Rady pro rodiče, pedagogy

Komentáře

Transkript

Rady pro rodiče, pedagogy
Děti se specifickými poruchami učení
První krok - diagnóza
Akceptujte fakt, že vaše dítě trpí specifickou poruchou učení. Připusťte si to sami.
Řekněte si hlasitě, že nemáte co skrývat. Diagnóza byla stanovena a vašemu dítěti se může dostat pomoci. V
rodině by melo dojít k uklidnění. Nezapomeňte, že náprava je věcí Času.
Druhý krok - domácí atmosféra
Dejte svému dítěti najevo, že máte o něj starost, že vám během dne chybělo. Po příchodu z
práce (ze školy) ho obejměte, vyptávejte se, jaký byl jeho den, a naslouchejte mu. Komentujte uznalými
slovy ty Činnosti, které se mu toho dne vydařily.
Nezdary vás nesmějí vyvést z míry. Zachovejte klid. Nikdy nedopusťte výsměch
ostatních sourozenců.
Dopřejte si aspoň jednu „hezkou chvilku" denně. Bez televize, jen tak u stolu, třeba s
šálkem čaje nebo kakaa. Vtáhněte dítě do rodinných diskusí, plánů. Podělte se s ním o vlastní
pracovní zážitky.
Vaše dítě potřebuje řád, který bude vycházet z jeho možností, nikoliv z vašich představ.
Zachovejte rodinnou tradici: aspoň jedno jídlo za přítomnosti všech Členů rodiny, nepodceňujte
pravidelné ukládání k spánku, hodinu vstávání a Čas jídla. Rád - to je rytmus, který dítěti pomáhaje to
„tlukot srdce rodiny, její pravidelný tep, dýchání bez záchvatů".
Třetí krok - klidné pracovní místo
Vaše dítě potřebuje klidné pracovní místo. To znamená bez ostatních členů rodiny, kteří v
danou chvíli nemají žádné povinnosti, hrají si nebo odpočívají. Ale hlavně bez televize a rádia. Při
nedostatku místa se neobávejte vrátit k tradici kuchyňského stolu.
Příprava na výuku by měla probíhat každý den v určitou hodinu. Buďte dítěti nablízku, čtěte
si... Dodáváte mu potřebný pocit bezpečí.
Čtvrtý krok - pomoc s domácími úkoly
Dítěti pomáhejte, ale nezapomínejte, že je to jeho úkol. Naučte se pracovat s
magnetofonem. Ve vaší nepřítomnosti si může splnit některé povinnosti na základě nahraných
instrukcí.
Pátý krok - nešťastné příkazy
Víte, kolik příkazů jste dítěti dali? Zkuste je někdy jen tak pro sebe evidovat a užasnete. Děti
jsou často zahlceny příkazy ze strany obou rodičů tak, že si nemohou na žádný vzpomenout.
Udělujte příkazy jasné, krátké. Vyhýbejte se rozvláčnosti, najednou udělte nanejvýše dva
příkazy. Pokud je jich více, vypracujte spolu s dítětem seznam úkolů. Obtížná slova dokreslujte,
dolepujte obrázkem atd. Splněný úkol škrtněte nebo označte jinak.
Šestý krok - osudné čtení
Čtěte svému dítěti. Ctěte v duetu, střídavě. Otázkami si ověřujte porozumění čtenému.
Respektujte jeho výběr. Navštivte knihkupectví, knihovnu, výstavky knih.
Zkuste si nahrát společné Čtení na magnetofon. Dítě sleduje text očima a poslouchá. Vždy si
prověřujte porozumění čtenému textu. Budujte dítěti knihovničku, ve které by neměl chybět slovník
spisovné češtiny a česká mluvnice.
Sedmý krok - psaní
Neobávejte se založit dítěti deník - psaný, kreslený. Ať z něho předčítá. Sešit pocitů a nálad je o něčem
jiném. Měl by obsahovat zvláštní situace a popisovat události, které dítě rozesmály, učinily šťastným, ale
též zlostným...
Učiňte dítě zodpovědným za seznamy typu „co mám koupit", „co máme zařídit"...
Vypracujte s dítětem „rodinný kalendář návštěv", „kalendář narozenin a svátků členů rodiny,
příbuzných, přátel"...
Zkomoleniny a pravopisné chyby opravte taktně.
Osmý krok - jak si doma hrát a pomáhat
Rodina si společně hraje a společně pracuje. Při práci si všímejte předmětů, které
potřebujete jak při práci, tak při hře. Pokud jsou nadepsány, zaměřte pozornost na slova, slabiky, hlásky.
Porovnávejte velikosti, prostorové uspořádání, vyhledávejte první a poslední slova z nadpisu atd.
Devátý krok - hry
Poštovní schránka;
a) sdělení, že něco dobrého vykonal
b) žádost o pomoc
c) dotazy
d) vzkazy
* Jídelní lístek: Menu z jídel, která začínají stejným písmenem.
* Co vidím: Předměty a věci, které jste viděli, si poznamenejte. Uspořádejte je podle abecedy. Pokuste se
zapamatovat šije.
* Poštovní schránka: Písemné sdělení dítěti, že ho máte rádi, že odvedlo dobrou práci, požádáte
o pomoc...Poštovní schránku umístěte do kuchyně,bude k dispozici všem členům
rodiny. Nekritizujte písemný projev.
* Společné nákupy: Požádejte dítě, aby sledovalo rodinný stav zásob, zaznamenávalo suroviny,
které se musí dokoupit. Společně nakupujte. Sledujte ceny potravin, diskutujte o
cenách. Pracujte s kalkulačkou.
Desátý krok - když dítě neuposlechne aneb čin je lepší než lamentování
Osvědčuje se práce navíc, která nezabere hodně času. Takové opatření předpokládá, že rodič
ví, jak dlouho je schopno dítě pracovat, aniž bychom tím navodili řadu dalších problémů. Zdlouhavá
práce j e takovýchto opatření nepřítelem.
Doporučeno: mytí podlahy, dveří, auta, úklid garáže, šicích potřeb, zametání chodníku... Pokud
je práce správně vykonaná, dítě si zaslouží stručné ocenění.
Z dalších doporučení: Dítě půjde dříve spát (o několik minut). Pozastavíme výhody. Po
krátkou dobu s dítětem nekomunikujeme, své jednání zdůvodníme.
Nedopusťte, abyste na dítě „hráli přesilovku". Nejúčinnější je rozhovor mezi čtyrma očima,
věcný, stručný, bez výhrůžek a vydírání.
Rozhodujte podle kondice dítěte. Zvažte jeho schopnosti. Vybírejte z aktivit, které
dokončí, bude mít o ně aspoň trochu zájem.
Použitá literatura:
Swierkoszová, J.: Škola také pro rodiče aneb jak pracovat s rodiči dyslektiků
In Kuchařská, A.: Specifické poruchy učení a chování. Praha, Portál 1999, s. 137-140.
Doporučená literatura:
Matějček, Z.: Vývojové poruchy čtení. Praha, SPN 1972.
Zelinková, O.: Poruchy učení. Praha, Portál 1994.
Individuální přístup k žákům s dysortografickými obtížemi
O dysortografii můžeme hovořit tehdy, když má žák při průměrné nebo nadprůměrné
inteligenci velké potíže při osvojování pravopisu. V zahraničí se objevuje názor, že o dysortografii
můžeme mluvit v případě, že žák má v diktátu 10-20 chyb (nebo i více), zatímco běžný čtyřkař či pětkař
udělá 4-6 hrubých chyb.
Některé ze zvláštních postupů, které se dále uvádějí, může učitel používat nejen při
doučování, ale i ve vyučovacích hodinách, pokud dostal z psychologické poradny posudek s
diagnostikou dysortografíe, případně ještě s doporučenými opatřeními. I bez odborného posudku je však
možno těchto zvláštních postupů využívat u všech slabších žáků při doučování. I rodiče je mohou
využívat při vedení domácí přípravy žáků.
Proč se doporučují u dysortografiků různé úlevy při psaní diktátů a při jejich klasifikaci a proč se
zavádí řada opatření, která se týkají individuálního přístupu k dysortografikům?
Běžné diktáty jsou u těchto žáků spojeny se silným citovým napětím, stavy úzkosti a
strachem. Tento psychický stav žáka tlumí jeho myšlenkovou činnost, zhoršuje vybavování
mluvnických pravidel, které si žák třeba i zapamatoval. Žák je dezorientován natolik, že tato pravidla
nedokáže využít.
Proto se u dysortografiků doporučuje neklást při pololetní a celoroční klasifikaci z
mateřského jazyka takový důraz na výkony v diktátech, ale spíše brát v úvahu ústní projevy žáků. Lze
doporučit, aby se diktáty dysortografiků klasifikovaly jen několikrát za čtvrtletí. Ostatní diktáty se opravují a
hodnotí jiným způsobem.
Způsob pravování" diktátů u dysortografiků:
Místo běžného vyznačování chyb červeným perem se podtrhávají správně napsaná slova černě. Pod
diktát se napíše počet chyb (s podpisem učitele). (Podtrhávání: ne červeně!)
Někteří psychologové soudí, že červené zatržení chyby upoutá žákovu pozornost, ale nepřispívá k
odstranění chyby u dy sorto grafika. Může dojít k zafixování nesprávného tvaru nebo k dalšímu rozkolísání
pravopisu. Ostatně učitelé znají žáky, kteří dokáží i v opravě napsat znovu tutéž chybu jako v diktátu. Táž
chyba se objevuje i v dalších diktátech.
Z psychologického hlediska nemá pro dysortografiky zvláštní význam ani označení
klasifikace diktátu známkou. Série pětek či čtyřek vlastně nemá žádnou informační hodnotu. Žák ví předem,
že každý další diktát asi dopadne špatně. Známka neinformuje o stavu žákových vědomostí ani učitele. Ten
ví také o jeho nedostatcích. Klasifikace diktátů u dysortografiků může vést u některých žáků k další
neurotizaci, u jiných k apatii a k nezájmu o školu vůbec. Vliv na možné narůstání charakterových závad
je zřejmý (lži, podvody, záškoláctví apod.).
Zpracování chybně napsaných slov:
Učitel zavede žákovi zvláštní sešit na evidenci chybně napsaných slov (vět, pokud jde o interpunkci). Do
tohoto sešitu učitel (případně některý z rodičů) vypíše - nejlépe do sloupce na levé straně stránky - správné
tvary slov, v nichž žák udělal chybu. Napravo od těchto slov se stručně zaznamená pravidlo, které žák v
daném slovu porušil.
Po zapsání slov, která je třeba procvičovat, se chybně napsaná slova silně přeškrtnou (např.fixem), aby
žák nemohl vidět své špatně napsané slovo. Pokud je více času při doučování nebo v domácí práci, je možné
chybně napsané slovo přelepit páskou papíru a na tuto pásku napsat správný tvar slova.
Procvičování chybně napsaných slov:
1. Žák si přečte sloupec procvičovaných slov.
2. Učitel při doučování (nebo některý z rodičů) vysvětlí postupně pravopisné jevy, které žákovy dělaly
obtíže. Je možné spojit vysvětlení téhož pravidla pro několik chybně napsaných slov. Je dále možné, aby žák
podtrhl stejnou barvou pastelkou slova, která patří k témuž pravidlu.
3. Žák si přečte slova, - zdůvodňuje pravopis. (Podle možnosti slova napíše na psacím stroji
nebo „naťuká" na plánku psacího stroje. Plánek si snadno zhotoví učitel nebo rodiče.
4. Učitel diktuje sloupec slov z evidenčního sešitu, žák píše do cvičného sešitu.
5. Učitel provede opravu diktovaného sloupce jako opravoval výchozí diktát. Opět černě (nebo
jinou barvou, ale ne Červeně) podtrhá nesprávně napsaná slova, pod diktát napíše počet chyb.
Do evidenčního sešitu zapíše správné tvary slov, v nichž má žák v diktátu chybu. Chybně napsaná
slova se silně přeškrtnou, aby chyba nebyla vidět.
Při postupném několikerém opravování žák vidí, jak ubývá chyb. Je zřejmo, že tento způsob
opravování není záležitostí jednorázovou, ale může probíhat s přestávkami i několik dní i týden.
Individualizace rozsahu diktátu:
Pokud se po tomto postupu objevilo při opakování výchozího diktátu po důkladném
procvičení stále ještě velké množství chyb, je třeba, abychom při dalších diktátech ve třídě nebo i
při doučování snížili jejich rozsah.
Buď budeme opravovat diktát po částech, nebo již při diktátu ve třídě dáme žákovi instrukci,
aby psal jen část diktátu. Po další dobu, kdy třída ještě píše, máme pro něho připravenou
samostatnou písemnou práci.
Další úlevy při psaní diktátu:
Jako další úlevy, které přicházejí pro dysortografika při psaní diktátu v úvahu, jsou např. tato
opatření:
1. Dysortografik nemusí psát slova, v nichž si není jist pravopisem (Je samozřejmé, že po
diktátu píšeme tato slova žákovi do sešitu pro evidenci gramatických nedostatků a procvičujeme
je.)
2. Necháváme mu k dispozici při psaní různé pomůcky, Např. originál diktátu, tabulky s
mluvnickými jevy, které u žáka postupně nacvičujeme. (Např.může to být přehled tvrdých a
měkkých slabik, vzory psaní velkých písmen, vzory pro shodu podmětu a přísudku v příčestí
minulém, slova k pravopisu bě-bje, mě-mně, vě-vje, složité souhláskové skupiny, příklady k
interpunkci atd.
Přehledná tabulka žákových vědomostí a neznalostí.
Je vhodné mít pro žáka přehled mluvnických jevů, které si mel osvojit. U každého dílčího jevu
lze zaznamenat datum, kdy byl zjištěn nedostatek, případně kdy bylo zjištěno zvládnutí jevu.
Materiál nám kromě zkoušení dává i sešit pro evidenci žákových nedostatků v pravopisu.
Diktáty u dysortografika:
Většina diktátů, které dáváme dysortografikovi má charakter cvičný. Po probrání a důkladném
procvičení určitého mluvnického pravidla je vhodné dát běžný diktát s běžným způsobem
opravování a klasifikace. Nedostatečné však raději v těchto diktátech nedáváme.
Další postupy pro práci s dvsortografikv:
Další postupy u dysortografiků podrobně popisuje Zdenek Matějček v knize Vývojové poruchy
Čtení (Praha, SPN 1974). U dysortografiků je možno využít některých metod, které byly
původně určeny pro dyslektiky. Např.metoda obtahování, metoda barevných písmen a
barevných kostek, kostek (nebo čtverečků) z tvrdé nebo měkké hmoty pro měkké a tvrdé slabiky,
bzučáku pro krátké a dlouhé samohlásky a slabiky.
Literatura:
Angermaier,M.: Legastheníe, Frankfurt am Mam, Fischer 1976.
Wawra,W.r Wie kann der Klassenlehrer legastenischen Kindern helfen? (In: Schenk-Danzinger,L.
Handbuch der Legasthenie, Weinheim, Basel; Beltz 1971.)

Podobné dokumenty

emoční inteligence a rozvoj sociálních dovedností

emoční inteligence a rozvoj sociálních dovedností  zhodnotit vlastní aktuální emoční rovinu. Co si vybavíte pod pojmem emoce? Jakou roli hrají v našem chování? Zkuste uvést individuální příklady uvědomovaných emocí. Vzájemně je ve skupině zhodnoť...

Více

Výukové programy pro předmět český jazyk a literatura (ČJL)

Výukové programy pro předmět český jazyk a literatura (ČJL) výukové programy a podán přehled vybraných výukových programů, které jsou k dispozici zdarma v internetové síti. Projděte si jednotlivé odkazy a seznamte se s jednotlivými tituly. Jedná se zejména ...

Více

Iveta Radičová Začarovaná spirála problémů

Iveta Radičová Začarovaná spirála problémů možnost. Nikdy nejsou jenom dvě, takže pro politiku teorie menšího zla neplatí. Čtu takovéto úvahy, protože mi pomáhají se zorientovat. Také neustále sleduji pohyb v  sociologii.

Více

rok 2006 - Kniha ve 21. století (2016)

rok 2006 - Kniha ve 21. století (2016) 1. a 2. února 2006 se konal na Slezské univerzitě v Opavě již třetí ročník knihovnické konference „Kniha v 21. století“ ve spolupráci s regionálním výborem Moravskoslezského kraje SKIP. Konference ...

Více

Amalgám a jeho účinky

Amalgám a jeho účinky se do krve, plic, střeva a ledvin, přičemž ledviny často reagují alergicky až k selhání ledvin, pokud je zatížení vysoké. Těžké kovy patří k nejdůležitějším faktorům, které buňkám způsobují oxidačn...

Více