Farma Čapí hnízdo

Farma Čapí hnízdo
Biologické hodnocení projektu dle §67 zákona č.114/1992 Sb.
Vlašim, 20.5.2007
Zpracovatel posudku:
Ing. Mgr. Martin Klaudys
A.Roškotové 1353
Vlašim
258 01
[email protected]
(autorizovaná osoba k provádění biologického hodnocení podle §67 zákona č.114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, v platném znění)
odborná spolupráce:
Doc. RNDr. Lubomír Hanel, CSc. – zoologie
Pavel Procházka – ornitologie
Ing. Karel Kříž – dendrologie
Obsah:
1. Úvod
2. Charakteristika hodnocené lokality
2.1. Základní údaje
2.2. Přírodní charakteristiky lokality
2.3. Popis lokality a jejího okolí
3. Popis a vyhodnocení biologických prvků lokality
3.1. Botanické a zoologické vyhodnocení
3.1.1. Vegetace a flóra
3.1.2. Fauna
3.2. Krajinářské aspekty
4. Charakteristika navrhovaného záměru
4.1. Základní údaje
4.2. Stavební a technické údaje
5. Předpokládané vlivy na biologické prvky lokality a jejich hodnocení
5.1. Vlivy na rostliny
5.2. Vlivy na živočichy
5.3. Vlivy na ekosystémy
6. Shrnutí a závěry
7. Popis opatření navržených k prevenci, vyloučení, případně kompenzaci negativních vlivů
8. Návrh monitoringu negativních vlivů
9. Použité podklady
-1-
1. Úvod
Hodnocení je zpracováno na základě objednávky firmy SGL projekt s.r.o., Liliová 6,
Praha1, 110 00. Zpracování biologického hodnocení bylo nařízeno vyjádřením odboru
životního prostředí MěÚ Votice. Podkladem poskytnutým zadavatelem byla dokumentace
Oznámení k posouzení vlivů na životní prostředí, zpracovaná Ing. Petrem Adamcem a kol.,
v prosinci 2006.
Při zpracování biologického hodnocení bylo vycházeno z následujících metodických
postupů a zásad:
• Při zpracování biologického hodnocení bylo vycházeno z dokumentace Oznámení
k posouzení vlivů na životní prostředí.
• Pro zpracování biologického hodnocení byl proveden orientační biologický průzkum
lokality zaměřený na aktuální zjištění geograficky cenných a zvláště chráněných druhů
rostlin a živočichů, dále na ověření zdravotního stavu význačných a cenných jedinců
stromů, které se mohou nacházet v lokalitě projektu. Průzkum byl proveden v období
březen – květen 2007.
-2-
2. Charakteristika hodnocené lokality
2.1. Základní údaje
Kraj:
Středočeský
Obec:
Tomice II
Katastrální území: Tomice u Votic (767735)
Lokalita je situována v jižní části okresu Benešov, mezi silnicí E55 Benešov – Votice a
obcí Tomice II. Lokalita je charakteristická rovinným, pouze v některých částech mírně
svažitým terénem. Nadmořská výška se pohybuje kolem 410 m.n.m. Vlastní lokalita zahrnuje
areál zemědělské usedlosti – statku s přilehlými plochami, rybník „Slavníč“, mokřadní louky
pod rybníkem a velké plochy orné půdy. Celková výměra lokality je 92 ha, plocha vlastního
statku je cca 3 ha.
2.2. Přírodní charakteristiky lokality
V geomorfologickém členění provincie Česká vysočina náleží lokalita do celku
Benešovská pahorkatina a okrsku Neveklovská vrchovina. Krajina se vyznačuje zvlněným
reliéfem, který je podmíněn podložím granodioritů a dioritů. Východně lokality vede hranice s
celkem Vlašimská pahorkatina, okrsek Miličínská vrchovina. Oproti Benešovské pahorkatině
se vyznačuje členitějším reliéfem.
Dle regionálního geologického členění ČR patří lokalita i se širším okolím do oblasti
Středočeského plutonu, geologickým podkladem je biotitický granodiorit středně zrnitý,
porfyrický sedlčanského typu.
Na lokalitě převládají relativně bohaté nivní půdy, popř. půdy glejové, podzolované,
hnědé. Půdní jednotkou na zájmové lokalitě je kambizem mesobazická.
Lokalita náleží do mírně teplé oblasti MT7 dle Quitta (1971). Jedná se oblast s
následující klimatickou charakteristikou:
Počet letních dnů: 30 - 40
Počet ledových dnů: 40 - 50
Počet mrazových dnů: 110 - 130
Počet jasných dnů: 40 - 50
Lokalita leží v pásu oddělujícím teplejší oblast MT10 – západní část Benešovska, od
výrazně chladnějšího okrsku oblasti MT5, který zahrnuje pahorkatinný celek Džbány.
V biogeografickém členění ČR (Culek, 1995) náleží lokalita do hercynské
biogeografické provincie, resp. bioregionu 1.22. Posázavský. Lokalita leží na rozhraní biochory
4BR – Rozřezané plošiny na kyselých plutonitech 4.vegetačního stupně a 4Do – Podmáčené
sníženiny na kyselých horninách 4. vegetačního stupně. Jihovýchodně od lokality prochází
hranice mezi Posázavským a Votickým bioregionem, která je vázaná na úpatí Džbánů.
Ve fytogeografickém členění ČR (Skalický, 1988) leží lokalita v mezofytiku,
fytogeografickém obvodu Českomoravského mezofytika, fytogeografický okres Votická
pahorkatina, podokres Sedlčansko-milevská pahorkatina.
Mapa potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová a kol., 1998) na lokalitě uvádí
bikovou nebo jedlovou doubravu (Luzulo albidae – Quercetum petrae).
Lokalita není zvláště chráněným územím podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, není zde vymezena evropsky významná lokalita ani ptačí oblast podle výše
uvedeného zákona. Nejbližším zvláště chráněným územím je Přírodní rezervace Podhrázský
rybník.
Lokalita je součástí přírodního parku Džbány – Žebrák, který byl vyhlášen v roce 1996
Nařízením Okresního úřadu Benešov. Zaujímá celkovou plochu 53 km2 a rozprostírá se
přibližně mezi Voticemi, Jankovem, Líšnem a Tomicemi. Dominantou přírodního parku je
vrchol Džbány (688 m n. m.) a lesnatý hřeben vrcholu Žebrák (585 m.n.m.).
-3-
Obr.1 Hranice přírodního parku Džbány - Žebrák (zdroj: geoportal.cenia..cz)
Charakter krajiny připomíná podhorskou oblast s velkými lesními komplexy, které
doplňují rozsáhlé louky s bohatými prameništi a remízky a neméně významné soustavy rybníků
zejména na Olbramovicku a Jankovsku.
V systému ÚSES není lokalita zahrnuta. Nejbližším prvkem je regionální biokoridor
388 „Podhrázský rybník - Třešňová Lhota“, nacházející se jihovýchodně od lokality a
regionální biocentrum 755 „Podhrázský rybník“, ležící severovýchodně od lokality.
Obr.2 ÚSES v okolí lokality (zdroj: geoportal.cenia..cz)
Na lokalitě ani v jejím bezprostředním okolí není zaregistrován žádný významný
krajinný prvek, ovšem rybník Slavníč, který je součástí lokality, je významným krajinným
prvkem „ze zákona“.
Na lokalitě není vyhlášen památný strom ani stromořadí.
-4-
2.3. Popis lokality a jejího okolí
Lokalita projektu „Farma čapí hnízdo“ se rozkládá na 92 ha. Nachází se zde převaha
orné půdy a antropogenně podmíněných stanovišť, nicméně se zde najdou pozoruhodné
přírodní prvky.
Lokalita je obklopena ornou půdou, intenzivně obhospodařovanou. Ze západu
ohraničuje lokalitu silnice Benešov – Tábor, směrem východním se rozkládá obec Tomice.
V jihovýchodní části lokalitu ohraničuje potok s břehovými porosty.
Bloky orné půdy v severní, východní a jihovýchodní části lokality jsou intenzivně
obhospodařovány. Kromě kultury se zde nachází polní plevele, snášející hnojení a chemické
ošetřování.
Areál statku není již delší dobu využíván. Plochy bez údržby jsou zarostlé ruderální
květenou. Pozůstatkem hospodaření jsou ovocné stromy, nacházející se na plochách vně statku.
Rostlinstvo je silně ovlivněno množstvím nitrátů, kterých je v půdě zřejmě velká zásoba.
Louka v severní části lokality je dvousečná mezofilní ovsíková louka (sv.
Arrhenatherion), její vodní režim je ovlivněn melioracemi. Ve střední části, kde je svedena
voda do drobného potůčku se vyskytují až podmáčené plošky s přechody do luk svazu
Calthion. Druhová skladba louky je zřejmě ovlivněna doséváním luční směsí, vyskytuje se zde
psárka luční (Alopecurus pratensis), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pryskyřník
plazivý (Ranunculus repens). V mokré části roste skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) a sítina
rozkladitá (Juncus effusus) a další druhy. Louka je kosena.
Při silnici se nachází malá vodní plocha – tůň. Tůň je silně zazemněna, mocnost
sedimentu je značná oproti malému množství vody. U tůně roste chrastice rákosovitá (Phalaris
arundinacea), v tůni samotné roste závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza). Tůň je
pozoruhodná výskytem vodního hmyzu a dokladováni jsou zde obojživelníci.
Za silnicí sousedí se statkem lesní porost odpovídající stanovištně jasanovo-olšovému
luhu (Alnenion glutinoso-incanae). Dominantní dřevinou je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior),
doplňovaný jilmem (Ulmus), v podrostu se vyskytuje orsej jarní (Ficaria verna). Luhem
protéká potůček od tůně k rybníku Slavníč.
Pod rybníkem se táhne pás mokré louky sahající až k jihovýchodnímu okraji lokality.
Drobný potůček, vytékající z rybníka Slavníč, má zpočátku dosti zahloubené koryto. Později se
koryto zmenšuje a tak je plocha v dolní polovině silněji zamokřená. Pod rybníkem rostou vrby
bílé (Salix alba), z bylin skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), tužebník jilmový (Filipendula
ulmaria), v dolní části tvoří sítina rozkladitá (Juncus effusus) kopečky připomínající bulty.
Přírodovědně nejcennější částí území (nezahrnutou do vlastního projektu) je rybník
Slavní. Jedná se o hospodářsky využívaný rybník s litorálními porosty orobince širokolistého
(Typha latifolia). Rozsáhlé litorální porosty, vzdálenost od lidských sídel a rybí obsádka dávají
prostor a podmínky pro hnízdění vodního ptactva.
Nad rybníkem Slavní je malý zazemněný rybníček s pozoruhodnou květenou – halucha
vodní (Oenanthe aquatica) a mohutnými vrbami na hrázi.
-5-
Obr.3 Mapa zjištěných biotopů na lokalitě (zdroj mapového podkladu: geoportal.cenia..cz)
Legenda:
Modrá – rybník s rákosinami
Fialová – mělký rybníček před statkem
Oranžová – mezofilní ovsíková louka s přechodem k mokřadní louce
Červená – vlhké a podmáčené louky
Hnědá – olšový luh
Žlutá – mělká tůň
3. Popis a vyhodnocení biologických prvků lokality
3.1. Botanické a zoologické vyhodnocení
3.1.1. Vegetace a flora
Metodika průzkumu:
Lokalita byla pro účely zpracování hodnocení 3x navštívena, přičemž byl terénními
pochůzkami postihnut časně jarní i pozdější aspekt. Terénní pochůzky obsáhly většinu plochy
mimo ornou půdu. Orná půda byla zahrnuta pouze okrajově, neboť se zde vzhledem
k intenzivnímu hospodaření s jistotou nevyskytují cennější druhy rostlin. Při terénní pochůzce
byly zaznamenány zjištěné taxony rostlin.
Zjištěné taxony:
Bez černý (Sambucus nigra)
Blatouch bahenní (Caltha palustris)
Bolševník obecný (Heracleum sphondylium)
-6-
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)
Bříza bělokorá (Betula pendula)
Česnáček lékařský (Alliaria officinalis)
Děhel lesní (Angelica sylvestris)
Dub letní (Quercus robur)
Halucha vodní (Oenanthe aquatica)
Hluchavka bílá (Lamium album)
Hluchavka nachová (Lamium purpureum)
Hrachor luční (Lathyrus pratensis)
Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)
Jabloň domácí (Malus domestica)
Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)
Javor klen (Acer pseudoplatanus)
Javor mléč (Acer platanoides)
Jetel luční (Trifolium pratense)
Jetel plazivý (Trifolium repens)
Jilm vaz (Ulmus laevis)
Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
Jitrocel větší (Plantago major)
Kakost smrdutý (Geranium robertianum)
Kapraď samec (Dryopteris filix-mas)
Karbinec evropský (Lycopus europaeus)
Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris)
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
Kostival lékařský (Symphytum officinale)
Kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos)
Kerblík lesní (Anthriscus sylvestris)
Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)
Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris)
Kokotice povázka (Cuscuta epithymum)
Krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum)
Krvavec toten (Sanguisorba officinalis)
Kuklík městský (Geum urbanum)
Lípa srdčitá (Tilia cordata)
Lipnice luční (Poa pratensis)
Lipnice roční (Poa annua)
Líska obecná (Coryllus avellana)
Lopuch plstnatý (Arctium tomentosum)
Medyněk měkký (Holcus mollis)
Měrnice černá (Ballota nigra)
Mrkev obecná (Daucus carota)
Mochna husí (Potentilla anserina)
Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora)
Okřehek menší (Lemna minor)
Olše lepkavá (Alnus glutinosa)
Orobinec širokolistý (Typha latifolia)
Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)
Orsej jarní (Ficaria verna)
Ostružiník (Rubus sp.)
Ostřice liščí (Carex vulpina)
-7-
Ostřice obecná (Carex nigra)
Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius)
Pámelník bílý (Symphoricarpos rivularis)
Pampeliška (Taraxacum sp.)
Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris)
Penízek rolní (Thlaspi arvense)
Pcháč bahenní (Cirsium palustre)
Pcháč oset (Cirsium arvense)
Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea)
Pryskyřník plazivý (Ranunculus repens)
Pryskyřník ostrý (Ranunculus acer)
Přeslička rolní (Equisetum arvense)
Psárka luční (Alopecurus pratensis)
Ptačinec žabinec (Stellaria media)
Pýr plazivý (Agropyron repens)
Rdesno peprník (Persicaria hydropiper)
Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys)
Růže šípková (Rosa canina)
Řebříček obecný (Achillea millefolium)
Řeřišnice luční (Cardamine pratensis)
Sedmikráska chudobka (Bellis perennis)
Sítina rozkladitá(Juncus effusus)
Skřípina lesní (Scirpus sylvaticus)
Slivoň švestka (Prunus domestica)
Smrk ztepilý (Picea abies)
Srha laločnatá (Dactylis glomerata)
Svída krvavá (Swida sanguinea)
Svízel přítula (Gallium aparine)
Svízel bahenní (Gallium palustre)
Šeřík obecný (Syringa vulgaris)
Škarda dvouletá (Crepis biennis)
Šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius)
Šťovík kyselý (Acetosella pratensis)
Tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
Topol osika (Populus tremula)
Topol kanadský (Populus x canadensis)
Trnka obecná (Prunus spinosa)
Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)
Trýzel malokvětý (Erysimum cheiranthoides)
Třešeň ptačí (Prunus avium)
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos)
Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)
Vikev ptačí (Vicia cracca)
Violka vonná (Viola odorata)
Vrba bílá (Salix alba)
Vrbina penízková (Lysimachia nummularia)
Závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza)
Zimolez obecný (Lonicera xylosteum)
-8-
Zvonek rozkladitý (Campanula patula)
Žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica)
Vegetační a floristické zhodnocení lokality:
Vegetace lokality je ovlivněna zemědělským hospodařením. Je zajímavé, že plošný
rozsah lučních biotopů v okolí statku je shodný se stavem zachyceným na mapě josefského
mapování (viz obr.4). Zemědělské hospodaření 2 pol. 20. stol. se tedy zřejmě na lučních
biotopech projevilo zejména ochuzením druhového spektra zvýšeným přísunem dusíku.
Nejcennějším biotopem je rybníček před statkem, kde nalézáme cennější druhy
mokřadních bylin (halucha, žabník) a pás mokřadních luk pod rybníkem. Na mokřadních
loukách se začíná projevovat absence sečení – hromadění stařiny, zvýšený výskyt třtiny.
Olšovo-jasanový luh před statkem má pouze nízkou reprezentativnost, většina dřevin je
zde nicméně vzniklá z náletů a porost vykazuje zajímavou strukturu. Rostou zde i vitální jilmy.
Zvláště chráněné druhy:
Nevyskytují se.
3.1.2. Fauna
Metodika průzkumu:
Průzkum proběhl ve formě terénní pochůzky, kdy byly zaznamenáni nalezené a pozorované
druhy živočichů, dále byly zaznamenány pobytové stopy a hlasové projevy. Odděleně byli
zkoumáni ptáci jako velmi důležitá skupina, kdy byla lokalita navštěvována opakovaně.
Zjištěné taxony:
Bezobratlí:
Succinea putris
Arion rufus
Helix pomatia
Erpobdella octoculata
Daphnia sp.
Asellus aquaticus
Hydracarina (gen.sp.)
Julidae gen. sp.
Lithobius forficatus
Lumbricus terrestris
Araneus cucurbitinus (juv.)
Araneus diadematus (juv.)
Pardova amentata
Lycosidae gen.sp.
Ixodes ricinus
Trichoptera gen.sp.
Ephemeroptera gen. sp. (larvy)
Enallagma cyathigerum
Forficula auricularia
Tetrix sp. (juv.)
Dytiscus sp. (larva)
Agabus bipunctatus
Haliplidae gen. sp.
Gerris sp.
Notonecta sp. (juv.)
Ilyocoris cimicoides
Nepa cinerea
-9-
Coreus marginatus
Carabus intricatus
Pterostichus vulgaris
Pterostichus metallicus
Elateridae gen.sp.
Cantharis fusca
Rhagonycha fulva
Tipula sp.
Panorpa germania
Bombus terrestris
Bombus pratorum
Diplolepis rosae
Inachis io
Aglais urticae
Anthocharis cardamines
Ptáci:
Druhy hnízdící
bažant obecný (Phasianus colchicus)
brhlík lesní (Sitta europea)
budníček menší (Phylloscopus collybita)
cvrčilka říční (Locustella fluviatilis)
cvrčilka zelená (Locustella naevia)
čáp bílý (Ciconia ciconia)
čejka chocholatá (Vanellus vanellus)
drozd kvíčala (Turdus pilaris)
drozd zpěvný (Turdus philomelos)
holub hřivnáč (Columba palumbus)
pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)
pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis)
pěnice pokřovní (Sylvia curruca)
pěnice slavíková (Sylvia borin)
potápka malá (Podiceps ruficollis)
potápka roháč (Podiceps cristatus)
kachna divoká (Anas platyrhynchos)
kopřivka obecná (Anas strepera)
konipas bílý (Motacilla alba)
koroptev polní (Perdix perdix)
kos černý (Turdus merula)
křepelka polní (Coturnix coturnix)
kukačka obecná (Cuculus canorus)
labuť bílá (Cygnus olor)
lyska černá (Fulica atra)
moták lužní (Circus pygargus)
moták pochop (Circus aeruginosus)
pěnkava obecná (Fringilla coelebs)
pěvuška modrá (Prunella modularis)
polák chocholačka (Athya fuligula)
polák velký (Athya ferina)
poštolka obecná (Falco tinnunculus)
- 10 -
rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus)
rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus)
rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris)
rehek domácí (Phoenicurus ochruros)
sedmihlásek hajní (Hippolais icterina)
skřivan polní (Alauda arvensis)
slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)
stehlík obecný (Carduelis carduelis)
straka obecná (Pica pica)
strakapoud velký (Dendrocopos major)
strnad obecný (Emberiza citrinella)
strnada rákosního (Emberiza schoeniclus)
sýkora koňadra (Parus major)
sýkora modřinka (Parus coeruleus)
špaček obecný (Sturnus vulgaris)
vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
vrabec polní (Passer montanus)
zvonohlík zahradní (Serinus serinus)
žluna zelená (Picus viridis)
Druhy zjištěné na tahu
bekasina otavní (Gallinago gallinago)
červenka obecná (Erithacus rubecula)
čírka modrá (Anas querquedula)
chřástal vodní (Rallus aquaticus)
linduška horská (Anthus spinoletta)
Druhy zjištěné zaletující
čáp černý (Ciconia nigra)
dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)
drozd brávník (Turdus viscivorus)
holub doupňák (Columba oenas)
hrdlička divoká (Streptopelia turtur)
jiřička obecná (Delichon urbica)
káně lesní (Buteo buteo)
konopka obecná (Acanthis cannabina)
krahujec obecný (Accipiter nisus)
orel mořský (Haliaeetus albicilla)
racek chechtavý (Larus ridibundus)
rorýs obecný (Apus apus)
sojka obecná (Garrulus glandarius)
včelojed lesní (Pernis apivorus)
vrána obecná šedá (Corpus corone cornix)
volavka popelavá (Ardea cinerea)
zvonek zelený (Carduelis chloris)
Vybrané druhy dokladované do roku 2006
bukáček malý (Ixobrychus minimus)
husa velká (Anser anser)
husice rezavá (Tadorna ferruginea)
- 11 -
kormorán velký (Phalacrocorax carbo)
pisík obecný (Tringa hypoleucos)
racek malý (Larus minutus)
rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)
rybák obecný (Sterna hirundo)
vodouš kropenatý (Tringa ochropus)
vodouš rudonohý (Tringa totanus)
volavka bílá (Egretta alba)
Ostatní obratlovci:
kuňka obecná (Bombina bombina)
ondatra pižmová (Ondatra zibethicus)
Clethrionomys glaeolus
srnec obecný (Capreolus capreolus)
krtek obecný (Talpa europaea)
zajíc polní (Lepus europaeus)
Zvláště chráněné druhy:
Kriticky ohrožené
• Orel mořský – zaletující - pozorován 23.05.2007 nad mokřadní loukou pod hrází rybníka. V
posledních letech pozorováni jednotliví ptáci na různých místech bystřické rybniční
soustavy a to jak nedospělí jedinci, tak i adultní ptáci. Část dat připadá i na hnízdní dobu.
Vzhledem k stále pokračujícímu pozvolnému šíření orlů mořských na území ČR nelze v
budoucnu vyloučit zahnízdění i v této oblasti.
• Bukáček malý – historický výskyt - v 50. letech zjištěn v hnízdní době na rybníku. Druh
během 70. let z ČR téměř vymizel. V posledních letech se znovu vrátil na svá někdejší
hnízdiště nebo obsazuje nová. Na rybníku jsou zachovány vhodné podmínky (dostatečná
rozloha rákosin) pro návrat bukáčka.
• Vodouš rudonohý – historický výskyt – výskyt na dně letněného vypuštěného rybníka
Silně ohrožené
• Moták lužní – v roce 2006 poprvé zahnízdil 1 pár v mokřadní louce (v nekosené části) pod
hrází rybníka. V roce lokalita opětovně obsazena. Teoreticky může přesídlit do okolních
obilných polí, většina populace v ČR takto hnízdí. Jednotlivé páry ale obsazují zpravidla
stále stejné prostředí, které si zvolili v prvním roce. Jediné hnízdiště na okrese Benešov.
• Křepelka polní – v posledních letech zjišťována každoročně, někdy i několik volajících
kohoutků z obilných polí.
• Čírka modrá – zastižena na tahu - využívání rybníka jako zastávky při migraci.
• Chřástal vodní – zastižen na tahu - skrytě žijící druh v okolí rybníka.
• Bekasina otavní – zastižena opakovaně na tahu i v předchozích letech – zastižena na
mokřadní louce pod hrází.
• Linduška horská – zastižena na tahu - na bahnitých náplavech rozlivů potoka v louce pod
hrází.
• Čáp černý – zaletující – opakovaně pozorován přeletující nebo kroužící v blízkosti rybníka.
Rybník je nepochybně využíván jako loviště dvěma páry tohoto druhu.
• včelojed lesní – zaletující
• krahujec obecný – zaletující
• holub doupňák – zaletující
- 12 -
Rákosník velký – historický výskyt – zač. 2. poloviny 20 stol. udáváno hnízdění 3 párů. Po
poklesu v celé ČR v současnosti v některých regionech (např. i blízké Sedlčansko) opět
narůstá počet zjištovaných párů.
• Volavka bílá – historický výskyt - od devadesátých let 20.stol. pozorována na rybníku
každoročně. V roce 2007 nezjištěna pro krátký časový úsek sledování. Objevují se
nepravidelně jednotliví ptáci nebo skupiny do 10 ex. prakticky po celý rok, nejvíce v
podzimním období. Jde o nehnízdící ptáky (v ČR dosud nehnízdí).
• vodouš kropenatý - historický výskyt – výskyt na dně letněného vypuštěného rybníka
• pisík obecný - historický výskyt – výskyt na dně letněného vypuštěného rybníka
• rybák obecný – historický výskyt
Ohrožené
• Potápka malá – hnízdění na rybníce v rákosinách.
• Potápka roháč - hnízdění na rybníce v rákosinách, uváděny až 4 hnízdící páry.
• Čáp bílý – na komíně lihovaru hnízdí v tomto roce 1 pár. Dlouhodobé hnízdiště, známé
desítky let (již od 1913).
• Kopřivka obecná – na rybníce velmi početná, v hnízdní době kolem 8 párů. Na jarním tahu
počty podobné. Hnízdí na suchu, většinou do několika metrů od břehu, jednotlivé páry
mohou zahnízdit až desítky metrů od vody.
• Moták pochop – v minulosti uváděny až 4 páry v litorálním orobinci.
• Koroptev polní – zjištěna v malé početnosti v okolí rybníka.
• Vlaštovka obecná – pravidelně loví v okolí statku, pravděpodobně hnízdí uvnitř některého
objektu.
• rorýs obecný – zaletující
• Kormorán velký – historický výskyt
• Čmeláci rodu Bombus – zastiženi v různých částech lokality. Výskyt rozptýlený, hnízda lze
předpokládat na okraji lučních porostů nebo na mezích.
• kuňka obecná (Bombina bombina) – dokladována v rybníčku před areálem statku
•
Faunistické zhodnocení lokality:
Mimořádně cenným územím na lokalitě je rybník Slavníč. Rybník přes intenzivní
rybářské hospodaření poskytuje zázemí pro ptáky hnízdící v rákosinách, je i vhodnou tahovou
zastávkou. Již od 50. let minulého století byla tato lokalita považována z ornitologického
hlediska za atraktivní a místními ornitology hojně navštěvována. Z tohoto důvodu jsou
k dispozici a uvedena i historická data. Význam pro ptactvo i v mimohnízdním období je dán
polohou rybníka v bystřické kotlině a návazností na další rybníky v blízkém okolí. Současná
hustota hnízdícího ptactva na rybníku je zde spolu s dunávickými rybníky patrně nejvyšší na
Benešovsku. Aktuálně potvrzeno či historicky dokladováno je zde 26 zvláště chráněných druhů
ptáků.
Významná je i mokřadní louka pod hrází. Vzhledem k dlouhodobé existenci luk v této
části (viz obr.4) poskytují louky (zejména ptákům) potravní zázemí, jsou útočištěm hmyzu
(čmeláci, motýli). Někteří výše uvedení zvláště chránění ptáci jsou vázáni také na tuto
mokřadní louku (orel mořský, moták lužní, bekasina otavní).
Zajímavé jsou i menší vodní plochy- rybníček před statkem a tůň u silnice. V rybníčku
je dokladována kuňka obecná, v tůni u silnice je značný výskyt vodního hmyzu.
Ruderální biotopy na hospodářských plochách mají pouze podružný význam.
Hospodářské budovy oproti tomu poskytují hnízdní podmínky vlaštovce obecné.
- 13 -
3.2. Krajinářské aspekty
Z hlediska ekologie krajiny se jedná o území, jehož tvářnost určovaly vlivy přírodní a
zejména zemědělské aktivity. Větší rušivé zásahy lidské činnosti se lokalitě vyhly, stavba
statku vesměs respektovala měřítko krajiny.
Přírodní aspekt krajinného rázu
Záměrem dotčený krajinný prostor je součástí rozlehlejšího krajinného celku biochory
4BR – široké údolí Konopišťského (Bystrého) potoka táhnoucího se od Olbramovic k Bystřici.
V tomto krajinném celku hrají velkou roli rybníky – Zákostelný, Slavníč, Podhrázský. Tento
krajinný celek tvoří přestupeň ke krajinnému celku masivu Kaliště – Džbány, který tvoří jasnou
východní hranici krajiny.
Charakteristická je zde otevřená krajina plošin na granodioritech. Převládají bloky orné
půdy, doplněné vodními plochami. Přírodní prvky jsou soustředěny kolem vodních tok,
případně na meze a nerovnosti terénu. Otevřená prostranství jsou místy rozčleněna sítí
stromových remízů, alejí a drobných zalesněných plošek, větší lesní plochy se nevyskytují. Na
značné části krajiny toto rozčlenění chybí – týká se to i zájmové lokality.
Kulturní aspekt krajinného rázu
Krajina zájmové ho území je zemědělská, formovaná člověkem. Sídla jsou situována na
okraji masivu Džbánů – Tomice, Ouběnice. Jedná se o vesnice návesního typu s menšími
statky a chalupami. Hmotově velký statek typu Slavníč je ve zdejší krajině výjimkou, podobné
statky lze nalézt až v širším okolí – Podolí u Vrchotových Janovic, Hůrka u Maršovic,
Bezejovice u Nesvačil. Je to dáno charakterem osídlení a pozemkové držby.
Komín statku Slavníč se uplatňuje jako pohledová dominanta. Jako výrazné krajinné
linie vystupují silnice Benešov – Tábor a železniční trať.
4. Charakteristika zamýšleného záměru
4.1. Základní údaje
Název stavby: Farma „Čapí hnízdo“
Místo stavby: Záměr výstavby farmy „Čapí hnízdo“ bude situován jižně od města Benešov při
silnici E55 Benešov – Tábor.
Oznamovatel záměru: SGL projekt s.r.o., IČO: 26742594, Liliová 6, 110 00 Praha 1
Zpracovatel oznámení záměru: Ing. Petr Adamec, K cihelně 313/41, 190 15 Praha 9
Lokalizace a základní popis: Farma „Čapí hnízdo“ má stát na parcelách celkové výměře 92 ha
(z toho rybník 12 ha, pastviny a pole cca 77 ha). Farma bude mít zastavěnou plochu 7303 m2 s
parkovací plochou pro 55 stání pro osobní automobily, z toho 2 stání pro tělesně postižené.
Dále jsou plánovány 2 parkovací stání pro autobusy. Jde o rekonstrukci stávajícího statku o
výměře cca 3 ha. Zbylé plochy tvoří okolní pastviny, rybník, pole apod. Z hlediska počtu zvířat
se předpokládá počet do 50 dobytčích jednotek, z toho menší část se počítá k ustájení (8 koz, 8
ovcí, 2 osli, 2 lamy, 6 telat, 6 krav, 4 prasata), větší část zvířat se má volně pást na pastvinách
(32 krav, 20 koz, 20 ovcí).
Základní parametry:
- celková plocha pozemku
922 950 m2
- zastavěná plocha
7303 m2
- zelené plochy (pole, pastviny, trávníky)
774172 m2
- vodní plochy
118921 m2
- zpevněné plochy (komunikace, parkoviště)
22554 m2
- stání os. aut/autobusů
55/2
(z tohoto počtu jsou plánovány 2 stání pro tělesně postižené)
- počet pracovníků - max. 15 (ošetřovatelé zvířat, obsluha restaurace, recepce,
ubytování)
- 14 -
- počet návštěvníků - až 120 osob denně (kapacita konferenčního sálu, kapacita
ubytování je však zhruba poloviční (64 lůžek)
Využití v průběhu roku cca 40 %.
Záměr spočívá v rekonstrukci stávajícího statku na farmu „Čapí hnízdo“, která bude
sloužit kromě vzorové produkce potravin jako firemní a školící středisko, které by sloužilo ke
vzdělávání zaměstnanců firmy, k trávení volného času zaměstnanců firmy a k vlastní prezentaci
firmy. Podstatou záměru je vytvořit dva na sebe napojené provozy - rekreačně vzdělávací a
ubytovací provoz a provoz hospodářský, které mohou fungovat jak společně, tak i samostatně.
Součástí záměru je snaha přiblížit veřejnosti pěstování zemědělských rostlin, chování zvířat a
zpracování zemědělských produktů. Na hospodářský dvůr tak plánovitě navazuje chovatelská
stezka, kde si návštěvníci mohou prohlédnout chovaná hospodářská zvířata na pastvinách.
Agrostezka naopak představí různé zemědělské kultury. K přilehlému rybníku Slavníč vede
rybářská stezka.
Statek se v současném stavu skládá ze dvou obytných budov, stodoly, objektu lihovaru
a dále dvou hospodářských objektů bývalého vepřína (původně šlo zčásti o stáje a chlévy).
Stávající objekty jsou vlivem nedostatečné údržby v předchozím období ve špatném
technickém stavu. Hospodářské objekty bývalého vepřína jsou plánovány vzhledem k jejich
kontaminaci solemi a nízké užitkové i architektonické hodnotě k demolici. Zbourány budou
rovněž zbořeniště mezi stodolou a obytnou budovou a zbořeniště u lihovaru. Budou nahrazeny
budovami s téměř shodným půdorysem. Dále se předpokládá vybudování fotbalového hřiště,
tenisových kurtů a víceúčelového hřiště. Ostatní pozemky budou využívány jako extenzívní
pastviny, částečně k vzorové zemědělské produkci. V rámci záměru se předpokládá změna
využití stávajícího rybníku z intenzívního chovu ryb na využití pro rekreační rybolov.
Hlavními očekávanými vlivy záměru na okolní životní prostředí bude produkce odpadů
a odpadních vod a dále vliv hluku a emisí v souvislosti s dopravou. Zdrojem vytápění areálu
budou tepelná čerpadla, nedojde k nárůstu emisí v lokalitě vlivem vytápění.
Ovlivnění životního prostředí:
Fáze výstavby
Ovzduší
Za krátkodobý liniový zdroj znečišťování lze formálně pokládat nákladní
automobilovou dopravu při výstavbě. Dodavatel stavby bude zodpovědný za zajištění řádné
údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízení staveniště pro celou
dobu výstavby.
Odpady
Při rekonstrukci a výstavbě farmy „Čapí hnízdo“ budou vznikat odpady typické pro
stavební činnost tohoto druhu a rozsahu. Zdrojem odpadů budou demolice, úprava terénu pro
přípravu staveniště, odpady stavebních materiálů (úlomky), komunální odpad ze zařízení
staveniště apod. Pro stavební řízení bude v rámci projektu zpracován i rámcový POH a během
výstavby bude vedena evidence o množství a způsobu nakládání s odpadem, v souladu s
příslušnou vyhláškou MŽP.
Fáze provozu
Ovzduší
Farma „Čapí hnízdo“ bude dopravně napojena na místní komunikaci III. třídy spojující
sousední vesnici Tomice II se státní silnicí E 55 dvěma obslužnými komunikacemi- jedna pro
hosty (čistá komunikace), a jedna pro zemědělský provoz (špinavá komunikace).
Doprava vyvolaná provozem farmy „Čapí hnízdo“ bude tvořena především osobními
automobily zaměstnanců a návštěvníků a lehkými nákladními automobily, zřídka autobusy,
dále pojezdy zemědělské techniky.
- 15 -
Plošným zdrojem emisí bude parkoviště pro zaměstnance a hosty areálu farmy „Čapí
hnízdo“. Pro zaměstnance a hosty bude k dispozici parkoviště o kapacitě 55 parkovacích stání
pro osobní automobily a 2 parkovací stání pro autobusy, umístěné před komplexem budov
farmy. V krátkodobých špičkách se předpokládá příjezd a odjezd 10 osobních automobilů za
hodinu na/z parkoviště farmy (tj. tedy 20 obousměrných pohybů za hodinu). Přeprava zboží
bude zajišťována lehkými nákladními automobily výhradně v denní době. Intenzitu vyvolané
lehké nákladní dopravy lze očekávat v maximální výši 1 lehký nákladní automobil za hodinu.
Voda
Vzhledem k charakteru farmy „Čapí hnízdo“ budou provozem produkovány splaškové
odpadní vody z využívání sociálního zařízení (WC, sprchy, bazén), splaškové vody od zvířat a
dešťové odpadní vody. Technologické odpadní vody z provozu budou produkovány pouze v
malé míře, např. malé množství vody kropení sportovních hřišť, na čištění zemědělské
techniky, na úklid a pod .
Pro odvod znečištěných splaškových vod z areálu se plánuje instalace biologické ČOV
(fa Envi-pur) s využitím vyčištěné odpadní vody pro zpětné využití. Odpadní vody budou
rozděleny podle charakteru a stupně znečištění a různý bude i způsob jejich likvidace.
Rozdělení vod je plánováno na komunální odpadní vody a odpadní vody od ustájených zvířat.
Splaškové vody komunální (všechny běžné provozy využívané lidmi) budou svedeny
do ČOV, kde budou přečištěny. Vyčištěné vody budou odvedeny přes pískovou filtraci do
retenční nádrže, ze které bude vyčištěné vody v maximální míře znovu využívána (závlaha
pozemku, úklid, splachování WC atd.). Z nádrže bude proveden bezpečnostní přepad, kterým
budou nadbytečné vyčištěné vody odváděny do vodoteče. Odpadní voda z bazénové
technologie bude napojena do retence až za ČOV. Odpadní vody z kuchyňského provozu
restaurace a z prostoru zpracování surovin, kde se zpracovávají masné produkty budou
odváděny do ČOV přes lapače tuků. Odpadní vody z provozů, kde je možná kontaminace
ropnými produkty (garáže zemědělské techniky, popř. parkovací stání pro automobily) budou
odváděny do ČOV přes lapače ropných látek.
Splaškové odpadní vody od zvířat jsou obtížně čistitelné a neobsahují nebezpečné
chemické látky. Vody budou odváděny do akumulační nádrže, ze které budou pravidelně
odváženy k rozptylu na okolních obhospodařovaných plochách popř. budou odváženy
pověřenou firmou k odborné likvidaci (zimní období).
Recipientem po vyčištění splaškových odpadních vod (event. dešťových vod) bude
přiléhající lokální vodoteč vytékající z rybníka. Předpokládá se vsakování dešťových vod a
jejich využívání pro technické účely. Předpokládané množství vypouštěné vody bude
minimální.
Odpady
Při běžném provozu farmy „Čapí hnízdo“ budou vznikat odpady mající původ v
zemědělské výrobě, v jednotlivých oblastech poskytovaných ubytovacích a stravovacích
služeb, v administrativě, údržbě a zajišťování chodu a provozu areálu. Odpady nebudou
dlouhodobě skladovány ve větších množstvích, v pravidelných intervalech budou co nejdříve
předávány k dalšímu využití nebo ke zneškodnění oprávněným firmám.
Výrazný podíl z celkového množství odpadů budou tvořit různé typy obalů běžně
používané pro balení zboží. Bude se jednat především o papír a kartón, dřevo a odřezky ze
dřeva, fólie, pěnový polystyren a dále zbytkové a znehodnocené výrobky. V menším množství
budou přítomny zbytky jídel ze stravovacích služeb. Při běžném chodu bude též vznikat
směsný komunální odpad. Převážně při údržbě a v technickém zázemí budou vznikat
nebezpečné odpady, např. oleje a mazadla z údržby technických zařízení, nefunkční zářivky
apod. Množství odpadů nelze zatím přesně stanovit a bude vyhodnoceno po uvedení areálu do
provozu.
- 16 -
Předpokládá se, že vzhledem k poměrně nízkému množství chovaných zvířat budou
materiály jako kejda a hnůj využívány jako hnojivo, event. odváženy k tomuto využití mimo
pozemky farmy a nebudou figurovat jako odpady.
Hluk
Z hlediska hluku bude zdrojem především související doprava a dále vzduchotechnická
zařízení na objektech farmy „Čapí hnízdo“ (bodové zdroje – předpokládají se jen nevýrazné
zdroje do 60 dB, event. použití tlumičů hluku ke splnění hygienických limitů v těsném okolí
zdrojů). Plošnými zdroji budou plochy parkovišť.
4.2. Stavební a technické údaje
Stručná charakteristika záměru
Architektonický návrh vychází z myšlenky vytvořit dva na sebe napojené provozy
(rekreačně vzdělávací a ubytovací provoz a provoz hospodářský), které mohou fungovat jak
společně, tak i samostatně. Budovy obou provozů jsou koncipovány do uzavřených uspořádání,
která spolu sousedí a lze je jednoduše propojit nebo naopak toto spojení přerušit.
Rekreačně vzdělávací a ubytovací provoz
Hlavní budova
Hlavní budova je určena k rekonstrukci. Bude sloužit k rekreačnímu bydlení rodiny
majitele firmy a zároveň ke krátkodobému ubytování jeho hostů, eventuálně VIP návštěv.
V 1. nadzemním podlaží se k tomuto účelu nacházejí 2 prostorné apartmány. 2.
nadzemní podlaží a podkroví již slouží potřebám majitele. Je zde velký byt s velkorysým
obytným prostorem zčásti otevřeným do krovu domu. Z tohoto prostoru se lze pomocí
schodiště a lávky dostat do pracovny, která je v podkroví. Zbytek podkroví je uvažován jako
herna dětí. V budoucnosti může eventuálně sloužit jako rezerva pro změny v prostorových
nárocích uživatelů.
Stodola
Objekt původní stodoly je určen k rekonstrukci. Přilehlé zbořeniště bude odstraněno a
zčásti nahrazeno novostavbou. Jeho náplň je určena pro vzdělávání a sportovní využití
zaměstnanců firmy. Uvažuje se s využitím motivu průjezdů jakožto typického archetypu těchto
budov. Na jeden průjezd bude napojeno kulturně vzdělávací centrum- konferenční sál pro 120
posluchačů s potřebným zázemím. Z druhého průjezdu budou přístupny provozy sportovního
centra - krytý bazén 4 x 11 metrů se saunou a párou, fitness tělocvična (posilovna) a dále pak
venkovní kurty na tenis a míčové hry. Plánuje se tu i menší dětské hřiště. Na místě stávajícího
zbořeniště bude vybudován objekt pro technologii areálu, kde je zatím uvažována trafostanice a
hlavní technické příslušenství tepelných čerpadel, která mají sloužit k vytápění objektů.
Objekt správce areálu
Tato budova bude rekonstruována a bude zde situován byt správce areálu, správcova
kancelář a dále dva služební byty a šatny zaměstnanců.
Lihovar
Budova lihovaru včetně komína bude rekonstruována, objekt přiléhajícího zbořeniště
bude odstraněn. Po rekonstrukci bude lihovar sloužit jako klub a restaurace. V 1. nadzemním
podlaží bude bar, jednotlivé sály klubu a restaurace a salónek. Ve 2. nadzemním podlaží
vznikne privátní salónek pro posezení a jednání VIP hostů. K lihovaru bude přistavěn nový
přízemní objekt kuchyně a venkovní terasa s pergolou pro letní posezení hostů. Stávající komín
s čapím hnízdem má vážně narušenou statiku a hrozí jeho zřícení. Projekt proto předpokládá
zbourání a na stejném místě opětnou výstavbu repliky komína s hnízdní podložkou pro čápy k
zachování hnízdiště.
- 17 -
Recepce a informační centrum
Jedná se o přízemní novostavbu, která vznikne částečně na místě původního zbořeniště
u lihovaru. Stane se zázemím pro ubytování a zároveň zde návštěvníci, ale i široká veřejnost
nalezne informaci o koncepci celého areálu a zaměření firmy. Konstrukce objektu je tvořena
ocelovými sloupy a betonovou deskou, obvodový plášť je ze skla členěného do menších polí
evokující členění průmyslových oken.
Objekty vepřína
Původní hospodářské objekty bývalého vepřína budou vzhledem k jejich kontaminaci z
chovu zvířat a nízké užitné i architektonické hodnotě odstraněny. Na jejich místě vznikne
objekt ubytování a objekt nových stájí.
Ubytovací objekt
Na místě jedné z budov původního vepřína vznikne novostavba ubytování. Je navržena
jako dvoupodlažní budova, kde se nachází 32 dvoulůžkových apartmánů, celkem tedy 64
lůžek. Konstrukce objektu bude zděná, pavlače budou mít dřevěné prvky.
Architektonický výraz všech novostaveb citlivě reaguje na kontext stávajícího statku a
snaží se nenarušit stávající vzhled areálu.
Hospodářský provoz
Hlavní hospodářský objekt
Jedná se o novostavbu zčásti na místě stávajícího objektu vepřína. Je koncipován do
sevřeného uspořádání s přilehlým objektem jízdárny a letní restaurace. Objekt funkčně
navazuje na naučné stezky, které se zde setkávají. Obsahuje křídlo stájí pro koně (cca 11 ks) a
osly (cca 4 ks), křídlo stájí pro chov krav (do 10 ks) a drobných zvířat (ovce, kozy – do 25 ks).
Ve 2. nadzemním podlaží přístupném dřevěnou pavlačí budou umístěny kanceláře, šatny
zaměstnanců a služební byty. Předpokládá se i umístění víceúčelové místnosti pro občasné
sezónní zpracování produktů (např. občasná domácí porážka prasat, zpracování event. většího
množství ryb, zahradního ovoce a podobně). Funkčně je objekt napojen na hospodářský dvůr,
výběhy a venkovní a krytou jízdárnu. Na vnitřní straně objektu je ochoz pro veřejnost, který
umožňuje návštěvníkům úzký kontakt s ustájenými zvířaty.
Jednopodlažní objekty stájí budou mít dřevěnou skeletovou konstrukci s dřevěným
obkladem. Dvoupodlažní objekt bude mít skelet z prefabrikovaného betonu a dřevěný obklad.
Krytá jízdárna
Novostavba kryté jízdárny je situována v sevření hlavního hospodářského objektu.
Používá systém diváckých tribun orientovaných na pohled do kryté jízdárny. Zastřešení je
řešeno atypickou konstrukcí z dřevěných prutů, která má svým vzhledem evokovat čapí hnízdo
jako symbol domova, bezpečí a jistoty.
Letní terasa
Jedná se o novostavbu umístěnou v těžišti hospodářského provozu a na průhledových
osách z provozu rekreačně vzdělávacího a ubytovacího. Objekt má jednoduchou konstrukci z
ocelových sloupů a stropní desky se skleněným utopeným pláštěm. V její blízkosti se nachází
gril na rožnění.
Stodoly a salaše na pastvinách
Novostavby objektů budou umístěny na jednotlivých pastvinách. Budou sloužit k
dlouhodobému uskladnění krmiva a jako přístřešek pro zvířata.
Konstrukce bude z prefabrikovaného betonu s obkladem z cetris desek, průsvitné
plochy budou z fiberglassových panelů.
Stávající obytný objekt
Stávající obytný objekt bude využit pravděpodobně jako šatna k fotbalovému hřišti
ebeny. Bude mít jiné využití.
- 18 -
Rybářská bašta
Pod hrází rybníka se předpokládá umístění malého objektu sloužícího jako rybářský
klub.
Okolní plochy
Záměr předpokládá vybudování fotbalového hřiště, tenisových kurtů a víceúčelového
hřiště. Ostatní pozemky budou využívány jako extenzívní pastviny, částečně k vzorové
zemědělské produkci (cca 77 ha).
V rámci záměru se předpokládá změna využití stávajícího rybníku z intenzívního
chovu ryb na chov trofejních ryb a využití pro rekreační rybolov (cca 12 ha). Záměr
předpokládá zpevnění stávající cesty podél rybníku na mlatový chodník s několika rybářskými
stanovišti. Dále se předpokládá vybudování malého mola pro několik veslic (rekreační
veslování a chytání ryb z loděk). Součástí budou i malé sádky pro uchovávání ryb.
Stávající malý rybníček v blízkosti areálu statku bude zachován v původním stavu bez
využití. Předpokládá se citlivé umístění laviček a ponechání jako romantické zákoutí.
Koncept dopravního řešení vychází ze snahy maximálně prostorově segregovat provoz
dopravy návštěvníků (hostů) a provoz dopravy zemědělské a obslužné techniky. Areál je proto
napojen na místní komunikaci III. třídy spojující sousední vesnici Tomice II se státní silnicí E
55 dvěma obslužnými komunikacemi- jedna pro hosty (čistá komunikace), a jedna pro
zemědělský provoz (špinavá komunikace). Na tyto základní komunikace jsou pak napojeny
obslužné polní cesty a naučné stezky pro pěší (hospodářská stezka, agrostezka, rybářská
stezka).
Rovněž byly vytipovány plochy pro dopravu v klidu. Obytný dvůr je řešen se snahou
minimalizovat parkování. Budou zde plochy pro krátkodobé stání sloužící k vystoupení osob a
vyložení zavazadel. Hlavní parkovací plocha se nachází za stodolou u přístupové komunikace a
u hospodářského dvora. Celkem je plánováno 55 parkovacích stání, uvažuje se o zřízení 2
parkovacích stání pro autobusy.
Jako rezervy pro krátkodobou potřebu zvýšené kapacity parkovacích ploch budou
sloužit vytipované travnaté plochy zpevněné ekorastrovým pletivem.
5. Předpokládané vlivy na biologické prvky lokality a jejich
hodnocení
5.1. Vlivy na rostliny
•
•
Rybníček před statkem zůstane zachován, nedojde zde k terénním pracím. Předpokládá
se citlivé umístění laviček a ponechání jako romantické zákoutí. Hodnocení:
Rostlinstvo této vodní plochy bude bez negativního vlivu.
Zatravněním velkých bloků orné půdy se zvýší plocha trvalých travních porostů.
Hodnocení: Pozitivní vliv, zvýšením plochy travních porostů se zvýší plocha luk,
kterých je zde v současné době velmi málo, pro luční byliny je to velmi pozitivní vliv.
5.2. Vlivy na živočichy
•
Čmeláci – terénními pracemi může dojít k zničení hnízd nebo potravního zázemí
čmeláků. Současně zatravněním orné půdy dojde k vytvoření lučních porostů s živnými
květinami. Hodnocení: Negativní vlivy terénních prací budou kompenzovány nově
vytvořenými biotopy. Méně významný neutrální vliv.
- 19 -
•
•
•
•
•
•
•
•
Ptáci hnízdící v rákosinách a okolí a žijící na rybníce budou vyrušováni provozováním
sportovního rybolovu na loďkách a rekreačním veslováním. Tento jev povede v
závislosti na začátku sezony rybolovu a rekreačního veslování buď k opuštění snůšek (u
dříve zahnízdivších druhů) nebo vůbec nedojde k osídlení lokality (u druhů, později
obsazujících hnízdiště). Rybolov z lodí navíc ohrozí i drobné druhy pěvců, hnízdících v
rákosinách. Delší pobyt loděk v blízkosti jejich hnízda znemožní krmení mláďat na
hnízdě, příp. návrat vyrušených ptáků, inkubujících snůšku. Takto ovlivněni budou –
potápka malá, potápka roháč, kopřivka obecná, moták pochop (druhy zvláště chráněné
– ohrožené) a dále labuť velká, kachna divoká, polák velký, polák chocholačka, slípka
zelenonohá, lyska černá, rákosník obecný, strnad rákosní. Hodnocení: Významný
negativní vliv, který může vést ke snížení počtu hnízdících párů, u citlivějších druhů i
k opuštění lokality.
Ptáci hnízdící a využívající mokřadní louku pod rybníkem budou ovlivněni úbytkem
biotopu přeměnou části mokřadu v cvičnou louku – při jihozápadní straně hráze.
Výstavba rybářské bašty navíc bude zdrojem rušení pro hnízdící ptáky. Takto ovlivněni
budou - moták lužní, bekasina otavní, linduška horská (druhy zvláště chráněné – silně
ohrožené) a dále rákosník proužkovaný. Hodnocení: Významný negativní vliv, který
může vést zejména u motáka lužního k opuštění lokality.
Ptáci využívající rybník jako tahovou zastávku, případně jako občasné loviště budou
vyrušováni lidmi provozujícími sportovní rybolov a rekreační veslování. Vyrušování
způsobí ztrátu atraktivity lokality. Takto ovlivněni budou – orel mořský (druh zvláště
chráněný – kriticky ohrožený) – čáp černý, čírka modrá, chřástal vodní (druhy zvláště
chráněné – silně ohrožené). Hodnocení: Významný negativní vliv, znamenající ztrátu
loviště a tahové zastávky.
Ptáci, jejichž výskyt je historický, nicméně je zde možný návrat do původního biotopu,
budou vyrušováni lidmi provozujícími sportovní rybolov a rekreační veslování.
Vyrušování způsobí ztrátu atraktivity lokality. Takto ovlivněni budou – bukáček malý
(druh zvláště chráněný – kriticky ohrožený) – rákosník velký, volavka bílá (druhy
zvláště chráněné – silně ohrožené). Hodnocení: Hodnocení není jednoznačné, protože
druhy nejsou na lokalitě v současnosti prokázány. Hodnocen je pouze vliv na možné
případné obsazení lokality. Méně významný negativní vliv.
Komín lihovaru bude stržen čímž dojde k zničení hnízdiště čápa bílého (druh zvláště
chráněný – ohrožený). Projekt předpokládá výstavbu nového komínu (nefunkčního) s
náhradní hnízdní podložkou v mimohnízdním období. Hodnocení: Komín má vážně
narušenu statiku a jeho stržení je nutné přijmout. Přijetí hnízdní podložky čápy je
spojeno s určitou mírou rizika, nicméně je znám vysoký stupeň akceptování této
náhrady. Neutrální až mírně pozitivní vliv.
Kácením stromů na hrázi i jinde dojde k omezení možnosti hnízdění v dutinách a počtu
stanovišť pro pozorování. Takto ovlivněni budou poštolka obecná, drozd kvíčala a
brhlík lesní. Hodnocení: Málo významný negativní vliv, kácení by nemělo být
rozsáhlé.
Zatravněním orné půdy a následným hospodařením na lokalitě dojde k zvýšení rozlohy
lučních porostů. Rovněž vytvořením ukázkových polních ploch dojde k rozčlenění
jednotvárných polních bloků do menších ploch. Tím dojde k vytvoření biotopů pro
některé druhy ptáků i jiných živočichů. Takto ovlivněni budou – křepelka polní (druh
zvláště chráněný – silně ohrožený) a koroptev polní (druh zvláště chráněný –
ohrožený). Hodnocení: Pozitivní vliv.
Obnovou hospodaření a opravou budov vzniknou zajímavá místa pro hnízdění, ve
stájích bude hmyz jako potrava pro ptáky. Obnova hospodaření ovlivní zejména
- 20 -
•
vlaštovku obecnou (druh zvláště chráněný – ohrožený). Hodnocení: Málo významný
pozitivní vliv.
Zvýšený pohyb automobilů zejména na parkovišti u rybníka může způsobovat hlukové
zatížení ekosystému rybníka a zejména ptáků. Hodnocení: Zvýšený hluk může
znamenat vyrušování hnízdících ptáků a zvěře. Méně významný negativní vliv.
5.3. Vlivy na ekosystémy
5.3.1. Vlivy na významné krajinné prvky
Rybník je dle zákona o ochraně přírody a krajiny (zák.č.114/92 Sb.) významným
krajinným prvkem. V projektu je navrhována změna hospodaření od intenzivního
k extenzivnímu. Do litorálních porostů ani do dna rybníka nebude zasahováno. Významný
pozitivní vliv.
Určitý negativní vliv plánovaného provozu farmy „Čapí hnízdo“ může spočívat v
ovlivnění čistoty vody potoce vytékajícím z rybníka. Potok je málo vodný a proto by vody
z farmy měly být důkladně vyčištěny.
5.3.2. Vlivy na ÚSES
Lokalita není součástí ÚSES, na funkčnost nejbližších prvků nebude mít projekt vliv.
5.3.3. Vlivy na přírodní park
Přírodní park Džbány - Žebrák je určen k ochraně krajinného rázu. Krajinné
charakteristiky statku Slavníč a okolí plně neodpovídají charakteristikám přírodního parku,
nicméně je třeba, aby byly v souladu s posláním přírodního parku zachovány podstatné prvky
současného stavu.
Tento stav je dědictvím minulosti, stav z r. 1780 je možné studovat z mapy 1.
josefského mapování.
Projekt rámcově zachovává hmotovou dispozici statku. Některé budovy jsou určeny
k demolici, jiné k rekonstrukci, počítá se též s vybudováním nových budov. Kromě klasických
materiálů se počítá s použitím i materiálů moderních (sklo). Zejména je třeba zachovat
hmotovou dominanci hlavní obytné budovy.
Stodoly ve volné krajině budou zdaleka viditelné. Je to způsobeno jednak otevřeností
krajiny a také konfigurací terénu kdy budou stát na vyvýšeninách. Bylo by vhodné volit spíše
protáhlejší nižší tvar klasických seníků se sedlovou střechou.
Dokumentace pro územní řízení neobsahuje potřebné podrobnosti, proto jsou v závěru
uvedena doporučení pro eliminaci možných negativních vlivů na krajinný ráz.
Projekt předpokládá kácení dřevin, které vzniklými prolukami následně ovlivní pohledy
na statek. Komentář a doporučená opatření níže.
5.3.1. Vlivy na dřeviny rostoucí mimo les
V rámci rekonstrukce je plánováno kácení starých nebo poškozených dřevin. Kácení
nebude mít na biotu významnější vliv, řada starých stromů, které mohou sloužit jako dutinové
nebo krytové stromy bude zachována.
Projekt jako pozitivní vliv předpokládá zachování fragmentu olšovo-jasanového luhu
před statkem. Pro zapojení statku do krajiny by bylo vhodné na plochách přechodu do krajiny
před statkem vysázet tradiční dřeviny – ovocné stromy, ořešáky apod.
- 21 -
Obr.4 Výřez mapy 1.josefského mapování r.1780 (mapserver.seznam.cz)
6. Shrnutí a závěry
Lokalita projektu „Farma „Čapí hnízdo““ je ornitologicky bohatá, vyskytuje se řada
zvláště chráněných druhů ptáků. Realizací projektu dojde k významnému zvýšení vyrušování
ptáků na rybníce Slavníč rekreačním rybolovem a veslováním, vliv je hodnocen jako významně
negativní.
Další dílčí vlivy projektu spojené s obnovou hospodaření a rekonstrukcí statku jsou
méně významné, případně jsou pozitivní.
7. Popis opatření navržených k prevenci, omezení, vyloučení,
případně kompenzaci negativních vlivů
K vyloučení, omezení a minimalizaci možných negativních vlivů realizace projektu
farma „Čapí hnízdo“ navrhujeme následující opatření:
• Zcela z projektu vyloučit provozování rybolovu z loděk a rekreační veslování lidí na
rybníce. Neprovozovat ani rybolov ze břehu, má téměř stejný efekt, navíc lze těžko
předpokládat disciplinované omezení rybolovu pouze na hráz rybníka.
• V návštěvním řádu omezit pohyb lidí podél břehů rybníka (s výjimkou hráze) v době
hnízdění (01.04. – 31.07.).
• Zachovat mokřadní louku pod hrází rybníka v současné podobě, je zcela nevhodný
převod části mokřadní louky pod hrází na cvičnou louku.
• Stavba rybářské bašty pod hrází je nevhodná, je třeba ji umístit jinde, např na kraji
hráze při statku.
- 22 -
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zachovat komín lihovaru jako význačnou krajinnou dominantu. Po zbourání komínu
s čapím hnízdem (po vyhnízdění čápů) následně na nový komín instalovat náhradní
podložku (v období srpen – únor).
Udržovat výši vodní hladiny rybníka v době hnízdění přibližně na stejné výši.
Nezasahovat do litorálních porostů na rybníce.
Pro zatravnění bloků orné půdy použít osivo regionálního původu.
Zachovat hmotové uspořádání budov – dominantní by měla zůstat hlavní obytná
budova, ostatní budovy by měly být nižší. Moderní materiály – např. sklo – používat
uvnitř areálu, nikoli na fasádách a plochách vně (do krajiny).
Stodoly pro zvířata ve volné krajině koncipovat jako seníky – stavby se sedlovou
střechou s využitím tradičních materiálů – dřevo, cihla.
Při kácení preferovat nepůvodní druhy – akáty, topoly kanadské aj. Podporovat obnovu
stanovištně původních dřevin – olše, jasan, dub letní.
Při výsadbách preferovat stanovištně původní druhy – olše, jasan, dub letní. Při
výsadbách v blízkosti statku – strana při silnici aj., používat ovocné stromy nebo
ořešáky pro zachování krajinného rázu. Exotické dřeviny používat pouze ojediněle
uvnitř areálu.
Při výstavbě, kácení a terénních úpravách plochu průběžně sledovat, zda se zde
nevyskytují zvířata, při zjištění výskytu jedinců zvířat provést přenos do okolí.
Jako případná kompenzační opatření doporučujeme realizaci těchto opatření, které přispějí
k zvýšení atraktivity pro obojživelníky i ptáky:
• Potok na mokřadní louce rozčlenit meandry, případně vybudovat několik tůní.
• Tůň při silnici odbahnit tak, že směrem do louky bude zachován mírně se svažující se
břeh. I přesto, že nebyli přímo zjištěni obojživelníci, bagrování tůňky by nemělo být
prováděno v období od března do konce srpna - preventivní opatření, protože výskyt
obojživelníků není vyloučen.
8. Návrh monitoringu negativních vlivů
•
Umožnit (souhlasem se vstupem na pozemky) sledování stavu populací ptáků na
rybníce a mokřadní louce pod rybníkem ornitologům.
9. Použité podklady
Adamec P.(2006): Farma „Čapí hnízdo“.Oznámení k posouzení vlivů na životní prostředí.
Culek M. (eds.) (1995): Riogeografické členění České republiky. Enigma, Praha.
Culek M. a kol. (2005): Biogeografické členění České republiky II.díl. AOPK ČR, Praha.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner j, Štěpánek J. (eds.) (2002): Klíč ke
kvteně České republiky. Acadmia, Praha.
Ložek V., Kubíková J., Spryňar P. a kol. (2005): Střední Čchy. In: Mackovčin P. a Sedláček M.
(eds.): Chráněná území ČR, svazek XIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a
EkoCentrum Brno, Praha.
Neuhauslová Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky.
Academia, Praha.
Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění
Veřejně přístupné mapové služby mapserver.seznam.cz, geoportal.cenia..cz
- 23 -