UPlyn 09 04 - Pražská plynárenská, as

UPlyn 09 04 9.9.2004 10:59 Stránka 1
KŘÍŽOVKA
Psací
náčiní
Knižní
spojka
M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY N Á R E N S K É , a . s . • • • w w w . p p a s . c z
Zemědělský
stroj
Cestovní
doklad
Zřetel
Povívati
Mužské
jméno
Hebrejská
samohláska Značka india
Zahradní
besídka
Pípot
Anglický
šlechtic
Dokonce
Lyže
Účet
Prověřování
účtů
Stát USA
Vrchovatě
naložit (řídce)
Opuštěna
1. díl tajenky
Španělská
exkrálovna
•••
Majonézová
omáčka
Přestati bolet
Rámová pila
Asiat
Zápor
Ctitelé ikon
Ukazovací
zájmeno
Kočovníci
Část Prahy 9
Osmá část
celku
•••
2004
•••
Bavlněná
tkanina
Ruské sídlo
Hořlavý plyn
3. díl tajenky
Potom
Představený
kláštera
Americký
literát
Kapka
(knižně)
Jméno
prozaika
Staška
Ode dne
vydání
(z latiny)
Osobní
zájmeno
9
Foto Petr Hejna
Schránka
měkkýše
Domácky
Marie
(slovensky)
Polní plošná
míra
Nátěr
2. díl tajenky
Obyvatel
Asie
Koňská
pouliční
dráha
Twainovo
jméno
Textilní
barvivo
Slovensky
»jinam«
Španělsky
»svatý«
Pocit dlouhé
chvíle
Duchovenstvo
Biblická
postava
Část střechy
Vzorek
měřidla
Divadelní
závěs
Prázdný
prostor
Pražský herec
Korálový
ostrov
Název
sykavky
Italský
přístav
Čidlo zraku
Značka
pracího
prášku
Dalmatské
víno
SPZ
Pelhřimova
Značka
americia
Novota
Ruční sazeč
SPZ Semil
Jméno fenky
Starořímský
císař
Přítok Vltavy
Zoraná půda
Mongolská
mohyla
Asfalt
Palivo
Lůžko
Nenalévat
Značka
bismutu
Předložka
Nadutý
boháč
Prostorová
míra dřeva
Ruské
národní
jídlo
Leguánovitý
ještěr
Domácky
Tamara
Zastaralé
ukazovací
zájmeno
Pomůcka:
Amalfi,
anoli, obo,
onono,
opol, san,
šva,
Vidim
Otázka: Kam můžete jezdit výhodně na dovolenou se Zákaznickou kartou
Pražské plynárenské, a. s., a cestovní kanceláří EXIM Tours až o 10 % levněji?
a) jen po celé České republice
b) jen po celé Evropě
c) do celého světa
Dceřiné společnosti
Kde nás najdete
Sídlo společnosti Pražské plynárenské, a. s.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz
Služby pro domácnosti a maloodběratele:
• Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1
• U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37
Pracovní doba:
Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin
Pátek od 9.00 do 12.00 hodin
Zákaznická linka • Pracovní doba:
Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin
Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222
www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Manželé Kavanovi: »Už jsme trojští patrioti«
Umělé vlákno
© Zdenka Reisenauerová
Citoslovce
bědování
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele:
Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37
Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414
Spojení do Michle:
Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova),
autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác).
Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy
nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí
(asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra
města).
Prometheus, energetické služby, spol. s r. o.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 820 • Tel./fax: 272 768 798
e-mail: [email protected] • www.prometheusgas.cz
Praha – Paříž Rekonstrukce, a. s.
studie, projekty, inženýring, montáže LPE plynovodů
U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4
Tel.: 272 019 951 • Fax: 272 019 953 • www.ppr.cz • e-mail: [email protected]
Provoz a plynofikace dopravy, s. r. o.
přestavby vozidel na zemní plyn, opravy silničních vozidel.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 261 • Fax: 267 171 020 • www.ppdsro.cz
e-mail: [email protected]
Informační služby – energetika, s. r. o.
U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 • e-mail: [email protected]
Opravy plynárenských zařízení, spol. s r. o.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 255, 267 172 451 • Fax: 267 174 255, 267 172 854
www.opravypz.cz
Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová (předseda), Ivo Kult (místopředseda), František Erben, Ing. Jana Frýdecká,
Luděk Hons, Ing. Jaroslav Kohoutek, Ing. Hana Kudlíková, František Maryška, Ing. Andrea Mašínová, Ing. Oldřich Nechanický, Rudolf Novák, Ing. Marek Sukup, Ing. Jiří Šach, Ing. Tomáš Veselý.
Sekretariát: Ing. Jana Frýdecká, tel.: 221 092 794, fax: 267 174 794, GSM: 724 216 793, e-mail: [email protected].• www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, spol. s r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
Ceny:
1. cena – poznávací zájezd CK EXIM Tours do Egypta pro 2 osoby
2. cena – pobytový zájezd CK EXIM Tours do Tuniska ostrov Djerba
3. – 20. cena – věcné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
Odpovědi zasílejte s označením »Soutěž« do 11. 10. 2004
na e-mail: [email protected] nebo na adresu: EXIM Tours,
Na Dvorcích 14, 140 00 Praha 4.
(společně se svým jménem uveďte i číslo Vaší Zákaznické karty)
Vylosování proběhne 15. 10. 2004!
Více informací na www.ppas.cz, www.eximtours.cz, www.idnes.cz
Soutěže se mohou zúčastnit držitelé Zákaznické karty PP, a. s., tu mohou získat všichni zákazníci PP, a. s.,
z kategorie domácností, kteří nemají vůči PP, a. s., žádné finanční závazky.
Pomáháme postiženým
sportovcům s dopravou
UPlyn 09 04 9.9.2004 10:59 Stránka 3
AKTUALITY
ROZHOVOR
Na červnové řádné valné hromadě Pražské plynárenské došlo k personální obměně
dozorčí rady. Novým jejím předsedou byl zvolen Ing.Vratislav Ludvík, který patří k našim
největším odborníkům v oblasti plynárenství a energetiky. Naše čtenáře bude jistě
zajímat jeho profesní kariéra, názory na otevírání trhu s plynem, hodnocení českého
plynárenství i jeho první plány v nové funkci.
Od září společné
odečty
plynu a elektřiny
Pražská plynárenská a Pražská energetika
začaly v září provádět v pražských domácnostech společné odečty. Společný odečet
elektřiny a plynu je součástí projektu Spolu
pro Prahu, který inicioval pražský magistrát.
V jeho rámci je už například možné vyřídit
si potřebné záležitosti, týkající se elektřiny
a plynu, na jednom místě – ve společné
obchodní kanceláři v Paláci Adria, další projekty budou následovat. Na bližší podrobnosti
společných odečtů i nejbližší budoucnosti
projektu »Spolu pro Prahu« jsme se zeptali
Ladislava Pospíšila, obchodního ředitele Pražské plynárenské, a. s.
Kterých kategorií odběratelů se budou společné
odečty týkat?
Od září budeme provádět společné odečty
plynu a elektřiny v kategorii domácnosti. V kategorii malodběr »spustíme« společné odečty na
jaře 2005.
Jaké jsou hlavní výhody společných odečtů?
Systém se podstatně zjednoduší především
pro odběratele. Doposud PP odečítala stav plynoměru domácnosti jednou za rok, zatímco PRE
stav elektroměru třikrát ročně. Před společným
odečítáním to pro zákazníky představovalo čtyři návštěvy příslušných pracovníků na odečet
za rok. Od září budou tyto návštěvy jen tři, přičemž jedna z těchto návštěv bude od září společná pro plyn i elektřinu.
Co předcházelo zavedení společných odečtů?
Spousta práce, trvající několik měsíců. Společné odečty si vyžádaly změnu dosavadní metodiky provádění odečtů u obou společností. Především se jednalo o úpravu časového provádění
odečtů s ohledem na požadavky zákazníků obou
společností, změnu používaných formulářů, úpravu harmonogramu odečítání daných lokalit, přičemž zákazníci PP byli přiřazeni do odečtových
tras PRE. Důvod byl jasný, elektřina je všude. Rovněž jsme museli upravit náš zákaznický systém.
Co dalšího se v rámci projektu »Spolu pro Prahu«
připravuje?
Uvažujeme o společné fakturaci, jednáme
o sjednocení informačních systémů, nejlépe
prostřednictvím stejného poskytovatele IT služeb. V průběhu příštího roku se chystáme s PRE
založit dceřinou společnost pro obsluhu zákazníků z řad domácností a malodoběratelů. Pokud
se připojí i další pražské společnosti, měl by
vzniknout jakýsi obchodní dům služeb, kde by
si obyvatelé metropole vše vyřídili »pod jednou
střechou«. Cíl je jasný, maximální spokojenost
Pražanů s našimi službami.
rr
2
Pane předsedo, dovolte mi na začátku našeho
rozhovoru dodatečně vám poblahopřát jménem
redakční rady časopisu »U Plynárny 500« ke zvolení
do funkce předsedy dozorčí rady Pražské
plynárenské, a. s. Jaké bylo vlastně vaše první
setkání s plynem a s plynárenstvím?
Já jsem se narodil na Pankráci v přízemí domu,
před kterým stála plynová lucerna. Dle vzpomínek
svých rodičů jsem zcela nekompromisně vyžadoval býti vysazen na okenní parapet v době, kdy
lampář postupně zažíhal pouliční osvětlení. Běda
jim, když propásli! Později zasáhlo plynárenství do
mého života opět: škola, kterou jsem navštěvoval,
byla disciplinovaně, leč úprkem evakuována kvůli
hrozícímu výbuchu hořícího plynojemu v Michli.
Po organizovaném ukončení a rozpuštění úprku
nenapadlo několik spolužáků – mne nevyjímaje –
nic lepšího, nežli seběhnouti kopec do Michle a plížiti se podél Botiče do areálu plynárny. Moc jsme
toho tehdy neviděli, a teprve mnohem později jsem
se dověděl, že to bylo právě v době, kdy opravdu
hrozil výbuch. V ten den byla tuším nad Michlí největší koncentrace strážných andělů. No a poslední »neprofesionální« styk s plynárenstvím bylo
obstarání povolení na instalaci karmy. Bylo to zdarma a stálo to padesátikorunu. Jestliže ona první
vzpomínka ve mně budí nostalgii, pak ta druhá je
poučením nejen o zranitelnosti technologie, ale
také o »opovážlivém spoléhání se«. Ta třetí vzpomínka je spíše zdrojem naděje, že nic podobného
již (doufám) není dnes možné.
Ale jak jste opravdu »k plynárenství přišel«?
Náhodou. Po ukončení vysoké školy jsem v roce
1973 čekal na vyjádření tehdejšího Ekonomického
ústavu, kde jsem chtěl nastoupit na stáž. Vyjádření dlouho nepřicházelo, a tak jsem zaplňoval volný
čas brigádou v kamenické provozovně. Ono mi
ostatně nic jiného nezbývalo, neboť jsem již v té
době živil rodinu. Čas ubíhal, ústav se nevyjadřoval a já propadal skepsi. Jako Deus ex Machina se
v onom kamenictví objevil jednoho dne pan inženýr Hesoun z Tranzitního plynovodu (Pozn. předchůdce dnešní firmy Transgas); kupoval si jakýsi mramorový odpad pro svoji zahrádku. Když viděl mé
vytahané ruce a utrápený výraz, slitoval se a nabídl mi místo na Tranzitním plynovodu – a tak jsem
vkročil do plynárenství. Nelituji toho. Mimochodem, z Ekonomického ústavu se neozvali dodnes.
Na Tranzitním plynovodu jste ale nezůstal.
Máte pravdu, byl jsem zde pouze 12 let. Od
referenta pro »bytové a nebytové fondy« jsem to
dotáhl na vedoucího oddělení pro rozvoj. Nebyv nositelem rudé pracovní knížky, dosáhl jsem tak kariéry dosti strmé. Odtud jsem byl v roce 1984 převeden
na tehdejší generální ředitelství Českých plyná-
renských podniků. Měl jsem to potěšení krátce
pracovat s panem inženýrem Janem Novákem,
který odcházel do penze. Bylo to pro mne potěšení
a dodnes se cítím vůči němu dlužníkem. Na ČPP
jsem koncipoval plynárenství až do sametové revoluce, kdy se tehdejší Občanské fórum rozhodlo
učiniti mne generálním ředitelem. Tato iluze trvala asi dva týdny, po kterých jsem se náhle ocitl na
tehdejším federálním ministerstvu hospodářství
jako ředitel odboru pro ropu a plyn („víš, potřebujeme tam mít své lidi…“). Jo, doba byla taková převratná, že? Rok poté vypukla vlna lustrací, a tak se
na MHPR ČR uvolnila pozice náměstka ministra pro
energetiku, hornictví a geologii. Tož jsem tam
nastoupil. Později, kdy vlivem rozpadu federace
došlo ke změnám ministerských kompetencí, jsem
přešel na ministerstvo průmyslu a obchodu; vydržel jsem zde do konce roku 1993, a pak jsem to
vzdal. Od té doby se živím jako nájemný poradce
a nestěžuji si. Nemám totiž kde a na koho.
»Plynárenství už nikdy nebude jako dříve«
říká nový předseda dozorčí rady Pražská plynárenská, a. s.
Ing. Vratislav Ludvík
pak sloužil několika významným zahraničním společnostem, a měl jsem tudíž možnost získat i trochu globálnější pohled na místo a pozici českého
plynárenství v Evropě. Není špatná, věřte mi.
Myslíte si, že »rivalita« mezi tranzitem a distribucí
plynu ještě dnes existuje?
Onen pramálo ideální vzájemný vztah mezi lidmi z Transgasu a distribučních společností nadále
přežívá, i když ne v tak vyhraněné podobě, jako
co nabízet. Plně respektujeme, že směřování Pražské plynárenské, a. s., jde trochu jiným směrem
nežli ve společnostech, kde ovládáme majoritní
podíl. Přesto si myslíme, že některé společné přístupy jsou i zde aplikovatelné a mohou být firmě
ku prospěchu. Kromě toho disponuje skupina RWE
historicky prověřenými zkušenostmi s tím, co je
v Německu označováno jak »stadtwerke«(Pozn.
městský podnik služeb). Jsme připraveni své dlouholeté zkušenosti Magistrátu hlavního města Pra-
du s plynem od obchodu s přepravou, otevírání trhu
a návazné změny organizační struktury – to jsou
výzvy, před kterými dnes plynárenství bezprostředně stojí. Nevyhnou se ani Pražské plynárenské, a. s. Jsem rád, že jsem se mohl osobně přesvědčit o vůli současného vedení společnosti takové
změny uskutečnit. Budou to totiž perné tři roky.
Co se týče výsledků procesu otevírání trhu,
nepatřím mezi skalní optimisty. Na rozdíl od tisíců
elektráren, které si mohou vzájemně konkurovat
a bojovat o konečného zákazníka, je produkce plynu pro Evropu omezena na několik málo zdrojů: Norsko, Rusko, Alžírsko, Velkou Británii či Holandsko,
přičemž posledně dvě jmenované země buď zásoby plynu dočerpávají, nebo chrání pro budoucnost.
Úloha kapalného zemního plynu sice nejspíše poroste, ale nikdy se nestane dominantní. Kde tedy
naleznete nějaké konkurenční pole? Navíc je většina evropských importních kontraktů dlouhodobá
a nadto opatřena doložkou »take or pay«, představující zcela mimořádnou překážku pro liberalizaci
jakéhokoliv trhu. Obávám se tudíž, že za těchto okolností lze označit očekávání poklesu cen plynu pro
zákazníky, spojovaná s liberalizací evropského trhu
se zemním plynem za poněkud předčasná.
Podílel jste se po dlouhá léta na řadě rozhodnutí,
která ovlivňovala vývoj českého plynárenství. Má
naše plynárenství budoucnost?
Bylo by asi hloupé odpovídat na takovou otázku záporně. Na druhé straně je třeba vidět, že plynárenství usiluje o své místo na slunci v konkurenčním boji s jinými dodavateli energií – a v blízké
budoucnosti možná i s jinými dodavateli plynu.
Cesta ne k přežití, ale k úspěšnému rozvoji vede
přes zákazníka. Myslím, že Pražská plynárenská
tuto strategii pochopila již dříve a získala tak slušný náskok. Moc si přeji, aby si jej i nadále udržela. Pokusím se v rámci svých možností udělat pro
to maximum.
Z různých pozic jste tedy měl možnost poznat české
plynárenství. Jakou má naše plynárenství pozici
v Evropě?
Mé »hauzírování« bylo pro mne myslím docela
užitečné. Má léta na Tranzitním plynovodu byla
zcela v duchu zde převládajícího názoru, že to jediné a pravé plynárenství je právě zde – ostatní jest
pak jakýmsi balastem povahy komunální (ve smyslu dikobrazího názoru na komunál). Po svém přechodu na ČPP jsem tento názor velmi rychle změnil, protože jsem pochopil, že plynárenství má
poněkud širší souvislosti, nežli poskytoval úzký
náhled ,»tranziťáka«. Určité završení názorového
vývoje pak přinesla má ministerská praxe, kde mi
bylo nutno zařadit plynárenství do souvislosti celého kontextu české energetiky. Jako poradce jsem
Přejděme do mimopracovní roviny. Končí léto,
prozraďte našim čtenářům, kde a jak jste trávil
letošní dovolenou.
Dovolené se systematicky vyhýbám již po několik let. Občas odpočívám na Vysočině; objímám
zde však cosi jiného nežli stromy. Někdy se utrhnu na dva tři dny do Krkonoš a pajdám po hřebenech. Ale nějaká dovolená? Nějak mi na ní poslední dobou opravdu nezbývá čas.
v minulosti. Doufám jen, že jde o generační záležitost: až jednou z plynárenství odejdeme, snad
s námi odejde i tento nesmyslný relikt vztahů z dob
reálného socialismu.
Zemní plyn je stále nejvýhodnější
Energetický regulační úřad vyhlásil pro všechny distribuční společnosti nové ceny zemního plynu platné od 1. října. Pro Pražskou plynárenskou, a. s., to znamená navýšení cen pro domácnosti o 10,8 procenta. Čtyřčlenná pražská rodina, která žije v sedmdesátimetrovém bytě topí i vaří s pomocí zemního
plynu zaplatí od října o 97 korun měsíčně více než dosud.
Přes některé katastrofické titulky v novinách nemusíme vidět situaci vůbec černě. Před několika měsíci byl plyn několikrát zlevněn a po poslední úpravě ceny se tato dostala zhruba na úroveň roku 2002.
Podrobný ceník platný od 1. října 2004 najdou klienti na webových stránkách společnosti –
www.ppas.cz.
had
Pojďme k Pražské plynárenské, a. s. Jako předseda
dozorčí rady naší společnosti zastupujete zájmy
společnosti RWE Energy. Jaké jsou vaše cíle?
Žádný člen dozorčí rady – tím méně její předseda – nemůže mít jiného cíle, nežli je dlouhodobá
prosperita společnosti. RWE Energy je druhým
nejvýznamnějším akcionářem v Pražské plynárenské, a. s. Jakkoliv její podíl nedosahuje majority, má
•••
9 ••• 2004 •••
hy jako majoritnímu vlastníkovi Pražské plynárenské, a. s., nabídnout. Myslím si, že budoucnost vždy
patří kooperaci, ne konfrontaci. To je – vedle dohledu nad řádným vývojem společnosti – mým hlavním »pracovním krédem«.
Plynárenství čeká řada změn v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Připravuje se
postupné otevírání trhu s plynem, vzniká konkurenční
prostředí. Jaký máte na tyto změny názor?
V prvé řadě je nutno konstatovat, že se jedná
o zcela zásadní systémové změny; plynárenství už
nikdy nebude takové, jako dříve. Oddělování obcho-
Máte na závěr nějaký vzkaz pro čtenáře našeho
časopisu?
Bývá dobrým zvykem končit takové rozhovory
gejzírem optimismu. Toho se žel nedopustím.
Pracovníkům plynárny připomenu válečný výrok
Winstona Churchilla o krvi a potu; jakkoliv není
zaplaťpánbůh válka, budou strukturální změny
v plynárenství vyžadovat zcela mimořádné výkony od každého z nás. Zákazníkům bych přál šťastnou ruku při volbě budoucího dodavatele a rád bych
jim připomněl, že pražská plynárna vždy stojí na
jejich straně. A ostatním čtenářům, kteří ještě
neokusili dobrodiní zemního plynu, vzkazuji: nač
ještě čekáte?
K tomu určitě není co dodat. Děkuji za rozhovor
a přeji mnoho úspěchů v nové funkci.
Jan Žákovec • Foto Petr Hejna
3
Pře
spo
UPlyn 09 04 9.9.2004 11:00 Stránka 5
PRODEJ TEPLA
Ženské domovy
Noví poskytovatelé služeb pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.
Nové projekty oddělení prodeje tepla
STARTER SERVIS
Řecký fast food
Objekt »Ženských domovů« je jedním z větších objektů nového Smíchova. Nachází se v ulici Ostrovského v těsném sousedství metra
Anděl, autobusového nádraží Na Knížecí, pražského pivovaru Staropramen a rozšiřujícího se
obchodně komerčního centra Smíchov. Z tohoto pohledu mají »Ženské domovy« velmi zajímavou, dá se říci strategickou polohu v rámci
Prahy a smíchovského centra.
Firma Starter servis, s. r. o., navazuje na tradici a zkušenosti
v oboru firmy Auto Vachta, s. r. o. Nabízí Vám služby v oblasti autoservisu, pneuservisu včetně sezonního uskladnění
pneumatik, opravy autoelektriky, repasování starterů a alternátorů. Firma Starterservis
nabízí také k prodeji autodíly na osobní a dodávkové automobily, a to i formou zásilkového prodeje. Rovněž nabízí silniční a odtahovou službu (NON STOP).
STARTER SERVIS, K Červenému Dvoru 24, 130 00 Praha 3
Otvírací doba: Po–Pá 8.00–18.00.
Kompletní nabídku služeb najdete na www.starterservis.cz
Tel.: 283 000 222 nebo GSM 775 344 443
V únoru 2004 jsme v KOC Stodůlky v Praze 5 otevřeli další z řetězce řeckých fast foodů v Praze. Také zde nabízíme tradiční a typické řecké speciality formou rychlého občerstvení. Nechybí široká nabídka řeckých
a kyperských salátů, gyros, suvlaki, biftekia, kyperský sýr
»chaloumi« a další. K tomu podáváme též osvěžující
kávu frappé a výtečné řecké moučníky.
Řecký fast food, KOC Stodůlky, Nárožní ulice, Praha 13
(v blízkosti stanice metra Hůrka, trasa B)
Tel.: 235 524 753 • www.gyros-gr.com
Poskytovaná sleva: 10 % na veškeré občerstvení
Poskytovaná sleva pro držitele karet:
• 20 % na autodíly, pneumatiky, ráfky, autoelektriku, služby pneuservisu a autoservisu,
• 10 % na ostatní služby a sortiment, včetně silniční a odtahové služby,
• až 30 % na akční nabídku.
Pro jednorázové či pravidelné zasílání akční nabídky kontaktujte STARTER SERVIS
na e-mail: [email protected] nebo na výše uvedených telefonních číslech
Z historie
Ženské domovy byly postaveny v letech 1930 –
1933 stavitelem Ladou podle projektu architekta Hlaváčka. Stavba je sedmipodlažní a tvoří tvar »dvou
T« spojených nohou k sobě. Stylově až přísně funkcionalistická architektura objektu nahradila na
pozemku vedle Smíchovského nádraží dosavadní
Smíchovskou plynárnu. Ještě v padesátých letech
proto starší lidé tomuto domu říkali »U plynárny«
nebo přímo plynárna. Dům vybudoval spolek
s názvem »Kuratorium pro zlepšení bytových poměrů mladých žen«, které působilo pod záštitou Alice Masarykové. Ta objekt v r. 1933 i slavnostně otevírala. Za druhé světové války objekt zabrali Němci
a do roku 1945 sloužil jako lazaret pro německé vojáky. Po válce se opět vrátil ženám, kterých zde žilo
až 1400 v 850 pokojích. Mimo pokojů zde byly tři
velké sály, původně divadlo, tělocvična a promítací
sál včetně restauračního provozu.V letech 1950 –
1990 objekt nebyl téměř udržován a chátral. Řešily se pouze havarijní stavy, například v sedmdesátých letech ústřední topení nebo přeměna dosavadní uhelné kotelny na LTO, později na kotelnu
plynovou.
Nabídka oddělení prodeje tepla
Jak již bylo řečeno, »Ženské domovy« jsou již letitým odběratelem zemního plynu, jeho roční odběr
se pohybuje okolo 400 tisíc m3. Původní plynová
kotelna, tvořená 6 kotly ORK o celkovém výkonu
1,4 MW, byla umístěna do horního podlaží, resp.
na střeše severní části objektu. Kotelna po technické i morální stránce již dosloužila, proto byla
v posledních letech doplněna o dva plynové ohřívače vody GSX 89, umístěné v suterénu budovy.
Provoz kotelny byl v posledních létech technicky,
personálně ale i ekonomicky, resp. energeticky
(vyšší spotřeba elektrického proudu a vody) velmi
náročný. Proto vlastník objektu rozhodl o rekonstrukci stávající kotelny a také o jejím přemístění
nejefektivnějšího provozu, co nejnižších nákladů.
Toho jsme dosáhli pronájmem prostoru plynové
kotelny za symbolickou cenu, způsobem budoucího provozování této kotelny, optimalizací nákladů
při její výstavbě a optimalizací vstupů při provozu
této kotelny. Pro objekt Ženské domovy byla vyprojektována kotelna o výkonu 1,32 MW, tvořená soustavou 2 dvoukotlů o výkonu 660 kW. Provoz uvedené nové kotelny bude plně automatický,
bezobslužný s občasným dohledem. Roční energetickou potřebu objektu lze očekávat v rozmezí 9
až 11 tisíc GJ. To umožňuje dosáhnout za současných cenových relací vstupů (zemního plynu) cenu
za jednotku tepla hluboko pod obvyklých 300 Kč/GJ.
Výstavbu kotelny na základě výběrového řízení prováděla společnosti SEKO Praha, s. r. o., základní
Původní kotelna
Současnost
V roce 1994 se nájemcem objektu stala společnost Akcent, spol. s r. o., v roce 2002 pak objekt
Ženských domovů koupila. Nový majitel chce vytvořit z objektu Ženských domovů polyfunkční dům
s převládající funkcí bydlení. Již dnes mají uživatelé
objektu k dispozici restauraci, kulečníkovou hernu
s bowlingem, dámy kadeřnictví, naleznete zde doktory, právníky, firmy stavební, inženýrské, realitní,
cestovní kanceláře, pojišťovny a jiné. Od roku 1994
probíhala řada rekonstrukcí, v letošním roce se
uskutečňuje kompletní výměna oken, obnova fasády do původního stavu a výstavba nové plynové
kotelny. Její realizace, včetně zajištění financí, se
ujala Pražská plynárenská, a. s.
4
Nová kotelna
ze střechy do podzemí. Jedním z důvodů byla
i potřeba rekonstrukce 70 let starého objektu (provedení stavebních úprav apod.) a záměr provedení nástavby objektu o jedno podlaží. Oddělení prodeje tepla Pražské plynárenské, a. s., na základě
znalosti objektu, zákazníka i situace, nabídla společnosti Akcent spolupráci při výstavbě nové plynové kotelny. Po vyjasnění situace a doladění pravidel spolupráce majitel objektu přistoupil na model
výstavby nové, moderní, plynové kotelny, budované
našimi silami. Uzavřeli jsme smlouvu na prodej
tepla po dobu 15 let s tím, že naše společnost
bude plně krýt investiční náklady spojené s výstavbou kotelny a vyrábět v nové plynové kotelně teplo pro otop a pro přípravu teplé a užitkové vody. Současně jsme při přípravě smlouvy hledali model co
technologie dodaly firmy Buderus (kotle, měření
a regulace), Weishaupt (hořáky), WILO (čerpadla)
a Pneumatex (zásobníky vody).
Uvedená kotelna bude první kotelnou o výkonu
vyšším než 1 MW a zároveň (prozatím) největší
vybudovanou plynovou kotelnou oddělením prodeje
tepla Pražské plynárenské, a. s.
»Ženské domovy« se po dokončení rekonstrukcí
a nástavby objektu v roce 2005 určitě stanou chloubou Smíchova a jedním z nejkrásnějších funkcionalistických objektů v Praze. Zároveň budou vybaveny nejmodernější technikou, využívající zemní
plyn. Může nás těšit, že Pražská plynárenská při
modernizaci nezůstala stranou.
Jan Fejgl – oddělení prodeje tepla PP, a. s.
Dobrý den. Paní Štěpánová, řekněte nám nejdříve,
co vůbec Divadlo v Dlouhé nabízí svým divákům a na
jaké věkové kategorie se zaměřuje?
Hrajeme pro dospělé, děti, mládež i pro celé
rodiny. V našem širokém repertoáru najdete velké
dramatické příběhy (Běsi, Obrazy z Francouzské
revoluce, Garderobiér), komedie nejrůznějšího typu
(Goldbergovské variace, Ještě žiju s věšákem,
čepicí a plácačkou, Soudné sestry, Epochální výlet
pana Broučka do XV. století), oblíbená rodinná představení (Komedie s čertem, Jak jsem se ztratil,
Kdyby prase mělo křídla), kabaret (Kabaret VianCami) i detektivku (Past na myši). Na jevišti Divadla v Dlouhé můžete vidět například Miroslava
Táborského, Vlastimila Zavřela, Ilonu Svobodovou,
Jana Vondráčka, Kláru Sedláčkovou, jako hosty
Martina Hubu, Davida Prachaře, Marii Málkovou či
Arnošta Goldflama. Repertoárovou nabídku rozšiřují scénická čtení v divadelní kavárně a také řada
hostů. Pravidelně tu se svými autorskými pořady
vystupuje například písničkář a básník Jiří Dědeček.
Všimla jsem si, že Divadlo v Dlouhé pořádá také
nějaký festival představení pro děti…
Přesně tak, vždy na jaře se zde koná festival
Dítě v Dlouhé, jehož program tvoří nejlepší nové
inscenace mimopražských profesionálních divadel
hrajících pro děti a mládež. Festival trvá téměř celý
týden, hraje se dopoledne pro školy a školky, odpoledne pro družiny a veřejnost, v podvečer a večer
pro rodiče s dětmi, mládež a dospělé, a to jak ve
•••
9 ••• 2004 •••
Fitness Luka
své služby začátečn
ti cvičení a snížení n
Solárium nabízí opa
nální přístup, náš pe
Fitness Luka, Mu
areál obchodního
Tel.: 235 522 347
Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled poskytovatelů výhod naleznete na
www.ppas.cz, www.citypower.cz
nebo v letáku v našich obchodně informačních střediscích.
Přejeme hodně zábavy a příjemných zážitků s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s.
Pražské Divadlo v Dlouhé je repertoárové divadlo se stálým hereckým souborem, které již
devátou sezonu úspěšně působí v nyní kompletně zrenovovaných prostorách domu č. 39
v Dlouhé třídě. Jeho budova je – stejně jako celá
pasáž – postavena v architektonickém stylu artdeco a původně byla otevřena 4. prosince 1929
jako Velká opereta. Hlavní sál má kapacitu 450
míst, ve foyeru divadla byl navíc vytvořen komorní prostor pro osmdesát diváků. Po zničení všech
prostor během povodně v srpnu 2002 proběhla
kompletní rekonstrukce, která kromě nového
interiéru přinesla též některá funkční zlepšení
v jevištní technice i v diváckém zázemí.
Pro náš rozhovor jsme se vydali za tiskovou
mluvčí divadla paní Karolou Štěpánovou
Do čís
velkém sále, tak ve foyer a nově také v netradičním prostoru »na forbíně«, kdy diváci sedí přímo
na jevišti. Festival přináší vždy i řadu doprovodných
akcí, malí diváci dostávají plno dárečků a svým hlasováním rozhodují o vítězi festivalu – držiteli Ceny
Vojty Šálka. Třináct představení letošního šestého
ročníku festivalu navštívilo téměř 2 500 diváků,
procento návštěvnosti přesáhlo 90 %. Příští sedmý
ročník se bude konat od 3. do 7. května 2005.
Co nového chystáte v letošní sezoně, která začíná
v září, a jakým představením ji zahájíte?
První premiérou je komedie klasika irského dramatu Johna Millingtona Synga Hrdina západu pod
vedením režiséra Janusze Klimszy, nového šéfa
činohry ostravského Národního divadla moravskoslezského. Hlavní roli prosťáčka Christyho Mahona, z něhož domnělá otcovražda na chvíli udělá
obdivovaného a přitažlivého hrdinu, hraje Miroslav
Táborský. Inscenace je součástí Irské sezony, společného projektu čtyř pražských divadel, která mají
v současné době na repertoáru hry nejvýznamnějších irských dramatiků (Činoherní klub, Divadlo
v Celetné, Divadlo v Dlouhé a Švandovo divadlo na
Smíchově). Pro komorní prostředí foyer vzniká
Kabaret Bulis-Prévert, nová inscenace Jana Borny
s dramatickými a básnickými texty Jacquese Préverta a písničkami Jiřího Bulise. Na jaře pak Hana
Burešová nastuduje Goldoniho Lháře.
Objeví se také nějaké novinky v komunikaci
s diváky?
Divadlo v Dlouhé stále pokračuje v rozšiřování
svých služeb, tak aby si své představení mohli leh-
Připravuje Tomáš Veselý
ce najít diváci různého věku, zájmů či náročnosti.
Každý rok vydáváme publikaci o našem divadle,
letos jsme připravili Průvodce sezonou, v němž se
zájemci dočtou podrobnosti o všech připravovaných
premiérách i dalších akcích divadla v sezoně
2004/2005 a v aktualizované podobě se seznámí
s celým hereckým souborem. Novou podobu dostaly také webové stránky divadla, které kromě moderní grafiky přinášejí mnohem větší uživatelský komfort, nové možnosti přímé komunikace, a také
spoustu dosud nepublikovaných informací. Zájemci si mohou prostřednictvím internetu objednat
vstupenky na vybrané představení, k němuž najdou
nejen obvyklé informace o textu a tvůrcích, ale
zároveň plán hlediště s podrobným popisem cenových kategorií vstupenek včetně všech poskytovaných slev. Své vlastní kapitoly najdou rovněž
zájemci o zadané školní či firemní představení, pronájem i hostování, a také potenciální sponzoři a partneři. Naše pokladna také nově začala přijímat platební karty.
No tak to jsou jistě zásadní kroky vedoucí ke spokojenému zákazníkovi. Řekněte ještě našim čtenářům, kde vás najdou a kdy je možno si kupovat lístky.
Divadlo najdete v Dlouhé 39 v Praze 1, tedy pár
metrů od stanice metra Náměstí Republiky na trase B. Pokladna divadla je v pasáži hned proti vstupu do divadla a je otevřena od pondělí do pátku
vždy od 9.00 do 19.00 hodin. Telefon do pokladny,
která funguje i jako infostánek a obchůdek s předměty souvisejícími s našimi představeními (CD, trička atd.), je 221 778 629 nebo 224 826 795. Ucelené informace o našem divadle najdete také na
internetových stránkách www.divadlovdlouhe.cz
Co tedy říci našim čtenářům na závěr?
Nejlépe asi: Těšíme se na setkání s Vámi v našem
Divadle v Dlouhé!
Děkuji za rozhovor a přeji Vám další spoustu
spokojených diváků
Zuzana Florianová
Se zákaznickou kartou CityPower Pražské plynárenské, a. s., máte v Divadle v Dlouhé slevu ve výši
30 Kč z každého zakoupeného lístku pro dospělé.
Cena vstupného se tak pohybuje od 100 do 190 Kč.
Na straně 11 tohoto časopisu najdete také soutěž
o vstupenky do Divadla v Dlouhé a kupon, po jehož
předložení dostanete k jedné zakoupené vstupence
na Vámi vybrané představení domácího souboru ve
velkém sále divadla druhou vstupenku zdarma.
5
Poskytovaná slev
• Fitness: sleva 15
nápoje na baru,
• Solárium: sleva
na žeton, neplat
Rozhovor
UPlyn 09 04 9.9.2004 11:00 Stránka 7
N A N ÁV Š T Ě V Ě U S TA R O S T Y
Troja
»Plynofikace napomáhá budoucímu rozvoji,«
říká starosta Oldřich Adámek
Z historie Troje • Osídlení trojské kotliny sahá hluboko
do pravěku. První sídliště z mladší doby kamenné
bylo objeveno v místech dnešní usedlosti Kazanka.
Troja, ves se zámkem, na pravém břehu Vltavy, připomínána jest již roku 1197 a slula tehdy Ovenec Zadní i Horní (ze staroslověnského Ov = beran). Jméno
Troja náleží vlastně zajímavému zámku, vystavěnému v letech 1678–85 Václavem Vojtěchem ze Šternberka. Jest to vzácná památka, ve které se snoubí
všechny druhy uměleckého tvoření. Kolem zámku
jest rozsáhlý park. Na nejvyšším místě na stráni stojí malá kaplička sv. Kláry, vystavěná pravděpodobně
v téže době jako zámek. Složitý terén neumožnil ani
v moderní době rozrůstání velkoměsta do trojského
území. Vznikaly často jen solitérní vily a domky, větší území zabrala pouze zoologická zahrada.
Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí – 1911,1923
kosti kurtů, poznal jsem hokejové mistry světa
v hokeji Konopáska, Zábrodského, chodil k nám
tenista Jarda Drobný, z toho logicky pramení mé
celoživotní krédo, že sportem se vytvářejí v člověku charakterní vlastnosti, které by každý měl mít.
Jsem přesvědčen, že každý může sportovat, každé
dítě by mělo zkusit něco hrát nebo na něco hrát, bez
toho, že z něho musí být hokejista Jágr nebo houslista Suk. V Troji má sídlo ragbyová Slávia, jezdili
jsme do Walesu. Tam hraje ragby skoro každý a kdo
na to nemá fyzicky, začne dělat rozhodčího nebo funkcionáře. Každý je tedy zapojen a tak to má být.
Jak dnes žije Troja, co radnice připravuje?
Začnu sportem. Chceme dotáhnout do realizace náš záměr vybudování sportovně oddychové
zóny podél řeky, dobudovat cyklostezky. Postavili
jsme novou tělocvičnu, obnovili činnost vodácké
základny. Sokol je tady fungující společenskou organizací. V rámci našich kulturních aktivit jsme otevřeli galerii »U Lávky«. Pořádáme výstavy, proběhla
již 12. vernisáž. Vystavují u nás malíři, grafici, sochaři i fotografové. Troja má hromadu umělců, vytvo-
tická. Ulice se rozšířit nedá, ani není naším záměrem z ní vytvořit hlavní tah.
S oběma zahradami a Trojským zámkem musíme spolupracovat, protože dopady jejich činností
na naši městskou část jsou obrovské. Jejich
návštěvníci zahltí komunikace a znemožní pohyb
místním. Díky společnému tlaku se snažíme vytvořit dopravní systémy, podporujeme snahu ředitele zoo Fejka vytvořit odstavné plochy pro parkování
vozidel návštěvníků.
Jednou ze zajímavostí Troje jsou její vinice.
Jaká jsou tady vína? Je vůbec možné vypěstovat
v Praze kvalitní vína?
Máme tady dvě vinice – soukromou vinici Salabku a vinici svatou Kláru, kterou obhospodařuje
Botanická zahrada. Žádná evropská, a snad ani
světová metropole, nemá vinice ve středu města.
Jen Praha. A trojské vinice jsou jedny z nich. Co
se týče kvality zdejších vín, musím říci asi toto. Když
budete chtít tady pěstovat chardonay, tak nemáte
šanci. Ale zkuste vypěstovat stejný rýnský ryzling,
kterému se tady daří, ve Francii. Bude hodně oslu-
Trojský zámek
Jedna z nejmladších částí Prahy (jako samostatná městská část vznikla Troja 1. 1. 1992) se
od jiných liší. Nejen poměrně malým počtem
obyvatel, ale i klidným, dá se říci téměř venkovským způsobem života, přestože do centra Prahy je jen kousek. Při vyslovení jména Troja se většině lidí vybaví zoologická zahrada
nebo Trojský zámek. Úspěšně se rozrůstá ale
i Botanická zahrada hl. m. Prahy. Sportovci znají ragbyové hřiště nebo umělý vodácký kanál,
cizinci mají v oblibě místní kempy. V Troji bydlí řada známých osobností, je zde diplomatická čtvrť. A zapomenout nemůžeme ani na zdejší vinice. Máme-li charakterizovat Troju jedním
slovem, nabízí se – rozmanitá. Využili jsme skutečnost, že do části Troje, do Podhoří, letos
Pražská plynárenská, a. s., zavádí plyn, a navštívili starostu Oldřicha Adámka.
Pane starosto, jaký je váš osobní vztah k Troji?
Přistěhoval jsem se sem zhruba před 41 lety. Dá
se tedy říci, že kořen tady je. Vždycky jsem lnul
k vesnickému prostředí, miluji zahrádku, stromkaření. A také tíhnu ke sportu. A obojí tady mám.
Máte vztah ke sportu. Dlouhá léta jste byl také
starostou Sokola v Troji.
Od svého narození jsem se vždy pohyboval v blíz6
řili jsme proto uměleckou radu galerie a snažíme něný, bude mít problémy s cukernatostí. Berme to
se, aby náplň výstav byla kvalitní. Nosnou osobností takhle. Znalci říkají, že zdejší víno je charakteristické
v naší galerii je grafik Jan Kavan. Radnice vydává z Prahy. Koneckonců přijďte ochutnat, již 6. ročník
časopis Trojský kurýr. Naší specifickou akcí je »Troj- Trojského vinobraní se v areálu Trojského zámku
ská buchta«, při níž na zahradě úřadu místní obča- letos koná 19. září.
né prezentují svoje pekařské výrobky.
Co se týče dalších organizací na území Troji, Letos se plynofikuje Podhoří. Přitom Troja byla
Botanická zahrada začátkem léta uvedla do provozu původně určena na 100% elektrifikaci a zemní plyn
skleník Fata Morgana, na hranicích s Prahou 8 bylo zde byl zaveden teprve nedávno.
Zavedení plynu bylo pro Troju velmi důležité rozpostaveno nové parkoviště, takže se do zahrady
dostanete i »seshora«. Vedení botanické zahrady prosazuje tzv. »lednicSkleník Fata Morgana
ký« model, zahrada bude průchozí
a platit se bude jen v objektech, kde
se něco speciálního vystavuje. To bylo
z naší strany velmi vstřícně přijato.
Neexistuje snad měsíc, kdy by zoo
neotevřela novou expozici. Trojskému
zámku se podařilo z velké části zrekonstruovat vše, co bylo povodněmi
poškozeno, a musím připomenout, že
v zámku se poslední dobou konají velmi hezké výstavy.
Největším současným problémem
Troje je doprava. Botanická a zoologická zahrada rozdělují Troju na dvě
části, mezi kterými se dá projet jen
úzkou Trojskou ulicí. Situace je zde kri-
hodnutí. Začátkem 90. let byla euforie přímotopů, ale dnes většina občanů přechází k plynu. Já
osobně jsem šel cestou zateplení, výměny oken
a zavedení plynu. Staří usedlíci si říkají, ať nám
sem zavedou plyn, vodu, stejně to nebudu brát,
budu nosit vodu ze studně, topit uhlím v kamnech. Ale neuvědomují si, že jednou neunesou
kýbl s vodou nebo uhlák, děti dorostou a budou
potřebovat prostory původní kotelny, řeknou, já
se nebudu tahat s uhlím. Nehledě k tomu, že uhlí
šlo cenově taky nahoru a dnes při užití regulací
zjišťují, že plyn je v současnosti výhodnější. Spotřeba plynu roste, v Troji se dnes staví zejména
rezidence.
Co se týče Podhoří, zastupitelé před 6 lety rozhodli, že by se neměla budovat jenom centrální část Troje, ale věnovat pozornost i okrajovým
částem, které do té doby byly svým způsobem
»odstrčené«. Sám s tím mám zkušenosti, dříve
byla Troja okrajovou částí Prahy 7 a bylo to na
ní vidět. Byly tady veškeré sklady, Troja neměla vodu, kanalizaci, plyn. Myslím si, že se nám
ve velké míře daří plnit předsevzetí, která máme,
tzn. v Podhoří zavést plyn, vodu, dokončit kanalizaci, obdobně hodláme postupovat i Na Pazderkách a Na Farkách. Chceme, aby i zdánlivě
okrajové části Troje byly plně obslouženy inženýrskými sítěmi. U Podhoří plynofikace urychlí
jeho rozvoj, chátrající domy se začínají restau-
Kaplička sv. Kláry nad stejnojmenou vinicí
rovat, řada z nich byla v našem majetku, ale
neměli jsme peníze na celkovou rekonstrukci,
a tak jsme je prodali novým majitelům s příslibem, že je zasíťujeme. Z pohledu plynáren byl
přívodní plynovod dost dlouhý, proběhla řada
jednání, ale podařilo se nám plynárny přesvědčit, že se jedná o území, která má perspektivu.
Budoucnost ukáže, že to byl správný záměr.
A bude to atraktivní i pro plynárny.
Na závěr rozhovoru se podívejme do vzdálenější
budoucnosti. Jak bude podle vás vypadat Troja
v roce 2020?
Moje vize je zachovat ráz sdruženého společenství, rozmanitosti. Z Troje by se neměla stát
»mrtvá« vilová čvrť. Člověk, který přijede do Troje autem, bude mít místo, kde odstaví auto.
Nasedne na kolo, k dispozici bude mít mnoho
desítek kilometrů cyklistických stezek. Nebo se
vydá po svých, pěších cest mezi Botanickou
zahradou, zoo a zámkem bude tolik, že všechno nebude moci za den projít. Troja je předurčena k tomu, aby se rozvíjela po všech stránkách,
sportem počínaje přes bio-, zoo- až po kulturu.
Nikoli tedy mrtvá luxusní zóna, ale navštěvovaná, oblíbená městská část Prahy.
Text a foto Jan Žákovec
•••
9 ••• 2004 •••
»Z rande jsme nosili stavební prvky,« říkají manželé Kavanovi z Prahy-Troje
Návrat vinných rév
Dům manželů Stanislavy a Jana Kavanových, sochařky a malíře a grafika, stojí v jedné z vedlejších
ulic na jižní stráni Tróje. Z až ukázkově upravené a výstavní hlavní ulice, kde míjíte diplomatické vily
a výstavní objekty, zabočíte na zcela nenápadnou, už trochu prašnou cestu. Z určité sterility se najednou ocitnete v místech, které na vás najednou dýchnou venkovskou omšelostí. Ne tou zanedbanou,
ale tou přirozenou, bez milimetrově zastřižených trávníků a na centimetr upravených živých plotů, pancéřovaných vjezdů do garáží na fotobuňky a hlídaných mnoha kamerami.
Dům místo tenisového dvorce
Malou brankou vstoupíte na dvůr, který je plný
soch a nejrůznějších sochařských výtvorů paní
Kavanové. Narazíte na ně i uvnitř, kde se však střetávají s tvorbou jejího manžela. Dýchne tu na vás
atmosféra klidu a uvolnění, každý kousek zdi, podlahy, každý kousek interiéru nese stopy lidí, kteří
mají cit pro soulad člověka s hmotu. „Někdo si trápí tělo v posilovně, já tady neustále něco upravuj,
přistavuji.“ A paní Kavanová dodává, že manžel
má jejich domov místo tenisu.
„Otec koupil dům v roce 1961. Jak
jsme pátrali, byla to, nevím to úplně
přesně, usedlost postavená někdy
v letech 1848 až 1850, jakýmsi rychtářem panem Vraným. V době, kdy
jsme se sem nastěhovali, tak byl dům
na spadnutí, naprostá ruina,“ říká Jan
Kavan. Jeho paní se při vyprávění
o začátcích života rodiny Kavanových
nemůže nesmát.
„Seznámili jsme se na vysoké škole, vlastně to bylo přes manželova
otce, který tehdy na UMPRUM vedl
sochařský ateliér a já se u něho začala učit. Když jsme spolu začali chodit,
tak se naše vycházky odehrávaly
i v tom duchu, že se muž neustále po
něčem ohlížel. Třeba jsme jeli na
lodičce a Honza uviděl trám – hele, ten
starej trám by se mi hodil, pomoz mi
ho vylovit. Nebo – tenhle kus železa
by mi vyhovoval. Zkrátka – rekonstruovali jsme historický objekt a chtěli ho co nejvíce přiblížit původní podobě. Naše schůzky nejednou probíhaly
v duchu pátrání po vyhovujících stavebních prvcích a přiznám se, že jsem
mu občas sama něco takového sama
na rande nosila,“ směje se Stanislava Kavanová.
„My jsme se sem nastěhovali až
v roce 1989. Když otec v roce 1986
zemřel, tak už jsme patnáct let bydleli v klasickém panelákovém bytě tři
plus jedna. Každý jsme měli svůj ateliér, navíc chalupu, takže se nám z pohodlí bytu zase až tak moc
nechtělo. Ale mě bylo zase líto ten dům opustit natrvalo, navíc jsme měl ateliér právě tady,“ říká Jan
Kavan. „Žena rázně odmítala, ale já si postavil hlavu. Dal jsem si vlastně sám sobě podmínku – do tří
let uvedu dům do takového stavu, že se tu bude
dát slušně bydlet. Protože i přes dlouholetou
a postupnou práci to bylo obydlí spíše pracovní,
než na žití pro rodinu. A když to stihnu, tak sem se
mnou půjdeš – řekl jsem manželce.„
Po třech letech byl dům obyvatelný a Stanislava Kavanová musela rezignovat na své předsevzetí. Dnes už je na ní znát, že manželovy tvrdohlavosti a svého rozhodnutí žít v domě s historií
nelituje. Většinou vlastníma rukama a s pomocí
nejbližších kamarádů se dům na stráni měnil v to,
co je dnes. Sochařský ateliér pro paní Stanislavu,
velká pracovna pro malíře a grafika Jana Kavana.
Tady vznikají jeho grafické listy, ilustrace básní
a knih, známková tvorba.
Na »stará kolena« jezdíme
po vlasti a poznáváme
Trochu pana grafika, ve chvíli, kdy stojíme nad
rozpracovanými grafikami k básním Otokara Březiny, popíchnu, jestli například ilustrace k tématic-
kému souboru o českých městech vytvářel jen
tak, z hlavy.
„To nejde dělat něco bez toho, abyste to místo
viděl, prožil si, viděl. V obrazu musíte mít i něco víc,
než jen těch pár charakteristických dominant. Obraz
nebo grafika musí na člověka zapůsobit, mít v sobě
víc než jen vizuální dojem. Je snadné nakreslit sv.
Víta, když dostanete zadání chrám svatého Víta na
Pražském hradě. Nemám rád prvoplánovost. Teď
pomalu na stará kolena s manželkou a přáteli hodně jezdíme po Čechách nebo po Slovensku, abychom dohnali, co jsme v mládí zanedbali. To je pro
naši práci hodně důležité.
Teď například dělám na souboru známek s tematikou zvonů. Dostal jsem několik fotografií, ale
vůbec mi nestačily. Už jenom podmínky, za kterých
7
UPlyn 09 04 9.9.2004 11:01 Stránka 9
Pražská plynárenská
POMÁHÁME, PODPORUJEME
Pražská plyn
Problémy s dopravou postižených sportovců pomáhá řešit
projekt Spolu pro Prahu
Dlouholetý problém s přepravou těžce postižených sportovců z Tělovýchovné jednoty Spastic Sport Praha (TJ SSP) vyřešil nový, speciálně
upravený automobil. Mikrobus Volkswagen Transporter pro osm cestujících pokřtili ve středu 25. srpna na pražském Slovanském ostrově
náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hulinský a zpěvačka skupiny
Monkey Business Tonya Graves.
snímky vznikají. Nejsou od profesionálů, což by
nevadilo. Ale jejich autoři se pracně vyšplhají do věží,
prostředí a osvětlení je mizerné, oni mají obyčejný malý fotoaparát. Bez ohledu na snímky se člověk musí na ta místa vypravit sám, aby pochopil
prostředí, viděl zvon tzv. naživo. Pak se začnete zajímat o zvony jako takové, o to, jak vznikají, kdo je
vyrábí, poslouchám cyklus o zvonech v rádiu, sháním informace v knihách, studuji dějiny zvonařství.
Teoreticky bych to vůbec nepotřeboval, ta známka je takhle maličká. Ale neměl bych dobrý pocit
a navíc vás pátrání po všem kolo zase o něco
obohacuje, zase to rozšíří vaše znalosti, rozhled,“
svěřuje se Jan Kavan s širšími souvislostmi své
práce.
První kroky v jejich společném domě mne ale přivedly do ateliéru paní Kavanové. Na její díla narazíte již při procházce ulicí. Přes kamennou zeď
vyčuhují na kolemjdoucí hlavy a různé postavy,
které vznikají pod jejíma rukama. „Máme to v rodině trochu obrácené. Silný muž se zabývá fyzicky
nenáročným malováním, slabá žena oplácává metráky hlíny,“ dělá si sochařka legraci. „Jednou mi
doktor řekl, že bych neměla tahat víc než dvě kila.
Tak jsem se soustředila na výtvory v této váhové
kategorii. Ale je to jako s umělcem, který uplácá
trpaslíka a on mu vyroste. Nechala jsem si kdysi
vyrobit pec na čtyřiceticentimetrové sochy a výrobky – a najednou všechno, co jsem udělala, mělo
šedesát centimetrů,“ komentuje osud. „A to vynechávám příhody, kdy vám dovezou metrák, dva
nebo tři a vy zjistíte, že to ve skladu spletli a není
to hlína na sochy, ale třeba na talíře. To jsou metráky a metráky hlíny, jenže asi bych nespočítala, kolik
jich mýma nebo manželovýma rukama, kdy mi
pomáhá, prošlo.“
Od uhlí přes naftu a elektřinu
až k plynu
Když jsem návštěvu domlouval, prozradila mi
paní Kavanová, že jsem se jen o pár dní minul
s odborníky, kteří připojovali jejich obydlí na zemní plyn. „Až do letoška jsme topili elektřinou. Letošní zimu jsme si už ale řekli, že je to sice vytápění
pohodlné, nicméně náročné na kapsu,“ řekla mi do
telefonu. Když jsme už seděli v »obýváku«, dá-li se
místnost, která přísně respektuje původní členění
domu (stejně jako vlastně každý kout tohoto domu),
vůbec obývákem nazvat, nemohl jsem v jednom
z mnoha tropických srpnových dní přiznat, že mne
překvapuje, jak příjemně tu v pětatřicetistupňovém vedru je.
„Podívejte se na a zdi jak jsou tlusté. Dům je stavěn z opuky a ta absorbuje teplotu. V zimě, když
svítí slunce a venku je pod nulou, je tu příjemně teplo ještě den, dva poté, co už slunce svítit přestalo. A v létě zase zachovávají zdi příjemný chládek.“
A dodává, že o zkušenosti s teplem z plynového
8
topení se podělí až po nadcházející zimě. „Tady se
vystřídaly snad všechny druhy vytápění. Uhlí, dřevo, naftové hospodářství za mého otce. Když nafta v 70. letech značně podražila, otec přešel zase
na pevná paliva.“
V domě si však uvědomíte, jak prakticky uměli
naši předkové stavět svá sídla. Žádná energeticky
náročná klimatizace, ale přírodní.
„Asi jsme už místní patrioti. Nejen proto, že se
nám tu podařilo zřídit galerii, což není na tak malou
městskou část špatné. Čtyři roky jsem byl i v místním zastupitelstvu. To bylo v těch prvních letech
po devětaosmdesátém a byly to roky, kdy se ještě tolik nehledělo, jestli je člověk z té či oné par-
taje. Bylo to v mnohém naivní, ale mne to tehdy
bavilo a myslím, že jsem po sobě něco zanechal
i v tomto směru,“ říká J. Kavan. „A dneska máme
vlastně slavný den. To se v Tróji otevírala první prodejna potravin,“ usmívá se a mne maně napadnou
slova Svěrákovy a Uhlířovy známé písně zavádění
elektrického proudu. „Trója byla, pokud se správně pamatuji, první městská část, která se v rámci
Prahy osamostatnila.“
Když na vinici zpíval Zátopek
Když položíte oběma výtvarníkům otázku, v čem
se vlastně Troja v posledních patnácti letech změnila, zabrousí oba až do dob svého mládí. „Bydleli jsme v Holešovicích,“ vzpomíná Jan Kavan. „Přesně v místech, kde je dnes vstup do stanice metra
C Holešovické nádraží, v tom dolíku pod silnicí.
V té době to byl kraj Prahy, skutečná periferie.
Kolem nás byli zahrádkáři i stálí obyvatelé. Bylo to
místo, kde se třeba mezi chatkami zahrádkářů
a domky místních tyčil činžák, úplně osamocený
široko daleko. Jediným spojením na druhý břeh do
Troji byl buď most Barikádníků nebo dva přívozy.
Jeden fungoval ještě na počátku 70. let, než postavili ze Stromovky lávku. Troja, to byla vlastně jen
zoologická zahrada a sem tam rozeseté domy,
domky a vily. Zdaleka ne to husté osídlení, které
tu najdete dnes.“ Jeho paní komentuje, že ona jezdila do Troje se školou na téměř celodenní výlety.
„Já jsem člověk, který považuje to neustálé
vytlačování přírody člověkem za něco, co mu škodí. Nemůžeme se neustále připravovat každý volný kousek země jenom proto, že na něm můžeme
postavit další dům, další sídliště, další obchody
a kanceláře. Když si oba vzpomínáme, tak Troja,
obydlí zde měla kolem sebe vždy hodně prostoru,
vzdušnost. Zahrádkáři a kolem nich po kopcích nejrůznější statky a usedlosti. Když nastala možnost
a také zájem z vnějšku, hodně lidí své parcely
s malými domky nebo chatkami prodalo a hned se
to rozkouskovalo na stavbu několika domů. A všechno se najednou zhušťuje, zaplňuje nejrůznějšími
stavbami. Některé domy se mi nelíbí, některé ano,
jen si říkám, že jejich majitelé neodhadli dobře místo, kde by takový dům měl stát. V ulici, kde je takových staveb více, moderní architektura zapadne
a hodí se, jinde je jako pěst na oko. Ale najdete tu
stavby, které jejich obyvatelé opravili tak, že zachovávají ráz doby, kdy byly postaveny, a lahodí oku.“
Paní Kavanová přidává své dojmy.
„V něčem je Troja stále vesnice, v něčem diplomatická čtvrť. Už jen ten zmiňovaný obchod, který tu až dodnes chyběl. Ani kavárna tu není nijak
dlouho, kdy vynecháme restauraci v kempu. Já
jsem ráda, že jsme před lety zapadli mezi lidi v Troji jako málem starousedlíci. Scházíme se například
na Trojské buchtě. Tam si vzájemně hodnotíme
naše kuchařské umění v tomto druhu. Je to samozřejmě akce, která eliminuje účast těch, kteří obcházejí spíše rauty a recepce. To je právě to, co dělá
Troju místem, kde si poklábosíte přes plot se sousedem, kde se znáte a máte se na koho obrátit.“
Jan Kavan zase připomíná, když se po roce 1989
otevřela známá vinice sv. Kláry místním lidem.
„Byla to prominentní vinice, kam neměl normální
smrtelník nárok vkročit. Je škoda, že se nepodařilo spojit současné tři vinice v jednu, čímž by získaly na větší atraktivitě, to mě asi z doby, kdy jsem
byl v zastupitelstvu, mrzí. Ale nemůžeme oba zapomenout, kdy jsme například udělali na vinici setkání
zdejších místních občanů. Hrálo se na harmoniku,
zpíval Emil Zátopek.“
Vinná réva se vrací i do domu Kavanových. Kdysi zde byla na svahu pod domem – stejně jako
u většiny ostatních usedlostí – vinice. „Syn nám
tu vysadil novou odrůdu, do té doby jsme měli jen
pár keřů pro ozdobu a pro ochutnání. Začal se
o víno více zajímat a tak do toho vtáhl i nás, že jsme
začali přicházet na chuť dobrým vínům. I když těch
keřů tu je jen na pár láhví vína, kdyby přišlo na
věc…“
„Sdružení finančních prostředků na zakoupení transporteru je dalším krokem
společného postupu města a akciových společností Pražská energetika
a Pražská plynárenská ve sponzorských aktivitách, zaměřených na sociální
pomoc a společenskou odpovědnost v rámci projektu Spolu pro Prahu,“
prohlásil náměstek Hulinský, do jehož kompetence sport spadá. Osobně
věnoval na koupi mikrobusu sto tisíc korun, získaných z odměn za členství
ve správních orgánech podniků s majetkovou účastí města. „Sport je často
jediná šance, jak se mohou handicapované děti a mládež setkávat se svými
vrstevníky. Proto je důležitá jakákoliv pomoc, která jim to umožní,“ upozornil. Na pořízení automobilu za 1,2 milionu
korun uvolnil Magistrát
hl. m. Prahy čtyři sta
tisíc korun. Stejnou částku věnovala Pražská
energetika, a. s. Třemi
sty tisíci korunami přispěla Pražská plynárenská, a. s.
TJ SSP pečuje o sportovní vyžití mládeže
postižené následkem
dětské mozkové obrny
(tzv. spastiků) na území
hlavního města již třet í m r o k e m . Vě t š i n a
z nich je trvale upoutána na invalidní vozík.
Nový automobil je vybaven speciálními doplňky, např. nájezdovou
rampou pro vozíčkáře,
střešním nosičem pro
Projevy přednesli František Janouch, předseda Spastic
přepravu bicyklů a triHandicap, a náměstek primátora Petr Hulinský
cyklů, závěsy pro přepravu speciálních pomůcek a klimatizací. „Doposud jsme naše sportovce sváželi k tréninkům a soutěžím
osobním automobilem. To zabíralo mnoho času, včetně jejich návratu zpět. Mikrobus nám velmi ulehčí práci. Zbude mnohem více času na sport,“ zhodnotila přínos většího vozidla Jana Kotěrová, předsedkyně TJ SSP. „Ještě bychom
pro transporter potřebovali garáž,“ nastínila nevyřešený problém.
Max Br
Speciálně upravený automobil s nájezdnou rampou
Tělovýchovná jednota
Spastic Sport Praha
sdružuje kolem stovky
handicapovaných dětí
a mladých lidí, kteří se
účastní řady sportovních
klání v atletice, lukostřelbě, boccie, cyklistice, kuželkách a závěsném kuželníku. „Ti, kteří
v určitém sportu předvedou dobré výkony,
mohou dosáhnout
reprezentace na republikových i mezinárodních
soutěžích. Tato perspektiva je pro mládež
nesmírně důležitá. Je
hnacím motorem jejich
snah a pomáhá je odvádět od problémů a negativních dobových vlivů,“
podotkla Jana KotěroKřest nového automobilu
vá. „Realizace všech
našich sportovních akcí
vyžaduje nemalé finanční náklady na odborný personál, materiální vybavení, dopravu, ubytování,
stravování, pronájem sportovišť atd. Proto si naše tělovýchovná jednota velmi váží pomoci ušlechtilých lidí, kteří pochopili význam sportu pro těžce
postižené spoluobčany, zejména děti a mládež,“ dodala.
Velká cena Prahy s Armstrongem
jž
Pra
Pražská plynárenská, a. s.,
partner závodu
● Do České republiky přijel jeden z nej-
výraznějších a nejslavnějších sportovců současnosti, Lance Armstrong,
první cyklista historie, který letos
pošesté vyhrál Tour de France. V pátek
30. července se představil na exhibiční
Velké ceně Prahy, od mistrovství světa největší cyklistické akci u nás. Na
osmisetmetrovém okruhu v horní
polovině Václavského náměstí se stokrát prohnala domácí i světová esa.
Nejvíce sledovaným cyklistou byl
neoddiskutovatelně Armstrong, který se v závodě blýskl nejen svým žlutým trikotem, nýbrž i skvělým dojížděním unikající skupiny. Vítězem se ale
nakonec nestal (skončil pátý), tím byl
náš Ondřej Sosenka. Byl to skvělý
závod a vynikající podívaná.
jž
Text Pavel Hrabica • Foto Petr Hejna
•••
9 ••• 2004 •••
9
● Expozice
od 9.30 do 17
nut jim bude
a vývojem sv
Nachází se
členěné do
účelům. Ply
zajímajících
spolehlivě s
Všichni z
Odborný
pohyblivost
Těšíme s
HISTORIE
LUŠTÍME S ČASOPISEM MAKOVICE
Z historie měření spotřeby plynu
3. část
9
•••
Soutěž pro děti na téma »Poznáváme zemní plyn«
Co je zemní plyn
Zemní plyn je přírodní směs plynných
látek, z nichž hlavní složkou je metan.
Zemní plyn má vysokou výhřevnost,
není jedovatý, je bez barvy a bez zápachu, lehčí než vzduch. Spolu s ropou
a uhlím patří zemní plyn mezi tzv.
fosilní paliva, tedy paliva vzniklá ...
(tajenka doplňovačky z čísly) – fosilií.
V současné době je zemní plyn hlavně využíván pro výrobu tepla, přípravu teplé vody a pro vaření. Zemní plyn
je považován za rozhodující zdroj energie 21. století. Ve srovnání s ostatními palivy a energiemi má řadu výhod.
Mezi nejdůležitější patří jeho ekologické vlastnosti. Zemní plyn je ze
všech současných paliv ... (tajenka
skládačky) k životnímu prostředí.
Obr. 1 – Mokré plynoměry v michelské plynárně ve 20. letech 20. století
Do horních tabulek dosaď slova podle
legendy. Každé písmeno tak dostane
své číslo. Podle těchto čísel snadno
vyplníš tajenku v dolních tabulkách.
Měření velkých objemů plynu
V plynárnách se zpočátku používalo k měření
množství vyrobeného plynu obřích mokrých plynoměrů. Na obr. 1 jsou velké mokré plynoměry
v michelské plynárně ve 20. letech 20. století.
Jejich průměr byl přes 3 metry a délka více než
6 metrů. Velké mokré plynoměry měly často čelní stěnu velmi zdobenou (obr. 2). Ve 30. letech se
v plynárnách a u velkých odběratelů začalo používat objemových plynoměrů rotačních. Nejrozšířenější byl plynoměr Connersvillův (obr. 3). Rotační
plynoměry mají svůj původ v rotačních čerpadlech
na kapalné a plynné látky, vynalezených před dávnými léty. Již v roce 1593 vynalezl rotační komorové čerpadlo Servier. V roce 1650 vynalezl císařský jezdecký generál, hrabě Gottfried Heinrich
z Papenheimu dmýchadlo se dvěma otáčivými osami k čerpání vzduchu a vody. Connersvillův plynoměr však pracuje na principu čerpadla Rootova se
dvěma otáčivými písty piškotového tvaru (obr. 4).
Otáčením pístů se při každé otáčce odměří určité
množství plynu a otáčky jsou přenášeny na počítadlo. Rotační plynoměry jsou robustnější konstrukce s velkou dobou životnosti a odolností pro-
Skládačka
Slož správně kostičky puzzle (jsou ve dvou řádcích) a vyjde ti tajenka.
DOPLŇOVAČKA
Řešení: Z POZŮS
A ŽIVOČICHŮ
SKLÁDAČKA
Řešení: NEJŠET
»Divad
Dnešní otázka
Jak dlouho již existuje Divadlo v Dlouhé?
Správná odpověď
Žižkovská televizn
Výherci z č. 7/8 20
Doplní Jana Frýde
»Divadlo v Dlouhé 9/2004«
a svoji zpáteční adresu i telefon.
Odpovědi prosíme zasílejte do 5. října 2004
na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500
Ing. Jana Frýdecká
U Plynárny 500
145 08 Praha 4-Michle
nebo e-mail: [email protected]
ti nečistotám v plynu. Pro svou přesnost, odolnost
a velký měřicí rozsah jsou používány dodnes, i když
ve většině případů byly v minulosti postupně vytlačeny z regulačních stanic a od velkých odběratelů
menšími a lehčími plynoměry turbinovými. Dnes
však přicházejí rotační plynoměry opět do obliby
a vyrábějí se i pro malé objemy plynu. Na obr. 5 je
rotační plynoměr z 30. let minulého století a na obr.
6 rotační plynoměr současné doby.
Pokračování příště
Obr. 5 – Rotační plynoměr z 30. let 20. století
Obr. 6 – Řez rotačním plynoměrem současné doby
Řešení křížovky na str. 12: Hlavní složkou zemního plynu je metan
Obr. 4 – Schéma rotačního plynoměru
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Soutěž 9/2004«
a svoji zpáteční adresu i telefon.
Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
1. Na místě dnešních Ženských domovů stávala:
a) Holešovická plynárna
b) Smíchovská plynárna
c) Žižkovská plynárna
2. Nově otevřený skleník Botanické zahrady
hl. m. Prahy v Troji se nazývá:
a) Tropica Morgana
b) Fata Mystery
c) Fata Morgana
•••
9 ••• 2004 •••
Na 5 vylosovaných výherců čekají 2 volné vstupenky na představení dle vlastního výběru
te
a CD krátkých písní z Divadla v Dlouhé.
rží
bd
o
Pro držitele Zákaznické karty
nu u
po nk
Pražské plynárenské, a. s. je
ku tupe
o
t
poskytována sleva 30 Kč
ho vs ené ení
í to uhou koup stav
z ceny vstupenky
n
r
e
.
d
lož a d é za pře hé
pro dospělé!
řed darm jedn lné Dlou
p
z
k ovo la v
Po
lib ad
na Div
Tent o kupon pl atí do 31. 12. 2004.
3. V plynárnách se zpočátku používalo k měření
množství vyrobeného plynu obřích:
a) mokrých plynoměrů
b) suchých plynoměrů
c) rotačních plynoměrů
Správné odpovědi z č. 6/2004:
1b) Budova Obecního domu v Praze byla postavena
v letech 1905–1912
2a) Do zavedení plynoměrů byla spotřeba plynu
účtována podle počtu instalovaných plamenů
3b) Pracovní označení pístu, který čistí dálkové
plynovody, je ježek
Výherci z č. 6/2004:
Karel Veselý, Most
Yvonna Graulichová, Praha 4
Tereza Stařečková, Čechtice
Správná odpověď z č. 6/2004:
Fotograf Anthony O’Dwyer pochází z Nového Zélandu
Výherci z č. 6/2004: František Brejcha, Praha 4
Jan Hajda, Praha 4, Jana Vosmanská, Praha 5
Připravuje Ing. Tomáš Veselý
Co najdete v příštím čísle ••• 10 ••• 2004 •••
> Pražská plynárenská, a. s., na veletrhu
FOR ARCH 2004
> Den pražského plynárenství
> Z historie měření spotřeby plynu
– 4. část
11
Kupon CityPower
Výherci Dětské soutěže z č. 6/2004: Jan a Dalibor Havlíčkovi, Praha 4, Jiří Sýkora, Praha 8, Honza Stolina, Praha 6
Obr. 2 – Zdobená čelní stěna mokrého plynoměru (plynárna Paczków v Polsku)
10
Posláním soutěže je představovat vám zajímavé poskytovatele výhod, kteří jsou zapojeni do
systému CityPower.
Úkolem čtenáře je správně odpovědět na
otázku, která souvisí s jednotlivými poskytovateli výhod. Soutěž je otevřená pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty,
kteří dosud kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného
poskytovatele.
Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Odpovědi prosím zasílejte do 5. října 2004 na adresu:
Redakce časopisu U Plynárny 500
Ing. Jana Frýdecká, U Plynárny 500
145 08 Praha 4-Michle
nebo e-mail: [email protected]
Nezapomeňte uvést výrazné označení
ČTENÁŘSKÁ SOUTĚŽ
Rudolf Novák • Foto archiv a autor
K vyhození
V repertoáru Divadla v Dlouhé najdete velké
i komorní dramatické příběhy (Běsi, Obrazy
z Francouzské revoluce, Garderobiér), komedie nejrůznějšího stylu a druhu (Goldbergovské
variace, Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou, Soudné sestry, Epochální výlet pana
Broučka do XV. století), představení pro celou
rodinu (Komedie s čertem, Jak jsem se ztratil,
Kdyby prase mělo křídla), kabaret (Kabaret VianCami) i detektivku (Past na myši). Hraje se velkém sále
pro více než 400 diváků i v komorním foyer, pro dospělé, pro děti a mládež i pro celé rodiny. Na jevišti Divadla v Dlouhé můžete vidět například Miroslava Táborského, Vlastimila Zavřela, Ilonu Svobodovou, Jana
Vondráčka, Kláru Sedláčkovou a další.
Více informací naleznete:
na www.divadlovdlouhe.cz,
nebo na adrese Dlouhá 39, 110 00 Praha 1
Doplňovačka s čísly
Obr. 3 – Connersvillův plynoměr
Čtenářská soutěž s poskytovateli výhod Zákaznické karty
UPlyn 09 04 9.9.2004 11:03 Stránka 11