, vypnula se a vzrušeně dýchala.
Pán jí znova roztáhl stydké pysky. Kundičku měla ještě docela mokrou, ale už jen hezky růžovou a vůbec to v ní
necukalo.
„Tak už ses uklidnila?“
„Docela jo, ale už se těším, až mně budete zase napínat…“ vydechla roztažená Lída, „to je tak hezké, být vaše
otrokyně…“
„Nezapomeň, že ležíš v Pozoru!“ upozornil ji Pán přísně, a když Lída poslušně stáhla zadeček a vycenila rozkrok,
odstoupil, nechal ji téměř tři minuty ležet v absolutním klidu vypnutou v Pozoru a za celou dobu vůbec nepromluvil.
Roztažená Lída se mu snažila zdůrazňovat mimovolné vzrušené stahy svého těla a znova si uvědomila, že je teď
jen bezmocná otrokyně, která nedočkavě touží, aby si jí Pán všiml, a napjatě čeká, až jí sáhne na poštěváček. Náhle
ucítila, že je v rozkroku už zase úplně mokrá…
Po dlouhé době na ni Pán najednou vykřikl „Vlň se!“
Lída začala před Pánem na stole vědomě pomalu smyslně vlnit roztaženým rozkrokem a dávat mu tak najevo své
pohlavní vzrušení. Pravidelně rytmicky vlnila rozkrokem nahoru a dolů, většinou současně s mimovolními stahy
svého těla a pozvolna vlnění zrychlovala, nakonec rychle vlnila i vypnutým břichem a stehny.
„No vidíš, jak už ti to vlnění jde…“ pochválil ji Pán, přistoupil a sáhl Lídě rázně na poštěváček.
Poslušně rozevřená Lída vzrušeně vydechla a vlnila se pod Pánovými prsty dál.
„Přestaň se vlnit, ale rozdrážděné stahy mi dávej jasně znát dál,“ vyzval ji Pán za chvilku a zavelel jí „Pohov!“
Lída se uvolnila a s požitkem se oddávala stoupající rozkoši, přitom se dívala nehybně vzhůru a dbala na pořádné
roztažení nohou. Pán pozorně sledoval občasné mimovolní stahy, které jí průběžně projížděly nahým tělem.
„Roztáhni ještě víc ty nohy…“ vybídl ji za chvilku Pán a začal Lídě dráždit volnou rukou prsní bradavky.
Lída se poslušně roztáhla, vypnula Pánovi vstříc přirození a Pán ji dál usilovně dráždil na poštěváčku i na prsech.
„A pracuj zase celým tělem, ať se rychleji rozdráždíš…“ vybídl ji vzápětí přísně Pán.
Lída se poslušně snažila zapojit do reakcí i břicho a stehna, a začala občas škubat i konečky prstů rukou.
„Podívej se na mně!“ poručil jí za chvíli Pán.
A Lída se mu uprostřed svého intensivního dráždění nehybně dívala do očí.
Za chvíli jí Pán přísně poručil „teď se zase chvíli dívej na ten obraz!“
Nahá Lída odevzdaně otočila oči napravo na obrázek na stěně nad skřínkou.
„A nechtěla bys přitom trošku vzrušeněji dýchat?“ vybídl ji opět Pán.
Lída poslušně pootevřela ústa a začala jimi oddaně dýchat s očima stále nehybně upřenýma na obraz na stěně.
Za chvíli jí Pán přísně poručil „dívej se zase na tu vázu na sekretáři!“
Lída poslušně otočila pohled na vázu.
Bradavky už měla zase nádherně zduřelé a vztyčené, takže jí je Pán přestal mnout.
„A dýchej přitom trochu rychleji… nebo tvoje vzrušení nestoupá?“
„Stoupá, ale pomalu,“ hlesla Lída s očima nehybně upřenýma na vázu a zrychlila dech.
„Tak mi to dávej víc najevo… chci to na tobě pořádně vidět…“
Lída široce otevřela oči a začala se před Pánem na stole celá chvět, občas dokonce mírně škubla konečky prstů a
přitom rozdrážděně dýchala. Bradavky jí stály jako kolíky.
„Dívej se zase vzhůru!“ přikázal jí Pán stroze.
Nahá Lída otočila pohled nad sebe a vzápětí začala usilovně škubat rozkrokem, bylo vidět, že se právě snaží ze
všech sil překonat onu hluchou fázi. Pán ve snaze jí to usnadnit výrazně zrychlil její dráždění a přitlačil.
Za chvilku nahá Lída na Pána významně pohlédla a spokojeně se usmála.
„Tak už se ti to zase povedlo?“ usmál se na ni Pán.
„Jo…“ vydechla Lída, „už je to dobré… už mně můžete zase začít napínat…“
„Tak hezky napni břicho!“ poručil jí Pán rázně, „ať to dobře vidím, jak ho máš napnuté…“
Lída opět otočila pohled vzhůru a ze všech napnula břicho. Pán jí ho vzápětí volnou rukou prohmatal; bylo krásně
napnuté a úplně tvrdé…
„Uvolni se…“ řekl Pán a za moment Lídě nařídil „A teď zkus napnout levý prs!“
Lída se o to pokusila, ale moc se jí to nevedlo.
„Tak zkus napnout ten pravý… třeba v něm máš víc citu…“
Ani to se Lídě příliš nepodařilo.
„Jak to, že ti to nejde?“ podivil se Pán, „vždyť je máš tak nádherně velké, takže bys tam nějaké svaly měla mít…“
„Budete to muset se mnou hodně trénovat…“ vydechla Lída s pohledem stále upřeným nahoru.
„Ne, ne… budeš to trénovat sama… doma…“ rozhodl Pán, „máš to za domácí úkol…“
„Tak to mám doma co dělat celé dlouhé večery…“ povzdechla si Lída.
„Můžeš to zkoušet před usnutím i doma v Kroměříži… a mezitím si je můžeš masírovat, ať do nich dostaneš ten
správný cit…“
„Snad se to časem naučím…“
„Ne časem, ale do příští lekce… vždyť na to budeš mít čas každý den… a mysli přitom na mně…“
„Já na vás pořád myslím i tak…“
„Teď zkus napnout krk…“
Lída vcelku bez problémů napnula krk.
„A teď levou paži…“
I to se Lídě podařilo.
„A teď k tomu pravé stehno…“
Nahá Lída poslušně napjala i pravé stehno, ale o nějakém jejím pohlavním vzrušení už nemohlo být ani řeči,
přestože jí Pán stále intensivně třel poštěváček.
„Uvolni se…“ pokračoval Pán ve výcviku nahé Lídy, „a teď napni pravou půlku zadečku… ale jen pravou…“
Lída poslušně napnula pravou půlku zadnice, čímž se vleže na stole mírně vychýlila do strany.
„A teď napni i tu druhou…“ přikázal jí Pán.
Lída napnula obě půlky a tím Pánovi smyslně vycenila rozkrok. Pán zrychlil její dráždění, takže Lídino vzrušení
zase začalo rychleji stoupat.
„Přirážej!“ vykřikl na Lídu najednou Pán.
Nahá Lída začala před Pánem na stole s očima upřenýma nad sebe pod jeho prsty vzrušeně přirážet rozkrokem.
„Rychleji!… A vášnivě!“ pobídl ji Pán. Lída postupně přirážení zrychlovala až do maxima.
Pán najednou ucukl rukou. Lída utnula přirážení a nechápavě pohlédla na Pána.
„Co sis to dovolila?“ vykřikl Pán, „dal jsem ti snad pokyn, abys přestala přirážet?“
„Promiňte, pane…“ snažila se mu Lída omluvit.
„Znova!“ řekl rozzlobeně Pán, začal Lídu opět rychle dráždit na poštěváčku a Lída začala zase přirážet.
„A rychleji… vášnivě… ze všech sil!“ vybídl ji Pán přísně a nahá Lída před ním na stole rozdrážděně přirážela…
„To bude dneska po výcviku dlouhé trestání…“ pravil Pán otráveně, a když Lída opět vystupňovala přirážení do
maxima, ucukl náhle rukou. A nahá Lída před ním na stole dále divoce přirážela naprázdno…
Pán ji za chvilku opět začal intensivně dráždit, ale zanedlouho znova náhle ucukl rukou.
Roztažená Lída před ním na stole dál usilovně přirážela.
„Podívej se na mě!“ přikázal jí za moment Pán.
Lída na něho během usilovného přirážení pohlédla a Pán viděl v jejích očích bezmoc zvířátka úplně odevzdaného
do jeho vůle, vydaného mu zcela na pospas.
„Zpomaluj… ale pozvolna…“ nařídil Pán Lídě vzápětí, „a dej do toho trošku smyslnosti…“
Lída začala přirážení pomalu tlumit a přirážela jakoby odevzdaně a smyslně, chvílemi dokonce až vilně…
„Pořád to zpomaluj… pomaloučku… až do ztracena… jako správná otrokyně…“ vyzýval ji Pán a začal ji opět
dráždit poštěváček. Lída se nakonec úplně zastavila a udýchaná pohlédla Pánovi vděčně do očí.
„Tohle bylo od tebe hezké…“ pochválil ji Pán, dal jí hezkou pusu na obě bradavky a zrychlil její dráždění.
Lída se opět začala naplno poddávat své vzrůstající rozkoši a upřela opět oči nad sebe.
„Já bych se chtěla poškrábat na levém stehně, něco mě tam svědí…“ řekla Lída najednou.
„Je vidět, že si pamatuješ…“ opět ji pochválil Pán a poškrábal ji volnou rukou na stehně.
„Ještě kousek vedle… směrem ke koleni…“ dirigovala ho Lída.
Pán ji znova poškrábal na správném místě.
„Děkuji, jste na mně opravdu hodný…“
„Vždycky mi řekni…“ pravil Pán, „opravdu na sebe nesmíš sahat…“
A Lída se dál poddávala stoupající rozkoši.
„Jsi už zase pořádně rozdrážděná?“ zeptal se Pán Lídy za chvíli.
„Docela jo…“ hlesla Lída.
„Tak si zase zacvičíš…“ prohlásil Pán stroze, „rozpaž!“
Nahá Lída poslušně rozpažila.
„A teď zvedni levou nohu a podepiš se ve vzduchu…“ přikázal jí Pán chladně, „a tu pravou nech pořádně
roztaženou, ať ti tam přitom dobře můžu…“
Nahá Lída zvedla levou nohu a pohlédla nejistě na Pána, který jí dál intensivně dráždil poštěváček.
„No, napiš L-Í-D-A,… a nezapomeň na čárku nad I…“ pobídl ji Pán stroze.
Lída začala namáhavě psát do vzduchu své jméno. Když po chvilce se sebezapřením podepsala a udělala čárku
nad „I“, spustila nohu dolů a pohládla opět na Pána.
„Dobře…“ pochválil ji Pán, „teď předpaž ruce vzhůru a začni jimi rychle mávat…“
Lída poslušně předpažila a začala nad sebou rychle mávat rukama.
„A teď přitom ještě rychle svírej a rozevírej prsty…“ nařídil jí přísně Pán a stále ji usilovně dráždil mezi nohama.
Roztažená Lída začala během svého dráždění navíc rychle svírat a rozevírat prsty.
„Jsem poslušná otrokyně?“ vydechla už docela udýchaná.
„Samozřejmě, že jsi… moje krásná otrokyňka…“ pochválil ji znova Pán, ale pak jí poručil „Přestaň, zase hezky
rozpaž, zvedni nohy a přitáhni je koleny až pod bradu…“
Nahá Lída poslechla, a zatímco jí Pán dráždil poštěváček, přitiskla kolena k prsům a otočila pohled zase vzhůru.
„Pokus se teď rychle svírat i prsty na nohou…“ vyzval ji Pán.
Lída se pokusila svírat prsty nohou rychle, ale to jí moc nešlo, takže zpomalila a prsty na nohou už svírala na stole
před Pánem docela obstojně.
„A teď budeme pomalu spouštět nožičky zase dolů na stůl… budu ti počítat a pokaždé s nima trochu škubneš o
kousek dolů… rozumíš?“
„Jistě…“ hlesla Lída s nohama pod bradou a patřičně vyceněnou zadnicí.
„Ukaž ještě dírku…“ řekl si Pán spíš sám pro sebe, roztáhl Lídě volnou rukou půlky vyceněné zadnice a chvilku jí
přejížděl po dírce konečky prstů. Pak na ni přísně pohlédl „Deset…“ na chvilku se zarazil a řekl „devět…“
Lída zvedla nohy o kousek nahoru.
Pak bylo chvíli ticho, načež Pán náhle řekl „osm…“ a nahá Lída pomaloučku zdvihla stehna od prsů vzhůru…
"Sedm…" pravil Pán.
Lída trhla nohama zvednutýma chodidly už vysoko nahoru do výšky - a zase bylo chvíli ticho.
„Šest…“ a Lída zvedla nohy zase o něco výš.
"Pět…" pravil vzápětí Pán do úplného ticha.
Nahá Lída srovnala stehna svisle vzhůru a vydechla "Jsem dobrá otrokyně?"
"Docela jsi," řekl Pán uznale a pohladil Lídu po vlasech, "čtyři…"
"Miluji vás…" vydechla Lída a opatrně naklonila stehna ze svislé polohy mírně dolů.
Pán zrychlil dráždění jejího poštěváčku a volnou rukou ji jemně pohladil po břiše, napnutá Lída se bezmocně
zachvěla a Pán jí volnou rukou smyslně prohrábl chloupky.
"Tři," řekl rozvážně Pán, a když Lída zase spustila nohy o kousek níž, opět ji pohladil po vlasech a pak jí řekl "a
teď se chvilku projeď na kole, ať si ulevíš…"
A Lída začala vleže na stole poslušně kmitat nohama ve vzduchu.
"Rychleji!" vykřikl Pán.
Lída zrychlila. Měla už nohy ve výšce nad stolem docela dlouho a musela do toho dávat stále víc úsilí. Zakrátko
se zřetelně zadýchala, a tak prosebně otočila oči na Pána a oddaně vydechla "ach… vy mi ale dáváte zabrat…“
"No vždyť taky jedeš do kopce…" prohlásil klidně Pán a něžně ji pohladil po vlasech.
"A bude ten kopec ještě dlouhý?" zeptala se Lída.
"No, už jsi skoro v půlce," ujistil ji velkodušně Pán a dál jí třel prsty usilovně poštěváček.
Poctivě šlapající Lída se na něho bezmocně podívala.
"Dělej, dělej, už jsi skoro nahoře…" opáčil neúprosně Pán.
"Au… au…" sténala Lída hlasitě při každém šlápnutí do pedálů.
„Aspoň si trochu procvičíš nohy…“ řekl Pán.
„Já se v práci naběhám dost…“ vydechla zadýchaná Lída a Pán viděl, že už jí zjevně docházejí síly.
"Stačí," prohlásil najednou chladně, „už jsi na kopci. A teď rychle dolů!"
Nahá Lída vydechla a z posledních sil se naplno rozjela. Ústa měla úplně rozevřená a bezmocně lapala po dechu.
Pán ji chvilku upřeně pozoroval a potom řekl „to by bylo zajímavé, kdybys byla takhle hotová, viď?"
"Jo," vydechla Lída sjíždějící plnou rychlostí z kopce.
"Tak dost a půjdeš zase nohama níž!" zvolal Pán.
Lída se zastavila, pustila ve výšce lýtka dolů a unaveně dýchala.
"Dva…" začal jí Pán opět počítat.
Lída zase pustila nohy o kousek dolů. Gravitace ale už působila opravdu nesnesitelně a zdálo se jí, že má v každé
noze metrák olova.
"Jedna," prohlásil stroze Pán.
Nahá Lída opět pohnula nohama skoro až nad stůl. Tato posice byla pro ni zdaleka nejnamáhavější…
"Jsi moje otrokyně?" řekl Pán s důrazem na prostřední slovo.
"Ano!" vykřikla Lída s chodidly už těsně nad stolem.
"Jsi ještě mokrá?"
"Nevím!" opět zakřičela Lída zoufale.
"Tak počkej, já se podívám," pravil klidně Pán a rozevřel jí prsty volné ruky stydkou rýhu pod poštěváčkem.
Přirození měla pořád mokré a nádherně růžové.
"Vypadáš, jako kdybys ještě trochu byla," prohlásil a nechal Lídu ještě několik okamžiků čekat.
Lída se bezmocně třásla.
"Nula," řekl konečně Pán.
Lída položila nohy na stůl a rychle dýchala.
"Už je to dobré?"
„Snad…“ vydechla udýchaná Lída.
„Jsi ještě vůbec vzrušená?“
„Trochu… ale ty nohy…“
„Tak se uvolni a dýchej zhluboka… zkus to břichem… jako otrokyně…“ přikázal jí Pán.
Nahá Lída pohlédla na Pána a začala před ním zhluboka dýchat břichem. Pán jí ze všech sil mnul poštěváček a
zakrátko jí začal volnou rukou dráždit i prsní bradavky, které se jí za chvilku nádherně vztyčily.
Lídino vzrušení zase začalo stoupat, za chvilku rozdrážděně vydechla „Jsem vaše…“ a tělem jí viditelně projel
prudký mimovolní stah. Zanedlouho se před Pánem na stole opět svíjela rozkoší.
„Vzepni se… ale tak, abych na tobě viděl, že jsi moje otrokyně…“
Lída pohlédla opět nejistě na Pána.
„No, to se úplně nenapneš jako na povel „Pozor!“, ale dáš tomu vzepnutí co nejdráždivější otrockou formu a celá
se mi budeš rozdrážděně vzpínat opakovaně vstříc… každé vzepnutí doplníš mohutným stenem nebo výkřikem… a
pak krásně vzepnutá na zlomek vteřiny úplně znehybníš…“
„Dobře…“ hlesla Lída, „už rozumím, jak si to představujete…“ upřela opět pohled vzhůru a začala se před Pánem
na stole vzrušeně vzpínat celým tělem nahoru a přitom rozdrážděně zasténala, občas dokonce vykřikla a s vypnutým
tělem na moment odevzdaně znehybněla. Dařilo se jí to opakovaně natolik dobře, že Pán dostal erekci.
„To je hrůza, co se mnou děláš… opravdu jsi perfektní…“ a zajel si volnou rukou mezi nohy „to je tak vzrušující
s těmi úplně vztyčenými bradavkami… jsi dokonalá otrokyně…“
„Já se totiž před vámi tak skutečně cítím… a úžasně mě to vzrušuje…“ hlesla nahá Lída a dál se vzpínala.
„Zkus přitom ještě otevírat rozdrážděně pusu… a střídavě ji pak zase zavírat… jako že lapeš po dechu…“
Lída se začala před Pánem rozdrážděně vzpínat a přitom během intenzivního dráždění poštěváčku bleskově
otevírala a zavírala pusu a s očima upřenýma na Pána občas nesmírnou rozkoší hlasitě zakřičela.
„To by snad vzrušilo i mrtvého…“ sáhl si Pán mimoděk na vztyčené přirození, „zkus přitom ještě zhluboka
dýchat břichem… snad u toho nevystříknu…“ a nahá Lída si dala záležet a vzpínala se před ním s očima upřenýma
na něho, rychle přitom otevírala a zavírala pusu a dýchala břichem.
„No, ty jsi nádherná…“ zachvěl se vzrušeně Pán, který při pohledu na nahou Lídu málem upadl do extase, „vážně
perfektní otrokyně…“
„Vaše otrokyně…“ hlesla Lída a dál pod jeho prsty na stole rozdrážděně pracovala celým tělem.
„Uklidni se… nebo fakt vystříknu…“
„A na mně by pak nic nezbylo…“ udělala si Lída, přestala se napínat a zavřela pusu, poddajně se vleže prohnula a
vycenila na Pána rozkrok, aby ji mohl dál pořádně dráždit.
„V tomhle jsi výborná… krajně rafinovaná… no, ženská…“ pochválil ji Pán a zase si dal volnou ruku mezi nohy,
ale penis mu začal pomalu ochabovat.
„To jen pro vás jsem schopná všeho…“ vydechla Lída oddaně, „ale vzrušuje to pak i mně…“
„Tak mi třeba teď řekni, kolik je osmdesát jedna děleno devíti…“
„Devět přece…“ hlesla silně rozdrážděná Lída.
„A jak se jmenuje hlavní město Švýcarska?“
Lída sebou zaškubala silným pohlavním vzrušením a po chvilce zamyšlení vyhrkla „Ženeva…“
„Ne…“ zakroutil hlavou Pán.
„Tak Bern…“
„Správně…“ kývl Pán hlavou, „A teď něco z dějepisu… třeba kdy byla bitva na Bílé hoře?“
Lída ztuhla, začala vzpomínat a její vzrušení už viditelně opadlo.
„Myslím, že v roce 1620…“ vydechla nejistě.
Pán jí usilovně třel prsty poštěváček, „taky dobře… vidím, že si toho ze školy ještě dost pamatuješ…“
„Ale dějepis nikdy nebyla moje silná stránka…“ řekla nahá Lída už docela věcně.
„Tak dobře… budeš třeba zase počítat… kolik stojí dva a půl litru mléka, když litr stojí pět korun osmdesát?“
„Vy mně teda napínáte… už zase žádný požitek nemám…“ řekla Lída a začala v duchu usilovně počítat.
„Ještě že dělám tu servírku…“ vydechla za chvíli, zkrabatila čelo, za chvíli pohlédla na Pána a vítězoslavně řekla
„Čtrnáct korun padesát…“
Pán se spokojeně usmál a zase výrazně zrychlil její dráždění.
„Ale vzrušená už zase skoro vůbec nejsem…“
„Neboj se, zase brzo budeš…“ pravil Pán, „ještě jednu poslední těžkou otázku… víš, co to je HDP?“
„To je přece všechno, co v určité zemi za rok vznikne…“ řekla Lída suverénně s prsty Pána na poštěváčku.
Pán jí zase dal velkou pusu na pupík.
„Vidím, že skutečně nejsi hloupá… nechtěl bych mít za otrokyni nějakou blbku…“
„Blbka by si takhle určitě na stůl nelehla…“ řekla Lída, „mindráky by jí to nedovolily…“
„Blbka vůbec nemá ponětí, o co jde,“ mávnul rukou Pán.
Lída se usmála a začala se na stole zase občas škubat stoupajícím vzrušením.
„Tak se na to zase hezky soustřeď, já už tě nebudu moc rušit…“ řekl Pán, pohladil nahou Lídu po vlasech a dodal
„hezky se mi vypínej a občas mi můžeš třeba něco dráždivého říct… nebo si ulevit výkřikem…“
Lída upřela oči na strop, vypnula se a začala se před Pánem naplno poddávat své rozkoši, zpočátku sebou jen
chvílemi škubla, pak se začala před Pánem rozdrážděně napínat a tu a tam se nadechla otevřenými ústy.
„Jsem před vámi pořádně roztažená?“ rozdrážděně si kontrolovala, jestli je správná otrokyně.
„Jsi…“ ujistil ji Pán.
„Vidíte na mně dobře? I tam?“
„Vidím, jak jsi pořád hrozně krásná…i tam…“ pochválil ji zase Pán.
Nahá Lída se před ním poddajně roztáhla a dál se poddávala rychle stoupajícímu rozdráždění.
„Připrav se zase… vzepneš se znova do mostu…“ vyzval Pán náhle Lídu, když zjistil, že se začíná nebezpečně
blížit do extase. Prudce rozdrážděná Lída se zapřela o stůl dlaněmi a chodidly, a celá se napnula.
Pán zrychlil dráždění jejího poštěváčku do maxima a začal počítat „Tři, dva, jedna, teď!“
A krajně vzrušená Lída doslova vylétla nahým tělem do mostu.
Pán jí opět nahmátl poštěváček, se kterým během prudkého pohybu ztratil kontakt a dál jí ho rychle třel, Lída
v mostu poslušně spustila hlavu úplně dolů a Pán si volnou rukou roztáhl její stydké pysky. Byla v rodidlech už zase
úplně rudá, svaly v přirození se jí zřetelně pohybovaly a nad napnutou hrázkou se jí začalo tvořit malé jezírko.
„Chtěla bych být jednou… takhle vypnutá a roztažená v mostu… před vámi hotová…“ vyrážela Lída namáhavě.
„A proč myslíš, že tě v tom vzpínání do mostu takhle trénuju?“ otázal se jí Pán stroze.
„Já bych pak stříkala daleko… až na koberec…“ zajíkala se rozkoší bezmocně vzepnutá Lída.
„Asi se brzo dočkáš…“ řekl Pán přísně, „ještě dneska si zkusíš vzepnout se do mostu až během extase…“
„To bude orgasmus… už se těším…“ vydechla Lída a kapka milostné rosy jí bezděčně ukápla dolů na stůl.
„Kdo ti říkal, že budeš mít hned napoprvé v mostu orgasmus?“
„Ach… já jsem zapomněla, že jsem otrokyně…“ řekla zklamaně Lída.
„Tak pojď, půjdeme zase dolů…“ pravil vzápětí Pán, pustil jí stydké pysky, podepřel ji volnou rukou pod bedry a
pomohl jí spustit se zpět na stůl, dráždění jejího poštěváčku ale nepřerušil…
Nahá Lída se začala na stole zakrátko opět škubat silným vzrušením.
„Ohledně toho vzpínání do mostu…“ řekl za chvilku Pán a Lída s očima upřenýma nahoru pozorně poslouchala,
„ti vždy předem řeknu, že se musíš vzepnout… a ty se pak ve chvíli, kdy ucítíš, že extase se ti začíná blížit, sama
připravíš, zapřeš se rukama a nohama o stůl, a v okamžiku začátku extase se přede mnou sama bleskem vzepneš do
mostu… jasné?“
„Snad to zvládnu…“ zaškubala se rozdrážděná Lída.
„Já ti to jen včas předem nařídím,“ polkl Pán, „a další už bude jen ta tobě, abys přesně splnila můj rozkaz…“
„Chci být vaše správná otrokyně…“ vydechla nahá Lída, kterou to tak vzrušilo, že se začala na stole před Pánem
svíjet prudkou rozkoší.
„Smyslně se svíjej… tak, hezky… a úplně otevři pusu…“ vybízel Pán Lídu, usilovně pracující před ním na stole
v krajní rozkoši celým nahým tělem, a rafinovaně stupňoval intensitu jejího dráždění.
Lída široce otevřela ústa a dále se před Pánem smyslně svíjela rozkoší, a přitom přetrhávaně dýchala…
„Jsem vaše…“ vydechla vzápětí, prudce trhla roztaženýma nohama od sebe a se stále úplně otevřenou pusou
upřela pohled na Pána. Pán jí opět zahlédl v krku roztržitě se chvějící čípek.
Za okamžik se Lída reflexivně napnula a Pán bleskově odtáhl ruku.
„Ne…“ vyrazila Lída s očima zkalenýma krajní rozkoší a bezděčně zaškubala rozevřeným rozkrokem.
„Pokud vím, jsi… nebo chceš být otrokyně…“
Lída se před ním opět poslušně napnula a jen krajně rozdrážděně dýchala.
„Takže žádné ne, ale spíš ano… nebo ještě raději Jsem vaše…“
„Promiňte, já se polepším…“ zacukala sebou stále krajně vydrážděná Lída.
„Místo toho by ses měla přede mnou bleskově vypnout do základní posice…“ připomenul jí Pán, „a nastavit mi ji,
ať ti na ní můžu dělat něco nepříjemného… právě jako své otrokyni…“
Lída upřela oči zase vzhůru nad sebe a poslušně se otočila před Pánem vzorně do základní posice.
„Až budeš vycvičená, můžeš k tomu „Jsem vaše…“ ještě dodat Mučte mě!“
Rozdrážděná Lída přikývla hlavou a dál vzrušeně dýchala pootevřenými ústy.
„Pozor!“ vykřikl na ni náhle Pán.
Nahá Lída rozhodila nohy do maxima, napnula ruce a poslušně se vypnula.
„Teď se chvíli ani nehneš, natož abys promluvila!“ přikázal jí Pán, „představuj si třeba, že tě na ní krutě mučím…
a ty v hrozných bolestech příšerně křičíš…“
„Ano pane… už se těším… můžete všechno…“ hlesla Lída.
„Tak teď už ticho…“ řekl Pán, napil se Coca Coly a upřeně nehnutě roztaženou ležící Lídu pozoroval. Za chvilku
jí roztáhl kundičku a s uspokojením zjistil, že už začíná být zase jen krásně růžová.
Nahá Lída poslušně ležela úplně roztažená před Pánem na stole a představovala si, že je v nádherných šatech
spolu s ním na plese, jak si ji Pán po příchodu domů pomalu s těch krásných šatů svléká a jak se pak před ním už
úplně nahá vzrušeně připravuje ke krutému mučení, Pán jí podává hřeben, lak na vlasy, tužku na obočí, parfém,
rtěnku a přitom si každou chvíli pozorně prohlíží její kundičku, pak si před ním nádherně upravená lehá na stůl,
roztahuje nohy a Pán ji pomalu a jemně hladí po těle…
Občas jí přitom projel celým tělem mimovolní vzrušený stah, a když si představila, jak důkladně zmučená a
unavená před ním nakonec prudce stříká a Pán jí pak vylizuje jazykem milostnou šťávu, ucítila poslušně roztažená
Lída náhle v rozkroku velkou dávku milostné rosy…
Její snění jí asi po minutě přerušil Pán, který přistoupil, rázně jí sáhl na břicho, rozdráždil jí prsní bradavky,
potom jí smyslně sjel rukou přes břicho do rozkroku, sáhl jí na poštěváček a začal ji na něm dráždit. Nahá Lída
vydechla, začala se před ním poddávat dráždění a vědomě zdůrazňovala přirozené mimovolní stahy, které jí stále
častěji projížděly nahým tělem.
„Pracuj celým tělem… kdy už si na to konečně zvykneš…“ napomenul ji Pán za chvilku.
Lída se soustředila na dráždění a snažila se ho prožívat celým tělem a přitom se stále dívala upřeně nad sebe.
„Roztahuj ty nohy pořádně…“ opět ji přísně napomenul Pán a začal jí volnou rukou opět přidražďovat bradavky,
„a oči taky rozevři úplně, ať víš, že jsi tady a ne někde jinde…“
Za chvíli se zřetelně rozdráždila a dávala už Pánovi najevo své vzrušení skutečně celým nahým tělem.
„Tak se mi líbíš… už jsi zase nádherně vzrušená…“
Nahá Lída na něho krátce pohlédla, spokojeně se usmála a zase upřela oči vzhůru.
„Podívej se zase na sekretář,“ nařídil jí Pán přísně.
Nahá Lída otočila hlavu a dívala se upřeně na skleničky za sklem v sekretáři.
„Teď se chvíli dívej na druhou stranu na ten obrázek…“ poručil jí za chvíli Pán.
Lída poslušně obrátila hlavu a s očima upřenýma na obraz se dále s požitkem poddávala stoupajícímu vzrušení.
„Jste na mně opravdu moc hodný…“ hlesla vzápětí vzrušeně a vzepnula rozkrok vstříc Pánovi.
„Koukám, že ti ta rozkoš docela rychle stoupá…“ pokýval Pán hlavou a dál ji usilovně dráždil klitoris.
„Moc se mi to teď líbí… děláte mi to moc hezky…“ zasténala Lída už docela rozdrážděně.
Pán jí opět krátce rozdráždil bradavky a řekl „no tak jen pracuj… celým tělíčkem…“
„Já už jsem ale strašně nadržená… dovolíte mi už brzo zase vystříknout?“
„Možná, že už za chvíli… to záleží na tom, jak budeš učenlivá…“
„Tak mi něco poručte… a zase mně napínejte…“ vydechla Lída.
„Tak se zase hezky zavlň!“
Lída stáhla svaly zadečku a začala se před Pánem na stole parádně smyslně vlnit.
„Tobě už to jde… jsi přitom nádherná…“ pochválil ji Pán vzrušeně, „tak jsem si představoval svoji otrokyni…“
„Vy jste si představoval otrokyni?“
„To víš, že jo,“ prohlásil Pán, „vždyť jsme o tom už mluvili…“
„A co jste s ní v těch svých představách dělal?“ zeptala se vzrušeně Lída a zaškubala rozkrokem.
„Třeba jsem si ji tam rozřízl… velikým nožem…“
„Do krve?“ vyhrkla Lída a zrychlila vlnění rozkrokem.
„Do masa… a krev jí přitom samozřejmě taky tekla…“
„Já bych se od vás taky třeba nechala i rozříznout…“ vydechla vzrušeně Lída.
„Ale jdi ty…“ odbyl ji Pán.
„Když na mne budete pořád tak hodný, budu o tom přemýšlet…“ zacukala sebou prudce Lída.
„Ale já bych ti to nikdy neudělal… máš kundičku tak krásnou… a pak bys na ní měla jizvy po řezu…“
„Stejně jste moc hodný… třeba teď jste mi krásně pomohl překonat tu… hluchou fázi,“ upřela na něj Lída oči a
vděčně se na Pána usmála, „když jsem si představila, jak se mi k ní blížíte velikým ostrým nožem, v tu ránu se mi to
povedlo…“
„Tak povídat si můžeme o čemkoliv,“ řekl Pán, „ale trvale ti ublížit rozhodně nechci…“
Lída obrátila pohled vzhůru do stropu.
„A už se přestaň vlnit… máš z toho jedničku…“
„A navíc mi to docela pomohlo…“ vydechla Lída a znova se plně oddala dráždění svého poštěváčku.
Pán nechal Lídu chvíli v klidu, a když se silněji vydráždila, vyzval ji „Tak se teď předveď, jak už umíš hezky
přirážet…“
Lída na něho upřela oči a začala divoce přirážet jako při vášnivé souloži těsně před vyvrcholením. Pán to od ní
nečekal, takže ji chvíli překvapeně pozoroval a pak jí přikázal „Zpomal, vždyť se zbytečně vyčerpáš…“
Silně vzrušená Lída poslušně zpomalila a vyhrkla „Zbytečně? … Mně to tak ale moc vzrušuje…“
„Ale já nechci, abys už brzo byla…“ řekl Pán stroze, „vidím, že ti to jde už docela dobře, tak přestaň…“
Lída se uklidnila, Pán ji dál klidně dráždil a Lída hleděla upřeně do stropu.
Najednou Pán zrychlil a vzápětí uprostřed intensivního dráždění klitorisu vykřikl „Pozor!“
Rozdrážděná Lída se na stole bleskově vypnula a znehybněla.
Pán vystupňoval její dráždění na maximum a vzepnutá Lída stále nehybně hleděla vzhůru.
Za pár okamžiků jí Pán zavelel „Pohov!“ a Lída se uvolnila. Pán výrazně zpomalil její dráždění.
Pán jí zanedlouho opět zavelel „Pozor!“, Lída se opět bleskově vzepnula a vyhodila rozkrok.
Pán znova vystupňoval její dráždění do maxima a Lída se začala usilovným sebepřemáháním zřetelně třást.
Potom Pán chvíli oba povely v krátkých intervalech střídal a nahá Lída se před ním opakovaně bleskově napínala
a uvolňovala, její rozkoš se přitom však rozhodně nezvyšovala…
Uprostřed vcelku pravidelného střídavého napínání a uvolňování podle povelů však Pán najednou Lídě povel
„Pohov!“ nedal a Lída před ním zůstala trvale vzepnutá. Pán upravil dráždění jejího poštěváčku na normální úroveň
a jen ji klidně sledoval. Následující dlouhé minuty bylo úplné ticho a Lída poslušně udržovala absolutní nehybnost
celého těla…
Potom Pán dal nečekaně nahé Lídě strohý povel „Pohov!“
Lída se uvolnila, vydechla a otočila oči na Pána.
„Když se tak na tebe dívám, jak se občas celá zachvěješ vzrušením, a tělem ti proběhne zřetelný mimovolní stah,
nechtěla bys mi ty stahy a někdy až křeče vědomě zdůrazňovat?“ zeptal se Lídy najednou Pán, který ji soustředěně
pozoroval.
„Dobře, ale musím na to myslet…“ vydechla už značně vzrušená Lída.
„Tak na to mysli…“ vybídl ji Pán.
Nahá Lída se začala před Pánem ve více méně pravidelných intervalech křečovitě vzpínat a dávala mu viditelně
najevo občasné mimovolní křeče celého svého nahého těla, blížícího se pozvolna do extase, bezmocnými trhavými
pohyby mu vzpínala vstříc svůj rozdrážděný podbřišek a s pohledem do jeho očí se snažila se mu vzepnout vstříc
úplně celá. Občas takto vzepnutá úplně znehybněla a rozdrážděně vyhekla nebo dokonce vykřikla…
„Jste se mnou spokojen… dělám to dobře?“ vydechla přitom najednou Lída s očima pořád upřenýma na Pána.
„Výborně… je vidět, že už se vůbec nestydíš, otrokyňko…“ pochválil ji zase Pán.
Lída se před ním dál rozdrážděně vzpínala a snažila se dávat každému vzepnutí co nejdráždivější otrockou formu,
aby Pánovi zdůraznila, že je mu skutečně naprosto oddaná.
„Už budeš, viď?“ zeptal se za chvíli Pán vzpínající se Lídy a začal jí volnou rukou rychle mnout bradavky.
„Asi jo… docela mne to… vzrušuje, když jsem … tak úplně uvolněná…“ sténala mohutně vydrážděná Lída,
zatímco jí Pán rychle třel poštěváček a současně bradavky.
„Tak pokračuj, jsi přitom zase nádherná…“ vydechl Pán.
Lída vystupňovala dráždivé vzpínání postupně do maxima a přitom namáhavě dýchala otevřenými ústy.
Najednou Lída rázně škubla nohama od sebe a vytřeštila oči „už to na mně… zase jde…“
Pán výrazně zrychlil její dráždění a vykřikl „Pozor na ten spouštěcí bod!“
Nahá Lída přikývla, upřela pohled nahoru a za několik okamžiků rozhodila nohy do maxima, nadechla se, hlasitě
zakřičela „Už!“, ze všech sil napjala celé tělo a začala v extasi vášnivě nadzvedávat rozkrok.
Pán zrychlil její dráždění do maxima. Lída bezděčně vzepnula rozkrok úplně nahoru, na okamžik strnula, vykřikla
„Teď!“ a celá se doslova zatřásla v prvním obrovském orgastickém stahu. Pánovi se zdálo, že přitom mírně škubla i
břichem a roztaženými stehny a z rodidel jí opět vystříkla milostná rosa…
Po prvních nádherných prudkých orgastických stazích položila Lída ruce podél hlavy dlaněmi vzhůru a dál sebou
rytmicky škubala s očima upřenýma na Pána celým tělem v dalších mohutných orgastických stazích, Pán ukončil
její dráždění a rozevřená Lída před ním stále škubala nejen rozkrokem, ale i břichem, poslušně roztaženými stehny,
občas i pažemi, lýtky a konečky prstů rukou, orgasmus jí byl vidět i v jejích úplně otevřených očích. Pán postřehl i
jemné zachvění jejích krásně vztyčených prsních bradavek.
Pán poodstoupil a vzrušeně Lídu pozoroval.
Prudké orgastické stahy v Lídině nahém těle začaly zvolna odeznívat, Lída opět napnula ruce za hlavu a s očima
oddaně upřenýma na Pána se před ním pořád bezmocně cukala. Když jí Pán sáhl do rozkroku a rozevřel jí stydké
pysky, opět sebou několikrát rychle zaškubala. Pod napnutou hrázkou zase měla malé jezírko…
Lída se pomalu vzpamatovávala z orgastického opojení a pak vydechla „já jsem s vámi tak šťastná…“
„Což o to…“ řekl Pán, ale já s tebou moc spokojený nejsem…“
„Já vím… zase ten spouštěcí bod…“
„Ale to se jistě časem naučíš…“ pohladil ji Pán po prsech, jejichž bradavky už Lídě zase úplně splaskly, „budeme
to muset holt pořád trénovat…“
„Jakou mi dáte teď známku?“ zeptala se pak Lída a cukla sebou v dalším zřetelném stahu.
„Zase dvojku… bohužel… ještě nejsi pořádně vycvičená otrokyně…“ pravil poněkud zklamaně Pán.
„Já to snad na tu jedničku ani nikdy nedokážu…“ řekla tiše roztažená Lída s rozkrokem vyceněným vstříc Pánovi
a v očích se jí opět objevily slzičky.
„Ty snad po každém orgasmu pomalu brečíš,“ pohlédl na ni Pán, „nic si z toho nedělej, učený z nebe nespadl…“
„Když já už chci být ta správná otrokyně…“ prohlásila rozhodně nahá Lída, „já už bych vám chtěla dokazovat
svou oddanost i při bolestivém mučení…“
„Slibuju ti znova, že se do konce roku dočkáš…“ pravil Pán, „a už je říjen…“, vstal a dal jí dlouhou pusu přímo
na poštěváček. Lída sebou opět slastně zacukala…
„Vy jste na mně pořád tak hodný…“ vydechla Lída spokojeně.
„Protože tě mám dokonce rád… představ si…“ pravil vážně Pán, „jinak bych tyhle věci s tebou ani nedělal…“
„Já vás mám taky moc ráda…“ hlesla Lída, „já bych si je zase nenechala líbit…“
„Nechceš se napít?“
Pán jí podal sklenici se slámkou a nahá Lída se vleže napila, pak si zapálil cigaretu a nabídl jí, jestli nechce
miňonku. Když roztažená Lída kývla, střídavě ji nechával kousnout do miňonky a dával potáhnout z cigarety.
Když dokouřili, Lída se ještě trochu napila a na pokyn Pána si opět krátce rozcvičila roztažené nohy.
***
Pán potom sáhl po ručníku a otřel nejdřív Lídě opatrně čelo, aby jí nenarušil make-up, zběžně jí otřel podbřišek
nad ochlupením, slabiny a vnitřní strany roztažených stehen. Lída pak před Pánem na stole široce roztáhla nohy, aby
jí dobře viděl na přirození, dráždivě se vypnula, napnula ruce zapažené za hlavou a upřela pohled vzhůru nad sebe.
„Tak teď budeš přede mnou aspoň půl hodiny nepředstíraně onanovat,“ řekl Pán chladně, „Připrav se!“
Lída se před ním na stole bleskově napnula, jediným pohybem rozhodila nohy do maxima a dál zůstala před
Pánem naprosto nehybná, přitom udržovala maximální roztažení nohou a bez ohledu na dění kolem sebe se dívala
upřeně vzhůru nad sebe do stropu. Pán jí pečlivě provlhčil poštěváček a nechal ji ležet nehybně vypnutou na stole.
Nahá Lída zůstala ležet před Pánem poslušně na stole a vzrušeně dýchala.
„Tak teď budu chvíli bez práce a budu se na tebe jen dívat…“ řekl Pán.
„Já budu ráda, že se na mně díváte… připadám si přitom víc jako vaše otrokyně…“
„Ale musíš se mi přitom v duchu úplně odevzdávat… ať to na tobě jasně vidím…“ řekl Pán.
„Já se vám plně odevzdávám, i když mně dráždíte rukou…“ hlesla nahá Lída.
„A jsi ještě aspoň trochu vzrušená?“ otázal se chladně Pán Lídy.
„Moc ne… jenom pořád nadržená…“
„Přemýšlím, že od příští lekce tě tam budu zchlazovat ledovou žínkou… to už je taky skoro mučení, po kterém
občas tak toužíš…“
Nahá Lída se před Pánem vzrušeně zachvěla.
„Máš připravený poštěváček?“
„Doufám… a od vás pořádně promazaný…“
„Dýchej zhluboka… pořádně… otevři ústa!“
Lída poslušně otevřela ústa a začala dýchat pusou.
„Tak začneme… Pozor!“ zavelel najednou přísně Pán.
Nahá Lída se bleskově napnula a přiložila si prsty na poštěváček.
„Druhou ruku si dej zatím pod hlavu!“ přikázal jí pak rázně Pán.
Lída si dala volnou ruku pod hlavu a naprosto znehybněla, věděla, že jako správná otrokyně se nyní nesmí nejen
sebeméně pohnout, ale ani změnit směr svého pohledu nehybně upřeného nad sebe.
Pán k ní přistoupil a důkladně jí rozdráždil prsní bradavky, a teprve když byly úplně vztyčené, zase odstoupil.
Lída zůstala odevzdaně ležet na stole s prstem na poštěváčku a nádherně vztyčenými bradavkami. Při vědomí, že
ji Pán přísně sleduje, opět vytryskla mezi nohy milostnou rosu…
Takto vzepnutou ji Pán opět nechal ležet prakticky bez povšimnutí několik dlouhých minut, nahá Lída přitom s
otevřenýma očima upřenýma vzhůru naplno vnitřně prožívala poslední chvíle před začátkem onanie. V pokoji bylo
po celou dobu úplné ticho, Pán ji jen občas obcházel a ze všech stran ji pozoroval, jen jí najednou přísně poručil, aby
začala dýchat břichem. Lída začala při každém nádechu a výdechu poslušně napínat a uvolňovat břicho, což bylo
poněkud složitější, neboť měla přes břicho položenou ruku prsty na poštěváčku.
Pán jí náhle zavelel „Pohov!“, když se Lída uvolnila, opět rázně vykřikl „Pozor!“ a pak oba povely v krátkých
intervalech střídal. Nahá Lída se před ním na stole s prstem na poštěváčku poslušně vzpínala a uvolňovala, nakonec
ji nechal Pán opět vzepnutou v Pozoru.
„Tak jsi připravená?“ zeptal se Pán Lídy, když jí přestal velet.
„Ano…“ hlesla Lída.
„Pozor… teď!“ zavelel nahé Lídě vzápětí přísně.
Lída se uvolnila a začala si rychle kmitat prsty přes poštěváček. Pán jí opět sáhl na prsní bradavky a několika
hmaty jí je úplně vztyčil.
„Chovej se jako moje otrokyně přirozeně, roztahuj nohy podle toho, jak ti stoupá vzrušení a snaž se reagovat
skutečně celým tělem…“ připomněl za chvíli Lídě Pán, který ji pozorně sledoval a různě ji obcházel.
Lída před ním na stole usilovně onanovala a snažila se mu vědomě zdůrazňovat přirozené mimovolní stahy svého
těla, přitom se upřeně dívala nahoru nad sebe. Když její vzrušení občas mírně poskočilo vzhůru, cukla vždy zřetelně
nohama od sebe a krátce pohlédla na Pána, který ji stále upřeně pozoroval a obcházel.
„Podívej se zase na sekretář…“ vyzval ji Pán za chvíli.
Onanující Lída poslušně otočila oči na sekretář a pootevřela ústa.
„Tak ti to sluší…“ vydechl Pán, „a napni pořádně ty ruce za hlavu…“
Nahá Lída upřeně hleděla na sekretář, roztahovala nohy a ze všech sil napínala ruce. Její rozkoš zvolna stoupala.
„Dýchej břichem!“ poručil jí náhle stroze Pán, „a přidražďuj si přitom volnou rukou prsy!“
Lída začala s pohledem stále poslušně otočeným na sekretář otevřenými ústy zhluboka dýchat břichem, volnou
ruku si vytáhla zpod hlavy a začala si dráždit bradavky.
Za chvíli se jí bradavky opět úplně vztyčily a Pán jí přikázal „Vzpaž tu volnou ruku za hlavu a otoč zase hlavu na
obraz! A pořád dýchej břichem!“
Lída otočila hlavu, upřela oči na obraz, vzpažila ruku na hlavu a dýchajíc břichem dál usilovně onanovala.
„Co to s tebou dělá? Stoupá ti vzrušení?“ zeptal se jí vzápětí Pán.
„Moc ne…“ hlesla Lída.
„Tak přestaň dýchat břichem, dívej se zase nad sebe a soustřeď se na svou rozkoš…“ vyzval ji Pán.
Lída upřela pohled vzhůru a zanedlouho se začala před Pánem celá chvět, mimovolní stahy jejího těla zesílily,
stydké pysky jí zřetelně zduřely, prsní bradavky jí vzrušeně trčely vzhůru, pohlavní vzrušení jí bylo znát i na výrazu
obličeje a na způsobu dýchání.
Zakrátko začala rozdrážděně škubat roztaženýma nohama, najednou otočila oči na Pána a mile se usmála. Bylo
vidět, že se jí opět podařilo vcelku bez problémů překonat hluchou fázi, takže začala před Pánem škubat i břichem,
občas dokonce i konečky prstů rukou, Pán dokonce opět postřehl mírné pohyby prstů jejích nohou…
„Upaž!“ vykřikl na ni najednou přísně Pán.
„Zvedni pravou nohu!“ pokračoval Pán rázně ve velení, když onanující Lída upažila.
Nahá Lída zvedla nohu a dál rychle onanovala, ale onen účinek už to zdaleka nemělo.
„Tak teď ještě levou!“ poručil jí stroze Pán.
Lída poslušně zvedla i druhou nohu.
„Napni je vzhůru a pořádně je roztáhni!“
Lída napnula zvednuté nohy, odevzdaně je před Pánem roztáhla mohutně od sebe a takto bezmocně vyceněná si
dál rychle kmitala prsty přes poštěváček.
„A teď s nima rychle kmitej k sobě a od sebe!“ nařídil jí vzápětí Pán.
Lída úplně přestala myslet na onanii a na svou rozkoš, a začala poslušně kmitat vzhůru napnutýma nohama k sobě
a od sebe, ovšem dál si přitom v mezích možností kmitala prsty přes poštěváček.
„Přestaň!“ poručil jí zanedlouho Pán a pak jí nařídil
„Přitáhni nohy k tělu, ohni je v kolenou, přitáhni je k sobě, zvedni je lýtky nahoru a napni je špičkami chodidel
kolmo vzhůru!“ a dodal „Ruku si nech mezi nohama a pořád onanuj!“
Lída přitáhla nohy k sobě, zvedla lýtka kolmo vzhůru, se stále upaženou rukou napnula chodidla prsty ke stropu a
rukou protaženou mezi stehny si dále mnula poštěváček.
„Cítíš, jak jsi mi teď oddaná?“
„Ano můj pane…“ vydechla Lída ve své naprosto nepřirozené posici, „poroučejte mi dál…“
„Hezky vyceň zadeček, když máš ty nožky tak nádherně vzhůru…“ pobídl ji Pán.
Nahá Lída přitáhla kolena nohou napjatých vzhůru až pod bradu a pokusila Pánovi vycenit dírku.
Pá jí do úplně vyceněné dírky zase strčil nakrátko prst a pak si ho před ní labužnicky olízl.
„Chutnáš mi pořád výborně…“ prohlásil spokojeně a zamlaskal.
Nehybná Lída se vzrušeně zachvěla.
Pán jí pak přikázal "Napni nohy dopředu!"
Lída bleskově napnula k sobě přitažené nohy vpřed v úhlu neomezujícím ji v onanii.
„Roztáhni se!“ zavelel jí Pán vzápětí a Lída před ním bleskově roztáhla nohy do maxima.
„Nohy k sobě!“ zavelel jí za chvilku Pán a pak jí začal velet, aby před sebe napnuté nohy střídavě roztahovala a
přitahovala k sobě. Bleskové roztahování a napínání nohou před sebe potom Pán chvíli přísně střídal.
Stůl však byl poměrně malý, takže Lída měla napnuté nohy z větší části od spodní části stehen až po chodidla ve
vzduchu mimo něj a posice pro ni byla docela namáhavá. Pán ji ale nechtěl fysicky unavit, takže jí za chvíli poručil,
aby si opět lehla do základní posice s celýma nohama na stole.
Vleže pak Lída nejprve cvičila jen jednou nohou, zatímco si mnula rukou poštěváček, během intenzivní onanie jí
však Pán později nařídil, aby před ním podle jeho povelů cvičila zároveň oběma nohama i volnou rukou.
Lída pak jednou rukou intenzivně onanovala a druhou se hladila po těle, třela si dlaní prsní bradavky, mnula si je
mezi prsty, rozevírala si stydké pysky, mávala rukou nad hlavou, psala do vzduchu čísla, písmena a kreslila obrazce.
Když Pán s Lídou docvičil, pátravě se na ni podíval a zeptal se „Jsi ještě aspoň trochu vzrušená?“
Lída na něho jen smutně pohlédla.
„Tak jsme to teď trochu přehnali, ale líbilo se ti to aspoň?“ zeptal se Pán soucitně.
„Jsem otrokyně… takže na tom moc nezáleží…“ vydechla Lída, „ale když už se mne na to ptáte, tak docela líbilo,
i když by se mi to jako otrokyni líbit nemělo…“ a začala si zase rychle třít prsty poštěváček.
„Já ale chci, aby se ti jako mojí otrokyni co nejvíc věcí líbilo…“ pravil Pán významně.
„Vy jste na mne pořád tak hodný…“ pohlédla onanující Lída vděčně na Pána.
„Přidražďuj si volnou rukou bradavky… ať se zase rychleji vzrušíš…“ vybídl ji Pán.
Lída si začala během usilovné onanie dráždit i bradavky, které jí zanedlouho mohutně zduřely a krásně vztyčily.
Jakmile Lída zase napnula volnou ruku za hlavu a pořádně se rozdráždila, začal jí Pán přímo na ní demonstrovat
základní sebepřemáhací pořadová při onanii a velel jí „Zrychli!“, a když nahá Lída poslušně zrychlila, vzápětí jí
přikázal „Zpomal!“ a Lída zpomalila.
Takto jí několikrát povelem zrychlil a zpomalil onanii a pak jí nařídil „Napni volnou ruku!“
Lída napjala volnou ruku za hlavou, načež jí Pán přísně zavelel „Předpaž!“
Předpažení znamená vleže vlastně napnutí ruky nahoru, takže Lída doslova vyhodila ruku nad sebe a dále před
Pánem usilovně onanovala. S úplně napnutou rukou vzhůru připomínala nacistického důstojníka, zdravícího svého
nadřízeného. Pán se pousmál a zavelel rychle onanující Lídě „Upaž!“ a Lída bleskově upažila volnou ruku stranou.
Aby to neměla jednoduché, Pán jí za chviličku nařídil „Napni pravou nohu dopředu!“
Onanující Lída vytrčila pravou nohu vpřed a Pán postřehl, jak jí přitom projel celým tělem silný mimovolní stah.
Zanedlouho jí rázně vyzval „A teď i levou!“ a Lída opět napjala obě nohy mimo stůl. Pán ji tak chvilku nechal a
pak jí dovolil, aby obě nohy opět roztáhla na stole do základní posice. Lída na Pána vděčně pohlédla a pak s očima
opět poslušně upřenýma do stropu a stále upaženou rukou mírně zrychlila onanii.
Pán jí ale zanedlouho přísně poručil „Roztáhni si úplně stydké pysky!“
Lída si sáhla volnou rukou do rozkroku pod ruku, kterou onanovala a roztáhla si poslušně stydké pysky. Pán se
sklonil a začal si ji tam prohlížet; byla tam nejen hezky červená, ale hlavně úplně mokrá…
„A teď si roztáhni i pochvu!“ zavelel jí Pán vzápětí a Lída si prsty volné ruky roztáhla poševní otvor.
„Pořádně, ať ti do ní vidím!“ vykřikl Pán a Lída si strčila prsty do pochvy, chytla si její okraje a úplně si pochvu
roztáhla. Pán si ji pozorně prohlížel i v pochvě a snažil se jí tam dohlédnout co nejdál, ale tolik světla jí tam zase
nedopadalo, aby jí mohl dohlédnout až na děložní čípek a podívat se, jak jí pracuje během onanie.
Zklamaně se napřímil a poručil Lídě „Pusť pochvu a zvedni nohy!“
Nahá Lída zvedla během onanie odevzdaně nohy a vycenila na Pána zadnici.
„Dej si prsty přímo na otvor!“ řekl Pán přísně a Lída si přiložila prsty volné ruky na růžovou dírku.
„Vzrušuje tě to?“
„Spíš to, že vás musím jako otrokyně na slovo poslouchat…“
„Prdelku máš opravdu nádhernou, obzvlášť ten její otvor…“ pochválil ji opět Pán, „zůstaň tak ještě chvilku a
hlavně onanuj, ať tě to vzrušuje…“
Lída se zvednutýma nohama poslušně zrychlila onanii a zjevně se snažila poddávat svému vzrušení. Moc se jí to
v této posici ale nedařilo, takže ji Pán za chvilku vybídla, aby spustila nohy dolů a volnou ruku vzpažila za hlavu.
„Dýchej, ať vidím, jak jsi už vzrušená…“ pobídl ji Pán, „a ať vidím, jak se ti to stupňuje…“
Lída se za chvíli silně rozdráždila, ale Pán jí poručil „tak si zase ještě trochu zapřirážej, ať se opravdu vzrušíš…“
Lída už ale byla parádně rozdrážděná, a tak začala před Pánem přirážet divoce, ze všech sil.
„No, tak to zase nepřeháněj…“ vybídl ji Pán za chvíli, „raději už přestaň a zkus dýchat břichem…“
Lída se před Pánem na stole poslušně napnula a začala během onanie zhluboka dýchat břichem.
„Tak se mi to líbí…“ opět ji pochválil Pán, „je na tobě vidět, že už jsi pořádně vzrušená a že jsi otrokyně…“
Rozdrážděná Lída se snažila pokaždé vypnout břicho co nejvýš a přitom si rychle kmitala prsty přes poštěváček.
„Dýchej nahlas… ať je vidět, jakou prožíváš rozkoš…“ vybídl ji opět Pán.
Nahá Lída otevřela pusu a výrazně zrychlila dech.
„Teď se přitom ještě vlň!“ poručil jí Pán, „můžeš nejenom rozkrokem, ale zase vilně celým tělem!“
Nahá Lída zkusila najednou viditelně dýchat břichem a přitom se celá vlnit před Pánem na stole.
„To je nádhera!“ vykřikl obdivně Pán, „vydržíš to ještě chvilku?“
Lída zaneprázdněná současným dýcháním břichem a vlněním sotva znatelně přikývla.
Pán ji ještě chvíli nechal a pak na ni náhle rázně vykřikl „Stop!“
Lída sebou překvapeně trhla, ale okamžitě utnula onanii, hodila i druhou ruku za hlavu, současně rozhodila nohy
do maxima a s pohledem nehybně upřeným do stropu se před Pánem na stole dráždivě vypnula.
Pán jí rázně zavelel „Pozor!“, Lída bleskově sevřela zadek a vypnula Pánovi vstříc svůj prokrvený rozkrok.
Pán jí rozevřel stydké pysky, krátce se Lídě mezi ně podíval, a když viděl, že je v rodidlech úplně rudá a mokrá,
odstoupil a ponechal ji několik minut v Pozoru bez povšimnutí.
Nahá Lída vleže na stole po celou dobu perfektně udržovala základní posici, a přestože měla široce otevřené oči,
v duchu si představovala, že visí úplně nahá v jakési středověké mučírně na kladce, dotýká se hliněné podlahy jen
špičkami nohou a Pán ji střídavě vydražďuje těsně před orgasmus a pak ji prudce bičuje přes vypnuté břicho a prsy,
zatímco se vedle v krbu rozehřívají velké kleště s plochými čelistmi, kterými jí Pán bude za chvíli doslova škvařit
vztyčené růžové prsní bradavky na uhel s tím, že se z toho budou strašně dlouho vzpamatovávat, pokud se jí ještě
vůbec někdy vrátí do původního stavu…
Ze snění ji najednou rázně vytrhl Pán přísným povelem „Pozor!“
Lída poslušně roztáhla nohy do maxima a vypnula rozkrok.
Pán jí přikázal „Rozevři se dole a připrav se!“
Nahá Lída si rychle rozevřela volnou rukou rodidla, přiložila si prsty druhé ruky na hlavičku poštěváčku, dráždivě
se vypnula a s pohledem upřeným nahoru úplně znehybněla.
Pán ji zase nechal chvilku bez povšimnutí a pak jí přikázal, aby se před ním na stole začala vlnit.
Lída ale měla obě ruce dole v rozkroku, takže jí vlnění dělalo určité potíže, přesto se snažila vědomě zesilovat
přirozené mimovolní stahy svého těla a vlnila před Pánem vzepnutým rozkrokem nahoru a dolů.
Najednou Pán vykřikl „Přestaň a vypni se!“
Nahá Lída poslušně znehybněla a oddaně vypnutá čekala.
Pán vzápětí začal rázně počítat „Pozor!… Tři – dva – jedna – Teď!“
Roztažená Lída začala bleskově onanovat a přitom se pohodlně uvolnila.
„Mám vám ji pořád ještě roztahovat?“ zeptala se vzápětí Lída ve snaze uvolnit si jinak volnou ruku.
„Jen mi ji pěkně roztahuj, ať vidím, jak tam postupně rudneš a vůbec… co se ti tam přitom děje…“ zamítl Pán
přísně její přání, „ale chovej se jinak naprosto přirozeně a zdůrazňuj mi ty mimovolní stahy…“
Lída i s úplně roztaženým přirozením před Pánem usilovně onanovala a přitom sebou občas rozdrážděně škubla.
Pán pozoroval, jak tam Lída pomalu červená, občas jí do ní sáhl prstem a zkoušel, nakolik už vlhne, tu a tam sáhl
vzhůru a rozdráždil jí prsní bradavky, aby je měla pořád hezky vztyčené.
Nahá Lída před ním s pohledem na strop dále onanovala, bradavky jí vzrušeně trčely vzhůru, Pán se jí pořád díval
do přirození a se zájmem sledoval, jak tam červená a vlhne.
„Mně to docela vzrušuje, když se do mne tak díváte…“ hlesla už zřetelně vzrušená Lída za chvíli.
„Musím přece jasně vědět, jak to v mé otrokyni pracuje…“ řekl stroze Pán a Lída sebou zase cukla.
Pán jí opět sáhl na bradavky a začal jí je zase prudce mnout prsty.
„Ach…“ vydechla vzrušená Lída, „to je tak krásné…“
Náhle prudce trhla od sebe roztaženýma nohama.
„Co to bylo?“ zeptal se jí Pán a pustil jí už zase hezky vztyčené bradavky.
„No, jak vám to nám dát najevo, když se mi pořád díváte jen tam dolů…“ vyhrkla Lída.
Pán na okamžik vstal, onanující Lída na něj krátce pohlédla a usmála se. Pán ji něžně pohladil po vlasech a znova
se jí sklonil k rozkroku.
Zanedlouho Lída mezi stydkými pysky silně zrudla a docela zvlhla, takže se Pán rozhodl, že už ji tam přestane
pozorovat, protože kromě vzrušených stahů svalstva v jejích rodidlech už nic zvláštního neuvidí, a tak se napřímil a
řekl Lídě „Dej si tu ruku zase za hlavu…“
Lída vzpažila ruku za hlavu, pohodlně se roztáhla a s pohledem nad sebe druhou rukou dál usilovně onanovala.
Za chvíli jí Pán rázně zavelel „Pozor!“ a Lída se bleskově napnula, aniž by na okamžik zpomalila onanii.
Vzápětí ale Pán vykřikl „Pohov!“ a Lída se zase uvolnila.
Pán pak oba povely ještě několikrát střídal a onanující Lída se poslušně napínala a uvolňovala.
Po chvilce klidu Pán usilovně onanující Lídě přikázal „Dívej se na mě a dýchej břichem!“
Nahá Lída upřela oči na Pána a začala během onanie dýchat pootevřenými ústy břichem.
„Otevři pusu úplně a pokus se dát tu ruku stranou, ať ti na to břicho dobře vidím!“ vyzval ji Pán.
Lída otevřela pusu dokořán a poodtáhla ruku, kterou stále rychle onanovala, kousek stranou.
„A teď zase úplně zataj dech!“ vykřikl Pán přísně.
Lída přestala dýchat, ale pusu nechala otevřenou dokořán a snažila se před Pánem dál napínat a uvolňovat břicho,
jako kdyby dál zhluboka dýchala.
„Zas ještě vyplázni jazyk!“ poručil jí rázně Pán.
Lída poslušně vyplázla jazyk a dál předstírala, že dýchá břichem, a ze všech sil pokračovala v onanii.
„To je krásné…“ zvolal Pán, sáhl pro fotoaparát a znova Lídu dvakrát vyfotil.
Lída ovšem zakrátko vytřeštila na Pána zoufale oči, protože se zase pomalu začínala dusit, stále si však více méně
mechanicky kmitala prsty přes klitoris.
Pán jí rychle povelem uvolnil dech a Lída opět začala zhluboka dýchat široce otevřenou pusou břichem.
„Tentokrát to nebylo tak hrozné jako posledně, vid?“ pohladil ji Pán po vlasech.
„Nebylo, ale moje rozkoš už je zase ta tam…“ ujelo Lídě.
„Tak zkusíme přirážení, aby ses zase rychle vzrušila…“ řekl Pán Lídě, když se dostatečně vydýchala, „ale teď už
nebudeš přirážet jen rozkrokem, ale celou dolní půlkou těla… zkus si to…“
Nahá Lída upřela oči vzhůru a začala během onanie rychle přirážet, ale bohužel jen rozkrokem, jak byla zvyklá.
„To musíš hýbat i břichem, boky a stehny…“ napomínal ji Pán, „občas by se ti měly zachvět i prsní bradavky…“
Lída se odevzdaně nadechla a začala rázně přirážet taky břichem a roztaženými stehny, i ty bradavky se jí přitom
tu a tam zatřásly…
„Jsi nádherná otrokyně… docela ti to jde…“ pochválil ji Pán, „tak hezky pracuj… i tím bříškem…“
Lída při onanování divoce přirážela a za chvilku už byla zase parádně vzrušená.
„Víš co?“ řekl najednou Pán, „budeš teď to přirážení pomaloučku tlumit… ale opravdu jen pomaloučku… začni!“
Lída vzrušeně vydechla, a aniž by nějak omezila onanii, mírně zpomalila přirážení.
„To je takové hezké týrání… a já už jsem tak rozdrážděná…“ vydechla Lída vzápětí a zase trošinku zpomalila.
„To ještě nic není, za chvíli takhle budeš zpomalovat i onanii…“ řekl stroze Pán.
„Ach…“ vydechla Lída a opět trochu zpomalila, takže už zase přirážela jen rozkrokem.
„Onanuj pořádně…“ pobídl ji Pán.
Nahá Lída zrychlila onanii, upřela oči opět na Pána a zase trochu zpomalila přirážení. Její vzrušení už zase začalo
viditelně opadávat.
„Vy mně snad už dneska ani nedovolíte, abych před vámi vystříkla…“ hlesla Lída a bezmocně se zachvěla.
„Ale neboj, vystříkneš ještě aspoň pětkrát…“ uklidnil ji Pán.
Lída zase neochotně zpomalila přirážení, takže už jen pomalu hýbala rozkrokem.
„Zastav to úplně,“ vybídl ji Pán vzápětí, „vidím, že jsi správná otrokyně, která se dokáže přemáhat…“
„Ale co ji to stojí úsilí…“ vyhrkla nahá Lída a přestala přirážet.
„V tom je právě to její otroctví…“ odtušil vážně Pán a vybídl Lídu „tak se zase pořádně rozdráždi…“
Když se Lída už poněkolikáté za sebou znova vydráždila, Pán na ni náhle vyhrkl „kolik je třikrát dvacet osm?“
Lída se zamračila, během usilovné onanie se zjevně zamyslela a pak vyrazila „osmdesát čtyři…“
Pán se jí pak rychle zeptal „kdo napsal Zbabělce?“
„Přece Josef Škvorecký…“ hlesla nahá Lída uprostřed onanie.
„A kdo to byl Sigmund Freud?“
„Psychoanalytik…“ vydechla Lída a dodala „už mně zase trápíte…“
„Kdo napsal román Okouzlená duše?“
„Romain Roland…“ hlesla Lída uprostřed náruživé onanie.
„Četlas ho?“ zeptal se Lídy Pán.
„Kdysi jsem si chtěla půjčit… od kamarádky,… ale bohužel k tomu nedošlo…“
„Tak si ho můžeš půjčit ode mě, je támhle v knihovně…“ pravil Pán a ukázal rukou na knihovnu v rohu u dveří,
na kterou Lída ze své posice vleže na stole neviděla, „to je takové inteligentní čtení pro mladé dívky a ženy…“
„A co to je inflace?“ zakončil Pán svůj další test Lídiny inteligence.
„To je…“ zamyslela se Lída, „přirozené stoupání cen… v tržním hospodářství…“ a pomalu přestávala onanovat.
„Onanuj pořádně…“ napomenul ji opět Pán, „vidím, že opravdu nejsi blbá…“
„Ale jsem,“ hlesla Lída, „spoustu toho ještě nevím…“
„Ovšem kdyby každý znal aspoň to, co ty… bylo by na světě krásně…“ pohladil ji Pán opět po tváři.
Lída onanovala tak usilovně, že ani takový test její vzrušení příliš nesnížil, a zakrátko sebou začala rozdrážděně
škubat silným vzrušením.
„Myslím, že už jsi tak vzrušená, že bys mi měla začít vědomě dávat najevo své stoupající rozdráždění…“ pravil
za chvíli přísně Pán., a dívej se přitom na mně!“
Rozdrážděná Lída otevřela pusu a začala se celá před Pánem na stole zřetelně chvět, občas sebou prudce škubla
rychle stoupající rozkoší.
„Rozdráždi si zase pořádně bradavky!“ poručil jí vzápětí Pán a nahá Lída si začala poslušně třít bradavky. Když
se jí nádherně vztyčily, Pán ji přísně vyzval „Vzpínej se… ale tak, abych na tobě zase viděl, že jsi moje otrokyně…“
Nahá Lída hodila volnou ruku zase za hlavu a se vztyčenými bradavkami se začala před Pánem na stole vzpínat
celým tělem vzhůru, přitom rozdrážděně sténala, občas vykřikla a s vypnutým tělem na moment oddaně znehybněla.
„To je nádhera… jsi opravdu perfektní…“ pochválil ji upřímně Pán „to je tak vzrušující s těmi úplně vztyčenými
bradavkami… jsi dokonalá otrokyně… „zkus přitom zase rozdrážděně otevírat pusu… a pak ji zase zavírat…“
Lída se začala před Pánem rozdrážděně vzpínat a přitom během intenzivního dráždění poštěváčku bleskově
otevírala a zavírala pusu a s očima upřenýma na Pána občas nesmírnou rozkoší hlasitě zakřičela.
„Ještě přitom zhluboka dýchej břichem…“ vyzval Pán Lídu a ta si dala záležet a vzpínala se před ním s očima
upřenýma na něho, rychle přitom otevírala a zavírala pusu a dýchala břichem.
„No, ty jsi nádherná…“ řekl Pán při pohledu na nahou Lídu, „vážně perfektní otrokyně…“
„Vaše otrokyně…“ hlesla opět Lída a dál pod jeho prsty na stole rozdrážděně pracovala celým tělem.
„Uklidni se… v tom jsi opravdu výborná… jako prve, když jsem tě dráždil…krajně rafinovaná… no, ženská…“
pochválil ji Pán.
„Opakuju, že pro vás jsem schopná všeho…“ vydechla Lída, „ale vzrušuje to pak i mně…“
„Uvidíme, co budeš říkat teď…“ řekl na to Pán a přísně jí přikázal „vystupňuj onanování do maxima!“
Nahá Lída si mohutně přitiskla prsty na poštěváček a s očima upřenýma na Pána náruživě onanovala ze všech sil.
„A teď malinko zpomal!“ nařídil jí s neskrývaným požitkem Pán.
„Cože?“ vykřikla bezmocně Lída, „a já už tak chci být zase hotová…“ a poslušně zpomalila onanii.
„Jsi otrokyně?“ vykřikl na ni přísně Pán.
„Ano…“ škubla sebou Lída, „ale já už jsem zase tak nadržená…“
„Tak to máš opravdu smůlu… zase trošku uber…“
Lída opět trochu zpomalila a bezděčně vydechla.
„Tak se mi to líbí, když hezky posloucháš…“ ocenil ji Pán.
„Mně už to uvnitř zase všechno bolí, jak jsem nadržená… a prokrvená…“ zasténala Lída.
„Tak za čtvrt hodinky se vybiješ, ale teď to musíš jako otrokyně ještě vydržet…“ řekl Pán a pak jí zas neúprosně
poručil „zpomal zase!“
Lída si s očima upřenýma na Pána už jen pomalu lehce třela poštěváček a její rozkoš nemilosrdně klesala.
„Jsi ještě vzrušená?“ zeptal se Pán pojednou zvědavě Lídy.
„Spíš strašně nadržená…“ hlesla Lída a opět zpomalila, „vy jste ale tyran…“
Za chvíli opět zpomalila, vzápětí s očima upřenýma na Pána bezmocně odtáhla ruku z poštěváčku, hodila ji taky
za hlavu a poslušně se na stole před Pánem vypnula. Zduření bradavek jí rovněž úplně opadlo…
K jejímu velkému překvapení jí Pán okamžitě zavelel „Pozor!“ a nahá Lída se bleskově napnula. Pán jí vzápětí
zase zavelel „Pohov!“ a pak oba povely většinou zcela nečekaně opakoval. Nahá Lída se před ním na stole s očima
upřenýma do jeho očí napínala a zase uvolňovala, podle jeho povelů otevírala a zavírala ústa a vzrušeně dýchala.
Když jí Pán přestal velet, postavil se ke stolu před její roztažené nohy a roztáhl jí stydké pysky, aby si ověřil, že
její pohlavní rozdráždění dostatečně opadlo, ovšem zjistil pravý opak, Lída tam byla vzrušením ještě úplně červená
a mokrá. Pán jí tedy rodidla zase zavřel a otráveně prohlásil
„Já si budu muset příště vážně připravit v mrazáku tu ledovou vodu… až v ní budou vidět šupinky ledu, připravím
si ji vedle na stolek do misky, hodím do ní žínku a pak tě na ní budu pořádně zchlazovat…“
Lída se vzrušeně zachvěla.
„A vždycky o přestávce si dojdu pro novou… aby tě opravdu zchladila…“ zklamaně se na roztaženou Lídu
podíval a přísně jí poručil „Vlň se!“
Lída se před ním začala na stole smyslně vlnit a Pán jí vlnění usměrňoval strohými povely, což její vzrušení
zpočátku dokonce zvyšovalo, ale postupně se přece jen unavila a začala během dlouhého vlnění bezmocně těkat
očima kolem sebe. Pán ji tedy zastavil a nechal ji zase chvíli ležet na stole v absolutním klidu.
Když nahá Lída upřeně hleděla nad sebe do stropu, opět ji přepadla představa, tentokrát že leží poslušně roztažená
na stole a Pán se jí blíží k rozkroku se zapálenou svíčkou a vzrušeně si roztahuje její pochvu…
Vzrušeně sebou škubla, jakoby jí plamen svíčky poprvé olízl rodidla, Pán to ale uviděl a přísně se jí zeptal, co to
znamená. Lída se vymluvila na to, že to v ní prostě po prudkém rozdráždění občas tak škube.
Pán na to nic neřekl a vzápětí jí opět zavelel „Pozor!“
Lída se poslušně napnula a Pán jí rázně zavelel „Připrav se!“
Nahá Lída vypnula rozkrok vstříc Pánovi, roztáhla nohy do maxima, rychle si rozevřela volnou rukou rodidla a
přiložila si konečky prstů na hlavičku poštěváčku, dráždivě se vypnula, upřela pohled Pánovi do očí a znehybněla.
Pán na ni razně vykřikl „Teď!“ a nahá Lída začala na jeho povel okamžitě onanovat.
„Vzpaž tu volnou ruku zase za hlavu!“ přikázal jí vzápětí Pán a Lída si pustila úplně rozevřené přirození.
Lída na stole před Pánem poslušně onanovala a dívala se do stropu.
„No polož se do toho přece…“ povzbuzoval ji Pán, „úplně se uvolni a naplno přirozeně reaguj celým tělem… ty
už jsi zase celá jakoby stažená…“
Onanující Lída se zřetelně uvolnila.
„Tak… a teď ještě otevři pusu a dýchej…“ vybízel ji Pán a chodil kolem stolu, „k rozdráždění potřebuje tělo
hodně kyslíku… a pomalu roztahuj nožičky… ať ti na ni dobře vidím…“
„Já už se vám zase cítím tak oddaná… vím, že to myslíte se mnou dobře…“
„A můžeš se zase přidražďovat na prsech… ať ti bradavky stojí jako špalíky… víš, že se mi to hrozně líbí…“
Nahá Lída si uprostřed onanie sáhla na prsa a začala si mnout jejich bradavky.
Když se jí postavily, Pán obdivně řekl „Ty jsi ale krásná…“
„Jsem vaše otrokyně…“ připomněla mu Lída.
„Kouzelná otrokyně…“ vydechl Pán nadšeně, „mám tě moc rád…“
Lída se opět vzrušeně zachvěla a stále se věnovala volnou rukou prsům. Tělem jí začaly probíhat stále silnější
mimovolní stahy, které Lída Pánovi vědomě zdůrazňovala. Za chvíli zase rozdrážděně cukla nohama víc od sebe.
„Koukám, že ti to docela jde…“ pravil vzápětí Pán.
„Mně pořád hrozně vzrušuje, když vím, že se na mně díváte… a přísně mně pozorujete…“ vydechla nahá Lída a
přestala si mnout bradavky, které už jí trčely úplně vzhůru.
„O toho má přece Pán otrokyni, aby z ní něco měl…“ prohlásil Pán, „jsi už dost vzrušená?“
„Trochu už ano…“ hlesla usilovně onanující Lída.
„Tak se podívej na mně, široce otevři oči a upaž!“ poručil jí Pán.
Lída otočila oči na Pána, úplně je otevřela a upažila volnou ruku do strany.
„Teď předpaž!“ vybídl ji Pán a Lída odevzdaně předpažila ruku vzhůru.
„Vzpaž!“ poručil jí Pán. Lída bleskem vzpažila ruku za hlavu a poslušně na něho hleděla široce otevřenýma
očima s krásně zvýrazněnými řasami, na kterých ještě bylo stále vidět, že si je pečlivě upravovala řasenkou.
„Připaž!“ řekl Pán přísně a Lída poslušně připažila volnou ruku k tělu.
„Ale ne, že se dotkneš těla!“ zvolal Pán, „víš, že se nesmíš dotknout pod čarou bezbrannosti!“
Lída bleskem odtáhla ruku.
„Stačí… dej ruku zase za hlavu!“ vyzval ji Pán, „stoupá ti ještě rozkoš?“
„Ani moc ne, když musím myslet na to…“ vydechla Lída, vzpažila ruku za hlavu a vypnula prsy.
„Pozor!“ zavelel jí krátce nato Pán.
Lída stáhla hýždě, nehybně nadzdvihla rozkrok a dále onanovala.
Pán ji nechal asi minutu dráždivě vypnutou, jinak nehybná Lída si jen konečky prstů kmitala přes poštěváček.
„Vzrušuje tě to teď?“ zeptal se Pán potom Lídy.
„Normálně… jde to…“ vydechla rychle onanující Lída.
„Tak ještě dýchej břichem!“ poručil jí Pán stroze.
Úplně vypnutá nahá Lída otevřela ústa, začala zhluboka dýchat a přitom vzrušeně napínala a uvolňovala břicho.
Její rozkoš ale příliš nestoupala, přestože si stále kmitala prsty přes poštěváček.
„To ti taky docela sluší, když jsi jinak úplně nehybná…“ pochválil ji zase Pán a chvíli ji upřeně pozoroval, jak si
před ním na stole poslušně kmitá prsty v rozkroku a dýchá břichem.
„Předpaž a zvedni nohy!“ poručil jí za chvíli přísně.
Nahá Lída přestala dýchat břichem, zvedla nohy koleny vzhůru a předpažila volnou levou ruku.
„A teď rychle přitahuj a odtahuj nohy od sebe a k sobě, a přitom rychle upažuj a předpažuj!“ vybídl ji Pán.
To ovšem bylo pro onanující Lídu dosti obtížné a tak různě motala rukou a kmitala nohama od sebe a k sobě.
„Koukám, že jsi nějak zmatená…“ podotkl Pán, „tak jen to zkoušej… ono ti to časem půjde…“
Lída to po určité době přece jen nějak zvládla, ale její už zřetelné pohlavní rozdráždění pomalu klesalo.
„Ty jsi pomalu artista…“ prohlásil Pán, „zkus teď přitáhnout kolena zase úplně k tělu a rukou dělej co největší
kroužky… ale pořád si tam kmitej…“
Lída si poslušně přitáhla nohy koleny až pod bradu a začala opisovat volnou rukou kruhy, přitom si stále rukou
provlečenou mezi nohama dráždila poštěváček. I to ale bylo docela obtížné a tak její vzrušení dále opadávalo.
„Takhle se pořádně nerozdráždím nikdy,“ vydechla nespokojeně Lída, „a budu se tady trápit až do konce světa…“
„Tak už přestaň…“ pohladil ji Pán po vlasech, „a zase se přede mnou hezky dráždi…“
Lída se vrátila do základní posice s rukou nad hlavou a druhou s pohledem upřeným vzhůru usilovně onanovala.
„Reaguj pořádně, ať to tvoje vzrušení jasně vidím,“ vyzval ji Pán za chvíli, „zesiluj ho vědomě… to ti pomůže…“
Onanující Lída se začala před Pánem na stole vědomě zřetelně cukat stoupajícím vzrušením.
„Ještě silněji… otevři třeba zase pusu…“ vybízel ji Pán.
Lída otevřela ústa, reflexivně se před Pánem na stole vypnula a kmitala si přes poštěváček zase jako divá…
„Zpomal!“ vykřikl na ni najednou Pán.
Lída zpomalila, ale vzápětí ucítila, jak si její tělo mimoděk řeklo o rozkoš. Projela jí úžasná vlna vzrušení a Lída
ucítila, že její požitek prudce stoupl. Otočila se na Pána a spokojeně se na něho usmála…
„Tak vidíš, že ti to jde…“ pochválil ji opět Pán.
„Už mě zase můžete napínat…“ pousmála se na něho zase Lída a pokračovala v usilovné onanii.
Pán počkal, až se Lída silněji vydráždí a pak ji vyzval „nadzvedni se, budeš zase kroužit rozkrokem…“
Lída na něho pohlédla a poslušně zdvihla rozkrok vzhůru, potom opět upřela pohled nad sebe a začala roztaženým
rozkrokem před Pánem smyslně kroužit nad stolem. Její vzrušení zanedlouho úplně pokleslo, přestože si přitom dál
dráždila poštěváček. Pánovi se to ale líbilo a dráždivě vzepnutou Lídu si vyfotografoval. Její rozkoš rychle stoupala.
„Ještě u toho střídavě otevírej a zavírej pusu… jako že jsi vzrušená, i když vidím, že už zase moc nejsi…“
„Jste holt můj tyran…“ vydechla Lída a začala během kroužení rozkrokem a náruživé onanie navíc rychle otevírat
a zavírat ústa.
„Jsi krásná…“ vydechl opět Pán, „úplně odevzdaná… když se přitom tak díváš vzhůru…“
A nahá Lída před ním na stole uprostřed rychlé onanie poslušně kroužila rozkrokem a s očima upřenýma nahoru
poslušně otevírala a zavírala pusu. Pán ji zase vyfotografoval přesně v momentě, kdy měla otevřenou pusu dokořán.
„A dívej se pořád na ten lustr… ne abys uhnula pohledem,“ dirigoval ji Pán, „teď jsi doslova úžasná otrokyně…“
„Vaše otrokyně…“ vydechla už námahou poněkud unavená Lída, „bohužel už zase skoro nevzrušená…“
„Tak to se zase musíš pořádně rozdráždit,“ pravil Pán, „přestaň a pořádně onanuj!“
Lída spustila s úlevou rozkrok na stůl a zavřela pusu. Zanedlouho ji však zase otevřela, protože jí při rychlé onanii
začal docházet vzduch, a Pán se jí zeptal „Víš, jak se budeš muset chovat krátce před mučením, když budeš ležet
roztažená na stole?“
Lída na Pána uprostřed onanie zvědavě pohlédla a zakroutila hlavou.
„Někdy ti nařídím, aby ses předtím na stole začala roztažená smyslně vlnit…“ a Pán se vzrušeně nadechl, „a
začala mi sama nastavovat nejcitlivější místa svého těla k vykonání předem určeného bolestivého úkonu. To vlnění
rozevřeným rozkrokem budeš muset sama občas nakrátko přerušovat, rozdrážděná v očekávání nepříjemného úkonu
v rozkroku úplně znehybnět a tím mi nabídnout přirození, abych ti na něm mohl - uznám-li to za vhodné - zmíněný
úkon přesně vykonat. Pokud to neudělám, po několika vteřinách vášnivé stahy rozkroku obnovíš, za chvíli je ovšem
znova na pár vteřin přerušíš a opět se mi sama oddaně nabídneš…“
„To se mi ale bude asi docela líbit…“ vydechla už zase zjevně rozdrážděná Lída.
„Tak si to teď vyzkoušíme…“ prohlásil Pán, „budeš se vlnit jen rozkrokem, nebo raději celým tělem?“
„Celým tělem…“ vyhrkla vydrážděná Lída.
„Tak si představuj, že se ti chystám silně stisknout stydké pysky třeba kleštičkami… a blížím se ti s nimi v ruce
k rozkroku…“ a Lída vtom sebou rozdrážděně zacukala a zvlhla, „a začni se hezky přerušovaně vlnit!“
Lída se vypnula a začala se během onanie před Pánem na stole celým nahým tělem rozdrážděně vlnit, v krátkých
intervalech vždy vlnění úplně přerušila a nastavila Pánovi kundičku…
„Tobě to jde, jako kdybys to mučení chtěla už dneska…“ prohlásil Pán obdivně.
„Taky že bych ho opravdu chtěla…“ hlesla Lída během jedné kratší pauzy. Pán to nechal bez odpovědi…
„Dotkněte se mně tam aspoň…“ vyhrkla nehybná Lída v jedné krátké pauze, „já už jsem tak nadržená…“
„Tak přestaň na chviličku onanovat, ať tam mám volný přístup…“ řekl Pán, „ já se tě tam občas dotknu, někdy
třeba i štípnu…“
Lída hodila ruku za hlavu a dál se vlnila, občas na chvilku vypnutá znehybněla.
Pán se jí jednou dotkl nad poševním vchodem, potom těsně pod poštěváčkem, pak jí strčil nakrátko prst na kraj
pochvy, nakonec ji silně štípl do jednoho stydkého pysku, až Lída bolestí hlasitě vydechla a opět silně zvlhla.
„Tak zase onanuj…“ pravil Pán přísně a přestal se jí dotýkat.
Lída si znova přitiskla prsty na poštěváček a za chvíli se zase před Pánem na stole škubala rozkoší.
„Otevři zase úplně pusu…“ vybídl ji Pán.
Nahá Lída otevřela ústa a rozdrážděně dýchala. Její vzrušení nezadržitelně stoupalo, za chvíli začala hlasitě
vzdychat rozkoší.
„Tak se mi líbíš,“ vydechl Pán, „úplně se uvolni, a když budeš mít potřebu, třeba hlasitě křič…ať si to prožiješ…“
Zanedlouho začala rozdrážděná Lída prudkým vzrušením bezděčně cukat a občas sténala.
„Otoč oči na mně a upřeně se na mně dívej… tam je totiž dobře vidět, co se v tobě děje…“
Lída na něho upřela oči a dál si divoce kmitala přes poštěváček. Za chvilku vyrazila „Ach… asi už brzo budu…“
a začala se před Pánem na stole vzpínat v nádherné křeči, a občas přitom reflexivně vyhodila rozkrok.
„Dávej pozor… až ucítíš, že to na tebe přichází, vyzdvihneš rozkrok co nejvýš nad stůl a zůstaneš tak vzepnutá po
celou dobu orgasmu… teprve když ti začne opadávat, budeš se pozvolna spouštět rozkrokem dolů… jasné?“
„Ano…“ vydechla Lída, „jsem přece otrokyně…“ a znova křečovitě vyhodila rozkrok.
„Otevři pusu dokořán!“ přikázal jí za moment Pán přísně a Lída s očima zkalenýma rozkoší upřenýma odevzdaně
na Pána navíc široce otevřela ústa.
„Dovolíte mi… vystříknout?“ zeptala se vzápětí téměř bezmocně Pána a pořád trhala rozkrokem vzhůru.
„Ano…“ řekl Pán s pohledem upřeným do jejích očí.
Lída začala pomalu nadzvedávat rozkrok vzhůru nad stůl, najednou prudce trhla nohama od sebe a Pán jí začal
s pohledem do jejích očí oběma rukama dráždit prsní bradavky. Lída zrychlila maximálně onanii a stále trhala
rozkrokem vzhůru, nakonec zapřela chodidly o stůl, zůstala nad ním vzepnutá téměř do mostu a křičela rozkoší.
Vzápětí s hlasitým výkřikem „Úúž!“ rozhodila nohy do maxima, nadechla se a otevřela pusu úplně dokořán tak,
že jí Pán, který skloněný nad ní usilovně mnul její bradavky, jí opět zahlédl čípek až v krku.
„Upaž volnou ruku a pak s ní mávej nad hlavou!“ vykřikl na Lídu svíjející se s vysoko zdviženým rozkrokem nad
stolem Pán. Lída v extasi upažila volnou ruku a zapřená jen hlavou a rameny s ní párkrát mávla ve vzduchu.
Za okamžik ji však krajní rozkoš přemohla, Pán vykřikl „spouštěcí bod!“, nahá Lída v posledním okamžiku před
jeho překonáním znova rozdrážděně vykřikla, na zlomek vteřiny viditelně strnula a pak sebou vzepnutá vysoko nad
stůl celá prudce škubla. Pán jí stále mnul bradavky a tak neviděl, že jí z přirození zase vystříkla milostná šťáva…
Lída se dál divoce svíjela s vysoko vzepnutým rozkrokem v obrovských orgastických stazích a hleděla Pánovi do
očí, po několika prudkých stazích přestala onanovat, hodila ruku za hlavu, a když začaly stahy v jejím těle pozvolna
opadávat, začala spouštět rozkrok pozvolna dolů na stůl.
„Já už jsem to strašně potřebovala…“ vydechla potom téměř omluvně, „jste hodný…“ a stále sebou škubala.
Pán jí přestal dráždit bradavky a podíval se jí do rozkroku.
„Ty jsi zase stříkala…“ podivil se, „vždyť je tam pod tebou úplně mokro…“
„To já tak někdy stříkám, když jsem hodně vzrušená… poslední dobou… s vámi… skoro pořád…“
„Mělas hezký orgasmus?“ zeptal se potom Pán Lídy, která stále docukávala.
„S vámi už to asi nebude jiné…“ řekla vděčně Lída, „vychovávejte mně tak pořád, moc se mi to líbí… i když
někdy trochu odmlouvám a jsem neposlušná…“
„Se mnou si opravdu ještě dost užiješ…“ odpověděl Pán s úsměvem a pohladil docukávající Lídu po kundičce.
A roztažená Lída sebou znova několikrát rychle zacukala „potřebuju nad sebou pevnou ruku… a vy jste tak
nádherně přísný a přitom strašně hodný…“ vydechla roztouženě a opět sebou několikrát cukla.
„Napij se,“ podal jí Pán minerálku ve skleničce se slámkou, „pak si spolu rychle zakouříme….“
Nahá Lída se nadzdvihla a napila se, Pán si mezitím lačně zapálil, a když mu Lída vrátila prázdnou skleničku,
vložil jí cigaretu mezi rty. Lída si náruživě potáhla, Pán si vzal cigaretu zpátky, řekl „otevři pusu!“, vložil jí do ní
čerstvou jahodu, a když ji Lída polkla, dal jí zase potáhnout z cigarety.
„To je servis…“ podotkla Lída, „to si snad ani nezasloužím…“
„Ale zasloužíš… jsi opravdu vynikající otrokyně…“ pohlédl na ni Pán, „zdůraznit ten spouštěcí bod se ti před
chvilkou opravdu povedlo…“
„Vždyť jsem říkala, že se to naučím…“ vydechla Lída.
„To je zajímavé, že při onanování ti to jde, a při dráždění s tím máš pořád problémy…“
„I to snad brzo zvládnu…“ řekla Lída rozhodně, „při onanii to totiž všechno uvnitř líp cítím…“
Pán jí dal opět potáhnout z cigarety.
„Tak kdy už mně začnete mučit?“ zeptala se najednou nahá Lída.
„Když nám to spolu dobře půjde, můžeme se o něco pokusit už před koncem výcviku… tak za dva měsíce…“
„Já bych to tak chtěla… a pořád na to myslím…“
„Prosím tě… zatím máš problém chvilku vydržet rozdrážděná bez orgasmu…“
„Když mně to tam někdy tak strašně tlačí…“
„Musíš si holt zvykat…“
„Ale někdy to prostě nemůžu vydržet a tak si aspoň ulevím…“
„A chováš se jak rozmazlená holka a ne jako otrokyně… a skoro kňouráš…“
„Tak já se polepším a nechám své vybití jenom na vás… už nedám nikdy nic na sobě znát…“
„Vidíš, že tě v tomto směru rozhodně nezanedbávám…“
„Jste na mně opravdu moc hodný… tolik orgasmů za večer jsem ještě nikdy neměla…“
„Jednou tě doslova ustříkám…“ pravil Pán drsně a začal roztažené Lídě promazávat poštěváček a jeho okolí.
***
Lída mu vypínala vstříc přirození a hleděla poslušně nad sebe do stropu.
Pán jí důkladně promastil a pak Lídě náhle zavelel „Pozor!“
Lída bleskově sevřela svaly zadnice a vypnula rozkrok.
Pán ji pak nechal několik minut ležet nehybně roztaženou v naprostém tichu na stole v absolutním klidu s očima
poslušně upřenýma vzhůru a po celou dobu vůbec nepromluvil…
Nahá Lída odevzdaně ležela na stole s roztaženýma nohama a vědomě zdůrazňovala přísně přihlížejícímu Pánovi
vzrušené mimovolní stahy svého těla. Pán jí najednou nečekaně sáhl na poštěváček a začal ji na něm dráždit.
Lída sebou překvapeně škubla, pohodlně se uvolnila a spokojeně se pousmála.
Pán jí třel klitoris zpočátku rychleji a pozorně ji sledoval. „Nebolí tě ještě ten poštěváček?“
„Ne, vy mi ho vždycky tak důkladně namažete…“ vydechla Lída, „takže nemá nárok…“
„Ty ho máš takový krásný… velký…“
„Taky ho už pár roků často používám… ale sahám si na něj jenom já… a teď vy…“
„Jen aby ti časem neznecitlivěl…“ řekl Pán nejistě.
„To byste mně na něm musel dráždit několik hodin každý den…“ usmála se Lída, „a to zatím určitě nehrozí…“
„Kdo ví, čeho se časem dočkáš…“ řekl Pán zamyšleně, „jsou vůbec nějaké metody léčení poštěváčků?“
„Nevím… zatím jsem neslyšela, že by nějaká měla takové potíže…“
„Taky nebyla moje otrokyně…“ opáčil Pán a přísně na Lídu pohlédl, „roztahuj pořádně ty nohy… a poddej se
tomu… já už tě teď nebudu rušit…“
Lídino vzrušení pozvolna stoupalo, stále častěji sebou před Pánem mimovolně škubla a vydechla.
„Pracuj celým tělem… ať se ti vzrušením pohybují třeba i konečky prstů na rukou… oddávej se tomu celá…“
pobízel ji Pán a Lída se konečně zas úplně uvolnila. Za chvilku zase vzrušením poroztáhla nohy víc od sebe.
„Otevři úplně oči a dívej se pořád nahoru!“ připomněl jí Pán a začal ji přidražďovat volnou rukou bradavky prsů.
Nahá Lída poslušně otevřela úplně oči.
„To je pořád nějak slabé… jsi už vůbec vzrušená?“ napomínal ji Pán.
„Ale jsem…“
„Tak mi to dávej pořádně najevo… celým tělem!“ řekl Pán přísně a pustil její hezky vztyčené bradavky.
Lída pohlédla na Pána a začala mu vědomě zdůrazňovat své vzrušení, vypnula mu ještě víc v rozkroku, napínala
se před ním až po konečky prstů rukou oddaně vzpažených za hlavu, zírala mu do očí a zřetelně mu dávala najevo
přirozené mimovolní stahy svého těla.
Najednou před ním začala Lída sama vzrušením přirážet rozkrokem „líbí se vám to?“
„Konečně ses probrala… ty spící panno… už se na tebe můžu dívat…“ řekl zjevně spokojený Pán.
„Spící těžko… a panna už určitě ne…“ hlesla přirážející Lída.
„Teď se za chvilku uklidníš a během dráždění sama najednou znehybníš… už bez povelu…“ upozornil Pán přísně
Lídu, „musíš se naučit udržovat celé otrocké nahé tělo v absolutním klidu a oddaně čekat, až tě začnu mučit…“
„A to mne budete mučit už teď?“ zaškubala sebou vzrušeně Lída.
„Ale ne, vždyť jsem ti říkal, že nejdřív tak za dva měsíce…“
Lída upřela oči zase do stropu a začala se celá zřetelně chvět.
„Tak já tě teď nechám chvíli v klidu a ty přemýšlej, kdy se přede mnou sama vzepneš…“ řekl chladně Pán a dál ji
rychle dráždil na poštěváčku.
Za chvíli sebou nahá Lída prudce trhla, rozhodila nohy do maxima, napnula ruce za hlavou a s pohledem upřeným
stále do stropu se na stole dráždivě vypnula. Pán na okamžik přerušil její dráždění, vzal fotoaparát, rychle ji párkrát
vyfotografoval, pak ji začal poslušně vypnutou znova dráždit a po celou dobu absolutního klidu s ní nepromluvil.
Nahá Lída před ním ležela rozevřená nehybně na stole, a zatímco jí Pán rychle třel poštěváček, dávala pozor, aby
se sebeméně nepohnula.
Pán postupně zrychlil její dráždění do maxima a pozorně sledoval, zda se Lída opravdu ovládne a nepohne se.
Lída však vydržela, když ale vzápětí její dráždění rázně srazil téměř na minimum, prudce sebou škubla, krátce na
něho pohlédla a usmála se „už to se mnou holt umíte…“, což znamenalo, že právě překonala onu hluchou fázi.
Pán její dráždění zase zrychlil, „no… myslím, že jako hodný Pán bych ti měl v těchhle věcech pomáhat…“
„Jste na mně opravdu hodný, ale teď buďte zase přísný a napínejte mě…“ vyhrkla roztažená Lída.
„Dobře…“ polkl Pán, nechal Lídu, aby se pořádně vydráždila a pak jí poručil „Zvedni levou nohu!“
Lída zvedla levou nohu kolenem vzhůru.
„A hmitej rozpaženýma rukama!“
Nahá Lída rozpažila ruce a hmitala s nimi jako při rozcvičce v tělocviku a přitom vypínala prsa.
„Proč nemám mít zvednutou i pravou nohu?“
„Abych ti mohl stále dobře na poštěváček,“ řekl Pán, „tak hmitej, hmitej…a nežvaň…“
A nahá Lída hmitala a hmitala rozpaženýma rukama s vysoko zvednutou nohou a dívala se přitom na Pána.
„Napni tu nohu kolmo nahoru…“ a Lída napnula nohu úplně vzhůru.
„Teď ji přitáhni kolenem k tělu… a pořád hmitej…!“
Za chvíli Pána napadlo „napni obě nohy roztažené vodorovně dopředu až po špičky chodidel!“
Lída poslušně napnula nohy před sebe a dál hmitala rukama.
Pán jí rychle dráždil poštěváček a Lída namáhavě dýchala.
„Předpaž!“ poručil jí vzápětí Pán.
Lída předpažila obě ruce kolmo vzhůru před sebe.
„Nebolí tě nohy, když je máš ve vzduchu?“ otázal se jí potom Pán.
„Zatím ne, ale vzrušení už je zase pryč…“ vyrazila nahá Lída bezmocně.
„Přestaň a zase se roztáhni… ručičky ale nech ještě chvíli vzhůru…“ řekl Pán vlídně a Lída se na stole pohodlně
roztáhla s oddaně předpaženýma rukama.
„Teď si ještě krátce namasíruj bříško… sekej se hranami dlaní do břicha a do prsů…“ poroučel jí Pán.
„Silně?“ vydechla Lída.
„Středně…“ uklidnil ji Pán, a Lída se začala poslušně sekat hranami dlaní přes břicho a bradavky.
„Hezky se promasíruj, ať nejsi pořád prokrvená jen tam dole…“ vyzval ji Pán a stále jí dráždil poštěváček.
„Ach, vy jste sadista…“ hlesla nahá Lída a sekala se dál přes břicho.
„Jsi vzrušená?“ zeptal se jí přitom Pán.
„Už zase ani ne…“ vydechla Lída a upřela oči do stropu.
Pán na ni pohlédl a výrazně zrychlil dráždění jejího poštěváčku.
„A teď budeš přede mnou podle povelů vědomě zesilovat a pak zase tlumit svoje sexuální reakce…“ vyzval ji Pán
přísně, když se nahá Lída opět pořádně rozdráždila.
„Otevři pusu a zrychli dech!“ přikázal jí pak rázně.
Lída poslušně otevřela ústa a začala hlasitě dýchat.
„Přidražďuj se rukama na bradavkách a škubej se!“
Nahá Lída si začala rychle mnout bradavky a vzrušeně sebou škubala.
„A pořád to zesiluj… jak nejvíc můžeš… do naprostého maxima…“ vyzýval ji Pán přísně.
„Teď se podívej na mně… abych viděl, že jsi moje otrokyně…“ vybídl ji Pán.
Lída na něho oddaně upřela oči, stále si před ním mnula bradavky, hlasitě dýchala otevřenou pusou a rozdrážděně
sebou škubala.
„Musím si brzo pořídit tu kameru…“ vydechl Pán vzrušeně.
Nahá Lída před ním na stole poctivě pracovala celým nahým tělem.
„A teď to celé úplně utlum… a ruce zase za hlavu…“ vyzval ji Pán najednou.
Lída hodila ruce vzhůru, zavřela pusu a téměř se přestala hýbat, přestože jí Pán pořád usilovně dráždil poštěváček.
„To mě docela vzrušuje…“ špitla vzápětí.
„Aby ne… když se můžeš takhle vyřádit…“ usmál se Pán, „teď už tě to tak nevzrušuje?“
„Docela taky… když to musím tak tlumit…“
„No, šlo ti to oboje dobře… musím tě zase jen chválit,“ řekl Pán spokojeně, „jsi pořád nejlepší otrokyně…“
„Uvolni se…“ vyzval ji vzápětí, nechal ji chvíli v klidu a začal jí mnout prsty ochablé prsní bradavky.
Když se jí bradavky opět nádherně vztyčily, přísně na ni pohlédl a vyzval ji „Přirážej zase… celou půlkou těla!“
Nahá Lída začala okamžitě divoce přirážet a vědomě zapojila do pravidelných vstřícných pohybů i břicho, boky a
s dopomocí úplně roztažených nohou celou dolní část těla, a rytmicky rychle přirážela celou dolní polovinou těla s
očima nehybně upřenýma na Pána, který v rozšířených zorničkách jejích očí zřetelně viděl její otrockou touhu spolu
se stoupajícím pohlavním rozdrážděním…
Občas se jí zřetelně zachvěly i krásně vztyčené bradavky prsů.
Pán ji chvilku pozoroval, jak před ním na stole ze všech sil přiráží a pak na ni najednou přísně vykřikl „Přestaň!“
Nahá Lída bleskově přestala přirážet a zůstala nehybně ležet na stole, zatímco Pán ji dál usilovně dráždil.
„Pamatuj si to… byla jsi moc hezká…“ prohlásil Pán pochvalně.
„Mně je s vámi pořád tak strašně dobře… co vy se mnou děláte… to žádná jiná nemá…“
Pán okamžitě výrazně zrychlil dráždění jejího už značně naběhlého poštěváčku.
„Mně děsně zase svědí pravé stehno…“ vyhrkla najednou Lída.
„Kde? Já tě poškrábu…“ řekl Pán ochotně.
„Nad kolenem…“ téměř zasténala nahá Lída a Pán ji důkladně podrbal, pak jí na okamžik volnou rukou rozevřel
stydké pysky a zvědavě jí mezi ně pohlédl. Byla tam už úplně rudá a na hrázce měla zas malé jezírko milostné rosy.
Pán už ji pak nechal v klidu, nahá Lída ležela na stole a naplno se poddávala stoupající rozkoši, celá se vzrušeně
chvěla a občas sebou před Pánem vzrušením mírně škubala. Její vzrušení neúprosně stoupalo, zanedlouho se začala
pod Pánovými prsty smyslně svíjet a krátce nato nadzvedávat rozkrok vzhůru, později ho dokonce přímo vyhazovala
bezděčně nahoru. Vzápětí prudce škubla nohama od sebe a pohlédla na Pána.
Pán pochopil, že právě ucítila přicházející předorgastickou extasi a mimovolně ji pohladil přes podbřišek.
Za několik okamžiků Lída hlasitě vykřikla „Už!“, rázně rozhodila nohy od sebe, upřela pohled na Pána, napnula
se, zhluboka se nadechla a začala nadzvedávat rozkrok, přitom kalným zrakem hleděla Pánovi do očí.
Pán uprostřed její extase rázně ucukl rukou a vykřikl „Přirážej! Celou dolní půlkou!“
Krajně vydrážděná Lída začala téměř v mrákotách poslušně přirážet celou dolní polovinou těla a za chvíli začala
vysílením hlasitě dýchat. Její vzrušení však nyní rychle klesalo…
Pán nechal Lídu chvíli poslušně přirážet a pak jí najednou hlasitě zavelel „Pozor!“
Lída bleskem utnula přirážení, sevřela svaly zadnice a vycenila rozkrok. Pán jí rozevřel stydké pysky a zjistil, že
její vzrušení zase příliš neopadlo, takže jí rychle promastil poštěváček krémem, odstoupil a nechal ji znova nehybně
ležet několik minut v absolutním klidu.
Lída poslušně ležela na stole, a jak její vzrušení postupně opadávalo, začala přemýšlet, proč ji Pán tak drsně cvičí
a co ji s ním pak vlastně čeká. O něčem už mluvili, něco si dokázala představit sama a všechny tyhle představy ji
sexuálně nesmírně vzrušovaly, takže si teď zakázala na to myslet, aby aspoň trochu vychladla.
Raději se před Pánem úplně roztahovala, nabízela mu pohled do svého rozevřeného přirození a přitom vzrušeně
dýchala pootevřenou pusou. Jako jeho otrokyni je mi skutečně dobře, jsem šťastná, že jsem právě jeho, pomyslela si,
pohodlně se uvolnila a nechala svým nahým tělem volně projíždět občasné mimovolní stahy…
Po několika minutách Pán přistoupil, rázně jí nahmátl poštěváček a začal ji na něm rychle dráždit.
Lída hlasitě vydechla, začala se poddávat nové rozkoši a přitom klidně ležela na stole, jen občas jí projel tělem
viditelný mimovolní stah.
„Ty už u toho zase málem spíš…“ napomenul ji Pán, „ty totiž nejsi obyčejná ženská, ale otrokyně…“
Lída na něj zmateně pohlédla.
„Musíš přede mnou všechny projevy svého vzrušení vědomě zesilovat a reagovat celým tělem… já tě totiž
nedráždím proto, aby bylo tobě dobře, ale abych z toho já při pohledu na tebe něco měl…“
„Promiňte, pane…“ hlesla Lída a jakoby se právě probudila, začala reagovat celým tělem.
„Takhle to vypadá, že jsem ti úplně buřt…“ prohlásil přísně Pán a Lída si sáhla na ochabující prsní bradavky,
které se jí pod prsty zakrátko opět hezky vztyčily.
„Jako otrokyně musíš své vzrušení přede mnou pořád vědomě zesilovat…“ káral ji Pán, „a už si na to konečně
zvykej… ať si ti o to nemusím říkat…“
„Nemám se vám zase roztáhnout… tam?“ zeptala se pořád trochu zmatená Lída.
„Ne, k tomu ti musím dát vždycky povel…“ řekl stroze Pán, „to už není tvoje samozřejmá povinnost…“
Za chvilku se začala nahá Lída na stole zřetelně škubat vzrušením.
„Chceš si zase zacvičit?“ zeptal se jí Pán, „koukám, že už jsi zase docela vzrušená…“
Lída na Pána oddaně pohlédla, že je jen jeho otrokyně a proto to záleží na něm…
„Předpaž ruce a rychle svírej prsty!“ poručil jí Pán vzápětí.
Nahá Lída napnula ruce vzhůru a začala usilovně svírat prsty.
„Teď levou ruku upaž a dál svírej prsty, a pravou se ve vzduchu podepiš!“
Lída upažila levou ruku, a zatímco usilovně svírala a rozevírala dlaň, snažila se pravou do vzduchu podepsat.
„Jaké je dneska datum?“
A Lída s námahou napsala do vzduchu dnešní datum.
„Přestaň svírat prsty a dělej levou rukou co největší kruhy, pravou nakresli do vzduchu čtvereček, pak kolečko a
nakonec velký trojúhelník…“
Lída poslušně plnila Pánův rozkaz, ale její vzrušení rychle klesalo, musela se na to totiž maximálně soustředit…
Když Lída nakonec nakreslila do vzduchu trojúhelník, Pán jí přikázal „Teď zatni pěsti a pomalu ohýbej a zase
napínej ruce za hlavou, přitom pomalu zvedej roztažené nohy koleny až k ramenům a pak je spouštěj zase zpátky…“
Lída opět poslechla, musela na to ale intensivně myslet. Její vzrušení se už úplně vytratilo, přestože ji Pán stále
usilovně dráždil na poštěváčku. Když nahá Lída pomalu přitáhla roztažené nohy k ramenům a spustila je zpět, Pán
vykřikl „A teď dvakrát za sebou rychle… a pak je nech nahoře!“
Nahá Lída opět poslušně vyplnila rozkaz a pak nechala roztažené nohy přitažené koleny k ramenům.
„Přestaň ohýbat ruce a napiš levou nohou kroužek…“ a Lída snaživě opsala levou nohou ve vzduchu kruh.
„A teď pravou nohou elipsu!“ přikázal Pán již zjevně vyčerpané Lídě.
Nahá Lída udělala pravou nohou protáhlou elipsu, až si ji málem vykloubila.
„A teď dej nohy k sobě a udělej ve vzduchu co největší kruh!“ nařídil jí potom Pán.
Lída ze všech sil zakroužila ve vzduchu nohama a Pán řekl „Teď je zase roztáhni co nejvíc od sebe do stran!“
Nahá Lída unaveně roztáhla nohy úplně od sebe.
„Výborně!“ pochválil ji Pán, „chvilku zůstaň takhle hezky vyceněná a pak můžeš dát nohy dolů…“
„Mně se to moc líbí, být vaše otrokyně…“ vydechla rozevřená Lída s koleny pod bradou, „i když mne to strašně
unavilo…“
„Tak už spusť nohy dolů…“ vybídl ji Pán a dál jí dráždil poštěváček.
„Úplně jsem přitom vyschla…“ hlesla Lída a pohlédla Pánovi do očí.
„Počkej, já se ti tam podívám,“ pravil Pán a rozevřel jí volnou rukou stydké pysky. Byla tam jen hezky růžová a
téměř suchá.
„Já tě radši přimažu,“ rozhodl se Pán, přerušil na vteřinku dráždění, nanesl si na prst krém a začal ji oním prstem
znova třít poštěváček.
„Už je to lepší?“
„Jo…“ hlesla s úlevou Lída.
Pán ji chvíli rychle dráždil, ale Lída se pořád nějak nemohla pořádně vzrušit a rozpačitě těkala očima po pokoji.
„Ještě trochu přidejte, mně to nějak nejde… a tak chci…“ hlesla nespokojeně.
Pán zrychlil a upřeně pozoroval, jak Lída bojuje se svým vzrušením.
Po určité době na něho Lída vítězoslavně pohlédla a usmála se „Už jsem to přemohla… dalo mi to ale práci…“
Pán jí dál rychle třel poštěváček, a když se Lída zřetelně rozdráždila, vybídl ji „Připrav se, vzepneš se do mostu!“
Lída se odevzdaně zapřela rukama i chodidly o stůl.
„Jsi připravená?“
„Jo…“ hlesla oddaně Lída.
„Tak pozor… teď!“ zavelel vzápětí Pán.
Nahá Lída před ním doslova vyhodila tělo do mostu, spustila hlavu bezvládně dolů a vypnula břicho. Pán jí znova
nahmátl poštěváček a řekl „tohle bude pravidelná součást výcviku… protože jsi teď naprosto bezmocná… a můžu si
s tebou dělat, co mně napadne…
„Ano…“ hlesla Lída, „a co mi budete v tom mostu dělat?“
„I kdybych tě tam probodl, tak proti tomu nemůžeš nic dělat, nemáš volnou ruku… a dokonce ani nohu…“
„A vy mne budete probodávat?“ vyhrkla bezmocně vzepnutá Lída.
„No, probodávat zrovna ne, ale bodat třeba jehlama… to ano…“ a přitlačil.
„Kam… tam?“ vyrazila Lída vyděšeně.
„Kam jinam?“ zeptal se Pán věcně.
„A co mi ještě budete dělat, když budu před vámi takhle vzepnutá?“ zeptala se Lída a bylo vidět, že ji to vzrušuje.
„Třeba tě budu krutě bičovat přes tvoje nádherné bříško…“ řekl Pán a hned ji přes vypnuté břicho něžně pohladil.
„Ach… docela se na to začínám těšit…“ pravila vypnutá Lída, „a dost mě ta představa vzrušuje…“
„V mostu musíš vydržet být vzepnutá třeba i čtvrt hodiny…“ řekl Pán přísně, „pak se rozcvičíš…“
„Já si připadám v mostu úplně odevzdaná do vaší vůle…“ řekla nahá Lída s hlavou stále dolů.
„To si nepřipadáš… to skutečně jsi…“ opravil ji Pán stroze.
„Ano, jsem… tak mně mučte!“ vyhrkla Lída.
Pán jí opět úplně roztáhl volnou rukou rodidla a zjistil, že už je tam zase nádherně červená a mokrá, ale Lída
sebou cukla, protože si myslela, že ji Pán chce opravdu nějak trápit.
„Neboj… dočkáš se před Vánoci…“ přejel jí Pán jemně prstem po stydké rýze, pustil jí pysky, olízl si prst a dál jí
dráždil v mostu poštěváček.
„Vydržíš ještě takhle vzepnutá v mostu?“ optal se za chvilku Pán, který ji stále dráždil na poštěváčku, a už ho to
začalo unavovat.
„Já jsem jen otrokyně vydaná dobrovolně do vaší vůle, takže na tom nezáleží…“ pravila Lída, „takže mne se
neptejte… musím to vydržet…“
„Jednou si stejně vyzkouším, jak dlouho to v mostu vydržíš…“ řekl chladně Pán, „ale teď pojď dolů…“
Pán podepřel Lídu volnou rukou pod zády a pomohl jí spustit se zpátky na stůl, přitom ji stále dráždil.
„Jsi ještě vzrušená?“ zeptal se jí, když ulehčeně vydechla a znova poslušně roztáhla nohy s rukama nad hlavou.
„Docela jo…“ vydechla Lída, „já jsem si totiž v tom mostu představovala, jak mně mučíte a probodáváte mi ji
dlouhým tlustým hřebíkem, a pak mě probodnutou šleháte přes to břicho…
„Ty jsi snad opravdu masochistka…“ vydechl Pán.
„Ne… jen mě strašně vzrušuje, když si představuju, že vám i takovými krajními způsoby dokazuji svou úplnou
oddanost…“
Pán výrazně zrychlil její dráždění a za chvilku Lídě poručil, aby před ním začala opět vlnit rozkrokem, vzápětí ji
vyzval, aby se snažila své stahy vědomě ovládat a přísnými povely jí vlnění nakrátko přerušoval. Lída pak zůstala
během dráždění poštěváčku nehybně vypnutá, jako součást svého otrockého chování těsně před vykonáním určitého
nepříjemného úkonu ve svých rodidlech. Lída pak vlnila rozkrokem a poslušně roztažená s očima upřenýma na Pána
občas úplně strnula. Po několika svých strohých příkazech Pán Lídu vyzval, aby takto občas nakrátko přerušovala
vlnění rozkrokem sama a stále ji usilovně dráždil. Její vzrušení v okamžicích strnulosti vždy výrazně stouplo.
„Budeš dobrá otrokyně…“ pochválil ji Pán, „už se těším, až tě tam budu mučit…“
„Já taky…“ hlesla Lída, „vždycky, když se před vámi na moment vzepnu, cítím se vám nesmírně oddaná a chci,
abyste toho hned využil…“
„A vlhneš…“ usmál se Pán.
„Až moc…“ zachvěla se Lída a zase na pár okamžiků strnula.
„Tak už se uklidni a přestaň se vlnit…“ vyzval ji Pán a zpomalil její dráždění.
Lída se vzepnula a snažila se přitisknout kundičkou víc k jeho ruce.
„To musíš pořádně zesílit všechny reakce…“ pravil Pán chladně a ještě zpomalil, „ukaž, jak to umíš…“
Lída úplně otevřela pusu a začala se pod Pánovými prsty na stole smyslně svíjet, zrychlila dech, hlasitě sténala a
přitom před ním křečovitě stahovala a napínala tělo.
„A teď se zase úplně utlum!“ vybídl ji Pán za chvilku a zrychlil její dráždění.
Lída výrazně utlumila reakce a zůstala před Pánem ležet téměř bez hnutí, její rozkoš ale okamžitě vylétla vzhůru a
Pán to postřehl, tím spíš, že se celá rozdrážděně napnula a vzrušením bezděčně rozevřela oči.
„Strašně mně to vzrušilo… ty kontrasty…“ vydechla Lída.
„To věřím…“ pousmál se Pán a řekl „když už jsi tak vzrušená, nechceš se přede mnou zase vilně vlnit?“
„Ale na to budu muset zase myslet…“ řekla již značně vzrušená Lída.
„To nevadí, aspoň si trochu oddálíš extasi…“ řekl přísně Pán.
Lída se začala celá smyslně vlnit a snažila se Pánovi dávat svou rozkoš najevo celým tělem a Pán jí dál rychle
dráždil poštěváček. Za chvíli jí Pán nařídil, aby během rychlého dráždění poštěváčku a soustavného vlnění navíc
podle jeho povelů obracela pohled asi po čtvrt minutách střídavě na něho - vzhůru - na něho - vzhůru - na něho…
„Jsi už opravdu tak vzrušená?“ zeptal se Pán, kterému se nahá Lída v těchto chvílích velice líbila.
„Ještě ano, ale moc mi to nestoupá…“ vydechla Lída oddaně.
„Tak se přestaň vlnit a rozdrážděně se celá svíjej… jako že se začínáš blížit k orgasmu…“ vybídl ji Pán chladně.
Lída se vzepnula a začala pod Pánovými prsty vzpínat nahé tělo, přitom se snažila dát vzepnutí svého těla a jeho
následným reakcím co nejdráždivější otrockou formu.
„No ty jsi nádherná otrokyně…“ pochválil ji opět Pán, „ještě zkus přitom občas nadzvedávat rozkrok vzhůru…“
„Já už ale takhle asi brzo budu…“ zasténala Lída vzrušeně.
„Tak se hezky uvolni a hlasitě vzdychej, sténej a třeba i křič…“ pobídl ji Pán a prudce zrychlil její dráždění.
A Lída se vnitřně opravdu úplně uvolnila, nádherně se před Pánem vzpínala jako správná otrokyně, rozdrážděně
hlasitě dýchala otevřenými ústy, občas zasténala mohutným vzrušením nebo někdy dokonce vykřikla, jednou na
Pána krátce pohlédla a vyhrkla "chtěla bych být před Vámi takto roztažená pořád…"
Za chvíli se Lída během otrockého svíjení náhle napnula, trhla roztaženýma nohama od sebe a pohlédla na Pána
„Dívejte se na mě dobře, už to na mne přichází!" a otevřela v předtuše příchodu předorgastické extase úplně pusu…
Pán ale dráždění jejího poštěváčku výrazně zpomalil.
„Ach… co to děláte?“ bezmocně vykřikla krajně rozdrážděná Lída a utnula všechny své reakce.
„Hezky se vlň!“ vykřikl přísně Pán, „teď ti budu pomaloučku utlumovat rozkoš… a ty se mnou přitom budeš jako
správná otrokyně poslušně spolupracovat…“ a pak jí poručil „vlň se rychle!“
Lída se na Pána nešťastně podívala, vzepnula rozkrok a přitiskla se poštěváčkem na jeho ruku ve snaze uchovat si
s ním náležitý kontakt a zrychlila vlnění rozkrokem.
Pán vzápětí opět zpomalil její dráždění. Lída se mu reflexivně přitlačila klitorisem na ruku ještě víc a bezmocně
vydechla.
Vzápětí Pán znova zpomalil její dráždění a už jí jen lehce přejížděl prstem přes zduřelou hlavičku poštěváčku.
Lída pochopila bezvýchodnost situace a rovněž zpomalila vlnění.
Pán jí začal jemně kroužit prstem už jen kolem hlavičky, Lída se bezděčně uvolnila, klesla rozkrokem na stůl a
upřela zklamaně oči na Pána. Nakonec Pán úplně odtáhl ruku, odstoupil od roztažené Lídy, která na něho stále
smutně cenila přirození a rázně jí zavelel „Pozor!“
Nahá Lída sevřela zadnici a poslušně se vypnula.
„Pohov!“ zavelel Lídě za chvilku Pán a vybídl ji „Dýchej břichem!“
Za moment jí ale znova zavelel „Pozor!“, pak opět „Pohov!“ a oba povely rafinovaně střídal. Krajně vzrušená
Lída poslušně dýchala břichem a přitom se před ním odevzdaně napínala a uvolňovala podle jeho rázných povelů.
Pán k ní potom přistoupil, roztáhl jí rodidla a zkontroloval, nakolik je ještě vzrušená. Její prudké vydráždění ale
ještě vůbec neopadlo, a tak jí Pán rychle projel prsty stydkou rýhou, pak jí pustil stydké pysky, olízl si prst, zavelel
nahé Lídě rázně „Pozor!“ a nechal ji opět ležet nehybně vypnutou několik minut na stole v absolutním klidu.
Lída bezmocně ležela roztažená a ještě docela vzrušená na stole, její pohlavní rozdráždění opadávalo jen velice
pomalu. Cítila jak je v rodidlech vlhká, a což teprve, když si začala v duchu představovat, že Pán udělal z dětského
pokoje malý operační sál a ona tam leží nahá s upoutanýma roztaženýma nohama před ním na speciálním stole a
Pán si ji důkladně prohlíží zrcátkem v pochvě, kterou jí bolestivě roztáhl poševními kleštěmi, pak si chirurgickými
kleštěmi úplně rozevřel její děložní čípek, a zatímco bezmocně křičela, pozorně si prohlížel její dělohu…
A tak ležela nahá odevzdaně na stole s roztaženýma nohama a silně vlhla.
„Ty jsi ještě úplně mokrá…“ zděsil se Pán, když k ní opět přistoupil a znova si ji roztáhl.
„Když já jsem myslela na to, co se mnou budete jednou asi dělat…“ vydechla vzrušená Lída.
„Vztyk a patnáct pomalých dřepů se vzpaženýma rukama!“ vykřikl na ni Pán přísně. Lída seskočila ze stolu,
vzpažila ruce a začala před ním dělat pomalé dřepy, které jí Pán nahlas počítal.
Když nahá pomalu udělala patnáct dřepů, ulehla opět na stůl, roztáhla se do základní posice a oddaně se vypnula.
Pán si Lídu pozorně prohlédl mezi nohama a viděl, že její vzrušení přece jen poněkud opadlo, protože tam byla už
zase hezky růžová, pak jí rodidla zase zavřel, a zatímco Lída před ním ležela s roztaženýma nohama na stole, klidně
dýchala a občas mu dávala vědomě najevo mimovolní rozdrážděné stahy těla, položil jí rázně ruku dlaní na břicho.
Lída na něho vzrušeně pohlédla, a Pán jí chvíli jemně přejížděl rukou po těle přes prsy a břicho, pak jí zajel přes
podbřišek a slabiny na vnitřní strany stehen a druhou rukou jí přejížděl konečky prstů kolem bradavek a rafinovaně
se k nim zvolna přibližoval; pak jí rychle přejel rukou po těle zase nahoru, pohladil ji po vlasech, po krku a po tváři,
nakonec jí náhle sjel rukou po nahém těle dolů mezi stydké pysky, nahmátl jí poštěváček a začal jí ho citlivě mnout.
Lída se viditelně uvolnila, pootočila hlavu, oddaně na něj pohlédla, na několik vteřin mu odevzdaně upřela pohled
do očí, začala se před ním na stole přirozeně sexuálně reagovat a celá se před jeho očima poddávala svému zvolna
stoupajícímu pohlavnímu vzrušení. Pán na ni nemluvil a Lída si vzpomněla, jak ji vždy na počátku napomínal a
vyzýval, aby se jako jeho otrokyně úplně uvolnila. Začala tedy před ním sama reagovat celým tělem, otevřela úplně
oči, dívala se poslušně vzhůru a pozvolna roztahovala nohy. Pán jí občas volnou rukou přidražďoval prsní bradavky,
aby je měla hezky vztyčené, a Lída sebou chvílemi škubla, když jí nahým tělem projel mimovolný stah.
„Tobě to teď nějak hezky jde… už tě ani nemusím napomínat…“ řekl náhle Pán.
„Už si zvykám, že jsem vaše otrokyně… a docela se mi to líbí…“ vydechla Lída.
„Že je to lepší, když můžeš odhodit přirozený stud a úplně se uvolnit…“ pravil Pán.
„To je jasné, požitek mi stoupá bez nejmenších zábran…“ řekla Lída a zachvěla se.
„Napni levou nohu kolmo vzhůru!“ poručil Lídě najednou Pán.
Lída zvedla levou nohu a napnula ji kolmo nahoru.
„A teď ještě pravou ruku!“ zavelel jí Pán přísně, a když Lída zvedla i pravou ruku, dál ji dráždil na poštěváčku.
„A teď několikrát prudce vytrč obě nohy dopředu a pak je zase vracej zpátky!“ nařídil Pán za chvíli Lídě.
Lída začala rychle házet nohama, napínala je rovně dopředu a pak je zase rychle vracela zpět.
„Dost!“ zarazil ji zakrátko Pán, Lída se opět uvolnila do základní pozice, vycenila Pánovi rozkrok a začala se opět
poddávat stoupajícímu vzrušení. Vzápětí si zase uvědomila, že je otrokyně a tak se snažila zapojit do svých reakcí
celé tělo a reakce vědomě zesilovat.
„No, tobě to už opravdu jde…“ řekl Pán uznale, „jsi přitom hrozně krásná… opravdová otrokyně…“
„Jsem vaše…“ hlesla Lída a vzrušením zřetelně cukla břichem.
„Ještě ty občasné stahy… chci je na tobě pořádně vidět…“ připomněl jí Pán.
Lída si uprostřed nádherných reakcí dala pozor a každý přirozený mimovolní stah svého těla Pánovi zdůraznila
prudkým škubnutím. Bradavky jí pořád stály jako špalíčky, ale Pán jí je pro jistotu ještě občas přidražďoval.
Pán Lídu vzrušeně pozoroval, jak se mu během dráždění uvolněně poddává, reaguje před ním jako otrokyně
celým tělem a její vzrušení pozvolna stoupá, Lída občas pootevřela pusu, pohlédla na něho a rozdrážděně dýchala.
Pán vzal do volné ruky další čerstvou jahodu a zasunul ji roztažené Lídě hluboko do pochvy.
„Teď mně tam tu jahůdku hezky ohřeješ a ochutíš…“ usmál se na Lídu.
„Ráda…“ hlesla Lída vzrušeně a stále vědomě zesilovala reakce svého vzrušeného těla.
Najednou Pán vykřikl „Utlum se!“ a rázně zpomalil dráždění Lídina poštěváčku.
Lída sebou vyděšeně škubla, ale vzápětí poslušně ztlumila všechny projevy svého vzrušení, a Pán jí pomalu
dráždil poštěváček dál…
„Jsi opravdu vzorná otrokyňka…“ pochválil ji a začal opět pozvolna zrychlovat její dráždění.
Lída však nijak zvlášť neožila, vypnula Pánovi rozkrok a mlčky hleděla soustředěně do stropu.
Najednou pohlédla spokojeně na Pána a usmála se. Pán pochopil a ještě zrychlil stimulaci jejího poštěváčku…
„Podívej se na mně, vypni se a otevři pusu!“ přikázal Pán Lídě za chvíli a ještě zesílil její dráždění.
Vzrušená Lída otočila oči na Pána a otevřela pusu dokořán.
„Zase pusu zavři a pak ji bleskově otvírej a zavírej!“
A nahá Lída během rychlého dráždění na poštěváčku s pohledem upřeným na Pána rychle zavírala a otvírala ústa.
„To je krásný projev úplného otroctví… sluší ti to…“ řekl uznale Pán, „ale teď nech pusu široce otevřenou a
přirážej dolní polovinou těla…“
Lída začala s pohledem na Pána vášnivě rytmicky přirážet dolní půlkou těla, až se jí začaly třást stehna a dokonce
mírně i bradavky prsů, přitom otevírala dokořán pusu, v rozšířených zorničkách očí jí byla zřetelně vidět její otrocká
touha spolu se stoupajícím pohlavním rozdrážděním…
„Dýchej nosem!“ vyzval ji za chvilku Pán.
Nahá Lída zavřela pusu a dýchala nosem.
„Ale ne… pusu nech úplně otevřenou… přece…“ opravil ji Pán.
Lída opět otevřela pusu a přirážela s pohledem na Pána s pusou dokořán, ale dýchala nosem.
Pán se na ni chvíli obdivně díval, přemýšlel jak to že je tak poslušná až doslova úžasná otrokyně, zatímco nahá
Lída stále poslušně přirážela, namáhavě dýchala nosem a oddaně na něho hleděla s dokořán otevřenými ústy.
„Přestaň už přirážet a vydýchej se pusou!“ vyzval ji za chvíli Pán, a když se Lída s úlevou napnula do základní
posice, vytáhl jí z pochvy jahodu.
„Chceš půlku?“
„Kousíček… jenom bych ochutnala…“ vydechla Lída.
„Tak si kousni…“ přiložil jí Pán jahodu promočenou jejími poševními šťávami k puse.
„Není to tak nejhorší…“ pravila Lída, když si kousla, a Pán si dal do úst zbytek.
„Dívej se nehnutě na mě!“ přikázal jí za chvíli Pán.
Nahá Lída pohlédla na něj a dívala se mu poslušně do očí, zatímco Pán jí dál usilovně dráždil poštěváček, občas
sebou přitom vzrušeně zaškubala. Její rozkoš už zase pozvolna stoupala.
„Zkus se zase vilně zavlnit… celým tělem!“ přikázal jí najednou Pán.
Lída se začala s pohledem stále otočeným na něho před ním celým tělem vilně vlnit.
„Hezké…“ pravil Pán a chvilku ji upřeně pozoroval.
Lídino obrátila oči zase vzhůru a její vzrušení stále pozvolna, ale nezadržitelně stoupalo.
„Už jsi docela hezky rozdrážděná, začni se teď celým tělem vzpínat vzhůru…“ vyzval ji přísně Pán, „jako že máš
v těle takový ten přetlak…“
Nahá Lída otevřela ústa a začala se před Pánem na stole celým tělem rozdrážděně vzpínat, chvíli mu nabízela
rozkrok, chvílemi břicho a prsy, a přitom vzrušeně sténala. Pán jí stále rychle dráždil poštěváček a její vzrušení
nezadržitelně stoupalo. Zanedlouho Lída začala kromě občasného rozdrážděného vzpínání opět smyslně vlnit
rozkrokem, přitom nahlas dýchala otevřenými ústy a dávala do toho uvolněně i své emoce, svou otrockou rozkoš
z úplné odevzdanosti Pánovi a touhu se před jeho přísnýma očima zase jednou otrocky vybít.
„Dovolíte mi… už orgasmus?“ pohlédla prosebně kalnýma očima na Pána.
„Myslíš, že bych měl?“ řekl chladně Pán.
„To je jen vaše věc… já jsem jenom pouhá otrokyně… jak uznáte…“ vlnila před ním roztažená Lída smyslně
rozkrokem a zatímco ji Pán usilovně dráždil, celá se občas rozdrážděně vzepnula.
„Tak dobře… ale musíš se snažit dát mi včas vědomě najevo nástup toho spouštěcího bodu…“ přikázal jí přísně
Pán a opět zrychlil stimulaci jejího poštěváčku.
Za chvilku Lída otevřela ústa dokořán a začala se s pohledem odevzdaně upřeným na Pána v krajní rozkoši
nadzvedávat rozkrokem vzhůru, prudké vzrušení jejím nahým tělem doslova škubalo.
„Zkus si tu extasi vědomě prodlužovat… u vás žen to prý jde…“ vyzval ji Pán.
„Zkusím… dobře… ale budu na to muset zase myslet…“ vydechla Lída.
„No, od toho je přece výcvik,“ pravil Pán odměřeně, „až se to naučíš, tak ti to půjde samo… a užiješ si pořádně tu
nejvyšší rozkoš…“
„Ano…“ hlesla opět Lída.
„A mně dáš víc času na to, abych ti tam mohl něco dělat…“ dodal Pán významně.
„Rozumím… jsem vaše otrokyně…“ vydechla už krajně rozdrážděná Lída, vzápětí zřetelně mrkla a prudce trhla
roztaženýma nohama od sebe. Pán vystupňoval dráždění jejího klitorisu do maxima…
Lída se krajní rozkoší s očima upřenýma na Pána celá třásla…
Vzápětí prudce rozhodila nohy, vykřikla „Už!“, vypnula se a začala zvedat rozkrok, uprostřed extase se jakoby
soustředila a snažila se ji prodloužit. Do jisté míry se jí to povedlo, protože až za mnohem delší dobu se nadechla a
snažila se dát, opět poměrně nedokonale, dalším hlasitým výkřikem najevo Pánovi, že její tělo překonává spouštěcí
bod, na zlomeček vteřiny strnula a pak sebou celá mohutně škubla v prvním obrovském orgastickém stahu.
Pán ji ze všech sil dráždil na poštěváčku a nahá Lída se pod jeho prsty svíjela v dalších stazích svého prudkého
orgasmu. Po několika stazích Pán ruku odtáhl a Lída se před ním na stole mohutně škubala dál a stále mu hleděla
oddaně do očí, z roztažených rodidel jí přitom opět stříkala milostná rosa dolů na prostěradlo.
Lída sebou cukala opět poměrně dlouho, občas prudkou rozkoší vykřikla a odevzdaně se dívala na svého Pána,
který ji pozorně sledoval.
„Vidíte, že už se před vámi vůbec nestydím…“ vydechla, když její orgastické stahy začaly pomalu odeznívat.
„Taky nemáš za co…“ pohladil ji Pán po vlasech a hezky se na ni usmál, „bylo to hezké?“
„Jako vždy… s vámi…“ docukávala úplně rozevřená Lída a z kundičky jí ukápla milostná rosa.
Za chvíli se stahy v jejím těle téměř zklidnily a prsní bradavky jí začaly pomalu ochabovat.
„Viděl jsem, že se ti trochu podařilo prodloužit si tu extasi…“ řekl potom Pán.
„Je to ale těžké, musela jsem na to myslet…“ vzdychla Lída a zase sebou mimovolně škubla.
„Už jsem ti říkal, že to jednou budeš dělat automaticky sama… to jsou jen ty začátky…“ odpověděl Pán a jemně
ji pohladil přes prsy.
„Ale zatím dost obtížné… stejně jako s tím spouštěcím bodem…“ hlesla Lída.
„To není nic divného, že ti to zatím moc nejde… to se naučíš, horší je nepovolený orgasmus…“ zamračil se Pán.
Nahá Lída se zachvěla a znova sebou několikrát za sebou rozdrážděně zaškubala.
„Nechceš se napít?“ nabídl jí Pán a rovnou jí přiložil k ústům sklenici s minerálkou a se slámkou.
Lída se vleže napila, vděčně na Pána pohlédla a Pán jí vsunul do pusy kousek humrového chlebíčku. Pak řekl
„Neměla by sis teď zase trochu rozcvičit ty nohy?“, zapálil si cigaretu a dodal „pak dostaneš párkrát potáhnout…“
Lída si krátce rozcvičila nohy a pak společně s Pánem kouřili. Lída pohodlně ležela roztažená v základní posici na
stole a Pán jí mezitím důkladně promazal poštěváček.
***
Pán típl cigaretu a přísně nahé Lídě zavelel „Pozor!“
Lída sevřela zadnici, vycenila rozkrok a klidně dýchala.
„Napni ty ruce za hlavou pořádně!“ napomenul ji Pán.
Lída poslušně napnula ruce.
„A ty nohy taky roztáhni do maxima, jako když předáváš přirození zcela do vůle!“
Lída úplně rozhodila nohy a rozdrážděně vypnula Pánovi rozkrok.
„Pohov!“ zavelel jí za moment Pán a Lída se uvolnila, stále se však dívala upřeně vzhůru nad sebe.
„Pozor!“ vykřikl opět Pán a Lída znova bleskem sevřela svaly.
„Napni se!“ přikázal jí vzápětí Pán, a nahá Lída se s roztaženýma nohama celá napnula až po konečky prstů.
„Uvolni se!“ pravil za chvilku a Lída se uvolnila.
„Vypni se!“ nařídil jí potom Pán rázně a Lída se vypnula v rozkroku a zřetelně trhla nohama od sebe.
„Poznáš už rozdíl mezi těmi dvěma povely?“ zeptal se stroze Pán.
„Myslím, že ano…“ vydechla odevzdaně Lída.
„Tak se zase uvolni…“ vybídl ji Pán o něco vlídněji.
„Teď si to zase budeš dělat přede mnou sama!“ řekl Pán a vzápětí Lídu stroze vyzval „Připrav se! A rozevři si
druhou rukou kundu!“
Lída opět vypnula rozkrok, roztáhla nohy a rozevřela si volnou rukou rodidla, přiložila si konečky prstů druhé
ruky na poštěváček, celá se dráždivě vypnula, upřela pohled Pánovi do očí a úplně znehybněla.
Pán jí zavelel "Pozor!", odstoupil a nechal nehybnou Lídu po dobu několika minut v absolutním klidu. Nahá Lída
perfektně udržovala základní posici vleže na stole, jednu ruku měla přitisknutou na klitorisu a druhou rukou si před
Pánem maximálně roztahovala stydké pysky.
„Otevři ústa!“ zavelel pak nehybně roztažené Lídě přísně Pán.
Nahá Lída s prstem na poštěváčku a roztaženým přirozením otevřela před Pánem navíc dráždivě ústa.
Pán si jí další nejméně minutu nevšímal, jen si ji takto připravenou k začátku onanie několikrát vyfotografoval a
pak jí nečekaně najednou rázně zavelel „Teď!“
Lída sebou mírně cukla, ale začala okamžitě onanovat a dráždit si usilovně prstem klitoris.
Krátce po začátku onanie Lída na pokyn Pána zavřela ústa a přestala si rozevírat rodidla, vzpažila volnou ruku za
hlavu a s pohledem poslušně upřeným do jeho očí se začala poddávat svému pomalu stoupajícímu vzrušení, přitom
před Pánem vědomě zřetelně zdůrazňovala přirozené mimovolní stahy svého těla.
„Otevři úplně oči!“ vyzval ji za moment Pán.
Lída otevřela široce oči, dál před Pánem na stole usilovně onanovala a postupně rozevírala stále víc nohy.
„Otevři pusu a rychle ji zavírej a otevírej… bleskově… tak!“ a nahá Lída s očima na Pána bleskově otevírala a
zavírala ústa, přitom si před ním stále rychle třela prsty poštěváček a Pán ji vzrušeně pozoroval.
„Tak… otevřít… zavřít… otevřít… zavřít…“ zpomalil ji poněkud Pán, „a teď nechej pusu otevřenou dokořán,
dívej se na mě a zapoj do reakcí celé tělo!“
Nahá Lída zrychlila onanii, dívala se s úplně otevřenou pusou na Pána a snažila se zdůrazňovat vzrušené stahy
svého těla i zřetelnými záškuby břicha, roztažených stehen, paže a konečků prstů volné ruky, občas se jí zachvěly i
vztyčené prsní bradavky.
„A dýchej přitom pořádně… ať vidím, jak už jsi vzrušená… ty moje otrokyně…“ pobízel ji Pán.
Lída se začala na stole před Pánem doslova házet stoupajícím vzrušením a stále na něho bezmocně upírala oči.
„Narovnej hlavu, dívej se vzhůru a zase dýchej břichem!“ vyzval ji za chvilku Pán.
Nahá Lída obrátila pohled vzhůru a začala uprostřed reakcí celým tělem s otevřenými ústy dýchat břichem, které
se jí pod rukou očividně napínalo a klesalo. Bradavky jí však začínaly pomalu ochabovat.
„Udržuj si ty bradavky vztyčené…“ pobídl ji Pán přísně, „kdo se má na tebe dívat, jak je máš splasklé…a starej se
o to už sama, kdo se ti má o to pořád starat…“
Lída pomalu nevěděla, co dřív, ale začala si navíc volnou rukou přidražďovat splasklé bradavky a s dokořán
otevřenou pusou přitom rychle onanovala a dýchala břichem.
„Teď jsi správná otrokyně… moc se mi líbíš…“ pochválil ji Pán a nechal ji chvilku se namáhat.
„Stoupá ti vzrušení?“ zeptal se Lídy za chvilku.
„Už moc ne…“ vydechla Lída, „ale to není důležité… jsem přece otrokyně…“
„Tak ty sexuální reakce přede mnou ještě vystupňuj!“ pobídl ji Pán, „zrychli jak onanii, tak dýchání břichem… a
otevři oči úplně dokořán!“
Lída poslušně vystupňovala reakce do maxima a začala před Pánem na stole celým tělem doslova nadskakovat.
„Ztlum to!“ vykřikl na ni najednou rázně Pán.
Nahá Lída zřetelně zpomalila onanii, utlumila reakce a jen odevzdaně hleděla na Pána.
„Zase prudce zrychli!“ přikázal jí Pán za moment.
Lída opět zrychlila onanii a usilovně dýchala břichem.
„Zase úplně zpomal!“ přikázal jí zase za chvilku Pán.
A Lída všechno znova téměř úplně ztlumila.
„Docela hezky posloucháš… ani se nechci ptát, co ti to dělá se vzrušením…“ pravil Pán spokojeně.
„U otrokyně to je přece jedno…“ vydechla Lída.
„To máš sice pravdu, ale přesto zase zrychli, já už tě teď nebudu chvíli trápit…“ řekl Pán, „můžeš zavřít pusu a
přestat dýchat břichem…“
„Vy mně ale přece netrápíte, jenom vychováváte… a mně se to docela líbí… jsem vaše…“ koktala oddaně Lída,
uvolnila se a výrazně zrychlila onanii.
Její vzrušení však nijak zvlášť nestoupalo, spíš stálo na místě. Lída zrychlovala onanii čím dál víc a k tomu si
volnou rukou rychle dráždila bradavky, ale dlouho se nic nedělo, až najednou pustila bradavky, pohlédla na Pána,
významně se na něho usmála a pak si dál rychle dráždila poštěváček.
Pán ji chvilku pozoroval a pak jí přikázal „Vypni se!“
Nahá Lída se mu uprostřed onanie vzrušeně vypnula a podívala se mu do očí.
„No, vypni se mi celá!“ poručil jí Pán nespokojeně.
Lída před ním napnula i ruce a nohy až po konečky prstů a začala se vzrušením celá třást.
„A teď vypni jen břicho!“
Lída před ním ze všech sil napnula břicho a stále se přitom třásla.
„Teď prsa!“ velel jí dále Pán.
Lída se opět pokusila vypnout prsy, ale jen trochu nadzvedla hrudník.
„Tak to si budeš opravdu muset zkoušet doma za domácí úkol, pokus se ty prsy skutečně vypnout, máš je na to
velké dost…“ prohlásil Pán, „zkoušej si to nejlíp před zrcadlem…“
„To bych ale před ním musela stát…“ namítla Lída.
„Tak to holt zkoušej bez zrcadla, snad na sebe vidíš, ne?“
„Dobrá…“ hlesla Lída a dál usilovně onanovala.
„Teď zase napni jednu půlku zadku…“ řekl Pán přísně.
Lída napnula pravou půlku zadnice a tím se celá mírně naklonila.
„Jak se ti takhle onanuje?“ zeptal se jí Pán s úsměvem.
„Nic moc…“ vydechla nahá Lída a poslušně si dál kmitala prsty přes poštěváček.
„Napni ještě krk!“ poručil Pán nebohé Lídě a ta zvedla hlavu a nakloněná do strany napnula krční svaly.
„Uvolni zadek i krk a zatni pěst, ať napneš paži…“ vyzval Lídu vzápětí Pán.
Lída samozřejmě ihned poslechla, ohnula volnou ruku a vší silou zatnula pěst.
„Teď vypadáš jako údernice z plakátů v padesátých letech…“ usmál se Pán.
„Já bych byla asi špatná údernice…“ vydechla Lída.
„Údernice si taky nahé nehonily poštěváčky… a už vůbec ne na plakátech…“ zasmál se Pán nahlas.
Lída mu uprostřed onanování vesele zahrozila zatnutou pěstí.
„Rozdráždi si radši bradavky… koukej, jak už je máš zase ochablé…“ vyzval ji na to chladně Pán.
Lída si během onanie poslušně rozdráždila bradavky a Pán ji pak vyzval, aby napnula svaly v obou stehnech.
Nahá Lída napnula stehna a dál snaživě onanovala, ale pak se na Pána vyčítavě podívala „už mi to zase klesá…“
„Tak ještě rychle napni i chodidla a prsty na nohou a na ruce…“ přikázal Pán Lídě a nechal ji chvíli onanovat
s napnutými stehny a prsty na končetinách.
„A co dělá tvoje vzrušení teď?“ zeptal se jí s úsměvem Pán.
„Dál klesá… už ho pomalu ani necítím…“ vydechla rozpačitě Lída.
„Tak to ho musíme rychle povzbudit,“ řekl Pán, přikázal Lídě, aby se uvolnila a nechal ji chvíli v klidu onanovat.
„Už to je lepší… zase to pomalu stoupá…“ popisovala mu Lída své momentální pocity.
„Tak se přede mnou vzepni… hezky celým tělem…“ vybídl ji přísně Pán.
Nahá Lída se vzepnula a přitom se celým tělem mírně nadzdvihla nad stůl, takže se ho dotýkala jen hlavou,
rameny a patami, rozkrok měla nádherně vzepnutý vzhůru.
Pán ji nechal takto vypnutou další chvíli poslušně onanovat a pouze sledoval, jak její vzrušení pozvolna stoupá.
„Vlň se zase…“ vyzval ji Pán, „budeš se vlnit jen rozkrokem nebo opět celým tělem?“
„Celým tělem…“ vydechla Lída a pohlédla na Pána, „z toho máme přece oba větší požitek…“, mírně se zdvihla a
začala se celým tělem před ním na stole smyslně vlnit.
„No, to je krása…“ pochválil ji Pán upřímně, „tohle už ti opravdu jde…“
Nahá Lída se na Pána vzrušeně pousmála, dále se smyslně vlnila a přitom náruživě onanovala.
„Začni celé tělo dráždivě vzpínat ještě výš a doslova nadskakuj…“ vybídl ji Pán, „jako na povel Pozor!, ale úplně
se nenapínej, spíš to dělej jako oddaná otrokyně…“
Lída pochopila, začala se odevzdaně vzpínat jako skutečná otrokyně a hleděla široce otevřenýma očima na Pána.
„Ráda bych vám ještě nějak posloužila, nechtěl byste mně teď třeba trochu promučit?“ nabídla mu vzpínající se
Lída coby otrokyně vlastní tělo.
„Mučit tě začnu skutečně nejdřív za dva měsíce, ale dneska dostaneš nakonec pořádný výprask…“ pravil stroze
Pán, „za minule i za dnešek…“
Pohlavní rozdráždění nahé Lídy tím náhle značně stouplo, začala se před ním na stole doslova křečovitě vzpínat
celé tělo a přitom hlasitě vzdychala, později začala v prudké rozkoši sténat a pak dokonce krajně rozdrážděná občas
mimovolně nahlas vykřikla. Pán ji spokojeně pochválil „ty se ale lepšíš, už se chováš jako opravdová otrokyně…“
„Vždyť teď… taky jsem…“ vydechla mezi rozdrážděnými stahy svého těla nahá Lída a stále se před Pánem
křečovitě vzpínala a občas i svíjela.
Pán ji vzrušeně sledoval a při pohledu na onanující roztaženou nahou Lídu svíjející se před ním na stole v prudké
předorgastické křeči mu zase začalo škubat v kalhotech. Neztratil ale vnitřní rovnováhu, položil si ruku do rozkroku,
aby jeho penis pocítil aspoň dotyk, po kterém evidentně toužil, a přísně vykřikl na mohutně rozdrážděnou Lídu
„Otevři pusu… dokořán… ať máš dost vzduchu…“
Nahá Lída v posledním tažení úplně otevřela ústa, více méně mimovolně si rychle kmitala prsty přes poštěváček,
přetrhávaně dýchala a hleděla přitom nepřítomně do stropu.
„Nadzvedni rozkrok vzhůru…“ přikázal jí Pán vzápětí a začal jí dráždit volnou rukou bradavky.
Krajně rozdrážděná Lída opět téměř mimovolně nadzvedla rozkrok a otočila hlavu na Pána, „to je krása…“
„Už to na tebe leze, viď?“ optal se jí Pán procítěně s rukou pořád v rozkroku.
„Jo…“ vyhrkla na nejvyšší míru vydrážděná Lída a za několik okamžiků prudce trhla nohama od sebe.
Pán jí pustil bradavky, nechal ji ještě pár vteřin v nejvyšší rozkoši a pak náhle hlasitě vykřikl „Stop!“
Nahá Lída bleskově utnula onanii, hodila ruku za hlavu, upřela opět oči vzhůru a krajně rozdrážděná se poslušně
roztáhla před Pánem na stole.
Pán vytáhl ruku z rozkroku, přistoupil k ní a rázně jí roztáhl stydké pysky. Byla tam zase nádherně rudá a mokrá.
„Tak tohle by ti šlo…“ pochválil Pán Lídu, která před ním na stole s očima vzhůru rozdrážděně dýchala.
„Jsem vaše…“ hlesla opět Lída a stále se chvěla krajním vydrážděním.
Pán jí pustil stydké pysky a rázně jí zavelel „Pozor!“
Nahá Lída bleskově sevřela zadnici, vypnula rozkrok vstříc Pánovi a navíc opět úplně otevřela ústa.
„Jsi nádherná…“ vydechl Pán a zálibně si prohlížel úplně roztaženou Lídu, která pořád namáhavě dýchala.
„Pohov!“ zavelel jí potom a Lída se uvolnila. Pán oba povely ještě několikrát vystřídal a prudce vzrušená Lída se
před ním poslušně vypínala a uvolňovala, pak ji nechal chvíli vypnutou v Pozoru, sáhl si pro připravenou velkou
sklenici, nastavil ji Lídě k rozkroku, znova si ji úplně rozevřel a chladně jí poručil „Čurej!“
Rozdrážděné Lídě se rozevřel močový otvor, Lída usilovně zatlačila a z močového otvoru jí vytryskla teplá moč.
Když se nahá Lída s očima upřenýma stále vzhůru vymočila, močový otvor se jí zase hezky zavřel a Pán ji vybídl
„zatlač ještě… určitě tam ještě něco máš…“, Lída se soustředila, močový otvor se jí pootevřel a opět krátce ustříkla.
Takto roztažená pak ještě chvíli před Pánem ustřikovala, dokud se nevyprázdnila úplně, a Pán se zájmem sledoval,
jak se jí pokaždé rozevřel a zase uzavřel močový otvor. Lída přitom stále hleděla upřeně vzhůru nad sebe.
„Stříkni ještě…“ vyzýval ji pořád Pán, ale Lída už ukápla jen několik malých kapiček, které jí stekly přes hrázku
na stůl. Pán postavil sklenici opět nahoru na sekretář, zavelel Lídě „Pohov!“, důkladně jí potřel krémem poštěváček,
nechal ji několik minut v absolutním klidu a vůbec nemluvil. Její rozdráždění však opadávalo jen velice pomalu…
Lída se v duchu přenesla na operační sál, kde ležela pevně upoutaná s úplně roztaženýma nohama a rukama
bezbranně za hlavou ke gynekologickému stolu a přísný chirurg v podobě Pána si připravoval nástroje k průzkumu
jejích vnitřních pohlavních orgánů, pochvu už měla úplně roztaženou a velmi ji to bolelo. Chirurg si vzal jakýsi
špičatý nástroj s ostrým bodcem, zrcátko a blížil se jí k násilně roztažené pochvě…
Lída silně zvlhla a pomyslela si „že mě tady u Pána pořád přepadají takové představy…“
Ze snění ji opět vyrušil až Pán přísným povelem „Pozor!“
Nahá Lída sebou viditelně cukla, ale bleskově se na stole vypnula. Pán si ji rozevřel a překvapeně řekl
„Vždyť ty jsi opět úplně mokrá…“ a zeptal se „to jsi už, nebo ještě?“
„Ale zase jsem na vás nějak moc myslela…“ řekla Lída odevzdaně.
„A o čem to bylo?“
„Že si mně tam prohlížíte jako lékař před bolestivou operací… při které budu plně při vědomí…“
„No, možná, že se toho jednou dočkáš… i mně by se docela líbilo se do tebe podívat, i když nejsem lékař…“
„Tak si to zatím budeme jen představovat a mluvit o tom…“ řekla nahá Lída vzrušeně.
„A můžeme přitom třeba společně onanovat…“ navrhl Pán, „no, my jsme ale krásně perverzní…“
„Budeme onanovat daleko od sebe… proti sobě, abychom na sebe dobře viděli… každý v jednom rohu pokoje…“
„A budeme se na sebe pořád dívat, jak je druhý daleko…“ doplnil ji Pán.
„Vy mi budete podrobně líčit, jak si mě připravíte a potom rozříznete… zaživa…“ vydechla roztouženě Lída.
„A ty budeš roztahovat kundičku, abych mohl přemýšlet, jak tě tam budu nařezávat…budeš přitom řezání křičet?“
„Můžete si představovat, jak se vám sama nastavuji a pak pod tím skalpelem příšerně řvu…“
„A já ještě přitlačím…“ řekl Pán, kterému se opět vyboulily kalhoty, „a třeba i vystříknu…“
„Kéž by se nám někdy podařilo vystříknout současně…“ zasnila se opět Lída.
„Ale předtím si tě musím pořádně vycvičit jako otrokyni…“ pravil Pán, „vypni se pořádně do Pozoru, pokud vím,
nedal jsem ti povel Pohov!“
Nahá Lída se před Pánem bleskově vypnula do Pozoru.
„Pohov!“ zavelel jí za moment Pán, a Lída se poslušně uvolnila.
„Pozor!“ vykřikl zase za okamžik a Lída se oddaně vypnula. Pán jí pak chvíli opakovaně oba povely střídal a
nakonec ji nechal chvíli nehybně vypnutou v Pozoru.
Asi za dvě minuty Pán najednou Lídě přísně poručil „Připrav se!“
Nahá Lída vypnula rozkrok vstříc Pánovi, roztáhla nohy do maxima, rychle si rozevřela volnou rukou rodidla a
přiložila si konečky prstů na hlavičku poštěváčku, upřela pohled Pánovi do očí a úplně znehybněla.
Pán přísně zavelel připravené nahé Lídě "Pozor!" a začal s hlasitým odpočítáváním „Tři, dva, jedna - Teď!“
Lída začala na povel „Teď!“ okamžitě onanovat.
„To jsme se teď těmi fantasiemi vzrušili… že už ani nepotřebuješ překonat tu hluchou fázi?“
„To poznám za chvilku… a řeknu vám…“ podívala se na něho Lída a usmála se „je to s vámi prima…“
„Přesto bych tě chtěl vidět, jak krásně onanuješ… přirozeně… a dáváš mi hezky najevo ty mimovolní stahy…“
Lída se před ním dráždivě vypnula a upřela oči do stropu.
„A zase reaguj celým tělem… a otevři úplně oči!“ dirigoval ji stroze Pán, kterému se boule v rozkroku už ztratila.
Lída rozevřela široce oči a snažila se dávat své stoupající vzrušení Pánovi najevo skutečně celým tělem, nebránila
samovolným pohybům ani konečkům prstů, za chvilku opět otevřela pusu a nahlas vzrušeně dýchala.
„Tak jak je to s tou hluchou fází?“ zeptal se Pán Lídy za chvíli.
„Vzrušená jsem už dost a stále mi to bez problémů stoupá…“ řekla Lída upřímně, „takže ta už asi nepřijde…“
„Tak se vypni a dívej se nehybně na svoje čurání na sekretáři…“ vybídl Pán Lídu, „to je krásná moč, co?“
„Ano… když myslíte…“ vydechla rychle onanující Lída s pohledem na velkou sklenici s vlastní močí.
„Dráždi se volnou rukou i na bradavkách…“ řekl Pán, „už ti zase nějak ochabují…“
Nahá Lída si začala s pohledem na svou moč dráždit bradavky a Pán za chvíli dodal „a dýchej břichem!“
Lída začala během usilovné onanie vypínat a uvolňovat břicho, volnou rukou si stále dráždila bradavky a nehybně
zírala na svou moč na sekretáři.
„Představ si, že tě v okamžiku, kdy budeš mít vypnuté břicho, přes něj občas prudce šlehnu bičem…“ řekl Pán.
„To vám ho budu vypínat ještě radši…“ hlesla Lída a dál rychle onanovala. Za chvíli začala vzrušením hlasitě
sténat a rozdrážděně sebou škubala na stole.
„Je mi líto, ale musím ti to trochu zarazit… zavři pusu a úplně znehybni… jen pomalu tím prstíčkem…“
Lída poslušně úplně znehybněla a jen sotva znatelně si mnula klitoris.
Pán ji upřeně sledoval a zdálo se mu, že Lídino vzrušení trochu pokleslo.
„Nehýbej se a otevři zase pusu dokořán!“ poručil jí Pán pro jistotu.
Nahá Lída otevřela ústa, že jí Pán zase viděl až do krku a hlasitě dýchala.
„Povolilo ti trochu to vzrušení?“ zeptal se Pán usilovně onanující Lídy.
Lída zakroutila hlavou, že ne…
„Tak to si budeš muset zase zacvičit…“ prohlásil Pán.
„Jen mně napínejte… musím se jako otrokyně naučit ovládat svou rozkoš…“ vydechla Lída a Pán jí přikázal
„Uvolni se, zavři pusu, upaž volnou ruku, napni ji až po konečky prstů a opisuj s ní co největší kruhy…“
„Mně to s tou otevřenou pusou naopak ještě vzrušovalo…“ řekla nahá Lída a poctivě opisovala upaženou volnou
rukou ve vzduchu veliké kruhy, zatímco druhou rukou stále onanovala.
„Teď zvedni i obě nohy vzhůru a snaž se s nimi taky dělat kruhy… současně s rukou…“ poručil jí Pán.
Nahá Lída zvedla nohy a kroužila jimi ve vzduchu současně s rukou, přitom dál onanovala, ovšem na jejím
vzrušení už to moc vidět nebylo, to značnou tělesnou námahou začínalo spíš klesat. Pán ji se zájmem sledoval, a
protože měl v úmyslu její rozdráždění co nejvíc přitlumit, nechal ji kroužit rukou a nohama, dokud se viditelně
neunavila. Na jeho povel pak Lída spustila nohy opět dolů, napnula volnou ruku za hlavu a vyčerpáním hlasitě
dýchala, stále si však před Pánem poslušně kmitala přes poštěváček.
Pán ji však nenechal v klidu „Zvedni levou nohu a pořádně ji napni!“
Vyčerpaná Lída s námahou zvedla nohu a napnula ji vzhůru až po špičky prstů.
„A teď zvedni tu druhou!“
Lída odevzdaně udělala totéž i s pravou nohou.
„Spusť nohy dolů a unož levou nohu do strany!“
Nahá Lída za usilovného kmitání přes poštěváček napnula levou nohu stranou mimo stůl.
„A teď s ní rychle hmitej!“ poručil jí Pán přísně.
A Lída usilovně hmitala levou nohou do strany, až se jí přitom rozevíraly stydké pysky.
„Polož si zase nožičku na stůl a hmitej tou druhou dopředu!“ vybídl ji Pán téměř rozpustile.
Onanující Lída začala rychle házet pravou nohu dopředu a zpátky, její vzrušení však už bylo zase skoro pryč, a
tak rozpačitě hleděla na svého trýznitele.
Pán jí za chvíli přikázal „Přestaň a zase se hezky vypni!“ a nechal Lídu klidně onanovat.
Když její vzrušení opět zesílilo, přikázal jí Pán najednou „Přirážej si!“ a Lída začala oddaně přirážet vlastní ruce.
Ovšem jakmile se dostala do ráže a přirážela už naprosto rytmicky, Pán ji náhle chytil za ruku, kterou se dráždila,
poručil jí „ne, abys přestala přirážet!“, rázně jí odtáhl ruku stranou a nahá Lída před ním jako bezmocná otrokyně
s očima do stropu ze všech sil přirážela naprázdno.
Za chvilku jí Pán ruku pustil a Lída obnovila onanii, ale Pán řekl „Budu ti velet: nahoru - dolů, a ty vždycky
budeš házet bleskově ruku nahoru k té druhé, na další povel ji opět vrátíš dolů… a v těch pauzách se úplně vypneš a
vystupňuješ přirážení do maxima…jasné?“
„Ano…“ vydechla odevzdaně onanující Lída.
Pán chvilku počkal a pak na Lídu náhle vykřikl „Nahoru!“
Lída bleskově utnula onanii, hodila ruku nad hlavu a začala přirážet ze všech sil naprázdno…
„Škoda, že nemám tu kameru…“ vydechl vzrušeně Pán a za pár okamžiků vykřikl „Dolů!“
Nahá Lída před ním začala s očima upřenýma do stropu opět okamžitě onanovat.
„Už jsi vzrušená?“ zeptal se jí pak Pán.
„Trošku…“ vydechla Lída.
„Nahoru!“ vykřikl za moment nečekaně Pán.
Lída opět hodila ruku bleskově za hlavu a usilovně přirážela naprázdno.
Za pár okamžiků Pán opět zavelel Lídě „Dolů!“ a pak ještě oba povely v nepravidelných intervalech několikrát
zopakoval. Potom ještě Lídě přikázal, aby chvílemi rychle, chvílemi pomalu svírala během přirážení prsty volné
ruky a na obou nohou a pak ji vyzval, aby se uklidnila. Lídě se to docela líbilo, otočila hlavu na Pána a vydechla
„To bylo hezké… rafinované… docela mně to vzrušilo… hlavně ty pauzy…“
„Takhle taky budeš přirážet přede mnou často…“ řekl Pán.
„Před mučením?“ vyhrkla Lída.
„Ne, to budeš muset to přirážení nakrátko přerušovat…“ vysvětlil jí Pán, „jestli chceš, můžeme si to za chvíli
zopakovat…“ a nechal Lídu opět chvíli klidně onanovat.
Najednou na ni přísně vykřikl „Otevři pusu!“
Nahá Lída otočila během onanie hlavu na Pána, otevřela pusu a odevzdaně čekala, co bude dál.
Pán jí ale za chvilku nařídil, aby pusu zase zavřela, a pak jí opakovaně přikazoval, aby ústa střídavě otvírala a
zavírala. Lídino vzrušení přitom ovšem dál neúprosně stoupalo…
„Vidím, že to na tebe už moc nepůsobí, tak zavři pusu a připrav se, že se vzepneš do mostu…“ nařídil Pán Lídě.
„Jak?“ podivila se Lída, „vždyť si to přece dělám rukou…“
„To musíš zvládnout i tak… a v mostu onanovat nebudeš…“ prohlásil Pán, „až za moment řeknu Teď!, utneš
onanii, podepřeš se a bleskově vzepneš…“
„To spíš spadnu ze stolu…“ zachvěla se Lída.
„Nežvaň a zrychli onanii na nejvyšší možnou míru… ať ti to pak chybí…“
„Ach jo…“ hlesla Lída a oddaně zrychlila tření poštěváčku.
Pán chvilku počkal a pozoroval, jak vnitřně napnutá Lída poslušně onanuje a pak nečekaně vykřikl „Teď!“
Nahá Lída bleskem přerušila onanii, rychle se zapřela chodidly a oběma rukama o stůl a rázně se vzepnula do
mostu. Pán viděl, jak jí naběhlý poštěváček vzrušeně trčí ze stydkých pysků, rychle jí rozevřel rodidla a zjistil, že už
je ve stydké rýze mezi pysky parádně červená a mokrá…
„Udělala jsem to správně?“ zeptala se Lída, poslušně vzepnutá v mostu s hlavou dolů a vyceněným přirozením.
„Výborně…“ pochválil ji Pán, „já vím, že jinak to při onanii nejde…“
Lída v mostu zírala s hlavou spuštěnou dolů bezmocně za sebe.
Pán nahé Lídě několikrát jemně přejel prstem přes poštěváček a Lída sebou zacukala. Pán potom řekl „Tak pojď
zase dolů…“ a podepřel ji v zádech. Lída se s jeho dopomocí spustila zpátky na stůl a tam začala zase onanovat.
„Tentokrát se zase pokusíš odvrátit orgasmus až v tom posledním okamžiku…“ řekl Pán Lídě, když se začala
před ním na stole škubat vzrušením.
„Když jsem si to dělala sama, tak se mi to už jednou povedlo, pokud vím…“ hlesla už silně rozdrážděná Lída.
„Já jen abys věděla, jakou teď máš povinnost…“ řekl přísně Pán.
„Jako otrokyně mám samozřejmě jen povinnosti, já vím… a vzrušuje mně, když je můžu plnit…“ vydechla opět
Lída rozdrážděně, zrychlila onanii a začala se před Pánem na stole vilně, téměř divoce vlnit celým nahým tělem,
dívala se přitom na Pána a vyptávala se ho "Jste se mnou spokojen?", "Vidíte na mě dobře, jak mám vztyčené
bradavky?", občas hlasitě vyrazila dech, někdy rozkoší hlasitě zasténala a za chvíli vzrušeně vykřikla „Už za chvíli
se před vámi vzepnu…“
„Nechtěla by sis tu nádhernou rozkoš trochu prodlužovat?“ optal se Pán přitom Lídy, „a pokoušet se vědomě si
oddalovat orgasmus?“
„No…pokusit bych se o to…mohla…“ sténala Lída na pokraji extase, vnitřně se zapřela, celá se bezděčně chvěla,
mimovolně se snažila nadzvedávat rozkrok a vytřeštěnýma očima bezmocně zírala na Pána.
Ale příliš jí to nepomohlo a vzápětí uprostřed vášnivé onanie před Pánem na stole prudce rozhodila nohy…
Její předorgastická extase se neúprosně přibližovala a Lída se v předtuše jejího nástupu smyslně svíjela na stole.
„Prosím tě, ten spouštěcí bod!“ vpadl jí do toho věcně Pán, a krajně rozdrážděná Lída jen přikývla hlavou.
Najednou na něho upřela rozkoší už zřetelně zkalený pohled, zrychlila onanii do maxima, vytřeštila oči, prudce
rozhodila nohy, nadechla se, ze všech sil napjala tělo a začala se nadzvedávat v rozkroku a stále se mu dívala do očí.
Pán vzrušeně pozoroval, jak za moment s rozkrokem vzepnutým vzhůru na zlomek vteřiny úplně strnula, bleskem
utnula onanii a s hlasitým výkřikem padla rozkrokem zpět na stůl.
Z rozkroku jí opět vystříkla milostná rosa, ovšem Pán jí nemilosrdně poručil „Seskoč!“
Do maxima vydrážděná Lída poslušně seskočila ze stolu, ale ještě než se dotkla nohama koberce, Pán na ni hlasitě
vykřikl „Lehnout na zem a válet sudy! Napni ruce nad hlavu a aspoň pětkrát ke dveřím k psacímu stolu pod okno!“
Nahá Lída si lehla na zem, vzpažila ruce a začala před Pánem nahá a krajně rozdrážděná bezmocně válet sudy ode
dveří k oknu a zpátky. Když se poslušně proválela přes celý pokoj popáté, zastavila se udýchaná pod nohama Pána a
podívala se vzhůru na něho.
„Teď se budeš přede mnou plazit po břiše…“ přikázal jí Pán přísně, „pod velkým stolem i menšími stolky, pak se
pokusíš proplazit pod křesly a nakonec pomalu oblezeš celý pokoj třikrát dokola… a jedu!“, pobídl ji nemilosrdně.
„To je teda výcvik…“ hlesla nahá Lída, když se vzepřela v lehu na břiše na lokty a pak se začala pomalu sunout
břichem pod velký stůl.
„Měla bys mi za něj poděkovat…“ řekl Pán.
Nahá Lída se poslušně proplazila po břiše pod stolky a zamířila pod křeslo, které ovšem zády nadzvedla a Pán ho
z ní musel stáhnout. Proplazit se pod druhým křeslem se proto ani nepokoušela a začala se oddaně plazit po pokoji.
Když se třikrát proplazila břichem kolem pokoje, zastavila se vleže na koberci před Pánem.
Pán jí pokynul, aby vstala, přivinul ji k sobě, očistil ji, poplácal ji po zadečku a pak jí břicho něžně políbil.
„Jen na mně buďte pořád tak tvrdý a přísný… mně se to docela líbí a vzrušuje, to jsem vždycky chtěla…“ zajíkala
se vzrušeně Lída, zatímco ji Pán jemně hladil po břiše a po prsech.
„Musíš mě na slovo poslouchat, i když se ti něco nebude líbit,“ pravil Pán, „říct mi to můžeš až potom, ale
poslechnout musíš, i kdybych ti měl ublížit…“
„Nevím, co by se mi od vás nemělo líbit, když toužím po tom, abyste mě krutě mučil…“ zachvěla se Lída, něžně
pohladila Pána po tváři a dala mu dlouhou pusu.
„Ty jsi holt moje zlatá otrokyňka… mám tě moc rád…“ usmál se Pán upřímně na Lídu.
„Hezké je, že já to na vás vidím… a pak se vám bez zábran úplně oddávám… a jsem u toho šťastná…“ vzdychala
spokojeně Lída.
„Tak si pojď zase lehnout a hezky se mi roztáhni…“ řekl Pán a poplácal Lídu znova něžně po zadečku.
Nahá Lída si okamžitě poslušně lehla na stůl do základní posice, roztáhla nohy a vycenila přirození.
Pán jí rozevřel stydké pysky a s uspokojením zjistil, že je mezi nimi už zase jen nádherně růžová…
Když jí kundičku zase zavřel, pohladil ji po prsech, vzal si ze stolku širokou pásku, které si Lída prozatím vůbec
nevšimla a přikázal jí „Nadzvedni hlavu!“
Lída nadzdvihla hlavu a Pán jí páskou pevně zavázal oči. Potom jí vsunul pod pásku po obou stranách nosu malé
chomáčky vaty, aby neviděla pod spodním okrajem pásky ani na sebe, poplácal ji po břiše a řekl „Ne že zase budeš
myslet na nějaké mučení… nebo nějaké jiné prasečinky…“
„Já si nepředstavuju žádné prasečinky…“ ohradila se Lída.
„Já jsem si chtěl původně na tebe pořídit takové ty těsné brýle, třeba potápěčské nebo motoristické,“ pravil Pán,
„ale pak jsem to zavrhl, připadá mi dráždivější, když máš pásku přes oči jako Vietnamci, když je popravovali…“
„Ale mně doufám nepopravíte…“ vydechla vzrušeně Lída.
„Ne, jenom tě časem budu mučit…“ utěšil ji Pán.
„Ale já si budu představovat, že jsem s tou páskou přes oči přivázaná ke kůlu a připravená k popravě… nahá…“
„Nahou by tě snad nikdo ani zastřelit nedokázal… na to jsi moc hezká, tak nanejvýš znásilnit…“
„Třeba by mi předtím uřízli prsa… a vyřízli mi to tam dole…“
„To já ti nic neuříznu, ani tě neznásilním, ale ty budeš přesto úplně mokrá mezi nohama…“
„To asi ano… ale bude to hezké…“
„Tak už toho nech, ať se zas nerozděláš…“ pravil Pán a přísně Lídě zavelel „Pozor!“
Lída se bleskově vzepnula, Pán odstoupil a nechal ji ležet v absolutním klidu roztaženou na stole, za chvilku k ní
ale přistoupil a nečekaně se jemně dotkl její vztyčené prsní bradavky…
Bezbranně obnažená Lída sebou překvapeně cukla a vydechla„au…“
„Tebe to bolí?“ zeptal se zase překvapeně Pán.
„Ne, ale bylo to tak nečekané…“ řekla Lída.
„Já si tě můžu osahávat, jak chci a kde chci…“ řekl Pán, chvíli počkal a pak jí s citem sáhl na krk.
Nahá Lída sebou opět zřetelně škubla a Pán jí okamžitě sáhl přímo na hlavičku zduřelého poštěváčku.
Lída zděšeně vykřikla a prudce sebou zaškubala „Nechte toho, copak já vím, co to znamená a co se mnou chcete
dělat?“
„Jsi otrokyně?“
„Ano…“ vydechla bezděčně Lída.
„Tak drž!“ napomenul ji přísně Pán, za moment se jí dotknul druhé bradavky a pak hned jemně pupku.
Nahá Lída už jen bezmocně vydechla a obě bradavky se jí okamžitě nádherně vztyčily.
Pán ji nechal chvíli v klidu a pozoroval, jak Lída vzrušením ani nedýchá a očekává další dotek.
Pak se jí jemně dotkl stehna těsně u slabiny a vzápětí druhou rukou v podbřišku nad ochlupením.
Lída vydechla a musela se držet, aby neustříkla moč, přestože se nedávno vyčurala.
„Dobré, že?“ udělal si Pán.
„Vždyť to je skoro mučení, i když to nebolí…“ vydechla Lída.
Zakrátko jí Pán nečekaně prudce rozevřel stydké pysky od sebe. Lída opět vyrazila zděšený výkřik.
„Křičíš, jak kdybych tě bral na nože…“
„To by mi bylo možná příjemnější, ale musela bych vidět…“
„Mně se to takhle hrozně líbí, je krásně vidět, že jsi otrokyně…“ pochvaloval si Pán a zase se jemně dotkl Lídy,
tentokrát na koleně, „tobě se na tom něco nelíbí?“
„Vlastně ano, připadám si jako otrokyně… se zavázanýma očima jsem úplně bezbranná, zcela vydaná do vaší
vůle…a právě to mě tak vzrušuje…“ sténala nahá Lída s převázanýma očima, „kdybyste se třeba připravoval
k tomu, že mne rozříznete, poznala bych to, až byste do mě poprvé řízl a začalo mně to bolet…“
„A proč bych tě měl rozřezávat? Já jsem rád, že jsi celá… a zdravá… a že mi dáváš svoje nádherné tělíčko plně
k disposici… hlavně tu tam dole…“ pravil Pán, poplácal poslušně rozevřenou Lídu střídavě po obou stehnech
roztažených nohou, pak jí něžně projel prsty stydkou rýhou a zavelel jí „Pohov!“
Vzápětí Pán začal nahé Lídě velet „Napni se!“ a když se Lída celá napnula včetně rukou napnutých až po špičky
prstů a stehen úplně roztažených nohou, zavelel jí „Uvolni se!“ a střídal to s povelem „Vypni se!“, kdy se nahá Lída
vypnula v rozkroku a přitom před ním na stole rozhodila nohy.
Když Pán tyto povely několikrát za sebou vystřídal, nechal Lídu zase asi minutu nehybně ležet v absolutním klidu
a odstoupil, aby si mohla s převázanýma očima plně prožít svou odevzdanost a bezbrannost. Lída si představovala,
že si Pán pozval kamaráda a ona leží nahá před nimi roztažená na stole, ten cizí člověk ji dráždí na poštěváčku a ona
se nesmí ani hnout, za každé cuknutí ji Pán prudce šlehá velkým bičem přes vypnuté břicho…
Náhle jí Pán rázně poručil „Připrav se!“
Lída rozhodila nohy do maxima, dráždivě se vypnula, rozevřela si volnou rukou rodidla, přiložila si prsty na
poštěváček a úplně znehybněla. Pán jí přísně zavelel „Pozor!“ a když Lída sevřela svaly zadnice a vypnula rozkrok,
začal jí pomalu hlasitě odpočítávat začátek onanie, tentokrát až od deseti k nule, místo které rázně zvolal „Teď!“
Na povel „Teď!“ si začala vleže do Pozoru vypnutá Lída okamžitě dráždit prsty klitoris, díky překrytí očí ale byla
ještě poněkud vyjukaná a vnitřně nejistá, takže projevy svého vzrušení a své sexuální reakce podvědomě tlumila.
Pán ji pozorně sledoval a za chvíli přísně vykřikl „Reaguj pořádně… přirozeně celým tělem, ty už snad u toho
zase spíš… to jsi otrokyně, která se úplně odevzdává na pospas svému Pánovi?“
Lída se vzpamatovala, uvolnila se a začala dávat Pánovi své vzrůstající rozdráždění celým tělem poslušně najevo,
obzvlášť se snažila mu vědomě zdůrazňovat přirozené mimovolní stahy, které jí občas projížděly nahým tělem.
„Zase se do toho celá polož a pořádně dýchej… jak potřebuješ…“ vybízel ji Pán a vzápětí se jí znova jemně dotkl
prstem na břiše pod pupkem. A Lída sebou zase zřetelně škubla.
„Ty se chováš, jako když je ti to nepříjemné… měla bys být naopak ráda, že mám zájem se tě dotýkat…“
„Když já s těma zakrytýma očima pořád nevím, co to znamená…“ vydechla Lída během usilovné onanie.
„Pokud mi chceš být skutečně odevzdaná, tak by ti to mělo být v podstatě jedno…“ pravil Pán chladně.
„Dělejte si se mnou, co chcete… já si časem zvyknu…“ řekla odevzdaně Lída a poroztáhla nohy, protože její
rozdráždění najednou stouplo.
„Přidražďuj si bradavky… sama, když nechceš, abych na tebe sahal…“
„Já to mám radši od vás… teď už budu připravená, že se mne tam dotknete…“
Pán jí ale nejdřív sáhl na čelo těsně nad páskou přes oči a teprve pak jí nečekaně sáhl současně na obě bradavky.
A nahá Lída sebou samozřejmě při každém doteku opět viditelně škubla.
Když se jí bradavky pod Pánovými prsty zase nádherně vztyčily, vsunul jí Pán rázně prst do pochvy.
„Au…“ vyrazila Lída zděšeně, ale pak řekla „kdybyste věděl, jak mě s tou páskou přes oči každý váš dotyk na
tělo vzruší…a tohle od vás bylo zvlášť rafinované…“
„No, mokrá jsi tam už dost…“ řekl Pán a zahýbal Lídě několikrát v pochvě prstem.
Lída se před ním vzrušeně prohnula a vycenila mu přirození.
„Dýchej břichem!“ poručil jí Pán a znova jí několikrát zahýbal prstem v pochvě.
Nahá Lída otevřela ústa a začala před Pánem s jeho prstem v pochvě poslušně dýchat břichem, přitom si stále
rychle mnula prsty poštěváček. Bradavky prsů jí stály vzrušeně vzhůru.
Pán jí náhle vytáhl mokrý prst z pochvy, olízl ho a řekl „Zkus přitom ještě přirážet rozkrokem…“
Lída začala poslušně přirážet, přitom stále vypínala a uvolňovala břicho a navíc rychle onanovala. Bylo to pro ni
ale opět docela namáhavé, takže její rozkoš se téměř zastavila.
„Ty už zase skoro nemůžeš, chudinko moje, já tě tak trápím…“ řekl Pán soucitně, „zastav to dýchání a jenom ze
všech sil rytmicky přirážej!“
Nahá Lída se na stole vzepnula a začala během onanie vášnivě přirážet rozkrokem, Pán ji však pobízel, aby ještě
zrychlila a Lída pak přirážela jakoby v extasi.
Náhle Pán vykřikl „Zpomal!“ a slepá Lída poslušně zpomalila přirážení na minimum.
Za chvilku Pán opět nečekaně sáhl pomalu přirážející Lídě na břicho a vykřikl „Zrychli!“
Lída sebou přirozeně zase cukla a zrychlila přirážení.
Pán však za moment vykřikl „Hoď i druhou ruku za hlavu! A přirážej naprázdno… ze všech sil!“
Nahá Lída se napnula a začala naslepo divoce přirážet, občas přitom doslova vyhazovala rozkrok vzhůru, protože
se neviděla a rozdrážděně nahlas dýchala otevřenou pusou.
„Stop!“ zastavil ji za chvíli Pán, „vydýchej se, klidně onanuj a zase přede mnou vědomě zesiluj svoje reakce!“
Lída se na stole pohodlně roztáhla a pokračovala v onanii, dávala své vzrušení Pánovi najevo celým tělem, ale
kontrolu nad tím neměla, protože se neviděla; přesto se snažila, aby Pán její stoupající rozdráždění jasně viděl.
Za chvilku ji Pán vybídl „Vlň se!“
Zřetelně rozdrážděná Lída začala naslepo vášnivě vlnit rozevřeným rozkrokem a vědomě zesilovala přirozené
stahy svého rozkroku do maxima. Pán jí pak nařídil, aby tyto stahy občas sama nakrátko poslušně přerušovala.
Lída potom vždy najednou vlnění utnula a vzepnula se mu vstříc přirozením, přitom si stále usilovně třela prsty
poštěváček. Ovšem její vzrušení se nijak zvlášť nezvyšovalo, a když to Pán zjistil, poručil jí, aby se zklidnila.
Lída se však na něho za chvíli mile usmála, pohlédnout však na něj samozřejmě nemohla.
„Už jsi mi zase k disposici?“ zeptal se jí Pán.
„Ano, vaše nahá otrokyně už je vám opět zcela k službám…“ vydechla Lída se zakrytýma očima a vypnula prsy.
Pán ji nechal chvíli onanovat a upřeně pozoroval její vzrůstající rozdráždění, a pak ji stroze přikázal
„Připrav se, vzepneš se zase do mostu!“
„I se zavázanýma očima?“ vyhrkla Lída.
„Já ti tu pásku když tak přidržím…“ prohlásil Pán, „jsi připravená?“
„Ano…“ hlesla nahá Lída a poslušně vystupňovala onanii.
„Teď!“ vykřikl Pán vzápětí.
Lída bleskově utnula onanii, rychle se zapřela o stůl oběma rukama a chodidly nohou, okamžitě vylétla nahým
tělem do mostu, spustila hlavu bezvládně dolů a vycenila své prokrvené přirození. Páska na očích se jí ale posunula
o trochu níž, takže ji Pán rychle upravil a pro jistotu ji přidržoval volnou rukou.
Druhou jí ale vzápětí sáhl na zduřelý obnažený poštěváček a vzepnutá Lída sebou okamžitě vyděšeně cukla.
„Ale… to jsem netušil, že nemáš ráda, když ti na něj sáhnu…“ pravil jizlivě Pán.
„Když já o tom do posledního okamžiku nevím… a tak se leknu…“ zachvěla se v mostu prohnutá roztažená Lída.
„Měl bych tě za to řádně šlehnout přes to vypnuté břicho…“ řekl Pán, „a taky bys o tom do posledního okamžiku
nevěděla…“
„To bych sebou taky škubla…“ vydechla Lída, „ale pak bych vám za to hezky poděkovala…“
„Já tě teď aspoň polechtám…“ řekl Pán a začal nahou Lídu jemně šimrat na vypnutém břiše, pak v podbřišku a ve
slabinách. Nahá Lída sebou škubala, div že nespadla ze stolu a občas se zvonivě zasmála.
Pán ji nakonec rozpustile poplácal po vypnutém bříšku, pak jí pomohl spustit se z mostu zpátky na stůl a Lída
ihned obnovila onanii. Za chvíli se Lída silně vzrušila a začala rozdrážděně sténat pootevřenými ústy.
„Tak se mi líbíš… teď jsi skutečná otrokyně… bezmocná… rozdrážděná…“
Lída bezmocně zírala otevřenýma očima do tmy a najednou bezděčně zašeptala „Jsem vaše… mučte mně…“
„Nech tu pusu rozevřenou ještě víc a vzpínej se!“ poručil jí Pán.
Slepá Lída rozevřela ústa dokořán a začala se během rychlé onanie vzrušeně vzpínat rozkrokem vstříc Pánovi.
„Tady mně máte… nahou… bezbrannou… připravenou se zavázanýma očima k umučení…“ sténala a ze všech sil
si kmitala rukou přes klitoris.
„Chtěla bys, abych tě mučil?“ zeptal se spíš formálně Pán.
„Anóóó…“ vzepnula se před ním Lída rozdrážděně.
„Tak se začni zase vlnit, občas to na pár okamžiků přeruš a nabídni se mi…“ vyzval ji stroze Pán.
Lída se začala před Pánem rychle vlnit, nejdřív rozkrokem, nakonec celým tělem, občas to na chvilku přerušila a
oddaně mu nabídla rodidla.
„Zkus přitom ještě rychle zavírat a otevírat pusu!“ vybídl ji Pán.
Lída poslechla a začala při onanii během vlnění poslušně zavírat a otevírat pusu. Pán se jí v krátkých pauzách,
kdy se mu nehybně vypnula, občas krátce dotknul v rozevřené stydké rýze.
„Doufám, že si v duchu představuješ, že tě tam opravdu mučím…“ pravil Pán, ale Lída mu pro bleskové otvírání
a zavírání úst neodpověděla, jen krátce kývla hlavou.
„Přestaň už otvírat a zavírat pusu a řekni mi něco hezkého…“ vyzval ji za chvíli Pán.
„Úplně jsem cítila, že mně tam trápíte… a bylo to moc hezké…“ vydechla rozdrážděná Lída a začala místo vlnění
s otevřenou pusou divoce přirážet celou dolní polovinou těla, ovšem i nyní tu a tam na moment znehybněla a když
se jí Pán dotkl, hlasitě vydechla rozkoší. Její rozdráždění dále plynule stoupalo…
„Uklidni se a teď se přede mnou jen hezky vlň… smyslně a dávej do toho cit… ať ho tam vidím…“
Lída pozapomněla na rozkoš, uvědomila si, jak má svého Pána šíleně ráda a začala se před ním vlnit smyslně tak,
aby to Pán z toho pochopil a vycítil její lásku, že ho miluje i mimo sex, nikoliv jen jako otrokyně, ale jako žena.
Pán to z jejího chování zřejmě nějak šestým smyslem vycítil, protože ji začal hezky hladit po těle a najednou ji
políbil přímo na ústa. Lída se neovládla, a zatímco jednou rukou onanovala, druhou vášnivě objala Pána kolem krku,
náruživě se mu přisála na ústa a stále se pod ním vlnila; jejich polibek trval nejméně půl minuty.
„Ty jsi moje nejlepší, nádherná holčička… a mám tě strašně rád…“ řekl potom Pán upřímně a Lídu po tomto
bezděčném vyznání lásky ani nenapadlo namítnout, že není holčička, ale jen otrokyně; s tichým úsměvem se před
ním poddajně vlnila a poslušně si třela poštěváček. Pán ji něžně pohladil po vlasech…
Za chvíli začala na slepou Lídu přicházet nádherná rozkoš. Pán jí proto navrhl „nechtěla by ses teď vlnit vilně,
jako profesionálka někde v baru?“
„Mně sice do žádného takového nočního podniku ještě nikdo nevzal, ale vím, co myslíte…“ pravila Lída a začala
se na stole vilně vlnit jako profesionální striptérka v úvodu vystoupení.
„Občas mi nahá předvedeš takový krásný erotický tanec vstoje, vidím, že máš talent…“ dobíral si Pán Lídu.
„Vy mi k tomu vyberete hudbu…“ vyhrkla už značně vydrážděná Lída a přestala se vlnit.
„Dobře,“ souhlasil Pán, „a na ten striptýz taky někdy půjdeme, jestli chceš…“
„Já chci s vámi chodit všude… třeba i na ten striptýz…“ vydechla rychle onanující Lída, „aspoň bych viděla jiné
hezké ženské… a jejich těla…“
„Byl jsem několikrát na striptýzu v Paříži i tady, ale ty jsi nahá po všech stránkách bezkonkurenčně nejhezčí…“
pochválil Pán Lídu a dal jí velkou pusu na krk. Lída sebou škubla a bylo zjevné, že ji to nesmírně vzrušilo, mimo
jiné se jí přitom prudce vztyčily bradavky.
„Teď se hezky celá vzepni nad stůl… jako minule…“ přikázal pak Lídě Pán.
Nahá Lída vzepnula tělo vysoko nad stůl, a během usilovné onanie se o něj opírala jen hlavou, rameny a chodidly
roztažených nohou, dlouho to však nevydržela a padla rozkrokem dolů. Krajně vzrušená pak už jen občas vzpínala
rozdrážděné tělo nahoru v nádherných křečovitých záškubech a přitom zase sténala "Vidíte, jak mám vztyčené
bradavky?", "Jste se mnou spokojen?"
Zanedlouho začala navíc v očekávání nástupu předorgastické extase rychle vlnit rozkrokem, přitom vědomě
stupňovala své sexuální reakce a třásla se mohutnou rozkoší. Za chvilku začala nadzvedávat rozkrok vzhůru a krajně
rozdrážděná celá nadskakovala, Pána napadlo, že jí zakrytí očí už vůbec nevadí, naopak že jí rozkoš ještě stupňují.
Najednou v prudké rozkoši rozevřela ústa dokořán, vzápětí trhla roztaženýma rázně od sebe a reflexivně zrychlila
onanii. „Spouštěcí bod… a celým tělem!“ vykřikl Pán.
Za několik okamžiků Lída rozhodila nohy do maxima, hlasitě vykřikla „Už!“, nadechla se a začala se vzpínat
rozkrokem nad stůl. Vztyčené bradavky prsů jí stále čněly vzhůru a Pán viděl, že jí z přirození ukápla milostná rosa.
S vysoko nadzdviženým rozkrokem a úplně roztaženýma nohama se celá vnitřně zapřela ve snaze si prodloužit
maximální požitek, pak na zlomek sekundy úplně znehybněla, cosi se v ní náhle uvolnilo a hlasitě vykřikla „Teď!“
Vzápětí na stole před Pánem doslova vybuchla v prvním obrovském orgastickém stahu, který jí byl jasně vidět
nejen na prudkém škubnutí rozkroku, břicha a podbřišku, ale i na zřetelném cuknutí roztaženýma nohama, zachvění
vztyčených prsních bradavek, paží a prstů na rukou. Během dalších mohutných orgastických stahů, které jí rytmicky
cukaly celým tělem, hlasitě křičela „Vemte si mě!“, „Mučte mě!“, a z rodidel jí stříkala milostná šťáva na stůl.
Jakmile Lída po nejprudších orgastických stazích přerušila onanii a odtáhla ruku, Pán na ni nemilosrdně vykřikl
„Seskoč!“ a napřáhl ruku. Slepá Lída s jeho dopomocí seskočila ze stolu a s tělem se stále škubajícím prudkými
orgastickými stahy přešla s Pánem ke stolku a sedla si do křesla.
Pán jí okamžitě přitiskl ruku na cukající podbřišek a nahá Lída s jeho rukou na břiše pomalu naslepo docukávala.
Když Lída po neobvykle dlouhé době konečně skoro docukala a trochu se vzpamatovala, přidržela si Pánovu ruku
na podbřišku a šťastně vydechla „Jsem vaše… nechte mi tam tu ruku, ať vás cítím…“
„Jak se ti to líbilo, s těma zakrytýma očima?“ zeptal se Pán.
„Když budete chtít, abych vám byla úplně odevzdaná, je to určitě nejlepší…“ hlesla Lída.
„Ale já chci, abys mi svou odevzdanost dokazovala především nepředstíraným sebepřemáháním…“ řekl Pán, „a
to musíš předem vědět a hlavně vidět, co na tebe chystám… a nesmíš se tomu nijak bránit…“
„A překonávat strach…“ dodala Lída.
„Můžu už odtáhnout ruku? Už jsi docukala?“ zeptal se Pán.
„No, ještě to ve mně občas škubne…“ vydechla Lída, „vždyť to snad cítíte…“
„Já ti jenom odkryju očička, ať se můžeš napít…“ pravil Pán, uvolnil Lídě oči a zase jí vrátil ruku do podbřišku.
***
Ostré světlo Lídu zpočátku nepříjemně oslnilo, takže oči přivřela, ale časem si zvykla.
„Co budeš pít, minerálku nebo Colu?“ zeptal se Pán, a když si Lída vybrala Pepsi Colu, nalil jí plnou skleničku.
„Nechceš kafe?“ otázal se jí potom, a když Lída přikývla, odešel do kuchyně. Za malou chvilku se vrátil se dvěma
kávami, posadil se proti Lídě a pobídl ji „Roztáhni hezky nožičky, ať ti tam vidím…“
Lída poslušně roztáhla nohy, rozevřela si stydké pysky, vycenila rodidla vstříc Pánovi, a pak si oba zapálili.
Pán najednou nahé Lídě nečekaně máchl rukou do rozkroku a Lída reflexivně sevřela nohy k sobě.
„A jéje… já tě budu muset cvičit i o přestávkách…“ povzdechl si Pán, „správná otrokyně totiž musí na každý
prudší pohyb Pánovy ruky do svého rozkroku zareagovat úplně obráceně, totiž rozhodit v jakékoli posici nohy do
maxima a nabídnout se mu… říká se tomu obrácený reflex…“
Lída zkroušeně řekla „Tak to se asi nikdy nenaučím…“ a opět sebou cukla.
„Ale naučíš… musíme to často trénovat…“ prohlásil Pán.
Najednou jí zase rychle máchl rukou do rozkroku a Lída nohy opět sevřela.
„Promiňte…“ hlesla provinile.
„To nic… to je atavismus… přirozený reflex, asi jako když si sáhneš na rozpálenou plotnu…“
„Musíte být na mně přísný, když mně to budete učit…“ vydechla opět Lída.
„Jinak koukám, že už ses docela uvolnila a chováš se naprosto přirozeně… bez nejmenších známek studu…
aspoň se mi to tak zdá…“ prohlásil potom Pán.
„Že jsem se úplně odvázala, za to můžete vy, ale takhle jsem se odvázala jenom před vámi…“ řekla Lída a znova
sebou ještě zřetelně cukla.
„Hlavně v těch posledních chvílích před orgasmem jsi už perfektní…“
„To už na to moc nemyslím…“ pravila Lída, „dřív jsem se za to styděla pomalu sama před sebou…“
„Přede mnou nemusíš mít nejmenší zábrany… můžeš dělat opravdu, co chceš… ale přitom mně poslouchat…“
„Co kdybych se tady před vámi na stole v nejvyšší rozkoši třeba počurala… nebo dokonce podělala?“
„Bože můj… no a co?“ řekl Pán, „uklidila bys to po sobě a jelo by se dál…“
Náhle opět prudce zajel nahé Lídě rukou mezi roztažené nohy a Lída je zase ihned reflexivně přitáhla k sobě.
„No, chce to zřejmě čas…“ pravil Pán klidně.
Když Lída típla cigaretu, Pán ji vybídl „jez ty chlebíčky, než okorají…“
„Jsou ještě docela dobré…“ prohlásila, když kousla do chlebíčku, „vemte si taky…“
Pán si jeden vzal a požádal Lídu „vyprávěj mi podrobně, jak jsi plnila ten domácí úkol…“
Nahá Lída se na něho podívala a vyhrkla „Předně jsem to zkusila hned první večer, ale to už víte…“
„No, to jsi mi přece ještě před půlnocí volala…“ kývl hlavou Pán.
„Svlékla jsem se donaha hned večer asi kolem půl desáté, lehla si na postel a s myšlenkami na vás jsem začala
onanovat poprvé… a docela se mi to povedlo až v tom posledním okamžiku… tak jsem si na moment vydechla a
zkusila to hned znova, ale to jsem ještě byla hodně vzrušená, takže jsem se rozdráždila strašně rychle a málem jsem
se neovládla…“
„To si dovedu docela dobře představit…“ usmál se Pán a zase máchl rukou Lídě mezi roztažené nohy.
Lída sebou samozřejmě opět škubla a pokračovala „ale nakonec se mi to přece jen v tom okamžiku povedlo, tak
jsem prudce vydrážděná vyskočila a udělala si kafe… ale než mi vychladlo, položila jsem se na postel a rozdráždila
se s myšlenkou na vás potřetí…
„A na co jsi přitom v souvislosti se mnou myslela?“ zeptal se Pán zvědavě.
„To víte, jako obvykle… nechávala jsem se od vás s požitkem mučit…“ a kousla do chlebíčku, „ale jak, to už si
teď přesně nepamatuju… mě se to už plete, protože takhle o vás sním pomalu každý den už od jara…“
„No a potřetí se ti to taky povedlo?“
„Perfektně, litovala jsem, že jste u toho nebyl… pamatuju se, že jsem tehdy hrozně vystříkla… to… no prostě co
ze mě přitom často teče a občas i stříká…“
„Milostnou rosu…“ pravil Pán, „mimochodem tobě docela voní… a mně to i velmi chutná…“
„No, a potom jsem nechala kafe kafem, bleskově jsem na sebe hodila triko a sukni a letěla krajně rozdrážděná bez
kalhotek a podprsenky s rozepnutou bundou po schodech dolů ven a k telefonní budce… tam jsem se rozechvěle
snažila vytáčet vaše číslo… jednou jsem se spletla a povedlo se mi to až podruhé…“
„Ach ty jsi moje malá popleta…“ usmál se na ni Pán mile.
„No, a když jste se ozval, rychle jsem strčila ruku pod sukni na poštěváček, začala se na něm podle vašich pokynů
dráždit a hlásila vám splnění úkolu… a vy jste mně pobízel, abych si ho dráždila ještě rychleji… nemáte vůbec
představu, co se přitom ve mně dělo a jak to tím vzrušením, které díky tomu tření poštěváčku vůbec neklesalo, ve
mně při tom hovoru pořád prudce cukalo…byla jsem jako v mrákotách… před očima se mi obrovským
rozdrážděním dělaly mžitky…“
„Bylo to na tobě i v tom telefonu docela znát… a mně se to líbilo…tak jsem to chtěl…“
„Když jsme skončili hovor a já šla domů, motala jsem se po ulici jako opilá… v podbřišku mě to šíleně tlačilo…“
„A nebyla ti zima?“
„Ne, já jsem byla tak vzrušená, že jsem ji vůbec nevnímala…vystříkla jsem pomalu už v té budce… sotva jsem
došla domů a odemkla… shodila ze sebe všechno, praštila sebou do postele, rozhodila nohy a nedočkavě si začala
náruživě kmitat přes poštěváček…“
„A vystříkla jsi pak pořádně?“ zeptal se jí pak Pán pro jistotu.
„Za chviličku… strašně brzo… a bylo to úžasné… prudké jako doma snad ještě nikdy…“
„Myslela jsi přitom na mně… hlavně v okamžicích, když jsi stříkala?“ zeptal se Pán.
„No jistě… pořád… předtím i potom…“ vydechla Lída.
„Jsi prostě výborná… jedinečná otrokyně…“
„Já už přitom ani myslet na něco jiného nemůžu… a ani nechci…“ pravila oddaně Lída.
„Já jsem na tebe po tom tvém telefonátu taky hodně myslel…“ řekl Pán zaraženě a bylo znát, že to není všechno.
„Vy se mnou teda děláte věci… postel byla vlhká ještě tři dny…“ pravila stydlivě Lída.
„Já jsem na tebe myslel tak silně, že jsem si to nakonec musel taky udělat… přiznal se Pán.
„Škoda, že jsme nevystříkli oba ve stejném okamžiku…“
„To bysme si to asi museli dělat před sebou…“ řekl Pán, „ale můžeme to někdy zkusit… tady…“
„A pak zkusíme si to dělat navzájem a usměrňovat se tak, abychom byli oba najednou…“ navrhla Lída a sáhla si
vzrušeně do rozkroku.
„To pak bude výstřik…“ představil si Pán společné vyvrcholení.
Nahá Lída dopila kávu a pohodlně se rozvalila v křesle.
„Musíme si teď probrat pár základních povelů, kterými Pán svou otrokyni ovládá,“ řekl Pán, „jakási sexuální
pořadová…“
„Mám k tomu vstát?“
„Ne, zatím zůstaň sedět… já ti pak řeknu…“ zarazil ji Pán, „nebude ti vadit, že přitom budu trochu vulgární?“
„Od vás vůbec ne… myslím, že mně to bude dokonce docela příjemné… jako otrokyni…“
„To aby ty povely měly dráždivý šmrnc…“
„To jsem tedy zvědavá, jak vy budete vulgární…“ usmála se Lída.
„Když ti zavelím Kozy!, bleskově si přiložíš ruce na bradavky a úplně si je rozdráždíš…“ pravil Pán, „ v určitých
situacích je to velmi vzrušující…“
„To si umím docela představit…“ hlesla Lída.
„Kozy!“ vykřikl na to Pán.
A Lída si nahmátla bradavky a oddaně si je před ním vsedě rozdráždila, až se jí úplně vztyčily.
„Je to tak dobré?“
„Výborné…“ pravil Pán, „a teď si přilož ruce na okraje stydkých pysků a na povel Roztáhni si kundu! si je úplně
roztáhneš… ale úplně!“
Lída si přiložila ruce na stydké pysky a vypnula se. Bradavky jí stále nádherně trčely dopředu.
„Roztáhnout kundu!“ zavelel jí přísně Pán.
Lída si vší silou roztáhla přirození, že jí bylo pomalu vidět až do pochvy a na prsty porozevřený močový otvor.
„Zavřít kundu!“ vykřikl vzápětí Pán.
Nahá Lída si své přirození opět zavřela a přitiskla si stydké pysky pevně k sobě.
„No ty jsi bezvadná otrokyně, sama víš, jak to máš dělat…“ pochválil ji Pán.
„Kozy!“ zavelel jí vzápětí a Lída si opět vzala zduřelé bradavky do prstů a oddaně se vypnula.
„Mám si je zase dráždit, když už mi stojí?“ zeptala se nejistě Pána.
„Ne, ale teď s těma rukama na bradavkách vstaň!“ poručil jí chladně Pán.
Lída poslušně vstala a stoupla si nahá před Pána.
„Roztáhnout kundu!“ přikázal jí opět rázně Pán.
Lída si před ním poslušně rozevřela úplně přirození tak, že Pán jasně viděl i vlasové červené žilky.
„Ty jsi tam opravdu nádherná…“ vydechl Pán, „Já se ti tam nemůžu vynadívat…“
„Jen se dívejte… já jsem ráda…“ řekla vzrušeně Lída s úplně roztaženou kundou.
„Teď se na povel Vypnout kozy! rozkročíš, dáš ruce v týl a vypneš na mne zduřelé bradavky…“ řekl přísně Pán.
„Ano, pane…“ vydechla Lída se stále poslušně rozevřeným přirozením.
„Zavřít kundu a vypnout kozy!“ zavelel za moment stroze Pán a Lída poslušně splnila příkaz.
„Ty jsi nahá tak krásná… a s těmi vztyčenými bradavkami obzvlášť… pořád se na tebe nemůžu vynadívat… a to
tě vidím nahou prakticky od včerejšího večera… nemáš chybu…“ prohlásil Pán a opět mu zacukalo v rozkroku.
„Ty bradavky mám vztyčené jen pro vás… jinému bych se tak neukázala…“ vydechla nahá Lída.
„Vypni mi je ještě víc…“ požádal potom Pán Lídu, a když ho poslechla, sáhl po fotoaparátu a znova si ji vyfotil.
„Dej si ruce na bradavky…“ přikázal jí Pán za chvilku, „a teď budeš ruce podle mých povelů házet vzhůru na
hlavu a pak zase zpátky na bradavky… ano?“
„Můžete mi začít velet…“ řekla nahá Lída oddaně.
„Nahoru!“ vykřikl Pán a Lída vzpažila a poslušně vypnula prsa.
„Dolů!“ zavelel za moment Pán a Lída si zase vzala bradavky do prstů.
Pán povely ještě několikrát opakoval, pak zavelel „Rozevřít kundu!“ a Lída si opět bleskově roztáhla přirození.
„Kundu … zavřít!“ přikázal Pán Lídě vzápětí a řekl „Dej si ruce zase na bradavky, ale teď si je budeš dávat do
týla…“ a když si Lída vzala zduřelé bradavky do prstů, vykřikl „Nahoru!“
Lída bleskově složila ruce za hlavou do týla a dráždivě se vypnula.
„Dolů!“ a Lída si zase vzala bradavky do prstů…
„Snad si z toho něco pamatuješ, jinak jsi to dělala dobře…“ prohlásil Pán a pak Lídu vyzval, aby si zase sedla.
Lída pak už naprosto automaticky roztáhla nohy, Pán jí mezi ně nečekaně hodil ruku, ale Lída už sebou neškubla.
„No, ty si na to snad opravdu zvykneš…“ ocenil ji Pán.
„Já chci být vaše dokonalá otrokyně…“ vydechla opět Lída oddaně.
„Tak teď si ještě zkus na povel „Teď!“ bleskově přehodit nohy přes opěradla…“ vyzval ji Pán.
Lída si poposedla a Pán jí najednou zavelel „Teď!“
Nahá Lída rychle přehodila nohy přes opěradla křesla a tím Pánovi efektně vycenila přirození.
„Takhle vyceněná v křesle budeš taky přede mnou často onanovat…“ oznámil jí Pán stroze.
„To se mi možná bude líbit, onanovat před vámi takhle vyceněná…“ řekla vzrušeně Lída.
„A teď ještě vzpaž!“ poručil jí Pán, a oddaně roztažená Lída před ním v křesle odevzdaně vzpažila.
„Takhle se přede mnou vzepneš v tom posledním okamžiku a já tě tam pak budu mučit…“ prohlásil stroze Pán.
Lída se mimovolně zachvěla.
„Nebo tak budeš čurat před sebe na dálku… a já ti pak budu měřit, kam až jsi dostříkla…“ řekl Pán a usmál se.
„Vy máte ale nápady…“ vyhrkla bezmocně roztažená Lída.
„Sedni si zase normálně …“ vyzval potom Pán Lídu, „a ještě si zapálíme…“
Lída se ještě napila, a když típla cigaretu, Pán ji vyzval, aby vstala a krátce se podle jeho povelů rozcvičila.
Nahá Lída chvíli cvičila běžná prostná, pak udělala několik dřepů a nakonec se pokusila neúspěšně o hvězdu.
„Postav se zase před stůl a vypni se!“ pokynul jí pak přísně Pán.
***
Lída se postavila před stůl a vypnula se. Pán k ní přistoupil, pozorně si ji zblízka prohlížel, osahával a přitom jí
rozdráždil prsní bradavky. Když je zase měla úplně vztyčené, odstoupil a přísně jí zavelel „Pozor!“
Nahá Lída se vypnula do Pozoru jako kdysi ve škole v hodinách tělocviku. Bradavky jí nedočkavě trčely vpřed.
Pán jí pak opakovaně velel Pozor! - Pohov! a Lída se před ním se vztyčenými bradavkami napínala a uvolňovala.
„Těšíš se?“ otázal se jí Pán.
„To snad není u otrokyně důležité…“ pravila Lída s pohledem upřeným na Pána.
„Pro mne u mojí otrokyně ano…“ opáčil Pán, „lehni si na stůl…ukázkově, jako že se těšíš na výcvik…“
Nahá Lída přešla ke stolu ze strany a smyslně na něj pomalu ulehla, přitom se stále snažila dívat na Pána. Potom
odevzdaně roztáhla nohy, napnula ruce za hlavu a upřela oči do stropu.
„Jsem připravená, můj Pane…“ ohlásila poslušně Pánovi a vzrušeně dýchala.
„Přilož si prsty konečky na ramena!“ nařídil jí Pán přísně.
Nahá Lída si přiložila konečky prstů na ramena a vzrušeně čekala, co bude dál.
„Sjížděj si pomalu prsty níž!“
Lída si začala pomalu sjíždět konečky prstů po těle k prsům.
„Hlaď se a nezapomeň přitom ani na kousek svého krásného tělíčka!“ velel jí dále Pán.
Lída se před ním začala smyslně hladit a dráždivě vypnutá si přejížděla rukama po těle, jemně, ale důrazně si
zajížděla do podpažních jamek a pomalu si sunula špičky prstů nad prsa. Bradavky prsů se jí vzrušením vztyčily…
Když se přiblížila rukama až k nim, Pán jí opět upozornil „Na dvorce a bradavky si zatím nesahej, to ti musím
výslovně povolit!“
Nahá Lída si tedy přejížděla prsty po prsech jen kolem dvorců a přitom před Pánem roztahovala nohy do maxima.
„A teď si sjeď rukama kolem prsů přes břicho a stehna až ke kolenům a zase zpět…“ nařídil jí Pán, a když se Lída
přiblížila rukama k rozkroku, dodal „ale zase se vyhýbej přímému doteku na přirození!“
Nahá Lída si pomalu přejížděla prsty přes břicho, boky a slabiny kolem rozkroku na stehna a zase zpět na břicho,
poslušně se před Pánem vypínala, hleděla nehybně vzhůru a přísně se vyhýbala dotyku na vzrušené přirození; při
opakovaném přejíždění rukama po těle se však často na pokyn Pána přibližovala do bezprostřední blízkosti bradavek
až na okraje dvorců a pomalu a rafinovaně si projížděla slabinami kolem zduřelých velkých pysků.
Teprve když jí bradavky úplně zduřely a ztvrdly, Pán stroze řekl „Teď už se můžeš občas dotknout i dvorců…“
Lída si vzápětí lehce pohladila dvorce a bradavky jí okamžitě ztuhly téměř na kost. Vnitřní erotické vzrušení jí
doslova cloumalo celým tělem a bradavkami obzvlášť…
Zatímco si Lída jemně hladila dvorce a zírala vzrušeně na Pána, Pán na ni přísně vykřikl „Štípni se do bradavek!“
Lída se do nich s pohledem na něho poslušně štípla a vtom ucítila, že mezi nohama náhle silně zvlhla.
„Já už jsem zase úplně mokrá…“ vydechla vzrušeně.
„To je dobře… za chvíli budeš svým sexuálním aparátem drsně cvičit… vzrušením nahoru a dolů…“
„Jsem otrokyně… budu vás na slovo poslouchat…“ vyrazila odevzdaně Lída.
„Teď si pomalu sjeď rukama dolů a úplně si roztáhni stydké pysky!“
Lída pomaloučku přejela rukama po břiše a s očima stále upřenýma na Pána si před ním úplně roztáhla pohlaví.
Pán se jí pozorně zadíval do rozevřeného přirození a spokojeně řekl „Už jsi tam hezky červená… líbí se ti to?“
„Strašné trápení… ale příjemně vzrušující…“ hlesla poslušně rozevřená Lída se vztyčenými bradavkami.
„Chtěla bys tam mučit?“
„Třeba… kdybyste chtěl vy…“ vydechla Lída a stále si rukama ze všech sil rozevírala přirození.
„Raději dej jednou ruku zase za hlavu a druhou si přitiskni na poštěváček!“ vyzval ji přísně Pán.
Lída ulehčeně vydechla, nahmátla si poštěváček, druhou ruku hodila za hlavu a vděčně pohlédla na Pána.
Vzápětí jí Pán přísně zavelel „Připrav se!“ a Lída s pohledem do jeho očí odevzdaně vypnula rozkrok.
Pán jí náhle rázně zavelel „Teď!“
Lída se celá viditelně uvolnila, začala si mnout poštěváček a poddávat se stoupajícímu vzrušení. Během onanie
pak reagovala naprosto přirozeně, už si na to úplně zvykla, takže na to vůbec nemyslela, občas sebou mimovolně
škubla, poroztáhla nohy, přiměřeně svému vzrušení uvolněně dýchala a úplně otevřenýma očima se dívala vzhůru
nad sebe do stropu. Veškeré své sexuální reakce a projevy svého stoupajícího pohlavního vzrušení se snažila dávat
vědomě Pánovi najevo celým nahým tělem a na jeho upozornění si chvílemi přidražďovala bradavky prsů, aby je
měla před Pánem pořád úplně vztyčené.
„Zdá se, že už u toho nespíš jako předtím…“ zkonstatoval Pán.
„Už jsem si zvykla, že jsem otrokyně a že se vám líbí, když vám dávám všechno plně najevo…“ řekla oddaně
Lída, „i mně se líbí, když se na mě díváte a vzrušuje vás to…“
Pán jí najednou přísně zavelel „Pozor!“ a nahá Lída bleskově sevřela zadnici a vypnula rozkrok.
„Víc se roztáhni!“ poručil jí Pán.
Lída rozhodila nohy do maxima a dál na stole usilovně onanovala.
„Napni ruce za hlavu!“ vykřikl Pán a Lída bleskově utnula onanii a napnula obě ruce do vzpažení za hlavu.
Pán přistoupil, roztáhl Lídě stydké pysky a spokojeně zkonstatoval, že je mezi nimi zase hezky červená a mokrá.
„Nadzdvihni rozkrok!“ přikázal jí potom Pán přísně.
Pohlavně vzrušená Lída se opřela patami o stůl a odevzdaně se nadzdvihla v rozkroku. V rodidlech už se jí to
nádherně lesklo…
„Dívej se mi do očí!“ poručil pak Pán roztažené Lídě.
Lída mu poslušně upřela podhled do očí a přitom pocítila, že její vzrušení začíná pomalu klesat.
„Otevři ústa!“ vykřikl na ni Pán.
Nahá Lída otevřela pusu a se zdviženým rozkrokem a vyceněnou kundičkou se bezmocně dívala Pánovi do očí.
„Chtěla bys teď jistě pokračovat v onanování, že jo?“ zeptal se jí Pán a nahá Lída ve své posici s pohledem
upřeným na něho jen přikývla hlavou.
„Jsi otrokyně?“ zeptal se jí Pán s úsměvem a Lída se opět jen krátce přikývla.
„Co kdybych tě tady teď nechal takhle ležet třeba hodinu?“
Nahá Lída bezmocně pokrčila rameny.
„Dýchej zhluboka!“ vyzval potom Pán roztaženou Lídu.
A Lída začala před ním na stole poslušně zhluboka dýchat. Pán ji tak chvilku nechal, a pak jí povolil, aby začala
takto zvednutá a nadzdvižená s očima upřenýma na něj znova onanovat. Její rozkoš však mezitím výrazně poklesla.
Pro Lídu ovšem byla onanie v této pozici namáhavá a tak její vzrušení příliš nestoupalo. Pán jí tedy za chvíli
povolil uvolnění, ale zakrátko jí nařídil, aby před ním na stole dýchala břichem.
Během usilovné onanie pak před ním nahá Lída chvíli dýchala břichem, a její pohlavní vzrušení už zase pomalu
stoupalo. Pán jí zanedlouho vyzval, aby se uklidnila úplně a sledoval, jak sebou onanující Lída stále silněji škube
vzrůstající rozkoší a občas si přitom přidražďuje prsní bradavky.
„Upaž ruku!“ křiknul na ni najednou Pán.
Lída uprostřed rychlé onanie poslušně upažila levou ruku.
„Teď předpaž!“ poručil jí Pán za chvíli a nahá Lída předpažila.
„Mávej rukou nad sebou!“ přikázal přísně Pán a onanující Lída oddaně mávala rukou nad sebou ve vzduchu.
„A teď za hlavou!“ nakázal Pán Lídě za chvíli a Lída začala během onanie mávat rukou za hlavou.
„Teď už zase hezky vzpaž a zvedni nožičky!“ vybídl ji potom Pán.
Nahá Lída zvedla nohy vzhůru, přitáhla si je koleny k prsům, vycenila zadnici a dál usilovně onanovala.
„Mohla by ses zase projet na kole, že?“ zeptal se jí na oko Pán a Lída hned pochopila, co ji čeká.
„Ach… ano, jistě…“ vydechla poslušně onanující Lída.
„Tak začni!“ vyzval ji přísně Pán.
A nahá Lída začala ve vzduchu poslušně kmitat nohama, jako kdyby jela na kole.
„Rychleji!“ zavelel Lídě přísně Pán.
Lída zrychlila a Pán jí začal prsty citlivě projíždět poroztaženou stydkou rýhou, za chvíli jí strčil prst do pochvy,
rázně jí tam jím zahýbal, pak se pokusil vzít si na prst trochu její přirozené vlhkosti, nakonec ho z Lídiny pochvy
opatrně vytáhl a vyzval ji „Přestaň šlapat a dej nohy zase dolů!“
Když nahá Lída přestala šlapat, spustila nohy dolů a pohodlně se uvolnila, Pán jí řekl, aby se na něho podívala a
prst s její milostnou šťávou si labužnicky olízal.
„Jak jsi na tom?“ zeptal se potom Pán onanující Lídy.
„To vzrušení mi přitom vždycky silně klesne…“ vyhrkla Lída nešťastně, „dost mne trápíte…“
„A co bys chtěla jako otrokyně?“
„Já vím,“ hlesla smutně Lída, „povinností otrokyně je nechat se trápit… beze slova…“
„Neboj se, ještě si dneska pořádně vystříkneš několikrát… vždyť ještě není ani deset hodin…“ řekl Pán.
Když se usilovně onanující nahá Lída začala za chvilku zase zřetelně škubat vzrušením, Pán ji vybídl
„Vlň se zase, stačí rozkrokem…“
Lída se začala na stole s očima upřenýma do stropu poddajně vlnit a Pán sledoval její pomalu stoupající vzrušení.
„Přestaň se vlnit a soustřeď se teď chvíli jen na svoji rozkoš…“ vybídl ji Pán za chvíli.
Lída se pohodlně roztáhla a beze studu pokračovala v usilovné onanii, za chvíli se náhle zachvěla, krátce pohlédla
na Pána, usmála se a dál s pohledem vzhůru onanovala. Zanedlouho se rozdrážděním začala zřetelně škubat…
„Zatínej rychle pěst!“ vybídl ji přísně Pán.
Lída začala poslušně svírat a rozevírat prsty volné ruky za hlavou.
„A teď ruku střídavě ohýbej a napínej… na doraz!“ poručil jí Pán vzápětí a rychle onanující Lída s očima do
stropu před ním cvičila rukou.
„A teď navíc rychle kmitej nohama od sebe a k sobě…“ nařídil Pán onanující Lídě.
Nahá Lída začala kromě ohýbání a napínání ruky nad hlavou rychle kmitat nohama, ale aby přitom neztratila
kontakt prstů s poštěváčkem, musela se vzepnout v rozkroku.
„To je docela hezké…“ pochválil ji Pán a nechal ji takto chvíli onanovat a zároveň cvičit. Lída ovšem musela víc
myslet na cvičení než na rozkoš, takže její vzrušení už zase pomalu klesalo.
Za chvíli jí ale řekl „Přestaň cvičit… podíváme se, co to s tebou udělalo…“ a roztáhl jí přirození.
„Ve mně už to úplně opadlo…“ řekla Lída nešťastně a Pán viděl, že je v rodidlech už zase jen mírně červená.
„Tak se zase hezky rozdráždi…“ pobídl ji chladně a zavřel jí rodidla.
Nahá Lída si před ním začala opět ze všech sil rychle dráždit poštěváček.
„Přidražďuj si taky bradavky!“ poručil jí Pán přísně a Lída se začala poslušně třít volnou rukou na bradavkách.
Pán počkal, až se Lída pořádně rozdráždí, a když sebou za chvíli začala zase škubat vzrušením, přikázal jí
„Nadzdvihni se a budeš přede mnou kroužit rozkrokem…“
Lída se nadzvedla v rozkroku a začala před Pánem na stole kroužit vypnutým rozkrokem.
„Přestaň onanovat a dělej větší kruhy… a vyceň mi ji!“ poručil jí Pán přísně.
Nahá Lída utnula onanii, hodila ruku za hlavu a začala před ním na stole ze všech sil dělat rozkrokem co největší
kruhy. Záhy však zjistila, že to je velmi namáhavé, takže otevřela pusu a odevzdaně dýchala.
„Představ si, že se ti tam teď blížím třeba velkou hranatou pinsetou…“ řekl Pán.
„A co mi tam s ní budete dělat?“ vyhrkla Lída.
„Třeba si do ní stisknu ten faldík nad poštěváčkem a nepovolím, dokud nezačneš hlasitě řvát…“
„Ach…“ hlesla Lída a dál před Pánem oddaně kroužila úplně rozevřeným rozkrokem. Její vzrušení ovšem začalo
značnou námahou zase rychle klesat.
„Mučte mně…“ pravila najednou Lída, kroužící ve vzduchu poslušně rozkrokem, „jsem přece vaše otrokyně…“
„Ty se koukám, nemůžeš toho mučení dočkat…“ pravil s úsměvem Pán, „před mučením budeš muset kroužit
rozkrokem maximálně rozdrážděná…v extasi nebo těsně před ní…pak to najednou utneš…a vzápětí ucítíš bolest…“
„Jsem vaše…“ vydechla nahá Lída, která už byla značnou námahou silně unavená.
„Teď se to jen učíš… a zvykáš si na to…“ řekl Pán, vybídl ji „dělej ještě větší kruhy!“ a zadíval se jí na bezmocně
porozevřenou kundičku.
„Já už nemůžu…“ vyhrkla už zjevně vysílená Lída.
„Když si člověk myslí, že už nemůže, může ještě desetkrát víc…“ pravil klidně Pán a dál Lídu upřeně pozoroval.
Najednou naprosto vyčerpaná Lída bezvládně padla rozkrokem na stůl.
„Až mi to uděláš při praktice, zbičuju tě do bezvědomí…“ vykřikl na ni rozzlobeně Pán, „ukaž aspoň, nakolik jsi
ještě vzrušená…“ a opět jí rázně roztáhl stydké pysky. Byla tam už jen téměř panensky růžová…
Zatímco vyčerpaná Lída ležela poslušně vyčerpaná na stole, Pán sáhl na psací stůl pro složku s dokumenty o jejím
výcviku a poznamenal si všechny tři její dnešní přestupky.
„Ty jsi tak neukázněná,“ prohlásil potom, „to bude dneska dlouhé trestání…“
Lída se strachy zachvěla „trápíte mě strašně… už jsem opravdu nemohla… hrozně jsem se při tom kroužení nad
stolem vyčerpala a samozřejmě, že mi to už zase úplně opadlo… vůbec nevíte, co mi to tam vevnitř dělá…“
„Přirozeně… jsi přece otrokyně,“ prohlásil Pán stroze, „a ta musí vydržet mnohem horší věci…“, odložil složku
s papíry opět na psací stůl a pak jí přikázal „Tak se zase hezky vydráždi a onanuj…“
Lída začala před Pánem znova otrocky onanovat a Pán jí občas pomáhal drážděním prsů, přitom ji občas jemně
hladil rukou po břiše. Její vzrušení ale stoupalo velmi pomalu a tak jí Pán nařídil „Přirážej si celou dolní půlkou…“
Nahá Lída vědomě zapojila do pravidelných vstřícných pohybů břicho i boky, otočila pohled na Pána a s očima
upřenýma na něho začala před ním ze všech sil přirážet. Pán v rozšířených zorničkách jejích očí zřetelně viděl její
otrockou touhu spolu s jejím stoupajícím pohlavním rozdrážděním…
„Přestaň laskavě přirážet, dívej se pořád na mne a střídavě zavírej a otvírej pusu!“ nařídil jí za chvíli Pán.
Lída přestala přirážet a začala před ním během onanie s pohledem do jeho očí rychle otevírat a zavírat ústa.
„Pořádně!“ vykřikl Pán, „ať ti pokaždé vidím až do krku!“
Rychle onanující Lída se snažila otevírat ústa opravdu dokořán. Protože však na to musela myslet, její rozkoš opět
pozvolna klesala.
„Teď nechej pusu úplně otevřenou a zataj dech!“
Nahá Lída široce otevřela ústa a poslušně zatajila dech. Její vzrušení přestalo vzrůstat úplně a za chvilku se začala
nedostatkem kyslíku zase zřetelně chvět.
„Dýchej břichem!“ uvolnil jí vzápětí Pán dech. Lída se pořádně nadechla a začala během onanie před Pánem na
stole napínat a uvolňovat břicho.
„Zkus se u toho celým tělem ještě smyslně vlnit!“ vyzval ji Pán.
Lída se začala při usilovném onanování kromě dýchání břichem ještě celá vlnit, její rozdráždění přitom kupodivu
rychle stoupalo.
„Nechtěla bys přitom ještě rozdrážděně vzdychat a sténat?“ vybídl ji Pán a pozorně sledoval nahou Lídu, jak před
ním na stole během rychlé onanie s očima upřenýma na něho zhluboka dýchala břichem, celá se smyslně vlnila a
ještě hlasitě vzdychala rozkoší, občas silným rozdrážděním beze stop studu nahlas sténala „Vidíte na mně dobře?“ a
když Pán přisvědčil, zasténala „chtěla bych být před vámi roztažená pořád…“ a zrychlila onanii.
„Přestaň dýchat břichem a vlnit se, a vystupňuj všechny reakce do maxima!“ vykřikl na ni Pán najednou přísně.
Nahá Lída zrychlila onanii na nejvyšší možnou míru a vystupňovala své reakce, zanedlouho se začala celá chvět a
občas dokonce vyhazovala rozkrok vzhůru a bylo vidět, že její vzrušení opravdu rychle stoupá.
Pán ji chvilku nechal a pak jí přikázal „Teď to začni pomalu tlumit!“
Lídu už to nijak nepřekvapilo a začala se sice nerada, ale přece jen pozvolna uklidňovat. Pán ji upřeně pozoroval,
a když už si před ním na stole jen pomalu kmitala přes poštěváček, vykřikl „A zase zrychli!“
Nahá Lída poslušně zrychlila onanii a začala opět zesilovat reakce do maxima a za chvíli už se zase před očima
svého Pána celá na stole rozdrážděně svíjela.
„Teď to ztlum bleskově!“ vykřikl Pán a nahá Lída okamžitě doslova ztuhla, tělem jí však stále zřetelně probíhaly
dobře viditelné mimovolní stahy mohutného pohlavního vzrušení.
„Vy mi teda dáváte zabrat…“ vyhrkla bezděčně.
„Tak zase začni naplno!“ poručil jí Pán přísně a zase ji chvilku sledoval, jak před ním roztažená náruživě onanuje
a přitom dává své stoupající vzrušení celým tělem poslušně najevo.
„Za moment ti přeruším povelem onanii, ty se přede mnou celá vypneš a podíváš se na mně…“ řekl Pán stroze.
„Ano…“ vydechla Lída nešťastně, protože už se začínala blížit do poslední fáze před orgasmem, ale odevzdaně
vystupňovala onanii do maxima.
„Pozor!“ vykřikl náhle Pán a silně vydrážděná Lída bleskově utnula onanii, hodila ruku za hlavu, rozhodila do
maxima nohy, napnula obě ruce za hlavou, upřela oči na Pána a dráždivě vypnula celé tělo.
Pán ji nechal chvíli vypnutou v absolutním klidu, pak jí opět rozevřel rodidla, zkontroloval jejich zabarvení a
zanedlouho Lídě poručil, aby začala s pohledem nahoru zase onanovat.
„Otevři zase úplně pusu a dýchej nahlas…“ vyzval ji Pán stroze a opět ji upřeně pozoroval, jak si před ním na
stole rychle kmitá prsty přes poštěváček. Bradavky prsů se jí rozkoší efektně vztyčily a najednou jí sjela velká kapka
milostné rosy přes hrázku dolů na stůl…
Její rozkoš nezadržitelně stoupala a pomalu se opět přibližovala do extase.
„Začni se zase celá ještě vlnit… hezky smyslně, poddajně, jakoby vilně…“ vyzval ji vzápětí Pán.
Mohutně vydrážděná Lída se před ním začala s otevřenou pusou celým tělem oddaně vlnit v prudké rozkoši.
Pán ji chvilku sledoval, pak ji v duchu politoval a rázně vykřikl „Stop!“
Prudce rozdrážděná Lída sebou škubla, rychle ucukla rukou, hodila ji za hlavu jako prve, rozhodila nohy a celá se
vypnula vstříc Pánovi. Pán jí okamžitě přísně zavelel „Nohy vzhůru!“
Nahá Lída poslušně zvedla nohy do výše.
„Předpaž ruce nad sebe!“ pokračoval Pán v týrání mohutně rozdrážděné Lídy.
„A teď rychle zapažuj a předpažuj ruce, a zároveň házej nohama před sebe a k sobě… a pořádně je napínej!“ velel
jí nemilosrdně Pán a prudce pohlavně vydrážděná Lída před ním poslušně kmitala napnutýma rukama a nohama.
Pán ji chvíli pozoroval a přemýšlel, zda její vzrušení pořádně klesá, ale pak jí ještě pro jistotu poručil
„Kmitej napnutýma rukama za hlavou a přitom drž vysoko zvednuté roztažené napnuté nohy chodidly nahoru!“
Nahá Lída chvíli hmitala za hlavou napnutýma rukama s chodidly napnutých nohou rovně vzhůru. Když na pokyn
Pána konečně spustila nohy dolů, zasněně řekla „já bych před chvílí už zase docela vystříkla…“
„Prosím tě, vždyť jsi už byla dneska pětkrát … a to ještě několikrát budeš… vždyť je teprve deset…“
„Ale já bych chtěla překonat svůj rekord… a to je tuším sedmkrát za večer…“ řekla Lída se stále nádherně
vztyčenými bradavkami prsů.
„Tak ten bys měla podle mne určitě překonat…“ prohlásil Pán.
„Jste na mně moc hodný…“ vydechla Lída, „děláte, co mi vidíte na očích…“
„Jako moje otrokyně přece musíš být spokojená…“
„Chtěla bych být vaší kamarádkou, milenkou a otrokyní pořád…“ vydechla zasněně Lída, „takového přísného,
náročného a přitom strašně hodného Pána bych už určitě nenašla…“
Pán se na ni mile usmál, hezky ji pohladil po bříšku, pečlivě ji promastil poštěváček, odstoupil a pak jí rázně
zavelel „Pozor!“
Nahá Lída se na stole bleskově vypnula a Pán ji nechal opět několik minut v absolutním klidu. Potom stejně jako
Lída se zájmem pozoroval, jak jí pořád vzrušeně stojí prsní bradavky, bylo znát, že se její sexuální aparát už značně
rozjel a Lída pořád cítila v těle zvláštní nadržené napětí, jakousi sexuální tensi.
S otevřenýma očima si během absolutního klidu vzpomněla, jak stála poprvé úplně nahá před Pánem a ten si ji
celou důkladně prohlížel… jak jí bylo tenkrát dobře a jak byla šťastná, že se konečně dokázala překonat a beze
studu se mu úplně odevzdat do vůle. Zachvěla se vzrušeně při vědomí, že ji bude zanedlouho mučit a dávat jí tak
najevo svou přirozenou převahu, cítila se před ním jako malá nahá holčička. Teprve po několika minutách začalo
vztyčení jejích prsních bradavek pozvolna opadávat…
Pán ji zdálky nenápadně pozoroval, a když uviděl, že jí začínají prsní bradavky konečně splaskávat, přistoupil a
rázně jí zavelel „Připrav se!“ a když se roztažená Lída poslušně napnula a přitiskla si prsty na poštěváček, začal jí
hlasitě, tentokrát od sedmi, odpočítávat začátek onanie.
Na povel „Teď!“ začala nahá Lída okamžitě onanovat a dráždila si rychle prsty klitoris.
Od samého začátku své nepředstírané onanie reagovala naprosto přirozeně, už si zvykla, že je Pánova otrokyně,
úplně se uvolnila a s otevřenýma očima upřenýma nad sebe mu dávala jasně najevo mimovolní stahy svého těla,
svědčící o tom, jak její pohlavní vzrušení stoupá. Snažila se před Pánem vědomě zdůrazňovat své pomalu stoupající
vzrušení, a jak vzrůstalo, rozevírala před ním na stole stále víc nohy a usilovala zapojit do svých sexuálních reakcí
celé tělo, reflexivně napínala břicho a svaly roztažených stehen, občas dokonce zřetelně škubla konečky prstů rukou
oddaně vzpažených za hlavu. Pán ji pozorně sledoval, obcházel okolo stolu a občas jí připomněl, aby si volnou
rukou přidražďovala bradavky, aby je měla pořád úplně vztyčené.
Jakmile se Lída viditelně rozdráždila, začal jí Pán přísnými povely řídit pohled a přikazoval jí nehybné upření očí
na různé předměty, třeba zase na sekretář, na rám okna, na obraz na protější stěně nebo na moment i na něho. Nahá
Lída přitom pořád rychle onanovala a poslušně odpovídala na jeho občasné otázky o svých momentálních pocitech a
o tom, jak stoupá její rozkoš.
Pán jí pak nařídil, aby otevřela pusu a dávala mu své vzrušení najevo i způsobem svého dýchání. Zanedlouho
nahou Lídu vyzval, aby před ním zhluboka dýchala otevřenou pusou břichem. Její rozdráždění však přestávalo
vzrůstat, přestože si přitom dál usilovně třela prsty poštěváček. Pán ji se zájmem pozoroval a zejména její široce
otevřená ústa mu tentokrát připadala neobyčejně vzrušující, za chvíli jí ale přesto přikázal „Zvedni nohy!“
Lída poslušně zvedla napnuté nohy vzhůru, dál rychle onanovala a snažila se přitom otevřenou pusou dýchat
břichem, což se jí ovšem moc nedařilo. Pán jí chytil za zvednuté nohy, přidržel jí je zespoda pod koleny a pozoroval
její nádherně vypnutou zadnici, zejména její otvor, do kterého jí opět zasunul prst a rázně jí v něm zahýbal. Snažil
se ji totiž přivyknout na jeho uvolňování, aby jí tam mohl zasunovat různé předměty a hlavně ji do něho časem
souložit, což byl jeho oblíbený způsob, protože tam partnerku mnohem silněji cítil, než v poměrně volné pochvě.
Lída ovšem okamžitě sevřela svěrač, přestala dýchat břichem a vyhrkla „mně ta rozkoš už zase silně poklesla…“
Pán jí vytáhl prst z konečníku, vyzval ji, aby spustila nohy opět dolů a Lída začala znova rychle onanovat.
„Zase se před mnou hezky vlň!“ požádal ji Pán za chvilku a Lída začala během onanie poslušně vlnit rozkrokem.
„Zrychli!“ pobídl Pán zanedlouho oddaně onanující Lídu.
Lída ale zrychlila onanii a dál před Pánem pomalu smyslně vlnila rozevřeným rozkrokem.
„Myslel jsem hlavně to vlnění…“ řekl přísně Pán a nahá Lída zrychlila i vlnění.
„Tak, a teď to pozvolna zrychluj dál a nakonec si hezky rytmicky pravidelně přirážej!“
Lída se začala vlnit stále rychleji a snažila se o soulad kmitání svých prstů přes poštěváček s pohyby rozkroku, za
chvíli přitom začala zřetelně stahovat svaly své zadnice a vzrušeně si přirážela. Pán ji vybízel, aby přirážela stále
rychleji, až před ním přirážela ze všech sil, nejrychleji jak vůbec mohla, ovšem její vzrušení začalo opět klesat. Pán
tedy její přirážení povely opět zpomaloval, až se Lída úplně uklidnila, její rozkoš však ani potom nestoupala.
Pán odstoupil a zpovzdálí ji upřeně pozoroval.
Za chvíli Lída pohlédla na Pána, spokojeně se usmála a její vzrušení opět začalo viditelně stoupat.
„Napni nohy zase rovně vzhůru a upaž!“ přikázal jí za chvilku Pán.
Nahá Lída poslušně zvedla nohy a upažila.
„Teď hezky napni ruku až po konečky prstů a nohy taky až po špičky prstů!“ zavelel potom Pán onanující Lídě.
Lída před ním na stole poslušně napnula ruku i nohy až po konečky prstů a dál rychle onanovala.
„A rychle kmitej nohama od sebe a k sobě!“ pokračoval Pán v přísném velení.
„Měj ty prsty pořád úplně napnuté… až po špičky!“ napomenul ji Pán vzápětí.
A nahá Lída před ním na stole poslušně kmitala nohama, napínala prsty a přitom se snažila onanovat, její vzrušení
však opět začalo nemilosrdně klesat. Pán proto její cvičení zakrátko přerušil a vyzval Lídu, aby se vydýchala.
Lída otevřela pusu a během usilovné onanie hlasitě dýchala. Jakmile se zklidnila, Pán ji vybídl „Nadzvedni se
přede mnou zase celá… jen na hlavu, ramínka a chodidla… to ti moc sluší…“
Lída se během rychlé onanie celá poslušně nadzdvihla, ale moc příjemná jí tahle posice zrovna nebyla.
Pán k ní přistoupil, hezky ji pohladil po tváři a několika hmaty jí rychle rozdráždil prsní bradavky.
„Hezky se přede mnou takhle nadzdvižená vypni, zrychli ještě víc onanii, dávej mi své vzrušení oddaně celým
tělem najevo a stupňuj pomalu své reakce do maxima!“ vybídl ji Pán téměř vzrušeně.
Nahá Lída zrychlila onanii a v domnění, že jí Pán za chvilku dovolí si zase lehnout normálně na stůl, výrazně
zesílila své reakce a škubala sebou nadzdvižená na stole jako divá.
„Podívej se na mně!“ přikázal jí za chvíli Pán.
Lída upřela pohled na Pána a poslušně nadzdvižená dál před ním na stole ze všech sil onanovala.
„Otevři pusu dokořán!“ vyzval ji Pán vzápětí.
Lída oddaně otevřela pusu a namáhavě před ním dýchala široce otevřenými ústy. V zádech ji však už začínalo od
dlouhého vzepnutí nepříjemně bolet.
„Otevři oči úplně a střídavě zavírej a otvírej pusu!“ vyzval ji zakrátko Pán stroze.
Lída široce otevřela oči a začala rychle zavírat a otvírat ústa. Bolest v jejích prohnutých zádech neúprosně sílila.
„Zpomaluj to onanování!“ poručil jí najednou přísně Pán.
Bezmocná Lída stále efektně prohnutá nad stolem začala pozvolna zpomalovat onanii a spolu s tím zvolna klesalo
její pohlavní vzrušení. Stále však s pohledem do očí Pána rychle otvírala a zavírala ústa.
„Ještě zpomal!“ křikl na ni Pán.
Lída poslušně zpomalila, ale prohnutá záda už pomalu necítila.
„Zavři pusu a nedýchej!“ nařídil jí vzápětí nemilosrdně Pán.
Lída odevzdaně zavřela ústa a úplně utlumila dech.
„A teď zase zrychli!“ přikázal jí za pár okamžiků Pán stroze.
Prohnutá Lída se zatajeným dechem poslušně zrychlila onanii, ale její vzrušení už bylo zase téměř pryč.
„Zrychli do maxima… teď!“ náhle na ni doslova vykřikl Pán.
A nahá Lída i se zatajeným dechem z posledních sil zrychlila onanii na nejvyšší míru.
„Zpomal zase úplně a začni dýchat… ať se mi neudusíš!“ nakázal jí za několik vteřin Pán.
Lída znova úplně zpomalila onanii, pak opět otevřela ústa a začala zhluboka namáhavě dýchat.
„Zůstaň pořád poslušně nadzdvižená, ale onanuj už normálně!“ poručil jí potom Pán.
Lída začala s očima stále upřenýma na Pána onanovat ze všech sil ve snaze co nejdřív se zase pořádně rozdráždit,
ale díky už úplně ztuhlým zádům jí to šlo velmi ztuha.
„Otevři pusu, ať máš dost vzduchu…“ vybídl ji Pán za chvíli.
Zanedlouho se však Lída přece jen docela vzrušila a začala otevřenými ústy rozdrážděně přetrhávaně dýchat.
„Během extase budeš po celou dobu ohýbat volnou ruku…“ řekl Pán stále poslušně nadzdvižené Lídě.
„To jako proč?“ vyhrkla Lída uprostřed rychlé onanie.
„Aby si zvykala na to, že budeš muset dělat právě během extase spoustu různých věcí…“ pravil Pán.
„Rozumím…“ vydechla Lída a začala rozdrážděně škubat vzepnutým tělem.
„Například si budeš během extase sama vbodávat do těla jehlu…“ řekl Pán, „zatímco já ti budu třít poštěváček…
a pak vystříkneš s jehlou hluboko v prsech… nebo v podbřišku…“
„Ach…“ doslova vykřikla Lída, kterou ta představa nesmírně vzrušila a během další onanie začala nadzdvižená
stále nad stůl křečovitě vzpínat celé tělo a hlasitě sténat „Mučte mně… teď hned… já už to strašně chci… ale jen od
vás… sama se budu taky mučit… úplně nahá… ale jen před vámi… a na váš přísný rozkaz…“
„To jsem ti teď chtěl právě říct… ne abys to někdy zkoušela sama třeba doma… mohla by sis něco udělat…“
„Ano…“ vyhrkla už krajně vydrážděná Lída, „vždyť vám říkám… že to chci jen od vás… nebo před vámi…“
a spíš reflexivně než vědomě vystupňovala před Pánem do maxima své sexuální reakce.
Najednou Lída hlasitě vykřikla „jsem vaše…“, prudce před Pánem rozhodila nohy a začala se stále nadzdvižená
bezmocně svíjet ve vzduchu nad stolem.
„Nezapomeň na to cvičení volnou rukou!“ vykřikl na ni Pán.
Za několik okamžiků Lída vytřeštila krajní rozkoší oči, rozhodila nohy do maxima, vystupňovala onanii a začala
rychle cvičit volnou rukou. Za okamžik se prudce nadechla a začala se nadzvedávat roztaženým rozkrokem vysoko
vzhůru nad stůl. Vzápětí Pán hlasitě vykřikl „Stop!“
Krajně rozdrážděná Lída bleskově utnula onanii i mávání rukou a padla tělem dolů na stůl, hodila ruce za hlavu,
vypnula se a oddaně na Pána vycenila přirození, mezi jejími poroztaženými stydkými pysky Pán zahlédl na hrázce
kapičku její milostné rosy.
Lída hleděla s nádherně vztyčenými bradavkami prsů odevzdaně na Pána a úplně otevřenými ústy hlasitě dýchala.
„Vlň se… hezky smyslně… doslova vilně!“ rozkázal jí Pán.
Lída začala pomalu znaveně vlnit rozkrokem a její předtím nepřirozeně prohnutá záda začínala přicházet k sobě.
„Celým tělem!“ vykřikl Pán, naplno… rychle!“
Lída se začala rychle vlnit celým tělem, zřetelné vlny jí probíhaly od hlavy až ke kolenům roztažených nohou.
Pán ji nechal vlnit se na stole asi minutu, pak jí zavelel „Pozor!“, nahá Lída se vypnula a Pán jí rozevřel rodidla,
aby zkontroloval jejich zabarvení a tím stupeň jejího vzrušení.
Její rodidla ale byla stále ještě hodně červená, takže Pán Lídě rychle promazal poštěváček, znova jí přísně zavelel
„Pozor!“ a nechal ji několik minut ležet nehybně roztaženou v absolutním klidu na stole.
Nahá Lída ležela se široce otevřenýma očima poslušně rozevřená na stole a zduření prsních bradavek jí pomalu
opadávalo. Záda už ji přestávala bolet a tak si najednou představila Pána, jak si ji připravuje k mučení, jak si ji celou
důkladně prohlíží na prsech i mezi nohama, ona se pak před ním musí pečlivě vykoupat, potom ji on sám utírá froté
ručníkem a přitom jí usilovně tře poštěváček, přitom jí radí při výběru očních stínů, vybírá rtěnku a pak se před ním
v koupelně široce rozkročí a zatímco před ním stojí široce rozkročená, jemně si ji nalíčí na okrajích stydkých pysků,
pak si před ním pečlivě upravuje vlasy a nakonec si ji Pán odvádí nahou do připravené mučírny s velikým světlem
nad upraveným velkým stolem, oba si spolu připíjejí na zdárný průběh jejího dlouhého, náročného bolestivého
mučení, ona potom na jeho rozkaz slavnostně uléhá na stůl, poslušně roztahuje nohy, Pán si před ní připravuje velký
nůž, významně si ho před jejíma očima přibrušuje, dává jí ho před oči k prohlédnutí a pak ji začíná krásně dráždit na
poštěváčku i na bradavkách…
Nebylo divu, že když k ní Pán potom opět přistoupil a zase si ji roztáhl, byla mezi stydkými pysky úplně mokrá a
ještě mírně červená.
„No, růžovoučká zrovna nejsi…“ povzdechl si Pán, „ale proč pořád tak tečeš, to nepochopím…“
„Protože myslím pořád na vás…“ vydechla vzrušeně Lída.
„To je od tebe sice hezké, ale teď se zase připrav!“ zavelel jí potom Pán přísně.
Lída bleskově rozhodila nohy do maxima a vypnula rozkrok, přiložila si konečky prstů na poštěváček, rozevřela
si volnou rukou rodidla, upřela pohled Pánovi do očí a úplně znehybněla.
Pán jí znova zavelel "Pozor!" a nechal nahou Lídu opět asi dvě minuty v absolutním klidu perfektně roztaženou
vleže na stole s jednou rukou na klitorisu, zatímco druhou rukou si maximálně roztahovala stydké pysky.
„Otevři ústa!“ poručil jí náhle Pán.
Nahá Lída otevřela dokořán ústa, stáhla svaly zadnice a vypnula rozkrok, přitlačila si silně prst na poštěváček a
celá se dráždivě napnula v očekávání Pánova rázného povelu.
Po chvilce napjatého ticha jí Pán naprosto nečekaně rázně zavelel „Teď!“ a Lída si okamžitě začala dráždit prsty
klitoris. Za několik vteřin jí Pán vyzval, aby pusu zase zavřela.
Lída se pohodlně uvolnila, a protože se před Pánem už vůbec nestyděla, chovala se naprosto přirozeně a už od
začátku mu dávala s očima upřenýma nad sebe celým nahým tělem naplno své sexuální reakce, zejména přirozené
mimovolní stahy svého těla.
„Tak jsem byl prve zvědav, jestli se ti podaří s trvale nadzdviženým tělem dojít až do extase…“ pravil náhle Pán.
„Já jsem cítila, že to po mně chcete, že mi to nějak telepaticky doslova poroučíte…“ vydechla Lída.
„Ale byl to od tebe výkon…“ řekl uznale Pán.
„Jako pro otrokyni to byla pro mne povinnost…“ řekla onanující Lída a začala se volnou rukou přidražďovat na
prsních bradavkách.
„To je taky moje povinnost mít je před vámi pokud možno hezky vztyčené… hned se vám na svou otrokyni líp
dívá…“ prohlásila rychle onanující Lída oddaně.
„To máš pravdu…“ přikývl Pán.
„A já chci, abyste se na mně rád díval… navíc mne to vzrušuje…“ vydechla Lída slastně a poroztáhla nohy.
Bradavky už jí zase vzrušeně stály, oči měla široce otevřené.
Jak její vzrušení stoupalo, snažila se Lída vědomě zapojit do svých reakcí celé tělo a tak napínala před Pánem
břicho a občas i svaly stehen, přitom zřetelně škubala i konečky prstů zapažených rukou.
„Dívej se zase na obraz!“ poručil jí náhle Pán.
Lída otočila hlavu a dívala se nehybně na obraz.
„A teď na hifi soupravu!“
Rychle onanující Lída poslušně obrátila oči na Pánovu hifi soupravu.
„Na sekretář!“ přikázal jí Pán za chvilku.
A nahá Lída se dívala chvíli upřeně na sekretář.
„Teď se ještě podívej na tu garnýž nad oknem!“ přikázal jí přísně Pán.
A Lída poslušně upřela oči na garnýž. Protože víc myslela na to, kam se má dívat než na svůj požitek, nestoupalo
už její vzrušení tak rychle jako prve.
„A teď se zase chvíli dívej nad sebe do stropu!“
Nahá Lída upřela oči vzhůru nad sebe a usilovně si třela poštěváček ve snaze se pořádně vydráždit.
„Někdy přemýšlím o tom, že natluču do stropu nad stůl skoby, abych na ně mohl občas upevnit zrcadlo… abys na
sebe viděla, jak onanuješ a jak jsi přitom krásná…“ pravil vzrušený Pán, „chtěla bys to?“
„Ještě nikdy jsem se neviděla, jak si to dělám…“ vydechla Lída.
„A co teprve, když se přitom vzepneš…“
„To zas nebudu mít moc času se na sebe dívat…“ vydechla rychle onanující Lída, „ale třeba na svoji ochlupenou
kundičku bych se ráda někdy podívala zepředu…“
„Od příště ji tady budeš mít několikrát na fotkách,“ podotkl Pán s úsměvem, „ty chloupky máš opravdu hezké…“
„Nevím, co může být na chlupech hezkého…“ podivila se nahá Lída.
„Nejsou chloupky jako chloupky,“ řekl Pán, „některé tam mají doslova štětiny…“
„To chce kosmetiku…“ vydechla už hezky vzrušená Lída.
„Ty ji používáš i tam?“ podivil se zase Pán.
„Někdy… v poslední době hlavně kvůli vám…“ vydechla Lída, „abych se vám líbila i tam… abyste mi nemohl
říct, že tam mám štětiny…“
„Pro mne jsou to nejhezčí chloupky na světě…“ řekl upřímně Pán a onanující Lídu hezky pohladil přes bradavky.
Za chvíli Pán usilovně onanující Lídě najednou přikázal „Podívej se na mně, otevři pusinku a hezky jí dýchej!“
Nahá Lída otočila hlavu na Pána, otevřela ústa dokořán a začala úplně otevřenými ústy zhluboka dýchat.
Pán chvíli pozoroval její otrockou onanii, pak navíc ještě nařídil „Dýchej břichem!“ a rychle onanující Lída před
ním začala s dokořán otevřenými ústy při každém nádechu a výdechu oddaně napínat a uvolňovat své krásné břicho.
Ale ani to mu nestačilo, a tak jí za chvilku zavelel "Víc se roztáhni a nadzdvihni rozkrok!"
Lída poslušně roztáhla nohy do maxima a odevzdaně pozvedla rozkrok nad stůl, její vzrušení ovšem nijak zvlášť
nestoupalo. Pán ji však už nechal na pokoji a tak se Lída vnitřně soustředila na svou rozkoš.
Chvíli usilovně onanovala a kupodivu se jí i v této situaci, kdy s nadzdviženým rozkrokem a úplně otevřenou
pusou před Pánem na stole poslušně dýchala vypnutým břichem, najednou podařilo překonat onu hluchou fázi.
Rozpačitě se na Pána usmála, vydechla „Jsem vaše…“ a Pán samozřejmě pochopil.
„Tak už se můžeš zase úplně uvolnit…“ řekl jí s úsměvem, „nevěděl jsem, že to dokážeš i přitom…“
„S vámi dokážu leccos…“ hlesla rychle onanující Lída.
„Zvedni nohy… rovně vzhůru!“ poručil jí Pán za chvíli, a když onanující Lída napnula roztažené nohy vzhůru,
zasunul jí do vyceněného konečníku lékařský teploměr.
„Musím si ověřit, jak jsi rozpálená tím vzrušením…“ prohlásil a držel Lídě roztažené nohy pod koleny.
„To byste mi ten teploměr musel strčit jinam…“ hlesla Lída.
„Neboj se, za chvilku ho budeš mít i tam…“ odsekl stroze Pán.
Lída s teploměrem v zadnici dál usilovně onanovala a její pohlavní vzrušení pozvolna stoupalo.
Za pár minut jí Pán vytáhl teploměr z konečníku, pozorně se na něj podíval, řekl „36,9“ a zasunul jí ho hluboko
do pochvy. Lída si dál usilovně třela prsty poštěváček a dívala se nad sebe do stropu, její vzrušení však opět
nestoupalo, protože měla násilně zvednuté nohy. Zanedlouho jí Pán vytáhl teploměr i z pochvy, pohlédl na něj a řekl
„Tak tam už docela rozpálená jsi… třicet sedm, sedm…“
„V pochvě mají ženy vždycky o něco víc…“ vyrazila onanující Lída, „zvlášť uprostřed mezi měsíčky… to se nám
uvolňuje vajíčko…“
„Že bych tě oplodnil?“ zapřemýšlel Pán jakoby vážně.
„Ne,… jen to ne…“ vyhrkla vyděšeně Lída, „dovolím vám jinak úplně všechno, třeba mně ji vyřízněte… nebo
mně rozřežte na kousky… ale dítě, to prosím opravdu ne…“ a její rozdráždění se rázem zcela vytratilo.
„To by byl taky pěkný mrzáček… vždyť mně bylo před pár dny padesát…“ uklidnil ji Pán, „ale měřit ti tak
teplotu budu často…“
„Jako miminku…“ hlesla Lída.
„Můžeš spustit nohy a pokračovat…“ vybídl ji Pán.
Nahá Lída před ním dál beze slova rychle onanovala a snažila se co nejdřív znova vydráždit.
„Za chvilku se přede mnou zase začneš vlnit… občas to budeš přerušovat a nabídneš mi kundičku… k mučení…“
řekl Pán, což snaživě onanující Lídu silně vzrušilo.
Zanedlouho začala vzrušením sténat a občas vyrážela hlasité výkřiky „Líbím se vám takhle vzrušená?“, „Chtěla
bych, abyste mně začal řezat nožem na břiše…“, „a tam dole na ní taky…“, „ráda vám ji nastavím a vypnu se…“
„Tak se začni hezky vlnit… už jsi, koukám zase docela vzrušená…“ vyzval ji důrazně Pán.
Rozdrážděná Lída se před ním začala ze všech sil vlnit na stole, občas vlnění rázně přerušila, nastavila Pánovi
nadzdvižený rozkrok a úplně znehybněla. Pán se jí občas jemně dotkl mezi roztaženými stydkými pysky a Lída se
před ním opět začala smyslně vlnit…
„Už to nemusíš přerušovat a nabízet se mi…“ řekl za chvíli Pán.
„Ale když mně se to docela líbilo…“ pravila nahá Lída roztouženě.
„Ještě si to mockrát zopakujeme… neboj se a vlň se dál…“ prohlásil Pán klidně.
Lída se před ním dál poslušně vlnila a její rozdráždění zřetelně stoupalo.
„Na mně už to snad za chvíli přijde…“ zaškubala sebou najednou Lída, prudce zrychlila onanii a začala si volnou
rukou přidražďovat prsní bradavky a přitom vzrušeně sténala „Dívejte se na mně!“, „Jsem vaše… celá!“
„Bohužel to budeš muset za chvilku sama přerušit, těsně předtím, než upadneš do extase…“
„Ach… vy mně trápíte…“ vykřikla už krajně rozdrážděná Lída.
„A nezapomeň přitom vykřiknout Dost!, pak bleskově seskočit ze stolu dolů a vypnout se rozkročená přede mnou
se šikmo vzpaženýma rukama…“
„To je strašné…“ kmitala si nahá Lída ze všech sil přes poštěváček a přes bradavky.
„Vzepni se do mostu!“ vykřikl náhle na usilovně onanující Lídu Pán.
A nahá Lída už téměř v posledním tažení rázně přerušila onanii a vypnula se před Pánem do mostu.
Pán jí rychle roztáhl stydké pysky, projel jí prsty už úplně mokrou stydkou rýhou, pak jí pomohl spustit se zase
dolů a Lída pokračovala v usilovné onanii.
„Pomohlo to?“
„Trošku…“ vydechla Lída.
Pán ji upřeně pozoroval a zvědavě jí nahlížel do krajně vzrušeného přirození.
„Ať se mi kunda třeba roztrhne…!“ vykřikla najednou Lída, zrychlila onanii na nejvyšší míru a vystupňovala do
maxima sexuální reakce. Vzápětí v krajní rozkoši úplně otevřela ústa, upřela Pánovi pohled do očí a rázně trhla
nohama od sebe. Pak několikrát rozdrážděně nadskočila rozkrokem, rychle se nadechla, v posledních okamžicích
před nástupem extase s hlasitým výkřikem „Dost!“ utnula onanii, bleskově seskočila ze stolu, po dopadu rozkročmo
na zem vzpažila se vztyčenými bradavkami prsů ruce šikmo vzhůru, poslušně se vypnula a vstoje bezmocně škubala
před Pánem krajně rozdrážděným rozkrokem.
„Pět dřepů… se vzpaženýma rukama!“ zavelel nahé Lídě stroze Pán.
Lída udělala se vzpaženýma rukama pět dřepů, které jí Pán hlasitě počítal, bylo to ovšem se vzpaženýma rukama
pro ni velice namáhavé.
„Na kolena!“ zavelel Pán, sotva se Lída naposledy napřímila. Lída si poslušně klekla na koberec a Pán jí ukázal
„Po kolenou ke dveřím a zpátky!“ a nahá Lída před Pánem oddaně cupitala po kolenou ke dveřím a zase zpátky
k němu.
„Teď si lehni na břicho a budeš se přede mnou poslušně plazit jako správná otrokyně!“ poručil jí pak přísně Pán.
Lída si odevzdaně lehla na břicho a vzrušeně čekala na Pánovy další povely.
„Třikrát kolem pokoje a nakonec podlezeš velký stůl!“ rozkázal jí chladně Pán.
Lída se začala poslušně plazit břichem po koberci kolem pokoje, třikrát ho obkroužila, pak podlezla velký stůl, na
němž předtím nahá ležela a znova se zastavila u Pánových nohou.
„Vztyk!“ vykřikl na ni rázně Pán.
Lída se napřímila a poslušně se před ním vypnula.
„Vzpaž a několikrát si vyskoč!“ přikázal jí Pán.
Nahá Lída se vzpaženýma rukama několikrát vyskočila vzhůru, ale ne moc vysoko, zato se jí přitom prudce třásly
prsní bradavky, přestože už byly zplihlé.
„To bylo docela hezké, jak se ti třásly…“ pochválil ji Pán a ukázal jí na prsy, „jsi ještě vzrušená?“
„Už moc ne…“ vydechla udýchaná Lída.
„Tak si ještě pro jistotu krátce zacvič…“ vybídl ji Pán a nahá Lída před ním podle jeho povelů chvilku cvičila.
„Nechceš se napít?“ zeptal se Pán Lídy, když se před ním po cvičení zase vypnula do Pozoru.
Nahá Lída přikývla a Pán jí podal skleničku s minerálkou, „aspoň budeš zase hezky čurat…“
Lída se rychle napila a Pán jí pokynul rukou „můžeš si zase lehnout…“
Lída si lehla na stůl do základní posice, Pán k ní přistoupil a roztáhl jí stydké pysky „vidím, že už jsi jen hezky
růžová… to je dobře…“
„Taky mi dáváte pořádně zabrat…“ vydechla Lída a pak odevzdaně řekla „strašně mně to tam už bolí… a tlačí…“
„Co kdybych tě tak nechal třeba celý den?“ zeptal se jí Pán s ironickým úsměvem.
„To bych snad vůbec neusnula, pokud bych se z toho dřív nezbláznila…“ prohlásila Lída.
„Neboj se, za chvíli si ulevíš…“
„Už jsem tam celá hrozně napnutá… a prokrvená, chce to všechno ven…“ vzdychala nešťastně Lída a kroutila se
pod Pánovýma rukama. Pán jí mezitím pustil stydké pysky a pečlivě jí promazával poštěváček.
„To koukám, jak ti pořád perfektně funguje… jiná by ho měla už dávno odřený…“
„Taky se mi o něho dobře staráte… je prostě jenom váš…“ vydechla Lída spokojeně, „a navíc je na leccos zvyklý
ode mne… dělala jsem si to praktiky každý den… vždycky před usnutím…“
„Od kolika?“ vydechl Pán zvědavě.
„Už od patnácti… myslím…“ řekla Lída věcně, „ale od té doby, co jsem poznala vás, dělám si to i několikrát
denně…“ dodala pak stydlivě.
„To se pak nedivím, že ho máš tak velký… a výkonný…“ uznale řekl Pán.
„Bez vás by asi nebyl…“ vyhrkla roztažená Lída už s dokonale promazaným poštěváčkem.
Pán jí zavřel přirození, zavelel jí „Pozor!“, odstoupil a nechal nahou Lídu několik minut ležet naprosto nehybně
v absolutním klidu na stole.
Roztažená Lída ležela bez hnutí na stole a s vyceněným přirozením se dívala nehybně vzhůru do stropu. Hlavou jí
táhly myšlenky na své bývalé sexuální partnery, jak se na ní trapně pachtili, aby se jí mohli vystříkat do pochvy a
pak usnuli nebo šli za chvíli domů. Byla vděčná osudu, že potkala Pána, který jí nejen v sexu, ale i jinak všestranně
vyhovoval a byla šťastná, že konečně takového muže poznala. Nahým tělem jí přitom občas projížděly mimovolní
stahy už skoro permanentního vnitřního vzrušení.
Pán jí najednou rázně zavelel „Připrav se!“
Lída bleskově vypnula rozkrok, roztáhla nohy do maxima, rychle si rozevřela volnou rukou rodidla, přiložila si
konečky prstů na hlavičku poštěváčku, dráždivě se vypnula a s prstem připraveným na poštěváčku a roztaženými
rodidly úplně znehybněla. Pán jí vzápětí začal hlasitě odpočítávat od dvanácti dolů začátek onanie. Když řekl „tři“,
Lída se instinktivně napnula a na povel „Teď!“ si začala okamžitě třít prsty vzrušením naběhlý klitoris.
Po několika desítkách vteřin jí Pán rázně zavelel Pohov!“ a Lída se pohodlně uvolnila.
Cítila se opět naprosto přirozeně, otevřela úplně oči, bez nejmenších známek studu si před Pánem třela prsty
poštěváček a dávala mu celým tělem najevo jeho přirozené mimovolní stahy. Za chvíli se u ní objevily zřetelné
známky pohlavního vzrušení, které pomalu stoupalo.
Nahá Lída na stole usilovně onanovala a dávala Pánovi vědomě najevo své stoupající vzrušení i stahy vypnutého
břicha, stehen svých roztažených nohou a občas i záchvěvy konečků prstů, a přitom rychle dýchala nosem.
Pán jí najednou přísně poručil „Otevři pusu!“
Lída široce otevřela ústa a dívala se stále nahoru.
„Pozor!“ zavelel jí Pán přísně.
Onanující Lída oddaně sevřela svaly zadnice, vypnula rozkrok a poroztáhla nohy, protože její rozkoš po rázném
povelu Pána zřetelně zesílila.
„Pohov!“ přikázal jí za chvíli Pán a Lída se uvolnila.
Pán jí několika hmaty rozdráždil prsní bradavky, které už jí začínaly zase ochabovat, a když se jí opět vztyčily,
poručil jí „Koulej očima!“
Nahá Lída začala během usilovné onanie koulet rozevřenýma očima, její vzrušení však začalo klesat.
„To ti taky docela sluší…“ prohlásil Pán, který ji zblízka pozoroval, a za chvíli jí přikázal, aby začala zorničkami
očí rychle kmitat ze strany na stranu.
Oddaně onanující Lída poslechla a začala uprostřed tření poštěváčku rychle kmitat očima napravo a nalevo.
„Teď kmitej očima zase nahoru a dolů!“ poručil jí za chvilku Pán rázně.
Lída začala před Pánem na stole se široce rozevřenou pusou poslušně kmitat očima nahoru a dolů a uprostřed
onanie rychle střídala pohled daleko za sebe a pohledem dolů až na dolní okraj okna před sebou.
„Ještě rychleji!“ vykřikl na ni Pán, a onanující Lída před ním bezmocně kmitala očima tak rychle, že přitom úplně
ztrácela pojem o tom, kde je a co se s ní vůbec děje.
„Kdybych neležela, tak určitě upadnu,“ pomyslela si. Její vzrušení neúprosně klesalo.
„Dívej se na mně!“ vyzval ji za chvíli Pán, a když na něho Lída s úlevou upřela oči, rázně jí zavelel „Pozor!“
Usilovně onanující Lída bleskově sevřela zadnici a vypnula rozkrok.
„Dýchej břichem!“ poručil jí Pán vzápětí.
Lída si s pohledem upřeným oddaně na Pána rychle třela prsty poštěváček a s otevřenými ústy poslušně napínala a
uvolňovala břicho. Pán ji chvíli upřeně pozoroval a pak jí přikázal „Upaž ruku a zvedni nohy koleny až pod bradu!“
Onanující Lída upažila ruku, přestala dýchat břichem, upřela oči opět vzhůru, zvedla nohy a vypnula zadnici.
Pán jí silně roztáhl pod její rukou stydké pysky a zkontroloval zabarvení jejích rodidel. Když zjistil, že je v nich
už zase hezky červená, pustil její stydké pysky, krátce jí prohmatal vyceněný anální otvor a pak ji vyzval, aby
spustila nohy opět dolů a vzpažila volnou ruku nad hlavu.
Zakrátko Pán onanující Lídě přikázal „Otevři zase úplně pusu a přirážej rozkrokem!“, a když Lída široce otevřela
ústa a začala před ním během onanie přirážet, přísně řekl „Teď ti budu povelem občas přerušovat onanii, ale ty
budeš bez sebemenšího zaváhání přirážet dál. Jasné?“
Nahá Lída kývla hlavou, stále naplno přirážela a přitom onanovala.
Najednou Pán nečekaně vykřikl „Dost!“ a nahá Lída bleskově hodila ruku za hlavu a dál ze všech sil přirážela.
Pán ji chvíli pozoroval a pak jí nařídil „Zavři pusu a počítej si nahlas přírazy, každý pátý vynechej a zůstaň místo
něho naprosto nehybná!“
Lída začala své přírazy před Pánem nahlas počítat, každý pátý poctivě vynechala a nehybně strnula.
Pánovi se to docela líbilo a tak ji chvíli nechal rozdrážděnou pracovat nejen tělem, ale i mozkem. Pak ji vybídl
„Nechej toho a zase onanuj!“
Lída se zklidnila, rychle obnovila onanii a vydechla „Jsem dobrá otrokyně?“
„Výborná…“ pochválil ji znova Pán a pak řekl „ale rozdráždi si zase bradavky, nějak ti námahou ochably…“
Lída si poslušně rozdráždila bradavky a dál si před Pánem na stole s očima upřenýma vzhůru rychle třela konečky
prstů poštěváček. Pán ji jen občas napomínal "Víc se roztáhni!", "Dýchej zhluboka!", "Napni pořádně ruce dozadu!"
nebo ji vyzýval "Nadzdvihni rozkrok!", „Vypni se pořádně… ty prsy a břicho!“
Nahá Lída před ním na stole stále usilovně onanovala, její vzrušení se však znova téměř zastavilo a jakoby se
nemohlo pořád přehoupnout přes jakýsi práh. Za chvíli se však Lída podívala na Pána, mile se na něho usmála a
Pán viděl, že se jí konečně podařilo onu hluchou fázi úplně překonat.
Zanedlouho však Pán onanující Lídě přísně poručil „Hmitej tou rukou za hlavou… pořádně!“ a když Lída začala
hmitat napnutou rukou, vzápětí vykřikl „A teď tu rukou předpaž… a dál s ní hmitej!“
Lída začala usilovně hmitat předpaženou rukou, ale Pán jí vzápětí nařídil „Napni nohy rovně dopředu před sebe!“
Onanující Lída natáhla nohy dopředu, ovšem jejich udržování ve vzduchu mimo stůl bylo pro ni docela
namáhavé, takže její pohlavní vzrušení začalo opět rychle klesat.
„Upaž ruku a rychle ohýbej nohy… pak je zase rázně házej dopředu před sebe…!“ nařídil jí po chvilce Pán.
Nahá Lída začala během usilovné onanie rychle ohýbat nohy, přitahovala je chodidly k tělu a pak je pokaždé
prudce vyhodila před sebe, ovšem po jejím vzrušení už nebylo ani památky.
„A to už jsem byla tak hezky vzrušená, povzdechla si Lída, když jí Pán za chvíli poručil, aby přitáhla natažené
nohy a pokusila se i v této posici, kdy si příliš nemohla k poštěváčku, onanovat.
„Jen onanuj, onanuj…“ povzbuzoval ji Pán, „a přitom zkus opisovat zdviženýma nohama ve vzduchu kruhy…“
Lída poslušně zvedla nohy a začala snožmo dělat před Pánem větší, potom menší kruhy, které se pomalu měnily
vzhledem k jejich únavě v podlouhlé elipsy.
„Teď ještě napiš nohama do vzduchu čísla od jedničky do devítky,“ vyzval ji Pán nemilosrdně a Lída zase jako
správná otrokyně bez odporu poslechla.
Když dopsala, Pán jí poručil „Lehni si zase do základní posice a roztáhni si volnou rukou úplně stydké pysky!“
Nahá Lída se opět pohodlně roztáhla, volnou rukou si poslušně úplně rozevřela stydké pysky a druhou rukou dál
usilovně onanovala.
„Roztáhni si ji ještě víc… ať se ti rozevře i močový otvor!“ přikázal jí Pán, který se jí přitom pozorně díval do
rozevřené kundičky. Lída si oddaně roztáhla přirození, jak to nejvíc šlo, až ji to zabolelo.
„Drž a rychle otevírej a zavírej pusu!“ přikázal úplně rozevřené Lídě Pán a poodstoupil, aby na ni dobře viděl.
A nahá Lída během usilovné onanie před Pánem s roztaženým přirozením rychle otvírala a zavírala ústa, močový
otvor se jí přitom vyzývavě chvěl. Pán ji upřeně pozoroval, občas jí nahlížel mezi nohy a sledoval jak se jí vzrušeně
porozevírají oba otvory, poševní i onen močový…
Byla už mezi stydkými pysky hezky červená, takže jí Pán přirození za chvíli zase zavřel a zatímco onanující Lída
stále rychle zavírala a otevírala pusu, rázně jí přikázal „Přirážej… zase rozkrokem!“
Lída začala během onanie a rychlého zavírání a otevírání úst navíc rozdrážděně přirážet.
„Nech tu pusu úplně otevřenou trvale, a zkusíme si znova to, co prve,“ vyzval ji Pán, „na povel vždy bleskově
utneš onanii a vystupňuješ přirážení rozkrokem do maxima!“
Nahá Lída poslušně otevřela ústa dokořán a dále si rychle kmitala prsty přes poštěváček. Pán se nad ni naklonil,
zadíval se jí do pusy a pokoušel se jí zahlédnout krční čípek. Když uviděl, jak se jí mimovolně chvěje, odstoupil,
chvíli onanující Lídu pozoroval, jak napjatě čeká na povel a najednou jí přísně zavelel „Dost!“
Lída bleskově hodila ruku za hlavu a dál ze všech sil přirážela naprázdno.
„Počítej si v duchu přírazy a každý sedmý vynechej!“ nařídil jí Pán rázně.
Usilovně přirážející Lída se soustředila, každý sedmý příraz poctivě vynechávala a místo něj vždy zcela strnula.
Pán si vzal fotoaparát a přesně v okamžiku, kdy před ním na stole strnula, ji roztaženou s otevřenými ústy vyfotil,
potom jí poručil, aby opět onanovala, chvilku ji sledoval, jak si tře prsty poštěváček a pak nečekaně vykřikl „Dost!“
Nahá Lída zase zareagovala naprosto perfektně a náruživě přirážela rozevřeným rozkrokem naprázdno, přitom si
v duchu počítala přírazy a opět každý sedmý poslušně vynechávala. Její pohlavní vzrušení však opět rychle klesalo.
Pán jí za chvíli zase zavelel „Přestaň přirážet, zavři pusu a onanuj!“ a když si Lída začala znova mnout prsty
poštěváček, upřímně ji pochválil „Ty budeš opravdu dobrá otrokyně…“
„Pořád vám říkám, abyste si se mnou dělal, co chcete, mně se to docela líbí…“ vydechla onanující Lída, „ ale
trápíte mně pořádně, to moje vzrušení přitom lítá nahoru a dolů, jako na lochnesce…“
„To je přece u otrokyně normální…“ prohlásil Pán věcně, „ale teď tě nechám chvíli na pokoji, ať se pořádně
rozdráždíš…“
„Jsem vaše…“ hlesla Lída a zrychlila onanování.
Pán k ní na chvilku přistoupil, opět si ji roztáhl a uviděl, že se jí chvěje močový otvor.
„Nechce se ti už zase čurat?“ zeptal se jí přísně.
„Ne, tak moc jsem toho dneska zas nevypila…“ vydechla bezmocně rozevřená onanující Lída.
„No, nebylo by zrovna od věci, kdyby sis to teď zkusila,“ řekl Pán, „ale když myslíš, necháme si to na příště…“
Nahá Lída před ním na stole usilovně onanovala a snažila se mu dávat svou stoupající rozkoš celým tělem jasně
najevo, občas škubala vypnutým břichem, roztaženými stehny a tu a tam i konečky prstů.
Pán pohlédl na hodinky, a protože už bylo po čtvrt na jedenáct, podíval se do zápisníku, kolikrát už dneska byla
Lída vlastně hotová a co s ní chtěl ještě dneska večer nacvičit. Když uviděl, že měla za více než čtyři hodiny jen pět
orgasmů, rozhodl se, že musí přidat, aby překonala svůj dosavadní rekord, což bylo sedm orgasmů za večer; ale
program nácviku onanie už téměř splnili, takže zbývalo nacvičit ještě několik věcí během dráždění a pokusit se s ní
o onanii vstoje rozkročmo. Když se nahá Lída silněji rozdráždila, Pán ji vyzval „Zkus se zase hezky smyslně vlnit,
celým tělem… s citem, ať je z toho vidět, jak to prožíváš…“
Lída se úplně položila do své stoupající rozkoše a začala se před Pánem na stole procítěně, poddajně smyslně
vlnit vzrušením, které rychle stoupalo, zanedlouho ucítila, že opět silně zvlhla v rozkroku. Za chvilku začala
vzrušením hlasitě vzdychat a občas rozdrážděně zasténala. Pán jí ale najednou nečekaně zavelel „Dost!“
Nahá Lída rázem utnula onanii, rozhodila před Pánem na stole nohy do maxima, napjala ruce vzpažené za hlavou,
celá se dráždivě vzepnula, upřela pohled nehybně nad sebe a vzrušeně dýchala pootevřenými ústy.
„Za chvíli už se vydráždíš do extase a k orgasmu,“ pravil přísně Pán, „ale dáš mi tentokrát okamžik nástupu
extase najevo hlasitým výkřikem Už budu hotová!, a přitom si volnou rukou sama bleskově roztáhneš stydké pysky,
abych dobře viděl mimovolní reakce v tvých rodidlech těsně před orgasmem, jasné?“
„Ano…“ poslušně hlesla nehybně roztažená Lída.
„Tak se zase uvolni, onanuj a hezky se přede mnou udělej!“ vyzval ji Pán.
Lída si opět začala náruživě třít poštěváček, a jak její vzrušení postupně vrcholilo, začala hlasitě sténat krajním
rozdrážděním a občas vyrážela bezděčné výkřiky. Bradavky prsů jí trčely vzhůru jako špalíky a od rozkroku se jí
šířila po břiše vzhůru k pupku jasně červená skvrna.
Pán jí rychle připomněl „v okamžiku nástupu extase vykřikneš: Už budu hotová!, otevřeš úplně pusu a necháš ji
dokořán otevřenou až do prvního stahu, rozhodíš nohy do maxima, vytřeštíš oči a začneš se celá svíjet, přitom budeš
zvedat rozkrok vzhůru, abys ho měla v okamžiku prvního stahu co nejvýš, pak se musíš snažit si extasi prodlužovat,
dát mi jasně najevo překonání spouštěcího bodu a samozřejmě celým tělem ten první stah. Budeš si to pamatovat?“
„Samozřejmě, až na tu pusu dokořán to není… zas nic až tak moc nového…“ sténala krajně rozdrážděná Lída.
„Tak ještě nezapomeň v okamžiku překonání spouštěcího bodu hlasitě vykřiknout a prudce trhnout celým tělem!
A spouštět vysoko vypnutý rozkrok pomalu dolů můžeš, až když začnou orgastické stahy v tvém těle opadávat!“
stačil na ni ještě vykřiknout Pán.
„Jistě…“ vyrazila rychle onanující Lída a začala se před Pánem v předtuše blížící se extase svíjet, vzápětí prudce
rozhodila nohy na znamení, že právě rozpoznala přicházející extasi.
Za několik okamžiků vykřikla „Už budu!“, otevřela dokořán ústa, obrátila oči na Pána, rozhodila nohy do
maxima, roztáhla si volnou rukou úplně rodidla, zrychlila onanii na nejvyšší možnou míru, vytřeštila oči a za stálého
svíjení začala nadzdvihovat rozkrok vzhůru. Pán se jí postavil před rozkrok tak, aby mohl pozorovat, co se děje
v jejích rodidlech a přitom jí dobře viděl i na celé tělo a do tváře.
Lída zkřivila rozkoší obličej a Pán sledoval dobře patrné stahy v jejích rodidlech, občas se jí zachvěla i hrázka,
především se jí však viditelně chvěl porozevřený poševní vchod, zatímco močový otvor se jí pomalu rozevíral.
Celá se v extasi zřetelně třásla, rozevírala si volnou rukou rodidla a nazvedávala rozkrok vysoko nad stůl, přitom
se snažila ze všech sil si svou předorgastickou extasi prodloužit a oddálit si orgasmus. Úplně roztažená cukající
rodidla měla vysoko nad stolem vyceněná Pánovi, který se jí do nich pozorně díval a prohlížel si je.
Náhle rozpoznala přicházející spouštěcí bod a vzepnutá rozkrokem vzhůru nad stůl prudce škubla celým tělem,
rozdrážděně zakřičela „áách…“, vzápětí s maximálně roztaženýma nohama před Pánem doslova vybuchla v prvním
obrovském orgastickém stahu. Pán si stačil všimnout, že jí přitom vytryskla do rodidel velká porce milostné rosy…
Během dalších mohutných orgastických stahů vysoko vzepnutá Lída divoce škubala nejen rozkrokem, břichem,
stehny a podbřiškem, ale úplně celým tělem, krajně vydrážděné bradavky prsů jí stále trčely vzhůru, obrovská
rozkoš jí byla jasně vidět i ve výrazu tváře a v očích, občas cukala i pažemi; stále však rozevírala volnou rukou
Pánovi přirození, ve kterém jí rovněž viditelně cukalo, a občas jí z něho stříkala další milostná rosa.
Po prvních nejprudších orgastických stazích Lída ukončila onanii, ale dál sebou s očima upřenýma na Pána celá
mohutně škubala, zanedlouho však začaly stahy jejího těla odeznívat a Lída začala pozvolna spouštět rozkrok dolů.
Když Lída po opadnutí pravidelných rytmických stahů opatrně položila rozevřený rozkrok zpátky na stůl a začalo
jí viditelně ustupovat zduření prsních bradavek, což je mimochodem u ženy známka dokonalého orgasmu, opět
slastně vydechla „to bylo zase něco úžasného…“
„To víš… co myslíš, proč ti to tak ztěžuju?“ zeptal se jí Pán.
„Nevím, ale s vámi je to tak vždycky, dokonce pokaždé ještě lepší, jednou u toho snad samou rozkoší omdlím…“
vydechla stále ještě často docukávající Lída.
„Když ti to nějak záměrně ztížím, musí dát tvoje tělo do překonávání té překážky mnohem víc energie, takže pak
to máš o to prudší,“ vysvětloval Pán roztažené Lídě, která před ním na stole docukávala a přitom si zapálil cigaretu.
„Nechceš se napít?“ zeptal se jí potom, a aniž by čekal na odpověď, podal jí skleničku minerálky se slámkou.
Lída se s chutí napila, protože jí hlavně při orgasmu s otevřenou pusou vyschlo v krku a pak se zvědavě zeptala
„Já bych chtěla, abyste mně při orgasmu mučil, to bych pak měla orgasmus asi ještě silnější, že?“
„To nevím… snad, ale proč pořád mluvíš o tom mučení?“ zeptal se Pán a podal Lídě cigaretu, „tobě se to, co
s tebou zatím dělám, nelíbí?“
„Ale líbí… mně se od vás líbí všechno, co se mnou děláte… ale doma si často představuju, že už mně mučíte…“
řekla stále docukávající Lída a potáhla si „samozřejmě tam… i když pořád nevím, jak to bude vypadat… a co se
mnou vlastně budete dělat… chcete, abych s vámi přitom spolupracovala?“
„Jistě… někdy jen pasivně… to znamená, že se mi nebudeš vůbec bránit a budeš poslušně roztažená jen držet,
občas i aktivně…“ pravil Pán a dal Lídě zase potáhnout.
Lída si potáhla a řekla „To mně budete ale muset přesně vysvětlit, jak s vámi mám při mučení spolupracovat…“
„A chceš to opravdu jenom ode mě?“ vyhrkl Pán a ucítil, že mu už zase tuhne přirození.
„Mně vzrušujete jenom vy…“ pravila Lída, „vy jste pro mne jakási zvláštní přirozená autorita a já cítím, že nade
mnou máte převahu… díky věku a zkušenostem… já jsem proti vám jen mladá nezkušená holčička…“
„No tak to zase nepřeháněj…“ řekl Pán a dal Lídě opět potáhnout z cigarety.
„Jen od vás si nechám ráda líbit všechno… dokonce budu nadšená, že vám můžu vyhovět… ve všem, i v naprosto
perverzních věcech… já to budu vnímat jako projev vaší převahy…“ vydechla Lída, „a budu se vám přitom ráda
poddávat a úplně odevzdávat…nanejvýš se před vámi bolestí počurám nebo i podělám…“
„Tak si to pak po sobě uklidíš…“ řekl klidně Pán a dal jí zase potáhnout, „ale tak hrozně tě zas mučit nebudu…“
„Nechala bych se od vás třeba zaživa rozřezat na kousky… a ještě bych přitom s vámi sama ze všech sil
spolupracovala…“ řekla Lída, když si potáhla, „mně se to mučení líbí a vzrušuje právě jen od vás…doma by mě to
samotnou vůbec nebavilo… nejsem masochistka…“
„Na to už jsem taky přišel a o to víc si cením, že se mi tak odevzdáváš…“ sáhl si Pán mimovolně do rozkroku.
„Právě jenom vy si se mnou můžete dělat, co vás napadne… dovolím vám úplně všechno, co si vzpomenete…
celý můj rozkrok, břicho, boky a prsa jsou tady už jen kvůli vám a tedy vaše… žádné dítě nechci…“
„A budeš se přede mnou mučit i sama?“
„S radostí… ale musíte mně přitom přesně vést… a říkat, co si mám dělat a jak…“
„Podívej se, jak si mně zase vzrušila…“ ukázal si Pán rukou do rozkroku a pak vybídl roztaženou ležící Lídu,
„potáhni si zase… ty moje krásná kočičko…“ a dal jí zase k ústům cigaretu.
„Otrokyně…“ opravila ho už poněkolikáté Lída a dodala „která už se nemůže dočkat, až vám to nakonec zase
hezky udělá…“ a teprve pak si dala šluka.
„Musíme o tom přestat mluvit, takhle by ti to vzrušení moc neopadlo…“ pravil potom Pán, vzal si od ní cigaretu,
a protože už byla krátká, naposled si potáhl, pak ji típnul a řekl „Pojď, zase se hezky roztáhni a vyceň ji na mně, ať
ti můžu pořádně promazat poštěváček…“
„Vy se mi o něho tak pěkně staráte, kdybyste mi ho pořád nepromazával, byl by už dávno vyřízený…“ prohlásila
nahá Lída, roztáhla se a vděčně se na Pána podívala.
„Dneska jsi byla hotová už šestkrát a ještě aspoň dvakrát budeš…“ řekl Pán, „takže určitě překonáš svůj rekord,
možná budeš stříkat ještě víckrát…“
„Vy jste na mně tak strašně hodný, jsem tak ráda, že vás mám…“ řekla Lída, zatímco Pán jí důkladně promazával
poštěváček a okolí speciálně k tomu určeným krémem, který kdysi zakoupil v jednom pařížském sex-shopu.
***
Za chvilku Pán tubu s lubrikačním krémem odložil a hezky Lídu pohladil po vlasech.
„Čím to, že jste na mně tak hodný?“ vydechla Lída.
„Protože tě mám rád, ty trdlo…“ řekl Pán, „a navíc jsi nejen přitom tak hezká…“
Lída šťastně pohlédla na Pána a pohodlně se před ním roztáhla.
Pán jí vzápětí přísně zavelel Pozor!“ a když se Lída bleskově vypnula, odstoupil a nechal ji zase několik minut
ležet poslušně roztaženou v absolutním klidu na stole a vůbec si jí nevšímal.
Nehybně roztažené Lídě pořád přicházela na mysl jakási lékařská ordinace, kterou si Pán kvůli ní pronajmul, aby
ji mohl mučit v gynekologickém křesle. Viděla se, jak před ním leží na křesle s roztaženýma nohama zvednutýma
vzhůru a Pán si pomalu připravuje hrůzostrašné nástroje k jejímu krutému mučení, jeden po druhém jí je dává před
oči, aby si je podrobně prohlédla, přitom jí vzrušeně vysvětluje, co jí s nimi bude za chvíli dělat a jak ji s nimi bude
příšerně mučit, aniž by ji předtím spoutal, a ještě jí přikazuje, aby s ním poslušně spolupracovala. Vůbec se netajil
s tím, že jí zamýšlí po bolestivém rozevření pochvy násilně proniknout děložním čípkem, nemilosrdně jí v děloze
působit za plného vědomí ukrutnou bolest a pak se jí pokusí proniknout ještě dál.
Jinak na ní nebylo nic vidět, roztažená na stole klidně dýchala a jen občas jí projel tělem mimovolný stah. Pán ji
ale tentokrát příliš dlouho v klidu nenechal, přistoupil k ní a přísně se jí zeptal „Na co myslíš?“
„Na vás…“ hlesla nahá Lída oddaně.
„Tak se přede mnou začni zase celá hezky vlnit…!“ poručil jí Pán stroze.
Lída se začala pomalu smyslně vlnit, snažila se vlnění přizpůsobit rytmu svých pravidelných mimovolních stahů a
dívala se přitom stále upřeně nahoru nad sebe.
Pán poslušně vlnící se Lídu chvíli upřeně pozoroval a pak jí náhle majetnicky položil ruku na břicho.
Lída instinktivně zrychlila vlnění a Pán jí pomalu zajel rukou na prsa, znova jí prudce rozdráždil bradavky, pak jí
několikrát jemně přejel dlaní ruky po stále se vlnícím nahém těle od krku přes prsy a přes břicho až k ochlupení
rozkroku a zpět. Jednou se však před chloupky nezastavil, rychle jí zajel rukou do rozkroku, nahmátl hlavičku jejího
poštěváčku a okamžitě ji začal na něm dráždit.
Nahá Lída oddaně roztáhla nohy víc od sebe, přestala se vlnit, široce otevřela oči a začala se poddávat dráždění na
poštěváčku. Dráždění jí bylo docela příjemné, takže se chovala naprosto přirozeně, uvolněně před Pánem na stole
dýchala, občas sebou mimovolně cukla, snažila se mu dávat jasně znát první známky stoupajícího vzrušení a zapojit
do svých reakcí celé tělo.
Jakmile se zřetelně vzrušila, začal s ní Pán opět trénovat práci očí a přikazoval jí, aby upírala nehybně pohled na
sklenici se svou močí na sekretáři, na jeho psací stůl, na obraz na stěně, na garnýž nad oknem a nakonec na něho.
„Zesiluj ty reakce, ať vidím, jak ti stoupá vzrušení!“ přikázal jí Pán a začal jí volnou rukou dráždit bradavky.
Lída už byla docela vzrušená a tak začala s pohledem upřeným do očí Pána reagovat skutečně celým tělem,
napínala před ním břicho, cukala konečky prstů vzpažených rukou, celá se chvěla a rozdrážděně škubala stehny
nohou, které před Pánem v důsledku svého stoupajícího pohlavního vzrušení stále víc roztahovala od sebe.
„Rozpaž!“ vykřikl na ni najednou Pán. Lída vleže poslušně rozpažila a napjala ruce až po konečky prstů.
Pán zrychlil tření jejího poštěváčku a pravil „Moc ti to tak sluší, vypadáš jako bys byla ukřižovaná…“
„Můžete si na mně opatřit nějakou pevnou tyč a pak mně na ni připevnit ruce…“
„Budu o tom uvažovat,“ řekl Pán a pak začal přemýšlet „ale to už raději opravdový kříž, na který bych tě pak
nahou roztaženou zavěsil… a pak ti dráždil poštěváček…“
„A pak mě na to kříži i mučil…“ vydechla rychle drážděná Lída.
„Líbilo by se ti to?“
„To by bylo krásné… a rafinované… kdybyste mně pak nahou a krajně rozdrážděnou na tom kříži třeba bičoval
nebo pálil svíčkou mezi nohama…“ sténala Lída, které při takovém hovoru rychle stoupalo vzrušení.
„Teď ještě sehnat ten kříž,“ pravil Pán, „a vymyslet, jak ho tady v pokoji upevnit…“
„Kdyby to nešlo tady v obýváku…“ zamyslela se vzrušená Lída, „ máte samostatný sklep?“
„To nemám, ale mám tady v bytě velkou komoru…“
„Tam by se dal ten kříž upevnit?“ vyhrkla Lída.
„Trochu by se to tam muselo upravit, ale potom snad ano…“ řekl Pán, kterého představa krásné nahé Lídy visící
bezmocně na kříži také docela vzrušila.
„Mně by se to opravdu strašně líbilo…“ prohlásila už viditelně rozdrážděná Lída.
„Tak začni dýchat břichem a představuj si, že visíš nahá na kříži mezi kompotama…“
„Mně by se spíš líbilo, kdyby tam bylo na zemi uhlí…“ řekla Lída a vzrušeně se zachvěla, „jako ve středověké
mučírně…“
„To by nebyl problém, ale co pak s ním?“ zeptal se Pán.
„Shrnout na hromádku a překrýt plachtou… pro příště…“ vydechla Lída a začala s dráždivě rozpaženýma rukama
otevřenou pusou zhluboka dýchat břichem.
Pán ji chvilku upřeně pozoroval a pak jí poručil „zkus se ještě vlnit rozkrokem!“
A Lída před Pánem na stole začala pomalu smyslně vlnit rozkrokem nahoru a dolů, a snažila se přizpůsobit své
vlnění mimovolným stahům svého těla. Pán ji zase chvíli pozoroval a pak jí poručil, aby opět napnula ruce za hlavu.
Lída vzpažila ruce a dál před Pánem na stole smyslně vlnila rozkrokem a dýchala břichem. Musela však na to
intensivně myslet, takže její vzrušení přestalo stoupat a naopak pozvolna klesalo.
Pán to samozřejmě brzo uviděl a tak ji za chvíli vyzval „Přestaň se vlnit, dívej se pořád na mne, zavři pusu a začni
ji rychle otvírat a zavírat!“
Nahá Lída se uklidnila, přestala se vlnit a dýchat břichem, a poslušně rychle otevírala a zavírala ústa.
„Pozor!“ zavelel jí vzápětí Pán rázně.
Lída bleskově sevřela svaly zadnice a vypnula rozkrok.
„Vypni se pořádně!“
Nahá Lída úplně vypnula tělo, a i když stále otvírala a zavírala pusu, rychle si rozdráždila ochabující bradavky.
Pán ji vyzval, aby přestala otevírat a zavírat pusu a zvedla nohy vzhůru, pak na okamžik přerušil dráždění jejího
poštěváčku, jemně jí projel rukou rýhou zadnice, pak jí s citem rychle prohmatal otvor konečníku, potom se vrátil
zpět na poštěváček. Lída se na něho stydlivě pohlédla a viditelně zčervenala.
„Spusť nohy zase dolů, máš to tam moc hezké…“ prohlásil Pán.
„Vás to tam pořád nějak táhne…“ hlesla Lída.
„Pro mě je v těchto věcech nejdůležitější poštěváček…“ pravil na to Pán a přitiskl jí na něho silněji prsty, „jinak
jsi samozřejmě krásná celá…“
Rozdrážděná Lída se spokojeně pousmála.
„Ale tvoje pochva a zadeček mně zajímají přibližně stejně…“ pokračoval Pán, „v zadečku tě navíc asi budu víc
cítit, až tě tam budu souložit…“
Lída se při té představě viditelně zachvěla.
„Vždyť to zase tolik nebolí… a navíc si na to se mnou zvykneš…“ řekl potom Pán chlácholivě.
„Pro vás jsem odhodlaná vydržet všechno…“ vyhrkla nato rozdrážděná Lída.
Pán jí beze slova intensivně třel prsty poštěváček, zatímco nahá Lída se dívala upřeně vzhůru do stropu.
„Otevři zase pusu a vlň se… pořádně!“ přikázal jí Pán za chvíli, když se začala škubat vzrušením.
Lída se poslušně vypnula a začala před ním na stole s otevřenými ústy celá oddaně vlnit.
„Pusinku nechej úplně otevřenou a připrav se na vzepnutí do mostu!“ vybídl ji za chvilku Pán.
Nahá Lída se rychle podepřela o stůl dlaněmi a chodidly, vzápětí se na Pánův rázný povel bleskově vzepnula nad
stůl do mostu, spustila bezvládně hlavu dolů a Pán ji dál rychle dráždil na poštěváčku.
Když vzepnutá Lída nabyla v mostu rovnováhu, Pán jí opět úplně rozdráždil volnou rukou bradavky a pak ji začal
jemně osahávat po těle. Lída bloumala s otevřenou pusou očima po místnosti, přičemž viděla všechno pochopitelně
vzhůru nohama, ale její vzrušení kupodivu stále stoupalo. Její poštěváček byl prostě ve formě…
Potom Pán nakrátko dráždění Lídina poštěváčku přerušil, roztáhnul si její stydké pysky a zkontroloval podle
zabarvení jejích rodidel stupeň jejího pohlavního vzrušení. Byla už hezky červená, takže Pán jí dal přímo do stydké
rýhy velkou pusu, pak jí rodidla zase zavřel a obnovil dráždění jejího poštěváčku.
Lída spokojeně vydechla stále úplně otevřenými ústy a Pán jí vzápětí pomohl spustit tělo z mostu zpátky na stůl.
„Pořádně tou otevřenou pusou dýchej, aťsi rychleji rozdráždíš!“ vybídl ji za chvíli Pán.
Nahá Lída s pusou otevřenou dokořán se dál podávala vzrůstající rozkoši.
„Nebolí tě už ta pusa, když ji máš tak dlouho otevřenou?“ zeptal se jí po chvilce Pán a Lída přikývla, že ano.
„Tak už ji zavři!“ řekl Pán a pohladil ji hezky po vlasech.
Lída se dál poddávala dráždění poštěváčku, ale její vzrušení příliš nestoupalo, dokonce se téměř zastavilo. Pán
viděl, jak se doslova pere se svou rozkoší a zrychlil dráždění. Zanedlouho pohlédla na Pána, mile se na něho usmála
a její rozkoš začala zase rychle stoupat. Když se silněji vydráždila, začala najednou na stole sama vlnit rozkrokem a
pohlédla po očku na Pána „Jsem dobrá otrokyně?“.
„Co tě to napadlo?“ zeptal se jí udiveně Pán.
„Ale… chtěla jsem vám dát najevo, že jsem… vám opravdu úplně oddaná…“ vydechla Lída během vlnění, které
začala vzápětí sama nakrátko přerušovat a vzrušeně nabízet Pánovi vypnutou kundičku.
„No tobě to jde… a sluší…“ vydechl Pán obdivně, „málem bych dostal chuť ti začít něco dělat…“
„To by se mi právě líbilo…“ hlesla vlnící se Lída.
Za chvíli ji Pán poručil „Zkus přirážet celou dolní polovinou těla, při onanování už ti to jde, tak aťsi na to
zvykneš, i když tě dráždím…“
Nahá Lída začala rytmicky přirážet i břichem, boky a stehny a Pán měl co dělat, aby neztratil kontakt prstů s jejím
poštěváčkem. Ovšem zanedlouho to začalo Lídu docela unavovat, takže udýchaná otočila pohled prosebně na Pána,
v zorničkách očí jí přitom byla jasně vidět otrocká touha spojená se značným pohlavním rozdrážděním.
Pán ji nechal ještě chvilku usilovně přirážet, ale když ji pak vybídl, aby s přirážením přestala, Lída vydechla
„Začalo mně strašně svědit na pravém stehně, mohla bych se tam podrbat?“
„Ne,“ pravil rozhodně Pán, „říkej mi přesně kde, já tě tam poškrábu sám…“ a zatím co ji stále dráždil na
poštěváčku, Lída ho ústně navigovala, kde ji má druhou rukou ulevit.
Když Lída prohlásila, že už je to dobré, Pán jí nařídil, aby opět rozpažila ruce a zvedla nohy kolmo vzhůru.
Lída uposlechla a vycenila na Pána zadnici, a ten ji vyzval, aby během dráždění poštěváčku vědomě pohybovala
svěračem. To pro ni ovšem nebyl zas až takový problém, až na to, že se pořád za takové věci před Pánem trošku
styděla, ale když ji Pán vzápětí přikázal, aby rychle svírala a zase napínala prsty na rukou a přitom se snažila se
zvednutýma nohama a vyceněným konečníkem přirážet, a navíc přitom stále viditelně pohybovala svěračem, musela
se na to soustředit tak, že její rozkoš zase začala rychle klesat.
Pán pak dokonce přerušil dráždění jejího poštěváčku úplně, přidržel ji volnou rukou pod koleny zvednuté nohy,
roztáhl jí rodidla, a když uviděl, že v nich Lída taky usilovně pracuje, pozoroval jejich stahy. Postupně se jí začal
občas nečekaně jemně dotýkat na pracujícím konečníku a mezi stydkými pysky.
„Zkus vědomě pohybovat i poševním otvorem!“
Ale rozevřené Lídě to se zvednutýma nohama uprostřed přirážení nějak nešlo.
„Nejsem tam asi moc citlivá…“ hlesla Lída omluvně.
„Ale některé ženy to umějí výborně…“ prohlásil Pán.
„Budete mne to muset učit sám… tady…“ vydechla opět přirážející Lída.
„Příště si to ještě zkusíš, a když tak ti to dám za domácí úkol, aby ses to naučila…“
„Jestli to bude něco platné…“ hlesla pořád přirážející Lída se zvednutýma nohama a vyceněným konečníkem.
„Můžeš si tam vsunout tlustou svíčku, abys tam přitom něco cítila…“ řekl věcně Pán a obnovil její dráždění, pak
ji vyzval, aby přestala přirážet a pohybovat svěračem, a pustil jí nohy.
Lída se uvolnila a její rozdráždění začalo opět stoupat. Jakmile se Lída znova vydráždila, Pán jí přísně přikázal
„Teď mi zase budeš sama nabízet své přirození, jako prve během onanování. Začneš ze všech sil vlnit rozkrokem
a v okamžiku, když ti přeruším dráždění, přerušíš vlnění, bleskově se vzepneš, rozhodíš nohy a vyceníš ji na mě!“
„Ano…“ hlesla rozdrážděná Lída jako poslušná otrokyně a začala před Pánem na stole mohutně vlnit rozkrokem.
Pán zrychlil její dráždění a pak najednou nečekaně ucukl rukou.
Nahá Lída doslova vylétla rozkrokem do výše, odevzdaně znehybněla a vyhrkla "Vidíte na mě dobře?"
Po několika vteřinách spustila rozkrok opět dolů a obnovila přirážení.
Pán ji začal znova intensivně dráždit na poštěváčku, volnou rukou jí rozdráždil prsní bradavky a pak její dráždění
najednou opět rázně přerušil.
Lída zase bleskově zvedla roztažený rozkrok vzhůru, a rozdrážděně pravila "Jste se mnou spokojen?", chvíli
poslušně nehybně držela, pak zase klesla rozkrokem na stůl a vydechla"Vidíte, jak mám vztyčené bradavky?"
Pán přikývl „je vidět, že už to umíš správně…“, obnovil dráždění jejího poštěváčku a Lídino pohlavní vzrušení
začalo zase rychle vzrůstat. Pán to pozorně sledoval a pak již prudce rozdrážděnou Lídu náhle vykřikl „Vzepni se!“
Mohutně vydrážděná Lída před ním na stole vypnula břicho, rozhodila nohy, upřela na Pána pohled, nadzdvihla
rozkrok vysoko nad stůl a takto vypnutá se dále poddávala dráždění a své stále stoupající rozkoši.
Za chvíli jí Pán stroze vybídl, aby se uvolnila a pravil „Za chvíli ti rázným povelem přikážu absolutní nehybnost,
ty si okamžitě roztáhneš to svoje rodící zařízení, vyceníš mi ji a běda, když pak sebou sebeméně cukneš!“
„Ano, pane…“ hlesla mohutně rozdrážděná Lída.
Pán ji ještě chvíli intensivně dráždil a pak nečekaně vykřikl „Pozor!“
Lída si bleskově oběma rukama roztáhla stydké pysky, vycenila Pánovi rodidla a poslušně znehybněla.
Pán ji stále rychle dráždil na poštěváčku a Lída se přitom usilovně kousala do rtů.
„Dýchej břichem!“ poručil jí za chvilku Pán a přerušil její dráždění.
Rozdrážděná Lída začala poslušně dýchat břichem a Pán si ji zblízka prohlížel v přirození. Byla tam už hezky
červená, navíc jí to v nich zřetelně škubalo mohutným pohlavním vzrušením.
Pán ji nechal takto nehybně roztaženou asi minutu dýchat břichem, zatímco nahá Lída měla co dělat, aby udržela
všechny známky svého vzrušení na uzdě, tím spíš, když věděla, že si Pán pozorně prohlíží její rozevřenou kundičku.
Potom Pán zase začal nahou Lídu dráždit na poštěváčku, stále zrychloval dráždění a přísně sledoval, zda sebou
Lída ani neškubne, a za chvilku se jí zeptal „Líbí se to?“
„Docela ano, připadám si jako skutečná otrokyně…“ vydechla Lída během intensivního dráždění na poštěváčku.
„Nehýbej se!“ napomenul ji Pán, protože sebou přitom trhla.
„Udržela bys úplnou nehybnost celého těla, i kdybych tě začal bolestivě mučit?“ zeptal se pak Pán.
„Snad…“ hlesla Lída a dávala pozor, aby sebou ani trochu necukla.
„A líbilo by se ti to?“ otázal se Pán a stále ji rychle třel poštěváček.
„Ano…“ vydechla Lída, ale opět sebou trochu pohnula.
„Zase jsi sebou škubla…“ řekl Pán vyčítavě.
„Ano…“ připustila vydrážděná Lída.
„Až budeš vycvičená, tak tě za to potrestám, ale teď toho radši už necháme…“ prohlásil chladně Pán, „uvolni se!“
„Chtěla bych být před Vámi takto roztažená pořád…" vzrušeně vydechla Lída.
„Pořád by to asi nešlo, ale když budeš chtít, můžeš být takhle roztažená přede mnou často…“ pravil Pán a opět
zrychlil její dráždění.
„Jen abyste to chtěl i vy…“ vyhrkla Lída bezděčně.
„Pokud to budu od někoho chtít, tak jedině od tebe… ty moje krásná kočičko…“ pohladil jí Pán po vlasech.
„Otrokyně…“ opravila ho znova poslušně roztažená Lída.
„Nejen otrokyně… já tě nemám jen kvůli tomu…“ opáčil Pán a dál ji usilovně třel poštěváček.
Lída sebou najednou začala rozdrážděně škubat a bylo vidět, že se blíží k vrcholu. Pán jí však najednou řekl
„Teď se na můj povel celá bleskově zapřeš… víš, co to znamená?“
„No, že mám asi úplně ztuhnout a zapřít se, abych vůbec nevnímala tu ruku na poštěváčku…“
„Úplně ztvrdnout a totálně se vnitřně zapřít…“ potvrdil jí Pán, zrychlil její dráždění a rázně jí zavelel „Zapři se!“
Nahá Lída ztuhla, úplně napnula všechny svaly v těle, celá se zapřela, zatnula i pěstičky na rukou a poslušně se
snažila zatnout i prsty na nohou, a zatímco Pán jí rychle třel poštěváček, začal jí volnou rukou dráždit i bradavky.
„To je šílené…“
Pán jí ze všech sil dráždil poštěváček, zatímco Lída před ním na stole zatínala pěsti a zoufale napínala celé tělo.
„To je strašné, co se mnou děláte…“ vydechla, když jí dal Pán pokyn, aby se zase uvolnila.
„Správná otrokyně toho musí umět ještě daleko víc…“ řekl Pán, „zvykej si…“
Vzápětí Pán opět zrychlil její dráždění, a když se Lída znova pořádně vydráždila, poručil jí „Začni se mi pod prsty
zase vilně vlnit, hezky smyslně…celým tělem…“
Když se Lída začala pod jeho prsty na stole celým tělem smyslně vlnit, přikázal jí ještě„Otevři pusu!“ a nahá Lída
poslušně otevřela ústa dokořán. Pán ji chvilku s neskrývaným požitkem pozoroval, potom najednou vykřikl „Seskoč
ze stolu do Pozoru!“ a rázně utnul její dráždění. Prudce rozdrážděná Lída na okamžik překvapením znehybněla, ale
pak se vzpamatovala, bleskově seskočila ze stolu a poslušně se vypnula nahá před Pánem do Pozoru.
Pán jí přikázal, aby před ním začala cvičit rukama i nohama prostná, mezitím si připravil další sklenici a trychtýř,
potom Lídě nařídil ještě pár dřepů s rukama v bok a pak jí poručil, aby se postavila rozkročená přímo před něho.
„Jistě se ti už zase chce aspoň trochu čurat…“ podíval se na ni přísně.
„Ne trochu, ale už docela silně…“ prohlásila nahá Lída.
Pán sáhl po sklenici a se slovy „tak teď budeme nacvičovat přerušované močení,“ ji nastavil Lídě před rozkrok.
„To je jako co?“ vyhrkla nic netušící Lída.
„No, to si jako připravíš moč na krajíček a na můj povel začneš bleskově čurat…“ vysvětloval jí Pán, „pak to
čurání na můj povel rázně utneš a zase močové cesty úplně zavřeš …“
„I když tam ještě něco budu mít?“ zeptala se nejistě Lída.
„Jistě, právě v tom to je,“ pravil Pán, „já ti potom přikážu, abys zase močové cesty uvolnila a znova si připravila
moč na krajíček… a na můj povel nebo po hlasitém odpočítání zase prudce vystříkneš… a tak pořád dokola, dokud
se úplně nevyprázdníš… jasné?“
„To je hrozné… nevím, jestli to dokážu…“ vydechla rozkročená Lída, „vždyť jsem ještě strašně vzrušená…“
„Jako správná otrokyně se to musíš bezvadně naučit, zvládnout to a ovládat své močové cesty jako třeba ruku… i
když budeš vydrážděná až před orgasmus…“
„Snad už tam toho mám dost…“ prohlásila Lída resignovaně.
„Já ti to ale ještě ztížím…“ prohlásil stroze Pán, „vzpaž ruce nad hlavu a vypni břicho a podbřišek…“
Rozkročená Lída nastavila rozkrok přímo nad sklenici.
„Uvolni močové cesty, připrav si čurání na krajíček a poslušně čekej na povel!“ vyzval ji Pán přísně.
Lída se poslušně připravila k výstřiku a nehybně čekala na Pánův povel.
„Pozor vystříkni… teď!“ zavelel za moment Pán a Lída začala bleskově močit do skleničky.
„Dost!“ vykřikl Pán vzápětí a Lída močení poslušně utnula.
„Zavři úplně močové cesty a udělej pár hmitů rozpaženýma rukama!“
Nahá Lída s určitou námahou zavřela své močové cesty a poslušně udělala rukama několik hmitů.
„Teď si zase připrav moč k výstřiku!“ poručil jí Pán rázně.
A Lída močové cesty opět uvolnila a nehnutě čekala na povel.
„Pozor… teď!“ vykřikl za okamžik Pán a Lída začala zase plným proudem močit.
„Dost!“ poručil jí zase najednou Pán.
Lída odevzdaně přerušila močení a opět úplně uzavřela močové cesty, už se jí ale moc nechtělo.
„Chce se ti ještě?“ optal se jí Pán.
„Trošku…“ hlesla rozkročená nahá Lída.
„Tak si zase trochu zacvič!“ vybídl ji Pán.
Lída udělala několik dalších hmitů rozpaženýma rukama.
„Připrav se zase, ať se úplně vyčuráš!“ vyzval ji Pán, a když si Lída opět připravila moč na krajíček, hlasitě jí od
pěti pomalu odpočítal okamžik jejího výstřiku.
Nahá Lída zase začala okamžitě močit a postupně se před Pánem úplně vymočila.
„Tak vidíš, že ti to šlo…“ pochválil ji Pán a vybídl ji, aby se před ním ještě zcela vykapala.
„Už jsi prázdná?“ zeptal se jí potom Pán přísně.
„Myslím, že ano…“ řekla Lída.
Pán jí odtáhl sklenici s močí od rozkroku a postavil ji rovněž na sekretář vedle té první.
„Tys tam toho zase měla…“ prohlásil, když viděl, že jsou obě sklenice skoro stejně plné.
„Ale když jsem to musela utnout poprvé, stálo mně to opravdu velké sebepřemáhání…“ pravila nato Lída.
„Pokud vím, na menším nebo větším sebepřemáhání a sebezapření je založeno všechno, co spolu děláme…“ řekl
Pán a optal se „čím víc bys mi ještě chtěla prokázat svou úplnou oddanost?“
„Snad po mně nebudete chtít, aby před vámi vyprazdňovala i stolici…“ prohlásila vystrašeně Lída.
„Teď to v úmyslu nemám, ale časem k tomu asi taky dojde…“ odpověděl zamyšleně Pán.
„Já se ale budu příšerně stydět…“ zachvěla se Lída, „a nevím, jestli se mi to před vámi vůbec povede… to je tak
intimní věc…“
„Jsi otrokyně?“ zeptal se Lídy doslova výhrůžně Pán.
„Ano…“ hlesla Lída.
„Tak o tom nebudeme vůbec diskutovat… když tak tě strašně potrestám…“ řekl Pán věcně.
Nahá Lída se při představě, co všechno ji s Pánem ještě čeká, opět viditelně zachvěla.
„Připaž a lehni si zase na stůl!“ poručil jí Pán vzápětí.
Lída připažila a lehla si poslušně na stůl, roztáhla nohy a napnula ruce do vzpažení za hlavu.
Pán si vzal vatový tamponek, otřel Lídě přirození od zbytků moči, pak jí pečlivě promazal poštěváček a okolí
lubrikačním krémem a přísně jí zavelel „Pozor!“
Lída bleskově napnula svaly zadnice a oddaně se vypnula. Pán ji tentokrát ponechal vypnutou v absolutním klidu
jen asi minutu, protože její vzrušení dostatečně pokleslo již během přerušovaného močení, poslušně roztažená Lída
jen pravidelně dýchala a občas sebou na stole mimovolně škubla.
Pán přistoupil, rozevřel jí rodidla a s uspokojením zjistil, že je v nich zase jen hezky růžová. Hezky ji pohladil,
položil jí ruku na vypnuté břicho, sjel jí pomalu rukou do rozkroku, pohlédl jí do očí, nahmátl jí poštěváček a začal
ji na něm dráždit. Lída se pohodlně uvolnila a se široce otevřenýma očima upřenýma vzhůru se začala poddávat
dráždění, uvolněně dýchala pootevřenými ústy, jen občas sebou mimovolně škubla. Její vzrušení pomalu narůstalo,
tím spíš, že ji Pán tu a tam přidražďoval volnou rukou prsní bradavky; za chvíli začala před Pánem své stoupající
rozdráždění vědomě zdůrazňovat, zesilovala své přirozené sexuální reakce a roztahovala před ním pořád víc nohy.
„Mně se to od vás tak strašně líbí…“ hlesla najednou.
„Uvidíme, co budeš říkat za pár měsíců… nebo let…“ řekl Pán věcně.
„Vy jste takový jemný a citlivý…“ pravila roztažená Lída, „to bych jinde určitě neměla…“ a vzrušeně se pod jeho
prsty prohnula, „já to od vás budu chtít i za dvacet let…“
„To už mi ale bude sedmdesát…“ usmál se Pán.
„Prstíčkem hýbat snad ještě dokážete…“ vydechla Lída.
„Pokud tady ještě vůbec budu…“
„Nebojte se, já se o vás budu hezky starat…“ řekla Lída, „vždyť si tak rozumíme i ve všem ostatním…“
„Podívej se zase doleva… na obraz…“ vybídl ji Pán za chvíli.
Lída poslušně otočila oči na obraz.
„Teď zase na to tvoje čurání na sekretáři…“ přikázal jí Pán vzápětí a Lída otočila pohled nahoru na sekretář.
„Dýchej přitom břichem!“ rozkázal jí potom Pán.
A Lída začala usilovně napínat a uvolňovat břicho s pohledem upřeným na sklenici s vlastní močí a přišlo jí to
nesmírně perversní.
„Přidražďuj si přitom bradavky!“ poručil jí Pán, který si všiml, že jí opět začínají ochabovat, a dál jí rychle třel
prsty poštěváček.
Lída si začala poslušně mnout mezi prsty bradavky svých krásných velkých prsů, přitom se stále dívala na vlastní
moč a dýchala naplno břichem.
„Ty jsi nádherná otrokyně…“ pochválil ji Pán.
„Jen vaše otrokyně…“ hlesla Lída.
„Víš co? Ještě rychle otevírej a zavírej pusu, ať vidím, že jsi mi skutečně naprosto oddaná…“ vyzval ji Pán.
Lída začala navíc rychle otevírat a zavírat ústa, přitom se pořád dívala na svou moč, dýchala břichem a dráždila si
rukama prsní bradavky. Pán jí dál usilovně kmital prsty přes poštěváček.
Nahá Lída se zanedlouho začala stoupajícím vzrušením viditelně škubat.
„Přestaň, dívej se zase upřeně vzhůru a rozpaž!“ poručil jí Pán najednou.
Lída oddaně otočila pohled vzhůru, přestala dýchat břichem, zavřela pusu a rozpažila ruce.
„No, napni je zase až po špičky prstů a hmitej s nima!“ vybídl ji Pán přísně.
Když Lída začala poslušně hmitat napjatýma rukama, Pán jí poručil „A zároveň natahuj nohy dopředu a zase je
ohýbej zpátky!“
Lída začala současně napínat nohy před sebe a ohýbat zpět, ale hmitání rukama a současné napínání a ohýbání
nohou jí opět razantně zpomalovalo a postupně sráželo rozkoš. Pán jí přitom dál usilovně dráždil poštěváček a chvíli
sledoval, jak před ním nahá Lída poslušně cvičí rukama a nohama na stole.
Potom jí poručil„A teď předpaž ruce nad sebe a pomalu roztahuj a zase přitahuj nohy k sobě!“
Nahá Lída předpažila ruce vzhůru a pomalu roztahovala a přitahovala nohy. Její vzrušení však už rychle klesalo,
přestože jí Pán pořád intensivně mnul prsty poštěváček.
„Jsi ještě vzrušená?“ zeptal se jí po chvíli Pán.
„Už moc ne…“ prohlásila Lída zkroušeně a stále s předpaženýma rukama roztahovala a přitahovala nohy.
„Přestaň!“ vyzval ji za chvilku Pán, „a zase se přede mnou hezky napni!“
Lída se před ním znova vypnula do základní posice a Pán začal postupně a rafinovaně zvolna zrychlovat její
dráždění. Zanedlouho se nahá Lída začala znova cukat stoupající rozkoší.
„Podívej se na mně a začni rychle přirážet celou dolní půlkou těla!“ nařídil jí najednou přísně Pán.
Lída začala s očima upřenýma na Pána poslušně přirážet rozkrokem, břichem, boky i stehny.
„Zrychli a přirážej skutečně ze všech sil … naplno!“ poručil jí rázně Pán a současně vystupňoval její dráždění.
Nahá Lída začala před Pánem na stole vášnivě přirážet dolní půlkou těla, a její vzrušení dál viditelně stoupalo.
Pán ale za chvilku uprostřed jejího nejprudšího přirážení náhle utnul dráždění, odstoupil a přísně sledoval, zda Lída
a dál ze všech sil přiráží, což bylo pro ni po nečekaném přerušení dráždění psychicky velmi náročné a namáhavé.
Lídu to ovšem kupodivu vzrušovalo, takže Pán počkal, že se její rozkoš ještě vystupňuje, potom rázným povelem
její přirážení přerušil a zatímco ji intensivně dráždil poštěváček, pozoroval, jak se usilovně snaží své vzrušení dál
stupňovat. Najednou na něho Lída významně pohlédla a mile se na něho usmála…
Pán ještě chvíli Lídu dráždil a pak jí přikázal „Kmitej zase zorničkami očí napravo a nalevo!“
Lída začala poslušně kmitat očima rychle ze strany na stranu.
„A teď koulej očima!“ vyzval ji za několik okamžiků Pán.
Nahá Lída začala během intensivního dráždění poštěváčku Pánem ze všech sil koulet očima, až pomalu ztrácela
rovnováhu a její vzrušení začalo opět pomalu klesat.
„Teď kmitej rychle zorničkami nahoru a dolů!“ poručil jí Pán vzápětí.
Lída kmitala poslušně očima nahoru a dolů, od horního rámu dveří vzadu za sebou až po Pánovu ruku, kterou ji
dráždil. Pán ji ale za chvilku vyzval „Přirážej si k tomu rozkrokem!“
Lída začala během kmitání očima dozadu a dopředu před sebe usilovně přirážet rozkrokem, její rozkoš však
klesala ještě rychleji.
„Přestaň kmitat očima, dívej se nahoru a soustřeď se, začni nahlas počítat přírazy a každý čtvrtý vynechávej!“
přikázal jí neúprosně Pán. Již docela rozdrážděná Lída se soustředila a začala během dráždění a rychlého přirážení
přírazy hlasitě počítat, každý čtvrtý poslušně vynechala a místo něho s oddaně vypnutým rozkrokem úplně strnula.
„Přestaň počítat a otevři dokořán pusu!“ zavelel jí zakrátko přísně Pán.
Lída během přirážení otevřela úplně ústa, a protože ji přirážení začínalo namáhat, usilovně dýchala.
Pán se nad ni naklonil a zkontroloval, že ji je dobře vidět až do krku a vzápětí jí stroze poručil „Zataj dech!“
Nahá Lída uprostřed rychlého přirážení navíc poslušně zatajila dech.
Pán ji chvilku upřeně pozoroval a pak jí poručil „Vyplázni jazyk a udělej ááááá…“
Lída poslušně vyplázla jazyk a udělala „ááááá…“, ale její rozkoš znova výrazně poklesla.
„Ještě jednou!“ vyzval ji Pán, a když Lída opět poslechla, pravil „Hezké… a teď se vydýchej!“
Nahá Lída začala uprostřed soustavného přirážení rozkrokem hlasitě zhluboka dýchat a Pán jí dál rychle dráždil
prsty poštěváček. Když se vydýchala, Pán ji rázně vyzval „Přestaň přirážet, nadzdvihni se, podívej se na mně a začni
s dokořán otevřenou pusou kroužit rozkrokem!“
Lídino vzrušení se už skoro vytratilo, ale oddaně se nadzvedla rozkrok nad stůl, upřela oči na Pána a začala před
ním opisovat rozkrokem ve vzduchu stále větší kruhy. Zakrátko ji to začalo docela vyčerpávat, takže se kruhy
postupně měnily v široké elipsy.
Pánovi se ale s úplně otevřenou pusou nesmírně líbila, pohled na krásnou mladou nahou ženu kroužící před ním
s úplně otevřenými ústy a vyceněným přirozením oddaně rozkrokem, mu přišel nesmírně vzrušující a ztvrdnul mu
penis; nechal proto Lídu kroužit vzepnutým rozkrokem nad stolem velice dlouho a snažil se jí přitom dráždit prsty
poštěváček, teprve když začala Lída námahou široce otevřenou pusou hlasitě dýchat a třeštit námahou oči, vyzval ji,
aby se opět spustila rozkrokem na stůl.
Když Lída vysíleně padla rozkrokem na stůl, pohlédla s úlevou na Pána, ale pusu nechala otevřenou dokořán.
„Škoda, že mi nemůžeš s tou otevřenou pusou říct, jak ses tam nahoře s tím zdviženým rozkrokem cítila…“ řekl
Pán, „už jsem zase viditelně vzrušený, podívej!“
Lída zvedla hlavu, a když pohlédla Pánovi do rozkroku, pokusila se s otevřenou pusou o úsměv.
Pán zrychlil její dráždění, a když se Lída opět náležitě pohlavně vzrušila, řekl „Tak si ještě s tou otevřenou pusou
trochu zacvič… předpaž a kmitej nohama od sebe a k sobě!“
Lída odevzdaně předpažila a začala na stole před Pánem rychle kmitat nohama k sobě a od sebe.
„Mávej rukama a zpomaluj to kmitání nohama!“ poručil jí Pán za chvilku a dál ji dráždil klitoris.
Lída mávala nahoru předpaženýma rukama a snažila se zpomalovat kmitání roztaženýma nohama, ale moc jí to
nešlo, protože to byl úplně jiný rytmus. Musela na to tedy začít intensivně myslet, což její vzrušení dále snižovalo.
„Napni ty ruce pořádně a nakresli ve vzduchu čtverec, pak trojúhelník a potom jimi dělej co největší kruhy!“
Lída začala kreslit rukama ve vzduchu, ale Pán na ni vykřikl „A co ty nohy? Pořád to kmitání hezky zpomaluj!“
Lídě to ale zase moc nešlo, takže vzápětí upřela na Pána provinilý pohled.
„Koukám, že už jsi asi unavená, budu ti muset za chvilku postavit na pořádného smrťáka…“ pravil Pán, „tak teď
přitáhni ty nohy úplně k sobě, ale tak, ať ti pořád můžu na poštěváček…“
Nahá Lída přitáhla v kolenou ohnuté nohy k sobě a dál kreslila rukama do vzduchu čtverce a další různé obrazce,
zatímco Pán jí pořád usilovně mnul poštěváček.
„Teď zkus rychle zatínat pěsti za hlavou, zvedni nohy a napni je chodidly nahoru!“
Lída zapažila ruce za hlavu a rychle svírala a napínala prsty, zvedla nohy a napnula je chodidly kolmo nahoru.
„Napni je až po špičky!“ napomenul ji Pán.
Když nahá Lída poslechla, Pán jí poručil „A teď ty nohy střídavě napínej rovně před sebe a zase kolmo vzhůru!“
Nahá Lída začala se stále dokořán otevřenými ústy házet napnutýma nohama před sebe a vzhůru, a přitom rychle
svírala pěsti; její břišní svaly však začaly rychle ochabovat, takže za chvíli už je sotva udržena napnuté nad stolem;
veškerá její pohlavní rozkoš už se dávno vytratila.
Pán to samozřejmě viděl a tak jí přikázal, aby přestala cvičit, vrátila si opět do základní posice a zavřela pusu.
„Nebolí tě pusa, když jsi ji měla tak dlouho úplně otevřenou?“ zeptal se pak Lídy, zatímco ji dále třel poštěváček.
„Ne, to mně spíš vadilo to dlouhé kroužení…“ vydechla poslušně roztažená Lída.
„Ale bylas přitom úžasně krásná… a bylo to nesmírně vzrušující…“ vydechl nadšeně Pán.
„No, od toho mně máte…“ hlesla Lída, otočila pohled vzhůru nad sebe a začala se podávat svému znova
stoupajícímu pohlavnímu vzrušení.
Když se Lída znova zřetelně vydráždila, Pán ji vyzval, aby si ještě rozdráždila prsní bradavky.
Lída upřela oči opět na Pána, začala si oběma rukama dráždit bradavky a její vzrušení už zase hezky stoupalo.
Pán jí najednou poručil „A teď začni přirážet celým tělem!“
Nahá Lída začala před Pánem na stole vášnivě přirážet celým nahým tělem, aspoň si to myslela.
Pán ji ale vyvedl z omylu: „To ti musí nadskakovat i hlava a chodidla!“
Lída tedy začala poslušně nadskakovat i hlavou a snažila se při každém přírazu zvedat i chodidla, bylo to ovšem
krajně namáhavé.
„A musíš mít přitom i široce otevřené oči… aby ti v nich byla vidět rozkoš!“ vyzval ji přísně Pán.
Nahá Lída tedy otevřela úplně oči a otočila je na Pána a dál celým nahým tělem mohutně přirážela tak, že Pán
opět sotva stačil udržet prsty ruky na jejím poštěváčku.
„Až ti za chvilku zavelím Teď!, musíš bleskově rozhodit nohy do maxima, vzepnout se v rozkroku a na několik
okamžiků úplně znehybnět!“
Lída sebou před Pánem na stole házela jako divá, že ji Pán musel skutečně na pár okamžiků přestat dráždit, její
pohlavní vzrušení ovšem samozřejmě opět rychle klesalo.
„Teď!“ vykřikl najednou rázně Pán.
Nahá Lída přestala přirážet, bleskově rozhodila nohy, vypnula rozkrok vstříc Pánovi a na několik okamžiků úplně
znehybněla. Pán ji okamžitě začal znova dráždit na poštěváčku.
„Líbilo se ti to?“ zeptal se jí Pán.
„Jsem otrokyně, takže na tom nezáleží…“ vydechla Lída, „ale je to skutečně rafinované…“
„A chceš být ještě otrokyně?“
„Samozřejmě…“ hlesla Lída poddávající se celým tělem znova stoupajícímu vzrušení, „a chci, abyste mně brzo
vycvičil a pak mne mučil…“
Když sebou Lída opět začala škubat silným vzrušením, Pán jí najednou rázně poručil „Vzepni se do mostu!“
Lída se rychle zapřela rukama a chodidly o stůl, poslušně vyhodila před Pánem nahé tělo do mostu, spustila hlavu
bezvládně dolů a zírala otevřenýma očima za sebe.
Pán ji přestal na okamžik dráždit, rozevřel jí rukama stydké pysky úplně od sebe a zkontroloval zabarvení jejích
rodidel. Když uviděl, že už je má opět hezky červená, zase jí rodidla zavřel a začal ji vzepnutou v mostu znova
rychle dráždit na poštěváčku.
Vzápětí jí přikázal „Odříkej hlasitě násobilku sedmi!“ a nahá Lída hlasitě počítala.
Když dopočítala, Pán se jí přísně zeptal „Kdo složil Slovanské tance?“
„Antonín Dvořák…“ hlesla vzepnutá Lída.
„A Malou noční hudbu?“
„Mozart…“ vydechla Lída.
„Celým jménem!“
„Wolfgang Amadeus Mozart…“ řekla poslušně Lída.
„A kdo napsal Mou vlast?“
„Bedřich Smetana…“ vyhrkla vzepnutá Lída, kterou Pán v mostu stále dráždil na poštěváčku.
„Třikrát osmdesát tři!“
Vzepnutá Lída chvilku v duchu počítala a pak vydechla „Dvě stě čtyřicet devět…“
„A šedesát tři bez dvaceti pěti?“
Lída zase chvilku mlčela a pak vyhrkla „třicet osm…“
„Tak pojď zase dolů, ty moje chytrá otrokyňko…“ pochválil ji Pán, pomohl jí volnou rukou spustit se dolů a
zrychlil dráždění jejího poštěváčku.
„Proč mi dáváte tak lehké otázky?“ zeptala se ho vzápětí poslušně roztažená Lída.
„Přece po tobě nemůžu chtít, abys rozdrážděná řešila v mostu zpaměti kvadratické rovnice…“
„To bych neuměla ani nerozdrážděná…“ hlesla Lída.
„Ale jestli chceš něco těžšího, můžeš příště řešit třeba trojčlenku…“ navrhl Lídě Pán.
„Tak to bych zkusit mohla…“ prohlásila už zase docela vzrušená Lída a zmlkla.
„Radši kup zase na něco pořádného lístky…“ pravil Pán věcně, „a teď se zase soustřeď na své vzrušení…“
Když se Lída pořádně rozdráždila, vyzval ji najednou Pán „Zvedni nohy!“
Lída poslušně vyhodila nohy kolmo vzhůru, Pán jí je zespoda podepřel pod koleny a poručil jí, aby zase viditelně
hýbala vypnutým konečníkem. Lída začala během dráždění na poštěváčku poslušně stahovat svěrač.
„Hodná otrokyňka…“ pochválil ji zase Pán a strčil jí ruku hluboko do pochvy.
„A teď dej kolena až pod bradu a pokus se zahýbat pochvou!“
To ovšem bylo vzhledem k mohutnému roztažení nohou pro Lídu poměrně obtížné, takže se jí to příliš nedařilo,
aspoň Pán žádný pohyb jejích poševních svalů necítil.
„Budeme to muset často trénovat…“ prohlásil suše.
„Když ono je to s těma roztaženýma nohama strašně těžké…“ vydechla nešťastně Lída, „to víte, že bych vám
ráda vyhověla….“
„Tak dej nožičky zase dolů…“ vyzval ji Pán a začal jí zase rychle třít prsty poštěváček.
Jakmile se Lída opět silně rozdráždila, Pán pravil„A teď budeš na povel zase úplně tlumit své sexuální reakce a na
další povel je stupňovat do maxima, pak je opět úplně utlumíš, zase je vystupňuješ a tak pořád dokola…“
„Ano…“ bezmocně hlesla nahá Lída uprostřed intensivního dráždění.
„Teď je nejdřív na povel úplně utlumíš, téměř znehybníš, zavřeš pusu a budeš dýchat nosem…“ pokračoval Pán,
„na další povel je zase okamžitě vystupňuješ do maxima, jakoby na tebe přicházela extase, ano?“
Lída poslušně přikývla, ale dál se s pootevřenými ústy viditelně poddávala dráždění a své rozkoši.
Pán ji ještě chvilku dráždil mezi nohama i na bradavkách a pak náhle vykřikl „Utlum se!“
Lída zavřela pusu a s očima upřenýma na Pána se celá naprosto nehybná dál poddávala své rozkoši.
Pán ji chvilku pozoroval a pak jí náhle zavelel „Otevři pusu a svíjej se naplno!“
Lída bleskově otevřela pusu a začala se před Pánem na stole celým tělem svíjet prudkou rozkoší.
„Můžeš přitom i křičet!“ vybídl ji Pán a dál ji rychle dráždil.
Nahá Lída uprostřed vášnivých reakcí celého těla místo toho polkla.
Pán za chvíli opět vykřikl „Utlum se!“
Lída opět zavřela pusu, téměř znehybněla a zřetelně se třásla vzrušením.
„Svíjej se!“ zvolal zakrátko přísně Pán.
Nahá Lída rozdrážděně vykřikla „Jsem vaše!“ a znova se začala před Pánem na stole celým nahým tělem
vzrušeně svíjet a s otevřenou pusou nadskakovat rozkrokem vzhůru.
„Utlum se!“ zavelel Pán potřetí.
Lída zavřela pusu, ztlumila dech a znova skoro znehybněla, jen se celá bezděčně třásla.
Pán jí volnou rukou rozdráždil úplně bradavky, a když jí opět efektně trčely vzhůru, vykřikl „Svíjej se!“
Lída se začala před Pánem celým tělem divoce svíjet, vztyčené bradavky se jí přitom zřetelně třásly, hlasitě
sténala a občas křičela „Vemte si mě!“, vzápětí „Mučte mě!“
Pán ji ještě chvíli nechal rozdrážděně svíjet, a pak ji hlasitě vyzval „Uklidni se! Byla jsi zase skvělá…“
„Ale mně to opravdu vzrušovalo…“ zachvěla se Lída, „ty výkřiky ke konci jsem myslela skoro vážně…“
Pán ji něžně pohladil po vypnutém bříšku a řekl „Já pořád víc vidím, že jsi vynikající otrokyně…“
„Chci být jenom vaše otrokyně…“ hlesla spokojeně Lída a roztáhla se před Pánem do maxima.
Pán ji dál intensivně dráždil na poštěváčku a její vzrušení rychle vzrůstalo. Za chvíli se změnilo ze silného na
mohutné a nahým tělem jí začaly stále častěji probíhat silné mimovolní stahy prudkého pohlavního rozdráždění.
Lída začala ve více méně pravidelných intervalech vypínat nahé tělo vstříc Pánovi a dávala mu jasně najevo silné
mimovolní křeče, trhavými pohyby mu vzpínala vstříc svůj rozdrážděný podbřišek a snažila se mu vzepnout úplně
celá, občas před ním na zlomek vteřiny znehybněla a přitom hlasitě vykřikla…
Lídino vydráždění rychle stoupalo a postupně se začalo blížit k předorgastické extasi. Lída navíc všechny své
sexuální reakce poslušně vystupňovala a zatím co Pán ji intensivně mnul poštěváček, začala před ním nadzvedávat
úplně rozevřený rozkrok vzhůru.
Pán jí ve snaze prodloužit tuto krajně vzrušující dobu mohutného rozdráždění náhle rozkázal, aby se před ním na
stole opět vzepnula do mostu. Nahá Lída se bleskově zapřela rukama i nohama o stůl a okamžitě se oddaně vzepnula
celým nahým tělem před Pánem na stole do mostu.
„Nepřestávejte už!“ vykřikla v mostu vzepnutá Lída s břichem vypnutým do výšky.
„To si ještě rozmyslím…“ prohlásil významně Pán.
„Ne… prosím!“ vykřikla krajně rozdrážděná Lída.
„Neboj se, moje krásná otrokyňko… a pojď zase dolů…“ řekl Pán, pomohl Lídě spustit se zpět na stůl a opět
rázně vystupňoval její dráždění.
„V okamžiku začátku extase hlasitě vykřikneš „Už budu hotová!“, položíš ruce bezbranně podél hlavy a pak se
budeš ze všech sil snažit si tu extasi co nejdéle prodlužovat…“
„Ano pane…“ hlesla Lída, „pokusím se…“ a začala krajním vzrušením rozdrážděně nadskakovat rozkrokem
vzhůru, najednou prudce rozhodila nohy, úplně otevřela pusu a začala se před Pánem na stole bezmocně svíjet.
Za pár okamžiků prudce trhla celým tělem, upřela pohled oddaně na Pána, nahlas vykřikla „Už budu!“, položila
ruce dlaněmi vzhůru vedle hlavy, nadechla se, jediným rázným pohybem vzepnula rozkrok nahoru a snažila se ze
všech sil prodloužit svou předorgastickou extasi. Zdůraznit Pánovi spouštěcí bod orgasmu a jeho překonání se jí
zase moc nepodařilo, ale trošku si prodloužit svou předorgastickou extasi ano, jak jí potom Pán řekl, tak asi o
vteřinku; jen díky tomu zatím upustil od jejího přísného potrestání.
Nicméně za okamžik Lída mohutně škubla celým nahým tělem v prvním obrovském orgastickém stahu, který jí
byl zase dobře vidět nejen na prudkém škubnutí vypnutého rozkroku, břicha a podbřišku, ale i ve výrazu její tváře,
nádherně zkřivené nesmírnou rozkoší, na zřetelném škubnutí jejích úplně rozevřených stehen a nohou až po lýtka a
chodidla, dokonce přitom viditelně trhla hlavou, pažemi a jak Pán stačil postřehnout, zřetelně se jí zachvěly i
konečky prstů rukou a bradavky prsů. Nahá Lída přitom oddaně hleděla přímo do Pánových přísných očí.
Lída se pak před Pánem divoce svíjela na stole v mohutných orgastických stazích, a zatímco Pán jí dále ze všech
sil dráždil poštěváček, Lída nádherně pracovala celým tělem a hlasitě křičela „Jsem vaše…“, „Vemte si mě!“
Po odeznění Lídiných nejprudších úvodních orgastických stahů Pán ukončil dráždění jejího poštěváčku, ale Lída
sebou ještě dlouho s očima na Pána mohutně cukala a z rodidel jí stříkala milostná rosa…
Lída se před Pánem na stole s pohledem upřeným oddaně na něho ještě dlouho škubala, nahým tělem jí proběhlo
aspoň dvacet dobře viditelných stahů a Pán ji přitom pořád hladil po břiše. Když se Lída přece jen trochu zklidnila,
vydechla „Takovou rozkoš jsem snad ještě nikdy nezažila… jenom s vámi… holt to se mnou umíte…“
Pán ji něžně políbil mezi mokré stydké pysky, což její stahy samozřejmě znova zesílilo.
„Jste na mně strašně hodný… udělám pro vás cokoli…“ vydechla docukávající Lída.
„Zato ty máš pořád potíže s tím spouštěcím bodem…“ pravil přísně Pán, „pokud se do příště nevylepšíš, budu tě
muset exemplárně potrestat…“
„Jak?“ znova sebou cukla Lída.
„Zřejmě tě nahou sešlehám březovou metlou…“ řekl stroze Pán a nahá Lída sebou opět vzrušeně škubla.
Pán řekl „teď bys potřebovala to kafe…“ a vstal, sáhl do psacího stolu pro staré dřevěné pravítko, přikázal Lídě
„Vzpaž hřbety rukou nahoru a roztáhni úplně nohy!“, položil jí pravítko přes vzpažené ruce, nalil do obou skleniček
po okraj minerálku a obě postavil na pravítko.
„Běda, když najdu na zemi kapičku…“ pohrozil poslušně roztažené Lídě, zapálil si cigaretu a odešel do kuchyně
udělat jí kávu. Za chvíli přišel a přinesl voňavou kávu, položil ji na stolek, sundal Lídě z rukou pravítko a řekl
„Káva je ještě horká, ale potáhnout si z cigarety chceš, ne?“
Lída přikývla a Pán jí podal zbytek cigarety.
***
Cigarety už moc nezbývalo, takže Lída si třikrát lačně potáhla a vrátila oharek Pánovi, aby ho típnul.
Pán típnul cigaretu a začal roztažené Lídě promazávat poštěváček lubrikačním krémem. Zatímco jí ho pečlivě
promazával, prohodil jakoby mimochodem „Víš o tom, že jsi už málem vyrovnala svůj rekord?“
„Já žasnu…“ škubla sebou Lída.
„Dneska večer ho určitě překonáš…“ řekl Pán věcně.
„To snad je možné opravdu jednom s vámi…“ vydechla Lída odevzdaně, „s vámi mi to prostě nějak funguje…“
Když Pán poslušně roztažené Lídě důkladně promazal poštěváček, odstoupil a přísně jí zavelel „Pozor!“
Lída bleskově sevřela zadnici, vypnula rozkrok a Pán ji nechal asi dvě minuty nehybně ležet v absolutním klidu.
Teprve teď si Lída pořádně uvědomila, že už byla dneska večer sedmkrát hotová, aniž by se o to musela nějak
zvlášť snažit nebo to na ní, zejména na jejím poštěváčku, zanechalo sebemenší následky. Přišlo jí, že by mohla
takhle stříkat donekonečna; zřejmě je to tím, že jí Pán pokaždé tak rafinovaně napíná sexuální aparát, který je pak
rád, že může vůbec vystříknout a uvolnit se. Navíc ty stále úplně roztažené nohy a nadzdvižený rozkrok, to ztěžuje
jeho prokrvování a tím jí podstatně prodlužuje rozkoš; doma nic takového nedělala, prostě se jen rychle vydráždila a
pak jednoduše vystříkla. To můj Pán se jinak stará, abych měla dokonalý požitek…
Pán jí najednou znova rázně zavelel „Pozor!“, protože se mezitím, aniž by si to uvědomila, úplně uvolnila. Ovšem
Pán jí vzápětí zase zavelel „Pohov!“, pak zase „Pozor!“ a zatímco oba tyto povely dál rychle střídal, nahá Lída se
před ním na stole poslušně napínala a zase uvolňovala. Nakonec Pán nechal nahou Lídu opět chvilku vypnutou
v Pozoru, a pak jí přikázal „Roztáhni nohy do maxima a dýchej břichem!“
Nahá Lída rozhodila nohy, otevřela pusu, začala zhluboka dýchat a přitom před Pánem napínala a uvolňovala
poslušně vypnuté břicho.
„Přilož si prsty obou rukou na ramena a vypni se!“ zavelel jí Pán vzápětí.
Lída si přiložila prsty rukou na ramena a s očima upřenýma do stropu odevzdaně znehybněla.
„Sjížděj si prsty pomalu po krku na hrudník… nad prsa a pak se začni nad nimi smyslně hladit!“
Lída si poslušně přejela prsty po krku na hrudník a začala si po něm dráždivě vypnutá přejíždět rukama; jemně,
ale důrazně si přitom občas zajížděla do podpažních jamek a pomalu se sunula špičkami prstů rukou nad prsa.
Když se přiblížila až k nim, Pán jí přísně upozornil „Na dvorce a bradavky až s mým výslovným souhlasem!“
Nahá Lída si proto přejížděla prsty jen po obvodu prsů kolem dvorců a vleže před Pánem stále roztahovala nohy
do maxima, mezitím si podle jeho pokynů občas sjela prsty přes břicho a slabinami na stehna až ke kolenům a zase
zpět, ale bedlivě se vyhýbala prsním bradavkám a přirození; často se však přibližovala prsty do jejich bezprostřední
blízkosti až na kraje dvorců a pomalu a rafinovaně si projížděla slabinami kolem zduřelých velkých pysků…
Jak si přejížděla prsty těsně kolem prsů, vztyčily se jí vzrušením úplně bradavky. Když to Pán uviděl, pravil s
úsměvem „Teď se už konečně můžeš dotknout dvorců… a pak i bradavek… “
Lída si vzrušeně pohladila bradavky a potom si podle pokynů Pána pomalu přejížděla prsty postupně přes břicho,
boky a slabiny kolem rozkroku na stehna, pak zase zpět na břicho, a opět se přísně vyhýbala doteku na své přirození;
přitom se před ním poslušně vypínala a hleděla nehybně vzhůru…
Teprve když se Lída vnitřně pohlavně vzrušila a začínala se netrpělivě třást, jí Pán klidně řekl „Tak už si na ni
sáhni… ale nejdřív si několikrát hezky pohlaď stydké pysky, pak si jednou rukou úplně rozevři přirození a druhou si
připrav nad poštěváček do chloupků…“
Zjevně vzrušená Lída si párkrát odevzdaně pohladila na pyscích, pak si poslušně rozevřela rodidla, druhou si
připravila nad poštěváček, vypnula se a upřela nedočkavě pohled vzhůru.
„Připrav se!“ zavelel jí vzápětí Pán a Lída si přitiskla prsty na klitoris.
Za několik okamžiků jí Pán náhle zavelel „Teď!“
Lída si začala okamžitě dráždit na poštěváčku, pohlédla oddaně na Pána, celá se viditelně uvolnila a začala se
naplno poddávat svému pozvolna stoupajícímu pohlavnímu vzrušení.
Pán se Lídě krátce zadíval do poslušně rozevřených rodidel a pak jí poručil, aby hodila ruku za hlavu.
„To bylo ale od vás zase rafinované…“ vydechla Lída ulehčeně, když hodila ruku za hlavu a vypnula prsy.
„Líbilo se ti to?“ zeptal se Pán.
„Kdybyste to hodně dlouho prodlužoval a občas se mně tam ještě dotknul, možná že bych dokonce vystříkla…“
řekla rychle onanující Lída
„Můžeme to někdy zkusit…“ prohlásil Pán.
„Možná byste se mně ani dotknout nemusel…“ vydechla Lída, široce otevřela oči a dívala se upřeně nad sebe do
stropu. Občas jí projel celým tělem dobře patrný mimovolní stah.
Lída se úplně uvolnila a opět reagovala naprosto přirozeně, její vzrušení rychle rostlo, zanedlouho pootevřela ústa
a začala vzrušeně dýchat, a každou chvíli poroztáhla nohy, aby dala Pánovi najevo, jak její sexuální rozkoš vzrůstá.
Když se zřetelně rozdráždila, začala své vzrušení dávat pozorně přihlížejícímu Pánovi jasně znát celým tělem,
vypínala před ním břicho, přidražďovala si prsní bradavky, aby jí trčely úplně vzhůru a cukala rozevřenými stehny.
„Zakoulej zase očima!“ vyzval ji náhle Pán.
Lída poslušně začala koulet zorničkami očí, až ztrácela na stole rovnováhu, ovšem dál odevzdaně onanovala.
„Podívej se na můj psací stůl!“ poručil jí Pán vzápětí.
Lída se snažila podívat na Pánův psací stůl, ale musela přitom nadzdvihnout hlavu; Pánovi se to ale zalíbilo a tak
jí nařídil, aby pak se zdviženou hlavou nehybně pozorovala vlastní ruku, kterou si rychle kmitala přes poštěváček.
„Podívej se na mně a otevři pusu!“ přikázal Pán onanující Lídě po chvilce.
Lída otevřela ústa dokořán, začala vzrušeně dýchat a přitom si s pohledem na Pána intensivně mnula klitoris.
„Teď tu pusu zase rychle zavírej a otevírej!“ zavelel Pán za chvíli Lídě.
Lída samozřejmě uposlechla, ale její vzrušení začalo opět klesat.
„Přidražďuj si přitom bradavky!“ vyzval ji Pán.
Nahá Lída rychle otevírala a zavírala pusu, intensivně před Pánem rozevřená na stole onanovala a přitom si prsty
volné ruky dráždila bradavky. Když se jí znova hezky vztyčily a Lída opět napnula volnou ruku nad hlavu, Pán řekl
„Přestaň otvírat a zavírat pusinku a místo toho rychle roztahuj a přitahuj nohy!“
Lída opět poslechla a začala během usilovné onanie rychle rozevírat nohy a přitahovat je k sobě.
„Teď je napni obě až po špičky nahoru!“
Lída napnula nohy vzhůru, ale její rozkoš už skoro opadla.
„Párkrát s nimi zakmitej a můžeš je zase spustit dolů…“ pravil Pán, a když Lída vrátila nohy do původní posice,
pohladil ji po vlasech a nechal ji chvilku v klidu onanovat. Lídino vzrušení začalo opět stoupat…
„Pozor!“ zavelel jí najednou rázně Pán.
Nahá Lída se bleskově vypnula a s očima upřenýma vzhůru si dál třela poštěváček.
„Roztáhni si úplně kundičku!“ poručil jí Pán vzápětí.
Onanující Lída hodila volnou ruku dolů a poslušně si před Pánem prsty široce roztáhla stydké pysky.
Pán se jí sklonil k rozkroku a chvíli si se zájmem zblízka prohlížel její už jasně červená a vlhká rodidla, zatímco
jinak nehybná Lída, vypnutá před ním v Pozoru stále usilovně onanovala. Po silném roztažení stydkých pysků se jí
na hrázce vytvořila kapička milostné rosy, která jí zakrátko ukápla dolů na stůl.
„Jsi tam moc hezká…“ pravil Pán, „dej si ruku zase za hlavu a uvolni se!“
Lída si dál intensivně třela poštěváček a její rozdráždění evidentně vzrůstalo.
„Napni pravé stehno!“ poručil jí za chvilku Pán.
Nahá Lída poslušně napnula pravé stehno a dál rychle onanovala.
„Uvolni ho a napni svaly v levé paži!“ vyzval ji Pán za moment.
Lída napnula levou paži na ruce za hlavou a přitom mimovolně vypnula rozkrok.
„To ti docela sluší… ta napnutá paže i ta vyceněná kundička… jsi hezká…“ řekl Pán uznale, „tak teď se pokus
napnout krk!“
Onanující Lída poslušně napnula krk a tím pozvedla i hlavu.
„Teď vypadáš, jakoby ses chtěla na něco podívat…“ řekl Pán, „vidíš třeba, jak ti pořád hezky stojí bradavky?“
„Ano, zatím mi stojí…“ vydechla Lída uprostřed onanie, „doufám, že se vám tak líbím…“
„Já jen, že bys teď mohla zkusit napnout pravý prs…“ poručil jí Pán.
Ale to se Lídě nedařilo, aspoň Pán nic nepostřehl, takže prohlásil „Budeš to muset trénovat, zkoušej to i doma…“
„Já vím, že ještě moc věcí nedokážu…“ hlesla Lída.
„Nic si z toho nedělej, ale bylo by hezké, kdybys zrovna tohle uměla…“ uklidnil ji Pán, „máš prsa tak krásná…“
„Já se budu snažit vám vyhovět i v tomhle…“ vydechla oddaně stále onanující Lída.
„Tak napni aspoň obě chodidla až po prstíčky…“ vyzval ji Pán.
Nahá Lída napnula chodidla přitažená těsně k rozkroku, ale její rozkoš vzrůstala už zase jen pomalu. Bezděčně
zrychlila onanii, ale moc to nepomáhalo.
„Uvolni se a přitáhni si nohy koleny k prsům!“ poručil jí najednou Pán nemilosrdně.
Lída poslušně zvedla nohy k prsům a vypnula zadnici, Pán se jí opět sehnul k rozkroku, loktem druhé ruky jí držel
zvednuté nohy pod koleny, a zatímco Lída si dále rychle třela prsty poštěváček, začal si zblízka prohlížet vyceněný
otvor jejího konečníku.
„Počítej pomalu nahlas od sto devadesáti pěti do dvěstě deseti!“ přikázal Pán stroze Lídě a dál si zblízka pozorně
prohlížel její řitní otvor.
Lída začala hlasitě počítat, Pán však najednou přesunul svou pozornost o něco výš a rázně jí vsunul prsty kromě
palce hluboko do pochvy a začal jí tam důkladně prohmatávat. Zatímco Lída se zvednutýma nohama usilovně
onanovala a pomalu počítala, Pán jí bezohledně rejdil rukou v pochvě a snažil se uchopit do prstů její děložní čípek.
Za chvilku se mu to podařilo, a když Lída zakrátko vyslovila „dvěstě deset“, Pán na ni téměř vyštěkl „Kdy byl
upálen mistr Jan Hus?“
Lída s rukou Pána na děložním čípku za pár vteřin bezmocně vyhrkla „Šestého července čtrnáct set patnáct…“
Pán se jí vzápětí zeptal „Kdy vylétl první člověk do vesmíru a kdo to byl?“
„Gagarin…“ vydechla Lída okamžitě, ale pak si úporně snažila vzpomenout, „kdy to bylo?“ přemýšlela nahlas,
zatímco Pán jí v pochvě pevně držel mezi prsty děložní čípek, nakonec bezmocně vydechla „ začátkem šedesátých
let, ale přesné datum nevím…“
Pán jí okamžitě sevřel silně prsty děložní čípek, až Lída prudkou bolestí zděšeně vykřikla.
„Dvanáctého dubna devatenáct set šedesát jedna…“ tiskl jí Pán stále mezi prsty děložní čípek, „doufám, že už si
to budeš do smrti pamatovat…“, pak jí ho pustil, vytáhl jí ruku z pochvy a vyzval ji, aby spustila nohy zase dolů.
„Ano, pane…“ pohlédla Lída uprostřed usilovného onanování na Pána, „ale stejně to bylo hezké…“
„Tobě se to líbilo?“ zeptal se jí opět překvapeně Pán.
„Docela… aspoň jsem ten svůj děložní čípek jednou cítila…“ vydechla Lída, „a myslím, že bychom mohli začít
přemýšlet, jak ho využít…k mému přemáhání… a trápení…“
„Jednou tě na něm stejně míním mučit…“ řekl Pán stroze, „a dokonce ti ho nějak rozevřít a mučit tě v děloze…“
„Dítě mít nechci, takže mně tam klidně můžete i poranit…“ vyhrkla Lída během usilovného onanování.
„Co my budeme jednou všechno spolu dělat…“ vydechl Pán, „ty budeš opravdu skvělá otrokyně…“
„Dám vám své tělo… hlavně tam dole, úplně k disposici, a budete mě tam moct třeba i rozkrájet…“
„A budeš se mi přitom poslušně úplně roztahovat…“ řekl Pán přísně.
„Abyste na mně při tom řezání do krve dobře viděl…“ pravila Lída a její vzrušení začalo výrazně vzrůstat…
„Dráždi si přitom zase volnou rukou bradavky!“ přikázal jí Pán.
Nahá Lída si začala uprostřed onanování znova poslušně dráždit bradavky prsů.
„A dýchej břichem!“
Lída začala zhluboka dýchat, poslušně před Pánem na stole napínala a uvolňovala břicho, a přitom si usilovně
dráždila bradavky, ale její vzrušení se evidentně dostalo do hluché fáze, takže bezmocně těkala očima kolem sebe.
„Přirážej si, jestli ti to pomůže…“ řekl jí Pán, který její marnou snahu pořádně se rozdráždit samozřejmě viděl.
Lída začala divoce přirážet a vzápětí si přestala dráždit bradavky, přitom zírala široce otevřenýma očima vzhůru.
Najednou během usilovné onanie pohlédla na Pána a spokojeně se na něho usmála.
„Výborně!“ vykřikl nadšeně Pán, „tak si teď začni přirážet celou dolní půlkou těla!“
Lída upřela oči na Pána a začala v rytmu své intenzivní onanie přirážet i stehny, břichem a boky. V rozšířených
zorničkách jejích očí Pán zřetelně viděl její otrockou touhu spolu s jejím stoupajícím pohlavním rozdrážděním…
Náhle Pán rázně vykřikl „Stop!“
Lída bleskově utnula onanii, hodila i druhou ruku za hlavu, rozhodila nohy do maxima, napnula úplně vzpažené
ruce za hlavou, vypnula celé nahé tělo vstříc Pánovi a upřela oči nehybně vzhůru nad sebe.
„Dýchej zase břichem… ze všech sil… naplno!“ křikl na ni Pán.
Nahá Lída vypnula břicho, otevřela dokořán ústa, začala zhluboka dýchat a poslušně před Pánem vypínala a
uvolňovala břicho. Její rozkoš však začala rychle opadávat, stejně jako zduření jejích krásných velkých prsů.
„Jsi opravdu krásná… takhle nahá a roztažená… s vypnutou kundičkou…“
„Mne to tak vzrušuje, když se na mně díváte… a já vidím, že se vám líbím…“ sténala roztažená Lída vzrušením
mezi pravidelnými nádechy a výdechy, „já vám to taky pak hezky udělám… už se nemůžu dočkat, až uvidím, jak
nádherně stříkáte…“
„Tentokrát toho moc neuvidíš, protože mně budeš mít po celou dobu hluboko v puse…“ pravil Pán, „budeš přede
mnou přitom klečet na zemi, já budu stát před tebou a ty mi to budeš dělat jen pusou a jazykem, aniž by ses mně
sebeméně dotkla rukou…“
„A nakonec vám zase spolykám všechno semeno…“ vydechla roztouženě Lída.
„Začni si zase dráždit poštěváček,“ přikázal jí vzápětí Pán, „a občas přede mnou rozdrážděně nadzvedávej tělo,
vypínej rozkrok a současně si dráždi volnou rukou prsa!“
Nahá Lída přestala dýchat břichem, opět si začala před Pánem usilovně třít prsty poštěváček a přitom si volnou
rukou dráždila prsní bradavky. „Vidíte na mě dobře?" zeptala se vzrušeně Pána za chvíli.
„To víš, že vidím, a strašně se mi přitom líbíš…“ pochválil ji Pán, „pokračuj…“
Vzápětí si Lída přestala dráždit vztyčené bradavky a vydechla „Mne to tak vzrušuje, když se na mne díváte…“
„Jsi nádherná a pohled na tebe mně strašně vzrušuje…“ ubezpečil ji Pán a sáhl si zase nevědomky do rozkroku.
"Chci být před Vámi tak roztažená pořád…" zachvěla se za chvíli rychle onanující Lída.
„Vždyť můžeš být…“ řekl Pán, „můžeš sem chodit, kdykoli to jen trochu půjde… já budu jedině rád a budu se ti
plně věnovat…“
„Vidíte, jak mám vztyčené bradavky?" vypnula se Lída za chvilku před Pánem na stole.
„A máš je opravdu krásné…“ pochválil jí je Pán a něžně po nich už prudce rozdrážděnou Lídu pohladil.
Zanedlouho Lída začala před Pánem rozdrážděně vlnit rozkrokem a občas křečovitě vyhodila v prudké rozkoši
rozevřený rozkrok vzhůru.
„No… zesiluj ty svoje krásné reakce… do maxima…“ vybídl ji Pán, „ať vidím, jak to na tebe pomalu přichází…“
Lída se začala vlnit ještě náruživěji a rozdrážděně před Pánem vypínala břicho, občas si sáhla i na bradavky, a se
široce otevřenýma očima mimovolně cukala konečky prstů.
Pán jasně viděl, že se Lída už nezadržitelně blíží do předorgastické extase.
Rychle onanující Lída vzápětí začala na stole v předtuše extase rozdrážděně nadskakovat rozkrokem.
„Vzepni se do mostu!“ pokusil se ještě trochu srazit její obrovskou rozkoš.
Mohutně rozdrážděná Lída se zmateně opřela nohama o stůl, utnula onanii, zapřela se za hlavou i rukama a
s krajním sebezapřením se před Pánem namáhavě vzepnula do mostu.
„Já ti to dodělám…“ řekl Pán a začal ji vzepnutou v mostu okamžitě dráždit rychle na poštěváčku.
Vzepnutá Lída se začala v mostu smyslně svíjet, najednou v mostu prudce cukla koleny úplně roztažených nohou
maximálně od sebe, rozdrážděně vyrazila „ááách…“ - a Pán bleskově ucukl rukou.
Mohutně vydrážděná Lída bezmocně vyrazila dech a padla zpět dolů na stůl, bleskově upřela oči na Pána, který
na ni okamžitě křikl „Pozor!“
Nahá Lída se na stole bleskově vypnula, napjala ruce za hlavou, vycenila rozkrok a s očima upřenýma do stropu
zhluboka namáhavě dýchala. Pán jí roztáhl stydké pysky, aby zkontroloval zbarvení jejích rodidel, a když uviděl, že
je v nich už zase úplně rudá, chtěl jí rodidla zavřít, ale v tom jí z napnuté hrázky mimoděk ukápla milostná rosa.
„Ty krásně tečeš…“ řekl Pán obdivně.
„Jsem jen bezmocná otrokyně…“ vydechla Lída, „a vy můj přísný bezvadný Pán…“
Pán jí pak několikrát zavelel „Pohov!“ a zase „Pozor!“, přitom si dával záležet, aby to pro ni bylo vždy naprosto
nečekané, a nahá Lída se před ním vždy bleskově uvolnila nebo vypnula.
Když jí Pán nakonec zavelel „Pohov!“ a Lída se uvolnila, zeptal se jí „chceš to kafe?“
„Nóó…“ vyhrkla Lída a vzrušení jí přitom výrazně opadlo.
„Otrokyně neříká nóó, ale Ano!“ opravil ji přísně Pán.
„Ano pane, směla bych vás poprosit o kávu?“ slyšela se Lída.
„Už ti ale trošku vystydla…“ pravil Pán s úsměvem, vyzval ji, aby se nadzvedla na lokty na bok, podal jí šálek a
zapálil si zase cigaretu.
„Chceš si k té kávě párkrát potáhnout?“ zeptal se jí Pán.
Krajně nadržená Lída se bezmocně zkroutila tlakem v podbřišku a vydechla „To by od vás bylo hezké…“
Pán jí podal cigaretu do volné ruky a Lída si lačně potáhla.
„Vy jste na mně pořád tak hodný… někdy se ani jako vaše otrokyně necítím…“ řekla pak upřímně.
„To, že jsi moje otrokyně, ještě přece neznamená, že nemůžeš pít kafe…“
Když Lída dopila kávu a dokouřili spolu cigaretu, Lída mu vrátila šálek, lehla si a roztáhla se před ním na stole.
Pán sáhl po tubě s lubrikačním krémem, roztáhl Lídě stydké pysky a opět pečlivě jí promazal poštěváček a okolní
partie rodidel, pak ji pohladil po vlasech, přísně jí zavelel „Pozor!“, odstoupil a nechal ji zase s úplně roztaženýma
nohama několik minut ležet v absolutním klidu na stole.
Kafe ji spolu s cigaretou docela vzpružilo, takže si začala v duchu představovat, že visí nahá s roztaženýma
nohama a bezmocně vzpaženýma rukama zavěšená vysoko nad zemí na dřevěném kříži ve tvaru „X“, který si Pán
nechal zabudovat vedle sekretáře do zdi, usilovně ji dráždí na poštěváčku, aby ji pak začal krajně vydrážděnou až
před orgasmus krutě mučit v přirození, a ona se mučení z jeho rukou vůbec nebrání, i když ji to příšerně bolí, a jen
přitom s pohledem do jeho očí prudkými bolestmi nahlas zoufale křičí a někdy doslova řve…
Když k ní Pán potom zase přistoupil a roztáhl jí rodidla, aby si zkontroloval stupeň jejího vzrušení, byla v nich už
znova úplně mokrá, i když pořád jen hezky růžová.
„Na co jsi zase myslela?“ otázal se jí Pán přísně.
„No na vás přece…“ vydechla Lída, Pán jí zavřel stydké pysky a poručil jí „Připrav se!“
Lída rozhodila nohy do maxima, vypnula Pánovi vstříc rozkrok, rozevřela si volnou rukou rodidla, přiložila si
prsty na poštěváček, dráždivě se vypnula, upřela pohled Pánovi do očí a znehybněla v očekávání jeho povelu.
Pán nechal připravenou Lídu několik desítek vteřin znova v naprostém klidu, pak jí přísně poručil, aby dráždivě
otevřela úplně ústa, za chvilku nečekaně vykřikl „Teď!“ a Lída si s dokořán otevřenou pusou před ním okamžitě
začala třít poštěváček.
Pán ji nechal chvíli onanovat s pusou otevřenou dokořán, a potom jí nařídil, aby ústa zavřela, a upřeně pozoroval,
jak se na jejím nahém těle a začínají postupně objevovat první známky pohlavního vzrušení.
Nahá Lída se úplně uvolnila, zdůrazňovala celým tělem Pánovi mimovolní vzrušené stahy svého těla, dívala se
široce otevřenýma očima vzhůru do stropu a stále vzrušeněji dýchala, snažila se zapojit do svých reakcí celé tělo,
občas před ním na stole zřetelně škubla vypnutým břichem, a jak její vzrušení stoupalo, roztahovala pořád víc nohy.
„Přidražďuj se zase na bradavkách!“ vyzval jí pozorně přihlížející Pán.
Onanující Lída si začala poslušně přidražďovat bradavky a postupně zrychlovala onanii. Zanedlouho se začala
před Pánem na stole občas zřetelně chvět, zrychlovala dech, prsní bradavky se jí viditelně nalévaly krví stejně jako
stydké pysky rodidel, které jí tím efektně zduřovaly. Když se jí bradavky úplně vztyčily a nalily krví, vzpažila Lída
volnou rukou opět za hlavu a vzápětí sebou zase začala občas škubat. Bradavky prsů jí stále doslova trčely vzhůru.
„Otevři dokořán pusu a kmitej očima za strany na stranu!“ nařídil jí přísně Pán.
Lída otevřela uprostřed intensivní onanie dokořán ústa a začala kmitat zorničkami napravo a nalevo.
„Upři oči nehybně na obraz!“ poručil jí Pán za chvíli.
Lída upřela pohled na obraz a dál si usilovně kmitala prsty přes poštěváček.
„Zvedni pravou nohu a napni ji až po špičky prstů!“ přikázal jí vzápětí Pán.
Lída s pohledem stále na obraz poslušně zvedla pravou nohu a napnula ji po konečky prstů.
„A teď otoč hlavu úplně doleva a zírej upřeně zase na ten obraz!“
Nahá Lída poslechla, otočila hlavu doleva na obraz a s pravou nohou napnutou vzhůru si usilovně kmitala prsty
přes poštěváček. Po určité době však začala myslet spíš na to, aby udržela nohu ve vzduchu napnutou, takže její
vzrušení se zase téměř zastavilo.
„Teď si to zkusíš obráceně… zvedni levou nohu a obrať hlavu doprava na sekretář!“ vybídl ji za chvíli Pán.
Lída poslušně zvedla levou nohu a otočila hlavu úplně doprava.
„Dívej se na sekretář co nejníž… třeba na šuplíky!“ poručil jí Pán.
Lída odevzdaně upřela oči dolů na zásuvky sekretáře a s levou nohou napnutou vzhůru dál před Pánem rychle
onanovala, ale její rozkoš už přestala přibývat úplně.
„Zkus přitom ještě mávat volnou rukou!“ řekl Pán přísně.
Nahá Lída začala navíc mávat nad hlavou volnou rukou, ale to už bylo na ni moc, jednak to všechno bylo už samo
o sobě docela namáhavé, jednak se na to musela plně soustředit, takže si přitom už jen bezmyšlenkovitě kmitala
prsty přes poštěváček, ale její vzrušení citelně opadávalo.
„Tebe taková onanie moc nevzrušuje, viď?“ otázal se jí Pán, který ji upřeně pozoroval.
„Když já musím myslet na to, co přitom dělám…“ vydechla bezděčně Lída.
„Jsi ještě vůbec vzrušená?“ zeptal se jí přísně Pán.
„Už skoro vůbec…“ prohlásila nespokojeně Lída.
„Otrokyně se musí umět vzrušit a dosáhnout orgasmus třeba i hlavou dolů… nejen vleže s nožičkou vzhůru…“
„Možná, že by pomohlo, kdybyste stál přímo nade mnou a díval se přísně na mně…“ řekla Lída s nohou stále
napnutou vzhůru a hlavou do strany, „abych jasně cítila, že prostě musím…“
„Budu o tom přemýšlet…“ prohlásil Pán, „máš občas docela dobré nápady…“
„Správná otrokyně by snad měla taky sama vymýšlet, jak by ji měl Pán trápit…“ řekla téměř už naprázdno
onanující Lída, „a jak by mu měla dokazovat svou poslušnost, pokoru a naprostou odevzdanost…“
„To máš pravdu, ale teď už dej tu nohu dolů a dívej se na mně…“ poručil jí Pán.
Lída se opět roztáhla na stole do základní posice, upřela oči na Pána a dál rychle onanovala.
„Můžeš doma trénovat zvedat nohy, abys každou udržela napnutou ve vzduchu po celou dobu, než se uděláš…“
„A budu vám občas říkat, jak mi to jde…“ přikývla nahá Lída a zrychlila onanii.
„Dýchej břichem a přitom zase kmitej zorničkami do stran…“ nařídil Pán za chvíli onanující Lídě.
Lída otevřela pusu a usilovně napínala a uvolňovala břicho, a přitom rychle otáčela oči doleva a doprava.
„Teď očima kmitej vzhůru a zase úplně dolů, až na tu ruku, kterou si ji honíš…“ přikázal jí Pán.
Lída už byla zase trochu vzrušená, takže vypnula rozkrok Pánovi vzrušeně vstříc a začala během intensivní
onanie kmitat očima vzhůru až za sebe a dolů na své břicho, které před ním stále poslušně dýchala.
„Otevři úplně pusu a dýchej zhluboka, ať máš dost vzduchu k pořádnému rozdráždění…“ vybídl ji Pán.
Lída otevřela ústa dokořán a ze všech sil před Pánem dýchala břichem, rychle kmitala očima nahoru a dolů na
břicho a přitom stále rychle onanovala.
„Přestaň už kmitat těma očima a soustřeď se na to dýchání!“ pravil vzápětí Pán.
Lída upřela oči na Pána, dál před ním na stole usilovně dýchala břichem a s úplně otevřenými ústy si poslušně
kmitala prsty přes poštěváček. Její rozdráždění začalo rychle stoupat.
„Pozor!“ vykřikl najednou Pán.
Nahá Lída bleskově znehybněla a jen si s pohledem upřeným na Pána rychle třela klitoris, její vzrušení však dále
vzrůstalo. Pán ji nechal chvíli takto nehybně onanovat a jen sledoval, zda sebou Lída přitom ani nehne.
„Napni roztažené nohy dopředu před sebe!“ vykřikl najednou Pán.
Lída hodila roztaženýma nohama dopředu a dál si kmitala prsty přes poštěváček, ovšem udržování napnutých
nohou ve vzduchu mimo stůl ji za chvíli začalo unavovat, takže její rozdráždění stoupalo opět už jen pozvolna.
Zanedlouho jí Pán poručil „Napni nohy kolmo nahoru a dívej se zase do stropu!“ a když Lída upřela oči na strop a
zvedla nohy vzhůru, postavil se jí před rozkrok, podepřel jí zvednuté nohy pod koleny a se zájmem pozoroval její
nádherně vyceněný konečník a poroztažená rodidla. Mezi stydkými pysky se jí to už zase hezky červenalo a rodidly,
kterými Lída usilovně pracovala, jí probíhaly zřetelné stahy, dokonce se jí chvílemi mírně rozevíral močový otvor.
Pán si povšiml, že Lída občas nevědomky pohybuje i svěračem konečníku; najednou se však její rozkoš začala
jakoby ztrácet, takže Lída si s nohama vzhůru ze všech sil třela poštěváček v úporné snaze onu hluchou fázi svého
vzrušení překonat. Po chvíli ale pohlédla na Pána, oddaně vypnula zadeček a spokojeně se na něho usmála.
Pán jí pustil nohy a Lída před ním pokračovala v onanii pohodlně roztažená v základní posici s očima upřenýma
oddaně na něho. Jak její rozdráždění dál výrazně stoupalo, dávala Pánovi zřetelně znát veškeré mimovolní stahy,
které jí stále častěji projížděly nahým tělem, rozdrážděně dýchala otevřenými ústy, bezděčně před ním napínala a
vzpínala celé tělo a v neposlední řadě mu dávala jasně znát svou stoupající sexuální tenzi i očima.
Zanedlouho se začala onanující Lída na stole občas celá škubat stoupajícím rozdrážděním.
„Ty už bys zase brzo byla, utlum to!“ vykřikl na ni přísně Pán.
Lída na stole celá doslova ztuhla, výrazně zpomalila onanii a dále odevzdaně hleděla na Pána.
Za chvíli se jí Pán zeptal „Tak co, už tě to trochu přešlo?“
„Docela dost…“ vydechla Lída.
„Tak teď zase začni kmitat prstem rychle a vystupňuj reakce do maxima!“
Lída si začala bleskově ze všech sil třít poštěváček, otevřela pusu, zrychlila dech, přitom hlasitě sténala a celá se
vzpínala vstříc Pánovi.
„Chci vidět i ty tvoje rozdrážděné stahy!“ přikázal jí Pán důrazně.
Lída začala s otevřenou pusou maximálně zdůrazňovat každý svůj stah a pokaždé ho doplnila mohutným stenem,
občas i vzrušeným výkřikem a někdy přitom vzepnutá před Pánem na okamžik úplně znehybněla.
„Zase se utlum!“ vykřikl na ni za chvilku Pán, „a zataj i dech!“
Lída opět skoro znehybněla a poslušně zatajila dech.
„To je taky docela hezké…“ řekl Pán, „je vidět, že jsi správná otrokyně…“
Lída si se zatajeným dechem dále kmitala prsty přes poštěváček a poslušně hleděla na Pána.
„Tak to zas ještě na chvíli vystupňuj do maxima!“ vyzval ji rázně Pán.
Lída se zhluboka nadechla a opět vystupňovala všechny projevy svého pohlavního vzrušení do maxima.
„Jak se tak na tebe dívám, chtěla bys zkusit ještě něco těžšího…“ prohlásil Pán.
„Můžete ode mě… chtít cokoli… velte mi!“ vydechla prudce se zmítající Lída.
„Otoč oči nahoru a přirážej skutečně celým tělem!“ nařídil jí Pán zkušebně.
Lída prudce rozhodila nohy do maxima, upřela pohled nad sebe, nadechla se a začala mohutně rytmicky přirážet
celým tělem od ramen až po nohy.
„To musíš mít ještě široce rozevřené oči a nadskakovat i hlavou a chodidly…ty ti taky patří…“ napomenul ji Pán.
Lída úplně otevřela oči a začala poslušně nadskakovat i hlavou a zvedat i chodidla. Bylo to pro ni ale nesmírně
namáhavé a zanedlouho i vyčerpávající…
Pán řekl „Docela ti to jde… takže už se uklidni…“
Nahá Lída se uvolnila a vydechla „no, to je ale únavné…“
„Budeme to ještě občas zkoušet, protože to budeš někdy muset dělat před zvlášť bolestivým mučením… jakože se
ho už nemůžeš dočkat…“
„Ach…“
„Já ti pak vždycky nečekaně zavelím Dost! - a vzápětí se začneš svíjet v bolestech…“
„Ale mě to úmyslné zesilování reakcí do maxima a potom to bezmocné přirážení celým tělem docela vzrušovalo,
jako všechno, když cítím vaši přirozenou autoritu a převahu…“ řekla Lída během další usilovné onanie.
„Já se v tobě teda moc nevyznám…“ řekl Pán, „jednou ti tělesná námaha vzrušení snižuje, podruhé zvyšuje…“
„No, to právě záleží na tom, nakolik přitom cítím tu vaši převahu…“ vydechla nahá Lída a zrychlila onanii.
„Tentokrát to zase dotáhneš až do posledního okamžiku před spouštěcí bod…“ řekl potom Pán Lídě.
„Dobře…“ vydechla onanující Lída, „při onanování už to mám pevně v ruce, tak by to neměl být problém…“
„A po celou dobu extase budeš mít pusu dokořán a mávat rukou vzpaženou za hlavou…“ pokračoval Pán.
„Udělám všechno, co budete chtít…“ vydechla už mohutně rozdrážděná Lída uprostřed intensivní onanie.
Za chvíli jí začaly probíhat nahým tělem stále častější mimovolní křeče a Pán jí stroze poručil „Vzpínej se!“
Nahá Lída se před ním začala na stole rozdrážděně vzpínat a dávat mu viditelně najevo tyto křečovité záchvěvy
svého nahého těla blížícího se do extase; bezmocně mu vzpínala vstříc svůj krajně prokrvený podbřišek ve snaze
vypnout se mu úplně celá a každé vzepnutí doplňovat hlasitým zasténáním nebo občas i výkřikem.
Postupně ještě všechny své sexuální reakce zesílila a začala se před Pánem na stole divoce svíjet, přitom trhala
břichem, rozkrokem i roztaženýma nohama, nesmírná rozkoš jí byla zřetelně patrná i v očích a ve výrazu tváře.
Pán jí ve snaze pokusit se trochu srazit její rozkoš rozkázal, aby začala vlnit rozkrokem; účelem mělo být silně
vystupňovat její vnitřní, tedy erotické vydráždění a naopak zpomalit tělesné, a tím jí co nejvíc prodloužit onen
nádherný „předvrcholný“ požitek.
Lída pak před Pánem pohybovala rozkrokem nikoli smyslně, ale rychle, jakoby v extasi… a přitom hlasitě sténala
a občas vykřikla „Celé tělo mám jenom pro vás…“, za chvilku „Můžete si se mnou dělat, co chcete…“, pak prudce
nadzdvihla rozkrok vzhůru a vykřikla „Moje kunda na to netrpělivě čeká…“
„Vzepni se až do mostu!“ vykřikl na Lídu Pán, který závěrečnou fázi jejího vzrušení pozorně sledoval.
Lída poslušně utnula onanii, opět se podepřela rukama za hlavou a s krajně prokrveným přirozením se bleskově
vzepnula před Pánem na stole do mostu. Pán jí několikrát silně promnul prstem poštěváček, aby neztratila rytmus
onanie, druhou rukou jí podráždil bradavky a pak jí poručil, aby zase spustila nahé tělo dolů.
Prudce vydrážděná Lída rychle obnovila intensivní onanii a vzápětí jednak nedostatkem vzduchu a jednak
krajním rozdrážděním otevřela dokořán ústa.
„Až do posledního okamžiku… pak seskočíš bleskově ze stolu dolů a vypneš se přede mnou do vzpažení…“
připomněl jí Pán.
„Ano…“ vydechla prudce Lída, vzápětí rázně rozhodila nohy a upřela oči na Pána, jako že právě rozpoznala
blížící se předorgastickou extasi, a začala se celým tělem bezmocně třást.
Za několik okamžiků krajně rozdrážděná Lída s hlasitým výkřikem „Už!“ škubla nohama od sebe, nadechla se,
zatnula pěstičky na rukou a s očima upřenýma oddaně na Pána začala rychle nadzvedávat rozkrok. V usilovné snaze
si prodloužit trvání extase se vzepnutá před Pánem celá chvěla a ze všech sil zatínala pěsti, vzápětí však rozeznala
přicházející spouštěcí bod, na zlomek vteřiny strnula, hlasitě vykřikla, rázně utnula onanii a vymrštila se ze stolu…
Když dopadla oběma nohama na zem před Pána, poslušně vzpažila ruce a vypnula mu nahé tělo.
„To bylo naprosto perfektní…“ pochválil ji nadšeně Pán, „při tom onanování ti to prostě jde… na jedničku…“
„Dělám, co můžu…“ hlesla Lída se vzpaženýma rukama a vypnutým tělem. Bradavky prsů jí pořád vzrušeně
trčely vpřed.
„Rozkroč se!“ přikázal jí Pán.
Prudce rozdrážděná nahá Lída se i se vzpaženýma rukama před Pánem poslušně rozkročila a vydechla „Jsem
vaše…“ v domnění, že si ji teď bude krajně vydrážděnou podrobně prohlížet.
Pán jí ale stroze oznámil „Teď budeš přede mnou onanovat vstoje…“
„Takhle rozkročená…?“
„Ano, to totiž bude tvůj základní způsob onanie, pokud se mi budeš chtít cítit odevzdaná…“
„Ale já nevím, jestli mi to půjde…“
„Pokud chceš být moje otrokyně, tak ti to jít musí…“ řekl Pán nekompromisně a přísně ji vyzval, „připrav se…“
„dej si prsty na poštěváček, druhou ruku si třeba slož za hlavu a hezky se mi vypni!“
„Já jsem ještě ale dost vzrušená…“ hlesla Lída.
„To nevadí, aspoň se napoprvé rychleji rozdráždíš a uděláš…“ prohlásil Pán přísně.
***
Silně vzrušená Lída si poslušně přitiskla prsty na poštěváček, levou ruku složila za hlavu a oddaně se vypnula
vstříc Pánovi.
„Pozor!“ zavelel jí přísně Pán.
Nahá Lída se bleskově napnula, celá znehybněla a upřela mu pohled do očí.
„Pohov!“ přikázal jí Pán vzápětí, a Lída se zase uvolnila.
Pán jí pak chvíli střídavě velel „Pozor!“ a „Pohov!“, a Lída se před ním vstoje poslušně napínala, vypínala břicho
a prsy a zase se uvolňovala. Přitom cítila, jak její předchozí pohlavní vzrušení začíná pozvolna opadávat.
„Jsi ještě hodně vzrušená?“ zeptal se jí potom Pán.
„Tak průměrně…“ hlesla Lída s rukou mezi nohama.
„Rozdráždi si ještě volnou rukou pořádně bradavky…“ přikázal jí potom Pán přísně.
Nahá Lída si před Pánem poslušně rozdráždila bradavky a vypnula mu je vstříc, „Jsem vaše…“
„Podívej se na mně,“ vyzval ji Pán, „a ohlaš se mi, že jsi připravená…“
„Poslušně vám hlásím, že jsem jako vaše poslušná otrokyně připravená před vámi onanovat vstoje a odhodlaná
přivést se před vámi vstoje až k pohlavnímu vyvrcholení…“ oddaně prohlásila nahá Lída, „přestože jsem se nikdy o
nic takového předtím sama ani nepokusila…“
„Tak to jsem sám na tebe zvědav…“ usmál se Pán.
„Jsem totiž už zase strašně nadržená…“ prohlásila vypnutá Lída s pohledem do očí Pána.
Pán jí začal velet „Pozor!… hezky se vypni… ať vidím, že jsi moje…tak! Začni… tři - dva - jedna- teď!“
Nahá Lída si začala před Pánem široce rozkročená vstoje rychle kmitat prsty přes poštěváček a přitom bezděčně
těkala očima po pokoji…
„Vypni rozkrok dopředu!“ vykřikl Pán,„doslova mi ho nabídni!“
Lída se dráždivě prohnula a vypnula vstříc Pánovi rozkrok…
„Pohled!“ připomenul jí Pán a nahá Lída na něho oddaně upřela oči. Bradavky prsů jí smyslně stály vstříc Pánovi.
Zanedlouho začalo její pohlavní vzrušení rychle stoupat.
„Nestydíš se?“ zeptal se jí Pán pro jistotu.
„Naopak…“ hlesla vzrušeně Lída, „docela mně to před vámi vzrušuje…“
Pán sáhl pro fotoaparát a široce rozkročenou onanující Lídu několikrát vyfotografoval.
Asi po minutě usilovné onanie sebou Lída zřetelně škubla a významně se usmála na Pána.
„Tak vidíš, že ti to jde…“ usmál se na ni povzbudivě Pán, „a nad moje očekávání dobře…“
„Před vámi mi asi půjde všechno…“ vydechla před ním usilovně onanující Lída.
„To by bylo dobře…“ pravil Pán, „protože po tobě budu chtít, abys přede mnou beze studu onanovala i v dalších
posicích, třeba vkleče…nebo i vsedě…“
„Jsem vaše otrokyně, tak mě to můžete učit… třeba s důtkami v ruce…“ vydechla už silně rozdrážděná Lída.
„Já myslím, že se to naučíš i bez toho…“ řekl Pán, „to si necháme na později… nejdřív je musím někde sehnat…“
Za chvíli Lída smyslně otevřela ústa a začala bezděčně škubat rozkrokem. Úplně zduřelé bradavky jí vstoje trčely
dráždivě vstříc Pánovi.
„Až ucítíš, že to na tebe přichází, napni tu volnou ruku vzhůru nad hlavu a prohni se podbřiškem dopředu…jako
když ho vleže na stole zvedáš vzhůru…“
Vzápětí Lída hodila ruku nad hlavu a rozdrážděně se prohnula v rozkroku, jakoby ho Pánovi doslova nabízela.
„Nezapomeň sebou na začátku extase viditelně škubnout a vykřiknout „Už!“ připomenul jí opět Pán přísně.
Najednou se nahá Lída reflexivně vzepjala, s očima upřenýma na Pána sebou prudce škubla, vykřikla „Už!“, trhla
rozkrokem dopředu směrem k Pánovi a začala sebou vstoje divoce cloumat. Pán vzrušeně sledoval, jak před ním
Lída v extasi bezděčně pracuje celým nahým tělem a jak jí přitom stojí bradavky, a najednou si uvědomil, že má
v kalhotech opět bouli…
Za pár okamžiků sebou rozkročená Lída s očima stále upřenýma na něho mohutně škubla v prvním orgastickém
stahu, přitom Lída hlasitě vyrazila dech, až se jí zatřásly nejen bradavky vztyčených prsů, ale i břicho a stehna;
obrovská rozkoš jí byla patrná i ve tváři a v široce rozevřených očích.
Po několika dalších orgastických stazích svého těla Lída ukončila onanii, hodila druhou ruku také nad hlavu a dál
sebou vstoje celá divoce škubala. Pán pohlédl na hodinky, a když její prudké stahy poněkud opadly, významně řekl
„Tak vidíš, že ti to šlo…“
Lída se na něho šťastně usmála, celá se před ním vstoje se vzpaženýma rukama oddaně vypnula, dál mu hleděla
do očí a přitom docukávala. Pán si ji znova vyfotil.
„Ty jsi holt doslova sexuální nezmar…“ pravil potom.
„Zatím se to nemohlo… projevit…“ škubaly Lídou další stahy, „nikdo mě k tomu … nenutil… a nikdo to ze mě
nevyndával… až vy…“
„Na co si vzpomeneš, všechno ti jde…“ pravil Pán uznale.
„Tak to snad má u správné sexuální otrokyně být…“ vydechla vstoje docukávající Lída.
„Trvalo ti to přesně čtyři a čtvrt minuty…“
„Já jsem už byla zase hrozně nadržená…“ vyhrkla Lída, „jak jste mně napínal už předtím na stole…“
„Uvolni se…“ vyzval ji vlídně Pán a Lída spustila ruce do týla.
Když sebou docukala, vzrušeně vydechla „To byl zase jednou orgasmus… já jsem přitom byla úplně volná…
takže jsem se škubala a svíjela volně do všech stran… ne jako vleže, když mi v tom brání postel… nebo stůl…“
„To bude taky hlavní způsob tvojí onanie coby otrokyně… když se budu chtít na tebe přitom dívat…“
„Mně to taky vzrušuje, když před vámi nahá onanuju a vidím, že se na mně vzrušeně pasete očima…“
„Jsem hrozně rád, že ti to tak jde a že se ti to líbí…“ vydechl Pán, „budeš to přede mnou dělat často…“
„Ráda…“ cukla sebou opět Lída.
„Akorát, že tě vstoje nebudu moct příliš mučit…“
„Vynahradíte si to jindy… třeba hned za chvíli potom… já se vám pak k tomu vleže ráda roztáhnu…“ řekla Lída
a zase sebou škubla.
„Pojď si zase na chvilku sednout… ty moje krásná otrokyňko…“ vyzval ji potom Pán.
Lída si sedla do křesla k Pánovi a stále sebou ještě občas cukala…
Pánovo přirození už zase úplně ochablo a oba si zapálili cigaretu.
***
„Mně je tak krásně…“ hlesla Lída a napila se Pepsi Coly.
„Navíc už jsi vyrovnala svůj rekord…“ usmál se Pán.
„No vystříkaná už docela jsem…“ pravila nahá Lída, „ale chuť mám ještě pořád…“
„Neboj, ještě si zastříkáš…“
„A navíc jsem hrozně spokojená, že mi to jde i vstoje…“ řekla Lída a potáhla si z cigarety.
„Nechceš si to ještě jednou zopakovat… naostro…?“
„Nechte mě aspoň dokouřit tu cigaretu,“ upřela Lída oči prosebně na Pána a znova se napila.
„Mám na filmu ještě několik volných snímků,“ pravil za chvíli Pán a zeptal se „nechceš si zopakovat… to, co jsi
mi minule tak hezky předvedla, když ses blížila k orgasmu…
„Co tím máte na mysli?“
„No jak jsi smyslně otevřela tu pusu a hezky ses přede mnou celá vypnula… to bylo úžasné…“ rozplýval se Pán.
„Dobře, pokusím se, když je to vaše přání… a rozkaz,“ řekla Lída a típla cigaretu.
„Nejdřív se učeš a můžeš si i trochu poopravit make-up…“ vyzval Pán nahou Lídu, „když tě budu přitom fotit…“,
podal jí hřeben a zrcátko a zeptal se jí „Chceš ještě něco?“
„Rtěnku a oční stíny… mám to v kabelce…“
Pán jí podal kabelku, Lída si vzala oční stíny a rtěnku, rychle se upravila, pak se pečlivě učesala, vrátila všechno
Pánovi, potom odhodlaně vstala, rozkročila se uprostřed pokoje na původním místě a vzpažila ruce nad hlavu.
„Dej si prsty na poštěváček a hezky se mi vypni!“ poručil jí Pán.
Lída si přiložila prsty pravé ruky na poštěváček, druhou ruku složila do týla a vypnula se.
„Jsem připravená, velte mi…“ hlesla Lída a upřela pohled Pánovi do očí.
Pán zmačkl spoušť a hlasitě jí zavelel „Vypni se… hezky… pozor - teď!“
Rozkročená Lída si začala před Pánem vstoje rychle třít prsty klitoris.
„Reaguj naprosto přirozeně, buď klidná a dávej mi zřetelně najevo, jak tvoje vzrušení stoupá…“ vybídl ji Pán,
„přidražďuj se občas volnou rukou na bradavkách, ať ti vstoje nevisí…“
Lída začala opět naprosto přirozeně reagovat, dávala Pánovi celým tělem jasně najevo jeho mimovolní stahy a
s pohledem upřeným na něho si rychle kmitala mezi rozkročenýma nohama přes poštěváček.
„Vypni mi dopředu břicho a podbřišek, zakloň se trochu dozadu a dráždi si volnou rukou ty bradavky…“
Nahá Lída si začala volnou rukou přidražďovat bradavky prsů, zaklonila se, vypnula vstříc Pánovi břicho a
podbřišek a dál si před ním rychle dráždila poštěváček.
„Ty jsi přitom tak krásná…“ vydechl Pán.
Zanedlouho se v Lídině chování začaly opět objevovat zřetelné stopy pohlavního vzrušení.
„Nezapomeň mi dát najevo, až překonáš tu hluchou fázi… já si tě pak trochu vyzkouším…“
„Jistě, pane…“ vydechla Lída a začala vstoje opět cukat rozkrokem.
„Otevři pusu a pořád si dráždi bradavky!“
Široce rozkročená Lída poslušně otevřela ústa, s očima upřenýma na Pána zhluboka dýchala, dráždila si bradavky
a přitom dál rychle onanovala.
„Zakloň hlavu úplně dozadu a dívej se nad sebe do stropu!“ poručil jí za chvíli Pán.
Onanující Lída se oddaně prohnula dozadu, zaklonila hlavu a s úplně otevřenými ústy bezmocně upřela pohled na
lustr nad sebou. Pán pravil „výborně…“ a několikrát za sebou stiskl spoušť fotoaparátu.
„Napřim se zase!“ vyzval Pán nahou Lídu za chvíli.
Lída se narovnala, zavřela pusu a s očima upřenýma na Pána si dál rychle kmitala prsty přes poštěváček.
Zakrátko se její vzrušení téměř zastavilo, ale Lída hluchou fázi během asi půl minuty bez problémů překonala,
uprostřed intensivní onanie se významně usmála a její vzrušení začalo opět viditelně stoupat.
„Otvírej a zavírej rychle pusu!“ rozkázal jí najednou Pán.
Nahá Lída začala během vášnivé onanie tváří v tvář Pánovi s pohledem do jeho očí rychle otevírat a zavírat ústa.
„Teď nechej pusu otevřenou a vyplázni na mně jazyk!“ poručil jí za pár okamžiků Pán.
Rychle onanující Lída poslušně vyplázla jazyk a Pán opět stiskl spoušť.
„Teď ještě zrychli onanii a zataj dech!“ nařídil jí Pán.
Lída přestala dýchat, zrychlila kmitání prsty přes klitoris a bezmocně hleděla s vyplazeným jazykem na Pána.
Zanedlouho však začala opět lapat po dechu a tak jí Pán vyzval, aby se několikrát nadechla a vydechla, ale jazyk
nechala stále vyplazený.
„Vypadáš doslova rozkošně…“ ocenil Pán její poslušnost, „jak usilovně onanuješ i s vyplazeným jazykem…“
Lídino vzrušení se tak zase zastavilo.
„Dýchej normálně,“ pravil tedy Pán, „a i s tím vyplazeným jazykem se zakloň… a můžeš se zase dívat vzhůru…“
Lída poslechla, zaklonila se vzad, spustila hlavu a dívala se zase do stropu. Vyplazený jazyk jí však Pán stále
dobře viděl, takže přistoupil až k ní, naklonil se nad ni a celou ji nahou i s vyplazeným jazykem opět vyfotografoval,
zatímco nahá Lída prohnutá do záklonu dál poslušně onanovala.
Za chvilku se Lída na Pánův povel napřímila a s očima upřenýma na něho si intensivně třela prsty poštěváček.
Netrvalo dlouho a začala se před ním zase škubat mohutným rozdrážděním.
„Zkus se vlnit rozkrokem jako na stole… dopředu a dozadu!“ vyzval ji Pán.
Nahá Lída se začala poslušně vlnit a její rozdráždění rychle vzrůstalo.
„A teď třeba i do strany!“ vybídl ji Pán.
Prudce rozdrážděná Lída začala vlnit i v bocích jako striptérka, a jak její rozkoš stoupala, změnilo se její vlnění
postupně na smyslné zmítání dolní polovinou těla. Na intensitě nabyly i její hlasové reakce, kromě hlasitého dýchání
otevřenými ústy začala prudkým vzrušením před Pánem sténat a za chvíli dokonce vykřikla „Vemte si mně!“
„Než vystříkneš, musíš se opravdu hezky vypnout, naklonit rozdrážděně hlavu do strany a smyslně otevřít ústa!“
upozornil ji přísně Pán, „a po celou dobu extase budeš mávat volnou rukou nad hlavou!“
„Ano…“ vyhrkla Lída už v posledním tažení, vzápětí vydechla „mne to tak vzrušuje, když se na mě díváte…“,
smyslně pootevřela ústa dokořán a dráždivě naklonila hlavu do strany.
Pán si rychle vzal fotoaparát a krajně rozdrážděnou Lídu během její onanie v této posici několikrát vyfotil.
Za chvilku Lída jasně rozpoznala blížící se extasi a prudce sebou trhla, zrychlila onanii do maxima a začala vstoje
s pohledem do očí Pána vášnivě cloumat rozkrokem.
„Nezapomeň mávat během extase tou rukou!“ připomenul jí Pán.
Za několik okamžiků Lída hlasitě vykřikla „Už!“, s pohledem na Pána znova prudce škubla rozkrokem dopředu a
vycenila mu ho vstříc, začala mávat nad hlavou volnou rukou a opět začala divoce cloumat rozkrokem, zduřelé
bradavky prsů měla nádherně vztyčené dopředu směrem k Pánovi.
Pak Lída na okamžik úplně strnula a vzápětí jí projel celým nahým tělem první obrovský orgastický stah, který jí
byl v posici vstoje krásně vidět na celém těle, kromě rozkroku i na stahu břicha a cuknutí podbřiškem, na zřetelném
škubnutí nohou od chodidel až po slabiny, zejména rozevřených stehen, na mimovolním trhnutí pažemi a hlavou, na
zaškubnutí konečků prstů napnutých rukou, zachvění vztyčených prsních bradavek a především ve výrazu obličeje,
který se jí maximální rozkoší zkřivil do efektní rozdrážděné grimasy.
Lída sebou však stále divoce škubala v nádherných dalších mohutných orgastických stazích a přitom s pohledem
na Pána vstoje dál cloumala rozkrokem, Pán dokonce zahlédl, jak jí přitom náhle vytryskla z rodidel kapka milostné
rosy. Po odeznění nejprudších stahů Lída ukončila onanii, hodila ruku nad hlavu a dál spolu se zvolna opadávajícími
stahy cloumala rozvášněně rozkrokem. Když souvislé stahy jejího těla opadly, ukončila Lída i cloumání rozkrokem,
vypnula se vstříc Pánovi a bezděčně hlesla „Jsem vaše…“
Pán vstal, přistoupil k ní, hezky ji pohladil nejprve po vlasech, pak i po břiše a po bradavkách, které už jí začínaly
opět rychle opadávat. Nahá Lída sebou před ním s vypnutým tělem a vzpaženýma rukama stále nepravidelně cukala.
„No už ti to jde opravdu skvěle, už jsi svůj rekord překonala…“ prohlásil Pán, „ příště ti k tomu pořídím pořádné
osvětlení… a budeš hvězda…moje úplně nahá hvězda…“ a pohlédl spokojeně na vypnutou Lídu.
Lída se rozpačitě začervenala, bradavky prsů už jí zcela opadly, ale znova sebou mimovolně zaškubala.
„Pojď si sednout ke mně…“ vybídl ji Pán.
Nahá Lída si sedla do křesla k Pánovi, rychle se napila Coly a pak si oba zapálili.
„To byl docela hezký orgasmus… hned poprvé i podruhé v životě…“ prohlásila Lída, „ je vidět, že už jsem si
zvykla stříkat i vstoje…“
„Já ti pořád říkám, že jsi skvělá otrokyně…“ pravil Pán.
„Líbila jsem se vám přitom?“ zeptala se pak Lída a dodala „dokonce jsem vám dala najevo i ten spouštěcí bod…“
„To je od tebe úžasné…“ řekl Pán, „ještě kdybys to tak uměla, když tě dráždím já…“
„Snad se to časem taky naučím…“ vydechla Lída téměř nešťastně.
„Zato je krásné, jak v extasi úplně zkřivíš rozkoší tvář… to krajní vzrušení z tebe doslova září…“
„Já si to vůbec neuvědomuju…“ podivila se Lída a zase si lokla Pepsi Coly.
„Je zajímavé, že když jsi ležela na stole, tak jsem si toho ani moc nevšiml… až teď…“
„A líbím se vám přitom?“ zeptala se Lída.
„Pohled na tebe je strašně vzrušující… úplně se mi z toho staví přirození…“ řekl roztouženě Pán.
„Ale já to nedělám vědomě…“ vyhrkla překvapeně Lída, „dokonce ani vy jste to po mně nikdy nechtěl…“
„To se snad ani nedá poručit…“ pravil Pán, „ale v každém případě to je nesmírně vzrušující, a abych tak řekl
efektní… nebraň tomu… já to od tebe chci…“
„Když si to nemůžu poručit, tak tomu ani nemůžu zabránit…“ vydechla Lída.
„A co kundička?“ zeptal se potom zvědavě Pán, „dneska už vystříkla tolikrát… nebolí tě ještě?“
„Nebolí, ale už je trochu taková… no, jak bych to řekla… upracovaná…“
„Když překoná o tolik svůj rekord, není divu…“ pravil Pán, „dneska bys měla stříkat už jenom jednou… ale ani
to nebude pro tebe zrovna jednoduché…“
„Co jste zase na mně vymyslel?“ optala se významně Lída, „koukám, že vaše fantasie nezná mezí…“
„To mi říkáš hned ke konci druhé lekce?“ vydechl překvapeně Pán, „se mnou si toho užiješ ještě tolik, že o tom
nemáš ani ponětí…“
„A s vámi to nic nedělá?“ vyhrkla opět Lída.
„Ale dělá…“ řekl Pán, „ty myslíš, že dívat se šest hodin prakticky nepřetržitě na tak krásnou mladou nahou ženu,
a navíc na nejintimnější místa jejího těla, mě nechává v klidu?“
„Tak proč mi neřeknete?“
„Protože v tu ránu by celý výcvik skončil…“ odsekl stroze Pán, „pro mě je to svým způsobem taky obrovské
sebepřemáhání… co ty o tom víš…“
„Já už se nemůžu dočkat, až vám to zase hezky udělám…“ vydechla roztouženě nahá Lída a típla cigaretu.
„Já se taky strašně těším, až na mně sáhneš…“ prohlásil Pán, „ale teď ještě naposledy vystříkneš a pak tě přísně
potrestám… máš u mě už hodně vroubků…“
Nahá Lída se zachvěla a v rozpacích si zapálila další cigaretu.
„Až dokouříš, lehneš si zase na stůl, já se nad tebe skloním a začnu tě dráždit…“ řekl Pán a Lída napětím ani
nedýchala, „upřeme si zblízka pohled jeden druhému do očí, a ty se mi tam budeš muset dívat od okamžiku, kdy se
tě poprvé dotknu až do úplného odeznění svých orgastických stahů…“
„Co si vy na mně ještě nevymyslíte…“ hlesla odevzdaně Lída.
„Ty se na mně budeš muset dívat, i když já na okamžik očima uhnu a podívám se jinam…“
„A mrkat můžu?“ zeptala se vyděšeně Lída.
„Krátce a rychle…“ odsekl stroze Pán.
Lída se však za okamžik jakoby probrala a vydechla „ale může to být docela hezké…“
„Hlavně se na tom pozná skutečná kvalita a hloubka vztahu…“ pravil Pán.
„Tak snad uvidíte, že vás mám opravdu ráda…“ řekla Lída, „počkejte, já rychle dokouřím a hned si lehnu…“
„Nechceš panáka?“ zeptal se jí Pán, „vlastní výcvik už jsme dneska skončili…“
„Chvilku to ještě vydržím, a pak si dám hned dva…“
„Ten druhý ale až potom, co tě potrestám… a dotrestám…“
Lída si ještě několikrát rychle potáhla, pak vstala, znova ulehla do základní posice na stůl a vypnula rozkrok.
***
Pán rovněž vstal, přistoupil ke stolu, naklonil se nad Lídinu tvář a upřeli si vzájemně pohled do očí, pak jí začal
nejprve něžně hladit a pak masírovat prsy. Když se jí bradavky úplně vztyčily, sjel jí rukou pomalu po břiše do
rozkroku, nahmátl jí poštěváček a zatímco si oba hleděli zblízka do očí, začal ji na něm stále rychleji dráždit.
Za chvilku Lída široce otevřela oči a hleděla rozšířenými zorničkami na Pána; její pohlavní vzrušení začalo rychle
stoupat. Oba se dívali jeden druhému do očí, Lída občas rychle mrkla, Pán přitom rafinovaně měnil rychlost jejího
dráždění a jen tu a tam se rychle mrknul níž na její nahé tělo. Lídu každá změna rychlosti dráždění silně vzrušila a
tak sebou pokaždé zřetelně cukla, jinak se pod Pánovými prsty příliš nehýbala a jen později pootevřela pusu.
Najednou se Lída s očima upřenýma na Pána na něho mile usmála a Pán zrychlil její dráždění.
„Já vás mám tak hrozně ráda…“ zašeptala najednou zřetelně rozdrážděná Lída.
„Já tebe taky… moc…“ vydechl Pán, dal jí dlouhou pusu na ústa a zase jí začal dráždit volnou rukou bradavky.
Zanedlouho se začala Lída pod Pánovými prsty s očima stále upřenýma na něho stoupající rozkoší vášnivě škubat
a bylo vidět, že už se začíná blížit k vyvrcholení.
Pán jí přestal mnout bradavky, pohlédl letmo na hodinky a tiše řekl „snaž se to vydržet ještě dvě minutky…“ a
zatímco se oba stále dívali navzájem upřeně do očí, dodal „ať vystříkneš přesně o půlnoci…“
„Je mi tak nádherně…“ vydechla vzápětí Lída, „ale asi to už neudržím…“
„Tak se to snaž úmyslně oddalovat…“ prohlásil Pán.
Lída se vnitřně zapřela, ale nebylo jí to moc platné, protože už byla moc daleko. Za chvíli v posledním tažení
s očima upřenýma na Pána vydechla „Kolik ještě?“
„Dvacet vteřin…“ pohlédl Pán na hodinky.
Ovšem Lída za pár vteřin prudce rozhodila nohy, vzepnula se, nadzdvihla rozkrok a za několik okamžiků sebou
pod jeho prsty vší silou nezadržitelně škubla v prvním obrovském stahu, ale ani přitom stejně jako během svých
dalších mohutných orgastických stahů nespustila ani na okamžik pohled z Pánových očí.
Pán se jí rovněž díval zblízka do očí, takže tentokrát nemohl vůbec sledovat ostatní reakce Lídina nahého těla,
ovšem její oddanost a touha, kterou v jejích očích během orgasmu viděl, ho doslova ohromila a svým způsobem
definitivně přesvědčila o hloubce a opravdovosti jejího citu.
Po odeznění prvních prudkých stahů v Lídině těle Pán ukončil dráždění jejího poštěváčku a Lída se mu dál
doslova vpíjela do očí, jakoby v nich hledala nějakou záchranu, její tělo se přitom stále cukalo v intensivních
orgastických stazích, které mu široce otevřenýma očima zima doslova předávala. Byla krásná…
Když její orgastické stahy poněkud opadly, Lída s pohledem oddaně upřeným do očí Pána bezděčně zašeptala
„miláčku můj…“
Pán ji hezky pohladil „kočičko…“
„Chci být už jenom vaše…“ hlesla Lída vzápětí.
„Já tě chci taky napořád…“ odpověděl šeptem Pán, aniž by uhnul očima.
Když se Lída zklidnila a už jen docukávala, tiše řekla „už můžu?“
Pán Lídě přikývnutím hlavou uvolnil pohled, pohladil ji po bříšku, rozevřel jí rodidla a Lída sebou opět cukla.
Pán uviděl, že je mezi stydkými pysky zase úplně rudá a zeptal se jí „stříká se ti se mnou hezky?“
„Nádherně…“ cukla sebou Lída.
Pán jí přirození zase zavřel a povzdechl si „škoda, žes nevystříkla přesně o půlnoci…“
„Ale bylo to úžasné,“ vydechla oddaně roztažená Lída, „já jsem se vám cítila tak oddaná… a odevzdaná do vaší
vůle, přitom to ani nebolelo…“
Pán ji pohladil po kundičce a vyzval ji „už můžeš vstát, výcvik je pro dnešek u konce…“
Nahá Lída sebou znova cukla, Pán jí podal ruku a pomohl jí vstát ze stolu.
***
Lída si sedla do křesla, zapálila si, Pán nalil do dvou panáků koňak a jeden postavil před ni.
„Díky moc…“ vydechla Lída kouř, hodila do sebe skoro celou štamprlku a podívala se jakoby provinile na Pána.
„Zasloužíš si to, jsi prostě zase jednička…“ prohlásil Pán, „s hvězdičkou… víš vůbec, kolikrát jsi dneska byla?“
„Snad osmkrát… nebo devětkrát?“ počítala Lída na prstech.
„Ty prsty ti na to dneska stačit nebudou…“ usmál se Pán, „před chviličkou jsi totiž vystříkla podesáté…“
„To je teda opravdu hezké…“ podivila se Lída upřímně a znova si lačně potáhla.
„Já jsem předpokládal, že jich budeš mít osm, protože jsem nevěděl, jestli se ti to podaří vstoje, ale ty sis ty dva
vstoje přidala…“ pravil Pán.
„Sama jsem překvapená, jak mi to šlo… a jak se mi to líbilo…“
„Ale nemysli si, bolesti si se mnou užiješ taky dost…“
„Hlavně na mně nebuďte surový…“ hlesla Lída.
„Neboj, budu tě sice mučit krutě a nekompromisně… a ty se mi budeš muset ještě sama nastavovat a většinou se
mnou navíc poslušně spolupracovat na stupňování svého utrpení,“ pravil Pán, „ale nikdy nebudu násilný nebo
dokonce surový, naopak přitom budu na tebe jemný, někdy až něžný a občas tě budu v největších bolestech hezky
hladit třeba po vlasech…“
„Takže se mi to vlastně bude docela líbit…“ řekla nahá Lída a ještě sebou znova cukla.
„Jinak by to přece nemělo smysl,“ řekl Pán, „musíme být přitom spokojení oba.“
„I když přitom budu bolestí hlasitě řvát?“ vyhrkla Lída.
„No, to by tě právě mělo nejvíc vzrušovat,“ prohlásil Pán, „jak tě znám…“
„Já už se na to strašně těším,“ vydechla Lída, „škoda, že to se mnou nechcete zkusit hned…“
„Ještě nejsi pořádně vycvičená,“ pravil Pán přísně a zapnul rádio, „ale jakési pokroky děláš…“
„Já se budu moc snažit, abych všechno zvládla,“ cukla sebou znova Lída a roztáhla vsedě vstříc Pánovi nohy,
„abych pak byla opravdu spokojená… a vy se mnou taky…“
„Pán nesmí být se svou otrokyní nikdy spokojený… nebo jí to aspoň nesmí dát najevo,“ odpověděl Pán, „to už by
pak nebylo otroctví… kdyby Pán bral na svou otrokyni nějaké ohledy.“
„Neberte… neberte na mě… ohledy…vydržím od vás všechno…“ zacukala sebou znova Lída.
„To jsem zvědav, co budeš říkat, až tě za chvilku budu trestat…“ řekl významně Pán.
„Poslušně se vám nastavím, vypnu se a budu držet…“ řekla odevzdaně Lída a bylo vidět, že už je zase vzrušená.
„No uvidíme…“ pravil stroze Pán, „teď dokuř, dopij a postav se tady přede mne nahá do Pozoru!“
Nahá Lída se oddaně postavila asi tři kroky před Pána a zeptala se ho „Mám si zase rozdráždit bradavky?“
„To bych prosil…“ řekl chladně Pán.
Lída si začala vstoje před Pánem třít prsní bradavky, a když už jí zase úplně stály, s pohledem upřeným na něho
se oddaně zeptala „stačí?“
„Ano…“ řekl Pán, když se před ním nahá Lída opět vypnula do Pozoru, přísně si ji změřil a optal se „Tak jak bys
zhodnotila ty sama svůj dnešní sexuální otrocký výkon?“
„No, hodně jsem se toho naučila… ale něco jsem ještě přesně nezvládla…“ řekla nahá Lída rozpačitě.
„A někdy jsi vyloženě nechtěla poslechnout… třeba s tím čuráním…“ připomněl jí Pán.
„Ano…“ pohlédla na něho nahá Lída provinile.
„Ale jinak jsi byla výborná…“ prohlásil spokojeně Pán.
„Snažím se…“ řekla vypnutá Lída s očima upřenýma na Pána, „chci být vaše dobrá otrokyně…“
„Přesto tě teď budu muset potrestat,“ řekl Pán významně.
Nahá Lída se zachvěla „jak si přejete… jako otrokyně vám nemůžu odporovat…“
„Sundej si ten řetízek se srdíčkem, při trestání nesmíš být ozdobená,“ vyzval ji přísně Pán, „a postav se zase přede
mne úplně nahá!“
Lída si sundala z krku řetízek a postavila se bezbranně nahá před Pána.
Pán si podal z psacího stolu papírek se seznamem Lídiných přestupků, na který si je průběžně zaznamenával, a
přísně jí zavelel „Pozor!“
Lída se strachem vztyčenými bradavkami se před ním vstoje bleskově napnula.
„Roztáhni si úplně kundu a vypni mi ji!“ přikázal jí nemilosrdně Pán.
Nahá Lída si vší silou roztáhla stydké pysky, vycenila na Pána ještě úplně červenou stydkou rýhu s nad ní ještě
naběhlým poštěváčkem, upřela vzrušeně oči na Pána a ten začal číst:
„Za to, že jsi minule nechtěla čurat po přerušení dráždění, tě třikrát prudce seknu přes zadek vařečkou, souhlasíš?“
Vypnutá Lída poslušně přikývla a vzrušeně sebou zacukala.
„Dneska během onanování totéž, takže čtyři silné rány vařečkou,“ řekl přísně Pán.
Lída neodpověděla a stále se celá bezmocně třásla.
„Za nedovolené přerušení přirážení pět prudkých ran,“ četl dále Pán a pohlédl významně na Lídu, „takže to je
dohromady dvanátkrát na holou, „to snad vydržíš…“
„Jen abyste se nedivil, až vás začnu prosit, abyste ještě přitlačil…“ vyhrkla Lída, „vy mně totiž budete určitě bít
tak, aby mne to nejenom bolelo, ale i vzrušovalo…“
„Za to, že jsi nedokázala kroužit ve vzduchu rozkrokem tak dlouho, jak jsem chtěl, a padla jsi vysílená na stůl,“
pokračoval nemilosrdně Pán, „dvacet pomalých dřepů s úplně roztaženou kundou tady přede mnou na stole, aby sis
vylepšila kondičku a posílila svaly stehen.“
„Ano, pane…“ zachvěla se opět nahá Lída s rozevřenou kundou, „snad to vydržím…“
„A já ti přitom budu silně tisknout bradavky…“ pohlédl Pán přísně na chvějící se Lídu.
Nahá Lída bezděčně polkla.
„Tak nejdřív ten výprask vařečkou…“ řekl potom Pán stroze, „připrav se, pojď a přehni se mi přes koleno…“
Lída si mu beze slova poslušně lehla přes koleno a vyšpulila zadek.
„Jsi ještě vzrušená?“ otázal se jí Pán.
„Trochu…“ hlesla vystrašeně Lída.
„Tak teď tě to určitě přejde úplně,“ prohlásil Pán a napřáhl vařečku, „a po každé ráně mi jako správná otrokyně
hezky hlasitě poděkuješ…“
„Ano…“ vydechla bezděčně Lída a Pán ji poprvé rázně uhodil přes pravou půlku zadnice.
„Děkuji…“ vyrazila Lída.
Pán si vzal do volné ruky jeden její prs, pevně jí ho stiskl a pak ji sekl na druhou půlku zadnice.
„Dík…“ hlesla Lída.
Pán ji rázně seknul potřetí znova přes pravou půlku a Lída poslušně vyhrkla „Děkuji vám… zasloužím si to…“
Pán potom střídavě sekal Lídu vařečkou přes obě půlky vypnuté zadnice a po každé ráně chvilku počkal, aby si to
pořádně prožila, bezmocná Lída mu za každé seknutí hlasitě děkovala.
Po šesté ráně se Pán na chvilku zastavil, prohlásil „Už máš tu prdelku hezky červenou…“ a zasunul jí vařečku
rukojetí hluboko do pochvy.
„Jak se ti líbí, mít trestací nástroj hluboko v sobě?“
„Jsem vám za to neskonale vděčná…“ prohlásila Lída s vypnutou zadnicí.
Pán jí vařečkou v pochvě několikrát prudce zahýbal, pak jí projel prsty stydkou rýhou a přitom se jí letmo dotkl
poštěváčku. Lída sebou okamžitě vzrušeně zacukala „snad nechcete, abych tady byla zase hotová…“
„To by bylo docela hezké, kdyby ses mi začala svíjet přehnutá přes koleno…“ řekl Pán.
„Radši mně bijte…“ vyzvala ho Lída téměř slastně jako masochistka.
Pán jí vytrhl vařečku z pochvy a posedmé ji prudce sekl.
„Díky… pokračujte…“ provokovala ho Lída.
A Pán jí bez přestávky sekal vařečkou střídavě přes obě půlky, že Lída ani nestačila děkovat.
Po deváté ráně vydechla „jsem vaše… bijte mně pořád dál…“
„Ne abys kvůli tomu pořád zlobila… ale to víš, že tě občas pořádně seřežu…“
„A já se vám pokaždé hezky vypnu…“ vydechla Lída vzrušeně.
Po jedenácté ráně se Pán zastavil a nemilosrdně řekl „Teď se připrav, dostaneš poslední pořádnou přímo přes
zadní dírku… vypni se!“
Lída úplně vypnula zadnici, Pán si násilně roztáhl obě její půlky daleko od sebe, až Lída bolestí vykřikla, zamířil
a vší silou ji praštil vařečkou přímo přes svěrač. Lída zděšeně zakřičela obrovskou bolestí podruhé.
Pán odložil vařečku a sáhl Lídě znova mezi stydké pysky - byla tam úplně mokrá…
„Vstaň a rychle do podřepu na stůl!“ přikázal jí Pán nemilosrdně.
Lída se s námahou postavila, podívala se Pánovi vzrušeně do očí a řekla „Ještě jednou vám děkuji za výprask…
bylo to moc hezké a docela mě to vzrušilo…“
„Ty jsi snad opravdu trochu masochistka…“ vydechl Pán.
„To nevím, ale strašně mně vzrušuje, kdy vás cítím…“ řekla vzrušeně Lída, vyhoupla se na stůl a tam se poslušně
rozkročila do dřepu.
„Roztáhni si zase úplně kundu!“ poručil jí přísně Pán.
Lída si v dřepu mohutně roztáhla rukama stydké pysky a Pán jí zavelel „A teď pomalé dřepy, nahoru a dolů!“
Nahá Lída se začala na stole před Pánem pomalu zvedat vzhůru a zase se spouštěla do dřepu, a přitom si dřepy
v duchu počítala. Pán ji beze slova pozoroval a při každém dřepnutí se jí podíval zblízka do poroztažené kundičky.
Když Lída asi po šestém dřepu otevřela ústa a začala námahou zhluboka dýchat, Pán jí v podřepu prudce štípl do
bradavek a Lída se ze strachu spouštěla před něj do dřepu o to pomaleji.
„Poděkuj mi za to!“ vykřikl Pán rozzlobeně, „to jsi otrokyně?“
Nahá Lída mu pak za každé štípnutí oddaně děkovala, ale jinak byla stále unavenější, pouze ono bolestivé štípání
do bradavek ji nutilo k většímu výkonu.
Poslední dřepy už dělala zcela vysílená, vyloženě mechanicky a Pán ji pokaždé vší silou štípal do bradavek.
„Líbí se ti to?“ zeptal se Pán své nahé otrokyně, když se před ním z posledních sil po dvacáté zvedala vzhůru.
„Mučení by bylo lepší…“ vydechla vyčerpaná Lída vstoje na stole.
„To je právě ten rozdíl mezi mučením a trestáním,“ řekl nemilosrdně Pán.
„Já vím, budu muset doma to kroužení občas cvičit…“ řekla Lída klesajíc naposledy dolů do dřepu.
Jakmile dosedla do dřepu, Pán prohlásil „konec exekuce, můžeš slézt ze stolu… teď už jsi zase moje milovaná
holčička…“
Lída s úlevou vydechla, opatrně slezla ze stolu a postavila se poslušně před Pána do Pozoru.
„Pojď si zase sednout, zapal si a můžeš do sebe hodit další koňak…“ vyzval ji Pán.
Lída si znaveně sedla ke stolku k Pánovi do křesla a napila se Pepsi Coly, ale pak zase ožila, zapálila si cigaretu a
hodila do sebe koňak.
„To je tak výborné pití…“ prohlásila pak, „já snad budu za chvilku opilá…“
„Nepřeháněj to, ještě si totiž musíme probrat jednu důležitou věc…“ pravil Pán, „chci totiž, aby sis založila
intimní zápisníček…“, vytáhl z psacího stolu malý sešitek a položil ho na stolek před udivenou Lídu.
„K čemu to bude?“ vyhrkla.
„Budeš si do něho pečlivě zaznamenávat všechno, co se nějak týká tvojí kundičky a vůbec celého sexuálního
aparátu…“ řekl Pán důrazně.
„Třeba když si to sama udělám, menstruaci… a co ještě vás zajímá?“ zeptala se nahá Lída nejistě.
„Například i přesný čas, kdy jsi vystříkla, jak sis to dlouho dělala… a jak silné to bylo…“ pravil Pán, „ale i každé
větší vzrušení… co ho vyvolalo, všechny erotické sny, touhy a nálady… přesný popis plnění úkolů, které ti budu
ukládat, u menstruace i její začátek, konec a průběh, tejně jako nemoci s vlivem na funkci tvého sexuálního aparátu,
zejména pohlavních orgánů, další ženské poruchy a potíže, bolesti, osobní problémy, deprese, šoky a tak…“
„Prostě chcete vědět o mně, hlavně o mém přirození a sexu vůbec úplně všechno…“ pravila odevzdaně Lída.
„Jako o kundičce své otrokyně…“ přikývl Pán.
„Dobrá… snad na nic nezapomenu…“ vyhrkla opět Lída, „jsem vaše…“
„A zápisník mi pokaždé sama předložíš k důkladné kontrole…“ přikázal jí potom Pán.
„Když něco nenapíšu přesně, tak se mě pak na to samozřejmě bude vyptávat… že?“
„Jistě, případně tě za neúplnost zápisů potrestám…“ pravil přísně Pán, „takže prosím tě, snaž se být pečlivá…“
„Můžete mi do něho ukládat písemně i domácí úkoly…“ navrhla Lída.
„Měla by sis ho podepsat…“ vyzval ji Pán.
„Co když ho někdo najde?“ vydechla vyděšeně Lída.
„Stejně hned pochopí, o co jde, jen když ho otevře…“
„Jaksi ho teda mám označit?“
„Třeba Intimní zápisník - otrokyně Lída…“ navrhl Pán.
„Ale pak si ho přebalím neprůhledným obalem…“ navrhla Lída umíněně.
„Doma můžeš… ale než si ho vezmeš sem, tak ten obal sundáš…“ přistoupil Pán neochotně na kompromis.
Lída si začala sešitek pozorně prohlížet.
„Můžeš si ho podepsat hned teď… ať to vidím…“ navrhl jí Pán, „a pak si do něho můžeš poznamenat první
domácí úkol.
Lída si poslušně podepsala zápisník, pak ho otevřela, napsala na úvodní stránku datum a pod něj Domácí úkoly:
„1. Zdokonalovat se v úmyslném prodlužování předorgastické extase a vědomém oddalování orgasmu,“
„Pod to ještě napiš „termín - trvale!“ přikázal jí Pán, „stejně doma skoro denně onanuješ… aspoň jak říkáš…“
„No, to ano…“ zčervenala stydlivě nahá Lída a připsala k tomu „Stále!“
„Tak mi pak řekneš, jestli se ti to podařilo a nakolik…“
„A budu přitom usilovně myslet na vás…že přede mnou stojíte a že to ode mne přísně vyžadujete…“
„Další úkol,“ řekl Pán významně, „piš si a začal jí diktovat.
A Lída psala: 2. Zkoušet napínat prsy, oba současně i každý zvlášť,“
„To můžu vlastně dělat kdykoliv…“ řekla pak bezstarostně.
„Pokud možno ne v podprsence…“ pravil na to důrazně Pán.
„No tak dobře, budu to zkoušet jenom doma…“ odpověděla poslušně Lída.
„Pak bys měla trénovat zvedat nohy, abys každou udržela napnutou ve vzduchu po celou dobu, než se uděláš…“
řekl Pán a Lída psala „3. Učit se viditelně hýbat poševním otvorem,“
„Pokud možno před zrcadlem,“ připomněl jí Pán.
„Ale já k tomu žádné vhodné zrcadlo doma nemám,“ vyhrkla Lída, „jen velké v koupelně a malé v kabelce…“
„Tak já ti ho do příště koupím,“ mávl Pán rukou.
„Takové, abych si ho mohla postavit na posteli mezi nohy…“ řekla vzrušeně Lída.
„Měla by sis pod něj dát třeba nějaké knížky,“ řekl Pán, „a nastavit si ho tak, abys tam na sebe dobře viděla…“
„Koukám, že mám večer o zábavu postaráno…“ usmála se opět Lída vzrušeně.
„To ještě není všechno,“ pohlédl na ni Pán, „a co to zvedání nohy?“
„Promiňte, na to jsem úplně zapomněla…“
„Piš si!“ vybídl ji Pán, a Lída opět psala „4. Procvičovat onanii a případný orgasmus s jednou nohou zvednutou
vysoko vzhůru, obě nohy střídat!“
„Dobrá,“ řekla Lída, když odložila pero, „budu to zkoušet aspoň dvakrát týdně a střídat ty zvednuté nohy…“
„Výborně! Tak to je myslím pro dnešek všechno,“ řekl Pán, a Lída zavřela zápisník a položila ho na stolek.
Pán potom významně pohlédl na Lídu „Teď už je snad konečně řada na mně… celý večer jsem se musel strašně
ovládat…“
„Já jsem se na to těšila celý večer…“ vydechla úplně nahá Lída, vstala a vypnula se vstříc Pánovi, „vaše otrokyně
je vám plně k službám…“
„Vem si ten černý podvazkový pas a punčochy, ať mě přitom pořádně vzrušuješ, kalhotky a podprsenku ale ne!“
požádal ji Pán.
Nahá Lída si na sebe upnula onen nový podvazkový pas, na nohy erotické punčochy, nazula si slavnostní plesové
střevíčky a poslušně se postavila doprostřed pokoje „řekněte mi, co mám dělat, aby se vám to opravdu líbilo…“
„Během výcviku bych ti nedovolil, abys na mně sáhla…“ řekl Pán, rozvázal si kravatu a svléknul si košili.
„To by to asi všechno dostalo úplně jiný spád…“ řekla chápavě Lída.
„Ty nevíš, co jsem dneska zkusil… kolikrát se mi to dneska postavilo… ani o tom nevíš…“ pravil Pán a sundával
si kalhoty.
„Vleže na stole vám tam moc dobře nevidím…“ vydechla Lída omluvně.
„S tebou je to tak vzrušující… a jsi přitom tak krásná…“ vydechl Pán, když si sundával boty a ponožky, „hlavně
když onanuješ rozkročená vstoje…“
„Mně se to taky docela líbí…“ řekla Lída, „takže jsme u toho spokojení oba…“
„Mně se přitom teda líbíš strašně…“ zadíval se Pán slastně na její nádherné nahé tělo a penis se mu rychle vztyčil.
„Takže to budeme často dělat… já vám ráda vyhovím, ve všem…“ vypnula se před ním nahá Lída se vztyčenými
bradavkami prsů.
„Já jsem už tak příšerně nadržený… podívej se, jak mi stojí…“ řekl Pán, když si svlékl i slipy.
„Zasloužíte si pořádný orgasmus… a hlavně hezký, aby se vám to se mnou líbilo… já vám to zase vezmu do pusy
a všechno vám to spolknu…“
„Tak si přede mne klekni…“ přikázal jí už úplně nahý Pán, „ vezmeš mi ho do pusy a budeš mi to dělat jen ústy a
jazykem… aniž by ses mně dotkla rukou…“ a postavil se doprostřed pokoje.
Lída před něho poklekla, zastrčila si rukou Pánův penis hluboko do úst, zapažila ruce a začala mu ho pomalu
zpracovávat ústy a jazykem. Za chvíli Pán začal vzdychat stoupající rozkoší a nahá Lída vkleče usilovně pracovala.
„Jednou si tě budu prohlížet i v zadečku,“ vydechl najednou Pán rozdrážděně, zatímco nahá Lída mu usilovně
zpracovávala pusou penis, „nejdřív si ale budeš muset zvyknout na to souložení zezadu… pak si opatřím dutý
váleček s hladkými okraji, počkám, až se přede mnou úplně vyprázdníš, strčím ti hluboko do střeva a budu si tě
v zadečku podrobně prohlížet a svítit si tam do tebe baterkou…“
„A co uděláte s mojí stolicí?“ přestala Lída na okamžik dráždit ústy Pánův penis.
„Tu pak samozřejmě vyhodíme do záchodu a spláchneme, koprofilie mně nic neříká jako Jitce Zelenkové…“
Nahá Lída poslušně přikývla hlavou, jako že souhlasí a zrychlila dráždivou stimulaci Pánova penisu jazykem.
Pán už byl silně vydrážděný, takže jen vydechl „Pán musí znát svoji otrokyni úplně všude… i tam…“
Lída přikývla a dále dráždila ústy Pánův penis.
Za chvíli se prudce vzrušený Pán najednou zřetelně napnul a vydechl „áááách… jsi úžasná…“
Klečící Lída zrychlila kmitání jazykem přes jeho žalud, nahý Pán se vzápětí reflexivně vzepnul, zarazil Lídě penis
až úplně do krku, otevřel v krajní rozkoši ústa dokořán a s hlasitým výkřikem vystříkl Lídě do krku horké semeno…
Lída se téměř zalkla a Pán jí stále stříkal do úst další obrovské dávky své nejvzácnější tekutiny, které Lída ani
nestačila polykat, protože měla jeho žalud hluboko v krku. Takže jen poslušně uvolnila krční svalstvo a nechala si
Pánovo semeno odevzdaně stříkat daleko do jícnu, protože na žalud jeho penisu jazykem nedosáhla.
Když obrovské stahy Pánova penisu, která Lída v puse jasně cítila, poněkud zeslábly, Pán ho povytáhl, takže měla
žalud zase mezi rty a mohla mu rozkoš zesilovat jazykem, vzápětí si vzala jeho kořen mezi prsty a usměrňovala si
výstřiky semene na jazyk, kde je s požitkem vychutnávala.
„Takhle moc jsem snad ještě nikdy nestříkal…“ vydechl Pán, když přišel trochu k sobě a stahy jeho údu ochably.
„Nejenom já, ale i vy máte právo na pořádný orgasmus…“ prohlásila Lída, když jí vytáhl penis z pusy a žaludem
jí rozmazával zbytky vystřikujícího semene po tváři.
„Za takový orgasmus máš u mě přinejmenším novou halenku… nebo francouzský parfém od Diora…“ pravil pak
Pán, načež mu klečící Lída opět vzala žalud mezi rty a začala ho na něm vášnivě líbat. Penis mu ovšem začal rychle
ochabovat, takže si Pán na něj silně přitiskl Lídu tváří, krátce se s ní pomuchlal, pak se odtáhl, sedl si spolu s ní opět
do křesla a oba si zapálili.
„Na takový nádherný orgasmus si přece musíme spolu přiťuknout…“ řekl potom Pán, nalil oběma další koňak,
úplně nahý vstal, Lída povstala rovněž a oba si spolu připili na další obrovské orgasmy.
„Když to tak bude dál pokračovat, tak u toho rozkoší jednou omdlím…“ vydechla vstoje Lída.
„A já tě pak rychle vzkřísím, mám totiž zdravotnický kurs…“ usmál se Pán.
„Doufám, že dýcháním z úst do úst…“ zašklebila se Lída uličnicky a znova si připili.
Když si sedli, Pán se najednou podíval na hodinky.
„Dokuř, dopij, musíme si jít lehnout,“ vybídl Lídu, „zítra jdeš do práce…“
„Mně by ta práce ani nevadila, k nám chodí přes den docela slušní lidi, ale večer ti pivaři…“ zašklebila se Lída,
„někdy mám docela strach… a ty ochránce už taky nemáme…“
„Budeš se muset naučit na tom počítači a já ti pak najdu lepší práci….“
„Jestli se chcete ujmout mojí výuky, to si dáte… to teprve uvidíte, jak jsem pitomá…“
„To teda rozhodně nejsi… nežvaň!“ okřikl ji rázně Pán, „a až skončíme výcvik, můžeš sem začít chodit třeba na
každé volno… ty základy počítače určitě rychle pochopíš…“
„Vy byste se mě i v tomhle opravdu ujal?“
„Nejenom v tomhle…“
„A zadarmo?“
„Jistě, ale musela bys přitom být taky úplně nahá…“
„No, to bych se toho asi moc nenaučila… aspoň jak sebe i vás znám…“ pohlédla Lída vzrušeně na Pána.
„Slibuji ti, že se tě přitom ani nedotknu… vždycky až potom…“ slíbil Pán Lídě s úsměvem.
„Tím to bude pro mě horší…“ vydechla Lída při představě, jak sedí před Pánem úplně nahá u počítače a on se jí
ani nedotkne.
„Tak tě po ní jen občas hezky pohladím…“ připustil Pán.
„No proto…“ udělala si nahá Lída a típla cigaretu.
„Takhle se PC ještě nikdo určitě neučil…“ usmál se znova Pán.
„Jde o to, jestli se to tak dá vůbec naučit…“ pohlédla na něho Lída tázavě.
„Když tak ti to mezitím někdy udělám…“ pravil Pán, „a když bude nejhůř, uděláš si to s očima na monitor přede
mnou sama…“
„To bude opravdu vzrušující, hledět přitom na monitor…“
„Můžeš si k tomu najít nějaké porno…“
„To byste tam musel být nahý vy…“, řekla Lída rozhodně, „mně jiní chlapi skutečně nezajímají…“
„To by se vidělo…“ řekl Pán, típl cigaretu a pobídl Lídu, „ale teď už opravdu musíme rychle do postele a spát…“
Lída vstala, stáhla si podvazkový pas a erotické punčochy, zula si i střevíčky a odešla opět úplně nahá na chvilku
do koupelny a pak na WC. Potom si odskočil na moment i Pán, který pak vypnul rádio, zhasnul a oba odešli úplně
nazí krátce po jedné hodině v noci do ložnice. Pán rozsvítil lampičku na nočním stolku, oba si lehli a přikryli se.
Vzápětí Pán vydechl „Ty jsi tak nepředstavitelně krásná… nahá i oblečená…“
„To jsem ráda, že se vám tak líbím… taky se o sebe starám… a dávám si na tom kvůli vám záležet…“
„Já to snad budu chtít dnes ještě jednou…“
„Řekněte si… já vám to ráda udělám… od toho mně máte…“
„Tak to prosím tě, aspoň zkus…“ řekl zjevně nadržený Pán vzrušeně, „snad ještě ze mě něco vydoluješ…“, strhl
se sebe deku a roztáhl se nahý na letišti.
Lída mu sáhla opatrně na přirození a jemně mu ho citlivě stiskla „Jak to chcete?“
„Rozkroč se třeba nade mne, ať ti vidím do kundičky,“ řekl Pán, „já už si ji roztáhnu…“
Nahá Lída si mu klekla nad hlavu, široce se rozkročila, aby jí lampička svítila přímo do přirození a vzápětí ucítila,
jak v její ruce Pánův penis opět rychle tvrdne.
„Dej mi na něho pusinku…“ hlesl Pán.
Lída mu láskyplně políbila opět už vztyčený penis a Pán jí téměř bolestivě roztáhl přirození…
„Hoň mi ho… ze začátku rychle…“ zasténal Pán.
Lída mu začala usilovně stahovat předkožku a rytmicky přitom zajížděla rukou až ke kořeni Pánova penisu.
„Ach… to je krásné… ty to se mnou taky umíš…“ řekl za chvíli Pán tiše, „cítím, že vystříknu určitě…“
„Mám vám to zase polknout?“ zeptala se Lída ze všech sil kmitající rukou přes jeho penis.
„Doufám, že tam ještě něco budu mít…“
„Už se těším… moc mi to od vás chutná…“ pravila Lída a ještě zrychlila.
Pán si ji rozevřel oběma rukama a s úžasem pozoroval, jak se jí krásně růžové svaly v široce roztažené kundičce
smyslně pohybovaly a doslova vlnily vzrušením…
„Tebe to taky vzrušuje, viď?“
„Strašně…“ vydechla Lída, „my jsme v tom snad už tak nějak podivně spojení…“
„Zkus zahýbat otvorem…“ navrhl jí silně vzrušený Pán.
Lída se pokusila zahýbat poševním otvorem, ale opět se jí to moc nedařilo.
„Tak aspoň konečníkem…“
Lída začala smyslně pohybovat otvorem konečníku a opět už silně vydrážděný Pán jí tam bezohledně vrazil prst.
Rozkročená Lída sykla prudkou bolestí, ale bez odporu držela a dál rychle dráždila rukou jeho penis.
„Příště si na tebe připravím tu březovou metlu…“ vydechl najednou prudce rozdrážděný Pán, „snad to ještě půjde,
vždyť je teprve začátek října…“
„Ach…“ zachvěla se předkloněná Lída a smyslně zakroužila zadečkem.
„Pozor…“ vyrazil náhle Pán, „už to na mně leze… připrav se!“
Nahá Lída zrychlila jeho dráždění do maxima a naklonila se ústy nad Pánův žalud.
Pán jí prudce zahýbal prstem v konečníku, volnou rukou jí úplně rozevřel rodidla, přitiskl ústa na její poštěváček
a vší silou si ho vtáhl do pusy.
Lída sebou vzrušeně zacukala „pořád mě ještě moc bolí… jak jste mi ho před chvílí trestal…“
Pán se za chvilku bezmocně vzepnul a vystříkl Lídě do úst další velkou porci teplého semene.
Lída pevně sevřela jeho penis do rtů a Pán jí dál stříkal do pusy své teplé semeno. Nebylo ho už ale tolik jako
poprvé, takže ho Lída stačila poslušně polykat. Pán jí přitom stále vší silou vtahoval do úst poštěváček a hýbal jí
prstem v konečníku.
Lída mu po opadnutí nejprudších stahů přestala dráždit penis, ale Pánovi to v něm dál silně škubalo; semene už
však bylo málo.
Když sebou Pán docukal, pustil jí poštěváček, prst jí však stále nechal v konečníku a mírně jím pohyboval.
Lída si vytáhla Pánův zduřelý penis z pusy, hezky ho políbila a uznale prohlásila
„Dva orgasmy těsně po sobě v padesáti… minule taky… to jste na tom dobře…“
„To je hlavně tvoje zásluha…“ hlesl Pán, vytáhl jí prst ze zadečku a opět si ho smyslně olízl. Vzápětí ale klesl
vyčerpaně do peřin, a když se k němu Lída opět otočila, vydechl „A nezapomeň na mně ráno…“
„Nebojte se, já asi taky ještě budu ráno chtít…“
„Ale s tou březovou metlou příště, to platí…“ prohlásil Pán, „aby sis nemyslela, že jsem jen tak blábolil, když
jsem byl strašně rozdrážděný…“
„Dobře…“ vydechla Lída, přilehla k Pánovi, překryla oba peřinou a začala ho něžně hladit po vlasech.
„Kdybych si po takovém krásném výcviku ráno ještě aspoň jednou nevystříkla, nestál by celý den za nic…“
„Tak mi dej ještě ručičku mezi nohy…“ vybídl ji Pán, „já už jsem tak vyčerpaný…“
Lída si vzala do volné ruky Pánův ochablý penis a druhou rukou ho stále jemně hladila. Pán najednou zavřel oči.
Nahá Lída volnou rukou zhasla lampičku, přitiskla se celým tělem k Pánovi a za chvíli usnula taky… i s rukou na
jeho přirození.
***
Ráno se vzbudil kolem šesté první Pán a začal nahou Lídu jemně šimrat nejdřív pod nosem, pak si ji poodkryl a
sjíždějí pomalu na prsy a pokračoval postupně stále níž. Lída za chvíli procitla, a když zjistila, kde je a že je úplně
nahá, rychle se probrala, ale to už jí Pán jemně probíral chloupky v rozkroku. Slastně se pod jeho prsty zavrtěla, Pán
jí vzápětí sáhl na poštěváček a začal ji na něm intensivně dráždit.
Lída byla ještě rozespalá, ale poštěváček ji už nebolel, takže její pohlavní rozdráždění rychle vzrůstalo, Pán jí
začal navíc mnout i bradavky, za chvilku bez problémů překonala hluchou fázi a začala se celá zřetelně chvět,
přitom sáhla Pánovi podvědomě na penis, který jí začal v ruce zvolna tuhnout.
Vzápětí mu ho začala rovněž rytmicky dráždit a Pán přitom stále zrychloval tření jejího poštěváčku, což Lída už
dlouho nevydržela, náhle rázně rozhodila nohy, pustila Pánův penis a za několik okamžiků se začala na letišti vedle
něho divoce škubat v mohutných orgastických stazích.
„Ach… já vás mám tak ráda…“ sténala rozdrážděně v obrovské rozkoši, zatímco Pán ji líbal vztyčené bradavky.
Po odeznění jejích nejprudších stahů jí Pán přestal třít poštěváček, Lída mu znovu vzala do prstů vztyčený penis,
začala mu ho ze všech sil, jak nejrychleji mohla, ráznými tahy od žaludu až ke kořeni honit a pozvolna docukávala.
Zanedlouho kupodivu vyvrcholila i Pánova rozkoš, bezděčně se vedle ní na letišti vzepjal rozkrokem vzhůru,
nahá Lída mu nastavila prsy nad žalud, ze kterého mu vzápětí vystříkla další velká dávka semene, které jí Pán stále
stříkal na prsy a to z nich Lídě pak pomalu stékalo po břiše dolů.
Když Pánův penis přestal stříkat, Lída ukončila jeho dráždění, a když Pán pomalu docukával, zeptala se ho nejistě
„Nezlobíte se, že jsem vám ho zase nevzala do pusy?“
„To nemůžeš dělat pokaždé… vždyť by se nám to časem přestalo líbit…“ řekl Pán a vyzval Lídu „otři se… už
musíme vstávat…“
Jakmile se Pán úplně uklidnil a vstal, protože se mu, jako mnoha mužům po výstřiku začalo chtít na malou. Pak
se rychle opláchl, a když se vrátil do ložnice, odešla na záchod a potom do koupelny Lída. Pán se pomalu oblékl a
odešel do kuchyně, kde stále úplně nahá Lída už připravovala snídani, omeletu se šunkou, míchaná vajíčka a čaj.
„Kdy se zase uvidíme?“ zeptal se už oblečený Pán při snídani stále ještě úplně nahé Lídy.
„Teď jedu na víkend domů, ve středu a ve čtvrtek bych sice měla mít volno, ale jdu do práce za kolegyni, která
nutně potřebuje volno… navíc budu mít měsíčky…“ přemýšlela usilovně Lída a pohlédla tázavě na Pána, „leda, že
byste mi zase přišel v neděli k večeru naproti na nádraží k Bečvě…“
„Tak to bys pak mohla jít spát ke mně…“ navrhl jí Pán.
„To asi ne… povezu od našich zase tolik věcí…“ prohlásila Lída.
„Dobře, budu tě čekat u Bečvy a půjdeme někam na kafe…“
„Já vím, že jste nejlepší…“ usmála se spokojeně Lída, „a já vám řeknu, jak dlouho už udržím zvednutou nohu…“
„I tak už jsi vynikající otrokyně…“ pravil Pán a hezky ji pohladil, „ale hlavně výborný člověk… myslím, že bych
tě chtěl, i kdybys žádná otrokyně nebyla…“ a zamyslel se, „to je jen takový bonbonek na dortu… mám tě prostě
moc rád…“
„To je dobře, že si spolu tak rozumíme… i já vás mám strašně ráda…“ začervenala se nahá Lída rozpaky, „už
bych snad ani nemohla bez vás být… a taky ne jenom kvůli tomu sexu…“
Najednou řekla „mohla bych si u vás nechat to erotické prádlo? Doma mi nebude k ničemu…“
„Samozřejmě, můžeš si u mě nechat, co chceš, ale to půjdeš do práce a pak domů bez kalhotek a podprsenky?“
„Já jsem si sebou vzala do tašky normální…“ vydechla nahá Lída.
Pán si ji změřil pohledem, usmál se a prohlásil „ale těch kalhotek a podprsenky si tady se mnou moc neužiješ…“
„Já vím…“ sklopila oči Lída.
„Ještě tak ten podvazkový pas a punčochy, jinak budeš pořád úplně nahá…“
„To mě taky mohlo napadnout dřív…“
„Něco třeba časem vymyslíme…“
Lída si vzala z tašky spodní prádlo a odešla znova do koupelny, rychle se osprchovala, upravila si svůj obvyklý
„make-up“ a pečlivě se učesala, vrátila se k Pánovi, který už čekal v předsíni a hned ji hezky pohladil přes kalhotky
v rozkroku a potom přes podprsenku i nahoře.
Lída vzrušeně zachvěla, pak se oblékla, obula, mrkla se do velkého zrcadla a Pán odemkl.
U metra na náměstí I.P.Pavlova se hezky políbili, Pán zabočil do podchodu a Lída na tramvaj.
V dalších dnech Lída Pánovi každý večer volala cestou z práce a přitom pokaždé vzdychala, jak ho má moc ráda.
Než odjela na víkend domů, Pán jí slíbil, že ji bude čekat v neděli večer na hlavním nádraží.
Posezení v bistru po Lídině návratu z Kroměříže (12.10.)
Pán přišel na nádraží včas, ale vlak měl dvacet minut zpoždění, takže si zatím prohlížel zahraniční časopisy
v kiosku v hale. Když vyšel, začal ho obtěžovat jakýsi špinavý bezdomovec, ale Pán se mu místo „pár korun na
jízdenku“ hlasitě vysmál a prohlásil, že by radši ty peníze hodil do kamen.
Lída měla kromě kabely další velkou a na první pohled těžkou tašku, kterou jí Pán okamžitě vzal a teprve pak
Lídu, která se mu mezitím nastavila, hezky dlouze políbil. „Co v tom máš tak těžkého?“
„Ale nějaké ty džemy, máma celý podzim zavařuje…“ pravila unaveně Lída.
„Nechtěla bys mi nějakou malou skleničku dát?“ otázal se jí s úsměvem Pán, „marmeláda bez chemikálií mi bude
z tebe mnohem víc chutnat…“
Lída se uculila, ale pak vytáhla z tašky jednu skleničku a podala ji s rozpačitým úsměvem Pánovi.
„Kam půjdeme?“ zeptala se potom Pána, když vycházeli z haly.
„Něco najdeme,“ pravil Pán, „nejspíš někde blízko u muzea, ať to nemáš s tou taškou daleko k tramvaji…“
„Já na vás pořád strašně myslím…“ přiznala se Lída bezděčně, „i v té Kroměříži…“
„Mělas sebou ten zápisníček?“
„To víte, že ano…“ hlesla Lída a opět hezky zčervenala.
„A co tam najdu?“
„Denně aspoň jednou… to…“ pravila stydlivě Lída, „pak něco o tom, jak jsem se snažila přitom plnit ten domácí
úkol… jo a už udržím nohu ve vzduchu přes tři minuty…“
„Jinak nic?“ otázal se Pán zvědavě.
„Nic… jinak nemám žádné problémy… zatím jsem zdravá… jen budu mít brzo ty měsíčky…“
Došli k museu, zahnuli kolem svatého Václava dolů na Václavák a za chvíli si sedli do celkem zaplněného bistra.
Pán pohlédl na Lídu „určitě máš po té cestě hlad…“, objednal čtvrtku grilovaného kuřete a pro oba dvojku bílého
vína. Než to přinesli, naklonila se Lída k Pánovi a zašeptala mu do ucha „škoda, že na mně nemůžete ani sáhnout…“
„Snad bys nechtěla tady…“ podivil se Pán.
„To teda určitě ne…“ pohlédla Lída na opilce u vedlejšího stolu, „těm bych nejradši nedovolila, aby se na mně
jenom podívali… oblečenou…“
Číšník jim přinesl kuře a víno, a Lída všechno s chutí snědla. Když dojedla a oba si pak spolu přiťukli, Pán řekl
„Nechtěl jsem ti kazit chuť, ale než jsi přijela, měl jsem na nádraží scénku s jakýmsi bezdomovcem…“
„O těch taky vím svoje…“ přikývla Lída, „člověk aby se dneska bál jít do práce… nebo jenom po ulici…“
„To nejsou žádní chudáci… ale obyčejní kreténi…“ rozčílil se Pán, „kdyby nebyli od narození debilní, dokázali
by si udělat školu, najít si pořádné zaměstnání a nemuseli by žebrat… a obtěžovat normální lidi…“
„Těch vzdělaných bezdomovců opravdu asi moc není…“ prohlásila Lída a s požitkem se napila vína, „u nich je to
spíš následek nějaké osobní katastrofy nebo tragedie…“
„Ale většinou je každý chudý člověk neschopný blbec… nebo lenoch… to mi nikdo nevymluví…“
„Asi máte pravdu…“ přikývla Lída na souhlas.
„Každý chudý člověk je chudý proto, že je nevzdělaný a teda buď blbý, líný nebo jinak neschopný… teprve pak
je přirozeně, zákonitě a spravedlivě chudý…“ bouchl Pán málem zlostně do stolu, „měli by je někde isolovat… a ne
se jich ještě zastávat… a dělat na tu pakáž sbírky…“
„Abych se pak opravdu v noci bála, že mně někdo přepadne…“ přikývla opět Lída.
„Jen natahují pracky, chlastají a kradou…“ pokračoval Pán, „a stát je zato ještě z našich peněz živí… já bych toho
ničemu na nádraží nejradši probodl kudlou, k čemu tady vůbec jsou?“
„My to nezměníme…“ hlesla Lída, překvapená, jak se Pán dokáže rozohnit.
„Máš pravdu, radši na to nemyslet…“ prohlásil Pán a objednal další dvě dvojky vína.
„Ovšem za chvíli nám budou takoví velet…“ vydechla Lída, „už dneska se spousta věcí řídí podle nich…“
„To ta přiblblá sociální demokracie… tu může volit jen úplný blb s holým zadkem…“ ušklíbl se Pán, „ale stejně
mě to dneska hrozně rozčílilo… promiň…“
„To nic…“ hodila Lída hlavou.
„Ještě že u nás v úřadě nikdo takový není…“ pravil s úlevou Pán.
„Co by tam tak asi dělal?“ vyhrkla Lída, „ale závidět vám umí…“
„Ti umějí počítač tak akorát ukrást, dát ho do zastavárny a prachy propít v zablité putyce…“
„Nebo pozdě večer u nás… když jim v deset zavře hospoda …“
„Já se taky o tebe dost bojím…“ řekl Pán, „nemůžeš je vyhodit?“
„To by mi vedoucí dal…oni totiž nějakou tu tržbu udělají…“ povzdechla si Lída.
„Budu tě muset naučit na tom počítači a pak ti najít pořádné zaměstnání…“ řekl rozhodně Pán.
„A ty jejich obhroublé vtipy… nejradši by mně svlíkli donaha…“
„Ve vylízaných makovicích se jim nic jiného neurodí…“ mávl Pán rukou.
„A co mají rozumů… vědí o všem všechno…“ pokračovala Lída, „a teď mezi nima budu skoro týden…“
„Vždyť to znáš… volovi je všechno jasné, dokud mu to někdo nevysvětlí…“
„Mám obavy, že jim nic vysvětlovat nejde, protože by to nepochopili…“ pravila Lída.
„Ještě, že s tou prašivou chátrou nepřicházím do styku… kromě některých pracovních porad po stanicích, kam
občas přijdou i posunovači… to by pak jeden brečel… holt odboráři…“
„To si umím docela představit, jak nesmyslně krafají…“ vydechla Lída.
„Prostě po Novém roce, jakmile skončíme výcvik, tě začnu učit na tom počítači…“ řekl Pán rozhodně, „pochopili
to jiní, pochopíš to taky… zas tak složité to není…“ a mávl rukou.
„To bych byla docela ráda… já k tomu jinak moc možností v práci nemám…“
„Stačí, když se naučíš s textovým editorem a k tomu Excel…“ řekl Pán, „to jsou dva základní programy, na
kterých stojí všechno další, a pro běžnou potřebu to úplně stačí… snad ještě emailovou poštu… “
Lída vděčně pohlédla na Pána a upila víno.
„Umíš trochu psát na psacím stroji?“ zeptal se jí potom Pán.
„Naši ho doma měli, takže jsem na něm často psávala a docela mně to bavilo…“ vyhrkla Lída.
„Jedním prstem pochopitelně…“ pohlédl na ni Pán, a když Lída přikývla, pokračoval „ale to ti bude úplně stačit,
ten textový editor je v podstatě vylepšený psací stroj, email je takové moderní dopisování, oficiálně posílání zpráv,
které lze okamžitě elektronicky odeslat, které si taky nejdřív sama napíšeš a adresát je má během vteřiny… no a ten
Excel taky není nic těžkého, umí to dneska už kdekdo, to jsou v postatě tabulky, se kterými se dá všelijak pracovat,
měnit, doplňovat je a tak…“
„No tak jsem zvědavá, jak mi to půjde…“ řekla Lída rozpačitě.
„A pak ti najdu pořádné zaměstnání, dobře placené na osm hodin denně…“ prohlásil pevně rozhodnutý Pán,
„když budeš umět na tom počítači, nebude to pro mě nejmenší problém… slibuji…“
„Vás mi poslalo přímo nebe…“ vydechla spokojeně Lída, „já jsem tak ráda, že jsme se poznali…“
„Ty ten počítač zvládneš levou rukou… natolik už tě znám…“ usmál se na ni Pán, „už se na něj nebudeš muset
jen dívat nahá vleže na stole…“
Lída opět zčervenala „ale na tom stole se mi to taky moc líbí…“
„Ovšem nenese ti to žádné peníze… a ty jsi myslím jinak natolik samostatná moderní žena, že nechceš být pořád
jenom na někom finančně závislá,“ řekl Pán, „ačkoliv mně by to u tebe nijak nevadilo…“
Pak se oba vrátili zase k intimním věcem a Lída mimo jiné Pánovi podrobně líčila, jak je jí daří plnit domácí úkol
a jak dlouho už dokáže udržet nohu zvednutou vzhůru, a přitom sebou občas mimovolně škubla.
„Vedeš si ten zápisník?“ zeptal se jí Pán.
„Jo…“ kývla Lída, „a docela pečlivě, to si počtete, až vám ho dám ke kontrole…“ a pak pohlédla na hodinky
„Už bychom měli jít…“
„Jak chceš, jsem rád, že jsem tě aspoň viděl, i když ses dneska asi moc nebavila,“ řekl Pán, zaplatil a vstali.
Když vyšli ven, cestou na tramvaj se ještě několikrát vášnivě políbili, Pán přitom jednou Lídu zatáhl do průchodu
a nenápadně jí sáhl mezi nohy, Lída slastně zavzdychala a šli dál na tramvaj.
Na refýži Pán Lídě řekl „Tak za týden v pondělí, a přeju ti, aby ses za ten týden moc neunavila…“
Lída na něho smutně pohlédla a Pán zahlédl, že má v očích slzičky…
„Můžu vám každý večer na chvilku zavolat?“ hlesla Lída téměř nešťastně.
Pán samozřejmě přikývl a dlouho se vášnivě líbali.
Jedenáctka za chvilku přijela, Lída si vzala od Pána tašku, nastoupila, poslala mu přes sklo další hezkou pusu a
Pán šel pomalu pěšky domů.
Lída pak denně volala Pánovi večer cestou z práce a říkala mu, jak se těší, až bude zase u něho.
TŘETÍ LEKCE – Po 20.10.
Když Lída přišla v neděli kolem půlnoci z práce, byla už tak utahaná, že ze sebe jen rychle shodila šaty, opláchla
se, padla do postele a okamžitě usnula.
V pondělí byla už od rána celá nesvá, ale po tom pracovním týdnu měla spoustu práce, především si pořádně
uklidila a pak prala prádlo, kterého bylo za víc než týden dost. Pak si rychle udělala lehký oběd a ještě se na chvilku
natáhla, ovšem usnula a probudila se až krátce po třetí hodině.
Protože byla těsně po měsíčkách a ani včera večer na sex nepomyslela, už po probuzení cítila, že je zase nadržená,
ovšem věděla, že teď už na sebe nesmí ani sáhnout. Uvařila si silnou kávu a vykouřila k ní tři cigarety, kolem tři
čtvrtě na čtyři si připravila čisté spodní prádlo a odešla se vykoupat, pak si začala kosmeticky upravovat celé nahé
tělo s důrazem na přirození, důkladně si otřela záhyb pod předkožkou poštěváčku od případného mazu, nakonec si
pečlivě upravila vlasy, nalíčila se, namalovala si rty a oblékla se.
Asi deset minut před pátou byla hotová s přípravou, usoudila, že už je venku docela chladno, proto si vzala na
sebe nový slušivý kabátek, co si nedávno koupila spolu s Pánem, obula se, pohlédla v předsíni do zrcadla, ještě se
přičísla, zamkla byt a krátce před pátou hodinou odešla na jedenáctku. Cestou si představovala, co s ní asi bude Pán
dneska dělat a její nadrženost rychle stoupala, takže už na Floře pocítila, že vlhne mezi nohama. Těsně po čtvrt na
šest vystoupila v Bruselské a šla Koubkovou a Lublaňskou ulicí k Pánovi, protože však už bylo za tři minuty půl a
nikdo nešel, zazvonila na Pánův venkovní zvonek a ten jí bzučákem uvolnil domovní dveře. Rychle vystoupila do
třetího patra a udýchaná stiskla pár vteřin před půl šestou zvonek u dveří Pánova bytu.
Pán jí okamžitě otevřel, vydechl „no ty jsi ale přesná…“, pustil ji dovnitř a dal jí velkou pusu.
Lída si odložila kabát, položila tašku na stolek v předsíni, a když si zula boty, Pán významně řekl „Pokračuj!“
Lída si pomalu rozepnula knoflíček u krku, pohlédla na Pána, svlékla si svetr a začala si rozepínat halenku. Pán
stál u dveří do pokoje a vzrušeně ji pozoroval. Lída si beze slova rozepnula halenku, odhodila ji stranou, odepnula si
hodinky a sundala náramky, podala je Pánovi a začala si nahoře už jen v podprsence před ním svlékat sukni, kterou
pak taky odhodila, rychle si stáhla z nohou punčochy a bosá se vypnula vstříc Pánovi.
„No jen pokračuj klidně dál… začni samozřejmě podprsenkou…“ vyzval ji Pán.
Lída s rukama vzadu na sponce podprsenky smyslně pohlédla na Pána, rozepnula si ji a obnažila před Pánem své
nádherné prsy se vztyčenými bradavkami, pak nechala podprsenku padnout na zem a řekla polohlasně „Jsou vaše a
připravené… ke všemu, co si s nimi vzpomenete provádět…“
„To jsou nejkrásnější prsy, co jsem kdy viděl…“ prohlásil Pán, „nejen velké, ale i tvarem… takové hezky
zaoblené…“
„Mám je jen pro vás… můžete mi s nima dělat, co chcete…“ špitla polonahá Lída a zajela si smyslně několika
prsty pod gumu kalhotek. Pak se před Pánem několikrát smyslně zavlnila v bocích a postupně si stahovala kalhotky
níž, aby Pán nejdřív viděl jen její chloupky, pak je nechala spadnout úplně dolů, přešlápla nohama vedle, zvedla je
hodila je Pánovi na podlahu pod nohy.
Pán je zvedl, přičichl k nim a začal si je zblízka prohlížet, najednou na nich uviděl v rozkroku mokrou skvrnu.
Nahá Lída, která měla na sobě už jen stříbrný řetízek s rubínovým srdíčkem na krku, zjistila, že si toho Pán všiml
a zachvěla se studem.
„Ty už jsi zase tekla?“ zeptal se Pán úplně nahé Lídy, stojící dva kroky před ním.
„Ale v tramvaji jsem na vás myslela, co se mnou budete dneska dělat… a to je výsledek…“
„A těšila ses na to?“
„Já se na to těším už celý týden… ale teď už to bylo doslova k nevydržení…“ vyhrkla nahá Lída a bezmocně
řekla „můžete se přesvědčit i teď…“
Pán k ní přistoupil, sáhl jí prsty mezi stydké pysky a znova ji dlouze políbil. Byla samozřejmě úplně mokrá…
„Tak pojď…“ řekl Pán potom Lídě, odložil kalhotky a galantně jí otevřel dveře do pokoje.
Pokoj byl už zcela připravený k výcviku, na stolku byla připravená láhev minerálky, Pepsi Cola a zákusky.
Když se nahá Lída posadila do svého křesla, rozhlédla se po pokoji a uviděla na volné stěně nad gaučem rámeček
se svými dvěma fotografiemi a pod nimi se svou ručně psanou otrockou přísahou.
Pán na chvilku odešel a vzápětí přinesl kávu, rozlil do skleniček koňak a s úsměvem si s nahou Lídou přiťukl, pak
si sedl vedle do křesla a oba si zapálili.
„Co to má být?“ hodila Lída hlavou směrem k novému obrázku.
„To abychom tě oba pořád dobře viděli… říkal jsem ti to přece, že to tak udělám…“ pravil Pán, „uvidíš na sebe i
vleže ze stolu…“
Lída vstala a začala si rámeček zblízka prohlížet, Pán taky vstal a postavil se vedle ní.
„Ta moje velká fotka vpravo je docela hezká,“ prohlásila Lída a sáhla si mimovolně mezi nohy, „ale ta vlevo je
taková trochu nejasná a navíc tmavá…“
„Nesahej si mezi nohy, když jsi nahá,“ napomenul ji přísně Pán, „mě se tam právě hrozně líbíš…“
Lída rychle vytáhla ruku.
„Ta kundička je ti ale vidět naprosto zřetelně a ostře…“
„Konečně pořádně vidím, jak tam vypadám…“ vydechla Lída věcně.
„Ve skutečnosti jsi tam ještě hezčí… tohle je jen neživá fotka…“ řekl Pán a přešel s ní k další velké fotografii na
stěně vedle okna přímo proti velkému stolu nad svým psacím stolem.
„Na tu uvidíš ze stolu ještě líp… málem si přitom budeš myslet, že se díváš do zrcadla…“
Nahá Lída si rozpačitě prohlížela velkou fotku, na které ležela úplně roztažená s vyceněným rozkrokem na stole.
„Doufám, že to kromě vás opravdu nikdo neuvidí…“ vydechla bezděčně Lída, ale bylo vidět, že se takto vidí snad
poprvé v životě a docela ji to vzrušuje.
„Tady je další tvoje necudná fotka…“ ukázal Pán na vedlejší stěnu nad televisi a Lída vzrušeně zírala na své
úplně nahé tělo a roztažené pohlaví…
„Na co je ten reflektor?“ všimla si přitom Lída velkého svítidla připraveného na květinové poličce v rohu pokoje,
které se Pánovi teprve před několika dny podařilo po velkém úsilí opatřit.
„Abych na tebe dobře viděl, až budeš přede mnou jako otrokyně vášnivě onanovat…“ řekl Pán.
„A nebude mně to oslňovat?“
„Ten má clonu jako reflektor v divadle…“ prohlásil Pán, „ten herce taky neoslňuje…“
„Kdy si ho na mně vyzkoušíte?“ vyhrkla Lída.
„Hned dneska…“ řekl lakonicky Pán, a pak spolu pokračovali v prohlídce jeho nové fotogalerie.
„Další fotky mám na psacím stole pod plexisklem,“ řekl Pán Lídě, „nechceš si je taky prohlédnout?“
Lída přešla s Pánem znova k jeho psacímu stolu a se zájmem si prohlížela svoje fotky pod plexisklem, na jedné
z nich byl její zblízka vyfocený naběhlý poštěváček, na další byla zachycená v posledním okamžiku před prvním
orgastickým stahem i s obrovskou rozkoší zkřivenou tváří, na jiné fotografii zase byla její roztažená kundička, jak jí
z ní přímo při orgasmu stříkají dobře patrné bílé kapičky…
„A navíc mám dvě tvoje fotky v ložnici,“ usmál se pak Pán na Lídu, „jednu velkou necudnou přímo proti letišti,
bych tě hned viděl, když se probudím, a druhou malou na nočním stolku…“
Když se pak společně dívali na její další fotku, kterou měl Pán ve stojánku na psacím stole, na které byla úplně
nahá Lída rozkročená se vztyčenými bradavkami prsů a vzpaženýma rukama, objal ji Pán kolem ramen a prohlásil
„Jsi docela fotogenická…“
„Každá ženská se ráda fotí… a je ráda, když se na fotkách líbí nejenom druhým, ale i sama sobě…“
„U tebe to platí stonásobně,“ usmál se Pán a jemně ji poplácal po zadečku.
Nahá Lída se na něho šťastně podívala a šli si zase sednout ke kafi, oba si zapálili a pomalu upíjeli kávu.
Lída najednou pohlédla nahoru na sekretář a všimla si velké košaté březové metly.
„Na co je tady ta metla?“ zeptala se vyděšeně a ukázala nahoru na sekretář.
„Na co asi…“ udělal si Pán.
„Na mně?“ vyhrkla naivně Lída.
„Jo, tys mi posledně nevěřila?“ řekl přísně Pán, „Abych tě s ní mohl pořádně potrestat, až zas něco provedeš…“
Vzrušeně si představila, jak ji Pán šlehá přes necitlivější místa metlou a zvlhla v rozkroku strachem a rozkoší, a
přitom vůbec netušila, že to bude ještě dneska večer…
Když tak potom popíjeli kávu a kouřili, Lída se najednou rozhlédla po pokoji, přejela očima po fotografiích a
vyhrkla „Já bych si vás taky jednou chtěla vyfotit…“
„Nahý muž většinou není pro ženy eroticky zajímavý…“ řekl Pán, „nanejvýš tak pro homosexuály…“
„A kdo vám řekl, že bych si vás chtěla fotit nahého?“ optala se ho Lída překvapeně.
„To ti rovnou můžu dát fotku, co mi zbyla z občanky…“
„To taky, ale já bych vás chtěla mít na fotce se mnou…“ pravila Lída, „třeba jak stojíte oblečený vedle mě jako
vedle své nahé otrokyně… pak jak před vámi ležím na stole a vy se mi skláníte s nějakým tím nástrojem k rozkroku
a pak…“ a teď se na okamžik stydlivě zarazila „bych si chtěla zblízka vyfotit vaše… to…“
„Že bych se ti tam tak líbil?“ zeptal se Pán nevěřícně a napil se koňaku.
„Strašně…“ vydechla vzrušeně Lída, „vy to máte nějak hezčí, než ti ostatní, co jsem zatím viděla…“
„To teda nechápu, oč jsem tam hezčí než jiní…“ vydechl Pán.
„Budete se divit, ale pro mne jste…“ řekla Lída a zasněně dodala „já bych si tu fotku dala vždycky vedle sebe,
když bych si to doma dělala…“
„Nechtěla bys, abych se ti na ni podepsal?“ zeptal se Pán s úsměvem.
„Kdybyste mi věřil, že ji nikdy nikomu neukážu, tak by to bylo od vás milé…“
„Důvěra přece musí být mezi námi základ všeho…“ prohlásil Pán věcně, „to bysme pak nemohli skoro nic…“
„Takže byste mi kromě toho podpisu mohl ještě nastříkat na tu fotku semeno…“ řekla Lída nejistě.
„Dobře, když složíš na konci výcviku s úspěchem zkoušku, tak to budeš mít jako odměnu…“ slíbil jí Pán a oba si
na to přiťukli. Nahá Lída však najednou pohlédla nahoru na sekretář a vydechla
„Mně ta metla tam nahoře hrozně znervózňuje…“
„To víš… otrokyně si musí nechat leccos líbit… a hodně toho vydržet…“ pravil Pán.
„Ono mně to s ní bude příšerně štípat…“ zachvěla se Lída strachem s pohledem na metlu na sekretáři.
„Aspoň ti bude kundička pořádně pracovat…“ řekl Pán nemilosrdně.
„Navíc můžete bez obav přitlačit a šlehat mně ze všech sil, protože mě tou metlou nelze poranit…“
„Vždyť jsi tolik toužila po mučení… a teď se bojíš výprasku?“
„A to mně budete šlehat tou metlou přímo mezi nohy?“
„Šlehání metlou není mučení, ale trestání za neposlušnost… vlastně normální výprask přes nohy a přes zadek…“
prohlásil věcně Pán, „přes kundičku jenom občas…“
„Díky moc…“ oddechla si Lída, „aspoň že tak… docela jste mně uklidnil…“
„Dopij to víno a dokuř, už se blíží šestá hodina…“ vyzval ji potom Pán.
Značně nadržená Lída silně zvlhla mezi nohama, dopila víno a za chviličku típla i cigaretu…
***
„Tak je právě šest hodin, začneme… postav se před stůl a vypni se!“ rozkázal jí za chvilku Pán neúprosně.
Nahá Lída vstala a postavila se vzrušeně před stůl.
Pán jí začal střídavě velet „Pozor!“ - „Pohov!“ a Lída se vstoje před stolem podle jeho povelů poslušně vypínala a
uvolňovala a dávala si strachy záležet na tom, aby to udělala naprosto perfektně a Pán byl spokojen.
„Jsi vzrušená?“ zeptal se jí potom Pán.
„To bych řekla… už zase skoro teču…“ vydechla Lída a pohlédla Pánovi odevzdaně do očí.
„Tak si lehni na stůl a roztáhni se!“
Lída ulehla na stůl, roztáhla nohy a vycenila na Pána vzrušené přirození.
Pán ji přísně pozoroval a sledoval, jak před ním nahá Lída oddaně dýchá pootevřenými ústy a poslušně mu dává
najevo mimovolní stahy svého těla, svědčící o jejím vnitřním pohlavním vzrušení.
„Pozor!“ vykřikl najednou.
Lída bleskově sevřela svaly zadnice a vypnula rozkrok.
„Pohov!“ zavelel jí vzápětí Pán, a Lída se zase uvolnila.
„Těšila ses na dnešní výcvik?“ zeptal se jí potom Pán přísně.
„Nesmírně…“ vydechla Lída, „nemohla jsem se dočkat…“
„Kdy jsi naposled stříkala?“
„Před necelým týdnem… měla jsem měsíčky…“
„Takže už jsi asi dost nadržená…“
„Strašně…“
„Budeš dneska stříkat přede mnou opravdu naplno?“
„Dám do toho všechno…“
„Zavlň se… ať vidím, jak jsi vzrušená a jak moc se těšíš…“ vyzval ji Pán a Lída před ním začala smyslně vlnit
roztaženým rozkrokem, dívala se odevzdaně vzhůru a snažila se dávat Pánovi najevo mimovolní stahy svého těla.
„Pozor!“ zvolal za chvilku opět Pán a Lída zase znehybněla.
Pán ji nechal asi minutu nehybně ležet roztaženou na stole, pak opět přistoupil, roztáhl jí stydké pysky a uviděl, že
už je mezi nimi docela červená a hlavně mokrá; nahoře jí přímo vyzývavě trčel zduřelý poštěváček…
Pán jí zavřel rodidla, opět zavelel „Pozor!“, přešel k ní z boku, a když se Lída napnula, položil jí ruku na vypnuté
břicho. Chvíli jí jemně přejížděl rukama po těle přes prsy a břicho, později i přes podbřišek a slabiny na vnitřní
strany stehen; jednou rukou ji občas stimuloval na prsech, přejížděl jí konečky prstů kolem bradavek a přitom se k
nim zvolna rafinovaně přibližoval; tu a tam ji pohladil i po vlasech, po krku nebo po tváři.
Nahá Lída poslušně vypínala rozkrok, roztahovala nohy, dívala se nehybně vzhůru a dávala mu své vzrůstající
erotické rozdráždění zřetelně najevo viditelným chvěním celého těla, zrychlováním dechu, mimovolními záškuby
rozkroku, roztažených nohou a občas i paží a rukou oddaně položených za hlavu.
Pán tentokrát nahou Lídu takto vydražďoval velice dlouho a přiváděl ji tak až k nepříčetnosti; Lída si to musela
nechat bez odporu líbit, celá se tomu naplno oddávat a přitom držet stále nehybně vypnutá. Když začala zřetelně
reagovat a dávat jasně najevo vnitřní erotické rozdráždění, Pán jí jemně promnul prsty prsní bradavky, aby byly v
momentě začátku jejího dráždění úplně zduřelé, tvrdé a pokud možno vztyčené, pak jí náhle sjel prsty mezi stydké
pysky, nahmátl jí poštěváček a začal jí ho citlivě mnout.
V okamžiku prvního doteku Pánových prstů na poštěváček nahá Lída uvolnila nehybné vypnutí celého těla, mírně
pootočila hlavu, oddaně pohlédla na Pána, okamžitě před ním začala na stole se zřetelnou úlevou přirozeně sexuálně
reagovat, s úplně otevřenýma očima se celá poddávala svému zvolna stoupajícímu pohlavnímu vzrušení a s rukama
položenýma za hlavou a roztaženýma nohama se snažila, aby Pán dobře viděl, jak její pohlavní rozkoš pozvolna
stoupá, a dávala mu najevo především své mimovolní stahy, které jí stále častěji a silněji škubaly rozkrokem a
stehny roztažených nohou, později i břichem, zanedlouho stoupajícím rozdrážděním pootevřela pusu.
„Reaguj skutečně celým tělem, ať vidím, jak už jsi moc vzrušená!“ vybídl ji Pán, který Lídu jinak beze slova
intensivně dráždil na poštěváčku a díval se jí přitom občas do přirození, občas do očí.
Lída na jeho povel zapojila do svých sexuálních reakcí i konečky prstů rukou, občas i lýtka a paže a začala před
Pánem na stole rozdrážděním hlasitě dýchat.
Pán jí začal volnou rukou přidražďovat prsní bradavky, které jí začínaly pomalu ochabovat, a když se před ním
nahá Lída na stole zřetelně rozdráždila, nařídil jí
„Rozpaž a snaž se svoje rozdráždění víc zdůrazňovat, zesiluj přirozené reakce!“
Lída poslušně rozpažila ruce, roztáhla úplně nohy a začala reagovat, jakoby už byla silně vzrušená.
„To je ono… moc ti to sluší…“ pochválil ji Pán, „teď se přitom podívej zase na sekretář!“
Lída se poslušně podívala doprava na sekretář.
„Otoč i hlavu!“ poručil jí Pán přísně a zrychlil dráždění jejího poštěváčku.
Lída otočila doprava i hlavu a široce otevřenýma očima hleděla na skleničky za sklem sekretáře v úrovni očí.
„Teď se zase podívej doleva na ten obraz!“ poručil jí vzápětí Pán, zatímco jí stále rychle dráždil klitoris.
Lída bleskově otočila hlavu a upřeně zírala na obraz na zdi.
„Víš, kdo ten obraz namaloval?“ zeptal se Pán roztažené Lídy, škubající se před ním stoupající sexuální rozkoší.
„Nevím…“ vydechla nahá Lída.
„Albrecht Dűrer…“ řekl Pán, „ale to je samozřejmě jen reprodukce…“
„Toho neznám…“ pravila Lída se stále rozpaženýma rukama a očima upřenýma na obraz.
„Tak mi vyjmenuj pár malířů, které znáš…“ vyzval ji Pán a zpomalil její dráždění, aby mohla přemýšlet.
„Rembrandt… van Gogh… Piccasso… Kupka… Mucha…“ koktala Lída uprostřed dráždění poštěváčku.
„Ty opravdu nejsi hloupá…“ pochválil ji opět Pán.
„Můj strýc taky maloval… amatérsky… a chodila jsem s ním často… po výstavách…“ vyrážela namáhavě Lída
během dráždění, „někdy jsme jezdili až… do Brna…“
„Mně výtvarné umění nikdy moc nezajímalo…“ pravil Pán, „spíš hudba a literatura…“
Za chvilku Lídu uprostřed dráždění vyzval „dívej se zas nahoru!“
Lída otočila hlavu rovně, upřela pohled do stropu a Pán začal jí opět dráždit poštěváček rychleji.
Za několik okamžiků najednou vykřikl „Pozor!“ a Lída vzpažila ruce za hlavu, poslušně se napnula a rozhodila
nohy do maxima. Pán na chvíli rovněž výrazně zrychlil její dráždění, rozdráždil jí znova i prsní bradavky, a když jí
opět trčely vztyčené vzhůru, zavelel „Pohov!“ a Lída se uvolnila. Oba povely potom Pán ještě několikrát zopakoval
a Lída se před ním na stole během intensivního dráždění poštěváčku střídavě napínala a uvolňovala.
Po další chvilce normálního dráždění Pán Lídu náhle vyzval „Dýchej břichem!“
Když Lída začala zhluboka dýchat a přitom střídavě napínat a uvolňovat břicho, Pán jí poručil„Koulej očima a
mávej nad sebou rukama!“
Lída opět ihned poslechla, ale začala při koulení očima a současném mávání rukama ztrácet rovnováhu, takže její
vzrušení začalo rychle klesat.
„Kmitej zorničkami nahoru a dolů!“ vyzval ji Pán vzápětí, a nahá Lída začal během dráždění kmitat očima za
sebe a na Pánovu ruku, kterou ji dráždil.
„Teď ještě chvíli do stran… napravo a nalevo!“ velel jí Pán a stále ji dráždil, „a pak se můžeš zase uklidnit…“
Lída několikrát zakmitala očima na obě strany a pak s pohledem vzhůru odevzdaně napnula ruce za hlavu. Její
pohlavní vzrušení však už bylo téměř to tam, cítila jen silné napětí v podbřišku, tím spíš, že už dva dny nevystříkla a
byla už poměrně nadržená…
Pán to samozřejmě viděl a tak ji začal intensivně mnout prsty poštěváček.
Jakmile se Lída znova zřetelně rozdráždila, přikázal jí „Otevři pusu a rozdrážděně dýchej!“
Lída začala zhluboka dýchat otevřenými ústy, ale Pán jí za chvilku poručil „Utlum dech!“, a když Lída poslušně
zpomalila dýchání, náhle na ni vykřikl „a teď zase vůbec nedýchej!“
Pán jí povolil dýchání, teprve když začala modrat nedostatkem vzduchu, a Lída začala zase zhluboka dýchat.
Po další chvilce dráždění Pán Lídě poručil „Rozpaž a zvedni nohy koleny až pod bradu!“
Zřetelně pohlavně rozdrážděná Lída rozpažila ruce, přitáhla kolena k prsům, vycenila na Pána zadnici a dívala se
dál poslušně vzhůru nad sebe. Pán jí volnou rukou rozevřel stydké pysky a během jejího intensivního dráždění chvíli
se zájmem pozoroval, jak jí to v rodidlech pracuje.
„Svírej rychle prsty na rukou i na nohou a pokus se přitom přirážet vypnutým rozkrokem!“
Nahá Lída začala s vyceněným přirozením rychle svírat prsty na rukou, ovšem na nohou už jí to příliš nešlo,
protože je tak dobře neovládala, a přirážet se zvednutýma nohama jí rovněž moc nedařilo; navíc její vzrušení začalo
opět klesat. Pán to samozřejmě viděl a tak výrazně zrychlil dráždění jejího poštěváčku, chvíli pozoroval, jak se
poslušně rozevřená Lída před ním na stole snaží, ale pak mu došlo, že to asi trochu přehnal a vyzval ji
„Uklidni se, obejmi se rukama pod koleny, přitáhni si je úplně k tělu a vyceň mi obě dírky!“
Když si Lída odevzdaně přitáhla nohy k tělu a úplně se mu vycenila, roztáhl jí volnou rukou stydké pysky, rychle
si prohlédl její rodidla a pak ji vyzval, aby se opět pokusila pohybovat poševním otvorem. Lída to pochopitelně po
předchozí lekci doma už několikrát zkoušela, ale pořád se jí to moc nedařilo.
Pán jí tedy uprostřed stálého dráždění na klitorisu vyzval, aby pohybovala svěračem konečníku, což Lídě už
nečinilo žádné obtíže; Pán jí přitiskl prst volné ruky na otvor a dál jí intensivně dráždil klitoris.
Lída si maně uvědomila, že by ji ještě před několika týdny ani nenapadlo, že bude jednou takhle ležet nahá
roztažená před Pánem, vystavovat jeho přísnému pohledu svoje nejintimnější otvory a dokonce jimi před ním podle
jeho povelů poslušně pohybovat. Uvědomila si, že už je úplně celá jenom jeho a do rodidel jí přitom vytryskla
milostná rosa…
Pán jí vzápětí poručil, aby začala nahlas počítat od jedné do dvaceti, a vsunul jí prst na kraj konečníku.
Když dopočítala, Pán jí vytáhl prst z konečníku, pak jí přikázal, aby několikrát rychle hmitla zvednutýma nohama
od sebe a k sobě, potom ji vyzval, aby se před ním opět roztáhla do základní posice a dál jí rychle třel poštěváček.
„Já už jsem opravdu celá vaše…“ vydechla nahá Lída za chvíli uprostřed intensivního dráždění.
„Jenom když jsme spolu sami u mne doma…“ pravil Pán, „to jsi otrokyně, ale jinak jsi zcela rovnoprávná krásná
ženská…“
„Jestli by mě ještě nedávno napadlo, že před vámi budu ráda ležet nahá a roztažená na stole a ukazovat vám svoje
nejintimnější otvory…“
„Doufám, že toho nebudeš nikdy litovat…“ vydechl Pán.
„Vzrušuje mně to strašně…“ zaškubala sebou Lída rychle stoupající rozkoší.
„Mně docela taky…“ prohlásil Pán, „reaguješ už výborně…“
„Kdybyste věděl, jak se na každou schůzku s vámi připravuju…“ sténala rozdrážděná Lída, „jak dlouho pokaždé
třeba vybírám parfém, abych vám voněla… a jak pečlivě si vytírám ten maz pod předkožkou poštěváčku…“
„Všiml jsem si, že jsi tam vždycky naprosto čistá…“ řekl Pán.
„Jsem vaše…“ vydechla Lída.
Pán jí vzápětí přísně zavelel „Pozor!“ a nahá Lída se před ním na stole poslušně napnula.
„Roztáhni ještě víc nohy!“ poručil jí Pán vzápětí.
Nahá Lída rozhodila nohy, ale Pánovi to nestačilo, takže jí tahem za kolena volnou rukou roztáhl nohy do úplného
maxima, co to šlo, až to Lídu zabolelo, a přitom se jí pootevřelo už docela hezky červené přirození.
„Napni pořádně ty ruce za hlavou!“ vykřikl na ni potom Pán.
Nahá Lída napnula do maxima i ruce za hlavou až po konečky prstů a Pán jí dále rychle mnul poštěváček.
„Otevři pusu a zhluboka dýchej!“ přikázal jí za chvilku opět Pán.
A Lída otevřela ústa a začala zhluboka dýchat.
„Teď jsi správná otrokyně… moc ti to sluší…“ řekl vzrušeně Pán, „zůstaň tak úplně nehybná!“ a zrychlil její
dráždění.
Za chvilku ještě Lídě přikázal „Pokus se ještě nadzdvihnout v rozkroku a vycenit mi ji!“
Lída se s bolestivě roztaženýma nohama pokusila nadzdvihnout v rozkroku, nemohla se však opřít o stůl chodidly
a tak zůstala nadzdvižená opřená jen jejich hranami, což byla zakrátko rovněž nesmírně bolestivé. Její pohlavní
rozdráždění začalo zase rychle klesat, k čemuž přispívalo kromě nepřirozeného roztažení nohou i stále namáhavější
udržování úplně napjatých rukou.
„Jsem vaše… ale asi to tak dlouho nevydržím…“ hlesla za chvíli úplně natažená Lída bezmocně.
„Tobě dělá obtíže ukazovat mi, že jsi skutečně dokonalá otrokyně?“ zeptal se Pán, který ji stále usilovně třel
klitoris.
„Je to příšerně namáhavé…“ vydechla nešťastně Lída.
„Tak to budeme muset v létě často jezdit někam za Prahu a trénovat tvoji fysičku…“ prohlásil Pán.
„A budu přitom muset… být úplně nahá?“ zasténala opět Lída.
„Samozřejmě…“ řekl Pán a vzápětí jí zavelel „Pohov!“
„Při výcviku budeš muset být vždycky úplně nahá…“ pokračoval, když se Lída uvolnila, „i kdyby probíhal na
Václavském náměstí…“
Lída sebou jen bezděčně zacukala.
„Ale neboj, znám několik naprosto odlehlých míst uprostřed hlubokých lesů, kam nikdo nechodí…“ řekl Pán,
„ani houbaři, ale je to poměrně dost daleko od Prahy…“
„Máte auto, ne?“ vydechla vzrušeně Lída.
„Zaplať pánbu…“ řekl Pán, a když viděl, že Lídino vzrušení už zase nějak nestoupá, přikázal jí „Vlň se zase…
nejdřív rozkrokem, pak dolní půlkou těla, nakonec můžeš i celým tělem… ať ti vzrušení zase stoupá…“
Lída se začala před Pánem vlnit rozkrokem a Pán ji vyzval „A dívej se přitom na mně…“
Nahá Lída na něho oddaně otočila pohled a Pán jí začal přidražďovat prsní bradavky, které už jí začaly zase
opadávat, Lída jakoby ožila a postupně před ním přirážela dolní polovinou těla a postupně před ním začala s opět
úplně vztyčenými bradavkami prsů vlnit celým nahým tělem.
Zanedlouho se však opět zklidnila a jen občas přirazila rozkrokem, a Pán jí dál intensivně třel poštěváček.
Za chvíli se na něho Lída šťastně usmála…
Pán ji něžně pohladil a vybídl ji „můžeš si dál přirážet rozkrokem, ať se hezky rozdráždíš…“
Lída upřela oči zase vzhůru nad sebe a začala vědomě zesilovat přirozené mimovolní stahy těla a nepravidelně
přirážela rozkrokem v souladu s nimi nahoru a dolů, přitom před Pánem rozdrážděně sténala a občas i vyhekla.
Pán jí najednou prudce máchl volnou rukou do rozkroku, Lída sebou reflexivně škubla a pak poslušně rozhodila
nohy do maxima.
„Ještě ti to moc nejde…“ pravil Pán.
„Když já se vždycky strašně leknu…“ vydechla roztažená Lída.
„Ty musíš mít naopak radost, když ti o ni projevím zájem…“ řekl Pán přísně a dál ji dráždil poštěváček, „vždyť
říkáš, že jsi tam jenom moje a že ji jinak na nic nepotřebuješ…“
„Slibuju, že se i v tom časem polepším…“ řekla Lída, „musíte to na mně často zkoušet…“
Pán ji opět chvíli beze slova intensivně dráždil a pak ji najednou vyzval „Napni se!“
Nahá Lída se pod jeho prsty poslušně napnula a čekala, co bude dál. Pán jí vzápětí zavelel „Vypni prsa!“
Lída poslušně vypnula prsy i se vztyčenými bradavkami, ale Pán za moment vykřikl „Vypni břicho!“
Lída před ním oddaně vypnula břicho, Pán ji po něm několikrát volnou rukou s požitkem poplácal a pak jí během
ustavičného dráždění na poštěváčku velel, by napínala půlku zadnice, potom druhou, potom střídavě svaly obou
stehen, nakonec i paží a konečky prstů na rukou a na nohou.
Protože Lídino rozdráždění tím opět poněkud pokleslo, musel ji Pán znova patřičně rozdráždit, a potom ji vyzval
„Přirážej zase, celou dolní polovinou těla!“
Lída před ním začala oddaně přirážet a přitom vědomě zapojila do pravidelných vstřícných pohybů rozkroku i
břicho a boky, a rytmicky před Pánem na stole přirážela s dopomocí úplně roztažených nohou celou dolní částí těla
v souladu s rytmem intenzivního dráždění svého poštěváčku.
Pán však najednou dráždění jejího poštěváčku přerušil, rázně ucukl rukou a Lída usilovně přirážela celou dolní
polovinou těla dál naprázdno. Pán Lídu chvíli pozoroval, jak před ním na stole stále vášnivě přiráží, a když začala
značnou námahou umdlévat vysílením, začal ji znova dráždit, vyzval ji, aby s přirážením přestala a upřela pohled
nehybně vzhůru. Její rozdráždění však kupodivu usilovným přirážením příliš nepokleslo a tak sebou zanedlouho
Lída začala opět škubat stoupající rozkoší.
Zatímco Lída stále poslušně udržovala pohled nehybně upřený vzhůru do stropu, Pán ji vyzval, aby před ním
začala vědomě zesilovat své přirozené sexuální reakce. Lída otevřela dokořán ústa a začala sebou stále divočeji
cukat, rozdrážděně před ním vypnula břicho a nadzvedávala rozkrok ve snaze zesílit kontakt jeho prstů se svým
poštěváčkem.
Pán samozřejmě její dráždění vystupňoval a výrazně zesílil tlak prstů na jeho hlavičku, která se mu začala, jak je
u mnoha žen v této fázi rozdráždění obvyklé, postupně ztrácet mezi naběhlými stydkými pysky.
Stoupající pohlavní vzrušení začalo být Lídě patrné i v rozšířených zorničkách jejích očí, celým nahým tělem jí
projížděly zřetelné mimovolní stahy, celá se chvěla a přitom se bezděčně napínala a vzpínala, oči ale měla pořád
poslušně upřené vzhůru nad sebe.
„Vzpínej se ještě víc!“ vyzval ji Pán, „jako otrokyně ke svému Pánovi, abych viděl, že jsi mi jako moje otrokyně
opravdu oddaná…“
Nahá Lída se začala vzpínat před Pánem na stole skutečně celým nahým tělem, přitom před ním nadskakovala
občas vzhůru a snažila se tomu dát opravdu otrockou formu a dát najevo veškerou svoji oddanost. Její pohlavní
rozkoš přitom rychle stoupala.
Pán najednou zpomalil její dráždění a přísně vykřikl „Kolik je šestkrát čtyři?“
„Dvacet čtyři…“ vydechla prudce rozdrážděná Lída.
„Kdo je teď náš president?“
„Havel…“
„Kdo napsal Staré pověsti české?“
„Alois Jirásek…“
„Kolik je to tucet?“
„Dvanáct…“
„A kolikátého je dnes?“
„Dvacátého října…“ vyhrkla za chvilku Lída, ale její rozkoš opět už poněkud opadla.
„A teď zase hezky smyslně vlň rozkrokem!“ poručil jí rázně Pán a zrychlil její dráždění.
Roztažená Lída se začala na stole smyslně vlnit v kyčlích a občas do toho zapojila i břicho a boky. Její rozkoš
opět pomalu stoupala a za chvilku vydechla "Chtěla bych být před Vámi takto roztažená pořád…"
„No, už se blížíš do bodu, od kterého začnu později zkoušet tvoji odevzdanost, a třeba tě i mučit…“ řekl Pán,
který stále pozorně sledoval její chování a reakce. Nahá Lída rozdrážděně vystupňovala své smyslné vlnění…
„Dívej se na mne, občas to vlnění na chvilku přeruš a nabídni mi přirození!“ vyzval Pán Lídu.
Nahá Lída upřela oči na Pána a začala vlnění občas na pár okamžiků přerušovat, přitom úplně znehybněla a
vycenila na něho svoji silně prokrvenou kundičku.
„Chtěla bys, abych tě na ní mučil?“ zeptal se jí Pán ve chvíli, když se před ním takto nehybně vypnula.
„Chtěla bych, abyste viděl, že jsem celá jen vaše…“ vydechla Lída, „a můžete si se mnou dělat cokoliv…“ a
začala smyslně vlnit rozkrokem. Když se za chvilku opět vzepnula, vzrušeně se zeptala Pána "Vidíte na mě dobře?"
Pán přikývl a nahá Lída se ho s pohledem oddaně upřeným na něho otázala "Jste se mnou spokojen?"
„Docela ano…“ prohlásil Pán, „budeš dobrá otrokyně… ale teď se začni vlnit celým tělem, vidím, že už nemáš
k vybití daleko…“
„A chtěla bych… strašně moc… vystříknout…“ sténala nahá Lída rozdrážděně, zatímco Pán jí usilovně třel prsty
poštěváček a začala se před ním na stole poslušně vlnit celým tělem.
„Už za chvíli se před Vámi vzepnu…" vydechla Lída za chvíli, s očima upřenýma na Pána zřetelně vystupňovala
své sexuální reakce a začala sebou celá doslova házet na stole.
„Dívejte se na mě dobře, už to na mne brzo přijde!" vyrazila zanedlouho v prudké rozkoši a začala mimovolně
nadzvedávat rozkrok vzhůru v předtuše blížící se předorgastické extase.
Pán ji ještě chvilku rychle dráždil na poštěváčku, pak přísně řekl „Až ti to přeruším, seskočíš bleskově ze stolu a
vypneš se přede mnou se vzpaženýma rukama do Pozoru!“
Mohutně vydrážděná Lída bezmocně vyrazila „Ach…“
Pán za několik okamžiků nečekaně ucukl rukou a nahá Lída s krajně prokrveným podbřiškem doslova vylétla ze
stolu, vzpažila ruce nad hlavu a poslušně se prudce rozdrážděná před Pánem vypnula do Pozoru.
Pán jí bleskově zavelel „Ruce v bok a pět rychlých dřepů!“
Když prudce vydrážděná Lída rychle udělala pět dřepů, Pán jí přikázal „A teď tři dřepy pomalu!“
Nahá Lída si začala pomalu dřepat a přitom se jí rozevíralo přirození. Když poprvé dosedala na paty, Pán se jí
přísně zeptal „Kdy ses narodila?“
Rozdrážděná Lída, která se začínala zvedat, namáhavě vydechla „Dvacátého šestého dubna sedmdesát dva…“
Pán počkal, až se nahá Lída úplně napřímí, a když usedala na paty podruhé, na ni stroze vykřikl „Kde?“
Lída se opět začala zvedat, ale nadechla se a vyhrkla „No, v Kroměříži přece… v porodnici…“
„Vaši tam už tenkrát bydleli?“ zeptal se jí Pán, když se napřímila.
„Ano…“ vydechla Lída a začala s rukama v bok opět klesat dolů.
„A kdy jsi přišla o panenství?“ zeptal se jí Pán, když před ním Lída zase úplně podřepla.
„V šestnácti a půl…“ pravila Lída v dřepu se sklopenýma očima.
„Pamatuješ si přesně datum?“ optal se Pán, když se začala zase zvedat.
„Přesně ne… ale bylo to začátkem září… v bytě u kluka, se kterým jsem tenkrát chodila…“
„Bolelo tě to?“ tázal se Pán Lídy, která se mezitím napřímila.
„Trochu… nic příjemného to nebylo…“ vyrazila mírně udýchaná Lída.
„Vzpaž a vypni se!“ nařídil jí Pán a pokračoval „Bylas tehdy hotová?“
„Ne, vždyť jsem pomalu ani nevěděla, na co to mám a co se se mnou děje…“
„Nikdo tě před tím nepoučil?“ podivil se Pán.
„Ne… o tom ne… jen co to jsou měsíčky…“
„Vystříkal se tenkrát do tebe?“ vyhrkl Pán.
„Ano…“ řekla neochotně Lída, „ale naštěstí z toho nic nebylo…“
„Stříkal pak do tebe často?“
„To jo… ale už si přitom bral ochranu…“ vydechla Lída.
„Podívej se mi do očí!“ přikázal jí Pán, „a řekni po pravdě, mělas ho ráda?“
„Byla jsem prostě zamilovaná… naivně… jinak bych mu to nedovolila…“
„Tak kdy jsi poprvé poznala orgasmus?“
„Krátce potom, když jsem si to dělala tajně doma před spaním v posteli… už jsem snad říkala, že při souloži se
mi to nikdy nepovedlo…“ řekla omluvně Lída.
„To si s tebou opravdu nikdy nikdo takhle nehrál?“ podivil se opět Pán nevěřícně.
„Ne… všichni šli rovnou na věc… zajímalo je jen to jedno… vystříkat se do mě…“
„Takže ty si to děláš sama už víc než devět roků…“ pravil téměř s úžasem Pán.
„Strašně jsem si na to zvykla… nemůžu bez toho být…“ prohlásila Lída, „dělám si to skoro každý večer před
spaním… nejmíň třikrát, čtyřikrát týdně… jsem asi hodně sexuálně založená… i eroticky… ty představy…“
„Ještě, že sis na to našla někoho podobně založeného…“
„Který ty moje představy přesně splňuje…“ vydechla Lída.
„Taky máš od toho nádherně vyvinutý velký poštěváček…“ pochválil ji Pán, „snad se nám podaří dát mu pořádně
zabrat…“
„Budu vám do smrti věrná… lepší už nikdo není…“ zapřísáhla se oddaně Lída, „jenom mne nenuťte k souloži…“
„Když tak jenom do prdelky…“ usmál se Pán, „to mi přece musíš jako otrokyně bez řečí umožnit…“
„Ach… když já se toho tak bojím…“ zachvěla se Lída, „ale mám vás tak ráda, vám to dovolím …“
„Časem se ti to třeba začne taky líbit…“ řekl Pán.
„S vámi je to docela možné…“ pousmála se Lída.
„Klekni si rozkročmo přede mne…“ vyzval ji přísně Pán a významně ukázal rukou před sebe na koberec.
Nahá Lída si poslušně klekla, vzpažila, vypnula Pánovi vstříc břicho a prosebně řekla „snad mi ty předchozí
rádoby milence odpustíte…“
„Já ti nemám co odpouštět… tenkrát jsme se přece neznali…“ řekl Pán a pousmál se „každý máme už něco za
sebou… jde o to, nakolik jsme byli spokojení…“
„Já jsem skutečně šťastná až teď, co jsem vás poznala…“ vydechla Lída vkleče před Pánem, „věříte mi?“
„Nemám nejmenší důvod ti nevěřit…“ prohlásil Pán, pohladil svou před ním klečící nahou otrokyni po vlasech a
pak jí poručil „Rozpaž a hmitej chvíli rukama!“
A Lída před ním vkleče poslušně hmitala rozpaženýma rukama.
„Teď vzpaž a hmitej rukama nad hlavou!“ přikázal jí za chvíli Pán a nahá Lída hmitala rukama nad hlavou, až se
jí třásly vztyčené prsní bradavky.
„Teď ještě udělej rukama několik velkých kruhů, potom vstaň a roztáhni si stydké pysky, ať vidím, nakolik jsi
ještě vzrušená…“
Lída udělala rukama několik velkých kruhů, potom vstala, stoupla si přímo před Pána a roztáhla mu vstříc rodidla.
Pán se sehnul a zblízka zkontroloval jejich zabarvení, a protože už byl docela spokojen, poručil Lídě, aby opět
ulehla na stůl.
Lída ulehla do základní posice na stůl a oddaně roztáhla nohy. Pán k ní přistoupil, hezky ji pohladil po vlasech,
pak jí pečlivě promazal poštěváček, odstoupil, zavelel jí přísně „Pozor!“ a nechal ji opět několik minut nehnutě ležet
v absolutním klidu.
Vypnutá Lída klidně dýchala a přesto, že si jí Pán naoko vůbec nevšímal, poslušně před ním roztahovala nohy. Na
mysl jí ale pořád přicházela představa, že si ji Pán vzal do jakési zvláštní lékařské ordinace, podobné spíš vybavené
sadomasochistické mučírně, tam jí přikázal, aby se svlékla donaha a ulehla na připravený gynekologický stůl. Pak ji
ke stolu pevně přivázal a začal si před jejíma očima pomalu připravovat hrůzostrašné nástroje k jejímu drastickému
mučení, především na jejích rodidlech a na prsech. Představa, že ji Pán za chvíli začne krutě mučit, ji natolik vnitřně
vzrušila, že sebou začala zřetelně škubat a přitom mu dávala jasně najevo rozdrážděné mimovolní stahy svého těla.
Pán k ní najednou přistoupil a rázně jí položil ruku dlaní na břicho. Lída na něho roztouženě pohlédla, Pán jí sjel
rukou přes podbřišek do rozkroku, nahmátl jí poštěváček a začal jí jeho hlavičku rychle třít konečky prstů. Lída opět
upřela široce otevřené oči vzhůru a začala se poddávat dráždění.
„Snaž se zase zapojit do reakcí celé tělo… a hezky zhluboka dýchej!“ vybídl ji Pán.
Nahá Lída pootevřela ústa a začala vzrušeně vypínat břicho, občas škubla i prsty rukou stále vzpažených oddaně
za hlavou, tu a tam sebou viditelně škubla, jak jí projel celým tělem přirozený mimovolní stah pohlavního vzrušení.
„Zdůrazňuj ještě víc projevy svého rozdráždění a zesiluj sexuální reakce…“ vybídl ji Pán, „to se mi strašně líbí,
pozorovat tvoje nahé tělo, jak jeho vzrušení pomalu stoupá!“
Lída před ním začala na stole doslova nadskakovat vzrůstající rozkoší, úplně otevřela pusu, začala zhluboka
dýchat a rozdrážděně se před ním škubala.
„Podívej se na to okno před sebe!“ nařídil jí vzápětí Pán, a nahá Lída upřela nehybně oči na tmavý závěs na okně.
„Teď se podívej na hifi soupravu!“ přikázal jí Pán za chvilku.
Lída upřela pohled na rádio, ze kterého se tiše linula příjemná hudba.
„Slyšíš, co právě hrají?“ zeptal se jí Pán a rychle ji dráždil poštěváček.
„Slyším… ale nevím, co to je…“ vydechla intensivně drážděná Lída.
„To jsou britští Massive Attack… skladba se jmenuje Protection…“
„Hezké…“ hlesla Lída, „škoda, že to hraje tak potichu…“
„Jinak by nás to rušilo…“ odtušil stroze Pán.
„Já bych chtěla, abyste mně někdy mučil při nějaké příjemné hudbě, třeba při Largu z Novosvětské…“ vydechla
Lída s pohledem stále nehybně upřeným na hifi soupravu.
„Taky přemýšlím o nějakém hudebním doprovodu, až tě budu za pár týdnů mučit…“ pravil Pán, „mně by se ale
spíš líbila třeba Beethovenova Pastorální symfonie, znáš ji?“
„Ne…“ odtušila Lída, zatímco Pán jí dále intensivně třel klitoris.
„Ta je v prvních dvou větách klidná, ale ve třetí je hudebně ztvárněná bouřka, kterou prožívají v horách pasáci
ovcí… a docela by se mi líbilo tě během těch prvních dvou vět pořádně rozdráždit, no a při té třetí by ses pode mnou
bezmocně svíjela v krutých bolestech…“
„Tak to mi musíte tu symfonii někdy pustit… a já si budu představovat, jak mne při ní mučíte…“ řekla Lída
s očima stále upřenýma na Pánovu hifi soupravu.
„Hned zítra odpoledne ti ji pustím, až tady budeš sedět se mnou nahá v křesle u kafe a u koňaku…“ prohlásil Pán.
„A pak mi to hezky uděláte…“ vyhrkla zasněně Lída, „protože budu asi dost vzrušená…“
„To bys to pak musela ještě udělat i ty mně… ale nevím, mám pro tebe ještě na zítřek dost náročný program…
vlastně i pro sebe, takže musím být fit…“
„V nejhorším si to před vámi udělám sama… do večera se zase vzpamatuju…“ řekla Lída a mohutně rozhodila
nohy od sebe, poněvadž ji to silně vzrušilo, „já už bych hrozně chtěla teď…“
„Ještě si chvíli počkáš… teď se dívej zase upřeně nad sebe…“ uvolnil jí Pán pohled a začal jí přidražďovat prsní
bradavky, které už měla pomalu splasklé.
Když se jí prsy vztyčily, Pán odtáhl ruku a poručil Lídě „Předpaž obě ruce nahoru a rychle svírej prsty!“
Lída okamžitě předpažila ruce a začala uprostřed intensivního dráždění rychle svírat a rozevírat prsty.
„Vzrušuje tě to?“ zeptal se zvědavě Pán.
„Moc ne…“ vydechla nahá Lída.
„Tak přitom ještě dýchej břichem!“ poručil jí rázně Pán.
Rychle drážděná Lída otevřela dokořán ústa a začala kromě usilovného svírání prstů poslušně napínat a uvolňovat
břišní stěnu, ale rozdílná intensita obou činností ji natolik zaneprázdnila vědomí, že její vzrušení začalo zase klesat.
„Dej ruce zase za hlavu, ale pořád dýchej břichem!“ poručil jí za chvilku Pán, a Lída vzpažila ruce za hlavu,
vypnula tělo a dál s otevřenou pusou a pohledem vzhůru nad sebe poslušně dýchala břichem.
Pán jí chvíli beze slova intensivně dráždil poštěváček, když se Lída pod jeho prsty opět začala škubat vzrušením,
najednou vykřikl „Pozor!“
Nahá Lída bleskově sevřela zadnici, napnula se, odevzdaně vycenila Pánovi rozkrok a snažila se stále dýchat
břichem.
„Pohov!“ zavelel jí za několik okamžiků Pán a Lída se zase uvolnila.
„Přestaň dýchat břichem a podívej se na mně!“ přikázal jí vzápětí Pán.
Lída přestala dýchat břichem a upřela oči na Pána.
„Pozor!“ vykřikl opět Pán a nahá Lída se s pohledem do jeho očí zase celá napnula.
Pán dál Lídě intensivně dráždil poštěváček a za chvíli jí přikázal „Otevírej a zavírej rychle pusu!“
A v Pozoru vypnutá Lída před ním začala na stole rychle otevírat a zavírat ústa. Její rozkoš ovšem zase přestala
vzrůstat. Pán ji chvilku nechal poslušně otevírat a zavírat pusu a potom jí přikázal
„Teď nechej ústa úplně otevřená… dokořán!“
Rychle drážděná Lída široce otevřela pusu, jako u lékaře, který se jí chce podívat do krku, začala zhluboka dýchat
a přitom se stále dívala na Pána. Pán se nad jejími otevřenými ústy sehnul, chvíli pozoroval její chvějící se krční
čípek, pak se opět napřímil a poručil jí „Dýchej nosem!“
Lídě se však zakrátko přestalo dostávat dechu, takže začala zrychlovat dýchání, Pán na ni ale okamžitě vykřikl
„Nezrychluj dech!“
Lída tedy dýchání nosem opět zpomalila, což pro ni ovšem bylo vzhledem k silnějšímu pohlavnímu rozdráždění
poměrně obtížné, stálo ji to značné úsilí a po delší době i nesmírné sebepřemáhání; Pán ji upřeně pozoroval a viděl,
že se mu tím podařilo narůstání její rozkoše výrazně zpomalit.
Zanedlouho se začala Lída opět dusit nedostatkem vzduchu a zoufale vytřeštila oči. Když to Pán uviděl, okamžitě
vykřikl „Dýchej zase pusou a pořádně se vydýchej!“ a pohladil ji po vlasech.
Nahá Lída začala během stálého dráždění na poštěváčku usilovně zhluboka dýchat otevřenými ústy a její rozkoš
znova rychle stoupala. Když se vydýchala a úplně se zklidnila, upřela oči opět vzhůru a Pán ji vyzval
„Začni se zase přede mnou hezky vlnit…“
Lída začala na stole vlnit rozkrokem, nejdřív jen pomalu a přitom vědomě zesilovala občasné mimovolní stahy,
které jí už docela pravidelně, téměř rytmicky projížděly nahým tělem, postupně je však stále zrychlovala, až se
nakonec před Pánem na stole vlnila celým tělem snad kromě hlavy.
„Jestli to tvému vzrušení pomůže dostat se tempa, můžeš si i přirážet…“ nabídl Lídě Pán.
Nahá Lída začala pozvolna stupňovat vlnění, až za chvilku přešlo v souvislé přirážení, jakoby s někým vášnivě
souložila.
„Úplně tě vidím, jak ležíš pod někým, a náruživě s ním souložíš…“ usmál se Pán jizlivě.
„To mně nikdy s nikým nebavilo, přes poštěváček to mám mnohem lepší…“ vydechla divoce přirážející Lída.
„Říkají to kromě tebe i doktoři…“ podotkl Pán a zrychlil tření jejího poštěváčku.
Za chvilku na něho nahá Lída pohlédla a šťastně se usmála.
„Už jsem zase celá vaše a čekám na vaše rozkazy…“ vydechla vzápětí Lída během dalšího dráždění.
„Teď se hlavně pořádně rozdráždi!“ vybídl ji Pán rozhodně.
Poslušně roztažená Lída se začala s pootevřenou pusou naplno poddávat své stoupající pohlavní rozkoši.
Za chvíli jí Pán přikázal „Vlň se zase celým tělem!“
Lída se zapřela chodidly roztažených nohou o stůl a začala se během dráždění pod Pánovými prsty náruživě vlnit,
tentokrát opravdu celým tělem od hlavy až k patám, přitom před Pánem na stole doslova nadskakovala. To pro ni
ovšem bylo po chvíli zase poměrně namáhavé, takže začala hlasitě dýchat a její vzrušení opět klesalo.
„Přestaň a vypni břicho!“ poručil jí za chvíli Pán.
Udýchaná Lída poslušně vypnula nádherně hladké bříško vstříc Pánovi a upřela na něho oddaně oči.
„Napni pravé stehno!“ zavelel jí Pán za několik okamžiků.
Roztažená Lída napnula pravé stehno, ale Pán jí vzápětí přikázal „A teď ještě napni levou paži!“
Lída nevěděla, co má dělat dřív, jestli udržovat vypnuté břicho, napínat stehno nebo i krk. Ale pro Pána to bylo na
pohled docela zajímavé, takže ji upřeně pozoroval a přitom jí stále dráždil na poštěváčku, její rozdráždění však dále
klesalo.
„Teď napni svaly v pravé paži, v levém stehně a pravé půlce zadečku!“ vyzval ji Pán za chvilku.
Lída úplně zapomněla vnímat pohlavní dráždění, poslušně vyplnila Pánův rozkaz a dále se mu dívala do očí.
„Jste se mnou spokojen?“ vydechla za chvíli.
„Jsi docela poslušná otrokyně…“ pochválil ji Pán a významně dodal „uvidíme, jak ti to za chvíli půjde
v pochvě…“
„Ach…“ vydechla Lída při vědomí, že svaly v pochvě moc neovládá.
„Napni se ještě celá!“ poručil jí Pán, a nahá Lída se před ním uprostřed dráždění na poštěváčku poslušně napjala
celá od konečků prstů vzpažených rukou až po prsty na nohou.
„Výborně…“ pokýval uznale Pán hlavou a vyzval ji „tak se zase pohodlně uvolni…“
Když se Lída opět silněji rozdráždila, Pán jí náhle zavelel „Zvedni nohy a vyceň prdelku!“
Nahá Lída zvedla nohy kolmo vzhůru, Pán jí je volnou rukou zespoda podepřel pod koleny a poručil jí
„A teď pohybuj svěračem… ať to vidím!“
Zatímco jí Pán dále usilovně dráždil poštěváček, začala Lída poslušně hýbat svěračem. Pán přerušil její dráždění,
přiložil jí prst na otvor konečníku, potom jí ho dokonce vsunul kousek dovnitř a Lída začala jako správná otrokyně
pohybovat svěračem jak nejrychleji mohla.
Za chvilku jí Pán vytáhl prst z konečníku a rázně jí vrazil spojené prsty kromě palce hluboko do pochvy.
Lída zděšeně vydechla, ale Pán na ni přísně vykřikl „A teď se snaž zase pohybovat pochvou!“
Nahá Lída se pokoušela zahýbat pochvou, ale moc se jí to nedařilo, přesto však Pán několik pohybů jasně ucítil.
„No vidíš, už ti to trošku jde, musíš to pořád zkoušet…“ pravil pochvalně, „za pár týdnů v tom budeš mistryně…“
Lída to zkusila ještě znova a opět se jí to trochu povedlo.
„Když tak si kup tlustší svíčku a pokoušej se jí pochvou objímat… jako pánský úd…“ prohlásil Pán a spustil jí
nohy dolů na stůl.
„To mě ani nenapadne… vydržela jsem to dodnes a nechybělo mi to… takže to vydržím i dál…“ řekla Lída.
„Otrokyně nemá, pokud vím, sebemenší právo odmlouvat…“ napomenul ji Pán přísně.
„Vždyť to právě vy k ničemu nepotřebujete…“ zkoušela se bránit Lída, když jí Pán zase začal třít klitoris.
„Ale správná ženská, natož sexuální otrokyně, by to umět měla… tak jen trénuj!“ řekl Pán a dodal „a nebuď
drzá… kundu musíš umět ovládat jako ruku… “ polkl a zavelel poslušně roztažené nahé Lídě „Rozpaž!“
Lída bleskově rozpažila ruce, napnula je až po konečky prstů a s očima odevzdaně upřenýma na Pána se během
dráždění svého vyceněného poštěváčku zeptala „Vidíte na mě dobře?"
„Vidím… ale už máš zase trochu ochablé bradavky…“ podotkl Pán a několika ráznými hmaty jí je rozdráždil.
„Teď už se vám líbím víc, když mám ty bradavky úplně vztyčené?“ zeptala se rychle drážděná Lída.
„Ty jsi pořád hezká, ale úplně nahá se vztyčenými bradavkami prsů jsi přece jenom hezčí…“ řekl Pán.
„Mne to tak vzrušuje, když se na mě díváte…“ vydechla nahá Lída.
Po další chvíli intensivního dráždění, kdy se Lídino rozdráždění pozvolna měnilo ze silného na mohutné, jí Pán
náhle přikázal „Přirážej si… hezky celou dolní půlkou těla!“
Nahá Lída začala i s rozpaženýma rukama rozdrážděně přirážet a rytmicky, spíš vášnivě než smyslně škubala
s očima nehybně upřenýma na Pána celou dolní půlkou těla. Pán viděl v rozšířených zorničkách jejích očí její
otrockou oddanost spolu s jejím stoupajícím pohlavním rozdrážděním, prsní bradavky jí přitom vyzývavě trčely
vzhůru a silně prokrvené stydké pysky se jí bezděčně rozevíraly stále víc od sebe. Pán si povšiml, že je mezi nimi
zase už úplně rudá…
„Přestaň přirážet a zase se uklidni, miláčku…“ vybídl ji za chvíli Pán a dál jí rychle třel hlavičku poštěváčku,
která se mu opět začala poněkud ztrácet mezi jejími zduřelými stydkými pysky. Nahá Lída měla pořád rozpažené
ruce, vypínala efektně vztyčené prsy a dívala se oddaně na něho.
„Jsem vaše… nechtěl byste mne teď začít trošku trápit?“ vydechla spíš podvědomě.
„Aby tě to bolelo?“ zeptal se jí Pán.
„Ano… já bych to teď hrozně chtěla…“ řekla mohutně vzrušená Lída, „ jsem zvědavá, jestli bych to v tomhle
stavu vůbec cítila…“
„Já tě ujišťuju, že bych tě mučil tak, abys to i v tomhle stavu pořádně cítila…“ prohlásil stroze Pán a zrychlil její
dráždění, „tak zrovna teď bych ti prudce stiskl ty tvoje nádherně vztyčené bradavky mezi čelisti kleští…“
„Ach…“ vydechla Lída a mimovolně vypustila do rodidel další dávku milostné rosy.
„To bych asi… strašně zařvala… ale líbilo by se mi to…“ sténala prudce rozdrážděná Lída.
„Vzepni se!“ vykřikl na ni Pán v obavách, že na ni už začíná přicházet předorgastická extase.
Mohutně vydrážděná Lída před ním na stole vypnula břicho, rozhodila nohy do maxima, s očima upřenýma na
Pána se i s rozpaženýma rukama nadzdvihla v rozkroku vysoko nad stůl a takto vypnutá se dále poddávala dráždění
a své stále stoupající rozkoši.
„Uvolni se!“ zavelel jí Pán za chvíli a Lída se uvolnila, ale vzápětí v prudké rozkoši úplně otevřela pusu.
„Zataj dech!“ poručil jí přísně Pán.
Když Lída poslušně zatajila dech, Pán pravil„Za chvíli si sama hlasitě odpočítáš rázné přerušení dráždění a pak se
sama okamžitě vzepneš do mostu!“
Lída s pusou otevřenou dokořán bezmocně přikývla.
„Dýchej už zase!“ vyzval ji Pán.
Nahá Lída se nadechla a začala se nesmírným vzrušením celým tělem před Pánem smyslně svíjet na stole.
„Jsem vaše…“ stačila ještě vydechnout, než jí Pán dal strohý rozkaz, aby začala hlasitě počítat.
„Počítej! Šest…“ napověděl jí.
„Pět… čtyři… tři…“ počítala hlasitě Lída a celá se zoufale třásla při představě, že až vysloví Teď!, Pán její
dráždění rázně utne a ona se bude muset před ním rozdrážděná vzepnout do mostu, „Dva… jedna… Teď!“
Pán rázně odtáhl ruku, prudce rozdrážděná Lída se okamžitě opřela rukama a chodidly o stůl a bleskově se před
ním vzepjala do mostu, spustila hlavu bezvládně dolů, vypnula břicho a podbřišek a celá se třásla vzrušením.
Pán odstoupil od stolu a vzepnutou Lídu z odstupu bedlivě pozoroval. Vzápětí jí ukápla z rodidel na stůl velká
kapka milostné rosy…
Roztažená Lída hleděla v mostu dozadu za sebe, na dveře a na Pánovu knihovnu a samozřejmě viděla všechno
obráceně. Na dveřích nic zajímavého nebylo, a tak těkala očima po knihách za sklem knihovny a snažila se s hlavou
dolů číst jejich názvy. V krajně prokrveném podbřišku jí to divoce cukalo, ale přesto četla: Jung Výbor z díla, Grof
Kosmická hra, Hayek Cesta do otroctví a spoustu dalších podobných; bylo vidět, že Pán má vyhraněný vkus. Celou
jednu přihrádku zabírala Antická knihovna, a co ji nesmírně překvapilo, bylo několik tlustých knih o psychologii,
sexuologii a dokonce dvě silné odborné lékařské publikace o gynekologii.
Pán k ní najednou přistoupil a rozevřel jí rodidla, pozorně si prohlédl jejich zabarvení, a když viděl, že se jejich
tmavě rudá barva začíná měnit v jasně červenou, opatrně ji pohladil po poštěváčku, ovšem Lída si znova uvědomila
onen nesmírný tlak neukojeného sexuálního napětí, který ani s vysoko vypnutým podbřiškem nepolevoval, cukat jí
v něm však už přestalo.
„Nebolí tě ještě záda?“ zeptal se jí Pán.
„Ne…“ vyhrkla statečně Lída, přestože jí trvalé prohnutí do mostu příliš příjemné nebylo.
Pán si vzal fotoaparát a několikrát si do mostu prohnutou Lídu vyfotil, potom si udělal pár záběrů jejího rozkroku
a nakonec i jejího obličeje s hlavou spuštěnou bezvládně dolů.
„Proč si mně pořád tak fotografujete?“ vydechla vzepnutá nahá Lída.
„Protože jsi hezká holčička… a takhle vzepnutá se mi moc líbíš…“ pravil Pán, „a mezi nohama jsi pro mě navíc
strašně zajímavá…“, odložil foťák a znova jí roztáhl stydké pysky. Byla tam už jen trošku červená, a tak jí v mostu
důkladně promazal poštěváček a spolu se silnou vrstvou lubrikačního krému ji pak ještě několikrát zblízka vyfotil…
„Pojď už dolů…“ vybídl potom Pán Lídu, „už tě to musí dost unavovat…“, podepřel ji rukou pod ztuhlými zády a
pomohl jí spustit se z mostu dolů.
Nahá Lída ulehla do základní posice, roztáhla poslušně nohy, pohodlně se uvolnila, pohlédla na Pána a klidně
dýchala, tělem jí však stále projížděly zřetelné mimovolní stahy vnitřního erotického vzrušení.
Pán jí náhle položil ruku dlaní na břicho a Lída se mu poslušně zadívala do očí. Pán jí pak chvíli jemně přejížděl
rukama po těle přes prsy a břicho, pak i přes podbřišek a slabiny na vnitřní strany stehen; jednou rukou ji občas
přejel konečky prstů kolem bradavek a postupně se jí k nim prsty zvolna rafinovaně přibližoval; tu a tam ji pohladil
volnou rukou po vlasech, po krku nebo po tváři. Když se Lída začala viditelně škubat vnitřním vzrušením, sjel jí
náhle rukou mezi stydké pysky, nahmátl jí poštěváček a začal jí ho citlivě mnout.
Nahá Lída vzrušeně vydechla, uvolnila se, upřela pohled vzhůru a začala před ním na stole přirozeně sexuálně
reagovat, celá se přitom před ním poddávala svému pozvolna stoupajícímu pohlavnímu vzrušení. Už od začátku se
snažila dávat projevy svého vzrůstajícího rozdráždění vědomě najevo celým nahým tělem, jeho občasné mimovolní
stahy zdůrazňovala zřetelným škubnutím vypnutého břicha a občas i záchvěvy konečků prstů na rukou, stále rychleji
dýchala dráždivě pootevřenou pusou a vzrušeně škubala rozevřeným rozkrokem.
„Dívej se zase na závěs na okně!“ přikázal jí Pán za chvíli.
Lída upřela oči na závěs a pozorovala poslední záblesky světla končícího dne, které přes něj pronikaly do pokoje.
„Kolik nahých žen myslíš, teď leží roztažených před svým partnerem?“ otázal se Pán najednou Lídy.
„Moc asi ne…“ hlesla rozevřená Lída.
„A otrokyň před svým Pánem?“ zeptal se nato Pán.
„Myslím, že jediná… já…“ vyhrkla Lída.
„A je ti dobře?“ optal se jí Pán jakoby zvědavě.
„Příjemně… vím, že jsem vaše… a že mi neublížíte…“ koktala Lída vzrušeně.
„A kdybych ti chtěl ublížit?“
„Poslušně bych se vám roztáhla… a požádala vás, abyste to udělal…“ pravila nahá Lída během dráždění.
„Podívej se zase co nejdál nahoru za sebe…“ přikázal jí Pán přísně.
Lída otočila zorničky očí úplně nahoru a pokusila se zaklonit dozadu i hlavu.
„Roztáhni se… úplně… a vyceň mi ji!“ vykřikl potom Pán, a když mu nahá Lída oddaně nastavila rodidla, roztáhl
jí volnou rukou stydké pysky od sebe, až Lída bolestí vydechla zděšeně „ááách…“
„Teď se podívej zase na skleničky v sekretáři!“ nařídil jí Pán.
A Lída s úplně rozevřeným přirozením poslušně otočila oči na sekretář.
Pán jí dál jednou rukou třel poštěváček, druhou jí silně rozevíral pohlaví a pozoroval, jak mezi stydkými pysky
pomaličku červená. Za chvíli jí rodidla zavřel, poručil jí, aby se opět dívala rovně vzhůru nad sebe a začal jí volnou
rukou dráždit prsní bradavky. Její vzrušení pozvolna narůstalo, bradavky se jí zanedlouho zase nádherně vztyčily.
Lída náhle sama od sebe úplně otevřela ústa, obrátila pohled na Pána a se široce otevřenýma očima a rozevřenou
pusou se před ním na stole oddávala své vzrůstající rozkoši - a snažila se mu ji dávat celým tělem jasně znát.
Pán najednou nečekaně vykřikl „Pozor!“ a nahá Lída se okamžitě poslušně napnula.
„Dýchej břichem a kmitej zorničkami ze strany na stranu!“ poručil jí Pán vzápětí.
Oddaně napnutá Lída se nadechla a začala před Pánem na stole napínat a zase uvolňovat vypnuté břicho, přitom
divoce kmitala zorničkami očí napravo a nalevo, ovšem tím postupně ztrácela rovnováhu a pojem o tom, kde je a co
se s ní děje. Pán ji nechal usilovně pracovat břichem i očima poměrně dlouho a jen ji upřeně pozoroval a dráždil jí
klitoris. Lída najednou vydechla „Už se mi začíná strašně točit hlava…“
„Jen si zvykej… budeš to jako moje otrokyně před mučením často potřebovat…“ pravil Pán, „jako všechno, co tě
teď učím…“
Lída dál odevzdaně napínala a uvolňovala břicho a kmitala očima…
„Já myslím, že přede mnou ležíš napnutá v Pozoru!“ vykřikl Pán, „Co ty ruce?“
A Lída se poslušně napnula od konečků prstů na rukou až po špičky chodidel a dál usilovně dýchala břichem,
cenila na Pána přirození a kmitala zorničkami očí.
„Přestaň a uvolni se!“ přikázal jí za chvíli Pán a zavelel jí „Pohov!“
Lída se uvolnila, upřela pohled do stropu a Pán jí dále třel poštěváček. Za chvíli sebou začala Lída na stole znova
škubat vzrušením.
„Pozor!“ zavelel jí opět Pán a Lída se znova poslušně napnula.
„Předpaž ruce!“ poručil jí Pán za chvíli a nahá Lída napnula ruce vzhůru.
„Ohýbej je nahoru a dolů, jako bys přitom zvedala závaží!“ nařídil jí potom Pán přísně.
A Lída uprostřed rychlého dráždění svého poštěváčku poslušně zvedala imaginární závaží.
„Teď se sekej hranami dlaní do břicha!“ poručil jí vzápětí Pán.
Lída se začala odevzdaně sekat hranami obou rukou do vypnutého břicha, ale její pohlavní rozdráždění už se zase
začalo ztrácet.
„Dost! A ruce zase za hlavu!“ nařídil jí za chvilku Pán.
Nahá Lída se znova napnula před Pánem do Pozoru, ale ten vzápětí vykřikl „Pohov!“ a Lída se uvolnila.
„Ukaž kundičku!“ vyzval ji za moment Pán a znova si ji volnou rukou bolestivě rozevřel.
Moc červená tam nebyla, protože její vzrušení před chvílí výrazně pokleslo, takže jí Pán zase zavřel stydké pysky
a zrychlil mnutí hlavičky jejího poštěváčku. Zanedlouho jí však opět rázně zavelel „Pozor!“
Když se rychle drážděná Lída před ním napnula, poručil jí „Otevři pusu dokořán!“
Lída opět otevřela ústa skoro jako u lékaře, který se jí chce podívat do krku, a upřela pohled Pánovi do očí.
„Teď při tom ze všech sil přirážej rozkrokem!“ nařídil jí přísně Pán a zpomalil její dráždění.
Roztažená Lída před ním začala během dráždění svého poštěváčku s úplně otevřenou pusou usilovně přirážet
rozkrokem, ale bylo to pro ni namáhavé, takže začala zanedlouho rychle zhluboka dýchat.
„Nezrychluj dech!“ vykřikl Pán a nahá Lída dýchání opět poslušně utlumila. Její rozdráždění dál rychle klesalo.
Teprve když začala Lída námahou lapat po dechu, Pán jí zavelel „Pohov!“ a vyzval ji, aby přestala přirážet a
vydýchala se.
Lída upřela pohled zase vzhůru a Pán jí rychle třel poštěváček a pozoroval, jak její rozkoš opět pomalu stoupá.
„Vy si se mnou pořád tak rafinovaně pohráváte… pomalu nevím, kde mi hlava stojí…“ řekla Lída uprostřed
svého intensivního dráždění.
„Chceš říct, jako Pán se svojí otrokyní…“ usmál se Pán.
„Promiňte… já vím, že si musím nechat všechno líbit a nesmím ani pípnout…“ hlesla rychle drážděná Lída.
„No proto…“ pravil přísně Pán, „jak se cítíš?“
„Jako vaše oddaná otrokyně… pokračujte v mojí výchově…“ vydechla Lída, „můžete všechno, ale nechte mně už
konečně vystříknout…“
„Umím si živě představit, jak tě to tam už doslova tlačí… až bolí…“ pravil soucitně Pán.
„Vždyť jsem nevystříkla už skoro týden… a vy mně pořád tak napínáte…“ žadonila Lída.
„To je holt úděl sexuálních otrokyň…“ pokýval rozšafně hlavou Pán. „ale neboj se, dneska se zase vystříkáš, až tě
tam bude od toho bolet…“
„Bude to už brzo?“ škubla sebou nahá Lída během usilovného dráždění.
„Tak za necelou půlhodinku… musíš mi toho ještě dost předvést… a ukázat… a dokázat…“ řekl Pán neúprosně.
„Hrozně mně týráte…“ hlesla nahá Lída bezmocně a zaškubala sebou na stole vzrušením.
„Roztáhni si úplně jednou rukou přirození… a druhou se sekej dlaní do prsů…“ poručil jí vzápětí Pán a zrychlil
tření jejího poštěváčku.
Nahá Lída si úplně rozevřela přirození a začala se poslušně sekat dlaní ruky přes bradavky, až to hlasitě pleskalo.
„Líbím se vám? Tam dole… i jak se sekám do koziček?“ zeptala se za chvilku Pána.
„Budeš prostě dobrá otrokyně…“ pravil Pán.
Pán jí dál dráždil na poštěváčku a Lída se s očima upřenýma vzhůru odevzdaně sekala do prsních bradavek, které
jí přitom bezmocně létaly se strany na stranu a pomalu splaskávaly.
Za chvíli Pán na okamžik přerušil její dráždění a poručil jí, aby si přitáhla roztažené nohy koleny k prsům. Lída
vyhodila nohy vzhůru, vycenila zadnici spolu s úplně roztaženým přirozením a Pán jí opět začal mnout poštěváček.
„Co kdyby ses zase projela na kole?“
Lída beze slova zvedla lýtka kolmo vzhůru a pak vydechla „Velte mi… jsem připravená…“
„Tentokrát nepojedeš do kopce, ale rychlostní závod… sprint…“ prohlásil Pán, „Připrav se… tři, dva… jedna…
Start!“ A nahá Lída kmitala ve vzduchu nohama jako divá.
„Pozor… zatáčka do cílové rovinky… přidej ještě!“ zvolal Pán za chvíli, když viděl, že jí začínají docházet síly.
Lída zrychlila, její vzrušení však začalo znova opadávat a Pán jí navíc přestal v klíčových okamžicích „závodu“
dráždit klitoris.
„Dost!“ vykřikl Pán vzápětí, „právě jsi prolétla jako vítěz cílem…“
Nahá Lída unaveně vydechla, zůstala s nohama zvednutýma kolmo vzhůru nehybně ležet a cenila na Pána své
roztažené přirození.
„Ty dokážeš vyhrát závod i s roztaženou kundičkou…“ pochválil ji Pán a pak jí poručil, aby si ji přestala
roztahovat a oběma rukama i nohama se před ním na stole krátce cvičila.
Lída rozpažila ruce a začala jimi poslušně hmitat, současně před Pánem rychle napínala nohy dopředu a zpátky.
„Ještě udělej rukama pár velkých kruhů!“ poručil jí Pán a začal jí opět intensivně třít poštěváček.
Nahá Lída před ním na stole několikrát zatočila ze všech sil rukama, pak se zase uvolnila do základní posice a
začala se poddávat svému znovu pozvolna stoupajícímu pohlavnímu vzrušení.
Pán jí dál intensivně třel poštěváček mezi prsty a Lídino rozdráždění pomalu vzrůstalo.
„Vlň se, jestli chceš… ať ti to jde rychleji…“ vybídl ji Pán.
Lída se ale před ním nezačala vlnit souvisle, ale jen se při občasných mimovolních stazích, které jí projížděly
stále častěji nahým tělem, krátce zavlnila rozkrokem. Pán ji stále usilovně dráždil na poštěváčku a Lída se před ním
na stole bezděčně prohýbala a snažila se vystupňovat si rozkoš, byla už strašně nadržená…
Za pár minut najednou Lída spokojeně pohlédla na Pána, mírně se pousmála a Pán pochopil…
Zanedlouho Lída opět otevřela dokořán ústa a začala rozdrážděně dýchat. Pán toho ale využil a přikázal jí
„Vystupňuj reakce na nejvyšší míru a pak je zase najednou úplně ztlum!“
Nahá Lída se začala před Pánem na stole divoce svíjet, rozdrážděně pulsovala celým nahým tělem a přitom hlasitě
sténala rozkoší, navíc mu prudkým škubnutím těla dávala jasně najevo každý mimovolní stah svého těla, který občas
doplnila mohutným výkřikem.
Najednou však všechny tyto reakce úplně utlumila, zavřela pusu a téměř přestala dýchat, uprostřed rychlého
dráždění na poštěváčku před Pánem na stole vždy na pár vteřin doslova znehybněla, za chvilku však zase otevřela
pusu dokořán a začala celým tělem naplno reagovat…
Když to Lída zopakovala asi pětkrát za sebou, Pán jí najednou rázně zavelel „Pozor!“ a nahá Lída se před ním na
stole nehybně napnula do základní posice.
„Byl jste se mnou spokojen?“ optala se Pána během dalšího dráždění poštěváčku.
„No, tohle už umíš dobře…“ pochválil ji Pán a roztažená Lída na něho vděčně pohlédla.
„Vyber si teď na stropě bod, do kterého se budeš pořád dívat, ať se s tebou nebo okolo tebe děje cokoliv,“ vyzval
Pán za chvíli Lídu.
„Tak už jsem si ho vybrala…“ hlesla vypnutá Lída s pohledem na malý výstupek přímo nad sebou.
„Upírej na něj pořád oči a přitom přirážej dolní půlkou těla!“ přikázal jí Pán.
Když nahá Lída s pohledem upřeným nehybně do stropu začala před Pánem usilovně přirážet nejen rozkrokem,
ale i břichem, boky a stehny, Pán najednou přerušil její dráždění, odtáhl ruku a pozoroval, jak před ním jeho už silně
vydrážděná otrokyně ze všech sil přiráží naprázdno.
„Stop!“ vykřikl náhle Pán a Lída s přirozením úplně vyceněným vstříc Pánovi okamžitě znehybněla.
„Vidíte na mě dobře?" vydechla za chvíli.
„Jistě…“ pravil Pán a pohlédl jí mezi vzrušením rozevřené stydké pysky, „už jsi tam docela červená… a tím
bříškem jsi pracovala taky moc hezky…“ pochválil ji, přitiskl jí prst do rozevřené stydké rýhy pod klitoris a poručil
jí, aby pokračovala v rychlém přirážení naprázdno i s prstem těsně pod poštěváčkem.
Za chvíli Pán vykřikl „A teď to zkus celým tělem!“
Lída přirážela nejen zadnicí, rozkrokem a břichem, ale i zády, rameny, občas nadskakovala vzhůru i chodidly.
„Zase jsi zapomněla na hlavu!“ napomenul ji Pán přísně.
Nahá Lída začala během otrockého přirážení poslušně nadskakovat i hlavou, ale začalo ji to opět dost namáhat a
její rozdráždění zase klesalo.
Pán ji přestal tisknout těsně pod poštěváčkem, odstoupil, chvíli sledoval, jak se před ním nahá a roztažená doslova
zmítá celým tělem na stole a pak najednou vykřikl „Stop!“
Lída okamžitě úplně znehybněla a s očima stále upřenýma do stejného místa na stropě namáhavě dýchala.
„Pokračuj!“ poručil jí za několik okamžiků Pán.
Nahá Lída se před ním začala s očima do stropu opět divoce zmítat. Zduřelý poštěváček jí rozdrážděně vyčníval
mezi stydkými pysky, jakoby Pána úpěnlivě prosil, aby si ho zase všiml.
Pán ji ještě chvíli pozorně sledoval, ale jakmile si všiml, že je Lída už vyčerpaná, přísně jí poručil „Stop!“, a když
se znova oddaně roztáhla, rozdráždil jí prsní bradavky a jakmile se Lídě vztyčily, začal jí znova dráždit poštěváček.
Lídino pohlavní rozdráždění opět začalo pozvolna stoupat. Pán se rozhodl, že si ji konečně pořádně rozdráždí,
takže jen bedlivě pozoroval, jak sebou před ním začíná stále silněji škubat vzrůstající rozkoší.
Když se Lída prudce vydráždila, vykřikl na ni Pán náhle „Pozor!“
Nahá Lída uprostřed rychlého dráždění bleskově rozhodila nohy do maxima, napnula ruce vzpažené za hlavu až
po konečky prstů a s pohledem upřeným stále nehybně nahoru vycenila přirození a celá se poslušně vypnula. Pán jí
dál rychle třel poštěváček prsty, nehybná Lída mu oddaně vypínala rozkrok a za chvíli vzrušeně vydechla
„Mne to tak vzrušuje, když se na mě díváte…“
„Mně se taky moc líbíš…“ řekl Pán během jejího stálého usilovného dráždění.
„Vidíte, jak mám vztyčené bradavky?" vyhrkla za chvíli prudce rozdrážděná Lída.
„Jako dva hezké špalíčky… k pomilování… nebo k pocucání…“ usmál se Pán a vzápětí jí zavelel „Pohov!“
Nahá Lída se pohodlně uvolnila a s očima upřenýma vzhůru se dále celá poddávala svému očividně rostoucímu
rozdráždění. Zakrátko se začala před Pánem v rozkoši smyslně vlnit a tělem jí projížděly silné mimovolní stahy.
„Ty jsi teď tak krásná…“ vydechl vzrušeně Pán a pocítil, že mu dnes poprvé ztvrdnul penis.
Rozdrážděná Lída před ním vypnula břicho a začala mu vědomě zdůrazňovat mimovolní křeče, které jí místo
původních občasných reflexivních stahů stále častěji projížděly nahým tělem, bezmocnými trhavými pohyby
vzpínala vstříc Pánovi svůj rozdrážděný podbřišek a snažila se mu vzepnout vstříc celá, oddaně vzepnutá na zlomek
vteřiny znehybněla a každé vzepnutí doplňovala hlasitým zasténáním , občas i rozdrážděným výkřikem.
„To už ses taky výborně naučila…“ prohlásil Pán, „dokonce už to děláš sama… aniž bych ti to musel říkat…“
„Ano… jsem vaše…“ vyhrkla mimoděk Lída a s očima vzhůru se dál vzpínala rozkrokem vstříc Pánovi.
„Už prostě spoustu věcí dobře ovládáš…“ pochválil ji Pán a prudce zrychlil její dráždění.
Nahá Lída hlasitě vykřikla rozkoší a začala téměř na pokraji extase rozdrážděně přirážet rozkrokem.
„Zataj dech!“ pokusil se Pán zpomalit rychlý vzrůst její prudké rozkoše.
Lída poslušně zatajila dech, ale za pár okamžiků rázně rozhodila nohy a znova hlasitě vykřikla.
„Tak už zase dýchej!“ kapituloval Pán, „ale snaž se, ať teď něco vidím…!“ a zrychlil tření jejího poštěváčku na
maximum.
„Dívej se pořád nahoru do toho bodu a dávej pozor, ať včas vykřikneš Dost!“ přikázal jí Pán a Lída stačila jen
rychle přikývnout, najednou vykřikla „Už!“, otevřela úplně pusu, rychle se nadechla, znovu trhla nohama od sebe a
začala se nadzvedávat v rozkroku vysoko nahoru nad stůl. Zduřelé bradavky prsů jí rozdrážděně trčely vzhůru.
„Pozor na spouštěcí bod!“ vykřikl znova Pán a dále jí se všech sil dráždil na poštěváčku.
Za pár okamžiků skoro do mostu vzepnutá Lída hlasitě vykřikla „Dost!“ a Pán bleskově odtáhl ruku.
Ovšem bylo už pozdě, takže Pán odtáhl ruku přesně v okamžiku mezi spouštěcím bodem a prvním orgastickým
stahem jejího těla…
Lída s poslušně vzpaženýma rukama sebou začala bezmocně cukat v jakýchsi divných orgastických stazích,
jakoby naprázdno, bez sebemenšího požitku, natož úlevy nebo dokonce vybití své sexuální tense.
„Cos to udělala?“ vykřikl Pán na bezmocně se cukající Lídu, „co sis to dovolila?“
Roztažená Lída sebou čistě jen mechanicky bezděčně cukala „Fuj, to je ale hnusný orgasmus…“
„Už třetí lekce a pořád se nedokážeš přede mnou dokonale ovládat…“ rozzlobil se Pán.
„Já vím…“ škubala sebou stále Lída bez nejmenšího požitku, „jsem hrozná potvora… nedokážu se ještě vždycky
přesně ovládnout…když to nemám plně pod kontrolou… jako když si to dělám sama…“
„Až sebou docukáš, sama mě požádáš o přísný trest!“ přikázal jí zlostně Pán.
„Prosím…pane,“ pravila pokorně Lída, když sebou vzápětí docukala, „o kruté potrestání… abych si to jednou
provždycky zapamatovala… já chci být vaše vzorná otrokyně…“
„Tebe ta březová metla zřejmě nějak přitahuje…“ pravil Pán.
„Budete mě trestat teď hned?“ zeptala se Lída se zřetelnou obavou v hlase.
„Jak chceš… buď hned teď několik šlehů přes břicho a podbřišek, ale to budeš mít po celý večer na těle stopy,
což by se mi moc nelíbilo… anebo až nakonec pořádný výprask metlou vstoje s rukama složenýma za hlavou …“
„Já se vynasnažím ze všech sil se polepšit, zkuste to se mnou za chvíli ještě jednou…“ zaúpěla prosebně Lída.
„No tak dobře… ale když se zase neovládneš, budeš za trest přede mnou zase dlouho nahá klečet na hanbě…“
„Já udělám všechno, aby se mi to už konečně povedlo…“ vyhrkla Lída zkroušeně.
„To tě nezachrání, už teď sis o ten pořádný výprask sama řekla,“ odsekl Pán, „to už je podruhé, a navíc jsi minule
odmítala čurat…“
„Za to jste mne ale už minule potrestal…“ namítla nahá Lída.
„To bylo málo, a teď jsi to skutečně přehnala… neposlušnost se otrokyni jen tak neodpouští…“ řekl Pán přísně.
„Vím…“ řekla Lída, „já se vám k tomu sama poslušně nastavím…“
„Ale potrestala ses i sama… o takový orgasmus jsi určitě nestála…“ pravil zklamaně Pán.
„Jsem teď těsně po měsíčkách, už jsem skoro týden nevystříkla… jsem už tak nadržená…“ vydechla bezmocně
Lída, „tolik bych se potřebovala vybít…“
„Ale až ti to dovolím… ne takhle načerno… jakoby podfukem… za mými zády…“ řekl přísně Pán.
„Ta příšerná sexuální tense se tím ještě vystupňovala… všechno mně tam už bolí…“ zkroutila se Lída, „vybijete
mně už brzo?“
„To víš, že jo…“ kývl Pán hlavou, „ale doufám, že tak nechutný orgasmus už se mnou nikdy neprožiješ…“
„Taky doufám…“ vydechla Lída, „budu se moc snažit, abyste byl se mnou spokojen a často mi to tak nádherně
udělal… jak to umíte jenom vy…“
„Ukaž mi poštěváček…“ roztáhl si ji opět Pán a Lída se mu ochotně vycenila, „prosím… poslužte si… udělejte
mu něco… je váš…“ a vzrušeně sebou zacukala.
„Teď ti ho především pořádně namažu, abys pak opravdu hodně vystříkla…“ prohlásil Pán a před sebou na stole
roztaženou Lídu důkladně promazal.
Pán potom odstoupil a nechal nahou Lídu ležet několik minut nehybně roztaženou na stole v absolutním klidu.
Lída v základní posici na stole klidně dýchala pootevřenou pusou a hlavou jí táhly myšlenky na to, co s Pánem už
všechno zažila, ale stále se jí na mysl vracelo její selhání před chvilkou, nehledě na to, že ji kvůli tomu již poměrně
silně tlačilo v podbřišku, pochvu a zřejmě i dělohu měla zřejmě už značně prokrvenou. Občas jí projel nahým tělem
zřetelný mimovolní stah vnitřního vzrušení, který dávala Pánovi bez ostychu jasně najevo a snažila se mu ho vždy
vědomě zdůraznit, aby viděl, jak už je strašně nadržená.
Pán k ní nečekaně brzo přistoupil, zavelel jí přísně „Pozor!“ a když se Lída před ním na stole poslušně napnula,
rozevřel jí rodidla a pozorně si ji tam prohlížel. Její vzrušení po tom neúplném orgasmu pochopitelně už dávno zcela
vymizelo, Pán jí tedy rodidla zanedlouho zase zavřel a zavelel jí „Vypni se!“
Lída mu na stole poslušně vypnula prsy a břicho, Pán ji tak chvilku nechal a pak jí střídavě velel
„Uvolni se!“ – „Napni se!“ – „Uvolni se!“ – „Vypni se!“, ale Lída tyto povely už dávno znala a ovládala, takže
Pán za chvilku přestal, rázně jí položil dlaň ruky na břicho, pak jí sjel rukou dolů do rozkroku, nahmátl jí klitoris,
poručil jí „Dívej se na mě!“ a s pohledy upřenými vzájemně do očí jí začal poštěváček rychle mnout prsty.
Lída úplně rozevřela oči, začala se poddávat dráždění a vzápětí s očima upřenýma na Pána mírně pootevřela pusu.
Pán jí za chvíli nařídil, aby otočila oči vzhůru a díval se, jak se v jejích reakcích pomalu objevují první známky
pohlavního vzrušení. Lída se snažila zapojit do svých reakcí celé tělo, kterým jí stále častěji projížděly mimovolní
stahy, které Pánovi rovněž pokaždé vědomě zdůrazňovala. Stále se však v duchu vracela ke svému selhání, což ji
značně rušilo a zpomalovalo jí nárůst rozdráždění, a umiňovala si, že už to nikdy neudělá; onen nepříjemný prázdný
orgasmus jí byl dostatečnou výstrahou. Pohlavní vzrušení ji však po chvíli přece jen přemohlo, takže rozhodila před
Pánem nohy a začala zhluboka dýchat otevřenými ústy, postupně začala Pánovi své stoupající vzrušení vědomě
zdůrazňovat, občas zaškubala vypnutým břichem a zacukala konečky prstů rukou vzpažených poslušně za hlavu.
Ale pořád jí to nedalo, a tak najednou vyhrkla „Zkuste to se mnou ještě jednou… já cítím, že už to dokážu…“
„Dobře…“ pravil Pán, „ale nejdřív přede mnou pořádně vystříkneš… a pak ti po pausičce umožním, aby ses mi
pořádně předvedla…“
„Teď už mi dovolíte vystříknout?“ vyhrkla nahá Lída nadrženě.
„Když se mnou budeš hezky spolupracovat, tak ano…“ prohlásil Pán a oba si pohlédli vzrušeně do očí.
„Ach… vy jste hodný…“ vydechla Lída, „a já vám potom dokážu, že jsem vaše perfektní otrokyně…“
„To už nebudeš tak strašně nadržená… aspoň doufám…“ řekl Pán.
Pán jí silně přitlačil prsty na poštěváček a vyzval ji „Rozdráždi si prsní bradavky!“
Nahá Lída sebou vzrušeně zacukala pod důrazným tlakem Pánových prstů a začala si poslušně dráždit bradavky.
Když se jí rozdrážděně vztyčily, Pán významně řekl „až budeš dobře vycvičená, budeš muset při praktikách před
mučením odvracet v posledním momentě orgasmus i po dlouhém sexuálním půstu… nadržená ještě víc než teď…“
„A jak dlouho budu muset držet ten půst?“ vydechla Lída.
„Před krajně náročnými celovečerními praktikami třeba i několik týdnů…“ pravil Pán.
„Tak to mně budete muset ještě dlouho pořádně trénovat… než si zvyknu…“ prohlásila drážděná Lída.
„Budu s tebou dělat tak jednou do roka sexuální slavnosti, celonoční slavnostní obřady… během kterých tě budu
coby bezbrannou nahou oběť rituálně mučit… a k nim budeš muset přistupovat maximálně nadržená…“
„Ach…“ rozhodila Lída vzrušením nohy.
„A pak tě budu pořádně nadrženou a prudce rozdrážděnou krutě mučit…“ pokračoval Pán a přirození mu začalo
opět tvrdnout, „při takových obřadech budeš stříkat buď přímo během příšerného mučení anebo až po něm…“
„A jak mně budete při těch obřadech mučit?“ vyhrkla zděšeně Lída uprostřed dráždění.
„To ještě přesně nevím, ale leccos mne napadá…“ pravil Pán, kterému se penis už úplně postavil, „pokud by něco
napadlo tebe, docela to uvítám…“
„A nevadí, když mi z ní při tom mučení poteče krev?“
„Pokud jí nebude moc, tak při tom obřadu to bude naopak žádoucí…“
„Tak to já něco určitě vymyslím…“ vydechla Lída, „a už teď se na to těším…“
Pán opět zpomalil její dráždění a vyzval ji „Tak zase dýchej břichem a dívej se upřeně na obraz!“
Nahá Lída otočila oči na obraz a začala před Pánem s poslušně roztaženýma nohama zhluboka dýchat a střídavě
napínala a uvolňovala břicho. Pán jí pořád třel poštěváček a sledoval, jak se poddává zvolna stoupající rozkoši.
„Podívej se zase na skleničky v sekretáři!“ křikl na ni náhle Pán a Lída rychle hodila hlavou na opačnou stranu.
Pán jí chvíli dál dráždil poštěváček a Lídino vzrušení zřetelně vzrůstalo. Pán ji pak vyzval, aby se opět dívala
upřeně vzhůru, a když se Lída začala škubat vzrušením, náhle její dráždění ještě zrychlil a rázně vykřikl „Pozor!“
Nahá Lída bleskově sevřela svaly zadnice, celá se před ním vzepnula a bez ohledu na účinek Pánovy manipulace
ve svém pohlaví na svůj sexuální aparát před ním naprosto znehybněla. Byla už ale docela rozdrážděná, takže ji to
stálo značné vnitřní úsilí a její rozkoš začala zase pomalu klesat.
Pán jí však za chvíli zavelel „Pohov!“ a zřetelně zpomalil její dráždění.
Lída se pohodlně uvolnila, ale Pán na ni zakrátko opět vykřikl „Pozor!“, zrychlil její dráždění do maxima a Lída
se znova napnula. Pán oba povely několikrát opakoval, rafinovaně zrychloval a zpomaloval tření jejího poštěváčku a
Lída se střídavě bleskově napínala a zase uvolňovala.
Poté Pán Lídě přísně zavelel „Roztáhni se víc!“ a nahá Lída před ním okamžitě rozhodila nohy do maxima.
„Napni ty ruce za hlavou až po špičky prstů!“ napomenul ji Pán vzápětí.
„Otevři pusu dokořán a dýchej zhluboka!“ nařídil potom Pán úplně napnuté Lídě a stále ji rychle mnul prsty
poštěváček. Nahá Lída sebou rozdrážděně zacukala, ale jinak udržovala naprostou nehybnost.
„Nadzdvihni rozkrok!“ poručil jí chvilku nato Pán.
Roztažená Lída se zapřela chodidly o stůl a se široce otevřenými ústy poslušně zvedla rozkrok vzhůru.
Pán jí dál usilovně dráždil klitoris a pozoroval, jak sebou vypnutá Lída s efektně nadzdviženým rozkrokem a
dokořán otevřenou pusou stále intensivněji škube vzrušením.
„Zvedni se až do mostu!“ poručil jí za chvíli neúprosně Pán.
Nahá Lída se zapřela o stůl i rukama a pomalu poslušně vzepnula vzrušené tělo do nádherného oblouku na stůl a
spustila hlavu dolů, měla však stále široce rozevřené oči a úplně otevřenou pusu.
„Pokus se ještě víc vypnout břicho!“ poručil jí Pán, ale Lída jen bezmocně napnula břišní stěnu. Pán ji po břiše
rozpustile poplácal volnou rukou, pak jí pomohl spustit se zpátky dolů na stůl a vyzval ji, aby zavřela ústa.
Zatímco rozdrážděná Lída namáhavě dýchala nosem, dál ji usilovně dráždil poštěváček a zakrátko jí poručil
„Dívej se na mne, otevři úplně pusu, ale dál dýchej nosem!“
Lída se začala zanedlouho zřetelně dusit, ale Pán byl neoblomný a přikázal jí, aby před ním navíc začala na stole
s otevřenými ústy smyslně vlnit rozkrokem. Za chvíli jí ovšem dýchání ústy povolil a nahá Lída pak na stole dlouho
rozdrážděně dýchala a vlnila rozkrokem, což výrazně zesilovalo její pohlavní vzrušení.
Když se zase zřetelně rozdráždila a začala sebou občas škubat rozkoší, Pán jí poručil „Zvedni nohy nahoru!“
Lída poslušně zvedla roztažené nohy vzhůru a Pán jí nařídil, aby s nima ve vzduchu rychle kmitala k sobě a od
sebe, přitom se jí stále snažil dráždit na poštěváčku, ale moc mu to vzhledem k prudkým pohybům jejího rozkroku
nešlo. Proto jí za chvilku vybídl, aby nohy ještě párkrát ohnula chodidly dolů a zase nahoru, a pak jí vyzval, aby je
spustila do základní posice. Lídino se dál oddaně poddávala dráždění, ale její vzrušení nijak moc nestoupalo.
Pán ji chvíli pozoroval a pak jí řekl „Můžeš si zase přirážet, jestli ti to pomůže…“
Lída začala s otevřenou pusou a pohledem do stropu usilovně přirážet, rozdrážděně dýchala, najednou krátce
pohlédla na Pána, pousmála se, ale stále lehce přirážela. Za chvilku začalo její vzrušení opět viditelně stoupat.
„Přirážej pořádně!“ vyzval ji za chvíli Pán.
Lída začala přirážet ze všech sil a pozvolna do rázných přírazů zapojila i břicho, boky a stehna, takže přirážela
celou dolní půlkou těla.
„Počítej přírazy nahlas!“ přikázal jí vzápětí Pán.
Nahá Lída před Pánem hlasitě počítala přírazy, později to ovšem bylo obtížnější, protože nestačila tak rychle
vyslovovat složitější číslovky.
„Počítej pořád jen jedna… dva… tři a tak dál… jen místo deset vždycky zakřič třicet, čtyřicet, padesát…“ vybídl
ji Pán, a když Lída napočítala skoro do třiceti, nařídil jí „A teď každý sedmý příraz vynechej, zůstaň místo něho
naprosto nehybná, a pak zase naplno přiraž!“
Lída pak každý sedmý příraz poslušně vynechala a místo něho zcela znehybněla; ještě že se strefila do násobilky
sedmi, takže vynechávala dvacátý osmý, třicátý pátý, čtyřicátý druhý, čtyřicátý devátý příraz, ale přesto to bylo pro
ni dost psychicky náročné, takže na svou rozkoš pozapomněla a její vzrušení začalo opět klesat.
Jakmile hlasitě vykřikla „padesát!“, Pán jí přísně zavelel „Stop!“ a nechal ji chvíli v klidu, aby se znova náležitě
rozdráždila. Když sebou začala zase škubat vzrušením, přikázal jí „Vzepni se!“
Silně rozdrážděná Lída před Pánem na stole bleskově vypnula břicho, mohutně rozhodila nohy, upřela mu pohled
do očí a nadzdvihla se v rozkroku vzhůru na stůl. Pán vzepnutou Lídu, která mu i s rozkrokem zvednutým vysoko
nad stůl stále poslušně cenila vstříc přirození, dál intensivně dráždil a teprve když viděl, že její rozkoš začíná
námahou zase opadávat, ji stroze vyzval „Uvolni se!“
Nahá Lída se za chvíli opět silněji vzrušila a začala se před Pánem na stole rozdrážděně škubat. Pán jí ale přísně
poručil „Teď zase přirážej celým tělem!“
Rozdrážděná Lída se opět rychle zapřela rukama i nohama o stůl, bleskově se před Pánem vzepnula do mostu,
spustila hlavu dolů a začala před ním na stole ze všech sil přirážet celým tělem, zanedlouho úplně otevřela ústa,
bezděčně lapala po dechu a doslova se před Pánem v mostu na stole svíjela.
„Jste se mnou spokojen?" téměř vykřikla Lída uprostřed divokého přirážení skutečně celým nahým tělem.
„Ještě bys mohla víc roztáhnout nohy a vycenit mi přirození…“ prohlásil Pán, Lída rozhodila nohy.
Pán nechal Lídu přirážet tak dlouho, dokud nezačala umdlévat viditelnou únavou a její vzrušení nezačalo znova
zřetelně klesat, tím spíš, že neudržel prsty na jejím poštěváčku a proto jí ho přestal třít.
Když se Pán vynadíval na svou oddaně se před ním svíjející nahou otrokyni, najednou nečekaně vykřikl „Stop!“
Lída rázem úplně znehybněla, Pán ji podepřel pod zády a pomohl jí spustit nahé tělo na stůl.
„Vy se mnou ale cvičíte…“ vydechla Lída, když se vydýchala, „vzrušení mi doslova létá nahoru a dolů…“
„To abys pak měla opravdu pořádný orgasmus…“ usmál se Pán a začal jí opět rychle třít poštěváček.
„Mně to tam po tom týdenním půstu už strašně tlačí…“ vzdychla Lída bezmocně a začala se opět celá poddávat
svému stoupajícímu pohlavnímu vzrušení. Zanedlouho se před Pánem na stole dráždivě vzepnula ve snaze dát mu
jasně najevo svou odevzdanost a zároveň nesmírnou touhu dosáhnout už konečně vybití své erotické tense.
Mohutně vydrážděnou Lídu ale Pán vybídl „Vlň se… celým tělem!“
Nahá Lída se začala celým tělem před Pánem smyslně vlnit, ale Pán ji vzápětí vyzval, aby se vždycky uprostřed
vlnění na několik okamžiků zastavila, znehybněla a nabídla mu svůj rozevřený rozkrok, jako kdyby chtěla, aby ji
v něm začal mučit, a poté vlnění zase obnovila. Lída tedy vlnění občas nakrátko přerušovala a v pauze si vždycky
hlasitě vzdechla, jednou dokonce vyrazila „Celé tělo mám jen pro vás… můžete si se mnou dělat, co chcete…“
Lídino vzrušení rychle stoupalo a rozdrážděná Lída zrychlovala vlnění celým tělem do maxima.
Pán jí za chvíli vyzval, aby přestala přerušovat vlnění, položila ruce hřbety vzhůru bezbranně podél hlavy a
soustředila se jen na svou krajní rozkoš. Lída se začala celá mimovolně chvět, upřela oddaně pohled na Pána, a
zanedlouho se před ním začala bezděčně svíjet na stole v předtuše blížící se extase.
„Otevři úplně pusu a nadzvedávej rozkrok vzhůru!“ vykřikl na ni Pán.
Lída otevřela v krajní rozkoši ústa dokořán a s očima upřenýma na Pána rozdrážděně nadskakovala rozkrokem
vzhůru a zorničky očí se jí zkalily nesmírnou rozkoší a mimoděk cukala i konečky prstů na rukou.
Za několik okamžiků prudce rozhodila nohy od sebe, ještě chvíli se mohutně vlnila, najednou hlasitě vykřikla
„Už!“a začala zvedat rozkrok vysoko nad stůl. Z rodidel jí zase ukápla na stůl milostná rosa…
„Zavři pusu a zataj dech!“ vykřikl opět přísně Pán.
Lída spíš podvědomě zavřela ústa a zatajila dech, to pro ni ovšem bylo v těchto okamžicích, kdy se celé její tělo
už nezadržitelně napínalo k orgasmu, nepředstavitelně namáhavé, takže zoufale vytřeštila oči, protože jí to extasi
málem zastavilo. Udržet tělo a svůj sexuální aparát v patřičném výkonu se jí však podařilo, ale o několik zlomků
vteřiny si prodloužila předorgastickou extasi, dokonce včas rozpoznala spouštěcí bod orgasmu, zřetelně cukla
vzepnutým tělem, hlasitě zakřičela „ááááá…“, na okamžik se celá napnula a pak se na stole před Pánem začala
divoce škubat v obrovských orgastických stazích. Obzvlášť si dala záležet na zdůraznění prvního prudkého stahu
svého těla, který jí byl jasně vidět nejen na zřetelném záškubu jejího rozkroku, vypnutého břicha a podbřišku, ale i
v rozkoší zkřiveném výrazu její tváře, zaškubnutí hlavy, paží a konečků prstů na rukou, mírném trhnutí prstů na
nohou a zachvění vztyčených prsních bradavek.
„Ááááá…, ááááá…, ááááá…“ škubala se nahá Lída celým tělem v dalších mohutných orgastických stazích
s očima upřenýma otrocky na Pána a z rodidel jí přitom vytrysklo několik průzračných kapek.
Pán po prvních nejprudších stazích jejího těla ukončil dráždění Lídina poštěváčku, ale nahá Lída se před ním dál
bezmocně škubala obrovskou rozkoší. Její tělo sebou v pravidelném rytmu (0,8 vteřiny) neovladatelně stahovalo
jako dobře seřízený stroj, který nebyl k zastavení, a jeho divoké stahy začaly teprve po delší době zvolna opadávat.
Když nahá Lída přišla za chvíli k vědomí, vydechla „Co to bylo? Já myslela, že u toho omdlím…“
„To byl nádherný prudký orgasmus nesmírně nadržené mladé ženy…“ pravil Pán.
„V každém případě to bylo úžasné… moc vám za to děkuju… bez vás bych nikdy nic takového nepoznala…“
zaškubala sebou Lída ve stále silné pohlavní rozkoši.
„Prosím, slečno, rádo se stalo… se mnou takových orgasmů ještě prožiješ… ale musíš být ukázněná…“ usmál se
Pán, pohladil ji po kundičce a druhou rukou si mimoděk sáhl do rozkroku.
Ovšem jak se znova dotkl jejího přirození, začala sebou Lída opět mimovolně souvisle škubat.
„To je strašné, co se mnou děláte…“ zkroutila se nahá Lída stále bezmocně cukající celým tělem.
„Taky jsem tě aspoň tři čtvrtě hodiny rafinovaně napínal…“ pravil Pán a zapálil si cigaretu.
„A navíc po té týdenní pause…“ hlesla Lída a opět sebou zacukala.
„Jen si to prožij…“ pohladil ji Pán po vlasech, ale i to stačilo k tomu, aby se Lída znova rozcukala.
„Vy jste na mně tak hodný…“ vydechla vzrušeně.
„Zasloužíš si to…“ řekl Pán věcně, „jsi moje malá hodná holčička, jenom máš trochu náročnější kundičku…“
„Ta už patří jenom vám…“ zacukala sebou opět na stole roztažená Lída.
„Já se ti taky o ni míním pořádně starat… vůbec, stejně jako o tebe… nechceš napít?“
„Za chvilku, až to ve mně docuká…“ vydechla Lída, „ale dát mi potáhnout už myslím můžete…“
Pán jí přiložil cigaretu ke rtům a Lída si lačně potáhla, pak sebou ještě několikrát škubla, otočila se na bok a
odhodlaně se zvedla na lokty.
„Teď mi můžete dát i to pití…“ prohlásila pokorně a Pán jí podal skleničku s minerálkou.
Lída se napila, vrátila Pánovi sklenku, opět se položila naznak a roztáhla se do základní posice.
„To je zajímavé, jak je mi s vámi příjemně, i když jsem před vámi úplně nahá…“ řekla téměř zasněně, „já už se
před vámi ani trošku nestydím, naopak jsem ráda, když vím, že se na mě díváte…“
„Ty jsi celá tak krásná, že se na tebe snad do smrti dost nevynadívám…“ prohlásil Pán, „ani nevíš, jak jsi mne
zase před chvílí strašně vzrušila…“
Lída se spokojeně pousmála a znova sebou škubla.
Pán jí dal opět potáhnout a řekl „a ten tvůj orgasmus před chvilkou… no, to se už vůbec nevidí…“
„To je jen vaše zásluha…“ pravila Lída a vrátila mu cigaretu.
„O něčem podobném se jiným ženám určitě nezdá ani ve snu…“
„To je jejich věc…“ odsekla rázně Lída.
„Ještě že se mi ta bouřka v kalhotech už zase uklidnila…“
„Já se strašně těším, až vám to večer zase hezky udělám…“ škubla sebou ještě vzrušená Lída, „budete to chtít
zase rukou a pak se mi vystříkat do pusy?“
„Přemýšlím, že bych si k tomu zase lehnul na stůl a ty by sis stoupla nahá vedle na stoličku, abych ti tam dobře
viděl a mohl se v tobě hrabat…“
„Samozřejmě, to je to nejmenší… můžete si mě přitom rukama i úplně rozevřít…“
„Nebo…“ trhnul sebou vzrušeně Pán, kterého něco napadlo, „mohla by ses rozkročit nahá na stole nade mnou… a
nastavit mi kundičku před obličej…“
„Jak si budete přát… můj pane…“ vydechla Lída.
„Já tě tam pak v ní budu jemně trápit…“ pravil vzrušeně Pán.
„Ach…“ hlesla Lída a Pán jí dal zase potáhnout z cigarety.
„Ale do té doby tě toho ještě dost čeká…“ řekl Pán a sáhl po tubě s lubrikačním krémem.
***
Pán Lídě pomalu důkladně promazal poštěváček a pak jí nařídil „Vzepni se!“
Nahá Lída se překvapeně nadzdvihla, protože nyní takový povel nečekala, Pán si ji ale volnou rukou zdvihl ještě
víc a vsunul jí pod bedra malou stoličku („štokrle“) vysokou asi 30 centimetrů, které jí efektně vypnuly tělo vzhůru,
položil na ni polštář, aby ji to netlačilo hranami do zad a Lída se zapřela o stůl chodidly roztažených nohou.
„Jak se cítíš?“ zeptal se jí Pán, když poodstoupil.
„Jako bezbranná otrokyně vydaná na pospas Pánovi ke krutému zmučení…“ vydechla bezmocně prohnutá Lída.
„Tak si to hezky prožij…“ pravil Pán, zapálil si cigaretu, chvíli si ji ze všech stran se zájmem prohlížel, občas jí
roztáhl vyceněné přirození, pak usedl do křesla a zdánlivě o ni nejevil pražádný zájem.
Nahá Lída s vysoko vypnutým břichem si začala v duchu představovat, že ji Pán v této posici mučí, ale spíš než
na vlastní mučení myslela na ony hrůzostrašné, někdy až děsivé přípravy, které tomu přecházely, jak si ji nejdřív
požitkářsky osahává, pak jí zasune do pochvy širokou trubku, skrz kterou ji bude mučit uvnitř pohlavního ústrojí,
zkouší si dokonalé osvětlení jejího těla, zejména mučených míst, a když je spokojen, rozloží si na vedlejší stolek
speciálně zhotovené mučící nástroje, pak ji začne dráždit prsty na poštěváčku, druhou rukou ji smyslně hladí po
vypnutém břiše a dráždí jí prsní bradavky…
Docela ji to vzrušilo a opět mírně zvlhla mezi nohama, přestože měla přirození zvednuté aspoň čtvrt metru nad
stůl, začala s očima upřenýma poslušně vzhůru vzrušeně dýchat pootevřenou pusou a mimovědomé zdůrazňovat
občasné mimovolní stahy svého bezbranně obnaženého nahého těla.
Po několika minutách Pán típnul cigaretu a vstal, položil Lídě ruku na vypnuté břicho a začal jí jemně přejíždět
přes prsy a břicho, pak přes podbřišek a slabinami na vnitřní strany stehen, druhou rukou jí přejížděl konečky prstů
kolem bradavek a rafinovaně se k nim pozvolna přibližoval; občas ji pohladil i po vlasech, po tváři a po krku, a když
se jí vztyčily bradavky prsů, sjel jí náhle rukou mezi stydké pysky, nahmátl jí poštěváček a začal jí ho citlivě mnout.
Dráždivě prohnutá Lída zrychlila dech a začala před ním s vysoko vypnutým břichem přirozeně sexuálně reagovat.
Pán dráždil Lídě intensivně poštěváček a zanedlouho se začaly v jejích reakcích objevovat první známky pohlavní
rozkoše, které se Lída snažila vědomě zesilovat a zapojit do svých reakcí celé nahé tělo, především zdůrazňovat své
přirozené mimovolní stahy a celá se poddávala stoupajícímu pohlavnímu vzrušení.
„Otoč zase hlavu doleva a dívej se na ten Dűrerův obraz nad gaučem!“ vyzval ji za chvilku Pán.
Drážděná Lída poslušně otočila hlavu a upřela pohled na obraz.
„Kdy jsi byla naposled na nějaké výstavě… nebo v galerii?“ optal se jí potom Pán.
„To už je dávno…“ odpověděla pravdivě Lída, „tenkrát ještě se strýcem…“
„V Praze jsi nebyla na výstavě ještě nikdy?“
„Ne…“ hlesla efektně úplně prohnutá Lída.
„Tak se po něčem zajímavém podívej… půjdeme tam spolu a pak si tam dáme kafe a dvojku…“ řekl Pán a dodal
„máš to za úkol…“
„To je krásné, že se máme…“ vydechla Lída s očima upřenýma na obraz, „sami bychom tam asi nešli…“
„Podívej se zase na druhou stranu… na sekretář!“ vybídl ji Pán.
Nahá Lída s hlavou nízko na stole otočila pohled na skleničky v sekretáři.
Pán jí vzápětí začal volnou rukou přidražďovat splaskávající prsní bradavky, druhou rukou jí usilovně dráždil
klitoris a Lídino vzrušení stále viditelně vzrůstalo. Zanedlouho začala cukat rozkrokem a dráždivě rozevírala nohy.
„Nehrne se ti krev do hlavy, když máš tělo tak vypnuté vzhůru?“
„Zatím ne…“ hlesla oddaně Lída.
„Podívej se zase na mně a nadzdvihni hlavu!“ poručil jí resolutně Pán, a když Lída s námahou pozvedla hlavu,
převázal jí pevně oči černou páskou. Lída byla nyní nejen zcela vypnutá prohnutím přes stoličku a tedy teoreticky
připravená ke krutému mučení v rozkroku a případně i na prsech, ale i zbavená jakékoli možnosti sledovat, co se
kolem ní děje. Pán poodstoupil, ovšem jen tak, aby jí dosáhl na poštěváček, a s nelíčeným požitkem ji upřeně
pozoroval. Za chvilku přistoupil blíž, zrychlil dráždění a bezmocně vypnuté Lídě nečekaně zavelel „Pozor!“
Prohnutá Lída v této posici jen úplně napnula vypnuté břicho, rozhodila nohy a začala se cukat vzrušením.
Pán za pár vteřin vykřikl „Pohov!“
Lída uvolnila vypnuté břicho a Pán povely pak ještě několikrát zopakoval. Efektně prohnutá Lída však v posici
„Pozor!“ najednou samovolně otevřela ústa a dávala Pánovi svou vzrůstající rozkoš jasně znát celým nahým tělem.
„Rozpaž a dýchej břichem!“ poručil jí Pán krátce poté, co jí naposled zavelel „Pohov!“
Nahá Lída rozpažila ruce a začala před Pánem široce otevřenou pusou zhluboka dýchat, ale úplně vypnuté břicho
už příliš napínat nemohla, takže jen bezmocně napínala a uvolňovala jeho stěnu.
Pán to viděl a tak jí jemně položil volnou ruku na břicho s úmyslem kontrolovat pohyby její břišní stěny aspoň
pohmatem; nic nevidící Lída sebou prudce škubla a málem vykřikla, druhou rukou jí stále rychle třel poštěváček.
„Já se vám cítím tak odevzdaná… a bezbranná…“ vydechla nahá Lída mezi svými rytmickými nádechy a
výdechy, „vy mně dokážete ovládat a dávat mi najevo svou převahu… aniž byste mně musel skutečně mučit…“
„To je příprava na šlehání bičem přes tvoje nádherně vypnuté bříško…“ prohodil jakoby mimochodem Pán,
„tak jen pracuj těmi břišními svaly… a představuj si, že tě nečekaně šlehnu…“ řekl pak přísně.
„Úplně ten šleh cítím…“ hlesla dráždivě vzepnutá Lída vzrušeně.
„Nech ty ruce pořád hezky rozpažené… a vypni se mi… Pozor!“ vykřikl najednou Pán a přestal jí dráždit
poštěváček, „představuj si, že jsem právě poodstoupil, vzal si do ruky ten bič a napřáhl se…“
Lída sebou bezmocně zacukala a napnula břicho vstříc úhozu biče.
„Ani se nehni… přikázal jí Pán a vzápětí výkřikem „teď!“ naznačil okamžik šlehu.
„Auuu…“ zakřičela hlasitě Lída, která vše sugestivně prožívala.
„Vypni se!“ poručil jí neúprosně Pán, „a představuj si, že tě prudce bičuju přes břicho, kozy, ochlupení a občas i
přímo do ní…“, poodstoupil a nechal nehybnou Lídu asi minutu v klidu. Lída doslova cítila jeho mohutné, krajně
bolestivé šlehy, kterým se v duchu s otevřenou pusou vzrušeně odevzdávala a přitom se před ním na stole bezbranně
opravdu škubala. Potom jí Pán začal opět mnout poštěváček, a když se Lída opět zřetelně vzrušila, stroze jí poručil
„Víc se roztáhni, napni ruce až po konečky prstů a úplně uvolni břicho!“
Poslušně vzepnutá Lída rozhodila nohy, napjala roztažené ruce po špičky prstů a poněkud překvapeně uvolnila
břicho, neboť podobný rozkaz od Pána prakticky nedostávala. Pán jí nařídil „pořád hezky rozpažuj ruce a vypínej
prsa!“ a sáhl jí přímo na vypnutý pupek. Nahá Lída sebou bezděčně škubla a Pán rázně utnul její dráždění, vzal si
připravenou lupu, sklonil se jí nad břicho, roztáhl jí vší silou pupek a začal si ho lupou zblízka důkladně prohlížet.
„Tam jsem zatím taky nikoho vůbec nezajímala…“ hlesla vzrušená Lída.
„Taky jsi doufám zatím nebyla ničí otrokyně,“ pravil Pán, „a to víš, Pán musí svou otrokyni znát opravdu celou…
všechny její tělesné otvory, a k těm patří i pupek, ostatní otvory na tvém krásném tělíčku snad už znám…“ a silně jí
ho roztahoval. Pak sáhl pro malou pinsetu, kterou si taky připravil, protože tušil, že ji bude nyní potřebovat, krátce
nahé vypnuté Lídě pinsetou v pupku bolestivě zadloubal a pak jí vytáhl z pupku malý chomáček chloupků.
Lída to vytušila a vyhrkla „příště se budu muset čistit i tam?“
„No občas ano… hlavně před mučením na pupku a v něm…“ pravil Pán věcně.
„Vy mne budete mučit i na pupku?“ vyhrkla udiveně Lída.
„No, občas si ho budu prohlížet a pak ti ho budu třeba zakapávat žhavým voskem ze svíčky…“ řekl Pán, jakoby
to byla ta nejobyčejnější věc na světě a dále jí v úplně roztaženém pupku bolestivě dloubal pinsetkou.
„Ach…“ zacukala sebou bezmocně prohnutá Lída s úplně rozpaženýma rukama, která si to se zakrytýma očima
v duchu živě představila, „jsem vaše… roztáhněte si mě tam ještě víc… docela hezky mě to bolí…“
„To už asi nejde…“ řekl Pán, „to bych tě tam mohl poranit, a to rozhodně nechci…“, ještě chvilku se jí v pupku
se zájmem dloubal, pak odložil lupu i pinsetu a začal jí opět ze všech sil dráždit poštěváček.
„Máš nejhezčí pupíček na světě…“ prohlásil potom Pán nadšeně.
„To jsem ráda, že se vám líbím i tam…“ vydechla vzrušeně Lída.
„Ty máš nejhezčí vůbec všechno…“ řekl upřímně Pán, „proto si zasloužíš jen to nejlepší… tak se teď zase hezky
rozdráždi, já tě teď nechám chvilku na pokoji…“
„Vy jste ten nejhodnější Pán, jakého si umím představit…“ prohlásila efektně prohnutá Lída se zakrytýma očima
a začal se před Pánem občas zřetelně cukat vzrůstající rozkoší.
„Já se budu snažit, aby ti i to mučení bylo příjemné…“ pravil potom Pán.
„Od vás mi to určitě příjemné bude, protože vím, že mi přitom nic vážného neuděláte…“ hlesla nahá Lída a
oddaně napnula rozpažené ruce až po konečky prstů.
„Budu tě chránit jak oko v hlavě,“ ujistil ji upřímně Pán, „ale bolet tě to bude někdy příšerně…“
„Já se vám taky ráda pokaždé odevzdám úplně na pospas…“ vrátila mu to doslova láskyplně vzepnutá Lída,
„chci, abyste často… třeba i krutě… zkoušel moji úplnou odevzdanost… a oddanost…“ a škubla sebou, „s požitkem
se vám k tomu roztáhnu… moje kundička už je teď jenom vaše…“
„A prsíčka?“
„Taky…“
„Tak počkej, já si je taky prohlédnu,“ řekl Pán a dlouze si lupou podrobně zblízka prohlížel obě Lídiny nádherně
vztyčené prsní bradavky. Lída se s převázanýma očima jen vzrušeně chvěla a kousala se do rtů.
Když Pán odložil lupu, zeptal se s úsměvem Lídy „A zadeček, ten je taky už jenom můj?“
„No…“ zaváhala Lída při představě, že bude muset s Pánem análně souložit, „taky, samozřejmě…“
„A pupíček?“ zeptal se potom Pán s úsměvem.
„Tak ten je určitě jenom váš…“ vydechla Lída a rovněž se roztomile pousmála, „celá jsem vaše…“ a stále před
ním poslušně rozpažovala ruce a celá se rozdrážděně napínala. Pán jí stále rychle dráždil poštěváček, ale Lída
najednou upadla do jakési nirvány a její vzrušení přestalo stoupat. Pán to postřehl, zrychlil dráždění a začal ji dráždit
i na prsech, ale moc to nepomohlo, neboť vysoko vypnutý rozkrok se jí prokrvoval jen velmi obtížně a pomalu.
Nahá Lída se pak na stole před Pánem dlouho usilovně snažila překonat onu hluchou fázi.
„Nechceš si zkusit na tom štokrleti trochu zapřirážet?“ vybídl ji Pán ve snaze jí trochu pomoci.
Bezmocně prohnutá Lída se snažila i s rozpaženýma rukama přirážet rozkrokem, ale moc jí to na té stoličce nešlo,
takže sebou spíš jen vzrušeně cukala. Pán zrychlil dráždění jejího poštěváčku i prsů do maxima…
Najednou se vzepnutá Lída s překrytýma očima na Pána spokojeně usmála.
Pán ji za chvilku vyzval, aby napnula ruce za hlavu a přikázal jí „Vypni prsy!“
Prohnutá Lída poslušně vypnula prsa s úplně vztyčenými bradavkami.
„Teď úplně vypni břicho a napni prsty na rukou i na nohou!“
Nahá Lída poslepu vypnula břicho a napnula prsty na rukou vzpažených za hlavou, ale napnutí prstů na nohou jí
dělalo poněkud obtíže, protože měla nohy opřené chodidly o stůl, ale po troše snahy se jí rovněž podařilo je napnout.
„Teď ještě napni zadeček!“ vyzval ji vzápětí Pán.
Nahá Lída napnula svaly zadnice a oddaně se na štokrleti celá vypnula Pánovi.
„To ti taky moc sluší… takhle jsi nádherná…“ pochválil ji vzrušeně Pán, „už se vidím, jak tě mučím jehlou…“
„A kam mě s ní budete píchat?“ vyhrkla Lída.
„Všude… od bradavek prsíčků přes bříško a přirození až po slabiny a stehna…“ pravil Pán, „a někdy ti nechám
jehlu nakonec zabodnutou trvale do široce rozevřeného přirození…“
„To je hrozné…“ vydechla poslušně napnutá Lída se zakrytýma očima.
„Pak někdy budeš muset seskočit ze stolu a úplně nahá přede mnou s jehlou v přirození cvičit…“ pravil Pán,
„jindy půjdeš i s jehlou hluboko v rodidlech se mnou na procházku…“
„Nahá?“ vyhrkla opět Lída.
„Nahoře samozřejmě oblečená… ale od pasu dolů budeš mít na sobě jen volnou sukni… případně podvazkový
pas a punčochy…“ řekl Pán, „můžeme tak jít spolu třeba na kafe nebo na dvojku… nikdo na tobě nepozná, že máš
hluboko mezi nohama vbodnutou jehlu…“
Nahá Lída se vzrušeně zeptala „a kdy to bude?“ a zaškubala rozkrokem.
„Asi už příští rok v létě…“ prohlásil Pán nemilosrdně a pak Lídu vyzval „Uvolni se!“
Prohnutá Lída se poslušně uvolnila a začala se znova celá poddávat zvolna stoupající rozkoši. Pán jí stále usilovně
třel prsty poštěváček a upřeně ji pozoroval, a pak ji najednou vyzval „Otevírej a zavírej rychle pusu!“
Lída s páskou přes oči začala střídavě rychle otevírat a zavírat pusu a poslušně před ním stále napínala vzhůru
vypnuté tělo. Pán vystupňoval její dráždění a vzápětí jí poručil „Zkus se zase přede mnou vlnit v rozkroku a občas to
nakrátko přerušuj!“
Rychlé otevírání a zavírání úst spolu s vlněním rozkrokem ovšem už zase bylo na Lídu moc, takže se na to musela
soustředit, tím spíš, že musela své vlnění sama občas přerušovat, a tak její rozkoš začala znova klesat.
Pán ji nechal soustředěně pracovat celým tělem i ústy, doslova se vpíjel do jejích pocitů a sledoval, jak její rozkoš
pozvolna klesá. Pak začal vždy v okamžiku, když před ním Lída přerušila vlnění, přerušovat i její dráždění a jemně
ji píchl prstem mezi roztažené stydké pysky těsně pod močový otvor.
„Cítíš, jak do tebe proniká ta jehla?“ zeptal se jí. Lída přikývla a vzrušeně se zaškubala.
Pán obnovil její dráždění, ale pak to ještě několikrát opakoval. Když Lídino vzrušení náležitě pokleslo, vyzval ji,
aby se přestala vlnit a zavřela ústa.
Prohnutá Lída se před ním na stoličce poddajně roztáhla a její vzrušení začalo zase pomalu stoupat.
„Vzepni se!“ poručil jí Pán, když se znova rozdráždila a začala sebou bezděčně škubat.
Nahá Lída nadzdvihla tělo oddaně nad stoličku, vypnula břicho a vzápětí vydechla „vy mi ale zase dáváte…“
Pán prudce zesílil dráždění jejího poštěváčku a pozoroval, jak se téměř do mostu vzepnutá Lída poddává svému
rozdráždění. Jakmile otevřela rozkoší ústa a začala přetrhávaně dýchat, chvíli ji se zájmem sledoval, pak jí rázně
zavelel „Uvolni se!“ a Lída se spustila zády zpět na stoličku.
Pán ji potom dál intensivně dráždil, ale již musel dávat pozor, aby neztratil kontakt s jejím poštěváčkem, který se
mu ztrácel mezi jejími prudce prokrvenými stydkými pysky. Lída zanedlouho opět otevřela ústa a začala stoupající
rozkoší hlasitě dýchat a vypnutá přes stoličku se stále víc před Pánem mimoděk škubala. Pán jí opět začal dráždit i
na prsních bradavkách a nepřestal, ani když jí úplně ztvrdly a jejich dvorce jí začaly rovněž zřetelně otékat.
„Vidíte na mě dobře?" vydechla za chvilku mohutně rozdrážděná Lída.
„Vidím na tobě všechno… jsi krásná…“ řekl spokojeně Pán.
„Chtěla bych být před vámi roztažená pořád…" vyhrkla vzápětí nahá Lída, zatímco Pán jí usilovně masíroval
několika spojenými prsty klitoris a druhou rukou i vztyčené bradavky.
„Co se týká našich erotických praktik, tak většinou budeš…“ ujistil ji Pán a stiskl jí zduřelou bradavku mezi prsty.
Nahá Lída hlasitě vyrazila dech a přes svoji nepřirozenou posici a pevně překryté oči se začínala pomalu blížit do
posledního stadia své rozkoše.
„Zkus se i takhle prohnutá vlnit a občas mi nabízet rozevřený rozkrok!“ vybídl ji Pán a přestal jí třít bradavky.
Mohutně vydrážděná Lída se pokusila i v prohnutí celým tělem smyslně vlnit, ale ani teď se jí to moc nedařilo,
přesto před Pánem na stoličce zřetelně pracovala břichem, stehny i vyceněným rozkrokem. Ale bylo vidět, že je to
pro ni v onom prohnutí velice namáhavé, takže stále častěji zoufale nabírala otevřenými ústy dech a její rozdráždění
znova rychle opadávalo. Když občas před Pánem poslušně znehybněla, Pán opět na moment přerušil její dráždění a
pokaždé jí zatlačil prst těsně pod močový otvor „Cítíš tu jehlu, jak ti tam vniká?“
„Teď nemám čas na to myslet…“ vydechla oddaně se vlnící prohnutá Lída se zavázanýma očima.
„Tak se na to soustřeď!“ vybídl ji Pán rázně.
„To byste musel pořádně přitlačit…“ vyhrkla roztažená Lída.
Pán jí prudce zatlačil prst do úplně červeného masíčka pod močovým otvorem. Lída rozhodila nohy do maxima a
sama se přitlačila rozkrokem na jeho prst.
„Úplně cítím, jak tam do mne pronikáte…“ vydechla a vzrušeně sebou zacukala. Pán ještě přitlačil.
„Jste se mnou spokojen?" optala se ho Lída a doslova se nabodla přirozením na jeho prst.
„Budeš dobrá otrokyně…“ pochválil ji Pán a začal ji znova dráždit na poštěváčku, „už se těším, jak se mnou
půjdeš s jehlou mezi nohama na procházku…“ a prohnutá Lída se pod jeho prsty zase snažila vlnit.
V několika dalších pausách to Pán ještě opakoval. Rozdrážděná Lída se pokaždé doslova napichovala přirozením
na jeho prst a její rozdráždění kupodivu rychle stoupalo. Potom ji Pán vyzval, aby se přestala vlnit a během rychlého
tření jejího klitorisu pravil „Tebe to koukám, nějak rajcovalo…“
„Já jsem nevnímala ani tak tu jehlu, ale vás… vaši vůli mne podrobit bolestivé zkoušce oddanosti…“ vydechla
Lída, zanedlouho opět rozdrážděně otevřela ústa a začala ve více méně pravidelných intervalech křečovitě vzpínat
celé nahé tělo vstříc Pánovi, přitom se snažila vědomě zdůrazňovat své mimovolní stahy a bezmocnými trhavými
pohyby vzpínala rozdrážděný podbřišek ve snaze vzepnout se mu vstříc úplně celá. Zduřelé bradavky prsů jí trčely
vzhůru jako kolíky a rozevřená stehna se jí viditelně třásla…
Díky soustavnému usilovnému rafinovanému dráždění Lídina poštěváčku a občas i jejích úplně vztyčených prsů
se Pánovi nakonec podařilo vyprovokovat její sexuální aparát i v této nepřirozené posici k maximálnímu výkonu a
tak Lída zanedlouho otevřela dokořán ústa a začala v krajní rozkoši trhavě nadzvedávat rozkrok vysoko vzhůru.
„Jsem vaše…“ vyrazila bezděčně prudce rozdrážděná Lída, s výkřikem „ááááá…“ nadzdvihla krajně prokrvený
rozkrok trvale nahoru a vzápětí s dalším hlasitým výkřikem prudce rozhodila nohy.
„Já vím… ukaž!“ pravil klidně Pán a uprostřed usilovného dráždění nemilosrdně ucukl rukou.
Krajně rozdrážděná Lída bezmocně vykřikla a napnula se prohnutá na stoličce od konečků prstů na vzpažených
rukou až po špičky prstů úplně roztažených nohou a znehybněla. Bradavky prsů jí stále trčely vzrušeně vzhůru.
„Dýchej břichem!“ bleskově jí poručil Pán.
Prudce vydrážděná Lída začala otevřenou pusou zhluboka namáhavě dýchat poslušně napínat a uvolňovat břicho.
„A přirážej rozkrokem… pořádně! A žádné výmluvy, že ti to teď nejde!“ téměř na ni vykřikl Pán.
Prohnutá Lída se zapřela a začala s očima pevně zakrytýma efektní černou páskou před Pánem sama pravidelně
rytmicky přirážet rozkrokem přes stoličku, aniž by se jí Pán jakkoli dotkl, přitom stále poslušně dýchala břichem.
„Tak vidíš, že ti to jde…“ řekl významně Pán, za chvíli ji vyzval, aby přestala přirážet, rozevřel jí rodidla, a když
uviděl, že její vzrušení začíná opadávat, stydké pysky jí zase zavřel a přikázal jí, aby přestala i dýchat břichem.
Nahá Lída zůstala před ním ležet odevzdaně vypnutá přes stoličku, Pán jí přikázal „Zůstaň tak a ani se nehni!“,
odstoupil a nechal ji několik minut prohnutou s vysoko vypnutým břichem a zakrytýma očima v naprostém klidu.
Lída zůstala roztažená nehybně ležet prohnutá přes stoličku a snažila se dávat Pánovi najevo mimovolní stahy,
které jí občas projížděly celým tělem, přitom jí táhly hlavou myšlenky na onu jehlu; na jednu stranu se jí hrozně
bála, na druhou stranu ji představa, jak jí jehla pomalu projíždí rozevřeným přirozením mezi pysky hluboko do těla,
nesmírně vzrušovala. Uvědomila si ale, že jí Pán v žádném případě neublíží, jen jí bude působit na znamení své
převahy i tímto způsobem obrovské bolesti a bude od ní tvrdě vyžadovat, aby je před ním ochotně a ráda snášela.
„To snad vydržím, a možná že se mi to bude ještě líbit…“ pomyslela si.
Pán potom přistoupil k Lídě, roztáhl jí stydké pysky, a když uviděl, že jasně rudá barva se změnila na růžovou,
zavřel jí přirození, vybídl ji, aby se nadzdvihla, odstranil zpod jejího těla stoličku a Lída se opět pohodlně roztáhla.
Vzápětí jí Pán sejmul i pásku z očí, ale Lídu oslnilo silné světlo, takže je na pár okamžiků přivřela, pak je úplně
otevřela a pohlédla na Pána „byl jste se mnou spokojen?“
„Na to, že jsi moje otrokyně teprve pár týdnů, naprosto…“ pochválil ji Pán upřímně a pohladil ji po vlasech.
„Já se budu snažit, abych byla pořád lepší…“ řekla oddaně Lída.
„Já vím, že lepší otrokyňka už ani snad není…“ řekl Pán, sáhl po tubě s lubrikačním krémem a začal Lídě pečlivě
promazávat poštěváček.
„Nebolí tě záda, když jsi byla dlouho tak prohnutá?“ zeptal se jí, když ji promazával mezi stydkými pysky.
„Nebolí…“ hlesla Lída, „spíš se mi chce ještě stříkat…“
„Tak to bude teď docela zajímavé…“ pravil Pán.
„Co… se mnou míníte dělat?“ vyhrkla Lída.
„Nic zvláštního, ale tys mi před chvílí slíbila, že se přede mnou v posledním okamžiku před orgasmem perfektně
ovládneš…“
„No, to ano…“ připustila Lída.
„Tak teď ti dám příležitost, abys mi to dokázala…“ pravil Pán a významně na Lídu pohlédl.
„Ano, pane…“ polkla Lída, ale najednou pocítila nesmírné odhodlání dokázat Pánovi, že je správná otrokyně a
vyhrkla „jsem pevně odhodlaná ukázat vám, že jsem kvalitní otrokyně… určitě to teď dokážu… uvidíte…“
Když jí Pán důkladně promazal poštěváček a okolí, zavřel jí rodidla, zeptal se jí ještě „Nechceš se trochu napít?“
a přiložil jí k ústům skleničku s minerálkou. Lída se nadzvedla na lokty, ale dávala pozor, aby si nesetřela krém
z rodidel a napila se, pak se opět pohodně roztáhla do základní posice, klidně dýchala pootevřenými ústy a dávala
Pánovi jasně najevo své přirozené mimovolní stahy.
Pán se na ni usmál a položil jí ruku rázně dlaní na břicho, pohlédl jí očí, pak jí pomalu sjel rukou do rozkroku,
nahmátl poštěváček a začal ji na něm intensivně dráždit.
Lída při prvním doteku na poštěváček úplně rozevřela oči, upřela poslušně pohled vzhůru a začala se poddávat
dráždění, zapojila do svých reakcí celé nahé tělo, snažila se před Pánem na stole reagovat naprosto přirozeně a
vědomě mu zdůrazňovala své mimovolní stahy. Zanedlouho otevřela ústa a začala vzrušeně dýchat, stále zesilovala
své sexuální reakce a vědomě mu zdůrazňovala stupeň svého stoupajícího pohlavního vzrušení.
„Vlň rozkrokem!“ poručil jí Pán a Lída vlnila spolu s mimovolnými stahy svého těla rozkrokem nahoru a dolů.
„Zavři oči!“ poručil jí Pán, „a vlň se rychleji!“
Lída zavřela oči, zrychlila stahy rozkroku a Pán ji nenadále jemně píchl prstem do břicha. Lída sebou cukla, ale
dál vášnivě vlnila rozkrokem. Pán jí za chvíli nečekaně sáhl na vztyčenou bradavku a Lída doslova vyjekla, pak jí
začal střídavě dráždit obě bradavky a její vzrušení neúprosně vzrůstalo.
„Otevři oči a dívej se co nejdál dozadu za sebe!“ poručil jí Pán, přestal jí masírovat bradavky a zrychlil dráždění
jejího poštěváčku. Lída otevřela oči, ale světlo nad ní ji zase trochu oslnilo, takže na několik okamžiků přimhouřila
oči, pak zvrátila hlavu dozadu a obrátila oči daleko za sebe a dál se před Pánem na stole poslušně vlnila.
Najednou zřetelně poroztáhla nohy a začala se na stole cukat vzrušením.
„Pozor!“ vykřikl náhle přísně Pán. Lída se přestala vlnit, otočila zase pohled nahoru, celá se napnula a úplně
znehybněla. Pán jí dál usilovně třel poštěváček, za chvíli jí zavelel „Pohov!“ a Lída se uvolnila. Potom oba povely
ještě několikrát zopakoval, a Lída se před ním na stole s očima vzhůru do stropu poslušně napínala a uvolňovala.
Po posledním povelu „Pozor!“ Pán vzepnuté Lídě přikázal, aby úplně otevřela ústa. Když Lída rozevřela pusu
dokořán, opět se nad ni naklonil a krátce se jí díval do krku, jak se jí chvěje čípek.
„Podívej se mi do očí a začni zhluboka dýchat!“ přikázal jí vzápětí.
Lída mu oddaně upřela pohled do očí a začala poslušně dýchat úplně otevřenou pusou.
„A teď začni přirážet ze všech sil… divoce!“
Nahá Lída začala s očima upřenýma na Pána a otevřenou pusou divoce přirážet rozkrokem.
„Teď přitom ještě rychle zavírej a otvírej pusu!“
To už zase bylo na Lídu moc, začala sice kromě divokého přirážení rychle otevírat a zavírat pusu, ale její rozkoš
začala opět klesat. Pán ji tedy vyzval, aby přestala přirážet a jen s očima upřenýma na něho usilovně pracovala
pusou, ale ani to Lídě moc nepomohlo a její vzrušení nevzrůstalo, přestože jí pořád kmital prsty přes poštěváček.
Pán jí tedy za chvíli poručil, aby rozpažila ruce a dýchala břichem. Lída přestala otevírat a zavírat ústa, odevzdaně
rozpažila, vypnula prsy a začala před Pánem na stole usilovně vypínat a uvolňovat břišní stěnu.
Pán jí sáhl volnou rukou na vztyčené bradavky a rafinovaně si s nimi pohrávat, různě jí je mnul, tiskl mezi prsty,
občas některou povytáhl vzhůru. Lída přitom stále dýchala břichem, dívala se vzhůru a tu a tam vzrušeně sykla, aniž
by přesně věděla, zda bolestí nebo rozkoší; bradavky jí úplně ztvrdly a její vzrušení začalo zase evidentně stoupat.
„Líbí se ti to?“ optal se jí Pán.
Lída zakývala hlavou, Pán zrychlil dráždění a přísně řekl „Přestaň dýchat břichem a odpovídej celou větou!“
Nahá Lída se nadechla a vyhrkla „Moc se mi líbí, když si mi hrajete s bradavkami… mám je jen pro vás…“
„Nechala by ses na nich mučit?“
„Od vás docela ráda…“ vydechla Lída, „Jak byste mně na nich mučil?“
„Třeba kleštěmi… dokud bys příšerně nezařvala…“ prohlásil Pán a jednu bradavku jí přitom silně stiskl.
Lída hlasitě vydechla a mimovolně stáhla břicho.
„Vypínej se pořádně, zhluboka dýchej a představuj si, jak se svíjíš s bradavkami v kleštích…“ vyzval ji Pán.
Lídě vytryskla do přirození dávka milostné rosy, a zatímco jí Pán dále intensivně třel rukou klitoris a objížděl jí
prsty okraje dvorců, vzrušeně se zachvěla a pravila „Taky byste mi do nich mohl vbodávat ty jehly…“
„Ty máš telepatické vlohy…“ usmál se Pán, „právě na to myslím, co bys tomu asi řekla…“
„Musel byste mi je předtím pořádně rozdráždit, aby byly úplně tvrdé…“
„Jako teď?“
„Aspoň…“ vydechla Lída. Krví úplně zduřelé bradavky jí zase trčely vzrušeně vzhůru.
„Orgasmus bys přes ně asi nedosáhla, viď?“
„Asi ne… ale můžeme to někdy zkusit…“ vydechla Lída odevzdaně.
Pán jí ale vzápětí bradavky pustil a přikázal jí „Vypni se a předpaž ruce nad sebe!“
Nahá Lída poslušně napnula ruce nahoru.
„Podívej se na mně a kmitej rychle rukama do rozpažení a zase nahoru!“ poručil jí Pán přísně.
Lída začala usilovně házet napnutýma rukama z předpažení do rozpažení a zpět, a přitom odevzdaně hleděla na
Pána, který jí rychle dráždil poštěváček.
„Zvedni nohy kolmo vzhůru!“ nařídil jí Pán vzápětí.
Nahá Lída zvedla nohy nahoru, Pán přehmátl, začal jí dráždit levou místo hlavičky poštěváčku seshora jeho
korpus a pravou rukou jí rozevřel zadnici u otvoru konečníku.
„Roztahuj a přitahuj rychle nohy v rytmu mávání rukama!“
Lída vycenila zadnici a začala s očima stále upřenýma na Pána rychle přitahovat a roztahovat nohy současně se
předpažováním a rozpažováním rukou, a Pán s překvapením zjistil, že jí viditelně pracují i svaly kolem svěrače.
„To je moc hezké, jak přitom pracuješ i prdelkou…“ pravil Pán a přiložil jí prst na otvor konečníku ve snaze
zjistit, zda tyto její mimovědomé stahy ucítí. A taky, že je pak patřičně cítil…
„Vidíte mi tam dobře?“ škubla sebou Lída, „ach… já jsem vám tak oddaná…“
„Zatínej ještě pomalu pěsti!“ vyzval ji Pán za chvíli a stále ji rozevíral zadnici.
„Vzpaž ruce za hlavu, pořád zatínej a uvolňuj pěstičky a napiš nohama do vzduchu čísla od jedné do devíti!“
přikázal Pán nahé Lídě za chvíli.
Lída se podívala na nohy a soustředěně jimi psala do vzduchu čísla.
„Nebolí tě ještě nohy?“ zeptal se Pán Lídy, když dopisovala nohama devítku.
„Trošku…“ hlesla už docela udýchaná Lída.
„Přestaň zatínat pěsti a napiš nohama do vzduchu čtverec, pak několik velkých kruhů, nakonec pár elips a potom
je můžeš položit zpátky na stůl!“ nařídil jí Pán a pustil jí prdelku.
Lída udělala s námahou nohama ve vzduchu čtverec, pak s nimi několikrát zakroužila, po třech elipsách do strany
spustila nohy s ulehčením na stůl a otočila oči na Pána, který jí dráždil levou rukou corpus poštěváčku. Bradavky
prsů jí pořád vzrušeně stály.
„Vy mi teda zase dáváte…“ vydechla pak Lída unaveně s pohledem do jeho očí.
„To já jen abych ti prodloužil požitek…“ pohlédl na ni Pán, přehmátl a začal jí zase třít klitoris pravou rukou.
„Ohýbej ruce za hlavou na doraz, pak je zase napínej a unož levou nohu do strany!“ poručil jí vzápětí.
Lída unožila levou nohu a ohýbala a napínala ruce za hlavou.
„Teď tou nohou ještě hmitej!“ vybídl Lídu přísně Pán.
Lída začala poslušně hmitat unoženou nohou a přitom dál ohýbala ruce za hlavou.
Pán jí ale za chvilku vyzval „Teď ty nohy vyměň a usilovně hmitej do strany pravou!“
Nahá Lída během intensivního dráždění na poštěváčku dále ohýbala ruce a usilovně hmitala nohou do strany.
„Roztáhni se zase hezky, vyceň na mne přirození a pomalu svírej prsty na rukou i na nohou!“ nařídil jí Pán a
výrazně zrychlil tření jejího klitorisu. Lída se odevzdaně roztáhla, poddajně se prohnula, vycenila na Pána rozkrok a
s očima upřenýma na něho pomalu svírala prsty na rukou a na nohou. Její vzrušení už ale zase začalo klesat.
„Nechceš si zase zapřirážet?“ vybídl ji Pán.
Lída se napnula a začala během rychlého dráždění poštěváčku přirážet rytmicky rozkrokem, přitom stále svírala
prsty rukou a nohou. Její pohlavní vzrušení však počalo opět očividně stoupat, za chvilku Lída rozdrážděně otevřela
pusu a začala zhluboka dýchat. Zanedlouho však už námahou sotva popadala dech, Pán ji proto vyzval, aby přestala
svírat prsty a přirážet, pak ji vybídl, aby upřela oči zase vzhůru a jen se před ním na stole vzrušeně vlnila rozkrokem.
Lídino vzrušení však zakrátko opět přestalo stoupat, přestože jí Pán rychle kmital prsty střídavě přes naběhlou
hlavičku poštěváčku a přes jeho corpus těsně na ní.
Nahá Lída se usilovně snažila svou rozkoš vystupňovat a na chvilku dokonce přimhouřila oči. Za chvíli se jí to
podařilo a Lída krátce pohlédla na Pána a spokojeně se na něho usmála.
Pán jí dál intensivně dráždil klitoris a Lída se před ním postupně začínala stoupající rozkoší škubat.
„Přirážej si dolní půlkou těla!“ vybídl ji najednou Pán.
Lída začala usilovně rytmicky přirážet kromě rozkroku i břichem, boky a stehny, občas dokonce vyhazovala i
chodidla, a její vzrušení očividně vzrůstalo. Pán ji ale nechtěl zatím příliš unavit a vyčerpat, takže jí za chvíli
poručil, aby přestala přirážet, dál ji rychle třel poštěváček a Lída se zase začala vzrůstající rozkoší viditelně škubat.
„Ty už jsi tak hezky vzrušená, nechceš přede mnou své reakce ještě vědomě zesilovat?“
Silně vzrušená Lída opět úplně otevřela pusu a začala rozdrážděně dýchat, bezděčně se před ním napínala, občas
před ním na stole vzpínala tělo a dávala Pánovi vědomě celým tělem najevo své mimovolní stahy. Její vzrušení a
stoupající sexuální tenze jí byly jasně patrné i ve výrazu jejích očí…
Pán jí za chvíli přikázal, aby se před ním na stole nadzdvihla vzhůru, a když se rozdrážděná Lída opřela chodidly
o stůl a oddaně nadzvedla tělo, přikázal jí, aby vzepnutá kroužila roztaženým rozkrokem a rázně přerušil dráždění.
Nahá Lída upřela pohled na Pána a začala před ním vypnutá nad stolem opisovat rozkrokem veliké kruhy, přitom
na něho cenila smyslně rozevřené přirození, postupně ji to ale začalo namáhat, takže se kruhy stále zmenšovaly, její
rozkoš začínala opět opadávat a nakonec padla vyčerpáním zpět na stůl.
„Koukám, že fysičku nemáš zrovna nejlepší,“ prohlásil Pán zklamaně, „ty tvoje břišní svaly a stehna budeme
muset spolu ještě hodně cvičit…“
„Když budu u toho úplně nahá a občas mi to hezky uděláte, budu jen ráda…“ řekla rozpačitě roztažená Lída.
„Pokud nebudeš dělat pokroky, budeš mít se mnou mnohem míň orgasmů,“ pohlédl na ni přísně Pán.
„Slibuju, že se budu hodně snažit a trénovat břicho a stehna i doma…“
„Budeš se ode dneška přede mnou často vzpínat nahá do mostu,“ pravil resolutně Pán, „krajně rozdrážděná a
výdrž budeme prodlužovat, trénovat tě budu v létě i venku…“
„Doufám, že ne na Václavském náměstí…“ vydechla nahá Lída.
„Ne, v lese nad pálivými kopřivami,“ řekl suše Pán a zajel jí nečekaně rukou do rozkroku těsně před roztažené
přirození. Vyčerpaná Lída sebou přirozeně bezděčně škubla.
„Tak to ještě nejsi správně vycvičená otrokyně…“ zamračil se přísně na Lídu.
„Já vím…“ vydechla Lída provinile, „já se budu snažit, abych to víckrát neudělala…“
„Budeme to muset ještě dlouho důkladně trénovat,“ pravil Pán, „škoda, že ti to nemůžu uložit za domácí úkol…“
a začal jí zase rychle třít poštěváček.
Lídino pohlavní vzrušení začalo opět stoupat, ale nijak rychle, takže ji Pán za chvíli vybídl „Začni zase přirážet,
ale ať na tobě vidím, že tě to opravdu vzrušuje… rychle, ale především vášnivě!“
Nahá Lída upřela oči na Pána a začala před ním na stole přirážet a stále přidávala, protože ji to kupodivu silně
vzrušovalo. Pán jí začal opět přidražďovat prsní bradavky a Lída zakrátko přirážela opravdu ze všech sil, nadzdvihla
se a opřená o stůl jen rameny a chodidly nohou přirážela tak vášnivě, že jí stěží udržel rukou na poštěváčku, přitom
divoce házela i hlavou.
Její rozkoš rychle stoupala, za chvilku Pán zřetelně viděl její otrockou touhu spolu se stoupajícím rozdrážděním i
v rozšířených zorničkách jejích očí, kolem prsů a po břiše se jí postupně rozšiřovala temně červená skvrna. Pán jí
proto zakrátko poručil, aby přestala přirážet a otočila oči zase do stropu. Zatímco jí stále usilovně dráždil klitoris,
Lída najednou vydechla „Chci být před vámi roztažená pořád…" a rozdrážděně se zacukala „vidíte na mě dobře?"
„Vidím… jsi pořád strašně krásná…“
„Podívejte se mi i tam… jestli už jsem správně vzrušená… roztáhněte si mě…“
Pán opět na moment přehmátl a úplně jí rozevřel stydké pysky.
„No, červená jsi tam už dost…“ řekl a zase jí rodidla zavřel.
„Vidíte, jak mám vztyčené bradavky?"
„Jako dva malé kolíky… jsi moc hezká…“
„A jenom vaše…“ vydechla rozdrážděná Lída spokojeně.
Za chvilku dodala „mne to tak vzrušuje, když se na mě díváte…“
„Jestlipak jsi ještě rozhodnutá předvést mi své dokonalé sebeovládání… v tom posledním okamžiku?“
„Jsem pevně odhodlaná dokázat vám, že jsem perfektní otrokyně… která se umí ovládat i krajně rozdrážděná…“
„To bys mně hrozně potěšila…“ pravil Pán a opět zrychlil mnutí jejího poštěváčku.
Lída zkřivila za chvilku tvář, takže jí Pán začal mnout jeho korpus a Lída se začala rozdrážděně škubat rozkoší.
„Vzepni se celým tělem!“ vybídl ji za chvíli Pán přísně.
Rozdrážděná Lída se zapřela chodidly roztažených nohou o stůl a vzepnula se vzhůru, vypnula břicho, rozhodila
nohy, upřela pohled Pánovi do očí a začala se před ním škubat vysoko nadzdviženým rozkrokem v prudké rozkoši.
„Vemte si mně, jsem celá vaše, vyžijte se na mém otrockém nahém těle!“ cukala ve vzduchu vypnutým břichem,
„bodněte si do mě!“ a doslova mu své krásné břicho nabízela.
„Bodat tě do něho nebudu…“ odtušil Pán, „ale to víš, že se ti na něm časem pořádně vyřádím…“
„Já bych si od vás nechala břicho klidně i probodnout…“ vyrazila prudce rozdrážděná Lída, „je jenom vaše…“
„Uvolni se!“ vyzval ji Pán, „už to někdy trochu přeháníš…“
„Když já bych tak chtěla, abyste si mně už konečně celou vzal a přesvědčil se, že jsem vám opravdu oddaná…“
hlesla Lída s očima upřenýma devotně na Pána, když opět dopadla tělem na stůl.
„Těsně před začátkem extase otevřeš ústa a úplně zatajíš dech… a napneš ruce šikmo nad hlavu!“ vydal jí Pán
poslední instrukce. Nahá Lída jen přikývla hlavou.
„A přitom se budeš zase snažit si tu extasi prodloužit…“ pokračoval Pán, zatímco Lída už začala v předtuše
extase nadzvedávat rozkrok vzhůru, „no a na ten poslední okamžik před orgasmem jsem opravdu zvědav…“
Vzápětí se začala rychle drážděná Lída křečovitě vzpínat celým nahým tělem vstříc Pánovi, snažila se před ním
zdůrazňovat mimovolní prudké křeče a trhavými pohyby napínala svůj rozdrážděný podbřišek ve snaze vzepnout se
mu vstříc úplně, občas dokonce takto vzepnutá na zlomek vteřiny znehybněla a hlasitě vyrazila dech nebo vykřikla.
Najednou Lída s očima upřenýma na Pána trhla prudce nohama od sebe, otevřela úplně ústa, nadechla se a začala
před ním na pokraji extase nadskakovat celým tělem na stole. Za pár okamžiků rozhodila nohy, zatajila dech, hodila
ruce šikmo za hlavu, zapřela se nohama o stůl a nadzvedávala se v rozkroku. Šikmo rozpažené ruce jí to ovšem dost
ztěžovaly, protože se o ně nemohla pořádně opřít, takže sebou jen bezmocně škubala ve snaze vzepnout se výš…
Vrchol její rozkoše to ale trochu oddálilo, takže si Lída mírně prodloužila dobu extase, náhle však ucítila spouštěcí
bod rychle nastupujícího orgasmu a bleskově vykřikla „Stop!“ tentokrát právě včas, aby Pán stačil ucuknout rukou.
Maximálně vydrážděná Lída prudce padla tělem dolů, až se málem uhodila, a zůstala s úplně otevřenou pusou,
mohutně rozevřeným rozkrokem a stále šikmo vzpaženýma rukama před Pánem bezmocně ležet na stole, a oddaně
mu hleděla do očí. Pán jí bleskově roztáhl rodidla, čímž uvolnil z hrázky velkou krůpěj milostné rosy, která jí ukápla
mezi nohy na stůl, a uviděl, že je Lída mezi stydkými pysky krajním rozdrážděním tmavě rudá…
„Jaká jsem?“ zašeptala odevzdaně roztažená Lída.
„Strašně neukojená… jako správná otrokyně…“ řekl klidně Pán.
„Jsem už opravdu… správná otrokyně?“ zaškubala sebou bezděčně Lída.
„Jsi…“ pohladil ji Pán po vypnutém bříšku, „jsem rád, žes to konečně dokázala…“
„Tak už to snad taky umím… ale je to hrozně náročné…“ pravila tiše Lída.
„Ještě si to dneska jednou zopakuješ… aby sis to zafixovala do vědomí…“ prohlásil Pán rozhodně.
„Můžete mně z toho zkoušet třeba ještě pětkrát…“ řekla Lída oddaně, „abyste se ujistil, že jsem doopravdy
kvalitní otrokyně…“
„Budeš mít ještě dost možností mně o tom přesvědčit…“ pravil Pán.
Lídino rozdráždění začínalo pozvolna opadávat, ale nepříjemné napětí v jejím podbřišku naopak silně stouplo.
Bradavky prsů jí ale pořád doslova trčely vzhůru.
„Já už bych tak chtěla vystříknout…“ prohlásila nadrženě Lída.
„Nechceš se napít?“ otázal se jí Pán, jakoby nic neslyšel.
Lída přikývla a Pán jí podal skleničku s minerálkou. Lída se zvedla na lokty a napila se.
Pán potom Lídě přísně zavelel „Pozor!“ a když se napnula, promazal jí pečlivě poštěváček, odstoupil a nechal ji
poslušně roztaženou bez povšimnutí několik minut ležet v naprostém klidu.
Lídino vzrušení pozvolna opadávalo a tak si začala představovat, že je trestankyně daná k disposici jakémusi
výzkumnému zařízení, provádějícího pokusy na odsouzených mladých ženách, kde je vedoucím lékařem její Pán.
Viděla se, jak ji zřízenec ústavu vybízí, aby se připravila k pokusu, svlékla se donaha, hezky se upravila, učesala a
namalovala, potom ji odvádí úplně nahou spletí tmavých chodeb do speciálně vybavené místnosti, tam si na pokyn
lehá před několika muži na připravené lůžko, zřízenci ji upoutávají úplně roztažené nohy k madlům a napínají jí
vzpažené ruce dozadu na hák, potom k ní přistupuje Pán spolu s oněmi muži a nejdřív si ji pozorně prohlížejí…
Poslušně roztažená Lída si najednou všimla, že si Pán mezitím došel do knihovny a vytáhl tlustou knihu, zřejmě
nějaký atlas, přinesl si ho ke stolku, pečlivě ho zabalil do balicího papíru a zalepil náplastí, a pak úhledný balíček
položil vedle skleniček s koňakem. Lída vytušila, že na ni něco chystá, ale nebyla schopna rozpoznat co, a začaly jí
škubat tělem vnitřním vzrušením mimovolní stahy, ovšem její původní rozkoš už téměř opadla.
Pán k ní najednou přistoupil a rozevřel jí rodidla, zkontroloval jejich barvu, spokojeně ji zase zavřel, krátce na ni
pohlédl a rázně jí položil ruku na vypnuté břicho. Nahá Lída úplně otevřela oči upřené poslušně do stropu a Pán jí
začal pomalu sjíždět rukou přes podbřišek do rozkroku, pak jí nahmátl poštěváček a začal ji na něm dráždit.
Lída se pohodlně roztáhla, začala se poddávat rafinované stimulaci poštěváčku a svému pozvolna stoupajícímu
vzrušení, zřetelně Pánovi dávala najevo své přirozené reakce a mimovolní stahy svého těla, vědomě je zesilovala,
zdůrazňovala mu své rozdráždění celým nahým tělem a zrychlovala dýchání podle toho, jak její rozkoš stoupala.
„Přidražďuj si oběma rukama prsy!“ poručil jí náhle Pán.
Nahá Lída se před Pánem na stole vzepnula a začala si rychle dráždit prsty obě bradavky.
„Víš, jak ti to sluší, když je máš úplně vztyčené?“
Lída na něho bezděčně pohlédla „když myslíte…“
„Skoro mám chuť udělat výjimku z pravidla o čáře bezbrannosti… aby ses o ně musela starat sama… bez mého
dovolení, kdo na to má pořád myslet…“ pravil zamyšleně Pán, „když ti ty bradavky stojí, jsi tak krásná…“
„A nadržená… vzrušená…“ doplnila ho Lída a rychle si třela bradavky.
„No právě… takovou tě vidím nejradši…“ prohlásil Pán.
„Tak teď mně tak uvidíte častěji…“ vydechla Lída, „samozřejmě, pokud uděláte tu výjimku…“
„Zatím to necháme tak, jak to je…“ řekl Pán, „já si to do příště rozmyslím…“
Nahá Lída najednou vzrušeně poroztáhla nohy.
„Pozor!“ zavelel jí vzápětí Pán.
Lída bleskově pustila bradavky, celá se napnula, hodila ruce za hlavu, rozhodila úplně nohy a upřela oči vzhůru.
„Pohov!“ přikázal jí Pán, a když se Lída uvolnila, opět vykřikl „Pozor!“ a pak oba povely několikrát zopakoval.
Po chvíli rychlého dráždění Lídina poštěváčku jí Pán náhle poručil „Dýchej břichem!“
Lída začala s pohledem upřeným vzhůru zhluboka dýchat a poslušně napínat a uvolňovat břicho, a Pán ji vzápětí
vyzval „Podívej se zase na hifi-věž!“
Nahá Lída natáhla krk a dívala se nehybně na rádio vedle Pánova psacího stolu.
Za chvilku jí Pán přísně vybídl „A teď se podívej na svoji otrockou smlouvu!“
Lída otočila oči na protější stranu a upřela pohled na zeď vedle sekretáře na rámeček, ve kterém byla její vlastní
rukou podepsaná smlouva o sexuálním otroctví spolu s dvěma nahými fotografiemi. Chvíli zírala na smlouvu, chvíli
na svůj akt s dráždivě pootevřenými ústy, chvíli na svoje úplně roztažené přirození, a přitom stále dýchala břichem.
„Podívej se zase na počítač!“ poručil jí za chvíli Pán.
Nahá Lída obrátila pohled na vypnutý počitač.
„A teď se podívej nahoru na sekretář na tu metlu, kterou tě pozdě v noci důkladně sešlehám!“
Lída pohlédla na připravenou březovou metlu, zachvěla se strachem, ale vzápětí silně zvlhla mezi nohama.
„Líbí se ti?“ zeptal se jí jizlivě Pán.
„Trochu mám strach… ale vzrušuje mě to…“ zachvěla se Lída.
„Tak se ještě podívej na svoji druhou hezkou fotku… nad psacím stolem!“
Lída upřela pohled na svou další vyloženě pornofotku, na které se nahá vypínala rozkročená vstoje tak, že jí byl
jasně vidět vzrušením naběhlý poštěváček, s rukama vzpaženýma vzhůru po konečky prstů a byla smyslně vypnutá
s pohledem nahoru. Bradavky jí na fotce rozdrážděně stály a obrovská rozkoš jí byla vidět i ve výrazu tváře…
„No řekni, jestli nejsi překrásná…“ rozplýval se Pán, zatímco Lída stále dýchala břichem.
„Raději bych se… dívala na vás… když už…“ vyrážela Lída, „se vztyčeným tím… penisem…“
„Rozpaž!“ přikázal jí vzápětí Pán a stále jí třel poštěváček.
Lída rozpažila a Pán jí rozkázal „Přestaň dýchat břichem a zvedni nohy kolmo vzhůru!“
Lída zvedla nohy nahoru a Pán jí vyzval, aby rychle svírala prsty rukou i nohou a přitom přirážela rozkrokem, což
ovšem pro ni bylo za chvilku poměrně namáhavé a brzy začala hlasitě dýchat otevřenou pusou. Pán ji se zájmem
pozoroval, jak coby skutečná otrokyně s vypětím všech sil poslušně plní jeho vůli.
Za chvíli jí přikázal „Dej ruce zase za hlavu a napni nohy dopředu přes hranu stolu!“ a přerušil její dráždění.
Nahá Lída vzpažila a napnula nohy po špičky prstů do vzduchu, takže byla opět napnutá do přímky. Zanedlouho
ji ale začaly do prázdna natažené nohy bolet, a proto pohlédla bezmocně na Pána.
„Jen drž… já vím, že ti to je nepříjemné…“ pravil Pán, který ji upřeně pozoroval, „ale pokud vím, jsi otrokyně…
dokonce chceš pořád mučení…“ a Lída jen bezmocně vydechla…
„Dělej zase rukama kruhy!“ vyzval ji Pán.
Když Lída udělala rukama několik kruhů, Pán jí poručil, aby před ním rukama chvíli cvičila na stole prostná, ale
stále udržovala napnuté nohy ve vzduchu před sebou. Lída kousala do rtů, ale z posledních sil poslušně cvičila…
Za chvíli jí Pán nemilosrdně nařídil „Roztáhni nohy do maxima… a rozevři si rukama kundu!“
Lída poslušně roztáhla napnuté nohy, úplně si rozevřela přirození a Pán si ji tam dlouho pozorně prohlížel. Náhle
jí z nich vytekla velká kapka milostné rosy.
„Dej si nohy zase pohodlně na stůl…“ pravil potom Pán, když viděl, že už Lídě padají lýtka bezvládně dolů, „a
rychle hmitej nad hlavou oběma rukama… jsi mezi nohama už dost červená…“
„… a mokrá,“ vydechla Lída a začala usilovně hmitat napnutýma rukama za hlavou.
„Ještě zvedni levou nohu zase vzhůru!“ poručil jí Pán a začal ji znova rychle dráždit na poštěváčku.
Lída ho samozřejmě poslechla a poslušně hmitala rukama i se zvednutou nohou.
„A teď zvedni pravou!“ a Lída bleskově vyměnila zvednuté nohy, přičemž stále hmitala rukama.
„Uklidni se!“ vyzval ji za chvilku Pán a dál jí třel poštěváček.
Lída vzápětí silně rozhodila nohy, protože její vzrušení začalo rychle vzrůstat.
„Otevři pusu!“ poručil jí Pán, když se zřetelně rozdráždila.
Nahá Lída otevřela dokořán ústa a začala rozdrážděně dýchat.
„Vypni břicho!“ zavelel jí Pán za chvilku.
Lída před ním vzrušeně vypnula břicho a stále dýchala široce otevřenými ústy.
„Jsem vaše…“ vydechla za chvíli, „máte mně rád?“
„Pomalu víc než sebe…“ ujistil ji Pán, „jsi moje krásné děvčátko…“
Nahá Lída se spokojeně roztáhla a s vypnutým břichem stále rychleji dýchala otevřenou pusou, jak její vzrušení
rychle stoupalo. Pán jí dál intensivně třel poštěváček prsty a Lída se spokojeně dívala upřeně vzhůru do stropu.
„Vzepni se vzhůru do mostu!“ poručil jí za chvíli Pán.
Lída se rychle podepřela o stůl rukama a chodidly, poslušně se vzepnula před Pánem do mostu a spustila hlavu
bezvládně dolů. Pán jí i v mostu usilovně dráždil poštěváček a její vzrušení kupodivu i v mostu s hlavou dolů rychle
vzrůstalo. Po chvíli jí Pán vyzval, aby se opět spustila tělem dolů a dál jí třel klitoris.
„Vlň se zase rozkrokem, ať se pořádně rozdráždíš…“ poručil jí Pán.
„Docela se mi to zase zastavilo…“ vyhrkla roztažená Lída nespokojeně, škubla sebou a začala vlnit rozkrokem.
Pán rázně zrychlil dráždění jejího poštěváčku a Lída zanedlouho pohlédla na Pána a spokojeně se usmála.
Za chvíli začala vlnění rozkrokem občas přerušovat a pokaždé vědomě nabízela Pánovi vyceněné přirození.
„Ty jsi opravdu nádherná otrokyně…“ pochválil ji Pán, „sama mi nabízíš kundičku…“
„Já bych vám ji chtěla vydat úplně na pospas…“ hlesla Lída, „abyste mi s ní začal už konečně něco provádět… a
viděl, že vám s ní dovolím dělat naprosto všechno…“
„Dočkáš se… už za pár týdnů…“ pravil Pán, „a uvidíme, co budeš říkat potom…“
„Bude mně to bolet?“ vyhrkla Lída nadrženě.
„Ze začátku trošku… a když uvidím, že se ti to opravdu líbí, tak pořád víc… nakonec doslova příšerně…“ řekl
Pán a zrychlil její dráždění.
„Poteče mi přitom krev?“ vyhrkla opět vzrušeně Lída a přestala se vlnit.
„To ne… pokud nepočítám, že ti někdy vytryskne kapička, když tě budu bodat ostrou jehlou…“ prohlásil Pán, „a
někdy… až za dlouho, ale jednou si tě někdy naříznu žiletkou…“
„Doufám, že to všechno vydržím…“ vydechla Lída, „a dokážu vám, že jsem správná otrokyně…“
„I když tě to přímo bolet nebude, bude ti to pokaždé aspoň velmi nepříjemné…“
Lída sebou opět zacukala, Pán jí ale dál třel poštěváček a její vzrušení stále stoupalo.
„Hmitej nohama dopředu!“ poručil jí za chvíli najednou Pán.
Lída začala během dráždění házet nohy dopředu a zpátky, a Pán měl co dělat, aby jí udržel prsty na poštěváčku.
„Napni pravou půlku zadku!“ poručil jí Pán.
Nahá Lída napnula pravou půlku zadnice a dál házela nohama, bylo toho na ni ovšem zase dost, takže její rozkoš
začala klesat; snad i proto, že jí Pán přitom nemohl pořádně třít poštěváček.
„Přestaň házet nohama a napni levou paži!“ vybídl ji Pán a Lída okamžitě poslechla, napnula levou ruku a mírně
ji nadzvedla. Pán jí zase začal intensivně dráždit klitoris.
„Teď napni celou zadnici, drž tu levou paži a pokus se současně napnout vypnuté břicho!“
Lída napnula zadek, zároveň vypnula břicho a námahou začala zhluboka dýchat otevřenou pusou.
„To ti zase velice sluší…“ pochválil ji Pán, „a teď ještě vypni prsa a přitom svírej prsty na rukou i na nohou!“
Lída oddaně vypnula prsy a začala poslušně svírat prsty rukou a nohou. Její vzrušení začalo opět pomalu klesat,
přestože jí Pán stále usilovně dráždil poštěváček.
„To je zase jak na houpačce… rozkoš mi doslova létá nahoru… dolů…“ řekla Lída.
„To je u sexuální otrokyně normální…“ odvětil stroze Pán.
A nahá Lída se před ním na stole dál odevzdaně napínala a svírala prsty na všech napnutých končetinách.
„Povol tu paži!“ vyzval ji zakrátko Pán a pak ji nechal ještě chvilku napnutou pracovat prsty.
Lída mu zakrátko upřela pohled prosebně do očí, neboť její pohlavní vzrušení stále pomalu klesalo.
„Uvolni se!“ nařídil jí po chvíli Pán a nahá Lída se pohodlně roztáhla, hlasitě vydechla a její rozdráždění začalo
opět pozvolna stoupat. Pán vzápětí vystupňoval tření jejího poštěváčku do maxima.
Když se Lída pořádně rozdráždila, Pán najednou její dráždění přerušil, sáhl na stolek pro onu zabalenou knihu,
upevnil ji pomocí náplastí na její nahé břicho mezi pupek a podbřišek a nařídil jí, aby zkušebně dýchala břichem.
Kniha byla ale opravdu docela těžká, takže vypínání břicha bylo pro Lídu namáhavé, takže jen bezmocně upřela
oči na Pána a snažila se ze všech sil před ním poslušně dýchat úplně otevřenými ústy. Pán jí ale za chvilku přikázal,
aby přestala dýchat břichem, s úsměvem pokýval hlavou a dál jí intensivně dráždil i s knihou na břiše poštěváček.
Lídu však kniha začala po chvíli trochu tlačit do břicha.
„To je takový malý trénink břišních svalů…“ usmál se na ni Pán.
„Co vy si na mne ještě vymyslíte…“ vydechla Lída ve snaze omezit tlak knihy do svého břicha. Ovšem marně…
Její pohlavní vzrušení však dále pomaloučku stoupalo.
„Zesiluj svoje reakce… a pak je zase hezky utlumuj!“ přikázal jí Pán.
Nahá Lída začala hlasitě sténat vzrušením a stále rychleji před Pánem křečovitě pulsovala tělem, dráždivě se
stahovala a napínala, občas se snažila s těžkou knihou na břiše pod pupkem vzepnout celá, každý stah doplňovala
hlasitým zasténáním, někdy i výkřikem, úplně vzepnutá na zlomek vteřiny se široce otevřenýma očima znehybněla.
Na povel Pána začala své reakce zase pozvolna tlumit, až před Pánem na stole celá znehybněla a jen se mu během
neustálého dráždění na poštěváčku upřeně dívala do očí.
Když ji Pán zase vybídl „zesiluj reakce!“ opět projevy svého rozdráždění vystupňovala do maxima, přestože jí to
stálo s knihou na břiše stále větší obtíže, a tak pořád projevy své rozkoše střídavě tlumila a zase zesilovala.
Pán ji pak vyzval, aby se uklidnila a znova ji pořádně rozdráždil, volnou roku jí vztyčil ochabující prsní bradavky,
a když se před ním začala Lída silným vzrušením škubat, poručil jí „Přirážej celým tělem… i s tou knihou na břiše!“
Lída široce rozevřela oči, rozhodila nohy, zapřela se rukama a nohama, vzepnula tělo vysoko vzhůru a dráždivě
vypnutá chodila vstříc Pánově ruce mohutnými pohyby celého nahého těla s očima poslušně upřenýma dozadu za
sebe, a dávala si záležet, aby pracovala skutečně celým tělem. Ovšem bylo to pro ni opět velice namáhavé, přestože
jí Pán s rukou na knize zezhora stále usilovně třel poštěváček, takže její vzrušení opět pomalu klesalo.
Zanedlouho začala Lída námahou otevřenými ústy hlasitě dýchat. Pán ji ještě chvíli pozoroval, a když viděl, že už
je opravdu unavená a udýchaná, rázným povelem „Dost!“ její usilovné přirážení ukončil a pomohl jí spustit se dolů.
Lída na něho vděčně pohlédla, Pán jí opět podráždil prsní bradavky a pak rázně vykřikl „Pozor!“
Jeho nahá otrokyně se na stole poslušně napnula a Pán ji přísně upozornil „ani se nehni!“
Pán ji pak znova intensivně dráždil na poštěváčku, občas i na prsních bradavkách, a když se zcela nehybná Lída
opět pořádně vydráždila, náhle její dráždění rázně přerušil, došel si pro varnou konvici naplněnou vodou, zapojil ji
do zásuvky vedle sekretáře a postavil těžkou konvici plnou vody na knížku na Lídině břiše.
„Drž a ani se nehni… ať ta konev z tebe nespadne!“ přikázal nehybné Lídě a rozsypal do dvou skleniček kávu.
Nahá Lída ležela bezmocně s konvicí na svém břiše a pozorovala, jak v ní voda pomalu začíná bublat.
„Doufám, že do toho dáváš i ty dost energie… aby se začala voda rychleji vařit…“ usmál se Pán.
„Možná podvědomě…“ hlesla bezmocně vypnutá Lída s konvicí na břiše.
Když se voda začala po chvilce vařit, Pán si vzal konvici a zalil připravenou kávu ve skleničkách na stolku.
Nahá Lída ulehčeně vydechla, neboť tlak do břicha se jí po odtažení plné konvice přece jen trochu zmenšil, ale
stále držela napnutá s těžkou knihou na břiše a bezmocně sledovala Pána očima.
„Kolik chceš cukru?“ otázal se jí jakoby nic Pán.
„Jednu… jako obvykle…“ vydechla namáhavě Lída s nepříjemně zatíženým břichem.
„Budeš mít kávu akorát k pití, až s tím atlasem na břiše za chvilku vystříkneš…“ prohlásil spokojeně Pán.
„To budu mít tu knihu na břiše i při orgasmu?“ vyhrkla Lída.
„Doufám, že přesto dokážeš naplno vystříknout…“ řekl klidně Pán a osladil oběma kávu.
„Samozřejmě, pane…“ pravila oddaně Lída, která si uvědomila, že je teď jen pouhá otrokyně, a zvlhla.
„Drž a nehýbej se!“ připomněl jí Pán důrazně, zatímco míchal kávu, aby se v ní rozpustil cukr.
Když Pán pořádně zamíchal kávu, přistoupil k Lídě a začal jí opět dráždit na poštěváčku, a přitom jí občas volnou
rukou dráždil bradavky. Jakmile se Lída pořádně rozdráždila a začala mu zase dávat zřetelně najevo svou stoupající
rozkoš, přikázal jí „Přirážej si zase celou dolní polovinou těla!“
Nahá Lída vypnula rozkrok a začala pod jeho prsty vášnivě přirážet i zatíženým břichem, boky a stehny.
„Cítíš tu pořád knihu?“ zeptal se jí za chvilku Pán.
„Až moc…“ vydechla Lída a vzrušeně se před ním na stole prohnula.
„Doufám, že tě pořádně tlačí na dělohu a na vaječníky…“ prohlásil Pán, „když už ti na ně nemůžu sáhnout sám…
a prohlížet si tě i tam…“
„Na něco snad časem přijdeme… já bych chtěla, abyste si mě i tam pořádně prohlédl…“
„To bych si tě musel rozříznout…“ pravil Pán.
„Možná, že by se mi i to od vás líbilo…“ hlesla vzepnutá Lída, „ráda bych se vám k tomu… sama roztáhla…“
„Já ale nemám dostatečné znalosti, abych tě pak zase správně zašil…“ mávl Pán bezradně rukou.
„Třeba je časem získáte…“ řekla Lída a zrychlila přirážení, „to by bylo krásné… já bych před vámi rozevřená
krvácela…“
„Teď jenom tu praxi… a odvahu…“ vydechl vzrušeně Pán při představě, že si rozříznutou Lídu prohlíží uvnitř,
pak ji ještě chvilku upřeně sledoval a najednou rázně ucukl rukou.
Lída pak i s knihou na břiše ze všech sil přirážela naprázdno a cenila přitom na Pána své už značně rozdrážděné
červené přirození.
Za chvilku Lída na povel přerušila přirážení, Pán ji znova rozdráždil přes klitoris a pak najednou řekl
„Teď budeš zase přirážet, nejdřív rozkrokem, pak dolní půlkou těla a nakonec celým tělem!“
Rozevřená Lída začala poslušně přirážet rozkrokem, ale Pán náhle ucukl rukou a Lída opět přirážela naprázdno.
„Tak, a teď hezky pracuj!“ vybídl ji Pán a Lída poslušně přirážela, občas přirážení přerušila a nastavila vypnutý
rozkrok Pánovi. Pak začala přirážet i břichem, bohy a stehny, zase přirážení tu a tam přerušovala a efektně nabízela
Pánovi rozevřený rozkrok. Pán jí krátce podráždil poštěváček, opět náhle odtáhl ruku.
Lída se opět bleskově vypnula téměř do mostu a opřená jen rukama a chodidly roztažených nohou o stůl začala
s těžkou knihou na břiše naprázdno přirážet celým nahým tělem, přitom efektně vypnutá chvílemi znehybněla a
bezmocně nabídla Pánovi úplně roztažené přirození.
„Ty jsi opravdu nádherná otrokyně…“ vydechl vzrušeně Pán, sáhl si mimoděk do rozkroku a za chvíli Lídu
vyzval, aby přestala přirážet a spustila se dolů.
„Jsem vaše…“ řekla pak Lída a dodala „docela mně vzrušovalo, že jsem věděla, že se na mě díváte…“
„Tak teď už ti nebudu cvičit se vzrušením a pojedeme plynule až do konce…“ pravil potom Pán a začal Lídu opět
rychle dráždit na poštěváčku, „vždyť už bude za chvíli půl osmé…“
„Už budu smět být hotová?“
„Jistě, tím koncem jsem myslel tvůj orgasmus…“ pousmál se Pán, „ale ať něco vidím…“
„S vámi… nebo před vámi… mi to vždycky funguje výborně…“ vydechla Lída.
„Naplno! Celým tělem… celou duší a hlavně celým sexuálním aparátem… kundičkou…“
„Musíte mně pořádně napnout… jako bezbrannou otrokyni…“ hlesla Lída, zatímco jí Pán stále rychle třel klitoris.
„Soustřeď se, teď už půjdeme do finále…“ vybídl ji Pán, „ať si pořádně vystříkneš…“ a dál jí intensivně třel prsty
poštěváček. Jeho naběhlá hlavička se mu však začínala zase ztrácet mezi zduřelými stydkými pysky, takže ji musel
dráždit seshora přes corpus. Přitom jí volnou rukou usilovně mnul vztyčené bradavky, které rovněž prudce zduřely a
trčely jí vzrušeně vzhůru jako dva kolíčky. Od rozkroku nahoru a kolem prsů se jí opět šířila tmavočervená skvrna…
Nahá Lída se před ním na stole rozdrážděně vzpínala a dávala mu celým tělem jasně najevo svou otrockou touhu
naprosto se mu odevzdat, spolu s obrovskou sexuální tensí, která jí lomcovala celým nahým tělem.
Pán jí najednou rázně zavelel „Zapři se!“
Rozdrážděná Lída napnula uprostřed dráždění všechny svaly v těle tak, že doslova ztuhla, vytřeštěnýma očima
hleděla poslušně na Pána a zanedlouho se začala viditelnou námahou zřetelně chvět. Pán ji ovšem dál rychle dráždil
přes corpus poštěváčku a přitom nezanedbával ani její prsní bradavky.
Lída poslušně před Pánem napínala celé úplně „ztvrdlé“ nahé tělo, dívala se mu do očí a hlasitě sténala rozkoší.
Pán jí za chvíli hlasitě zavelel „Pohov!“
Nahá Lída uvolnila ztvrdlé tělo, ale začala se před Pánem zase rozdrážděně vzpínat a hlasitě sténala vzrušením.
Za chvíli vyhrkla „Vidíte na mě dobře? Jste se mnou spokojen?“
„Vidím na tebe dobře…“pravil Pán, „a jsi lepší, než bych čekal… až na ten výkřik Dost! v posledním okamžiku
před orgasmem…“
„Jestli se vám něco… nezdá, můžete mě… klidně potrestat… i krutě…“ sténala krajně vydrážděná Lída.
„Neboj se, za to tvoje selhání v posledním okamžiku tě nakonec v noci hrozně seřežu březovou metlou…“
To ale Lídu ještě víc vzrušilo a začala se před Pánem na stole vilně vlnit celým nahým tělem. Zanedlouho otevřela
ústa dokořán a začala v krajní rozkoši na stole nadskakovat rozkrokem.
Pán jí přitlačil prsty na poštěváček, poručil prudce rozdrážděné Lídě „Zataj dech!“ a rázně zrychlil jeho tření…
Lída zatajila dech, čímž se poněkud zklidnila, ovšem za chvíli sebou začala zase rozdrážděně házet. Najednou
rozhodila nohy, krátce pohlédla kalným zrakem na Pána a začala nadzvedávat rozkrok vzhůru.
Za pár okamžiků sebou prudce škubla, vykřikla „Už!“, rozhodila nohy do maxima, upřela oči na Pána a vzepnula
rozkrok úplně vzhůru. Pán na ni vykřikl „rozpaž ruce!“
Lída rozhodila ruce, takže během extase a orgasmu vypadala jako ukřižovaná, s otevřenými ústy však byl pohled
na ni nesmírně efektní. Zakrátko jí ale začal docházet dech, takže nedostatkem vzduchu bezmocně vytřeštila na Pána
oči, ovšem nezabránilo jí to udržet sexuální aparát v patřičném "záběru", vzápětí rozpoznala onen spouštěcí bod,
opět sebou prudce trhla, rychle se nadechla a s hlasitým výkřikem „Teď!“ sebou poprvé mohutně škubla.
První obrovský stah byl opět jasně vidět na celém jejím těle, na prudkém škubnutí jejího vypnutého rozkroku,
břicha i s upevněnou knihou, cuknutí podbřiškem, ve výrazu tváře, na zřetelném škubnutí úplně rozevřených stehen
a nohou od chodidel až po slabiny, na mimovolním trhnutí pažemi, trhnutí hlavou a konečky prstů napnutých rukou,
a na zachvění vztyčených bradavek.
Během dalších mohutných orgastických stahů Lída divoce škubala celým tělem, celá se křečovitě svíjela a trhala
nadzdviženým rozkrokem, v jehož větším nadzdvižení jí bránily ruce rozpažené dlaněmi mimo stůl, o které se tudíž
nemohla opřít; a zatímco jí tělem prudce cloumaly mohutné mimovolní stahy, dívala se odevzdaně na Pána široce
rozevřenýma očima, ve kterých byla jasně znát její nesmírná pohlavní rozkoš. Pán ji beze slova upřeně pozoroval a
sledoval, jak sebou rytmicky cuká, jak se jí přitom škubou konečky prstů poslušně rozpažených rukou a jak Lída
postupně nabírá široce otevřenými ústy dech.
Po několika prudkých orgastických stazích Pán ukončil dráždění jejího poštěváčku, a Lída se před ním i s knihou
na břiše dlouho mimovolně škubala a z rodidel jí přitom občas vystříkla krůpěj milostné rosy.
Asi po dvanáctém stahu se začala Lída uklidňovat a stahy v jejím těle pozvolna opadávaly. Když přišla zase úplně
k sobě, Pán se jí zeptal „Tak jaký byl orgasmus se stlačenými vnitřními pohlavními orgány?“
„Víte, že mi to požitek ani moc neutlumilo?“ vydechla Lída, „ale jinak je to samozřejmě lepší bez té knihy…“ a
zase sebou mimovolně zacukala.
„Musím si tě důkladně prozkoumat, abych věděl, co vůbec sneseš,“ pravil Pán stroze a začal jí pomalu odlepovat
z břicha náplasti. Lídu to samozřejmě tahalo za chloupky, takže sebou občas škubla, ale Pánovi se zakrátko podařilo
je odlepit všechny a sejmout jí knihu z břicha, Lída sebou ještě stále mimovolně cukala.
„Seskoč a sedni si do křesla!“ poručil jí Pán ihned, jakmile odložil knihu na stolek.
Lída poslušně seskočila ze stolu a s tělem stále škubajícím odeznívajícími orgastickými stahy si sedla do křesla.
Pán si sedl rovněž a nabídl jí minerálku.
***
Lída se napila a skočila mu na klín, vášnivě ho objala kolem krku a stále sebou ještě reflexivně cukala.
„Já jsem tak šťastná, že vás mám…“ zašeptala mu vděčně do ucha, „mně je s vámi tak dobře…“ znova sebou
cukla. Pán jí něžně vsunul ruku mezi nohy, polechtal ji a řekl „Sedni si zase vedle, máš tam vychladlou kávu…“
Nahá Lída si přesedla do svého křesla proti Pánovi a upila kávu. Pán jí ale napomenul „Ty nevíš, že máš mít
přede mnou i v křesle pořád úplně roztažené nohy?“
Lída zčervenala, roztáhla nohy, vycenila přirození vstříc Pánovi a hlesla „Promiňte…“
Pán nabídl Lídě cigaretu a oba si zapálili. Když pak spolu popíjeli kávu, Pán si odskočil a cestou zpět vzal plný
talíř oček, která stačil před příchodem Lídy připravit, nabídl jí očka a Lída se do nich ihned dala.
Když tak pili kafe, pojídali očka a kouřili, Pán se najednou Lídy zeptal „Nechceš se jet podívat do Pasova?“
„To víte, že bych jela,“ pravila nahá Lída.
„Chtěl bych tam jet, dokud je trochu slušně…“
„Co tam budete dělat?“
„Chtěl bych si koupit pár cédéček, pak se můžeme podívat po městě, projít se po nábřeží Dunaje a pak si sednout
někam na kafe a jablečný závin.“
„A vezmete mně?“
„Proto se tě ptám,“ řekl Pán, „máš pas?“
„Mám, byla jsem jednou s našima v Itálii a pak v Polsku… v Těšíně na trzích…“
„…a roztáhni víc ty nožičky, ať ti tam dobře vidím,“ napomenul ji Pán, „otrokyně musí mít pořád nohy roztažené
a cenit kundičku Pánovi…“
Nahá Lída se vsedě úplně roztáhla.
„A můžeš si ji volnou rukou i roztáhnout,“ dodal,„ať ti pořádně vidím i do ní…“
Lída si poslušně roztáhla stydké pysky a Pán s potěšením zkonstatoval, že tam pomalu bledne.
Pak se ho Lída s úplně vyceněným přirozením zeptala „A kdy by to bylo?“
„Třeba v pátek…“ řekl Pán.
„Jasně… k našim bych jela až ráno v sobotu…“ vydechla Lída nadšeně, „něco bych jim tam koupila… a hned
bych jim to v sobotu přivezla…“
„Samozřejmě by sis tam koupila i něco pro sebe…“ řekl Pán.
„No to určitě… kdyby se mi tam něco líbilo…“ vydechla Lída, „a mně se tam určitě něco líbit bude…“
„Mohla by sis tam taky něco koupit i něco na sebe… víš, co myslím,“ pravil Pán, sklonil se k její roztažené úplně
rudé kundičce a pozorně si ji zblízka prohlížel, „v sex-shopu, třeba nějakou pomůcku, ať tě s ní můžu mučit…“
„To by bylo taky docela dobré…“
„A zajímavé… vidět otrokyni, jak si na sebe kupuje potřeby k mučení…“ prohlásil Pán s úsměvem, „nemáme
třeba žádné důtky a tam mají velký výběr…“
Nahá Lída sebou opět zacukala.
„Nebo skřipky na tvoje prsíčka … a třeba i na kundičku… na poštěváček…“
„To musí přece hrozně bolet…“ vydechla Lída.
„A na co jiného je otrokyně, než aby trpěla pro Pánův požitek?“ odtušil Pán.
„To jsem si neuvědomila… tak mi kupte těch skřipek aspoň pět…“ pravila Lída odevzdaně, „ať vás to pořádně
vzruší, když mi je připnete před onanií na tělo… a já pak se skřipkami na bradavkách před vámi vystříknu…“
„A budeš se přede mnou přitom hezky svíjet v bolestech…“
„Ach… nevzrušujte mně už zase…“
„Můžeš si je koupit přede mnou sama… to se mi bude líbit, vidět tě, jak si sama na sebe kupuješ skřipky…“
„Když já moc neumím německy…“ vzdechla Lída.
„Něco snad umíš… a já ti když tak napovím…“ usmál se Pán.
„Ale pak je dám k vám do tašky…“ hlesla Lída, „nevím, jak bych to vysvětlila na hranicích celníkům…“
„Ti normální cestující už moc neprohlížejí…“ pravil Pán.
„Ale stejně to bude jistější…“ vydechla Lída.
„Do kolika ve čtvrtek večer děláš?“ obrátil Pán téma hovoru.
„Končím v půl deváté…“ řekla nahá Lída, „mám krátkou…“
„Tak to přijdeš večer ke mně…“ pravil Pán rozhodně.
„Jasně…“ hlesla Lída.
„Nebo mám se pro tebe stavit autem?“
„Ne, já trefím…“
„No, kdybys měla dlouhou, tak bych pro tebe přijet musel…“
„Dobře, tak já si připravím všechno už ráno a vezmu si to do práce…“
„Hlavně nezapomeň na pas… peníze a to ostatní už vezmu já…“
„Vy jste na mně pořád tak hodný…“ vydechla nahá Lída spokojeně.
„Já si připadám normální…“ řekl Pán, „ukaž intimní zápisník, ať vidím, kolikrát jsi za ten týden stříkala a jak jsi
plnila domácí úkoly…“
Lída mu podala intimní zápisníček a Pán ho zvědavě otevřel. Celá první stránka byla plná…
Pán začal počítat „tak to máme jedenáct orgasmů… vidím, že docela kvalitních…“
„Myslela jsem na vás, takže to bylo pokaždé silné… jako kdybyste u toho byl…“ skočila mu Lída do řeči.
„Měsíčky…“ četl dále Pán, „tady několik pokusů o oddálení vyvrcholení… a koukám, že už udržíš nohu vzhůru
docela dlouho… tady dokonce celých pět minut…“
„No, snažím se…“ pohlédla na něho nahá Lída.
„To není totiž ani tak o noze, jako o zpevňování břišních svalů,“ řekl Pán, „ty tvoje toho musí dost vydržet…“
„Já vím…“ přikývla Lída, „já chci, abyste mne mohl už brzo mučit… i se zvednutýma napnutýma nohama…“ a
vzrušeně si zapálila novou cigaretu.
„Roztáhni úplně ty nohy!“ vybídl ji opět Pán, a když se nahá Lída poslušně roztáhla, vydechl „Ty jsi tak krásná…
normálně, i s tou vyceněnou kundičkou…prostě moje roztomilá otrokyňka…“
Nahá Lída rozpaky zčervenala.
Pán jí vzápětí prudce máchl rukou do rozevřeného rozkroku a Lída sebou reflexivně škubla.
„No, zase tak úplně vynikající otrokyňka ještě nejsi…“ prohlásil Pán a obrátil do sebe koňak.
„Snad se do Vánoc polepším…“ řekla odhodlaně Lída a napila se Pepsi Coly.
„Stoupni si!“ vyzval ji Pán, když Lída za chvilku dokouřila a zapálil si.
Nahá Lída se postavila zpříma přímo před něho a vypnula prsy.
„Pozor!“ zavelel jí Pán potom, a když se Lída před ním poslušně napnula, přikázal jí „Vpravo v bok!“
Nahá Lída poslušně udělala čtvrtobrat a Pán jí nařídil „Čelem vzad!“ a Lída se otočila o 180 stupňů.
„Vlevo v bok!“ vykřikl na ni poté Pán hlasitě a Lída se k němu otočila zády.
„Vzpaž!“ poručil jí potom Pán, a když nahá Lída napnula ruce nad hlavu, znova jí rázně zavelel „Čelem vzad!“
Lída se vypnula přímo proti němu a upřela mu oddaně pohled do očí a Pán jí pak začal stroze velet „Rozpaž!“,
„Předpaž!“, „Rozkroč se!“, „Rozpaž šikmo vzhůru!“, „Hlavu dozadu!“, „Prohni se do záklonu!“, „Napřim se!“,
„Hlavu zpříma!“, „Vypni břicho!“ a nahá Lída před ním poslušně cvičila jako kdysi ve škole při hodinách tělocviku.
Nakonec jí Pán nařídil „Ruce zpět!“, Lída opět napnula ruce do vzpažení nad hlavu a vypnula mu vzrušeně prsa.
„Klekni si!“ zavelel potom Pán chladně nahé Lídě a rezolutně ukázal rukou před sebe na koberec.
Nahá Lída si s rukama nad hlavou opatrně klekla pomalu před něho na zem.
„Rozkroč se a rozpaž ruce!“ poručil jí Pán.
„A teď několik hmitů!“ nařídil Pán Lídě přísně a Lída před ním vkleče poslušně hmitala rozpaženýma rukama, až
se jí třásly bradavky prsů.
„Teď si sjeď rukama po těle dolů a roztáhni si úplně přirození!“ vyzval ji potom Pán.
Lída si před ním dráždivě sjela rukama po těle do rozkroku a rozevřela si stydké pysky.
„Úplně jsem říkal… když tak si strč prsty do pochvy, ať ti do ní vidím…“ cepoval ji Pán.
Lída si odevzdaně zasunula prsty do poševního otvoru a úplně si ho roztáhla.
„Teď jsi zase moje hezká otrokyňka…“ pochválil ji Pán, „takhle se mi moc líbíš…“
Lída se mu oddaně podívala do očí a poslušně držela, rozevírajíc si ze všech sil pochvu.
„Zakloň se, hezky se prohni dozadu a vypni mi ji!“
Nahá Lída se poslušně zaklonila a smyslně se prohnula vkleče do záklonu.
„Já si musím vzít zase ten foťák…“ pravil Pán, došel si pro fotoaparát a několikrát si dráždivě prohnutou nahou
Lídu vyfotografoval, pak foťák zase odložil a přikázal nahé Lídě
„Lehni si na zem a roztáhni se přede mnou s rukama šikmo za hlavou!“
Lída pustila pochvu a opatrně si lehla před Pánem na zem, tak, aby jí pořád dobře viděl mezi nohy, upřela pohled
vzhůru a vzpažila ruce šikmo za hlavu.
„Zvedni nohy a projeď se zase na kole!“ nařídil jí Pán.
Lída zvedla nohy vzhůru, ohnula je v kolenou a začala jimi kmitat, jako když jede na kole.
„Stačí…“ vykřikl za chvilku Pán a pak Lídu přísně vyzval, „teď se připrav, že si na povel zase roztáhneš kundu!“
Ležící Lída spustila nohy dolů, mohutně se roztáhla a vycenila rozkrok Pánovi, přiložila si prsty na kraje stydkých
pysků a vypnula se. Pán jí rázně zavelel „Teď!" a roztažená Lída si jako pouhý předmět či stroj bleskově rozevřela
rodidla na doraz, aby Pán dobře viděl jak poštěváček, tak i všechny její intimní otvory, a s úplně nataženou hrázkou
před ním poslušně znehybněla.
Pán se na Lídu chvíli se zájmem díval, jak leží oddaně rozevřená pod jeho nohama, sklonil se a upřeně sledoval,
jak se jí vzrušeně chvějí poroztažené růžové dírky, a za chvilku pravil „stačí, uvolni se!"
Lída opět rozpažila ruce šikmo za hlavu, Pán přistoupil k ní, a když mu vypnutá na zemi upřela bezbranně pohled
do očí, zul si rázným pohybem nohy o nohu pravou botu a začal jí přes ponožku prohmatávat břicho a podbřišek.
„Jsem vaše…“ vydechla opět Lída s očima vzhůru na něho.
„Cítíš se teď doopravdy jako otrokyně?“ zeptal se jí s úsměvem Pán a důrazně jí přitlačil nohu na břicho.
„Ach, ano…“ hlesla Lída, která vzhledem ke stlačenému břichu nemohla skoro vydechnout.
„Nechceš šluka?“ optal se jí Pán, který přitom stále kouřil.
„Ne… teď na to opravdu nemám chuť…“ řekla Lída se silně stlačeným břichem.
Pán jí sjel nohou do podbřišku, několikrát jí ho důkladně prohrábl, pak jí nohou krátce podráždil prsní bradavky.
„Příště ti na břicho šlápnu botou…“ řekl věcně Pán, „musím si koupit nějaké pěkné polobotky jen na doma… na
naše praktiky… abych tě neušpinil…“
Pak se obul, poručil Lídě „Vstaň!“ a když se s jeho pomocí napřímila, sedl si do křesla a vyzval ji „Pojď ke mně!“
Nahá Lída se postavila před něj, Pán jí roztáhl stydké pysky a spokojeně řekl „Už jsi tam zase jen hezky růžová,
takže můžeme pokračovat…“
Lída si sedla, napila se a Pán stroze prohlásil „Budeš přede mnou zase onanovat vstoje, ať se to pořádně naučíš,“
„Já jsem to tušila…“ vydechla Lída.
„Ale co jsi asi netušila, že jsem ti k tomu připravil takový hezký stupínek…“ pravil Pán, vstal a položil asi metr
před stůl menší stupínek, kterého si Lída zatím nevšimla, protože byl připravený za jeho psacím stolem.,
„K čemu to je?“ vyhrkla překvapená Lída.
„No, na tom přece budeš onanovat, abych na tebe přitom dobře viděl…“
Lída si rychle potáhla z Pánovy cigarety, přičísla si vlasy, vstala a podle jeho povelů se před ním krátce rozcvičila.
Během rozcvičky se s Pánovou pomocí vzepnula do stojky na rukou a nakonec se pokusila o „provaz“ na koberci.
Když se opět vypnula nahá před Pánem do Pozoru, Pán ji vyzval, aby si nazula ty krásné plesové střevíčky, které
si k němu pro tyto účely nedávno koupila. Lída si obula střevíčky a zůstala rozpačitě stát uprostřed pokoje.
Pán ukázal rukou na stupínek a přísně ji vybídl „Stoupni si na něj a pořádně se rozkroč!“
Nahá Lída se postavila na stupínek, oddaně se vypnula a široce se před Pánem rozkročila.
Pán rozsvítil malý reflektor a namířil ho na nahou Lídu, „neoslňuje tě to?“
„Ne…“ hlesla Lída.
Pánovi se to ale pořád nezdálo, takže přemístil reflektor na psací stůl, znova ho přesně namířil na nahou Lídu
rozkročenou poslušně na stupínku, podíval se na ni, spokojeně se usmál, přitlumil velké světlo a sedl si do křesla.
V pokoji se rozhostilo intimní příšeří, ve kterém efektně vynikalo nahé tělo krásné mladé ženy coby oddané
otrokyně, připravené vstoje k onanii před svým Pánem, a tomu odpovídala i zvláštní atmosféra…
***
„Tak se připrav,“ vyzval ji Pán přísně, „a podívej se na mně!“
Lída mu upřela pohled oddaně do očí, vzrušením se jí vztyčily prsní bradavky a vydechla „Jsem připravená…“
„A ještě si pořádně rozdráždi ty bradavky … ať je máš pořád hezky vztyčené…“
Rozkročená Lída si vstoje s pohledem upřeným na Pána poslušně dráždila bradavky konečky prstů
„Pak si je budeš průběžně dráždit sama…“ pokračoval Pán,“ a budeš se pořád dívat na mně, po celou dobu…
pokud ti nepřikážu, aby ses dívala jinam… a nezapomeň, i při orgasmu…“
Lída přikývla, a když jí bradavky viditelně vztyčily a úplně zduřely, zeptala se Pána „Jste spokojen?“
„Docela to ujde…“ přikývl Pán, „jsi připravená?“
„Ano…“ zachvěla se nahá Lída vzrušením, „můžete mi velet…“
„Vzpaž obě ruce nad hlavu a ještě se trochu rozkroč…“
Nahá Lída vzpažila ruce, poslušně se na stupínku široce rozkročila a oddaně se vypnula.
„Cítíš poštěváček?“ usmál se Pán, „netáhne ti na něj?“
„Ne…“
„Tak si na něho dej prst a hezky se mi vypni!“ přikázal jí Pán stroze.
Lída si přitiskla prsty pravé ruky na klitoris a vypnula vstříc Pánovi podbřišek.
„Ohlaš mi celou větou, že jsi připravená!“ vyzval ji Pán.
„Hlásím vám, můj pane… že jsem připravená před vámi ze všech sil podle vašich povelů poslušně onanovat… a
až mi to dovolíte, předvést vám vstoje parádní orgasmus…“ ohlásila se Lída Pánovi s prstem stále na poštěváčku.
„A snaž se, ať na tobě všechno vidím… každý záchvěv tvého nahého těla…“ připomněl jí Pán.
„Samozřejmě…“ hlesla Lída.
Pán jí přísně zavelel „Pozor!“ a nahá Lída se vstoje s prstem na poštěváčku poslušně znehybněla.
„Napni se!“ poručil jí vzápětí Pán.
Nahá Lída se vzepjala na špičky nohou a napnula levou ruku nad hlavou po konečky prstů.
„Uvolni se!“ přikázal jí potom Pán.
Lída se uvolnila, ale stále zůstala stát poslušně v Pozoru s prstem na hlavičce poštěváčku.
„Vypni se!“ nařídil jí za pár okamžiků Pán a Lída bleskově vypnula břicho a prsy.
„Jsi krásná…“ vydechl Pán, „uvolni se!“
Lída se opět uvolnila, ale Pán oba povely ještě několikrát opakoval a Lída se před ním s prsty stále na poštěváčku
střídavě napínala, vypínala mu prsy a břicho, a pak se zase uvolňovala.
Pán jí pak zavelel „Pohov!“ a několikrát si ji s pomocí blesku vyfotografoval, pak ji vyzval, aby spustila levou
ruku dolů podél těla a opět vykřikl „Pozor!“
Nahá Lída se vstoje znova poslušně napnula a Pán na ni vykřikl „Dýchej břichem!“
Úplně připravená Lída očekávající povel k začátku onanie vypnula podbřišek a začala pomalu dýchat "břichem" a dávala Pánovi každý svůj nádech a výdech jasně znát jeho pravidelným napínáním a uvolňováním, současně si na
výzvu Pána dráždila levou rukou prsní bradavky. Na důkaz své oddanosti je pak vypnula dopředu vstříc Pánovi a
zároveň mu nastavila rodidla, aby jí byly dobře vidět stydké pysky, vypnula se do Pozoru a upřela mu pohled do očí.
„Tak pozor… napni se… celá, tak… tři…dva…jedna…teď!“ odpočítal jí Pán stroze začátek onanie.
Efektně osvětlená nahá Lída se úplně uvolnila a začala si rychle třít prsty poštěváček, přitom široce otevřenýma
očima hleděla na Pána. Snažila se reagovat zcela přirozeně a vědomě zdůrazňovat mimovolní stahy, které jí občas
cukaly celým poslušně vypnutým tělem. Pán ji se zájmem sledoval z přítmí, usazený pohodlně v křesle a pozoroval,
jak se v jejím chování zvolna začínají objevovat první známky pohlavního vzrušení, které se před ním rozkročená
Lída snažila dávat jasně najevo a zapojit do nich celé své nahé tělo.
„Můžeš si představovat, že to děláš v nějakém nočním podniku před publikem…“ snažil se ji povzbudit Pán.
„Cože… před cizími lidmi?“ vyhrkla Lída, „to bych hned utekla, já mám svoje tělo jen pro vás…“ a její vzrušení
rázem opadlo.
„Vždyť já tě taky nikomu nemíním ukazovat…“ nabral Pán rychle zpátečku.
„Ukazovat tělo míním kromě vás nanejvýš doktorovi… jinak ani kousek… jsem jenom vaše…“ řekla Lída.
„Tak si přidražďuj volnou rukou bradavky… ať ti vstoje nevisí…“ vyzval ji Pán.
Lída si začala dráždit bradavky prsů, které se jí za chvilku opět vztyčily a trčely jí rozdrážděně vzhůru.
„Vypni podbřišek, jako když mi ho dáváš k disposici…“ vybídl ji Pán za chvilku.
Naha Lída mu nastavila podbřišek, vypnula mu vstříc vztyčené bradavky a dál si rychle kmitala přes poštěváček.
„Dívej se vzhůru!“ ozval se najednou z přítmí Pánův přísný povel.
Lída otočila oči nahoru, rychle si honila klitoris a vzápětí rozdrážděně pootevřela ústa.
„Podívej se zase do strany na sekretář!“ nařídil jí zakrátko Pán.
Lída otočila pohled na sekretář a dál před Pánem usilovně onanovala.
„Otoč oči na psací stůl!“ vybídl Lídu vzápětí Pán.
Lída obrátila oči na druhou stranu a upřela pohled na Pánův psací stůl.
„Vidíš tam ty svoje krásné fotky?“
„V té tmě… navíc vedle toho reflektoru?“ otázala se s údivem Lída.
„Tak se dívej zase nahoru!“ poručil jí Pán.
Vstoje rozkročená onanující Lída obrátila nehybně oči do stropu.
Pán jí přikázal „Zakloň hlavu, celá se prohni a ne, abys na okamžik pohnula očima!“ a nechal ji zakloněnou chvíli
poslušně onanovat s pohledem do stropu, potom vstal, přistoupil k ní a zblízka si ji podrobně prohlížel a osahával.
Nejprve jí mezi prsty důkladně prohmatal vztyčené prsní bradavky, pak jí chvilku smyslně jezdil rukou po napnutém
břiše a tlačil jí silně prsty do podbřišku. Zatímco poslušně zakloněná Lída usilovně onanovala, obešel ji zezadu, ale
tam bylo šero, takže skoro nic neviděl, proto ji jen několikrát pohladil rukou po zadečku a vrátil se k ní zepředu.
Lídu tohle všechno ale docela vzrušilo, takže se začala postupně celá viditelně chvět, mimovolně cukat břichem a
dalšími partiemi těla, zanedlouho jí naběhly bradavky a když se k ní Pán vrátil zepředu a znova jí prohmátl břicho a
podbřišek, poručil jí, aby si roztáhla volnou rukou stydké pysky. Rychle onanující Lída se úplně rozkročila, vypnula
Pánovi podbřišek, rozevřela si rodidla a vydechla „Jsem vaše… vidíte mi tam dobře?“
Pán uviděl, že už je i v rodidlech hezky červená, znova jí sáhl na zduřelé bradavky a poručil jí „Dýchej břichem!“
Zakloněná Lída začala poslušně zhluboka dýchat otevřenou pusou a vstoje před Pánem napínala a uvolňovala
břicho, její vzrušení však nějak přestalo stoupat.
Pán to samozřejmě uviděl a ve snaze jí pomoct, ji vyzval „Narovnej se a zkus se i vstoje vlnit rozkrokem!“ a začal
jí znova třít prsní bradavky.
Nahá Lída se před ním začala vstoje namáhavě vlnit v rozkroku, ale pomohlo jí to a tak sebou za chvilku zřetelně
škubla a pousmála se na Pána.
Pán si zase sednul do křesla a z přítmí efektně osvětlenou Lídu pozoroval, jak se před ním opět začíná škubat
vzrůstající rozkoší. Lída se dál vlnila rozkrokem a zkoušela si tím rychleji stupňovat své vzrušení, nepravidelně
pohybovala rozkrokem dopředu a dozadu a vědomě zesilovala přirozené mimovolní stahy svého těla, ale moc jí to
nepomáhalo, takže se začala před Pánem postupně stále víc smyslně vlnit v bocích a zakrátko otevřela ústa.
„Zesiluj své reakce ještě víc!“ ozval se z přítmí Pánův striktní povel.
Nahá Lída se v září reflektoru dráždivě vypnula, zesílila onanii a zrychlila dýchání otevřenými ústy, za chvilku
rozdrážděně vydechla „Já už jsem tak vzrušená…“, začala si dráždit bradavky a vzrušeně se zaklánět dozadu.
„Pracuj skutečně naplno celým tělem!“ vybídl ji neúprosně Pán.
Lída zapojila do svých reakcí celé tělo a začala ještě hlasitěji rozdrážděně dýchat, škubala břichem, postupně i
konečky prstů na rukou a během rychlého kmitání prsty přes poštěváček hlasitě sténala a občas rozkoší vykřikla.
„Jistě si pamatuješ, co znamená povel Stop!“ řekl Pán za chvíli Lídě.
„Že musím bleskově utnout onanii a vzepnout se…“ vydechla rychle onanující Lída.
„A vstoje napnout ruce nad hlavu…“ doplnil ji Pán, nechal ji ještě chvilku ze všech sil onanovat a zdůrazňovat
mu celým tělem projevy svého rozdráždění, a pak najednou rázně vykřikl „Stop!“
Lída bleskově vzpažila ruce nad hlavu až po konečky prstů a poslušně se vypnula.
„Tleskni několikrát rukama a pak předpaž!“ vyzval ji Pán.
Lída tleskla nad hlavou rukama a pak oddaně předpažila.
„Zase s nimi párkrát tleskni a potom si klekni!“ přikázal jí Pán.
Nahá Lída opět několikrát tleskla rukama, načež si před Pánem s předpaženýma rukama odevzdaně klekla.
„Znova si zatleskej a pak se předkloň až k zemi!“ poručil jí Pán, „pozor, ať neztratíš rovnováhu a nespadneš…“
Lída opět zatleskala rukama a předklonila se hlavou až těsně k Pánovým nohám.
„Jsi ještě hodně vzrušená?“ optal se jí Pán, když čelem na koberci u jeho nohou a koleny na stupínku namáhavě
udržovala stabilitu.
„Jsem… hodně…“ hlesla Lída.
„Tak mi polib botu!“ řekl přísně Pán a Lída mu jako bezmocná nahá otrokyně dala dlouhý polibek na polobotku.
„Dřepni si!“ vyzval ji potom Pán a nahá Lída si před ním s námahou dřepla.
„Ruce v bok a pět pomalých dřepů, ať ti to rozdráždění pořádně opadne!“ nařídil jí Pán stroze.
Lída se před Pánem pětkrát pomalu napřímila a zase podřepla, a pak před ním zůstala rozpačitě sedět na bobku.
„Vzpaž ruce a pak se pozvolna napřimuj!“ vyzval ji stroze Pán.
Lída vzpažila ruce a tím vypnula bradavky, které jí Pán okamžitě podráždil prsty, a pak se začala namáhavě
napřimovat, svaly stehen ji však přitom docela bolely od předchozích dřepů.
„Už tě to vzrušení trochu přešlo?“ zeptal se jí potom Pán, když před ním opět stála se vztyčenými bradavkami.
„Trochu ano…“ přikývala Lída.
„Tak ruku dolů, druhou podél těla a zase se připrav!“ vybídl ji Pán.
Nahá Lída si poslušně přitiskla prsty na poštěváček, oddaně se vypnula vstříc Pánovi a upřela mu pohled do očí.
Pán jí zavelel „Pozor!“ - „Příprav se!“, Lída se vzepnula a na další povel „Teď!“ si začala opět třít prsty klitoris.
Pán ji upřeně sledoval a se zájmem pozoroval, jak jí zduřují prsy a nalévají se jí krví, zatímco nahá Lída si před
ním na stupínku ve světle reflektoru usilovně kmitala prsty přes poštěváček. Když se Lída znovu prudce rozdráždila,
ji Pán vyzval, aby cvičila volnou rukou a postupně ji vždy předpažila, upažila, vzpažila a stále to opakovala. Její
vzrušení ale přestalo stoupat, poněvadž na to musela myslet, takže ji Pán za chvilku vybídl, aby s tím zase přestala.
Po chvíli jí Pán přikázal, aby si volnou rukou zespoda rozevřela stydké pysky, a vzápětí jí poručil „Otevři pusu
dokořán, zhluboka dýchej, dívej se na mě a udržuj nehybnost těla i očí!“ a pak s požitkem pozoroval, jak před ním
nahá, vypnutá na stupínku s rozevřenými rodidly a úplně otevřenou pusou, a absolutně nehybná usilovně onanuje a
zhluboka dýchá. Její rozdráždění začalo kupodivu zase stoupat a Pán jí vzrůstající rozkoš viděl i v zorničkách očí…
Zanedlouho jí Pán povelem uvolnil naprostou nehybnost a vyzval ji, aby uvolnila stydké pysky a zase připažila.
Nahá Lída se před ním začala na stupínku smyslně prohýbat v bocích a pak dokonce vyzývavě kroužit břichem;
na Pána to k jeho překvapení zaúčinkovalo a ztvrdnul mu penis. Lída přitom hlasitě sténala, občas vykřikla rozkoší a
s očima upřenýma do přítmí na Pána vydechla „jsem jenom vaše… a vzrušená… je mi tak krásně…“ a pak výpon
do Pozoru
„Vzepni se…celá!“ vykřikl na ni vzápětí Pán, když uviděl, že se Lída začíná blížit do předorgastické extase.
Lída před Pánem na stupínku vzepnula tělo s dráždivě vztyčenými zduřelými bradavkami prsů a dál se poddávala
svému stále stoupajícímu pohlavnímu vzrušení. Pán vstal, přistoupil k ní a zkontroloval napnutí svalů v jejím těle
prohmatáním stěny břicha, pak si sedl do křesla a z přítmí ji vzrušeně pozoroval. Penis se mu v kalhotech vzrušením
stále napínal. Silně osvětlená Lída před ním na stupínku dále vzpínala své nahé tělo a rychle si kmitala prsty přes
poštěváček, za chvilku se opět začala smyslně prohýbat v bocích a občas kroutila břichem.
Pán ji ale zanedlouho vyzval, aby se uklidnila, a uznale řekl „Ty jsi lepší než profesionálka…“
„To je asi tím osvětlením…“ hlesla Lída vzrušeně, „ale hlavně jak cítím, že se na mně díváte… a jsem v centru
vaší pozornosti…“
„Kam se na tebe hrabou striptérky v Moulin Rouge v Paříži… ty je hravě strčíš do kapsy…“ pochválil ji Pán.
„Ale já bych na veřejnosti svoje tělo nikdy neukázala…“ vydechla Lída, „to já dokážu jen před vámi…“ a dál si
rychle třela prsty poštěváček. Zduřelé bradavky prsů jí zase nádherně trčely vpřed.
„Ty jsi úplně nahá celá tak krásná… takhle osvětlená… i s těmi vztyčenými bradavkami…“ pravil Pán obdivně,
„a dole už jsi taky asi dost mokrá…“
„To teda jo…“ vydechla usilovně onanující Lída, „líbím se vám tak?“
„Strašně…“ hlesl Pán a hrábl si do kapsy.
„Nechtěl byste… teď se mnou něco… dělat?“ optala se ho Lída uprostřed vášnivé onanie.
„Vstoje toho moc nejde… vstoje tě budu tak nanejvýš bičovat… nebo mučit na prsíčkách…“
„Já se vám k tomu vždycky ráda vypnu…“ prohlásila nahá Lída, zrychlila onanii a začala hlasitě sténat rozkoší.
„A co bys tak teď chtěla?“ zeptal se jí Pán s nelíčeným zájmem.
„Abyste si mně teď celou vzal a dokázal mi, že jste můj Pán a já vaše otrokyně…“ zasténala Lída.
„Tak pozor!“ vykřikl Pán, a zatímco Lída poslušně znehybněla a dál rychle onanovala, vstal, přistoupil k ní a
začal jí vší silou mačkat mezi prsty prsní bradavky.
„Je vidět, že o mě máte zájem…“ vydechla rozdrážděně nahá Lída, „jsou vaše, potrapte mi je trochu…“ a vypnula
mu prsy. Pán jí obě bradavky vší silou stiskl do prstů, až zbělely.
„Ááááu…“ vykřikla krajně rozdrážděn á Lída, „ještě… jsem přece celá vaše… tak si mne promučte…“
Pán jí stiskl bradavky ještě jednou, pak poodstoupil, vykřikl „Dýchej břichem!“ a nechal nehybně vypnutou Lídu
poslušně onanovat, současně zhluboka dýchat široce otevřenou pusou a vstoje napínat a uvolňovat břicho.
Za chvíli ji Pán povelem uvolnil a Lída rázem vystupňovala své reakce, úplně otevřela ústa a začala zhluboka
dýchat, celá se chvěla prudkou rozkoší a široce rozevřenýma očima se dívala do míst, kde v přítmí seděl její Pán.
„Prodlužuj si požitek a svíjej se!“ vykřikl Pán a Lída se před ním začala na stupínku v záři reflektoru úplně nahá
vášnivě svíjet.
„Dívejte se na mně… jsem vaše…už to na mně leze… ach… jsem vaše… vidíte mně dobře?“ sténala Lída
v krajní rozkoši.
„Zataj dech!“ vykřikl na ni Pán.
Lída přestala dýchat, což její sexuální rozkoš na chvíli přibrzdilo, ale zakrátko dala prudkým škubnutím celého
těla Pánovi najevo, že právě zřetelně ucítila blížící se extasi.
„Během extase budeš mít volnou ruku napnutou před sebe… v předpažení!“ nařídil jí přísně Pán.
„Ano… rozumím…“ škubla sebou nahá Lída v posledním tažení.
Pán vstal, postavil se přímo před ni, a dodal „Pak zase napneš obě ruce šikmo vzhůru!“
Lída přikývala, zakrátko se rychle nadechla, hlasitě vykřikla „Už!“, vypnula vstříc Pánovi podbřišek, upřela mu
pohled zblízka přímo do očí, napnula volnou ruku před sebe a začala se bezmocně třást obrovským rozdrážděním.
„Oddaluj to!“ vykřikl na ni znova Pán.
Nahá Lída začala rychle svírat prsty na napnuté ruce a snažila se napnout svaly na rukou a na lýtkách, ovšem než
se to stačilo jakkoli projevit, Pán najednou rázně vykřikl „Stop!“
Lída bleskově utnula onanii, hodila obě ruce šikmo vzhůru nad hlavu a celá se dráždivě vzepnula na špičky.
Pán jí okamžitě rázně zavelel „Pozor!“ a nahá Lída se celá bleskově napnula. V rozkroku jí to doslova mlátilo,
celým nahým tělem jí projížděly zřetelné mimovolní stahy. Lída zhluboka dýchala úplně otevřenými ústy, bradavky
prsů jí vzrušeně stály.
Pán jí pak několikrát střídavě zavelel „Pohov!“ a zase„Pozor!“, a nahá Lída se před ním poslušně napínala a
uvolňovala, potom podle jeho povelů cvičila prostná rukama, předpažovala, upažovala, připažovala a chvíli jimi
v různých posicích hmitala, kreslila ve vzduchu velké kruhy, nakonec před ním udělala na stupínku několik dřepů a
potom se vypnula nahá do Pozoru.
„Jsi ještě hodně rozdrážděná?“ optal se jí Pán a penis mu začal pomalu ochabovat.
„No… trochu už to povolilo…“ vydechla Lída.
„Otevři pusu a dýchej břichem!“ přikázal Pán nahé Lídě, vypnuté před ním na stupínku.
Lída mu upřela pohled do očí a začala napínat a uvolňovat břicho.
„Co kdybys tak ještě vzpažila?“ pobídl ji Pán už zase zcela chladně.
Nahá Lída napnula ruce nad hlavu a vypnula stále vztyčené prsní bradavky. Pán přistoupil, sklonil se a roztáhl jí
stydké pysky; byla mezi nimi stále ještě hodně červená a evidentně plná milostné rosy. Pak jí rodidla zase zavřel,
sedl si do křesla a vyzval ji „Počítej pomalu hlasitě do třiceti!“
Když Lída pomalu napočítala do třiceti, Pán na ni vyhrkl „Kolik je dvacet šest a patnáct?“
„Čtyřicet jedna…“ vydechla vzápětí Lída.
„A sto padesát tři bez devadesáti šesti?“
„Padesát sedm…“ řekla za chvíli Lída a její pohlavní vzrušení usilovným přemýšlením dále klesalo.
„Kolik stojí dvanáct rohlíků, když jeden je za dvě koruny čtyřicet a za každý nad deset je sleva padesát procent?“
„Už mně zase hezky týráte…“ pravila nahá Lída a začala v duchu počítat.
„Dvacet šest čtyřicet…“ vyhrkla za chvíli nejistě.
„Co je to telepatie?“ vyrazil po krátkém přemýšlení Pán.
„Přenos myšlenek na dálku…“ pravila už zase jistěji Lída.
„A jak se jmenuje frontman skupiny Quenn?“ zeptal se nato Pán.
„Freddie Mercury…“ vyhrkla Lída.
„Kde máš rektum?“ zeptal se Pán s úsměvem.
„Přece… v zadečku…“ vydechla Lída, „často si mě tam prohlížíte…“
„Jsi ještě vzrušená?“
„No, teď už opravdu ne…“ řekla Lída věcně.
„Ukaž!“ rozkázal jí Pán a nahá Lída si před ním na stupínku úplně rozevřela rodidla.
„No, vybledla jsi už dost…“ prohlásil Pán, který ji pozoroval stále na dálku z křesla, „a bradavky ti taky docela
hezky opadávají… zavři se!“
Lída pustila stydké pysky a Pán ji vyzval „Připaž a stůj chvíli v Pozoru!“
Nahá Lída se před Pánem na stupínku celá poslušně napnula a zůstala silně osvětlená nehybně stát. Představila si
v duchu, že stojí takhle úplně nahá před operačním stolem gynekologie v jakési nemocnici, kde se Pánův známý
chirurg chystá vyříznout jí na Pánovo speciální přání za plného vědomí na památku vaječník. Kolem panoval běžný
provoz, a personál připravoval vše potřebné k operaci. Potom jí lékař nařídil, aby si lehla na operační stůl, zeptal se
Pána, který vaječník jí má vyoperovat, navlékl si chirurgické rukavice, potřel jí podbřišek jakousi vodičkou…
Právě v okamžiku, kdy si v jejích představách onen chirurg vzal do ruky skalpel a blížil se jí s ním k podbřišku,
Pán přistoupil, sklonil se, rozevřel jí opět stydké pysky a začal jí promazávat lubrikačním krémem podbřišek.
„No… už si tam zase jenom hezky růžová…“ prohlásil spokojeně.
Pán jí zase stydké pysky zavřel, usedl do křesla a Lídy projel nahým tělem vzrušený mimovolní stah.
„Dej si pravou ruku na břicho!“ vyzval ji potom Pán vsedě v křesle.
Lída upřela pohled na Pána, přiložila si ruku na vypnuté břicho a tělem jí opět projel zřetelný stah.
„Začni se smyslně osahávat oběma rukama nad prsy, přejížděj si kolem nich do podpaždí, na břicho a na boky, ale
dávej pozor, ať se jich nedotkneš!“ přikázal jí Pán.
Lída si poslušně přejížděla rukama po těle kolem prsů a za chvilku se jí bradavky vzrušeně vztyčily.
„Teď si můžeš občas sáhnout i níž, ale zase se úplně vyhýbej přirození!“ vybídl ji potom rafinovaně Pán.
Lída si začala sjíždět rukama přes podbřišek, ochlupení, rozkrok až na stehna a pak se zase vždy s očima oddaně
upřenýma na Pána pomalu vracela rukama zpátky.
„Dotkni se při tom přejíždění po těle jen tak lehce, jakoby mimochodem bradavek!“ povolil jí Pán první erotický
dotek. Lída se zlehka dotkla zduřelých bradavek a okamžitě sykla vzrušením.
„Sjeď si rukama dolů a jemně si pohlaď poštěváček!“ vybídl ji potom Pán.
Nahá Lída si pomalu sjela rukou do rozkroku, s očima upřenýma na Pána si lehce přejela přes naběhlý klitoris a
vzrušené sebou zaškubala.
„Tak zase ruce na prsa a rozdráždi si bradavky!“ poručil jí poté přísně Pán.
Lída pomalu sjela rukama zase nahoru a začala si poslušně třít již úplně vztyčené prsní bradavky.
Zanedlouho se jí prsy výrazně zvětšily.
„Vzrušuje tě to?“ optal se jí naprosto věcně Pán.
„Strašně… vždyť to na mně sám vidíte…“ vydechla oddaně nahá Lída.
„Tak se teď podráždi i dole…“ vyzval ji Pán, „ale pak zase ruku rychle odtáhni a vypni se dráždivě do Pozoru
s rukama nad hlavou!“
Lída si rychle promnula poštěváček, pak si sjela rukou po nahém těle vzhůru a vypnula se na stupínku ve světle
reflektoru s rukama nad hlavou.
„Na co myslíš?“ zeptal se jí Pán.
„Na to, že mi dáváte docela zabrat, aniž bych na sebe sáhla…“ pravila vypnutá Lída, „ale je mi s vámi moc dobře
a za nic na světě bych vás nevyměnila…“
„Když jsi tak milá, dovolím ti, aby sis už konečně sáhla na poštěváček…“ řekl sebevědomě Pán, „druhou ruku dej
zase podél těla…“
Eroticky už značně rozdrážděná Lída si přitiskla ruku na klitoris a poslušně se vypnula.
Pán jí rázně zavelel „Pozor!“, nechal ji chvilku napjatě čekat a pak náhle vykřikl „Teď!“
Lída sebou zřetelně trhla, rozevřela oči a rozkročená na stupínku si začala rychle třít poštěváček, zakrátko začala
před Pánem přirozeně reagovat celým nahým tělem, zřetelným cuknutím vědomě zdůrazňovala mimovolní stahy a
s očima nehybně upřenýma před sebe se snažila dávat mu jasně najevo stoupající pohlavní rozdráždění. Za chvíli
otevřela ústa, a jak její rozkoš stoupala, stále hlasitěji dýchala a snažila se, aby dobře viděl sebemenší záchvěv jejího
nahého těla. Postupně se začala vzrůstajícím vzrušením viditelně chvět, stoupající rozkoš jí byla vidět i ve výrazu
tváře, na zrychlování dechu, pozvolném zduřování prsních bradavek a občasném škubnutí rozkročených nohou.
„Rozdražďuj si ty bradavky i rukou!“ vykřikl na Lídu Pán z přítmí.
Lída si začala volnou rukou dráždit prsní bradavky, a když se jí zase nádherně vztyčily, spustila ruku opět dolů
podél těla a začala se vzrušením rozdrážděně zaklánět hlavou dozadu. Přitom vypnula podbřišek a Pán si všiml, že jí
vzrušením už silně zduřely i stydké pysky. Pán se pak postavil asi dva kroky před nahou Lídu tak, aby nezastínil
reflektor, který ji nádherně osvětloval, přísně si ji změřil od hlavy k patě a onanující Lída se vzrušeně zachvěla.
„Podívej se na obraz nad gaučem!“ poručil jí Pán a Lída otočila oči na obraz, který však byl v přítmí špatně vidět.
„Teď se podívej na počitač!“ vybídl ji za chvilku Pán.
Lída obrátila oči na monitor Pánova počitače a dále onanovala.
„Teď se dívej na svoji fotku nad křesly!“ poručil jí potom Pán.
Lída pohlédla na fotografii, kde byla úplně roztažená s rozevřeným přirozením, což její rozkoš poněkud srazilo.
„Líbíš se na ní i sobě?“ zeptal se jí Pán.
„Trochu… na mne je to přece jen odvážné… porno jako vyšité…“ vydechla Lída, „ale věřím, že vám se to líbí…“
„No… ve skutečnosti máš kundičku ještě mnohem hezčí…“ řekl Pán.
„Tak se mi na ni musíte často dívat… a třeba s ní i něco dělat…“ pravila Lída s očima upřenýma stále na svoji
odvážnou fotografii, která naštěstí nabyla v přítmí zřetelně vidět.
„Podívej se zase na mně a dýchej břichem!“
Lída uprostřed onanie otevřela pusu, začala zhluboka dýchat a vstoje před Pánem napínat a uvolňovat břicho.
„Otevři tu pusu pořádně!“ vykřikl Pán, a když usilovně onanující Lída otevřela ústa dokořán, přistoupil k ní a
podíval se jí do pusy opět až na její chvějící se čípek, zatímco Lída stále oddaně dýchala břichem.
„A teď pusu rychle otvírej a zavírej!“ rozkázal jí přísně Pán a opět poodstoupil.
Nahá Lída uprostřed intensivní onanie s očima upřenýma na Pána rychle otevírala a zavírala pusu a přitom se
stále snažila poslušně napínat a uvolňovat břicho.
„Přestaň dýchat břichem a dráždivě se zakláněj!“ vyzval ji za chvilku Pán a sáhl na stolek pro fotoaparát.
Lída zrychlila onanii a začala se na stupínku dráždivě prohýbat dozadu, čímž opět vypnula vstříc Pánovi
podbřišek. Když byla úplně zakloněná, upřela pohled vzhůru do stropu a začala vzrušeně dýchat.
Pán vykřikl „Otevři dokořán smyslně pusu!“, krátce ji prohmátl volnou rukou mezi stydkými pysky, pak na ni
namířil fotoaparát a několikrát ji zblízka vyfotografoval. Pak odložil fotoaparát a přikázal Lídě, aby se napřímila,
přivřela pusu a během onanie na stupínku střídavě předpažovala, vzpažovala a upažovat volnou ruku.
Lída před ním začala na stupínku cvičit rukou, ale musela na to zase myslet a její vzrušení přestalo stoupat.
Pán jí za chvilku poručil, aby zase spustila ruku volně dolů a Lídina rozkoš opět pozvolna vzrůstala.
Za chvíli Pán řekl „Měli bychom si vyzkoušet, jestli můžeš vstoje přirážet rozkrokem… zkus to!“
Onanující Lída zkusila vstoje přirážet rozkrokem, ale moc jí to nešlo a hýbala přitom i břichem a boky.
„Dobře, tak přirážej dolní půlku těla… a hezky svižně!“ pobídl ji Pán, a Lída pak před ním přirážela břichem a
stehny, protože vstoje nohama příliš nemohla, s vervou, kterou by jí mohly mnohé normálně souložící ženy závidět,
a přitom si rychle třela poštěváček. Zpočátku jí bylo vzrušení spolu s otrockou touhou znát i v rozšířených
zorničkách očí, ovšem postupně začala její rozkoš stoupat pomaleji a za chvíli se její vzrůst zastavil úplně.
„Mně ten poštěváček už zase nějak stávkuje…“ vydechla Lída bezmocně, rychle přirážela a přitom si přes něj ze
všech sil kmitala prsty.
„Tak se zkus zase občas jenom smyslně vlnit…“ vybídl ji Pán.
Lída se začala během usilovné onanie smyslně prohýbat v bocích a ve snaze překonat hluchou fázi se s očima
upřenýma před sebe občas se mírně zavlnila. Najednou pohlédla do přítmí na Pána a spokojeně se na něj usmála.
„Tak zkus zase přirážet, ale celým tělem…“ vybídl ji Pán, „když nemůžeš nohama, o to víc musíš hlavou a prsy!“
A Lída začala náruživě přirážet, jakoby s někým vstoje souložila a doslova se nabodávala na jeho penis, kromě
vášnivého přirážení rozkrokem, břichem a boky si dávala záležet především na divokém škubání horní půlkou těla,
rameny, prsy a hlavou, až jí začalo být Pánovi líto, když si uvědomil, jak to musí být pro ni namáhavé. Přitom stále
rychle onanovala, až Pán za chvíli zaslechl hlasité mlaskání v jejím rozkroku.
„Ty jsi opravdu výborná otrokyně…“ pochválil ji Pán, a řekl „tak tohle ti jde nad očekávání…“
„Já chci, abyste viděl, že máte … nejlepší otrokyni na světě…“ vyhrkla rychle přirážející Lída.
„Vzpaž obě ruce nad hlavu a přirážej naprázdno!“ přikázal jí Pán.
Nahá Lída vzpažila, vypnula vstříc Pánovi rozdrážděný podbřišek a začala vstoje přirážet i stehny a mírně cukat
lýtky, kotníky, občas na stupínku i trochu nadskočila.
Za chvilku Pán rychle přirážející Lídu vyzval „Prosím tě, přestaň už a zklidni se, ať se neunavíš… vždyť to musí
být strašně namáhavé… a zase si přes něj hezky kmitej…“
„Mně se to ale docela líbilo… akorát nevím, jestli bych přitom vystříkla dřív, než bych padla vysílením…“
vyhrkla Lída, přestala přirážet a viditelně udýchaná obnovila onanii.
„Od toho tady nejsi, abys potila krev,“ řekl klidně Pán, „kvůli tomu tě nemám… já chci, aby ti bylo se mnou
pořád dobře…“
„Vy jste ten nejhodnější Pán na světě…“ onanovala před ním na stupínku Lída dál a její pohlavní rozdráždění
viditelně stoupalo. Když sebou začínala rozdrážděně cukat rozkoší, Pán se rozhodl její vzrušení srazit poněkud dolů
a přísně jí rozkázal „Otevírej a zavírej rychle pusu!“
Nahá Lída se vypnula, upřela oči na Pána a jako projev úplné odevzdanosti do jeho vůle začala na stupínku
během intensivní onanie bleskově otevírat a zavírat ústa, ovšem její rozkoš začala vzápětí pozvolna klesat.
Pán Lídu chvíli tiše pozoroval, a když uznal, že její vzrušení dostatečně opadlo, vyzval ji, aby se zavíráním a
otvíráním úst přestala. Lída však nechala pusu nadále smyslně pootevřenou, dál si před Pánem rychle třela prsty
poštěváček a její rozkoš zase začala pomalu vzrůstat.
„Zesiluj svoje reakce do maxima… ať se pořádně vzrušíš…“ vybídl ji Pán.
Lída se poslušně vypnula, otevřela stoupající rozkoší ústa, zrychlila dýchání, zaklonila se dozadu a přidražďovala
si volnou rukou prsní bradavky, které jí začínaly ochabovat. Když se jí bradavky opět vztyčily a mohutně zduřelé jí
trčely dopředu, vydechla „Líbím se vám s takhle vztyčenýma bradavkama?“
„Ty jsi krásná pořád, ale ty vztyčené bradavky ti sluší víc…“ vydechl obdivně Pán.
„Nechcete si mě zase vyfotografovat?“ zeptala se Lída, zatímco si dráždivě zakloněná se vztyčenými bradavkami
prsů rychle třela prsty klitoris.
„Tohle by chtělo spíš videokameru…“ pravil Pán vzrušeně.
„Já bych to tak chtěla… jsem už tak vzrušená…“ pohlédla Lída úkosem na Pána a vědomě před ním dál poslušně
stupňovala své reakce, zanedlouho rozdrážděně rozevřela ústa a začala hlasitě křičet rozkoší…
„Přidej, přidej ještě!“ pobízel ji Pán.
Nahá Lída se před ním na stupínku doslova svíjela a její rozdráždění rychle stoupalo. Pán přece jen sáhl pro
fotoaparát a několikrát usilovně onanující zakloněnou Lídu i se smyslně otevřenou pusou vyfotografoval, pak se
slovy „to video a kameru budu muset brzo koupit…“ foťák odložil a vykřikl na Lídu „Dost… a vzepni se!“
Lída se napřímila a vzepnula před ním své prudce rozdrážděné nahé tělo.
Pán pozorně sledoval její rychle stoupající rozkoš, stále prudší reakce a reflexivně se zrychlující pohyby jejích
prstů kmitajících přes poštěváček, jinak na ni vůbec nemluvil a umožňoval jí, aby se vnitřně soustředila na svůj
požitek a rozpoznání přesného okamžiku začátku neúprosně se blížící extase.
„Nezapomeň na správné chování při orgasmu…“ připomněl jí Pán.
„Co máte na mysli?“ vyhrkla onanující Lída a začala se opět rozdrážděně zaklánět.
„No, tentokrát by ses měla kromě rozpoznání blížící se extase a jejího začátku snažit vědomě oddalovat příchod
orgasmu, během extase divoce cloumat rozkrokem a snažit se mi dát najevo onu výdrž… ten zlomeček vteřiny, kdy
budeš strnule napnutá mezi překonáním spouštěcího bodu a prvním stahem…“ dával jí Pán poslední disposice.
„Ano…“ škubla sebou Lída v krajní rozkoši.
„Budeš si to pamatovat?“ houkl na ni Pán přísně.
„Budu se snažit si to zapamatovat…“ vyhrkla Lída a začala s otevřenými ústy před Pánem vzdychat, občas krajní
rozkoší hlasitě sténala.
„Dívejte se na mně… jestli to dělám dobře… jako správná otrokyně…“ vyrážela mohutně vydrážděná Lída, „a
pak mně… když tak potrestejte…“
„Trestat tě dneska budu tak jako tak…“ řekl Pán věcně, „snaž se!“
„Ach…“ hlesla Lída, které to prudce zesílilo rozkoš a bylo vidět, že se už nezadržitelně blíží do extase.
„Vystupňuj reakce do maxima a napni volnou ruku nad hlavu!“ vykřikl na ni Pán z přítmí.
Lída se začala před ním na stupínku opět doslova svíjet krajním vzrušením, svíjela se v bocích a bezděčně cukala
vzpaženou rukou. Vzápětí hlasitě vykřikla „Vemte si mě! - Zmučte mě!“
Pán ji z dálky opět párkrát vyfotil, ale Lída během usilovné onanie dále křičela „Celé tělo mám jenom pro vás…“,
„Můžete si se mnou dělat, co chcete…“
„Přešlapuj na místě!“ přikázal jí Pán rázně ve snaze oddálit jí orgasmus a prodloužit jí aspoň trochu krajní rozkoš.
Onanující Lída začala před Pánem na stupínku zmateně přešlapovat a její vzrušení to nepatrně srazilo. Poněvadž
si ale dál dráždila klitoris, její rozkoš začala za několik okamžiků zase stoupat, nahá Lída přerušila přešlapování,
upřela oči bezmocně na Pána, zanedlouho otevřela dokořán pusu a vypnula mu vstříc své krajně rozdrážděné tělo.
„Já už asi brzo budu… dívejte se na mne…bude to jen pro vás…“ vyrazila vzápětí během intensivní onanie.
Pán pocítil, že se mu postavil penis, protože tak krásnou nahou otrokyni si dosud nedokázal snad ani představit.
„Dovolíte mi… orgasmus?“ vzpomněla si Lída najednou na své otrocké povinnosti.
„Vyjímečně ano… ale opět, celým tělem!“ ozval se Pánův přísný hlas z přítmí.
„Já už to před vámi ani jinak neumím…“ vydechla Lída.
„Ještě pořád máš co vylepšovat…“ prohlásil Pán stroze.
Náhle sebou Lída prudce škubla, trhla rozkrokem vstříc Pánovi a začala se před ním na stupínku s pohledem
upřeným otrocky do jeho očí celým tělem mimovolně svíjet v předtuše předorgastické extase. Bradavky prsů jí
trčely vzrušeně dopředu jako dva roztomilé kolíčky.
„Předpaž ruku!“ vykřikl na ni Pán.
Nahá Lída v posledním tažení napnula volnou ruku před sebe, ale vzápětí vykřikla „Už!“, znova sebou celá rázně
cukla, s očima otočenýma na Pána zrychlila onanii na nejvyšší míru, nadechla se, začala mu vypínat rozkrok a
v nejvyšší rozkoši s ním před Pánem s poslušně předpaženou rukou divoce cloumala. Náhle rozpoznala „spouštěcí
bod“, vzepjala se, hlasitě vykřikla, hodila ruku k tělu, rozkoší úplně napnutým tělem na zlomek vteřiny znehybněla a
vzápětí sebou prudce škubla v prvním obrovském stahu začínajícího orgasmu, až se jí viditelně zatřásly bradavky…
Lída si dala opravdu záležet, aby jí Pán dobře viděl první orgastický stah na celém těle; vzepnutá před ním na
stupínku mohutně škubla vypnutým rozkrokem, břichem a podbřiškem, vstoje viditelně trhla stehny, hlavou, pažemi
i prsty na rukou, obrovský orgasmus jí byl ale dobře znát i ve výrazu tváře.
Nahá Lída zrychlila onanii, hlasitě vyrazila dech, opět tlumeně vykřikla a pak se v záři reflektoru před Pánem na
stupínku divoce zmítala celým nahým tělem s nádherně vztyčenými bradavkami v dalších orgastických stazích…
Po odeznění prvních prudkých orgastických stahů ukončila Lída onanii, vzpažila obě ruce nad hlavu, stále se celá
mohutně škubala v dalších nádherných orgastických stazích, upřeně hleděla do přítmí na Pána a dávala mu oddaně
najevo, jak jejím vypnutým nahým tělem bezmocně projíždějí další silné orgastické stahy.
Pán ji stále soustředěně pozoroval a potom prohlásil „Ten tvůj orgasmus vstoje taky není k zahození…“
„Jsem vaše…“ škubala sebou před ním poslušně napnutá Lída na stupínku.
Za chvilku začal její orgasmus viditelně odeznívat a Lída začala uvolňovat maximální vypnutí rozkroku dopředu
k Pánovi, stále se však před ním odevzdaně vypínala, hleděla do tmy a přestavovala si jeho přísný pohled.
V nahém těle jí to ale stále cukalo a Pán si i z dálky všiml malých kapiček, stékajících jí po roztažených stehnech.
„Ty jsi, koukám, zase hezky vytekla…“ řekl Pán s úsměvem…
„Já se za to před vámi pořád ještě docela stydím…“ zaškubla sebou Lída, „i když bych už asi neměla…“
„Řekl bych dokonce, že se za to nesmíš stydět…“ řekl Pán přísně, „musíš mi dávat své rozdráždění jasně najevo
skutečně celým tělem, to znamená i tím…“
„Já jsem taková snad už od puberty… vždycky jsem přitom hodně tekla…“ vydechla Lída a zase sebou škubla.
„Mně se to na tobě nejen strašně líbí, ale jak víš, tak mi ta tvoje kundní vodička i nesmírně chutná…“ řekl Pán.
„Nikdy jsem o někom takovém neslyšela…“ vyhrkla udiveně Lída.
„Já ti to budu lízat pořád… jako své krásné voňavé otrokyni…“ prohlásil Pán resolutně.
Lída pomalu docukávala a bylo vidět, že její orgasmus už skoro odezněl.
Pán si zapálil cigaretu a jeho penis už zase úplně ochabl.
„Mně se to vždycky tak líbí, když můžu před vámi naplno vystříknout…“ vydechla docukávající Lída.
„Toho si se mnou užiješ opravdu dost…“ pravil Pán, „jen aby se ti to pořád tak líbilo…“, vstal a zeptal se Lídy
„Nechceš se napít?“
Lída sebou vstoje opět cukla „No, to byste byl hodný… docela mi vyschlo v krku…“
Pán jí podal na stupínek skleničku s minerálkou a s úsměvem řekl „a potáhnout z cigarety bys taky chtěla?“
Lída přikývla, Pán jí podal cigaretu a rozmarně na ni pohlédl „A pár oček by taky bylo mladé nahé slečně libo?“
Nahá Lída si několikrát lačně potáhla z cigarety, řekla „docela jo…“ a Pán jí podal talířek se zbytkem oček.
Zatímco rozkročená Lída na stupínku do sebe ládovala očka, Pán se sklonil dolů a rozevřel jí stydké pysky.
Lída sebou vzrušeně trhla a Pán viděl, že je mezi nimi ještě úplně rudá, a mimochodem jí po rozevření pysků
ukáplo několik kapek milostné rosy.
„Tos mi nemohla říct, že jsi tam pořád tak mokrá?“ vyrazil Pán zklamaně, „já bych ti ji tak rád vylízal a tak bych
si na tom pochutnal…“
„To jste mohl očekávat, vždyť jsme o tom před chvílí mluvili…“ prohlásila s úsměvem nahá Lída, „ale já si vám
klidně o vylízání kundičky příště řeknu…“
„Stačí, když mě upozorníš, že tam máš mokro…“ prohlásil Pán, zavřel jí přirození, napřímil se a potáhl si.
Když mu Lída za chvilku vrátila prázdný talířek, Pán rozhodně řekl „Jsi ještě moc vzrušená, musíš si pořádně
zacvičit… vypni se a hmitej rozpaženýma rukama…“
Nahá Lída se vypnula a poslušně hmitala rukama, Pán ji přísně pozoroval a se zájmem pozoroval, jak se jí přitom
třesou vypnutá prsa. Potom jí nařídil, aby střídavě hmitala jednou rukou dolů a druhou nahoru, a když se udýchala,
poručil jí, aby na stupínku cvičila i nohama, unožovala nohou do strany, pak zase druhou a nakonec střídavě nohy
vykopávala vysoko vzhůru jako při kankánu. Pán se zaujetím sledoval, jak před ním Lída poslušně cvičí a jak se jí
při každém vykopnutí nohy nahoru rozevírají rodidla.
„Stůj a zkus se zase vstoje smyslně vlnit…“ vybídl ji Pán za chvilku.
Nahá Lída se před ním začala na stupínku smyslně vlnit, ale kupodivu ji to spíš vzrušovalo. I jejímu Pánovi hned
došlo, že to není právě nejlepší způsob, jak srážet její rozdráždění, takže jí nařídil, aby před ním udělala několik
velkých kruhů rukama a pak vzpažila. Pod jeho vedením pak Lída udělala pět rychlých dřepů, další čtyři pomalu a
při posledním dřepu jí Pán pomalu počítal do deseti.
Když se Lída s bolestí ve stehnech a lýtkách napřímila a opět se před ním vypnula, Pán k ní přistoupil, rázně jí
rozdráždil bradavky, pak jí nařídil, aby se pořádně rozkročila, sehnul se a pečlivě jí promazal poštěváček a okolí.
Jakmile se zase napřímil, přísně jí zavelel „Pozor!“, odstoupil a nechal ji vypnutou s rukama vzpaženýma nad
hlavou nehybně stát ve světle silného reflektoru na stupínku v absolutním klidu.
Nahá Lída si připadala jako ve výkladní skříni. Představila si v duchu, že tam nahá skutečně stojí takto vypnutá a
cizí lidé si ji podrobně prohlížejí. Vždycky se za svoje nahé tělo velice styděla a tak studem skutečně zčervenala.
„Na co zase myslíš?“ vyrazil přísně Pán, když uviděl ruměnec v její tváři.
„Na to, že stojím takhle nahá před cizími lidmi…“ řekla po pravdě Lída.
„No dovol… já snad pro tebe nejsem cizí…“ ohradil se překvapeně Pán.
„Samozřejmě, že vy ne… já jsem si jen představila, že tak stojím jinde a hrozně jsem se styděla…“
Pán přistoupil a úplně jí roztáhl přirození „jsi moje?“
„Jistě… před vámi se už vůbec nestydím…“ hlesla vzrušená Lída, „jsem přece vaše otrokyně…“
Pán jí pohlédl do rodidel, zjistil, že už je tam jen hezky růžová, takže jí přirození zase zavřel a sedl si.
Dráždivě vypnutá Lída před ním s rukama nad hlavou vzrušeně dýchala a občas mimovolně cukla rozkrokem.
„Jsi připravená k další onanii?“
„Ano…“
„Ohlaš mi to celou větou… jako správná otrokyně…“ napomenul ji Pán.
„Hlásím, že jsem připravená k další onanii…“ prohlásila hlasitě Lída.
„A zvykej si na to už…“ řekl Pán důrazně, „a teď přede mnou zase hezky dýchej břichem!“
Nahá Lída začala poslušně vypnutá na stupínku s rukama nad hlavou napínat a uvolňovat břicho.
„Přilož si prsty na ramena!“ přikázal Lídě rázně Pán.
Lída si přitiskla prsty na ramena a dýchajíc břichem oddaně zírala Pánovi do očí.
„Sjížděj si pomalu konečky prstů po těle níž!“
Nahá Lída se začala smyslně hladit a dráždivě vypnutá si jemně, ale důrazně přejížděla po nehybném nahém těle,
přitom si zajížděla do podpažních jamek a pomalu se sunula konečky prstů nad prsy. Když se začala blížit až k nim,
Pán jí připomněl „Dvorců a bradavek prsů se smíš dotknout, až ti to výslovně dovolím!“
Lída si podle jeho povelů přejížděla prsty po obvodu prsů kolem dvorců; mezitím si občas sjela prsty přes břicho
a stehna až ke kolenům a zase zpět, stále se bedlivě vyhýbala přímému doteku na prsní bradavky a přirození, ale
často se přibližovala až do jejich bezprostřední blízkosti. Pán ji pak vyzval, aby přestala dýchat břichem a stejným
způsobem si pomalu přejížděla prsty postupně přes něj, po bocích přes podbřišek a slabiny kolem rozkroku na
stehna a zase zpět na břicho a přísně se vyhýbala přímému dotyku na vzrušené přirození.
Nahá Lída se na stupínku před Pánem poslušně vypínala a nehybně hleděla před sebe. Teprve když jí bradavky
vnitřním vzrušením silně zduřily a ztvrdly, dal jí Pán souhlas k doteku na jejich dvorce a pak přímo na bradavky; po
delší době jí dovolil dotknout se ochlupení a přísně jí zavelel „Připrav se!“
Lída jednou rukou mohutně rozevřela rodidla vstříc Pánovi, druhou rukou si rychle vjela do rozkroku mezi stydké
pysky a nahmátla si poštěváček. V momentě prvního doteku na klitoris pohlédla oddaně na Pána a odevzdaně mu
upřela pohled do očí. Pán jí pak přísně zavelel „Pozor!“, nahá Lída se s prstem na poštěváčku poslušně vypnula. Pán
jí za několik okamžiků náhle zcela nečekaně zavelel „Teď!“
Lída začala před jeho očima nepředstíraně onanovat, mnula si citlivě klitoris, celá se viditelně uvolnila a naplno
se s úplně otevřenýma očima poddávala svému pozvolna stoupajícímu pohlavnímu vzrušení. Občas jí projel nahým
tělem zřetelný mimovolní stah a zakrátko se v jejích reakcích opět objevily první známky sexuální rozkoše.
Lída se vědomě snažila zapojit do svých reakcí celé nahé tělo, aby je její Pán dobře viděl a měl z pohledu na její
onanii rovněž požitek. Vzápětí si pustila stydké pysky, hodila ruku za hlavu a usmála se na Pána.
„Ty jsi dneska nějaká obzvlášť hezká… strašně se mi líbíš…“ vydechl náhle z přítmí Pán.
„To je možná tím, že jsem si koupila nové oční stíny…“ řekla rychle onanující nahá Lída.
„A rtěnku…“ doplnil ji Pán s úsměvem.
„Vy si taky všimnete všeho…“
„Přemýšlel jsem tuhle o tom, že by sis mohla namalovat rtěnkou i prsní bradavky…“
„Když tak i dvorce…“ vydechla Lída.
„Nebo i okraje dolních rtů…“
„Myslíte stydkých pysků?“ zarděla se Lída.
„No jistě, poštěváček a to všechno tam mezi pysky dole už máš jistě rudé dost…“ pravil věcně Pán.
„Tak si mě tam příště můžete nalíčit sám…“ řekla uprostřed onanie nahá Lída, „já si sama mezi nohy dost dobře
nevidím…“
„Dobře, ale teď si rozdráždi bradavky…“ vyzval ji Pán, „a dívej se nehybně přímo před sebe…“
Lída upřela oči před sebe a začala si poslušně dráždit bradavky, které se za chvíli nádherně vztyčily. Její pohlavní
vzrušení pozvolna vzrůstalo a usilovně onanující Lída se snažila všechny své reakce vědomě zdůrazňovat Pánovi.
„Otevři úplně pusu a zhluboka dýchej!“ poručil jí Pán stroze.
Lída smyslně otevřela pusu a začala s pohledem nehnutě upřeným před sebe zhluboka dýchat, přitom si stále
rychle kmitala prsty přes poštěváček.
„Zrychli… a pracuj opravdu celým tělem!“ přikázal jí přísně Pán.
Nahá Lída se před Pánem na stupínku dráždivě vypnula a zrychlila onanii, a poslušně se snažila zapojit do svých
sexuálních reakcí skutečně celé tělo: rozdrážděně dýchala úplně otevřenou pusou, škubala konečky prstů rukou,
v mezích možností i stehny nohou a postupně také vypnutým břichem, vzrůstající rozkoš jí byla vidět i ve tváři, na
chvění celého těla a na zduření bradavek prsů. Postupně se začala nahá rozdrážděně zaklánět, přitom vypínala vstříc
Pánovi podbřišek a ten samozřejmě viděl její vzrušení i na zduření jejích rozevírajících se stydkých pysků.
„Dívej se na mne a zase rychle otevírej a zavírej pusu!“ nařídil Pán rázně nahé Lídě.
Lída upřela oči na Pána a začala oddaně vypnutá během intensivní onanie střídavě bleskově otvírat a zavírat ústa,
její rozkoš však začala opět pomaličku klesat.
Za chvíli jí Pán hlasitě zavelel „Pozor!“
Lída se bleskově napnula, upřela Pánovi pohled do očí, připažila volnou ruku a druhou si dál rychle třela klitoris.
„Utni onanii a vzpaž obě ruce nad hlavu!“ poručil jí okamžitě nato Pán.
Nahá Lída utnula onanii, hodila obě ruce nad hlavu a vypnula nahé tělo vstříc Pánovi.
„Když ti zavelím Pozor během onanie vstoje, bleskově se přede mnou vypneš a pokud ti to nařídím, rázně utneš
onanii a napneš ruce bleskově nad hlavu!“, pravil Pán přísně, „mimo onanii přitiskneš obě ruce k tělu… budeš si to
pamatovat?“
„Jistě…“ vzrušeně přikývla vypnutá Lída s rukama nad hlavou.
„Rozkroč se, ruku zase na poštěváček a zase onanuj!“ přikázal jí Pán.
Rozkročená Lída si před ním opět začala na stupínku rychle třít poštěváček.
„Zpomal!“ nařídil Pán Lídě za chvíli a Lída okamžitě utlumila onanii.
„Předkloň se!“ poručil jí vzápětí Pán a pomalu onanující Lída se předklonila rovně dopředu.
„Víc se předkloň! Hlavou až úplně dolů!“ přikázal jí Pán.
Lída se předklonila hlavou až k zemi, vycenila vstoje rozkročmo dozadu zadnici a dál si rychle třela klitoris.
"Napřim se a zase zrychli!" vybídl ji zanedlouho Pán.
Nahá Lída se s úlevou napřímila, ale Pán jí vzápětí poručil "Rozkroč se víc a vypni kundu dopředu!"
Lída se poslušně široce rozkročila, vypnula se v podbřišku a během rychlé onanie vycenila na Pána přirození.
Pán ve snaze vystupňovat dráždivý efektu onanie přikázal "Prohni se do záklonu!"
Onanující Lída se odevzdaně zaklonila i s úplně vztyčenými bradavkami, které jí vzrušeně trčely nahoru.
„Upaž volnou ruku!“ poručil jí Pán přísně a zakloněná Lída už s jistou námahou upažila.
„Předpaž!“ vybídl ji za pár okamžiků Pán.
Lída poslušně předpažila ruku, ovšem její pohlavní vzrušení začínalo výrazně opadávat.
„Vzpaž ruku zase za hlavu a napřim se!“ vyzval ji za chvíli Pán.
Nahá Lída se během usilovné onanie napřímila a pohlédla Pánovi prosebně do očí ve snaze mu dát najevo, aby ji
už netrápil. Pán jí ale jakoby ji nevnímal, rázně přikázal „Zapaž!“ a Lída bezmocně zapažila ruku dozadu.
„Podívej se dolů!“ pokračoval Pán v přísném velení, zatímco Lídino vzrušení se pomalu vytrácelo.
„Připaž a otoč pohled vzhůru!“ přikázal jí Pán za chvilku. Lída připažila a upřela oči nahoru.
„Vypni se a zakloň hlavu!“ nařídil jí Pán vzápětí.
Lída se oddaně vypnula, zaklonila hlavu a upřela pohled do stropu.
Pán ji nechal chvíli intensivně onanovat s dráždivě zakloněnou hlavou a pak jí stroze vyzval "Hlavu zpříma!"
Lída narovnala hlavu a znova pohlédla odevzdaně na Pána.
"Napni se!" zavelel jí neúprosně Pán.
Nahá Lída si stoupla na špičky a napnula ruce nad hlavu až po konečky prstů.
„Vypni břicho!“ nařídil jí Pán.
Vzepnutá Lída zkusila vypnut břicho, ale v této posici jí o moc nešlo, ale dál před Pánem oddaně onanovala.
„Jsi ještě vzrušená?“ otázal se jí Pán.
„Už skoro vůbec…“ vydechla téměř nešťastně Lída.
"Vypni prsy!" přikázal jí Pán přísně, když viděl, že vypnutí břicha se Lídě příliš nedaří.
Rozkročená Lída s jednou rukou kmitající přes poštěváček a druhou nad hlavou vypnula vstříc Pánovi vztyčené
bradavky, což se Pánovi docela líbilo, takže ji nechal v této posici chvíli onanovat, několikrát si ji vyfotil a pak ji
vyzval, aby zas připažila.
Lída si před ním na stupínku dál intensivně třela prsty klitoris a Pán ji z přítmí tiše pozoroval, jak její rozkoš
pomalu stoupá. Když se začala už zase viditelně škubat a otevřela vzrušením ústa, začal jí přísnými povely řídit
pohled a během nepřetržité onanie jí zavelel „Dívej se nahoru!“
Nahá Lída obrátila oči vzhůru do stropu.
Za chvíli jí Pán přikázal „teď se zase podívej doleva na obraz!“ a Lída poslušně otočila pohled nad gauč.
Pán vstal, postavil se před onanující Lídu a poručil jí, aby upažila volnou ruku. Upažení levé ruky současně
s očima doleva však nebylo Lídě příliš pohodlné, takže jí Pán vzápětí vyzval, aby otočila pohled na opačnou stranu a
dívala se doprava na sekretář.
Lída si pak rychle třela prsty poštěváček s rukou napnutou doleva a očima upřenýma doprava, Pán si vzal aparát a
znova si takto onanující Lídu vyfotil.
„Dívej se teď do rohu nad svoje křeslo!“ přikázal jí za chvilku Pán, a zatímco onanující Lída poslušně zírala na
zeď nad své křeslo, zblízka pozoroval její tělo s nádherně vztyčenými bradavkami, které měl přímo před očima.
„Podívej se zase doleva na hifi-věž!“ nařídil jí Pán zakrátko, a když Lída upřela oči na jeho hifi-soupravu, vyzval
ji, aby připažila, a pak si zase sedl do svého křesla.
Potom Pán nechal nahou Lídu chvíli vstoje onanovat s očima upřenýma na hifi-věž, načež jí poručil „Zavři oči!“
Nahá Lída pak před ním na stupínku usilovně onanovala s úplně zavřenýma očima, takže ani nepostřehla, že ji
Pán znova několikrát vyfotografoval. Její vzrušení však opět nějak přestalo vzrůstat, ačkoliv si Lída připadala se
zavřenýma očima mnohem víc oddaná a bezbranná.
Pán její problémek samozřejmě zanedlouho postřehl a tak ji vyzval „Otevři oči, zrychli a občas se zavlň!“
Lída otevřela oči, oslněná jimi zpočátku zamžourala a pak se začala před Pánem na stupínku mírně pohupovat
v bocích, ale její rozkoš se už zastavila úplně, takže výrazně zrychlila kmitání prsty přes poštěváček.
Za chvíli Lída pohlédla na Pána, spokojeně se na něho usmála, a zatímco ji Pán soustředěně pozoroval, stále
poslušně onanovala a její rozkoš zvolna stoupala.
Zakrátko se začala celá vzrušeně chvět, rozdrážděně se zakláněla, bezděčně otevírala ústa, za chvilku začala
hlasitě sténat a občas vyrazila rozdrážděný výkřik.
„Na kolena!“ zavelel náhle Pán.
Rozdrážděná Lída se před Pánem pomalu spustila na kolena.
„No… onanuj dál přece… a rozkroč se!“ poručil jí Pán stroze, „co nejvíc!“
Klečící Lída se odevzdaně rozkročila a upřela oči nahoru na Pána. Připadala si před ním vkleče jako opravdu
devótní, ponížená a potupená skutečná otrokyně, a dál si usilovně třela prsty klitoris.
Pohled na nahou Lídu, poslušně před ním onanující vkleče na koberci s pohledem upřeným otrocky vzhůru do
jeho očí, Pána zakrátko nesmírně vzrušil a v kalhotách se mu objevila boule. Vzrušeně nastavil rozkrok onanující
Lídě a vyzval ji „Dotkni se mně tam volnou rukou… jemně, přes kalhoty!“
Lída mu opatrně sáhla volnou rukou přes napnuté kalhoty na penis a druhou rukou si dál rychle třela poštěváček.
Pán to ovšem nevydržel a vzápětí jí poručil „Rozepni si mně a vyndej mi ho!“
Oddaně onanující rozkročená Lída mu levou rukou neobratně rozepla kalhoty a vytáhla ven jeho zduřelý penis
„Polib mi ho!“ přikázal jí Pán a nahá Lída mu dala dlouhou pusu na žalud.
Pán se mírně rozkročil, nechal vztyčený penis trčet ven z kalhot a poručil jí „dívej se na něj a zrychli!“
„Mně to příšerně vzrušuje…“ zaškubala sebou rozkročmo onanující Lída.
„Tak to se na něj budeš nepřetržitě dívat až do konce!“ přikázal jí přísně Pán, „pokud mi do té doby neklesne…“
Lídino pohlavní rozdráždění při pohledu na Pánův vztyčený penis dál rychle stoupalo a zakrátko vydechla
„Už se těším, až vám to hezky udělám a pak přede mnou zase nádherně vystříknete…“
„Tentokrát si penis v posledním okamžiku vytáhneš z pusy, otevřeš ji dokořán, a zatímco mi to doděláš zase
rukou, já ti budu stříkat semeno z dálky rovnou do úplně otevřených úst…“
„Samozřejmě… ráda… jak si přejete…“ vyrazila prudce vydrážděná Lída a dál si před Pánem, široce rozkročená
vkleče s očima upřenýma na jeho vztyčený penis, rychle třela prsty poštěváček.
„Vzepni se!“ přikázal jí Pán.
Usilovně onanující Lída se před ním vkleče poslušně vzepnula a nastavila mu vztyčené prsní bradavky.
„Nechcete, abych vám to současně dělala volnou rukou?“ vydechla za chvíli vzrušeně s očima stále upřenýma na
jeho naběhlý penis.
„Neboj se, já si ti o to řeknu… „pravil Pán, „jen zůstaň pořád takhle vzepnutá…“
„Já bych vám to tak strašně ráda udělala…“ vyrážela rychle onanující Lída s pohledem na Pánův penis, „vzrušuje
mě to hrozně… takhle se na vás jen dívat…“
Za chvíli rozkoší otevřela ústa a začala sebou vkleče na zemi rozdrážděně škubat „jsem vaše…“
„Jestli chceš, můžeš mě tam jednou lehce políbit…“ řekl stroze Pán.
Lída ho jemně políbila na penis, ale přidržela si ho přitom rukou, a snažila se mu ho začít honit. Pán ale vykřikl
„Okamžitě toho nech… víš, jak by to potom dopadlo!“ a nahá Lída mu penis rychle pustila.
Zanedlouho Lída s očima nahoru na Pána otevřela ústa dokořán a zatajila dech ve snaze prodloužit si požitek, ale
dlouho jí to nevydrželo a najednou sebou celá prudce škubla v předtuše blížící se předorgastické extase.
Pán za pár okamžiků rázně vykřikl „Stop!“
Nahá Lída s krajním sebezapřením utnula onanii, klečíc na koberci před Pánem bleskově hodila ruce nad hlavu,
poslušně se před ním vzepnula a začala s pohledem upřeným do jeho očí otevřenou pusou hlasitě dýchat.
„Pozor!“ zavelel jí vzápětí Pán rázně.
Lída se před ním za zemi vypnula, vkleče napnula ruce nad hlavou až po špičky prstů a opět mu nabídla mohutně
zduřelé prsní bradavky.
„Pohov!“ přikázal jí za chvilku Pán, když si ji předtím na bradavkách důkladně prohmatal.
Potom krajně rozdrážděné Lídě ještě několikrát střídavě zavelel „Pozor!“ a „Pohov!“, zatímco si zasunul penis,
který mu mezitím již úplně ochabl, do kalhot a zapnul se.
Lída pak před ním vkleče na koberci chvíli cvičila podle jeho povelů prostná, samozřejmě především rukama, ale
občas před ním s rozpaženýma rukama a pohledem do jeho očí střídavě nadzvedávala kolena obou nohou.
Pán ji chvíli pozorně sledoval, pak jí nařídil „Vzpaž a pořádně se rozkroč!“, vzal si další velkou sklenici a nastavil
ji klečící Lídě před rozkrok.
„Budeme zase čurat, už se ti zase určitě trochu chce,“ poručil jí přísně.
„Trošku, moc tam toho asi zatím nemám…“ hlesla stydlivě Lída.
„No tak se připrav! Pusť si moč na krajíček…“ vyzval ji Pán.
Lída se soustředila a za chvilku pohlédla na Pána.
„Už?“ zeptal se Pán.
„Ano…“ vydechla Lída poslušně.
„Pozor! Tři, dva, jedna – Teď!“ odpočítal jí Pán striktně začátek močení.
Nahá Lída odevzdaně začala močit do skleničky, ale opravdu toho moc v sobě neměla, takže souvislý pramínek
její moči vzápětí opadl.
„Tak ještě pořádně vykapat!“ zavelel jí Pán, Lída zatlačila a podařilo se jí vytlačit ze sebe ještě pár kapek.
Pán odtáhl sklenici, poručil jí „ukaž mi poštěváka!“ a podal jí tubu k promazání už jen růžového klitorisu. Lída si
vzala poštěváček mezi prsty, vycenila ho vkleče vstříc Pánovi, pečlivě si ho promazala a vrátila mu tubičku.
„Pozor!“ vykřikl Pán na rozkročenou klečící Lídu.
Nahá Lída se bleskově vypnula a s pootevřenými ústy a pohledem upřeným poslušně na Pána úplně znehybněla.
Pán si ji přísně změřil pohledem a viděl, že jí už zase projíždějí tělem zřetelné stahy pohlavního vzrušení.
Zatímco nahá Lída vzrušeně dýchala, vzal si fotoaparát, znova si ji rozkročenou před ním na koberci párkrát
vyfotil, pak rozsvítil velké světlo, zhasl reflektor a nechal ji několik minut nehybně rozkročenou v naprostém klidu.
„Jsi připravená?“ otázal se jí Pán najednou.
„Ano, můj pane… k onanování před vámi…“ hlesla vzrušeně Lída.
„Pozor!“ zavelel jí rázně Pán.
Lída se poslušně napnula a vypnula mu vstříc břicho.
„Vzpaž!“ poručil jí Pán vzápětí.
Nahá Lída vkleče poslušně vzpažila ruce nad hlavu.
„Napni se!“ pokračoval Pán ve velení a nahá Lída se napnula tělem vzhůru až po špičky prstů vzpažených rukou.
„Vypni se!“ zavelel jí potom Pán a nahá Lída mu poslušně vypnula podbřišek.
„Teď jsi krásná otrokyně!“ pochválil ji Pán uznale, „Uvolni se!“
Lída se pohodlně uvolnila a ulehčeně vydechla.
„Teď budeš přede mnou onanovat s úplně otevřenou pusou… ale hezky dráždivě… a oddaně!“ pravil Pán, a když
Lída bezmocně přikývla, poručil jí „Pozor! A podívej se na mně!“
Rozkročená Lída upřela oči na Pána, otevřela pusu, vypnula mu vstříc rozkrok, rozevřela si volnou rukou rodidla,
přitiskla si konečky prstů na hlavičku poštěváčku a úplně znehybněla.
„Připrav se! Budu ti počítat!“ zavelel jí Pán s pohledem upřeným do jejích krásných očí.
Nahá Lída ani nedýchala a Pán jí začal - tentokrát sestupně až od dvacítky k nule - pomalu odpočítávat začátek
onanie. Lída se mu s prstem na poštěváčku stále upřeně dívala do očí.
Na povel „TEĎ!“ začala Lída před Pánem usilovně onanovat a zanedlouho jí vzrušené mimovolní stahy začaly
projíždět nahým tělem stále častěji, občas se jí zachvěly i zduřelé prsní bradavky. Pán ji stále sledoval a přitom dbal,
aby mu mohla pořád upřeně hledět do tváře. Lída se snažila celým tělem přirozeně uvolněně reagovat a zapojit ho
do svých pomalu vzrůstajících sexuálních reakcí.
„Tak… ať to na tobě pořád hezky vidím, jak ti stoupá to vzrušení,“ pochválil ji Pán a pohladil Lídu klečící před
ním rozkročmo na koberci po vlasech.
„Jsem vaše otrokyně…“ hlesla Lída, „prohlížejte si mne, prosím…“ a začala mu s očima nehybně upřenýma do
očí dávat najevo svou rozkoš stále zřetelněji.
„Ukaž,“ vzal si Pán do rukou prsní bradavky, a zatímco na něj onanující Lída oddaně hleděla, silně jí je stiskl do
prstů a začal jí je mnout v rytmu její onanie. Lídino vzrušení rychle stoupalo, ovšem Pán najednou se slovy „teď si
to dělej sama“ odstoupil a pozoroval, jak si Lída před ním vkleče střídavě dráždí bradavky obou prsů, mimovolné
stahy jejího těla nabyly na intensitě, celá se před ním vzrušeně chvěla, zrychlila dech a zkřivila obličej rozkoší.
„Koukám, že už jsi zase hezky vzrušená…“ pochválil ji Pán, „chtěla bys mučit?“
„Docela ano…“ vydechla rozdrážděně Lída s pohledem do Pánových očí a zrychlila mnutí prsních bradavek.
„Neboj se, už brzo se dočkáš…“ pravil Pán.
Lídu představa mučení vzrušila ještě víc a během intenzivní onanie začala škubat i roztaženými stehny, vzápětí
vypnula vstříc Pánovi své nahé břicho.
„Pozor!“ zvolal najednou Pán.
Lída pustila bradavky, celá rozdrážděně se vypnula vstříc Pánovi a jinak zcela nehybná si jen rychle kmitala prsty
přes klitoris a odevzdaně se dívala na Pána. Mohutně zduřelé bradavky prsů jí vzrušeně stály.
„Otevři dokořán pusu!“ přikázal jí Pán.
Lída široce otevřela ústa a zanedlouho vzrušením otevřenou pusou hlasitě vydechla.
„Chtěla bys, abych si na tebe vzal bič?“ zeptal se jí chladně Pán. Lída se vzrušeně zachvěla a přikývla.
„Pohov!“ řekl Pán klidně a pak jí poručil „A teď se s tou otevřenou pusou zase podívej na sekretář!“
Rozkročená Lída otočila hlavu doleva na sekretář a přitom se snažila zachovat jinak úplnou nehybnost.
„Teď se podívej zase na obraz!“ poručil jí přísně Pán.
Lída otočila hlavu doprava a jinak dále nehybná si kmitala rukou přes poštěváček a dívala se na obraz.
„Teď se podívej nahoru nad okno!“ přikázal jí za chvíli Pán, a když Lída upřela oči na zeď nad oknem, vyzval ji
„A teď zakloň hlavu úplně dozadu a dívej se nad sebe do stropu!“
Lída upřela pohled vzhůru nad sebe a nevědomky přitom zrychlila onanii.
„Vzrušuje tě to?“ vykřikl na ni Pán.
„Ano… docela…“ vydechla nehybná Lída.
„Takhle tě totiž budu brzo mučit…“ řekl jí stroze Pán.
Zakloněná Lída se opět viditelně zachvěla a dál si oddaně třela poštěváček.
„Teď se podívej na mně!“ vyzval ji přísně Pán.
Usilovně onanující Lída mu poslušně upřela pohled do očí.
Pán si podal ze sekretáře březovou metlu a zamával jí vkleče onanující Lídě před očima, „chtěla bys?“
„To záleží na vás, já jsem jen otrokyně…“ vyrazila poslušně Lída.
„Tak zavři oči… a čekej, jestli tě za chvilku šlehnu,“ nařídil jí stroze Pán a Lída bezmocně zavřela oči.
„Zrychli!“ vykřikl Pán, obešel ji a vzápětí ji mírně šlehl přes zadek, až sebou vyděšeně škubla.
„Co je povinností otrokyně, když jí Pán dá najevo svou absolutní moc?“
„Děkuji,“ hlesla Lída oddaně, „promiňte…“
„No proto! Otevři oči! A Pohov!“ zavelel jí Pán chladně a vrátil metlu na sekretář.
Na klečící rozkročenou Lídu ovšem přicházela hluchá fáze a tak se jí snažila ze všech sil co nejrychleji překonat;
bezmocně škubala celým tělem a mohutně si tlačila na poštěváček. Pán chvíli přísně sledoval její snahu a pak jí
poradil „snaž se vlnit rozkrokem… můžeš občas i břichem… a dívej se na mně!“
Nahá Lída před ním začala vkleče vlnit rozkrokem a s pohledem do Pánových očí si dál usilovně kmitala přes
poštěváček. Za chvíli se jí to podařilo, usmála se mile na Pána a její vzrušení začalo zase zřetelně stoupat.
Pán jí rozdráždil bradavky a pak jí náhle zavelel „Předkloň se… vodorovně!“
Když se onanující Lída předklonila, visely jí rozdrážděné bradavky bezmocně dolů k zemi.
Pán vzápětí dodal „Můžeš se opřít rukou o zem…“
Předkloněná Lída se opřela levou rukou o koberec a prsty pravé si v předklonu dál kmitala přes poštěváček.
„Předkloň se ještě níž, hlavou až k zemi!“ zavelel jí za chvilku Pán, „Tak… hezky dolů,“ a nastavil jí nohu.
„Polib mi botu, kterou tě budu ještě dneska večer šlapat do břicha!“ poručil Lídě sadisticky, „že ji máš ráda?“
Lída se bez odporu sklonila a začala mu během onanování otrocky líbat polobotku.
„Jsi otrokyně?“ zeptal se jí sarkasticky Pán.
„Ano, vaše…“ hlesla usilovně onanující Lída s ústy u jeho polobotky.
„Napřim se! A upaž tu volnou ruku!“ vybídl ji Pán za chvilku.
Nahá Lída pak onanovala rozkročená vkleče pod nohama Pána s rukou upaženou do strany a občas sebou škubala.
Pán ji upřeně pozoroval a náhle ho napadlo „Pokus se vkleče pohybovat smyslně břichem, jako třeba ty orientální
břišní tanečnice…“
Onanující Lída vypnula břicho a začala se pokoušet o břišní tanec, ale moc jí to nešlo, protože jí v tom bránilo
silné vzrušení, takže ji Pán za chvilku zastavil „tak si aspoň zkus Hula Hop, víš co to je?“
„To je to kroucení boky s obručí,“ vydechla rozdrážděná Lída.
„Ty to holt budeš muset dělat bez obruče…“ usmál se Pán.
Nahá Lída začala krotit boky, ale současně s usilovnou onanií jí to zase moc nedařilo.
„Ať ti ta obruč nespadne,“ vyhrkl Pán a se zájmem pozoroval, jak se Lída snaží, ale potom ji vyzval „nechej toho,
vypni se a dívej se mi do očí!“
Lída upřela pohled vzhůru na něho, soustředila se na onanii a její vzrušení začalo rychle vzrůstat. Zanedlouho
začala rozdrážděně škubat prsty a zaklánět se rozkoší dozadu, občas dokonce vyrážela hlasité výkřiky. Bradavky
vztyčených prsů jí mohutně zduřely, díky vášnivé onanii jí naběhly i stydké pysky a začaly se jí smyslně rozevírat.
„Dávej mi své rozdráždění celým tělem pořádně najevo, ať vidím, jak už jsi vzrušená!“ křikl na ni Pán s důrazem
na slovo „pořádně“, a náruživě onanující Lída si znova náhle uvědomila, že jedna z jejích základních povinností
coby otrokyně je dávat své vzrušení Pánovi jasně najevo, takže pootevřela ústa a začala se před ním nahá oddávat
své vzrůstající rozkoši – a dala si záležet, aby mu ji dávala celým tělem náležitě znát.
„Předkloň se!“ poručil jí náhle Pán, a nahá Lída se s rukou kmitající přes poštěváček opět poslušně předklonila.
„Narovnej se!“ zavelel jí Pán za chvíli, a pak jí zase přikázal „Nakloň se tělem co nejvíc do strany!“
Lída se naklonila na kolenou do strany, div že neupadla a pořád si s očima na Pána rychle mnula poštěváček.
„A teď na druhou!“ vykřikl vzápětí Pán.
Lída se oddaně naklonila na druhou stranu a dál usilovně onanovala.
„Výborně!“ pochválil ji Pán, „narovnej se a pomalu se zakláněj dozadu!“
Rychle onanující Lída se začala pomalu zaklánět, a když už byla pořádně zakloněná, vydechla „Můžu se vzadu
opřít tou volnou rukou?“
„Ne, tou si začneš dráždit bradavky…“
Lída si začala poslušně dráždit bradavky a přitom si stále rychle třela poštěváček.
„Vy teda po mně chcete věci!“ vydechla v záklonu už nejméně 45 stupňů.
„Nežvaň a zakláněj se dál… a tělo udržuj od kolen až po hlavu v přímce…“
Nahá Lída se zaklonila ještě víc, až se jí zdálo, že přepadne dozadu, a bezmocně vypnula břicho.
„Ne že se dotkneš zadkem patiček!“ vyhrkl Pán, když byla zakloněná Lída tělem už téměř vodorovně.
Lída cukla úplně zakloněným tělem ještě o kousek níž.
„Stačí, zakloň hlavu!“ poručil jí Pán, „a onanuj, onanuj ze všech sil!“
Lída zaklonila hlavu, takže ji měla téměř spuštěnou dolů a úplně zakloněná si s obrovskou námahou odevzdaně
třela poštěváček, druhou rukou prsní bradavky.
„Otevři dokořán pusu!“ poručil jí přísně Pán.
Zakloněná Lída otevřela dokořán ústa a dál si rychle třela poštěváček a prsní bradavky.
„Přestaň teď na chvilku onanovat, vem si do prstů poštěváček a vyceň ho na mně!“ poručil Lídě najednou Pán a
sáhl po fotoaparátu.
Lída utnula onanii, uchopila mezi prsty rozdrážděný klitoris, mírně si ho stiskla a nastavila ho vstříc Pánovi.
Pán stiskl spoušť a pak ji ještě několikrát z různých úhlů vyfotografoval, mimo jiné i zblízka.
Lída nehybně držela, jen se celá třásla.
„Můžeš obnovit dráždění poštěváčku, druhou rukou se opři jedním prstem o koberec a můžeš se začít během
onanie pomalu zvedat…“ pravil Pán, když odložil fotoaparát.
Lída pustila poštěváček a začala si ho opět rychle třít, prstem druhé ruky se zapřela o zem a začala se namáhavě
zvedat do svislé polohy. Když se úplně napřímila, s úlevou zrychlila onanování a vydechla „Fuj, to bylo hrozné…“
„Aspoň sis užila, co budeš muset běžně snášet jako správně vycvičená otrokyně…“ pravil chladně Pán.
„Ale docela mne to vzrušilo,“ vyhrkla Lída, „snad právě, že jsem se cítila jako opravdová otrokyně…“
„Tak si ještě začni znova mnout i kozičky…“ vybídl ji Pán.
Nahá Lída si vkleče rozkročmo začala opět třít i prsní bradavky a s pohledem upřeným do jeho očí za chvilku
řekla „Nejdřív mi to trochu pokleslo, ale když jsem si musela vzít zakloněná do ruky poštěváček a poslušně ho na
vás vycenit, strašně mne to vzrušilo…“
„Představ si, že bych tě bodl do té vyceněné hlavičky jehlou, nebo ti ji dokonce propíchl…“
„To bych asi příšerně zařvala a padla bych dozadu na koberec…“ vyhrkala Lída s očima plnýma hrůzy.
„Jednou tě to stejně čeká…“ řekl Pán, „a pak budeš muset abstinovat, dokud se ti to úplně nezahojí…“
Lída zrychlila onanii a vyhrkla „kdy to bude?“
„Asi tak za rok,“ pravil Pán, „ale to už budeš úplně vycvičená, takže budeš mít za sebou i horší věci…“
Onanující Lída se zachvěla „Jsem vaše…“
„Přirážej si rozkrokem, jestli chceš, ať už ti to dlouho netrvá…“
Lída si začala vkleče pomáhat přirážením rozkrokem a její vzrušení pomalu stoupalo. Hleděla přitom Pánovi do
očí a snažila se mu dávat svoji vzrůstající rozkoš nejen celým nahým vzepnutým tělem, ale i duší.
Pán ale na ni za chvíli rázně vykřikl „Vypni se!“
Nahá Lída se před ním vkleče rozkročmo vzepnula a dál se s pohledem upřenýma do jeho očí poslušně poddávala
svému stoupajícímu pohlavnímu vzrušení. Pán se sklonil a opět si zkontroloval napnutí svalů v jejím těle důkladným
prohmatáním stěny jejího vypnutého břicha. Lída si přitom usilovně třela poštěváček a její rozdráždění dál stoupalo.
„Co kdybych tě teď začal šlehat přes břicho důtkami?“ zeptal se jí přísně Pán.
„Asi bych nehybně držela…“ hlesla Lída a zachvěla se.
„Otevři pusu, ať vidím, že tě to coby moji otrokyni vzrušuje!“ pohlédl na ni Pán.
Nahá Lída uprostřed náruživé onanie široce otevřela ústa.
„Už to na tebe leze?“ zeptal se jí chladně Pán.
„Ne, asi potřebuju ještě chvilku…“ hlesla poslušně Lída a zrychlila onanii.
„Zakloň hlavu a vypni mi prsy!“ poručil jí Pán vzápětí.
Onanující Lída zaklonila hlavu dozadu a Pán jí začal prohmatávat prsní bradavky, za chvilku ale odstoupil a
přísně jí zavelel „Uvolni se!“
Mohutně vzrušená Lída se zřetelně uvolnila a dál si rychle kmitala prsty přes poštěváček. Najednou sebou začala
v krajní rozkoši rozdrážděně cukat.
„Zataj dech!“ poručil jí rázně Pán.
Prudce vydrážděná Lída zatajila dech a bezmocně upřela pohled na Pána.
„Můžeš se zase zaklánět, vzpínat a vzrušeně otevírat pusu…“ pravil chladně Pán a bedlivě ji pozoroval.
Vzepnutá Lída bezděčně trhala hlavou dozadu, přitom krajním vzrušením občas otevírala ústa a tu a tam vyrážela
hlasité výkřiky. Za chvilku se začala před očima Pána celá bezmocně třást v předtuše nástupu předorgastické extase.
„Dýchej! Víš, co máš teď udělat?“ zvolal vzrušeně Pán.
„Ne…“ vykřikla krajně rozdrážděná Lída.
„Až napočítám do tří, přerušíš rázně onanii a upřeš mi pohled do očí!“
Rozkročená Lída poslušně přikývla.
„Tři, dva, jedna - Teď!“ odpočítal vzápětí přísně Pán.
Lída bleskově utnula onanii, hodila ruce vzhůru a vkleče rozkročmo na zemi upřela oddaně pohled Pánovi do očí.
„Tak… napni se, otevři pusu a hezky dýchej!“ nařídil jí s nepředstíraným požitkem Pán a s úsměvem ji pozoroval.
Klečící Lída nehybně držela a její rozdráždění pomalu klesalo. Největší námahu jí dělalo udržet napnuté ruce nad
hlavou, prsní bradavky měla pořád tvrdé a úplně vztyčené.
Po pár minutách jí Pán rázně zavelel „Pozor!“
A Lída poslušně připažila, zůstala poslušně vypnutá vkleče a dívala se stále na Pána.
„Dívej se přímo před sebe!“ vykřikl na ni Pán, „jsi přece v Pozoru!“
Nahá Lída upřela pohled před sebe na okno. Bradavky jí stále vzrušeně trčely dopředu proti Pánovi.
„Pohov!“ zavelel jí za chvilku Pán a Lída se uvolnila.
„Pozor!“ křikl na ni Pán za chvilku a nahá Lída se vkleče před ním zase napnula.
Pán jí pak opět zavelel „Pohov!“ a chvíli ji přísně obcházel, zatímco rozkročená Lída zírala před sebe.
Najednou jí Pán naprosto nečekaně znova zavelel „Pozor!“ a pak oba povely střídal v mnohem větších odstupech,
vždy když viděl, že to vůbec nečeká. Lída se pokaždé téměř lekla a její rozdráždění viditelně klesalo.
Když oba povely během několika minut asi pětkrát vystřídal, zeptal se Lídy „Tak co, jsi ještě vzrušená?“
„Trochu…“ přikývla Lída bezmocně.
„Tak si ještě krátce zacvič… prostná rukama,“ vyzval ji Pán.
Lída před ním začala vkleče na zemi cvičit, usilovně hmitala rukama v rozpažení, pak je střídavě předpažovala a
vzpažovala, nakonec jimi udělala několik velkých kruhů.
„Zkus ještě střídavě zvedat stranou kolena…“ poručil jí přísně pozorující Pán.
Široce rozkročená nahá Lída se pokoušela unožovat kolena, ale v této posici jí to moc nešlo, pokaždé před Pánem
na koberci téměř upadla.
„Už je to dobré?“ vyhrkl potom Pán.
„Snad jo…“ kývla Lída hlavou, ale zduření jejích prsních bradavek už úplně opadlo.
„Tak zase hezky vzpaž a vypni se!“ vybídl ji Pán.
Lída napnula vkleče ruce nad hlavu, vypnula se oddaně vstříc Pánovi a s očima vzhůru na něho hlasitě dýchala.
Pán se zájmem pozoroval, jak se jí přitom hezky napínalo a uvolňovalo vypnuté břicho. Chvilku ji nechal na zemi
takto dráždivě vzepnutou a náhle si povšiml, že jí občas projel nahým tělem zřetelný mimovolní stah.
„Ty už jsi zase vzrušená?“ otázal se jí udiveně.
„Ani ne, ale vím, co asi bude následovat…“ vydechla nahá Lída.
„Takže jsi připravená?“ vyhrkl Pán přísně.
„Ano…“ přikývla vypnutá Lída s rukama stále napnutýma poslušně nad hlavu.
„Tak mi to hezky ohlaš… celou větou!“ poručil jí Pán chladně.
Nahá Lída se před ním na koberci vypnula ještě víc a otrocky prohlásila „Hlásím, že jsem připravená znova před
vámi onanovat a předvádět vám, jak pracuje mé rozdrážděné nahé tělo!"
„Tak si přilož špičky prstů na ramena a dívej se přitom na mne!“ vyzval ji Pán přísně.
Lída si přiložila prsty na ramena a upřela mu pohled nehybně do očí.
„Sjížděj si pomaličku konečky prstů níž k prsům!“ vybídl ji Pán.
Rozkročená Lída začala s pohledem na Pána pomalu sjíždět prsty po těle k prsům a jejich bradavky se jí opět
začaly plnit krví. Chvíli si smyslně přejížděla prsty nad prsy a občas si přitom zajížděla až do podpažních jamek,
potom se opět pomalu sunula špičkami prstů nad prsa. Že se jich nesmí dotknout bez Pánova výslovného souhlasu,
už věděla, proto si pomalu přejížděla prsty jen kolem jejich dvorců. Jakmile se jí bradavky prsů úplně vztyčily, Pán
ji vyzval, aby se dívala nehybně přímo před sebe a opatrně si sjela konečky prstů kolem nich na břicho. Nahá Lída
se po něm vkleče chvíli jemně hladila a pak si začala podle Pánových povelů pomalu sjíždět konečky prstů přes
podbřišek až dolů nad kolena a zase zvolna zpět.
„Dej pozor, ať se přitom nedotkneš přirození! Ani stydkých pysků!“ upozornil ji Pán přísně.
Nahá Lída se tedy bedlivě vyhýbala přímému doteku na přirození a pomalu a rafinovaně si projížděla slabinami
kolem zduřelých velkých pysků…
Po návratu zpět k prsům ji Pán vyzval, aby si začala objíždět prsty po jejich obvodu a postupně se přibližovala až
do bezprostřední blízkosti okrajů jejich dvorců; když se po nich široce rozkročená Lída několikrát poslušně objela,
přikázal jí, aby si opět začala pomalu sjíždět po břiše slabinami na stehna těsně nad kolena, ale aby se znova vyhnula
přímému doteku na přirození. Potom si opět pomalu a rafinovaně si projela slabinami kolem zduřelých velkých
pysků a zpět, a přitom se před Pánem poslušně vypínala…
Když si podruhé zajela rukou až nad kolena a začínala se pomalu vracet nahoru, Pán na ni náhle vykřikl „Dívej se
nahoru!“ a nahá Lída odevzdaně upřela oči vzhůru na strop. Potom si opatrně si projela prsty slabinami, a když se
začala blížit k prsům, měla jejich bradavky už úplně tvrdé a nádherně vztyčené.
„Objeď si prsy zase párkrát po obvodu, potom přes dvorce a pak už si můžeš sáhnout přímo na ně!“ vyzval ji Pán.
Lída si několikrát obkroužila prsa, pak se opatrně objela vztyčené bradavky po dvorcích a nakonec si s hlasitým
vydechnutím sáhla na bradavky.
„Jsi spokojená?“ zeptal se jí s úsměvem Pán.
„Vy jste tak příšerně rafinovaný…“ vydechla bezmocně Lída a začala si bradavky vzrušeně mnout prsty.
„Tak zase prstíčky hezky pomalu dolů…“ vybídl Lídu nesmlouvavě Pán.
A Lída si opět začala poslušně sjíždět pomalu rukama přes břicho dolů, vzrušené přirození zase úplně vynechala,
ale když si projížděla okolo něj slabinami, bezděčně sebou zacukala. Když se začala opět pomalu vracet po vnitřních
stranách stehen nahoru a projížděla si opatrně slabinami, vykřikl na ni Pán rázně „Roztáhni si kundu!“
Lída sebou vzrušeně trhla a oběma rukama si úplně rozevřela rodidla.
Pán se jí shýbl k rozkroku, zblízka si ji tam pozorně prohlédl, a když viděl, že už je v mezi stydkými pysky nejen
hezky červená, ale i úplně mokrá, poručil jí přísně „Přitiskni si prsty na poštěváček!“
Lída si přitiskla prsty na poštěváček, pohlédla oddaně na Pána, ale ten jí důrazně poručil „a druhou ruku na prsa!“
Nahá Lída si přiložila prsty na prsy a Pán vzápětí přísně vykřikl „Pozor!“, Lída se vkleče vypnula a vzrušeně se
mu podívala do očí, Pán ji nechal chvilku nehybně vypnutou čekat a pak jí nečekaně zavelel „Teď!“
Poslušně rozkročená Lída se uvolnila a začala si před Pánem vkleče na zemi bleskově dráždit prsty poštěváček,
současně si druhou rukou si rychle mnula zduřelé bradavky svých prsů.
„Dívej se zase rovně před sebe!“ přikázal jí za chvilku Pán.
Nahá Lída upřela pohled dopředu a začala se před Pánem celá naplno poddávat svému pozvolna stoupajícímu
pohlavnímu vzrušení. Bezbranně obnaženým tělem jí začaly opět občas projíždět zřetelné přirozené mimovolní
stahy, které se usilovně onanující Lída snažila svému Pánovi vědomě zdůrazňovat viditelným cuknutím celého těla,
a i jinak se před ním snažila vědomě zdůrazňovat své rozdráždění, ale chovat se přitom přirozeně a uvolněně.
Pán ji soustředěně pozoroval, Lída se přitom snažila přísně udržovat nařízenou pozici a sama dbala, aby její Pán
mohl dobře pozorovat všechny její sexuální i ostatní reakce, do kterých se snažila zapojit skutečně celé tělo.
Za chvilku Lída stoupajícím rozdrážděním pootevřela ústa a přitom nevědomky smyslně přimhouřila oči.
„Otevři ty oči úplně a dívej se pořád nehybně přímo před sebe!“ vykřikl na ni Pán.
„Promiňte…“ hlesla usilovně onanující Lída a poslušně otevřela oči dokořán.
„Otrokyně nemá právo bez souhlasu Pána sebeméně pohnout ani očima, protože je zcela v jeho moci a je mu
úplně podřízená,“ pokračoval přísně Pán, „a musí ho ve všem na slovo poslouchat…“
„Nezlobte se, já se polepším…“ vydechla odevzdaně Lída a s očima upřenýma před sebe zrychlila onanii.
„Jsi už pořádně vzrušená?“ zeptal se jí vzápětí Pán.
„Jsem, protože cítím, že musím být jako vaše otrokyně před vámi pořád vzrušená…“ řekla Lída.
„A nechat si ode mne líbit všechno, co mne napadne…“ doplnil ji Pán.
„Můžete mne krutě mučit, až se pořádně rozdráždím…“ nabídla se mu oddaně Lída.
„To víš, že to budu dělat, až si tě vychovám,“ řekl Pán chladně, „přitlač ještě a zrychli!“
Lída zrychlila onanii a dál si náruživě mnula i prsní bradavky, za chvíli sebou vzrušeně škubla „tak už jsem asi
správně vzrušená… vemte si mně!“, otevřela ústa dokořán a začala se vkleče před Pánem rozdrážděním chvět, silné
vzrušení jí bylo vidět i ve výrazu obličeje a nahým tělem jí každou chvíli viditelně proběhl zřetelný mimovolní stah.
Zanedlouho zrychlila i dýchání, začala vkleče škubat i rozkročenýma nohama a občas se rozdrážděně zakláněla,
Pán přitom postřehl, že má uprostřed vášnivé onanie kromě mohutně zduřelých prsních bradavek i nádherně zduřelé
stydké pysky; ovšem pořád Lídu upřeně pozoroval, protože kladl maximální důraz hlavně na její přirozené sexuální
chování, tedy naprosto přirozené, pravdivé a uvolněné reagování celým nahým tělem.
„Otevři pusu a dívej se vzhůru nad sebe!“ vykřikl Pán náhle na již zřetelně vzrušenou Lídu.
Nahá Lída vkleče otevřela pusu, otočila pohled nahoru a dál poslušně onanovala přes klitoris i bradavky prsů.
„Teď se podívej na mne!“ poručil jí Pán za chvilku.
Lída upřela zvědavě oči na Pána, viditelně zrychlila onanii a dál si rychle třela klitoris a mnula bradavky.
Pán opět sáhl na sekretář pro březovou metlu, významně ji onanující Lídě ukázal a pak jí metlu nastavil před oči.
„Budete mne bičovat?“ zachvěla se nahá Lída strachem a rozkoší.
„Teď ještě ne,“ prohlásil Pán s pohledem na její krásné nahé tělo, „to musíš být pořádně vycvičená… a hlavně
rozdrážděná těsně před orgasmus…“
Lída si ulehčeně oddechla a opět otevřela pusu, ale Pán jí vyzval „jen si ji pořádně prohlížej, ať se s ní dobře
seznámíš a představuj si, co tě čeká…“
Když si usilovně onanující nahá Lída s úplně otevřenou pusou březovou metlu důkladně prohlédla, Pán jí poručil
„dívej se zase do stropu a vypni se!“, obešel ji zezadu a začal jí metlou jemně přejíždět přes záda a přes zadek.
„Zavři oči!“ přikázal jí za chvilku a přejížděl jí dál zezadu metlou po těle, „vychutnej si, jak se už na tebe těší… a
představuj si, jak tě s ní bičuju přes prsíčka, přes břicho… a nakonec přímo do kundičky… “
„Ach…“ vydechla Lída, vzrušeně se zachvěla a opět zrychlila. V poštěváčku jí přitom zřetelně zacukalo…
Pán se k ní postavil zepředu, a zatímco si Lída s oddaně otevřenými ústy naslepo kmitala prsty přes poštěváček a
stále mu dávala celým tělem zřetelně najevo své sexuální reakce a momentální rozdráždění, přejel jí několikrát
košatou březovou metlou přes břicho a podbřišek a zase ji odložil nahoru na sekretář.
„Otevři oči, zavři pusu a dívej se zase upřeně před sebe!“ vybídl ji za chvíli Pán.
Rozkročená Lída s očima přímo před sebe pokračovala v intenzivní onanii a dávala si záležet, aby Pánovi zřetelně
zdůrazňovala své stoupající pohlavní rozdráždění, stále rychleji dýchala a občas přitom pootevírala pusu, celá se
chvěla, dávala mu jasně najevo stále častější mimovolní stahy svého těla, vzrůstající rozkoš jí byla znát i ve výrazu
obličeje. Postupně začala škubat stehny rozkročených nohou, po silnějším vydráždění škubla i břichem, občas se
rozdrážděně zakláněla a přitom jí byly dobře vidět zduřelé stydké pysky pozvolna se rozevírajících rodidel.
Pán ji bedlivě pozoroval a Lída si všimla, že si přitom občas dělá poznámky, což ji jako jeho otrokyni nesmírně
vzrušilo a tak sebou zacukala. Pán jí ale nařídil „Otevírej a zavírej co nejrychleji za sebou pusu!“
Lída začala střídavě rychle otevírat a zavírat ústa, ovšem Pán ji napomenul „Rychleji! A zrychli přitom i onanii!“
Nahá Lída na důkaz své totální odevzdanosti do vůle Pána pak kromě mnutí bradavek otevírala a zavírala pusu
jak nejrychleji mohla, dívala se mu přitom do očí a s vypnutým tělem si ze všech sil třela poštěváček.
Pán najednou dostal nápad a vykřikl „Roztáhni se přede mnou na zem!“
Nahá Lída na moment přerušila onanii a opřela se rukou o zem, opatrně si sedla s rukou na poštěváčku na zadek,
zvrátila se roztažená na koberec před Pána a okamžitě si zase začala rychle třít poštěváček a mnout si i bradavky.
„Ty jsi krásná!“ vydechl Pán vzrušeně, „moc ti to sluší…“
Rozdrážděná Lída jen hlasitě vydechla.
„Už tě musely hrozně tlačit kolena…“ politoval ji Pán.
„Nechtěl byste mi raději zase šlápnout nohou na břicho?“ vyhrkla Lída a nastavila mu vypnuté břicho.
„Teď mě láká šlápnout ti do podbřišku,“ pravil Pán a položil jí botu těsně nad ochlupení.
„Šlápněte mi tam…“ vyzvala ho vzrušeně Lída a zrychlila onanii.
Pán jí přitlačil botu do podbřišku přímo na vnitřní pohlavní orgány, až oddaně roztažené Lídě vyhrkly slzy z očí.
„Přitlačte mi tam tu nohu ještě! Nebojte se!“ vyhrkla přesto rozdrážděná Lída.
Pán ještě přitlačil, Lída vytřeštila oči, ale Pán držel a držel.
„Ááu…“ zakřičela Lída, ale dál poslušně onanovala.
„Líbí se ti to?“ zeptal se jí Pán s botou stále vtlačenou silně do jejího podbřišku.
„Teď si zase připadám jako vaše skutečná otrokyně…“ vydechla Lída, „a moc mě to vzrušuje…“
„Snad to tvé děloze moc nevadí…“ pravil Pán s úsměvem na svou pod ním rychle onanující nahou otrokyni.
„Mohl byste ještě na okamžik trochu přišlápnout, ona to přežije…“ vybídla ho devotně Lída. A Pán přišlápl…
Lída zoufale vykřikla, ale v očích jí byla jasně vidět nepředstíraná rozkoš.
Pán jí ale vzápětí sundal botu z břicha a vyzval ji, aby si před ním zase klekla.
Nahá Lída přerušila na moment onanii, s Pánovou dopomocí si zase oddaně klekla, široce se před ním rozkročila,
upřela na něho oči a začala před ním oběma rukama opět rychle onanovat přes poštěváček i na prsech.
Její rozdráždění se za chvilku začalo zase pozvolna stupňovat, ale stále nepřicházela ona „hluchá fáze“.
„Zkus si přirážet rozkrokem!“ vybídl ji Pán.
Lída začala vkleče poslušně přirážet vášnivě rozkrokem a zanedlouho se začala vzrušením celá třást.
„Ty se chceš konečně pořádně vydráždit, ale moc ti to nejde,“ řekl Pán, který ji upřeně pozoroval, a když nahá
Lída bezmocně přikývla, navrhl jí „tak se pokus rozkrokem ještě hezky kroužit…“
Lída to zkusila a začala před Pánem během usilovné onanie kromě přirážení smyslně kroužit boky a pánví, ale
stačilo, aby sebou párkrát zakroužila a upadla do téměř nepříčetného stavu, kdy její rozkoš náhle přestala stoupat
úplně. Usilovně si mnula rukama poštěváček i prsní bradavky, ale vše bylo marné.
Za chvíli se však Lída na Pána mile usmála, uvolnila se a začala se opět poddávat svému pozvolna stoupajícímu
pohlavnímu vzrušení. Zanedlouho pootevřela pusu a začala s očima upřenýma na Pána hlasitě dýchat rozkoší.
Najednou Pán na poslušně onanující Lídu vykřiknul „Vzpaž volnou ruku!“
Lída si přestala mnout bradavky a vzpažila ruku, následoval povel „Otevři pusu a dýchej zhluboka!“
Nahá Lída oddaně otevřela pusu a začala zhluboka dýchat, přitom si stále třela rukou mezi nohama poštěváček.
„Dívej se mi do očí a zrychli!“ nařídil jí za chvilku Pán.
Lída upřela pohled do očí Pána a zhluboka dýchajíc si s otevřenou pusou stále kmitala přes poštěváček.
„Zataj dech!“ křikl na ni vzápětí Pán.
Lída přestala dýchat a se široce otevřenými ústy a pohledem do očí Pána si před ním dál dráždila poštěváček. Její
vzrušení však začalo námahou pomalu opadávat a zanedlouho se počala nedostatkem vzduchu dusit.
„Jsi otrokyně?“ optal se jí Pán jizlivě. Rozkročená Lída jen bezmocně přikývla.
Pán ji nechal ještě chvilku onanovat se zatajeným dechem a pozoroval, jak jí pomalu docházejí síly; o nějaké její
pohlavní rozkoši u ní už nemohlo být ani řeči, přestože si dál poslušně třela prsty klitoris. Teprve když se mu začalo
zdát, že Lída zakrátko upadne vysílením na zem, stroze jí nařídil „Zavři pusu, dýchej a dráždi si zase i bradavky!“
Vyčerpaná Lída začala bezděčně lapat po dechu, ale začala si volnou rukou opět poslušně mnout prsa a její rozkoš
počala zase pozvolna stoupat. Zanedlouho ovšem na ni Pán uprostřed onanie vykřikl „Předkloň se!“
Rychle onanující Lída se poslušně předklonila, ale pořád si třela poštěváček a druhou rukou si dráždila bradavky.
„Čelem až k zemi!“ vyzval ji rázně Pán.
Nahá Lída se před svým Pánem otrocky sklonila čelem až k zemi.
„A vypnout prdelku!“ poručil jí nemilosrdně Pán.
Rozkročená Lída s čelem téměř na zemi odevzdaně vypnula zadek a dál onanovala přes poštěváček i na prsech.
Pán ji rychle obešel a jemně ji přejel prsty přes vyceněný otvor konečníku. Lída sebou zacukala, ale její sexuální
vzrušení příliš nestoupalo.
Pán se pak vrátil na původní místo a za okamžik se jí zeptal „Nechtěla bys mi jako správná otrokyně políbit nohu
i během onanování?“ a nastavil jí botu. A Lída mu ji bez odporu devótně políbila…
„Napřim se, ty moje krásná otrokyně…“ pochválil ji Pán a pak ji přísně vyzval „Vypni se mi!“
Lída se rychle napřímila, poslušně se vypnula a dál si před Pánem vkleče usilovně třela klitoris a bradavky. Pán ji
nechal chvíli nerušeně onanovat, a když se znova zřetelně rozdráždila, najednou nečekaně vykřikl „Rozkroč se!“
Nahá Lída sebou uprostřed onanie překvapeně škubla, ale pak se vkleče široce rozkročila.
„Ještě víc se rozkroč!“ vybídl ji přísně Pán.
Onanující Lída se rozkročila, až si málem vykloubila kyčle, a Pán jí vzápětí zavelel „Hlavu dozadu!“
Nahá Lída zaklonila hlavu dozadu a pokračovala v usilovném tření poštěváčku.
„Napni se!“ přikázal jí nemilosrdně Pán.
Mohutně rozkročená Lída se vkleče před Pánem napnula a dál si intensivně třela prsty klitoris a mnula bradavky,
náhle však opět pocítila, že je úplně odevzdaná Pánovi a její rozdráždění zase rychle stoupalo…
„Napni břicho!“ poručil jí krátce nato Pán.
Lída se zapřela a pokusila se před Pánem během onanie napnout břišní svaly tak, aby to na ní bylo dobře vidět.
„Je vidět, že se snažíš,“ pochválil ji Pán a pak ji vybídl „Prohni se do záklonu!“
Nahá Lída se zaklonila celým tělem vzad a snažila se udržet zřetelně napnuté břicho, aniž by musela jakkoli
omezit rychlost onanie.
„Vypni břicho!“ zavelel jí stroze Pán.
Poslušně onanující Lída se pokusila své napnuté břicho navíc viditelně vypnout vstříc Pánovi.
„Strašně ti to sluší, moc se mi líbíš…“ ocenil Pán její snahu.
Lída hlasitě vydechla a zrychlila onanii. Její vzrušení začalo rychle vzrůstat.
„Zavři oči!“ poručil jí vzápětí Pán. V záklonu onanující Lída odevzdaně zavřela oči, ale vzápětí znejistěla, neboť
nevěděla, co s ní Pán zamýšlí. Pán se na ni chvilku s požitkem díval a pak ji vyzval „Zpomal!“
Lída poslušně zpomalila onanii a připravovala se na nejhorší; jen odevzdaně čekala, kde ucítí prudkou bolest.
„Sundej si tu ruku z prsů a vypni taky je!“ nařídil jí Pán. Lída složila ruku do týla a poslušně mu vypnula vstříc i
své vztyčené prsy. Pán ji nechal vypnutou chvíli v klidu si pomalu třít poštěváček a pak ji rázně vybídl „Zrychli!“
Lída zrychlila onanii přes poštěváček a dál přemýšlela, co má Pán za lubem.
Pán si opět vzal fotoaparát, několikrát si ji zblízka vyfotil a pak jí poručil „Otevři oči!“
Lída otevřela oči, několikrát zamrkala a pokračovala v intenzivním tření poštěváčku.
„Narovnej se!“ vybídl ji ale za chvilku Pán.
„Já myslela, že mně budete v tom záklonu nějak trápit…“ vydechla Lída, napřímila se a pohlédla pátravě na Pána.
„To ti zatím musí stačit,“ prohlásil suše Pán, „toho si se mnou užiješ ještě dost…“
„Ale mně by se docela líbilo, kdybyste mě před chvilkou mučil…“ vyhrkla již značně rozdrážděná Lída.
Pán to ale nechal bez povšimnutí, protože by se mu to samozřejmě taky líbilo a docela by to chtěl, místo toho ale
Lídu vybídl „Hlavu zpříma!“
Pak jí Pán chtěl přikázat, aby se zase rozkročila normálně, ale uvědomil si, že nemůže použít povel "Pozor!",
protože vkleče rozkročená Lída by se jen poslušně vypnula, takže ji jen vybídl „rozkroč se zase pohodlně…“
Lída se pohodlně rozkročila, upřela oddaně pohled vzhůru Pánovi do očí a začala před ním onanovat opravdu ze
všech sil; za chvíli se celá chvěla rozkoší a začínala sebou zase rozdrážděně cukat. Najednou sebou celá viditelně
škubla, vzrušeně otevřela ústa, začala každou chvíli dráždivě vzepínat tělo, prudkou rozkoší se zakláněla dozadu a
občas vyrazila hlasitý výkřik. Bylo vidět, že se pomalu přibližuje do extase, ale Pán ji schválně zarazil „Vzpaž!“
Lída utnula onanii, vzpažila obě ruce nad hlavu, mimovolně vypnula břicho a pohlédla udiveně na Pána.
„No hezky se ukloň a zase dělej!“ překvapil ji Pán, „Jsi krásná…“
Prudce rozdrážděná Lída hodila ruce zpět do rozkroku a na prsa, rychle obnovila onanii a vydechla „Co to mělo
znamenat? Vy nechcete, abych byla konečně hotová?“
„Jako otrokyně se musíš přede mnou pořád přemáhat,“ pravil suše Pán, „Neboj se, za chvíli už se uděláš…“
Lída zrychlila onanii a Pán pokračoval „Teď ti občas rázně zavelím „Stop!“ a ty na okamžik utneš onanii, vzpažíš
ruce nad hlavu, ukloníš se a pak budeš okamžitě zase pokračovat, jasné?“
„Ach, ano…“ vydechla mohutně vydrážděná Lída během usilovné onanie.
Pán ji chvilku beze slova pozoroval a pak zase najednou vykřikl „Stop!“
Lída bleskově vzpažila, uklonila se a pokračovala dál v onanii. Za chvíli jí Pán znova zavelel „Stop!“
Vkleče rychle onanující Lída bleskově hodila ruce nad hlavu, uklonila se a pak zase okamžitě obnovila onanii.
Pán ale v tomto minipřerušování její onanie pokračoval dál a prudké rozdráždění Lídy pokaždé poněkud pokleslo.
Asi po dvou minutách Pán usoudil, že vzrušení Lídy už opravdu opadlo, takže s tím přestal a nechal ji klidně
onanovat, Lída pak ještě chvilku napjatě čekala na další povel.
„Teď chci vidět tvůj opravdu parádní orgasmus, jak se přede mnou nahá svíjíš v obrovských stazích a dáváš mi
svou nesmírnou rozkoš celým tělem vědomě najevo,“ řekl Pán, když Lídino vzrušení začalo opět mohutně růst.
Lída mu upřela pohled do očí a zrychlila tření poštěváčku. „Nezapomeň úplně otevřít pusu, když ucítíš blížící se
extasi,“ připomněl jí Pán a nahá Lída jen poslušně přikývla.
„Přidej!“ významně pravil pozorně přihlížející Pán.
Zanedlouho se mohutně rozdrážděná Lída začala vkleče před Pánem celá viditelně cukat rozkoší, s pohledem do
jeho očí sebou bezmocně trhala a najednou otevřela ústa dokořán; Pán jí z dálky zahlédl v krku se chvějící čípek…
„Tak teď jsem zvědav…“ poposedl Pán vzrušeně.
Náhle sebou divoce onanující Lída zřetelně škubla, vkleče vypnula břicho, pustila si prsa, volnou rukou si úplně
rozevřela zespod přirození a se široce rozevřenou pusou a očima upřenýma na Pána zrychlila onanii do maxima;
bradavky prsů jí bezmocně trčely dopředu a na jejím nahém těle byla dobře patrná prudká předorgastická křeč.
Za několik okamžiků hlasitě vykřikla „Už!“, napnula se a začala se třást v prudké předorgastické extasi, přitom si
mohutně třela poštěváček a vkleče se před Pánem divoce zmítala, náhle doslova zařvala „áááááá…“, prudce sebou
cukla a začala se před ním vkleče na zemi bezmocně svíjet v obrovských orgastických stazích…
Onanující Lída si dala záležet zejména na správném zdůraznění svého prvního orgastického stahu; byla už natolik
vycvičená, aby věděla, že jí ho Pán musí jasně vidět na mohutném škubnutí vypnutého rozkroku, břicha a podbřišku,
zachvění vztyčených prsních bradavek, ale i ve výrazu její tváře, na viditelném škubnutí stehen, paží, na trhnutí
hlavou a cuknutí prstů na rukou, a že při onanii je to všechno ještě důležitější, protože Pán nemá s jejím tělem přímý
kontakt a je plně odkázán jen na vizuální informace. Snažila se mu však předat svou rozkoš i očima, aby dobře
viděl, co se během orgasmu děje nejen v jejím těle, ale i v duši, a s pohledem stále upřeným oddaně na něho se před
ním nahá rytmicky škubala celým tělem v obrovských mimovolných stazích nejvyšší rozkoše.
Po několika nejprudších orgastických stazích Lída ukončila onanii, hodila ruce nad hlavu a dále se před Pánem
mohutně cukala, až mu najednou málem padla na koberec pod nohy, ovšem včas se vzpamatovala, narovnala se,
upřela mu oddaně pohled do očí a stále se před ním nádherně škubala v dalších prudkých orgastických stazích.
Teprve asi po patnáctém stahu začal její orgasmus slábnout a stahy v jejím nahém těle zvolna opadávaly, klečící
Lída však stále rozdrážděně škubala celým nahým tělem s pohledem upřeným do očí Pána, její rozkoš však pomalu
odeznívala, stále ovšem sebou občas cukla.
Když se úplně uvolnila, spokojeně vydechla „To byl ale nádherný orgasmus… i vkleče… moc vám děkuji…“
„Byla jsi zase naprosto úžasná…“ pochválil ji Pán a tázavě se zeptal „Už ses úplně docukala?“
„Snad…“ hlesla Lída a šťastně se na Pána usmála.
„Tak ještě chvilku počkáme…“ řekl Pán a zapálil si cigaretu.
Lída najednou na ni taky dostala chuť a řekla „Já myslím, že už jsem se úplně uklidnila…“
„Tak vstávej, rychle se protáhni a roztáhni se mi zase na stole!“
***
Nahá Lída vstala, protáhla se, řekla „už mě docela tlačily ty kolena…“, udělala několik hmitů rozpaženýma
rukama, pak poslušně ulehla na stůl a roztáhla se před Pánem do základní posice s rukama za hlavou.
Pán odklepl popel, nechal cigaretu hořet v popelníku, uklidil stupínek a vybídl Lídu, aby si sundala střevíčky.
Když si Lída stáhla z nohou střevíčky, Pán řekl „měla by ses trochu napít…“ a přiložil jí k ústům skleničku se
slámkou. Lída se zvedla na lokty a pořádně se napila, protože už měla opravdu žízeň.
Pán jí potom dal potáhnout z cigarety, krátce si ji ohmatal, pak jí rozevřel stydké pysky a s úžasem zjistil, že je
mezi nimi úplně mokrá, milostná rosa jí z rodidel téměř kapala.
„To jsi pořád ještě tak vzrušená?“
„No, vzrušená už ani ne, ale mokrá tam ještě asi jsem,“ vydechla stydlivě Lída a zrudla.
Pán si Lídu mezi nohama zběžně prohlédl, přitom jí rychle promazal poštěváček, dal jí ještě párkrát potáhnout,
pak si vzal širokou černou pásku a vybídl ji „Zvedni hlavu!“
Když Lída zvedla hlavu, překryl jí páskou důkladně oči a vložil jí do volných průzorů pod oči chomáčky vaty,
takže roztažená nahá Lída absolutně nic neviděla a nechal ji takto připravenou ležet chvíli na stole; pak oba spolu
pomalu dokuřovali cigaretu. Pán potom cigaretu típl a roztažené slepé Lídě rázně zavelel „Pozor!“
Nahá Lída se jediným pohybem vypnula a bleskově rozhodila nohy do maxima, napnula ruce za hlavu až po
konečky prstů, přitom ji napadlo napnout je do rozpažení v úhlu asi 45 stupňů, což také udělala, a pak dráždivě
vypnutá v této posici celá poslušně znehybněla.
„Otevři pusu!“ zavelel jí Pán.
Lída široce otevřela ústa a pomalu vzrušeně dýchala, celým nahým tělem jí zřetelně probíhaly viditelné stahy
vnitřního vzrušení. Pán se jí začal občas nečekaně dotýkat na různých místech nahého těla od krku až po kolena a
přitom se jí často dotýkal na prsech a stále blíž rodidel, ovšem přímo se jich zatím nedotkl. Lída sebou při každém
nečekaném doteku zaškubla a její bradavky pomalu vztyčovaly, až jí najednou trčely přímo vzhůru jako hřebíky.
„Já už bych moc chtěla, abyste se mne dotkl tam…“ hlesla najednou Lída se zakrytýma očima a vzrušeně se
zachvěla.
Pán jí zavelel „Pohov!“ a chvíli jí rafinovaně přejížděl rukama po těle přes prsy a břicho, pak i přes podbřišek a
slabiny na vnitřní strany stehen. Nahá Lída pořád vzrušeně dýchala otevřenou pusou, Pán ji občas přejížděl konečky
prstů kolem vztyčených bradavek a zvolna se k nim přibližoval, tu a tam ji pohladil i po vlasech, po krku a po tváři,
najednou jí ale jednou rukou rázně sjel po těle mezi stydké pysky, nahmátl jí poštěváček a začal jí ho citlivě mnout.
Lída se ihned viditelně uvolnila, přivřela pusu a začala před ním na stole přirozeně sexuálně reagovat a celá se
poddávala svému zvolna stoupajícímu pohlavnímu vzrušení. Se zavázanýma očima vnímala dráždění mnohem
silněji než jindy a proto se snažila do svých sexuálních reakcí zapojit celé tělo, zejména dávat Pánovi jasně najevo
všechny své přirozené mimovolní stahy a dávat mu svůj požitek zřetelně znát i způsobem svého dýchání.
Jak Lídino vzrušení stoupalo, pozvolna roztahovala nohy a nabízela Pánovi pohled do přirození.
„Vlň zase rozkrokem!“ poručil jí Pán, „se zakrytýma očima to může být docela efektní…“
Slepá Lída začala na stole jednotlivými pravidelnými stahy vlnit rozkrokem současně s přirozenými stahy těla a
dráždivě hýbala rozkrokem, přitom rytmicky stahovala hýždě, takže jí kundička efektně pohybovala nahoru a dolů.
Pán jí dál rychle dráždil na poštěváčku a sledoval, jak její vzrušení zřetelně stoupá, Lída mu v tom napomáhala
vědomým stupňováním svých sexuálních reakcí.
Za chvilku trhla nohama prudce od sebe a vydechla „Vidíte, jak už jsem před vámi zase vzrušená?“
„Hlavně jsi přitom hezká,“ řekl Pán a začal jí několika prsty dráždit prsní bradavky.
„Vy se o mne tak hezky staráte…“ vydechla Lída a vypnula mu vstříc prsy.
Když se jí za chvilku vztyčily bradavky, Pán jí je pustil a vybídl ji „A teď ty sama!“
A nahá Lída si začala oddaně masírovat bradavky konečky prstů.
„Tak teď si naslepo zopakuješ, co ses zatím naučila,“ pravil Pán a mírně jí přitlačil prsty na klitoris.
„Prosím, velte mi!“ vyhrkla Lída vzrušeně a dál si mnula bradavky.
Pán jí zakrátko během rychlého tření poštěváčku zavelel „Pozor!“
Lída bleskově rozhodila nohy, napnula ruce za hlavu a vypnula rozkrok.
Pán jí stále dráždil poštěváček, přitom pozoroval její mohutně vztyčené bradavky,
Za několik okamžiků ji zavelel „Pohov!“ a Lída se poslušně uvolnila.
Zakrátko Pán opět rázně vykřikl „Pozor!“, Lída se před ním na stole opět vzepnula a Pán si uvědomil, že už má
docela poslušnou otrokyni. Chvíli se spokojeně díval, jak před ním oddaně leží roztažená se vztyčenými bradavkami
a přijímá z jeho rukou vzrůstající rozkoš.
Pak pokračoval v jejím výcviku povely „Pohov!“ a vzápětí „Dýchej břichem!“
Nahá Lída před ním na stole otevřela ústa a začala se zakrytýma očima pravidelně vypínat a uvolňovat břicho.
,Zase musím říct, že ti to s těma překrytýma očima strašně sluší,“ pochválil ji Pán a pohladil ji po vlasech.
„Mě to zase vzrušuje,“ hlesla Lída v krátké pauze po jednom výdechu.
Pán ji tedy ještě nechal krátce dýchat břichem a pak jí náhle znova zavelel „Pozor!“
Vypnutá Lída dál usilovně dýchala břichem, ale Pán za pár okamžiků najednou přerušil její dráždění a přísně jí
nařídil „Přirážej!“
Nahá Lída sebou bezděčně zaškubala, ale začala poslušně pravidelně rytmicky přirážet rozkrokem a současně se
snažila dál dýchat břichem. Pán chvíli uznale sledoval její snahu skloubit obojí, ale pak ji vybídl „Zavři pusu a o to
víc přirážej, ať vidím, jak toužíš po tom, abych se tě zase dotkl… tam…!“
„Já bych to už ale zase opravdu moc chtěla…“ vyhrkla Lída a začala na stole mohutně přirážet.
„Tak pracuj, ať vidím, jak ti ta kundička doslova lítá nahoru a dolů!“ poručil jí Pán stroze a nechal svou nahou
otrokyni chvíli rázně přirážet rozevřeným rozkrokem. „A nezapomeň, že přirážíš v Pozoru!“ dodal chladně.
Lída si to uvědomila, vzepnula se a poslušně přirážela ze všech sil.
Pán jí prsty rozevřel kundičku, aby zjistil, jak je vzrušená, ale Lída už byla mezi nohama zřetelně červená, takže
Pán byl spokojen a za chvíli ji vybídl „Uklidni se a víc se přede mnou roztáhni! Pohov!“
Lída přestala přirážet a uvolnila se, Pán jí sáhl opět na poštěváček a začal jí ho rychle třít. Když začala Lída
náležitě reagovat, Pán jí začal znova velet "Napni ruce!", "Dýchej zhluboka!", "Nadzdvihni rozkrok!"
Drážděná Lída začala pomalu zhluboka dýchat, s rukama napnutýma rovně za hlavou stáhla půlky zadnice a tím
nadzvedla rozkrok. Pán ji zase chvilku sledoval, pak ale dostal nápad a rázně Lídě poručil „Rozpaž!“
Lída bleskově rozpažila a jako správná otrokyně je napnula až po špičky prstů. Pán, který jí stále rychle dráždil
poštěváček, jí vzápětí přikázal „A teď zase hezky dýchej břichem!“
Když Lída otevřela pusu a začala při každém nádechu a výdechu usilovně vypínat a uvolňovat břicho, Pán jí ale
poručil „Otevři ústa úplně!“, vzal si baterku, a za stálého dráždění jejího poštěváčku se naklonil nad ni a posvítil si
do Lídiných široce otevřených úst jako lékař, který se jí chce podívat do krku až na čípek.
„Vidím, že chrup máš úplně v pořádku,“ vydechl Pán uznale.
„Já se o něj taky pořádně starám,“ vydechla Lída mezi hlubokými nádechy a výdechy.
„Vyplázni jazyk, ať ti zase vidím až na ten čípek v krku!“ poručil jí Pán.
Pohlavně už značně vzrušená Lída vyplázla jazyk a Pán zahlédl její jemně se chvějící krční čípek.
„I ten je váš…“ hlesla vzápětí opět Lída a s rozpaženýma rukama, staženými svaly zadnice a dráždivě vypnutým
nahým tělem během dráždění dál rytmicky napínala a uvolňovala své krásné břicho.
Pán odložil baterku a s požitkem pozoroval Lídu, jak před ním s očima zakrytýma širokou černou páskou, úplně
rozpaženýma rukama a široce otevřenými ústy dýchá poslušně břichem a vypadá nesmírně dráždivě jako skutečně
bezmocná nahá otrokyně.
Úplné otevření úst bylo pro ni ale poměrně obtížné, stálo ji značné úsilí a po delší době nesmírné sebepřemáhání;
takže se tím narůstání její sexuální rozkoše výrazně zpomalilo. Pán to kvitoval s uspokojením a ve snaze Lídino
rozdráždění ještě omezit jí poručil, aby ukončila dýchání břichem a uprostřed intenzivního dráždění s do Pozoru
vypnutým nahým tělem bleskově otvírala a zavírala ústa, což je nepochybně jedním z dalších projevů totální
oddanosti otrokyně do vůle Pána.
Lída tedy začala před Pánem rychle zavírat a otevírat pusu, a přestože jí Pán dále dráždil poštěváček, její vzrušení
zřetelně klesalo. Ovšem stále poslušně napínala rozpažené ruce, stahovala hýždě a vypínala své otrocké tělo.
Za chvíli jí ale Pán poručil „Přestaň a předpaž nad sebe!“
Lída bleskem napnula ruce nahoru a Pán jí poručil „Uvolni se a mávej těma rukama nad sebou!“
Lída okamžitě poslechla, ale Pán si všimnul, že je nemá perfektně napnuté až po špičky prstů.
„Napni ty ruce, i když s nimi máváš!“ vykřikl rozzlobeně.
Lída napnula ruce po konečky prstů a usilovně jimi mávala ve vzduchu, zatímco Pán jí dál rychle třel poštěváček.
Její vzrušení však nijak nepřibývalo.
„Dost! Rozpaž zase!“ zvolal za chvilku Pán, a když Lída zase rozpažila, poručil jí „A teď zvedni levou nohu!“
Nahá Lída zvedla nohu vzhůru a Pán zrychlil její dráždění.
Zatímco Lída nehybně držela s rozpaženýma rukama a nohou vzhůru, Pán její dráždění náhle rázně utnul.
Oslepená Lída sebou překvapeně škubla a téměř nadskočila, Pán jí poručil „Napni obě nohy rovně před sebe!“
Lída resignovaně vytrčila nohy dopředu a Pán ji tak chvilku nechal. Protože ale její nohy neměly vzhledem
k rozměrům stolu patřičnou oporu, bylo jejich udržování ve vodorovné poloze pro Lídu velmi náročné a začínala se
proto stále více třást. Pán jí ale za chvíli ulehčil a poručil jí „Střídavě ohýbej nohy nahoru a zase je napínej vpřed!“
Nahá Lída rychle házela nohy nahoru a pak je zase rázně vytrčila dopředu. O jejím vzrušení už nebylo ani
památky, navíc byla stále udýchanější. Pán ji chvíli upřeně pozoroval a docela se mu líbilo, jak se před ním házela
nahá s rozpaženýma rukama na stole. Potom jí nařídil „Vzpaž ruce za hlavu!“
Lída odevzdaně vzpažila ruce za hlavu, načež Pán vykřikl „Ohýbej a napínej je taky, stejně jako nohy!“
Bezmocná Lída poslechla a snažila se na stole před Pánem sladit rytmus ohýbání rukou s ohýbáním nohou.
Pánovi se jí ale zanedlouho zželelo a vybídl ji „Dej si zase nohy patami na stůl a v souladu s pohybem rukou je
roztahuj a přitahuj k sobě!“
Nahá Lída se s ulehčením opřela patami o stůl a začala v souladu s ohýbáním a napínáním rukou roztahovat a
přitahovat nohy. Pán ji zase chvilku pozoroval a najednou vykřikl „Nechej nohy úplně roztažené!“
Lída přestala kmitat nohama a během rychlého ohýbání rukou za hlavou se oddaně roztáhla na stole. Pán si ji
zkoumavě změřil a pak jí rázně sáhl na poštěváček.
Lída s páskou přes oči se nadrženě vypjala a dál už se zjevnou rozkoší cvičila rukama za hlavou.
Uprostřed rychlého dráždění jí Pán náhle přikázal „Předpaž ruce nahoru a ohýbej je a zase napínej na doraz!“
Lída poslušně hodila ruce vzhůru nad sebe a během dráždění Pánem je střídavě ohýbala a napínala.
Její pohlavní vzrušení začínalo přes značnou fysickou námahu zase pomalu růst.
„Zvedni nohy nahoru a rychle je ohýbej v kolenou!“ poručil jí Pán zakrátko.
Lída opatrně zvedla roztažené nohy do výšky kolmo vzhůru, vypnula zadnici a začala napnuté nohy rychle ohýbat
v kolenou rovně dopředu a pak zase zvedat chodidly ke stropu.
Pán jí usilovně třel poštěváček, ale její vzrušení příliš nestoupalo. Za chvíli Lída zase namáhavě dýchala.
„Uf, to je namáhavé,“ vydechla Lída najednou.
„To víš, otrokyně to nemají lehké,“ pravil Pán, zrychlil její dráždění, nechal ji ještě chvíli ohýbat a napínat ruce za
hlavou a současně kmitat zvednutýma nohama. Pak zase chvilku pozorně sledoval, jak před ním jeho nahá otrokyně
poslušně cvičí, ale když se znova silně zadýchala, vyzval ji „Pusť nohy dolů, roztáhni se a napni ruce za hlavu!“
Když před ním Lída na stole opět oddaně roztáhla nohy, zpomalil dráždění a její vzrušení rázem zřetelně stouplo.
Lída se ovšem neudržela a viditelně sebou zaškubala. Pán jí nato přísně poručil „Unož levou nohu do strany!“
Lídě naslepo unožila a tím se jí rozevřelo nádherně přirození, ale udržování nohy ve vzduchu bylo pro ni opět i
poměrně namáhavé, takže zoufale zatínala zuby, bezmocně se zmítala a její vzrušení zase zvolna opadávalo.
Pán jí stále rychle třel poštěváček a zvědavě se jí díval mezi stydké pysky, jak je tam červená.
Zanedlouho Pán Lídě zavelel „Nohu zpátky!“, nechal ji krátce odpočinout a pak ji vybídl „Teď unož tu druhou!“
Rychle drážděná Lída unožila pravou nohu a Pán si znova s požitkem prohlížel její roztažené přirození.
Lída se ale brzo začala před Pánem na stole zase zřetelně třást a Pán jí vybídl, aby přinožila. Lída přitáhla paty
obou nohou až k hýždím, tím se úplně roztáhla a vycenila přirození. Pán jí intenzivně dráždil poštěváček a Lídino
vzrušení začalo opět pozvolna vzrůstat. Náhle se jí Pán nečekaně dotkl prstem na pupku a slepá Lída sebou cukla.
Zanedlouho se jí Pán dotkl těsně za sebou obou prsních bradavek, načež si Lída znova uvědomila, že je otrokyně
vydaná na milost a nemilost Pánovi a nesmírně ji to vzrušilo.
„Jak vám mám dokázat, že jsem opravdu vaše otrokyně… pouhá věc k vašemu uspokojení?“ zeptala se vzrušeně.
„Mluvíš, jako bys tady byla jen kvůli mně a nelíbilo se ti to,“ pravil Pán dotčeně.
„Já jsem vaše otrokyně dobrovolně, ráda a moc mě to vzrušuje,“ vyhrkla Lída a vzepnula rozkrok, „jsem vaše…“
Pán přitlačil a Lída vyronila mezi stydké pysky velkou dávku milostné rosy.
„Zvedni napnuté ruce i nohy do výšky a opisuj jimi kroužky!“ nařídil jí najednou Pán.
Vzrušená Lída oddaně zvedla ruce i nohy vzhůru a začala jimi nad sebou opisovat velké kruhy.
„A teď elipsy!“ zavelel jí rázně Pán.
Lída mírně rozpažila a roztáhla víc nohy, aby na to měla dost místa a začala dělat před Pánem velké elipsy.
Pán silně přitlačil prsty, tím rapidně zesílil její dráždění a Lída ve vzduchu usilovně pracovala rukama i nohama.
„Ještě se pokus o obdélník do strany, hodně široký… ale pozor, ať nespadneš ze stolu!“ vybídl Pán za chvíli již
docela udýchanou Lídu a vystupňoval dráždění jejího poštěváčku.
Zřetelně vzrušená Lída se odevzdaně vzepnula a nejdřív udělala ve vzduchu široký obdélník, jak nejdál dosáhla,
potom udělala totéž roztaženýma napnutýma nohama a přitom se pokaždé mohutně nahýbala celým tělem do stran.
Nakonec s rukama napnutýma vzhůru nad sebe a vysoko zvednutýma nohama znehybněla.
„Napni ruce zase za hlavu a pořádně se roztáhni,“ pohladil ji Pán uznale po vlasech, „budeš výborná otrokyně…“
Lída se s úlevou roztáhla do původní posice s rukama za hlavou a namáhavě dýchala.
„Otevři pusu a pořádně se vydýchej!“ vybídl ji Pán a dál jí rychle mnul poštěváček.
Lída otevřela pusu dokořán a usilovně dýchala, Pán přitom pozoroval, jak se jí smyslně vypíná břicho.
Jakmile Pán uviděl, že se Lída dostatečně vydýchala a náležitě reagovala na dráždění poštěváčku, přikázal jí
„Zavři pusu a utlumuj dech!“
Roztažená nahá Lída zavřela ústa a pomaloučku zpomalovala dýchání, až se jí bříško skoro přestalo hýbat.
„Ať to vidím!“ zvolal rázně Pán a opět vystupňoval její dráždění. Za chvíli se jí opět nečekaně dotkl podbřišku.
Lída sebou reflexivně škubla, Pán ještě nakrátko přitlačil prsty a zvolna dýchající Lídě poručil „Otevři pusu a
úplně zataj dech!“ a ucukl rukou.
Rozdrážděná Lída široce otevřela ústa, prudce rozhodila nohy, napnula se a strnula naprosto nehybná na stole.
Pán jí roztáhl stydké pysky a uviděl, že je tam zase o dost červenější než prve, navíc s překvapením zjistil, že jí
zase stojí bradavky. Zatímco rozevřená Lída s páskou na očích usilovně zadržovala dech, několikrát se citlivě dotkl
jejího napnutého břicha a vztyčených prsních bradavek, do jedné ji nakonec silně štípl, ale když zjistil, že se poctivě
nedýchající Lída již počíná dusit, sáhl jí rázně na poštěváček a vybídl ji „Uvolni se a dýchej!“
Lída se uvolnila, přivřela pusu a začala zhluboka dýchat. Pán jí rafinovaně mnul poštěváček, takže se její vzrušení
začalo zase pozvolna stupňovat a Lída sebou vzrůstající rozkoší před Pánem zanedlouho zřetelně škubala.
„Nedávám ti moc zabrat?“ zeptal se jí Pán během intenzivního dráždění.
„To je přesně to, co potřebuju…“ vydechla Lída.
„Víš co? Přirážej si!“ vybídl ji vzápětí Pán.
Lída začala pomalu, potom však stále rychleji chodit rozkrokem Pánovi a její rozdráždění viditelně stoupalo.
Najednou však její rozkoš přes veškerou snahu Pána zřetelně pokleslo, Lída se napnula, zatnula pěstičky a ze
všech sil chodila rozkrokem Pánovi vstříc.
Po chvíli se jí ale podařilo onu „hluchou fázi“ překonat a uvolnila se, spokojeně se usmála a začala se zase naplno
vnitřně oddávat svému pohlavnímu vzrušení, které začalo rychle stoupat, najednou začala před Pánem na stole sama
znova zřetelně vlnit rozkrokem.
„Ty jsi opravdu perfektní otrokyně,“ pochválil ji opět Pán.
„Já chci být vaše dokonalá otrokyně…“ zahýbala Lída náhle rozevřeným rozkrokem.
„Tak vlň rozkrokem teď sama podle sebe,“ vybídl ji Pán a přitlačil, „a sama to občas přerušuj, pokud ti to
nepřikážu sám, a potom vždycky nakrátko znehybni!“
Lída se pod Pánovými prsty roztáhla a začala smyslně vlnit rozkrokem. Pán jí třel usilovně poštěváček a Lídino
vzrušení se stále stupňovalo, občas dokonce krátce zasténala. Občas vlnění přerušila, vypnula přirození a krátce
úplně znehybněla, potom se začala znova vlnit. Pán jí to někdy přikázal sám, buď krátce nato, co tak učinila sama,
anebo když se mu zdála pauza mezi přerušením vlnění Lídou příliš dlouhá.
Náhle Pán Lídě poručil „Teď se nadzvedni, vypni se vzhůru a kruž ve výšce rozkrokem!“
Lída beze slova poslechla, zapřela se nohama o stůl, zvedla tělo nahoru a poslušně kroužila rozkrokem, zatímco jí
Pán neustále třel poštěváček. Když ji to začalo unavovat, spustila se zpátky dolů na stůl, ale za chvilku se znova
nadzdvihla a opisovala ve vzduchu rozkrokem co největší kruhy.
Pohled na vysoko vzepnutou nahou Lídu se zakrytýma očima, kroužící jako otrokyně ve výšce nad stolem úplně
rozevřeným rozkrokem, se Pánovi nesmírně líbil, takže ji pochválil „Tobě to sluší…“
„Udělám pro vás všecko… co budete chtít,“ vydechla Lída s rozkrokem vzepnutým vzhůru a zrychlila kroužení.
Její vzrušení příliš nestoupalo, ale zato jí projížděl příjemný pocit z úplného sebeodevzdání.
Pán ji za chvíli vyzval „Pojď zase dolů…“ a nahá Lída se před ním znova roztáhla na stole. Pán jí neustále dráždil
na poštěváčku, ale když viděl, že se její vzrušení opět stupňuje, náhle utnul její dráždění a přísně jí poručil „Vlň se!“
Rozdrážděná Lída se před ním začala vlnit, ale Pán vykřikl „Celým tělem!“
Nahá Lída se zapřela a začala se na stole vlnit opravdu celá, od hlavy až po roztažené nohy a přitom střídavě
nadhazovala hlavu a rozevřený rozkrok.
„Představuj si, že se tě chystám za okamžik bolestivě mučit na přirození a kontroluju si, zda je nůž dost ostrý…“
„Ach…“ vydechla Lída a zrychlila vlnění.
„Pak ti zavelím STOP, ty se bleskově roztáhneš, vyceníš mi ji a úplně znehybníš…“
Poslušně vlnící se Lída jen vzrušeně vyrazila „Už aby to bylo…“
„Vypneš se mi?“ zeptal se jí Pán.
„Úplně se vám odevzdám… jako teď…“ vyhrkla rozdrážděně Lída.
„Tak já si něco takového na tebe brzo připravím a už v lednu si tě vyzkouším,“ prohlásil Pán.
„Bude mě to hodně bolet?“ zasténala rozdrážděně nahá Lída během rychlého vlnění celým tělem.
„Dost,“ odsekl Pán chladně a vzápětí ji vybídl „Teď toho nech a vzepni se přede mnou … hezky dráždivě…“
Lída ukončila vlnění a bleskově zareagovala obdobně jako na Povel „Pozor!“ s tím, že se úplně nenapnula, ale
dala svému vzepnutí dráždivě otrockou formu.
„Vemte si mne,“ zasténala rozdrážděně vzepnutá Lída s pevně zakrytýma očima a nadzdvihla se v rozkroku.
Pán jí silně sevřel rukama prsy a přitom jí pevně stiskl konečky prstů bradavky.
„Au… ach, teď vás cítím… jsem vaše…“ zachvěla se vzepnutá Lída.
„Tak spusť zadeček a zase hezky přirážej!“ poručil jí Pán.
Lída spustila nahé tělo zpátky na stůl, poslušně rozhodila nohy a začala náruživě přirážet rozkrokem.
Pán jí zase začal rychle třít poštěváček, a když se Lída znova rozdráždila, nařídil jí „Zrychli to přirážení!“
Lída zřetelně zrychlila přirážení vypnutým rozkrokem a stoupající námahou (a vzrušením) otevřela ústa.
Neuplynula ani půlminutka a Pán Lídu pobídl „Ještě rychleji! Jako v extasi!“ a Lída před ním začala přirážet jako
divá. Pán ji krátce pozoroval a pak hlasitě vykřikl „Pomalu! A přirážej oddaně, odevzdaně a hlavně smyslně!“
Rozdrážděná Lída začala před ním na stole přirážet pomaloučku, při každém přírazu vypnula kundičku, jakoby
mu ji nabízela, a dávala si evidentně záležet na tom, aby to působilo smyslně, někdy až vilně, jakoby toužila, aby do
ní pronikl. Pán jí přitom neustále mnul poštěváček a Lídino rozdráždění kupodivu i nyní rychle stoupalo.
„A teď zase zrychluj!“ vybídl ji Pán po chvíli, „chci tě vidět, jak se přede mnou zmítáš v extasi…“
Nahá Lída opět zřetelně zrychlila a přirážela co nejrychleji, vášnivě, stupňovala své přirážení téměř do extase a
přitom dýchala otevřenými ústy, sténala a občas vyrážela rozdrážděné výkřiky.
„Až tě přestanu dráždit, vypneš se a budeš přirážet dál, rozumíš?“ přikázal jí Pán a přitlačil jí prsty na klitoris.
„Ano, rozumím…“ hlesla Lída.
Pán jí dál intensivně třel poštěváček a pokaždé, když se před ním nahá Lída začala škubat mohutným vzrušením,
dráždění náhle utnul a přísně sledoval, zda se oddaně vypnula a bez nejmenšího zaváhání před ním dál rozdrážděně
přirážela rozevřeným rozkrokem. Zachování pravidelného rytmu přirážení bylo pro ni samozřejmě psychicky velmi
náročné, proto si zpočátku pomáhala mimovolným zatínáním pěstiček.
Pán si stoupl před její rozkrok a se zájmem sledoval svou krásnou nahou otrokyni, jak před ním bezmocně naplno
poslušně přiráží, což pro něj bylo bezesporu nesmírně zajímavé a vzrušující.
Poté, co to Pán několikrát zopakoval a byl s Lídinými reakcemi spokojen, přísně pravil „Teď budeš svoje přirážení
každou chvíli přerušovat a vypínat mi kundičku, jako bys mi ji nabízela…“
„K mučení?“
„Ano, jako k bolestivému mučení,“ přikývl Pán, „to je totiž jeden z poměrně jednoduchých, ale velice efektních
způsobů, jak mi můžeš dát dráždivě najevo svoji skutečnou oddanost a úplnou odevzdanost do mých rukou.“
„Já jsem vám úplně odevzdaná pořád,“ hlesla roztažená Lída.
„Já to ale pak líp vidím,“ odtušil Pán, rázně zesílil tření jejího poštěváčku a Lída se opět začala viditelně škubat
mohutnou rozkoší, ale Pán za chvíli mnutí jejího poštěváčku rázně utnul. Lída s pevně překrytýma očima se
bleskově vypnula a dál přirážela ze všech sil, jakoby ji stále dráždil. Pán ale najednou hlasitě vykřikl „Stop!“ a Lída
okamžitě přerušila přirážení, rozhodila nohy do maxima, vypnula mu kundičku a celá poslušně znehybněla.
Za několik okamžiků se Pán jemně dotknul prstem hlavičky jejího poštěváčku a nehybná Lída, která to díky
důkladně zakrytým očím nečekala, sebou zděšeně škubla.
„Ještě jednou sebou cukneš a budu tě muset potrestat,“ řekl chladně Pán a poručil jí „pokračuj v přirážení!“
Lída začala opět přirážet a Pán jí vzápětí nařídil „Teď už si to řiď sama a vystavuj mi přirození podle sebe!“
Zanedlouho Lída přerušila sama od sebe přirážení a Pán se jí vzápětí lehce dotkl hlavičky poštěváčku.
Důkladně oslepená Lída ale na tento dotyk opět nebyla připravená a tak sebou zřetelně škubla.
„Ještě jednou sebou cukneš a nemine tě trest,“ řekl Pán. Lída se provinile kousla do rtů a začala opět přirážet.
Za chvilku opět sama znehybněla. Pán se jí tentokrát jemně dotknul prstem břicha a Lída sebou znova trhla.
„Tak teď už tě trest nemine!“ vykřikl rozzlobeně Pán, „znova!“ a Lída začala opět poslušně přirážet.
Netrvalo dlouho a zase před Pánem znehybněla,
Pán se jí potom potřetí jemně dotkl poštěváčku, ale Lída už byla na dotek připravená a tudíž sebou ani nehnula.
„Tak teď už to bylo lepší, začínáš se chovat jako správná otrokyně před mučením,“ zkonstatoval Pán.
„A jak mě budete trestat?“ zeptala se ho Lída odevzdaně.
„Ještě nevím přesně,“ pravil Pán nejistě, „asi budeš běhat po čtyřech po místnosti a mým prstem v zadečku…“
Lída sebou zřetelně škubla strachem, protože byla na sebemenší zmínku o zadní dírce nesmírně citlivá, ale právě
to ji teď ohromně vzrušilo a začala znova s vervou naslepo přirážet.
„Bojím se…“ vyhrkla zděšeně, ovšem vystříkla do stydké rýhy milostnou rosu. Pán v ní prsty doslova plaval.
Za chvíli znova přerušila přirážení a vypnula se nehybně Pánovi, který ji tentokrát nechal dlouho čekat, než se jí
letmo dotkl jedné prsní bradavky. Lída ale opět udržela tělo v naprostém klidu a zase začala přirážet.
„Tak naposled,“ pravil Pán, a když Lída za chvíli opět znehybněla, dotkl se jí poštěváčku a začal ji znova dráždit.
„Mám ještě přirážet?“ zeptala se ho potom Lída.
„Samozřejmě,“ odvětil Pán, „ jednak ti to docela sluší a jednak si chci ještě něco vyzkoušet…“
„To by mě zajímalo co,“ vydechla Lída a začala znova přirážet.
„Co když ti za chvíli nařídím, aby každý třetí příraz vynechala?“ otázal se jí Pán se zájmem.
„No, to bude ale dost těžké,“ vyhrkla poslušně přirážející Lída, „docela mě trápíte…“
„Pán svou otrokyni doufám trápit může,“ pravil klidně Pán.
„Tak já se o to pokusím,“ řekla Lída, „ale to si musím ty přírazy v duchu počítat…“
„Můžeš i nahlas…“ odtušil Pán a znova jí přitlačil prsty na poštěváček.
Lída vypnula rozkrok a začala vší silou přirážet. Záměrné vynechávání jinak pravidelného rytmického pohybu pro
ni ale bylo ve stavu prudšího rozdráždění velmi obtížné a krajně nepříjemné, proto se jí to ze začátku příliš nedařilo.
„Soustřeď se, říkáš si tím o další trest!“ vykřikl opět Pán nespokojeně.
„Já vím,“ hlesla Lída rozpačitě a vzápětí dodala „tak já si to budu počítat nahlas, jo?“
„Jistě,“ souhlasil Pán. Lída tedy začala své přírazy hlasitě počítat „jedna – dva – tři! – čtyři – pět – šest! – sedm –
osm – devět!“ a tak stále znova „jedna – dva – tři! – čtyři – pět – šest! – sedm – osm – devět!“ a vcelku brzy se jí
podařilo každý třetí příraz poslušně vynechávat a zůstat místo něj před Pánem na stole naprosto nehybná.
„No vidíš, jak ti to jde!“ pochválil ji Pán.
„Musela jsem si jen zvyknout na určitý rytmus…“ vydechla Lída spokojeně.
„Tohle ti taky moc sluší,“ pravil Pán, „budeš opravdu dobrá otrokyně, už se těším, až tě budu mučit…“
„Já taky…“ vydechla prudce vzrušená Lída, „potrestáte mně, že mi to tak dlouho trvalo?“.
„Trochu,“ řekl Pán přísně, „ale teď už toho nechej…“
Lída přestala přirážet, zklidnila se a Pán ji dál rafinovaně dráždil na poštěváčku.
„A jak mě potrestáte?“ vyhrkla najednou Lída zvědavě.
„No přece tou březovou metlou,“ prohlásil Pán jakoby samozřejmě, „to běhání s prstem v zadku přece není žádný
trest, ale u otrokyně běžná věc…“
„Ach…“ vydechla vzrušeně Lída a zachvěla se strachem.
„Až ti zavelím Pozor!, vzepneš se, rozhodíš nohy do maxima a napneš ruce za hlavou!“ nařídil jí za chvilku Pán.
„Ano,“ vydechla rozdrážděně jeho krásná nahá otrokyně.
„A nezapomeň přitom zase nadzdvihnout zadeček,“ připomněl jí Pán.
„Budete mě pořád dráždit?“ zeptala se rozechvěle Lída, která už vůbec netoužila po nějakém dalším klidu.
„Uvidíš,“ odbyl ji Pán a vystupňoval její dráždění. Lída zanedlouho otevřela mohutnou rozkoší ústa.
„Tu pusu taky nechej otevřenou,“ řekl Pán, a když viděl, že se už Lída rozkoší celá škube, vykřikl „Pozor!“
Nahá Lída se před ním na stole dráždivě vzepnula s roztaženýma nohama a široce rozevřenou pusou, přitom se
opřela chodidly o stůl a zvedla vysoko zadeček. Pán jí dál usilovně třel klitoris a vzepnutá Lída rozdrážděně sténala.
Když Lída začala hlasitě křičet mohutným rozdrážděním, Pán jí vsunul ruku pod záda, přikázal jí „Spusť se zase
dolů!“ a pomohl jí spustit se zpátky na stůl.
Prudce vydrážděná Lída poslušně roztáhla nohy, zatímco Pán jí stále usilovně mnul poštěváček a Lídiným nahým
tělem začaly probíhat stále častější a silnější mimovolní křeče.
„No, ukazuj mi, jak moc jsi už vzrušená a jak toužíš po orgasmu a tom, abych si tě vzal!“ vybídl ji Pán chladně.
Rozdrážděná Lída začala ve více méně pravidelných intervalech křečovitě vzpínat celé nahé tělo vstříc Pánovi a i
když to pro ni nebylo přirozenou spontánní reakcí, dávala mu viditelně najevo silnou mimovolní sexuální křeč těla
blížícího se do extase, vědomě mu tyto reflexivní stahy svého těla zdůrazňovala, bezmocnými trhavými pohyby mu
vzpínala vstříc svůj rozdrážděný podbřišek a snažila se vzepnout vstříc Pánovi úplně celá.
Pánovi se to nesmírně líbilo a docela ho to vzrušovalo, takže ji se zájmem pozoroval a přitom ji dále dráždil.
Najednou ho ale napadlo „Nechtěla bys vždycky takhle hezky vypnutá na okamžik zase znehybnět?“
Lída ale už byla mohutně rozdrážděná, takže se příliš neovládala, přesto se pokusila vzepnutá občas na okamžik
úplně znehybnět a každé vzepnutí doplnila hlasitým zasténáním, občas i rozdrážděným výkřikem; snažila se to ale
dělat tak, aby to vypadalo zcela přirozeně a nenásilně, a přitom otevřenou pusou hlasitě dýchala.
Najednou strnula a vyhrkla "Vidíte na mě dobře?"
„Jsi krásná, zase ti to moc sluší,“ pravil spokojeně Pán, ale vzápětí jí poručil „Vzepni se na chvíli do mostu!“
Prudce rozdrážděná Lída se zachvěla a tápavě se zapřela naslepo chodidly a dlaněmi u hlavy o stůl, bleskově se
vzepnula před Pánem do mostu, spustila hlavu mezi ruce a roztáhla nohy, aby umožnila Pánovi pohodlný přístup do
svého rozkroku. Pán jí nadále rychle třel poštěváček a vzepnutá Lída v mostu stále hlasitě sténala rozkoší.
„No, bradavky máš vztyčené nádherně,“ zkonstatoval Pán uznale s pohledem na Lídiny zduřelé prsy.
„Jsou vaše…“ hlesla vypnutá Lída s hlavou dolů, a Pán jí je volnou rukou obě krátce promnul.
„Tak a půjdeme zase dolů,“ pravil potom, opět ji podložil rukou pod zády a pomohl jí spustit se na stůl.
Nahá Lída se před Pánem na stole opět rozdrážděně roztáhla a Pán jí rychle třel prsty poštěváček.
„Až ti to přeruším, seskočíš bleskově ze stolu a tam se přede mnou vypneš široce rozkročená s rukama šikmo nad
hlavou,“ nařídil jí Pán.
„A přitom zakřičím…“ vyhrkla Lída, „zoufalstvím, protože zase nebudu smět být hotová…“
„Budeš dneska ještě aspoň třikrát,“ pokusil se ji uklidnit Pán, „a teď se na stole hezky vlň, jakoby vilně, celým
tělem, napínej úplně ruce za hlavou a můžeš se přitom kousat do rtů…“
„Jako že už se blížím k orgasmu, že?“ vydechla Lída.
„No,“ přisvědčil Pán, „vždyť to bude konec konců pravda…“
Mohutně rozdrážděná Lída otevřela ústa dokořán a začala se naslepo před Pánem divoce vlnit rozkoší, trhavými
pohyby usilovně napínala ruce za hlavu, občas se bezděčně kousala do rtů a nadskakovala rozkrokem na stole
vysoko vzhůru.
Pán ji soustředěně pozoroval a občas mu přitom cuklo v penisu, ale jinak ho to nijak nevzrušilo.
„A teď se můžeš i svíjet!“ vybídl ji Pán, „a zkus, aby to vypadalo smyslně… možná, že mě vzrušíš…“
Nahá Lída se před ním začala s otevřenou pusou na stole svíjet rozkoší a přitom si dávala si záležet, aby to bylo
smyslné a občas se naklonila tak, že málem spadla ze stolu.
Pán ale zachoval chladnou hlavu a najednou rázně ucukl rukou.
Prudce rozdrážděná nahá Lída se s výkřikem „Jsem vaše!“ bleskově vymrštila a poslepu rázně seskočila ze stolu,
dopadla široce rozkročená na zem, vzpažila ruce šikmo nad hlavu a vypnula se Pánovi. Bradavky prsů jí nádherně
stály a vzrušeně jí trčely vpřed. Byla tak rozdrážděná, že se bála, aby neukápla na Pánův koberec milostnou rosu.
„Rozpaž a hmitej rukama!“ vykřikl Pán, než se stačila vzpamatovat.
Lída odevzdaně rozpažila, začala hmitat napnutýma rukama a ucítila, že jí vzrušení pomalu opadává. Pán jí pak
poručil, aby dělala napjatýma rukama veliké kruhy a řídil jejich postupné zmenšování.
„Teď se ještě víc rozkroč a dělej shyby rukama až ke špičkám nohou!“ nařídil jí Pán.
Lída se poslušně rozkročila a udělala několik shybů.
Pán ji pak vyzval, aby se dotýkala špiček chodidel jen prsty opačné ruky a Lídino vzrušení začalo klesat rychleji,
zejména když jí Pán poručil, aby si lehla poslepu na koberec na záda a hmitala zvednutýma roztaženýma nohama,
nakonec jí nařídil, aby napsala nohama do vzduchu několik číslic a vybídl ji, aby se postavila a udělala pár dřepů.
Jakmile se Lída po posledním dřepu opět vypnula před Pánem, otočila se k němu na povel zády, pak se široce
rozkročená se předklonila, chytla se předpaženýma rukama stolu a vycenila na něho přirození.
Pán jí roztáhl jí stydké pysky a chvíli si ji tam prohlížel, nakolik je ještě vzrušená. Protože už tam byla jen hezky
červená, přikázal jí, aby se zase napřímila, otočila se k němu a ještě před ním naslepo krátce cvičila.
Nahá Lída pak před Pánem hmitala rukama nad hlavou, pak jednou rukou do strany, zatímco druhou ohnula
v lokti a hmitala s ní současně před sebou, a pak obě ruce střídala. Nakonec jí poručil, aby dala ruce v bok a za
hlasitého počítání do desíti si pomalu dřepala, potom se během dalších desíti zase pomalu zvedala.
Když se nahá Lída napřímila, pomohl jí opět ulehnout na stůl, tam Lída roztáhla nohy, Pán jí pečlivě promazal
poštěváček a okolí lubrikačním krémem, odstoupil a hlasitě jí zavelel „Pozor!“
Lída bleskově rozhodila nohy, napnula ruce za hlavou a vzápětí se v duchu ocitla v jakési lékařské ordinaci,
zařízené současně jako mučírna, kde si ji zvrácený doktor zavěsil nahou za vzpažené ruce na madla, poručil jí, aby
se široce rozkročila a pak si ji dlouze prohlížel v přirození, hlavně na poštěváčku. Pak jí stroze oznámil, že za chvíli
přijdou dva kolegové a budou ji za použití chirurgických nástrojů společně mučit na rodidlech a na prsech, které si
rovněž začal podrobně prohlížet lupou. Rozkročenou Lídu to pomyšlení velice vzrušovalo, takže začala opět vlhnout
v rozkroku, zejména když si představila, že jí doktor najednou nemilosrdně povytáhl poštěváček, odhrnul si jeho
předkožku a začal jí silně tisknout jeho zduřelou hlavičku pinsetou. Představila si tu bolest a velice ji to vzrušovalo,
zejména když jí doktor rázně onu hlavičku povytáhl a se zájmem ji pozoroval, jak se přitom kroutí bolestí.
Pán ji zpovzdálí pozoroval a neušlo mu, že ležící Lída rychle dýchá vzrušením a přitom zdůrazňuje mimovolné
rozdrážděné stahy svého těla před začátkem dráždění, jinak však byla stále nehybně vypnutá v pozici „Pozor!“
Po několika minutách Pán přerušil její snění hlasitým povelem „Pohov!“ a Lída se zřetelně uvolnila.
Pán jí však vzápětí opět přísně zavelel „Pozor!“ a nahá Lída se znova dráždivě vypnula.
„Napni se!“ pokračoval Pán a stoupl si ke stolu.
Lída bleskově stáhla zadnici a napnula celé tělo včetně rukou za hlavou napjatých až po konečky prstů.
„Vypni se!“ zavelel jí za okamžik a Lída vypnula podbřišek.
Pán se jí letmo dotkl na poštěváčku, ale Lída sebou vůbec neškubla a zůstala zcela nehybná.
„Vypadá to, že už se docela ovládáš,“ řekl Pán, sáhl Lídě rázně na poštěváček a začal jí ho rychle třít mezi prsty.
Lída se uvolnila a za chvíli začala dávat přirozeně najevo své rostoucí pohlavní vzrušení. Jako správná otrokyně
se snažila zapojit do reakcí celé své tělo, vědomě zdůrazňovala stále častější mimovolní stahy, pomalu roztahovala
nohy a vzrušeně dýchala tak, aby Pán dobře viděl, jak její vnitřní rozkoš pozvolna stoupá.
Pán jí začal volnou rukou dráždit i na bradavkách, ale za chvilku jí nařídil „Přidražďuj si je sama!“
Lída si začala konečky prstů třít bradavky, které se jí zakrátko vztyčily a trčely jí vyzývavě vzhůru.
„Ty jsi hezká s těmi bradavkami, to vypadá, jako když po něčem touží,“ pravil Pán.
„Asi touží po tom, abyste mě na nich už konečně mučil…“ hlesla nahá Lída, vzpažila ruce opět odevzdaně za
hlavu a během dalšího dráždění zdůrazňovala Pánovi své přirozené sexuální reakce a vlastní rozdráždění.
„Můžeme si teď zkusit přípravu k tomu jejich mučení, chceš?“ zeptal se Pán Lídy.
Lída přikývla, vypnula prsa a vzrušeně mu nastavila bradavky.
Pán hlasitě vykřikl „Pozor!“ a vypnutá Lída se napnula a zcela znehybněla.
„Představuj si, že se ti k nim blížím ostrými jehlami s úmyslem vbodnout ti je hluboko do středu bradavek,“ řekl
Pán a zrychlil tření jejího poštěváčku. Lída zatajila dech a kousala se bezděčně do rtů.
„Dýchej břichem!“ poručil jí vzápětí Pán, „A čekej, až ucítíš, jak ti do nich pronikají!“
Nahá Lída začala naslepo poslušně napínat a uvolňovat břicho, a dál nehybně držela.
Pán se jí najednou jemně dotkl volnou rukou jedné vztyčené bradavky a Lída sebou zděšeně zaškubala.
„Jako otrokyně budeš dobrá,“ řekl Pán, zavelel jí „Pohov!“ a dál ji rychle dráždil na poštěváčku.
Lída se uklidnila, hlasitě polkla a znova se poddávala své pozvolna vzrůstající rozkoši.
Pán jí ale uprostřed intensivního dráždění poručil „Unož levou nohu a hmitej s ní ve vzduchu!“
Vzrušená Lída unožila vlevo a hmitala nohou, postupně ji to ovšem začalo unavovat, takže hmitání zpomalovala.
Pán jí tedy vybídl „Dej tu nohu zase zpátky na stůl a hmitej napnutýma rukama za hlavou!“
Lída se napnula a začala poslepu usilovně hmitat za hlavou rukama. Pán ji přísně sledoval a stále ji dráždil, ale
zakrátko jí poručil „Rozpaž a dál hmitej!“
Lída okamžitě uposlechla a Pán se zájmem pozoroval, jak se jí přitom třesou vztyčené prsní bradavky.
„A teď předpaž vzhůru a pořád hmitej!“ vybídl Pán pak rázně Lídu asi po půl minutě.
Nahá Lída usilovně hmitala předpaženýma rukama, načež jí Pán poručil „Začni kmitat i nohama!“
Lída pak začala současně rychle kmitat i nohama od sebe a k sobě, to ale bylo pro ni docela náročné, takže její
vzrušení začalo pomalu klesat.
„Napni ruce za hlavu a přitahuj nohy k sobě a od sebe pomalu!“ přikázal jí Pán, „ale ať to vypadá smyslně!“
Lída napnula ruce za hlavu a při pomalém roztahování a přitahování nohou k sobě si dávala záležet, aby se to
Pánovi líbilo, na chvilku mu přitom vyzývavě nastavovala kundičku a dokonce smyslně pootevřela ústa…
Pán se postavil ke stolu ze strany, a zatímco Lídě dále mnul poštěváček, vybídl ji „Unož pravou nohu, rychle jí
hmitej a přitom se levou rukou naslepo podepiš celým jménem do vzduchu!“
Lída poslepu unožila pravou nohu a začala s ní kmitat ve vzduchu a levou rukou se nad sebou snažila podepsat.
Když se podepsala, Pán jí poručil „A teď tou rukou nakresli ve vzduchu kundu, jako ji malují uličníci po zdech!“
Nahá Lída bezmocně vydechla a za stálého hmitání pravou nohou levou pomalu nakreslila naslepo do vzduchu
známý kosočtverec s čárkou uprostřed.
„A co chloupky?“ otázal se Pán udiveně.
Lída k imaginárnímu obrazci přikreslila ve vzduchu několik krátkých kolmých čárek coby chloupků a pak opět
vzpažila ruku za hlavu. Hmitání pravou nohou ji už ale velmi namáhalo a unavilo, takže hlasitě dýchala.
„Přinož!“ vyzval ji konečně Pán, rázně přerušil Lídino dráždění a poručil jí „Přitáhni nohy k prsům, zvedni je
ohnuté v kolenou po špičky vzhůru, pak je dej k sobě a střídavě je napínej od kolen rovně dopředu a kolmo nahoru!“
Lída nespokojeně vydechla a přitáhla roztažené nohy k prsům, zvedla lýtka kolmo nahoru, napnula chodidla po
špičky prstů (Pán si všiml, že má hezky růžově namalované nehty) a začala poslušně pohybovat rychle nohama od
kolen před sebe a zase kolmo nahoru. Pán jí roztáhl stydké pysky a přitom uviděl, že už je mezi nimi hezky červená.
Za chvíli Lídě poručil „Zvedni kolena!“ a zatímco Lída před ním na stole namáhavě cvičila se stehny zvednutými
kolmo vzhůru, stále jí silně roztahoval její stydké pysky.
„Rozpaž zase ruce a hmitej si přitom do rytmu!“ vybídl ji za chvilku.
Usilovně cvičící Lída s námahou rozpažila a začala před Pánem na stole hmitat rukama do rytmu. Opět to bylo
pro ni ale poměrně namáhavé, takže její vzrušení zase nemilosrdně klesalo.
Asi po minutě Pán vykřikl „A teď jeď na kole!“
Lída začala oddaně kmitat zvednutýma nohama, jakoby jela na kole a přitom dál hmitala rozpaženýma rukama.
„Přibližuj se při té jízdě nohama zvolna nad stůl před sebe!“ vybídl Lídu vzápětí Pán, „jako bys jela do kopce!“
Když už byla Lída nohama těsně nad stolem, Pán ji vyzval „Přestaň šlapat a zastav se!“ a když znehybněla, sáhl
pro fotoaparát a několikrát si ji nahou se zakrytýma očima a roztaženýma nohama těsně nad stolem ze všech stran
vyfotografoval. Lída už nohy hrozně tížily, takže z posledních sil napínala břišní svaly a poslední zbytky jejího
vzrušení se nenávratně vytrácely.
Jakmile Pán odložil fotoaparát, vyzval Lídu „Pokládej nožičky pomalu na stůl!“
Když se Lída dotkla chodidly stolu, s úlevou vydechla, ale Pán jí okamžitě poručil „Rozcvič se! Napni nohy
dopředu a rychle je roztahuj a přitahuj od sebe a k sobě!“
Už poněkud vyčerpaná Lída napnula nohy před sebe a dala se zase oddaně do cvičení.
„A teď pomalu!“ vybídl ji po chvilce Pán. Lída poslušně zpomalila a dál roztahovala a přitahovala napjaté nohy.
„Zatínej přitom pomalu pěsti!“ poručil jí náhle Pán.
Nahá Lída pak před Pánem pomaloučku roztahovala a přitahovala nohy a současně svírala a rozevírala pěstičky.
„Vy se mnou ale cvičíte!“ vydechla asi po půl minutě Lída, „já už skoro nemůžu…“
„Nepovídej, vždyť jsi ještě mladá,“ pravil Pán, „nechceš se ještě projet na kole?“
Lída se při té představě viditelně zachvěla hrůzou.
„Později tě přitom budu bičovat přes prsa a přes břicho,“ podotkl významně Pán.
„Tak to bychom o tom mohli uvažovat,“ zasmála se Lída vzrušeně.
„Teď se přede mnou zase hezky roztáhni a rozpaž, ale pořád pracuj rukama,“ vyzval ji Pán.
Lída se zase poslušně roztáhla před Pánem na stole a dál pomalu svírala a rozevírala pěsti.
Pán jí lehce promnul poštěváček a vzápětí jí nařídil „Teď předpaž ruce nahoru nad sebe a stále pracuj!“
Lída napnula ruce do předpažení nad sebe a dále svírala pěsti.
„Napni ruce a hmitej jimi nad sebou!“ poručil jí náhle Pán.
Lída přestala svírat pěstičky a s roztaženýma nohama začala rychle hmitat předpaženýma rukama.
„Připadám si jako nějaký stroj…“ vydechla zakrátko Lída.
„Vyzkoušíme to,“ usmál se potutelně Pán, sáhl jí na poštěváček a začal jí ho rychle mnout, „jestli jsi jen stroj
nebo krásná živá nahá otrokyně…i když někdy to je podobné…“
Zanedlouho se nahá Lída začala před Pánem na stole opět cukat vzrůstajícím vzrušením.
„Přirážej si!“ vybídl ji Pán a zrychlil dráždění.
Zřetelně vzrušená Lída začala usilovně přirážet rozkrokem a Pán jí najednou během intensivního dráždění poručil
„Zvedni ruce i nohy, napni je rovně nahoru nad sebe a rychle na nich svírej prsty!“
Lída přestala přirážet a s námahou zvedla roztažené nohy kolmo vzhůru, napnula nad sebe i ruce a snažila se co
nejrychleji svírat prsty. Na rukou jí to šlo bez problémů, ale s prsty nohou to bylo přece jen trochu obtížnější, ale i
v tom chytla zakrátko jistý rytmus a tak před Pánem svírala prsty na všech vzhůru napnutých končetinách jako divá.
„No, tobě to zase jde,“ řekl zase Pán uznale a vzápětí ji vybídl „Teď zpomal!“
Lída svírání prstů výrazně zpomalila, čímž však vypadla z rytmu a chvíli trvalo, než na prstech nohou našla jiný.
„Docela by se mi teď líbilo začít tě mučit,“ a zrychlil dráždění jejího poštěváčku.
„Mně taky…“ hlesla Lída, „dole mne máte zcela k disposici…“
„Až v lednu, v únoru… dočkáš se,“ pohladil ji Pán volnou rukou po bříšku. Lídino vzrušení rychle stoupalo.
„Zrychli!“ vykřikl najednou Pán.
Nahá Lída oddaně zrychlila svírání prstů a opět jí chvilku trvalo, než našla pro prsty nohou správný rytmus.
„Nebrní tě už ty zvednuté nohy?“ zeptal se jí krátce nato pozorně sledující Pán.
„Trošinku…“ připustila Lída nesměle.
„Tak dej nožičky a ručičky dolů a zase se hezky roztáhni,“ pravil Pán a rázně jí přitlačil prsty na poštěváček, „ale
při praktikách je budeš mít někdy zvednuté dlouho… kdyby ti měly upadnout…“
Lída opatrně spustila naslepo nohy na stůl, vzpažila ruce za hlavou a poddajně se na stole před Pánem roztáhla.
Po chvíli usilovného dráždění ji Pán vyzval „Přirážej si!“
„Rozkrokem?“ vyhrkla vzrušená Lída.
„Zatím jen rozkrokem…“ přisvědčil Pán, „pak to zkusíš dolní půlkou těla…“
Oddaně roztažená Lída začala na stole rytmicky přirážet. Její rozkoš dál zřetelně stoupala, občas pootevřela ústa a
hlasitě dýchala. Pán ji neustále soustředěně pozoroval, aby nepropásl onen správný moment, a když Lída začala
během přirážení rozdrážděně trhat občas rozkrokem, hlasitě ji vybídl „A teď to zkus tou dolní polovinou těla! Na
stole ti musejí zůstat jen ramena a hlava!“
Lída se zapřela chodidly o stůl a začala usilovně přirážet Pánově ruce i břichem a prsy, které se jí doslova házely.
Vzápětí otevřela ústa a začala rozdrážděně dýchat, dokonce i stehna se jí viditelně chvěla.
„Já jsem asi přece jen ta otrokyně…“ vydechla za chvilku mohutně přirážející nahá Lída se zavázanýma očima.
„Musíš se snažit zapojit do pravidelných vstřícných pohybů proti mojí ruce nejen břicho a prsa, ale i zadek a
boky, nejlépe v souladu s rytmem dráždění na poštěváčku a často i na prsech…“ poučoval ji zvýšeným hlasem Pán.
„Mám si dráždit i prsa?“ vydechla Lída.
„Zkus to,“ řekl Pán a Lída si začala oběma rukama usilovně mnout, třít a povytahovat zduřelé prsní bradavky.
„Počítej si sama nahlas přírazy,“ poručil jí Pán.
A usilovně přirážející Lída začala své přírazy hlasitě počítat „Jedna! - Dva! - Tři! - Čtyři! - Pět! - Šest! - Sedm! Osm!…“ a počítala dál, dokud ji Pán rázným povelem nezastavil a nařídil, aby se před ním znova poslušně roztáhla.
„Teď s tebou musím procvičit plnění základních povelů,“ pravil za chvilku Pán.
„Proč?“ škubla sebou Lída překvapeně.
„Co máš na který povel udělat, je myslím jasné. Tady jde o to, aby ses to naučila dělat bleskově a přitom eroticky
dráždivě, abych z toho měl i já požitek,“ ujasnil jí Pán.
„Budu se snažit, abych se vám i přitom líbila…“ vyhrkla Lída odhodlaně.
„Snaž se, aby mě to vzrušilo a dělalas to tedy co nejvíc smyslně,“ řekl Pán a během dalšího intensivního dráždění
slepé Lídy na poštěváčku jí přísně zavelel "Pozor!" a vzápětí „Vypni se!“
Lída se poslušně vypnula, na Pánův další povel "Rozpaž!" odevzdaně rozpažila a dráždivě vypnula prsa, krátce
nato na povel „Vzpaž!" rázně hodila ruce za hlavu a celá se oddaně vzepnula. Za pár vteřin jí Pán přísně poručil
"Předpaž!" a Lída poslušně napnula ruce vzhůru. Za chvilku si na další povel "Připaž!" přitiskla ruce napnutými
prsty ke stehnům, krátce nato se na rozkaz "Ruce zpět!" je napnula do původní posice za hlavu, a pak se na povel
"Pohov!“ uvolnila. Pán jí pořád rychle třel poštěváček, ale zanedlouho na nic netušící Lídu opět vykřikl „Pozor!“
Lída bleskem sevřela hýždě, vzepnula rozkrok a Pán jí uprostřed dráždění poručil „Roztáhni se!“
Vzrušená Lída poslušně rozhodila nohy, ale Pán jí neúprosně zavelel "Víc se roztáhni!"
Nahá Lída rázným trhnutím roztáhla na stole nohy do maxima, hlesla „promiňte…“ a vycenila na Pána kundičku.
„Otrokyně musí plnit Pánovy rozkazy okamžitě a přesně!“
„Já se polepším…“ vyhrkla Lída omluvně.
Pán nakrátko přerušil tření jejího poštěváčku, rozevřel jí stydké pysky, pohlédl Lídě do jasně červené stydké rýhy,
a pak jí zavelel "Nadzdvihni rozkrok!"
Lída oddaně nadzvedla rozkrok, Pán jí vložil levou ruku pod zadek, pravou jí začal znova usilovně třít klitoris a
Lídino rozdráždění s rozkrokem v rukou Pána rychle stoupalo.
Vzápětí jí Pán poručil „Upaž levou ruku!" a přitlačil jí prsty na poštěváček.
Během usilovného tření poštěváčku ji Pán za chvíli stroze vyzval „Připaž a upaž pravou!“ a když drážděná Lída
rychle vyměnila upažené ruce, přikázal jí„Otevři ústa!“
Lída poslušně otevřela pusu, ale Pán ji napomenul „Prosím tě, smyslně! Ať je na tobě vidět, že jsi vzrušená!“
Lída chápavě přikývla, jakože pochopila, jak to myslí, Pán ale vzápětí utnul její dráždění, uvolnil jí zadnici a se
zájmem sledoval, jak před ním krajně vzrušená leží nahá na stole s otevřenou pusou a rozkrokem zdviženým vzhůru.
Za chvíli jí nařídil "Rozpaž šikmo!" a jemně se jí dotkl prstem na břiše.
Vzrušená Lída sebou škubla a napnula ruce za hlavou mírně do strany. Vypadala docela efektně, ovšem nějaká
zvláštní rozkoš z otrockého plnění povelů na ní vidět nebyla. Pán jí najednou přísně rozkázal „Dýchej zhluboka!"
Lída začala usilovně dýchat otevřenou pusou, což jí docela pomohlo stupňovat rozkoš. Pán zase začal rychle třít
poštěváček, pozorně ji sledoval a s požitkem pozoroval krásně vztyčené bradavky na jejích vzdouvajících se prsech.
Zakrátko jí nařídil "Napni ruce dozadu!" a Lída opět ihned uposlechla, což vypnutí jejích prsů ještě posílilo.
Pán ji chvíli upřeně pozoroval, potom zavelel "Pohov!“ a Lída spustila rozkrok na stůl a uvolnila se.
„Nebylo to špatné, ale myslím, že ti neuškodí, když si to ještě jednou zopakuješ,“ prohlásil Pán, „dělej to trochu
pomaleji, vláčně a trochu vyzývavě…“
„Klidně mi velte,“ hlesla rozdrážděná Lída, „vždyť jsem jen otrokyně…“
„Jsi připravená?“ zeptal se Pán a výrazně zrychlil její dráždění.
„Ano…“ vydechla vzrušeně Lída. Pán jí rázně zavelel „Pozor!“ a Lída stáhla zadeček a poslušně se vypnula.
Vzápětí jí Pán přísně vybídl „Roztáhni se!“ a Lída zřetelným trhnutím rozhodila nohy do maxima.
„To už bylo docela hezké,“ řekl pochvalně Pán a pohlédl jí do přirození, protože se Lída už značně vzrušila a
prsty čvachtal v její milostné rose.
„Nadzdvihni rozkrok!“ přikázal jí Pán stroze.
Lída se bleskově zapřela chodidly o stůl, pootevřela ústa a s rozdrážděným „áách…“ pomalu zvedla vyzývavě
rozkrok vysoko vzhůru. Pán jí ve vzduchu lehce kmital prstem přes poštěváček, její vzrušení však dále stoupalo.
Pán jí vzápětí rázně poručil „Otevři ústa!“ a Lída se smyslným gestem otevřela pusu.
„Krásné,“ pochválil ji opět Pán a pak ji přísně vyzval „Upaž pravou ruku!“
Lídu ale za chvíli vysoké nadzdvižení rozkroku začínalo namáhat, takže její rozdráždění už nestoupalo jako dřív.
Pohled na její vysoko vyzvednutý rozkrok a smyslně otevřená ústa však Pána docela vzrušil, chvíli se na ni
soustředěně díval, ale pak se vzpamatoval a přikázal jí „Upaž i levou!“
Lída bleskově upažila i druhou ruku a pak oddaně ležela na stole s vysoko vyzdviženým rozkrokem, odevzdaně
rozpaženýma rukama a stále smyslně pootevřenými ústy. Pán ji vzrušeně pozoroval a rychle jí kmital prstem přes
poštěváček, ale za chvíli jí nemilosrdně poručil „Rozkrok dolů a rozpaž šikmo!“
Zřetelně rozdrážděná Lída zvolna spustila rozkrok na stůl a zvedla roztažené ruce šikmo za hlavu.
Pán jí zase začal třít poštěváček několika prsty, chvilku ji upřeně pozoroval a pak jí poručil „Dýchej zhluboka!“
Lída rozdrážděně otevřela pusu dokořán a začala zhluboka dýchat, což opět výrazně podpořilo narůstání její
pohlavní rozkoše. Pán jí dál rychle třel poštěváček a zanedlouho jí nařídil "Napni ruce dozadu!"
Lída bleskově poslechla a Pán opět se zájmem sledoval její nádherně vztyčené prsní bradavky.
Napnutá Lída pochopitelně v duchu čekala povel „Pohov!“, ale Pán ji překvapil rázným rozkazem „Přirážej!“
Nahá Lída sebou udiveně škubla, ale pak začala i s otevřenou pusou usilovně přirážet rozevřeným rozkrokem.
Pán ale vykřikl „Víc!“ a přitlačil jí prsty na poštěváček. Lída ještě vystupňovala přirážení a zřetelně zrychlila.
„Ještě rychleji!“ poručil jí Pán nespokojeně a Lída zrychlila přirážení na maximum, takže rozkrokem na stole
odevzdaně nadskakovala vzhůru.
„A teď to zase zkus dolní polovinou těla!“ poručil jí zakrátko Pán.
Nahá Lída se naslepo opřela chodidly o stůl a se stále otevřenými ústy začala vší silou poslušně přirážet i břichem
a stehny roztažených nohou, občas se jí přitom bezděčně zachvěly i pořád vztyčené prsní bradavky.
„Přidej!“ vykřikl znova nemilosrdně Pán.
Lída zesílila přirážení na nejvyšší míru, jaké byla schopna, až ji Pán musel přestat dráždit klitoris, protože na něm
neudržel ruku, odstoupil a zpovzdálí pozoroval mohutně přirážející Lídu, jak se před ním doslova zmítá na stole.
„Zapři se za hlavou rukama a přirážej celým tělem!“ vykřikl Pán za chvíli se snaze přimět Lídu k maximálnímu
fysickému výkonu a sebezapření.
Nahá Lída se odevzdaně zapřela za hlavou i rukama a vypnula se naslepo téměř do mostu a otrocky přirážela
Pánově imaginární ruce celým tělem, zhluboka dýchala otevřenou pusou a pomáhala si hlasitými steny.
„Mohutně!“ zavelel jí Pán neúprosně.
Lída se instinktivně napnula a snažila se přirážet co nejmohutněji, usilovně dýchala otevřenou pusou, ale přesto
byla zakrátko udýchaná a stále unavenější.
„Ještě!“ vykřikl Pán, soustředěně pozorující její snahu.
Lída zrychlila přírazy do maxima a házela sebou vzepnutá před Pánem na stole ze všech sil.
Pán přísně pozoroval její obrovskou snahu, zatímco vyrážela hlasité výkřiky a mrskala se nahá na stole. Nebylo
divu, že byla za chvilku úplně vyčerpaná a její rozkoš se znova skoro vytratila. Tušila, že ji Pán jenom zkouší, co je
schopna kvůli němu vydržet a tak sebou z posledních sil bezmocně házela.
Pán ale vzápětí zjistil, že jeho nahé otrokyni už docházejí síly a tak ji vybídl „Můžeš to začít zase zpomalovat,“
přistoupil ke stolu a pohladil ji po vypnutém bříšku.
Vypnutá Lída začala s oporou na rukou pozvolna zpomalovat přirážení a Pán jí za chvíli, když už byla téměř
nehybná, suše vybídl „Spusť se zase na stůl!“
Nahá Lída se spustila poslepu dolů, pohodlně se roztáhla na stole a úplně znehybněla. Pán ji nechal v absolutním
klidu, jen ji upřeně pozoroval. Když se vydýchala, sáhl jí rázně na poštěváček a začal jí ho znova rychle třít prsty.
Lídino vzrušení začalo zanedlouho zřetelně stoupat, protože už byla nadržená, takže sebou viditelně škubala,
ovšem pak začala její rozkoš zřetelně stagnovat. Nebohá Lída se vnitřně soustředila, zatnula bezděčně pěstičky, ale
zakrátko se s úlevou usmála, protože se jí po jistém úsilí podařilo překonat onu „hluchou fázi“.
Pán jí dál usilovně dráždil poštěváček a Lídino sexuální vzrušení rychle stoupalo. Byla už nesmírně nadržená,
takže zanedlouho začala podvědomě chodit kundičkou naproti Pánovým prstům.
„Ty už jsi tak vzrušená, že sama přirážíš?“
„Ano…“ vydechla Lída, „to je hrůza, jak to se mnou umíte…“
„Tak si zkus zase zapřirážet celou dolní půlkou těla,“ navrhl jí Pán.
Rozdrážděná Lída se zapřela chodidly o stůl a začala zase přirážet i břichem a stehny roztažených nohou.
Za chvíli Pán uprostřed Lídina mohutného přirážení nečekaně odtáhl na moment prst a sledoval, zda Lída správně
přirazí, a mezitím ji samozřejmě jakoby nic stále intenzivně dráždil.
Během dalšího dráždění Pán vášnivě přirážející Lídu upozornil „Až teď dráždění přeruším, musíš přirážet dál!“,
najednou opět odtáhl ruku a odstoupil. Rozdrážděná Lída ale přirážení naopak vystupňovala…
Pán ji chvilku pozoroval, pak jí znova sáhl na poštěváček, a zatímco Lída stále přirážela, zeptal se jí uprostřed
náruživého přirážení hlasitě „Co kdybys zase nějaký ten příraz vynechávala?“
„Jsem vaše otrokyně… můžete ode mne chtít všechno!“ vydechla Lída.
„Znehybni a zůstaň vypnutá, ať si to pak můžeš nahlas počítat od začátku?“ přikázal jí Pán, „násobilku sedmi
snad znáš, takže od 28 do 63,“ pokračoval přísně, „tedy druhý příraz, pak osmý, potom třetí, pátý… rozumíš?“
„Ano…“ hlesla vzepnutá Lída.
„Tak se připrav, pozor – teď!“ a Lída začala pod jeho prsty znova přirážet a současně hlasitě počítat. Ovšem hned
druhý příraz poslušně vynechala, pak napočítala do osmi a zase úplně znehybněla, potom třetí a tak postupně došla
až do šedesáti tří. Pán jí přitom pořád rychle kmital prsty přes klitoris.
„Výborně!“ vykřikl Pán nadšeně, když dopočítala, „budeš fantastická otrokyně! Lehni si zase normálně!“
„Malou násobilku ještě umím,“ vydechla Lída a znova se oddaně roztáhla před Pánem na stole.
Pán zrychlil její dráždění a vzrušení Lídy zase rychle vzrůstalo.
„Zavlň se zase hezky přede mnou,“ vyzval ji za chvilku Pán, „tak nějak vzrušeně, smyslně, vyzývavě…“
Silně rozdrážděná Lída začala oddaně vlnit na stole rozevřeným rozkrokem a dávala si záležet, aby Pán jasně
viděl její rozkoš, snažila se to co nejvíc podbarvit emočně, vypínala mu vstříc prokrvenou kundičku, všelijak se
smyslně prohýbala v bocích, vypínala prsa a vyzývavě pootvírala ústa.
„To vypadá, že už bys moc chtěla zase vystříknout,“ prohlásil udiveně Pán.
„Co chce otrokyně, není vůbec důležité,“ vyhrkla rozevřená nahá Lída bezmocně, „ale to víte, že bych chtěla…“
„Představ si ty otrokyně, že tě chci teď bolestivě zmučit na kundičce…“
„Ach…“ vydechla rozdrážděně Lída.
„A chtěl bych, aby ses přede mnou takhle roztažená na stole mohutně vlnila, ale občas nakrátko znehybněla a tím
mi ji nabídla k mučení. Rozumíš?“
„Samozřejmě,“ hlesla stále se oddaně vlnící Lída.
„A když ti pak nic neudělám, vyzývavé vlnění rozkrokem zase obnovíš, ano?“
„A za chvilku znehybním znova, že?“
„Vidím, že mi naprosto rozumíš,“ odtušil Pán a netrpělivě ji vybídl „tak začni!“
Lída začala před Pánem na stole mohutně vlnit rozevřeným rozkrokem, ale po určité době naprosto znehybněla,
vycenila mu na pospas kundičku a vydechla „Jsem vaše…“
Pán ji přestal po dobu oné napjaté pauzy dráždit a jen ji tiše pozoroval.
Po několika vteřinách se začala nahá Lída opět vlnit a Pán jí začal znova třít poštěváček.
Když Lída vzápětí přerušila vlnění a Pán ucukl rukou, hlasitě vykřikla „Mučte mě!“ a z kundy jí ukápla velká
kapka milostné rosy. Pán všechno tiše pozoroval a všiml si, jak se jí chvějí vztyčené bradavky. Po krátké pauze se
Lída začala opět vlnit, ale Pán jí tentokrát nesáhl mezi nohy, ale stroze jí poručil „Vzepni se a vlň se celým tělem!“
Lída se bleskově zapřela rukama za hlavou a chodidly o stůl, vzepnula rozkrok do výše a začala se smyslně vlnit.
„Souhlasila bys s tím, abych ti někdy v budoucnu tahle hezky vypnuté rozřízl břicho?“
„Ano, taky bych to chtěla,“ vydechla vysoko nad stolem se vlnící Lída, „takže bych vám to nejen dovolila, ale
moc by se mi to líbilo… vzrušovaly by mě hlavně ty přípravy…“
„Ale to nikdy nebude,“ pravil Pán a otřásl se „nesnáším totiž krev…“
Lída se ale začínala nad stolem vlnit stále mohutněji. Najednou vykřikla „Vemte si nůž a řízněte si do mě… do
břicha i do kundičky…“ a z rozkroku jí opět ukápla na stůl milostná rosa, „Rozřízněte mi ji vejpůl…“
„O něco takového se časem pokusíme,“ vyhrkl vzrušeně Pán a sáhl si volnou rukou do rozkroku, „třeba žiletkou,
začneme kousek pod pupíčkem a ukončíme těsně nad horním koncem roztažené stydké rýhy…“
„A tu mi nerozříznete?“ vypnula se mu nahá Lída během usilovného vlnění celým tělem.
„To už by bylo na mne moc, to už bych tě pak asi nezašil…“ řekl lakonicky Pán, „takže zase někdy jindy…“
„A já se vám k tomu vždycky úplně roztáhnu…“ vyhrkla těmito představami mohutně vzrušená Lída.
„A pak se mi budeš dívat upřeně do očí, zatímco se budu v tobě hrabat…“ sáhl si Pán opět mezi nohy.
„Já vás mám strašně ráda…“ vydechla vlnící se Lída se stále pevně převázanýma očima.
„Přestaň se vlnit, umíš to hezky,“ přikázal jí Pán a začal jí třít klitoris. Lída se začala vzrušením kousat do rtů.
„Pojď dolů,“ vybídl ji za chvilku Pán a pohladil ji volnou rukou bříško.
Lída se pomalu spustila na stůl do základní posice a Pán jí dál rychle třel prsty poštěváček.
Netrvalo dlouho a Lída už byla mohutně vydrážděná, vzrušením se bezděčně škubala a bezděčně těkala očima.
Pán jí nečekaně poručil „Napni se!“
Lída vypnula břicho, rozhodila nohy, napnula se, nadzdvihla rozkrok a poslušně pod prsty Pána znehybněla.
Pán si zkon