Logika a formální sémantika: 7. Hyperintenzionální logika

Transkript

Logika a formální sémantika: 7. Hyperintenzionální logika
Logika a formální sémantika:
7. Hyperintenzionální logika
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik
pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
doc. PhDr. Jiří Raclavský, Ph.D. ([email protected])
Department of Philosophy, Masaryk University, Brno
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
1
VII. Paradox vševědoucnosti (hyperintenzionální kontexty)
- paradox vševědoucnosti (paradox of omniscience) / hyperintenzionální kontexty:
Xenie věří, že 2+3=5.
2+3=√25.
∴ Xenie věří, že √25=5.
– dle intenzionální logiky je Xenie ve vztahu k oné jediné matematické propozici
(pravdivé ve všech světech), neboli úsudek je podle int.logiky korektní, což ve
skutečnosti není
– hledání hyperintenzionální (procedurální) individuace významu, která pokryje
strukturovanost
- takovýto matematický příklad má i Frege - průsečík těžnic rovnostranného
trojúhelníka (jednak a+b, jednak b+c, dále a+c), ale sám si ho nevšímal (dokonce
napsal, že mimo „intenzionální“ kontexty lze do vedlejší věty dosazovat)
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
2
VII. Paradox vševědoucnosti (hyperintenzionální kontexty, pokr.)
- ani matematické výrazy tedy nemůžeme za sebe v úsudcích tohoto druhu
substituovat
- tento problém se však netýká jen matematických výrazů, každá propozice může být
zkonstruována nekonečně mnoha způsoby; představme si např. opakované
předsunování negací po dvojicích před nějakou větu
- musíme tedy počítat i se strukturou, kterou výrazy skrývají (proto: Cresswell:
strukturované významy); analýza musí být více jemná (Bealer: fine-grained), než
teorie modelů, která je v zásadě pouze množinová
- nevystačíme s tím, co vyhovělo potřebě analýz empirických výrazů v tvrzeních
kontingentních identit, nevystačíme s intenzionální logikou
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
3
VII. Paradox vševědoucnosti (hyperintenzionální
(hyperintenzionální kontexty, pokr., pokr.)
- chybným vyjádřením této skladby částí v celek je množina; množina {+, 2, 3} je
prostý seznam prvků, nic víc (již Bolzano věděl, že pojmy učený syn neučeného
otce a neučený syn učeného otce mají stejný obsah, tj. množinu {ne, syn, otec,
učený}, a že toto k charakteristice pojmu nestačí
- Cresswell analyzuje onu strukturu důmyslněji než množinou, chápe ji totiž jako
uspořádanou n-tici < +, < 2, 3 > > ; ovšem i zde jde jen o seznam, byť uspořádaný;
nezbavíme se nutnosti stanovovat konvenci, která rozhodne, jaký objekt bude
první, který druhý, co bude aplikováno na co;
- tentýž problém má intenzionální isomorfismus navržený Carnapem (Meaning and
Necessity, 1947; 2+3 a +(II, III); uspořádaná množina je podle definice opravdu jen
množinou
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
4
VII. Hyperintenzionální logika
- první zjištění potřeby: Carnap 1947 (Meaning and Necessity, intensional
isomorphism)
- i R. B. Marcusová: „V jazyku, který povoluje epistémické kontexty jako jsou
domněnkové [belief] kontexty může být dokonce přítomna relace typu ekvivalence
silnější než buď materiální nebo striktní ekvivalence.“ (Marcus 1993a, s. 7);
MARCUS, Ruth Barcan (1961): Modalities and Intensional Languages, Synthese, 13,
303-332.
- dále: LEWIS, David (1972): General Semantics
- Creswell 1975
- v osmdesátých letech Max J. Cresswell, Pavel Tichý, eventuálně též Edward N. Zalta,
anebo Joseph Almog, vypracovali logické systémy aspirující na to být systémy
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
5
VII. Hyperintenzionální logika (pokr.)
- Max J. Cresswell: Structured Meanings (Strukturované významy, 1983) uvádějící
jako hyperintenze „uspořádané n-tice“
- Pavel Tichý: The Foundation of Frege's Logic (Základy Fregeho logiky, 1988)
uvádějící jako hyperintenze "konstrukce"
- Edward N. Zalta: Intensional Logic and the Metaphysics of Intentionality
(Intenzionální logika a Metafyzika intencionality, 1988), přičemž „abstraktní
objekty“ mohou být považovány za hyperintenze
- jiné pokusy (fine grained vlastnosti a pojmu aplikace) BEALER, George (1982):
Quality and Concept. Oxford: Claredon Press
- logika postojů (attitude logic); zkoumání propozičních postojů (propositional attitudes)
o postojích k propozicím (větám); doxastická logika (doxastic logic), logika o věření,
domnívání, apod.)
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
6
VII.
II. Tichého hyperintenzionální logika TIL
- 1968 – Intensions in Terms of Turing Machines
- potkává Montagueho adaptaci λ-kalkulu
- 1971 publikuje An Approach to Intensional Analysis svoji modifikaci, kterou později
nazývá Transparent intensional logic (TIL)
- λ-kalkul s typy (jednoduchá teorie typů); mezi atomickými typy jsou individua,
pravdivostní hodnoty a možné světy (probíháno proměnnou w)
- záhy práce i s parciálními funkcemi
- intenze jsou reprezentovány λ-uzávěry tvaru λw [...w...]
- díky tomuto se vyhne porušení principu extenzionality (Montagueho operátor pro
cestu od extenze k intenzi)
- důsledná intenzionalizace – každý empirický výraz denotuje intenzi (může však
referovat na hodnotu té intenze v určitém možném světě)
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
7
VII. Příklady
Příklady aplikace TIL:
TIL: identita, modalita, zobecněné de dicto/de re
- ‚Je možné, že prezident USA nemusí být prezidentem USA‘
- modální logik: ◊[Prez.USA≠ Prez.USA]
- Tichý ale odlišuje:
a) λw.∃.λw‘‘ [Prez.USA≠ Prez.USA]
(existuje w‘ takový, že individuový koncept PREZ.USA je se sebou neidentický;
kontradikce)
b) λw.∃.λw‘‘ [Prez.USAw‘‘≠Prez.USAw‘‘]
(existuje w‘ takový, že hodnota-individuum individuového konceptu PREZ.USA je
se sebou neidentická; kontradikce)
c) λw.∃.λw‘‘ [Prez.USAw≠Prez.USAw‘‘] (existuje w‘ takový, že aktuální hodnotaindividuum individuového konceptu PREZ.USA je neidentická s hodnotou
individuového konceptu PREZ.USA ve w‘; nejrozumnější výklad)
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
8
VII. Příklady
Příklady aplikace TIL:
TIL: identita, modalita, zobecněné de dicto/de re (pokr.)
- je tedy odlišeno, zda se výraz (resp. pak jeho význam) vyskytuje v supozici de re
(jeho význam-konstrukce je spjata s proměnnou w vázánou nejpřednějším λ) nebo
v supozici de dicto
- SI, EG, ale i zákony Barcanové mají tudíž de dicto a de re variantu
- není potřeba filosoficky pochybných důsledků modální logiky (Kripkeho syntetické
apriori apod.)
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
9
VII. TIL a temporální faktor
- rozsáhlá, žel nepublikovaná, kniha Introduction to Intensional Logic (1973-1976)
- 1979 přijímá temporální parametr (intenze jsou funkcemi z možných světů a
časových okamžiků); λw.λt [...w...t...]
- odmítnutí běžných čistě temporálních logik (a též double indexing semantics,
interval semantics)
- dvě exhaustivní studie analyzující časová adverbia, slovesné časy a epizodická
slovesa v r. 1980
- kromě toho analýza subjunktivních kondicionálů („Kdyby A, tak B“), logika otázek,
sémantika vět o konání zodpovědnosti (spolu s G. Oddiem), apod.
- nedopsaná kniha z přelomu 80. a 90. let Meaning Driven Grammar
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
10
VII. Tichého systém dedukce v TIL
- i pro parciální funkce (proto ceněno)
- již v 1973-1976, publikuje až v 1. ½ 80.let
- základní element je tzv. „match“, tj. shoda konstrukce konstruující jistý objekt
s objektem (popř. proměnnou konstruující objekt daného typu)
- ze shod jsou budovány sekventy, ze sekventů odvozovací pravidla (pojem
pohostinnosti proměnné), zvláštní pozornost věnována identitám
- není rozpracována pro Tichého vrcholnou logiku
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
11
VII. TIL a pojem
pojem konstrukce
- oddělení λ-termů jakožto výrazů od toho, co primárně reprezentují, tj. od
konstrukcí
- sémantické schéma: výraz -> konstrukce(=význam) -> denotát (intenze / extenze /
konstrukce / nic)
– konstrukce jsou vhodně strukturovány pro hyperintenzionální model významu
λ-termy:
konstrukce:
konstanta „X“
trivializace 0X
proměnná-písmeno „x“
proměnná x
aplikace „[FX]“
kompozice [FX]
(F, X jsou zde konstrukce)
λ-abstrakce „λx [F x]“
uzávěr λx [F x]
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
12
VII.
II. TIL a pojem
pojem konstrukce
konstrukce (pokr.)
- žádná konstrukce neobsahuje „λ“ či „]“ či „0“
- konstrukce jsou na jazyku nezávislé abstraktní entity blízké algoritmickým
výpočtům
- konstrukce jsou typicky strukturované
- konstrukce konstruují (odvisle od valuace) objekty
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
13
VII. TIL a Rozvětvení
Rozvětvení teorie typů
- v 2. ½ 80.let kombinace churchovské STT a russellovské RTT
- v jednoduché teorii typů nemohly být konstrukce reflektovány, ‚vznášely‘ se nad ní
- přijetí ramifikace se ukázalo jako nezbytné (mj. vede ke skvělému řešení paradoxu
lháře)
- důležité odlišení v pojetí objektu coby své vlastní triviální konstrukce
(podkonstrukcemi konstrukcí jsou vždy podkonstrukce, ne objekty – srov. složenou
konstrukci [...0Objekt...])
- objekt je nyní odlišen od triviální jednokrokové konstrukce, která ho konstruuje (tj.
trivializace toho objektu; 0Objekt)
- to umožňuje ‚zmiňování‘ konstrukcí (0C, tj. přímé uchopení té konstrukce C; 0C
konstruuje konstrukci C, nikoli objekt konstruovaný tou C)
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
14
VII. Příklad pro užití trivializace
- „Xenie počítá 2+3“
- v konstrukci λw.λt [0Počítáwt 0Xenie [0+ 02 03] ] konstrukce [0+ 02 03] konstruuje číslo 5
- Xenie však podle té věty není ve vztahu k tomuto číslu 5, ale k té početní proceduře;
- proto musí být [0+ 02 03] uchopena jako taková:
λw.λt [0Počítáwt 0Xenie 0[0+ 02 03] ]
(nyní již také není možná substituce na základě 2+3=√25, což je přece správně)
- analogicky je řešena analýza věty „3÷0 je nedefinováno“ (je to ta početní procedura
sama, co je tu abortivní – nikoli onen neexistující početní výsledek)
- domněnkové věty jsou analyzovány ve smyslu vztahů ke konstrukcím propozic,
nikoli k těm propozicím (to řeší onen problém hyperintenzionality)
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
15
VII. Explicitní práce s konstrukcemi a objektuální pojetí logiky (a matematiky)
- např. substituce je řešena jako substituce konstrukcí ( [0Subst 0C1 (za) 0C2 (v) 0C3];
konstruuje konstrukci C4), nikoli jako substituce výrazů - výrazy jsou přece
lingvistické objekty
– logik píšící „CNpq“ a logik píšící „~p⊃q“ se nezabývá každý svou notací, jak to
vysvětluje vlastně pojímá lingvistická-neobjektuální filosofie logiky a matematiky,
ale oba se prostřednictvím dvou různých výrazů zaobírají jednou a toutéž
konstrukcí [0→ [0¬ p] q])
- blíže viz Tichého rozbor Fregeho (a místy i Russellova) díla v The Foundations of
Frege’s Logic (1988); - čili Tichého logika (TIL je jen ta část, v jejíž typové bázi jsou
individua, pravdivostní hodnoty, možné světy, reálná čísla/časové okamžiky) je
intenzionální v obou dvou prvých smyslech
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
16
Literatura
Bealer, George (1982): Quality and Concept. Oxford: Claredon Press.
Bealer, George (1989): Fine-grained Type-free Intensionality, In: Properties, Types and Meaning,
Gennaro Chierchia, Barbara H. Partee, and Raymond Turner (eds.), Dodrecht / Boston /
London: Kluwer Academic Publisher.
Carnap, Rudolf (1958): Meaning and Necessity. Chicago: The University of Chicago Press Phoenic Edition; původně (1947).
Cresswell, Max J. (1983): Structured Meanings. Cambridge (Mass): MIT Press (A Bradford Book)
Cresswell, Max J. (1988): Semantical Essays (Possible Worlds and Their Rivals). Dodrecht / Boston /
London: Kluwer Academic Publisher.
Lewis, David (1972): General Semantics, In: Semantics of Natural Language, D. Davidson, G.
Harman (eds.), Dordrecht: Riedel.
Materna, Pavel (1998): Concepts and Objects. Helsinki: Acta Philosophica Fennica .
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 7. Hyperintenzionální logika
17
Mckay, Thomas (2002): Propositional Attitude Reports, The Stanford Encyclopedia of Philosophy
(Spring 2000 Edition), Edward N. Zalta (ed.),
http://plato.stanford.edu/archives/spr2000/entries/prop-attitude-reports/
Tichý, Pavel (1988): The Foundations of Frege's Logic. Berlin-New York: Walter de Gruyter.
Tichý, Pavel (1996): Dva druhy intenzionální logiky, In: O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a
sémantice, Praha: Filosofia, 59-78; původně: (1978): Two Kinds of Intensional Logic. Epistemologia
1, 143-164.
Tichý, Pavel (1994): Cracking the Natural Language Code, From the Logical Point of View 3, 2, 6-19;
http://nb.vse.cz/kfil/elogos/logpoint/94-2/CRACK.htm
Tichý, Pavel (1994): The Analysis of Natural Language, From the Logical Point of View 3, 2, 42-79;
http://nb.vse.cz/kfil/elogos/logpoint/94-2/BOOK.htm
Homepage of TIL: http://www.phil.muni.cz/fil/logika/til/
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)

Podobné dokumenty

Zde - WordPress.com

Zde - WordPress.com lidského poznání. Čím je filozofie přínosná? V kontextu zjevně panující a stále rostoucí interdisciplinarity charakterizující vědní prostor počátku 21. století je pochopitelné, že výše uvedené typy...

Více

Dva současné pohledy na kognitivní relativismus

Dva současné pohledy na kognitivní relativismus závazné pro každého, kdo je s to „zhodnotit relevantní evidenci bez ohledu na svou sociální či kulturní perspektivu“ (131). Nic, co se v posledních dekádách ve filosofii a spřízněných oborech odehr...

Více

Logika a formální sémantika: 6. Intenzionální logika

Logika a formální sémantika: 6. Intenzionální logika Montague, Richard (1974c):The Proper Treatment of Quantification in Ordinary English, In: Formal Philosophy (Selected Papers of Richard Montague). New Haven and London: Yale UP, 247-270. Montague, ...

Více

Logika a formální sémantika: 1. Základní pojmy obecné sémantiky

Logika a formální sémantika: 1. Základní pojmy obecné sémantiky - druhý a zatím nejlepší úvod do logické sémantiky v češtině
- viz http://jarda.peregrin.cz/mybibl/PDFTxt/469.pdf - dále TONDL, Ladislav (1966): Problémy sémantiky. Praha: Academia (vyšlo i na ...

Více

Sociologický časopis/Czech Sociological Review

Sociologický časopis/Czech Sociological Review studium změny – změny příjmů, dynamiku zaměstnanosti, chudoby, exkluze, změny rodinného a ekonomického statusu či vliv sociálních politik na způsob života jedinců. Zvýšený zájem o zachycení změn a ...

Více

Můžeme mluvit o tom, co není?

Můžeme mluvit o tom, co není? začala získávat na síle tzv. „New Theory of Reference“, spojená především se jménem S. Kripkeho a radikálně odmítající Russellovu deskriptivní teorii vlastních jmen. Podívejme se na závěr části méh...

Více

II - Katedra logiky - Univerzita Karlova

II - Katedra logiky - Univerzita Karlova - A když se ten člověk odmlčel, řekl: “Vidíš, jak sám uznáváš, že je to nauka nutná, neboť bez ní nemůžeš poznat ani to, zda je nutná či ne.” (Rozpravy, II, 25, upravené podľa J. Barnes: Logic and ...

Více