Hnízdní predace a distribuce hýla rudého (Carpodacus

Transkript

Kostelecké inspirování 2008
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
KOSTELECKÉ INSPIROVÁNÍ 2008
2. ročník konference 28.-29. listopadu 2008
Sborník abstraktů
Harabiš Filip & Suvorov Petr (Eds.)
Pořadatel konference:
Katedra ekologie a životního prostředí, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská
univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol
ISBN 978-80-213-1871-7
2
Seznam příspěvků
U
U
U
U
U
U
U
U
U
Vertikální stratifikace výletových otvorů tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) .............................................. 5
U
Epizodní hydrologický model na povodí Modrava 2 ......................................................................................... 6
U
Digitální model povodí Modrava 2 ................................................................................................................... 7
U
Věková struktura smrčiny na Jezerní hoře, Šumava ........................................................................................... 8
U
Nový zámek v Kostelci nad Orlicí: Koncepční projekt rozvoje a využití zámeckého areálu ................................ 9
U
Vliv managementu na biodiverzitu drobných zemních savců na vlhkých loukách ............................................ 10
U
Jak se vyvíjí druhové složení rostlin na vlhkých loukách po jejich opuštění? ................................................... 11
U
Hledání krajinné identity v bývalém VVP Ralsko ........................................................................................... 12
U
Hodnocení mezních pásů na Bruntálsku na základě dendrologického šetření ................................................... 13
U
Prameništní komplexy v Šumavském předhůří jako počátek detritových řetězců povodí s výskytem perlorodky
říční (Margaritifera margaritifera L.) ............................................................................................................. 14
U
U
U
U
U
U
U
U
U
U
U
U
Vliv geodat na hodnocení krajiny ................................................................................................................... 15
U
Hnízdní biologie sýce rousného (Aegolius funereus) v imisních oblastech Krušných hor .................................. 16
U
Výskyt “naturového“ druhu vážky Sympecma paedisca v ČR .......................................................................... 18
U
Biotransformace hmoty s využitím vybraných kroužkovců .............................................................................. 19
U
Hnízdní biologie a příbuzenská struktura populace sýce rousného v Krušných horách ..................................... 20
U
Systém nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady v Benešově ............................................. 21
U
Hnízdní ekologie pěnice slavíkové .................................................................................................................. 22
U
Invazní druhy - problémy a řešení ................................................................................................................... 23
U
Věková struktura v I. zóně NP Šumava „Trojmezná“ ...................................................................................... 24
U
Pozemková úprava v k.ú. Skytaly ................................................................................................................... 25
U
Vliv ekologického a konvenčního zemědělství na diverzitu a abundanci denních motýlů v oblasti Českého
středohoří ....................................................................................................................................................... 26
U
U
Rozšírenie čeľade Branchiobdellidae (Annelida, Clitellata) na západnom a strednom Slovensku ...................... 27
U
U
U
U
U
Distribuce savčích predátorů ........................................................................................................................... 29
U
Charakteristika a oživení šumavských pramenišť s detailnějším zaměřením na rod hrachovky (Pisidium) ........ 30
U
U
U
Hraboší dny ................................................................................................................................................... 28
Vliv intenzity pastvy na travní porost .............................................................................................................. 31
U
Hostitelská specificita kůrovcovitých (Col., Curculionidae: Scolytinae) napadající temperátní listnáče ............ 32
U
U
Co se honí nezkušeným husám v hlavě, aneb kam létají housata bez rodičů? ................................................... 33
U
Hlasový repertoár nosorožce širokohubého severního (Ceratotherium simum cottoni) …………….….………..34
Návrh naučné stezsky NPR Sedlo (CHKO České středohoří)… ............................................................ 35
U
U
U
Význam ochranných pásem lesních maloplodých zvláště chráněných území .................................................... 36
U
Využití modelů transferové funkce pro předpovídání průtoků v reálném čase .................................................. 37
U
Rotácia vajec v hniezde vrabca poľného (Passer montanus). alebo „Išlo vajce na vandrovku“ ......................... 38
U
U
U
U
U
U
Mohou mechorosty sloužit herbivorům jako enemy-free space (prostor bez nepřátel)? ..................................... 39
U
Příbuzenská struktura populace sýce rousného (Aegolius funereus) ................................................................. 40
U
Fluktuace početnosti skokana štíhlého (Rana dalmatina) na Hornojiřetínské výsypce ...................................... 41
U
Landscape change and dynamics of gardens in Sokolov region ....................................................................... 42
U
Effect of agricultural fields management on diversity of plant and bird communities ....................................... 43
U
3
U
Ekologie a využití molekulární biologie u rodu Rumex se zaměřením na druhy R. obtusifolius a R. crispus ..... 44
U
U
Hnízdní predace a distribuce hýla rudého (Carpodacus erythrinus) ve Vltavském luhu na Šumavě……….........45
U
Časoprostorová aktivita sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných a v Jizerských horách ......................... 46
U
U
Osud těžbou narušených lokalit, aneb jak se ničí naděje naší krajiny ............................................................... 47
U
Využití historických dat o prostorové distribuci bekyně mnišky (Lymantria monacha L.) v oblasti Brd pro
zhodnocení rizika gradací ............................................................................................................................... 48
U
U
U
U
U
Urbanizace a ztráta krajinné identity v Gironském regionu (Katalánsko) ......................................................... 49
U
Mizející biodiverzita saproxylického hmyzu nížinných lesů ............................................................................ 50
U
Analýza struktury přírodě blízkých lesních porostů v NPR Trčkov a PR Černý důl .......................................... 51
U
Polymorfní mikrosatelitní markery pro určování příbuzenských vztahů u antilopy losí (Taurotragus oryx) a
antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus) ..................................................................................................... 52
U
U
4
0B56B
Vertikální stratifikace výletových otvorů tesaříka obrovského
(Cerambyx cerdo)
Vertical stratification of emergence borings of longhorn beetle (Cerambyx
cerdo)
Jan Albert J.
Katedra ekologie a ŽP, FŽP ČZU, Praha, [email protected]
Abstrakt
Tesařík obrovský je reprezentantem ohrožené fauny nížinných lesů, je chráněn národní i
evropskou legislativou. Jeho larvy se vyvíjejí ve dřevě dubů, dnes je vázán především na
mohutné staré duby v otevřené krajině a řídké porosty říčních kaňonů. Do poloviny 20. století
byl v ČR rozšířen všude v teplejších oblastech, dnes přežívá hlavně na jihu Moravy a v jižních
Čechách. Jeho ústup byl způsoben změnami hospodaření, především převodem pařezin na
vysokokmenné, pasečně obhospodařované porosty. Na svých posledních lokalitách je dnes
ohrožen hlavně odstraňováním přestárlých stromů. Tesařík obrovský je považován za
ekosystémového inženýra, tzn. že jeho přítomnost a aktivita vytváří vhodné podmínky pro
výskyt dalších druhů xylofágního hmyzu.
Data byla sbírána stromolezeckou metodou na Podskalské louce u Hluboké nad
Vltavou. Kmeny stromů byly rozděleny na segmenty po 2m výšky a dle orientace ke
světovým stranám (V, J, Z, S). Pro každý segment byly zaznamenány počet výletových
otvorů, výška a míra oslunění. Sběr dat bude pokračovat na dalších lokalitách v ČR; hlavním
cílem výzkumu je odhadnout, jak velkou část populace zachytí počítání výletových otvorů
v části kmene dosažitelné ze země a zjistit hlavní parametry ovlivňující distribuci požerků
tesaříka obrovského v rámci obsazeného kmene. Z předběžných výsledků (sběr dar stále
probíhá) vyplývá, že tesařík obrovský: (i) Upřednostňuje nižší partie kmene (0-4m), (ii)
osidluje plochy osluněné až v polostínu, ale vyhýbá zastíněným částem kmene. (iii) Přestože
bylo nejvíce výletových otvorů nalezeno na segmentech orientovaných k jihu, a nejméně na
segmentech orientovaných k severu, hraje orientace segmentu menší roli než oslunění kmene.
Klíčová slova: Cerambyx cerdo, stratifikace, výletové otvory.
Podpořeno grantem IGA ČZU 200842110009.
5
1B57B
Epizodní hydrologický model na povodí Modrava 2
The event based hydrological model of Modrava 2
50B106B
Aleš Balvín
KVHEM FŽP ČZU, [email protected], [email protected]
Abstrakt
Tématem představené práce bylo použití dat digitálního modelu terénu pro modelování
srážko-odtokové události epizodním modelem. Nosným tématem je propojení prostorových
dat, získaných z analýzy digitálního modelu terénu s jednoduchým srážko–odtokovým
modelem, který umožňuje simulovat odtok z povodí.
Pro potřeby představené práce bylo provedeno geodetické měření terénu. Toto měření
bylo zpracováno a vyhodnoceno. Na vyhodnocených datech byly následně vypočteny
charakteristiky reprezentující prostorovou informaci o zájmovém území. Tento typ informace
byl jedním z hlavních zdrojů vstupních informací, která byla využita pro modelování
odtokového procesu z povodí.
Obsahem práce bylo (1.) provedení a vyhodnocení geodetického měření, (2.)
vytvoření čtvercové sítě digitálního modelu terénu, (3.) vytvoření jednoduchého epizodního
model pro přípravu simulace srážko-odtokových událostí založený na digitálním modelu
terénu, vyhodnocení vlivu terénních charakteristik na odtok z povodí, provedení simulace
vybraných událostí a porovnání sady parametrů pro jednotlivé sražko-odtokové události a
k tomuto účelu (4.) připravení softwarové aplikace.
K dosažení cílů představené práce bylo použito programu Delphi 2005 a zpočátku
Delfi 10 Lite v3.0, ve kterém byl naprogramován program M2, dále pak programů R 2.6.1,
gnuplot, MS Excel a dalších.
Klíčová slova: epizodní model, srážko-odtokové události, Modrava, Šumava, DEM
6
2B58B
Digitální model povodí Modrava 2
Digital terrain model of the basin Modrava 2
51B107B
Petr Bašta
FŽP ČZU Praha, Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 – Suchdol, tel.: 224 382 134, [email protected]
Abstrakt
Prezentovaný výzkum je zaměřen na podrobné zaměření topografie terénu a jeho vegetačního
pokryvu, jež jsou vstupem pro následný proces interpolace terénních charakteristik zdejšího
povodí a tvorby digitálního modelu terénu. Zaměření terénu bylo provedeno na povodí
Modrava 2, jednom z experimentálních povodí Fakulty životního prostředí, které se nachází v
centrální části Šumavy, 7 km jižně od Filipovy Hutě. K zaměření byly použity totální stanice
Topcon GTS 12. Hustota podrobných tachymetrických bodů zaměřeného území závisela na
aktuální topografii terénu, vzdálenost dvou bodů se pohybovala mezi 2 a 10 metry. Ke
každému bodu byla přiřazena kategorie vegetačního pokryvu. Proces interpolace
hydrologických charakteristik zkoumaného povodí byl založen na podrobné analýze
problematiky digitálních modelů terénu, jejich struktur a interpolačních technik pro jejich
generování. Na základě těchto analýz byl ze zaměřených dat prostřednictvím softwarového
výpočetního doplňku R interpolován konzistentní digitální model morfologie terénu a jeho
vegetačního pokryvu, a to v několika modifikacích využitelných pro hydrologické,
geografické a další aplikace. K interpolaci terénu byly využity dvě metody – interpolace
aritmetickým průměrem hodnot a interpolace váženým průměrem (IDW) hodnot zaměřených
v blízkém okolí zájmové lokality. Výsledný model terénu sestává z pravidelně rozvržených
sítí bodů o určitých hodnotách, přičemž jednotlivé body těmito hodnotami reprezentují danou
terénní charakteristiku (nadmořskou výšku, sklonitost, směr povrchového odtoku, vegetační
pokryv) v místě svého výskytu. Vzniká tak prostorově distribuovaný model terénních
charakteristik povodí. Z modelu lze vyčíst mj. nadmořské výšky v zájmových lokalitách a
sklonitost zdejšího terénu. Výška zaměřeného území se pohybuje v rozmezí 1188 m a 1330
m, průměrná sklonitost činí 19 %. Byl proveden detailní popis směrů povrchového odtoku
vody ze zaměřeného území.Výstupy modelu ukazují, že přesnější model je poskytován
interpolační technikou IDW a že vliv na výsledky má rovněž velikost rozlišení sítě bodů –
podrobnější model vykazuje větší přesnost.
Klíčová slova: Digitální model terénu, digitální analýza terénu, terénní charakteristiky,
interpolační techniky, prostorově distribuovaný model, sklonitost terénu, rozlišení sítě bodů.
7
3B59B
Věková struktura smrčiny na Jezerní hoře, Šumava
Age structure of the spruce forest at Jezerní Mountain, Bohemian Forest
52B108B
Vojtěch Čada
Fakulta životního prostředí ČZU, [email protected]
H
Abstrakt
Horské smrkové lesy skrývají ještě mnoho tajemství, pokud jde o jejich dynamiku. Vývojové
procesy nebyly v minulosti v těchto lesích objektem podrobného studia, proto jsou naše
současné znalosti založeny spíše na doměnkách a poznatcích ze současnosti. Na základě
takových doměnek se například o většině lesích Šumavy traduje, že mají silně pozměněné
druhové složení a že jsou výrazně stejnověké.
Cílem této práce je přinést drobný vhled do minulého vývoje přirozeného lesního
porostu smrku na Jezerní hoře (1343 m.n.m.) v severní části Šumavy (NPR Černé a Čertovo
jezero) pomocí analýzy věkové struktury.
Vrcholové partie NPR Černé a Čertovo jezero se nachází v 8. lesním vegetačním
stupni. Zde byly subjektivně vybrány dvě čtvercové plochy o velikosti 50x50 metrů. Výběr
byl směřován do míst rozvrácených vichřicí z ledna 2007. Na těchto plochách byly zaměřeny
technologií Field Map všechny živé i mrtvé stromy (jako živé byly hodnoceny stromy živé v
roce 2006, tzn. před zmíněnou vichřicí), byla změřena jejich tloušťka na pařezu a byly
zařazeny do třídy rozkladu dle Groven et al. (2002). Následně byly přírůstovým nebozezem
odebrány vývrty ze všech živých stromů. Tyto vývrty byly vysušeny, nalepeny do prkýnek,
seříznuty žiletkou a poté byl počítán jejich věk.
Na ploše 1 se nacházelo 492 živých a 464 mrtvých kmenů na ha, kruhová základna
živých byla 51 m2/ha, mrtvých 30 m2/ha a celková 81 m2/ha. Na ploše 2 bylo zaměřeno 288
živých a 440 mrtvých kmenů na ha, kruhová základna živých byla 41 m2/ha, mrtvých 37
m2/ha a celková 78 m2/ha.
Tloušťkové rozdělení a rozdělení tříd rozkladu indikují postupný rozpad porostu
gradující až k vichřici z ledna 2007. Nejvíce stromů se nachází ve stupni rozkladu 2 a dále
prudce klesá. Na pozadí tohoto rozdělení je vidět, že nejtlustější stromy se nacházejí ve stupni
rozkladu 2 a postupně se snižujícím se stupněm rozkladu se snižuje i nejvíce zastoupená
tloušťková třída. Na ploše 1 oproti ploše 2 daleko výrazněji dominuje stupeň rozkladu 2.
Na ploše 1 se věk pohybuje v rozmezí 117 až 252 let. Výrazný vrchol je ve třídě
kolem 135 let (128 ks/ha). Rozdělení je výrazně levostranně asymetrické. Na ploše 2 jsou
stromy staré mezi 135 a 211 lety. Opět je zde výrazný vrchol ve třídě kolem 175 let (100
ks/ha) s podružným vrcholem kolem 155 let (44 ks/ha). Rozdělení je podobné normálnímu.
Rozmístění stromů na ploše 1 se jeví náhodné až pravidelné, bez náznaků
shlukovitého uspořádání ani ve třídách rozkladu ani podle věku. Až na jednu relativně malou
porostní mezeru stromy umírají spíše jednotlivě. Rozmístění stromů na ploše 2 je též náhodné
až pravidelné, nicméně zde již vznikají porostní mezery, stromy zde umírají ve skupinkách.
Podle všech charakteristik je zřejmé, že plocha 2 je v pozdější fázi vývoje a byl již na
začátku rozrůzňování porostu a výměny generací (Frelich 2002).
Zdá se tedy, že oba analyzované porosty na Jezerní hoře vznikly po velice silném
narušení před cca 150 lety (plocha 1) a před cca 200 lety (plocha 2). Je možné uvažovat různé
kombinace přirozených narušení (vichřice 1770, 1830 a 1870) a těžby. I po takovémto silném
narušení se ovšem byly schopné obnovit, dle mého názoru hlavně z přirozené obnovy, neboť
vznikl relativně různověký porost s věkovým rozpětím cca 80 let. Došlo k postupnému
zapojování porostní klenby a následně vylučování slabších jedinců (dynamika popsaná
Frelichem 2002), nicméně následovalo další silné narušení, které opět vrátilo vývojový cyklus
8
na začátek. Dle mého názoru je situaci možné ovšem chápat také tak, že smrkové porosty v
takto extrémních podmínkách nedokáží odrůstat v malých porostních mezerách, neboť
potřebují ke své obnově dostatech světla, tepla apod., k čemuž pomáhají právě takováto silná
narušení. I na takováto narušení jsou ovšem tyto ekosystémy adaptovány.
Z tohoto vyplývá, že i přes částečné ovlivnění lesa člověkem vznikly relativně
různověké porosty z větší části přirozenou obnovou a tedy, že kontinuita přírodního lesa je
zachována. Struktura těchto porostů se podobá struktuře přirozených lesů řízených silnými
narušeními známých ze světa (Lilja, Wallenius et Kuuluvaine2006, Svoboda 2007, Frelich
2002, Berg et al. 2005, Kulakowski et Bebi 2004 aj.)
Klíčová slova:věková sruktura, smrk, dynamika, les, disturbance, vývoj
4B60B
Nový zámek v Kostelci nad Orlicí: Koncepční projekt rozvoje a
využití zámeckého areálu
A manor house Nový zámek in Kostelec nad Orlicí: A conceptual project of a
development and an exploatation of a mansion property
53B109B
Jaroslav Čermák
Katedra ekologie krajiny FŽP ČZU v Praze, Náměstí Smiřických 1, 281 63 Kostelec nad Černými lesy,
[email protected]
H
Abstrakt
Diplomová práce obsahuje charakteristiku zájmového území, popis historického vývoje,
rozbor současného stavu, návrhy nových funkcí stávajících objektů a částečně mapuje
možnosti financování z fondů Evropské unie. Areál klasicistního Nového zámku byl do roku
1949 využíván jako sídlo rodiny Kinských, od roku 1949 v něm byl postupně zřízen
Výzkumný ústav pro chov prasat, Inseminační stanice býků a zahradnictví, park byl trvale
zpřístupněn veřejnosti. V tomto období došlo k devastaci celého areálu. Po roce 1992 byl
zámek a k němu náležející objekty navrácen zpět rodině Kinských a do současné doby
probíhá postupná rekonstrukce pro plné využití všech částí areálu s novými funkcemi –
orientace na turistický ruch.
Součástí návrhu nových funkcí je zřízení expozice a galerie v budově zámku,
restaurační a kulturní zařízení v bývalém hospodářském dvoře, rekonstrukce zelinářské
zahrady přístupné návštěvníkům, adaptace jednoho ze skleníků na „Motýlí dům“, vybudování
penzionu a nového hospodářského dvora poskytujícího podmínky pro provoz agroturistiky.
Okrajově se práce zabývá možností získání dotací z fondů EU a návazností na širší koncepci
rozvoje regionu.
Klíčová slova: zámecký areál, Nový zámek v Kostelci nad Orlicí, turistické využití,
rekonstrukce, adaptace
9
5B61B
Vliv managementu na biodiverzitu drobných zemních savců na
vlhkých loukách
Impact of management on the biodivezity of small terrestial mammals on wet
meadows
54B110B
1
6B62B
Ondřej Cudlín1, Markéta Haisová2 , František Sedláček3
FŽP Česká Zemědělská Univerzita v Praze, +420 737 375307, [email protected]
2
ZF JCU v Českých Budějovicích
3
JCU PrF v Českých Budějovicích, ÚSBE AVČR
H
7B63B
8B64B
Abstract
Decrease of wet meadow is attended by extinction of rare population and endangered species
of plants and animals. My research was focused on the impact management to biodiversity of
small mammals on wet meadows with and without endangered species Dactylorhiza majalis.
Small mammals were snaptrapped for three nights in the autumn on three localities (Černiš,
Čakov, Milíkovice) near České Budějovice. On each locality one wet meadow with and
second one without present of species D. majalis were selected. On each locality four rows of
25 snap traps were situated, two rows through orchid plots and two through plots without
orchids. During period 2002 – 2004 were on meadows with D. majalis higher growth and
more species of caught small mammals were found. There were following species: Microtus
arvalis, M. agrestis, Apodemus sylvaticus, A. flavicollis, Sorex araneus, Clethrionomys
glareolus, Neomys anomalus. On meadows without orchid species Microtus arvalis and A.
sylvaticus dominated. Since 2005 observed meadows were mowed two times during year on
localities Černiš and Milíkovice. Only locality Čakov was mowed only one time during 3 – 5
years. My results showed that more intensity management decreased the number of small
mammal species on orchid meadows. Prevailing species M. arvalis, A. sylvaticus and rare
species A. flavicollis a M. agrestis were occurring on orchid meadows. To increase the
biodiversity of small mammals and population of D. majalis I suggest to mow wet meadows
one time during one or two years in the first part of July.
Keywords: small terrestrial mammals; wet meadow, Dactylorhiza majalis.
Abstrakt
Alarmující úbytek vlhkých luk je provázen zánikem celé řady populací organismů, včetně
ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ve svém příspěvku jsem se zaměřil na vliv
managementu na biodiverzitu drobných savců na loukách s přítomností a bez přítomnosti
ohroženého druhu prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Na konci vegetačního období
(září – říjen) v letech 2002 až 2007 byl proveden v průběhu tří nocí odchyt drobných savců.
Odchyt probíhal na 3 lokalitách (Černiš, Čakov, Milíkovice) do 20 km od Českých Budějovic.
Na každé lokalitě byla vybrána vlhká louka s přítomností a druhá bez přítomnosti prstnatce
májového. Na těchto lokalitách byly vytyčeny čtyři linie o celkové délce 500 m, vytvořené ze
sta sklopných pastí. Dvě linie procházely přes místa s výskytem vstavačovitých rostlin,
zbývající dvě přes louky bez přítomnosti vstavačovitých rostlin. Během odchytů v letech 2002
- 2004 byly na transektech s výskytem vstavačovitých rostlin odchyceny tyto druhy drobných
savců: Microtus arvalis, M. agrestis, Apodemus sylvaticus, A. flavicollis, Sorex araneus,
Clethrionomys glareolus, Neomys anomalus. Na transektech bez výskytu vstavačovitých
převažoval Microtus arvalis a vyskytoval se i druh A. sylvaticus. Na loukách s přítomností
vstavačovitých rostlin (Černiš a Milíkovice) byl ve srovnání s loukami bez vstavačovitých
v letech 2002 - 2004 vyšší porost. Od roku 2005 došlo k pravidelnému kosení i 2x ročně,
kromě vlhké louky na Čakově, která je kosena na jaře jednou za 3 – 5let. Na základě svých
10
výsledků se domnívám, že v důsledku intenzivního managementu se na obou lokalitách
vyskytuje menší počet druhů a jedinců drobných savců než v letech 2002 – 2004, převažují
druhy M. arvalis, A. sylvaticus a řídce se vyskytují druhy A. flavicollis a M. agrestis. Pro
podporu biodiverzity drobných savců a populace prstnatce májového doporučuji kosení na
začátku července jednou za 1 – 2 roky.
Klíčová slova: drobní zemní savci, vlhké louky, prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).
9B65B
Jak se vyvíjí druhové složení rostlin na vlhkých loukách po jejich
opuštění?
Development of plant species composition of wet meadows after their
abandonment
Alena Drašnarová
Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita, [email protected]
Abstrakt
V současné době se mnohé v minulosti pravidelně obhospodařované louky nacházejí
v různých fázích sukcese, protože byly ponechány ladem. Opuštění luk se projevuje změnami
v množství biomasy a druhovém složení rostlin. Po skončení hospodaření dochází k nárůstu
nadzemní biomasy rostlin. Typické je také hromadění odumřelých rostlin, které mění
dostupnost světla, ovlivňuje vyklíčení semen, vodní a půdní podmínky stanoviště. Tyto
změny mají vliv na druhovou skladbu a způsobují, že zvláště malé a krátkověké druhy mizí
z opuštěných luk. Akumulace organického materiálu vede k urychlení mineralizace dusíku, to
podporuje některé druhy, které se stávají dominantními (např. Molinia caerulea).
Sukcese louky v les trvá okolo 250 let a můžeme ji rozdělit do třech fází. V první fázi
se nemění druhové složení, ale zvyšuje se dominance některých druhů. V druhé fázi se vytváří
komplex vysokých bylin a vrb a začínají se objevovat první stromové druhy. Ve třetí fázi
vzniká vrbo-olšová mlazina nebo mladý lesík. Proces výměny druhů během sukcese závisí na
jejich životní strategii, především na jejich růstové formě, způsobu rozmnožování a
schopnosti tvořit polykormony a klonální formy. Studium sukcese má význam pro ochranu
přírody, protože tyto poznatky mohou přispět k výběru správného managementu, který
povede ke znovuobnovení druhově bohatých luk.
Klíčová slova: ochrana přírody, sukcese, vlhké louky, životní strategie rostlin.
11
10B66B
Hledání krajinné identity v bývalém VVP Ralsko
(Česká republika)
Searching for the landscape identity in the former Military Area Ralsko
Barbora Engstová
Katedra ekologie krajiny, FŽP ČZU v Praze, tel: +420 22438 3709, [email protected]
H
Abstrakt
Vojenský výcvikový prostor Ralsko se rozkládal v letech 1950-1991 na severu Čech, na
rozhraní současného Libereckého a Středočeského kraje, mezi městy Bělá pod Bezdězem,
Mimoň a Mnichovo Hradiště. Svojí rozlohou více jak 250 km2 se řadil mezi největší vojenské
prostory ve Střední Evropě. Před vyhlášením vojenského újezdu se zde nalézala po staletí
kultivovaná kulturní krajina, která se vzhledem k okolí vyznačovala vyšším podílem lesních
porostů a poměrně méně vyvinutým průmyslem a které se, jakožto součásti Sudet, nevyhnuly
známé demografické fluktuace 1. poloviny 20. století.
Armáda převzala pod svou správu území s více než 20 fungujícími vesnicemi a s
bývalým královským městem Kuřivody. Všechny obce byly odsouzeny k zániku. Domy byly
rozebrány a použity jako stavební materiál, nebo byly prostě odstřeleny a srovnány se zemí,
popř. posloužily jako cíl cvičných střeleb. Střelnice byly zřízeny právě na územích bývalých
polí a travních porostů, zatímco lesy byly i nadále z převážné části hospodářsky využívány.
Bývalé střelnice dnes představují atraktivní krajinný fenomén, ojedinělý v našich
podmínkách. Svými spontánně vzniklými rozsáhlými travními porosty a porůznu
dorůstajícími náletovými dřevinami působí takřka dojmem stepi. Především kvůli tomuto
specifickému krajinnému rázu a kvůli stále ještě relativní odlehlosti se „Ralsko“ stává
oblíbeným cílem především cyklo-turistů. Dá se zde však hovořit o krajinné identitě, když
současný stav může být jen přechodným stadiem? Identita krajiny by měla mít spojitost s
historií, sledovat kontinuum vývoje, odrážet probíhající procesy a zároveň si udržet vlastní
charakter. Lze ho na „Ralsku“ nalézt?
Podél cest, z nichž některé stále ještě kopírují původní silnice, lze najít jasně viditelné
ruiny domů s často zachovalými sklepy, stále zde jde alespoň v náznacích číst rozložení
vesnic a tam, kde nebyly vykáceny, stojí staré lípy, duby nebo javory v aleji vedoucí ke
hřbitovu nebo vysazené na návsi u kapličky. Pod stromy i na mýtinách mezi ruinami se
nacházejí zahradní kultivary přežívající desítek let bez péče člověka a konkurenčně úspěšné
druhy v čele se Zlatobýlem kanadským (Solidago cannadensis) obsazují nová a vzdálenější
stanoviště. Dalším úkazem jsou zde rostoucí travino-bylinná společenstva, která se bez
jakýchkoli zásahů (pomineme-li pastvu vysoké zvěře) vyvíjí druhovým složením směrem k
mezofilním trávníkům typu Arrhenaterion, který se jinak vyskytuje v okolní krajině na
kosených loukách.
Vodítkem ke znovunalezení krajinné identity by se měly stát nejen daleké horizonty s
vulkanickými kopci v pozadí, staré stromy na místech zaniklých vesnic, zahradní kultivary
nebo invazní rostliny šířící se ze zničených intravilánů, ale také posílená paměť místa,
založená na studiu historických map a dokumentů. I když nelze navázat na historickou
kontinuitu osídlení, nesmí se na ni zapomenout.
Klíčová slova: identita krajiny, krajinný ráz, vojenský újezd
12
11B67B
Hodnocení mezních pásů na Bruntálsku na základě
dendrologického šetření
Dendrology research of medieval hedgerows on Bruntal area
Jana Ešnerová1*, Jiří Kotaška1, Šárka Škvárová1, Kristina Molnárová2
1
ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, *e-mail: [email protected]
2
ČZU v Praze, Fakulta životního prostředí
Abstrakt
V roce 2008 bylo na Bruntálsku (katastrální území Valštejn) provedeno základní
dendrologické šetření v 5 mezních pásech. Hlavním cílem šetření bylo sledování vlivu stáří
pásu na zastoupení dřevin a keřů, a to jak z hlediska počtu jednotlivých druhů, tak z hlediska
jejich věkové a prostorové struktury. Byly sledovány 2 pásy, jejichž vznik byl na základě
studia mapových podkladů datován na období před rokem 1830 a 3 pásy, které vznikly po
roce 1830. V každém pásu byla provedena inventarizace dřevin včetně zjištění výčetního
průměru jednotlivých stromových jedinců. U vybraných jedinců pak byly odebrány vývrty
pro zjištění minimálního věku. Celkem bylo v zájmové oblasti pozorováno 9 druhů keřových
taxonů a 14 druhů taxonů stromových. Nejvíce zastoupeným keřem byla růže šípková (Rosa
canina) a nejvíce zastoupeným stromovým druhem byl javor klen (Acer pseudoplatanus).
Nejvyšší průměrné výčetní tloušťky dosáhl rod jabloň (Malus sp.), dále pak javor mléč (Acer
platanoides) a vrba jíva (Salix caprea). Významný vliv stáří pásu nebyl prokázán na žádnou
ze sledovaných charakteristik. Je ovšem nutné podotknout, že tyto výsledky jsou zatím
předběžné (výzkum bude probíhat i v příštím roce), a že na základě hodnocení 5 pásů nelze
vyvozovat žádné obecně platné závěry.
Klíčová slova
Bruntálsko, mezní pás, dendrologické hodnocení
Abstract
The dendrology research of five medieval hedgerows within a pluzina near the town of
Bruntal (Valstejn district) took place in 2008. Based on the map data two hedgerows were
established before 1830 and three after 1830. The main aim of the research was to determinate
the influence of hedgerow age on the distribution of tree and shrub species. The inventory
including measures of breast-height diameters of trees were made in every hedgerow. The
increment borer was used for determining the minimal age of selected individuals. In total, it
was observed 9 species of shrubs and 14 tree species. The most frequent shrub was dog rose
(Rosa canina) and the most frequent tree was sycamore (Acer pseudoplatanus). The highest
mean breast-height diameters were observed for apple trees (Malus sp.), Norway maples
(Acer platanoides) and sallow (Salix caprea). Our results did not show significant influence
of hedgerow age on the assessed characteristics. But it is necessary to note that this was just a
preliminary research. Thus it is not possible to make a general conclusion. The same kind of
research will continue in 2009.
Key words: Bruntal area, hedgerows, pluzinas, dendrology research
Poděkování: Tento projekt vznikl za podpory grantu České zemědělské univerzity č. 20084202 „Krajinně
ekologické funkce dochovaných mezních pásů středověkých plužin – podklady pro ochranu těchto historických
krajinných struktur a pro plánování krajin s trvale udržitelným hospodařením“.
13
12B68B
Prameništní komplexy v Šumavském předhůří jako počátek
detritových řetězců povodí s výskytem perlorodky říční
(Margaritifera margaritifera L.)
K. Fricová1,2, L. Kubíková1,2, O. Simon2
1
2
Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita, Kamýcká 129, 165 21, Praha 6
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. v.v.i., Podbabská 30, 160 62 Praha 6 – Dejvice
Abstrakt
V oligotrofních povodích šumavského předhůří představují prameniště nutričně významný
zdroj detritu pro ekosystémy s výskytem populací evropsky významného druhu - perlorodky
říční. Prameniště hrají v procesech transformace rostlinné hmoty a jejím rozkladu na detrit
v pramenných částech toků významnou roli. V celém povodí se nachází několik stovek až
tisíců nezamrzavých pramenišť tří základních typů: helokrény, limnokrény i rheokrény, jakož
i typy přechodné a komplexní. Zkoumáno bylo 83 pramenišť v lesním i bezlesém prostředí,
nacházejících se v povodí Blanice a Zlatého potoka v nadmořské výšce 800-1000. Polovinu z
nich tvořily helokrény - pramenné mokřady, jejichž prostředí je silně heterogenní. Z hlediska
prostorového mají helokrénní prameniště mozaikovitou strukturu, takže v nich lze obvykle
odlišit několik typů nepravidelně se střídajících mikrohabitatů. V podkladu pramenišť
převažuje humolit, tvořící místy vrstvu hlubokou více než 1 m, písek a štěrk se objevuje
méně. Výrazná je rovněž časová dynamika; v letním období je řada helokrénů souvisle
pokryta porostem mokřadních rostlin, v zimě se objevuje více volné hladiny. Díky hloubkové
stratifikaci se ve většině pramenišť vyskytuje i celá řada vertikálně rozmístěných
mikrohabitatů s proudící i stojatou vodou a pestrou škálou substrátů se specifickými typy
detritu. Heterogenita prostředí pramenišť v čase i prostoru ale také představuje vážný
metodický problém při jejich popisu.
Materiál, ze kterého může vznikat detrit, se do pramenišť dostává ze 3 hlavních allochtonních
zdrojů – opadem z dřevin, drenováním z rhizosféry rostlin nad prameništěm prostřednictvím
nor hlodavců a také přímo z vývěru společně s podzemní vodou, přitékající do prameniště.
Poslední významný zdroj detritu je autochtonní produkce prameništních společenstev,
zejména bakterií, řas a makrofyt. Vzájemný poměr těchto zdrojů se liší podle charakteru
prameniště a okolní vegetace. Postavení různých typů pramenišť v detritových řetězcích je
rozdílný – od drobných limnokrénů bez vegetace s dominantním allochtonním přísunem, až
po rozsáhlejší luční helokrény s velkou primární produkcí mokřadní vegetace. U rheokrénů je
doba zdržení organické hmoty velmi krátká a není zde dostatek času pro autochtonní vznik
jemného detritu. Oproti tomu u helokrénů je doba zdržení rostlinného materiálu dlouhá,
primární produkce může být významnější a i aktivní povrchy pro činnost mikrobiálních
společenstev jsou rozsáhlé. U řady sledovaných helokrénů tak připadají v úvahu jako zdroj
detritu všechny výše jmenované.
14
13B69B
Vliv geodat na hodnocení krajiny
Effects of geodata characteristics on landscape pattern assessment
Gdulová Kateřina*, Šímová Petra
Katedra biotechnických úprav krajiny, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita,
*[email protected]
Abstrakt
Hlavním cílem projektu je analýza vztahů mezi tématickým rozlišením dat, prostorovou
podrobností dat a zjištěnou strukturou krajiny. Příspěvek se zabývá charakteristikou a
porovnáním geografických datových sad použitelných pro výpočet fragmentace krajiny
dostupných pro celé území ČR.
K výpočtům struktury krajiny jsou použity dvě vektorové geografické datové sady
s rozdílnou tématickou a prostorovou podrobností a s různým původem. Sada Corine Land
Cover (CLC) vznikla na základě interpretace družicových snímků, datová sada ArcČR500
na základě map pozemního mapování. Zásadní rozdíl mezi těmito daty je v přístupu
k liniovým prvkům, což může ovlivnit výsledky výpočtů krajinných metrik.
Pro dané sady byla počítána sada proměnných charakterizujících fragmentaci krajiny
na území celé ČR. U analyzovaných dat dochází k poměrně obdobnému zastoupení
jednotlivých tématických tříd, pouze v databázi ArcČR500 je výrazná diference ve vysokém
zastoupení třídy plochy sídel. U sady CLC je patrná nedostatečná identifikace liniových prvků
(komunikací a vodních toků), vypočtené charakteristiky fragmentace jsou nižší
než pro druhou analyzovanou datovou sadu. V databázi ArcČR500 dochází k vysokému
nárůstu délky okraje liniových prvků. S tímto jevem je spojena změna hodnot metrik
indikujících fragmentaci krajiny.
Klíčová slova: Corine Land Cover, ArcČR500, prostorové rozlišení, fragmentace, struktura
krajiny, GIS
15
14B70B
Hnízdní biologie sýce rousného (Aegolius funereus) v imisních
oblastech Krušných hor
Nesting biology of Tengmalm's Owls (Aegolius funereus) i Krušné hory
Jan Hanel
Katedra ekologie FŽP, e-mail: 731106730, [email protected]
H
Abstrakt
V imisemi poškozené oblasti Krušných hor byla v letech 2006 až 2008 provedena studie
hnízdní biologie sýce rousného (Aegolius funereus) a výsledky byly porovnány s velikostí
potravní nabídky. V okolí Flájské přehrady, na ploše 70 km2, byly periodicky kontrolovány
vyvěšené hnízdní budky (v roce 2006 115 budek a v letech 2007 a 2008 136 budek) a byl
proveden odchyt hnízdících párů.
Průměrně sýc rousný obsazoval 11 % vyvěšených hnízdních budek o průměrné
hustotě 0,20 párů na km2. Na základě odchytů drobných zemních savců byla ve sledovaných
letech zjištěna rozdílná potravní nabídka.
Bylo zjištěno, že 62 % samců a pouze 17 % samic a 3,6 % mláďat je rezidentních,
tedy věrných hnízdnímu místu. Téměř polovina (31,3 %) rezidentních samců hnízdí
opakovaně ve stejné budce.
Hlavními příčinami neúspěšných hnízdění v letech 2006 až 2008 bylo jednak opuštění
hnízda rodiči (21,5 % opuštěných hnízd) a predace kunou lesní (16,7 % predovaných hnízd),
přičemž i zde je patrný vliv potravní nabídky, protože v potravně silném roce nebyla opuštěna
žádná snůška a predováno bylo pouze 9 % hnízd a v potravně slabých letech bylo opuštěno až
25 % hnízd a predováno 28,6 % hnízd.
Klíčová slova:Hnízdní biologie, sýc rousný, věrnost hnízdnímu místu, úspěšnost hnízdění
Abstract
The nesting biology of Tengmalm's Owls (Aegolius funereus) in relation to food abundance
was studied in Krušné hory in 70 km2 large area damaged by air pollution. The study is
concerning years 2006, 2007 and 2008 and was based on periodical checking of artificial nestboxes (115 nest boxes in 2006 and 134 nest-boxes in years 2007 and 2008) and catching of
breeding adults.
Average use of offered nest-boxes by Tengmalm's Owls was 11 % and the density was
0,20 pairs / km2. The food abundance was investigated by trapping and the result showed that
the food conditions were different in each year.
Observed nest-site tenacity in males was 62 % but only 17 % of females and 3,6 % of
nestlings showed nest-site tenacity. Nearly one half of resident males (31,3 %) used
repeatedly the same nest-box.
Two main causes of unsuccessful breeding were nest desertion (21,5 %) by breeding
adults and predation (16,7 %) by pine martens (Martes martes). These factors were also
influenced by food supply because in rich year no nests were deserted and only 9 % of nests
were destroyed by pine marten, but in years with poor food supply were deserted 25 % nests
and even 28,6 % were destroyed by pine martens.
Key words: Nesting biology, Tengmalm's Owl, nest- site tenacity, breeding success
16
15B71B
Kvantitativní a kvalitativní vývoj sněhové pokrývky
Quantitative and qualitative snow cover development
Radka Hanková, Zbyněk Klose, Jirka Pavlásek
FŽP ČZU Praha, Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 – Suchdol, tel.: 224 382 134
[email protected] , [email protected] , [email protected]
H
H
H
H
H
H
Abstrakt
Prezentovaný výzkum sněhové pokrývky byl prováděn na povodí Modrava 2, jednom z
experimentálních povodí Fakulty životního prostředí, které se nachází v centrální části
Šumavy, cca 7 km jižně od Filipovy Hutě, v jedné z nejdeštivějších a nejméně znečištěných
oblastí České Republiky. Toto povodí o rozloze 17 ha leží na hranicích s Bavorskem, jeho
nejvyšším bodem je vrchol Malé Mokrůvky (1330 m n.m.). V místě uzávěrového profilu ve
výšce 1197 m n.m. je monitorován průtok, teplota vzduchu, dešťové srážky a konduktivita
vody v toku. Monitoring kvantitativních a kvalitativních parametrů sněhové pokrývky
probíhal v týdenních intervalech po celou dobu přítomnosti sněhové pokrývky - od
19.11.2007 do 11.5.2008. Výzkum parametrů sněhu, jako je výška a hustota, resp. zásoba
vody ve sněhu, a jeho chemického složení, byl prováděn jak napříč plochou povodí, tak na
úrovni jednotlivých vrstev. Souvislá sněhová pokrývka ležela na povodí více než 168 dní.
Průměrná výška byla 1,2 m. Maximální vodní hodnota sněhu, tj. výška vody, která by
teoreticky vznikla kompletním roztáním sněhu, byla zaznamenána 23.3.08, a to 707 mm. Při
ročních srážkových úhrnech kolem 1600 mm to znamená, že zásoba vody ve sněhu
představovala v daný čas více než 40 % z celkového ročního úhrnu. I přes relativně malou
rozlohu povodí byly zaznamenány výrazné rozdíly v distribuci sněhu, způsobené
geomorfologií. Rozdíly způsobené elevací a orientací svahů činily až 30 %. Hustota
jednotlivých vrstev sněhu byla v průběhu zimy a zrání sněhu velmi rozdílná a během
sledovaného období se poměrně výrazně měnila, při nástupu jarního tání však už byla
sněhová pokrývka téměř homogenní. Změna nastala při zvýšeném tání, kdy vlivem saturace
vodou hustota spodních vrstev vzrostla až na 600 kg/m3. Chemismus sněhové pokrývky se
vyvíjel obdobně – každá vrstva měla na počátku své vlastní chemické složení vyplývající
z původu vzdušných mas, které přinesly příslušné srážky a během zimy se vrstvy svým
složením více a více přibližovaly. Původ vzdušných mas byl vyšetřován pomocí modelu
HYSPLIT. Byl zjištěn původ jednotlivých polutantů a převládající směry, ze kterých se tyto
látky dostaly na povodí. Koncentrace veškerých rozpuštěných látek se během zimy snižovala
(v celé pokrývce i v jednotlivých vrstvách), konečná hodnota se vždy ustálila mezi 3 – 4 mg/l.
Ve sněhové pokrývce dominovaly především ionty NO3 -, dalšími relativně významně
zastoupenými ionty byly NH4+, SO4-, Ca2+, Mg2+, Na2+ a K+. Pro pH sněhové pokrývky byly
jednoznačně určující dusičnanové ionty. Složení vody ve vodních tocích ukázalo, že
sněhotajná voda značně mění své složení při průchodu půdním prostředím.
Klíčová slova: sněhová pokrývka, chemismus sněhové pokrývky, distribuce sněhu, původ
kontaminantů, sněhové vrstvy.
17
16B72B
Výskyt “naturového“ druhu vážky Sympecma paedisca v ČR
The occurence of the Natura 2000 protected Siberian winter damsel Sympecma
paedisca (Odonata) in the Czech Republic
Filip Harabiš
KEŽP, FŽP, Česká zemědělská univerzita v Praze, [email protected]
Abstrakt
The with Natura 2000 protected dragonfly species Sympecma paedisca (Brauer, 1877)
become rare in consequence of habitat degradation and intensification of agricultural activities
in the Western and Central Europe as well in the Czech Republic. This species has the
Eurosiberian distribution and hibernates as adults. There is only regional occurrence of this
species in the western part of the Czech Republic. According to the historical source of
information we could assume that the populations persist there neat the city Karlovy Vary for
at least 70 years.
We have studied the distribution, habitat preference, stability and the population
dynamics with the aim of effective protection of this endangered species. We have found that
Sympecma paedisca is not the habitat specialist. The preferred biotopes were extensively
managed ponds and also the biotopes with anthropogenic impact (fly-ash disposal sides and
spoil banks). The shared features of the suitable biotopes are shallow water depth, rich water
vegetation and wide littoral vegetation zone. Any of these microbiotopes acts as the shelter for
the specific developmental stage of the life cycle.
Recent findings however indicate that the habitat preferences could not explain the
narrow distribution of this endangered species. One of the possible explanations of this
problem could be the specific hibernation (as adults) or the long term absence of the intensive
agricultural activities in the Western Bohemia in contrast to the other region of the Czech
Republic.
Keywords: Sympecma paedisca, dragonfly (Odonata), Natura 2000, habitat preferences,
distribution
Tato práce byla podpořena grantem IGA FŽP 200842110012
18
17B73B
Biotransformace hmoty s využitím vybraných kroužkovců
55B111B
Biotransformation of matter using selected types of annelidans
Andrea Hlavová1, Ivan Landa1, Sergey Merzlov2
1
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra ekolgie a životního prostředí
2
Bila Cerkva State Agrarian Univerzity, Agrarian Faculty, [email protected] , [email protected]
H
H
H
Abstrakt
V souvislosti s hledáním a rozpracováváním nových sanačních technologií zaměřených na
biologickou transformaci biodegradovatelných látek skupiny pohonných hmot byly v rámci
dlouhodobých pilotních pokusů a vlastího praktického využití mikroorgaismů Pseumonada putida
sledovány lokálně zvýšené výskyty kroužkovců. Na ekologicky významnou souvislost mezi
efektivní biotransformací některých typů znečištění, výskytem kroužkovců a v konečném efektu i
zvýšením bonity půdy, upozornil již v roce 1978 ing. Jiří Stibral v souvislosti s odstraňováním
starých ekologických zátěží.
V současnosti se při výrobě vermikompostu průmyslově využívají při zpracování odpadů
epigeické typy a to: Eisenia foetida (regionálně nejrozšířenější druh), Eudrulus eugeniae (výskyt
hlavně v Nigerii, JAR) a Pezionyx excavatus, jejichž životní cyklus je velmi podrobně
popsán.Výzkum je obecně zaměřen na a) posouzení faktorů (teplota, pH, Eh, přítomnost aditiv)
ovlivňujících reakci organismu 1 , růst, kondici, početnosti populace a dynamiku morfologických
změn, b) biokonverzi a stanovení optimálních podmínek, c) vliv na strukturu půdy, d) využití
biomasy
kroužkovců
(chov
kuřat,
ryb,
biopotravin
a
biopreparátů),
e) technologie zneškodňování vybraných typů odpadů.
Mezi hlavní vlastnosti vermikompostů oproti běžným kompostům patří vyšší podíl:
a) organických látek (cca 45%), b) huminových kyselin (3,3 %) , c) fulvokyselin (2,3%),
d) organických uhlovodíků (3,3%) a e) dusíku (3,2%). Jak vyplývá z mnoha pokusů (Německo,
Ukrajina, USA), koprolit má pozitivní vliv na vývoj rostlin a jejich celkovou vitalitu, je využíván
v mnoha zemích jako alternativní hnojivo v organickém zemědělství.
F
F
Klíčová slova: Biokonverze, kroužkovci, sanační technologie, vermikompost
Abstract
By usage of remediation works aimed at biotransformation oil products and by practical using of
microorganizms Pseumonada putida there were detected increased occurences of annelidans. In
the year 1978 Jiří Stibral has already pointed out ecological significant connection between
efective biotransformation of some types of pollution, annelidans occurences and in the final
effect also increasing of soil bonity.
Generally is the research aimed at a) evaluation of special factors (temeprature, pH, Eh,
dope content) which can influence organism reaction, growth, condition, abundance and dynamics
of morphological changes, b) bioconversion and optimal conditions assesment, c) impact on soil
structure, d) use of biomass of worms (poultry breeding, fish breeding, bioproducts and
biopreparates), e) technologies for utilization of household waste.
In comparison with classical compost, the wormcompost has icreased share of: a)
onorganic compounds (cca 45%), b) humin acids (3,3%), c) fulvo acids (2,3%), d) organic
hydrocarbons (3,3%) a e) nitrogen (3,2%). Many tests (Germany, Ukraine, USA) shows the
positive effect of worm-coprolith on growth and vitality of plants. Coprolith is in many countries
used as an alternative fertilizer in organic farming.
18B74B
Key words: Bioconversion, annelidans, remediation technologies, wormcompost
19
Hnízdní biologie a příbuzenská struktura populace sýce rousného
v Krušných horách
Breeding biology and population structure of Aegolius funereus in Krušné
mountain
Hýlová A., Hanel J., Slámová P.
ČZU Praha, FŽP, [email protected]
H
Abstrakt
Populace sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách je monitorována již od roku
2000. Tato studie na předchozí výzkum navazuje. Cílem je zhodnotit stav a vývoj populace
pomocí sledování hnízdních ukazatelů na vybrané lokalitě. Stanovit stupeň fidelity samců a
samic pomocí evidence jedinců odchycených v několika sezónách, popsat genetickou
strukturu populace se zaměřením na příbuznost jedinců a paternitu pomocí analýzy DNA.
Sledovaná lokalita se rozkládá na ploše 70 km2 v okolí přehrady Fláje, kde je umístěno
132 budek vhodných pro zahnízdění sledovaného druhu. Vyhodnocení úspěšnosti hnízdění
bylo provedeno pomocí periodické kontroly hnízdních budek. V průběhu hnízdní sezóny byly
zaznamenávány počty hnízdících párů na lokalitě, počty vajec a mláďat. Všichni jedinci byli
pro účely evidence označeni kroužkem. Dále byl pro analýzu DNA u všech jedinců proveden
odběr krevního vzorku z brachiální tepny. K analýze byly využity primery pro sedm lokusů,
které pro sledovaný druh definoval Koopman v roce 2004. Analýza v laboratoři byla
provedena pomocí mikrosatelitů za použití automatického sekvenátoru (ABI PRISM 3130).
Výstupy z analýzy jsou v programu GeneMapper.
V roce 2008 bylo na lokalitě zaznamenáno čtrnáct hnízdících párů. Úspěšnost hnízdění
byla 50 %, úspěšnost vylétnutí mláďat u dokončených hnízdění 80,8 %. Intenzita predace
kunou lesní byla 28,6 %.
Vzorky krve byly v roce 2008 odebrány celkem u 40 jedinců, z toho 11 samic, 6
samců a 23 mláďat. Výsledky analýzy DNA potvrzují dosavadní studie o striktní monogamii
samic sýce rousného (s výjimkou sekvenční polyandrie). Výsledky za období 2006, 2007 a
2008 naznačují, že genetická variabilita krušnohorské populace klesá. Více zgenotypovaných
jedinců a intenzivní kroužkování v oblasti napomůže v budoucnu k přesnějším výsledkům a k
lepšímu pochopení vztahů v populaci.
Klíčová slova: Sýc rousný, Aegolius funereus, hnízdní biologie, populační struktura
20
19B75B
Systém nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními
odpady v Benešově
Waste treatment system of the biodegradeble municipal waste in Benešov
Ondřej Chotovinský
Faculty of Environmental Sciences (Landscape Ecology Laboratory),+420 608 062 632,
[email protected]
Abstract
The pressure has grown on the environment due to increasing economic crowth in the last few
decades. It´s evident, that economic system are growing rapidly than damages of
environment. The European society can´t decrease numbers of resources, which we are
depleating. A great deal of reasons exist. For instance in Europe, building of infrastucture,
new housing, complementarity of consumer goods and expansion of industry. Necessarily we
have to separate relations between economic crowth and impacts on the environment. The
European sociaty has got a few possibilities, how these problems to solve. At the first we need
to more recycle and recuperation. Especially waste are suitable for recycling and also people
produces a good deal sort of waste, such as biodegradeble municipal waste like type of
biodegradeble waste. This type of waste contains a great potentional of energy use. So aim of
the thesis is view to problems with the biodegradeble municipal waste in the Czech republic,
actual in the town called Benešov. The thesis solves treatment of biodegradeble municipal
waste principally orient on lawmaking (effective in the Czech republic) and possible
biodegradeble municipal waste processing. Also the thesis maps waste management in the
Benešov with actual problemes (such as disposal of waste, awareness of inhabitants) and it
proposes the solution problems of waste management (Benešov).
Key words: biodegradeble waste, biodegradeble municipal waste, biogas station, waste
dump, treatment of waste, treatment of biodegradeble municipal waste, separate collection,
separate material, methane, carbon dioxide, compost, waste composting, landfill gas,
fermentation, waste recycling, combustion of waste, production of biodiesel, production of
bioethanol, information, biodegradeble municipal waste processing.
21
20B76B
Hnízdní ekologie pěnice slavíkové
Breeding ecology of Garden Warbler
Isakova V. A.
Česka Zemědělská Univerzita KPL,[email protected]
Abstract
A complex of studies on the nesting ecology of the Garden Warbler was done in Russian
Karelia at the northern border of the warbler’s European distribution, and in the South
Western region of the Czech Republic. In Karelia study plots were chosen in the nature
reserve Kivach. Plots in the Czech Republic were in the Zheleznorudsko and Klatovsko
districts. Those represented the different habitats of the Garden Warbler. Throughout all study
territories the distribution of the warbler was not unqual. The species has shown a preference
for mixed and deciduous tree stands, whilst the nests rarely were found above the shrub plant
level. In the climatic conditions of a Karelian spring and summer with specific features of
plant phenology and forest structure the Garden Warbler shows plasticity and variability in
plant preference and often choose young spruce for nests’ placing or grass cover instead of
leaf-bushes. In the Czech Republic the warblers come to nesting territories more than half a
month earlier than in Karelia, while plants there are already foliated and birds occupy mostly
bushes and grasses, rarely coniferous plants. About half of the species’ nests were depredated
during the nesting season in both study regions. Nests in the edge areas suffered from higher
predation than those inside the habitat, because the predators could be attracted by a higher
food supply around the edges, or use those edges as travel corridors. The Garden Warblers
could quickly lay second clutch to replace a lost one, that's why they productively use all the
northern short summer season in Karelia, but have a longer nesting season in the Czech
Republic.
Key words: Garden Warbler, nesting success, nests’ placing
Abstrakt
Na téma hnízdní ekologie pěnice slavíkové byl v Ruské Karélii sepsán soubor studií, na tomto
území se nalézá severní hranice areálu rozšíření pěnice slavíkové v Evropě. Pozorování bylo
dále rozšířeno o oblast jihozápadu Čech. Na území Karélie byly vybrány výzkumné plochy v
Přírodní rezervaci Kivač. V Čechách byly vybrány plochy v okolí měst Klatov a Železné
Rudy. Plochy byly vybrány tak, aby pokrývaly rozdílné stanoviště pěnice slavíkové.
Stanoviště výskytu pěnice slavíkové se vyskytují nerovnoměrně, kdy bylo zjištěna preference
smíšených a listnatých porostů, kdy svá hnízda zřídka umisťují nad úroveň keřového patra.
Klimatické podmínky Karelie přinášejí specifický fenologický vývoj rostlin a strukturu lesa.
Na tyto změny reaguje pěnice slavíková tvárností a různorodostí výběru hnízdních stanovišť,
kdy k hnízdění často užívá mladých smrků, nebo travnatých ploch namísto listnatých keřů.
V Čechách pěnice slavíkové přicházejí na hnízdní teritoria o více než půl měsíce dříve než
v Karelii. Pokud jsou již dřeviny olistěny, pěnice slavíkové si raději staví svá hnízda na
keřích, listnatých stromech a v trávě, než-li na jehličnanech. Na obou zkoumaných plochách
bylo okolo poloviny hnízd pěnice slavíkové predováno během hnízdní sezony. Hnízda na
okraji porostu jsou více napadána než ta uvnitř, což by mohlo být způsobeno větší oblibou
predátorů pro vyšší potravní nabídku či jako frekventovanější stezka. Pěnice slavíkové mohou
rychle snést druhou snůšku namísto ztracené první, což jim umožňuje produktivně využít
krátkou severskou sezonu v Karelii, ale mají delší hnízdní sezonu v České republice.
Klíčová slova: pěnice slavíkova, úspěch hnízdění , umístění hnízd
H
H
H
H
22
21B77B
Invazní druhy - problémy a řešení
Invasion species - problems and solving
Jiří Jakl
Katedra dendrologie a šlechtění lesních dřevin, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v
Praze, e-mail [email protected]
H
Abstrakt
Při řešení problémů s invazními druhy je nutno zdůrazňovat důvody pro řešení, stanovit strategii,
zamyslet se nad pomíjením invazí, nad nutností čistých ekonomický výdajů, nutností řešit i
problémy na pomezí vlastního oboru (viz např. příroda a zahrady). Příspěvek přibližuje i
obecnější pojetí "Beskydského postupu" a vymezení "invazních seznamů".
Důvody pro řešení problémů s invazními druhy se nabízí hospodářské (nové plevele,
škůdci, znehodnocení turistických oblastí, změny půdních vlastností, vodohospodářských
poměrů), zdravotní (alergie) a ochrany přírody (úbytek biodiverzity, znehodnocení či vytlačování
původních společenstev a druhů). Invaze proto nejsou jen vědeckou problematikou.
Strategie řešení nežádoucích invazí by se měla opírat o různé formy územní a
mezioborové koordinace a spolupráce: 1) Prevence se může týkat opatření v dopravě (proti šíření
diaspor, převoz půdy či vody z vodních ploch, úpravy okolí komunikací), s regulací trhu (omezení
nabídky nebezpečných druhů, informace o problematičnosti druhů při jejich prodeji). 2) Osvěta je
druhem prevence zlepšující povědomí o problému invazí a jejich předcházení. K osvětě lze využít
vzdělávací systém, média (plošná stejně jako regionální), veřejné akce (doplnění výstav,
veřejných přednášek ap.) či tištěné letáčky. 3) Přímé potlačování nežádoucích invazních druhů okamžité řešení brání zbytečnému zvětšení problémů. Nutné je i vymezení druhů podle priorit
jejich potlačení či jen opatření proti jejich šíření dle okolností (např. jen v blízkosti vodních toků,
na horních částech toků, ve skalních městech). Důležitá je rovněž presentace známých metod
účinné likvidace invazních druhů v přírodě v obecných informačních materiálech (u některých
druhů zkušenosti s potlačováním i chybí). Podrobněji je rozebrána otázka využití invazních druhů
financující jejich potírání (naráží na základní problém zamezení přechodu možného využití
potíraných druhů v přírodě v pěstování nežádoucích druhů v přírodě, potažmo mizení cenné
přírody).
Opačný přístup klade důraz na rozvahu regionálních úředníků (namísto obecného
vymezení druhů podle priorit), odsunutí celorepublikové koncepce o několik let či vůbec
nepotřebnosti opatření a zásahů proti invazním druhům ("zvykání na změny vegetace"). Naopak
mohou invaze odebírat pozornost od důležitějších problémů ochrany přírody, být potírány i
neproblematické druhy, používána přehnaná množství herbicidů a být agresivita v přírodě.
"Beskydský postup" je druhem likvidace využívající zpětného toku živin s herbicidem
neporušenými vodivými pletivy do vytrvávajících podzemích orgánů rostlin. Pojem je
presentován zejména v souvislosti s likvidací křídlatek, žádoucí se ale zdá zobecnění pojmu i na
likvidaci dalších vytrvalých a dvouletých druhů, ovšem s přihlédnutím k významnější možnosti
rozmnožování rostlin semeny (odstranění květenství, včasné kosení ap.).
"Invazní seznamy", či dříve navržený pojem "černé listiny", by měly být výčty
nežádoucích invazních druhů z hlediska ochrany přírody (obvykle též i z hlediska hospodářského
či ochrany zdraví). Vlastní navržený koncept rozlišuje druhy nejvyšší priority (I1 - s nutnými
zásahy i v případě plošných porostů), druhy zvláštního zřetele (I2 - prevence zamezení šíření do
přírody a likvidace vznikajících lokálních ohnisek) a doplňkovou kategorii druhů hodných zřetele
či jen potenciálně problematických (I3 - zbývající známé invazní druhy).
Klíčová slova: strategie proti invazím, pomíjení invazí, využití invazních druhů, invaze a
zahrady, Beskydský postup, invazní seznamy
23
22B78B
Věková struktura v I. zóně NP Šumava „Trojmezná“
Age structure in I. zone NP Šumava “Trojmezná”
Pavel Janda, Martin Starý, Miroslav Svoboda, Radek Bače
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, kontakt: [email protected]
Abstrakt
Přirozená lesní společenstva střední Evropy jsou silně ovlivněna lidskou činností a jen malé
zbytky lesů zůstaly relativně nedotčeny, tyto porosty slouží jako učebnice přírodních procesů.
Jeden takový příklad přírodního lesa můžeme nalézt v I. zóně „Trojmezná“ v NP
Šumava, kde byly dříve založeny dvě jednohektarové trvalé výzkumné plochy (dále jen TVP1
a TVP2) a na těchto plochách proběhl odběr 314 vzorků pro věkovou analýzu. V tomto
příspěvku bychom chtěli prezentovat předběžné výsledky věkové struktury porostů na obou
TVP, která se vyznačuje velkým rozsahem (1 – 300 let). Téměř všechny věkové stupně
v daném rozsahu byly zastoupeny na obou TVP, avšak jedinec nalezený na TVP1 o věku 454
let se jednoznačně vymyká.
Podle věkové struktury bylo zjištěno, že tamní porosty se obnovují pozvolna a
dlouhou dobu na ploše řádově hektarů. Na TVP1 bylo stromové patro v nižším stadiu
rozpadu, což se projevilo v nízkém zastoupení mladé generace, na TVP2 je porost
v pokročilejší fázi rozpadu a tak zde již můžeme pozorovat četnější zastoupení jedinců od 1
roku do 90 let. Nejčetnější výskyt věkových stupňů a také základ porostů je rozložen
v intervalu 90 - 280 let, v tomto intervalu se nalézá několik lokálních maxim, která jsou
zvýrazněna na TVP1, díky nižšímu stupni rozpadu porostu. Prostorové rozmístění stromů
s ohledem na jejich věk nám vypovídá o shlukovitém vzoru rozmístění na obou TVP.
Shlukovité rozmístění nese zajímavý trend, kdy přibližně stejně staré stromy mohou dorůstat
zcela odlišných dimenzí.
Byly nalezeni potlačení jedinci, kteří dokázaly růst přes sto let v relativním zástinu
hlavního korunového patra. Vytvořila dvojice přibližně stejně starých jedinců, kdy jeden
dorostl polovičních rozměrů. Je však stále otázkou jak relativně jemná struktura porostu
mohla vzniknout, jestli byla vytvořena maloplošně řízenou dynamikou lesa, či pouhým
pomalým obnovováním porostu po velkoplošném narušení.
Klíčová slova: smrk ztepilý, přírodní les, věková struktura
Tato práce vznikla za podpory projektu IGA FLD 200843120016
24
23B79B
Pozemková úprava v k.ú. Skytaly
Land consolidation in the Skytaly cadaster
Helena Justová
Katedra ekologie krajiny FŽP ČZU v Praze, +420 604 335 176, [email protected] ,
[email protected]
H
H
H
H
Abstrakt
Diplomová práce má charakter projektu. Navrhuje plán společných zařízení (PSZ),
zpřístupnění a nové uspořádání pozemků pro konkrétní statek. Metodika vycházela z
platného metodického postupu a zákonných předpisů. Výsledky byly zpracovány do textové
a grafické podoby.
Katastrální území se nachází v Ústeckém kraji, okrese Louny, ve správním obvodu
Podbořany a je částí města Vroutek. Řešené pozemky jsou vedeny na LV č. 37, statek ke
kterému pozemky patří na LV č. 97.
Při vypracovávání PSZ se vycházelo z terénních průzkumů a přistupovalo se k němu
ze tří pohledů: protierozního, krajinářsko-historického a ekologického. Ke každému byl
navržen grafický generel a výsledkem bylo jejich propojení a vznik konečného návrhu PSZ,
za předpokladu nalezení kompromisů mezi dílčími generely, bylo-li zapotřebí.
Jednoduchá pozemková úprava se týkala 26 parcel o rozloze 12,62 ha. Nové
uspořádání je do dvou parcel, přičemž byla dodržena dvě zákonná hlediska: výměra a
vzdálenost. Třetí hledisko, cena byla překročena o 5 %, vůči zákonné toleranci, v neprospěch
vlastníka, který však souhlasil s dohodou o vyrovnání.
Klíčová slova: Skytaly, kostra/plán společných zařízení, protierozní opatření, krajinářskohistorické analýzy, ÚSES, jednoduchá pozemková úprava.
25
24B80B
Vliv ekologického a konvenčního zemědělství na diverzitu a
abundanci denních motýlů v oblasti Českého středohoří
Influence of conventional and ecological agriculture upon biodiverzity and
abundance of butterflies in České středohoří
Zuzana Kárová
KEK FŽP ČZU, +420 603 83 58 92, [email protected]
H
Abstrakt
Úkolem této práce bylo posoudit, jaký vliv mají na diverzitu a abundanci denních motýlů různý
krajinný management v oblasti Českého středohoří a sousedních území., jak by mohly změny
stávajícího managementu pomoci při ochraně motýlí fauny a optimalizaci životních podmínek.
Výsledky výzkumu prokazují, že ekologický zemědělský management má na motýlí faunu
pozitivní vliv.
Klíčová slova: Motýli, ochrana, krajinný management, diverzita a abundance, ekologický
zemědělský management
Abstract
The topic of this thesis deals with effects of different farming management (ecological and
conventional) on diversity and abundance of butterfly fauna in České středohoří and
neighbouring areas. It shows that ecological management is more friendly to endangered
species of butterflies.
Keywords: Butterflies, conservation, landscape management, diversity and abudance,
management of organic agriculture
26
25B81B
Rozšírenie čeľade Branchiobdellidae (Annelida, Clitellata) na
západnom a strednom Slovensku
The Spread of the family Branchiobdellidae (Annelida, Clitellata) in west and
middle Slovakia
Viera Kilmajerová
Katedra zoológie PriF UK, Bratislava, [email protected]
Abstract
During the research of crayfish, scientists do not pay attention to species from family
Branchiobdellidae, which are living on their bodies. Along with distribution of crayfish, the
distribution of the Branchiobdellids was investigated.
The research was carried out in the rivers of west and middle parts of Slovakia in
2007 and 2008. Individuals were collected by pincette and then stored in vessels filling
alcohol. Specimens from each part of the body were stored separately because every species
prefers specific part of crayfish´s body.
Branchhiobdellids were found on the noble crayfish (Astacus astacus) from these
sites: Tuhársky stream (Stará Halič), sinistral tributary of the water reservoir Málinec
(Šťavica), stream Ľuboreč (Ľuboreč), stream Krtíšok (Dolina, Modrý Kameň), stream
Vydrica (Bratislava-Železná studnička), Kostolný stream (Pernek), Rohožnícky stream
(Rohožník nad Baďurou), Sološnícky stream (Sološnica). Branchhiobdellids were found on
the stone crayfish (Austropotamobius torrentium) from these sites: stream Vydrica
(Bratislava-Železná studnička) and stream Javorinka (Kuchyňa).
They were found most frequently on carapace and claws (the number was higher than
40) and less frequently on antennae and abdomen. Scarcely they were found on gonopods.
The largest number of Branchhiobdellids was collected from noble crayfish, in the stream
Krtíšok (town Modrý Kameň, part Dolina). Also the largest number of crayfish was collected
from this site.
Keywords: Branchiobdellidae, Astacus astacus, Austropotamobius torrentium
Abstrakt
Pri výskume rakov sa väčšinou zabúda na druhy z čeľade Branchiobdellidae žijúce na ich tele.
Spolu s rozšírením rakov bolo zisťované rozšírenie čeľade Branchiobdellidae.
Výskum prebiehal vo vodných tokoch západného a stredného Slovenska v rokoch 2007
a 2008. Jedince boli odoberané pomocou pinzety a následne vložené do nádob s liehom.
Odobrané vzorky z jednotlivých častí tela boli uložené separátne, z dôvodu preferencie
určitých častí tela raka jednotlivými druhmi.
Zástupcovia čeľade Branchiobdellidae boli zistení na rakoch riečnych (Astacus
astacus) na lokalitách: Tuhársky potok (Stará Halič), ľavostranný prítok vodnej nádrže
Málinec (Šťavica), potok Ľuboreč (Ľuboreč), potok Krtíšok (Dolina, Modrý Kameň), potok
Vydrica (Bratislava-Železná studnička), Kostolný potok (Pernek), Rohožnícky potok
(Rohožník nad Baďurou), Sološnícky potok (Sološnica). Odber z rakov skalných
(Austropotamobius torrentium) bol uskutočnený na lokalitách: potok Vydrica (BratislavaŽelezná studnička) a potok Javorinka (Kuchyňa).
Najčastejšie sa vyskytovali na karapaxe a klepetách, kde ich počet niekedy presahoval
až 40 kusov. Menej sa vyskytli na anténach a abdomene. Odobrané boli aj z oblasti
gonopodov. Najväčší počet jedincov bol získaný z rakov riečnych žijúcich v potoku Krtíšok
(mesto Modrý Kameň, časť Dolina). Tu bol odchytený aj najväčší počet rakov.
Kľúčové slová: Branchiobdellidae, Astacus astacus, Austropotamobius torrentium
27
26B82B
Hraboší dny
Days with field-mouses
Michal Knapp
Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, [email protected]
Abstrakt
Jedním z necílových organismů, které nám napadali do zemních pastí během experimentu
sledujícího vliv velkých disturbancí (sklizně a orby) na migraci střevlíkovitých brouků
(Coleoptera: Carabidae) v zemědělské krajině, byli hraboši polní. Aby nebyly jejich životy
položeny nadarmo, rozhodl jsem se tato “hraboší” data využít alespoň k testování a vymýšlení
zobecněného lineárního modelu, jehož obdoba bude součástí statistického zpracování
finálních “brouččích” dat. Jako vysvětlující proměnné by mohly fungovat: typ pasti (migrace
do pole/migrace z pole/kontrola disturbovaná/kontrola nedisturbovaná), typ biotopu
sousedícího se sledovaným polem, termín sběru vzorku vzhledem k termínu disturbance,
teplota cca 2 cm nad povrchem půdy.
Klíčová slova: Meditace nad GLM, disturbance, migrace, hraboš polní (Microtus arvalis)
Abstract
During the field experiment focused on the effect of large-scale disturbances (harvest and
tillage) on the migration of ground beetles (Coleoptera: Carabidae) within the agricultural
landscape we also caught “a few” fieldmouses (Microtus arvalis). It was caused by the use of
non-selective method of pitfall-trapping. For not to waste their lives I decided to use this data
to test GLM which could be further used for analyses of final dataset. There are several
factors which can act as explanatory variables in such a model: position of the trap, type of
the habitat neighbouring with the experimental field, time related to the time of disturbance,
temperature 2 cm above ground.
Key words: Meditation on GLM, disturbance, migration, fieldmouse (Microtus arvalis)
28
27B83B
Distribuce savčích predátorů
Distribution of mammal predators
KOUBOVÁ M.1 ([email protected]), MRŠTNÝ L.1 ([email protected]), WONKE O. 1
([email protected]), ŠÁLEK ME.1 ([email protected]), KREISINGER J.3
([email protected]), ŠÁLEK M. 5,6 ([email protected]), ALBRECHT T. 3,4
([email protected]), SVOBODOVÁ J. 1,2 ([email protected])
(1)
Katedra ekologie, FŽP ČZU, Praha, (2) Oddělení populační biologie, ÚBO AV ČR, (3) Katedra zoologie, PřF
UK, Praha, (4) Oddělení ekologie ptáků, ÚBO AV ČR, (5) Katedra zoologie, PřF JČU, České Budějovice, (6)
Ústav systémové biologie a ekologie, v.v.i., AV ČR, České Budějovice
Abstrakt
Fragmentace prostředí podněcuje rozsáhlé změny ve struktuře společenstev a může mít
zásadní vliv na dynamiku populací. K doprovodným jevům krajinné fragmentace patří
ekotonální efekt, který se projevuje zvýšenou diverzitou organismů a následně i zvýšeným
rizikem predace v důsledku soustředění predátorů na biotopovém rozhraní. V podmínkách,
kde vymizeli velcí predátoři, patří středně velcí savci k hlavním predátorům ptačích a savčích
společenstev, přesto se o jejich distribuci ve fragmentované krajině ví velmi málo. Na území
Píseckých hor byla studována distribuce středně velkých predátorů a jejich kořisti (drobných
savců) pomocí čichavcích stanic, respektive sklapovacích pastí na celém kontinuu mezi
zemědělskou krajinou a lesem. Největší množství stop predátorů bylo zaznamenáno podél
lučních okrajů a liniových prvků v otevřené krajině. Podél lesních okrajů bylo odchyceno
nejvíce drobných savců, naopak nejméně podél nejnavštěvovanějších koridorů. Z toho
usuzujeme, že na Písecku okraje liniových prvků v otevřené krajině fungují jako cestovní
koridory a zvýšená aktivita predátorů podél lesního okraje je podmíněna hledáním kořisti v
tomto biotopu, do kterého pronikají z otevřené krajiny podél koridorů. Riziko predace bylo
rovněž studováno pomocí pokusu s umělými hnízdy. Návštěvnost čichacích stanic však
nekorelovala s mírou hnízdní predace. Nesrovnalosti mohou být způsobeny odlišným
složením společenstva hnízdních predátorů .
Klíčová slova: ekotonální efekt, čichací stanice, hnízdní predace, drobní savci
29
28B84B
Charakteristika a oživení šumavských pramenišť s detailnějším
zaměřením na rod hrachovky (Pisidium)
Characteristics and biocenosis of the Bohemian Forest´s spring areas focused on
the pea clams (Pisidium)
Lucie Kubíková
Katedra ekologie a životního prostředí, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita, Kamýcká 129,
165 21, Praha 6; [email protected]
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Podbabská 36, 160 62, Praha 6
Abstrakt
Zatímco oživení jiných vodních ekosystémů bylo již věnováno mnoho pozornosti, výzkum
pramenišť jako ekosystému je zejména v České republice zatím v počátcích. K vyplnění této
mezery je zejména nutné provést studie složení a struktury prameništních společenstev.
Podrobný výzkum pramenišť může ukázat mino jiné i nové druhy nebo dokonce rody.
Prameniště jsou oligotrofní ekosystémy, vytvářející jedinečné prostředí pro výskyt
mnoha živočichů. Díky mozaikovité struktuře, tvořené množstvím různých mikrohabitatů,
jsou prameniště charakteristická vysokou biologickou rozmanitostí a populační hustotou.
Malá rozloha a izolovanost pramenišť z nich vytváří jedny z nejvíce ohrožených částí
evropské přírody.
Za účelem studia složení fauny bezobratlých v trvalých prameništích v povodí řeky
Blanice a Zlatého potoka byly odebrány vzorky makrozoobentosu z 83 vybraných pramenišť.
Odběr vzorků proběhl v zimním období, neboť v tomto období lze trvalá prameniště nejlépe
identifikovat. Současně byl proveden odběr vzorků detritu a vody pro stanovení fyzikálněchemických parametrů.
Počty jedinců byly v jednotlivých vzorcích velmi variabilní, pohybovaly se od 6 do
533 jedinců. Poměrně výrazné rozdíly byly rovněž v zastoupení jednotlivých taxonomických
skupin. Celkem bylo odebráno cca 16 000 jedinců.
Významně zastoupenou skupinou v prameništích, zejména pak v helokrénech, jsou
hrachovky, které tvořily druhou nejpočetnější skupinu organismů. Jedná se o drobné mlže,
jejichž ekologické nároky nejsou dosud uspokojivě známy, a proto byla hrachovkám
v následujícím příspěvku věnována větší pozornost.
Klíčová slova: bentos, hrachovky (Pisidium), parametry pramenišť, prameniště, Šumava
Keywords: benthos, pea clams (Pisidium), parametres of springs, spring areas, Bohemian
Forest
30
29B85B
Vliv intenzity pastvy na travní porost
Effect of granzing intensity on sward structure
Ludvíková V.1 & Pavlů V.1, 2
1
Fakulta životního prostředí, ČZU, Praha, [email protected]
2 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.., Výzkumná stanice Liberec, [email protected]
H
H
Abstrakt
Selektivita spásání způsobuje změny v prostorové struktuře travního porostu, ovlivňuje jeho
heterogenitu a diverzitu. Naším cílem bylo zjistit, jak různá intenzita pastvy skotu ovlivňuje
heterogenitu a diverzitu paseného travního porostu. Studie je součástí dlouhodobého
pastevního experimentu založeného v roce 1998 v Jizerských horách (Oldřichov v Hájích).
Sběr dat probíhal v letech 2003, 2004, 2006 a 2007 na intenzivně (IG) a extenzivně (EG)
spásaném travním porostu. V obou studovaných variantách byly založeny trvalé transekty (40
m) ve dvou znáhodněných blocích s dvojím opakováním. Na transektech byla každý 1m
zaznamenávána pokryvnost jednotlivých druhů rostlin (%) a výška porostu (cm). Pro měření
výšky porostu bylo použito talířové měřidlo (Rising plate meter). V závislosti na výšce
porostu byly diferencovány následující 3 kategorie plošek: i) opakovaně spásané plošky (int):
0-5 cm, ii) středně spasené plošky (mod): 5,5-10 cm, iii) nespásané plošky (ext): nad 10,5 cm.
Ve variantě IG jednoznačně převažovaly int plošky ( X = 51,9 %), ext plošek bylo naopak
průkazně málo ( X = 9,1 %). Naopak ve variantě EG bylo zastoupení int plošek jen X = 6,6 %
a téměř stejně mod a ext plošek ( X = 44,6 % a X = 48,8 %). V průběhu vegetační sezóny
celkově výška porostu vždy klesala v obou variantách. Vliv intenzity pastvy na druhovou
diverzitu porostu (počet druhů) nebyl statisticky průkazný (p = 0,067). Druhové zastoupení
jednotlivých výškových kategorií porostu se ovšem lišilo. V int ploškách převažoval
především mech, Trifolium repens, Veronica serpyllifolia, druhy vyskytující se v ext ploškách
byly vyšší byliny např. Heracleum sphondylium, Urtica dioica, Galium album. Trávy
s nejvyšší abundancí (Agrostis capillaris a Festuca rubra) byly na výšce porostu nezávislé a
vyskytovaly se ve všech výškových kategoriích.
Klíčová slova: pastva skotu, stabilita plošek, výška travního porostu
31
30B86B
Hostitelská specificita kůrovcovitých (Col., Curculionidae:
Scolytinae) napadající temperátní listnáče
Host specificity of bark beetles (Col., Curculionidae: Scolytinae) infesting
temperate broad-leaf trees
Kateřina Nováková
Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích - Přírodovědecká fakulta, [email protected]
H
Abstrakt
Byly studovány hostitelské preference kůrovcovitých asociovaných s jedenácti temperátními
listnatými dřevinami. Konkrétními cíli projektu bylo kvantitativně popsat spektrum živných
dřevin temperátních kůrovcovitých s ohledem na fylogenezi hostitelů a potravní strategie
kůrovců (xylomycetofágní druhy živící se především mycéliem symbiotických hub vs.
floemofágní, tj. lýkožraví kůrovci).
Studovaní hostitelé byli vybíráni tak, aby bylo dosaženo hierarchie příbuznosti – dva a
více druhy téhož rodu, jeden druh téže čeledi a jeden vzdáleně příbuzný druh. Do pokusu byly
zahrnuty následující dřeviny: Alnus glutinosa, Carpinus betulus, Malus domestica, Prunus
avium, P. mahaleb, Quercus cerris, Q. petraea, Q. robur, Q. rubra, Tilia cordata, Ulmus
laevis, U. minor. Vybrané stromy (průměr kmene 20-30cm) byly usmrceny metodou
kroužkování a ponechány na lokalitě k napadení kůrovci. Následoval odběr standardně
velkých částí kmene a srovnatelného množství silnějších větví a větviček z každého jedince,
převoz materiálu do laboratorních podmínek a odchov kůrovcovitých.
V průběhu čtyř sezón bylo odchováno 54619 jedinců 16ti druhů, zaznamenáno bylo 49
asociací „druh kůrovce“-„druh rostliny“. Většinu druhů i jedinců představovali floemofágní
kůrovci, tři odchované xylomycetofágní druhy tvořili jen 5,8% jedinců.
Hostitelská specificita kůrovcovitých temperátních listnáčů je zcela zásadně ovlivněná
potravní strategií - liší se mezi floemofágními a xylomycetofágními druhy. Floemofágové
využívají malý počet blízce příbuzných hostitelů. Výrazně preferovaný je nejčastěji jeden rod
dřevin, případní další hostitelé jsou osidlováni jen vzácně. Xylomycetofágové mají hostitelů
více a/nebo vzdáleně příbuzných, i zde jsou však někteří hostitelé využíváni výrazně méně
než jiní.
Složení společenstva floemofágních kůrovců je výrazně ovlivněné fylogenetickým
postavením dřeviny. Nejdůležitější taxonomickou hladinou omezující jídelníček floemofágů
je rod. Mezi příbuzností hostitelů a podobností jejich kůrovčích faun existuje průkazná
negativní korelace. U xylomycetofágních druhů průkazná korelace zjištěna nebyla.
Část hostitele má průkazný, ale slabý vliv na složení kůrovčího společenstva.
Preferenci pro konkrétní část vykazují jen některé druhy. Jako možné vysvětlení se nabízí
mezidruhová kompetice.
Klíčová slova: host specificity, phloeophagy, xylomycetophagy, host-plant phylogeny
32
31B87B
Co se honí nezkušeným husám v hlavě, aneb kam létají housata
bez rodičů?
What have inexperienced geese in thein mind, where does goslings fly without
parents?
Podhrazský M.
Katedra zoologie, PřF UK, Praha, [email protected]
Abstrakt
Husa velká (Anser anser) je druh, který na podzim odlétá na zimoviště pohromadě v rodinách.
Ke konci zimy se vrací na hnízdiště, ve většině případů opět celá rodina pohromadě.
Předpokládá se, že se mladé husy učí tahovou cestu od svých rodičů.
V České republice máme 6 hnízdních populací husy velké. Tři z nich jsou přirozené,
jedna je částečně založená uměle a dvě jsou zcela založené uměle. Z kroužkovacích dat víme,
že jihomoravské a většina jihočeských hus létá do zimoviště Východní tahovou cestou a část
jihočeských hus létá Atlantickou tahovou cestou. Do roku 2004 byly veškeré aktivity spojené
s kroužkováním či límcováním zaměřené výhradně na přirozené populace husy. Nic
podrobného se na uměle založených populacích, které mají rostoucí trend, neprovádělo a tím
pádem chyběly jakékoliv informace o šíření, migraci, přeletech …
V roce 2005 jsme se poprvé pustili, ve spolupráci s Podkrušnohorským zooparkem,
do značení hus v uměle založené populaci. Od roku 2005 do roku 2008 bylo na Chomutovsku
označeno krčními límci 36 ptáků. Podkrušnohorský zoopark chová husy od roku 1979. Původ
chovaných ptáků je z hendikepovaných jedinců z jižních Čech. Původně byly všechny husy
křídlované, čímž jim bylo znemožněno opouštění zooparku. V roce 1985, kdy byl zoopark
nasycen husami, se ustoupilo od křídlování a ptáci mohli zoopark opouštět. O tři roky později
zaznamenali Bejček se Šťastným první hnízdění husy velké v severozápadních Čechách na
lokalitě u Mariánských Radčic a téhož roku byl poprvé pozorován přílet rodiny hus do
zooparku, která vyhnízdila mimo něj. Počet hnízdních párů v severozápadních Čechách
narůstal, v roce 2008 byl odhadnut na 21 – 24 párů. Roku 1997 bylo prokázáno první hnízdění
na Lenešickém rybníku, o rok později to bylo na Vinařském rybníku. Od roku 2001 se datuje
hnízdění hus na Údlických a Droužkovických propadlinách, ovšem s velkou
pravděpodobností se nebude jednat o první hnízdění (starší data chybějí) a v roce 2006
zahnízdily husy poprvé na rybníku Koleje u Chabařovic. Za centrum šíření je považován
Podkrušnohorský zoopark, který složí pro husy též jako zimoviště, v zimě 07/08 zde zimovalo
až 150 hus velkých. Pomocí límcování se povedlo prokázat provázanost mezi zooparkem a
hnízdišti na Droužkovických a Údlických propadlinách a hnízdištěm u Mariánských Radčic.
Též se povedlo zjistit, že většina starých ptáků je stálá. Dále jsme zjistili, že mladí ptáci se
drží pohromadě v rodině od vyhnízdění, přes zimu až do února – dubna, poté ze
severozápadních Čech mizí. Většina námi označených ptáků byla zastižena v Německu
(Berlín, Drážďany a Mnichov), ale máme hlášení až z jihu Švédska.
Projekt se v roce 2007 rozšířil o pokus založení umělé populace husy velké na
Českolipsku. V roce 2007 byla vypuštěna 4 housata a v roce 2008 to bylo 5 housat. Housata
byla označena límci a byla později zastižena v Čechách (Náchod, Lednice), v Německu
(Berlín a Drážďany), v Polsku (Slonsk) a v jižním Švédsku.
Klíčová slova: husa velká, migrace, nepůvodní populace, reintrodukce
Projekt byl podpořen Severočeskými doly a. s., Podkrušnohorským zooparkem v Chomutově a grantem VaV
MŽP ČR SP/2d3/109/07 „Dlouhodobé změny početnosti a distribuce vodních ptáků v České republice ve
vztahu ke změnám klimatu a životního prostředí“.
33
Hlasový repertoár nosorožce širokohubého severního
(Ceratotherium simum cottoni)
The vocal repertoire in northern white rhinoceros
(Ceratotherium simum cottoni)
1, 2
Richard Policht, Kristina Tomášová, 3 Dana Holečková, 2 Daniel Frynta
1
Institute of Tropics and Subtropics, Czech University of Life Sciences Prague;
2
Department of Zoology, Charles University, Prague;
3
Zoo Dvůr Králové, [email protected]
H
Abstract
Despite its large size and wide distribution in the past, surprisingly, the Northern white rhino
Ceratotherium simum cottoni (Lydekker, 1908) has remained as an almost unstudied African
mammal. This situation is really alarming in face of the current extinction of this animal. During
the years 2003-2005, the last wild population of northern white rhinos in Garamba National Park
in Democratic Republic of Congo was decimated and only four individuals are known to survive.
The rhinoceros is practically extinct subspecies of the white rhino in the wild. At the time of the
study only eight individuals including one hybrid female were present at ZOO Dvur Kralove and
three at San Diego Wild Animal Park. The northern form is clearly separated from the southern
one by an almost 2000 km gap between their distinct ranges, as well as by an independent
evolutionary history. Most probably, the herd kept in this zoo provides the last opportunity to
record social behaviour of the Northern white rhino. Pioneering bioacoustic studies in Black rhino
and Sumatran rhino have recently opened previously nearly unexplored field of rhino research.
Until now, only verbal description of white rhino acoustic repertoire has been described. White
rhinos of both subspecies exhibit pronounced sociality and remarkable preference of open
habitats. As these characters are unique among extant rhino species, we can expect the emergence
of exclusive behavioural adaptations to these conditions. We studied the last reproducing herd
kept in ZOO Dvur Kralove to describe its vocal repertoire. The calls produced by eight
individuals were recorded and analysed as concerned both sound properties and behavioural
contexts in which they were emitted. We distinguished 11 calls belonging to four categories: (1)
tonal harmonic sounds; (2) puffing sounds; (3) growling sounds; and (4) repetitive sounds. We
found an apparent similarity between acoustic parameters of homologous calls recorded in both
white rhino subspecies. As no quantitative comparative data concerning vocalisation frequency
across rhino species are available, we refer to our long-term experience with three rhino species
kept in ZOO Dvur Kralove in fully comparable conditions. The comparison leads us to the
tentative conclusion, that sound production and communication is obviously more expressed in
white rhino than in black rhino. It seems reasonable to expect that a clear tendency to sociality
reported repeatedly in white rhinos may enhance the use of acoustic communication channel in
these animals. Our results clearly support this hypothesis. We confirmed that the repertoire of
white rhino calls is much larger than that reported in other rhino species. We tentatively interpret
this finding as an adaptation to increased sociality. Four calls reach infrasound range;
nevertheless, they are probably not used for communication by distance. This is obvious in the
case of grouch call, which contains the highest infrasound component. There are, however, other
candidates for such a communication function – the repetitive sounds as pant, which are not
known in other rhino species. We hypothesise that the repetitions may enhance the audibility in
open habitats, which are typical of white rhinos.
Key words: rhinoceros, acoustic signals, vocal repertoire, social behaviour, white rhino
34
32B88B
Návrh naučné stezsky NPR Sedlo (CHKO České středohoří)
Instructional Foothpath Proposition through Sedlo National Reserve (PLA
České středohoří)
Hana Pomahačová
[email protected]
Abstrakt
Cílem práce bylo vytvoření návrhu naučné stezky v Národní přírodní rezervaci Sedlo
v CHKO České středohoří. Sedlo je mohutný tefritový hřeben s příkrými svahy a sutěmi,
stabilizovanými lesnatými porosty pralesovitého charakteru. V porostu převládá Acer
pseudoplatanus, Acer platanoides a Quercus spp. Na skalách orientovaných k jihu roste
významná teplomilná květena a vyskytuje se zde několik chráněných druhů rostlin (např.
Aster alpinus, Lilium martagon, Lunaria rediviva, Aurinia saxatilis, Dactylorhyza fuchsii).
Přítomnost několika historicky uváděných druhů (např. Iris aphylla, Melampyrum cristatum,
Dactylorhyza maculata, Hieracium schmidtii, Bupleurum longifolium) se ale během
botanického průzkumu z let 2004-2005 nepodařilo prokázat. Fauna Sedla má lesní ráz se
zastoupením několika lesních druhů (např. Glaucidium passerinum, Pernis apivorus, Apatura
ilia, Papilio machaon). Historicky je zde uváděn výskyt Rosalia alpina a Gampsocleis
glabra. Trasa navržené naučné stezky vede po stávajícím turistickém značení a je na ní
navrženo celkem čtrnáct zastávek z oblasti botaniky, lesnictví, geologie, zoologie a historie.
Práce obsahuje návrhy průvodcovských textů a grafické zpracování informačních tabulí.
Klíčová slova: naučná stezka, turistika, národní přírodní rezervace, České středohoří
35
33B89B
Význam ochranných pásem lesních maloplodých zvláště
chráněných území
The importace of buffer zones in small-scale protected areas
Kateřina Rebrošová
Ústav tvorby a ochrany krajiny, LDF, MZLU v Brně, +420 545 134, [email protected]
Abstrakt
Mnozí autoři se shodují na tom, že termín nárazníkové zóny (buffer zones) v problematice
územní ochrany přírody, se začal šiřeji používat od roku 1970, kdy byl zahájen projekt MAB
(Man and the Biosphere). Wells a Brandon (1992) poukazují na velký význam analyzovat
definici ochranného pásma. Shodují se na tom, že současné definice ochranných pásem (dále
jen OP) jsou nekonzistentní a přehlížejí praktické potíže, což brání jejich zavádění (In
Martino 2001). Nejčastěji citovaná definice OP: Vnější území národního parku nebo podobně
chráněného území, kde jsou omezení vztažena na šetrné využívání zdrojů nebo kde je
zvláštními opatřeními směřováno k posílení hodnot území (Sayer 1991 in Martino 2001; in
Rustagi 2005).
Prioritou OP by měla být ochrana chráněného území, sekundární funkcí OP je šetrné
využívání obnovitelných zdrojů místními lidmi (Wells & Brandon, 1993 in Martino 2001, in
Rustagi 2005). V ČR je OP zvláště chráněných území zakotveno zákonem č. 114/1992 Sb. o
ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcím předpisem –
vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Zde OP mohou být zřizována z důvodu nutnosti
zabezpečit zvláště chráněné území před rušivými vlivy z okolí. Podle Pekárka (1995 in
Hníková 2006) je vůbec smyslem ustanovování ochranných pásem zmírnění negativních
vnějších vlivů na vlastní předmět ochrany. Území OP tedy obvykle nemají zvýšenou
přírodovědnou či estetickou hodnotu a neobsahují ekosystémy významné pro určitou
geografickou oblast či jiné zvláště hodnotné části přírody v takovém rozsahu, jako vlastní
zvláště chráněné území. OP není součástí chráněného území, a proto nemá stejný právní režim
a nepožívá jeho ochrany.
Na místě je třeba vyjmenovat některé ekologické přínosy OP pro ekosystém
chráněného území a pro fungování územní ochrany přídody vůbec. Jeden z prvních přínosů
OP je možnost snížení okrajového efektu – mikroprostředí uprostřed nepatrné plošky lesa a
uprostřed rozsáhlého lesního komplexu se nápadně liší. Dalším důvodem proč vytvářet OP je
zvětšení plochy chráněného území - přírodní les nemůže udržet konstantní strukturu na
malých plochách, protože na dílčích ploškách probíhají cyklicky a asynchronně vznik a
odrůstání jedinců, kulminace a pokles růstu, odumírání a zánik jedinců (Míchal & Petříček et
al. 1999). OP může tvořit i biokoridory – velmi zajímavým přístupem při řízení systémů
přírodních rezervací se zdá propojování izolovaných chráněných území do jednoho velkého
systému za pomoci biokoridorů (habitat corridors), pásů chráněných pozemků spojujících
jednotlivé rezervace (Simberlogg et al. 1992, Rosenberg et al. 1997, in Primack, Kindlmann,
Jersáková 2001). OP mohou snižovat vliv rostlinných invazí – negativní působení invazních
druhů se projevuje především obsazováním stanovišť, ze kterých je vytlačována původní
vegetace, tedy dopad, který některé invaze mají (Pyšek in Vačkář et al. 2005). OP může
podpořit výskyt metapopulací - Barzetti (1993 In Martino 2001) uvádí, že ochranná pásma
jsou důležitá pro zachování druhů s vysokou schopností pohybu a orientace.
34B90B
Klíčová slova: ochranné pásmo, okrajový efekt, invazní druhy, biokoridory, chráněná území
36
35B91B
36B92B
Využití modelů transferové funkce pro předpovídání průtoků v
reálném čase
Application of Transfer function models for discharge prediction in real time
Jana Ředinová
Česká zemědělská univerzita v Praze,+420 224382145, [email protected]
H
Abstrakt
Práce je zaměřena na předpovídání průtoků na malých povodích na krátkou dobu dopředu,
které by bylo využitelné pro varovné účely. Pro předpovídání průtoků v reálném čase byly
testovány modely založené na datech ( black-box modely). Konkrétně se jednalo o
autoregresní modely s vnějšími proměnnými, modely s parametry měnícími se v čase (state
dependent parameter) a modely transferové funkce s konstantními parametry. Všechny
modely jsou součástí softwarového balíku Captain Toolbox. Přestože jsou modely založeny
na matematických funkcích, je snaha výsledky fyzikálně interpretovat. Pro kalibraci modelů
byla použita hydrologická data z experimentálních povodí ČHMÚ Smědava I a Smědava II
z let 2004 - 2007. Modely byly vybírány a kalibrovány zvlášť pro zimní a zvlášť pro letní
období. Předpovědi byly dělány na několik hodin dopředu a výsledky hodnoceny více
objektivními kriterii. Modely dávají dobré výsledky, zvláště pokud je využit updating pomocí
Kalmanova filtru.
Klíčová slova: Captain toolbox, Ttansfer functon, předpovídání průtoků v reálném čase, malé
povodí
37
37B93B
Rotácia vajec v hniezde vrabca poľného (Passer montanus). alebo
„Išlo vajce na vandrovku“
Tree Sparrow (Passer montanus) egg circulation. or “An egg went wandering”
Juraj Šalát, Zlatica Országhová
Katedra Zoológie, Prírodovedecká fakulta UK, Mlynská dolina B-1, 842 15 Bratislava, [email protected]
Abstrakt
Pravidelné otáčanie vajec v hniezdach vtákov je pre správny vývin vtáčaťa nesmierne
dôležité. Zabezpečuje udržanie embrya približne v prostriedku vajíčka a ovplyvňuje aj
dýchanie a vylučovanie. Inkubujúce vtáky vajíčka pravidelne otáčajú a premiestňujú. Tento
pohyb musia zohľadňovať aj veľkokapacitné liahne používané pri masovom odchove hydiny,
kde sa okrem presne stanovenej teploty a vlhkosti prísne dodržiava aj pravidelné naklápanie
vajec v dvojhodinových intervaloch. Monitorovaniu miestnej populácie vrabca poľného
(Passer montanus montanus, L. 1758) v NPR Jurský Šúr pri Bratislave venuje tým vedcov
katedry Zoológie zvýšenú pozornosť od roku 1995. Počas hniezdnej sezóny 2008 sme sa
okrem iných parametrov hniezdenia rozhodli sledovať aj pohyb vajíčok v kotlinke počas
inkubácie.
Vrabec poľný je hlavne dutinový hniezdič. Vyhľadáva prírodné dutiny, ale obsadzuje
aj škáry, medzery a iné vhodné miesta v budovách. V prípade nedostatku stromových dutín
využíva aj zemné nory, stohy, štrbiny v skalách a hniezda iných vtákov. Zriedkavo si buduje
aj voľné hniezda v korunách stromov. Využívanie silne antropogénnych území vrabcom
domovým sa prejavuje nie len jeho prítomnosťou v okolí budov, ale tiež prenikaním do
vnútorných priestorov. Jednotlivé populácie sa naučili prežiť ako v otvorených, tak aj
v uzatvorených priestoroch ako napríklad železničné a letiskové nádražia, haly a pod. Druh
hniezdi v oblasti od 36°N po 55°30´N od apríla do polovice septembra. Veľkosť znášky sa
pohybuje od 1 do 10 vajec. V oblasti strednej Európy sa priemer veľkosti znášky pohybuje
okolo 5 vajíčok. Väčšina párov v strednej Európe, 65 – 97 %, hniezdi dvakrát do roka, 25 %
trikrát a výnimočne aj štyri krát. Znášku zahrievajú obaja rodičia a trvá 11 – 14 dní. Na
kŕmení potomstva sa taktiež podieľajú obaja rodičia, no kým inkubácia bola zväčša
zabezpečovaná samicou (70 %), na kŕmení sa väčšou mierou podieľa samec. Kŕmenie a rast
mláďat trvá v európskych podmienkach 12 – 18 dní, v priemere 15.
Vajíčka populácie vrabca poľného hniezdiacej v búdkach na výskumnej ploche
v jelšovom lese NPR Jurský Šúr boli sledované v pravidelných 24-hodinových intervaloch
počas celej doby inkubácie. Pre porovnanie sme v 1 vyhradený deň sledovali aj pohyb vajíčok
v hodinových intervaloch. Na základe získaných materiálov sme zistili, že vtáky všetky
vajíčka v hniezde pravidelne premiestňovali. A to pravdepodobne zakaždým, ako na ne
zasadli. V rámci predbežných výsledkov, ktoré predkladáme v tomto príspevku, sme v pohybe
vajíčok nepotvrdili žiadnu pravidelnosť či zákonitosť. A to ako počas celodenného
sledovania, tak ani v priebehu inkubácie ako celku
Kľúčové slová: rotácia, vajce, Passer montanus, Jurský Šúr
Práca bola podporená grantom KEGA 3/6235/08 a UK/213/2008
38
38B94B
Mohou mechorosty sloužit herbivorům jako enemy-free space
(prostor bez nepřátel)?
Can herbivores use mosses as enemy-free space?
Šipoš J. 1 & Drozd P. 2
1
Katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, tř. Svobody 26, 771 46,
Olomouc, [email protected]
2
Katedra biologie a ekologie, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, Chittussiho 10, 710 00, Ostrava,
[email protected]
Abstrakt
Distribuce organismů v přírodě není náhodná. Tato skutečnost je v současnosti vysvětlována
dvěma hlavními teoriemi: 1) top-down effect (organizmy jsou dominantně ovlivňovány
abundanci predátora) 2) bottom-up effect (organizmy jsou nejsilněji ovlivněny množstvím a
kvalitou potravy). Na rozmístění herbivorů by pak podle teorie enemy-free space (prostor bez
nepřátel) měla mít největší vliv predace. Kořist reaguje na přítomnost predátora změnou místa
a času, do kterého bude soustředit svoji aktivitu. Z teorie enemy-free space vyplývá, že
organizmy se budou pravděpodobněji vyskytovat na místech, kde je nejmenší riziko predace.
Abychom mohli zjistit enemy-free space musíme stanovit, které faktory mají dominantní vliv
na pravděpodobnost napadení.
Vědci zjišťující existenci enemy-free space a) “měřením absolutního predačního
tlaku“ (srovnávání abundance herbivorů mezi místy s volným přístupem predátorů a místy
kde predátoři přístup neměli) b) “měřením relativního predačního tlaku“ (srovnávání
množství napadené návnady v předem vybraných habitatech). Dosavadní výsledky ukazují na
rozdíl v pravděpodobnosti napadení v různých patrech lesa (vertikálních, horizontálních),
dosud ale nebylo do experimentů zahrnuto mechové patro.
Hlavním cílem naší práce bylo porovnat míru napadení mezi mechovým zápojem a
ostatními zvolenými mikrohabitaty.
Pro daný výzkum bylo vybráno stanoviště v CHKO beskydy oblast Podolánky
s nadmořskou výškou kolem 700 m.n.m.. Predační tlak byl měřen jako míra napadení
návnady za určitý časový úsek v daném místě. Jako návnada byla zvolena larva mouchy
Callifora vicina, která byla napichována v počtu 20 jedinců pomocí entomologických
špendlíků na náhodně zvolená místa. Po uplynutí doby 30 min. byl vyhodnocen počet
napadených návnad a určeni predátoři.
Jako základní hypotézu jsme zvolili, že největší pravděpodobnost napadení bude na
zemi a nejmenší v mechovém zápoji. Vycházeli jsme při tom z předchozích výzkumů
probíhajících v temperátních ekosystémech, které jako nejrizikovější místo pro výskyt
herbivora uvádějí zem.
Průkazný vliv na napadení jsme zjistili pro teplotu, mikrohabitat (druh mechu, zem,
kmen), hustotu a plochu mechového zápoje a u některých interakcí. Průkazně největší predace
byla naměřena uvnitř polštářů rodu Polytrichum a nejmenší na povrchu polštářů.
Klíčová slova: Predační tlak, mechorosty, enemy-free space, Polytrichum
Výzkum byl podporován z grantu GA ČR 206/07/0811
39
39B95B
Příbuzenská struktura populace sýce rousného (Aegolius
funereus)
P. Slámová
ČZU Praha, FŽP, Kamýcká 1176, Praha 6 Suchdol, 165 21, [email protected]
H
Abstrakt
Jedním z klíčových faktorů, které výrazně ovlivňují dynamiku a genetickou strukturu
populace je disperze, která je vlastní všem organismům. Dobrá schopnost šíření snižuje riziko
konkurence rodičů a jejich potomků, kteří by zůstali věrní svému rodišti (filopatrie), a také
snižuje riziko příbuzenského křížení (inbreeding). Naopak omezená disperze jedinců může
vést k inbreedingu, tím i ke snížení genetické variability a fixaci škodlivých recesivních alel v
populaci. Získané vzorky byly analyzovány na 7 mikrosatelitových lokusech. Dosavadní
výsledky naznačují, že genetická diverzita jedinců z Krušných hor klesá a za poslední dva
roky studie se koeficient inbreedingu vychýlil z Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Jednou z
možných příčin poklesu heterozygotnosti může být právě omezená disperze jedinců, čemuž
by nasvědčoval i relativně vysoký počet rezidentních jedinců ve studované oblasti. Snižování
heterozygotnosti může být způsobeno i počtem získaných vzorků během jednotlivých let.
Výsledky z programu Structure 2.2.3. naznačují, že by mezi populacemi Žďárských vrchů,
Jizerských hor a Krušných hor mohla existovat genetická struktura. Tato studie navazuje na
dosavadní výsledky a mezi její cíle patří zejména porovnání genetické diverzity jednotlivých
lokalit České republiky, stanovení genetické struktury populací a analyzovat příbuzenskou
strukturu populace.
40
40B96B
Fluktuace početnosti skokana štíhlého (Rana dalmatina) na
Hornojiřetínské výsypce
Abundance fluctuation of Agile frog, Rana dalmatina, in the Hornojiřetínská
spoil bank
Milič Solský, Jana Doležalová, Jiří Vojar
KE FŽP ČZU v Praze, [email protected] mailto:[email protected]
H
HH
Abstrakt
Populační dynamika obojživelníků odráží změny vnějších podmínek prostředí a vnitřních
demografických procesů. Dlouhodobý monitoring populací je nezbytný pro stanovení trendů
početností i rozpoznání vlivu člověka od kolísání přirozených. V prostředí antropogenně
vzniklých ploch se početnost mění také v průběhu sukcese. Dlouhodobé studie v post-těžební
krajině umožňují zhodnocení dopadu lidské činnosti, návrh vhodných rekultivací i následného
managementu. V letech 2005 až 2008 byla na 151 vodních plochách Hornojiřetínské výsypky
sledována početnost snůšek skokana štíhlého. Ačkoliv se počet obsazených a neobsazených
vodních ploch v průběhu let nelišil, výrazně kolísala jak celková početnost skokana na
výsypce (2005 až 2008: 1006, 529, 848, 1995), tak na jednotlivých jezírcích. Mnohem méně
se početní změny projevovaly u jezírek v blízkosti zdroje osídlování (lužní porosty toku
Loupnice při severozápadním okraji výsypky), kde byl navíc průměrný počet snůšek mnohem
vyšší než v jiných částech výsypky. Spolu s početními změnami byly zjištěny také rozdíly
v biotopových preferencích druhu. Počet nakladených snůšek byl stabilně ovlivněn
vzdáleností od zdroje osídlování výsypky. Je tomu tak i po více než 50ti letech sukcesního
vývoje Hornojiřetínské výsypky s desítkami vodních ploch vhodných pro rozmnožování.
Výsypka je tedy vhodným reprodukčním biotopem, pravděpodobně však neposkytuje vhodné
podmínky pro hibernaci alespoň části populace. Pro účinnou ochranu skokana štíhlého to
znamená, že je nutné chránit nejen výsypku, ale i její okolí a zajistit propojení obou biotopů.
Klíčová slova: fluktuace početnosti, výsypky, rekultivace, skokan štíhlý, Rana dalmatina
41
41B97B
Krajinné změny a dynamika vývoje zahrad na Sokolovsku v
období 1842 – 2010
Landscape change and dynamics of gardens in Sokolov region
during 1842 – 2010
Caroline Stařecká
[email protected]
H
Abstrakt
Cílem disertační práce bude detailní analýza a hodnocení změn krajiny s využitím starých
map, historických leteckých snímků a dalších archívních podkladů. Práce bude příspěvkem
k právě vytvářené metodice využití výsledků sledováni změn v krajině v rámci obnovy post –
těžební krajiny. Vedle současných mapových podkladů budou použity dostupné archivní
materiály, a to hlavně staré katastrální mapy, historické letecké snímky, statistická data a
fotodokumentace.
Práce si všímá dvou typů území, a to krajiny narušené povrchovou těžbou a krajiny
neporušené, bezprostředně navazující na poškozené oblasti (referenční území). Kromě
výsledků analýzy krajinných změn bude výstupem rekonstrukční mapa historické krajiny
postižené těžbou a časová typologie těžbou nezasažené krajiny z hlediska stáří jednotlivých
složek. Materiál by se rozhodně neměl stát dogmatem, na jehož základě bychom diktovali
budoucí podobu krajiny, ale měl by sloužit spíše pro inspiraci, jako jeden z mnoha možných
způsobů směřování jejího budoucího rozvoje. Výsledky práce by se měly stát základem pro
vytvoření metodiky využití výsledků sledování změn pro takto postižené krajiny i v jiných
lokalitách.
Konkrétnější rozbor bude směřován na dynamiku vývoje zahrad na vybraných
lokalitách, pro které existují historické podklady. Ideálem by mělo být propojení území po
těžbě s okolní krajinou, provázání plánů revitalizace s plánovacími dokumentacemi jiných
forem krajinného plánování (územní plánování, lesní hospodářské plánování, pozemkové
úpravy atd.)
Klíčová slova: Analýza a hodnocení změn krajiny, krajina postižená těžbou, dynamika
vývoje zahrad, typologie těžbou nezasažené krajiny, rekultivace.
42
42B98B
Effect of agricultural fields management on diversity of plant and
bird communities
Vliv způsobu hospodaření na diverzitu bylinných a ptačích společenstev v
zemědělské krajině
Štefanová M.1, Šálek M.2
Katedra ekologie, ČZU, Kamýcká 1176, CZ-165 21 Praha 6, e-mail: (1) [email protected] (2)
[email protected]
H
H
H
Abstract
Fertilizers and pesticides in farming perform to increse of crop yields. Their negative
influence on agroecosystem was recorded during the 20. Century, when herbicides of
different chemical structure and selectivity have been introduced in agricultural practice and,
application of fertilizers grew up, together with a complete reconstruction of crop rotation
schemes associated with extensive plot consolidation.
Preliminary results of my PhD study from Mezná (Soběslav region, southern
Bohemia) (Štefanová 2006: Sborník z konference Kostelecké inspirování, supported the
hypothesis of positive effect of provident field management on on plant and bird communities
inhabiting agricultural landscapes. The aim of this consequent project was to extend the study
areas, improve the design of monitoring plots to reduce dependence of study sites and
enhance general validity of results obtained in 2006. The core topic was to compare the
differences in the structure of weed and bird communities in dependence on agricutural
practices, i. e. fertilization by industrial fertilizers vs. moderate application of homestead
fertilizers (dung) within two habitat types, fields and meadows. The study was conducted in
two localities, at Mezná Village (Tábor district) and at Zruč nad Sázavou in 2008. Birds were
recorded using standard point method three times a year on 64 pairs of counting points (first
point in distance 50 m from field edge, second in the fields centre 250 m far from the first
point). Phytocoenological samples (plots 5x5 m) and habitat description were carried out in the
surroundings of all points in July 2008.
In total, we recorded 33 birds species and 148 plants species in Mezna and 30 birds
species and 115 plants species in Zruc. Preliminary results are consistent with the results
obtained in 2006. The species diversity was dependent on farming practice regardless of point
position at the edge or in the centre of the fields.
Key words: bird communities, plant communities, thrifty and conventional farming,
agroecosystem, biodiversity, farming management.
Abstrakt
Hnojiva a ochranné prostředky se v zemědělské činnosti uplatňují především v zájmu
zvyšování výnosů. Jejich negativní vliv na agroekosystém byl zaznamenán teprve v průběhu
20. století, kdy se v zemědělských postupech začaly stále častěji uplatňovat herbicidy různého
chemického složení a selektivity, vzrůstaly dávky hnojiv a došlo k zásadní přestavbě osevních
postupů spolu se scelováním pozemků.
Výsledky předchozí studie provedené v roce 2006 na Mezensku podpořily hypotézu
pozitivního vlivu šetrného hospodaření na plevelná a ptačí společenstva (Štefanová 2006,
Sborník z konference Kostelecké inspirování). Cílem tohoto navazujícího projektu bylo
rozšířit studijní území o další lokalitu, upravit design studijních ploch v zájmu zvýšení jejich
vzájemné nezávislosti a posílit tak závěr o obecnější platnosti poznatku z r. 2006. Úkolem
bylo porovnat rozdíly ve struktuře plevelných a ptačích společenstev v závislosti na stylu
hospodaření, tj. hnojení průmyslovými hnojivy versus střídmá aplikace výhradně statkových
hnojiv v rámci dvou typů stanovišť, polí a luk. Studie byla provedena v roce 2008 na dvou
43
lokalitách, a to v okolí obce Mezná na Táborsku a v okolí Zruče nad Sázavou (Mezensko a
Zručsko). Ptáci byli zaznamenáváni standardní bodovou metodou ve třech termínech na 64
dvojicích bodů (jeden 50 m od okraje plochy, druhý ve středu plochy 250 m od předchozího
bodu). V červnu bylo provedeno fytocenologické snímkování (5x5 m) v okolí všech bodů
s následným popisem biotopových charakteristik.
Celkem bylo zaznamenáno 33 druhů ptáků a 148 druhů rostlin na Mezensku
a 30 druhů ptáků a 115 druhů rostlin na Zručsku. Předběžné výsledky podporují výsledky z
roku 2006. Diverzita společenstev závisela na způsobu hospodaření bez ohledu na pozici bodu
při okraji nebo uvnitř plochy.
Klíčová slova: ptačí společenstva, fytocenologický snímek, šetrné a konvenční hospodaření,
agroekosystém, biodiversita.
43B99B
Ekologie a využití molekulární biologie u rodu Rumex se
zaměřením na druhy R. obtusifolius a R. crispus
Ecology and applied molecular biology within genus Rumex with focus on
R.obtusifolius and R.crispus
L. Strnad
ČZU, FŽP, +420 241950377 , [email protected]
Abstrakt
Výchozí poznatky se opírají o práce provedené v rámci taxonomie a ekologie
rodu Rumex. Předmětem studie bude problém hybridizace R.obtusifolius a R.crispus;
jejich ekologie i v závislosti na dosavadní systematice druhů a výskyt polyploidie.
Základní otázkou je tedy vztah genotyp vs. fenotyp. K řešení bude také použita analýza
průtokovou cytometrií. Jako materiál bude sloužit kolekce semen populací sbírana na
různých místech České republiky. I z těchto výsledků bude možné navrhnout
další směr ekologických studií; jednou z reflektovaných je konkurenceschopnost
a využití živin u obou jmenovaných druhů.
Klíčová slova: cytometrie, polyploidie, šťovík
44
Hnízdní predace a distribuce hýla rudého (Carpodacus erythrinus)
ve Vltavském luhu na Šumavě
Nest predation and distribution of the Scarlet Rosefinch (Carpodacus erythrinus)
in Vltavský luh, Šumava
Petr Suvorov
katedra ekologie FŽP ČZU Praha, vzdělávací a výchovné oddělení Zoo Praha, +420604-924-214,
[email protected]
Abstrakt
Soudobé studie stále častěji prokazují negativní vliv antropogenní fragmentace krajiny na
ptačí společenstva. Dělení habitatů na malé okrsky vytváří soubor izolovaných ostrůvků, což
má za následek nárůst míry heterogenity krajiny. Následné zvyšování množství zdrojů (jedná
se např. o větší množství potravy, vyšší počet hnízdních míst atp.) může do fragmentované
krajiny atrahovat hnízdící ptáky. Stejný faktor ale může přitahovat z okolí i hnízdní predátory
generalisty, což může vyústit v lokálně zvýšenou míru hnízdní predace. Ptáci se tak nevědomě
dostávají do slepé uličky tzv. ekologické pasti. Vyšší míra hnízdní predace na hranici dvou
sousedících habitatů vede k tzv. okrajovému efektu na hnízdní predaci. U některých druhů
ptáků bylo prokázáno aktivní vyhýbání se okrajovým biotopům (edge-sensitive species) a
v závislosti na rozložení zdrojů monopolizace dobrých interních teritorií staršími samci
(despotic distribution model).
Cílem této studie bylo porovnat míru hnízdní predace umělých zemních a křovinných
hnízd, početnost hnízdních predátorů (Corvidae) a samců hýla rudého v okrajovém a interním
biotopu a určit, jestli tyto parametry spolu vzájemně korelují. Dále testovat, jestli změna
hnízdní predace od vnitřku jednoho biotopu do vnitřku druhého odpovídá modelu rozložení
zdrojů Riese a Siska a v neposlední řadě určit, jestli počty mladých a starých samců hýlů jsou
v souladu s hypotézou despotic distribution model. Okrajový efekt na zemních hnízdech byl
statisticky významný na přechodu lesa a mokřadu v roce 2005 a na křovinných hnízdech na
přechodu louky a mokřadu v roce 2006. Výsledek odpovídá modelu vyšší atraktivity
okrajového biotopu pro skupinu živočichů, která hnízda predovala. Okrajový efekt na denzitu
hnízdních predátorů se projevil na přechodu mokřadu a lesa v roce 2005, avšak opačně.
Změna počtu mladých a starých samců hýla rudého stejně jako celková změna jejich počtu se
na přechodu biotopů neprojevila jako statisticky významná. Hýl rudý je okrajovým biotopem
pravděpodobně neovlivněn nebo se populace ve Vltavském luhu ocitla v ekologické pasti a
ještě na to nestačila zareagovat. Míra hnízdní predace umělých zemních hnízd neměla vztah
k početnosti hnízdních predátorů ani samců hýla rudého. Je možné, že umělá hnízda byla
predovaná jinou skupinou hnízdních predátorů než reálná hnízda hýla rudého.
Klíčová slova: Hýl rudý, fragmentace, predátor – generalista, hnízdní predace, okrajový
efekt.
45
Časoprostorová aktivita sýce rousného (Aegolius funereus)
v Krušných a v Jizerských horách
Spatio-temporal activity of Tengmalm’s Owl (Aegolius funereus) in Krušné and
Jizerské hory mountains
Václav Tomášek, Marek Kouba
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra ekologie a životního prostředí,
Kamýcká 129, 165 21 Praha Suchdol, , +420604253938, +420721254182
[email protected] , [email protected]
H
H
H
Abstrakt
Během hnízdního období v roce 2008 bylo metodou VHF telemetrie sledováno celkem
6 samců sýce rousného (Aegolius funereus). Výzkum byl prováděn v okolí přehrady Souše
v Jizerských horách a v Loučenské části Krušných hor. Jedná se o oblasti silně postižené
imisní kalamitou z konce 70. let minulého století, kdy byla zničena většina porostů nad
hranicí 500 metrů n. m.. Vzhledem k nedostatku starých doupných stromů bylo proto
vyvěšeno asi 500 dřevěných budek vhodných pro zahnízdění sýce.
Telemetrie byla prováděna pomocí radiových přijímačů AOR 8000 a Yupiter,
spojených s trojdílnou yagi anténu. Lokalizace během noci byla odhadována triangulací a
v průběhu dne pak metodou „homing in“, dohledáním odpočívajícího samce. Každý jedinec
vybavený vysílačkou byl sledován po dobu 5nocí. Rozloha nočních okrsků byla zpracována
metodou minimálních konvexních polygonů a metodou kernelovských odhadů. Velikosti
odpočinkových okrsků byly vypočítány metodou konvexních polygonů.
Ve většině případů lovil sýc v rozvolněných mladých porostech smrku pichlavého a
smrku ztepilého. K odpočinku si pak vybíral spíše adultní porosty smrku ztepilého – 83%
záznamů, které nebyly zničeny imisní kalamitou. U jednoho samce se však objevila úzká
vazba k mladým porostům buku lesního, ve kterých pravidelně odpočíval. Výsledné velikosti
lovných okrsků byly větší než velikosti odpočinkových okrsků. Největší lovný okrsek měl
rozlohu 348 hektarů a průměrná velikost všech nočních okrsků byla 272 ha se směrodatnou
odchylkou 73,9 ha.
Keywords: Aegolius funereus, telemetry, home range, diurnal roosting, roosting heights,
habitat selection
46
44B100B
Osud těžbou narušených lokalit, aneb jak se ničí naděje naší
krajiny
Post-mining sites as chance of cultural landscape
Robert Tropek
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity a Entomologický ústav Biologického centra AVČR, Branišovská
31, 370 05 České Budějovice, [email protected]
Abstrakt
Těžba nerostných surovin je nepřehlédnutelným antropogenním zásahem do krajiny.
Stanoviště, jejichž vznik je s těžbou nevyhnutelně spjat (lomy, výsypky, pískovny a další),
jsou proto v centru pozornosti ochranářů i vědců zabývajících se ochranou biodiverzity již od
doby, kdy tyto obory vznikly. V poslední době se však jejich vnímání odbornou veřejností
radikálně změnilo. Ve světle nových poznatků se ukazuje, že post-těžební stanoviště nejsou
jizvami krajiny, které je nutno beze zbytku odstraňovat, ale poměrně paradoxně její novou
šancí. Těžbou totiž za příhodných podmínek vzniká heterogenní mozaika biotopů, které
z dnešní, člověkem ochuzené, krajiny rychle mizí. Významná jsou zejména raně sukcesní
stadia typu skalní stepi a lesostepi, suťových svahů apod., ve kterých bývá díky charakteru
substrátu sukcese blokována řadu let. Právě tyto typy biotopů jsou změnami tlaku člověka na
krajinu postiženy nejvíce a jejich mizení z běžné krajiny je nejmarkantnější. Lomy, pískovny,
výsypky a další pozůstatky po těžbě jsou tak v kulturní krajině významným útočištěm pro
ochranářsky významné druhy rostlin i živočichů.
Jedním z klíčových faktorů, které ochranářský význam posttěžebních stanovišť přímo
ovlivňují je způsob jejich rekultivace. Proti sobě tu totiž často stojí dvě diametrálně odlišné
metody. Na jedné straně jde o tradiční technické rekultivace sestávající z modelování terénu,
zavezení substrátem, vysetí travní směsi a vysázení dřevin, často dokonce nepůvodních.
Tímto způsobem však vzniká monotónní biotop bez prakticky žádného významu pro ohrožené
organismy. Naopak levnou a přitom velmi efektivní alternativou je ponechání lokality
spontánní, případně usměrňované samovolné sukcesi. Právě spontánně se vyvíjející těžbou
narušená stanoviště jsou kolonizována celou řadou ohrožených druhů a v některých případech
jim tak poskytují jedno z posledních útočišť. Přestože v odborných kruzích tato změna úhlu
pohledu na osud opuštěných těžebních prostor silně převládá, do české praxe se jí zatím
nedaří ve větší míře prosadit.
Klíčová slova: těžební prostory, postindustriální stanoviště, ochrana přírody, refugium
biodiverzity, rekultivace, spontánní sukcese
47
45B101B
Využití historických dat o prostorové distribuci bekyně mnišky
(Lymantria monacha L.) v oblasti Brd pro zhodnocení rizika
gradací
Utilization of historical data on Lymantria monacha (L.) spatial distribution in
Brdy territory for outbreak risk assessment
Uhlíková Hana
Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze, e-mail: [email protected]
Abstrakt
Cílem projektu je zmapovat historické gradace bekyně mnišky v oblasti Brd. Analyzovat
konkrétní lokality, na kterých došlo v historii k přemnožení – najít faktory ovlivňující riziko
přemnožení pomocí lineární regrese (vztah mezi přemnoženími a n. m. v., expozice atd.). Za
pomoci GIS-ových analýz vytvořit pravděpodobnostní model rizikových gradačních porostů,
jehož výstupem bude mapa znázorňující rizikové gradační porosty v oblasti Brd.
Klíčová slova: Lymantria monacha, historické gradace, rizikové porosty, GIS-ové analýzy
Abstract
This project is focussed on mapping of historical outbreaks of Lymantria monacha in the
territory of the Brdy. The main goals of this project are to analyse the reasons and to find the
factors which infulence outbreaks in selected areas. The main applied method has been linear
regression (relation between outbreaks and altitude, exposition etc.) and the analysing tools
are GIS Probability Model of risk outbreak stands. The visualisation of GIS analyses will be
done via maps with the probable outbreak areas in the territory of Brdy.
Keywords: Lymantria monacha, historical outbreaks, risk outbreak stands, GIS analyses
48
46B102B
Urbanizace a ztráta krajinné identity v Gironském regionu
(Katalánsko)
Urbanization and the lost of landscape identity in Girona's region (Catalonia)
Juli Valdunciel Coll
Universitat de Girona, +34 972 418117, [email protected]
Abstrakt
Předkládaný příspěvek se zabývá změnami v kulturní krajině Katalánska způsobených
rozvojem roztroušené zástavby (urban sprawl) v uplynulých třiceti letech. Po fázi
industrializace a urbanizace, jejíž počátky se datují na konec 19. století a která odstartovala
růst uvnitř městských sídel, se od 70. let 20. století stáváme svědky opačného procesu, totiž
zastavování volné půdy rozvolněnou zástavbou s nízkou hustotou osídlení. Stejně jako na
většině míst ve Středozemí, i v gironském regionu je tento proces posilován zejména
výstavbou tzv. druhých rezidencí a rozvojem turismu.
Rozsáhlá území, která zůstávala po staletí ukotvena v teritoriálních strukturách
formovaných ekologickými a kulturními vztahy, se v důsledku zmíněného fenoménu pod
silným tlakem přeměňují a vykazují známky degradace krajiny a ztráty vlastní identity. Tento
jev můžeme empiricky typizovat jako vztah, který lze stanovit mezi intenzitou urbanizace a
jejím obyvatelstvem v určité sídelní oblasti. Z tohoto předpokladu vyplývá, že více než třetina
sídel v gironském regionu byla ovlivněna nadměrnou zástavbou, převážně obytnou výstavbou
o nízké hustotě obyvatel a komerčními polygony. Nejvíce je takto postižené okolí měst v
přímořské zemědělské krajině a podél pobřeží a také údolí a svahy vysokých hor (kvůli
zimnímu turismu). Ačkoli se během uplynulé doby plánování staveb řídilo místními regulemi,
byla opomíjena hlediska většího územního a krajinného měřítka.
Rozptýlenost zástavby má negativní dopad na ekologické funkce přírodních systémů a
nízká hustota osídlení způsobuje zvyšující se záběr půdy. Ztráta krajinné identity má čím dál
tím důležitější vliv na nehmotné hodnoty, jako je kvalita života nebo možné využití
krajinného potenciálu pro turismus. Nezbývá než doufat, že implementace nových územních
plánů a připravovaný zákon o Katalánské krajině (Llei de Paisatge de Catalunya) dovolí tento
problém usměrnit.
Klíčová slova: urbanizace, krajinná identita, Katalánsko, krajinné plánování
49
47B103B
Mizející biodiverzita saproxylického hmyzu nížinných lesů
Declining biodiversity of saproxylic insects in lowland forests
Štěpán Vodka, Lukáš Čížek
Přírodovědecká fakulta JU v ČB a Entomologický ústav AVČR,+420 777291127, [email protected]
Abstrakt
Mrtvé a rozpadající se dřevo hostí tisíce druhů organismů, především hmyzu a hub. Tyto
saproxylické organismy tak představují jednu z nejvýznamnějších složek lesní biodiverzity. I
přes neustále se zvyšující rozlohu lesů a upřímnou snahu ochranářů i lesníků o ochranu lesní
diverzity, dochází stále k jejímu ochuzování. Hlavní příčinou je změna lesního hospodaření a
zapojení lesních porostů během minulého století. Velcí býložravci (tarpan, pratur, zubr aj.),
kteří společně s dalšími disturbančními událostmi (např. požáry) kdysi udržovali rozvolěnou
mozaikovitou krajinu postupně vymizeli. Následné tradiční hospodaření (např. výmladkové
lesy, lesní pastva aj.), které zastalo jejich funkci, se dnes ve střední Evropě vyskytuje jen
zřídka. Namísto vysoce heterogenních lesních rezervací s odpovídajícím managementem, jsou
prosazovány bezzásahové rezervace, které způsobují postupné zapojování lesů a vytlačování
světlomilný rostlinných a živočišných druhů.
V našem výzkumu jsme se zaměřili na habitatovou preferenci saproxylického hmyzu.
Na jaře 2004 bylo rozmístěno 17 dubových návnad (1 návnada cca 20 kg čerstvě mrtvého
dřeva - letorosty až větve o průměru 20 cm) do těchto stanovišť: koruna a podrost uvnitř
stinného interiéru lesa, koruna a podrost na osluněném okraji lesa a louka se solitérními
stromy. Na konci sezóny byly návnady sundány, zabaleny do mušího pletiva a následující tři
sezóny z nich byl vybírán vylíhlý hmyz. Na stejných stanovištích byl v roce 2006 instalováno
40 letových pastí.
Vychováno a chyceno bylo 8736 jedinců 292 druhů z 38 čeledí saproxylického hmyzu
a jejich predátorů.
Mnohorozměrná analýza (RDA) ukázala jako nejdůležitější faktor ovlivňující složení
xylofágního společenstva oslunění stanoviště. Zatímco oslunění dokázalo vyvětlit 30%
variability v datech, vertikální rozmístění návnad vysvětlilo méně než 10%. Lokální množství
mrtvé dřevní hmoty nemělo žádný vliv. Podobně akumulační křivky ukazují nejvyšší nárůst
diverzity na solitérních stromech a na okraji lesa.
Vysoká preference saproxylického hmyzu k osluněným stanovištím ukazuje na
nutnost prosvětlovacích zásahů do lesních porostů. Pouhé zvyšování mrtvé dřevní hmoty
v porostu a bezzásahové hospodaření v nížinných lesích není nejlepším prostředkem
k zabránění vymírání lesní biodiverzity. Obnovení tradičních managementů, jako je
pařezinové hospodaření či lesní pastva, ale též ponechávání dostatečného množství výstavků
při obhospodařování produkčních lesů je nezbytnou podmínkou pro zlepšení soudobého
stavu.
Klíčová slova: Saproxylický hmyz, biodiverzita, nížinné lesy
50
48B104B
Analýza struktury přírodě blízkých lesních porostů v NPR
Trčkov a PR Černý důl
Analysis of stand structure in close-to-nature forest in Conservation Area
Trčkov and Černý důl
Lenka Zajíčková, Radek Šolc
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, [email protected] , [email protected]
Abstract
Close-to-nature forests of temperate zones are globally declining where commercial forestry
dominates. Because of this foresters are losing the opportunities to study the varieties of
different natural processes in close-to-nature forest stands. The major task of this project was
to establish four stable research plots TVP1, TVP2, TVP3 and TVP4 to study the static
appearance with in the dynamics of forest stand development and the impact of browsing on
natural regeneration. Using the technology Field-Map we examined the spatial distribution
and abundance of trees with dbh > 4 cm, natural regeneration dbh < 4 cm and structural
diversity of major tree species Picea abies, Abies alba, Fagus sylvatica and Acer
pseudoplatanus in Trčkov NPR and Černý důl PR in the Orlické mountains. The light
conditions were estimated according to the crown cover percentage. Microsite preferences
and substrate favourability were considered as one of the main influences on regeneration
processes with in the light conditions. We expected the Picea abies seedlings to colonize
lighter gaps with high amount of woody debris. Fagus sylvatica seedlings preferred according
to our expectations the shadier gaps with foliage cover. We also took into account the
preferences of Picea abies to settle the downed trees ‘nurse logs’ as a strategy to cope with
the competition of shrub vegetation and other tree species. The preferences of Picea abies to
settle the downed trees weren’t statistically proved. This preferences are better to see in higher
elevations.
Keywords: spatial stand structure, natural regeneration, microsite preferences, browsing
impact, close-to-nature forest, the Orlické mountains
51
49B105B
Polymorfní mikrosatelitní markery pro určování příbuzenských
vztahů u antilopy losí (Taurotragus oryx) a antilopy Derbyho
(Taurotragus derbianus)
Polymorphic microsatellite markers for kinship determination in Common eland
(Taurotragus oryx) and Giant eland (Taurotragus derbianus)
Hana Zemanová
ITS, Česká zemědělská univerzita v Praze, [email protected], tel. 604 689 399
Markéta Antonínová
ITS, Česká zemědělská univerzita v Praze, [email protected]
Josef Bryja
Ústav biologie obratlovců AV ČR Brno
Natália Martínková
Ústav biologie obratlovců AV ČR Brno
Abstrakt
Antilopy rodu Taurotragus patří mezi největší antilopy na světě. Jejich počet ve volné přírodě
klesá, zejména u antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus derbianus) v Senegalu. Několik
jedinců obou druhů je chováno v zajetí – antilopy Derbyho jsou chovány pouze v polozajetí
v Senegalu, antilopy losí jsou chovány na farmovém chovu České zemědělské univerzity v
Praze. U populací chovaných v zajetí je nutné znát příbuzenské vztahy, zejména kvůli
prevenci příbuzenské plemenitby (inbreedingu). Tyto vztahy jsou založeny na přímém
pozorování mateřského chování zvířat a pro jejich ověření jsme testovali možnost použití
genetických markerů. Byla použita metoda cross-amplifikace s markery původně vyvinutými
pro jiné příbuzné druhy.
DNA byla izolována ze vzorků krve nebo tkání pomocí DNeasy Blood and Tissue kit
od Qiagenu a dále amplifikována pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) za použití
mikrosatelitních markerů od turovitých (skotu, ovcí a koz) a gazely Grantovy, které byly
vyhledány v odborných článcích. Polymerázová řetězová reakce probíhala v 20µl reakční
směsi obsahující 1µl DNA, 2µl primeru, 0,4µl směsi deoxynukleotidtrifosfátů (dNTP),
2µl MgCl2, 2µl PCR pufru a 0,16µl Taq polymerázy, a doplněné do celkového objemu
12,44µl ddH2O. Podmínky PCR byly převzaty z odborných článků v nichž byly vyhledány
primery. PCR byla prováděna několikrát s různými podmínkami, za účelem nalezení těch
nejoptimálnějších.Úspěšnost amplifikace byla ověřena elektroforézou na 1%ním agarózovém
gelu a případný polymorfismus byl zjištěn pomocí elektroforézy na 3%ním agarózovém gelu.
Čtyřicet čtyři mikrosatelitních markerů bylo testováno na 22 antilopách losích
a 33 antilopách Derbyho pro zjištění polymorfismu a možné použitelnosti pro určování
příbuznosti.. Bylo nalezeno deset polymorfních markerů u antilopy losí a šest u antilopy
Derbyho. Tyto markery mohou být použity pro určování příbuzenských vztahů, jejich
polymorfismus bude v budoucnu ověřen ještě sekvenací.
Výzkum byl podpořen grantem IAA 6093404 Akademie věd České republiky.
Klíčová slova: Mikrosatelity, příbuznost, cross-amplifikace, Bovidae, Taurotragus
52
Abstract
The antelopes of the genus Taurotragus are the largest antelopes in the world. Their number in
the wild decreases especially these of Giant eland’s (Taurotragus derbianus derbianus) in
Senegal. Some individuals of both species are bred in captivity – the Giant elands are bred
only in semi-captivity in Senegal, the Common elands are bred (besides) in the farm breeding
of Czech University of Life Sciences Prague. In populations held in captivity is necessary to
know the kinship relations especially because of inbreeding prevention. These relationships
are usually based on direct observations of animals´ maternal behaviour and for confirmation
of these we looked for the possibility to use genetic markers. We used the method of crossamplification with markers originally developed for other relative species.
DNA was isolated from blood or tissue samples by DNeasy Blood and Tissue kit
by Qiagen, and then amplified by polymerase chain reaction (PCR) using the microsatellite
markers from bovids (cattle, sheep and goats) and Grant’s gazelle, which were searched out
in the scientific articles. The polymerase chain reaction was conducted in 20µl reaction
mixture containing 1µl of DNA, 2µl of the primer, 0,4µl of the mixture of dNTPs,
2µl of MgCl2, 2µl of PCR buffer and 0,16µl of Taq polymerase, replenished to the total
volume with 12,44µl ddH2O. The PCR conditions were adopted from the scientific articles,
the same way as the primers. PCR was conducted several times with various conditions, in
order to find the most optimal conditions. The success of the amplification was verified
by electrophoresis on 1% agarose gel and the possible polymorphism was found out
by electrophoresis on 3% agarose gel.
Forty-four polymorphic microsatellite markers were tested on 22 Common elands
and 33 Giant elands for the polymorphism detection and applicability in kinship
determination. There were found ten polymorphic markers in the Common eland and six
in the Giant eland. These markers could be used for determination of kinship relations,
in the future their polymorphism will be verified by sequencing.
The research was supported by the grant IAA 6093404 of the Academy of Sciences of the
Czech Republic.
Key words: Microsatellites, kinship, cross-amplification, Bovidae, Taurotragus
53
Seznam účastníků
Albert Jan
Balvín Aleš
Bašta Petr
Bejček Vladimír
Cudlín Ondřej
Čada Vojtěch
Čermák Jaroslav
Černý Martin
Čížek Oldřich
David Vojtěch
Doležalová Jana
Douda Jan
Drašnarová Alena
Engstová Barbora
Ešnerová Jana
Frank Daniel
Fricová Kamila
Gdulová Kateřina
Hanel Jan
Hanková Radka
Harabiš Filip
Havránek Jan
Hlavová Andrea
Hýlová Alena
Chotovinský Ondřej
Isakova Viktoriya Alexandrovna
Jakl Jiří
Janda Pavel
Jandová Kateřina
Ježek Miloš
Justová Helena
Kárová Zuzana
Kilmajerová Viera
Knapp Michal
Kouba Marek
Koubová Martina
Kubíková Lucie
Ludvíková Vendula
Motáňová Zuzana
Nováková Kateřina
Podhrazský Michal
Podskalská Hanka
Policht Richard
Pomahačová Hana
Předotová Martina
Rebrošová Kateřina
Růžička Jan
Ředinová Jana
Slámová Petra
Solský Milič
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
MU Brno
PřF JČU
Humanitas
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
FŽP ČZU
FLD ČZU
IVP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
PřF UPOL
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FLD ČZU
FLD ČZU
BÚAV
FLD ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
PřF Univ. Kom.
FŽP ČZU
ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
PřF JČU
PřF UK
FŽP ČZU
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
PřF UK
FŽP ČZU
UPOL
LDF MZLU Brno
FŽP ČZU
FŽP ČZU
ČZU
FŽP ČZU
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
H
54
Stařecká Caroline
Strnad Lukáš
Suvorov Petr
Svobodová Jana
Šalát Juraj
Šálek Miroslav
Šebková Kamila
Šipoš Jan
Šímová Petra
Škripko Jozef
Šťastný Karel
Štefanová Martina
Tichánek Filip
Tomášek Václav
Tropek Robert
Uhlíková Hana
Valdunciel Coll Juli
Vodka Štěpán
Vojar Jiří
Zajíčková Lenka
Zasadil Petr
Zemanová Hanka
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
PřF Univ. Kom.
FŽP ČZU
FŽP ČZU
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
UPOL
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
Humanitas
FŽP ČZU
PřF JČU
FLD ČZU
Univ.de Girona
PřF JČU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
FŽP ČZU
ITSZ ČZU
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
55
Kostelecké inspirování, sborník abstraktů 2. ročníku konference 28.-29.
listopadu 2008
Editoři: Harabiš Filip & Suvorov Petr
Vydavatel: Česká zemědělská univerzita v Praze
Určeno pro účastníky konference
Povoleno děkanátem FŽP
Tisk: Reprografické studio PEF ČZU v Praze
Náklad: 80 výtisků
Počet stran: 55
Doporučená cena: 70 Kč
Vydání: první
Rok vydání: 2008
Vydáno jako neperiodická účelová publikace
Za jazykovou úpravu a obsah příspěvků jsou odpovědni jejich autoři
ISBN 978-80-213-1871-7
56

Hnízdní predace a distribuce hýla rudého (Carpodacus

Transkript

Podobné dokumenty

satjam

2008 - Zoologické dny - Ústav biologie obratlovců, vvi

Participant Bios Sheets

podzim - eBotanika.net