Čtení řeckých slov Čtení řeckých slov

Komentáře

Transkript

Čtení řeckých slov Čtení řeckých slov
Čtení řeckých slov
Čtení řeckých slov zapsaných alfabétou je poměrně jednoduché. Mnohá písmena se píší stejně jako
latinkou, jiná zase známe z hodin matematiky a fyziky, a tak si stačí doplnit několik málo písmen a
nemnoho konvenčních pravidel pro správné čtení slov.
Co je třeba pečlivě rozlišovat:
ε čteme krátce: e
η čteme dlouze: é
ο krátce: o
ω dlouze: ó
také pečlivě odlišujeme τ t a θ th
Některá malá písmena mají dvě varianty. V jedné knize se používá jedna, v jiné ta druhá. Jedná se
zejména o tři písmena:
o théta
θ a ϑ (th)
o kappa
κ a ϰ (k)
o fí
φ a ϕ (f)
a dále o drobnější varianty, např.: ρ a ϱ (ró), ε a (epsílon), σ a (sígma) π a ϖ (pí), β a ϐ (béta).
Písmeno s se na konci slova nepíše pomocí σ, ale vždy se užívá tzv. koncové sígma: ς. Na konci slova se
tedy s píše jako ς, σ se píše kdekoliv jinde; tj. nikoli λόγοσ, ale λόγος
Nad písmeny se vyznačují přízvuky a přídechy.
Přídech má každé slovo začínající samohláskou či dvojhláskou. Řečtina rozlišuje dva druhy:
ostrý ʽ
čte se jako h, samostatné písmeno h řečtina nemá (ostrý přídech vypadá trošku jako c)
jemný ʼ
nečte se
Například: Ἡρακλῆς Héraklés, Ἑρμῆς Hermés, ᾅδης hádés, ἡμέρα hémerá (den), ἄνθρωπος anthrópos
(člověk), ἐγώ egó (já), εἰμὶ eimi (jsem), ἀμήν amén.
Všimněme si, že se přídechy (a podobně i přízvuky) kladou:
nad malá písmena, před velká písmena a u dvojhlásek leží nad druhou samohláskou.
Přízvuky jsou v řečtině tři:
ostrý (vysoký)
ˊ
těžký (nízký)
ˋ
průtažný
͠ nebo ͡
Zájemci je mohou číst důrazově, většinou se však nečtou vůbec. Nikdy však ostrý a těžký přízvuk
nečteme jako naši čárku, tj. prodloužením samohlásky, na které leží.
Průtažný přízvuk může ležet pouze na dlouhé samohlásce, proto také samohlásku s průtažným
přízvukem čteme dlouze.
Přízvuky pro nás budou mít význam naprosto výjimečně, zpočátku jim není potřeba věnovat pozornost,
ani není třeba se je učit u jednotlivých slov.
Příklady: λόγος logos, μῦθος mýthos, Χριστός Christos, Κηφᾶς Kéfás.
Malá čárečka pod některými samohláskami je ve skutečnosti malé písmeno ijóta, nazývá se iōta
subscrīptum (-skríp-, tj. podepsaná).
píše se: ᾳ, ῃ, ῳ, čteme dlouze: á, é, ó
Ono malinké ijóta se nečte, ale příslušná samohláska je dlouhá.
Dvojhlásky (diftongy) jsou docela logické, jen na jednu je třeba se zaměřit. V alfabétě chybí nejenom h,
ale i ú. To se píše pomocí ου,
ου tedy:
μου mú (můj, mě), οὐρανός úranos (nebe, obloha), οἰκουμένη oikúmené (obydlený svět; viz ekumena),
οὗτος hútos (tento).
Pozor: ου se čte vždy dlouze.
Další dvojhlásky jsou už snadné:
αι aj αυ au
ει ej ευ eu ηυ éu
οι oj υι yj
řadí se sem také ᾳ á ῃ é
ῳ ó
Přízvuky a přídechy klademe:
o u dvojhlásek až nad druhou samohlásku (οὐρανός, οἰκουμένη)
o před velké písmeno (Ἰησοῦς Ijésús, Ἅννα Hanna, Ἰερουσαλήμ Ijerúsalém, Ὀνήσιμος Onésimos)
Trema – dvě tečky nad samohláskou, které naznačují, že tato samohláska nemá být chápána jako
součást dvojhlásky, ale má se číst samostatně: Μωϋσῆς Mó-ysés (Mojžíš).
σ se čte důsledně jako s
Ἰησοῦς Ijésús
jen před β, γ, δ, μ se σ čte jako z
σβ, σγ, σδ, σμ zb, zg, zd, zm
takže κόσμος kozmos (svět), βάπτισμα baptizma (křest)
Poněkud překvapivý je zápis slov angelos: ἄγγελος či εὐαγγέλιον euangelion.
γγ, γκ, γχ, γξ se čte jako ng, nk, nch, nks.
Toto n- je nosové, tj. asi jako v českém banka.
Psaní jednotlivých písmen alfabéty lze dobře odpozorovat z:
http://www.inthebeginning.org/ntgreek/alphabet/xsi.htm
Výslovnost je však lépe neposlouchat.
Pro pohodlnost a úplnost si vypišme ještě celou řeckou alfabétu:
αβγδεζηθ
ικ λμ ν ξ ο π
ρστυ φχ ψ ω
a
alfa
béta
i
ijóta
g
kappa
l
lambda
s
sígma
d
gamma delta
k
r
ró
b
t
tau
e
z
epsílon
(d)zéta
m
mý
ný
y
ýpsílon
n
éta
ks
ksí
f
fí
é
théta
o
omíkron
ch
chí
th
pí
ps
psí
ó
ómega
některá písmena mají dvě varianty:
ϕ=φ ϑ=θ ϰ=κ
ς
p
koncové s
Přečtěme si jména a slova z Nového zákona
Ἰησοῦς
Χριστός
λόγος
slovo
κύριος
pán
ἐγώ εἰμι
já jsem
πνεῦμα
Duch
θεός
Bůh
πατήρ
otec
Μᾶρκος
Λουκᾶς
Ἰωάννης
Παῦλος
Πέτρος, Κηφᾶς
Μαρία
οὐρανός
nebesa
ὄνομα
jméno
ἀλλά
ale
εἰς do, ἐν v, ἐπί na, ἐκ z, ὑπέρ nad, ὑπό pod (viz cizí slova)
ἀμήν
ἕτερος
jiný, druhý
ἐκκλησία církev
βασιλεύς král
ἑπτά
sedm
ἀπόστολος apoštol
ὕδωρ
voda
ὁ ἡ τό
určitý člen v mužském, ženském a středním rodě
Ijésús Christos, logos, kyrios, egó eimi, pneuma, theos, patér, Márkos, Lúkás, Ijóannés, Paulos, Petros, Kéfás, Maria, úranos, onoma, alla
eis, en, epi, ek, hyper, hypo
amén, heteros, ekklésiá, basileus, hepta, apostolos, hydór,
ho, hé, to