soubor - Opatovice nad Labem

OPATOVICKÁ KASÁRNA
Koncem roku 1947 v Opatovicích nad Labem definitivně ukončila činnost Zemská
vychovatelna pro mladistvé chlapce. Tento objekt obehnaný vysokými zdi a ploty o celkové
ploše asi 85 ha a 20 různě velkými budovami zůstal na několik roků nevyužit. Zařízení
vychovatelny muselo být vystěhováno a pro budoucí vojenská kasárna musel být objekt nově
přizpůsoben. V tomto období obec využila budovu dnešního Opatu, kde se původně nacházela
ústavní škola. V přízemí této budovy byly využity učebny pro opatovickou Obecnou školu,
zejména třídy 4. a 5. V budově staré školy byla zřízena Újezdní měšťanská škola se čtyřmi
třídami a tudíž do této budovy by se všechny třídy nevešly.
První vojenský útvar československé armády tento objekt obsadil v roce 1951 a v obci vojenská posádka
zůstala až do roku 1991. Za dobu 40 let se v katovické posádce vystřídaly následující útvary bývalé čs. Armády:
- 181. protiletadlový dělostřelecký oddíl
- 252. protiletadlový dělostřelecký pluk
- 54. radiotechnický prapor
- 1. letecký stavební prapor
- 107. silniční stavební prapor
1951 – 1957
1957 – 1960
1961 – 1977
1979 – 1990
1990 – 1991
Dělostřelecký oddíl 181 (světlometný) byl zřízen 1.11.1945.
Nacházel se v posádce Hradec Králové a podléhal Velitelství dělostřelectva
HŠ. Na sklonku roku 1950 proběhla jeho reorganizace na 181.
protiletadlový oddíl, což bylo spojeno s přezbrojením na klasickou
protiletadlovou dělostřeleckou techniku. V návaznosti na změny provedené
v oblasti ochrany teritoria před vzdušným napadením přešel od poloviny
prosince 1950 do složení nově vytvořené Protiletecké obrany státního
území, přičemž od 1.5.1951 byl podřízen velitelství 1. obvodu PLOSÚ v
Praze. V květnu téhož roku se přestěhoval do Opatovic nad Labem. V
listopadu 1955 byl jeho název změněn na 181. protiletadlový dělostřelecký
oddíl. Další reorganizace následovala k 1.6.1957, kdy se rozrostl na 181.
protiletadlový dělostřelecký pluk. Současně byl přemístěn do posádky Bílina
a převeden do podřízenosti velitelství 75. protiletadlové dělostřelecké
brigády v Mostě. Svoji činnost útvar ukončil 15.8.1958. Krycí číslo útvaru do
roku 1949 bylo VÚ 4700, od roku 1949 VÚ 1526 a od roku 1955 VÚ 7337.
181. protiletadlový oddíl [1950-1955]
Vznik: 15.12.1950 reorganizací 181. dělostřeleckého oddílu
Dislokace: Hradec Králové
1951 - Opatovice Nadřízený stupeň: Velitelství protiletadlové obrany státního území
Zrušen: 1.11.1955 a přejmenován na 181. protiletadlový dělostřelecký oddíl
Zdroj: www.vojenstvi.cz
65
252. protiletadlový pluk vznikl 1.10.1951 a byl dislokován v Trutnově. Útvar náležel do
složení 82. protiletadlové divize, která zajišťovala protivzdušnou obranu vojsk 2. vojenského
okruhu. V listopadu 1955 byl jeho název upraven na 252. protiletadlový dělostřelecký pluk.
Během léta 1957 se přemístil do nového sídla v posádce Opatovice nad Labem. Zde působil
až do svého zrušení k 1.10.1960. Během své existence útvar používal krycí číslo VÚ 9680.
Protiletadlové dělostřelectvo a PLRV
15.12.1950 - podřízeny Velitelství PLOSÚ:
* 151. dělostřelecký pluk Praha
* 152. dělostřelecký pluk Olomouc
* 181. dělostřelecký oddíl Hradec Králové (od 1951
Opatovice, od 1957 Bílina)
* 182. dělostřelecký oddíl Bílina (od 1951 Most)
* 183. dělostřelecký oddíl Pardubice (od 1951 Česká
Třebová, od 1957 Dobřany)
* 184. dělostřelecký oddíl České Budějovice (od 1951 Brno)
* 185. dělostřelecký oddíl Beroun (od 1951 Plzeň)
* 186. dělostřelecký oddíl Prostějov (od 1951 Slavičín, od
1957 Pezinok)
* 187. dělostřelecký oddíl Bratislava (od 1951 Nemšová, od
1953 Dubnica od 1957 Brno)
* 188. dělostřelecký oddíl Žilina (od 1951 Ostrava, od 1958
Místek)
* 189. dělostřelecký oddíl Malacky (od 1951 Martin, od 1955 Třinec, od 1957 Český Těšín)
* 190. dělostřelecký oddíl Praha
Dělostřelecká baterie a světlomet 120 cm vz. 20. (http://www.fronta.cz/foto/svetlomety)
54. radiotechnický prapor Opatovice
Útvar vznikl 1.9.1961 při reorganizaci RTV (zrušením radiotechnických pluků a vznikem samostatných
radiotechnických praporů) u 7. A PVOS.
Při svém zřízení se 54. radiotechnický prapor skládal:
Velitelství praporu, velitelské stanoviště a velitelské roty, které se nacházely v Opatovicích.
54. radiotechnický prapor v době jeho vzniku tvořilo 67 důstojníků, 17 praporčíků a 556 vojáků základní služby.
Velitelství praporu se v září 1977 přemístilo z Opatovic do obce Nepolisy. Redislokovanému útvarovému
velitelství podléhaly:
rota velení - Nepolisy VÚ 7494/A
540. místní radiotechnická rota - Nepolisy VÚ 7494/B
541. radiotechnická rota - Chrášťany VÚ 7494/C
542. radiotechnická rota - Senožaty VÚ 7494/D
543. radiotechnická rota - Adršpach VÚ 7494/E
Útvar zanikl v listopadu 1991.
66
1.9.1961
- zrušeny:
* 158. radiotechnický pluk Žatec
* 157. radiotechnický pluk Brno
* 156. radiotechnický pluk Zvolen
* 155. radiotechnický pluk Bechyně
- vytvořeny a podřízeny velitelství 3. sboru PVOS:
* 51. radiotechnický prapor Chomutov
* 52. radiotechnický prapor Líně (od 1962 Dobřany)
* 53. radiotechnický prapor České Budějovice
- vytvořeny a podřízeny velitelství 2. sboru PVOS:
* 61. radiotechnický prapor Brno
* 62. radiotechnický prapor Ostrava
* 63. radiotechnický prapor Trnava
* 64. radiotechnický prapor Zvolen
Původní nepoliský radar.
V Nepolisích se nacházel 54. radiotechnický prapor (VÚ 7494). Útvar vznikl 1.9.1961 při reorganizaci
radiotechnického vojska protivzdušné obrany státu, kdy dosavadní čtyři radiotechnické pluky nahradilo osm
radiotechnických praporů. Při svém zřízení se 54. rtpr skládal z velitelského stanoviště, jednoho
radiotechnického uzlu, dvou radiotechnických hlásek a velitelské roty. Velitelství praporu, velitelské stanoviště a
velitelská rota se nacházely v Opatovicích. 320. radiotechnický uzel v Chrudimi disponoval třemi radiolokátory
(po jednom kusu P-30, P-10, P-8) a jedním radiolokačním výškoměrem (PRV-10). 319. radiotechnická hláska v
Senožatech byla vybavena dvěma radiolokátory (po jednom kusu P-20 a P-15). 323. radiotechnická hláska v
Nepolisech měla také dva radiolokátory (po jednom kusu P-15 a P-8). V poslední z uvedených lokalit se již od
roku 1952 nacházela radiotechnická hláska, patřící do složení původního 158. hlásného pluku a vybavená
dvěma kořistními radiolokátory RZ-III. V roce 1955, při reorganizaci hlásného pluku na pluk radiotechnický, se
její vybavení mělo změnit na jeden radiolokátor P-20 a jeden P-8.
54. radiotechnický prapor v době jeho vzniku tvořilo 67 důstojníků, 17 praporčíků a 556 vojáků základní
služby. V dubnu 1967 se u chrudimského 320. RTU, včetně jeho odloučeného stanoviště v Dašicích, nacházely
čtyři radiolokátory (1 ks P-35, 2 ks P-15, 1 ks P-12) a jeden radiolokační výškoměr (PRV-11). Senožatská 319.
RTH ve stejné době měla jeden radiolokátor (P-20) a jeden radiolokační výškoměr (PRV-11). Nepoliská 323.
RTH disponovala třemi radiolokátory P-15. Pro rok 1968 se plánovalo zrušení 320. RTU v Chrudimi a vytvoření
318. radiotechnické hlásky v Adršpachu. Velitelství praporu se v září 1977 přemístilo z Opatovic do obce
Nepolisy. Redislokovanému útvarovému velitelství následně podléhaly rota velení (Nepolisy), 540. místní
67
radiotechnická rota (Nepolisy), 541. radiotechnická rota (Chrášťany), 542. radiotechnická rota (Senožaty) a 543.
radiotechnická rota (Adršpach). Útvar zanikl v listopadu 1991.
Nepoliský radar zblízka. Radar se nachází na nevelkém území pod správou Armády ČR několik stovek metrů od vesnice Nepolisy.
Charakteristická kupole, přezdívaná fotbalový míč, je vidět již z dálky.
1. letecký stavební prapor [1951 - 1990]
Krycí číslo: VÚ 6377
Zřízení: 1.1.1951 převzat (vytvořen 15.2.1950 ve Vysokém Mýtě)
Dislokace: Vysoké Mýto (1951 - 1955)
Olomouc (1955 - 1968)
Lipník nad Bečvou (1968-1969)
Olomouc (1970 - 1979)
Opatovice (1979 - 1990)
Nadřízené stupně:
Velitelství 7. armády PVOS a letectva (1960 - 1961)
Velitelství 7. armády PVOS (1961 - 1975)
Velitelství PVOS (1975 - 1990)
Zrušení: 30.9.1990
Byl ze všech leteckých stavebních praporů historicky nejstarší. 1.stpr byl zřízen 15.2.1950 ve Vysokém
Mýtě a podléhal Velitelství letectva. V době svého vzniku se skládal ze tří leteckých stavebních rot, z toho dvou
pro pozemní úpravu terénu a jedné pro výstavbu objektů. Podle probíhající výstavby
jednotlivých letišť a potřeby jejich průběžné údržby byly odloučené jednotky praporu
dislokovány v různých posádkách.
V roce 1951 se složení útvaru změnilo na dvě letecké stavební roty, strojní rotu,
automobilní rotu a školní rotu. V roce 1953 bylo složení praporu upraveno na leteckou
stavební rotu, strojní rotu, automobilní rotu a praporní školu. V r. 1954 byla automobilní
rota reorganizována na dopravní rotu. V listopadu 1955 se útvar přestěhoval do posádky
Olomouc.
K 1.10.1960 došlo k předání útvaru do podřízenosti nově vytvořené 7. armády
PVOS a letectva, která byla v září následujícího roku reorganizována na 7. armádu PVOS. V Olomouci útvar
působil až do října 1968, kdy se vzhledem k rozmístění jednotek „VSTUPCŮ“ musel přestěhovat do Lipníku nad
Bečvou.
V srpnu 1969 se vrátil do Olomouce. V září 1979 byl přemístěn do Opatovic nad Labem.
68
Velitelé l. stpr :
pplk. Kozelka
pplk. Macoun
pplk. Rozinek
mjr. Trojan
pplk. Vyroubal
pplk. Ing. Kotyza Antonín
brigádní generál
Ing. Libor Krejcar
Datum a místo narození: 14. února
1954, Česká Lípa
1984 – 1988 zástupce náčelníka štábu
1. leteckého stavebního praporu
Opatovice nad Labem
1. letecký stavební prapor (VÚ 6377) se pouze nejeví být nejstarším leteckým stavebním útvarem, ale skutečně
jím i je. Uvedený prapor byl vytvořen ve Vysokém Mýtě 15.2.1950 a podléhal Velitelství letectva. V době svého
vzniku se skládal ze tří leteckých stavebních rot, z toho dvou pro pozemní úpravu terénu a jedné pro výstavbu
objektů. Jako 2. rota se součástí praporu stal i dosavadní pracovní detašmán, vytvořený 1.9.1949 na letišti v
Mokradi. Podle probíhající výstavby jednotlivých letišť a potřeby jejich průběžné údržby byly odloučené jednotky
praporu dislokovány v různých posádkách. V roce 1951 se složení útvaru změnilo na dvě letecké stavební roty,
strojní rotu, automobilní rotu a školní rotu. V roce 1953 bylo složení praporu upraveno na leteckou stavební rotu,
strojní rotu, automobilní rotu a praporní školu. O rok později byla automobilní rota reorganizována na dopravní
rotu. V listopadu 1955 se útvar přestěhoval do posádky Olomouc. K 1.10.1960 došlo k předání útvaru do
podřízenosti nově vytvořené 7. armády PVOS a letectva, která byla v září následujícího roku reorganizována na
7. armádu PVOS. V Olomouci útvar působil až do října 1968, kdy se vzhledem k rozmístění jednotek Střední
skupiny sovětských vojsk v posádce musel přestěhovat do Lipníku nad Bečvou. Zde setrval jen krátce a v srpnu
1969 se vrátil do Olomouce. V září 1979 se přemístil do Opatovic na Labem, kde k 30.9.1990 zanikl.
V posádce Opatovice nad Labem se v letech 1979 až 1990 nacházel 1. letecký stavební prapor. Dále zde
byl v letech 1990 až 1991 dislokován 107.silniční stavební prapor.
107. silniční stavební prapor se vytvořil 1.1.1976 v posádce Chrudim. Podléhal velitelství 1. silniční stavební
brigády v Pardubicích. V říjnu 1990 proběhla redislokace praporu do Opatovic nad Labem. Zde útvar setrval jen
krátce a v říjnu následujícího roku se přestěhoval do Dašic u Pardubic, přičemž současně prošel reorganizací
na 65. základnu ubytovací a stavební služby. V uvedené posádce setrval do 30.6.1994, kdy zanikl. Během své
1
existence používal krycí číslo VÚ 5136.
1
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/297116. Většina citací byla převzata z internetu www.vojenstvi.cz (Pavel Minařík).
69
Armáda v Opatovicích nad Labem svoji
činnost definitivně ukončila v měsíci říjnu
1991, kdy došlo k přestěhování 107.silničního
stavebního praporu z Opatovic do Dašic.
V Dašicích se později přejmenoval na
65.základnu ubytovací a stavení službu.
Vojáci z Dašic jezdili do Opatovic vykonávat
strážní službu vyklizených objektů.
Později strážní službu ve vyklizených
kasárnách vojáci předali najmutým civilním
osobám z řad opatovických občanů a to až
do doby, něž byl celý objekt kasáren předán
Ministerstvem národní obrany obci. K tomuto
aktu došlo 2.4.2002.
Čtyřicetileté působení vojenských útvarů
v Opatovicích mělo velký vliv na život v obci.
Vojáci se zúčastňovali brigádami na pomoci
zemědělství, v obci a kulturní činností. V obci
trvale zůstalo mnoho rodin z řad vojáků
z povolání, ale i z řad vojáků základní služby,
kteří uzavřeli sňatky s místními děvčaty.
Dukelský památník obětem 2.světové války vybudovaný
opatovickou posádkou v němž jsou uloženy urny
sovětských zajatců. Památník se tak stal válečným
hrobem.
70