program ke stažení - Bach

BACH - COLLEGIUM PRAHA
Kapitulní bazilika sv. Petra a Pavla
PROGRAM:
ul. K rotund , Praha 2 - Vyšehrad
Leoš Janá ek
Pond lí 22. ervna 2009
v 19.30
Postludium z Glagolské mše
(1854 – 1928)
pro varhany
KONCERT . M6
„Po stopách
Eduarda Treglera“
Otto Albert Tichý
(1890 – 1972)
Postula a me
De profundis
offertoria pro smíšený sbor a capella
ú inkují:
Ji í Bachtík, Dalibor Pavlovic
trubky
Petra Žáková, Petr Peremský,
Jan Triebenekl,
pozouny
Jan Klouda
tympány
Josef Lecián - varhany
KOMORNÍ SBOR
BACH-COLLEGIA PRAHA
Dirigent
Ji í Mátl
Confirma hoc, Deus
offertorium pro smíšený sbor, žes ový soubor
a varhany
Eduard Tregler
(1868 – 1932)
MISSA JUBILAEI
Op.2
pro smíšený sbor, žes ový soubor, tympány a varhany
Kyrie
Gloria
Credo
Sanctus
Benedictus
Agnus Dei
Dnešním koncertem chceme p ipomenout osobnost
skladatele, hudebního um lce, dirigenta a pedagoga,
který dnes již tém zmizel z pov domí. M že se zdát,
že byl zastín n svými slavn jšími sou asníky - A.
Dvo ákem nebo L. Janá kem, se kterými ho
mimochodem pojilo v elé p átelství. Nebo by mohl
být nezajímavý s poukazem na postceciliánské období.
Probíráme-li se však ádky jeho partitur, objevíme
vyt íbenou skladatelskou invenci, osobitou krásu a
neot elý p vab. Když pak pohlédneme na ady
vynikajících um lc , které jako pedagog vychoval
(nap . Vladimír Hawlík, Ji í Reinberger, Josef
Tomaštík a další), není pochyb, že se jedná o um lce,
který stojí za to, aby byl stále p ipomínán.
Eduard Tregler (1868 – 1932) se narodil v Lounech.
Jako patnáctiletý odchází studovat do Prahy na
varhanickou školu, kde pedagogická místa zastávali
František Blažek, Karel Knittl, Karel Stecker a pozd ji
Josef Kli ka. V tuto dobu byla varhanická škola nejen
pr pravou ke h e na varhany, ale zárove i výbornou
školou kompozi ní. V roce 1887 vypracoval Tregler
jako školní úkol na varhanické škole Klavírní kvintet,
na který byl prost ednictvím editele školy Vojt cha
Šváchy upozorn n Antonín Dvo ák. Zde za íná
celoživotní p átelství t chto dvou hudebních
osobností.
V roce 1889 se stal Tregler varhaníkem a po roce i
regenschorim v chrámu sv. Jiljí u dominikán v Praze.
Pro pot ebu tohoto sboru píše Tregler v letech 1892 –
1895 celkem 7 mší. Roku 1897 se Tregler zú astnil
konkurzu na místo prvního dvorního varhaníka
v Dráž anech. A koli nem l naprosto žádné protek ní
styky, místo obdržel a ve 28 letech se tak stal prvním a
také jediným eským varhaníkem, který zastával tuto
vysokou funkci. Po t ech letech se však vrací do Prahy
a p ijímá místo editele k ru v bazilice sv. Václava na
Smíchov .
Pozd ji Prahu opouští a usazuje se v rodných
Lounech, kde zastává místo u itele zp vu a hudební
výchovy na lounské reálce a sbormistrovské místo v
lounském Hlaholu. V roce 1906 spoluzakládá hudební
spolek nazvaný Lounská filharmonie, z kterého se pod
Treglerovým vedením zanedlouho stává nedostižná
chlouba m sta Louny. V roce 1913 vít zí Tregler
v sout ži o místo profesora na varhanické škole v Brn
p ed porotou, které p edsedal Leoš Janá ek. Toto
místo zastává Tregler krom krátké p estávky, až do
své smrti v roce 1932.
Leoš Janá ek (1854 – 1928) je sv tov
eským skladatelem klasické hudby.
p edevším pro nezvyklou melodiku
z lidové hudby moravských region
Slovácka a Lašska.
uznávaným
Je cen ný
vycházející
, zejména
Narodil se v obci Hukvaldy. Studoval nejprve
klášterní školu v Brn , kde se mu dostalo základního
hudebního vzd lání. Poté odešel do Prahy na
varhanickou školu. Dalšího hudebního vzd lání se mu
dostalo v Lipsku a Vídni. Posléze se vrací zp t do
Brna, kde se ú astní národn -osvobozeneckých
aktivit. Stává se editelem varhanické školy, kterou
zakládá v roce 1881. P sobí jako dirigent a velmi brzy
zahajuje též svoji kariéru skladatele. V roce 1913
nastupuje na varhanickou školu jako profesor práv
Eduard Tregler, tou dobou již um lec zvu ného
jména. Leoš Janá ek si Treglerova um ní a
pedagogické innosti velice vážil, o emž sv d í
mimo jiné i jeho úsilí o Tregler v návrat na školu
v dob , kdy musel Tregler, kv li finan ním t žkostem
školy, místo opustit. Završením Janá kova úsilí bylo
založení Konzervato e Brno roku 1919, kde p sobil
první školní rok jako editel.
Ve sv t je Janá ek znám hlavn díky svým operám,
orchestrálním díl m: Symfoniett a symfonické básni
Taras Bulba a slavnou Glagolskou mší, jednou z
nejsvébytn jších skladeb sv tové hudby v bec - mší
napsanou ve staroslov nštin . Práv postludium z této
mše zahájí dnešní koncert.
Dále budou následovat t i skladby Treglerova kolegy,
dómského varhaníka a profesora pražské konzervato e
Otto Alberta Tichého (1890 – 1972). Ten po
absolvování skladatelské školy odešel mimo jiné i
kv li d sledk m ceciliánské reformy z Prahy do
Pa íže a zde studoval duchovní hudbu na Schole
cantorum a skladbu u Vincenta d’Indyho. Po
desetiletém p sobení ve funkci chorregenta ve
švýcarském Lausanne se v roce 1936 vrátil na pražský
svatovítský k r. Jeho latinská moteta jsou typickou
ukázkou duchovní hudby inspirované svébytností
francouzské postromantické skladatelské školy. Jako
první bude provedeno zhudebn ní dvou žalm ,
ur ených pro smíšený sbor a capella:
Postula a me, et dabo tibi gentes hereditatem tuam, et
possessionem tuam terminos terrae.
Požádej m , a dám Ti v majetek národy, do vlastnictví
kon iny zem .
Kulturní klub Poštovka
Zahradní kova 1118/2, Praha 5
_______________________________
De profundis clamavi ad te, Domine: Domine, exaudi
vocem meam. Fiant aures tuae intendentes, in vocem
deprecationis meae.
Z hlubin volám k Tob , Hospodine, Pane, vyslyš hlas
m j! Tv j sluch a je naklon n k mé snažné prosb !
Poslední ofertorium O. A. Tichého, které dnes zazní je
ur eno pro ned li svatodušní. Smíšený sbor zde
doprovází dv trubky, t i pozouny a varhany:
Confirma hoc, Deus, quod operatus es in nobis: a
templo tuo, quod est in Jerusalem, Tibi oferent reges
munera, alleluia.
Upevni, Bože, co jsi v nás u inil: v Tvém chrám ,
v Jeruzalém , Ti králové p inesou dary, aleluja.
Jako hlavní bod dnešního programu bude uvedena
skladba Eduarda Treglera. Z jeho bohaté skladatelské
tvorby, v nované p evážn duchovní hudb , klavíru a
varhanám, jsme vybrali velkou mši nesoucí na
partitu e nadpis Missa Jubilaei F-dur. Eduard Tregler
tuto skladbu ur il smíšenému sboru doprovázenému
žes ovým souborem, tympány a varhanami. Dílo
nevšední hudební krásy, plné p ekvapivých
výrazových a modula ních p echod , je typickou
ukázkou hudby velmi rychle se vzdalující pravidl m
ceciliánské reformy. Uplatn ním orchestrálního
doprovodu (2 trubky, 3 pozouny, tympány a varhany)
p edstavuje p echod k modern pojaté vokáln instrumentální duchovní hudb .
Ji í Mátl
***
Informace o dalších plánovaných koncertech Bach-Collegia
Praha naleznete na www.bachcollegium.cz
______________________________________
Kapitulní bazilika sv. Petra a Pavla
ul. K rotund , Praha 2 - VYŠEHRAD
Pond lí 22. ervna 2009
v 19.30