TAMARA VLCKOVA_portfolio11.3 MB

Portfolio / Tamara Vlčková
‐|> Životopis <|–
Curriculum Vitae
‐|>
BcA. Tamara Vlčková
Narozena 1989 v Přerově
‐|> Vzdělání
2011—dosud
Fakulta výtvarných umění v Brně VUT
Ateliér malířství II (vedoucí ateliéru MgA. Luděk Rathouský)
2009—2011
Fakulta výtvarných umění v Brně VUT
Ateliér malířství I (vedoucí ateliéru Akad. malíř Tomáš Lahoda)
2005—2009
‐|> BcA. Tamara Vlckova
Born 1989 in Prerov
‐|> Education
2011—now
Faculty of Fine Arts
Studio of Painting II (Head of Department M.A. Ludek Rathousky)
2009—2011
Faculty of Fine Arts
Studio of Painting I (Head of Department Tomas Lahoda M.F.A.)
2005—2009
Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti
Obor Užitá malba (vedoucí oboru Akad. malíř Miroslav Malina)
The Secondary School of Applied Art,
Major Painting (Head of Department Miroslav Malina M.F.A.)
‐|> Stáže
‐|> Exchange studies
2014
2014
Listaháskóli Íslands / Iceland Academy of the Arts, fine art department
(vedoucí ateliéru Ólafur Sveinn Gíslasonn)
Listaháskóli Íslands/ Iceland Academy of the Arts
fine art department (Head of Department Ólafur Sveinn Gíslasonn)
‐|> Výstavy
‐|> Exhibitions
2014
Pokud mi dáš trochu času, Společná výstava s Rafaelem Eldersem,
Galerie Kaffistofa, Reykjavík
2013
2014
If you give me some time, Exposition with Rafael Elders,
Gallery Kaffistofa, Reykjavik
2013
Skvrna v zorném poli, Galerie 209
The stain in the field of view, Gallery 209
Index absorpce, Zastávka, Brno
Absorption index, Zastavka, Brno
2009
Společná výstava, Galerie Dolmen v Brně
2008
Art-mobile, Společná výstava, Kroměříž
2009
Dolmen Galery, Brno
2008
Art-mobile, Kromeriz
‐|>
Ve své tvorbě se zabývám sociálními tématy. Celkově míchám skutečnost,
sny, představy, otázky — vybírám si to nad čím se pozastavuju, co se mě dotkne,
zarazí, z čeho mám strach.
Zajímají mě běžné každodenní situace. Zajímá mě lidské tělo. Vkládám ho do
různých sociální situací, jsou tu momenty neporozumění, trapnosti, samoty,
studu — vyjádřené pohyby a doteky, jejich náhražkami, jejich rozdíly — dotyky
léčebné, dotyky blízkých, pohyby sportovní, sexuální… Důležitá je konstelace
lidí a věcí a postoj, gesto, které vytváří příběh. A nejdůležitější je osobní dialog —
s divákem, dílem, člověkem.
Dalším bodem mého zájmu je komunikace, tok myšlení, forma zpracování
informace a rozdílné temperamenty. Ráda něco odhalím, a část nechám skrytou.
Mým hlavním vyjadřovacím prostředkem je kresba a malba.
‐|>
In my work I deal with social themes. In general, I mix reality, dreams, ideas,
questions. I choose aspects that make me stop and think, that scare me.
I am into everyday situations. The human body, placed in various social situations, in moments of misunderstanding, embarrassment, loneliness expressing movements and touches, their substitutes, their differences — therapeutic
touches, touches of the beloved, sporting movement, sexual movement and
touch… What is extremely important is a constellation of people and things,
postures and gestures that create the story. And the most important aspect is
personal dialogue — with the audience, with the composition and myself. In my
drawings situations appear, which might seem familiar, and transmit information, which the observer can absorb and transform for himself. I enjoy the
moment when I decide about the level of revelation.
I am also interested in communication, the flow of thoughts, a form of processing
the information and different temperaments. My main medium of expression is
painting and drawing.
‐|> Čím dál větší hluk, víc světla, míň ticha <|–
More noise, more light, less silence
⇽ Z cyklu Čím dál větší hluk, víc světla, míň ticha, 2015, 297×420mm
⇽ More noise, more light, less silence, 2015, 297×420mm
‐|> Pokud mi dáš trochu času, 2014 <|–
If you give me some time, 2014
⇽ Plán výstavy „Pokud mi dáš trochu času“ 2014
⇽ Exhibition plan „If you give me some time“ 2014
‐|>
‐|>
Text součástí výstavy „Pokud mi dáš trochu času, 2014“
The part of the exhibition „If you give me some time, 2014“
Tamara a Rafaël se prohlašují za introverty.
Tamara and Rafaël - two self proclaimed introverts.
Rafaël: Nevím, jestli jsem opravdu introvert. Předtím než jsem se o tom začal
bavit s Tamarou, jsem nad tím neuvažoval. Měl jsem naprosto mylnou představu
o tom, co to znamená jedním být.
Když jsem to probíral s Tamarou, která zkoumala tuto problematiku již delší
dobu, řekl jsem, že asi můžu být introvertem. Zeptala se mě, co si myslím, že to
znamená. Ukázalo se, že je to něco úplně jiného, než jsem se domníval.
Později jsem jí položil následující otázku: " Zdá se ti, že tím, že si říkám introvert, se vysmívám tvojí introverzi?"
Rafaël: I don’t know if I am actually an introvert. Before I started talking to
Tamara about it I had never considered it, and I had a completely wrong idea
about what it meant to be one.
When I talked about it with Tamara, who had actually done extended research
on the matter, I said that I probably was an introvert. She asked me what
I thought it meant. It turned out to be something completely different from what
I thought.
Later I posed the following question to Tamara: "Does me calling myself introvert
mock your introversion?"
Tamara: "Ne, to si nemyslím."
Tamara: “No, it doesn´t.”
Nemůžu změnit svůj temperament, ale můžu pracovat s rozvržením svého času,
kdy jsem sama, s časem stráveným mezi lidmi. Nerada mluvím o obecných tématech, ráda si s někým povídám osobněji. Mám ráda proudící konverzaci mezi
dvěma nebo třemi lidmi. Když jsem uvnitř větší skupiny, mám ve zvyku nechat
lidi mluvit a jen poslouchat. Když se ke mně upíná ve společnosti příliš mnoho
pozornosti, tak se cítím pod stresem, nastává výpadek a najednou mám jakoby
prázdnou hlavu…
Mám ráda lidi a ráda s nimi komunikuju.
Mám tendenci být snadněji vyčerpaná a přesycená podněty zvenčí. Potřebuji
více času k přemýšlení, abych šla hluboko pod povrch a pokusila se přijít na to,
jak co funguje.
I can´t change my temperament, but I can work with balancing my time when
I am alone with time when I am around people.
I don´t like to talk about general topics, I like to talk personally. I like flowing
conversation between two or three people. I tend to let people talk and just listen
when I am inside a bigger group. When I get too much attention I am stressed
and have blackout…
I like people, I like conversation.
I tend to be more easily overwhelmed and over stimulated by too much activity.
I need more time to think about things, to go very deep inside to try to figure
things out.
Otevíráme téma introverze a otázku týkající se mylných představ obklopujících
typy temperamentu.
We are posing questions about introversion and the misconceptions surrounding this type of temperament.
⇽ Večeře, z cyklu Pokud mi dáš trochu času, 2014, video
⇽ Dinner, If you give me some time, 2014, video record
<|– Odpoledne, z cyklu Pokud mi dáš trochu času, 2014, video
<|– Afternoon, If you give me some time, 2014, video record
‐|> Rafael umývá nádobí, z cyklu Pokud mi dáš trochu času, 2014, video
‐|> Rafael washing the dishes, If you give me some time, 2014, video record
⇽ Pauza, z cyklu Pokud mi dáš trochu času, 2014, video
⇽ Break, If you give me some time, 2014, video record
‐|> Sdílený prostor <|–
Room we share
⇽ Setkání, z cyklu Sdílený prostor, 2014, akvarel, 80×110 mm
⇽ Encounter, Room we share, 2014, watercolor, 80×110 mm
‐|> Setkání, z cyklu Sdílený prostor, 2014, akvarel, 148×148 mm
‐|> Encounter, Room we share, 2014, watercolor, 148×148 mm
⇽ Lekce, z cyklu Sdílený prostor, 2014, akvarel
⇽ Encounter, Room we share, 2014, watercolor
⇽ U stolu, z cyklu Sdílený prostor, 2014, akvarel, 140×148 mm
⇽ Working, Room we share, 2014, watercolor, 140×148 mm
⇾ Ateliér, z cyklu Sdílený prostor, 2014, akvarel, 210×297 mm
⇾ Studio, Room we share, 2014, watercolor, 210×297 mm
⇽ Ateliér, z cyklu Sdílený prostor, 2014, akvarel, 148×210 mm
⇽ Studio, Room we share, 2014, watercolor, 148×210 mm
⇽ Ateliér, z cyklu Sdílený prostor, 2014, akvarel, 148×210 mm
⇽ Studio, Room we share, 2014, watercolor, 148×210 mm
⇽ ‐|> Sdílený prostor, 2014, náhled do instalace
⇽ ‐|> Room we share, 2014, insight into installation
‐|> Skvrna v zorném poli <|–
The stain in the point of view
⇽ Stáhla jsem hlasitost, až nebylo nic slyšet
z cyklu Skvrna v zorném poli, 2013, kresba, vazba V1, 105×148 mm
⇽ I turned the volume down until hearing nothing
The stain in the field of view, 2013, drawing, V1 binding, 105×148 mm
⇾ Dotknu se prsty špiček
z cyklu Skvrna v zorném poli, 2013, kresba, vazba V1, 105×148 mm
⇾ The stain in the field of view
The stain in the field of view, 2013, drawing, V1 binding, 105×148 mm
⇽ Už tady asi dlouho nebudu
z cyklu Skvrna v zorném poli, 2013, kresba, vazba V1, 105×148 mm
⇽ I won´t be around for long
The stain in the field of view, 2013, drawing, V1 binding, 105×148 mm
‐|> Skvrna v zorném poli / Stáhla jsem hlasitost, až nebylo nic slyšet <|–
The stain in the point of view / I turned the volume down until hearing nothing
‐|>
V prvním sešitu s názvem „Stáhla jsem hlasitost, až nebylo nic slyšet“,ukazuju
traumatické situace spojené s mou vlastní minulostí. Jsou to osobní příběhy,
zabarvené emocemi. Některé kresby jsou snahou o zobrazení konkrétních vzpomínek, v jiných jsou vzpomínky naznačeny jen symbolicky ve snaze vyjádřit
obecnější pocit.
V druhém s názvem „Už tady asi dlouho nebudu“ se objevují otázky smrti a klišé,
která lidé používají, když o „existenciálních“ věcech mluví. Tato klišé nezesměšňuju, ukazuju situace, kdy se lidé nedovedou vyjádřit líp, říkají obecné pravdy
a zároveň jsou upřímní.
Ve třetím sešitu „Dotknu se prsty špiček“ je terapeutická linie víc skrytá.
Obsahuje především symbolické situace, týkající se tělesnosti. Absurdní situace,
v kterých tělesnost slouží jako způsob sociálního kontaktu, nebo nahrazuje to,
kde kontakt není.
‐|>
The first workbook, which is called “I turned down the volume until hearing
nothing”, contains the trauma associated with my own past. These are personal
stories, coloured with emotions. Some drawings show specific memories, in some,
my memories are indicated symbolically in order to express a more general sense.
The second workbook, called “I won´t be around for long”, contains questions
about death and clichés that people use when discussing “ existential” topics.
I do not belittle these clichés — I show situations where people can not express
their feelings and say general truths while trying to be honest. In general, I mix
reality, dreams, ideas, questions. I choose aspects that make me stop and think,
that scare me.
In the third book, called “I will touch my toes”, the therapeutical line is more
obtruse. It contains symbolic situations in matters of the physical. Absurd
situations where the physical is used as a form of social contact or to replaces
social emptiness.
⇾ Stáhla jsem hlasitost, až nebylo nic slyšet, 2013, náhled do instalace
⇾ I turned the volume down until hearing nothing, 2013, insight into installation
⇽ Skvrna v zorném poli, 2013, náhled do instalace, sešity, kresba, lampa, dřevo
⇽ The stain in the field of view, 2013, insight into installation, books, drawings, lamp, wood