Pravopis mě

Pravopis mě - mně
1. v kořenech slov píšeme vždy MĚ
paměť, měnič, město, měsíc, měřit, záměna,…
2. V koncovkách podstatných jmen píšeme zpravidla MĚ
– vycházíme z 1. pádu
dům  v domě
strom  na stromě
POZOR: Zřídka končí kořen podstatného jména na -mn, zde píšeme MNĚ.
- hymna  v hymně
3. Na rozhraní částí slova se řídíme podle toho, zda slyšíme v odvozeném slově
souhlásku n
U příslovcí je vhodné si říct tvar přídavného jména v prvním stupni:
rozumně - řekneme si (Jaký?) rozumný
rozumně - řekneme si rozumný - zde n slyšíme, píšeme tedy mně
zřejmě - řekneme si zřejmý - zde n neslyšíme, píšeme tedy mě
soukromě - řekneme soukromý
skromně - řekneme si skromný
příjemně - řekneme si příjemný
rozumně - řekneme si rozumný
U sloves je vhodné použít tvar 3. osoby, čísla jednotného, přítomného času:
rozumět - řekneme si (Co dělá on, ona, ono?) rozumí
uměl – řekneme si umí
zatmělo se - řekneme si zatmí se
vzpomněl - řekneme si vzpomene, vzpomíná
zapomněl - řekneme si zapomene, zapomíná
připomněl - řekneme si připomene, připomíná
4. Ve slově tamější píšeme MĚ.
Slovo tamější je odvozeno od příslovce tam a přípony - ější.
5. Ve slovech odvozených od slova POMNI a ve slově pomněnka a domněnka
píšeme MNĚ.
vzpomněl, připomněl, zapomněl, pomněnka a domněnka ( TATO SLOVA NAUČIT!!!)
Patří sem i: opomněl, rozpomněl, zapomnětlivý