Využití databázových aplikací pro pro lékařský výzkum a také

cs65
Původní práce
Využití databázových aplikací pro pro lékařský výzkum
a také během léčby pacienta
Zdeněk Telička1 , Jan Jiskra1 , Josef Kubinyi2
1
2
3. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze, Česká republika
Oddělení nukleární medicíny 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze, Česká republika
Souhrn
Úvod: Nemocniční informační systémy jsou ve fakultních
nemocnicích vysoce rozšířené, ale nejsou dostačující jak pro
využití během léčby pacienta, tak i pro dlouhodobé lékařské výzkumy. Lékaři si často vedou své vlastní tabulky nebo
databáze bez spolupráce s oddělením informatiky a často
také dochází k porušování zákonů České republiky.
Cíl: Tento článek popisuje příklad využití vlastní lékařské
aplikace, která umí spolupracovat s nemocničním informačním systémem a je zároveň vhodná pro použití v dlouhodobých lékařských výzkumech.
Metody: Aplikace je vyvinula v jazyce Visual Basic. Je
popsán farmakoekonomický výzkum léčby Radiojódem I135
u pacientů trpících onemocněním štítné žlázy.
Výsledky: Finanční náklady na léčbu jednoho pacienta ambulantně jsou 2850 Kč. Což je 16 % ve srovnání s léčbou
s hospitalizací a 25 % ve srovnání s chirurgickou léčbou.
Diskuze: Ambulantní léčba může být pro zdravotnický systém vysoce motivující po finanční stránce a zvýšit tak její
podíl v metodách ve svůj prospěch.
Mgr. Zdeněk Telička
Klíčová slova
Štítná žláza; finanční nákladovost; radiojód; nemocniční informační systém, databáze
Kontakt:
Mgr. Zdeněk Telička
3. interní klinika 1. LF UK v Praze
Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice
Adresa: U Nemocnice 1, 128 08 Praha 2
E–mail: [email protected]
1
Úvod
EJBI 2011; 7(1):65–68
zasláno: 17. října 2011
přijato: 4. listopadu 2011
publikováno: 20. listopadu 2011
• Využití takovýchto soukromých databází v nemocnicích se často děje bez spolupráce s odděleními informatiky, což v praxi může vést k porušování zákonů
ČR [1].
Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze se využívá
nemocniční informační systém (NIS) jak pro vedení lé• Lékař musí pracovat se dvěma aplikacemi zároveň –
kařské dokumentace, tak i pro ukládání výsledků labos NIS a také se svou aplikací nebo tabulkou. Tyto
ratorních vyšetření. Největším problémem NIS je v jeho
vlastnoručně vytvořené tabulky často nemají žádné
univerzálnost, ve fakultních nemocnicích lékaři často popropojení s NIS, takže lékař zadává údaje o pacientřebují také možnost, jak ukládat data pro déle trvající
tovi dvakrát, apod.
lékařské výzkumy. Tuto podporu však lékaři v NIS často
nenacházejí, drtivá většina dat je uložena ve formě lékařských zpráv, a tak si lékaři vytvářejí své vlastní tabulky
V tomto článku bychom rádi ukázali, jak může být
nebo databáze, ve kterých si vedou záznamy spojené s je- vlastní řešení databázové aplikace vysoce nápomocné jak
jich výzkumnými potřebami. Tento způsob práce má však pro vedení výzkumných záznamů, tak i pro vedení lékařské
dva negativní efekty:
dokumentace.
c
2011
EuroMISE s.r.o.
EJBI – Ročník 7 (2011), číslo 1
cs66
Telička, Jiskra, Kubinyi – Využití databázových aplikací pro pro lékařský výzkum a také během léčby pacienta
Tabulka 1: Náklady na léčbu jednotlivými metodami.
131
Akumulační test
Scintigrafie štítné žlázy využítím 98m Tc
Terapeutická dávka 550 MBq 131 I
Hospitalizace – celkově
Operace (totální tyrektoidemie)
CELKEM
2
Příklad využití aplikace během
vyšetření pacienta
Jedním z příkladů je sonografický modul v popisované aplikaci. Naprogramovali jsme tento modul tak, aby
jej lékař využíval primárně při zapisování údajů o vyšetření zobrazovací metodou. Během ultrazvukového vyšetření zapisuje lékař data strukturovaně do aplikace, tímto se
snažíme zajistit jednoznačnou identifikaci dat při následném zpracování. Aplikace má navíc naprogramován modul
pro pasivní komunikaci s oknem nemocničního informačního systému. To znamená, že databáze si umí automaticky načíst data pacienta nebo vyhledat pacienta, který
je právě zobrazen v NIS. K tomu využíváme sadu funkcí
z Windows API, které načítají údaje z jednotlivých polí
NIS [2].
Tato aplikace je také zabezpečena pro přístup oprávněnými osobami. Je uložena na síťovém serveru a autentizace a autorizace je zajištována pomocí uživatelských účtů
v doméně Windows. Toto vzniklo ve spolupráci s oddělením informatiky VFN.
Pro lékaře přináší aplikace dvě podstatná vylepšení:
1. Data vyšetření zobrazovacími metodami jsou uložena ve strukturované formě obsahující kvantitativní
data. Výsledky mohou být takto snadno vyhledávány na základě volitelných kritérií. Toto není právě
v NIS možné, protože výsledky jsou ukládány ve
formě lékařských zpráv.
2. Lékaři zároveň potřebují data zapsaná do aplikace
exportovat dále do NIS. Aby je nemuseli psát ručně,
lékařská zpráva se generuje ze strukturovaných dat
automaticky. Naprogramovali jsme v jazyce Visual
Basic transformaci strukturálně uložených dat do
formy lékařské zprávy v přirozeném jazyce, která
je ve výsledku k nerozeznání od té napsané ručně
lékaři. Využili jsme fakt, že zprávy o ultrazvukovém vyšetření často obsahují opakující se formulace
a předem dané údaje. Aby bylo generování lékařské
zprávy flexibilní, lékař má vždy možnost ji doplňovat
o další údaje a není tak závislý jen na strukturovaných datech, která jsou v aplikaci předem daná.
EJBI – Ročník 7 (2011), číslo 1
I
ambulantně
150 Kč
725 Kč
1 975 Kč
2 850 Kč
3
131
I
operace
hospitalizace
150 Kč
725 Kč
1 975 Kč
14 625 Kč
7 850 Kč
3 575 Kč
17 475 Kč 11 475 Kč
Příklad využití aplikace pro
dlouhodobé lékařské výzkumy
Zjistili jsme, že databázová aplikace může být využita
v různorodých výzkumech, které vyžadují delší čas pro
sběr dat (2 roky a déle). Zajímavé to je v případech, kdy
se pozorované případy objevují během let jen velmi zřídka,
např. 20 za rok. Pro tyto účely je NIS naprosto nevhodný,
protože data několika málo pacientů v rámci stovek vyšetření za rok se již nedají snadno vyhledat a tabulkové
procesory zase neumí sdílet data mezi více uživateli najednou, to platí pro MS Office 2003.
3.1
Léčba onemocnění štítné žlázy
Aplikace byla využita během léčby nemocí štítné žlázy
pacientů aplikací radiojódu 131 I. Tato léčba se klinicky používá od 40. let minulého století. Indikací k léčbě touto
metodou jsou diferenciální karcinom štítné žlázy nebo její
hyperfunkce [3]. Tento typ léčby je v zahraničí široce využíván a certifikován jako bezpečný postup pro léčbu [4],
ale v České republice je tato metoda pořád ještě relativně málo indikována a pokud ano, je často realizována
během hospitalizace pacienta v nemocnici [5]. Nejvyužívanější metodou léčby je stále chirurgická a počet neinvazivních metod léčby se zvyšuje jen velmi pozvolna [4].
3. interní klinika ve spolupráci s Oddělením nukleární medicíny 1. LF spolupracuje na léčbě radiojódem dlouhodobě
a tuto léčbu provádí bez hospitalizace. Protože byl počet
takto léčených pacientů velmi nízký během 2 let trvání
této studie, využili jsme naši aplikaci k ukládání výzkumných dat o léčbě pacientů.
3.2
Metody
Tento výzkum trval 22 měsíců během let 2008-2010.
Léčba radiojódem 131 I byla nabídnuta 45 pacientům a ve
výsledku ji podstoupilo 39 (31 žen, 8 mužů). Vypočítali
jsme finanční náklady na tuto léčbu jak při pobytu pacientů na lůžkovém oddělení, tak i léčbu v ambulantním
režimu. Doplnili jsme také náklady na léčbu chirurgickou
metodou.
Diagnostika a léčba radiojódem se skládá z následujících kroků:
c
2011
EuroMISE s.r.o.
Telička, Jiskra, Kubinyi – Využití databázových aplikací pro pro lékařský výzkum a také během léčby pacienta
cs67
Obrázek 1: Formulář sonografického modulu.
• Vyšetření laboratorních parametrů štítné žlázy
(TSH - thyroid stimulating hormone, FT4 - free thyroxine, FT3 - free triodothyronine, TPOAb – protilátky proti peroxidáze štítné žlázy a TRAK – protilátky TSH receptorů v séru s využitím chemiluminescence – analyzátor Centaur).
3.3
Výsledky
Pro výpočet nákladů léčby jednotlivými metodami
jsme započítali akumulační test radiojódem, scintigrafii
štítné žlázy pomocí 99m Tc Pertechnetate, cenu kapsle radiojodu 131 I (dle ceníků léčiv hrazených pojišťovnami)
a u hospitalizovaných pacientů jsme započetli náklady na
• Sonografické vyšetření štítné žlázy s FNAB (fine ne- hospitalizaci a případně i cenu operace podle aktuálních
edle biopsy) pro vyloučení malignity.
tarifů zdravotních pojišťoven (viz. tab. 1). Porovnáním
nákladů na léčbu jednoho pacienta jsme zjistili, že ambu• Pacientům byla podána fixní dívka 550 MBq ve lantní léčba radiojódem (2 859 Kč) znamená pouze 16 %
stejné léčby s využitím hospitalizace pacienta a jen 25 %
formě kapslí radiojódu 131 I.
v případě léčby chirurgickou metodou.
• Klinické a laboratorní sledování parametrů štítné
žlázy pro 4-6 týdnech a po 2-6 měsících v závislosti 3.4 Diskuze
na aktuální zdravotním stavu pacienta.
Získali jsme náklady na léčbu uvedené v tabulce č. 1.
Léčba s využitím radiojódu 131 I není v České republice
příliš rozšířená. Nemůže být sice aplikována u pacientů
Tabulka 2: Kontraindikace při léčbě radiojódem
a.
b.
c.
d.
c
2011
EuroMISE s.r.o.
131
I.
Těhotenství a kojení
Střední a těžká endokrinní orbitopatie
Těhotenství dříve než 6 měsíců před aplikací radiojódu
Maligní uzel ve štítné žláze
EJBI – Ročník 7 (2011), číslo 1
cs68
Telička, Jiskra, Kubinyi – Využití databázových aplikací pro pro lékařský výzkum a také během léčby pacienta
s některou kontraindikací (viz. Tabulka 2) [6], ale nízký
počet léčby touto metodou je způsoben spíše nedůvěrou
k ní samotné. Tato studie popisuje, že ambulantní léčba
radiojódem může být motivující alternativa k současně
zavedeným lékařským postupům.
[2] Roman, S.:Win32 API programming with Visual Basic, 1999:
O’Reilly Media, p. 120-130
[3] Vlček P. Karcinom štítné žlázy, pooperační sledování nemocných: Vlček P, Neumann J. Karcinom štítné žlázy, Praha, Maxdorf, 2002: p. 220.
Poděkování
[4] Ross DS. Radioiodine therapy for hyperthyroidism. N Engl J
Med, 2011, 364: 542-50.
Výzkum byl podpořen projektem SVV-2011-262514
a grantem IGA NS10595-3 Ministerstva zdravotnictví ČR.
[5] Horáček J. Terapie benigních onemocnění štítné žlázy radiojódem: Límanová et al. Štítná žláza, Trendy soudobé endokrinologie. Svazek 2, Praha, Galén, 2007, p. 281-297.
Literatura
[6] Nygaard B, Faber J, Veje A, Hegedus L et al. Transition of
nodular toxic goiter to autoimmune hyperthyroidism triggered
by 131 I therapy. Thyroid, 1999; 9: 477-81.
[1] Zákon České Republiky č. 480/2004 z 29 července 2004: Zákon
o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti)
EJBI – Ročník 7 (2011), číslo 1
[7] Nygaard B, Hegedus L, Nielsen KG et al. Long-term effect of
radioactive iodine on thyroid function and size in patients with
solitary autonomously functioning toxic thyroid nodules. Clin
Endocrinol (Oxf), 1999; 50: 197-202.
c
2011
EuroMISE s.r.o.