Emil Vlasák Studie pod lupou

Transkript

Emil Vlasák
Studie pod lupou
XIIIIIIIIY
9-+-tr-+-+0
9+R+-+LzPk0
9-+-+-+-+0
9+-vL-+-zP-0
9-+-+-+-+0
9+-tr-+-+-0
9-+l+-+-+0
9+-+-+-+K0
xiiiiiiiiy
SNZZ BRNO 1995
O autorovi 'Studie pod lupou'
Ing. Emil Vlasák se narodil v Ústí n.L. v r.1956.
Po
vystudování
kybernetiky
na
Elektrotechnické fakultě ČVUT pracuje ve
výpočetní technice. Je ženatý, má dvě děti.
Poděkování autora
Je mou milou povinností poděkovat všem, kteří
se nějak podíleli na 'Studii pod lupou'.
Jmenovitě:
Ing.Zdenku Závodnému, Brno, který dal
podnět ke vzniku brožury a postaral se o její
výrobu a distribuci.
Michalu Hlinkovi, Košice, bez kterého by řada
studií vůbec nevznikla.
Karlu Husákovi, Praha, za četné společné
analýzy a úvodní životopisný odstavec.
Ing.Danouši Pletánkovi, Ústí n.L., za
posouzení rukopisu.
Daně
Trousilové,
Walnut
Creek,
za
typografickou konzultaci.
Svým počítačům, Ústí n.L. a Rumburk, které
za mne odvedly velkou část práce.
A konečně mé ženě Janě za uvolnění na akci
'Studie pod lupou'.
Všem svým přátelům a spoluautorům věnuji
následující skladbu s pěti vzájemnými
zugzwangy (VZ) v miniaturní pozici:
E.Vlasák, originál
Šachová činnost E.Vlasáka zasahuje prakticky
do všech odvětví královské hry. Mnoho let
nastupoval v České národní lize za A družstvo
Spartaku Ústí n.L., jako trenér mládeže zde
vychoval řadu nových hráčů. Výraznějších
úspěchů dosáhl v korespondenční hře, kde v
nejvyšších soutěžích družstev několikrát vyhrál
svou šachovnici a v roce 1991 získal s
družstvem
Spartaku
dokonce
federální
přebornický titul.
Od roku 1971 publikoval kolem 50 studií, více
než polovina byla vyznamenána. Průřez jeho
studiové tvorby, doplněný zasvěcenými
komentáři, máte ostatně před sebou.
V Albu českých šachových skladeb 1988-90 se
ve studiích umístil na druhém místě hned za
Mário
Matoušem.
Rozhodoval
několik
studiových soutěží, např. Československý
šach 1989-90. Po smrti L.Kopáče v roce 1983
převzal jeho úlohovou hlídku v Průboji, dnes
Severočeský deník.
V posledních letech spojil E.Vlasák svého
koníčka se zaměstnáním a stal se uznaným
odborníkem v oblasti šachových programů.
Řídí počítačovou rubriku v Československém
šachu. Je autorem šachových databázových
systémů CBTree a CBStar a českých
lokalizací populárního programu Fritz.
Karel Husák, Praha, srpen 1995
XIIIIIIIIY
9-+-+-+k+0
9+N+-+-+-0
9-+l+-+KzP0
9+-+-+-+P0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-zP0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
bílý vyhraje
1.Jd6! 1.h7+? Kh8 2.Jd6 Se4+ 1..Sd5 hrozilo
2.h7+ a Jf7 2.h7+ Kh8 3.Kh6! VZ č.1 3..Sa2
4.Je4!! 4.Jf5? Sb1 5.Je7 Sc2=, např. 6.Jg6+
Sxg6. Dále se hra větví:
A. 4..Sb3 5.Jg5 Sd5! 6.h3!! VZ č.2 6..Sc4
7.Jf3! Sd3 8.Je5 Sxh7 9.Jg6+ Kg8 10.h4 VZ
č.3
B. 4..Sb1 5.Jg5 Sg6! 6.h3!! VZ č.4 6..Se8
7.Jf3! Sg6 8.Je5 Se8 8..Sxh7 vede do A 9.h4
VZ č.5.
Emil Vlasák, Ústí n.L., srpen 1995
Emil Vlasák - Studie pod lupou
Jak se člověk stane skladatelem studií? Ve
čtrnácti jsem začínal se šachovou hrou v
kroužku Ing. P. Breindla, který měl zálibu v
řešitelských soutěžích. Bohužel, postupující
normalizace ho donutila z Ústí n.L. odejít. Moje
pozdější patnáctiletá trenérská praxe ukázala,
že řešitelské soutěže ani jiné formy propagace
k výchově skladatele nestačí. Studiářem se asi
člověk musí tak trochu narodit.
J.Pletánek, E.Vlasák
Šachové umění 6/1980
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-zp-+-+-0
9-zP-+-+-+0
9+-sn-+-+-0
9-+-+-+-+0
9vL-+-+Kvl-0
9-+-+-+-+0
9+-+N+k+-0
xiiiiiiiiy
1. Jak jsme oklamali řešitele i sebe
Ke skladbě jsem se tedy dostal víceméně
samostatně. Nejbližší známí autoři bydleli sto
kilometrů daleko a byli o několik generací
starší. 'Obecenstvem', kterému jsem první
práce předváděl, byli proto výhradně silní
hráči. Aby pozice takového ostříleného
praktika zaujala, musí pro něj představovat
řešitelský oříšek a překvapit ho něčím
zajímavým, s čím se v praxi nesetkal.
Léta běžela. Navázal jsem kontakty s jinými
skladateli, prostudoval tisíce cizích prací i
četné teoretické stati. Přesto prvotní izolace
zanechala své stopy. Dodnes pozoruji, že můj
studiový vkus i měřítko hodnot se místy liší od
obecně přijatých zásad. Originální nápad
cením nade vše a při komponování nikdy ani
na okamžik nezapomínám na řešitele. Rád ho
trochu potrápím, ale vždy v rámci pravidel.
Později jsem se přesvědčil, že většina našich
předních studiářů má průpravu ze silných
praktických soutěží a tyto kontakty udržují.
Někteří pražští šachisté se dokonce zdaleka
vyhýbají Mário Matoušovi, protože jim
okamžitě předhodí k řešení něco ze své
bohaté tvorby.
Ztráta kontaktu s hráči znamená často i ztrátu
kontaktu s realitou. Zažil jsem případy, kdy
takový autor doslova uměle upravuje řešení,
jak se mu to hodí z hlediska estetiky nebo
duálů. Zapomíná, že praktik může najít v jeho
pozici úplně něco jiného.
Námět k následující studii mi poskytl Jan
Pletánek, silný ústecký hráč taktického ražení.
Dávno jsem zjistil, že nebyl moc původní;
ostatně
práce
ani
nezískala
žádné
vyznamenání. Přesto mne léta hřála příjemná
vzpomínka, jak se mi tenkrát podařilo ideu
zamaskovat. Celá plejáda 'profesionálních'
řešitelů Šachového umění ji totiž označila za
neřešitelnou. Jak uvidíme dál, mýlili se hned
dvojnásobně.
č.1.1
bílý vyhraje
Po 1.Sxc5 cxb6! 2.Sxb6 Se1! 3.S~ Sa5! 4.Sf2
Sd2! 5.Jb2 Se1 6.Sb6 Sf2! se totiž černý
zachraňuje. Princip studie spočíval ve
vyčkávacím 2.Sd4!! Se1 2..Sh2 3.Sf2 Sf4
4.Jc3 a 5.Je4, 2..Sh4(d6) 3.Je3+, 2..Ke1
3.Je3! 3.Sxb6! s přesunem tempa. Zbytek je
snadný 3..Sd2 4.Sf2! s dále už nám známým
5.Jc3 a 6.Je4.
Naposledy se ovšem 'smál' počítač, který se
do hry vložil po 15 letech. Bílému stačí k výhře
i 2.Sxb6 Se1! 3.Sd4! Sa5! a teď je možné
vytempovat černého rafinovaným postupem
4.Je3+! Ke1! 5.Se5(f6)!. Ve hře je několik
vidliček, případná hrozba Sc3 a úlohová
varianta 5..Sd2 6.Sg3 mat. To neviděl vůbec
nikdo! Takový je občas, přes všechny snahy,
úděl studiáře.
2. Zisk nebo ztráta tempa
Pěšcová koncovka 2.1 není vůbec snadná, jak
by se na první pohled mohlo zdát. Bílý král
může zaútočit dvěma směry, ale soupeřův
monarcha je vždy na místě právě včas. Z řady
variant vybírám nejzajímavější:
1.Kc4 a6! (Jinak vyhraje poměrně snadno
2.b5) 2.Kd4 Kd2 3.Ke5 Kc3 4.Ke6 Kb3 5.Kd7
Kxa3 6.Kxc7 Kxb4 7.Kxc6 a5.
1.Ka4 Kd2 2.Ka5 Kc3 3.Ka6 Kb3.
Nepomáhají pěšcové průlomy ani jejich
kombinace s pochodem krále:
1.a4 a6
1.b5 cxb5 2.Kb4 (2.c6 a5!) c6 3.Ka5 Kd2
4.Ka6 Kc3 5.Kb7 b4 6.axb4 Kxb4 7.Kxc6 a5.
1.Ka4 Kd2 2.b5 Kc3!
[1]
E.Vlasák
Šachové umění 1974, 3.pzm
3. Zvláštní tahy do rohu šachovnice
Nezvyklý námět č.3.1 si vyžádal značné
konstrukční ústupky, ale existence této vysoce
originální studie ani po letech nelituji. Po 1.Vg1
1.Jd2 b2 fxg1D+ 2.Kxg1 nastává černému
problém s protihrou. Řada řešitelů se
orientovala na likvidaci střelce 2..Jxf5?, čímž
zůstali zcela mimo. Takové věci jako 3.Jxb3
Jxg7 4.h7! je prostě třeba vidět!
Nepomáhá ani 2..Jf3+ 3.Kf2 d2 4.Ke2. V
každém případě je proto nutno zkusit hezký
trik 2..d2! 3.Jxd2 Jf3+!.
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9zp-zp-+-+-0
9-+p+-+-+0
9+-zP-+-+-0
9-zP-+-+-+0
9zPK+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-mk-+-0
xiiiiiiiiy
č.2.1
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+kvL-0
9-+-+-zp-zP0
9+-+-+P+-0
9-+-+-+-+0
9+p+-+n+-0
9-+-sN-+-+0
9sN-+-+-mK-0
xiiiiiiiiy
remis
Nebudu dál napínat, jediným správným
postupem je efektní návrat 1.Kc4 a6 2.Kb3!!.
Bílý tak opravdu tempo neztratil, ale získalpěšec a6 je totiž rychlým objektem útoku.
V době složení studie jsem zbytek považoval
za technickou záležitost, ale není tomu tak.
Prof. Fořt a Dr.Pospíšil ukázali, že po 2..Kd2
3.Ka4 Kc3 4.Ka5 musí černý zkusit 4..Kb2! s
nadějí na 5.a4? Kb3!. Závěr je pak bezduálový
5.Kxa6! Kxa3 6.b5 cxb5 7.Kxb5 Kb3 8.c6!,
zatímco po 4..Kb3 by šlo i 5.a4.
č.3.2
Tato pozice je klíčovým místem celé studie. Je
dobře otestovat 4.Jxf3 b2 5.Jg5+, ale po Ke7!
6.h7 bxa1D+ 7.Kg2 Db2+ 8.Kf3 De5 bílý nic
nemá. Začíná být tedy jasné, že po anihilaci
materiálu vznikne koncovka střelce proti jezdci.
Král by měl směřovat k obraně f5, tedy
4.Kf2(g2) Jxd2 5.Jxb3 Jxb3 6.Kf3. Tady ale
následuje Jc5! 7.Kf4 Jd7! se snahou pendlovat
jezdcem přes d7-e5, případně g4. Bílý ještě
zkusí 8.Kg4 Je5+ 9.Kh4! (s myšlenkou 9..Jd7?
10.Kh5 Je5 11.Sh8! Jd7 12.h7 Jf8 13.Kh6), ale
9..Jf3+! 10.Kh5 Jg5 dává černému definitivní
pevnost. Stačí jen suše opakovat tahy Jg5-h7.
K cíli vedou zcela nečekané rohové tahy
4.Kh1!! Jxd2 5.Jxb3 Jxb3 6.Sh8!!. Zbytek je
už poměrně snadný 6..Jd4 7.h7 Jxf5 8.Sxf6!
nebo 6..Kg8 7.Sxf6 Jc5 8.Kg2 Je4 9.Se5 Kh7
10.Sf4 Jf6 11.Kf3 Jg8 12.Ke4.
Zbývá ještě vysvětlení rohového ústupu krále.
Na každém jiném poli by totiž král dostal
nějaký tempový šach. Třeba po 4.Kg2 černého
zachraňuje 6..Jd4 7.h7 Jxf5 8.Sxf6 Jh4+!
9.Kh3 Jg6 10.Sb2 Jh8!.
Závěrečná situace byla inspirována mou partií
E.Vlasák
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+kvL-0
9-+-+-zp-zP0
9+-+-+P+-0
9-+-+-+-sn0
9+p+p+-tR-0
9-+-+-zp-+0
9sNN+-+-+K0
xiiiiiiiiy
č.3.1
po 3..Jf3+
bílý vyhraje
[2]
Pozice je stále ještě zajímavá. Černý může
zkusit 7..Kb4 8.Se2 Ja4!?, ale po 9.Sf1 Jc3
10.Kd4 Kb3 11.Sc4+ Kc2 12.Ke3 nijak
nepokročí. Poziční remis.
s
varnsdorfským
hráčem
Vladykou.
Vzpomínám, že ještě nějaký čas po jejím
skončení seděl nad koncovkou a znovu a
znovu udiveně prováděl klíčový tah Sh8.
Syntéza s rohovým tahem krále je však
výhradně výsledkem umělého komponování.
E.Vlasák, K.Husák
Československý šach 1992
A.Mikeska, E.Vlasák
Československý šach 1985, pzm
XIIIIIIIIY
9-+-+-vL-+0
9+-+-zpr+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9zp-+-+l+-0
9p+-mK-tR-+0
9mk-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-zp-+-+-+0
9+P+-mk-+-0
9-+P+p+-+0
9+-+-+L+-0
9-+-+-mK-+0
9+-sn-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.3.3
č.3.4
remis, bez Pa3 černý vyhraje
Na celé studii je snad nejzajímavější úvodník.
Nestačí 1.Sxe7? Vxe7 2.Vxf3 Kb2 nebo
1.Vxf3? Vxf3 2.Sxe7 Kb1, proto se musí
přiblížit král. Ale jak? Po 1.Kc1? stačí obyčejné
1..Vxf8, nepomáhá ani zajímavá možnost
1.Kc3?! Sd1!! 2.Vxf7 (2.Vd2 Vf3+ 3.Kc4 Vxf8)
2..Kb1 3.Vf1 a1D+ 4.Kd3 Ka2. Nezbývá proto
než paradoxní 1.Kc2!! s ideou 1..Se4+ 2.Kc1
Vxf2 3.Sg7+ Vf6 4.Sh8!! a poziční remíza.
Nestačí 2..Vh7 3.Vh2 Vf7 4.Vf2.
Analyticky velmi zajímavá je druhá, poněkud
nezvyklá část výzvy. Bez Pa3 černý pokračuje
2..Sf5!! s možnostmi:
3.Sh6 e5
3.Vxf5 Vxf5 4.Sg7+ e5 5.Sh8 Vf1+ 6.Kc2 Ve1
7.Sg7 Ve4 8.Sh8 Vc4+ a konečně 3.Sxe7
Vxe7 4.Vxf5 Vc7+ 5.Kd2 Kb2 6.Vb5+ Ka3!.
Právě poslední tah analýzy objasňuje nepatrný
rozdíl v obou pozicích, který však stojí bílého
půl bodu.
remis
A.Mikeska z Brna mi svého času posílal
příspěvky do problémové rubriky v Průboji.
Nakrátko
byl
obrovským
šachovým
nadšencem, brzy se však, bohužel, zase
odmlčel.
K úplnému pochopení společné studie musíme
hodně analýzovat. Už třeba jen fakt, že bílý je
vůbec ohrožen, není zcela evidentní. Důležité
je, že černý může vždy získat nepříjemného
pěšce c4 a přitom udržet kontrolu nad polem
d4. Kritická je zejména varianta 1.Sh5? Kd4
2.Ke1!? Jd3+! 2..Kxc4?! 3.Kd2 Jd3 4.Ke3 Jc5
5.Se8 3.Kd2 Je5 4.c5!? Kxc5 5.Ke3 Kd5! pole f7 je na okamžik kryto, proto se dostane k
Jc4 a Kd4. Ostatní pokusy o krytí slabin jsou
už zcela bezzubé:
1.Sg2 Kd4 2.Sf1 e3+ 3.Ke1 e2,
1.Sg4(h5) Kd4 2.Se6(f7) Jd3+ 3.Kf1(e2) Je5
nebo 2.Sf5(g6) Jd3+ 3.Ke2(f1) Jc5!(e5).
Výsledkem podobných úvah je pak bonbónek,
spočívající po 1.c5! Jd3+! 2.Ke3 Jxc5 2..exf3
3.cxb6 f2 4.b7 v 'rohovém' tahu 3.Sh1!!. Bílý
nesmí povolit jezdci rozehrání, jak ukazuje
třeba pokus 3.Sh5? Jb7! 4.Sg6 Jd6 se
známým Jc4. Kromě toho jde o správnou
'synchronizaci' střelce s černým králem v
hlavní variantě řešení 3..Kf5 4.Sg2 Ke5
5.Sh1! Kd5 6.Sg2 Kc4 7.Sf1+.
4. Nezvyklý dvojí úder
Jistý dorostenec značné praktické síly se mne
před lety vážně zeptal, proč konečně někdo
neudělá pořádek v Šachovém umění. Po chvíli
vysvětlování vyplynulo, že otočené kameny na
diagramech považuje za chyby sazeče,
pravděpodobně
permanentně
přiopilého.
Takový postoj šachové veřejnosti k exo žánru
je typický; jeden přední studiový teoretik ho
[3]
dokonce přirovnal k homosexualitě. Proč se
vůbec exo provozuje?
Pomozme si srovnáním s matematikou.
Většina hezkých, elegantně jednoduchých a
užitečných pouček je už prostě objevena.
Někteří vědečtí adepti se proto uchylují do
vlastních světů univerzálních algeber a jiných
objektů, které je možno srovnat s exo kameny,
exo šachovnicemi nebo exo pravidly. Zde jsou
sice matematik i skladatel původní, ale
prakticky nikdo jim nerozumí a obvykle ani
rozumět nechce.
Druhá cesta k originalitě vede obecně přes
témata, která svou složitostí předky zatím
odrazovala. Pro studiáře to znamená
zvyšování složitosti skladeb a námětů a jejich
syntézu do náročných celků. Některé
kompozice na hranici lidských možností stojí
autory stovky nebo tisíce hodin. Bohužel, i
takové kousky jsou pro řadového řešitele stále
hůře stravitelné.
Vyčerpanost námětů však ve studii zdaleka
ještě nedosáhla kritického stádia. Dobrý
skladatel by měl proto uvážit, zda nestojí za to
věnovat určitý čas jejich vyhledávání i za cenu
omezení nadprodukce 'technických' skladeb.
objevila na šachovnici víceméně náhodou, i
když s předchozím marným úsilím přirozeně
souvisela.
Objevy a náměty si zásadně píšeme, proto
mne Michalův telefon překvapil. Už to
signalizovalo něco zvláštního a tušení nás
nezklamalo. Základ jeho vstupní hry byl velmi
nosný a nemohl jsem klidně usnout, dokud
jsem neprovedl závěrečné úpravy. Za dva dny
bylo vše hotovo.
V poněkud nepřehledné situaci č.4.1 potřebuje
bílý uhrát převahu dvou figur. Protože k
ničemu nevede 1.Vxe4 Jxe4 2.Jb5 Vc5 3.Kxe4
Kxc5, je třeba hrát rovnou 1.Jb5!. Černý má
několik horších možností, například 1...Vxe8
2.Jxc7+, 1..Vh7 2. Vxd2 Vxe8 3.Sxe8 nebo
1..Vcc4 2.Vxd2 Vf4+ 3.Kg6! Kxb5 4.Se2.
Nejlepší šancí je proto jistě 1..Vce7, aby na
2.Vxd2! spustil protihru věží 2..V4e5+ 3.Kxf6
V5e6+ 4.Kf5! Ve5+ 5.Kf4 Ve4+ 6.Kg5!! V4e5+
7.Kh4 Ve4+ 8.Kh3 Ve3+ 9.Kh2. Šachování
skončilo, špatné bylo vždy Vxe8 pro vložku
Jc7+. Proto si černý musí nechat ukázat pointu
9..Kxb5 10.Ve2!!.
XIIIIIIIIY
9-+-+R+-+0
9+-+-tr-+-0
9-+-+-+-+0
9+k+-+-+L0
9-+-+-+-+0
9+-+-tr-+-0
9-+-+R+-mK0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
E.Vlasák, M.Hlinka
Bentův jubilejní C 1989, 3.cena
XIIIIIIIIY
9-+-+R+-+0
9sN-tr-+-+-0
9k+-+-zp-+0
9+-+R+K+L0
9-+-+r+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-sn-+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.4.1
č.4.2
závěr studie
Pěkná pozice, pravda? Teprve teď se
vysvětluje předchozí podivné kličkování bílého
krále. Kdyby třeba 6.Kg3?, pak by se černý v
analogické závěrečné pozici uvolnil odšachem
Vg7.
Studie solidně zabodovala v silné mezinárodní
soutěži, ale to by nebyl Michal, aby téma dále
nerozvíjel. Zkoušel nahrazovat různé kameny
a publikoval ještě několik variací. Dvě
nejzajímavější vybírám.
bílý vyhraje
V roce 1988 jsme spotřebovali s přítelem
Hlinkou neuvěřitelné množství času na
zpracování obtížného tématu, které se
nakonec nepodařilo. Přesto tato činnost
přinesla jako příjemný vedlejší efekt jedno z
nejoriginálnějších schémat naší skladatelské
kariéry. Závěrečná pozice s bizardním dvojím
úderem (L.Salai jr. ho nazval sevřením) se mi
[4]
2.Sb3!, slabé by totiž bylo 2.Sa2 Jc6+ 3.Kb5
Jxb4 4.Kxb4 d2 5.Sb3 Ke2. Černý by byl bez
šancí ve variantě 2..d2 3.b5 Ke2 4.b6 d1D
5.Jxd1 Jxd1 6.b7 Jd7 7.Jf6 Jb8 8.Kb6, stinné
stránky výstavby bílého ovšem odhaluje
jednoduché 2..Jc6+ s myšlenkou 3.Kb5 Jd4+.
Čtenář, který prostudoval předchozí ukázky,
určitě už zahlédl pointu 3.Kb6! Jxb4 4.Jd1! s
tématickou dominancí. I tady čeká řešitele
zajímavý 'zákusek' 4..Ja4+ 5.Kb5 Jxd5
6.Sxd5+ Ke2 a vše vyjasňuje teprve 7.Sb3!!.
Pro úplnost ještě k možnosti 3..Jd4?! 4.Jd1
Jxb3 5.Jxb2 Jd4 6.Kc5 Ke4 7.Jc3+.
M.Hlinka, E.Vlasák
Úder 1989
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-zp-+-+-0
9N+-+n+k+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+K+0
9+l+-+-sn-0
9N+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.4.3
5. Paralelní syntéza
Další možností, jak čelit vyčerpanosti
závěrečných 'šokujících' závěrů, je přenesení
těžiště na celý průběh hry. Zvlášť efektní je
spojení tohoto postupu se syntézou několika
variant. Mistrem takového pojetí je Michal
Hlinka, který vymyslel jádro společné práce. Já
jsem přispěl technickými úpravami do korektní
podoby.
O uchování materiální převahy bílého se zde
bojuje doslova do poslední patrony.
remis
Schéma samo o sobě je z hlediska hry
'nepravděpodobné' a v takových případech
jsou problémy s předehrou spíš pravidlem. I
zde proto visí nějaké kameny. Bílý se nemůže
zbavit důležitého pěšce 1.Jxc7? pro Jh5! 2.Jc1
Sd1+!, proto musí zkusit okamžité 1.Jc1! Sc4
2.Jxc7!, i když po 2..Je2!! tu máme jezdcovou
modifikaci našeho tématu. Tentokrát je však
idea překonána postupem 3.Jd3!! Sxd3
4.Jxe6 Sf5+ 5.Kf3 Jg1+ 6.Kg2!.
M.Hlinka, E.Vlasák
Čs šach 1986, 3.ču
XIIIIIIIIY
9-vL-+-tr-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9N+-+-+R+0
9zp-+-vl-+-0
9-+-+-+-+0
9mK-sNk+-+-0
xiiiiiiiiy
M.Hlinka
Pravda-Tirnavia 1989, pzm
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9mK-+NsnN+-0
9-zPL+-+k+0
9+-+p+-+-0
9-sn-+-+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.4.4
č.5.1
bílý vyhraje
1.Sd6 Vd8 2.Sxa3 Sxc1 3.Vg1+ Kc2 4.Vxc1+
Kb3 5.Se7! Va8 6.Vc3+ Kxa4 7.Va3+, ale ne
5.Jc5+ Kxa3 6.Vb1 Vb8! s patem.
bílý vyhraje
V č. 4.4 k ničemu nevede 1.Jde3+ Kf4 2.Sb3
Jc6+ 3.Kb5 Jxb4 4.Kxb4 d2 5.Kc3 d1D 6.Jxd1
Jxd1+ 7.Sxd1 Kxf5, proto bílý hraje druhým
jezdcem. Po 1.Jfe3+ Kf3 pokračuje paradoxně
[5]
Černý proto může zkusit druhou možnost
1..Vf6 2.Sxa3 Sxc1 3.Vg1+ Kc2 4.Vxc1+ Kb3.
Tady už nelze černou věž vyšachovat, ale její
blízkost dává jinou možnost 5.Jb6! Kxa3
6.Vc3+ Kb4 7.Jd5+.
Zajímavým pokusem je v této variantě 5..Vf2!?
6.Jc4 Va2+!? 6..Vf4 7.Vb1+ Kxa4 8.Vb4+
7.Kb1 Vf2 a teď jedině 8.Sb2!, protože po
8.Sc5? Vb2+! 9.Ka1 Va2+ 10.Kb1 Vb2+! by se
černý zachránil patem.
A konečně pokus 2.Se7? se vyvrací v první
variantě jedině 2..Ve8!, zatímco ve druhé
2..Vf7!.
Závěry variant jsou poměrně všední, přesto
celek působí slušným dojmem. To ostatně
potrvzuje i vyznamenání skladby.
v tomto elegantním superekonomickém stavu.
Dámy jsou však příliš silné a vytvářejí řadu
duálů, ve hře je také netématická možnost
proniknout králem do vyhrávající zóny pěšce
h2. Dva roky jsem meditoval nad tím, jak ideu
předvést v korektní podobě. Až mne konečně
napadlo, že veškerou 'antiduálovou práci'
může vykonat jediná černá věž. Zůstávají
dokonce i patové možnosti.
E.Vlasák, J.Pletánek
Průboj 1983, 5.pzm
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9wQ-+-+-+-0
9-wQ-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+r+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+pzp0
9+K+-+-+k0
xiiiiiiiiy
6. Vyhrají dvě dámy proti dvěma pěšcům?
E.Vlasák
schéma, 1981
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9wQ-+-+-+-0
9-wQ-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+pzp0
9+K+-+-+k0
xiiiiiiiiy
č.6.1
č.6.2
bílý vyhraje?
Řešení je uvedeno výše, funkci věže ilustrují
varianty 1.Da8? Vc1+! nebo 1.Ka2? g1D
2.Dab7+ Dg2+ 3.Df2 Vc2+! a konečně nelze
ani 1.Kc2 z důvodů pravidel. V této formě byla
studie lehce vyznamenána u nás, daleko větší
váhu však mělo její zařazení do prestižního
světového výběru Šachmatů v SSSR v roce
1985.
Hrdinou dalšího dějství je opět 'Chaloupka' a
Honza Pletánek, který zde po čase předváděl
studii spolustolovníkům ze šachového oddílu.
Ani
několik
zkonzumovaných
dvanáctistupňových piv mu nezabránilo v
zjištění, že po prostém 3..Vg4! je studie
neřešitelná. Bílá dáma f2 je totiž svázána a tak
se Df1 mat nekoná! Mimochodem, abych
nezapomněl, šachy si v 'Chaloupce' můžete
vypůjčit v kuchyni.
bílý vyhraje
Dvě dámy na tahu proti dvěma pěšcům, co na
tom může být zajímavého? Zkuste tedy nějak
vyhrát pozici na diagramu! Především nelze
volného pěšce svázat, protože by byl ihned
pat. Bílý král musí na druhou řadu, ale i pak po
1..g1D vzniká svérázný dvojí úder na obě
dámy. Protože věžový pěšec proti dámě
remízuje, měl by se bílý výměně vyhnout; po
odšachu jednou z dam dostává však na druhé
řadě 'kontra'. Jednu chvíli jsem dokonce váhal,
zda nejde o neznámou poziční remízu.
Vynikající taktik Jan Pletánek mi však ve
známé ústecké šachové restauraci 'Chaloupka'
na místě předvedl efektní cestu k výhře 1.Kb2
g1D 2.Dc6+ Dg2+ 3.Df2!!. Dodnes mne mrzí,
že studiová pravidla nedovolují otisknout pozici
Běžela léta a do hry se vložil Karel Husák. I
tady se nám povedla jedna nekorektní verze v
Československém šachu. Oprava již získala
1.čestné uznání ve dvouleté soutěži 91-92, ale
mně se stejně nejvíc líbí studie ze Schwalbe,
kdy jsme za cenu drobného duálu v závěru
[6]
dosáhli úplných proměn všech účinkujících
dam.
každému se skladatel nezavděčí.
E.Vlasák, K.Husák
Die Schwalbe 1993
7. Věčný šach
Věčný šach nebo opakování pozice nepatří k
nejefektnějším studiovým tématům. Přesto je
možno najít zajímavé pozice, které řešitele
pobaví, poučí i potrápí.
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+PzP-+r0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+p+-+-+-0
9-mK-+-+pzp0
9+-+-+-mk-0
xiiiiiiiiy
č.6.3
M.Hlinka, E.Vlasák
Východoslovenské noviny 1987
XIIIIIIIIY
9-+-mk-+-+0
9+-+-+-+R0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9zP-+K+-+-0
9Ptrp+p+ptR0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
bílý vyhraje
Po 1.d8D? by přišlo Vxe7, ale druhá proměna
1.e8D s matovou hrozbou staví černého před
náročné problémy. V nabízející se variantě
1..h1D? 2.d8D nemají stísněné černé síly
šanci, např. 2..Dh4 3.Dxh4 Vxh4 4.De1+ nebo
2..Dh5 3.De1+ Kh2 4.Dd6+. Až překvapivě
dobrou obranou je však 1..Kh1! 2.d8D g1D.
Na rozdíl od prototypu zde výměna dam
nehrozí vynuceně, ale černé těžké kameny
'utržené ze řetězu' by ji jistě vynutily. Proto i
tady musí bílý pokračovat energicky 3.Dd5+!
Dg2+ 4.De2!!. Pěšec b3 nepomůže bílému k
vítězství ve variantě 4.Dxg2+? Kxg2 5.Dg6+
Kf1 6.Dxh7 Kg2 7.Dg6+ Kf2 8.Dh5 Kg2 9.Dg4+
Kf2 10.Dh3 Kg1 11.Dg3+ Kh1 12.Kc3 b2
13.Df2? b1D. Černý se brání známým
způsobem 4..Vg7!, čímž začíná nová fáze.
Vzhledem k vazbám, napadením a hrozbám
výměn musí bílý najít vynucený postup
5.Ddd1+ Dg1 6.Df3+! Vg2+ 7.Kxb3!
zugzwang 7..Dxd1+ 8.Dxd1+ Vg1 9.Df3(d5)+
Vg2 10.De4! Kg1 11.De1 mat. Horší bylo
rozhodně 6.De4+? Vg2+ 7.Dde2 Df2!! s
patem.
Zajímavé jsou komentáře německých řešitelů v
prosincovém čísle Die Schwalbe 1993.
Binnerwitz: 'Skvělý souboj DDxDV s křížovými
šachy!'. Berssenbrügge: 'Vlasák a Husák se
vyznají v dámách, zaslouží si co největší
publicitu!'. Naproti tomu M.Seidel nenašel 'nic
problémového' v této 'věci techniky'. Inu,
č.7.1
remis
Po trochu pouťovém úvodníku 1.Vxg2! e1J+!
2.Kd2 Jxg2 není jasné, jak by měl bílý čelit
hrozbě Je1(e3). Řešení je paradoxní, černý
král musí být vylákán co nejblíž místa boje!
3.Vh8+! Kd7. Známý motiv - král musí
kontrolovat sloupec c, ale nesmí na něj
vstoupit: 3..Kc7? 4.Vh3 Je1 5.Vc3+. 4.Vh7+!
Kd6 5.Vh6+! Kd5 6.Vh5+! Kd4. A teprve teď
stačí k remíze 7.Vh8!, například Je3 8.Vd8+
Kc4 9.Vc8+ Kd4 10.Vd8+ Jd5 11.Vc8 Jc3
12.Vd8+! Jd5 atd.
Ve Východoslovenských novinách tenkrát
probíhala řešitelská soutěž různých žánrů a
náš originál byl do ní zařazen za studie.
Takový postup vyloučí zvýhodnění účastníků,
kteří mají sbírky publikovaných skladeb nebo
prostě jen dobrou paměť. I tak se hledají jiné
cesty; Michal později vzpomínal na řadu
telefonátů, kterými se řešitelé snažili získat
nějakou 'nápovědu'.
Č.7.2 se vysloveně blíží analytické studii. Dva
nesehraní jezdci budou mít bez pomoci krále s
remízou plné ruce práce. Nestačí 1.Kd7? Vg1
2.Jc2 (2.Jf3 Va1) e2 3.Jab4 Vc1 4.Kd6 Kc3 ani
1.Jc2 Kb3! 2.Jab4 e2 3.Jd4+ Kxb4 4.Jxe2 Vf3!.
[7]
Postavení na diagramu 8.1 objevil R.Kofman v
pozůstalosti vynikajícího sovětského studiáře
Liburkina. Snažil se o analýzu, ale tajemství
pozice neodhalil. Sledujme Kofmanovy úvahy
z knihy 'Vybrané problémy S.Kaminěra a
M.Liburkina', FIS 1981.
Zdánlivá hra 1..Kb7? 2.Jd7 Je6 3.Jc5+
ukazuje, že černý je odsouzen k trvalému
tempování králem na polích a8-a7. Ani bílý
však nemá snadný život, na šachovnici ho
čeká mnoho zaminovaných polí. Třeba 1.Kc5?
Kb7 2.Jd7 Je6+ 3.Kd6 Sg7 4.Kxe6 Kc7 nebo
1.Kb3? Jf5 2.Je6 Jd4+ 3.Jxd4 Sg7.
Za hlavní variantu považoval Kofman
obchvatný manévr 1.Ka3 2.Ka2 3.Kb1 4.Kc1
5.Kd1(d2) 6.Ke2! 7.Kf2 Ka7 a není vidět, kudy
dál. Nestačí totiž 8.Kg2(f3) Jf5! 9.Je6 Jh4+ a
Jg6 ani 8.Kg1 Ka8 9.Kh2 Jf5 10.Je6 Se5+! a
Sd6. Závěr v knize byl jednoznačný-pozice je
zajímavá, ale nemá řešení. Proto ji Liburkin ani
nepublikoval.
Řada odborníků však s takovým závěrem
nesouhlasila. Tribunou dalších diskusí se stal
známý
sovětský
čtrnáctideník
64Šachmatnoje obozrenije. Falk a Hildebrandt
publikovali ve 3/84 jednoduché řešení
Liburkinova problému. Podle nich musí bílý
jednoduše předat pořadí tahu. To, jak už víme,
jde nejblíže na polích d1, d2. Tedy 1.Ka3-a2b1-c1-d1(2)-d2(1)-c1!-b1-a2-a3-b4
11..Ka7
12.Ka5! Ka8 13.Ka6(b6), hotovo. Podle názoru
těchto švédských studiářů Liburkin studii
nepublikoval pro duály při předání tahu.
Čtenáři však i tuto analýzu vyvrátili, dokonce
dvěma způsoby. Po 9..Ka7 10.Ka3 následuje
10..Jf5! 11.Je6 Sf6(e5)! 12.f8D Se7(d6)+! nebo
rychleji, ale složitěji 1.Ka3 Kb7 2.Jd7 Je6
3.Jc5+ Kc6! 4.Jxe6 Se5! 5.Kb3 Sd6 6.Kc4 Kd7
7.Kd5 Sf8 8.Jxf8 Ke7.
Shodou okolností zaujala tato pozice i Karla
Husáka, který studoval Kofmanovu knihu. Při
návštěvě v jeho vinohradském bytě mi ji
postavil a byl velmi překvapen, co všechno se
kolem ní už seběhlo. Překvapení však bylo
vzájemné; Karel totiž viděl některé momenty,
které zůstaly diskutujícím utajeny. Po několika
dalších dopisech a upřesněních nakonec
vznikl článek, který možná Liburkinovu záhadu
vyřešil definitivně. 'Šedesátčtyřka' mu věnovala
v čísle 1/89 skoro celou stranu.
Především je třeba uvést na pravou míru
některé druhořadé omyly z Kofmanovy
analýzy.
M.Hlinka, E.Vlasák
Magyar Sakkélet 8/1990, 5.ču
XIIIIIIIIY
9-+-mK-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+k+-+-+0
9+-+-zp-tr-0
9N+-+-+-+0
9+-+-sN-+-0
xiiiiiiiiy
č.7.2
remis
Správný
úvodník
zabraňuje
1.Jc1!
okamžitému 1..Kc3. Černý pokračuje 1..Vg1,
ostatní možnosti 1..Vh3 2.Je2 (a Jf4) nebo
1..Vg8+ 2.Ke7 Kc3 3.Ja2+!! Kd2 4.Jf3+ Ke2
5.Jd4+ dávají menší šance. Slabé by bylo
2.Jcd3 Kc3 3.Ke7 Vf1 4.Ke6 Kd2, proto 2.Jc2!
Vd1+! 3.Ke7!!. Ale ne 3.Kc7? Vxc1 4.Jxe3+
Kd4+. 3..Kc3 4.Jxe3 Ve1 5.Ja2+ Kb3 6.Jc1+
Ka3. Jinak by byl věčný šach. Bílý král se ale
už stačí přesně na tempo přiblížit 7.Kd6 Vxe3
8.Kd5 Kb2 9.Kd4.
8. Tajemství Liburkinova archivu
M.Liburkin
pozice z pozůstalosti
XIIIIIIIIY
9k+-+-sN-vl0
9+-+-+Psn-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-mK-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.8.1
bílý vyhraje
[8]
Po 1.Kb3 Jf5 2.Je6 Jd4 3.Jxd4 Sg7 bílý přece
jen vyhraje 4.Je6 Sh6 5.Kc4 Kb7 6.Kc5 Kc8
7.Kd6. Nejjednodušší je 1..Kb7! 2.Jd7 Je6 s
myšlenkou 3.Jc5 Jxc5+.
Také po 1.Kc5 Kb7 2.Jd7 Je6+ 3.Kd6 Sg7
4.Kxe6 Kc7 vyhraje 5.Ke7!, například:
A. 5..Kc6 6.Jf6 Kc5 7.Jh5 Sh6 8.Jg3 Sf4 9.Jf5,
7..Se5 8.Ke8 Sd6 9.Jf6 Kd4 10.Jg8 11.Je7.
B. 5..Sc3 6.Jf6 Sb4 7.Ke8 Kc6 8.Jg8 9.Je7
C. 5..Sh6 6.Jf6 Kc6 7.Jg4 Sg7 8.Je3 Sc3
9.Ke8 Sb4(g7) 10.Jf5
Nutné a postačující je však 4..Kc6!.
Poslední varianty nám napověděly, že právě
zde by se mohla skrývat další tajemství. A
skutečně. Řešením Liburkinovy studie je
1.Kc5! Kb7 2.Jh7!! Je6+ (nebo 2..Kc7 3.Kd5)
3.Kd6 Sg7 4.Kxe6 5.Kf5 6.Kg6 nebo 3..Sc3
4.Kxe6 Sb4 5.Kd7! Sa3 6.Ke8 Sd6 7.Jf6
8.Jg8 9.Je7. Nikoli však 2.Jg6? (2.Jd7? bylo
probráno výše) Je6+ 3.Kd6 Sg7 4.Kxe6 Kc6.
Velmi zajímavý je také pokus 2.Kd5 Jf5 3.Je6
Je7+! 4.Ke4 Jg6 5.Kf5.
Podobná pozice, ale s černým králem na a7,
může vzniknout z hlavní Kofmanovy varianty
po 8.Kf3 Jf5 9.Je6 Jh4+ 10.Kg4 Jg6 11.Kf5.
Tady snadno remízuje 11..Sb2 12.Kxg6 Sa3.
Postavení krále na b7 oslabuje černého,
protože po 5..Sc3? vyhrává vložka 6.Jc5+. I
tady však černý remízuje po 5..Se5! a dokonce
5..Jf8 6.Jxf8 Sc3. Hodnocení některých pozic
ze závěrečné fáze analýzy se někomu může
zdát předčasné, ale cosi podobného můžete
najít v Averbachovi.
Co dodat? Liburkinova studie je tedy zřejmě
zcela korektní. Těžko říci, co vlastně geniální
skladatel viděl a co ne, v každém případě se
mu ale podařil i po smrti husarský kousek.
Není vyloučeno, že ani naše analýza není
správná nebo úplná. To ostatně platí o celé
brožuře.
V.Miltner, E.Vlasák
Průboj 1986, 2.ču OKS
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-mk-vL-+0
9zp-+-+-+-0
9-+p+-+-+0
9+p+-+-+-0
9p+N+-+-+0
9+-+-mK-+-0
xiiiiiiiiy
č.9.1
bílý vyhraje
Protože nemám v lásce čistě technické
skladby, neodpustil jsem si zakomponovat
aspoň drobné překvapení. Spočívá v úvodníku
1.Ja1!. Na pohled je totiž jasné, že z tohoto
pole se jezdec těžko někdy dostane. Postup
pěšce a je však třeba zastavit i za tuto cenu.
Na 1.Ja3 Kc5 2.Se7+ Kd5 3.Sf6 Kc5 musí bílý
zkusit 4.Kd2 Kb4 5.Sb2, následuje však
samozřejmé c3. Po 1..a4 2.Sb2 se pak hra
větví
A. 2..Kc5 3.Kd2 Kb4 4.Sa3+! Kxa3 5.Kc3 b2
6.Jc2 mat nebo
B. 2..c3 3.Sxc3 Kc5 4.Kd2 Kc4 5.Sb2 Kb4
6.Kd3! a3 7.Sc3+ Ka4 8.Kc4 b2 9.Jb3 b1D
10.Jc5 mat.
Horší byly jiné pokusy černého, za zmínku stojí
především 1..Kc5 2.Kd2 a4 3.Kc3! a3 4.Se7+,
3..Kb5 4.Se7 Ka5 5.Sd6 Kb5 6.Sa3!.
V téže variantě jsou ještě poměrně zajímavé
možnosti spojené s patem 2..Kb4 3.Se7+ Ka4
4.Kc3 Kb5. Bílý se ale vyhne braní na c4 a
vyhraje technicky po 5.Sd8 Ka4 6.Kb2 Kb4
7.Se7 Ka4 8.Sf8 Kb5 9.Ka3 Kc6 10.Sg7 Kd5
11.Ka4 Ke4 12.Kxa5 Kd3 13.Kb4 nebo 6..Kb5
7.Ka3 Kc5!? 8.Sxa5 Kd4 9.Kb2 Kd3 10.Sd8
Kd2 11.Sg5+ Kd3 12.Ka3 Kc3 13.Sc1 Kd3
14.Kb4 Kd4 15.Sa3 Kd3 16.Sb2.
9. Miltnerovy maty
Nedávno zesnulého Vratislava Miltnera jsem
poznal až jako velmi starého pána. Přesto byl
velmi plodný a poslal mi do rubriky v Průboji
řadu příspěvků. Některé jednodušší se tiskly
pod pseudonymy. Když se dozvěděl, že se
specializuji na studie, 'vysypal z rukávu'
několik příspěvků v tomto pro něj nezvyklém
žánru. Jedno téma bylo závažnější a nakonec
jsme ho zpracovali společně. Pochopitelně, jde
o maty.
10. Maty na zakázku
Studie, založené na kráse závěrečného
matového obrazce, mívají zvláštní povahu.
Zejména je-li autorem úlohář, který využil
studiového žánru spíš okrajově. Skládá
samozřejmě odzadu a předehra bez velké
[9]
hloubky nemá praktikovi co říci. Ten ostatně
vycítí umělý charakter skladby i autorovu
nejistotu a často ho podobné kousky odvádějí
od studie jako takové. Hned několik praktiků se
mi při různých příležitostech svěřilo, že matové
a patové studie prostě nesnášejí.
Následující ukázka je snad z trochu jiného
těsta.
G.G.Amirjan
Schach 1983-4, 3.cena
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-zp-+K+-0
9-+-+L+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-zp-0
9-+P+Q+-zp0
9+-+-+-wqk0
xiiiiiiiiy
E.Vlasák
Memoriál Fritze and Pachmana 1985, pzm
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+L+0
9+-+-+Q+-0
9-+-+-+K+0
9+-+-+-+-0
9-+-+p+pzp0
9+-+-+-+k0
xiiiiiiiiy
č.10.1
č.10.2
bílý vyhraje
Pěšec e2 je nezadržitelný, vysloveně naivní by
bylo 1.De4? e1D 2.Dxe1 g1D+. Nestačí ani
1.Kh3? e1D 2.Df3 De6+ 3.Sf5 Dh6+ atd. a
konečně 1.Dd5?! Kg1 2.Se4 e1D 3.Sxg2 De2+
4.Sf3 h1D. Klíčová pozice vzniká po 1.Df3 e1D
2.Se4 Dg1. Pokračovat v útoku lze jedině
vytempováním černého, jak to však udělat? Po
3.Kg3 přijde De3!, 3.Kh4? Df2+!, 3.Dd3 Da1! a
dokonce i střelec musí zůstat na místě, jak
ukazuje varianta 3.Sd5? Dd4+. Po jediném
správném 3.De2! je však černému těžko a
musí připustit závěrečnou kombinaci 3..Df2
4.Dd1+ Dg1 5.Sxg2+! Kxg2 6.Df3 mat.
Čtenář, který si prohlédne kapitoly 'Památce
Prokeše' a případně i 'Vyhrají dvě dámy proti
dvěma pěšcům' jistě uvěří, že studie nevznikla
'úlohářskou metodou' odzadu, ale spíš
systematickou analýzou určitého typu pozic.
Rozhodčímu se studie celkem líbila, ale
objektivně nemohl přehlédnout, že závěrečný
mat se už vyskytoval. Po letech jsem v
časopisu EG č. 88 nalezl velmi příbuznou
skladbu. Naštěstí je šachová hra tak bohatá,
že i když dva skladatelé dělají totéž, výsledek
se přece jen může trochu lišit.
bílý vyhraje
1.Sd5+ g2 2.Ke6! c6 3.Se4 c5 4.Sf3! Jde o
tempo, kdyby 2..c5, pak okamžitě 3.Sf3!. 4..c4
5.Kd5 c3 6.Ke4 Df2 7.Dd1+ Dg1 8.Sxg2+ atd.
Amirjanovo zpracování potřebuje k vyvolání
zugzwangu další dva pěšce, ale návdavkem
'nabízí' možnosti snadno se splést, třeba
2.Se4/Sf3? c5/c6! a remis.
Další studie úlohářskou metodou na zakázku
vznikla a zařazuji ji hlavně ze sportovních
důvodů. Reprezentovala tehdejší ČSSR ve
světové soutěži na téma mat s vazbou.
[10]
J.Polášek, E.Vlasák
3.WCCT 1986, 20.místo
XIIIIIIIIY
9-+-+-+n+0
9+-vL-+P+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-mk-mK-+0
9+-zp-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+Nsn-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.10.3
černý táhne, bílý vyhraje
Černý pěšec se proti kolegovi citelně
opožďuje, proto je třeba od samého začátku
hledat nejlepší šance. Bílý by snadno vyhrál po
1..Je7 2.Jxc3 Jg6+ 3.Kf5 Jf8 4.Sd6, 1..c2
2.Se5+ Kd3 3.fxg8D Je2+ 4.Kf3 c1D 5.Db3+ a
nebo 1..Jd3+ 2.Kf3 c2 3.Jd2 Kc3 4.Sa5+.
Vylučovací metodou tak dostáváme nejsilnější
obranu 1..Je2+ 2.Kf3! c2! 3.Jd2! hrozí Jb3+
3..Kd3!. Teď po 4.Jb3 by přišlo Jd4+, proto už
nelze s proměnou dále otálet. 4.fxg8D c1D
5.Dd5+ s ideou 5..Jd4+ 6.Dxd4+!. Černému
proto nezbývá, než 'vyzkoušet' soupeře v
tématické variantě 5..Kc2 6.De4+ Kxd2
7.Sa5+ Jc3 8.De2 mat.
Bohužel, v soutěži se objevilo jiné zpracování
téhož matu, což jistě snížilo hodnocení.
Dodnes mi není jasné, zda nebylo výhodnější
zařadit raději studii z kapitoly 'Překvapivá
dominance'.
formální dokonalosti nebo schéma předvést s
celou parádou s tím, že poslední tahy už
budou jen v poznámce.
K.Husák, E.Vlasák, M.Hlinka
Československý šach 1995
XIIIIIIIIY
9-+-tr-+-+0
9+R+-+LzPk0
9-+-+-+-+0
9+-vL-+-zP-0
9-+-+-+-+0
9+-tr-+-+-0
9-+l+-+-+0
9+-+-+-+K0
xiiiiiiiiy
11. Záhadná baterie
Změna politického systému v roce 1989,
jakkoli vítaná, měla na kompozici jednoznačně
negativní dopad. Přední skladatelé mladší
generace se s minulým režimem moc
nekamarádili; šachové komponování bylo
často jedinou možností opravdu svobodného
vyžití. Pod tímto zaručeně neškodným
pláštíkem bylo možno odebírat západní
odborné žurnály, publikovat i korespondovat s
cizinou bez zvláštních problémů.
To vše teď padlo. Kolik knih a filmů, o kterých
se povídalo, bylo najednou možno poznat in
natura! Kolik zemí mohl člověk navštívit. Času
přitom silně ubylo, protože i v zaměstnání se
leckde začalo skutečně pracovat. Nehledě už
na možnost podnikání.
Kde sebrat dvacet hodin na doladění studie?
Pokles zájmu o komponování je tedy doslova
objektivním jevem. Teprve teď jsem v plné šíři
pochopil, proč byli Rusové tak dobří. O to víc
mne těší, že i v kapitalistických podmínkách
přes velké zaneprázdnění počítači jsem se
svého koníčka úplně nevzdal.
Začátkem roku 1992 oprášil Karel Husák jeden
námět ze své bývalé korespondneční praxe.
Po několikaměsíčním tápání jsme nakonec
schéma 'vyčistili' a došli k fantastické pozici,
kde nestejní střelci, věže, plus jediný pěšec
vytvářejí neuvěřitelně bohatý obsah. Tak
bohatý, že ještě po roce dopisování jsme se
občas zmýlili v hodnocení některé derivace
tohoto ďábelského schématu. Absolutní
bezduálovost by byla doslova zázrakem a tak
nastal další spor, zda ochudit obsah za cenu
č.11.1
bílý vyhraje
Z metodických důvodů nejdřív druhý případ, na
jehož vstupní hře zapracoval nakonec i Michal
Hlinka.
V úvodní pozici nestačí 1.Sf8?! pro Se4+
2.Kg1 Vg3+ 3.Kf2 Vxg5 ani 1.Vc7? Kxg7
2.Sd4+ Vxd4 3.Vxc3 Kxf7, proto bílý pěšce
raději obětuje za otevření baterie tahem
Puristé
jistě
prozkoumají
i
1.g8D+!.
akademické možnosti 1.g8V? Se4+ 2.Kg1
Sxb7 3.g6+ Kh6 4.Sf8+ Vxf8 5.Vxf8 Vc8 a
1.g8S? Kh8! 2.Se7 Se4+ 3.Kg1 Vxg8 4.Sf6+
Vg7 5.Vb8+ (5.Sxg7+ Kxg7 6.Sd5+ Kg6,
5.Sxc3 Sxb7 6.g6 Se4 7.Kf2 Sxg6 8.Sxg6 Kg8)
5..Kh7 6.g6+ Sxg6 7.Sxc3 Sxf7+!. Po 1..Vxg8
musí však odtáhnout na exponované pole
2.Sh5+!!, protože po 2.Se8+?! Vg7 3.Vxg7+
Kxg7 4.Sd4+ přijde Kf8! a už vůbec k ničemu
nevede 2.Sa2+ Kg6! 3.Vb6+ Kh5 4.Sxg8 Vxc5.
Právě postavení střelce na h5 dává však
černému možnost pokračovat po 2..Vg7!
3.Vxg7+ ve hře výborným tahem 3..Kh8!!, visí
totiž oba střelci. Slabé je 4.Vc7? Vh3+ 5.Kg2
Vxh5 6.Sd4+ Kg8 7.Vxc2 Vxg5+, proto bílý
vybuduje baterii tahem 4.Sd4!. Nejzávažnější
moment složité práce však nás teprve čeká a
spočívá ve velmi těžkém tahu 4..Vh3+
5.Kg1!!. Na 5..Vxh5 nejde jen o zisk figury, ve
variantách typu 6.Vc7+? Kg8 7.Vxc2 Vxg5+ by
si černý oddechl. Bílý musí vynucenými
prostředky udržet výhodný tempový poměr a
[11]
po 6.Sf6! Sf5 7.Kg2! dosáhnout pozice
vzájemného zugzwangu!
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-mk0
9+-+-+-tR-0
9-+-+-vL-+0
9+-+-+lzPr0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+K+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.11.2
pokusy o předání tempa černému, rovněž však
bezvýsledné:
1.Kg3 Vh1 2.Kg2 Se4+ 3.Kf2 Sf5 4.Kg3 Teď
je na tahu černý, zde to ale nevadí! 4..Sb1
5.Sb2 Vh5! 6.Kg4 Vh1 7.Sf6 Sf5+.
1.Sb2 Sb1 2.Sa1 Se4+ 3.Kg3 Vh1 4.Sf6 Sf5.
1.Sc3 Sc2 2.Kg3 Vh1 3.Kf4 Vf1+ 4.Ke3 Vh1
Ani takhle král nepronikne na f8. 5.Sf6 Sf5
6.Kd4 Vd1+.
A konečně 1.Kg1 Vh3! 2.Sa1 Sd3 3.Sd4
3.Kg2 Sf1+ 4.Kf2 Sd3 5.Kg1 Se4! 3..Se4! A
opět dosáhne ideální obranné postavení s věží
na h1, protože po 4.Ve7+ Kg8 5.Vxe4 přijde
Vg3+ 6.Kf2 Vxg5.
Druhé zpracování je už teď snadno
pochopitelné i s méně podrobnými komentáři.
K.Husák a E.Vlasák
60 let Kutnohorska 1993, 2.cena
klíčová vzájemná nevýhoda
Vedlejší možnosti jsou 7..Vh7 8.Vg6+, 7..Sh7
8.Vg6+, 7..Vh3 8.g6, 7..Vh4 8.g6 Sxg6
(8..Vg4+ 9.Kf3) 9.Va7+ Kg8 10.Sxh4.
Ještě nejsilnější obranou je 4..Se4+ 8.Kg3 Sf5
9.Kf4 Vh4+. Není čas na 9..Vh1 10.Va7+ Kg8
11.Kxf5!. Tady vyhraje jen 10.Ke5!, ale nikoli
10.Kxf5? Vf4+ 11.Ke5 Vf5+! (11..Vxf6?
12.Vf8/h7+!) 12.Ke6 Vxf6+!! s patem.
Zbytek už není jednoznačný,
po 10..Ve4+ je nejjednodušší 11.Kd6 Ve6+
(11..Vg4 12.g6) 12.Kd5
a na 10..Se4 vyhraje nejlépe 11.Ve7+ Kg8
12.g6 Vh5+ 13.Kxe4.
Výhra v řešení není vzhledem k mohutné
baterii až takovým překvapením, daleko více
však i znalce šokoval fakt, že v pozici
posledního diagramu bílý na tahu vyhrát
nemůže. K takové situaci by mohlo velmi
snadno dojít například při neznatelné chybě
5.Kg2? Vxh5 6.Sf6 Sf5.
Černému se zde podaří stáhnout věž na h1 a
to spolu s tempováním Sf5-b1 a patovými
motivy vytvoří dostatečné obranné možnosti.
Opravu není možné jednoduše dojít králem
někam na f8?
Odpověď dává hlavní varianta 1.Kg3 Vh1
2.Kf4 Vf1+ 3.Ke5 Ve1+! 4.Kd6 Pokračování
4.Kxf5 Vf1+! 5.Ke5 Vf5+! 6.Ke6 Vxf6+! s
patem už známe. 4..Vd1+ 5.Kc7 Nelze totiž
5.Ke7 Vd7+. 5..Vc1+ 6.Kb7 Vb1+ 7.Ka7 Vh1!.
Věž na h sloupci má ideální postavení, hrozí
Vh7 nebo další šachování.
Bílý král na f8 tedy nepronikne. Nestačí ani
1.g6 Sxg6! 2.Vxg6+ Kh7, což jsem ověřil
Thompsonovou databankou. Zbývají ještě
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-mk0
9+-+-vL-zpl0
9-+-+-+R+0
9+-+-tr-zPK0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-zP0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.11.3
bílý vyhraje
1.Vxg7! Vynuceno. 1..Ve2!
Po 1..Kxg7 2.Sf6+ Kf7 3.Sxe5 bílý nestejné
střelce poměrně snadno vyhraje. Například
3..Ke6 (3..Sc2 4.Sc3 Ke6-musí zabránit g6 a
Kg5- 5.g6 Kf5 6.g7 Sb3 7.Kh6 Sg8 8.Sb2tempo- 8..Kg4 9.Kg6 Kh3 10.Se5 Kg4 11.Sg3
Kh3 12.Kf6 Kg4 13.Ke7 Kg5 14.Kf8) 4.g6 Sg8
5.Kg5 Kxe5 6.h4 Ke6 7.h5 Ke7 8.h6 Kf8 9.Kf6
Sf7 10.h7 Sxg6 11.h8D. Nestačí ani 1..Sf5
2.Sf6 Ve4 (2..Ve6 3.Kh6) 3.g6 Sxg6+ 4.Vxg6+
Kh7 5.Vg7+ Kh8 6.Vg4+ nebo 1..Sc2 2.Sf6
Sd1+ 3.Kh6.
2.Sf6! Vxh2+ 3.Kg4 Sf5+! Jediná možnost
pokračovat! 4.Kf4! Musí držet kontakt se
střelcem, aby ho hrozil vzít po odšachu.
Remízy po 4.Kg3 Vh1 nebo 4.Kxf5 Vf2+ 5.Ke5
Vf5+! 6.Ke6 Vxf6+ známe z předešlé studie.
[12]
4..Vf2+! Totéž platí o 4..Vh4+ 5.Ke5!. Zde
však místo známých pokračování 5.Kg3 Vf1
nebo 5.Ke5 Vf1 s dalším Sb1 přichází nový
moment 5.Ke3!! Vh2! 6.Se5!!. Takhle lze tedy
využít slabšího postavení věže na h2; kdyby
stála na h1, černý by neprohrál! 6..Vh3+ 7.Kf4
a vyhraje, například 7..Vh4+ 8.Kxf5 Vf4+
9.Sxf4 nebo 7..Sd3 8.Sf6 Vh4+ 9.Kg3.
Zajímavá je také obrana 5..Vf1. Na rozdíl od
pozic s Kg3 však ani ta nestačí, protože Sd4
bude kryt. 6.Sd4 Hrozí 7.g6 Sxg6 8.Vf7.
6..Ve1+ Nebo 6..Sd3 7.Vc7+ Kg8 8.Kxd3.
7.Kd2 Ve4 8.Sc3 Vf4 9.g6 Vf2+ 9..Sxg6
10.Vf7+ 10.Ke3.
Obávám se, že příliš stručné řešení v
rozhodnutí kutnohorské soutěže nemůže tuto
práci rozumně objasnit ani silnějšímu řešiteli.
Velmi podobnou filozofii má následující
zajímavá práce.
7.Kd4 Vg7 je už kryt bílý pěšec, což umožňuje
pohodlné 8.Vd6+ Kg8 9.Sg6.
V.Nestorescu
JT Dobrescu 60 1994, 2.-3.cena
XIIIIIIIIY
9-+-trnmKR+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-mk-+n0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-zP-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
XIIIIIIIIY
9-+-+-tr-+0
9+-+-+-+k0
9-+-+-+-+0
9+-zp-+-+n0
9K+L+-+R+0
9+-+-zP-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.11.4
12. Jedna z nejtěžších koncovek
V Albech FIDE nebo jejich národních
obdobách jsou studie obklopeny jinými
úlohami
a
jsou
proto
vydavatelem
přizpůsobeny jejich obrazu. Zejména vadí
uvádění 'holých' řešení s minimálními
komentáři nebo dokonce bez nich. Jak říká
jeden z našich předních teoretiků, některé
práce jsou tím doslova zprzněny. V 1.českém
albu 1988-90 je celá záležitost dovedena k
dokonalosti. První tah každého řešení, bez
ohledu na kontext, je totiž vtipně označen
vykřičníkem.
J.Polášek, E.Vlasák
Magyar Sakkélet 3/1989
č.12.1
bílý vyhraje
Po evidentním úvodu 1.Sd3+ Kh6 2.Vg6+ Kh7
vzniká pozice k hlubokému zamyšlení. Černý
se nemůže snadno uvolnit ani po 3..Vg8?
4.Vg5+! ani 3..Jg7? 4.Vf6+ Kg8 5.Sc4+,
dobrým plánem je však postup Vf7-g7.
Sledujme nejdřív svůdnost 3.Kb5? Vf7! a teď
už nestačí ani 4.Kc4 Jg7 se zablokovanou
diagonálou pro střelce ani 4.Kxc5 Vg7 5.Ve6+
Kg8 6.Sg6 pro krkolomný kousek Vc7+ 7.Kd6
Jg7!. Kdyby 5.Vc6+, pak se černý zhojí na
pěšci. Správná je jedině rafinovaná příprava
3.Kb3! Vf7 4.Kc3!! c4 5.Se4 s zugzwangem.
Po 5..Vg7 už rozhodne známé 6.Ve6+ Kg8
7.Sg6 a pomalé umírání znamená 5..Vf8
6.Kxc4 Vf7 7.Kd4! Vf8 8.Kc5 Vf7 9.Kb6. Po
remis
1.Ke7 Vd7+! 2.Kxd7 Jef6+ 3.Kd8!! Jxg8
4.f4+ Ke4!? 5.Kd7 Kf5 6.Ke8 Jh6 6..Jgf6+
7.Kf7, 6..Kg4 7.Kf8! Jgf6 8.Ke7! Kf5 9.Kf7
7.Kf8.
I velmi dobrý řešitel po přehrání variant z Alba
jen nechápavě zakroutí hlavou. Co se vlastně
v pozici děje, tomu by musel věnovat
minimálně celý zbytek večera. A při známé
povrchnosti doby by se mohl ještě dočkat
nepříjemného překvapení. Dvouvykřičníkové
tahy jsou totiž často jen záležitostí autorské
fantazie.
Pokusím se celý děj trochu přiblížit. Jednou z
nejobtížnějších praktických koncovek jsou dva
jezdci proti pěšci. Zvlášť vyhraněné pozice
vznikají při střelcovém pěšci, zablokovaném
jezdcem na 5. řadě z pohledu jeho postupu.
Tady podle teorie slabší strana remízuje jen
[13]
tehdy, dobude-li králem nejbližší rohové pole,
zde h8.
Při testování vedlejších variant jiné mé studie
(viz kapitola Efekty dvou jezdců) jsme s
přítelem Poláškem narazili na velmi zajímavá
schémata, kdy je pěšec zablokován už na 4.
řadě postupu, ale králem. V dalším
pokračování musí nutně dojít k 'výměně'
blokující figury, čehož pěšec jistě využije k
postupu. Následující pozice 12.2 a 12.3 jsou
vzájemnými nevýhodami tahu.
13. Jak překonat poziční remízu?
Naše spolupráce s Michalem Hlinkou začala jak jinak - analýzou. Tehdy jsem zajímavým
způsobem vyvrátil jeho poziční remízu,
zaslanou do mé rubriky v Průboji. Dohodli jsme
se na společném zpracování a u jedné studie
nakonec nezůstalo. Po desítkách hodin a
dopisů, po několika méně zdařilých verzích
jsme celou záležitost doslova vypiplali do
podoby, která se dostala až do Alba FIDE.
M.Hlinka, E.Vlasák
Schach 1987, 2.cena
IIIIYIIIIY
-+-+0-mK-+0
+K+-0+-+-0
-sn-+0-+-sn0
+k+n0+k+n0
-zP-+0-zP-+0
+-+-0+-+-0
-+-+0-+-+0
+-+-0+-+-0
iiiiyiiiiy
č.12.2, 12.3
XIIIIIIIIY
9-mk-tr-+-+0
9+-+-+-+-0
9R+LzpP+-+0
9+-+pzP-+-0
9-+-+-+-tr0
9+-+p+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-mK-+-0
xiiiiiiiiy
vzájemné nevýhody
V levé pozici nemůže černý na tahu krále
vypudit, například 1..Kg4 2.Kf8 a bílý má
tempová pole. Je-li však bílý na tahu, musí
pokračovat 1.Kf8 a po Kg6! 2.f5+ Kh6! 3.Kf7
Kh7 4.Kf8 Jf4! 5.Kf7 J4d5 6.Kf8 Jb6! 7.Kf7
Jbd7! je vytěsněn od spásného rohu.
Podobně v pravé pozici musí po 1.Ke7 Jf6
2.Kf8 Kg6 3.f5+ Kh7 bílý kapitulovat.
Po tomto výkladu je závěrečná syntéza už
poměrně snadno pochopitelná. Bílý manévruje
tak šikovně, že po 6.Ke8 vznikne vzájemný
zugzwang a další pokračování v textu vedou
právě do probraných pomocných pozic.
Pozice byla dodatečně přezkoušena pomocí
databází na CD a je sporným případem na
mezi studie a moderní počítačové teorie
koncovek.
Tomuto
filozoficko-právnímu
problému jsem věnoval článek v ČŠ 8/95 a
11/95, který vyvolal značnou odezvu.
č.13.1
bílý vyhraje
Pozice je analyticky velmi náročná. V každém
případě musí pěšec postoupit okamžitě s
tempem 1.e7!, 1.Va8+? Kc7 2.Vxd8 Kxd8
3.exd6 by totiž dalo černému čas k Ve4+.
Černý nemůže 1..Vdh8? 2.exd6! ani 1..Vhh8
2.Va8+ Kc7 3.Vxd8 Vxd8 4.exd8D+ Kxd8
5.exd6. Obranou na výši je však 1.. Ve8! s
myšlenkou po 2.Va8+ (2.exd6 Vxe7+ 3.dxe7
Ve4+) 2..Kc7 3.Vxe8 Ve4+ 4.Kd2 Vxe5
dosáhnout rafinované poziční remízy. Správné
je proto jedině 3.Sxe8! a teď se, prosím, chvíli
jen dívejte Ve4+ 4.Kd2 Ve2+! 5.Kc3!! d4+
6.Kxd3 Ve3+ 7.Kc4!! Vxe5 8.Va7+ Kb6 9.Vd7
Kc6! 10.Kxd4.
Záhadné manévry obou stran směřovaly k
pozici 13.2, která na první pohled vypadá jako
poziční remíza, ve skutečnosti však o výsledku
rozhoduje vzájemná nevýhoda tahu. Bílý na
tahu by nemohl vyhrát, například 11.Va7+ Kb6
12.Vd7 Kc6! 13.Kc4 Ve4+! 14.Kd3 d5! a
poziční remíza je dokonána. Na případné
Va7+ už bude vždy k dispozici obrana Kd6!.
Černý na tahu musí zahrát věží a právě její
[14]
nevýhodné postavení umožní jemné vyvrácení
obranné koncepce:
XIIIIIIIIY
9-+-+L+-+0
9+-+RzP-+-0
9-+kzp-+-+0
9+-+-tr-+-0
9-+-mK-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.13.2
zugzwang 7..Vd2/Vd4/Vd6 8.Vh7+ Kg8
9.Sa5/Sd4/Sc7!!.
Výhru vypouští už 5.Kg3? e3 6.Kf3 Vd3 7.Ke2
e4 8.Ke1 Vd5!.
14. Pružina
V době největší slávy sovětské šachové školy
byla studiová rubrika časopisu Šachmaty v
SSSR na špičkové úrovni. Už samotné otištění
originálu bylo v podstatě ekvivalentní vyššímu
vyznamenání v nějaké místní soutěži. Nám se
s Michalem podařilo umístit sem studii, kterou
Rusové nazvali 'pružinou' a dokonce lehce
vyznamenali. Jde opět o Michalovu konstelaci;
já jsem tenkrát strávil spoustu času její
minimalizací.
M.Hlinka, E.Vlasák
Šachmaty v SSSR 1988, pzm
vzájemná nevýhoda
XIIIIIIIIY
9-mk-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+l+-+-+0
9+-+-+-+-0
9R+P+r+-+0
9+-+-+-+-0
9-zp-+-+K+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
10..Ve6 11.Va7+ Kb6 12.Sf7!! Ve5 13.Vd7
nebo
10..Ve1(2) 11.Va7+ Kb6 12.Sg6!! Ve5
13.Vd7.
M.Hlinka, E.Vlasák
Memoriál Fritze and Pachmana 1985, pzm.
XIIIIIIIIY
9-+-+-vlk+0
9+-+-+-+-0
9-+RzP-+-+0
9vLr+-zp-+-0
9-+-+p+-+0
9+-+-+-+K0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.13.3
č.14.1
bílý vyhraje
Jiné zpracování podobné ideje, proto jen
stručněji. Po 1.d7 Se7 2.Ve6 Sd8! 3.Sxd8
Vd5! 4.Ve7! Kf8! vzniká zase pozice, která je
'skoro' poziční remízou. Skupina ústeckých
dorostenců, dnes už ligových hráčů, se marně
celých 14 dní na tradičním soustředění
mládeže v Horní Bečvě snažila vyhrát
přiblížením krále. Správný postup je nakonec
doslova šokoval 5.Kg2!! e3 5..Vd3 6.Kg1!
Vg3+ 7.Kh2! Vd3 8.Kg2 6.Kf1! e4 7.Ke1!
remis
Po samozřejmém 1.Vb4+ se hra větví do dvou
analogických variant, ve kterých je ale vše
naopak.
A. 1..Kc8 2.Kf2! Vg4! 2..Vh4 4.Kg3 3.Ke3 Vg2
4.Kd4! (Ale ne 4.Kd3? Sa4!.) Vc2 5.Kd3
zugzwang. Nebo 4..Sa4 5.Vb6! Kd7 6.Vb7+!
Kc6 7.Vb8! Kc7 8.Vb4! Vc2 9.Kd3 zugzwang.
B. 1..Kc7 2.Kf2 Vg4 3.Ke3 Vg2 4.Kd3! (Ale
ne 4.Kd4? Vc2! 5.Kd3 Sa4!.) Sa4 5.Kc3 Vc2+
6.Kd3 zugzwang.
V klíčové závěrečné pozici 14.2 bílý na tahu
hladce prohraje, například 1.Kd4 Se8 a Sg6,
1.c5 Kc6 2.Vb8 Kxc5 nebo 2.Kd4 Sb5 3.Vb3
Sc4 a konečně 1.Vb5!? Vh2 2.Vb4 Vh3+ a
Vb3.
[15]
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-mk-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9ltRP+-+-+0
9+-+K+-+-0
9-zpr+-+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.14.2
klíčová vzájemná nevýhoda
Černý na tahu však vyhrát nemůže, jak ukazují
možnosti 1..Vh2 2.Kc3 Vc2+ 3.Kd3! nebo
1..Kd7 2.Vb7+! Kc6 3.Vb8! Kd6 4.Vb6+! atd.
Poslední šancí je obchvat černého krále, ale
někdy v okamžiku, kdy zahraje Kf3, přijde c5!.
15. Dvojník
Po značném vyčerpání námětu s pěšcem na
předposlední řadě začal Michal laborovat s
jednoduchými figurovými pozicemi, kde
převaha věže nestačí k výhře. Je jich
překvapivě
mnoho.
Na
jedné
z
nejzajímavějších jsem se podílel technicky a
analyticky. Vyšel složitý, ale zajímavý dvojník.
M.Hlinka, E.Vlasák
'64' 20/1989, 3.pzm
Bílý je o věž chudší, proto musí vyhledat
komplikace. Po přirozeném 1.Jd3+ kryje černý
d6 tahem Ke6!. Méně problémů vzniká bílému
po 1..Kf6? 2.Jb4!, například Je5 3.Kb6 Jxc6
4.Jxa6 Va8 5.Kb7 Va7+ 6.Kb6 Ke5 7.Jb4.
Tady je správné jedině 2.Sd5+!!, po kterém
černý pro změnu kryje c7 tahem 2..Kd7!.
Slabé by totiž bylo 2..Ke7? 3.Sxc4 Vc7+
4.Kb6!. Následuje vynucený závěr 3.Sxc4
Vc7+ 4.Kd4!! Vxc4+ (4..Sxc4 5.Je5+) s
pointou 5.Kd5!!, po které nemá černý cestu k
výhře. Například 5..Kc7 6.Jc5 Sb5 7.a4! Kb6
8.Jd7+! Tématickou svůdost 2.Jb4?! vyvrací
2..Jd6!, například 3.Sd5+ 3.Kb6 Jc8+ 3..Kd7
4.Sc6+ 4.Jc6 Vc7 5.Kb6 Sc4 4..Ke7! 5.Jd5+
Ke6 6.Jf4+ Kf5.
V pozici B je vše naopak.
Po 1.Jd3+ Ke6 je totiž nutné 2.Jb4! Jd6
3.Sd5+! Kd7 4.Sc6+ Ke7 5.Jd5+ Ke6 6.Jf4+
Ke5 7.Jg6+ Kf6 8.e5+! Kxg6 9.exd6 Sc8!
10.d7! 10.Kb6? Vg7 11.Se8+ Kf6 12.Kc6 Ke6
10..Sxd7 11.Kb6.
Tahy bílého jsou i zde jediné, například nestačí
velmi zajímavá možnost 3.e5!? Kxe5 4.Sd5
Sb7! 5.Sxb7 (5.Jd3+ Kf6 6.Kxd6 Va6+! 7.Kc5
Va5+) 5..Jxb7+! 6.Kb6 Va3! 7.Jc6+ Kd6
8.Kxb7 Vb3+.
A jak je to se svůdností? Na pohled nadějný
tah 2.Sd5+!? vyvrací černý rafinovaným Kd7
3.Jb4 Je3!!, například 4.Kb6 Jxd5+ 5.exd5
Vb7+.
16. Dostihy se třemi dámami
E.Vlasák
Československý šach 1985, 2. ču
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9tr-+-+-+-0
9l+L+-+-+0
9+-mK-mk-+-0
9-+n+-+-+0
9zP-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-sN-+-0
xiiiiiiiiy
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-mK-+-+k0
9-+n+-+-zP0
9+-+L+-+-0
9Pzp-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-zp0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č15.1 remis, B.přemístit Pa3 na e4
č.16.1
[16]
remis
V 16.1 jednoduše remízuje 1.Sxc6 b3 2.a5 b2
3.a6 b1D 4.a7 h1D 5.Sxh1 Dxh1 6.Kb8? Nikoli,
černý pokračuje rafinovaně 4..Dc2!! 5.a8D h1D
a v nezvyklé konstelaci snadno zvítězí
převahou dámy. Nevadí, zkusíme 3.Se4+.
Černý však odpoví 3..Kh8!! 4.a6 b1D 5.Sxb1
h1D a v tuto vrcholně zajímavou pozici s
přehledem vyhraje.
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-mk0
9+-mK-+-+-0
9P+-+-+-zP0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+L+-+-+q0
xiiiiiiiiy
č.16.2
černý vyhraje
Například 6.a7 Dc1+ 7.Kb8 (7.Kd7 Da3)
Dxb1+ a bílého hubí jeho tempo h6-h7. Nebo
6.h7 Dc1+. Nepomáhají ani ústupy střelce
6.Sd3 Dc1+ 7.Kb7 Db2+ 8.Ka8 Dg2+ s jeho
vyšachováním. A konečně po 6.Sh7 Dxh6 7.a7
Da6 bílému vadí pro změnu nadbytečný
střelec.
Hledáte skrytou chybu v předchozích
úvahách? Ne, vše je v pořádku! Kolumbovo
vejce spočívá v jednoduché vložce 1.Se4+!,
po které už 'dostihy' zvládne každý lepší blicař
od 'Nováků'. 1..Kxh6 2.Sxc6 b3 3.a5 b2 4.a6
b1D 5.a7 Dh7+ 6.Kb6 Db1+ 7.Kc7 Dc2
Poslední šance! 8.a8D h1D 9.Dh8+. Teprve
teď je vidět cíl prvního tahu.
Legendární šachová, kulečníková a mariášová
herna v Praze 'U Nováků' bohužel už
nefunguje. Za studentských let jsem tam
pravidelně hrával bleskové partie. Studiáři
dávali přednost decentnějším místům jako
Savarin; vzpomínám jen na jednu větší akci,
kdy jsme se k Novákům uchýlili. To už byla
doba počínajího úpadku zařízení, který se
projevil mimo jiné zavedením poplatku za
použití pisoárové mušle. Během večera
postupně každý odkráčel na onu místnost a
vrátil se o korunu lehčí. Jen známý studiář NN
nám s vítězoslavným úsměvem referoval:
,..nedal jsem ani halíř. Povídám, babo, já tady
vypiju tolik piva, že bych u vás nechal majlant.'
17. Herní cvičení
Někdy v roce 1976 jsem narazil na zajímavé
schéma, které však končilo organickým
duálem. Dlouho jsem nad ním meditoval, složil
dokonce několik bezvadných variací, ale
prostě to nebylo ono. Prof. Kopáč, kterého
jsem požádal o radu, otiskl jako odpověď studii
spolu s dalšími pokusy; později se o opravu
pokusil ještě významný řešitel Prof.Fořt. Ani se
moc nedivím, že ze všech těchto možností
stejně nakonec přežila duálová verze.
Kuzněcov přetiskl skladbu v Šachmatech v
SSSR 11/80 v prestižním ročním přehledu.
Bohužel, jeho povrchní analýza a neznalost
češtiny vedly k tomu, že duál neuvedl. Snad
právě tomu vděčím za další reprodukci ve
skvělé publikaci ještě lepšího analytika
M.Dvoreckého 'Umění šachové analýzy'. Na
studii vyučuje pragmatický postup šachistova
myšlení, ale zároveň také duál znovu objevuje.
Sledujme jeho komentář ve volném zkráceném
překladu.
E.Vlasák
Šachové umění 1979, 3.ču
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+p+-0
9-+-+-+-+0
9+-+P+p+P0
9-+-+-+-+0
9+-+-+P+-0
9p+p+-zPQvl0
9mk-+-mK-+-0
xiiiiiiiiy
č.17.1
bílý vyhraje
Cílem šachisty není co nejdelší propočet, ale
nalezení optimálních řešení. Umění omezit
propočet je stejně důležité jako propočet sám.
Praktik hned vidí, že je nesmyslné 1.Dg7+ Kb1
a po 1.Dxh2 c1D+ dojde k rychlé proměně
druhého pěšce. Proto nezbývá než 1.Kd2 Kb2
2.Dg7+ Kb1 3.Da1+! Kxa1. Teprve po tomto
uzavření krále můžeme rozhodovat mezi
dvěma dalšími pokračováními. Dřív to prostě
[17]
nemělo cenu. S pozicí před očima vidíme, že
po 4.Kxc2 Sf4! má bílý potíže, proto bez
propočtu pokračujeme 4.Kc1! Se5. Teď je
potřeba prověřit 5.h6 Sf4+ 6.Kxc2 Sxh6 7.d6.
Není tak obtížné odhalit vytempování, do
kterého tah po tahu spadne bílý ve variantě
7..Sf4 8.d7 Sg5 9.f4 Sd8 10.Kc1 Sa5 11.Kc2
Sc7! 12.f3 Sb6 13.Kc1 Sa5 14.Kc2 Sc7!
15.Kc1 Sxf4+ 16.Kc2 Sg5 17.f4 Sd8 18.Kc1
Sa5 19.Kc2 Sc7!.
Co dělat? Jedinou nadějí je vyprovokovat
postup f6, který omezí manévry černého
střelce. 5.f4! Sd6! 5..Sxf4 6.Kxc2 f6 7.f3 a v
zugzwangu je černý. 6.Kxc2 6.f3? Sc7! Sxf4
7.f3 f6. Cíle je dosaženo, zde však je možno
pokračovat 8.d6 Sxd6 9.h6 Sf8 10.h7 Sg7
11.f4! (Ale ne 11.Kc1? f4 12.Kc2 f5 13.Kc1
Sh8 14.Kc2 Sb2!.) i 8.h6 Sxh6 9.d6 Sf8 10.d7
Se7 11.Kc1!, ale ne 11.f4? Sd8 12.Kc1 Sa5
13.Kc2 Sc7. A kdyby tyto tahy k remíze
nestačily? Pak je to prostě prohrané. Tak jsme
vylučovací metodou vyřešili studii, jejíž plný
propočet by byl velmi obtížný. Tolik Dvoreckij.
Pravda, existují i studie, kde při prvním tahu je
nutno vidět finále. Takové jsou podle
Dvoreckého z hlediska praktického tréningu
spíš na škodu.
některého jubilea redaktoři-úloháři často raději
sáhnou po vtipných drobnostech. Jednou z
nejcitovanějších je 'Fritzova rošáda'.
Intence je velmi efektní 1.Jc6+ Kd6 2.Ja5!
Vxb2 3.Jc4+! dxc4 4.0-0-0+!.
K.Tina publikoval v 'Šachmatech v SSSR'
5/87, že po 2..Kc5! bílý nemůže vyhrát.
Skutečně na 3.Va2 nebo b3 přijde Kb6 a
nestačí ani duchaplnější 3.Vb1!? Vb4!.
Při analýze jsem především zjistil, že ještě
jednodušší je 2..Kc7!, protože pak už nemá
bílý ani poslední pokus Vb1.
Oprava takové klasické skladby musí být
provedena co nejcitlivěji, třeba takto:
J.Fritz, oprava E.Vlasáka
Průboj 1988
XIIIIIIIIY
9-sN-+-+-+0
9+-+-mk-+-0
9-+-+-+-+0
9+r+p+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-sN-+-+-+0
9tR-+-mK-+-0
xiiiiiiiiy
18. Fritzova rošáda
J.Fritz
Náš rozhlas 1939
XIIIIIIIIY
9-sN-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+r+pmk-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-zP-+-+-+0
9tR-+-mK-+-0
xiiiiiiiiy
č.18.1
č.18.2
bílý vyhraje
Řešení zůstává stejné a je mírně obohaceno
pokusy černého ve stylu původních vyvrácení.
2..Kc5 3.Ja4+! Kb4 4.Jc6+ nebo 3..Kd6 4.Jc3
2..Kc7 3.Va2! Kb6 4.Ja4+! Ka6 5.Jc6.
Když jsem opravu zaslal znalci Fritzova díla a
zároveň
tehdejšímu
redaktoru
studií
Dr.Pospíšilovi, odpověděl mi v tom smyslu, že
se jedná o bezvýznamnou drobnost, které si
velmistr stejně moc nevážil a proto nemá
smysl opravu v Československém šachu
otiskovat. Pravda, jako vždy, má však několik
podob. Úloháři 'zákulisní' informaci neznali a o
pár let později se nekorektní studie objevila v
plné kráse znovu v Jelínkově stati o rošádách
v Šachovém umění 6/92.
bílý vyhraje
JUDr.
J.Fritz
byl
jedním
z
našich
nejúspěšnějších skladatelů všech dob. Složil
mnoho
desítek
formálně
dokonalých,
analyticky náročných a vysoko hodnocených
technických skladeb. Přesto při příležitosti
[18]
Při této příležitosti se o opravu pokusil také
Karel Husák. Měl výborný nápad provést ji
pouhým přesunem černé věže z b5 na b7.
Taková citlivá oprava by byla ideální, kdyby...
K našemu obrovskému překvapení jsme zjistili,
že i po 1.Jc6+ Kd6 2.Ja5 -tentokrát s tempemVb5!! není cesta k výhře. Například 3.b3 Kc5
4.Va4 Vb4!!.
To je ovšem šokující a zcela vyjímečné
zjištění. Původní Fritzova rošáda je totiž
neřešitelná, i kdyby bílý po 1.Jc6+ Kd6! 2.Ja5
mohl táhnout ještě jednou za sebou!!!
19. Efekty dvou jezdců
Dva jezdci vytvářejí zajímavé teoretické efekty
a paradoxy, zejména při zredukovaném
materiálu. Ani já jsem neodolal jejich
magickému vlivu.
P.Sobolevski j 1951
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+k+N0
9-+-+-vLN+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+K0
9-+-+-+nvl0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.19.2
E.Vlasák
Šachové umění 1978, rekonstrukce
B.Badai 1967
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+N+-+L0
9-+-+-+-+0
9+p+-+-+-0
9-+kzp-zpK+0
9+-sN-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.19.1
bílý vyhraje
9-+-+-+-tR0
9+-+-+k+N0
9-+-+-+-zP0
9+-tr-+-+-0
9-+N+-+-zp0
9+-+-+K+-0
xiiiiiiiiy
č.19.3
bílý vyhraje
J.Makletsov 1975
bílý vyhraje
1.Jxb3! f1D+! 2.Kxf1 d1D+ 3.Sxd1+ Kxd1
4.Je3 mat.
V době složení jsem považoval takový nápad
za původní, ale není tomu tak. V rozsáhlé
Heijdenově počítačové sbírce jsem našel ještě
tři zpracování. Programu CBStar trvalo
prohledání 30.000 studií včetně podvariant asi
15 minut.
Sobolevskij: 1.Jh8+! 1.Jgf8 Sd6 1..Kg8!
2.Kxg2 2.Kxh2 Je3 2..Sf4! 3.Jg6 Sh6! 4.Jg5
Sg7 5.Je7+! 5.Sd8 Sf6 5..Kh8 6.Jf7+ Kh7
7.Sh4! Sf6 8.Jg5+ Kh6 9.Jg8+ Kh5
10.Jxf6+!! Kxh4 11.Jf3 mat.
Badai: 1.Jd4+ Kg4 2.Kg2 h1D+ 3.Kxh1 Vh3+
4.Kg2 Vxh4 5.Jf6+ Kg5 6.Vxh4 Kxh4 7.Jf3
mat.
[19]
XIIIIIIIIY
9-+-+q+-+0
9+-+-+-+-0
9-tr-+-+Pmk0
9+-+-+-+-0
9-+-+-tR-zP0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+RmK0
9+-+-sN-+-0
xiiiiiiiiy
č.19.4
bílý vyhraje
Makletsov: 1.g7 Vg6 2.Vxg6+ Dxg6 3.Vf6!
Dxf6 4.g8J+ Kh5 5.Jxf6+ Kxh4 6.Jf3 mat.
E.Vlasák
Šachové umění 1983
E.Vlasák
rekonstrukce Průboj 1983
XIIIIIIIIY
9-+-+K+-+0
9+-+-+-+-0
9-+P+-+-sn0
9+r+P+k+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+P+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+n+-0
xiiiiiiiiy
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+n+K+-0
9-+-+-zp-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-sN-+0
9+-+-vLNmk-0
xiiiiiiiiy
č.19.5
č.19.6
bílý vyhraje
Zajímavější zápletku přináší studie 19.5.
Po 1.Jd2! Je3+ následuje překvapivé 2.Kxf4!,
vystupňované po 2..Jc2! neuvěřitelným tahem
3.Kf3!!. Bílý se nesnaží zachránit zdánlivě
klíčového střelce, ale dokonce si ho nechá vzít
se šachem. 3..Jxe1+ 4.Kg3 vede totiž k
zugzwangu s matem - 4..Jd3 5.Jh3+ Kh1
6.Je4. K úplnému vyznění efektu musel být
ovšem na výši i černý. Kdyby pokračoval
lákavě 2..Jg2+, vycházelo kromě řešení i
jednodušší 3.Kg4.
Nevydaný rukopis Dr.Fritze 'Česká studie'
končí právě původní verzí této skladby s
potěšitelným komentářem 'E.Vlasák má pravý
studiový čich.'
Studie 19.6 má snadno pochopitelný řízný
průběh 1.c7 Vc5 2.d6 2.Kd7 Je3 3.d6 Jc4
4.Ke7 Jg8+. 2..Ke6! Zajímavá, ale horší je
možnost 2..Jg8 3.Kd8 Jf6 4.d7 nebo 3.d7 Vxc7
4.d8D Jf6+ 5.Kf8 Vd7 6.Dc8 Je3 7.f4 s
hrozbou patu. Po 3.d7 Vg5 následuje
závěrečný efekt 4.d8J+! Kd6 5.c8J+! Kd5
6.Jb6+! Ke5 Jinak věčný šach. 7.f4+! Kxf4
8.Je6+ remis.
Na pozadí zůstávají analýzy vedlejších
možností 1.d6?! Vb8+ 2.Ke7 Jg8+ 3.Kd7
(3.Kf7 Ke5) 3..Jf6+ 4.Kc7 Vh8 5.d7 Je3 6.d8D
Jed5+ 7.Kc8 Je7+ 8.Kc7 Jfd5+ 9.Kd7 Vxd8+
10.Kxd8 Jxc6+ 11.Kd7 Je5+ 12.Kd6 Jf4,
2.Kd7 Jf7 3.c7 Je5+ 4.Ke7 Vc8 5.f4 Kxf4
6.Ke6 Ve8+.
remis
Velmi pozorný čtenář si může všimnout, že v
poslední variantě po 3..Vh8? 4.c8D Vxc8
5.Kxc8 Jxd6+ 6.Kd7 vzniká pozice z kapitoly
'Jedna z nejtěžších koncovek'. Také takovým
způsobem získává studiář náměty k další
tvorbě!
Několik slov o rozhodčích a vyznamenávání.
Citovaná studie zůstala v Šachovém umění
Ing.Kosem zcela nepovšimnuta. Zato Hlinka,
Matouš a Polášek ji vyhodnotili jak mou
nejlepší za období 1982-84 a zařadili do 5.Alba
čs. skladeb, kam se některé Kosem
vyznamenané ani nedostaly. Tento příklad je
jen trochu drastičtější ilustrací faktu, že
rozhodování je velmi subjektivní záležitostí.
Rozhodčí je jen člověk se svými slabostmi. Ti
solidnější mají oblíbená témata, jiní jako v
krasobruslení
zase
preferují
jména.
Rozhodnutí 'hostujícího' úloháře je skoro vždy
nevyzpytatelné.
A závěr? Vyznamenání není na studii to
nejdůležitější. Některé pochvalné zmínky se
staly evergeeny, zatímco po jiných cenách
neštěkne ani pes. Rozhodčí může být právem
kritizován za přehlédnutí nekorektností nebo
neznalost předchůdců, ale seřazení je jeho
záležitostí.
Zkušenější skladatelé se brání tím, že
některým rozhodčím své skladby prostě
nesvěří. Také rozdělování studií do turnajů se
často děje rozhodčímu na míru.
[20]
20. Téma pawnpusher
Situace se stává kritickou, bílý stojí prakticky
na prohru, záchrana není vidět. Přesto pomůže
nečekané a flegmatické popotažení pěšců.
Říkám jim 'pawnpusher', což je anglický výraz
pro začátečníka - posunovače pěšců.
Takové studie mám na kontě dvě. Realizace
podobného tématu je spojena s patem a v
obou
případech
si
vyžádala
značné
konstrukční ústupky.
E.Vlasák
Průboj 1984, 3.pzm OKS
3.exd5 e4 4.Je1 Sf2 5.b5 Sxe1 6.b6 Sa5 7.b7
Sc7 8.a5 exf3 9.a6 fxg2 10.a7 g1D 11.b8D se
zachraňuje bílý věčným šachem.
V nultém vydání holandského bulletinu Stets
má H.Grondijs zajímavý článek '20 monster'.
Monstrum definuje jako studii o 16 a více
kamenech. Po několika spíš odstrašujících
příkladech následuje zajímavější pasáž,
uvozená právě mojí studií. Volně přeloženo
píše: Snad jednoho dne bude tato idea
poněkud odlehčena. Teprve potom se
monstrum ve smyslu definice stane skutečně
monstrózním esteticky.
E.Vlasák, K.Husák
Shakend Nederland 1992, spec. pzm
XIIIIIIIIY
9K+-+-mk-+0
9+-+-+-+-0
9-vl-zp-+-+0
9+r+Pzp-+-0
9-+-+Pzp-zp0
9+-+-+PzpP0
9PzPN+-+P+0
9+-+-+-vL-0
xiiiiiiiiy
č.20.1
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-mK0
9+-zprsNrzPP0
9-zp-zp-+-mk0
9+pzP-+-zp-0
9-zP-+-+p+0
9+-+NzP-zP-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
remis
Poměrně snadno je vidět, že po normálním
1.Sxb6 Vxb6 2.b4 Va6+ černý lehce vyhraje.
Bílý musí doslova zavřít oči a spolehnout se na
dva spojené pěšce. 1.b4! Sxg1. Nepomáhá
ani 1..Sc7 2.a4 Vb8+ 3.Ka7 Ke8 4.b5 Vc8
5.Kb7 Kd7 6.Jb4 Sa5 7.Jc6 nebo 3..Ve8 4.b5
Sa5 5.Ka6 Va8+ 6.Kb7 Ve8 7.Ka6 Sd2 8.Sa7.
2.a4! Vb6 3.b5! Sc5! Snadnější život by měl
bílý po 3..Ke8 4.Ja3!, například Kd7 5.Jc4 Kc7
6.Jxb6 Kxb6 7.Kb8 Sc5 8.Kc8 Ka5 9.Kc7 nebo
6..Sxb6 7.a5 Sxa5 8.Ka7 Sb6+ 9.Ka6.
Následuje velké překvapení 4.Ja3!!. Na jiné
manévry jezdce prostě není čas 4.Ja1? Ke8
5.Jb3 Kd7 6.Ja5 Kc8 7.Jc6 Vb7 či 4.Jb4? Sxb4
5.Ka7 Sa5. 4..Sxa3 5.Ka7 Sc5! K obrovské
materiální převaze přibyla ještě smrtící baterie.
Konec? Ne, zachraňuje pawnpusher! 6.a5!!
Vxb5+ 6..Vc6+ 7.Kb7 7.Ka6! s patovou
hrozbou. Zkusit se dá jediné 7..Vxa5+ 8.Kxa5,
ale koncovku se špatným střelcem nemůže
černý vyhrát.
Zajímavým pokusem bylo 2..Vxd5, ale po
č.20.2
remis
Pozice je analyticky obzvlášť náročná.
Postavení dámy 1.g8D? je skoro vždy
beznadějné
pro
prosté
1..Vdxe7
s
rozhodujícím útokem. Jezdec je zase příliš
slabý, jak ukazují varianty 1.cxd6 cxd6 2.g8J+
Kh5 3.e4 Vd8! 4.e5 Vxe7 5.exd6 Va7 6.Je5
Vxd6 nebo 4.Jc6 Vc8 5.Jce5 dxe5 6.Jxe5 Va7
7.Jd3 Vcc7 či 4.Jf5 Vb7 zugzwang 5.Je5 (jinak
Kg6) 5..dxe5 6.Jfe7 Ve8 7.Kg7 Vexe7+ 8.Jxe7
Vxe7+ 9.Kg8 Kg6. Začíná se rýsovat idea, že s
proměnou je třeba vyčkat. Její provedení bude
ovšem zvlášť pikantní. 1.Je5! dxe5 2.c6!!
První flegmatický pawnpusher! Nešlo 2.g8J+
Kh5 3.Jf6+ (3.c6 Vdxe7 4.Jxe7 Vxe7 5.Kg8
Kg6) 3..Vxf6 4.Kg8 Vxe7 5.h8D Kg6, 2.Jg8+
Kg6 3.c6 Vxg7 ani 2.e4 Vfxe7! 3.c6 Vxg7.
2..Vdxe7 A tady další 'posunovač' 3.e4!! vede
k úžasné pozici vzájemné nevýhody..
[21]
21. Dva stejnopolí?
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-mK0
9+-zp-trrzPP0
9-zpP+-+-mk0
9+p+-zp-zp-0
9-zP-+P+p+0
9+-+-+-zP-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.20.3
Existuje jedna velice bizardní a originální
skupina studií-se stejnopolými střelci na jedné
straně, tzv. dvojčetem. Klasickou ukázkou je
studie
C.M.Bent a W.Veitch
Soutěž maďarské šachové federace 1970,
1.cena
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+ksnK0
9-+-+-+-+0
9+-zP-+N+-0
9-vL-+-+r+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+l+L+-0
xiiiiiiiiy
po 3.e4!!
Bílý se zachraňuje právě proto, že si ponechal
obě možnosti proměn.
Tak na 3..Ve8+ přijde 4.g8J+! Kg6 s patem.
3..Kg6 umožňuje obranu 4.g8D+! Kf6 4..Kh6
5.Dg7+ Kh5 6.Dxf7+ Vxf7 7.Kg8 5.Dg7+ Ke6
6.Dg6+ Vf6 7.Dg8+ Vff7 7..Vef7? 8.Dc8+ Kd6
9.Kg8 8.Dg6+.
Po 3..Vxg7 je pat okamžitě.
Nejnáročnějším pokusem je 3..Kh5!? s
variantou 4.g8D Vf6! 5.Dd8! Jinak Vxc6, na
5.Da8 přijde Vh6! 6.Dg8 Vxc6. 5..Vfe6! 5..Vef7
6.Dxf6 Vxf6 7.Kg8 vede do hlavní varianty.
6.Df8! Ve8 7.Kg8! Ne 7.Kg7? V6e7+. 7..Vg6+
8.Kf7 Vxf8+ 9.Kxf8 Vf6+ 10.Kg8!! Vh6
11.Kg7 další vzájemný zugzwang 11..Vxh7+
12.Kxh7 ..a další pat!
Opakuji, že flegmatické tahy nešly přehodit, po
2.e4? by přišlo Vfxe7! 3.c6 Vxg7.
Velmi zajímavý je také pokus
2..Vd8+, který vyvrací jediné 3.Jg8+!!, ale ne
3.g8J+ Kh5 4.e4!? Vd6 5.Jf5 Kg6 6.Jfe7+ Vxe7
7.Jxe7+ Kf7 8.Jg8 Vxc6. Hra může dále
pokračovat
3..Kh5 4.e4 Vd6 5.Jf6+! remis, například
5..Vdxf6 6.g8D Vf8 7.Kg7 Vxg8+ 8.Kxg8! jako
v hlavní variantě.
5..Vfxf6 6.g8D Vg6 (6..Vxc6 7.Kg7 Vg6+ 8.Kf7)
7.Df8! Vxc6 (7..Vd3 8.De7 Vxg3 9.Dxg5+)
8.Df1 Vh6! (8..Vgf6 9.Kg7) 9.Df7+ Vcg6
10.Dxc7 Ve6 11.Df7+ Vhg6 12.De7
nebo
3..Kg6 4.e4 Vd6!? Jiný pat vznikne po
4..Vdf8!? 5.gxf8J! Vxf8. 5.Je7+ Vxe7 6.g8D
remis, například 6..Kh5 7.Df8 Vee6 8.Df7+
Vg6 9.De7 Vxc6 10.Dxg5+.
Studie na mezi možností skladatele i řešitele.
č.21.1
bílý vyhraje
Tématická pozice zde vzniká po zajímavém
průběhu 1.Jh6+ Kf8 2.c6+! 2.Jxg4? Sxg4
3.c6+ Kf7 4.Sc4+ Je6 5.c7 Kf6 6.Sc3+ Ke7
7.c8D Jg5+ 2..Vxb4 3.c7 Vc4 4.Sxc4 Sc2+
5.Kh8 Sf5 6.Jxf5 Je8! 7.c8S!!. Opravdu
nestačilo 7.c8J?! Jd6 8.Se6 Jf7+ 9.Kh7 Jg5+.
Autoři si dali značnou práci s důkazem výhry,
hlavní varianta je poučná 7..Jf6 8.Sb7 Ke8
9.Sc6+ Kf8 9..Kd8 10.Je3 Kc7 11.Kg7 a
jezdec rychle padne Jh5+ 12.Kg6 Jf4+ 13.Kg5
Jh3+ 14.Kg4 Jf2+ 15.Kg3. 10.S6b5 Jd5
10..Jh7 11.Jh4 11.Kh7 Jf6+ 12.Kh6 Jg4+
13.Kg5 Jf6 14.Jg3 Ke7 15.Kf5 Kf8 15..Jh7
16.Je4 Jf8 17.Sg8 16.Se6 Kg7 16..Ke7 17.Sc6
Kf8 18.Kg6 Ke7 19.Sc8 Jg8 20.Kg7 Jf6
21.Jf5+ 17.Sc6 Jh7 18.Je4 Jf8 19.Se8 Jh7
20.S6f7 Jf8 21.Sg6.
Před objevem pětikamenáčů na CD jsme s
Janem Lerchem a Jaroslavem Poláškem
hodně
korespondovali
kolem
několika
sporných pozic z koncovky VSxV. Vedlejším
efektem takového tříbení názorů byl nápad, jak
by asi vypadala situace po přidání druhého
střelce. Bez velkých důkazů jsem usoudil, že
silnější strana musí vyhrát a nikdo tento závěr
zřejmě zatím nezpochybnil. Úvahy jsem pak
publikoval ve tvaru miniaturní studie.
[22]
E.Vlasák
Průboj 1985, 2.cena OKS
E.Vlasák
Průboj 1983
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-mk0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+R+0
9+-+-+-mK-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+pzP0
9+-+-+-vlr0
xiiiiiiiiy
XIIIIIIIIY
9-+-+-mK-mk0
9+-+-+-trr0
9-+-+-+-+0
9+p+L+p+-0
9-+-vL-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.21.2
č.22.1
remis
Není příliš vidět, jak by měl bílý zabránit
proměně třeba po 1.Kg4 Sd4 nebo 1.Kh5(f5)
Vxh2. K cíli vede poněkud paradoxní 1.Kh4! s
myšlenkou po 1..Vxh2+ 2.Kg3! Kh7 3.Vg4 Kh6
pokračovat 4.Kf3! s remízou. Silnější odšach
1..Sf2+ vede po 2.Kh3 k patové pointě, kterou
musí černý eliminovat slabou proměnou
2..g1S!. Po 3.Kg2? Vxh2+ vzniká právě
zmíněná konstelace, která stála u zrodu celé
studie. Bílý má však jednoduchou výmluvu
3.Vh6+! Kg7 4.Kg2!! a po 4..Kxh6 5.Kxh1 už
samotné dvojče prostě nic nezmůže.
Další práce je malou syntézou známých
motivů.
E.Vlasák
Průboj 1984
XIIIIIIIIY
9-mk-+-vL-+0
9+-+-+-+-0
9p+-+-+-+0
9mK-+-+-+-0
9-+L+-sn-+0
9+-+-tr-+P0
9-+-+-+-zP0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
22. Střelci proti věžím
Dva střelci představují velkou sílu nejen v
praktické partii, ale i ve studii. V dalších
příkladech bojují především proti věžím.
Začínáme jednoduchou ukázkou 22.1 povahy
spíš metodické.
Neobyčejně silné dvojici střelců se podaří
udržet na uzdě věže a ještě si každý z nich
pohraje se 'svým' pěšcem. Samozřejmě, na
pokračování typu 1.Se6? by si černý po
1..Vh5!! oddychl. Je potřeba ho sevřít tahem
1.Sg8! a teprve po postupu využít pěšce f5
jako živého štítu k vhodnému přeskupení. 1..f4
2.Sd5!! f3 3.Se4!! f2 4.Sd3 b4 5.Se5(f6,a1)
b3 6.Sb2!. Pozice vzájemné nevýhody tahu!
6..f1D 7.Sxf1 Vh6 8.Sxg7+ Kh7 9.Sd3+ Vg6
10.Kf7.
bílý vyhraje
č.22.2
bílý vyhraje
1.Sd6+ Ka8! jediná šance, na 1..Kb7 2.Sxf4
Ve4 by stačilo 3.Sxa6+. 2.Sxf4 Ve4! 3.Sd5+
Ka7 4.Sb8+! Závazné rozhodnutí, jinak ale
zabránit patovým léčkám nešlo. Například
4.Sg3 Ve5! 5.Sf2+ Kb8 6.Sg3 Ka7!. Výhra
podobných pozic s tzv. falešným střelcem je
známa z jiných studií 4..Kxb8 5.Sxe4 Kc7
6.h4 Kd6 7.h5 Ke7 8.h6 Kf7 9.Sh7! Kf6
10.h4.
Střelci jsou tak silní, že se bílý mohl pokusit i o
poziční útok proti přesile. Černá věž se však
ubrání ve variantách jako 2.Sxa6 Jxh3 3.Kb6
[23]
Vb3+, 2.Kxa6 Vc3 3.Sb5 Jd5 4.Sd7 Jc7+
5.Kb6 Jd5+ nebo 2.Kb6 Ve4 3.Sf7 Vd4 4.Se5
Vd7 5.Se8 Vb7+.
A nakonec jedna ukázka, kde přece jen zvítězí
hrubá síla věží, ale musí k tomu prokázat
zvláštní nápaditost.
E.Vlasák
Studie z partie 1992, oprava
E.Vlasák
Průboj 1987, 2.cena OKS
XIIIIIIIIY
9-+k+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-mK-zp-+r0
9-+-+-+-+0
9+LvL-+-+r0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
XIIIIIIIIY
9-+-mk-+-+0
9vl-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+R+P+-+-0
9-+-sn-+-+0
9+-+-+-+-0
9R+-+-+-+0
9mK-+-+-+l0
xiiiiiiiiy
č.22.3
č.22.4
remis
Začátek je prozaický 1.Se6+ Kb7! 2.Sxh3. V
boji s černopolým střelcem půjde o každé
tempo, proto král preventivně ustoupil na bílé
pole, kde nemůže dostat šach. Studie
samozřejmě nekončí slabomyslným 2..Vxh3
3.Sxe5, černý má zdvih 2..e4+ s myšlenkou po
3.Kd4 Vxh3 4.Sb2 vyhrát postupem 4..e3!
5.Kd3 e2+ 6.Kd2 Vh1!. Jiné ústupy ve 4. tahu,
jak dál ukážu, jsou ještě horší.
Našli jste správný protijed 3.Sf5!!? Tady totiž
po 3..Vxf5+ 4.Kd4 Vf3! (4..Vf4 5.Sd2 Vh4
6.Ke5!) remízuje jediné 5.Sb2! Vf4 6.Sc1 Vh4
7.Ke5 Kc6 8.Sf4 Vxf4 9.Kxf4 Kd5 10.Ke3.
Ostatní ústupy v 5. tahu by prohrály:
5.Sd2 Vd3+
5.Se1 Vf8! 6.Sg3 Ve8
5.Sa1(a5) Va3 6.Sb2(c3) Va4+ 7.Ke3 Kc6
8.Sd4 Kd5
5.Sb4 Vb3 6.Sa5 (6.Kc4 Vd3) 6..e3 7.Kc4 Va3
8.Sb4 Va4.
Pozice byla původně otištěna s bílým střelcem
na f7 a měla ji obohatit tématická svůdnost
1.Sxh5 Vxc3+ 2.Kd5 Vg3!. Jak ukázal
Dr.Pospíšil, po 2.Kd6! bílý v komplikovaných
variantách udrží remis. Tak vznikla Pospíšilova
studie č.539 v ČŠ 5/94. I když v doprovodné
analýze (tamtéž) jsou duály a drobné omyly,
závěr byl potvrzen databázemi koncovek a
studii bylo nutno opravit.
bílý vyhraje
Dvojím úderem 1.Vb1 získává bílý figuru.
Horší by byly jiné ústupy věže 1.Vb7 Sxd5 či
1.Vb4 Sxd5 2.Vxa7 Jc2+, 2.Vd2 Kc7. Černý dá
jezdce, aby rozehrál zajímavou protihru
2..Jb3+! 2.Vxb3 Sd4+!. Nutný lék proti vazbě.
3.Kb1! Ne 3.Vab2 pro tempo Kd7!. 3..Sxd5.
Na kompozičním soustředění v Dobřichovicích
několik rutinérů prohlásilo 'Nic moc-remis'. Ale
zajímavá závěrečná přestřelka křížových
vazeb teprve přijde. 4.Vd3!! Se4 5.Vad2!.
Černý se musí nejdřív odvázat, ale věže
odpoví stejnou mincí ve dvou variantách
5..Kc7 6.Vc2+ nebo 5..Ke7 6.Ve2.
Méně nadějnou možností je 1..Jc2+ 2.Vxc2
Sd4+ 3.Ka2! (3.V1b2? Kd7!) Sxd5+ 4.Ka3 Se4
5.Vb8+ nebo 2..Se4 3.Vc4! Sxb1 4.Kxb1 Kd7
5.Vc1!. Za zmínku stojí ještě pokus v hlavní
variantě vložit 3..Se4+ 4.Kc1? Sxd5!, který
vyvrací 4.Vc2! Kd7 5.Vb4! Sxc2 6.Kxc2.
23. Skutečně z partie
Soutěž 'Studie z partie', kterou se Michal
Hlinka pokusil přilákat ke studii praktiky, se
moc nedaří. Příspěvky opravdových hráčů,
pokud vůbec dojdou, jsou velmi slabě
zpracované. A tak musí rozhodčí stejně
vyhodnotit zaběhlé skladatele, kteří přirozeně
zašlou jednodušší věci.
Základ mého příspěvku byl však opravdu vzat
z partie ústeckých dorostenců ŽeleznýMichňo, sehrané na soustředění mládeže 1988
[24]
v Bohuňovicích u Olomouce. Tuto tradiční
prázdninovou akci pořádá Spartak Ústí n.L. v
různých místech od roku 1977, jako trenér
jsem vlastně úplně chyběl jen dvakrát.
Olomouc se zvlášť vydařila, na návštěvu jistě
rád vzpomíná i studiář Jan Ševčík.
E.Vlasák
Studie z partie 1989, 1.-2.cena
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-mK-+-0
9-+-+-+-+0
9+-vL-+-+-0
9-+-+-+p+0
9+-+-+kzP-0
9-+-+-zP-+0
9+r+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.23.1
stabilní; silnější král může totiž obchvatem
donutit jezdce k opuštění výhodné pozice.
Sám se pak ale ocitne mimo hru, což by mělo
dát slabší straně čas vystavět obranu v jiném
rohu.
Teprve K.Thompson někdy v roce 1983 za
pomoci počítače dokázal výhru v takové pozici;
podrobnosti najdete např. v české publikaci
Balašov, Prandstetter Šachové koncovky, PŠA
1991.
Zatímco praktičtí hráči tento objev často ani
nezaregistrovali, ve studiích způsobil malou
revoluci. Řada klasických prací přestala
vlastně jako studie existovat, jiné je nutno
opravit. Pružnější skladatelé si ale rychle
uvědomili, že celá situace má i pozitivní
aspekt. Aspoň na krátký čas se totiž naskytla
bezprecendentní šance složit zaručeně
originální studie. Ani já jsem takové možnosti
neodolal.
E.Vlasák, M.Hlinka
Shakend Nederland 1987, 2.pzm
XIIIIIIIIY
9-+-+-sN-+0
9vl-+K+-+-0
9l+-+-+-+0
9+-+-mkP+-0
9-+-+-+-+0
9zp-+-+-+-0
9-+-sN-+-+0
9+n+-+L+-0
xiiiiiiiiy
remis
Bílý musí čelit jednoduché hrozbě oběti věže
na f2, základem obrany je patový trik 1.Kf6!
Vb2 2.Kg5! Vb5 3.Kh4!. Černé šance ještě
nejsou vyčerpány, nejlepší pokus je 3..Ke4!,
na který musí bílý pokračovat přesně 4.Se3!
Kf5 5.Kh5! Vb8 6.Kh6 Vd8! 7.Sf4! Va8 8.Se3!
Va6+ 9.Kh5! Va1 10.Kh6 Vh1+ 11.Kg7 Va1
12.Kh6!.
Střelec musel chodit jedině na krytá pole, jinak
by černý dostal rozhodující tempo. Například
7.Sc5? Vh8+ 8.Kg7 Vc8 tempo 9.Se3 Vc6! a
po odříznutí krále o dvě řady snadno vyhraje.
Jak ukázal rozhodčí soutěže J.Lerch, po
slabším 6..Vc8?! stačilo kromě 7.Sf4 k
záchraně i 7.Sd2.
24. Zaručeně původní?
Koncovka 2 střelci proti jezdci trápila šachisty i
teoretiky celé století. Řada z nich intuitivně
cítila, že silnější strana by měla vyhrát. M.Tal
ve skvělé publikaci 'V ogoň ataky' vzpomíná na
praktické případy, kdy jezdec nemohl ubránit
remízu. Velký prostor věnoval koncovce i
J.Roycroft v 'Test Tube Chess'. Nikdo ale
nemohl vyvrátit obranné postavení Klinga a
Horwitze z roku 1851, kdy jezdec zaujme pole
b7,g7,b2 nebo g2 a král vyčkává v těsném
okolí. Vědělo se, že toto postavení není zcela
č.24.1
remis
Postouplý pěšec je dost nebezpečný, takže
není ani pomyšlení pokračovat 1.Jxb1 a2 nebo
1.Sxa6 Jxd2. Nutné je 1.Jc4+, černý pokračuje
nejnáročněji Kf6!. Kdyby totiž 1..Kxf5, pak
nejjistěji remízuje odšach 2.Sh3+! Kf6 3.Jxa3
Jxa3 4.Kc6. I zde se však musí mít bílý na
pozoru; nestačilo třeba 2.Jxa3? Sxf1 3.Jxb1
Sc5! 4.Je6 Sb5+, 4.Ke8 Sb4! nebo 2.Sd3+?
Kf6 3.Jxa3 Sxd3, 3.Sxb1 Sxc4-pokaždé s
citovanou konstelací. 2.Jxa3 Sxf1 3.Jxb1.
Nebo 3.Jc2 Ja3! 4.Jxa3 Sc5. Zde by studie v
klasických dobách končila, nás však to
nejzajímavější teprve čeká. Rafinované
3..Sd3!! vytváří velmi nepříjemné hrozby,
[25]
zvlášť ve spojení s další jemností 4.Jc3? Kf7!.
Jádrem studie je právě závěrečná 'zaručeně
původní' záchranná akce 4.Kc7!! Sxb1 5.Jd7+
Kg5! 6.f6! Kg6! 7.f7! Kxf7 8.Jb6! Se4 Hrozila
výměna po 9.Kb7. 9.Jc8! Sc5 10.Jd6+.
Výsledek byl obecně přijat a dnes patří k
běžnému
skladatelskému
arzenálu.
Elementární bezpěšcové konstelace skrývají
však řadu dalších tajemství, na které je zatím
krátký i počítač. Co se stane, přidáme-li v dnes
už jasné konstelaci SSxJ každé straně dalšího
jezdce? Má se za to, že i zde silnější strana
zvítězí; důkaz však chybí. Přednostně by si
zasloužilo definitivní vyjasnění materiálu VSJ
proti VS s nestejnopolými střelci. Řada
studiářů včetně Kasparjana přijala hypotézu o
výhře a používá tento závěr v tvorbě. Naproti
tomu třeba holandští studioví rozhodčí
neuznávají vyvrácení studií na tomto základě a
žádají důkaz.
vazbou. Protože nemám takové technické
zadání příliš v lásce, zakomponoval jsem
doprostřed drobný řešitelský oříšek zcela
odlišný od daného tématu.
E.Vlasák
Rétiho memoriál C 1989, 1.pzm
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-vL-+p0
9-zP-+-tRr+0
9+-+K+-+-0
9-+-+-+-+0
9zp-+-+-+-0
9pmkN+l+-+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
25. Překvapivá dominance
Kroužek studiářů v pražském Savarinu byl
svého času natolik zajímavý, že jsem na něj
několik let dojížděl z Ústí n.L.. Kromě
pořádajících Ing. Jaroslava Brady a PhDr.
Jaroslava Pospíšila docházeli Mário Matouš,
Jaroslav Polášek, Ing.Evžen Pavlovský,
Ing.František Macek, Karel Husák a celá řada
úlohářů. Ve zvláštních termínech hostoval také
A.J.Roycroft z Anglie a Jan van Reek z
Holandska. Vyjímečně se objevil i Jan Lerch
nebo Michal Hlinka z Košic.
Jednou začátkem roku 1990 předváděl
Dr.Pospíšil na schůzce předběžné rozhodnutí
Rétiho memoriálu, které mu zaslal pořadatel
Ing.Kekely dopisem. Pokud si vzpomínám,
všechny ceny, udělené Ing.Kosem, jsme
vyvrátili doslova v kavárenském stylu snad
během půl hodiny. Nedělal jsem si žádné
poznámky, jako účastník soutěže jsem totiž v
rozumné lhůtě očekával svou kopii. Věřte nebo
ne, ona 'rozumná lhůta' činila nakonec
půldruhého roku. Předběžné rozhodnutí se
objevilo až v 'Pat a Matu' 13 ze srpna 1991 a
mělo značně odlišnou podobu. To už byla
porušena
anonymita
i
princip
stejné
informovanosti účastníků. Tak podivný průběh
jistě neslouží ke cti zúčastněných funkcionářů
ani nezvýšil naši mezinárodní reputaci.
Podrobnosti
jsou
v
kritickém
článku
Dr.Pospíšila v 'Šachové skladbě' 34/91 a
odpovědi Ing.Formánka z 'Pat a Matu' 15/92.
Moje skladba byla původně vytvořena pro
světovou soutěž (WCCT) na téma mat s
č.25.1
bílý vyhraje
Protože na 1.b7? následuje Kxc2!, nezbývá
než 1.Ja1!. Po 1..Kxa1 2.b7 Sf3+! 3.Vxf3 Vb6
se ale zdá, že bílý je u konce s dechem. Tady
právě musí řešitel dostat Nápad. Spočívá v
postupu 4.Sd6!! Vxb7 5.Kc6! a černé věži je
rázem těsno! Technicky bezproblémová je
varianta 5..Va7 6.Vb3 Va6+ 7.Kd5 Vxd6+
8.Kxd6 h5 9.Kd5 h4 10.Kc4 h3 11.Vxh3 Kb2
12.Vh2+ Kb1 13.Kb3 a1J 14.Kc3 Jc2 15.Vxc2
a2 16.Vb2+, proto černý pokračuje tématicky
5..Vb1 6.Se5+ Vb2 7.Vf1 nebo 5..Vb2 6.Vf1+
Vb1 7.Se5 mat.
Vynecháme složitý a poměrně nudný důkaz,
že nestačí Sxa3 ve 4., 5. nebo 6. tahu. Velmi
zajímavá je ale obrana 2..Vg5+ 3.Kc6 Vb5
4.Ve6! s možnostmi
4..Vb2 5.Vxe2 Vxe2 6.b8D Vxe7 7.Db3! Vg7
8.Dc2 Vg1 9.Dc3+ Kb1 10.Dd3+ Kc1 11.De3+
Kb2 12.Dd4(f2)+! nebo
4..Sc4 5.Ve1+ Kb2 6.Kc7 a1D 7.Sf6+ Kc2
8.Vxa1 Vc5+ 9.Kd6 Vb5 10.Kc6 Sd3 11.Vxa3
Vb4 12.Vc3+ Kd2 13.Kc7.
Vzhledem k WCCT byly příspěvky dost
analýzovány. Několik znalců mi psalo, že po
1..Sa6!? je studie neřešitelná, ale není tomu
tak. K odpovědi stačilo citovat z čistopisu:
[26]
2.Vxg6 hxg6 3.Sf6+ Kb1 a dál jedině na
matový útok 4.Ke4 Sb7+ 5.Ke3 Kc1 6.Ke2!
Sa6+ 7.Ke1 Sb7 8.Sg5+ Kb2 9.Kd2!! Sc6
10.Sf6+ Kb1 11.Jc2 a1D 12.Sxa1 g5 13.Sd4
Ka2 14.Kc3.
potřeba zvolnit a oplatit černému svůdnost
stejnou mincí 8.Kb6!! Sxc7 9.Kxb5 se
vzájemnou nevýhodou tahu.
M.Hlinka, E.Vlasák
Šachová skladba 1986
26. Jatka
Přes tiché důstojné prostředí Savarinu se
schůzky studiářů občas zvrhly v klasickou
'hospodskou analýzu'. Při ní silní praktici, ke
kterým jsem tenkrát patřil, dokážou jedním
hmatem zkušené ruky vyvést z konceptu
kabinetního studiáře i s jeho domácí přípravou.
Z praxe korespondenčního šachu je dobře
známo, že hodnota takových variant je
minimální a nejinak tomu bylo i zde.
Následovala obvykle bohatá korespondence,
kdy se zase všechno dávalo do pořádku.
Stejně bleskově probíhalo občas i hodnocení
předváděných prací. Především zásluhou
Mária Matouše byl zaveden nový pojem 'jatka',
jehož samotné vyslovení často stačilo ke
'smetení' studie do propadliště dějin. A stejně
jako při analýze, v některých případech byl
takový posudek povrchní. Osobně jsem se
vždy snažil dodržet zásadu, že jako rozhodčí
bych měl posuzované skladby nejdřív
samostatně vyřešit.
Co jsou to jatka? Studiář mívá často problémy
se zamaskováním ideje vhodnou vstupní hrou.
Pokud je málo zkušený nebo netrpělivý, řeší
celou věc uvedením velkého množství
nadbytečného materiálu, který se během
několika tahů doslova 'vybije'. Typické jsou
zejména časté výměny, zatímco podle
klasických názorů (Dr.Fritz) má materiál mizet
metodou oběť a protioběť.
Kromě evidentních jatek existují ovšem i
sporné případy, kdy prostě autor jinak nemůže,
nebo chce předvést nějakou obtížnou ideu.
Vše je nutno hodnotit případ od případu a
často se ani dva odborníci neshodnou, do jaké
míry je studie 'jatkovitá' a jak moc to vadí.
Nemohu odolat pokušení zařadit do sbírky
jednu takovou kompozici 26.1.
Po evidentním úvodu 1.Va8+ Jc8 2.Vxc8+
Sd8+ 3.c7 Vxc7 je možno dále pokračovat v
bleskovém kavárenském stylu 4.Jc3+?! Ve7
5.Vxe7+, ale po nečekaném 5..Kf8!! výhra
bílému uniká. Teprve po 6.Vxd8+ totiž
následuje Kxe7 7.Vh8 Sb3 8.b6 Vxc3 9.b7
Sd5! 10.b8D Va3+ 11.Kb4 Vb3+. Správné je
zde jedině 4.Jf4+! Ve7 5.Vxe7+, aby na Kf8
měl 6.Jg6+. Následují další jatka 5..Kxe7
6.Jd5+ Kd6 7.Jxc7 Sxb5! a zde je zase
XIIIIIIIIY
9-+-+k+-+0
9tR-+psnr+-0
9-+P+-vl-+0
9mKP+-+-+-0
9l+r+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+N+-+0
9+-+-tR-+-0
xiiiiiiiiy
č.26.1
bílý vyhraje
Míru 'jatkovitosti' posuďte laskavě sami.
27. Památce Prokeše
V sedmdesátých letech 'vládly' šachovému
světu sovětské monografie zahájení, vydávané
z komerčně-právních důvodů v tehdejší NDR.
Počáteční úcta nad množstvím informací
pomalu slábla až nakonec jeden velmistr s
trochou nadsázky napsal, že na libovolné
stránce Boleslavského příruček najde do 5
minut hrubou chybu. Šachové publikace jsou
plné omylů, ostatně právě složitosti vděčí
královská hra za svou popularitu.
'Knihu šachových studií' L.Prokeše z roku
1951 jsem jako začínající skladatel přehrál do
posledního tahu a byl překvapen nalezenými
chybami. Ve studii č.277 z Jubilejního turnaje
ÚJČŠ 1948 Kf1 Sa4 Je1-Kh1 Je4 Ph2, h3 má
bílý vyhrát. Po tazích 1.Sc2 Jd2+ 2.Kf2 Jf3
3.Sf5 Jxe1 4.Sxh3 Jd3+ 5.Kf1 Je1 vzniká
pozice, která stojí za diagram 27.1.
Autor zde pokračuje 1.Sc8! Jg2(f3) 2.Kf2.
Rozhodčí Genttner, který práci vyznamenal, si
speciálně
pochvaluje
jednoznačnost
závěrečného tahu střelce. Skutečně, na první
pohled se zdá, že po 1.Sd7 Jf3! 2.Kf2 Je5!
nebo 1.Se6 Jg2 2.Kf2 Je3! zachrání černého
krásný geometrický motiv, kombinovaný s
patem a věčným šachem.
[27]
L.Prokeš, závěr studie
9+-+-+-+L0
9-+-+-+-zp0
9+-+-snK+k0
xiiiiiiiiy
č.27.1
bílý vyhraje
Jen trochu podrobnější analýza však takové
iluze zcela rozbije. Především se doslova
vnucuje otázka, co bude po krátkém 1.Sg4. Ve
variantě 1..Jg2 2.Kf2 Je1 (Jh4 3.Sh3) stačí
třeba 3.Sd7 Jd3+ (Jf3/Jg2 4.Se6/Sf5) 4.Kf1
Je5 5.Sh3 s výhrou. To samo o sobě je značný
nedostatek. Oprostíme-li se od trochu
magického vlivu diagonály h3-c8, najdeme
další závady 1.Sf5 Jf3 2.Sg6! Jd2+ 3.Kf2 Jf3
4.Sf7 a 1.Sd7 Jf3 2.Sf5!. Závěrem je
překvapivé zjištění, že v Prokešově schématu
vyhrává kromě 1.Se6? každý rozumný odtah.
Analýzoval mistr Prokeš vůbec pozici
podrobněji? Postavil si ji rozhodčí Genttner,
mimochodem silný hráč, na šachovnici? A co
konkurence v soutěži, která měla podat
námitku? Je pravda, že někteří dnešní autoři,
rozhodčí a tím i celé soutěže jsou velmi
povrchní; předchozí generace však zřejmě o
mnoho lepší nebyla.
S.Tkačenko
The Problemist 9/89, 2.ču
XIIIIIIIIY
9-+n+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-vL-+-+-0
9-+-+-+L+0
9mK-+-+-+-0
9pzp-+-+-+0
9mkN+-+-sn-0
xiiiiiiiiy
č.27.3
E.Vlasák
Šachová skladba 1985, památce L.Prokeše
bílý vyhraje
1.Jd2! Ne však 1.Jc3 b1D 2.Jxb1 axb1J+!.
1..b1J+! 2.Kb3 Jxd2+ 3.Kc2 Jdf3 Po 3..Jb3
4.Kxb3 Kb1 5.Sf5+ Kc1 6.Kxa2 dostane bílý
pozici 2SxJ, která je podle počítačových
výzkumů univerzálně vyhraná. 4.Sxf3! Jxf3
5.Kc1! Jd6 6.Sa3!! Jc4 7.Sb4! a jezdci jsou
bezmocní. Chybné by však bylo 6.Sxd6 Jd4 i
6.Sb4 Jb5 7.Sf8 Jc3 8.Sg7 Jd4. Do jaké míry
byl autor inspirován minulostí, to ví jen on a
Svatý Václav.
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+L+-0
9-+-+p+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-+-+-zpK0
9-+-+-+-zp0
9+-+-+-sNk0
xiiiiiiiiy
č.27.2
zaujala a dlouho jsem se snažil o solidní
opravu. Ta se podařila až po letech ve 27.2.
Po 1.Je2 g2 je třeba pokračovat přesně 2.Sh5!
g1J+! 3.Kg3! Jxe2+ 4.Kf2! Jg1 5.Se8!.
Některé motivy známe z analýzy Prokešova
schématu, přibyly ještě obrany postupem
pěšce. Vázne 5.Sg4 e5 6.Sc8 e4 7.Sb7 Jf3! a
5.Sg6 Jh3+ 6.Kf1 Jg5!. Také druhý tah je
jednoznačný 2.Sxe6 g1J+ 3.Kg3 Jxe2+ 4.Kf2
Jc3! 5.Kf1 Je4! nebo 2.Se8 e5 3.Sc6 e4 4.Sb7
g1J+ 5.Kg3 Jxe2+ 6.Kf2 Jc3 7.Kf1 Jd5!.
Zajímavě zpracoval celou ideu S.Tkačenko.
28. Křížová vazba pro A. Lázničku
bílý vyhraje
Celá geometrie Prokešova schématu mne
Antonín Láznička z Liberce dosáhl v 50. a
60.letech několika skladatelských úspěchů,
pak ale aktivní činnosti zanechal. Dlouhá léta
však pracoval jako anonymní analytik v pozadí
Kopáčovy studiové rubriky v Šachovém umění.
Když jsem později uspořádal několik
řešitelských soutěží, spojených se setkáním
severočeských skladatelů a řešitelů, měl jsem
tu čest seznámit se s tímto milým sympatickým
člověkem. Právě odcházel do důchodu a chtěl
[28]
se znovu pustit do skládání. Posoudil pro mne
několik studií a zaslal dokonce rozpracovaná
schémata. Bohužel, do toho přišla nečekaná a
zdrcující zpráva o jeho úmrtí.
E.Vlasák
Soutěž k sedmdesátinám J.Fritze
1982, 3.pzm
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+pzp-0
9-+-+-+pvl0
9+-+-+-zpk0
9-+K+-zpp+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-vL-+0
9+-+-+L+-0
xiiiiiiiiy
E.Vlasák, památce A.Lázničky
Průboj 1988
XIIIIIIIIY
9-+-+-+l+0
9+-+-+-+-0
9-+-+r+-zP0
9+-tRptr-+-0
9-+-+-+-mk0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+KzP0
9+-+R+-+-0
xiiiiiiiiy
č.28.1
č.29.1
remis
30. Tisíc šachovnic
remis
Důležitý pěšec d5 je nepřímo kryt střelcem, ať
už z g8 nebo h7. Přesto je nutné ho získat a
pomůže v tom tzv. křížová vazba. 1.Vd4+
Kh5! Ale ne 1..Ve4 2.h7! Sxh7 3.Vcxd5. 2.h7!
Sxh7 3.Vcxd5! Se4+ 4.Vxe4. Černý však má
výmluvu a tak rozhodne nakonec po 4..Vg6+
5.Kh3! Vxd5 6.Vh4+! Kg5 7.Vh5+ Kxh5 pat.
Opatrnost byla nutná do samého konce,
například 6.Ve5+? Vg5! nebo 6.Vd4? Vg3+.
Akce Tisíc šachovnic v Paláci kultury v září
1989 byla velmi vydařená. Sběrný autobus
severočeského kraje se na trase Ústí-MostPraha utěšeně naplnil a několik přítomných
stranických funkcionářů muselo k všeobecné
zábavě
bezmocně
naslouchat
veselým
politickým komentářům Petra Veltruského.
Konec věčných časů se rychle blížil.
29. Falanga
Následující studii jsem si složil na vojně jako
drobnou hříčku. Nepravděpodobnost až
nesmyslnost jejího postavení dobře odráží
situaci, jaká tehdy při vojenské službě
panovala.
Ostatně
myslím,
že
něco
podobného by mohlo vzniknout i dnes. Spíš z
recese jsem ji zaslal do silné mezinárodní
anonymní soutěže a k mému překvapení ji
Dr.Fritz vyznamenal.
Bizardní hlavní variantu 1.Sg3! f5! 2.Kd3!
fxg3 3.Sg2 f4 4.Ke2!! f3+ 5.Kf1 fxg2+ 6.Kg1!
doplňuje ještě echový motiv 2..f3 3.Ke3!! f4+
4.Kf2 fxg3+ 5.Kxg3.
V.Buňka, E.Vlasák
Shakend Nederland 1990
XIIIIIIIIY
9-+-+l+-+0
9+-+-+-+p0
9-zp-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+-zp0
9tR-+-+-+P0
9-+-mkN+-zP0
9+-vl-+-+K0
xiiiiiiiiy
č.30.1
[29]
bílý vyhraje
V řešitelské soutěži krajů se sešel naprosto
nebývalý počet řešitelů a skladatelů. Já sám
jsem z toho ruchu moc neměl. Kromě relativně
úspěšného řešení jsem totiž severočeský
řešitelský spolek řídil. A když jsem se konečně
uvolnil, 'odchytil' mne známý úlohář V.Buňka
se zajímavým námětem.
Po evidentním úvodníku 1.Va2+ musí černý
zkusit 1..Ke1!, zcela bez šancí je totiž 1..Kd1
2.Jc3+ Ke1 3.Ve2+. Po jasném 2.Jxc1 Kf1!
3.Vc2 následuje Buňkův úlohový manévr k
zablokování pole d3 3..Sf7! 4.Vd2 Sh5! 5.Vd3
Kf2!. Teď musí dát bílý kvalitu a čeká ho na
pohled velmi obtížná koncovka. V ní však
existuje překvapivá a jasná cesta k výhře,
která tvoří druhou část syntézy. 6.Ja2! Sf3+
7.Vxf3+ Kxf3 8.Jc3! Zugzwang! 8..Kf2 9.Jd5
Lze i Ja4. 9..b5 10.Jc3 Lze i Jc7. 10..b4
11.Ja2 b3 12.Jc1 b2 13.Jd3+.
Součástí zásilky byla také příloha s rozsáhlou
analýzou jiných možností, ze které vybírám
6.Jb3? Sf3+ 7.Vxf3+ Kxf3 8.Kg1 Ke3 9.Kf1
Kd3 10.Ke1 Ke3
6.Ja2 Sf3+ 7.Vxf3+ Kxf3 a teď
8.Jb4? Ke4! 9.Kg2 b5 10.Jc6 Kd3 11.Kf3 Kc3
12.Kg4 b4
8.Kg1? Ke3! 9.Kf1 Kd3 10.Ke1 b5 11.Jb4+
Kc4 12.Jc6 b4 13.Je5+ Kd4 14.Jf3+ Ke3
15.Jxh4 b3 16.Kd1 b2 17.Kc2 Kf2 vždy s
remízou.
31. Dvě dámy v rozpacích
Nemohu odolat pokušení zařadit do čistě
studiové sbírky také jednu korespondenční
partii. Byla sehrána ve 13. mistrovství ČSFR
družstev, které jsme s velkou převahou vyhráli
a je zajímavým doplňkem k mému oblíbenému
tématu dvou dam. Remízy jsem dosáhl až po
velkém trápení.
Petlák (TJ Znojmo)-Vlasák (Spartak UL)
13. finále přeboru družstev, 1990-1991 A49
1.Jf3 Jf6 2.g3 g6 3.Sg2 Sg7 4.0-0 0-0 5.d4 d6
6.c3 Jc6 7.Jbd2 e5 8.dxe5 dxe5 9.Da4 [Bílý
mi nejprve způsobil značné potíže s nalezením
správného indexu zahájení a nakonec dosáhl i
svého hlavního cíle- odbočení ze známých
cest. Platí za to ztrátou bílých kamenů; zda je
to málo nebo moc je věcí osobního vkusu.]
De7 10.e4 Jd7 11.b3 Vd8 12.Sa3 Jc5! 13.Db5
Sf8 14.Vad1 a6 15.De2 f6! 16.Jb1 Df7 17.De3
b6 18.Vxd8 Jxd8 19.Vd1 Se6 [Černý se
nezalekl zdánlivě nepříjemných vazeb a
hrozeb, přesně na tempo uskutečnil plánované
přeskupení a začíná stát lépe. Pozice je však
pevná a zatím se nic neděje.] 20.Jbd2?!
[Hrubé přehlédnutí, provokace nebo svérázná
nabídka remízy? Nemohu váhat, protože
podobná šance by se už nemusela opakovat.]
Jxb3! 21.axb3! Sxa3 22.b4 c5!? [Vzhledem k
roztroušeným
černým
figurám
obtížné
rozhodnutí. Alternativou byla remíza 22..a5
23.Va1 Sb2! (axb4 24.cxb4 Sa2 25.Sf1 a černý
se nevyhrabe z vazeb) 24.Vb1 Sa3, což mi
vzhledem k dosavadnímu průběhu připadalo
málo.] 23.Jb1 cxb4 24.Dxb6 De7 25.Vd6
[Poměrně nudné zahájení přešlo do živé
pozice. Bílý musí hledat kompenzaci za pěšce
v aktivní hře.] Sa2?! [Aktivní obrana povede k
fantastickým zápletkám, kde bílý nečekaně
udrží rovnováhu. Správné bylo pravděpodobně
držet
menší
výhodu
extravagantním
manévrem z 'Chaloupky' 25..Sc1!? 26.cxb4
Sh6! s myšlenkou Sf8.] 26.Sh3!! [Výborně!
Daleko horší bylo např. 26.Jfd2 bxc3. Jezdce
nelze brát 26..Sxa2? 27.Vd7 Df8 28.Se6+!
Jxe6 (Kh8 29.Sd5) 29.Dxe6+ Kh8. Zde má bílý
několik cest k remíze (30.Vf7,Jg5,Je5) a
možná i víc. I já mám však připraveno malé
překvapení..] 27..bxc3!! 27.Jxa3 Jf7 28.Vxf6
Dxa3 29.Se6! [Bílý útočí vynalézavě a nachází
jediné tahy.] c2?!? [Černý vidí v dálce
překrásný obrat a to ho utvrzuje v přecenění
pozice. Objektivně nejlepší bylo 29..Sxe6
30.Dxe6 Vf8 31.Jxe5 c2 32.Vxf7! (32.Jxf7 Kg7)
c1D+ 33.Kg2 Vxf7 34.Dxf7+ remis. I v hlavní
variantě budou účinkovat dvě černé dámy!]
30.Vxf7 c1D+ [Jak známo z klasických
kombinací, po 30..Sxe6? 31.Dxe6 c1D+
32.Kg2 bílý vyhraje.] 31.Kg2 Vf8!! [Pointa celé
černé hry! Na první pohled se zdá, že po
32.Db7 nelze zabránit hrozícím matům, ale
následuje 32..Dxf3+!! 33.Kxf3 Sxe6 a matující
věž je ve vazbě! Nestačí ani 32.Vc7+ Kh8!
33.Vxc1 Dxf3+ 34.Kh3! Sxe6 35.Dxe6 Dxe4.
Těžko přesně zjistit, co bílý vlastně viděl, ale
něco prostě najít musel.] 32.Vxf8+! Kxf8
33.Dd8+ Kg7 34.Dg8+ Kh6 35.Sxa2 [Diagram
31.1. Vyjímečná pozice! Bílé hrozby jsou až
třítahové, přesto dvě aktivní dámy na tahu
nemají co podniknout. Nejde 35..Dd3? 36.Df8+
Kh5 37.g4+ a 38.Jxe5+, nic neřeší ani
35..Dcc3 36.Df7 Dxf3+ 37.Dxf3 Dxa2 38.Df6! s
výhodou bílého. Teprve postupně jsem došel
ke smutnému závěru, že musím obě dámy
bleskově a jedinými tahy stáhnout do pasivní
obrany.]
[30]
by soupeř reagoval např. na převod Ke7,Dc5 a
další postup g pěšce, ale zájmy družstva jsou
přednější.
XIIIIIIIIY
9-+-+-+Q+0
9+-+-+-+p0
9p+-+-+pmk0
9+-+-zp-+-0
9-+-+P+-+0
9wq-+-+NzP-0
9L+-+-zPKzP0
9+-wq-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.31.1
32. A opět několik dam
po 35.Sxa2
35..De7! [Abych na g4 měl Df4!] 36.h4 Dg7!
37.De6! [Zde bílý správně odmítl remízu,
kterou mohl okamžitě dosáhnout po 37.Dd8
Dgc7! (hrozilo 38.Dg5+ Dxg5 40.hxg5+ Kh5
41.Se6) 38.Df8+.] Dc5! [I tady je jakákoli
aktivita pro černého smrtelná:
a/ 37..Db7?! 38.Df6! (38.Dxe5? Db5!) Db5
(38..Dxe4 39.Df8+ Kh5 40.Se6! nebo kouzelný
obrázek 38..Dcc6 39.Dg5+ Kg7 40.Sd5). Teď
nikoli 39.Kh3? Dbf1+ 40.Kg4 Df4+!!, ale
39.Jh2! Db4 40.Jg4+ Kh5 41.Df5+ gf 42.Sf7+
Kxg4 43.f3 mat.
b/ 37..Db2?! 38.g4 Df8 (Da7? 39.g5+ Kh5
40.Kh3!) 39.h5! Kg7 40.g5 Dbb8 41.hxg6 hxg6
42.Dd7+ Kh8 43.Dh3+ Kg7 44.Dh6 mat. Tah v
partii kryje f8, což je důležitější než jakékoli
hrozby.] 38.Jg5 Dgf8 [I soupeř je poněkud
vyveden z míry, o čemž svědčí jeho vážně
míněná nabídka 38..Dga7 39.Df6 nebo
38..Dge7 39.Dg8. Už zdáli je vidět, že jedině z
f8 se dá vše uvedené pokrýt. Důležité je také
tempo, spojené s napadením f2; bílý nemůže
zahrát na strašné vidle na e6.] 39.Jf7+ Kg7
40.h5!? Dfe7 41.h6+ Kf8 42.Dxa6? [Znojmo
potřebuje za každou cenu bod, proto jedině
správné bylo 42.Jg5!?. Po 42..Ke8 43.Dg8+
Kd7 44.Jxh7 Dcd6 by partie dostala zcela
novou, vrcholně zajímavou fázi. Bílý se zřejmě
zalekl vzdáleného pěšce a chce bez rizika
převést dámu přes e2 na f3.] Da3! 43.De2
[Pozice stále skrývá řadu záludností, např.
remis po 43.Dc8+ De8 44.Dc4 Dea4! 45.Dc8+
De8. Po 43.Dc4 Dac5! nemůže udržet baterii,
např. 44.Db3 Dea7! 45.Db2 Dca3!] 43..Df6!
[Konečně se dámy rozehrály; tlakem na f2 a f3
a uvězněním jezdce je bílý paralyzován.]
44.Sd5 remis. Bylo by zajímavé vyzkoušet, jak
Americký ChessLife má dvoustránkovou
rubriku, která se věnuje pravidelně koncovkám
a studiím. Přes vypsanou skladatelskou soutěž
s dobrými cenami v dolarech často publikuje
reprodukce. Proč?
Na otištění jsme s Karlem Husákem čekali
snad dva roky a museli je urgovat. Nikdy jsme
nedostali žádnou zprávu ani o publikaci ani
později, když studii jeden z řešitelů vyvrátil.
Maďarsko-americký velmistr Benko, který
rubriku vede, je skvělým studiářem a
analytikem. O etice redaktorské práce má ale
velmi zvláštní představy, které překonávají i
svérázné redaktory sovětské. Že to není
náhodný případ, může potvrdit i Jan Lerch,
kterému jsem před lety pořizoval kopii jeho
publikace. A.van Tets z Jihoafrické republiky
se dostal do trapné situace, když byla jeho
práce zároveň vyznamenána ve dvou
soutěžích - L'Italia Scacchistica 1991 a
ChessLife. Každý prostě nemá trpělivost čekat
několik let, ostatně shánět ChessLife v Africe
asi taky není snadné. Shrnuto, normální
neamerický skladatel publikuje v žurnálu
obvykle jen jednou.
Využívám proto příležitosti k otištění jiné verze
velmi
zajímavého
námětu,
který
se
neuvěřitelně obtížně zpracovává. O jeho
vylepšení se postupně pokoušeli všichni mí
přátelé spoluautoři, ale nikomu se to zatím
nepodařilo. Zubu času odolal jen prototyp, byť
formálně dost nedokonalý.
Pozice 32.1 je velmi složitá, ve vzduchu visí
především klíčová hrozba d1D+. Nepomáhá
1.Jxd2? Vxd2+ 2.Kg3 gxf5 ani 1.Dxd4+ Kb1
2.Jxd2+ (2.Db4+ Dxb4 3.Vxb4+ Kc1 4.Jxd2
Vxd2+ 5.Kg3 gxf5) 2..Vxd2+ 3.Dxd2 Dxd2+
4.Vf2 Dh6+ 5.Kg3 gxf5. Bílý proto musí učinit
závažné rozhodnutí a bojovat proti dvěma
dámám.
1.Jxd4 d1D+. Přirozené a nejlepší. Lehčí život
má bílý po 1..Da2 2.Jxc2+ Dxc2 3.Vf1+ d1D+
4.Kg1 nebo 1..Vb2 2.Jb3+ Kb1 3.Vf1+ d1D+
4.Kg1. Vsunutí tahů 1..Vh7+ 2.Kg2 je vždy
výhodné bílému. Černá věž, jak se dále ukáže,
má jiný cíl. 2.Jxc2+ Dxc2+ 3.Vf2 Dac3!. Zcela
slabé by bylo 3..Dxf5 4.Dd4+
[31]
E.Vlasák
originál
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9+-+-+-+-0
9-+-+-+p+0
9+-zP-+-+-0
9-+-+-+-+0
9+-wq-+R+-0
9k+q+-tRK+0
9+-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
XIIIIIIIIY
9-+-+-+-+0
9tr-+-+-+-0
9-+-+-+p+0
9wq-zPQ+R+-0
9-+-zp-tR-+0
9+-+-+N+-0
9-+rzp-+-mK0
9mk-+-+-+-0
xiiiiiiiiy
č.32.1
č.32.2
remis
nebo 3..Daa4 4.De5+ Kb1 5.De1+ Dc1
6.Dxc1+ Kxc1 7.Vf1+ Kb2 8.V5f2+.
Vzhledem k oslabenému králi nemůže tedy
černý svou materiální převahu konsolidovat,
ale musí ji využít k rozehrání aktivní obrany.
Zajímavou možností v tomto duchu je i tah
3..De1!?, který ovšem nestačí k výhře po
4.Vxc2 Vh7+ 5.Kg2 Dh1+ 6.Kg3 Vh3+
(6..Dh4+ 7.Kf3 Dh3+ 8.Kf2 Dh2+ 9.Dg2) 7.Kg4
Vh4+ (7..gxf5+ 8.Dxf5 Vh4+ 9.Kg3 De1+
10.Vf2) 8.Kg5 Vh5+ 9.Kxg6 Vh6+ 10.Kf7.
4.V5f3! Plně logický tah po zjištění, že 4.Vxc2
Dxc2+ 5.Kg1 (5.Kg3 gxf5 6.Dd4+ Ka2) 5..gxf5
6.Dd4+ Db2 prohrává bez odporu.
4..Va2!! A to je slibovaný 'zdvih' věže. Napětí
pozice dosáhlo vrcholu a zdá se, že černá
koncepce slaví úspěch. Ani jedna dáma není
na braní, jak ukazují varianty 5.Vxc3? Dxf2+
6.Kh3 Dh2+ 7.Kg4 Vg2+ 8.Kf3 Vf2+ 9.Kg4 Df4
nebo 5.Vxc2? Dxc2+ 6.Kg3 Dh2+ 7.Kg4 Vg2.
Řešitelé většinou ještě zkusili 'studiové'
5.Kg2!?, ale po 5..Dxc5!! pozici ohodnotili jako
prohranou. Záchrana přitom existuje a spočívá
v ojedinělé kombinaci s tichým tahem
5.Dxa2+!! Kxa2 6.Kg2!!.
Dvě dámy na tahu nemohou v 32.2 vyhrát proti
dvěma věžím, například
6..Kb1 7.Vxc3 Dxc3 8.Vf1+ Kc2 9.Vf2+ Kb3
10.Vf3
6..Dxf3+ 7.Kxf3, 6..Dxf2+ 7.Vxf2+
6..Dxc5 7.Vxc2+ Dxc2+ 8.Vf2.
po 6.Kg2!!
Při komponování a přezkušování studií, stejně
jako v korespondenčním šachu, je počítač
výborným pomocníkem a brzy nebude možné
se bez něj obejít. Ani pro mne však nebylo
zrovna příjemné zjistit, že závěrečnou
kombinaci 'vidí' Fritz 3 za pár vteřin. Léta jsem
si totiž zakládal na její obtížnosti a originalitě.
Zato poměrně primitivní č.22.1 je mu i po delší
analýze naprostou záhadou. Jsou prostě v
šachové hře okamžiky, které ještě dlouho
zůstanou doménou lidské inteligence. Jedním
z úkolů moderní studie je taková místa
objevovat a předvádět v zušlechtěné umělecké
podobě.
Doufám, že někteří čtenáři se prokousali až
sem. Zvlášť by mne potěšilo, kdyby mezi nimi
bylo i několik praktických hráčů. Turnajové
partie jsou dnes z velké části rutinní aplikací
známých postupů a pravidel, stále větší
význam nabývá také teorie zahájení.
Opravdoví a hlubocí znalci šachové hry však
cení zejména odchylky z tohoto stereotypu.
Takové výjimky dostávají ceny za krásu a
takové výjimky vám předvedou i dobré studie.
[32]
poziční remis 3.4, 11.1, 11.3, 13.1, 13.3, 14.1,
17.1, 20.1, 21.2, 23.4, 24.1
přilákání 22.3
rohový tah 3.1, 3.3, 3.4, 9.1, 17.1, 25.1
rošáda 18.1, 18.2
slabá proměna 7.1, 19.6, 20.2, 21.1, 21.2
střelcové dvojče 21.1
switchback 2.1
syntéza 5.1, 12.1, 15.1, 22.2
tempování 1.1, 3.3, 10.1, 10.2, 11.1, 11.4,
17.1, 19.5, 20.2, 26.2
vazba 6.2, 6.3, 22.4, 32.1
věčný šach 7.1, 7.2, 19.6
zugzwang 1.1, 3.3, 6.3, 10.1, 10.2, 11.1, 11.4,
12.1, 13.1, 13.3, 14.1, 17.1, 19.5, 20.2, 22.1,
26.1, 30.1
Obsah
1.Jak jsme oklamali řešitele i sebe ..............1
2.Zisk nebo ztráta tempa .............................1
3.Zvláštní tahy do rohu šachovnice .............2
4.Nezvyklý dvojí úder...................................3
5.Paralelní syntéza ......................................5
6.Vyhrají dvě dámy proti dvěma pěšcům?...6
7.Věčný šach ...............................................7
8.Tajemství Liburkinova archivu ..................8
9.Miltnerovy maty.........................................9
10.Maty na zakázku ......................................9
11.Záhadná baterie.....................................11
12.Jedna z nejtěžších koncovek .................13
13.Jak překonat poziční remízu?................14
14.Pružina...................................................15
15.Dvojník ...................................................16
16.Dostihy se třemi dámami .......................16
17.Herní cvičení ..........................................17
18.Fritzova rošáda ......................................18
19.Efekty dvou jezdců.................................19
20.Téma pawnpusher .................................21
21.Dva stejnopolí? ......................................22
22.Střelci proti věžím ..................................23
23.Skutečně z partie ...................................24
24.Zaručeně původní?................................25
25.Překvapivá dominance ..........................26
26.Jatka ......................................................27
27.Památce Prokeše ..................................27
28.Křížová vazba pro A.Lázničku ...............28
29.Falanga ..................................................29
30.Tisíc šachovnic ......................................29
31.Dvě dámy v rozpacích ...........................30
32.A opět několik dam ................................31
Poznámky
Rejstřík studií
baterie 11.1, 11.3, 11.4, 20.1
blokování pole 30.1
dominance 25.1
dva jezdci 19.1-6
dvě dámy 6.2, 6.3, 16.1, 32.1
dvojí úder 4.1, 4.3, 4.4
dvojice střelců 22.1, 22.2, 22.3, 22.4, 24.1
echo 13.1, 29.1
falanga 29.1
falešný střelec 22.2
geometrické motivy 27.1-3
křížová vazba 22.4, 28.1
mat 6.2, 6.3, 9.1, 10.1, 10.2, 10.3, 19.1-5,
25.1, 27.1-3
odmítnutí vzetí kamene 17.1, 26.1
pat 5.1, 20.1, 20.2, 21.1, 21.2, 22.2, 23.1,
27.1-3, 28.1
pawnpusher 20.1, 20.2
postup pěšců 8.1, 16.1, 19.6
[33]

Emil Vlasák Studie pod lupou

Transkript

Podobné dokumenty

Zápisky VII

Ovocné Neovocné

NOVINKY - CLUB 64 Modena

Test pro skupinu B

EXKURZE LETIŠTĚ PÁPA - pátek 10.10

obal na DVD

Jack London-americký spisovatel