Editorial - Blues

Editorial
Vážení a milí přátelé bluesové hudby!
Scházíme se v Šumperku opět po roce, abychom si užili čtyři dny nabité pozitivní energií, kterou budeme čerpat od muzikantů, kteří se budou
střídat na pódiu, v předsálí, v šumperských hospodách a hospůdkách,
ale i na mnoha dalších místech ve městě i v okolí. Pozitivní energie při
tomto unikátním setkání však neplyne jen z hudby, ale také z celkové
atmosféry festivalu. Neuvidíte kolem sebe lidi zamračené a nazlobené, všichni jsou v pohodě, střídavě poslouchají muziku, konverzují na
nejrůznější témata, pohupují se do rytmu se sklenkou dobrého nápoje
v ruce zasaženi neopakovatelnou atmosférou. V sále se potkávají významné osobnosti kulturního, společenského, podnikatelského i politického života se všemi ostatními bez toho, že byste je na první pohled
rozeznali. Všechny totiž spojuje skvělá bluesová muzika, před kterou
jsou si „všichni rovni“ a která v nich vyvolává pozitivní emoce.
Rád bych vám všem, ať už jste na Blues Alive pravidelnými návštěvníky, nebo jste zde poprvé, popřál krásné a příjemné dny strávené
v Šumperku, který se jednou za rok stává pravidelně centrem bluesové
hudby ve střední Evropě. Přál bych si, aby se vám líbilo nejen na festivalu samotném, ale také v Šumperku jako městě, abyste se rádi vraceli
i při jiných příležitostech.
Závěrem chci poděkovat organizátorům festivalu za jejich pracovní nasazení v průběhu celého roku i během festivalu. Jsou to jedině oni, kdo
tvoří tu výjimku z pravidla a nejsou v průběhu festivalu úplně v pohodě.
Naopak jsou plni napětí, aby vše „klaplo“ a oddechnou si až s odjezdem posledního návštěvníka. Děkuji jim za tuto skvělou akci, kterou
pořádají pro nás všechny a pro město Šumperk a těším se na další
společná setkání v příštích letech!
Zdeněk Brož, starosta Města Šumperk
Vážení a milí, srdečně vás vítám na mezinárodním bluesovém festivalu
Blues Alive. Už potřinácté. Věřím, že třináctka bude šťastné číslo, že
se nám podařilo sestavit program tak, aby jste byli spokojeni a odjížděli s dobrými zážitky nejen z muziky samotné, ale i z celé festivalové
atmosféry, kterou každoročně a zcela neopakovatelně tvoříte vy sami.
My, pořadatelé, se budeme snažit poskytnout vám pohodové prostředí
a kvalitní zázemí. Pěkné bluesové dny v Šumperku.
Vladimír Rybička, ředitel Domu kultury Šumperk
Zapište si do kalendáře pro rok 2009
13. 3. Echo Blues Alive
20. 6. Blues Aperitiv
12. - 14. 11. Blues Alive Šumperk
15. 11. Blues Alive Chorzow
Město Šumperk
Město Šumperk, jehož historie sahá až do 13. století, se rozkládá
na necelých 30 kilometrech čtverečních v malebném údolí řeky
Desné. Obklopené pohořími Hrubého Jeseníku bývá nazýváno „Bránou
Jeseníků“, protože leží na křižovatce cest, které vedou k nejvýznamnějším horským výchozím základnám - Skřítku, Červenohorskému
sedlu, Ramzové a také k úpatí masivu Kralického Sněžníku. Město
Šumperk je přirozeným správním, politickým a hospodářským centrem
severozápadní Moravy, poskytuje po celý rok četná kulturní, sportovní
i společenská vyžití nejen svým obyvatelům, ale i návštěvníkům města.
Šumperk je kulturním centrem regionu, jeho chloubou je profesionální
divadelní scéna, Vlastivědné muzeum i celoroční kulturní kalendář, jehož
stěžejní akce svým významem dávno překročily hranice města a mnohdy i státu. K významným šumperským památkám patří tzv. Geschaderův
dům, kostel sv. Jana Křtitele, zbytky městských hradeb, radnice, bývalý
dominikánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie. Tyto a další
památky je možné během letní turistické sezóny shlédnout i s výkladem
průvodce, a to v rámci tří prohlídkových okruhů „Procházka ze 13. do
21. století“, „Kde v Šumperku žily čarodějnice“ a „Zrození „Malé Vídně“
– architektura 19. a počátku 20. století“. Prohlídky lze ještě doplnit rozhledem z radniční věže a podívat se na město z ptačí perspektivy.
Město Šumperk:
tel.: 583 388 633
e-mail: [email protected]
RMIC:
tel.: 583 214 000
e-mail: [email protected]
www.sumperk.cz
Město Chorzów
Chorzów - město zaslíbené
(nejen) blues
Město Chorzów, které si v letošním roce připomíná 751 let od
založení, leží v samém středu tři
a půl milionové aglomerace.
Ještě nedávno patřilo mezi typická průmyslová centra v Horním Slezsku. Avšak proměny během posledních patnácti let obrozené
samosprávy se zasádně podepsaly na změně charakteru města.
Chorzów se stal krásnější. Vyvíjí se a využívá geografických možností: centrálního umístění v regionu, vhodného železničního a cestovního spojení,
přímého sousedství s Katovicemi – hlavním městem slezského vojvodství.
Většina kulturních či sportovních událostí se koná na Slezském stadionu a ve Vojvodského parku kultury a oddechu. Na jeho území se nachází
Hornoslezský etnografický park, Lunapark, Zoologická zahrada, Planetárium a Astronomická observatoř a několik letních koupališť.
Chorzów je známý úspěšnými muzikály Divadla Rozrywki. Důležitou
kulturní institucí je i Muzeum s obsáhlými numizmatickými soubory.
Obyvatelé mohou využívat moderních rekreačních zázemí, otevřených i krytých koupališť, tenisových kurtů a sportovních hal. V poslední době vzniklo
několik sídlištních a školních hřišť z umělým povrchem. Před dokončením je
gymnastická hala a další objekty určené sportovním aktivitám.
V Chorzówě existuje více než 9 tisíc hospodářských subjektů! Mezi nimi
jsou firmy se zahraničním kapitálem, výrobní a obchodní podniky, firmy poskytující služby pro veřejnost a banky. Nejdelší obchodní pasáž
v regionu je právě ta chorzówská na ulici Wolności (Svobody) s mnoha
obchody, restauracemi či galeriemi.
Během posledních let se město stalo důležitým studentským centrem. Sídlí zde Fakulta Vysoké bankovní školy z Poznani, Vysoká škola
správní Slezské univerzity, Hornoslezská vysoká škola podnikání pod
zašťitou Vysoké ekonomické školy v Katovicích, Hornoslezská vysoká
pedagogická škola, Vysoká škola informatiky a Fakulta Radia a televize
Slezské univerzity. V síti chorzówských vzdělávacích zařízení jsou veřejné a soukromé základní školy, gymnázia, všeobecně vzdělávací školy,
školní soubory a Státní hudební škola 1. a 2. stupně.
Mezinárodní vztahy města jsou bohaté, Chorzów spolupracuje současně se šesti partnerskými městy, a to v oblasti kultury, sportu, turistiky
i v rámci studijních návštěv. S Ózd v Maďarsku a se Zlínem v České
republice navíc slaví v roce 2008 již desetileté partnerství.
Chorzów proslul samozřejmě také jako „Město Blues”. Vychází zde magazín TWÓJ BLUES, jediný polský časopis, jehož obsah se věnuje výhradně
bluesovému žánru. Na území města probíhají tři důležité bluesové festivaly
„Bluestracje“, „Front Porch Blues czyli... Lauba Pełno Bluesa“ a „Blues Alive” - coby třetí hlavní koncert šumperského festivalu.
Více na www.chorzow.eu.
Profily
Alfa Gospel Praises (CZ)
Leader uskupení Simeon Hýbl načerpal zkušenosti s gospelovou hudbou během svých studií ve Velké Británii (1996-1998) se skupinou Joyful, jež sestávala
mj. z osmi černých gospelových zpěváků a hudebníků. Po návratu Hýbl založil
v Zábřehu na Moravě soubor Alfa Gospel Praises, jehož základem jsou zkušení aktivní hudebníci vesměs z bluesrockové nebo funkrockové oblasti. Sboroví
zpěváci jsou pak vesměs studenti. Alfa Gospel Praises koncertuje nejen v České
republice, ale i v severo- a západoevropských státech.
Luboš Andršt „60“
Po úspěchu loňského „Koncertu šedesátníků“ tady máme dalšího oslavence.
Deset z deseti domácích bluesových fanoušků se bezesporu shodne na tom,
že Luboš Andršt je co se týče hry na kytaru skutečným „kmotrem“ zdejší scény
a vzhledem k šíři svého záběru patří k nejvýznamnějším českým kytaristům vůbec. A protože letos v červenci Andršt oslavil šedesátiny, byl dobrý důvod uspořádat monotematický večer, na kterém oslavenec připomene nejvýznamnější
kapely, kterými během své čtyřicetileté kariéry prošel a pogratulovat mu přijdou
i další hudebníci, se kterými jej pojí dlouholeté muzikantské i osobní přátelství.
Luboš Andršt se narodil 26. 7. 1948, svoji první kytaru si koupil ve čtrnácti
letech. V roce 1964 začal hrát s dnes už zapomenutými skupinami Roosters,
Double Time, P67, Colour imagines a Exit. Jeho první vlastní formací bylo v roce
1968 trio Blues Company Ltd. V roce 1970 hrál s rockovou kapelou Michala
Prokopa Framus Five se kterou také nahrál své první studiové snímky na LP
Město ER. To odstartovalo jeho profesionální kariéru a hned v následujícím roce
se připojil k jazzrockové skupině Jazz Q Martina Kratochvíla.
Od roku 1973 vedl vlastní fusion skupinu Energit, která do roku 1980 odehrála
na 200 koncertů a v roce 1975 s ní natočil své první autorské album. Právě
Energit se představí v průběhu narozeninového koncertu v obnovené sestavě
Luboš Andršt (kytara), Jan Holeček (zpěv), Erno Šedivý (bicí) a Vladimír Guma
Kulhánek (baskytara).
Po další spolupráci s Martinem Kratochvílem, Emilem Viklickým a Jiřím Stivínem se Andršt na konci roku 1980 vrátil k bluesovým kořenům a založil Luboš
Andršt Blues Band, do kterého angažoval slovenského zpěváka Petera Lipu. Tato
sestava natočila mimo jiné první bluesové album v českých dějinách Blues z lipového dřeva, ve své době mimořádně úspěšné nejen umělecky, ale i komerčně.
Blues Band vystoupí v téměř původní sestavě Luboš Andršt (kytara), Peter Lipa
(zpěv), Ondřej Konrád (foukací harmonika), Vladimír Guma Kulhánek (baskytara), Pavel Razím (bicí).
Po odchodu Petera Lipy kapela nadále vystupovala příležitostně s různými hosty,
např. s nejslavnějším polským bluesmanem Tadeuszem Nalepou nebo britským
zpěvákem a harmonikářem Paulem Jonesem. Ve druhé polovině 80. let se Andršt na čas vrátil do Prokopova Framusu a zároveň koncertoval a nahrával s vlastní
fusion kapelou Krátké spojení.
Po pádu totalitního režimu roku 1989 přijal nabídku zpěvačky Marty Kubišové na
sestavení její doprovodné skupiny, s níž koncertoval a nahrával do roku 1992,
v roce 1990 ještě stihl doprovázet slavnou americkou bluesovou zpěvačku a pianistku Katie Webster. Od roku 1992 se datuje obnovená činnost Blues Bandu se
zpěváky Bobbym Houdou, Ignazem Netzerem, Ronnym Grayem, Tonyou Graves,
Ramblin´ Rexem a Reesie Davis. V současné době je zpěvákem Blues Bandu
„navrátilec“ Ondřej Konrád. Ani aktuální sestava Luboš Andršt (kytara), Ondřej Konrád (foukací harmonika, zpěv), Zdeněk Tichota (baskytara), Pavel Razím
(bicí), Jan Kořínek (varhany) nebude samozřejmě na koncertě chybět.
V roce 1998 v Praze a 2000 ve Zlíně byl zvláštním hostem B.B.Kinga při jeho
koncertech, zároveň se věnoval i jazzovým projektům. Od začátku nového milénia se opět vrací k Michalu Prokopovi, nejprve v rámci akustického tria s Janem Hrubým a posléze i do kompletního Framusu Five, který natočil úspěšné
Prokopovo comebackové album Poprvé naposledy. Ani Michal Prokop a Jan
Hrubý samozřejmě nemohou na šumperském pódiu při této slavné příležitosti chybět. Obzvláštní lahůdkou pro kytarové fanoušky pak budou bloky, ve
kterých svému kolegovi přijdou k šedesátinám pogratulovat jeho kolegové
Radim Hladík a Michal Pavlíček. Na Blues Alive tak dojde k unikátní a zřejmě
neopakovatelné příležitosti spatřit na jednom pódiu tři nejuznávanější kytaristy
české hudby.
Jack Cannon (HU)
První maďarští účastníci v historii Blues Aperitivu – a hned vítězství u poroty
i návštěvníků. Není divu, tak precizní pojetí akustického blues (ale i kousků spíše
z hájemství soulu) se příliš často nevídá ani v americké kolébce žánru. Trio, jehož
hlavní hvězdou je foukačkář a zpěvák György Zoltai, ovšem otrocky nepřehrává
vzory, nýbrž přistupuje ke standardům tvůrčím způsobem a v neposlední řadě
prezentuje i vlastní autorskou tvorbu. Tím, co porotu Aperitivu oslovilo na kapele
Jack Cannon nejvíce, je ovšem dokonalá vzájemná souhra až jakási prorostlost
všech tří muzikantů, která jim umožňuje zcela „volně dýchat“ i v rámci jasně
vymezených pravidel.
Retro Blues (CZ)
Kytarista, zpěvák a autor Petr „Džetro“ Ritzka z Hlučína na severní Moravě prošel
řadou rockových, countryových i bluesových kapel, roku 2005 se osamostatnil
a pod hlavičkou Retro Blues se začal věnovat čistě akustickému, česky zpívanému blues. Sestavy dalších muzikantů Retro Blues se mění, v současné době je
Džetrovým hlavím partnerem harmonikář a kytarista Luboš „Bužma“ Khýr. Porotu loňského Blues Aperitivu, ze kterého Retro Blues postoupili na Blues Alive,
přesvědčili především dobrým původním repertoárem a stylovým uchopením
klasických postupů.
Silvia Josifoská Band (SK)
Šumperskému publiku velmi dobře známá první dáma slovenského blues koncertovala na Blues Alive už několikrát. Letos přijíždí se zcela novým projektem,
který je co do obsazení přehlídkou těch nejvíce „zvonících“ jmen slovenské hudební scény. Šéfem a aranžérem nové kapely je fenomenální baskytarista Oskar
Rózsa, kterého v rytmice doplní vynikající bubeník Igor Sabo. Na kytaru hraje
Stefan Lengyel a coby harmonikář se po nějaké době šumperskému publiku
představí jeho miláček Erich Boboš Procházka. Silvia Josifoská slibuje zcela
nový a moderní repertoár, ve kterém vyniknou jak její pěvecké kvality, tak stylová
všestrannost zúčastněných hudebníků. Bezesporu černý kůň letošního ročníku
Blues Alive!
Trevor Hansbury, Thomas Schied (IR/GER)
Ačkoliv se irský kytarista Trevor Hansbury (1974) zajímal už od raného mládí o mississippské blues, pro budoucí muzikantskou kariéru jej nasměroval
klíčový zážitek setkání s jedním z posledních aktivních pamětníků klasického
období Delta blues Davidem „Honeyboyem“ Edwardsem, někdejším spoluhráčem Roberta Johnsona, se kterým si mohl zahrát na koncertě i posléze
zajamovat. Nemenší inspirací pro Hansburyho byl jeho slavný rodák, kytarista Rory Gallagher, se členy jehož kapely Taste dostal také příležitost stanout
na jednom pódiu. V roce 2002 potkal Trevor německého hráče na harmoniku
Thomase Shieda (1969), obdivovatele Waltera Hortona a Sonnyho Terryho,
jehož kapela se rozpadla uprostřed irského turné a Thomas okamžitě přijal
Trevorovu nabídku, aby společně vytvořili akustické duo. V roce 2004 nahráli
debutové album On The Run, koncertují na mnoha festivalech po celé Evropě
a v repertoáru mají široké stylové spektrum hudby od boogie a blues až po
skladby ovlivněné ragtimem.
Profily
Sue Foley (CA)
Čtyřicetiletá kanadská zpěvačka a kytaristka patří k největším jménům současného „ženského blues“. Na hudební scéně se pohybuje bezmála dvacet let a má na
kontě jedno DVD a jedenáct alb, z nichž to poslední Time Bomb nahrála společně
s kytarovými kolegyněmi Deborah Coleman a Roxanne Potvin.
K blues se Sue Foley dostala díky hudbymilovnosti svého otce: v jeho sbírce desek ji jako malou dívku zaujala raná alba Rolling Stones a na nich zejména písně,
podepsané Williem Dixonem, McKinleym Morganfieldem (Muddym Watersem)
a Chuckem Berrym – a při „cestě zpátky“ k nahrávkám těchto velikánů objevila rozlehlý bluesový svět. Samotný vstup na hudební scénu jí zajistil společný
koncert s fenomenálním kytaristou Dukem Robillardem: v hledišti seděl majitel
vlivného texaského labelu Antone, který jí nabídl koncertování ve svém austinském klubu a vydání debutové desky. To vyšlo v roce 1992 pod příznačným
názvem Young Girl Blues. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat, Sue Foley
začala koncertovat po celých Spojených státech, posléze i v Evropě a Japonsku.
V polovině 90. let se začala plně soustřeďovat na vlastní autorskou tvorbu, která
lépe odpovídala jejímu originálnímu výrazu. V tomto duchu pokračuje ve své
tvorbě dodnes.
Kromě vedení vlastní kapely si při různých příležitostech zahrála s nejslavnějšími
kolegy v čele s B.B. Kingem, Buddym Guyem, Johnem Lee Hookerem, Pinetopem Perkinsem, ale i Joem Cockerem či Tomem Pettym.
V roce 2000 obdržela za album Love Comin´ Down prestižní cenu Juno Award,
kanadskou obdobu americké Grammy. O dva roky později byla nominována na
nejvýznamnější světovou bluesovou cenu W.C. Handy Award v kategorii ženského moderního blues. Fenoménu „žen v blues“ se zabývá i ve vlastním ambiciózním projektu Guitar Woman. Jeho hlavní součástí bude kniha, jejíž vydání je
naplánováno na příští rok a Sue Foley v úloze autorky pro ni pořídila rozhovory
s významnými bluesovými kytaristkami současnosti včetně Bonnie Raitt či Rory
Block. Na vydání knihy by mělo navazovat i koncertní turné a dokumentární film.
Scigani (PL)
Jedna z nejlepších současných mladých kapel u našich severních sousedů využívá ve své hudbě, postavené především na základech amerického bluesrocku, také prvků funky, rhythm´n´blues a nebojí se ani popu. Leadrem kvarteta je
znamenitý kytarista a zpěvák Maciek Lipina. Scigani se svým aktuálním druhým
albem Bez Hamulców zvítězili v prestižní výroční anketě Blues Top, vyhlašované
magazínem Twój blues, v kategorii Album roku 2007. Před třemi lety se v téže
anketě stali Scigani Objevem roku.
Wanda Johnson and Shrimp City Slim Blues Band (USA)
Nadšené recenze koncertů a nahrávek hovoří o „novém hlasu soulu a blues z Jižní Karolíny“. Právem. Wanda Johnson (1963) se sice na hudební scéně pohybuje
už od začátku 90. let, na plný úvazek se však zpěvu začala věnovat až ve druhé
polovině dekády a albově debutovala roku 2003. Od začátku se nespokojuje jako
řada jejích kolegyň pouze na kopírování vzorů prostřednictvím interpretace bluesových a soulových standardů, nýbrž jde „s kůží na trh“ i jako autorka či spoluautorka svého hlavního uměleckého partnera, pianisty Garyho Erwina, říkajícího
si Shrimp City Slim. Wanda Johnson má za sebou kromě častého koncertování
ve Spojených státech také účast na prestižních festivalových pódiích (Chicago,
Pocono ad.), tři evropská turné a stejný počet vydaných alb: Call Me Miss Wanda, Natural Resource a Hold What You Got, jež vyšlo letos. I když bývá přirovnávána na jedné straně třeba k Irmě Thomas, na straně druhé k Norah Jones, její
projev je zcela osobitý a recenzenti jejího vystoupení na Chicago Blues Festivalu
v roce 2007 ji označili za největší překvapení této klíčové události každoročního
bluesového dění. V Šumperku tedy letos máme co do činění se žhavou aktualitou, o které jistě v budoucnu ještě mnohé uslyšíme.
Marcel Flemr Band (CZ)
Kytarista, který patří k nejpřesvědčivějším hvězdám mladé české bluesové generace, začal sklízet vavříny už s kapelou Buddy Wonders, již zachytilo síto Blues
Aperitivu už v roce 2002. Přes několik mezizastávek se Marcel Flemr „udělal
pro sebe“ a dnes kromě žánrově všežravé skupiny Grape (v níž figuruje i bývalá
frontmanka Buddy Wonders Hanka Říhová, oblíbená ozdoba šumperských jamsessionů) stojí už dva roky v čele vlastního bluesbandu. Kapela se hlásí k odkazu velkých mistrů elektrického blues T-Bone Walkera, Lowella Fulsona, Earla
Hookera, Huberta Sumlina či Magic Sama a koření svou hudbu i modernějšími
prvky.
Filmy z Chicago Blues Festival
Electrified: The Story of the Maxwell Street Urban Blues
Cheat You Fair: The Story of Maxwell Street
Letošní filmová projekce je skutečně unikátní: v evropské premiéře budeme
mít možnost shlédnout dva dokumenty amerického režiséra Phila Ranstroma, které vzbudily pro svou autenticitu velký ohlas v americké bluesové,
ale i filmařské komunitě. Chicagská ulice Maxwell Street a její pouliční trh
sehrály klíčovou roli při vzniku a vývoji chicagské odnože bluesové hudby.
Ve filmu Cheat You Fair se režisér zabývá historickým fenoménem Maxwell
Street a zachycuje mimo jiné její poslední záběry před rokem 1994, kdy
byla její původní podoba de facto srovnána se zemí, aby ustoupila moderní
zástavbě. Snímek Electrified se pak zabývá dějinami i současností chicagského blues jako jedné z nejvýznamnějších forem amerického hudebního
odkazu. Ve filmech hovoří a hrají jak ti nejslavnější hudebníci (Buddy Guy,
Junior Wells, Charlie Musselwhite, Bo Diddley), tak „bezejmenní“ pouliční
bluesmani, díky nimž si Maxwell Street udržovala svého původního ducha
až do posledních dní své existence.
Tematické odpoledne
Jednou k tomu dojít muselo. Pravidelné sobotní Tematické odpoledne už prezentovalo kdejaký žánr, zatím jsme se ale – nikoli záměrně – vyhýbali tomu,
který je s blues svázán snad nejúžeji, přesněji řečeno, pro nějž je bluesová
struktura i cítění jedním ze zásadních vyjadřovacích prostředků už bezmála
sto let. Tím žánrem je jazz v mnoha svých podobách.
Peťa Korman Hot Jazz (CZ)
Vystoupením tohoto souboru víceméně navazujeme na loňské Tematické odpoledne, věnované romským kapelám. Jeho vedoucím je vynikající kytarista
Peťa Korman, který nasbíral spoustu zkušeností už v 90. letech jako spoluhráč
písničkáře Vlastimila Třešňáka. Byl také členem rockové kapely Davida Kollera
a Lenky Dusilové Pusa. Jeho pravou doménou je ovšem jazz a swing, k němuž jej
přivedla láska a obdiv k slavnému francouzskému cikánskému kytaristovi Djangovi Reinhardtovi, jenž jako jeden z mála Evropanů už v meziválečném období
vyvinul zcela osobitý hráčský styl. A právě v jeho stopách Peťa Korman se svým
Hot Jazzem velmi věrně a autenticky kráčí.
Ondřej Pivec Organic Quartet (CZ)
Ačkoliv je hráči na Hammondovy varhany Ondřeji Pivcovi pouhých čtyřiadvacet
let, patří k největším hvězdám domácí jazzové scény a může se pochlubit i slušnou řádkou úspěšných vystoupení v zahraničí. Za druhé album svého Organic
Quartetu obdržel v roce 2006 cenu Anděl v kategorii Jazz a blues, aktuální, letos
vydanou desku natočil během studijního pobytu ve Spojených státech s temními
špičkovými hudebníky. V jeho hudbě se ozývají prvky oblíbeného soul jazzu 60.
let, jsou ovšem zahrány s čistě současným cítěním, poučeným posledním vývojem na (nejen) jazzové scéně.
Profily
Rudy Linka (USA)
Prakticky jediný původem český jazzový hráč střední generace, kterému se podařilo uchytit na americké scéně, to vzal z pražské konzervatoře přes švédský
Stockholm na prestižní americkou Berklee College of Music v Bostonu, kde
v druhé polovině 80. let studoval pod vedením slavného kytaristy Jima Halla. Po
přestěhování do New Yorku bral soukromé hodiny u dalších es jazzové kytary
Johna Abercrombieho a Johna Scofielda, kteří se stali jeho přáteli a spolupracovali s ním koncertně i při nahrávání. V roce 1998 byl vyhlášen nejznámějším jazzovým magazínem Down Beat jedním z deseti nejlepších kytaristů tohoto žánru.
I když je pro Rudyho Linku moderní jazzový mainstream hlavním vyjadřovacím
prostředkem, nebrání se ani stylovým přesahům na jedné straně třeba k latině
a folku, na straně druhé ke zcela současným rytmickým postupům jungle či hip
hopu. Své poslední album Songs natočil s rytmikou první jazzové ligy, bubeníkem Paulem Motianem a kontrabasistou Larrym Grenadierem.
Kulturní úderka (CZ)
Brněnská kapela Kulturní úderka, působící na hudební scéně už od poloviny 90.
let, je typickým příkladem, že se vyplatí přihlašovat na jarní Blues Aperitiv několikrát, byť třeba s několikaletým odstupem. Už na třetím ročníku této soutěžní
přehlídky v roce 2002 získala zvláštní cenu poroty a zúčastnila se satelitních
koncertů. Letos byla jedním ze dvou zcela přesvědčivých vítězů. Její směs elektrického blues, funky a rocku je nabita mimořádnou energií, hráčskou invencí
a kapela prezentuje bluesové cítění v kontextu toho pozitivního ze současného
hudebního vývoje.
Bloosers (CZ)
Kapela vznikla v roce 2003 jako sdružení muzikantů s bohatými zkušenostmi
z různých brněnských hudebních skupin. Repertoár Bloosers tvoří převážně
převzaté skladby, pohybující se stylově na pomezí blues, rocku a soulu. Porotu
loňského Blues Aperitivu skupina zaujala jak profesionálně působící souhrou,
tak vynikajícím zpěvem Hany Křížové-Kristové.
Sestry Steinovy (CZ)
Na rozdíl od třeba Blues Brothers jsou Sestry Steinovy skutečnými sourozenkyněmi. Vzešly sice z folkového prostředí, svým stylem prezentace i psaní vlastní
tvory jsou na hony vzdáleny tomu, čemu se – tu více tu méně právem – říká „kotlíkaření“. Originální melodie, často nezvyklé vedení dvojhlasu, důraz na rytmickou stránku hudby, určovanou jednoduchými, často vyloženě bluesově znějícími
figurami a riffy akustických kytar, popuštěná stavidla energie, otevřenost vůči
vlivům z jiných hudebních žánrů, a přirozeně texty, v nichž bývá zdůrazňována
otevřenost až intimnost (nejen) v ženských tématech – to jsou hlavní rysy jejich
písniček, zachycených už na třech albech. Tato bezhraničnost umožňuje Sestrám
Steinovým vystupovat před různými typy publika. Jakkoli jsou i nadále atrakcí
především folkových přehlídek, míhají se i na akcích rockových či alternativních
– a nikdy nepůsobí jako vetřelkyně. Věřme, že osloví i na festivalu bluesovém,
kde budou zosobňovat jistý přesah, který má ovšem nepřeslechnutelné společné kořeny s pravověrnými představiteli žánru. Ostatně, relativně dlouholetý
úspěch „Steinovek“ je jedním z důkazů, že u těch, kterým se dá věřit každý tón,
vůbec nerozhoduje forma sdělení a žánrová klasifikace se jeví jako nesmyslné
blábolení.
Bluesberry (CZ)
Zcela jistě nejstarší stále fungující ryze bluesová kapela vznikla v roce 1972 v legendární pražské čtvrti Hanspaulka. Jediný, kdo prošel všemi sestavami a tradici Bluesberry udržuje při životě dodnes je zpěvák, kytarista a hráč na foukací
harmoniku Petar Introvič, za jehož zády prošla řada muzikantů, kteří se posléze
objevili v dalších z blues vycházejících kapelách (za všechny jmenujme Martina
Krause, Mária Císaře, Petera Jurkoviče či Václava Koptu). Ačkoliv Bluesberry
stejně jako každá skupina, existující několik desítek let, prošli více i méně šťastnými obdobími, současná sestava, jejíž muzikantskou hvězdou je výborný kytarista Marek Šmaus, patří bezesporu k těm nejlepším. Bluesberry na festivalu
Blues Alive hráli naposledy v roce 2000, letos přijíždějí mimo jiné s repertoárem,
zachyceným na právě vydaném zbrusu novém albu.
James Cotton Blues Band (USA)
V osobě harmonikáře Jamese Cottona přijíždí do šumperka jeden z posledních
stále aktivních pamětníků největšího rozmachu chicagské bluesové scény a jeden z naprosto klíčových hráčů na tento nástroj v dějinách. Zároveň se potvrzuje,
že absolutní špička tohoto žánru je vzájemně úzce propojena a postupně rok po
roce se její zástupce daří představovat v rámci Blues Alive i našemu publiku:
s hlavní hvězdou ročníku 2005 Hubertem Sumlinem spojuje Cottona společné
mládí i první muzikantské kroky, s headlinerem ročníku 2006 Bobem Margolinem se sešel v rámci comebacku Muddyho Waterse v 70. letech a ve spolupráci
s loňskou hvězdou Joem Louisem Walkerem zase Cotton natočil v roce 1996
album Deep In The Blues, za které získal cenu Grammy (na několik dalších byl
nominován).
James Cotton se narodil roku 1935 v Tunice ve státě Mississippi, blues jej zaujalo ve chvíli, kdy uslyšel slavného harmonikáře Sonnyho Boye Williamsona II.
Vydal se za ním do West Heleny v Arkansasu, kde se stal jeho žákem a spoluhráčem. Po dalším přesunu, do Západního Memfisu, se seznámil s Hubertem
Sumlinem, s nímž byl na začátku 50. let angažován do kapely zpěváka Howlin´
Wolfa. V polovině páté dekády přešel k Wolfovu hlavnímu konkurentovi Muddymu Watersovi, kde alternoval slavného Little Waltera.
V roce 1965 založil první vlastní kapelu Jimmy Cotton Blues Quartet, které se zprvu věnoval paralelně s watersovským angažmá. První sólové nahrávky pořídil pro
významnou kompilaci Samuela Charterse Chicago /The Blues/Today!. Po odchodu od Muddyho Waterse v roce 1966
hrál se začínající Janis
on
Joplin a o rok poz- James Cott
ději zformoval slavný
James Cotton Blues
Band, který patřil k velkým hvězdám americké
scény doby hippies, kdy
doslova boural slavné
sály Fillmore East v New
Yorku a Fillmore West
v San Francisku.
Slavná kariéra Jamese
Cottona,
přezdívaného Mr. Superharp (Pan
Superharmonika), pokračovala i v dalších desetiletích, kdy neúnavně
koncertoval a nahrával
pro všechny významné
bluesové labely a byl vždy
ozdobou největších světových festivalů. Pro jeho kapelu, v níž často nechyběla
dechová sekce, která jí do-
Profily
dávala masívní, až bigbandový sound, bylo příznačné obrovské koncertní nasazení a postupy, spoluurčující vývoj žánru, vystavěného na tradičních kořenech.
V polovině 90. let se James Cotton potýkal s vážnou chorobou, jež mu definitivně znemožnila zpěv, jeho mistrovské hře na harmoniku, jak víme z posledních
vynikajících alb (např. Fire Down Under The Hill z roku 2000), však nic neubrala.
Cottonovu dnešní hru tvoří vesměs hráči o jednu až dvě generace mladší (včetně
dvou potomků slavného kytaristy Kennyho Neala Noela a Kennyho Jr.) a samotný frontman platí za živou legendu celého žánru. Letos v březnu se mu dostalo
cti uvést do prestižní Rock´n´rollové síně slávy Little Waltera a při ceremoniálu
zahrát jeho nejslavnější skladbu Juke.
Letos slaví James Cotton neuvěřitelných 64 let na profesionální hudební scéně.
Do České republiky přijíždí vůbec poprvé a označení živá legenda blues jistojistě
potvrdí.
Curtis Salgado (USA)
Čtyřiapadesátiletý zpěvák a hráč na foukací harmoniku Curtis Salgado patří ke
kultovním osobnostem americké bluesové scény. Byl to on, kdo inspiroval svého
přítele, dnes již nežijícího herce a zpěváka Johna Belushiho k nápadu na hudebně-filmový projekt Blues Brothers, byl to on, podle nějž se jedna ze stěžejních
postav prvního z obou filmů na toto téma (ztělesněná swingovým zpěvákem
Cabem Callowayem) jmenuje Curtis, a byl to on, komu je věnováno i debutové
album kapely Blues Brothers Briefcase Full The Blues.
S hudbou začal Curtis Salgado na samém začátku 70. let, v jejich polovině se dostal do velmi dobré společnosti, když byl angažován jako zpěvák do kapely tehdy
velmi mladého kytaristy Roberta Craye, ve které strávil šest let. V polovině 80. let
byl frontmanem slavné bostonské kapely Roomful Of Blues, v následující dekádě
byl krátce sólovým zpěvákem kapely Carlose Santany. V posledních letech se
věnuje především sólové kariéře v čele vlastního bandu. Jeho diskografie čítá
sedm titulů, poslední čtyři včetně letošního komerčně i umělecky mimořádně
úspěšného Clean Getaway na labelu Shanachie.
Salgadovu dráhu narušila v roce 2005 vážná choroba, když mu byla diagnostikována rakovina jater. O rok později mu byl orgán úspěšně transplantován a umělec se mohl vrátit na pódia i do studií. Na podporu jeho léčení byly uspořádány
dva benefiční koncerty, na kterých se to jen hemžilo slavnými jmény. Záznam
loňského, na kterém mimo jiné vystoupili Jimmie Vaughan, Taj Mahal, Robert
Cray, Little Charlie And The Nightcats či Charlie Musselwhite, by měl vyjít v průběhu příštího roku.
Curtis Salgado
Twój Blues
průvodce světem
blues
Čtvrtletník TWÓJ BLUES, jediný polský časopis, jehož obsah se věnuje výhradně žánru
blues, vyšel poprvé v roce 2000
a doposud přinesl 34 čísel. Časopis vydává koncertní a vydavatelská Agentura DELTA,
jejímž vlastníkem je rodina Danuty a Andreje Matysikových.
Časopis má 68 stran vysoké polygrafické úrovně. Redakční radu tvoří
nejlepší polští bluesoví publicisté a fotografové, například Wiesław
A.Chmielewski, Piotr Gwizdała, Ryszard Gloger, Ewa Jodko či Paweł
Jodko. Twój Blues se může pochlubit řadou známých amerických spolupracovníků jako jsou slavní fotografové (Paul Natkin, Dusty Scott,
Eric Popp či Marc PoKempner) a publicisté (Tim Holek nebo David
Whiteis), kteří přispívají na stránky nejprestižnějších světových časopisů (Living Blues, Big City Blues, Juke Blues, Blues Beat).
V každém čísle TB najdeme zajímavé biografické články o slavných
umělcích, i o těch méně známých. Rovněž se seznámíte s hudebníky,
kteří se chystají koncertovat v Polsku a okolí (časopis také pravidelně
přináší informace k festivalu Blues Alive).
Twój Blues nabízí rozhovory s hudebníky z Polska i ze zahraničí a také
reportáže z koncertů nebo festivalů. Přibližně 70 recenzí se nachází
v části věnované novým CD a DVD z celého světa.
Každý rok přináší bohatě ilustrovanou několikastránkovou reportáž
z Blues Alive i zprávy z festivalů Blues Aperitiv nebo Echo Blues Alive. Avšak věnuje se i dalším významným událostem, které se konají
na území ČR (přehlídky v Uherském Brodě, Otrokovicích, Ústí n.L.
a Praze).
Pravidelně je v posledním čísle roku vypsána anketa Blues Top, ve
které jsou na základě hlasování čtenářů vyhlášeni nejlepší vokalisté,
instrumentalisté, skupiny, nahrávky a žurnalisté v několika kategoriích.
Laureáti ankety Blues Top pak vystupují na speciálním koncertě Gala
Blues Top, který probíhá v dubnu v Chorzowě v rámci festivalu Bluestracje a také v Zakopanem u příležitosti festivalu Europe United
Jazz Festival.
Předplatitelé magazínu z Polska, Česka, Slovenska, Německa, USA
i Kanady dostávají navíc v každém čísle bezplatně speciální CD nebo
DVD.
Na internetové adrese www.delta.art.pl a také www.mypsace.com/
twojblues magazine má časopis online vydání.
Andrzej Matysik, šéfredaktor
(překlad: Pavel Hartl, Ondřej Polák)