přerov, předmostí - Archaia Olomouc ops

č.j. NZ 34/07
PŘEROV, PŘEDMOSTÍ
Hranická G1, G2, G3, p.č.30/7
Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu
ARCHAIA Olomouc o.p.s.
Feat. ARCHAIA Brno o.p.s.
2007
2
Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků archeologického
výzkumu, je chráněna autorským právem podle zákona 247/90Sb. Ve smyslu
tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. skicy, náčrty,
závěry apod. (§ 9 cit. zákona). Části práce nebo práce celou lze uveřejnit jen se
svolením autorů.
3
Evidenční list
Katastrální území:
Přerov
Administrativní název obce:
Předmostí
Kraj:
Olomoucký
Trať (ulice, parc. č.):
Hranická, „Farská zahrada“
Druh a číslo mapy:
1:10000, 25-13-12
Kultura:
pravěk, středověk, novověk
Areál:
obec, městská část Přerov
Název NKP, KP, PR nebo PZ:
Číslo akce:
A069/2006
Číslo smlouvy:
34/2006
Doba výzkumu:
terénní část 4. 9. 2006 – 25. 9. 2006
zpracování 1.2.2007 – 31. 7. 2007
Vedení výzkumu:
Mgr. Martin Moník, Mgr. Miroslava
Plaštiaková
Odborná spolupráce:
RNDR. Roman Bortel, Mgr. Peter
Kováčik, Mgr. Zdeněk Schenk
Technická spolupráce:
Mgr. Michal Cheben, Jan Mikulík
Uložení terénní dokumentace:
ARCHAIA Olomouc o.p.s.
Uložení nálezů:
Muzeum Komenského v Přerově
Zprávu podává:
……………………….
..………………………
datum, podpis
datum, podpis
Mgr. Peter Kováčik
Mgr. Miroslava Plaštiaková
ARCHAIA Brno o.p.s.
ARCHAIA Olomouc o.p.s.
4
Obsah:
1.
Úvod.......................................................................................................................5
2.
Lokalizace ..............................................................................................................5
3.
Přírodní prostředí ...................................................................................................5
4.
Historie zkoumaného prostoru...............................................................................6
5.
Postup a metoda výzkumu .....................................................................................9
6.
Uložení dokumentace, nálezů a vzorků .................................................................9
7.
Stratigrafické jednotky a popis nálezové situace .................................................10
8.
Závěr ....................................................................................................................28
9.
Prameny a literatura .............................................................................................30
Přílohy:
Vyhodnocení antropologického materiálu
Inventář
Obrazová příloha
Fototabulky
5
1. Úvod
V souvislosti se stavební akcí „Přerov – Předmostí, Hranická G1, G2, G3“
(výstavba cyklostezky) uskutečnila společnost ARCHAIA Brno o.p.s., pracoviště
Olomouc, na základě smlouvy ARCHAIA 34/2006 ze dne 5. 9. 2006 se stavebníkem,
kterým bylo Statutární město Přerov, záchranný archeologický výzkum na ulici
Hranická. Smluvní povinnost vyplývá ze zákona č.20/1987 o státní památkové péči,
protože stavba probíhala na území s archeologickými nálezy. Terénní část proběhla
od 4. do 25. září roku 2006, zpracování z důvodu značného množství významných
nálezů probíhalo od 1. února do 31. července 2007.
2. Lokalizace
Zkoumaná lokalita se nachází na ulici Hranická podél ZSZ strany zahrady
farního úřadu kostela sv. Máří Magdaleny („Farská zahrada“), parc. č. 35, mezi
zahradou a komunikací.
3. Přírodní prostředí
Klimaticky je dnes území Přerova klasifikováno jako nížinná teplá oblast (T2)
s průměrnou roční teplotou 8,6 °C, s dlouhým suchým a teplým létem, velmi krátkým
přechodným obdobím a krátkou mírně teplou a suchou zimou s velmi krátkým
trváním sněhové pokrývky. Srážkový úhrn zde činí ve vegetačním období 350 – 400
mm, v zimním pak 200 – 300 mm (Vaňák – Tošenovský 1977, 8-10; Demek – Novák
1992, 147-148; Zapletal 1988, 9-10).
Nejstarším geologickým podložím v Předmostí je silně zkrasovatělý mohutný
hřeben devonského vápence, z něhož vyčnívaly nad úroveň terciérních mořských
sedimentů ve staré tektonické poruše vápencové homole jižnější „Skalky (původně
cca 240 m.n.m.)“ a 300 m k severu ležícího o něco vyššího „Hradiska“ (původně
247,8 m.n.m.), které byly příčinou ukládání až 20 m mocných pleistocénních
sprašových
návějí,
které
tak
vymodelovaly
výsledný
tvar
dominantního
předmostského návrší. Při úpatí homolovitých vápencových skal, čnících do výše asi
6
17 m nad okolní terén, vyvěraly v minulosti prameny nezamrzající minerální vody
(Klíma 1970, 12; 1990, 12-14, 104-109).
4. Historie zkoumaného prostoru
Nejstarším dokladem lidského osídlení v Předmostí by snad mohl být nález dvou
pěstních klínů (acheuléen) ve spraši předposledního zaledněni, jejichž stáří se
odhaduje na 200 000 let (starý paleolit). Oba předměty jsou dnes bohužel ztraceny a
jejich nálezové okolnosti a datování je neurčité. Jednoznačně doloženým obdobím
výskytu lidské činnosti je poslední interglaciál (120 – 100 000 let), spadající do
období středního paleolitu. Převážná většina nejvýznamnějších nálezů však pochází z
mladšího paleolitu (starší fáze gravettienu, pavlovien – 29 – 26 500 let). Dokládá to
především mikrolitická industrie charakteristická pro pavlovien jižní Moravy, ale i
kamenná industrie, kostěné předměty a jejich výzdoba a jiné (Svoboda 2006, 25 - 26).
V okolí "Skalky" bylo odkryto tábořiště "lovců mamutů" z mladého paleolitu,
náležící právě gravettienu, respektive jeho moravské facie zvané pavlovien. Byly zde
nalezeny prostorné skládky mamutích kostí a dalších druhů zvířat, pozůstatky obydlí,
ohnišť, doklady umění a pohřebních rituálů, ale i nález velkého souboru lidských
skeletů (Klíma 1970, 34 - 35; Drechsler et al. 2006 - 1).
V mladší době kamenné (neolit) jsou důkazem osídlení v prostoru Moravské
brány sídliště kultury s lineární keramikou. V okolí Předmostí patří mezi tyto lokality
poloha "Díly", kde bylo zjištěno polykulturní sídliště, které bylo stejně jako
předmostské sprašové návrší opakovaně osídleno téměř ve všech epochách pravěku a
časné doby dějinné. Kontinuita osídlení pokračuje také v pozdní době kamenné
(kultura se šňůrovou keramikou a zvoncovitými poháry) (Staňa 1970, 106 – 109;
Drechsler et al. 2006 - 1).
Co se týče doby bronzové, její starší fáze doložená nálezy unětické kultury, je
v Předmostí a Přerově zachycená jenom sporadicky. Intenzívní osídlení nastává až
v závěre starší doby bronzové lidem tzv. věteřovské skupiny.
V mladší době bronzové osídlil okolí Přerova lid kultury lužických
popelnicových polí. Kontinuální osídlení lužickým lidem a poté jeho kulturními
následovníky (slezská kultura v pozdní době bronzové a platěnická ve starší době
7
železné ) v oblasti Přerova a Předmostí trvá až do pozdní doby halštatské (5 stol. př.
n. l.), kdy jejich vývoj ukončil příchod tzv. historických Keltů (laténska kultura).
Dobu římskou reprezentují nálezy z období markomanských válek (166 –180
n.l.).
Stěhování národů je doloženo opět sporadicky a úplně chybí nálezy keramiky tzv.
pražského typu typické pro časně slovanské období (Staňa 1970, 109 – 112;
Drechsler et al. 2006 - 1).
Nepřetržité slovanské osídlení má počátek v 8. století, tzv. starší době hradištní.
V Předmostí ho dokládají téměř výhradně nálezy žárových popelnicových hrobů.
Sídlištní objekty byly nalezeny v historickém jádru Přerova. Do střední doby hradištní
(9. – počátek 10. století) jsou datovány dvě velké nekropole z Předmostí (v trati
„Nivky“ – 59 kostrových hrobů převážně z velkomoravského období; pohřebiště
v bývalé Chromečkově zahradě – 140 slovanských hrobů (převážně však z 10. – 11.,
případně i 12. st.), k němuž zřejmě náleží i 15 hrobů z 11. – 12. st. nalezených
v blízkosti farního kostela v Kubíčkově zahradě), ke kterým se doposud nepodařilo
nalézt příslušné sídliště, co může mít za následek rozsáhlá těžba spraší. Slovanské
osídlení však bylo zjištěno v blízkosti hrany štěrkové terasy se sprašovým pokryvem
mezi Předmostím a Dluhoticemi, východně od Předmostí („K trati“ v k.ú. Popovic) a
také na levém břehu řeky Bečvy na přerovském „Kopci“ (Horní náměstí), ke kterému
však chybí adekvátně rozsáhlé pohřebiště. Vyvstává tu tedy otázka, jestli jeho
obyvatelé využívali pohřebiště v 1,5 - 2 km vzdáleném Předmostí. Kontinuita osídlení
v tomto prostoru pokračuje i v mladší době hradištní (910/ 950 – konec 12. století)
(Staňa 1970, 81 - 105; Klíma, 1990, 16; Drechsler et al. 2006 – 2, 242 - 244, 253 255; Procházka et al. 2006, 680).
Na přelomu 10. a 11. století se Morava stává spojencem polského krále Boleslava
Chrabrého v boji proti římskému západnímu císařství. V letech 1015 - 1017 jsou
doloženy boje Moravanů proti Čechům, kteří tehdy stáli v císařském táboře. V tomto
období se stává Přerov jedním z hlavních opěrných bodů vlivu polského krále na
území Moravy. V prostoru Horního města vzniklo významné hradisko opevněné
mohutnou dřevohlinitou roštovou hradbou, která svým způsobem výstavby (tzv.
háková konstrukce ) se zcela odlišuje od ostatních lokalit této doby na území Moravy.
Nálezy z tohoto období dokládají obchodní spojení Přerova s významnými
obchodními středisky při pobřeží Baltu a ve skandinávské oblasti. V následujícím
století se Přerov stal jedním z hlavních centrálních sídlišť v rámci území celé Moravy.
8
Po připojení k českému knížectví v první polovině 11. století se Přerov stal správním
centrem hradského obvodu (Drechsler et al. 2006 – 1; Drechsler t al. 2006 – 2, 244 248; Procházka et al. 2006, s 682 – 687).
Předmostí vzniklo jako podhradí přerovského hradu (už samotní název obce,
označované také jako Předmost, prozrazuje nejen geografický vztah v Přerovu, ale i
určitou hospodářskou závislost) (Klíma 1970, 9). První písemná zmínka o Přerově
pochází z roku 1141 (v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka) a svědčí o jeho
správní funkci v hradské soustavě přemyslovského státu. Roku 1256 udělil Přemysl
Otakar II. osadě práva královského města.
V období husitských válek bylo město Přerov v letech 1423 a 1427 dobyto a stalo
se základnou husitství na Moravě.
V druhé polovině 15. století dochází k obnově Přerova, která souvisela s
významným rodem Tovačovských z Cimburka, který měl město v zástavě od roku
1457 do roku 1470. Vrcholného rozvoje se Přerovu dostalo za Pernštejnů, kterým byl
dán roku 1487 dědičně v držení a stal se tak městem poddaným. Došlo ke kolonizaci
návrší kolem hradu novými osadníky, mezi nimiž byli zastoupeni členové jednoty
bratrské. Jejich zásluhou se Přerov stal v 16. století důležitým kulturním střediskem,
sídlem biskupa jednoty bratrské a rovněž místem, kde působila významná bratrská
škola. Roku 1523 se v Přerově narodil Jan Blahoslav, autor české gramatiky,
předchůdce Jana Amose Komenského. Komenský se na zdejší bratrské škole v letech
1608 - 1611 učil a následně tady i v letech 1614 - 1618 působil jako učitel a
pomocník biskupa Jana Láneckého. Vrchol i tragický pád zažíval Přerov za vlády
předáka moravské protestantské šlechty Karla staršího ze Žerotína (1598 – 1636).
Dvě století následující po prohraném stavovském povstání znamenala pozvolný
úpadek a ztrátu významu města. Teprve v souvislosti se zaváděním železniční
dopravy došlo postupně od druhé poloviny 19. století k rychlému hospodářskému
růstu (Drechsler et al. 2006, 1).
Po krátkém připojení k Přerovu v letech 1950-1954 se Předmostí v roce 1960
trvale sloučilo s městem, v němž tvoří městskou část.
9
5. Postup a metoda výzkumu
Terénní část výzkumu spočívala ve snížení současného terénu pomocí
mechanizační techniky o 0,5 m. V průběhu výzkumu se ukázalo, že se jedná o
původní recentními terénními zásahy výrazněji nedotčenou parcelu. Následoval
plošný výzkum na ploše přibližně 30 m². Plocha byla kontrolním blokem rozdělena
na sektory A a B. Celkově byl terén snížen o 0,8 - 1 m (215,84 m.n.m. – sektor A;
216,02 m.n.m. - sektor B). V severovýchodním rohu sektoru B byla provedena ručně
hloubená sonda do hloubky 4 m od současného povrchu za účelem zjištění
pleistocenních vrstev.
Po rozpoznání objektů a stratigrafických jednotek byly jednotlivé situace a
celková plošná situace zaměřeny a fotograficky a kresebně zdokumentovány.
Grafická dokumentace byla prováděna na milimetrové papíry v měřítku 1:10 a 1:20.
Pro písemný zápis informací byla použita tzv. stratigrafická formulářová metoda dle
standardů ARCHAIA Brno o.p.s.. Fotografická dokumentace byla prováděna
digitálními fotoaparáty Canon EOS 300D, Olympus C750UZ. Veškerá dokumentace
byla převedena do digitální podoby.
Z objektů byly odebrány nálezy a v některých případech i vzorky na bližší
environmentální analýzu. Lidské pozůstatky byly podrobeny antropologickému
rozboru.
6. Uložení dokumentace, nálezů a vzorků
Veškerá terénní dokumentace i její následné zpracování pomocí počítačového
softwaru je archivována u společnosti ARCHAIA Olomouc o.p.s. Nálezy jsou
uloženy v Muzeu Komenského v Přerově.
10
7. Stratigrafické jednotky a popis nálezové situace
Zjišťovací sonda
Uloženiny
100 - vrstva
Středně až tmavě hnědá – pevná – písčitá hlína
Příměsi: fragmenty cihel, malé až velké kameny, valounky, kořínky
Mocnost/sklon/hranice: > 0,8 m / mírní k JJZ / jasná
Další popis: výrazné stopy bioturbace, především floroturbace
Interpretace: orniční vrstva - současný půdní horizont
102 - vrstva
Světle šedohnědá– tuhá – písčitá hlína
Příměsi: ojediněle fragmenty mazanice
Mocnost/sklon/hranice: 0,38 - 0,5 m / rovný / jasná
Interpretace: kulturní vrstva
127 – vrstva, totožná s 107
Tmavě hnědá až šedočerná – pevná – jílovitá hlína
Příměsi: nahodile kameny, ojediněle se nacházeli fragmenty pravěké keramiky
Mocnost/sklon/hranice: 0,2 – 0,4 m / vyplňuje mírnou trychtýřovitou depresi v směre SSV - JJZ / jasná
Interpretace: rozplavená kulturní vrstva z mladší doby bronzové
130 - vrstva totožná s 106
Světle šedá – ulehlá – krusta CaCO3
Mocnost/sklon/hranice: 0,02 – 0,24 m / rovný / ostrá
Další popis: středně šedočerná prachová hlína prostoupena CaCO3 – místy mineralizované trubičky –
vysrážené vápnité tufy; vytváří lokální vrstvu ve VJV části sondy
Interpretace: mineralizovaná vrstva- pozůstatek geotermální aktivity
1032 - vrstva
Středně žlutohnědá – pevná – sprašovitá hlína
Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,16 – 0,5 m / mírný k VJV / jasná
Další popis: v směre SSV – JJZ vytváří trychtýřovitou depresi
Interpretace: podloží
1033 - vrstva
Světle žlutá – tuhá -spraš
Příměsi: cicváry - nahodile
Mocnost/sklon/hranice: 0,15 – 0,26 m / rovný / jasná
Interpretace: podloží
1034 - vrstva
Středně žlutohnědý – tuhý - jíl
Příměsi: cicváry - nahodile
Mocnost/sklon/hranice: 0,26 – 0,63 m /rovný / rozpitá
Další popis: v středně žlutohnědém jílu se vyskytovali hnědé vertikální pásy a skvrny
Interpretace: podloží
1035 - vrstva
Středně hnědošedý – tuhý - jíl
Příměsi: velké množství konkrecí CaCO3 (30 – 50%; průměr 0,02 – 0,04 m)
Mocnost/sklon/hranice: 0,24 – 0,64 m /rovný, v polovici profilu prudce klesající směrem k SSV/ jasná
Interpretace: podloží
11
1036 - vrstva
Světle žlutohnědý – tuhý - jíl
Příměsi: čočky tmavě hnědého jílu, průsaky CaCO3 – šedá barva
Mocnost/sklon/hranice: 0,2 m < / rovný / rozpitá
Interpretace: podloží
1037 - vrstva
Středně šedohnědý – tuhý - jíl
Příměsi: cicváry
Mocnost/sklon/hranice: 0,2 – 0,36 m / rovný, směrem k VJV prudce klesá; JJZ směrem se strácí / ostrá
Interpretace: podloží
1038 - vrstva
Žlutošedý – středně ulehlá – jílovitý písek
Příměsi: vysráženiny minerálů
Mocnost/sklon/hranice: 0,35 m < / rovný / jasná
Interpretace: podloží
1039 - vrstva
Šedý – tuhý - jíl
Příměsi: cicváry (průměr 0,03 – 0,06 m)
Mocnost/sklon/hranice: 0,09 m < / rovný / Interpretace: podloží
Zjišťovací sonda
V sondě (obr. 8; tab. 14) provedené v SV rohu sektoru B, do hloubky 4 m od
současného povrchu, bylo zachyceno souvrství od recentních po pleistocénní vrstvy.
Na podloží tvořeného holocénním půdním typem středně hnědé hlíny, pod kterým se
nacházela vrstva spraše a jílovité a štěrkovité horizonty (SJ 1032 - 1039), nasedala
kulturní vrstva obsahující střepy z mladší doby bronzové (SJ 127). Stratigraficky se
nad ní, v situaci zachyceném na profilu profilu P1 a P3 (obr. 31, tab.14), nacházela
světle šedohnědá písčitá hlína (SJ 102). Na profilu P2 a v VJV části profilu P1 a P3
byly dané horizonty, SJ 127 a SJ 102, oddělené silně mineralizovanou vrstvou (SJ
130), která se nacházela také v SZS části sektoru A (SJ 106). Orniční vrstva (SJ 100),
s velkým množstvím příměsi organického materiálu, fragmentů mazanice a valounků,
tvoří současní povrchový terén.
Profil 1 v sektore A
Uloženiny
103 - vrstva
Tmavě hnědá – tvrdá – písčitá hlína
Příměsi: nahodile kousky malty, fragmenty cihel
Mocnost/sklon/hranice: 0,05 m / rovný / ostrá
Interpretace: kulturní vrstva
12
104 - vrstva
Bílá – středně ulehlá - malta
Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,01 – 0,03 m / mírně zvlněný / ostrá
Interpretace: maltová vrstva
105 - vrstva
Světle hnědá – pevná – písčitá hlína
Příměsi: jíl (cca 20%), ojediněle drobné fragmenty cihel
Mocnost/sklon/hranice: 0,15 m / rovný / jasná
Interpretace: kulturní vrstva
106 – vrstva, totožná s 130
Světle šedá – tvrdá – vrstva vápenité (travertínové) vysráženiny
Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,05 m / mírně zvlněný / jasná
Interpretace: mineralizovaná vrstva- pozůstatek geotermální aktivity
107 – vrstva, totožná s 127
Tmavě hnědá – pevná – písčitá jílovitá hlína
Příměsi: nahodile kamínky
Mocnost/sklon/hranice: 0,51 m < / rovný až mírně zvlněný / Interpretace: rozplavená kulturní vrstva z mladší doby bronzové
Profil kontrolního bloku mezi sektory A a B
Uloženiny
102 - vrstva
Světle šedohnědá– tuhá – písčitá hlína
Příměsi: ojediněle fragmenty mazanice
Mocnost/sklon/hranice: 0,19 – 0,2 (ssv profil) / 0,14 – 0,16 (jjz profil) / rovný / rozpitá
Interpretace: kulturní vrstva
108 - výplň
Tmavě hnědá se světlohnědými skvrnami (spraš) – pevná – písčitá hlína
Příměsi: ojediněle fragmenty cihel, nahodile uhlíky, novověká keramika, vápno (cca 1%)
Mocnost/sklon/hranice: 0,43 m < / - / Interpretace: výplň výkopu 506
114 - výplň
Tmavě šedohnědá – pevná – písčitá jílovitá hlína
Příměsi: keramika, nahodile mazanice, ojediněle uhlíky
Mocnost/sklon/hranice: 0,46 - 0,62 m / - / jasná
Interpretace: výplň výkopu 507
122 – vrstva, totožná s 128
128 - vrstva
Středně hnědá se žlutohnědými skvrnami (spraš) – pevná – sprašovitá hlína
Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,36 m < (ssv profil) / 0,16 m < (jjz profil)/ - / Interpretace: sprašovité podloží
131 – výplň
Černá – tuhá – organická hlína
Příměsi: fragmenty mazanice, valounky – nahodile
Mocnost/sklon/hranice: 0,46 - 0,47 m / - / jasná
13
Další popis: v zásypu se nad nádobou nacházely střepy a fragment amorfního bronzu
Interpretace: výplň hrobové jámy hrobu 811
Výkopy
506
Dochování výkopu neznámé
Zachovaná délka/šířka/hloubka: 1,7 x 1,2 x 1,2 m
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé / šikmé
Výplň: 108
Interpretace: novověká jáma
507
Zkoumána část výkopu
Půdorys horní hrany povrchu: kvadratický
Orientace: vsv – zjz
Rozměry: 1,1 x 1,1/0,7 x 0,62 m
Horní/dolní hrana: ostrá / pozvolná
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / šikmé
Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / mírný
Výplň: 114
Interpretace: novověký výkop (hloubený do vrstvy 122)
513
Zkoumán celý výkop
Půdorys horní hrany povrchu/dna: nepravidelný / kruhový
Rozměry: 0,8 m x 0,4 m (zachovaná hloubka)
Horní/dolní hrana: pozvolná / ostrá
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / stupňovité / šikmé
Dno/ povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché
Výplň: 131
Interpretace: výkop pro žárový popelnicový hrob
Hrob 811
Žárový
Hrobová jáma: 513
Zásyp hrobové jámy: 131
Schránka: popelnice
Stav dochování pohřbu: celý
Osobní výbava/milodary: keramika – popelnice, další nádoby uložené v popelnici, fragmenty
keramiky, zlomek amorfního bronzu
Další popis: hrobová jáma i urna byly porušeny výkopem 507; hrob 811 porušil stratigraficky starší
hrob 810
Interpretace: žárový popelnicový hrob
Profil 1 v sektore A
Profil 1 (obr. 8, 30) zachytává situaci na JJZ hranici sektoru A. Tmavě hnědou
písčitou hlínu (SJ 107=127), podobně jako v sektoru B, překryl sintrový horizont (SJ
106=130). Stratigraficky nad ním se nacházela kulturní vrstva světle hnědé jílovitě
písčité hlíny s ojedinělými fragmenty cihel (SJ 105), kterou překrývala tenká vrstva
malty (SJ 104). Tuto možno interpretovat jako vrstvu stavebního odpadu. Písčitá
hlína promíchaná s kouskama malty a cihel (SJ 103) tvoří nejmladší stratigrafickou
jednotku na Profilu 1.
14
Profil kontrolního bloku mezi sektory A a B
Profily (SSV a JJZ) kontrolního bloku (obr. 8, 29) dokumentují situaci
novověkých objektů 7 a 6 zahloubených do vrstvy 102 a sprašovitého podloží (SJ
128). Na JJZ straně lze pozorovat narušení žárového hrobu 810 o něco mladším
popelnicovým žárovým hrobem 811, kterého vrchní část byla zasáhnuta výkopem
objektu 7.
Stratigrafický objekt 1
Uloženiny
101 - vrstva
Tmavě hnědá – pevná – písčitě jílovitá hlína
Příměsi: fragmenty cihel, kořeny, valounky
Mocnost/sklon/hranice: 0,25 m / rovný / rozpitá
Interpretace: podorniční vrstva
140 - vrstva
Šedo hnědá – ulehlá –hlinitě jílovitý písek
Příměsi: fragmenty cihel a mazanice
Mocnost/sklon/hranice: 0,15 m / rovný / jasná
Interpretace: výplň výkopu 501
Výkopy
501
Půdorys horní hrany: nepravidelný, oválny
Rozměry: 1,1 x 1,2 m x 0,15 m
Horní hrana/dolní hrana: ostrá / pozvolná
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / šikmé
Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché /rovný
Výplň: 140
Interpretace: novověký nebo recentní výkop
Popis situace:
Výkop 501 (obr. 20; tab. 10.1) byl situovaný v JJV rohu sektoru A. Jeho výplň U
140 neobsahovala žádnou keramiku, ani jiné nálezy, které by umožnili jeho bližší
dataci. Pravděpodobně se jedná o novověký nebo recentní výkop (byl zahlouben do
vrstvy 102). Spodní hranice výkopu 501 přecházela pozvolně do vrstvy 105, tudíž
došlo k přebrání výkopu a následnému odkrytí pozůstatků dolních částí lidských
končetin. V těsné blízkosti výkopu 501 se nacházel hrob 803 (obr. 12; tab. 4.2)
porušen recentním výkopem. Původně se svažovala možnost příslušnosti části kostry
z výkopu 501 ke hrobu 803, avšak na základě vzájemné polohy obou pozůstatků
koster (orb. 4), byla tato možnost vyloučena.
15
Stratigrafický objekt 2
Uloženiny
109 - výplň
Tmavě hnědá – pevná – pískovitá hlína
Příměsi: střepy – četně, uhlíky, mazanice - nahodile
Mocnost/sklon/hranice: 0,26 - 0,46m / - / ostrá
Interpretace: výplň výkopu 502
Výkopy
502
Půdorys horní hrany povrchu: nepravidelný, ledvinovitý
Rozměry: 1,1 x 0,9 m x 0,46 m
Horní hrana/dolní hrana: ostrá až nepostřehnutelná
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / šikmé
Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / mírný
Výplň: 109
Další popis: v severní části byl porušený výkopem V 506
Interpretace: výkop pro jímku – odpadní jáma
Popis situace:
Objekt 2 (obr. 21, 22; tab. 10.2) se nacházel u VJV hranice zkoumané plochy A.
Rýsoval se ve vrstvě 102 (216,4 m.n.m.) a na západní straně porušoval hrob 800 z ½
11 stol. Jeho tvar byl nepravidelný. Na základě keramického materiálu ho lze datovat
přibližně do 1. poloviny 13. stol. Sloužil pravděpodobně jako jímka. Jeho výplň
tvořila tmavě hnědá pevná písčitá hlína s uhlíky (U 109). V ní se ve vrchní části
jímky nacházely střepy a fragmenty mazanice. Objekt zasahoval do hloubky 215,8
m.n.m. V severní části ho narušoval objekt 6 s kostrou kopytníka a novověkou
keramikou.
Stratigrafický objekt 3
Uloženiny
112 - výplň
Středně hnědá – středně ulehlá – prachová hlína
Příměsi: čočky spraše, mazanice, tlející kořeny stromu
Mocnost/sklon/hranice: 0,4 m / rovný / ostrá
Interpretace: výplň výkopu 504
Výkopy
504
Zkoumán celý výkop
Půdorys horní hrany povrchu/dna: obdélný / obdélný
16
Orientace: SSZ – JJV
Rozměry: 1,1 x 0,86 x 0,5 m
Horní/dolní hrana: ostrá / ostrá
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé / svislé
Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché až mírně konvexní / mírný
Výplň: 112
Interpretace: recentní výkop
Popis situace:
Obdélný půdorys horní hrany objektu 3 (obr. 23; tab. 11.1), přibližně ve střední
části sektoru A, se postupně rýsoval už od vrstvy 102. Jasný obrys byl zřetelný ve
vrstvě 128 z níž byl vybrán (215,88 m.n.m.). Jednalo se o recentní výkop hluboký 0,4
m s výplní hnědé středně ulehlé prachové hlíny (U 112) s čočkami žluté spraše.
Stratigrafický objekt 5
Uloženiny
111 – výplň
Tmavě hnědý – pevný – písčitý jíl
Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,4 - 0,42 m / - / jasná
Interpretace: výplň výkopu 505
Výkopy
505
Zkoumán celý výkop
Půdorys horní hrany povrchu/dna: obdélný / obdélný
Orientace: vsv – zjz
Rozměry: 0,9 x 0,8 x 0,42 m
Horný/dolní hrana: ostrá / ostrá
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé / téměř svislé
Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché
Výplň: 111
Interpretace: recentní výkop
Popis situace:
Objekt 5 (obr. 24, tab. 11.2), SV polovina sektoru B, se po snížení terénu o 0,1m
rýsoval ve vrstvě 102 jako obdélný (216,48 m.n.m.). Obdélné dno objektu zasahovalo
do kulturní vrstvy 127 (216,16 m.n.m.). Výplň tvořil tmavě hnědý pevný písčitý jíl (U
111) bez nálezů. Objekt patří mezi recentní výkopy.
17
Stratigrafický objekt 6
Uloženiny
108 - výplň
Tmavě hnědá se světlohnědými skvrnami (spraš) – pevná – písčitá hlína
Příměsi: ojediněle fragmenty cihel, nahodile uhlíky, novověká keramika, vápno (cca 1%)
Mocnost/sklon/hranice: 1,2 m < / - / Interpretace: výplň výkopu 506
Výkopy
506
Dochování výkopu neznámé, oválný
Zachovaná délka/šířka/hloubka: 1,7 x 1,2 x 1,2 m
Horný/dolní hrana: ostrá / Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé / šikmé
Výplň: 108
Interpretace: novověká jáma
Popis situace:
Objekt 6 (obr. 25; tab. 12.1) zasahoval do obou zkoumaných ploch A a B a z
velké části spočíval v profilu za VJV hranicí obou sektorů. V JJV rohu plochy B se
nacházely krční obratle (216,34 – 216,18 m.n.m.) a část zvířecí lebky (216, m.n.m.).
Ve VSV rohu plochy A byly objeveny přední končetiny (216,18 m.n.m.). Po
odstranění kontrolního bloku mezi plochami A a B a mírném rozšíření výkopu na
VJV byl odkryt zbytek zvířecí hlavy (tab. 12.2). Tvar a dno výkopu nebylo zachyceno
(výkop sahal pod úroveň ohroženou výstavbou cyklostezky). Tmavě hnědá písčitá
hlína se světlohnědými skvrnami spraše (U 108) vyplňující výkop obsahovala kromě
ojedinělých fragmentů cihel, uhlíků a vápna i střepy novověké keramiky, na základě
kterých můžeme objekt datovat. Zkorodované železné předměty (zámky) objevené při
začišťování objektu 2 jsou pravděpodobně součástí objektu 6, který narušuje objekt 2.
Výkop objektu 6 (V 506) z části zasáhnul a rozrušil i žárový popelnicový hrob 804.
Stratigrafický objekt 7
Uloženiny
114 - výplň
Tmavě šedohnědá – pevná – písčitá jílovitá hlína
Příměsi: keramika, nahodile mazanice, ojediněle uhlíky
Mocnost/sklon/hranice: 0,46 - 0,62 m / rovný / jasná
18
Interpretace: výplň výkopu 507
Výkopy
507
Zkoumána část výkopu
Půdorys horní hrany povrchu: nepravidelný, kvadratický
Orientace: vsv – zjz
Rozměry: 1,1 x 1,1/0,7 x 0,62 m
Horní/dolní hrana: ostrá / pozvolná
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / šikmé
Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / konvexní / mírný
Výplň: 114
Interpretace: novověký výkop
Popis situace:
Objekt 7 (obr. 26, 27; tab. 13.1), při SSV hraně sektoru A s přesahem do sektoru
B. Na úrovni 216,18 m.n.m. ve vrstvě 128 se rýsoval tmavý objekt kvadratického
půdorysu. Ve výplni tmavě šedohnědé písčitě jílovité hlíny se nacházelo početné
množství střepů pravěké keramiky. Výkop objektu 7 totiž zasáhl a porušil pravěký
žárový popelnicový hrob z něhož spodní část zůstala neporušena – hrob 811. Objekt
porušil také raně středověký dětský kostrový hrob 802 v oblasti dolních končetin.
Pravděpodobně se jedná o novověký výkop.
Stratigrafický objekt 8
Uloženiny
102 - vrstva
Světle šedohnědá– tuhá – písčitá hlína
Příměsi: ojediněle fragmenty mazanice
Mocnost/sklon/hranice: < 0,5 m / rovný / rozpitá
Interpretace: kulturní vrstva
118 - výplň
Promíchaná světlá a tmavě hnědá – pevná - hlína
Příměsi: mazanice (cca 20%), uhlíky (cca 15%)
Mocnost/sklon/hranice: 0,01 – 0,14 m / rovný / jasná
Interpretace: výplň výkopu 511
127 – vrstva, totožná s 107
Tmavě hnědá až šedočerná – pevná - hlína
Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,2 – 0,4 m / vytváří mírný trychtýř v směre SSV - JJZ / jasná
Další popis: ojediněle se nacházeli fragmenty pravěké keramiky
Interpretace: kulturní vrstva z mladší doby bronzové
19
Výkopy
511
Dochování výkopu neznámé, obdélný
Zachovaná délka/šířka: 1,2 / 0,4 - 0,7 m; hloubka: 0,14 m
Horný/dolní hrana: pozvolná / pozvolná
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé / šikmé
Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché
Výplň: 118
Interpretace: neurčitelná – novověký nebo recentní výkop
Popis situace:
V SSZ rohu sektoru B jme ve vrstvě 102 zachytili poměrně plytký (0,1 – 0,16 m)
objekt 8 (obr. 28; tab. 13.2), kterého výplň sestávala z promíchané světlo tmavě hlíny
s příměsí mazanice a uhlíků (U 118). Jeho spodní část přesahovala do mladobronzové
kulturní vrstvy (U 127). Objekt neobsahoval žádný keramický materiál, nebo jiné
artefakty, které by umožnili jeho přesnější dataci. Jen rámcově ho lze zařadit do
období novověku nebo jako recentní výkop jehož vrchní část byla odstraněna při
recentních úpravách terénu.
Stratigrafický objekt 9
Uloženiny
119 - výplň
Šedo až cihlově hnědá – pevná – písčitá hlína
Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,02 - 0,04m / mírný / jasná
Další popis: přepálená vrstva
Interpretace: výplň výkopu 512
125 – výplň
Tmavě šedý až černý – ulehlý - popel
Příměsi: uhlíky
Mocnost/sklon/hranice: 0,02 – 0,04 m / mírný / ostrá
Interpretace: popel
Výkopy
512
Dochování výkopu neznámé
Zachovaná délka/šířka: 0,3 / 0,4 m
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé/ šikmé
Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné/ konvexní / mírný
Výplň: 119, 125
Interpretace: destrukce ohniště
20
Popis situace:
Přepálený objekt 9 (obr. 17; tab. 8.1) byl na ZSZ hranici sektoru B porušen
výkopem pro elektrický kabel. Na ZJZ straně porušuje hrob 808 (také je porušen
recentním výkopem pro elektrický kabel). Důkazem jsou částečně spálené kosti
dolních končetin (prsty). Mohlo by se jednat o destrukci ohniště z období novověku.
Stratigrafický objekt 10
Uloženiny
199 - výplň
Středně šedohnědá – pevná – hlína
Příměsi: valounky, fragmenty vysráženin CaCO3 a vápna, ojediněle čočky spraše
Mocnost/sklon/hranice: 0,2 / rovný / jasná
Interpretace: výplň výkopu 500
Výkopy
500
Půdorys horní hrany povrchu/dna: obdélný / obdélný
Orientace: ssz – jjv
Zachovaná délka/šířka/hloubka: 4,45 – 4,77 m / 0,77 m / 0,20
Horný/dolní hrana: ostrá / ostrá
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / přímé/ svislé
Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné/ ploché / rovné
Výplň: 199
Interpretace: recentní výkop
Popis situace:
Recentní výkop 500 se táhnul diagonálně přes sektor A v směre SSZ – JJV
(obr. 7). Zasáhnul a porušil hroby 801, 802, 803 a 807.
Hrob 800
Inhumace
Zásyp hrobové jámy: nelze rozlišit
Stav dochování pohřbu: částečně – chybí dolní část horních končetin (ruce), levá dolní končetina od
patelly, pravá dolní končetina – fibula, chodidlo; porušen objektem 2
Poloha kostry: na zádech / ventrální
Orientace: JZ – SV
Osobní výbava/milodary: denár uherského krále Ondřeje (1046 – 1061) situovaní pod lebkou
Délka kostry: 1,4 m
Niveleta hrobové jámy: 216,3 m.n.m.
Další popis: hrobová jáma se nedochovala
Interpretace: kostrový hrob
21
Popis situace:
Kostrový hrob 800 (obr. 9; tab. 2.2) nedospělého jedince se nacházel v SSV
polovině sektoru A. Jedinec ležel v poloze natažené na zádech ve směru JV – SZ
s tváří obrácenou na východ, pravou rukou u těla a levou v pánevní oblasti. Hrobová
jáma se nedala rozlišit ani barevně ani materiálově. Na SZ straně, u nohou, zasáhl
hrob výkop objektu 2, důsledkem čeho chybí levá dolní končetina od patelly, pravá
dolní končetina – fibula a chodidlo. Chybí také dolní část horních končetin (ruce).
K odstranění pravé ruky mohlo dojít také pří výkopu objektu 2. Levá ruka se
nezachovala kvůli špatnému stavu. Hrob je datován denárem uherského krále Ondřeje
I. (1046 – 1061), sekundárně situovaným pod lebkou. Primárně se s velkou
pravděpodobností nacházel v ústech, kde byl vložen jako obolus.
Hrob 801
Inhumace
Zásyp hrobové jámy: nelze rozlišit od 101
Hrobová jáma: 517
Schránka/ podklad: dřevěná deska – nad mrtvým
Stav dochování pohřbu: částečně – chybí dolní část horních končetin, dolní končetiny a cranium
porušené výkopem na el. kabel
Poloha kostry: na zádech /ventrální
Orientace: JZ – SV
Délka kostry: 0,8 m
Niveleta hrobové jámy: 216,22 m.n.m.
Interpretace: kostrový hrob s dřevěným překrytím
Výkopy
517
Zachovaná část výkopu
Půdorys horní hrany povrchu/dna: obdélný / obdélný
Orientace: JZ – SV
Rozměry: 0,88 x šířka nebyla zachycena x 0,05 m
Horní/dolní hrana: ostrá / pozvolná
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné/ konvexní / šikmé
Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché / rovné
Výplň: nelze odlišit od 101 (tudíž pravděpodobně přemístěná U 101)
Další popis: výkop byl zahlouben do vrstvy 106
Interpretace: výkop pro hrob 801
Popis situace:
Dětský kostrový hrob 801 (obr. 10; tab. 3.1) u ZSZ hranice sektoru A (přibližně
ve středu její délky) narušil v lebeční oblasti recentní výkop pro elektrický kabel.
recentní výkop protínající sektor A ve směru SSZ – JJV měl za následek odstranění
dolních končetin. U absence dolní části horních končetin (ruce) lze předpokládat, ze
22
se nezachovaly v důsledku mladého věku jedince a částečně i agresivity půdního
prostředí. Tělesné pozůstatky dítěte v poloze na zádech byly překryté tenkou
dřevěnou deskou (216,28 m.n.m.) (tab. 3.2). Pravá ruka spočívala u těla, levá
v pánevní oblasti. Orientace hrobu respektovala orientaci na pohřebišti, tudíž JZ –
SV. Hrobová jáma byla v spodní části zahloubena do mineralizované vrstvy (U 106).
Hrob 802
Inhumace
Zásyp hrobové jámy: nelze rozlišit od 101
Stav dochování pohřbu: částečně – chybí cranium, horní část thoraxu, dolní část levé horní končetiny,
dolní končetiny od patelly; porušený objektem 7
Poloha kostry: na zádech/ ventrální
Orientace: JZ – SV
Délka kostry: 0,6 m
Niveleta hrobové jámy: 216,245 m.n.m.
Interpretace: kostrový hrob
Popis situace:
Dětský kostrový hrob 802 (obr. 11; tab. 4.1) byl situovaný v SSZ rohu sektoru A.
Hrob je porušen na dvou místech. Lebka a horní část hrudníku byla odstraněna
mladším zásahem protínajícím diagonálně sektor A. Větší oblast dolních končetin
chybí v důsledku exkavace objektu 7. Hrob je orientovaný ve směru JZ – SV v poloze
natažené na zádech a rukama podél těla. Některé části kostry (radius a falanges) byly
nalezené v neanatomické poloze pravděpodobně v důsledku výskytu hlodavců.
Hrobovou jámu nebylo možné rozpoznat.
Hrob 803
Inhumace
Zásyp hrobové jámy: nelze rozlišit od 101 a 102
Stav dochování pohřbu: částečně – zachované cranium, levá clavicula, vertebrae cervicales, levá
scapula a část humerusu; porušení výkopem 501
Poloha kostry: na zádech/ ventrální
Orientace: ZJZ – VSV
Niveleta hrobové jámy: 216,11 m.n.m.
Další popis: pod dnem výkopu 501, v těsné blízkosti hrobu 803, byly nalezeny dolní části končetin
(fibulae, tibiae, tarsus, metatarsus)
Interpretace: kostrový hrob
Popis situace:
Kostrový hrob 803 (obr. 12; tab. 4.2) u JJZ hranice sektoru A se zachoval ve
velmi špatném stavu. Jeho větší část zničil recentní výkop diagonálně protínající
23
sektor A. Jednalo se o dospělého jedince (ženu) pohřbeného na zádech. Hrobovou
jámu nebylo možné rozpoznat. Dolní části končetin nalezené po vybrání výkopu
V 501 (obr. 4, 20; tab. 10.1) patří patrně k jinému pohřbu narušenému, podobně jako
hrob 803 mladším zásahem, který se nepodařilo postřehnout.
Hroby 804 a 809
Žárový
Schránka: popelnice
Stav dochování pohřbu: částečně – porušený mladším zásahem – obj. 6
Osobní výbava/milodary: keramika – popelnice
Další popis: je totožný s hrobem 809 a 810 – jsou jeho pokračováním
Interpretace: žárový popelnicový hrob
Uloženiny
120 - výplň
Promíchaná tmavě hnědá se světle hnědou – pevná – písčitá hlína
Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,1 m / mírný / jasná
Interpretace: sekundárně přemístěná výplň hrobu 804
129 - výplň
Rezavě hnědá – pevná - hlína
Příměsi: Mocnost/sklon/hranice: 0,01 m / rovný / jasná
Interpretace: sekundárně přemístěná výplň hrobu 804
Popis situace:
Rozrušený žárový hrob 804 (obr. 13; tab. 5.1) u SSV hranice sektoru A
přesahoval i do JJZ prostoru sektoru B – hrob 809 (obr. 18; tab. 5.2). Na obou
plochách byl porušen (v sektoru A výkopem objektu 6; v sektoru B se hranice
mladšího zásah nepodařilo rozpoznat). V sektoru A byla dochována spodní část
popelnice ve zlomkovitém stavu s fragmentama přepálených kostí (tab. 5.1).
V sektoru B (tab. 5.2) se mezi vrstvou popela a přepálených kostí nacházel novověký
glazovaný střep, který je dokladem mladšího zásahu.
Žárový hrob 810 (obr. 19), objevený při snižování (odstraňování) kontrolního
bloku a začišťování žárového popelnicového hrobu 811, je pravděpodobně také
součástí hrobu 804/809, tudíž jeho částí, která zasahovala z obou stran do profilu
kontrolního bloku.
24
Hrob 805
Inhumace
Zásyp hrobové jámy: 124?
Stav dochování pohřbu: částečně – dětský skelet, tudíž se zachoval špatně – část cranie, obe scapuly,
horní část thoraxu, jedna tibie
Poloha: na zádech/ ventrální
Niveleta hrobové jámy: 216,45 m.n.m.
Orientace: JZ – SV
Osobní výbava/ milodary: 5 esovitých záušnic
Interpretace: kostrový hrob
Uloženiny
124 - výplň
Tmavě hnědá – pevná – písčitá hlína
Příměsi: Mocnost/sklon/ hranice: - / - / Interpretace: výplň hrobu 805?
Popis situace:
Dětský kostrový hrob 805 (obr. 14; tab. 6.1) u VJV hranice sektoru B se
dochoval v torzovitém stavu (horní část thoraxu, cranie a tibie). Nepodařilo se
zachytit žádný zásah (ani barevně ani materiálově), který by měl za následek
odstranění zbytku skeletu, a je nepravděpodobné, že by se nezachoval (dlouhé kosti)
v důsledku agresivity půdního prostředí. Hrob směroval z JZ na SV s polohou
nataženou na zádech. Jeho součástí bylo 5 bronzových esovitých záušnic, nalezených
u pravé části lebky (tab. 6.2), datovaných do 11. stol. Sloužily jako vlasové ozdoby.
Hrobová jáma neměla jasný obrys.
Hrob 806
Inhumace
Hrobová jáma: 514
Zásyp hrobové jámy: 121
Stav dochování pohřbu: celý
Poloha kostry: na zádech
Orientace: JZ – SV
Délka kostry: 1,7 m
Niveleta hrobové jámy:
Další popis: v oblasti dolních končetin je hrob narušen objektem 5
Interpretace: kostrový hrob
Uloženiny
121 - výplň
Tmavě hnědá – pevná – písčitá hlína
Příměsi: pravěké a středověké střepy
Mocnost/sklon/ hranice: 0,2 m / rovný / rozpitá
25
Interpretace: výplň výkopu 514 hrobu 806
Výkopy
514
Zkoumán celý výkop
Půdorys horní hrany povrchu/dna: oválný / oválný
Orientace: JZ – SV
Rozměry: 1,9x0,65x0,05 m
Horní/dolní hrana: ostrá / pozvolná
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné/ konvexní / šikmé
Dno (povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché
Výplň: 121
Interpretace: výkop pro hrob 806
Popis situace:
Kostrový pohřeb 806 (obr. 15; tab. 7.1) dospělého jedince v středě podélné osy
sektoru B, v poloze natažené na zádech, s rukama u těla, lebkou na týlu byl
orientován na JZ – SV. Neobsahoval žádnou osobní výbavu. Hrobová jáma se
rýsovala poměrně jasně. V oblasti dolních končetin (levá tibie a fibula) byl hrob
narušený recentním výkopem objektu 5. V zásypu hrobové jámy se nacházely
středověké střepy a poměrně velké množství pravěké keramiky, z čeho možno
usuzovat, ze hrob narušil nějaký objekt z mladší až neskoré doby bronzové.
Hrob 807
Inhumace
Zásyp hrobové jámy: nelze rozlišit od 101
Stav dochování pohřbu: částečně – dětský skelet, tudíž se zachoval špatně – část cranie, levá scapula,
vertebrae cervicales
Poloha kostry: na zádech
Orientace: SV – JZ
Niveleta hrobové jámy:
Další popis: nález fragmentu keramiky – provrtaný polokulovitý výčnělek
Interpretace: kostrový hrob
Popis situace:
Torzo dětského hrobu 807 (obr. 16; tab. 7.2) se nacházelo v sektoru A. Dítě
leželo pravděpodobně v natažené poloze na zádech s orientaci SV – JZ, tudíž opačnou
vůči ostatním hrobům na pohřebišti. Jeho JZ část byla odstraněna výkopem
položeným diagonálně v sektoru A narušujícím také hroby 801, 802 a 803. Hrobová
jáma nebyla zachycena.
26
Hrob 808
Inhumace
Hrobová jáma: 115
Zásyp hrobové jámy: 126
Stav dochování pohřbu: částečně – zachovaná dolní část končetin – prsty – částečně spálené
Interpretace: kostrový hrob?
Uloženiny
126 - výplň
Šedohnědá – pevná – písčitá hlína
Příměsi: uhlíky
Mocnost/sklon/ hranice: 0,01 – 0,13 m / horní hranice je porušena výkopem 512; prudký k JJZ (na
části mírně stoupá) / rozpitá
Další popis: narušen objektem 9 (zasahuje do něj uloženina 125)
Interpretace: výplň hrobové jámy hrobu 808
Výkopy
515
Dochování výkopu neznámé
Půdorys horní hrany povrchu: obdélný
Orientace: JZ – SV
Výplň: 126
Interpretace: výkop pro hrob 808
Popis situace:
Zbytky hrobu 808 (obr. 17; tab. 8.1) byly nalezeny u ZSZ hranice sektoru B. ZSZ
prostor pravděpodobně původně kostrového hrobu téměř zcela zasáhl recentní výkop
pro elektrický kabel. Dochovaly se pouze kosti dolních končetin (prsty) a to částečně
spálené v důsledku narušení mladším objektem 9 (zaniknuté ohniště).
Hrob 810
Žárový
Pravděpodobně je součástí hrobu 804 (809) – hrob rozrušený zásahem mladšího
objektu. Na ZSZ straně byl porušen výkopem žárového popelnicového hrobu 811
(obr. 18; tab. 8.2).
Hrob 811
Žárový
Hrobová jáma: 513
Zásyp hrobové jámy: 131
Schránka: popelnice
Stav dochování pohřbu: celý
27
Osobní výbava/milodary: keramika – popelnice, další nádoby uložené v popelnici, fragmenty
keramiky, zlomek amorfního bronzu
Další popis: hrobová jáma i urna byly porušeny výkopem 507; hrob 811 porušil stratigraficky starší
hrob 810
Interpretace: žárový popelnicový hrob
Uloženiny
131 - výplň
Černá – tuhá – organická hlína
Příměsi: fragmenty mazanice, valounky – nahodile
Mocnost/sklon/hranice: 0,46 - 0,47 m / - / jasná
Další popis: v zásypu se nad nádobou nacházely střepy a fragment amorfního bronzu
Interpretace: výplň hrobové jámy hrobu 811
Výkopy
513
Zkoumán celý výkop
Půdorys horní hrany povrchu/dna: nepravidelný / kruhový
Rozměry: 0,8 m x 0,4 m (zachovaná hloubka)
Horní/dolní hrana: pozvolná / ostrá
Stěny (povrch a tvar/sklon): pravidelné / stupňovité / šikmé
Dno/ povrch a tvar/sklon): pravidelné / ploché
Výplň: 131
Interpretace: výkop pro žárový popelnicový hrob
Popis situace:
Žárový popelnicový hrob 811 (obr. 18; tab. 8.2) u JJZ hranice sektoru B
přesahoval i do prostoru kontrolního bloku. Vrchní část hrobu zasáhl a rozrušil objekt
7, kterého výplň obsahovala i pravěké střepy nádob. Urna, v níž byly uložené další
nádoby, popel a přepálené kosti zemřelého, měla porušenou horní část (hrdlo, okraj)
(tab. 9.1). V blízkosti urny ležel bronzový korálek (tab. 9.2), nesoucí patrné stopy
žáru, pocházející přímo z obsahu popelnice z níž byl sekundárně přemístěný při
porušení hrobu, nebo byl součástí zásypu. ZSZ od popelnice se v zásypu nacházely
střepy, kterých analogie se vyskytly v zásypu objektu 7. Při hloubení výkopu pro hrob
byl porušen starší žárový hrob 810 (804/809).
28
8. Závěr
Prostor zkoumané plochy byl využíván jako pohřebiště od pravěku po raný
středověk. Žárové popelnicové hroby 804, 809, 810 a 811 (obr. 3; tab. 5, 8.2, 9)
odkryté v sektoru A a B v oblasti kontrolního bloku spadají do období mladší až
pozdní doby bronzové (lužická kultura). Hroby 804, 809 a 810 byly původně
pravděpodobně součástí jednoho hrobového celku, který byl z části porušen
novověkým výkopem objektu 6 (SJ 506) a možná krátce po svém pohřbení také
pravěkým žárovým popelnicovým hrobem 811.
Na ploše bylo postupně odkryto 7 kostrových hrobů z mladší doby hradištní (obr.
4; tab. 2.2, 3, 4, 7), které reprezentují nejstarší raně středověké aktivity na lokalitě.
Hroby byly situovány ve směru JZ – SV (kromě hrobu 807) v natažené poloze na
zádech s rukama podél těla, nebo pravou rukou podél těla a levou v pánevní oblasti.
Hrobové jámy byly hloubené do středně hnědé až šedohnědé písčité hlíny (SJ 102).
Několik hrobových jam bylo mělce zapuštěno do sprašového podloží (SJ 128).
Většina pohřbů byla bez doprovodných milodarů. Výjimkou byl dětský pohřeb 805,
který obsahoval soubor 5 bronzových esovitých záušnic a dále pohřeb 800, ve kterém
byl nalezen denár uherského krále Ondřeje I. (1046-1061), situovaný pod lebkou.
Hrob 808, s pozůstatky částečně spálených dolních končetin, lze len rámcově zařadit
do kategorie mladohradištních kostrových hrobů. Všechny hroby byly porušené
mladšími zásahy. S největší pravděpodobností se jedná o pokračování rozsáhlého
kostrového pohřebiště objeveného M. Křížem v roce 1895 při úpatí Skalky, západně
od nově prozkoumané plochy. Toto pohřebiště by mělo také dále pokračovat SV
směrem od Farské zahrady. Zde byly v letech 1867 a 1924 odkryty kostrové hroby při
kopání základů staré budovy obecní školy a při stavbě domu č. 15.
Dokladem vrcholně středověkého osídlení je zahloubená sídlištní jáma (obj. 2)
(obr. 5; tab. 10.2), která obsahovala keramiku z 1. pol. 13. století. Nejmladší stopy
osídlení představuje několik výkopů (obj. 6, 7, 9) (obr. 6) novověkého stáří. Objekty
1 a 8 nelze přesněji datovat. Můžeme je zařadit jenom rámcově k novověkým
nebo recentním výkopům (obr. 6).
Recentní výkopy (obr.7; tab. 11:1-2) se převážně koncentrovaly v sektoru A, kde
narušily kostrové hroby 801, 802, 803 a 807. V sektoru B byl zaznamenán jeden
výkop, porušující hrob 805. Podél celé ZSZ hrany sektoru A a B se táhla rýha pro
elektrický kabel. Paralelně s ní byly v době výzkumu, ve vzdálenosti cca 2 m ZSZ
29
směrem od zkoumané plochy, prováděné výkopové práce pro kabeláž. Ve výkopu a v
profilu se nacházely kostrové pozůstatky, které by mohly náležet k předmětnému
pohřebišti a dokládat jeho pokračování západním směrem, tudíž ke kostrovému
pohřebišti při úpatí Skalky v bývalé Chromečkově zahradě.
Výsledky archeologického výzkumu prokázaly, že přítomnost archeologa
v Předmostí a jeho okolí je nutná při každé stavební či výkopové akci. Nálezové
situace poskytly velmi důležité informace k poznání materiální a duchovní kultury
pravěkého a středověkého člověka.
Z výsledků výzkumu vyplynula skutečnost, že jakýkoliv další zemní, stavební
nebo jiný terénní zásah v okolí lokality je nutné archeologicky sledovat a
zabezpečit z hlediska potřeb archeologické památkové péče.
30
9. Prameny a literatura
Demek, J. – Novák, V., 1992: Neživá příroda, Brno.
Drechsler, A. – Fišmistrová, V. – Lapáček, J., 2006: Dějiny města Přerova v datech.
Přerov 2006. (Drechsler et al. 2006 - 1)
Drechsler, A. – Procházka, R. – Schenk, Z., 2006: Počátky osídlení Přerova a
Předmostí. Archeologové k 750. výročí povýšení Přerova na město. Část 2. In:
Vlastivědný věstník moravský, ročník LVIII, sešit 3, Muzejní a vlastivědná
společnost v Brně 2006, s. 242 - 261. (Drechsler et al. 2006 - 2)
Klíma, B., 1970: Tábořiště lovců mamutů v Předmostí u Přerova. In: Dějiny města
Přerova, Brno 1970, s. 9 – 78.
Klíma, B., 1990: Lovci mamutů z Předmostí, Praha.
Kříž, M., 1896: O dokončení výzkumných prací v Předmostí se stručným přehledem
literatury o tomto nalezišti, Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, 13, s. 87-88.
Procházka, R. –Drechsler, A. – Schenk, Z., : Raně středověká sídlištní aglomerace
Přerov (8. – 12. století) – současný stav poznání. In: AR LVIII 4/2006, s. 668 – 694.
Staňa, Č., 1970: Slovanské osídlení na území města Přerova. In: Dějiny města
Přerova, Brno 1970, s. 79 – 114.
Vaňák, B. – Tošenovský, J. 1977: Okres Přerov, textová část k vlastivědné mapě 1:
100 000. Praha.
Zapletal, F., 1941: Skalka aneb Hradisko v Předmostí u Přerova. Přerov 1941.
Zapletal, L., 1988: Přírodní poměry, In: Okres Přerov (ed. G. Vožda), Ostrava, s. 713.
http://predmosti.unas.cz/historie.php?akce=open&idHistorie=1
http://www.mu-prerov.cz/clanek.php?cl=2031&cat=127
Předmostí u Přerova 2006 - vyhodnocení antropologického materiálu
Hranická ulice - cyklostezka
č.objektu
501
800
801
802
803
804
805
806
807
808
809
810
811
pohlaví
věk
kategorie
výška postavy
spíše žena/neurčitelné
spíše žena/neurčitelné
spíže žena/neurčitelné
žena
neurčitelné
13-15 let
15-16 let
16-18 let
55-60 let
juvenis
juvenis
juvenis
maturus II
146 cm
neurčitelné
146 cm
neurčitelné
neurčitelné
muž
neurčitelné
neurčitelné
neurčitelné
neurčitelné
neurčitelné
25-30 let
6-10 let
adultus I
infans III
166-170
neurčitelné
neurčitelné
neurčitelné
neurčitelné
neurčitelné
typ pohřbu
kosterní
kosterní
kosterní
kosterní
kosterní
žárový
kosterní
kosterní
kosterní
kosterní
žárový
žárový
žárový
A
A
A
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
SEKTOR
HR 811
HR 806
HR 805
HR 810
kolem HR 800
HR 800
HR 801
HR 804
HR 807
HROB
INVENTÁŘ
505
506
504
505
506
507
502
506
VÝKOP
130
111
108
131
121
3
1
8
40
19
120
12
35
7
44
1
5
4
4
4
41
118
45
7
12
17
105
126
80
37
17
111
111
108
114
109
108
3
6
15
2
1
41
1
4
1
1
1
6
7
1
6
3
1
1
3 zámky
3
4
brousek
4 vápenité konkrece
5 bronzových záušnic
dřevo
5 odebraný vzorek
2
1
3
ULOŽENINA KERAMIKA MAZANICE CIHLA KÁMEN ZELEZO JINÉ
skrývka 0-10cm, jížní část
zjištovací sonda
začištování
sběr
zásyp
skrývka -20cm, vých.od HR 800
skrývka -20cm
sběr
zásyp -30cm
začištování -10cm
začištování -20cm
mince
nádoba ze ŽH 811
DALŠÍ POPIS
Obrazová příloha
Mapa 1. Výřez z mapového listu 25-13-12, 1:10 000, plocha výzkumu je vyznačena červeně.
Obr. 1
Obr. 31
Fototabulky
Tab. 1
1.1 I. vojenské (josefovské) mapování – Morava, výřez mapového z listu 53.
1.2 Pohled na plochu B z jihu.
Tab. 2
2.1 Pohled na plochu A a B z jihu
2.2 Hrob 800 – kostrový – s nálezem denára uherského krále Ondřeje (1046-1061), situovaný
pod lebkou
Tab. 3
3.1 Hrob 801 – kostrový – s dřevěným překrytím, porušený recentním výkopem.
3.2 Hrob 801 – kostrový – po odebrání dřevěné desky a začištění kostry.
Tab. 4
4.1 Hrob 802 – kostrový – porušený objektem 7 v oblasti dolních končetin.
4.2 Hrob 803 – kostrový – výrazně porušený mladšími zásahy.
Tab. 5
5.1 Hrob 804 – žárový – porušený.
5.2 Hrob 809 – žárový – rozrušený – pravděpodobně je pokračováním hrobu 804.
Tab. 6
6.1 Hrob 805 – kostrový – dětský hrob obsahoval soubor 5 bronzových esovitých záušnic.
6.2 Hrob 805 – kostrový – detail bronzových záušnic.
Tab. 7
7.1 Hrob 806 – kostrový – porušený objektem 5.
7.2 Hrob 807 – kostrový – pozůstatky dětského hrobu.
Tab. 8
8.1 Hrob 808 – pozůstatky částečně spálených kostí dolních končetin (prsty); zásah objektu 9.
8.2 Hrob 811 – žárový popelnicový, pozůstatky žárového hrobu 810.
Tab. 9
9.1 Hrob 811 – žárový popelnicový – po vybrání výplně hrobové jámy.
9.2 Hrob 811 – žárový popelnicový – detail nálezu zlomku bronzu.
Tab. 10
10.1 Obj. 501 – pravděpodobně pozůstatky hrobu 803.
10.2 Obj. 2 – vrcholně středověký objekt.
Tab. 11
11.1 Obj. 3 – novověký objekt.
11.2 Obj. 5 – recentní výkop
Tab. 12
12.1 Obj. 6 – novověká jáma s nálezem zvířecí kostry.
12.2 Obj. 6 – detail hlavy koně.
Tab. 13
13.1 Obj. 7 – středověký objekt.
13.2 Obj. 8
Tab. 14
14.1 Sonda v SV rohu plochy B.
14.2 Sonda v SV rohu plochy B.