Divadelní Děčín

DIVADELNÍ DĚČÍN, č. 5, 12. května 2011
CESTOU K MOZNEMUV NEMOZNEM Rozhovor $ $ Janem Cihalem z BiYho tlivatllo.
Jakfm zplisobem probiha
tvoma Bileho divadla? Pied jenom
se jedna 0 ne uplne obvykJy divadel­
ni tvar.
PffSd rok budeme mit
tficet let a stale delame veci, ktere
se pfibliiujf performance, delame
poulicni divadlo a nikomu se nev­
nucujeme. Vi nazev "Zde - na ostrem
rozhranI iivota" napovida, 0 cern hra­
jeme. Ceii poetika inscenace je vlastne
o zkoumani iivota. Zacinali jsme
detstvim a obloukem se k nemu zase
vradme. Herd Bfleho divadla pracuji v
rUmych profesich. Nekdo je vjtvarnik
a nekdo napHklad ferutel posty. Kaidy
si ze sveho zamestnanf pHnasi - a muie
si pfinest, podle toho jsou delany i
naSe scenife - to, co v iivote proiil.
Sdnare davime dohromady piedevsim
ji a muj kamatad bisnik z Ceskych
Budejovic Vlada Machek. NapfSeme
urCitou kostru na miru souboru. Vi se
zname velmi dobie, schizfme se jed­
nou tjdne v hospode a povidame si 0
problemech. Nakonec z toho vznikne
pfedstaveni.
Je problem nazlrouiet takovY
divadelni tvar, jako jsou Postele?
Zpocatku to vypadi
jednoduie, potorn to vselijak pleteme,
protok jde 0 velmi rozvolneny tvat.
Kaidy si mUie sehrat svuj pHbeh podle
sve predstavy, a protok ui zname svoji
poetiku, nikdo neodbiha nikarn, kde
by byl mimo naSe obrazy. K inscenaci
Postele loni vznikl i kalendar, ve
kterem maji vsichni svou fotografii.
Kaidy si mohl nafotit svtij pHbeh
na posteli. Vznikly velice zajimave
obrizky doplnene vroy jdte basni.
Vse se prolnulo tak, k jeSte vznikne
vjstava fotografii 0 postelfch a lidech.
Je to 0 Alzheimerech, stiff, 0 tom, jak
si nehrajeme na divadlo, 0 tom, jak se
vraty vstupuje a vraty odchizi. Abych
se ale vratil k vaSi otizce. V trhneme na
velky sal, seieneme postele a zacinime
tvofit. Co vznikne, to vznikne.
Ned.avate navstevnlkovi
inscenace uceleny pilbeh...
Divak vidi obrazy a sam si
sklidi - myslim si, ie by to tak na
divadle melo bye - celou inscenaci ze
sveho vlasrniho poznani. Mlady clovek
mi jinou nei stacy, zdravj zase jinou
nei nemocny.
Jak to didci piijimajP.
Za ta leta ui mime svuj okruh
divaku, v Ostrave velky. V republice
nas zna take hodne lidi. Yetsinou jsou
ohlasy pozitivnf, ale nekdy se je ani
nedozvime. NekteH lide si proiitek
odn:iSeji v sobe a ai po letech se doz­
vidime, ie si to jdte pamatuji. A to
nam stael.
Jak posuzujete svoji tvorbu?
Delime divadlo, jake chceme
delat, a moina obeas inspirujeme i
nektere dalsi soubory, ktere si nechteji
vybirat texty v Dilii a hrit porid - i
kdyi v ru.znych obmenich - Mcitiky
a buh vi koho. Jak piSe pan Cisar, to
nejlepsi, elm mohou amateH divadlu
piispet, je posouvat divadlo nekam dil.
To si profesionalove nemohou dovolit
z hlediska pfedplarneho a z hlediska
navstevnosti. My si to dovolit mUieme
a je zapocrebi, aby se alespon nekolik
amaterskych souboru pfibliiovalo k
nezachytitelnemu nebo moinemu v ne
moinem.
-saj­
RECENZE Z KRAjSKE PREIILIDKY
CHATROOM
ZIVOTPRozfvANYINTENzrvNt
v CELE JEHO KRASE I OSKLIVOSTI
Divad vchazeji otevrenrmi
dvoukHdlymi drevenrmi vraty do ro­
zlehleho prosroru, ve kterem je nekolik
prazdnych ieleznych postell, pouze na
jedne sedf rena s houslemi v rukou,
hraje a zpiva lidovou pisen. Publikum
useeda, a k postelim prichazeji herd
- nekolik muiu v eernych obledch
a bilych kosilich, aby se ponorili do
behu svYch zivotu, pouze jeden z
hercu v kostYmu bezdomovce, ktecy
postel nema, si ustele v roztrhanych
papfrovYch krabidch. Pomalu se roz­
biM jevistnf obraz naplneny lidovou
hudbou a zpevem, fragmenty verSu
FrantiSka Hrubfna, odkazy na Roman­
d pro kHdlovku a hlavne fyzickou akd
kaideho aktera, vedenou v zanru pohy­
boveho divadla a tematicky vychazejid
z vlastnich zivotnich pHbehii.
Predstavenf od zacatku osl­
ovuje divaka poetickou obraznosd, se
kterou jsou jednotlive jeviStni metafory
klfCovYch okarniikii lidskeho zivota
odehrany.
Inscenace jako takova v sobe spojuje
zanr cinohernfho i hudebnfho divadla,
pracuje s netradicnfm divadelnfm
jazykem, je vsak zaroven cisrrm a
uzavrenym jeviStnlm tvarem velice
sdelnym co do tematu i zaverecneho
vyznenf.
Bile divadlo, soubor s osobi­
tou vlastnf poetikou, v minulosti casto
spolehajid na improvizad i nahodu a
kouzlo nechteneho, se v tomto pf{pade
dopracoval k rysledku diislednym
lpenfm na naplneni predem daneho
scenare.
Pocota doporucila souboru
diikladnejsf propracovanf mluvni
sloiky, tak aby vse co ve slovech zaznf
bylo nejen srozumitelne co do
namu, ale i emod promiouvajidch.
Hra (Postele) - Zde na ostrem ro­
zhranf iivota se jednoznacne stay!
za iivot proz!vany intenzivne v cele
jeho krase i osklivosti, stesti i ndtesd,
odsuzuje lpeni na vecech i majetku
na ukor iivota naplneneho hlavne
clovecenstvim.
vrz­
Ladislav Vrchovskj
S takovjm pfedstavenim clovek bud'jde,
nebo ne. Jd bylpfejet parnim vdlcem 0
hmotnosti mnoha tun, kterj do urne
zadusal i nekolik drobnjch pochybnosti
a nedtislednosti. Krdsnj, mystickj obraz.
Jen je fkoda, ze motor nasdval s naftou
i trofku kalu a skoro se pfed koncem
zastavil- zdverelnd skladba byla uz
opravdu z jineho zivota.
VnJekPolda
Narodff sejif, spif, zijeI, jff, spD, jff...
je to horor. Moc pHjemnj
Mild
Toto pfedstaveni, ktere se slovy mdlo
pracuje, je tako jimi komentovat. Bud'
vds zasdhne nebo nikoliv. Nimrat se
v jeho detailech jeprdce pro chronicke
ana/ytiky a porotu. Jednfm nejsem
zcela jisM, druhjm zcela nejiste, proto
se konkretnijfiho vefejneho vjlevu
vyvaruji.
Petra Jiraskovd
Bile divadlo umoznilo silnj zdiitek, by'
z inscenace na me dolehljen smutek,
coz je Ikoda. Memento mori se pro me
poji s carpe diem a zde mi trochu chybll
protip61.
Vitek Stlpdn
Byl jsem soucdsti obrazu. Jemnd
pavuCina pocitU posflend rannf
cerstvosti (po dobrhn spdnku)
vnimdnl me nakonec vylouCiIa z
obrazu do pozice spokojeneho divdka.
Zdmlrne sdnovdni klidu a spdnku
me nepfekvapilo, poteIilo, polechtalo ­
neklidnou moji dufi.
RaJvanPdc/
iiN'(,IlIfCt' pOI to Ifpz/fl Z
to'lItt!
/J}(,j,fl{lk):
()'tif/l"J,'('/l/i(
hli)'. (j,!J;n il
/./1/'-/,11' \;, hm',h, /lflil" CI'OI!,~'d, V;;rrl Vo/dol'd, }1'('[[tI H,r/('I(Jl'ti, iJlli(1I17.do/,ft/
RECENZE Z DIVADELNfHO DECfNA
TAM - NA NEUCESANEM ROZHRANI
TOTALNIHO DIVADLA
Jedine pfedstaveni letosni piehlfdky Divadelniho
Decina, ktere "zabydlovalo" jiny prostor nef divadelni sal
Mestskeho divadla, patfilo svebytnemu Bflemu divadlu z
Ostravy a jejich inscenad Zde - na ostrem rozhrani iivota
(Poste1e). Jejich "roivade1neni" nedivade1nfho prostoru,
ale i tematu a poezie lidove i umele se stalo vskutku
ojedinelym zazitkem.
Koncepce cele inscenace se pro samotneho divaka
zacala odvijet jii vstupem divaka do objektu (Spolkory
dum), kde se inscenace mela odehravat. Na cloveka
roe dychl zce1a jiny vzduch: atmosferickY cichory oder
zaSlych, provlhlych, nekolikrat bouilive zapio/ch, plfsni
prorosclych ... proste divak vstoupil do jineho prostoru ­
nejenom diky zatuchlemu tanecnimu salu s prapodivnym
vzorkem na zavesech, ktecy rna jii davno svoji slavu za se­
bou, ale take diky zvlastnimu divadelnimu Casu, jeni se pied
n:imi najednou zaCal rozvijet.
V ramci inscenace nikdo nikam nespecha. Bezdo­
movec, ktecy se konecne v klidu muz.e vyspat, se pomalu
uklada mezi sve krabice, otevid svoji Hradni svid, popfji
a pfitom kratce vypravf svUj konkretni pHbeh, ktecy se
divakovi zobecnuje po formalni i obsahove strance do sce­
nickYch jevistnfch silne metaforickYch obrazu, ilustrovanych
neucesanym a sirorym zpevem lidove poezie. Ze sceny
postupne mizi stara nemocnicni lui.ka, aby na nich zaned­
louho byli skrze vrata piivezeni novi sverenci. 1i zacnou
zcela neteatralne a neefektne, ale zbytnele rozehravat na
scene svoje iivotnf "ukladani k spanku" ...
Ui. od zakladnf skoly jsem se desil rozboru poezie,
protoi.e takova kolektivni verbalizovana analyza s pani
ucite1kou ve mne totalne dokazaIa zabit jakekoliv poeticno
a jedinecny dojem z vazanych slov. Jelikoi. inscenace Postelf
Bileho divadla pro mne byla divadelnf basnf, nerad bych
svoji zpravou 0 jejim videni, zabil veSkere poeticno, ktere
se v nf v hojne mlfe nachazi, a omezil bych se zejmena na
popis a uiitf jevistnfch prostiedku a vfznamy jevistnich
metafor bych ponechal stranou.
Forma ce1e inscenace osciluje nekde mezi site­
specific, performance, divadlem poezie, hudebnim pasmem,
ryrazovYro divadlem, totalnim divadlem. Nedelni deCinske
pfedstaveni skvele souznelo se zminovanym prostorem zapo­
menuteho tanecniho salu Spolkoveho domu, taki.e v tomto
pHpade bych se nejvfce pfiklanel k site- specific. Velmi
dobfe si dokazu piedstavit (moi.na ve vfznamove Ciscli
verzi) inscenaci umistenou v prostorove rozsahlem pleneru,
kde nejvetSi dominantou by byla prave dievena dvoukffdla
ruralnf vrata. V pHpade decinskeho predstavenf je vnfmam
jako esteticky-vfznamory problem, kdy inscenatori pfedem
nevysli z toho, co misto nabizl. Umfstenfm vrat pfed (ai.
divadelne) naddimenzovane dvoukHdle vchodove dvde do
salu zdvojili jejich vfznam, a tim trochu sniZiIi silu celkove­
ho jevistniho obrazu. DalSi uiiti scenografickYch a rytvar­
nych prvku vnimam zcela v radu hry - kontrast noveho
(prostor bezdomovce, dfevena detska poso/lka, koso/my
zrizencu) a tradicnfho pHstupu k iivotu a ke "spanku" (stare
nemocnicnf poste1e, seno, cetne svateeni obleky "svHencu").
V obdobnem vfznamovem duchu jako v lidove slovesnosti
je ve scenografii vyuiit symbol cervene barvy. Zajimave a
jakoby samozfejme se v riiznych urovnkh struktury ce1e in­
scenace pracuje s vnejsfm dramatickYm napetim jako napi.:
kontrast mezi ramcem soucasnym (bezdomovectvO a vykre­
slenim i.ivotniho cyklu dIe lidorych tradic, ktere Ize chapat
jako "ukladanf k spanku" (hra s nemocnicnfmi postelemi),
dale urcite generacnf napetf mezi starfm a mhidim (zHzenci,
kteH srym civilnfm koso/mem a nehereckYm projevem byli
v dramatickem napeti k metaforickYm ryjevum starskh
muiu na poste1ich), kontrast dobove fotografie ditete a
rentgenorych snfmku, bile a cerne, obrazu a slova, jed­
nodirych "neopracovanych" hereckYch rykonu atd. Ve\mi
ocenuji hudebni dramaturgii temer neznamych Iidorych
pisni ve skvelem ai. naturalistickem podani Jany Sglundove.
Uryvky verbalizovanych casti pak byly citacemi zejmena
z Hrubinovy Romance pro kHdlovku, ale take z Cechova
ci Franze Kafky. Inscen'ace by snad zaslouiila ponekud
promySlenejsi, komrastnejsi a atmosferickY svete1ny ryraz.
I kdyi. by se inscenace postupy, nazory, tematem i zaujetfm
mohla jevit ponekud zpatecnickou, presto die meho nazoru
stoji nekdy za to ohIednout se zpet. Za necim, co je oprav­
dove a jedinecne, se zastavit a otocit stoji.
PetrHaJek