Informace Matematicke Yedecke Sekce

Informace
Matematicke
Yedecke
Sekce
M+fy
ICM '94
Ve dnech 3 . - 1 1 . srpna 1994 se v C u r y c h u konal M e z i n a r o d n i nnatematicky kongres. Svetova ekonomicka recese a povestne svycarske ceny patrne
zpiisobily, ze pocet u c a s t n i k i i b y l mens! nez na pfedchozi'ch kongresecli a
take mensi, nez by si b y l i organizatofi p r a l i . Presto kongres nepostradal
lesk nejvyznamnejsi m a t e m a t i c k e akce pofadane stejne j a k o O l y m p i j s k e
hry j e d n o u za c t y f i roky.
Slavnostniho zahajeni se zucastnili v y z n a m n i pfedstavitele m a t e m a t i c ke obce, mesta C u r y c h u i svycarske vlady. Zajimave p r o j e v y predsedy organizacniho v y b o r u H . Carnala, cestneho presidenta kongresu a byvaleho
tajem.nika I M U B . E c k m a n n a a spolkove m i n i s t r y n e pro vedu R. Dreifussove j s m e z a r a d i l i do t o h o l o cisla I n f o r m a c i . D u l e z i t o u soucasti zahajovaciho
ceremonialu bylo pfedani t z v . Fiekisovych m e d a i l i - jakesi matematicke
obdoby N o b e l o v y ceny - a N e v a n l i n n o v y ceny.
Vedecky p r o g r a m kongresu sestaval z 16 plenarnich pfednasek a z m n o h a
dalsich pfednasek zafazenych do 19 sekci. K r o m e toho ucastnici kongresu
m o h l i presentovat svc vysledky f o r m o u posteru a m o h l i se zucEustnit nekolika neformalnich seniinafu a doplnujicich pfednasek. Po celou dobu kongresu
p r o b i h a l a rozsahla prodejni vystava odborne l i t e r a t u r y . O b r o v s k e m u zajmu
se tesila pocitacova l a b o r a t o f zfizena pod p a t r o n a c i spolecnosti W o l f r a m
Research, k t e r a j e producentem znameho k o m p l e x u p r o g r a m u M a t h e m a t i ca.
Obecne Ize f i c i . ze kongres nepfinesl zadnou revoluci ani senzaci. Vetsinou
slo spi.se o s h r n u t i nebo zavrseni urcite etapy zkoumanf dane p r o b l e m a t i k y .
T o m u o d p o v i d a l i vyber laureatu Fieldsovy medaile, u k t e r y c h - az snad
na E. Zelmanova - byl ocenen soubor v y s l e d k u . Po o b d o b i t f i kongresu,
na nichz se Fieldsovy medaile udelovaly pfevazne za vysledky v oboru geom e t r i e , to t e n t o k r a t b y l a t f i k r a t analyza a j e d n o u algebra. P r o g r a m b y l
sestaven se smyslem pro d r a m a t i c n o s t tak, ze v y v r c h o l i l v poslednim d n i ;
I . Daubechiesova z Bellovych l a b o r a t o f i a z P r i n c e t o n u mela skvelou pfednasku o waveletech, P. Seymour z Bellova v y z k u m u komunikace hovofil o
znacne j e d n o d u s s i m dukazu vety o ctyfech barvach (pro nas j e zajimave, ze
na t o m t o vysledku se podilel T h o m a s R o b i n , ktery studoval na M F F U K
v Praze) a konecne A . W i l e s , p f i jehoz pfednasce sal praskai ve svech. Po
celou dobu kongresu se s n a p e t i m cekalo, zda W i l e s ohlasi, ze se p o d a f i l o
v y p l n i t mezeru v dukazu t z v . velke vety Fermatovy. F. H i r z e b r u c h , ktery
pfednasku uvadel, se v t i p n e dokazal v y h n o u t j m e n u Fermat, kdyz hovofil
14
Informace MVS c.43
o souvislostech s j i s t y m i d i o f a n t i c k y m i problemy. Sam Wiles v y b o r n y m a
s k r o m n y m zpusobem p o d a l pfehled p r o b l e m a t i k y a v zaveru p f i z n a l , ze jeste nedosahl tolik ocekavaneho vysledku.^) Na konci pfednasky poznamenal,
ze pfed osmi lety pfemyslel o t o m , ze by zacal pracovat na necem j i n e m ,
na rozsifeni sve prace o Iwasawove domnence. ,,Mysle! j s e m si, ze p r o b l e m
nebude pfilis obtizny. ze nebude dost zajimavy, a ze bych mel zkusit neco
noveho a narocnejsiho. O lest let pozdeji j s e m z j i s t i l , ze j s e m zredukoval
T a n i y a m o v u - S h i m u r o v u d o m n e n k u pfesne na ten p r o b l e m , k t e r y jsem povazoval za malo z a j i m a v y . ' '
V j e d n o m ohledu b y l kongres u n i k a t n i : k p l e n a r n i m pfednaskam na nem
b y l o pozvano prave t o l i k zen j a k o na vsech pfedchozich kongresech dohromady, t o t i z pfesne dve. K r o m e j i z zminene I . Daubechiesove t o byla M .
Ratnerova ze Stanfordu. K r o m e toho meli ucastnici jedinecnou moznost
sledovat zijici legendu teorie parcialnich diferencialnich rovnic, 72-letou
0 . Ladyzenskou z L e n i n g r a d u , p f i j e j i specialni pfednasce m i m o pravidelny
p r o g r a m kongresu.
P r o ceskou m a t e m a t i k u j e p o c t o u , ze mezi pfiblizne 180 p o z v a n y m i pfednasejicimi byli i cesti m a t e m a t i k o v e Pavel Pudlak, k t e r y pfednasel o logice
a slozitosti, a V l a d i m i r Sverak, k t e r y pfednasel o p o l o s p o j i t o s t i zdola variacnich integralu a o kompensovane k o m p a k t n o s t i .
Kongres byl ukoncen k r a t k y m s l a v n o s t n i m ceremonialem, p f i nemz b y l o
oznameno misto k o n a n i p f i s t i h o M e z i n a r o d n i h o m a t e m a t i c k e h o kongresu.
Bude j i m Berlin, k a m pfedseda p r o z a t i m n i h o organizacniho v y b o r u F. H i r zebruch vsechny p f i t o m n e pozval. Jeho v t i p n y projev p f i p o j u j e m e .
Vice se o kongresu d o z v i t e z clanku S. Porubskeho, p f i p o j u j e m e i zpravy
o j e d n a n i Valneho shromazdeni I M U a Rady E M S . Zajemce o dalsi informace o udelenych Fieldsovych rinedailich upozoriiujeme na clanek I . N e t u ky, k t e r y vyjde v Pokrocich m a t e m a t i k y , fyziky a astronomie. Podrobne
m.ateriaiy z kongresu i ze zasedani Rady E M S jsou k dispozici u mne na
adrese M a t e m a t i c k v ustav A V C R , Z i t n a 25, 115 67 P r a h a 1, t e l . 24230312,
fax 24227633, e-maii r a k o s n i k Q e a r n . c v u t . c z .
.-
,
Mezinarodni matematicky kongres
ICM-94 Zurich
Ve dnech 2 . - 1 1 . srpna 1994 se ve svycarskem
"
Jifi
Rdkosnik
,
Curychu konal v pofadi
j i z 22. m e z i n a r o d n i kongres m a t e m a t i k u . C u r y c h j e nejvetsim s v y c a r s k y m
') V minulych tydnech e-mailem i tiskem probehlo oznaineni, ze A. Wiles spoiu se svym
byvalym zakem R.L. Taylorem nasU dukaz, ktery zmi'nenou mezeru pfekonava, a ze
tedy slavna Fermatova veta byla dokazana.
Informace MVS c.43
15
mestem (asi 400 000 obyvate!), lezi p f i v y t o k u L i m m a t u z ledovcoveho C u rysskeho jezera (nejvetsi hloubka az 143 m ) . U z e m i C u r y c h u j e osidleno j i z
vie nez 5000 let, j e h o historie zacina u K e l t u a v roce 15 pf. n . 1., kdy zde R i mane zalozili celni stanici T u r i c u m . Souca^sna slava C u r y c h u j a k o v y z n a m neho k u l t u r n i h o a vedeckeho stfediska spociva na slavne Eidgenossische
Technische Hochschule. C u r y c h je mistem. konani mezinarodniho m a t e m a tickeho kongresu j i z p o t f e t i . P r v n i v o l b a C u r y c h u za m i s t o j e d n a n i mezinarodniho m.atematickeho kongresu b y l a k o m p r o m i s e m ; presto j e C u r y c h
j e d i n y m mestem., kde se konal m e z i n a r o d n i m a t e m a t i c k y kongres vice nez
j e d n o u . T o je nepochybne dusledkem povesti, ktere C u r y c h j a k o c e n t r u m
matematickeho v y z k u m u poziva a ktera j e svazana se slavnou svycarskou
m a t e m a t i c k o u t r a d i c i spojenou s m.atematickou d y n a s t i i Bernoulliovych nebo se j m e n e m Leonarda Eulera. T e n t o k r a t C u r y c h v y h r a i v soutezi se Sofii
a Jeruzalemem.
.. _
P r v n i m v r c h o l n y m bodem p r o g r a m u kongresu b y l zahajovaci ceremonial,
k t e r y se konal 3. srpna dopoledne v kongresovem palaci. Kongres zahajil
president M e z i n a r o d n i matematicke unie J . - L . Lions. Po proslovu predsedy
organizacniho v y b o r u H . C a r n a l a a cestneho presidenta kongresu B . Eckm a n n a se ujala slova zastupkyne federalni rady R u t h Dreifussova, ktera
ziskala p f i t o m n e p o d n e t n y m proslovem. Pak po v l a d n i m radovi D r . A . G i l genovi, pfedsedovi v y b o r u pro vzdelani kantonu C u r y c h , a mestskem radovi
D r . T . VVagnerovi nasledoval nejocekavanejsi b o d p r o g r a m u , oznameni nov y c h drzitelu nejprestiznejsich m a t e m a t i c k y c h cen - Fieldsovych m e d a i l i
a Nevanlinnovy ceny. Drzitele techto cen nejsou vefejnosti z n a m i az do
o k a m z i k u vyhlaseni. N o v y m i d r z i t e l i Fieldsovy medaile se stall:
Pierre-Louis Lions (nar. 1956), Francie, C E R E M A D E , Universite ParisDauphine, za pfispevky v teorii nelinearnich parcialnich diferencialnich rovnic.
Jean Bourgain (nar. 1954), Belgie, I n s t i t u t e of Advance Study v Princetonu
a I n s t i t u t des Hautes Etudes Scientifique, Bures-sur-Yvette, za pfispevek
k nekolika c e n t r a l n i m obiastem analyzy, j a k o j s o u geometrie Baiiachovych
prostoru, k o n v e x i t a vicerozmernych p r o s t o r i i , ergodicka teorie a teorie nelinearnich evolucnich rovnic.
Jean-Christophe Yoccoz (nar. 1957), Francie, Universite Paris-Sud, Orsay,
za pfispevek k t e o r i i d y n a m i c k y c h systemu.
Efim Zelmanov (nar. 1955), Rusko, University o f M a d i s o n , Wisconsin, za
b r i l a n t n i feseni Burnsidova p r o b l e m u .
O d r o k u 1983 se udeluje za vysledky v m a t e m a t i c k y c h aspektech inform a t i k y Nevanlinnova cena, k t e r a b y l a zfizena u n i v e r s i t o u v Helsinkach na
pocest finskeho m a t e m a t i k a Roifa Nevanlinny. T u t o cenu letos ziskal
16
Informace MVS c. 43
Avi W i d g e r s o i i (nar. 1955), Izrael, Hebrew University, Jeruzalem, za prace
v oblasti m a t e m a t i c k y c h zakladu i n f o r m a t i k y .
M e z i n a r o d n i l i o matematickeho kongresu v C u r y c h u se zucastnilo celkem
2370 m a t e m a t i k u z 83 zemi, mezi n i m i 19 z C R . Skutecnym hostitelem
byla Svycarska m a t e m a t i c k a spolecnost; organizacni v y b o r se skladal ze
zastupcu universit v Neuchatel, v Bernu a v C u r y c h u , E P F v Lausanne
a E T H V C u r y c h u . Rozpocet kongresu b y l asi 2 m i i i o n y svycarskych f r a n k u .
Rozhodujici funkci kongresu je jeho k a t a l y t i c k e pusobeni v podobe bohate palely m o z n o s t i o d b o r n y c h k o n t a k t i j , z kterych h l a v n i m i s t o zaujirnaji
p l e n a r n i prednasky a prednasky v sekcich. V Curychu odeznelo 16 plenarnich a k o l e m 140 pfednasek v 19 sekcich. ktere p o k r y v a l y vsechny casti
m a t e m a t i k y . K r o m e toho p r o b i h a l y postery. pfednasky o v y u c o v a n i m a tematice, z historie m a t e m a t i k y , pfednasky o postaveni zen v m a t e m a t i c e
ajine.
Fieldsova medaile - Nobelova cena matematiky
V prosinci 1896 zemfel ve veku 63 let v i t a l s k e m San Remu svedsky chem i k a prflmyslnik Alfred Beinhard Nobel. Podstatna cast j e h o m a j e t k u m a
p u v o d V j e h o objevu nekterych v y b u s i i i n , nejznamejsiz nich j e asi d y n a m i t .
V y b u s n i n y sice p o n i o h l y cloveku p f i pfetvafeni a v y u z i v a n i p f i r o d y , ale j e j i c h zneuzit! zpOsobilo l i d s t v u i m n o h o u t r p e n i . Mozna i pod v l i v e m teto
skutecnosti se Nobel stal s t e d r y m filantropem. Z jeho pozustalosti povstala
j e d n a z nejuznavanejsich mezinarodnich cen — Nobelova cena. Udeluje se
kazdorocne od roku 1901 za m i m o f a d n e vysledky v oblasti fyziky, chemie,
psychologie, mediciny, l i t e r a t u r y a za pfinos pro zachovani m i r u (v r. 1968
p f i b y l a k t e m t o obiastem i ekonomie). Jelikoz vety t y p u matematika je krdlovnou ved se nosily j i z za Nobelova zivota, j e namiste otazka. proc Nobel
neustanovil cenu i v oblasti matematiky. Je m a l o pravdepodobne, ze se pod a f i hodnoverne zodpovedet t u t o otazku. P o v i d a se ovsem, ze p f i c i n o u bylo jeho osobni nepfatelstvi ke svedskemu m a t e m a t i k o v i M i t t a g - L e f f l e r o v i .
Magnus Gdsta Mittag-Leffier (1846-1927) by! j e d n i m ze zakladateiu v y znamne skandinavske m a t e m a t i c k e skoly a j e h o o d b o r n a kvalifikace j e jeste
i dnes vseobecne uznavana. R o k u 1877 se stal profesorem m a t e m a t i k y na
universite v Helsinkach a r o k u 1881 profesorem m a t e m a t i k y na universite
ve S t o c k h o l m u . V roce 1882 zalozil s financni podporou svedskeho krale
Oscara I L casopis A c t a M a t h e m a t i c a , k t e r y vychazi dodnes a stale p a t f i
mezi p f e d n i m a t e m a t i c k a p e r i o d i k a . V cele redakcni rady t o h o t o casopisu
stal po 45 let.
Informace MVS c. 43
17
P f i rozhodovani, pro ktere obory lidske cinnosti m a ve sve zaveti ustan o v i t cenu, Nobel udajne uvazoval i o m a t e m a t i c e . M e l ovsem obavy, ze by
j e d n o u m o h l a b y t pfisouzena i M i t t a g u - L e f f l e r o v i , a t y t o obavy p r y zpecet i l y r o z h o d n u t i vynechat t u t o vedni d i s c i p l i n u ze seznamu.
Ponechme dohady o pf icinach Nobelova r o z h o d n u t i stranou a soustfecfme
radeji svou pozornost na skutecnosti, o kterych m a m e hodnoverne zdroje
i n f o r m a c i a ktere navic mely p o z i t i v n i pfinos pro organizaci matematickeho
zivota.
M a t e m a t i k a j e j e d n a z nejstarsich vednich d i s c i p l i n ; nektere zdroje uvadeji, ze za poslednich sto let v z n i k l o vice m a t e m a t i c k y c h o b o r i i nez za celou
j e j i pfedchazejici h i s t o r i i . O d zacatku 19. s t o l . se prudce zvysuje pocet l i d i
a k t i v n e pracujicich v m a t e m a t i c k e m v y z k u m u . S t i m souvisi i rostouci pocet praci V m a t e m a t i c e , i potfeba ziskane vysledky zachytit a z p f i s t u p n i t
CO nejsirsiinu o k r u h u zajemcii. Pro zlepseni komunikace mezi m a t e m a t i k y
zacaly v z n i k a t m a t e m a t i c k e ucene spolecnosti. Nejstarsi z nich a jeste stale
a k t i v n i j e pravdepodobne Mathemattsche GtstUschaft v H a i n b u r k u , zalozena V roce 1690. Z ostatnich m a t e m a t i c k y c h spolecnosti uved'me Moskevskou,
zalozenou r o k u 1864, Londynskou (1865) a Americkou (1888). Dnesni Jednota ceskych matemattku a fyztku se v y v i n u l a z e Spolku pro volne pfednasky
z matematiky a fyziky, k t e r y mel ustanovujici schiizi v bfeznu 1862.
Jedna z dulezitych funkci m a t e m a t i c k y c h spolecnosti spocivala v organizovani akci, na k t e r y c h se pfednasely nove m a t e m a t i c k e vysledky, Z p o c a t k u
se konaiy zejmena na Iokalni, pfipadne n a r o d n i i j r o v n i . K o n c e m 19. stoleti si
p r u d k y rozvoj p f i r o d n i c h ved vyzadal potfebu bezprostfednich o d b o r n y c h
k o n t a k t u na m e z i n a r o d n i l i r o v n i .
V roce 1983 se konala v Chicagu okazala Svetova kolumbijskd
vystava,
V r a m c i ktere b y l zorganizovan vetsi pocet o d b o r n y c h kongresii s mezinar o d n i licasti. J e d n i m z nich byl i mezinarodni matematicky kongres, oznacovany nekdy j a k o nulty. Ten dal konecny i m p u l s k p r a v i d e l n e m u organizovani mezinarodnich m a t e m a t i c k y c h kongresu. P r v n i se konal roku 1897
V C u r y c h u , t r v a l 3 dny a zucastnilo se ho 204 m a t e m a t i k u . Poznamenejme, ze volba C u r y c h u j a k o mista p r v n i h o kongresu b y l a vysledkem k o m p r o m i s u mezi a m b i c e m i dvou tehdejsich m a t e m a t i c k y c h v e l m o c i Nemecka
a Francie. Za j e d n a c i j a z y k y kongresu b y l a zvolena nemcina a francouzstina. J e d n i m z nejdulezitejsich cilii mezinarodnich m a t e m a t i c k y c h kongresu
bylo v y t v o f e n i ramce pro pfehledne pfednasky o stavu hlavnich m a t e m a t i c k y c h d i s c i p l i n . Tento charakter kongresu se udrzel do dnesni doby. N e n i
bez z a j i m a v o s t i , ze j e d n u z pfednasek na nem mel Aurel Stodola'^)
) pfekiad jeho pfednalky „ 0 vztahu techniky k matematice" si muzete pfecist ve sbornfku letosn! 23. konference o vyucovani matematice na vysok^-ch skolach technickych,
ekonomickych a zemedelskych - Inzenyrska matematika.
18
Informace MVS c. 43
D r u h y m e z i n a r o d n i m a t e m a t i c k y kongres se konal r. 1990 v P a f i z i . V pov e d o m i m a t e m a t i c k e vefejnosti j e tento kongres zafixovan d i k y pfednasce
Davida Hilberta, j e d n o h o z nejvyznamiiejsich m a t e m a t i k u vsech dob. Ve
sve pfednasce zformuloval 23 m a t e m a t i c k y c h p r o b l e m u , ktere povazoval
za ustfedni p r o b l e m y tehdejsi m a t e m a t i k y . T y t o p r o b l e m y nebo pokusy
o j e j i c h vyfeseni podstatne o v l i v n i l y rozvoj m a t e m a t i k y 20. s t o l e t i . O d pafizskeho kongresu se pak m e z i n a r o d n i kongresy - s v y j i m k o u pfestavek z p u sobenych s v e t o v y m i v a l k a m i - konaiy pravidelne ve ctyfletych intervalech.
Nasledujici t a b u l k a obsahuje udaje o p r v n i c h deseti kongresech:
rok
pocet
misto konani
pocet
zastoupenych
ucastniku
zemi
1897
C u r y c h , Svycarsko
204
16
1900
Pafiz, Francie
232
26
1904
Heidelberg, Nemecko
336
21
1908
R i m . Italic
535
22
1912
C a m b r i g d e , Velka B r i t a n i e
574
28
1920
Strasbourg,
200
27
1924
T o r o n t o , Kanada
526
33
1928
Bologna, I t a l i c
836
36
1932
C u r y c h , Svycarsko
667
35
1936
Oslo, Norsko
487
35
Francie
^ ^
Nasledky v a l k y j s o u zfetelne v i d i t e l n e v p o c t u ucastniku; kongres v T o r o n t o jeste nedosahl ani pfedvalecne velikosti. Stiny p o l i t i c k e situace j s o u
videt i na poslednim predvalecnem kongresu v O s l u . Pfesto .se t o t o mezivalecne u d o b i zapsalo do historie t i m , ze dalo p o p u d ke zrodu nejuznavanejsi
m a t e m a t i c k e ceny — Fieldsovy medaile.
John Charles Fields b y l h l a v n i m o r g a n i z a t o r e m kongresu v T o r o n t u . Nar o d i l se 14. kvetna 1863 v H a m i i t o n u , ve state O n t a r i o v Kanade. Sve u n i v e r z i t n i studium. u k o n c i l se zlatou m e d a i l i r, 1884 na univerzite v T o r o n t u .
V y z n a m n y m o b d o b i m Fieldsova zivota b y l j e h o desetilety p o b y t v E v r o pe (1892-1902), z ktereho s t r a v i i pet let v Nemecku a pet let ve F r a n c i i .
Behem evropskeho p o b y t u se seznarnil s v y z n a m r i y m i m a t e m a t i k y te doby. M i m o f a d n e silne a trvale b y l o j e h o p f a t e l s t v i s j i z z m i n e n y m svedskym
m a t e m a t i k e m Mittag-Lefflerern. Jejich v z t a h a povesti k o l e m nepfatelstvi
mezi M i t t a g - L e f f l e r e m a Nobelem iidajne pfispely k m o t i v a c i zalozit cenu pro m a t e m a t i k u . Po navratu z E v r o p y nastoupil Fields na u n i v e r z i t u
V T o r o n t u , kde pracoval az do s m r t i .
Informace MVS c. 43
19
Pokud j d e o samotnou m a t e m a t i k u , Fields pracoval v t z v . teorii algebraickych funkci. V roce 1909 b y l zvolen clenem Royal Society of Canada,
r. 1913 clenem Royal Society of London a roku 1924 korespondujicim clenem Akademte ved SSSR.
K r o m e m a t e m a t i k y se Fields zanicene venoval i organizacni praci. V y v i j e l
neiinavnou a k t i v i t u p f i reorganizaci univerzitnfho zivota v Kanade podle
evropskeho vzoru. P f i c i n i l se rozhodujicim. zpusobem o znovuvzkfiseni t z v .
Kralovskeho kanadskeho u s t a v u , ktery b y l zalozen v roce 1849, aby podporoval rozvoj fyzikalnich ved, umenf a v y r o b y t i m , ze by p o d p o r o v a l v y z k u m
a rozsifoval zname vedecke poznatky a vedomosti. Fields b y l clenem rady
ustavu, V letech 1918-1925 j e j i m presidentem.
Fields nebyl zenaty. V m l a d i rad sportoval, hral kopanou, ledni hokej
a baseball. M i l o v a l h u d b u , vedl velmi s t f i d m y zpiisob z i v o t a , nepil caj,
kavu, alkohol, nekoufi! a v y h y b a l se kofenenym j i d l u m . .
Jak jsme j i z uvedli. Fields b y l dusi mezinarodniho m.ateniatickeho kongresu V T o r o n t u . Funkce presidenta organizacniho v y b o r u se ujal s m a x i m a l n i m nasazenim a vsech u l o h , ktere z t o h o plynuly, se zhostil v y n i k a j i c i m
zpirsobem.
Jiz kongres v T o r o n t u se konal pod zastitou M e z i n a r o d n i m a t e m a t i c k e
unie, ktera b y l a zalozena r. 1923 s ciiem ,.pfevzit p a t r o n a t " nad mezinarodn i m ! kongresy. Zei, t a t o organizace nesla stopy sve doby. N a p f i k l a d z clens t v i V n i b y l y vylouceny porazene centralni m o c n o s t i , z nichz bezesporu
nejvyznamnejsi zemi bylo Nemecko. A protoze kongresy organizovala Unie,
nebylo mozne, aby se j e j i neclenove ucastnili kongresu. T a k o v e t o rozhodnut i vedlo k v a z n y m neshodam a hrozilo. ze se kongres „ u t o p i " v zakulisnich
b o j i c h . Fields, k t e r y iidajne v n i t f n e nesouhlasil s t i m t o r o z h o d n u t i m , ale
m e l porozumeni pro emoce vyvolane l i t r a p a m i valky, realisticky z h o d n o t i l
situaci. Uspesny prubeh kongresu j e mozne zajistit j e n t a k , ze se d o d r z i
p o d m i n k y a stanovy Unie.
Jejich dodrzeni je j e n n u t n o u p o d m i n k o u . Jeste je nutne z a j i s t i t financni
prostfedky a pfesvedcit v a h a j i c i a nespokojene cleny Unie, aby se kongresu
ucastnili. Fields stravii nekolik mesicu pfed kongresem v E v r o p e a osobne
se angazoval v teto zalezitosti. O d m e n o u bylo zadostiucineni, ze kongres
skoncil uspechem, a to nejenom po spolecenske a odborne, ale dokonce i
po financni strance. A prave tento financni pfebytek dal Fieldsovi konecny
i m p u l s , aby rozvinul zaverecne tazeni za ustanoveni m e z i n a r o d n i ceny za
vyznamne objevy v matem.atice. Po skonceni praci spojenych s organizaci torontskeho kongresu, Fields kazdy rok n a v s t i v i l E v r o p u a k o n z u l t o v a l ,
sondovai a agitoval pro svou myslenku ustanovit cenu za m a t e m a t i k u . Svuj
navrh zarnyslel pfednest na m e z i n a r o d n i m m a t e m a t i c k e m kongresu v zafi
1932, ktery se mel po druhe konat v C u r y c h u . Zel. Fields se jeho kona20
Informace MVS c. 43
n i nedozil. Zemfel 9. srpna 1932. Pfed s m r t i necha! sepsat posledni v u l i ,
podle niz zanechal cast sveho m a j e t k u ve prospech zamyslene ceny. Formuloval p o d m i n k y , za kterych mel v y b o r ustanoveny ad hoc
Mezinarodni matematickou unii p f i pfilezitosti k o n a n i m e z i n a r o d n i h o matematickeho kongresu u d e l i t dve takove ceny. Fieldsuv n a v r h pfednesl na kongresu
v C u r y c h u J.L. Synge z torontske university. N a v r h b y l p f i j a t . F i n a n c n i
zabezpeceni ceny t v o f i castka zanechana Fieldsem v j e h o zaveti a financn i pfebytek z kongresu v T o r o n t u . Fields n a v r h l nazev Mezinarodni
cena
za vyznamne' objevy v matematice, tento nazev se vsak neujal a ustanovena cena se j m e n u j e Fieldsova. Po prve j i u d e l i l i na kongresu v Oslo v roce
1936 a pak vzdy na nasledujicich kongresech, konanych v C a m b r i d g e ( U S A ,
1950), V A m s t e r d a m u (1954), v E d i n b u r g h u (1958), ve S t o c k h o l m u (1962),
V Moskve (1966), v Nice (1970), ve Vancouveru (1974), v Helsinkach (1978),
ve Varsave (1983, r o c n i posuv b y l zpiisoben v n i t r o p o l i t i c k o u situaci v Poisku), v Berkeley (1986), v K y o l u (1990) a v C u r y c h u (1994). Zasadne se
udeluji dve Fieldsovy ceny. Jejich pocet se miize zvysit az na c t y f i , j s o u - l i
ziskany dalsi prostfedky.
F i e l d s o v y m c h a r a k t e r i s t i c k y m rysem b y l a duslednost, k t e r a se odrazila
i V detailech navrhu samotne medaile. N a v r h o v a l , aby m e i a h o d n o t u nejrnene 200 d o l a r i i ve zlate, p r u m e r kolem 7,5 c m , a aby napisy na n i byly v latine
a fectine. Na zasedani organizacniho v y b o r u m e z i n a r o d n i h o kongresu dne
16. ledna 1933 bylo rozhodnuto, ze v y h o t o v e n i m n a v r h u Fieldsovy medaile
bude povefen sochaf T a i t McKenzie.
T
Tait McKenzie
(1867-1938) byl p u v o d n i m p o v o l a n i m lekaf. V letech
1895-1904 byl profesorem anatomic na M c G i l l o v e univerzite, zbytek sveho zivota s t r a v i i na univerzite v Pennsylvanii. Jeho pfirozeny neskoleny
talent m u pfinesl uznani pfednich umeleckych i n s t i t u c i v Severn! Americe
a B r i t a n i i j a k o j e d n o m u z nejvyznamnejsich sochafii sve doby v Severn!
Americe.
N a jedne strane Fieldsovy medaileje hlava pfedstavujici A r c h i m e d a . Podkladem pro t o t o ztvarneni A r c h i m e d a poslouzilo vie nez tficet ruznych port r e t i j t o h o t o ucence modifikovanych sochafovymi impresemi p f i cteni j e h o
zivotopisu a d i l a . V pozadi j e koule vepsana do valce. V o l b a A r c h i m e d o v a
p o r t r e t u neni nahodna, Archimedes j e povazovan za j e d n o h o z nejvetsich
m a t e m a t i k i j vsech dob. Co se tyee m o t i v u valce s k o u l i , Archimedes dokazal, ze pomer o b j e m u koule a o b j e m u valce, do ktereho j e t a t o koule
vepsana, j e 2 : 3. Tento vysledek A r c h i m e d a t a k nadchl, ze si pfal, aby
koule s valcem b y l a vytesana na jeho n a h r o b n i kamen. Prave d i k y t o m u t o
m o t i v u o b j e v i l Marcus Tullius Cicero v roce 75 pfed n . l . A r c h i m e d u v hrob,
ktery m e z i t i m u p a d l v z a p o m e n u t i .
Informace MVS c.43
21
Zacali jsme Nobelovou cenou. Mezi n i a Fieldsovou m e d a i i i j e vsak znacny
r o z d i l . Je-li p r v n i spojena s financni o d m e n o u od 31 000 do 72 000 dolar u , Fieldsova medaile „ h o d i " j e n 1 500 d o l a r u . Nobelova cena se udeluje
kazdorocne, zatimco Fieldsova j e n kazde c t y r i roky. Dalsi o d l i s n o s t i j e , ze
Fieldsova m e d a i l e j e urcena m a t e m a t i k u m , k t e r i nepfekrocili vek 40 let. M a
b y t ocenenim jejich dosavadni prace, ale i povzbuzenim do b u d o u c n o s t i . T o
j e n e p r i m o i odrazem skutecnosti, ze m a t e m a t i c k e nadani se projevuje pomerne brzo: vyznacni m a t e m a t i c i m a j i v t o m t o veku za sebou uz zavazne
m a t e m a t i c k e vysledky.
V neposledni rade, Nobelova cena se udeluje za znacne pozornosti svetove vefejnosti, z a t i m c o o udeleni Fieldsovy premie se tiskove agentury
z m . i n u j i j e n kratce. Proto j e v siroke vefejnosti temef neznama. 0 torn se
muzete pfesvedcit i z a l i s t o v a n i m v nektere z encyklopedii a p o k u s i t se naj i t heslo „ F i e l d s o v a medaile" nebo nekterou jeho o b m e n u . M a r n e byste j e
hledali v E n c y k l o p e d i i B r i t a n i c a , E n c y k l o p e d i i Americane anebo dokonce
V E n c y k l o p e d i i Canadiana. Zejmena posledni encyklopedie pfivede ctenafe
do r o z p a k u . Hledali j s m e spravne? Opetovne hledani je opet bezvysledne,
vzdyt' zde neni ani heslo J . C h . Fields. V y t r v a l o s t vam vsak nakonec pfinese
ruze pod heslem „ m a t e m a t i k a " .
ftekli j s m e sice, ze Nobelova cena se za m a t e m a t i k u neudeluje, byla vsak
udelena i n e k t e r y m m a t e m a t i k u m . V roce 1972 dostal Kenneth Arrow Nobelovu cenu za e k o n o m i i za vysoce m a t e m a t i c k e prace v e k o n o m i i . V roce
1983 dostal Nobelovu cenu za e k o n o m i i Gerarg Debreu, profesor ekonomie
a m a t e m a t i k y v Berkeley. Debreu m e l na kongresu ve Vancouveru p l e n a r n i
pfednasku Ctyfi aspekty matematicke' teorie ekonomicke
rovnovdhy.
, .
Stefan
Porubsky
Projev prof. H. Carnala,
predsedy organizacniho vyboru
M a d a m e la Conseillere federale, Frau Regierungsprasidentin, Herr Stadtr a t , M r . President, ladies and gentlemen, i n the name o f the o r g a n i z i n g
c o m m i t t e e of I C M 94, I a m very glad to welcome you in Z i i r i c h today.
As y o u know, this is the t h i r d t i m e t h a t the I n t e r n a t i o n a l Congress o f
M a t h e m a t i c i a n s takes place in t h i s city. In the year 1897, at the very first
o f these meetings, the plenary speakers were H u r w i t z , Felix K l e i n , Peano
and Poincare, four o u t s t a n d i n g scientists, whose names and achievements
are s t i l l f a m i l i a r to us, even after one hundred years of tremendous change
in science and society.
T h i s lasting q u a l i t y o f m a t h e m a t i c a ! ideas is certainly one o f the most
fascinating aspects of our science. A n o t h e r aspect, w h i c h is at least as
22
Informace MVS c. 43