200 LET TRADIC NAPOLEONSKÝCH BITEV 1813 NA

Komentáře

Transkript

200 LET TRADIC NAPOLEONSKÝCH BITEV 1813 NA
200 LET TRADIC NAPOLEONSKÝCH BITEV 1813
NA CHLUMECKU
novodobá kronika
K. u. k. infanterie regiment Nr. 42 regimentu
Jaroslav Slavík,
hejtman 42. k. u . k. regimentu Erbach - SCHÖNBERG
I.
Pokusy o oživení tradice vzpomínkových akcí
na slavné napoleonské bitvy roku 1813 na Chlumecku
1.
Skupina nadšenců reprezentovaná plk. ve výslužbě Ing. Přemyslem Filipem a
jeho synem Petrem, z Rožnova pod Radhoštěm, kteří na své náklady a ještě do
roku 1996 opravovali pomník na Nakléřově (tzv. Kleistův pomník) – nově
s nápisem „k úctě všem padlým v bitvě 1813". V roce 2011 byl pomník péčí
klubu 42. Pluku osazen replikami původních tabulí.
obr. č. 1 - pan Přemysl Filip z Rožnova pod Radhoštěm opravuje za své Kleistův památník na Nakléřově
Dalším nadšencem byl pan Jiří Chodounský (22.11.1939 - 19.4.2003) z Kolína,
amatérský badatel, znalec historie a sběratel militarií, velitel jezdeckého regimentu
Windisch-Graetz, zastánce Habsburské monarchie. Patřil k propagátorům vojenské
historie v bývalém režimu a měl přátele po celé Evropě. Po jeho smrti odkoupil část
1
jeho pozůstalosti Ústecký archiv a Městské muzeum v Ústí nad Labem. Vlastnil i
prapor chlumeckých vysloužilců, o jehož osudu nic nevíme. Rádi bychom znali jeho
osud.
Společně výše jmenovaní ve vojenských uniformách, Filipovi ve francouzských,
jako stará garda, Jiří Chodounský v rakouské uniformě 42. pěšího pluku jako
signalista – bubeník pěšího pluku granátníků spolu s ředitelem Archivu města Ústí
nad Labem panem PhDr. Vladimírem Kaiserem, který byl v civilu, v roce 1988
přes zákaz uspořádali vzpomínkovou akci ke 175. výročí bitvy. K této příležitosti
vydali Filipovi na své náklady vzpomínkovou CHLUMECKOU MEDAILI 1813 1988. Ta se dosud uděluje za spolupráci, propagaci a věrnost regionu, který je ve
světě válek známý jako KULM 1813. Jedná se o pamětní odznak na stuze, viz. obr.
č. 2.
Obr. č. 2 - Chlumecké vyznamenání z roku 1988 dodnes udělované
2. Další pramen byl reprezentován tehdejším předsedou Místního národního výboru
v Chlumci, později Obvodní národní výbor Ústí nad Labem 2 – Chlumec, panem
Miroslavem Karáskem (1921 – 1999).
předseda ObNV pan Miroslav Karásek
2
Původním povoláním byl učitel, který se krom největšího rozvoje obce zasloužil i o
propagaci historie obce. Sepsal stručnou historii obce, kterou dostávali všichni noví
spoluobčané rozvíjející se obce.
Pan Karásek plánoval uspořádat vzpomínkovou akci ke 175. výročí bitvy v roce
1988.
Obvodní národní výbor Ústí n. L. 2 schválil dne 15.4.1988 Politicko-organizační
zabezpečení 175. výročí bitvy u Přestanova a Chlumce – návrh a realizace
vzpomínkových oslav. Termín oslav plánovali na 10. a 11. září 1988. V sobotu 10.9.
se mělo uskutečnit shromáždění představitelů kraje, okresu a obyvatelstva u
pomníku v Přestanově. Součástí měli být i dobrovolníci Národního divadla v
historických krojích v počtu 300 osob. Choreografem měl být p. Chodounský z
Kolína. Na shromáždění měli promluvit zástupci Národního výboru Ústí n. L.,
velvyslanci SSSR, Francie, Rakouska a NDR. Následovat měl pietní akt u
společného hrobu v Přestanově. Účastníci by dále za doprovodu dechové kapely
došli do Chlumce ke Kulturnímu domu, kde by byla odborná konference o významu
bitvy. Hlavní projev měl mít zástupce Karlovy university Dr. Urban, CSc. Ve foyer
Kulturního domu měla být otevřena historická expozice dokumentů té doby, kterou
měli připravit ve spolupráci Okresní archiv a Okresní museum.
Další část akce byla naplánována do prostoru fotbalového hřiště TJ Sokol Chlumec
ve formě dvoudenní pouti. Vojáci zde měli předvést své ukázky.
Z dochovaných pramenů je jisté, že radnice ustavila hlavní štáb pro oslavy, který
měl 37 členů a podle zápisů se sešel nejméně 4x. Pojetí oslav měla být lidová
veselice, něco co se dá nazvat vesnickou poutí. Měla zde být řada dobře
zásobených stánků, kolotoče, kulturní program. Prostřednictvím Českého fondu
výtvarného umění byla vyhlášena soutěž o návrh plakátu, kterého se mělo
vytisknout 20 tis. kusů. Prostřednictvím odboru školství a odboru kultury Národního
výboru města Ústí n. L. byla vyhlášena dějepisecká a výtvarná soutěž mezi žáky
základních škol. Vojenské museum v Praze mělo naistalovat výstavku historických
zbraní, Správa městských kin měla do programu zařadit historické filmy z
napoleonského období, Borodino, Waterloo. Předpokládané náklady byly plánovány
na částku 70 tis. Kč. Podle dochované korespondence měla radnice kontakt s
panem Chodounským, který slíbil přivézt do Chlumce na 300 vojáků. Dalším byl
pan ing. Petr Bernatík z Ostravy a pan Vlastík Schidberger starší z Brna, podle
jejichž příslibu by se dostavilo na 300- 400 vojáků.
Podle osobního svědectví PhDr. Vladimíra Kaisera byl důvodem nekonání této akce
fakt, že předseda Obvodního národního výboru nedokázal zajistit vhodné a
důstojné ubytování pro 300 vojáků.
Z popsaného můžeme litovat, že se akce neuskutečnila v plánovaném rozsahu.
Z prvního odstavce je jasné, že se první novodobá vzpomínková akce přesto
uskutečnila v počtu 4 osob. Viz obr. č. 4 - otec a syn Filipovi a Jiří Chodounský v
uniformách.
Význam působení pana Karáska v Chlumci je dosud nedoceněn. Bylo by možná
vhodné, aby jedna z budoucích ulic nesla právě jeho jméno.
3
obr. č. 4 Nakléřov 1988, otec a syn Filipovi z Rožnova pod Radhoštěm ve francouzských uniformách staré gardy
a Jiří Chodounský z Kolína v uniformě rakouského granátníka signalisty 42. pěšího pluku
3. Dalším zdrojem vzniku Klubu vojenské historie (KVH) byla činnost a znalosti
skupiny pracovníků Okresního vlastivědného muzea v Ústí nad Labem. Konkrétně
se jednalo o pány Karla Matějku, Karla Ederera, Jiřího Bureše a Martina Brýdu.
Jejich odborná erudice, manuální zručnost a zapálení - to byl jejich přínos ke vzniku
vojenské složky Klubu vojenské historie 42. pěšího pluku.
4. Nemalým zdrojem byla činnost pana Jaroslava Slavíka, (podílel se mimo jiné i na
budování skanzenu v Zubrnicích), v době vzniku KVH tajemníka Obvodního
národního výboru v Ústí nad Labem 2 - Chlumci. Jeho iniciativou byl odborně
posouzen stav památek v katastru obvodu a bylo započato s jejich postupnou
opravou a propagací.
Jeho iniciativou vznikla i naučná stezka po památkách a památných místech bitvy
1813 na Chlumecku. Byl a je hlavním organizátorem vzpomínkových akcí bitvy u
Kulmu 1813.
4
Hejtman Jaroslav Slavík
5. Další inspirací bylo studium písemných materiálů, fotografií a událostí roku 1813,
jejichž autory byli znalci regionálních dějin a kultury. Jmenovat můžeme např. PhDr.
Petra Jančárka, CSc, dr. Miroslava Grisu, PhDr. Vladimíra Kaisera, dr. Karla
Krále, dr. Pavla Bělinu, Milana Švankmajera, PhDr. Františka Ledvinku (v té
době ředitele ústeckého muzea), Ing. Vladimíra Provazníka, Csc. (hlavního
architekta města Ústí nad Labem) a celé řady novinářů, kteří slavnou bitvu ve dny
výročí připomínali v regionálním tisku (Severočeský deník).
Do této skupiny můžeme zařadit i znalce regionálních dějin Chlumecka,
dlouhodobého chlumeckého kronikáře, propagátora a sběratele pana Stanislava
Petržilku.
Stanislav Petržílka – úplně vlevo jako průvodce naučnou trasou
Z jeho pramenů je i fotografie veteránů klubových předchůdců z Vyklic. Bohužel
žádný z vyfotografovaných nebyl rozpoznán. (viz obr. č. 5). Z jeho sbírky je i soubor
fotografií ze slavnostního otevření Jubilejního pomníku r. 1913. obr. č. 6, obr. č. 7
vyznamenání z roku 1913.
Ke studijním pramenům patří i kronika 42. pluku uložená v Ústeckém muzeu.
Ke 175. výročí bitvy vydala Státní vědecká knihovna ve spolupráci s Okresním
vlastivědným muzeem v Ústí nad Labem výběrovou bibliografii v 500 výtiscích pod
názvem" Bitva u Přestanova a Chlumce 1813". Autorem byl PhDr. Petr Jančárek
a Helena Houfková.
5
Dalšími zdroji byla
- rekonstrukce a oprava Ruského pomníku a slavnostní předání veřejnosti 20. září
1983 v 11.00 hodin v Přestanově objevení pokladu v Ruském pomníku.
- slavnostní otevření prvních objektů Muzea lidové architektury v Zubrnicích, 22. září
1988 ve 12.00 hodin.
Obr. č. 5 veteráni z Vyklic z r. 1913 (sté výročí bitvy – otevření Jubilejního pomníku).
obr. č. 6 slavnost otevření Jubilejního pomníku v srpnu 1913
6
Obr. č. 7 - vyznamenání z roku 1913
Pierre Orsat z francouzského Lionu a hejtman Jaroslav Slavík u mohyly Míru v obci Prace na Slavkovsku
Bodákový útok rakouské pěchoty na Waterloo
7
jeden z podnětů obnovení tradic
Jednotka pruské pěchoty z roku 1913
8

Podobné dokumenty

Vincenc Prasek (1843

Vincenc Prasek (1843 protože je možno dopátrat se jen velmi málo autentických svědectví a Praskovy písemnosti neobsahují téměř žádné informace soukromé povahy. Také nebylo zcela objasněno politické pozadí Praskova peda...

Více

kliknutím zde

kliknutím zde z filmu AÈ Ïijí duchové. Tato akce se konala u pfiíleÏitosti zahájení ‰kolního roku a v rámci dopravnû bezpeãnostní a protidrogové prevence. Pavel Frydrych, zástupce starosty

Více

11-2011 - Knihovna Lysá nad Labem

11-2011 - Knihovna Lysá nad Labem seniory začátkem prosince a dárky jim osobně předají. Další akcí pro seniory bude předvánoční setkání v Kulturním domě Milovice, kde by měl vystoupit zpěvák Josef Zíma. O případném finančním podílu...

Více

8990 - AkcniCeny.cz

8990 - AkcniCeny.cz 4. listopadu oslvíme spolu s Vámi EVROPSKÝ DEN OBCHODU 4. listopad byl vyhlášen jako Evropský den obchodu všech členských zemí Unie. Obchod je odvětví, které představuje 5,5 milionu obchodních fire...

Více

Cyklistické putování po stopách bitvy u Chlumce

Cyklistické putování po stopách bitvy u Chlumce 7. Pruský pomník – novogotický pomník byl postaven v r. 1817 na památku padlých pruských vojáků generála Kleista (podle návrhu architekta a sochaře Karla Friedricha Schinkela) 8. Rakouský pomník – ...

Více

Akční ceny platí od 2. 11. do 15. 11. 2005

Akční ceny platí od 2. 11. do 15. 11. 2005 počítač (scan, rychlost, kalorie, čas, vzdálenost) pastorek 3 kg, stavitelná řídítka, kryt sedlové trubky, nosnost 100 kg, řetězový systém, 80 x 54 x 112 cm, testováno státní zkušebnou

Více