80 let prof. Jiřího Šebánka, DrSc.

zlom
16.3.2007 13:48
V
Stránka 28
V˘ r o ã í
80 LET
PROF. JI¤ÍHO ·EBÁNKA, DrSc.
Prof. ·ebánek experimentující s rostlinami hrachu na letním bytû. Letohrad,
srpen 2004.
Prof. ·ebánek se svojí manÏelkou
Mílou. Letohrad, srpen 2004.
Prof. ·ebánek se studenty. Brno, kvûten
2005.
âeská rostlinná fyziologie si pfiipomíná 16. 12. 2006 osmdesátiny prof. RNDr. Ing. Jifiího ·ebánka, DrSc. ·edesát let svého Ïivota spojil prof. ·ebánek s Mendelovou zemûdûlskou a lesnickou
univerzitou (dfiívûj‰í Vysokou ‰kolu zemûdûlskou) v Brnû. Pfii‰el
na ni po maturitû v roce 1946, kdyÏ s vyznamenáním absolvoval
niωí gymnasium v Brnû a stfiední ‰kolu zemûdûlskou v Podûbradech. Z tûch ‰edesáti let proÏil tedy na MZLU 4 roky jako student a zbytek jako uãitel, posledních 14 let jako dÛchodce
aktivnû se podílející na práci pedagogické i vûdecké. JiÏ jako
posluchaã fakulty zemûdûlského inÏen˘rství se zapracovával do
v˘zkumné práce na fytopatologickém ústavu u prof. E. Baudy‰e
a po sloÏení 2. státní zkou‰ky pÛsobil jako asistent na ústavu
anatomie a fyziologie zvífiat u prof. A. Pí‰i. Od 1. 2. 1951 byl
ustanoven asistentem botanického ústavu, v jehoÏ ãele tehdy
stál prof. R. Dostál. Zde pfiipravil disertaci o morfogenetick˘ch
úãincích kyseliny 2,3,5-trijodbenzeové a po její obhajobû byl
v roce 1952 promován na doktora technick˘ch vûd. KdyÏ pod
vedením prof. Dostála absolvoval vûdeckou aspiranturu, získal
v roce 1957 hodnost CSc. a po habilitaci v roce 1963 byl
jmenován docentem fyziologie rostlin. Bylo to na podkladû v˘zkumu morfogenetick˘ch a fyziologick˘ch úãinkÛ giberelinu
zejména s ohledem na jeho interakce s auxinem a s maleinhydrazidem.
Od roku 1963 zaãal prof. ·ebánek zkoumat rÛstové korelace
pfiedev‰ím na podkladû stanovování endogenních fytohormonÛ,
nejprve giberelinÛ a pozdûji i auxinÛ, cytokininÛ a kyseliny abscisové. Studoval zejména apikální dominanci na podkladû korelace mezi dûlohami a jejich axilárními pupeny u hrachu a na
témÏe modelu i korelaci mezi kofienem a lodyhou. UÏíval pfii
tom i látek radionuklidov˘ch (32P) k objasnûní transportních charakteristik rÛstov˘ch korelací. Z tohoto v˘zkumu vznikla doktorská disertace „Interakce endogenních a exogenních regulátorÛ
v korelacích rostlinného rÛstu“. Po její obhajobû na Pfiírodovûdecké fakultû mu roku 1967 Masarykova univerzita v Brnû
(tehdy universita J. E. Purkynû) udûlila vûdeckou hodnost doktora biologick˘ch vûd. V roce 1968 byl jmenován fiádn˘m profesorem botaniky.
V dal‰í etapû vûdecké práce objasnil prof. ·ebánek napfi. zesilující úlohu giberelinu v apikální dominanci lodyhy a pfii zkoumání úãinku rÛzn˘ch koncentrací IAA poznal, Ïe zesilující úloha
auxinu v této korelaci nespoãívá v atrakci trofick˘ch látek, n˘brÏ
ve specifickém inhibiãním vlivu IAA. Tuto problematiku podrobnû shrnul v referativní publikaci nazvané „Die Ursachen der
Apikal Dominanz des Hauptsprosses über die Seitenknospen“
(Biol. Rundschan 1973: 337–351). Na klíãních rostlinách lnu
zkoumal pak nejen korelaci mezi epigeick˘mi dûlohami a jejich
úÏlabními pupeny ve vztahu k endogenním fytohormonÛm, ale
28
zlom
16.3.2007 13:48
V
Stránka 29
V˘ r o ã í
popsal i inhibiãní vztah auxinu a stimulaãní vztah cytokininÛ a giberelinÛ pfii regeneraci adventivních
pupenÛ. Na izolovan˘ch epikotylech hrachu zkoumal endogenní fytohormonální vztahy pfii regeneraci adventivních kofienÛ. Model Bryophyllum crenatum uÏil k poznání hormonálních zmûn doprovázejících regeneraci marginálních listov˘ch pupenÛ se zfietelem na velikost listové plochy a také ke zkoumání polarity rozloÏení fytohormonÛ v pr˘tu ve vztahu k ontogenezi rostlin. Vztah stáfií listÛ k rÛstu
axilárních pupenÛ zkoumal na modelu Scrophularia nodosa poprvé i ve vztahu ke kyselinû abscisové.
Na bramboru studoval roli endogenního etylénu k tuberizaci a skladovatelnosti hlíz. Ve své vûdecké
práci v letech osmdesát˘ch zasáhl prof. ·ebánek i do merita dal‰ích aspektÛ rostlinné hormonologie.
Uvedu alespoÀ je‰tû jeho v˘zkum abscise listÛ na Ligustrum vulgare a zkoumání háãkovit˘ch ohybÛ
klíãních rostlin hrachu a poupat u rostlin máku.
V poslední dobû vûnoval prof. ·ebánek pozornost napfi. zkoumání role paclobutrazolu k regeneraci
adventivních kofienÛ a poznal pozitivní vztah tohoto retardantu k syntéze auxinu. Popsal zmûny v hladinû trans-zeatinu a etylénu spojené s uvolnûním zainhibovan˘ch axilárních v˘honÛ z inhibice. Zkoumal i úlohu quercetinu jako inhibitoru polárních auxinového transportu v korelacích rostlinného rÛstu. Podílel se na poznání role endogenních auxinÛ, cytokininÛ a abscisové kyseliny ve vzniku
dichaziálního sympodia u ‰efiíku atd.
V˘sledky svého v˘zkumu publikoval prof. ·ebánek ve 180 pÛvodních vûdeck˘ch pracích z velké ãásti zvefiejnûn˘ch v zahraniãních vûdeck˘ch ãasopisech. Mimoto publikoval více neÏ 100 prací referativních a populárnû vûdeck˘ch. Jeho publikaãní aktivita se odrazila i na stránkách tohoto Bulletinu.
Z 15 kniÏních publikací jsou nejv˘znamnûj‰í „Experimentální morfologie rostlin“ (Academia Praha
1983) a „Experimental Morhogenesis and Integration of Plants“ (Elsevier Holland 1991) (oboje spolu
se S. Procházkou a Z. Sladk˘m). Mimoto byl prof. ·ebánek vedoucím autorského kolektivu dvou uãebnic „Fyziologie rostlin“ (SZN Praha 1983) a „Plant Physiology“ (Elsevier Holland 1992). Z dal‰ích kniÏních publikaci uvádím „Regulátory rostlinného rÛstu“ (Academia Praha 1997 spolu se S. Procházkou
a kolektivem) a „Za tajemstvím rostlinného rÛstu“ (Scientia Praha 1999 – spolu s V. Psotou). V roce
2004 vy‰la kníÏka, v níÏ prof. ·ebánek shrnul odkaz svého uãitele R. Dostála a jeho vûdecké ‰koly pod
názvem „Harmonie v rostlinách“ (Academia Praha 2004).
·ebánkovu osobnost je v‰ak tfieba chápat v jednotû práce vûdecké a ãinnosti pedagogické, kterou vÏdy
velmi miloval. Kromû uãebnic napsal 16 uãebních textÛ (skript), a to jak pro pfiedná‰ky, tak i pro cviãení. Za 56 let své pedagogické ãinnosti vychoval v oblasti fyziologie rostlin a botaniky mnoho tisíc
zemûdûlsk˘ch , zahradnick˘ch i lesních inÏen˘rÛ, vy‰kolil 13 vûdeck˘ch pracovníkÛ pro hodnost CSc.,
resp. Ph.D., a to jak pro âeskoslovensko, tak i pro zahraniãí.
Zanedbatelná není ani organizaãní aktivita prof. ·ebánka. Zorganizoval napfi. vûdeckou konferenci
k nedoÏit˘m devadesátinám prof. Dostála (1975) a celostátní konferenci âs. rostlinn˘ch fyziologÛ
(1980), v letech 1969–1986 byl vedoucím katedry botaniky a fyziologie rostlin MZLU v Brnû a po tfii
léta vedl oddûlení experimentální fytotechniky na Ústavu pro systematickou a ekologickou biologii
âSAV v Brnû. Po mnoho let pracoval jako ãlen komisí pro obhajoby kandidátsk˘ch a doktorsk˘ch disertací a zastával i funkci prodûkana pro vûdu a v˘zkum. Úãastnil se a dosud se úãastní i vûdeckého
spolkového Ïivota jako ãlen Botanické spoleãnosti, âeské spoleãnosti experimentální biologie rostlin
a âeskoslovenské biologické spoleãnosti.
Prof. ·ebánek vûnoval vût‰inu svého ãasu fyziologii rostlin. Má v‰ak i encyklopedické znalosti v oblasti systematické botaniky. Na‰el si v‰ak i chvíle, coÏ není tak v‰eobecnû známo, pro poezii, a to jak pro
její ãetbu a pfiednes, tak i pro tvorbu ãas od ãasu zvefiejÀovanou. Jeho dal‰í velkou láskou jsou v‰ak opût
rostliny tentokrát okrasné, kter˘mi se neustále obklopuje a které s velkou peãlivostí pûstuje a opatruje.
Prof. ·ebánek, aã se stává osmdesátníkem, je stále neúnavn˘m, platn˘m ãlenem komunity rostlinn˘ch
fyziologÛ, coÏ dokazuje svojí vûdeckou i pedagogickou aktivitou. Rozhodnû se nechystá odpoãívat.
Pfiejme mu tedy do dal‰ích let pevné zdraví a inspiraci.
Ladislav Havel
29