Putování po Ostrožsku a Horňácku

Transkript

Putování
po Ostrožsku a Horňácku
1
OSTROŽSKO
HORŇÁCKO
města a obce Horňácka a Ostrožska
2
7
2
1
6
3
8
4
5
9
10
11
17
12
14
13
15
16
18
1
Vítejte na Ostrožsku a Horňácku!
Na jihu, pod hřebenem Bílých Karpat leží Horňácko – deset obcí – Nová Lhota, Suchov, Vápenky, Javorník, Kuželov, Hrubá Vrbka, Malá Vrbka, Velká nad
Veličkou, Louka a Lipov. Hornatý kraj je pověstný jadrným nářečím, ve kterém se nevyskytují příliš změkčilé souhlásky. Jako příklad uvádím verš jedné
z písní, kterou mi věnoval pan Luboš Holý:
Keď sem išel přes ten les, přes les javorový,
trefil sem tam na kameň, kameň mramorový.
Zpo pod teho kameňa vodénka vyvjérá,
napi sa jí má milá, si-li spravedlivá.
Když slyšíte dialekt, máte pocit, že v něm rezonuje odraz tvrdé práce zdejších lidí na hornatých polích. Cítíte ty mozoly na ztvrdlé dlani, které svírají
kosisko a sečou do úmoru. Přesně to se odráží v jejich nářečí.
Z Horňácka pochází mnoho nezapomenutelných osobností, které ani po studiích nezapomněly na rodný kraj a nestydí se za svůj horňácký dialekt.
Z těch žijících to jsou pan řídící František Okénka, dr. Dušan Holý, primáš Ing. Martin Hrbáč, Jaroslav Hrbáč, pan MUDr. Jan Pavlík. Z těch mladších
sochař Miroslav Minks, Mgr. Martin Prachař, který svým přednesem a jadrným nářečím uvádí Horňácké slavnosti, a mnoho dalších. Za všechny bych
chtěla vzpomenout legendu-vypravěče, jaký se na Horňácku narodil jen jeden a svým krásným nářečím a humorem i neskutečně trefnými příměry bavil
tisíce lidí. Byl to nezapomenutelný Vašek Mlýnek z Kuželova.
Vašek Mlýnek ríka: ,,Též sem vám kdysi čul v rádiu ftip o tém, jak ten strýček jeden dali téj kozi ten terpentýn a ta koza skapla. Tak sem si, děti moje
zmyslel, to je rovněž kdybych já pověděl, že idu na dolů dědinu a potkajú mě strýc Francek a povídajú mě: ,,Počůvaj Vašku, když sa tak na tebja z dálky
dívám, tak sa mě zdáš jak húpý, ale jak dojdeš blížej, tak na mů dušu je to pravda“. To se mě vám zdá, tak jak si člověk jeden z druhého, nebo z nás
Slováků dělá húpého.
Citát z video záznamu Vaška Mlýnka.
Naproti tomu Ostrožsko, ležící na severu od Sv. Antonínka, je krajem bohatým. Leží v nížině kolem řeky Moravy. Řeku lemují lány obilí, zelnice, sady
meruněk, švestek a jabloní. Ta bohatost kraje se odráží i v nářečí, které je měkčí, řeč bohatá, příměry květnaté. I osobnosti, které zde žily – např. hudební
skladatel Slávek Smišovský, spisovatel František Kožík z nedalekého Hluku, který mu složil text k několika písním, vycházely z dialektu Ostrožska. Další
známé osobnosti, které se ztotožňovaly se svým regionem, byly: malíř Josef Pšurný, malíř František Bezděk, hudební skladatel Josef Julinek a především Zdeněk Galuška. Byl to on, kdo bavil lidi svým humorem a krásným ostrožským nářečím.
Muzikanté, to sú tací radostní šumní šohaji – enom že sem tam sa mezi nima najde taký divočák, jak býl třeba Cyril Píščala. Býl kapelníkem lidovéj
muziky, ale se stařečkem Pagáčem sa neměli rádi – jak sa potkali, už sa kúsali. No a jednú v hospodě Cyril prohlásil, že stařeček majú koně olezené
jak kočky, chalupu jak lešení k šibenici a víno jak oharkovú vodu. Jój, to tak na stařečka – naježili sa jak kocúr a vybřéskli: Có, ty paradajo – ty budeš
haňat moje koně, moju chalupu a moje víno? Podivaj sa na sebe, jak ty vypadáš. Ty si jak tá tvoja muzika – hubu máš jak činél, krk jak šmidec, prska
jak husle, břuch jak buben, nohy jak kladinéty – trúba si a v basi sedíš každú chvílu!
Zdeněk Galuška, úryvek z knihy Slovácko sa nesúdí.
Text: Alena Bartošíková
2
www.ostrozsko.cz
OBSAH
aneb Tajemství Ostrožska a Horňácka
1 Město Uherský Ostroh ..........................................4
2 Obec Ostrožská Nová Ves ...................................6
3 Obec Ostrožská Lhota ..........................................8
4 Obec Blatnice pod Svatým Antonínkem .............10
5 Obec Blatnička ...................................................12
6 Město Hluk..........................................................14
7 Město Kunovice ..................................................16
8 Město Veselí nad Moravou .................................18
9 Obec Boršice u Blatnice .....................................20
Pestrost krojů Ostrožska .......................................22
10 Obec Louka ......................................................24
11 Obec Lipov........................................................25
12 Obec Velká nad Veličkou .................................26
13 Obec Hrubá Vrbka ............................................27
14 Obec Malá Vrbka ..............................................28
15 Obec Kuželov ...................................................29
16 Obec Javorník ..................................................30
17 Obec Suchov ...................................................31
18 Obec Nová Lhota..............................................32
Rozmanitost krojů Horňácka ................................33
Školy pro venkov ...................................................34
Plavba po Baťově kanále ......................................35
Turistika, Cestami na kole i pěšky .........................36
www.ostrozsko.cz
3
01
Město Uherský Ostroh
Historie
Uherský Ostroh s téměř 4,5 tisíci obyvateli se nachází v samém srdci Slovácka, jižně od Uherského Hradiště. Jedno
z historicky nejmenších moravských měst se rozkládalo na
ostrově tvořeném rameny řeky Moravy, tato strategicky výhodná poloha mu dala i jeho název – Ostrov, Ostroh. Ve druhé
polovině 13. století na tomto místě v rámci ochrany neklidné
moravsko-uherské hranice a obchodních cest král Přemysl Otakar II. zbudoval mohutný kamenný vodní hrad, jehož
existenci dokládá první písemná zmínka ze 7. ledna 1275.
V 15. století za Haška z Valdštejna se město s hradem stalo
důležitým opevněným střediskem moravských husitů. Značný rozkvět zaznamenalo město v 16. století, kdy se od roku
1511 stal dědičným vlastníkem ostrožského panství mocný
rod pánů z Kunovic, za něhož došlo k přestavbě hradu v renesanční zámek. Po celé jedno století zvelebovaný a rozšiřovaný majetek pánů z Kunovic byl po bělohorských konfiskacích
prodán roku 1625 rodu knížat z Lichtenštejna, v jejichž držení
zůstal téměř 300 let. S příchodem nových majitelů byl slibný
rozkvět města utlumen, dříve sídelní rezidence se stala pouze
centrem vrchnostenské správy. Lepší časy přinesla městu až
léta 1850–1949, kdy bylo sídlem okresního soudu a střediskem řady důležitých úřadů. Značný podíl na ekonomickém povznesení města patří zvláště ve druhé polovině 19. století početné židovské komunitě, která
zde žila již od druhé poloviny 15. století a spoluvytvářela historii města. Současné město vzniklo v roce 1947 spojením do té doby tří samostatných
obcí – města Uherský Ostroh, městyse Ostrožské Předměstí a obce Kvačice.
K nejznámějším zdejším rodákům patří spisovatel Zdeněk Galuška, malíři František Bezděk a Josef Pšurný, matematik světového významu prof. RNDr.
Otakar Borůvka, DrSc., premiér a prezident Moravskoslezské země Jan Černý, svůj druhý domov zde našel i hudební skladatel Blahoslav Smišovský.
Jaká zajímavá místa či památky můžete navštívit
Historické centrum města bylo v roce 1991 vyhlášeno Městskou památkovou zónou. Její dominantu tvoří renesanční zámek ze 16. století s nádvořím
obklopeným arkádami.
Zámek má ve svém jádru zachovánu velkou část zdiva starého hradu, z něhož je nejzachovalejší částí torzo mohutné hranolové věže. V ní se nachází
i místnost s nedávno odkrytými gotickými konzolami zakončenými sochařsky ztvárněnými obličeji. Na zámku jsou k dispozici tři prohlídkové trasy
– historická prohlídka zakončená v zámecké věži (průvodce je
v gotickém kostýmu), zámecká galerie (výstavy se během roku
mění) a expozice Křišťálová jeskyně v zámeckém podzemí (fantazy výlet do jiných dimenzí). Otevřeno v turistické sezoně od
9.00 do 17.00 hod.
K zámeckému areálu patřil již od 16. století i vrchnostenský pivovar,
v němž se pivo vařilo více jak 400 let. Dnes čeká na nové využití.
Náměstí Sv. Ondřeje s výstavnými měšťanskými domy vévodí
pozdně barokně-klasicistní kostel sv. Ondřeje z roku 1758 s budovou fary z roku 1836. Sídlí zde farní úřad římskokatolické církve.
Tel.: +420 572 591 339, e-mail: [email protected]
Památkou na židovskou komunitu, sdílející téměř půl tisíciletí dobré
i zlé osudy s historickým městem Uherský Ostroh, je dnes už jenom
„nový“ židovský hřbitov /z roku 1862/ se svými mramorovými a žulovými náhrobky. Nejstarší pískovcové sem byly přeneseny ze zrušeného „starého“ hřbitova /z roku 1635/. K nim přibyl v roce 1959
i památník 85 obětem holocaustu z Uherského Ostrohu. Hřbitov se
nachází v těsném sousedství křesťanského hřbitova, obě místa posledního odpočinku dělí zídka.
K dalším pamětihodnostem patří:
vodní cesta Baťův kanál na řece Moravě s plavební komorou včetně padacího mostu holandského typu.
Památník odboje – pomník padlým legionářům v 1. světové válce u obloukového železobetonového mostu – socha „šohaje“ v nadživotní velikosti,
poslední dílo sochaře Franty Úprky /rok 1930/.
Předměstská zvonice u parku z konce 19. století zdobená dekorativními sgrafity od malíře Jano Köhlera z roku 1912.
Klasicistní trojdílná výklenková kaple z roku 1834 při výjezdu z Kvačic po pravé straně ulice Hradišťské. Barokní sochy svatých: sv. Jan Nepomucký
– ul. Nerudova, Rybáře; sv. Libor – u moravního mostu; sv. Petr z Alkantary – před pivovarem, sv. Florián – tržnice na Předměstí.
4
www.ostrozsko.cz
Přírodní bohatství
PP Kolébky – lužní les s přechodovými společenstvy mezi měkkým a tvrdým luhem a soustavou slepých ramen a tůní. Stromové patro tvoří přechodová
společenstva s převahou jasanu úzkolistého, olše lepkavé, topolu černého a topolu bílého, přimísen je dub letní, javor babyka, lípa srdčitá. Nepůvodní
druhy dřevin zde představují dub červený a ořešák černý.
Slepá ramena řeky Moravy mezi Uherským Ostrohem a Veselím nad Moravou – při pohledu na mapu
spatříte řadu starých ramen Moravy, která byla odříznuta od hlavního toku Moravy při její regulaci a dosud
zůstala oázou relativně přírodního prostředí, nabízející vhodné stanoviště pro řadu druhů organismů, které
jsou vázány na vodní prostředí.
Na většině ramen se můžeme setkat s nechtěnými výtvory bobra evropského – chráněného kriticky
ohroženého živočicha. K většině ramen (chráněných zákonem o ochraně přírody jako významné krajinné
prvky a biocentra územního systému ekologické stability) vedou pěší stezky, u některých jsou i naučné
tabule, například o bobrovi evropském.
Mistři řemesel
V opravených budovách Přízámčí sídlí Lidové tradice a řemesla, o. p. s., tato šicí
dílna se specializuje na výrobu a zachování tradic lidových krojů a jejich součástí,
rukodělné techniky jako je tkaní látek, vyšívání a podobně. Tel.: +420 572 503 697,
+420 732 558 971, e-mail: [email protected], www.lidove-kroje.cz
Malíř a umělecký kovář Jaroslav Straka vyrábí nejen kovové sochy, plastiky či historické zbraně, renovuje i staré kovové výrobky a v malbě se zabývá krajinou, zátiším
i surealismem.
Malíř Zdeněk Hudeček – jeho tvorba vychází z reality, v posledních letech se věnuje
slováckému folklóru.
Chutě a vůně místních specialit
V Řeznictví Katzer se můžete těšit na jelítka, tlačenku a další dobroty z domácí
zabijačky. Tel.: +420 572 591 546
Denně čerstvé křupavé a voňavé pečivo si můžete dát z pekárny OSPEK
v Uherském Ostrohu. Tel.: +420 572 591 530,
e-mail: [email protected], www.ospek.cz
Pokud dostanete chuť na něco sladkého, zavítejte k paní
Evě Hlaváčkové na výborné domácí cukroví, které si můžete objednat
na tel.: +420 732 857 017.
Ubytování a restaurace
Apartmány Přízámčí s kapacitou 8 lůžek a 7 přistýlek se nachází v těsné blízkosti renesančního zámku v klidném prostředí městské památkové zóny města. Kromě ubytovacích prostor je možné využít bezplatných
služeb Informačního centra Přízámčí, které se nachází v přízemí budovy.
Tel.: +420 572 503 960, +420 724 159 213, e-mail: [email protected], www.ostrozsko.cz
Vinotéka Na Zámku nabízí až 10 druhů sudových vín, kvalitní kávu, řízené degustace, lahvová vína
ze všech podoblastí ČR, přes den je otevřen dětský koutek. Tel.: +420 724 377 388,
e-mail: [email protected], www.vinotekanazamku.cz
Restaurace Morava, tel.: +420 572 592 304, e-mail: [email protected], www.rm-uhostroh.cz
Restaurace Na Zimáku, tel.: +420 607 549 090, e-mail: [email protected], www.nazimaku.cz
Na okraji náměstí Sv. Ondřeje je vinotéka Vinařství Bzenec JUDr. Blanky Ďurinové.
Otevřeno od pondělí do čtvrtku od 15 hodin a od pátku do soboty od 13 hodin.
Restaurace Pod Lipami, tel.: +420 572 591 208, e-mail: [email protected], www.hplipami.wz.cz
Kam za zábavou či sportem
Zámek – tři průvodcovské trasy po zámku od června roku 2013.
Zimní stadion – nově zrekonstruovaný a zastřešený je v provozu od září do konce března.
Tel.: +420 608 144 414, +420 774 440 760, e-mail: [email protected]
Posilovna „Na Zimáku“ nabízí nové, moderně vybavené klimatizované prostory posilovny.
Posilovna je vybavena bezbariérovým přístupem a má kapacitu 16 lidí.
Tel.: +420 607 549 090, e-mail: [email protected]. Otevřeno denně kromě neděle od 16 do 20 hodin.
Sportovní hala TJ Lokomotiva, tel.: +420 731 827 221, e-mail: [email protected]
Střelnice Sportovně-střeleckého klubu, tel.: +420 774 630 062, email: [email protected]
Tenisový kurt – otevřeno: od pondělí do neděle. Tel.: +420 776 591 478
dívka dničkách
o
ve sp vcích
á
k
a ru
Nejzajímavější akce
Bylinkové dny (květen), Zámecké kulturní léto (červen – září), Hody s právem (říjen)
www.ostrozsko.cz
5
02
Obec Ostrožská Nová Ves
Historie
Obec Ostrožská Nová Ves, která má v současnosti necelých 3,5 tisíc obyvatel, se rozkládá po obou stranách hlavní silnice mezi Uherským Ostrohem a Kunovicemi. První písemná zmínka o Nové Vsi pochází z roku
1258, kdy český král Přemysl Otakar II. daroval obec městu Hradišti. Od
roku 1924 se název obce mění na Ostrožskou Novou Ves a 1. 8. 1949 je
připojena i sousedící obec Chylice (o ní jsou první zmínky z roku 1192).
První zmínka o škole pochází z roku 1752. Nynější kostel sv. Václava byl
postaven v roce 1770. První dobrovolný hasičský sbor byl v Nové Vsi
založen v roce 1888. V roce 1903 byly postaveny obecní Novoveské lázně. V období první světové války zahynulo z Nové Vsi 43 a z Chylic 27
mužů. V roce 1920 se vylila voda z břehů Moravy a zaplavila především
část Chylic. V roce 1928 byla započata výstavba Lidového domu, nynější
Orlovny. V roce 1931 byly obě obce elektrifikovány. V r. 1950 bylo v obci
založeno jednotné zemědělské družstvo.
Jaká zajímavá místa či památky
můžete navštívit
O účincích léčivých pramenů se můžete přesvědčit v Sirnatých lázních
v Ostrožské Nové Vsi – v roce 1903 prokázal místní rodák ThDr. František Botek léčivý účinek pramenů sirné vody vyvěrajících v bažině nedaleko obce. Z původních malých obecních lázní se postupem času vybudovaly lázně do dnešní podoby. Hlavní léčebnou procedurou jsou sirné
koupele. Pomáhají především v léčbě kloubů, páteře a kožních chorob,
jako je lupenka. Zajímavostí lázní je již tradiční zahájení lázeňské sezóny
s názvem „Lázeňské zpívání“. Tuto kulturní akci pořádá mužský pěvecký
sbor Krasavci a Sirnaté lázně O. N. Ves. Akce se účastní krojovaní zpěváci
ze špičkových pěveckých sborů Slovácka, nechybí ani cimbálová muzika.
Tel.: +420 572 437 200, www.laznenovaves.cz
Památkový domek v obci je typickou malorolnickou budovou z přelomu
19. a 20. století. V zrekonstruovaném objektu nachází své zázemí místní spolky – včelaři, zahrádkáři, vinaři, šachový klub a folklórní sdružení Novovešťan. Nedílnou součástí je muzeum s expozicí tradičního bydlení.
Tel.: +420 603 788 053.
Kostel sv. Václava – pozdně barokní kostel z roku 1770 s protilehlou atypickou zvonicí ve znamení kříže. Tel.: +420 572 598 130.
Pro milovníky koupání v přírodních jezerech máme pozvánku na štěrková
jezera v Ostrožské Nové Vsi. Při letní návštěvě našeho regionu nesmíte
tyto jezera minout. Čistotou vody se mohou bez nadsázky srovnávat s mořem. Voda je neustále čistá a kvalitní díky štěrkovému „podkladu“, který
funguje jako přírodní filtr. Nejenom pro děti je vhodné přírodní koupaliště
„Albatros“ s rozšířenými gastronomickými službami, s vodními atrakcemi
a půjčovnou loděk, je zde i možnost ubytování v chatkách s kuchyňkou
a hotelovým vybavením. Odpočinkové plochy jsou travnaté, kamenité, nechybí ani písčitá pláž. Místo je ideální pro rekreace i rybaření (hostovací
povolenky koupíte přímo na koupališti). Otevřeno: od 9.00 do 20.00 hodin
(v závislosti na počasí). Tel.: +420 603 308 518,
e-mail: [email protected], [email protected],
www.albatrosonv.cz.
U štěrkových jezer má zázemí i kanoistický oddíl www.onv-canoe.cz
a dračí lodě Dragon boat www.onv.reznici.cz. Nevídanou podívanou, kdy
se mezi sebou utkají posádky dračích lodí, můžete na vlastní oči vidět na
přelomu července a srpna.
Novoveská jezera – vznikla zatopením štěrkopískových lomů a jsou významná i z hlediska ochrany přírody. Jsou důležitým hnízdištěm a tahovou
zastávkou vodních a mokřadních ptáků, jako je kormorán velký, husa velká,
potápka roháč nebo moudivláček lužní. Jezera se využívají i pro koupání.
PP Lázeňský mokřad – typické jsou zde vlhké slatinné louky v nivě řeky Moravy v bezprostřední blízkosti Sirnatých lázní. V lokalitě bylo zjištěno téměř
sto druhů vyšších rostlin. Z botanického hlediska jde o území, které již nemá v nivě Moravy na území okresu Uherské Hradiště obdoby.
6
www.ostrozsko.cz
Mistři řemesel
Zajdete-li do kterékoliv obce našeho regionu, najdete zde někoho, kdo vyrábí podle starých zvyků, které od dětství vídal u svých babiček a dědů.
Výrobou netradičních kraslic vyniká paní Jana Mikulcová z Ostrožské Nové Vsi. Zastavte se v jejím domě v ulici Dědina 636 a neodoláte a nejméně
jednu kraslici si odvezete. Tel.: +420 777 598 432,
e-mail: [email protected], www.moravskededictvi.cz/kraslice.
Paličkovaná krajka vzniká křížením a prohazováním nití namotaných na malých dřívkách – paličkách.
Touto velmi starou technikou splétání nití se zabývají ženy v Ostrožské Nové Vsi z ženského sboru Denica.
Tel.: +420 731 716 156, e-mail: [email protected].
Cimbál je nádherný nástroj, který se vyrábí z toho nejlepšího smrkového nebo javorového dřeva dováženého jen z lesů v Tatrách, Beskydech nebo Šumavy. Jeho tóny nezaměnitelně patří k folklórnímu muzicírování
nejen u nás, ale po celé Evropě. Jiří Galuška z Ostrožské Nové Vsi je jedním z posledních výrobců
cimbálů, také paliček nebo strun na cimbály a klavíry. Tel.: +420 777 155 612.
Pokud neochutnáte, neuvěříte.
Řeznictví U Kusáků – najdete v centru obce na malém náměstíčku. Jejich klobásky
znají široko daleko. Rodinné firmě položil základy otec, který opravil starou provozovnu, poté se i dva synové vyučili řezníky a nyní se již celá rodina podílí na zpracování
a prodeji masa. I oni pro výrobu klobásek využívají starých receptur po předcích.
Tel.: +420 572 598 331, e-mail: [email protected], www.ukusaku.cz.
Pekařství, cukrářství Evžen Hrachovský – nabízí vánočky, mazance, dorty, koláčky dle vašeho přání. Tel.: +420 572 598 223. Toužíte po medu? Ten vám dodá známý
včelař František Nešpor. Je iniciátorem pětikilometrové Včelí naučné stezky a autor
knihy o včelaření s názvem Včelí království.
Tel.: +420 723 777 668, e-mail: [email protected],www.vcelarionv.webnode.cz
Hotel a Restaurace U Racka, tel.: +420 572 598 119, e-mail: [email protected],
www.uracka.cz.
Restaurace a Hotel U Lázní, tel.: +420 572 598 126, +420 572 501 722,
e-mail: [email protected], www.hotelulazni.eu.
Restaurace a Penzion Na Mlýně, tel.: +420 572 598 499, +420 736 535 297,
e-mail: [email protected], www.penzion.namlyne.sweb.cz.
Kemp a Penzion Slovácký dvůr prošel v roce 2013 kompletní revitalizací. Tel.: +420 572 598 154,
+420 777 303 256, www.slovackydvur.cz
Kam za zábavou
Golf Resort Jezera, tel.: +420 602 629 642, e-mail: [email protected], www. gcuh.cz
Sportovní hala, provozuje obec Ostrožská Nová Ves, tel.: +420 572 598 115, +420 739 290 013,
o víkendech bowling, tel.: +420 739 290 013
Tenisový klub, tři antukové kurty, noční osvětlení, tel.: +420 723 474 725
ci
v šor
mi
dívka ky-štruple
s tráč
Mistrovství republiky v dračích lodích, Rychlostní kanoistika – Slovácká 500 (srpen),
Svatováclavské hody s právem (září)
www.ostrozsko.cz
7
03
Obec Ostrožská Lhota
Historie
Ostrožská Lhota se nachází při dolním toku potoka Okluky v nadmořské výšce 207 m, v jihozápadní části Hlucké pahorkatiny. Katastr obce se rozprostírá na severním úpatí kopce sv. Antonína, známého poutního místa Slovácka. Podařilo se zde zachytit doklady ze starší doby kamenné, neolitu i osídlení
keltským etnikem, což je pro Uherskohradišťsko nález zatím sporadický. Stříbrný denár dokládá dobu římskou a nechybí ani nálezy charakteristické pro
velkomoravské období.
Obec je kolonizačního původu, o čemž svědčí název Lhota. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371, kdy ji spolu s ostatním majetkem předává
moravský markrabě Jan svému synovi Janu Soběslavovi. Lhota je uváděna jako Velká a později několikrát měnila svůj název – např. Ostrá. Název obce
byl odvozován od blízkého Uherského Ostrohu. Již r. 1415 jsou zde uváděny dva mlýny, horní a dolní. Obec patřila po téměř celé 16. století k panství
pánů z Kunovic. Po Bílé hoře přechází do panství pánů z Lichtenštejna a zde zůstává až do roku 1918.
Pro udržení tradic a lidových památek vznikla v obcích malá muzea, v nichž se skrývají malé i velké poklady ze života lidí na Slovácku.
Na trase cyklostezky do Hluku se nachází lidový domek Háječek s výstavou tradičního vesnického bydlení. Rekonstrukce domku byla spolufinancována
Evropskou unií. V domku je možné si prohlédnout dobový nábytek a nářadí, které běžně sloužilo lidem v každodenním životě. Tel.: +420 739 567 036.
Po trase podél potoka Okluky si můžete prohlédnout archeologickou expozici ve 3 výstavních sálech muzea v Ostrožské Lhotě. V přízemí je stálá expozice, která má návštěvníka provést dějinami obce. Jednotlivé vitríny jsou chronologicky řazené cestou zpět do minulosti. Časová linka končí jeskyní,
kde jsou fosilní nálezy. Martin Dufka (+420 776 648 809).
Další památkou je farní kostel sv. Jakuba Staršího, který je citlivou rukou předků zasazen do krajiny a už více než sto roků na úpatí
hory „svatoantonínské“ shlíží na střechy lidských obydlí a ukazuje
svou štíhlou věží k nebi. Kostel byl vystavěn na počátku 20. století
v románsko-gotickém stylu. Stojí na místě zbořeného kostela z roku
1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce
1830 zhroutil.
Nejstarší dochovanou sochou z roku 1747 je socha sv. Jana Křtitele
(křižovatka před kostelem).
Na místním hřbitově je pohřben nejvýznamnější místní rodák, Mons.
ThDr. Antonín Šuránek. S jeho jménem je spojen i pastorační dům,
v jehož průčelí je umístěna socha připomínající jeho památku. Více
informací na www.pastoracnicentrum.wz.cz.
Zastávkou na cestě turistům a zvláště dětem slouží Relaxační zóna.
Je to místo odpočinku a her. www.relaxacnizona.ic.cz
V průmyslové zóně byla v letech 2007–2008 vybudována v té době
největší solární elektrárna v ČR o výkonu 2,2 MWp. Patří k technickým zajímavostem obce. Areál můžete také navštívit.
Tel.: +420 608 448 324, +420 736 250 650
8
Osvěžení k nezaplacení najdete v našich studánkách...
Studánka pod Sv. Antonínkem – směrem na Ostrožskou Lhotu, pramen má stejné složení, jako studánka na Sv. Antonínku.
Mezi tajemné studánky patří Tovaryšské studánky, které jsou opředeny špetkou tajemství a leží v lokalitě
– v blízkosti zaniklé obce Smíchova – mezi Ostrožskou Lhotou, Blatnicí a Hlukem.
Studánky jsou přirozené.
Chcete ochutnat místní tradiční kuchyni? Máme pro vás dobrou zprávu:
Lidový domek Háječek každoročně v měsíci dubnu pořádá akci vonící zabijačkou a vínem.
Můžete se těšit na zabíjačkové pochoutky – ovárek, škvarečky, jelítka... Nechybí ani návod
a praktická ukázka výroby pochoutek v podání švarné chasy ze Lhoty. Tel.: +420 739 567 036
Rodinná cukrárna Budařovi – začínali skromně ve svém rodinném domě výrobou dortů, zákusků a koláčků. Vzorem jim byly opět babičky a tradice se drží dodnes.
Nyní je můžete navštívit v příjemném prostředí cukrárny v Ostrožské Lhotě.
Otevřeno mají denně. Tel.: +420 572 598 703, www.cukrarstvibudarovi.cz
Restaurace Na Obecním, tel.: +420 737 314 895, +420 572 598 730
Sportklub Hřiště, tel.: +420 736 405 636
Kavárna Pod Kostelem, tel.: +420 732 744 630,
e-mail: [email protected], www.lhotskakavarna.webnode.cz
Kam za zábavou
Sportovní areál s halou, tenisovými kurty s umělých osvětlením,
volejbalovým hřištěm, beach volejbalem a dvěma fotbalovými hřišti
s travnatým povrchem. Tel.: +420 725 735 689
Antonínkové sečení trávy (červen), Hlavní a děkovná pouť
na kopci sv. Antonínka (červen – srpen),
Slovácké hody s právem (červenec)
roji
ním k
t
s
o
n
v
e
ve sla
v pas
dívka ou-mašlí
h
se stu
9
04
Obec Blatnice pod Svatým Antonínkem
Historie
Blatnice pod Svatým Antonínkem se nachází 14 km jižně od Uherského Hradiště, leží na úpatí Bílých Karpat, pod vrcholy Svatý Antonínek, Střečkův kopec a Roháč. V obci žije přes 2 100 obyvatel.
První zmínka o Blatnici pochází z roku 1046. Jedná se o zakládací
listinu staroboleslavské kapituly, kde je Blatnice darována knížetem
Břetislavem I. právě této nové kapitule. Ale Blatnice byla založena
pravděpodobně již dříve, a to už v 9. století. Ve 13. století se v Blatnici začala pěstovat vinná réva a v 14. století byla díky příznivým
klimatickým a půdním podmínkám vyhlášena vinařskou vesnicí, jejíž
víno se vyváželo až do Prahy. V 18. století sem přibylo hned několik
soch svatých, které byly rozestaveny na několika místech v obci.
Jsou to většinou patroni, mezi něž patří například i svatý František
a svatý Jan Nepomucký. V roce 1907 byla Blatnice císařským rozhodnutím a výnosem moravského místodržitelství povýšena na
městys. Tento status přestal být v Československu používán okolo
roku 1950. Od jeho opětovného zavedení v roce 2006 obec Blatnice
dosud o návrat tohoto statusu nepožádala.
Otevřete s námi dveře a vstupte…
Muzeum v Blatnici pod Svatým Antonínkem se právem pyšní rozsáhlou sbírkou
šicích strojů či knoflíků. Zakladatelům muzea se s pomocí místních podařilo zachovat dobový nábytek, nádobí, kroje a spoustu dalších věcí, které vám přiblíží
život našich předků. Otevřeno: středa od 16.00 do 17.00 hodin a neděle od
15.00 do 17.00 hodin. Mimo to na telefonních číslech: +420 518 331 311,
+420 731 918 900 Marie Perutková nebo +420 737 576 694 Zdislava Kuřinová
Kostel sv. Ondřeje v centru obce, který byl v 17. století označen jako vodní tvrz.
V roce 1717 byla ke kostelní věži přistavena chrámová loď. Původní loď stála
směrem k dnešní staré škole, kde v současnosti sídlí radnice, knihovna, pošta
a lékárna. Tel.: +420 518 331 424, +420 732 659 439,
http://farnostblatnice.sweb.cz
Mezi další památky v obci patří socha sv. Antonína a sloup Panny Marie.
Kopec svatého Antonínka s kaplí sv. Antonína Paduánského (lidově zvaný
Antonínek). Místo má duchovní atmosféru zvlášť při poutích, které zachytil ve
svých obrazech malíř Joža Uprka. Kapli sv. Antonína nechal vystavět majitel ostrožského panství kníže Hartman z Lichtenštejna jako poděkování za uzdravení svého syna. Navštívit ji můžete každý den. Tel.: +420 518 331 424,
+420 732 659 439, e-mail: [email protected], http://farnostblatnice.sweb.cz
Studánka na Sv. Antonínku – nedaleko kaple sv. Antonínka. Váže
se k ní několik pověstí o zázračném uzdravení. Pověst hovoří o vystavění kaple na místě pramene, jehož prostřednictvím se uzdravil
knížecí syn. Pramen objevili podle dochovaných dokumentů dělníci
hledající vodu k hašení vápna. Modlitbami ke sv. Antonínu v kombinaci s pitím vody z pramene či omýváním nemocných částí těla v ní,
zde podle dochovaných svědectví, dochází k zázračnému uzdravení
mnoha nemocných poutníků.
PP Střečkův kopec u sv. Antonínka – významná geologická lokalita, jedná se o jámový lůmek o obvodu 30 m a hloubce maximálně
4 m sloužící v minulosti k příležitostné těžbě kameniva. Jde o jeho
jediný známý odkryv a současně i typovou lokalitu, která má značný význam pro korelace v rámci flyšového pásma východních Alp
a západních Karpat.
Mistři řemesel
Není nad šikovné ruce našich řemeslníků...
Paní Růžena Kozumplíková z Blatnice pod Svatým Antonínkem zůstala poslední ženou, která umí plést předměty z orobince, což je rostlina podobná
rákosu. Tradici k nám přinesli legionáři z Ruska. I když už několik let neplete – výjimku tvoří různé akce, kde pouze předvádí – zůstává v našem regionu
jedinou znalou tohoto řemesla.
10
Malérečka kraslic Marie Čiháková se zabývá zdobením slepičích a husích vajíček od mládí. Používá starou techniku malování, kdy se voskem rozpuštěným nad plamenem špendlíkovou hlavičkou nanáší barva na vajíčko. Blatnická kraslice se vyznačuje červeno-černou barvou. Postupem času začala
paní Čiháková malovat na kraslice cérky a šohaje ve zdejším kroji. Své umění předává dceři a vnučce. Dům manželů Čihákových můžete navštívit, pokud
se předem domluvíte na tel.: +420 737 802 387, +420 605 464 636, e-mail: [email protected]
Ostrožsko má výhodu, že se tu dobře daří vinné révě.
Rodinné vinařství Vyskočil obdělává 15ha vinic v Blatnici a okolí na úpatí Bílých Karpat. Vinařská
tradice je doložena od roku 1817 – tento letopočet je vytesán do jařma kládového lisu ve staré búdě.
Na nejstarším sudu (používaném ještě před 10 lety, nyní již odpočívá) je rakouská orlice s letopočtem
1873 a cejch 308 litrů. Při osvobozování Blatnice v roce 1945 byl rumunskými vojáky vytažen ze
sklepa, samozřejmě po vylomení zamčených dveří, a do dna vypit.
Tel.: +420 518 331 356, +420 608 861 146, www.vino-vyskocil.cz,
email: [email protected]
Tradici uzení zachovávají i dnešní poctiví řezníci.
Klobásky z Řeznictví Antonína Valáška jsou známé v širokém
okolí. Každoročně patří mezi ty nejlepší v klobáskové soutěži „O
krála slováckéj klobásy“. Navíc domácí výrobna nabízí vynikající saláty nebo škvarkovou pomazánku. Prodejnu najdete kousek od hlavní
křižovatky v Blatnici
pod Sv. Antonínkem. Tel.: +420 518 331 331
A pokud dostanete chuť na vdolečky...
V pekárně Antonín Bachan si pochutnáte na klasickém sladkém
i slaném pečivu. Dostanete tu i pravé blatnické koláčky! Otevřeno denně
(kromě neděle). Tel.: +420 518 331 284, www.pekarnabachan.cz
Penzion a restaurace Sauvignon, tel.: +420 732 716 621, +420 737 172 529
Penzion Parnas, tel.: +420 602 746 431
Penzion Motorest Rybníček, tel.: +420 518 331 675, +420 734 670 916
Turistická ubytovna na koupališti, tel.: +420 777 793 653
Restaurace Roháč, tel.: +420 732 653 355, +420 603 159 996
Restaurant Adriana, tel.: +420 518 331 727
dívka etním
pl
v kom tním
s
o
slavn úvazem
s
i
j
e
kro
ušnic
na zá
Nejznámější akce
Putování po blatnických búdách (květen),
Pouť matice svatoantonínské, hlavní pouť (červen),
Kateřinské hody s právem (listopad)
11
05
Obec Blatnička
Historie
Nejstarší písemná zmínka o obci, ve které nyní žije kolem 450 obyvatel, pochází z r. 1362, kdy náležela ostrožskému panství. V 16.
století nastal velký rozvoj vinařství, které bylo spolu s obilnářstvím
a rybníkářstvím výnosným odvětvím místního hospodářství. Blatnička a její okolí byla mnohokrát postižena vpády uherských a tureckých vojsk. V roce 1663 byla obec vypálena. Od 17. století (po
Bílé hoře) až do r. 1918 byla majetkem pánů z Lichtenštejna. Název
pochází od blátivého terénu, který byl způsoben potokem protékajícím uprostřed dědiny.
Nedílnou součástí společnosti Tradice Slovácka, o. p. s. jsou
výstavní prostory Muzea lidových krojů. Zde se mohou návštěvníci podívat na právě probíhající výstavy, seznámit se s historií
krojů Slovácka v jednotlivých ročních obdobích. Výstavy jsou
obměňovány a též doplňovány ukázkami lidových řemesel. Po
této prohlídce můžete nahlédnout do šicí dílny a podívat se, jak
se vyrábí kroje či dárkové předměty. Tel.: +420 518 325 492,
www.tradiceslovacka.cz
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – zdejší kostel byl postaven
v roce 1937. Je památníkem péče, lásky a obětavosti farníků
z Blatničky a požehnáním pro příští pokolení.
Kaplička u honu Zákapličí byla postavena na žádost místních lidí
na místě staré kapličky v 2. polovině 19. století. Nyní je nedaleko
posezení v altánu, kde si můžete odpočinout a kochat se okolím.
Dřevěná socha poutníka zdraví zvednutou rukou projíždějící i procházející. Čtyřmetrovou sochu vyřezal řezbář Ivan Šmíd.
Dále uvedené stavby vznikly jako poděkování rodin – kříž na Loskoch, socha Panny Marie, Sedlářův Kříž, socha sv. Antonína a kříž Ratajského.
Vodní nádrž v Blatničce – zde si na své přijdou rybáři, a pokud jejich úlovek nebude nijak oslnivý, mohou navštívit tradiční výlov přehrady Blatnička,
který je spojen s prodejem živých ryb a rybích specialit. Slavnostní výlov ryb z přehrady je v měsíci říjnu. Rybářství Minařík +420 518 331 200,
+420 737 269 358, e-mail: [email protected]
Vzácný klid, ticho a příjemný chládek v parném horku vám zaručeně poskytnou naše lesy. Opět vás nezklame ani druhové složení rostlin a živočichů.
Milejovské louky – na místě kdysi 200 ha lokality stepní louky s kavylem, kterému se říkalo Milejovo nebo Čertovo péří, zde nyní nalezneme jen 20 ha
12
luk s hlaváčkem jarním, kosatcem trávolistým, kosatcem různobarevným.
PP Jasenová – zde můžete obdivovat háj, o kterém je první zmínka r. 1592, přestože tento les o výměře 31 ha zde byl již před tímto datem.
Borky – ojedinělá přírodní památka je místem, kde stále probíhá výzkum o vývoji naší planety. Zdejší nálezy sahají až do doby před 53 miliony let.
Naleziště fosílií mořských živočichů.
Mistři řemesel
Kroje jsou dosud živou součástí dnešního života na Ostrožsku. Aby tomu tak bylo i nadále, vznikla obecně
prospěšná společnost Tradice Slovácka v Blatničce, která se zabývá výrobou krojů tradičním způsobem.
Na přání zákazníka ušijí ženy jakýkoliv kroj od nás i ze zahraničí. Kolektiv zručných vyšívaček a švadlen
dokáže ve velmi krátké době ušít kompletní kroj pro jednotlivce i velké kolektivy. Můžete nahlédnout do šicí
dílny a podívat se, jak se vyrábí kroje či dárkové předměty. Tel.: +420 518 325 492,
e-mail: [email protected], www.tradiceslovacka.cz
Kde se víno pije, tam se dobře žije...
VÍNO HRUŠKA, s. r. o. – vinotéka otevřena každý den.
Nově v provozu sušárna ovoce a výroba ručně vyráběných preclíků
– možnost ochutnání výrobků ve vinotéce. Tel: +420 602 850 048,
www.vinohruska.cz
Vinařství Michal Janás, tel.:+420 774 331 213,
e-mail: [email protected], www.vinojanas.cz
Vinařství Antonín Mičulka – vinárna s posezením a ubytováním.
Tel.: +420 608 782 228,
e-mail: [email protected], www.sklepmiculka.unas.cz
Vinařství Minařík, tel.: +420 774 331 619, +420 601 229 240
e-mail: [email protected]
Vinařská společnost, s. r. o., tel.:+420 518 331 530, +420 518 331 209,
+420 602 850 048 nebo +420 602 850 048,
e-mail: [email protected], [email protected], www.vinspol.cz
Rodinné vinařství Marcela Minaříková, tel.: +420 518 331 200, +420 602 788 962,
Sklep Mičulka, tel.: +420 608 782 228, www.sklepmiculka.cz
Penzion Blatnička, tel.: +420 518 322 897, e-mail: [email protected]
Penzion Minařík, tel.: +420 774 331 619, e-mail: [email protected]
Hostinec U Šimčíků, tel.: +420 518 331 535
Penzion a vinotéka VÍNO HRUŠKA s možností degustace na vyhlídkové terase přímo
ve vinohradech, tel.: +420 775 239 684 [email protected]
Hody (srpen), Slavnostní výlov ryb z přehrady Blatnička (říjen)
dívka etním
pl
v kom tním
m
os
slavn oostrožské
k
uhers s úvazem
kroji s
a
na oc
13
06
Město Hluk
Historie
Hluk, ležící 12 km jihovýchodně od Uherského Hradiště, je jednou z nejstarších
osad naší vlasti. Jeho jméno je často spojováno s Luckým polem či hlučnou
vřící vodou pod Babíma horama. Jiná verze vzniku názvu Hluk je od velkého
množství luk v okolí, nebo podle velkého hluku, který dělali obyvatelé při blížícím
se nebezpečí.
Hluk byl součástí Lucké provincie jako zeměpanská ves a v roce 1294 jej držel
Oldřich z Hradce. Po jeho smrti připadl opět králi a král Václav II. daroval Hluk
v roce 1303 Zdislavu Měšcovi.
Od 14. století držela statek střídající se drobná šlechta: Zástřizlové, páni z Kunovic a v roce 1625 koupil ostrožské panství i s Hlukem Gundakar z Lichtenštejna.
Roku 1663 byl Hluk i s dvorem zpustošen při tureckém nájezdu. Stejná vojska
plenila kraj v r. 1683. K dalším útokům, tentokrát kuruckých vojsk Ference Rákocziho, došlo v letech 1703, 1705, 1708 a 1709. V letech 1663, 1709, 1838
a 1857 Hluk opakovaně vyhořel.
Někdejší ves byla v r. 1525 povýšena králem Ludvíkem I. Jagellonským na městečko a v roce 1970 se stalo městem. V současnosti zde žije téměř 4 400 obyvatel. Mezi významné osobnosti patří: spisovatel František Kožík, který
proslavil hluckou tvrz románem Na dolinách svítá, učitel, archeolog Antonín Zelnitius, prozaik František Omelka, malíř Dominik Černý malující hlucké
kroje, malíř Jan Smital, učitel, kronikář František Hořínek, napsal knihu Slovácké městečko Hluk (1937).
Ve středu obce na pravém břehu potoka Okluky stojí renesanční
tvrz. Podle erbu na nádvoří byla vystavena v r. 1559, ale zmiňovaná byla již v r. 1303. K tvrzi náleží mohutná věž, k níž je přístup
po mostě přes původní příkop. Památka je v majetku obce a slouží
jako kulturní středisko. Na tvrzi najdete i muzeum. Jeho expozice je
zaměřena na archeologické doklady osídlení luckého katastru. Tel.:
+420 776 016 242 (Kamil Dufka), e-mail: [email protected],
www.muzeumhluk.cz.
Otevřete s námi dveře a vstupte…
Památkové domky na Rajčovně – rolnické domky jsou názornou
ukázkou toho, jak se na vesnici žilo a bydlelo v dobách od 17. do
poloviny 20. století. Starší ze dvou domků byl postaven kolem roku
1830. Je v něm zachována původní hliněná podlaha i veškeré zařízení. Stůl, lavice, jediná postel, místnost doplňují kachlová kamna
s klasickou chlebovou pecí a černou kuchyní, která vytápěla místnost, kde se spalo i jedlo. K domku patří nářaďovna, malý dvoreček, za kterým šumí potůček. Mladší domek už má dřevěné podlahy.
V kuchyni je dominantním kusem zařízení kachlový sporák, na lavkách je rozloženo dřevěné nářadí potřebné k pečení chleba. V malované jizbě je malé
muzeum krojů. Figuríny prezentují kroj všední i sváteční. V největší místnosti jsou nábytek a doplňky z velké části přeneseny z národopisně-historické
sbírky Slovácká jizba. Místnosti vévodí rohový stůl s dekorovanými lavicemi, kachlová kamna, malovaná postel, skříň. Rozlehlejší dvorek je, jak to dříve
bývalo, vyzdoben ornamenty charakteristickými pro region. Malba je provedena podle vzoru nejstarších ukázek původního hluckého ornamentu a byla
rekonstruována koncem minulého století. Správu nad domky drží manželé Jelénkovi. Oba domky jsou po předchozí dohodě přístupny veřejnosti po celý
rok. Při slavnostnějších příležitostech, jako jsou hody, Dolňácké slavnosti či fašank se z nich ozývá cimbálová muzika.
Tel.: + 420 732 855 257, e-mail: [email protected], www.mestohluk.cz a www.dolnacko.cz
Hluckou dominantou je kostel sv. Vavřince, který byl postaven v letech 1736–1741 stavitelem italského původu Antonínem Erhardem Martinellim.
Tel.: +420 572 581 481, e-mail: [email protected], www.farnosthluk.cz
Tajemnou památku v podobě barokní kapličky z první poloviny 18. století naleznete v areálu Babí hora. Podle pověstí vznikla kaplička jako vzpomínka na
bojovníky padlé v bitvách v letech 1116 a 1421. I když od obou bitev uběhly stovky let, ještě dnes je možné zde najít podkovy koní a různé části zbraní.
Vzácný klid, ticho a příjemný chládek v parném horku vám zaručeně poskytnou naše lesy.
PP Babí hora – tvoří stepní louky a pastviny ležící asi 100 m jihozápadně od vrcholu Babí hory. Cílem ochrany tohoto území je zachování zbytku jedinečných stepních společenstev tzv. pannonského termofytika s výskytem chráněných a ohrožených rostlinných i živočišných druhů.
PR Kobylí hlava – tvoří ji zbytky teplomilných luk na jihovýchodním svahu vrchu Kobylí hlava Hlucké pahorkatině. Nejvhodnější období k návštěvě je
duben, kdy kvetou koniklece a hlaváčky jarní. Lokalita patří k posledním zbytkům původních stepních pastvin a luk, které se v minulosti rozkládaly na
rozsáhlém území masivu Kobylí hlavy a Jasenové.
PP Okluky – zde naleznete přirozený výchoz v levém nárazovém břehu potoka Okluky, cca 15 m dlouhý a až 8 m vysoký. Jedná se o jediný povrchový
14
výchoz púchovských slínů v rámci magurského flyše v České republice. Nedaleko přírodní památky prochází značená vinařská cyklostezka pod vinohrady na Husí hoře.
PP Pod Husí horou – jedná se o umělý zářez silnice s geologickým odkryvem asi 30 m dlouhý a 3 m vysoký. Cenný je pro jediný povrchový výchoz
hluckých vrstev – nejstarších sedimentů bělokarpatské jednotky. Svah je osázen ovocnými stromy, převážně
švestkami a vinnou révou, ta je v Husí hoře v trati svatého Antonína Paduánského nejstarší vinicí v Hluku.
Hlucká přehrada Býčina (oficiální název vodní nádrž Díly) – místní rybářské a myslivecké sdružení
zde pořádá noc s rybími specialitami. Možnost rybolovu.
Chcete ochutnat tradiční kuchyni? To pro vás máme dobrou zprávu:
Památkové domky na Rajčovně – v měsíci říjnu pořádají vaření starých a opomenutých jídel našich
baběnek. V jídle poznáte, že bylo vařeno s láskou a citem, ne z povinnosti. Každý rok se připravují
jiná jídla, co bude v letošním ročníku, je zatím tajemství. Tel.: +420 606 746 363,
e-mail: [email protected], www.dolnacko.cz
Vdolečky, neboli svatební koláčky, se liší od dědiny k dědině.
Nefalšované svatební koláčky s tvarohem a povidly dostanete u paní Kataríny Šimčíkové
v Hluku. Ve svém repertoáru nabízí i knedlíky různých druhů.
Tel.: +420 572 581 291.
V Hluku najdete paní Marii Kupkovou, která peče ty nejnadýchanější trubičky na
světě. Tel.: +420 739 677 433.
Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, Vinařství Hluk, Pod Husí horou – prodej
a ochutnávka. Tel.: +420 606 714 050, e-mail: [email protected],
www.arcibiskupskevino.cz
Sportovní hala Sport Hluk, tel.: +420 572 581 234, mobil: 776 833 339,
www.sporthluk.uh.cz
Camping Babí hora, mobil: 774 421 762, telefon pevná linka:
+420 572 581180 (dostupný od 1. 5. do 15. 9.)
Ubytování v rodinném domku, Jaroslav Prajza,
tel.: +420 775 329 729, e-mail: [email protected]
Obecní restaurace, tel.: +420 604 871 034, +420 739 239 659,
Restaurace na sportovní hale, tel.: +420 777 581 961,
Zámecká kavárna, tel.: +420 572 581 331, +420 776 780 880,
e-mail: [email protected]...
Pizzerie Bowling Hluk, tel.: +420 608 708 568,
Kam za zábavou
Koupaliště – v areálu koupaliště jsou dva bazény – pro plavce
a brouzdaliště pro děti, dětský koutek.
Pro občerstvení je tu bufet s krytým posezením. K dispozici je také parkoviště
či hřiště na plážový volejbal. Sezona začíná od června. Otevřeno: denně 9.00–20.00
(podle počasí). Tel.: +420 572 581 810, e-mail: [email protected], www.mestohluk.cz.
Tenisové kurty, tel.: +420 724 157 550, otevřeno: denně (květen–říjen) od 8.00 do 21.00 hod. (do setmění).
Dolňácké slavnosti s jízdou králů
(červenec, jednou za 3 roky),
Svatovavřinecké hody (srpen)
ním
mplet
o
k
v
dívka ím
n
obřad pentlení
v
,
i
kroj
15
07
Město Kunovice
Historie
Kunovice, ležící na křižovatce historických cest, se mohou pyšnit svými bohatými dějinami. Byly zde objeveny nálezy z doby kamenné i několik osad
z období Velkomoravské říše. První písemná zmínka pochází z roku 1196. To už zde bezpochyby stálo opevněné sídlo Přemyslovců. O jeho lokalizaci
však nemáme žádné doklady. Slavnou, ale i pohnutou historii města dnes připomíná Panský dvůr, o němž první zmínka pochází z roku 1301. V průběhu
staletí bylo toto sídlo několikrát přestavěno až do dnešní podoby komplexu pozdně renesančních budov. Vystřídalo se tu několik majitelů. K nejvýznamnějším patřil mocný moravský rod pánů z Kunovic. V dnešní době žije v Kunovicích kolem 5 450 obyvatel.
Významnou kulturní památkou je kostel sv. Petra a Pavla, v jehož těsné blízkosti byl v roce 2006 vytvořen Duchovní park se souborem třinácti soch
nesoucí název Ježíš Kristus a apoštolové. Město má také svůj Památkový domek, který pochází z první třetiny 19. století a je ukázkou tradičního
lidového bydlení. Tel.: +420 776 370 224.
Komplex budov Panského dvora v centru města byl v roce 2011 zrekonstruován a funguje v něm Podnikatelský inkubátor. Díky své poloze, prostornému nádvoří a mnohostrannému využití společenského, přednáškového i klenbového sálu se stal novým moderním centrem města. V Panském dvoře
najdete kavárnu a restauraci s bohatou nabídkou jídel a nápojů, ale také klidné posezení na jeho nádvoří se zajímavou fontánou.
V blízkosti Panského dvora stojí bývalá sýpka přestavěná na Komunitní centrum, Slovácká búda i Městské informační centrum (572 549 999),
[email protected]. Ve Slovácké búdě najdete stálou expozici dávno zaniklého, pro Kunovice typického řemesla handrláků a jeho slovenské
obdoby hauzírerů z partnerského slovenského města Stará Turá. Historie Slováckého sklepa pravděpodobně sahá až do 17. století. Dříve byl součástí
kunovického podzemí, které jako celek mělo strategický význam co by obranná stavba proti tzv. tureckému nebezpečí. Původně barokní stavba slouží
16
www.ostrozsko.cz
dnes, po rekonstrukci, jako vinný sklep s prezentací historie moravsko–slovenských vztahů. Setkávají se zde místní, přátelé z moravsko-slovenského
pomezí i návštěvníci, aby ochutnali tradiční moravská vína a slovácké speciality.
Město je proslulé výrobou letadel, která začala po roce 1936 v letecké továrně Avia. V novém závodě LET, n. p., Kunovice, budovaném v padesátých
letech, se vyráběla lehká a malá dopravní letadla, např. Blaník 13, L410 a mnoho jiných. Dnes se firma Aicraft Industries, a. s., Kunovice snaží o opětovné získání svého místa na českém i světovém trhu s malými dopravními letouny.
Zdejší bohatou leteckou tradici připomíná unikátní Letecké muzeum Kunovice, ojedinělé zařízení
podobného druhu v celém regionu. Jeho návštěvníci si mohou prohlédnout více než dvacítku historických
letounů nejen kunovické produkce. Tel.: +420 774 124 445, fax: 572 554 077,
e-mail: [email protected], www.slovackemuzeum.cz
Slovácký aeroklub nabízí pozorovací lety motorovými i bezmotorovými letadly, tandemové seskoky
padákem či letecký a parašutistický výcvik. Tato nabídka je doplněna o vyhlídkové lety horkovzdušným
balónem. Tel.: +420 572 549 680, +420 724 233 717, e-mail: [email protected], web:www.lkku.cz
Z přírodních zajímavostí Kunovic a jejich okolí stojí za pozornost především Kunovský
les, příklad lužního lesa s periodickými tůněmi a výskytem vzácného listonoha jarního, žábronožky sněžné a obojživelníků. Po jeho krásách turisty provede naučná stezka.
Vinohradnictví má v Kunovicích dlouholetou tradici, rozsáhlé vinohrady v polovině
18. století zabíraly plochu přes 48 hektarů.
Sportovní hala s posilovnou. Tel.: +420 572 547 121
Letní areál – koupaliště. Tel.: +420 608 828 987, +420 572 549 361
Fotbalové, softbalové a hasičské hřiště, tenisová hala i kurty, fotbal a ženská
házená, tenis, softbal i florbal. Cyklisté a příznivci inline bruslení využívají cyklostezky, které vedou jak městem, tak Kunovským lesem až k Baťovu kanálu.
Hotel Club, tel.: +420 602 778 200,
+420 572 545 864,
Penzion, tel.:+420 777 567 130,
Ubytovna Fialka, tel.:+420 732 502 941,
e-mail: restaurace.fi[email protected]
Penzion Na Pekárně, Ing. Jaroslav Baný, majitel penzionu,
tel.: +420 572 549 691, +420 608 828 987
Ubytovna 42, tel.:+420 608 729 509, e-mail: [email protected]
www.ubytovna.blog.cz
Ubytování v soukromí – p. Pochylý, tel.: +420 604 101 801
Restaurace Panský dvůr, tel.: +420 571 894 767,
email: [email protected]
Restaurace U Hlaváčků, tel.: +420 607 549 090
Restaurace U Šimků, tel.: +420 572 549 231
Restaurace Fialka, tel.: +420 572 549 320, +420 732 502 941,
e-mail: restaurace.fi[email protected]
Pizzeria Na Rynku, tel.: +420 572 548 785
dívka ském
ov
v kun
kroji
Jízda králů (květen), Mezinárodní dětský folklórní festival
Kunovské léto (červen), Hody (září)
www.ostrozsko.cz
17
08
Město Veselí nad Moravou
Historie
Původní veselská osada ležela na levém břehu řeky Moravy při obchodní cestě ze severu na jih podle toku řeky Moravy. Tato cesta byla
nazývána „svobodná cesta královská“.
První potvrditelná zmínka o Veselí je z roku 1261. Důvodem k založení
hradu i města byla mj. potřeba oživení ruchu na uherské cestě. Začátkem 14. století dobyl hrad Matúš Čák Trenčanský, roku 1315 ho Jan
Lucemburský znovu připojil k Moravě. Během česko-uherských válek
město obsadil Matyáš Korvín. O rozvoj panství se zasloužil především
Hynek Bilík z Kornic, za kterého došlo v letech 1526–1551 k největšímu rozvoji tradičního rybníkářství. Od počátku 16. století zde existovala českobratrská obec. V 17. století bylo Veselí několikrát obsazeno
nepřátelskými vojsky, v roce 1731 zdědili panství Chorinští z Ledské
a poslední z jejich rodu opustil zámek v roce 1945. Začátkem 19.
století bylo město zničeno dvěma velkými požáry.
Označení Veselí nad Moravou bylo poprvé použito v roce 1883, a to pro název železniční stanice. Ke spojení města Veselí s Veselským Předměstím
a Židovskou obcí došlo 27. června 1919. V roce 1950 byla připojena obec Milokošť a v roce 1954 Zarazice. V letech 1949–1960 bylo Veselí okresním
městem. V dnešní době žije ve Veselí nad Moravou necelých 12 tisíc obyvatel.
Městské muzeum Veselí nad Moravou, pobočka Masarykova muzea v Hodoníně. Uchovává národopisné a historické památky a zajímavosti, mající
vztah k městu a okolí, a nachází se zde i stálá expozice ztvárňující život na Slovácku. Adresa: Bartolomějské nám. 41, Veselí nad Moravou, Otevřeno
celoročně: po–pá 8.00–12.00 a 13.00–16.00, neděle (v době konání výstav 13.00–17.00). Tel., fax.: + 420 518 322 412, www.masaryk.info.
Kostel sv. Bartoloměje, barokní stavba postavená v letech 1733–1741 v nejstarší části města, uvnitř barokní interiér a původní varhany.
Kostel sv. Andělů strážných patřící ke klášteru servitů – památka barokního umění se zakládací listinou z roku 1714. Nechali jej postavit manželé
Maxmilián a Maxmiliána Želečtí, kteří uvedli servity do Veselí roku 1732. Po zrušení kláštera 4.
listopadu 1784 Josefem II. se stal kostel postupně hlavním veselským kostelem. V roce 1858 byl
prohlášen kostelem farním. Pod kostelem se nachází krypta a v zahradě dvoje sluneční hodiny,
www.farnost-veseli.cz.
Kostel Panny Marie byl postaven v první polovině 13. století, patří k nejstarším církevním památkám na území města. Původně byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Za zmínku stojí obrazy křížové cesty z počátku 19. století. V areálu kostela jsou barokní sochy sv. Floriána a sv. Vendelína (práce
z poloviny 18. století) a pamětní kříž, hodnotná kamenická práce z roku 1828.
Zajímavou památkou je i zde židovský hřbitov z roku 1784, přístupný po domluvě
na tel.: +420 602 595 221 nebo +420 602 221 813.
Galerie Joži Uprky – mimo dílo Uprky je možno zhlédnout i díla výtvarníků Slovácka 19. a 20.
stol. Galerie je umístěna ve správní budově Železáren, a. s., Veselí, tel.: +420 518 311 563,
+420 602 215 017, www.jozauprka.cz.
Zámek – bývalý středověký vodní hrad postavený v první polovině 13. století, v 16. stol. přestaven
na renesanční zámek, v 19. stol. přebudován do dnešní pozdně klasicistní podoby. Nyní nepřístupný.
Zámecký park – vznikl v 1. polovině 19. století jako zámecká zahrada se vzácnými stromy.
Hvězdárna – pozorování noční oblohy celoročně každý pátek kromě července,
www.hvezdarna-veseli.cz, tel.: +420 518 322 614, +420 603 879 825.
Turistické centrum Veselska – dříve Panský dvůr, tel.: +420 518 321 881, +420 724 139 605, www.tic-veseli.cz.
Vodní elektrárna – funkční technická památka s původním zařízením z poč. minulého století. Přístupné pouze pro omezené množství zájemců
po předchozí domluvě na tel.: +420 518 322 215.
Možností k rybaření jsou slepá ramena řeky Moravy mezi Uherským Ostrohem a Veselím nad Moravou – při pohledu na mapu spatříte řadu starých
ramen Moravy, která byla odříznuta od hlavního toku Moravy při její regulaci.
Nemálo turistů zná Veselí nad Moravou v souvislosti se splavným Baťovým kanálem, který nabízí krásu vodních toků a jejich okolí přímo z paluby
výletních lodí, člunů a hausbótů – www.batacanal.cz, tel.: +420 518 325 330.
Vyhovíme i milovníkům zámeckých parků. Ve Veselí nad Moravou naleznete rozsáhlý zámecký park v anglickém i francouzském stylu z 1. poloviny
19. století. Park se vyznačoval množstvím cizích rostlin, letohrádků, bludišť, zvířecích klecí a dlouhou alejí sahající až na hranice tehdejšího panství.
Z té doby se v parkovém porostu zachovala řada dřevin, i když půdorys parku byl postupně měněn. Počátek našeho století se projevil v sortimentu
parku, obohaceném především o exotické druhy a sadové formy našich domácích dřevin.
18
www.ostrozsko.cz
Pro náročnější turisty a přírodní badatele máme lákavou nabídku Vzdělávacího a informačního střediska Bílé Karpaty, které pořádá exkurze do chráněných území CHKO Bílé Karpaty, kde je nejzachovalejší příroda chráněna ve 12 přírodních rezervacích a přírodních památkách, z nichž 3 leží mimo
CHKO. Na území CHKO jich má 6 národní význam! Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, Bartolomějské nám. 47, 698 01 Veselí nad Moravou,
tel.: + 420 518 322 545, +420 518 324 792, e-mail: [email protected], www.bilekarpaty.cz/vis.
Pro veřejnost otevřeno úterý a čtvrtek od 12.30–16.00 hod.
Mistři řemesel
Jestliže chcete poznat šikovné ruce řemeslníků, pak musíte počítat s tím, že jsou to lidé,
kteří jsou dědici pravého bohatství po svých předcích.
Než se z ní stanou sedící panenky, které vijí věnce, panáčci hrající na píšťalku nebo ženy
držící v náruči miminko, je to jen kukuřice na poli. Krásné postavičky z kukuřičného
šústí vyrábí ve Veselí nad Moravou Ludmila Holková, tel.: +420 518 322 839.
Krásné, sladké a především výborné na chuť jsou marcipánové perníky a vizovické
pečivo Dagmar Čechové z Veselí nad Moravou, tel.: +420 518 323 710.
S ohněm a kusem železa to umí umělecký kovář. Ve Veselí nad Moravou jsou hned
dva: Jiří Skřivánek +420 777 949 930, www.skrivanek-kovar.webnode.cz
a Pavel Vajdík +420 777 551 418, www.kovarstvivajdik.cz.
Výrobou slaměných kraslic se zabývá Milena Jurigová
z Veselí nad Moravou. Zdobí nejen slepičí, ale i husí nebo křepelčí vajíčka.
Tel.: +420 737 387 242.
Hotel Veselan, tel.: +420 518 322 490, www.hotelveselan.cz
Restaurace – penzion U Andrýsků, tel.: +420 518 324 390,
www.hotelandrysek.eu
Penzion Hermína, tel.: +420 603 532 193, www.penzionhermina.cz
Penzion Baťův kanál, Minikemp Baťův kanál
– tel.: +420 518 322 400, +420 603 579 456
Penzion Javorník, tel.: +420 733 696 158, +420 736 229 879,
www.penzion-javornik.cz
Penzion – Vinárna U Hroznu, tel.: +420 774 848 515,
+420 777 308 246, www.penzionvinarnauhroznu.cz
Ubytovna na hausbótech – půjčovna, tel.: +420 603 945 203,
www.pujcovna-hausbotu.cz
Ubytovna OA a SOU, tel.: +420 602 574 315, www.oaveseli.cz
Nově otevřen Penzion VÍNO HRUŠKA s vinným barem,
tel.: +420 775 239 684,
e-mail: [email protected], www.vinohruska.cz
Kam za zábavou
Koupaliště U Stadionu, tel.: +420 518 323 906
Tenisové kurty, tel.: +420 518 323 517
Skatepark a lezecká stěna, tel.: +420 603 579 456
Baťův kanál – půjčovna lodí, tel.: +420 603 579 456,
+420 518 322 400
Veselské kulturní centrum, o. p. s., tel.: +420 725 711 748,
www.kultura-veseli.cz
Jízdárna Veselí, tel.: +420 605 269 805, www.jk-veseli.webnode.cz
Ranch Mississippi River, tel.: +420 721 107 654, www.ranchveseli.ic.cz
Vinotéka VÍNO HRUŠKA Vás zve na volnou degustaci vín vlastní produkce.
ím
Nejznámější akce
letn
komp
v
a
k
dív
m
ostní
slavn kém kroji
s
vesel
Fašank (únor), Odemykání plavební sezony na Baťově kanále (květen), Mezinárodní dětský
folklorní festival Štěpy (květen/červen), Veselské kulturní léto (červen–září), Hody s právem (říjen).
www.ostrozsko.cz
19
09
Obec Boršice u Blatnice
Historie
První zmínka o obci byla z roku 1278, kdy byl pořízen soupis statků Boreše z Rýzmburka (odtud pravděpodobně název obce). Z roku 1283 pochází
listina, v níž Hartman z Helensteinu odkazuje svůj majetek kostelu sv. Panny Marie v Zábrdovicích. Podrobnější zprávy pochází z roku 1371, kdy Albert
ze Šternberka daroval Boršice s tvrzí své manželce Anežce. Tvrz zřejmě zanikla v době husitských válek. V letech 1663 a 1683 byla obec vypálena
Turky. Svědectví o počátcích školství je datováno na počátek 18. století tzv. Boršickým kancionálem, který psal a maloval v letech 1727–1733 boršický
kantor Martin Pomykal. Tento je uložen ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. V obci žije v současné době 860 obyvatel.
Jaká zajímavá místa či památky můžete
navštívit
Dům lidových tradic v Boršicích u Blatnice je zrekonstruovanou
stavbou z konce 19. století, a to v nejstarším domě v obci. Hlavním
cílem lidového domu je udržení lidových tradic a řemesel v obci.
Objekt se pyšní třemi výstavními expozicemi. Síní lidových tradic,
kde můžete zhlédnout tradiční bydlení našich předků, výstavou lidových krojů a tzv. starodávnou kuchyní. Možnost sušení ovoce,
vaření povidel a výroba moštů. Otevírací doba je po předchozí telefonické domluvě na čísle +420 572 582 712.
Kostel sv. Kateřiny – nejstarší kostel je v obci zmiňován v roce
1412, v roce 1654 byl upraven majitelem ostrožského panství
Gundakarem z Lichtenštejna. Tento kostel vyhořel v polovině 18.
století a na jeho místě byl v roce 1788 postaven dnešní, pozdně
barokní kostel sv. Kateřiny, která je patronkou obce.
Boží muka – patrně z konce 18. století, pozdně barokní rustikální poklona. Patří mezi důležité orientační body na návrší nad obcí
u silnice do Blatnice pod Sv. Antonínkem.
Za unikátními krásami přírodních parků a rezervací se nemusíte
vydávat do vzdálených koutů světa.
PP Nadávky – pro Nadávky jsou typické louky a bývalé pastviny
s teplomilnou flórou a faunou. Celková výměra 0,3190 ha. Na jednom z mála míst v Hlucké pahorkatině se zde zachoval ohrožený
druh motýla, žluťásek barvoměnný. V minulosti bylo území využíváno zčásti jako pastvina a louka a bylo značně rozsáhlejší.
20
www.ostrozsko.cz
Ostrožsko má výhodu, že se tu dobře daří vinné révě i trnkám. Důkazem toho jsou pěstitelské pálenice v každé dědině aj dobří vinaři.
Kdo by chtěl okoštovat opravdové lihovarnické „špeky“, měl by zavítat:
Rodinná firma ŽUSY, tel.: +420 571 891 661, e-mail: [email protected], www.zufanek.cz
Pěstitelská pálenice Zdenka Halíka, tel.: +420 572 582 751, +420 723 421 742,
e-mail: [email protected], www.palenicehalik.cz
Rodinné vinařství ZLOMEK & VÁVRA, tel.: +420 572 599 537,
e-mail: [email protected], www.vinozlomekvavra.cz, část rodinného vinařství sídlí
v centru Uherského Hradiště v sklepení bývalé jezuitské koleje – Galerie slováckých vín.
Motorest u Hložků, tel.: +420 602 190 019
Obecní hospůdka Kadlček, tel.: +420 604 406 060
Kam za zábavou
Minigolfové hřiště – od června 2012 opět v provozu, v blízkosti fotbalového hřiště na okraji obce
Naučná stezka Přírodou a historií Boršic – začíná u motorestu U Hložků, navazuje
na cyklostezku do Hluku, přes obec, do lesa Panský háj a končí u kostela – délka 3,3 km .
Kateřinské hody s právem (listopad), Fašank (únor)
ím
pletn
m
o
k
v
dívka stním
o
n
v
roji
sla
kém k
c
i
š
r
bo
www.ostrozsko.cz
21
Pestrost krojů Ostrožska
Ostrožská Nová Ves patří do oblasti krojů dolňáckých, do krojového okrsku uhersko-ostrožského, který se s lokálními odchylkami nosí na území ohraničeném obcemi Ostrožská Nová Ves s Chylicemi a Kvačicemi, Uherský Ostroh s Milokoští,
Blatnice, Blatnička, Ostrožská Lhota a Hluk. K diferenciaci krojů docházelo v průběhu 18. a 19.století v závislosti na změnách způsobu hospodaření, rozvoji průmyslu a územním členění církevní správy, proto obvykle vymezení krojových okrsků
koresponduje s obvody farností.
Kroj prodělal během 20. století značné proměny, což můžeme konfrontovat s dobovými snímky datovanými koncem 19. století, ale také se sbírkovým fondem
muzeí, kde jsou krojové součástky a výšivky z této oblasti hojně zastoupeny a dokumentovány od začátku 19. století po současnost. Velmi zdobný ženský kroj se
pro svou pestrost stal oblíbeným námětem pro umělecké dokumentování výtvarníky i fotografy.
Mužský sváteční kroj je tvořen kalhotami nohavicemi z černého nebo temně modrého sukna, které jsou zdobeny tmavomodrým šňůrováním, v pase jsou upevněny vybíjeným řemenem. Do zástřihu poklopce si muži vkládají vlněný kapesníček
s třásněmi. Malí chlapci a staří muži nosí bílé, dříve konopné, dnes lněné nebo
bavlněné plátěné kalhoty – třaslavice, drle, k nimž si vážou tmavomodrou, dnes
černou klotovou, dříve nezdobenou, nyní vyšívanou zástěru, v pase s červenou
harasovou stuhou. Mužská slavnostní příramková košile má velmi široké baňa-
té vyduté rukávy, na nichž mají svobodní výšivku nárameníky na
ramenech, na límečku, manžetách. Hruď zdobí široká přednice
náprsnička, která je pestrobarevně, obvykle červeně, žlutě a černě
vyšita podle předkreslené niti. Často je pod výšivkou uveden monogram či jméno majitele nebo vročení. Novější vzory jsou provedeny červenými nebo růžovými květy se zelení. Tmavá soukenná
kordula je bohatě zdobená šňůrováním, na zádech motivem na tři
tulipány a vepředu i na zádech hustými oranžově červenými střapatými kytkami z kamrholu. Na nohou nosí muži vysoké čižmové
boty, původně s okovanými podpatky krajovicemi. Kroj dotváří pokrývka hlavy, původně hrotkovitý žinýlkami přizdobený širák, dnes
klobouk městského střihu.
Hlavním poznávacím znakem ženského slavnostního ostrožského
kroje jsou velké oranžově červené kytky z kamrholu na starších
černých soukenných ženských kordulkách (podobných mužským), které doplňují cifrovanou výšivku malování. Vedle soukenných získaly oblibu kordulky hedvábné – atlasové, rypsové,
sametové, brokátové apod. Mladé dívky nosily světlejší modré
a květované, zdobené pentlí i portou, podobné hradišťským, ale
vzadu vždy se šňůrováním na tři tulipány a střapatými kytkami.
K slavnostním tzv. parádním krojovým součástkám patří rukávce s hustě vrapenými (jemně nasbíranými) rukávy, na ramenech
v horní třetině specificky lomenými, u dolního okraje s širokými
kadrlemi – kadlemi, bohatě zdobenými dírkovou výšivkou. Charakteristický znak představuje také kompletní vyšívání na rukávcích –
pracná výšivka na obojku, přednicích a náramenících (náramcích)
na pravý výřez. Tzv. mozaikové vyšívání, dříve na žluté nebo okrové půdě, bývalo provedené technikou na jemný výřez v pestrých
barvách tak, že vytvářelo efektně působící drobný, uzlíčkový celek.
Dnes v širší a hrubší výšivce převažuje barva oranžová. Kolem
límce obojku jsou hustě vrapené široké krajky, které zvýrazňují honosnost a bohatost kroje.
Přední sukně fěrtůšky jsou velmi pestré, široké, a jsou u dolního
okraje nebo dokola lemovány bílými tylovými, tzv. tyranglovými
krajkami, v minulosti užšími (asi 3–5 cm), dnes širokými 8–12 cm.
Zadní sukně šorec je navrapená z lesklého černého barevnického
plátna nebo z černého blyskavého klotu, obřadní zadní sukně fěrtoch je zhotovena z bílého šifonu. Na něm se nosí bílé jednoduché
dírkovou výšivkou zdobené asi 8–12 cm široké zadní mašle tráčky-štruple.
22
www.ostrozsko.cz
Pro Uherskoostrožsko je charakteristické specifické vázání tureckého šátku. Ve všední dny nosily ženy úvaz na babušu, svobodné na ocas. Jeden konec splývá hluboko do zad, zbylé dva
z trojhranného přeloženého šátku omotají kolem hlavy a ováží
v týle pod visícím koncem. Na neděli, ve svátky i ve všední dny
nosily ženy úvaz na záušnice, které mají nad ušima kornoutky
ze šátku. Zadní cíp se hned na začátku podhrne tak, že záda
nejsou krytá šátkem. Pravý a levý konec se při cestě do kostela
a při slavnostech nechává viset dolů, k ostatním příležitostem
se obtočí kolem temene. Vdané ženy nosily pod šátkem obalenku – dřívko cca 18 cm dlouhé, kolem kterého bývaly vlasy
vodorovně položené, a vzadu se obtáčely. Současným červeným tureckým šátkům zde předcházely tmavomodré, žlutě
kvítkované, podomácky barvené barevňáky. Jejich předchůdce
představují vzácné šatky (pruhy bílého plátna), na koncích s výšivkou a dokola lemované kraječkou, které se vázaly na čepce
se čtyřhranným dýnkem větším než na Kunovicku, s výšivkou
na jemný výřez v smetanových nebo žlutých barvách, s černými zoubky a řetízky po obvodu.
Svobodná děvčata si do spletených copů lelíků, které byly splétány na rozmarýnkový způsob, vplétaly úzkou stužku zapletačku
a v neděli se konec copu zdobil širokou květovanou pentličkou.
Pod kroj se obléká spodní košile rubáč a obvykle dvě spodničky
podle toho, jak chce být dívka natrčená. Spodničky jsou kratší
než svrchní sukně.
Boty bývaly hlavně duté s hladkými tvrdými lesklými holeněmi, s vyššími podpatky se žlutými hřebíčky, v předu do špičky.
Přesto, že byly vysoké boty nahrazeny černými punčochami
a konfekčními střevíci, trend doby zaznamenává zvýšenou
snahu o návrat k hotovení vysokých botů i k prodlužování sukní. Ženský kroj dotvářel šáteček k obalení modlitební knížky
a v chladném počasí bílo-šedý pruhovaný přehoz vlňák.
Opomenout nemůžeme ani neobvyklé působivé svatební pentlení družiček a nevěst.
K nejmalebnějším lidovým zvykům na Slovácku patří starobylá
jízda králů. Pořádala se odedávna o letnicích a její původ bývá
spojován s různými legendárními i historickými událostmi. Počátky této malebné slavnosti je možno sledovat od nejstarších
dob, a to nejen na území naší vlasti, ale též u mnohých evropských národů. Ekonomickými změnami na vesnici se však
tento krásný lidový obyčej postupně měnil nebo úplně zanikl.
Ještě na začátku 20. století jezdívali „po králoch“ ve většině
slováckých obcí. V současné době se jezdí jednou za tři roky
v Hluku, v Kunovicích jednou za dva roky a každoročně jen ve
Vlčnově. Jízda králů byla také zapsána na seznam světového
nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Nezapomenutelnou přehlídkou krásy krojů Dolňácka jsou Dolňácké slavnosti písní a tanců s jízdou králů, které se konají
v Hluku pravidelně jednou za tři roky (nejbližší v roce 2014).
www.ostrozsko.cz
23
10
Obec Louka
Historie
První dochovaná zmínka je z roku 1046 a je nejstarší ze všech písemných zmínek o obcích Horňácka. Dříve zde vedly obchodní cesty, spojující Čechy
se Slovenskem a Uhrami. Při budování železniční tratě se u Lipova našlo slovanské kostrové pohřebiště z 9. století. V obci, která má 1 000 obyvatel, se
nachází kaplička se zvonicí z počátku 18. století zdobená slováckým ornamentem a částečně dochovaný zámek z roku 1552, který vznikl přestavbou
původní tvrze. V roce 1999 byl v obci postaven kostel Panny Marie Růžencové s půdorysem ve tvaru lilie a věží s mohutnou zvonicí. Ve středu obce stojí
památkově chráněný objekt Sýpky. Jedná se o tvrz, která byla renesančně přestavěna. Později byla používána k hospodářským účelům, byla i součástí
statku (odtud dnešní název). Budova je nyní ve špatném stavu, nový majitel se ji snaží rekonstruovat.
Varhany v kostele Panny Marie Růžencové – stavba nástroje trvala 9 měsíců, varhany mají okolo 1 600 píšťal, vzduchem je zásobují 3 měchy a ventilátor.
Viadukt – byl vybudován v roce 1926 na trati Veselí nad Moravou – Myjava ve výšce
20 metrů, délka je 209 metrů.
Háj u Louky – území nad levým břehem Veličky o rozloze 16,5 ha bylo v roce 1992
vyhlášeno přírodní rezervací. Převažují zde habry, duby, keřovitý dřín i jarní byliny –
ladoňky, sněženky, medovník, lilie a vstavač bledý. Plazy reprezentuje slepýš křehký,
ptáky žluva hajní, slavík obecný a jiní.
Přírodní památka Hloží – na bývalé pastvině o výměře 7,5 ha se vyskytují teplomilní
živočichové a rostliny, např. kudlanka nábožná a oman úzkolistý.
Penzion Samota, tel.: +420 777 300 660, +420 774 445 666
Hostinec u Zvonice, tel.: +420 518 338 664
Tenisový kurt – info. p. Lipárov, tel.: +420 721 506 345
Amatérská meteostanice – více na www.obeclouka.cz/pocasi/louka.htm
Multifunkční hřiště
Tradiční stavění máje (posledního dubna), Hody – dříve se slavily v listopadu, s výstavbou kostela Panny Marie Růžencové se přesunuly na začátek října
Lúcký košt trnek od varených po tekuté (březen)
24
www.ostrozsko.cz
11
Obec Lipov
Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1358. Jméno obce se poprvé objevuje v zemských deskách jako majetek Pavla ze Strání. Od r. 1381 je Lipov jako
trhová ves připojena k panství strážnickému. V 18. století převzala obec do svého obecního znaku kozla na rozpůleném štítě. Obec s 1 550 obyvateli
je známá především vinohradnictvím, které se rozvíjelo už od 14. století a bylo dobrým zdrojem příjmů. První písemný
doklad o lipovském víně je z roku 1508. V roce 1880 byl na místě starého gotického kostelíka postaven kostel
Všech svatých, který je dominantou obce. Jeho zvláštností jsou dřevěné vnitřní pavlače kolem celého kostela,
dřevěný strop a barokní varhany.
Kostel všech svatých – je stavbou bazilikálního typu, postavený v roce 1878 na místě strženého
gotického kostela.
Drobné sakrální stavby – kříže a socha Panny Marie Lurdské v „Chrasti“, lesíku u hřbitova.
Z krajinářského hlediska nabízí malebné scenérie louka rozprostírající se pod vrcholem Hájová. Významnou krajinnou dominantu v trati Stará hora vytváří památný strom s názvem Jagošova hruška.
Háj u Lipova – přírodní památka na jihovýchodním okraji obce – společenstvo karpatské dubohabřiny s výskytem ladoňky vídeňské.
Ve věži kostela se nachází evropsky významná lokalita – letní kolonie netopýra velkého čítající
přes 500 jedinců tohoto druhu.
Mistři řemesel
Lipov je součástí mikroregionu Horňácko se zachovalým kulturním dědictvím. Zpěvu a tanci se věnují
nejen děti v Lipovjánku, ale i dospělí v Lipovjanu, který působí již čtvrtou desítku let. Lipovjánek
doprovází dětská cimbálová muzika, známá je cimbálová muzika Petra Galečky i mladá cimbálová
muzika Jožky Staši. Působí zde rovněž Sboreček žen z Lipova a mužský pěvecký sbor.
Ubytovna TJ Sokol, tel.: +420 723 694 347
Vinný sklep s penzionem (Ekovinice Kostelanský) – nově vybudovaný penzion ve tvaru rotundy,
tel.: +420 602 731 842
Restaurace U Kozla, tel.: +420 518 338 119
Restaurace U Maňáků, tel.: + 420 518 338 140
Koupaliště – se dvěma bazény. Pro plavce 50 m a brouzdaliště pro děti. Možnost parkování, v areálu se nachází
hřiště na plážový volejbal, posezení na letní terase s občerstvením.
Multifunkční hřiště – u základní školy
Hřiště TJ Sokol Lipov – areál s fotbalovým a tréninkovým hřištěm a novými kabinkami
i
rubáč
v
a
k
ým
dív
ovan
s mal kem
opléč
www.ostrozsko.cz
25
12
Obec Velká nad Veličkou
Historie
Největší obec Horňácka, je jeho střediskem a má téměř 3 000 obyvatel. Vznik obce je možno datovat do raného středověku, protože nejstarší písemná
zmínka z r. 1228 uvádí Velkou už jako městys s tržním právem. V následujících staletích byla majetkem různých šlechticů a od roku 1492 byla součástí
strážnického panství. V 17. století byla obec několikrát vypálena a vypleněna vpády Tatarů a vojsk uherských šlechticů, kteří povstali proti Habsburkům.
Ještě v roce 1705 za tzv. kuruckých válek zničil obec požár. Památkou na zlé časy zůstala hradební zeď kolem kostela a texty mnoha horňáckých písní
a balad. Kostel sv. Maří Magdaleny s presbytářem ze 14. století a pozdně barokní lodí z 18. století je nejvýznamnější kulturně-historickou památkou
obce. Hlavní obživou obyvatel bylo zemědělství a chov dobytka. V 19. století začala pracovat cihelna, pila a lihovar. V současné době je podstatná část
obyvatel zaměstnána v Kordárně, a. s., jednom z největších světových výrobců textilních tkanin pro pneumatiky a dopravní pásy.
Velkou navštěvovali pro její bohatou lidovou kulturu mnozí umělci – bratři Úprkové, Mrštíkové, Janáček aj. Pro svou „Slováckou svitu“ zde našel inspiraci
hudební skladatel Vítězslav Novák.
Od roku 1957 se v areálu pod Strážnou hůrkou konají proslulé Horňácké slavnosti.
Areál pod Strážnou hůrkou – zde se konají proslulé červencové Horňácké slavnosti s jarmarkem tradičních řemesel. V jednotlivých pořadech velkého
folklórního svátku účinkují soubory, cimbálové muziky, skupiny a sólisté zpravidla výhradně z Horňácka. Pořadatel: Obec Velká nad Veličkou ve spolupráci s Programovou radou Horňáckých slavností.
Tel.: +420 518 670 693, http://www.obecvelka.cz
Národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem – celková výměra činí 162,3 ha. Představuje poslední zbytky lučních porostů na slínovitých půdách
v Bílých Karpatech. Rezervace je největší lokalitou tořiče čmelákovitého v ČR. Rostou zde i další orchideje: vstavač mužský, vstavač vojenský, vstavač
bledý, hlavinka horská a vemeník dvoulistý – www.nature.hyperlink.cz. Český svaz ochránců přírody zde založil v roce 1991 sad, tzv. genofondovou
plochu ovocných dřevin – www.bilekarpaty.cz/csop.
Jagošova restaurace – tradiční nabídka jídel, tel.: +420 518 329 283
Lajzova restaurace – nabízí svačiny a obědy po celý den, tel.: +420 518 329 959
Pizzerie Dáša – speciality italské kuchyně, tel.: +420 607 966 511
Hostinec U Kotásků, tel.: +420 518 329 200
Horňácký Šenk, tel.: +420 608 942 050
Sportovní hala – možnost pronájmu, k dispozici je tělocvična, lezecká stěna, posilovna
pro muže i ženy, www.obecvelka.cz
Fašanek (únor), Mladé Horňácko (duben), Košt klobásek (květen),
Horňácké slavnosti (červenec). Ozvěny Horňácka (srpen),
Mikulášská beseda u cimbálu (prosinec)
26
www.ostrozsko.cz
13
Obec Hrubá Vrbka
Historie
Potoční ves s řadovou zástavbou podél obdélníkové táhlé návsi, v jejímž středu stojí obecní budovy a typická zvonička, má
v současnosti 650 obyvatel. První písemná zmínka o obci, někdy zvané i Velká Vrbka, pochází z roku 1360. Dochovaly
se zde památky lidových hospodářských staveb z 18. a 19. století –
návesní komory a za obcí z obou stran dlouhé řady stodol z kamene
a nepálených cihel, tzv. kotovic. Celé toto území je vyhlášeno památkově chráněnou zónou. V roce 1782 byl na kraji obce postaven kostel
církve českobratrské evangelické a v roce 1941 k němu byla přistavěna
věž. Na počátku tohoto století bývala v obci čtyři jatka. V 18. století byla
jednou z povinností místních obyvatel sběr šneků, které odváděli pro
mlsné panstvo. Hrubá Vrbka byla známa i Ňorkovou muzikou a cimbálovou muzikou Joženy Kubíka. Pocházel odsud i biskup pravoslavné církve Gorazd, vlastním jménem Matěj Pavlík, který
byl popraven za pomoc skupině parašutistů, kteří provedli
atentát na protektora R. Heydricha za 2. světové války.
K památce biskupa Gorazda byl počátkem 90.
let minulého století postaven malý klášter – monastýr.
Jaká zajímavá místa
či památky můžete navštívit
Pravoslavný monastýr – biskupství pravoslavné církve zde postavilo památník – kapli s monastýrem – rodáku Matěji Pavlíkovi, který se stal
pravoslavným biskupem Gorazdem. Zemřel za
2. světové války mučednickou smrtí.
Hospoda Na Podsedkoch – stylově zařízená hospůdka
se zahrádkou, nekuřáckou místností pro 20 lidí a velkou
pro 32 návštěvníků. Sice se tu nevaří, ale k zakousnutí si
můžete dát klobásu, hranolky nebo utopence. Nabízí stolní
fotbal, šipky a zatloukání hřebíků. Tel.:+420 724 225 195.
Horňácká farma – ubytování přímo v areálu farmy, k dispozici jsou dva pokoje (jeden dvoulůžkový, jeden třílůžkový), plně vybavená moderní kuchyň i sociální zařízení.
Můžete se zúčastnit běžného chodu farmy.
Tel.: +420 723 167 756, +420 602 561 380,
www.hornackafarma.cz
Běh o Malansků trnku (květen), Hody (listopad)
dívka cích
áv
v ruk ným
a
v
s vyší em
obojk
www.ostrozsko.cz
27
14
Obec Malá Vrbka
Historie
Malá Vrbka je se svými 195 obyvateli a 444 ha katastru nejmenší obcí Horňácka. Vlastní 50 ha lesa a stejné množství zemědělské půdy, kterou pronajímá. Leží na moravsko-slovenském pomezí východně od obce Velká nad Veličkou, v nadmořské výšce 270 m. První zmínka o obci pochází z roku 1447
a původní název obce byla „Zedraná Vrbka“, snad proto, že lid byl od roboty zedrán. Je to potoční ulicová vesnice s upravenou zvonicí uprostřed obce
a některými domky, které si zachovaly svůj starobylý tradiční ráz. V obci končí silnice a obec je také vstupní branou do rozsáhlého komplexu (200 ha)
květnatých luk s názvem Vojšické louky, které patří do celoevropsky významné luční rezervace, chráněné v NPR Čertoryje.
I historie obce nám napovídá mnoho zajímavých věcí. Nejstarší známky osídlení jsou z mladší doby kamenné, tj. 4000–2500 let př. n. l. Byly zde nalezeny kamenné nástroje s provrtem a motyky, dále dvojbřité sekyry a sekeromlaty. V okolí obce se také našly poháry zdobené šňůrovým ornamentem.
K zajímavostem patří i nedávné archeologické nálezy, které odkrývají tajemnou minulost a historické kořeny nejen obou Vrbek, ale i celého Horňácka.
Procházela zde velmi důležitá obchodní stezka, později nazývaná „Cestou Českých stráží“. Nalezená keramika pochází z různých období, od pravěku až
do období středověku a napovídá nám o germánském osídlení z doby římské (nalezeny dva římské denáry Marka Aurelia). Pozůstatky osídlení dokazují,
že tu byl neustálý pohyb a stěhování národů, že kromě Slovanů zde žili Germáni i Římané.
.
Národní přírodní rezervace Čertoryje – kopce s květnatými loukami, meandry potoka Járkovec, mokřady se spoustou chráněných rostlin, především
orchidejí. Lokalita je významným hnízdištěm ptáků a žije zde mnoho vzácných druhů bezobratlých a kudlanka nábožná.
Přes Malou Vrbku vede cesta na vojšické
květnaté orchidejové louky, které skrývají
velkou druhovou rozmanitost. Nemalé množství rostlin patří celostátně ke skvostům naší
flóry, najdete zde hadinec černý, šalvěj luční, lilii zlatohlavou, mečík bahenní, zlatobýl
a řadu vstavačů a nejkrásnější orchidej horňáckých luk – rudohlávek.
Je zde překrásná krajina, která v létě, na jaro
i na podzim nabízí spoustu barev i jejich odstínů, a proto si zaslouží i náležitou pozornost
a ochranu.
Běh o Malansků trnku (květen), Horňácké
kosení květnatých orchidejových luk (červen), Hody (září)
28
www.ostrozsko.cz
15
Obec Kuželov
Historie
Obec připomínaná již v roce 1406 se rozprostírá na severní straně svahu kopce Bojiště. Z jižní strany je počátek obce vymezen větrným mlýnem z 19. století a severní část obce volně navazuje na sousední Hrubou Vrbku. Středem Kuželova
protéká potok, na jehož březích vznikly dvě řady domů se širokou návsí uprostřed. Původně patřila obec pod panství
Veselí. Na konci 15. století se stává součástí panství Ostroh. Území, na kterém se v současné době Kuželov rozléhá,
bylo osídleno již v dávném pravěku, což nám dokládají četné archeologické nálezy kamenných nástrojů a zbytky keramických nádob, bronzových a železných předmětů. Před příchodem Slovanů v 5. století zde významnou úlohu sehráli
Keltové, které následně vystřídali Germáni.
V minulosti prodělala obec Kuželov mnohá těžká období. Nejkritičtějším se pro zdejší obce stalo 17. století s řadou tragických událostí – roku 1605 došlo k vpádu bočkajovců, kteří vyplenili a vypálili celou oblast Horňácka. Během třicetileté
války byl zdejší kraj podroben nájezdu Turků a Tatarů (vypalování vesnic, zabíjení lidí a odvádění lidí do otroctví).
Všechny tyto události měly za následek úbytek obyvatelstva a spousta domů byla označena jako „pusté“.
Kostel a fara – památkově chráněné objekty. V roce 1718 nechal postavit tehdejší správce panství
Antonín Florián Lichtenštejn kapli, což dokládá i nápis na portále dnešního kostela. Kaple kostela byla
opatřena oltářem a nad ním byl původně malý zvonek, který svolával věřící k bohoslužbám. Přístavba
věže proběhla v roce 1770 a byla opatřena původním zvonem. Roku 1893 byly pořízeny kostelní
varhany. V dalších letech byla provedena přístavba bočních lodí, osazena okna s obrazy svatých, staré
varhany byly nahrazeny novými.
Farní budovu nechal postavit kníže Lichtenštejn v roce 1785 jako doklad vyhlášení samostatné farnosti.
Farní budova prodělala několik oprav – větší opravy proběhly v roce 1895, velká přestavba se uskutečnila
v roce 1960 a zatím poslední opravy farní budova prodělala v letech 1998–1999.
Kaple sv. Jana Nepomuckého – kaple postavená v roce 1822 z příspěvků všech obyvatel obce se nachází
na hranici s obcí Hrubá Vrbka a je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému.
Mlýny – v minulosti zde byly mlýny dva, jeden vodní, jehož existence je doložena pro rok 1785 (v současnosti již zaniklý), druhý mlýn byl větrný holandského typu, postavený v roce 1842 nákladem obce Kuželov.
Na stavbu byl použit kuželovský kámen. Jako obydlí mlynáře a jeho rodiny sloužily původně prostory v přízemí mlýna, později byl k mlýnu přistavěn obytný dům. Původním majitelem mlýna byl pan Zajíček (vlastník
i vodního díla). V roce 1972 byl mlýn prodán Technickému muzeu v Brně, který se o něj stará dodnes.
V současné době je mlýn vyhlášen za technickou památku.
V Kuželově lze nalézt několik pamětních desek. Na rodném domě Cyrila Mandela, jeho synovce Jiřího
Mandela a zdejšího rodáka Vaška Mlýnka.
„Tri kameně“ – označení místa, kde se protínaly hranice tří panství – Lichtenštejnů, Magnisů a uherských
magnátů. Nedaleko „Trech kameňů“ můžeme najít jedno z historických svědectví panování Lichtenštejnů
v zemi moravské – velký jubilejní kámen. Dal ho zde postavit kníže Jan II. Lichtenštejnský k 40. výročí
své vlády 12. listopadu 1898.
Vrch Bojiště s krásnou vyhlídkou na okolní krajinu. Na vrchu Bojiště stojí větrná elektrárna
na 30 m vysokém stožáru s třemi vrtulovými listy, vybudovaná v r. 1990.
Hostinec U Ševečků, tel.: +420 518 329 407
Vinárna Pod Větrákem, tel.: +420 518 329 824
Fašanek (březen), Výstava Velikonoční tradice (duben), Horňácké slavnosti u větráku (červenec),
Martinské hody (listopad)
tém
ve žlu
dívka hu
fěrtoc e
ř
s mod nou
a
v
vyší u
formo
www.ostrozsko.cz
29
16
Obec Javorník
Historie
Jméno obce pochází od javorů, kterých v okolí bývala hojnost. První zmínka o obci, která má 750 obyvatel, pochází z roku 1350. Místní lidé byli známí
výrobci dřevěného nářadí, dovední zedníci a tesaři. Podle dochovaných zpráv byla téměř celá obec v 16. století evangelickou jednotou bratrskou. Vesnice leží podél Hrubého potoku a jako jedna z mála nemá náves. Zachovalá budova modlitebny má bohatou vnitřní výzdobu v horňáckém stylu. Nad
obcí se vypíná lesnatý vrch Hradisko, který svůj název nese podle starodávného hradiště z konce 1. tisíciletí n. l., po němž zůstaly jen mohutné valy.
K Javorníku patří Filipovské údolí.
Mezi kulturní památky patří malebný soubor chalup v části zvané Kopánky a skupiny roubených seníků na východním okraji obce. Zajímavé
jsou také ojedinělé obytné domky s „výškou“, tj. komorou v patře.
V okolí obce Javorník se nacházejí unikátní lesy pralesovitého charakteru
a komplex květnatých luk, zvaných Jazevčí, na kterých lze spatřit spoustu chráněných rostlin. Rostou zde například různé divoké orchideje, ale
též hvozdík pyšný, mečík obecný, zvonek jelení a sněženky. Ke vzácným
ptákům, kteří tu hnízdí, patří strnad luční, pěnice vlašská, chřástal polní
a křepelka polní, k významnějším motýlům pak okáč jílkový.
Hospoda u Bančáků, tel.: +420 518 329 473
Javornická hospoda Wildhoney s. r. o., tel.: +420 775 767 033,
e-mail: [email protected], ubytování +420 608 617 265
– Adriana Štefánková
Hotel, rekreační středisko a welness Filipov – ubytování v hotelové části
a v penzionu pro 96 hostů. Restaurace s letní zahrádkou nabízí jak tradiční
česká, tak jídla zahraniční kuchyně. Moderní welness centrum nabízí široký
výběr procedur. Hotel je určen i pro firemní akce, školní pobyty i rekreace.
Tel.: +420 518 382 126, +420 603 172 590, www.hotel.filipov.com,
e-mail: info@hotel-filipov.com
Ski areál Filipov – v dolině Filipovského údolí najdete lyžařské rekreační středisko. Lyžařský svah mohou využít začátečníci i pokročilí lyžaři,
snowbordisti. Tel.: +420 602 590 138, +420 720 315 650 (v sezónu),
e-mail: skiparkfi[email protected], www.skifilipov.info.
Běh Filipovským údolím – Moravsko-Slovenský běžecký pohár (červen), Javornické smyčce – vážná hudba v místním tolerančním kostele (červenec), Martinské hody (listopad)
30
www.ostrozsko.cz
17
Obec Suchov
Historie
Na svahu ležící obec s 500 obyvateli má uprostřed zvonici a v horní části menší kapli. Osídlení obce, která patřila vždy k těm
chudším ve slováckém regionu, pochází z poloviny 13. století, kdy zde stával hrad Gansberg, který byl zcela zničen za
husitských válek. Dětství v něm prožil Jan Jiskra z Brandýsa, významná osobnost našich dějin. Název obce pochází od
jména majitele dvora, Sucha. Odtud je podle německé kolonizace obec původně nazýváná Suché Němčí. První písemná
zmínka o Suchově je z roku 1500. Pro svou malebnou a svébytnou kulturu byla obec vyhledávána umělci (Beňa, Bystřina,
Uprka, Zeman). Ti zde v roce 1882 založili spolek zvaný Súchovská republika. Jejím připomenutím se v roce 1996 stala
reedice knihy Súchovská republika, nyní se tak děje aktivitami Spolku Suchovských republikánů. Hlavním zaměstnáním
obyvatel bylo zemědělství, chov dobytka i práce v lese. V katastru obce byly ojediněle nalezeny pravěké kamenné nástroje
ze starší doby kamenné. Nachází se zde památky lidového stavitelství, zemědělské usedlosti čp. 90 a 92, Podhájský mlýn
a několik drobných sakrálních objektů. V roce 2005 byla postavena velká kaple sv. Lukáše. Významná je Národní
přírodní památka – louky Búrová. Součástí obce jsou i přilehlé osady Suchovské Mlýny, Zámečníkovy Mlýny
a Podhajské Mlýny.
Mlýny – řada mlýnů na březích Jamného potoka mezi Javorníkem a Vápenkami. Jedná se vesměs o uzavřené skupiny mlýnských dvorů známých už ve středověku. Místy se dochovala lidová stavení z 19.
století, z nichž nejzajímavější jsou patrové sýpky. Vlastní mlýny byly přestavěny, poslední kola klapala
ještě po 2. světové válce. Unikátní vodní pilu z těchto mlýnů je možné spatřit v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici.
Národní přírodní památka Búrová – představuje květnatou bělokarpatskou louku s rozptýlenými solitérními
stromy. Nachází se asi 1 km jihozápadně od středu obce. Tato přírodní památka je jednou ze dvou
lokalit kýchavice obecné na Moravě. Vyskytuje se zde poměrně stabilní populace na ploše asi 2 ha. Na
solitérní duby je vázán nápadný listorohý brouk roháč obecný. Z dalších skupin hmyzu je zajímavý výskyt
kudlanky nábožné, kobylky zavalité a několika druhů mravenců, např. čtyřskvrnného a travního.
Penzion U Světlíků – nabízí občerstvení a celoroční ubytování. Tel.: +420 518 323 482
Ve středu Suchova je výchozí bod zelené turistické značky vedoucí přes vrchol Háj do Velké nad Veličkou. Pro náročnější turisty a přírodní badatele máme lákavou nabídku Vzdělávacího informačního střediska Bílé Karpaty, které pořádá
exkurze do CHKO – www.bilekarpaty.cz.
Myslivecký ples (leden), Cestami súchovských republikánů (srpen),
Hody (říjen), Setkání harmonikářů (říjen)
d
pohle
í
n
d
a
z
vku
na dí hu
fěrtoc ormou
m
é
t
u
l
ve ž šívanou f
ře vy
s mod
www.ostrozsko.cz
31
18
Obec Nová Lhota
Historie
Podhorská zemědělská obec se 700 obyvateli byla tvořena horní a dolní vesnicí a vznikla v roce 1598. Původní obyvatelé byli dřevorubci najatí vrchností
strážnického panství. Protože dřevorubci měli na kácení lhůtu, říkalo se jim lhotaři, a místu, kde stavěli své první osady, Lhotka. Dominantou je barokní
kostel sv. Matouše z roku 1755. Nachází se zde zachovalý vzácný ilustrovaný kancionál z roku 1751 vytvořený prvním místním školním rektorem
Pavlem Raškou. Až v roce 1890 byla v této obci podél potoka postavena „pevná“ silnice. Součástí Nové Lhoty je malá rekreační osada Vápenky ležící
severovýchodně od obce a společně mají 280 stálých obyvatel.
Nová Lhota se od ostatních vesnic Horňácka liší především nářečím, krojem,
některými druhy tanců i tanečním stylem. Ústředním tancem jsou „sedlácké“
a „konopice“, jejichž starší formy nesou rysy tanců z horského prostředí.
Dodnes se zachovala domácí výroba dřevěného nářadí.
Lidová architektura – dosud jsou zde vidět domy s valbovou střechou, do
poloviny 20. století pokrytou slaměným doškem. V některých z nich jsou ještě zachovaná otevřená ohniště v kuchyni, ruční malování a tvarování omítek
v interiéru.
Vesnická památková zóna Vápenky – v samotné obci se nachází mnoho původních dobových stavení a kolem nepřeberné množství chat a chalup. Toto
malebné místo je vyhledáváno zvláště lidmi, kteří mají rádi přírodu a turistiku.
Vápenky i celé okolí je navštěvováno celoročně. Od jara do podzimu pro pěší
tůry, houbaření a cykloturistiky, v zimě si přijdou na své vyznavači bílé stopy.
Národní přírodní rezervace Porážky – bělokarpatské louky s rozptýlenými dřevinami v blízkosti osady Vápenky. Je zde 300 druhů rostlin, nejvzácnější
je všivec statný, z ptáků bramborníček hnědý, strnad luční, chřástal polní.
Přírodní památka Vápenky – les – hlinitá bučina nedaleko osady Vápenky.
Národní přírodní rezervace Jazevčí – pokud zajdete do této oblasti Bílých Karpat, spatříte nádhernou krajinu s rozlehlými květnatými loukami, kde
každoročně vykvétají ohrožené druhy rostlin, vyčnívají roztroušeně rostoucí solitérní stromy, remízky a lesíky. Okrajovou částí rezervace prochází Javořinská naučná stezka.
Rekreační středisko Vápenky – ubytování s 55 lůžky, restaurace s barem, vinný sklep, finská sauna, posilovna. RS pořádá řadu akcí, například motorkářský sraz. Tel.: +420 518 383 045, +420 728 570 786, e-mail: [email protected], www.rsvapenky.cz
Penzion U Černého potoka – výborná tradiční kuchyně s penzionem. Pořádají řezbářská a malířská sympózia. Najdete tu stálou expozici. Penzion je
součástí vesnické památkové zóny Nová Lhota – Vápenky. Tel.: +420 518 321 051, +420 608 464 789, e-mail: [email protected], www.vapenky.cz
Hotel Háj – restaurace, ubytování s 46 lůžky, sauna, vinný sklep. Tel.: +420 533 533 660, e-mail: [email protected]
Ubytovna na faře, tel.: +420 518 383 022, +420 724 168 208
Dětské hřiště Pohádka – v centru obce jsou houpačky, skluzavky a prolézačky
pro děti.
Ski areál Nová Lhota – nachází se nad obcí v nadmořské výšce 705 metrů nad
mořem. Délka sjezdovky je 550 metrů a převýšení 85 metrů, je určena pro začínající i zkušené lyžaře. Pro přepravu lyžařů je připraven jeden vlek – kotva, jehož
kapacita je tisíc osob za hodinu. Areál je oblíben i díky večernímu lyžování, pro
děti je připravena lyžařská škola.
Košt slivovice se zabijačkou na Vápenkách (únor), Košt klobásek (duben),
Karpatský pedál – na kole 25 nebo 50 km – více na www. maniacpedals.cz,
Mezinárodní motosraz – třídenní sraz milovníků motorek se soutěžemi – více
na www.pegasmoto.ic.cz, Hody (září)
32
www.ostrozsko.cz
Rozmanitost krojů Horňácka
Nejstarší známá písemná zpráva o tom, jak vypadal oděv lidových vrstev na Horňácku, pochází z roku 1605. Nejvíce byl kroj,
zvláště v jeho poslední vývojové fázi, poznamenán změnami především v okrajových částech Horňácka – v Louce,
Lipově a částečně i v Suchově, jež byly více ovlivňovány sousedními oblastmi Dolňácka. V Lipově a Louce
se nosí černé strážnické nohavice, zelené prucleky, zdobené vyšíváním a flitry, černý širák, ženy mají již
širší fěrtúšky, lemované širokými krajkami. V Suchově, který jinak patří ke kroji velickému, je také patrný
částečný vliv Uherskohradišťska hlavně v oblékání černých soukenných nohavic s hustým modrým cifrováním. Nejzachovalejší je kroj v centrálních oblastech Horňácka, ve Velké, Javorníku, v Hrubé a Malé
Vrbce s Kuželovem. Zcela speciální, nejen v krojových součástkách, je situace v obcích Nová Lhota
a Vápenkách (patří od roku 1972 k obci Nová Lhota).
Základní oděvní součástkou mužského kroje je košile, tzv. košela či šňúrkovica rovného střihu sešitá
stínkem s rukávy do manžet, u krku vázaná na čtyři tkaničky. Nohavice bývaly ze světlého sukna,
dnes světlejšího modrého, s barevnou výšivkou na předním díle. Krátké vyšívané, vpředu
dokulata vykrojené vesty-prucleky jsou hotovené ze sametu tmavých tónů. Ženatí muži
nosí prucleky z bílého sukna zdobené barevným cifrováním. Typické jsou pro Horňácko
světlé modré nebo bílé kabáty s aplikacemi na podélných klopách, sahající do půlky
stehen, nebo haleny sahající až ke kotníkům. Na hlavě nosí muži zdobené malé kloboučky
s rovnou stříškou, tzv. šmukáče. U mužského kroje není výšivka uplatněna v takové míře
jako u kroje ženského. Kromě výšivek soukenných částí kroje jde jen o výšivku na límci
a na přední straně košile, výšivku křížkovou nebo stehovou, většinou černobílou, někdy
barevnou. Křížkovou výšivkou je červeně vyšit šáteček. Zpravidla jsou na něm vyšity
dokola texty písní (nejčastěji tři řady), na velká kvítka, ptáčky, uprostřed věneček s monogramem a rokem vyšití.
U ženského kroje nutno upozornit na spodní košili-rubáč s horní částí opléčkem z činovati s vetkanými
barevnými pruhy, na zadní vrapené fěrtochy a žluté, šafránem barvené zadní sukně. Přední kartounové
sukně-fěrtúšky mají jemný tištěný vzor a středem jsou spojené stínkem. Rukávce si zde zachovaly starobylejší formu než v rovinném Pomoraví. Jsou kratší, sahají nad pas, s menšími a užšími rukávky. Na ně si
ženy oblékají vestičky bez rukávů, a to buď kordulky z bílého sukna nebo flanelu, lemované zelenou stuhou
a barevným cifrováním, nebo vestičky kabátky z červeného sukna či z modré lehčí látky ojedinělým tvarovaným
předním dílem do špic. Specifická je úprava hlavy s čepcem a šatkou, nebo napevno tvrzený šátek s úvazem
dolů rožky nebo hore rožky. Vyšity jsou především základní krojové součásti, límce fěrtochů, sváteční fěrtúšky,
rukávce, dénka čepců a šatky, úvodnice a koutní plachty. Jedná se o výšivku geometrickou na počítanou nit, jsou
v ní použity různé formičky umístěné v pruzích, na které navazují z jedné nebo dvou stran tzv. kvítka. Podobně
vyšité a tvořící jednotný celek jsou rukávce s límcem, dénko ženského čepce a šatka. Šatka je svou výšivkou
nejreprezentativnější součástí ženského kroje na Horňácku. Jsou zde dodnes v oděvu uchovávány základní
rozdíly v odívání vdaných a ženatých proti svobodným.
ové
artún ce
k
v
a
dívk e, kordul
c
u
fěrtúš ckém šátk
e
a tur pletní
- kom ní kroj
č
sváte
www.ostrozsko.cz
33
O projektu
„Školy pro venkov“
Do projektu „Školy pro venkov“ je zapojeno 17 škol ze tří regionů ČR – jihočeského Novohradska, východočeského Podorlicka a našeho regionu
Horňácka a Ostrožska. Hlavním cílem projektu je rozvoj schopností, znalostí a dovedností žáků základních škol v oblastech principů udržitelného
rozvoje s prioritou poznávání nejbližšího prostředí a okolí žáků.
Naplněním cíle projektu sledujeme utváření a formování hlubokého vztahu k místu, kde žijeme, pěstování zdravého patriotismu, prohloubení vědomostí a poznání o našem regionu, obci, místu, které je naším domovem. Teprve ten, kdo si uvědomí a pozná krásu a jedinečnost domova
svého, může naplno vychutnat a poznat krásy krajů jiných.
Týmy pedagogů spolu s desítkami žáků osmi úplných základních škol
z Horňácka a Ostrožska se v minulých dvou letech pustily do práce, aby
získaly, utřídily a zdokumentovaly informace ze své obce a blízkého okolí
z oblasti historické, přírodní, geografické, společenské, kulturní. Jedním
z výstupů této práce je soubor osmi regionálních pracovních sešitů
s pracovními listy, které poslouží jako zdroj a studnice poznání o našem
regionu pro žáky základních škol v letech příštích.
Aktivity projektu vedoucí ke zmapování historických a přírodních památek, folklórních a kulturních tradic byly využity pro vytvoření tohoto
průvodce po regionu Horňácka a Ostrožska, který právě držíte v rukou
a který je zároveň pozvánkou k návštěvě a bližšímu poznání našeho
krásného kraje Slovácka.
Velké poděkování za práci odvedenou při aktivitách a realizaci projektu
„Školy pro venkov“ patří všem zapojeným pedagogům a žákům základních škol z Velké nad Veličkou, Kuželova, Lipova, Blatnice pod Svatým
Antonínkem, Hluku, Ostrožské Lhoty, Ostrožské Nové Vsi, Uherského
Ostrohu, stejně jako i pracovníkům MAS Horňácko a Ostrožsko, o. s.
Mgr. Vlastimil Vaněk, manažer projektu „Školy pro venkov“
34
www.leader.ostrozsko.cz
Plavba na Baťově kanále
Provoz na Baťově kanálu začíná obvykle v dubnu, oficiální „Odemykání plavební sezóny“ bývá vždy 1. května. „Zamykání plavební sezóny“ se koná vždy 28. října. Pokud je ale příznivé počasí, půjčovny lodí mnohdy
fungují i po tomto termínu. Obě zmiňované akce bývají
slavností pro širokou veřejnost s bohatým kulturním
i kulinářským programem na břehu i na lodích. Baťův
kanál nespí ani v zimě, pokud mrzne, stává se vyhledávaným přírodním kluzištěm.
Na téměř 60 km dlouhé vodní cestě, s 13 plavebními komorami, najdete 9 přístavů – Spytihněv, Staré
Město, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov, Sudoměřice, Skalica, Hodonín. Přístavy slouží
k dlouhodobému kotvení plavidel. Většinou zde sídlí
i provozovatelé plavby, kteří nabízí pravidelné výletní
plavby na velkých výletních lodích, půjčovny motorových člunů, hausbótů, kanoí a v některých přístavech
i půjčovny kol. Najdete zde zázemí – občerstvení, sociální zařízení, někde i sprchy, dále pak možnost ubytování nebo kempování. V areálu přístavů nebo
v jejich blízkosti bývají i sjezdy pro lodě. Podél vodní cesty vede cyklostezka z Kroměříže až do Hodonína.
V turisticky atraktivních místech po trase Baťova kanálu jsou vybudována i menší přístaviště, většinou bez zázemí, která slouží ke krátkodobému kotvení
lodí – Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Babice, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou (info Po–Pá od 8.0016.00 n. Tel.: +420 518 325 330, www.batacanal.cz, e-mail: [email protected]) – patnácti metrové přístaviště Hvězdárna (tel.: +420 518 322 614,
+420 603 879 825, www.hvezdarna-veseli.cz), Ranch Mississippi River (tel.: +420 733 256 823, www.ranchveseli.ic.cz), Rohatci nebo ve Skalici.
Pokud zatoužíte stát se kapitánem, využijte nabídky půjčovny lodí – CA Baťův kanál, s. r. o., ve Veselí nad Moravou, která nabízí zapůjčení motorových
lodí se stříškou, rychlých člunů, hausbótů, kol. Stačí mít platný občanský průkaz. Po krátkém zaškolení můžete vyrazit vstříc novým zážitkům. Otevřeno:
květen, červen, září – víkend 10.00–18.00, červenec, srpen – pondělí až neděle 10.00–18.00. Tel.: +420 518 322 400, +420 603 579 456,
e-mail: [email protected].
V IC Přízámčí Uherský Ostroh najdete Půjčovnu motorových lodiček se zastřešením pro 6–8 osob, k dispozici jsou dvě motorové loďky. Veškeré objednávky a dotazy na tel.: +420 572 503 960, e-mail: [email protected], www.ostrozsko.cz.
Pokud se raději vezete, nasedněte na některou z výletních lodí. Pravidelné výletní linky jsou rozděleny po jednotlivých úsecích. Info na www.batakanal.cz.
www.ostrozsko.cz
35
Turistika
OSTROŽSKEM NA KOLE I NA LODI – celodenní výlet – 30 km
Uherský Ostroh (na kole po cyklostezce č. 47, Včelí naučná stezka) – Veselí nad Moravou (do přístavu Baťova kanálu, kde se nalodíte i s kolem
na pravidelnou výletní plavbu do Strážnice) – Strážnice (přístav Baťova kanálu, Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, zámek a zámecký park s nejdelší
platanovou alejí ve střední Evropě) – Uherský Ostroh (zpět se vrátíme na kole podél Baťova kanálu) – www.batakanal.cz.
CYKLOPUTOVÁNÍ ZA VÍNEM
– celodenní výlet – 45 km
Uherský Ostroh (informační centrum, zámek, zámecká galerie, vinotéka, šicí dílna
Lidových tradic a řemesel, přístaviště Baťova kanálu, židovský hřbitov) – Veselí nad
Moravou (přístav Baťova kanálu, zámek s parkem, městské muzeum, Galerie Joži
Uprky, hvězdárna, koupaliště, vodní elektrárna, židovský hřbitov, vinotéky „Studánka“ a „Na Karlovce“) – Strážnice (Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, přístaviště
Baťova kanálu, zámek se zámeckým parkem) – Petrov Plže (památková rezervace
lidové architektury – soubor 14 vinných búd z 18. a 19. století, kde se zpracovává a uchovává víno, s typickou sytou modrou barvou na soklu a charakteristický
kolorit a ornament, sirnatý pramen nazývaný „sirkovice“) – Bzenec (vinné sklepy
a fonotéky, tradiční akce Galerie Rýnských ryzlinků – největší přehlídka této odrůdy
v ČR, druhá největší výstava Rýnských ryzlinků v Evropě, zámek se zámeckým parkem – původně renesanční, později barokní a dnes pseudogotická stavba) je spojena
s anglickým parkem z poloviny 19. století. Jeho zajímavostí je například 900 let stará
Bzenecká lípa. Pod zámkem byly vybudovány sklepy s ideálním místem pro vinařské
podnikání – Moravský Písek (koupaliště) – Uherský Ostroh.
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI OSTROŽSKA A HORŇÁCKA – celodenní výlet – 53 km
Uherský Ostroh (funkční zvedací most holandského typu přes plavební komoru Baťova kanálu) – Blatnice pod Svatým Antonínkem – Louka – Velká
nad Veličkou – Hrubá Vrbka (dlouhé řady stodol z kamene a nepálených cihel z 18. a 19. století) – Kuželov (mlýn holandského typu z roku 1842, jediný
na Moravě. V přilehlých obytných a hospodářských budovách je zřízena expozice horňáckého bydlení) – Tvarožná Lhota (Rozhledna Travičná – 52,6
m vysoká, ochoz ve výšce 33,6 m, 177 schodů. V atriu se nachází prezentace CHKO Bílé Karpaty) – Strážnice (Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy,
přístaviště Baťova kanálu, zámek se zámeckým parkem) – Veselí nad Moravou (přístaviště Baťova kanálu, hvězdárna, vodní elektrárna) – Uherský
Ostroh – www.ostrozsko.cz.
CESTA DO KRÁLOVSKÉHO MĚSTA UHERSKÉHO HRADIŠTĚ
– celodenní/půldenní výlet – 30 km
Uherský Ostroh – Kunovice (letecké muzeum) – Uherské Hradiště (Slovácké muzeum, Galerie Slováckého muzea, městský turistický okruh historickým jádrem královského města, rozhledna Rovnina – vysoká 49,5 m, mařatické vinohrady – měšťanské historické sklepy) – Ostrožská Nová Ves
(Ostrožská jezera, lázně, Vinotéka U sv. Vavřince, Řeznictví U Kusáků) – Uherský Ostroh – www.uherske-hradiste.cz.
PUTOVÁNÍ ZA HISTORIÍ – celodenní výlet – 60 km
Uherský Ostroh – Kunovice (letecké muzeum) – Uherské Hradiště – Staré Město (Památník Velké Moravy) – Modrá (Archeoskanzen) – Velehrad
(bazilika, lapidárium) – Tupesy (Muzeum tupeské keramiky) – Buchlovice (Muzeum Podhradí, zámek se zámeckým parkem) – Uherský Ostroh
– www.slovacko.cz.
KOLEM BÍLÝCH KARPAT – celodenní výlet – 50 km
Uherský Ostroh – Blatnice pod Svatým Antonínkem (muzeum – rozsáhlá sbírka šicích strojů, knoflíků, dobového nábytku, nádobí a dalších exponátů,
které vám přiblíží život našich předků, kaple sv. Antonína Paduánského, lidově zvaná kaple sv. Antonínka – významné poutní místo na Moravě) – Blatnička (Středisko školy lidové tvořivosti a řemesel – muzeum lidových krojů, které také slouží pro šití, obnovu, čištění a půjčování lidových krojů) – Boršice
u Blatnice (minigolf, kostel sv. Kateřiny) – Suchov (Suchovské mlýny leží na březích Veličky mezi Vápenkami a Javorníkem) – Javorník (soubor chalup
v části Kopánky) – Velká nad Veličkou (obec proslulá horňáckým folklorem) – Louka (nejstarší z horňáckých obcí, částečně dochovaný i zámek, který
vznikl přestavbou původní tvrze) – Blatnice pod Sv. Antonínkem – Uherský Ostroh – www.ostrozsko.cz.
Cestami na kole i pěšky
Kolem Ostrožska – délka trasy: 44 km, převýšení: 169 m, obtížnost: středně náročná trasa
Ostrožská Nová Ves (47, Včelí naučná stezka) – Uherský Ostroh (47, Včelí naučná stezka) – Veselí nad Moravou (47) – Blatnice pod Svatým Antonínkem (cyklotrasa) – Blatnička (Strážnická vinařská stezka) – Boršice u Blatnice (Strážnická vinařská stezka) – Hluk (Uherskohradišťská vinařská
stezka) – Ostrožská Lhota (Uherskohradišťská vinařská stezka) – Ostrožská Nová Ves.
Podél štěrkových jezer, Baťova kanálu a vinohradů – délka trasy: 23 km, převýšení:166 m, obtížnost: lehká trasa
Ostrožská Nová Ves (47, Včelí naučná stezka) – Uherský Ostroh (47, Včelí naučná stezka) – Veselí nad Moravou (47) – Blatnice pod Svatým An-
36
www.ostrozsko.cz
tonínkem (cyklotrasa) – Ostrožská Lhota (Uherskohradišťská vinařská stezka) – Ostrožská
Nová Ves.
Strážnická vinařská stezka – délka trasy: 101 km, převýšení: 150 m
Prochází všemi obcemi Ostrožska, v Uherském Ostrohu, Ostrožské Lhotě a Hluku se napojuje na Uherskohradišťskou vinařskou stezku.
Přes kopec sv. Antonínka – délka trasy: 27 km, převýšení: 142 m, obtížnost: lehká trasa
Hluk (Uherskohradišťská vinařská stezka) – Boršice u Blatnice (Strážnická vinařská stezka)
– Blatnička (Strážnická vinařská stezka) – Blatnice pod Svatým Antonínkem (cyklotrasa) –
Ostrožská Lhota (Uherskohradišťská vinařská stezka) – Hluk.
Včelí naučná stezka – délka trasy 5 km – Uherský Ostroh – Ostrožská Nová Ves – vydáte-li
se po Včelí naučné stezce z Uherského Ostrohu do parku sirnatých lázní v Ostrožské Nové
Vsi nebo opačně, najdete na tomto pětikilometrovém úseku 12 informačních tabulí.
Veselí nad Moravou – Horňácko – Slovensko – délka trasy Veselí nad Moravou – Javořina
je 36 km. Přes Veselí nad Moravou vede modře značená turistická trasa – začíná v Bzenci,
pokračuje částí Dolňácka na Horňácko, kde vás provede krásami CHKO Bílé Karpaty až
na jejich nejvyšší vrchol – Velkou Javořinu (970 m n. m.) a dále na Slovensko.
Kolem Horňácka – stezky
Lesní Háje na Hradisko (19 km – náročná trasa) – Z Javorníku do Velké nad Veličkou a Suchov – Suchovské Mlýny – Nová Lhota – Javorník. Narazíte na stoupání a kopce!
Východní hřebenová (20 km – náročná trasa) – Z Velké nad Veličkou směrem ke státní
hranici, na Kobylu po cestě Marie Kudeříkové, přes Výzkum, dál podél Veličky na obec Lipov
a po zelené turistické trase přes Hájovnu do Velké nad Veličkou.
Hřebenová do Nové Lhoty (26 km – lehká trasa) – Z Javorníku okolo Machové na Filipovské
údolí, po hranici do Nové Lhoty a přes Suchovské Mlýny se dáte zpátky.
Filipovským údolím (18 km – lehká trasa) – Filipovským údolím projedete kolem chaty
Megovky a dáte se polní cestou do Nové Lhoty. Přes Suchovské Mlýny zpět.
Vinařská (25 km – lehká trasa) – Z Javorníku přes Suchovské Mlýny do Suchova a na
Blatničku, odtud se dáte na Louku a do Velké nad Veličkou a Javorník. Trasu zvládnou i netrénovaní cyklisti, jen pozor na kopec u Suchova.
Na Javořinu – velká (47 km – náročná trasa) – Filipovským údolím kolem chaty Megovka
polní cestou do Nové Lhoty – Vápenky a po modré značce (úsek lesní cestou) na Javořinu,
okolo Lesné a NPR Drahy do Dolního Němčí přes Slavkov a Boršice u Blatnice do Suchova,
kde se dáte na Suchovské Mlýny a přes ně zpět do Javorníku. Dlouhá a náročná cesta
s mnoha kopci a lučními cestami. Doporučujeme trénovaným kolařům.
Na Javořinu – malá (39 km – náročná trasa) – Filipovským údolím kolem chaty Megovka
polní cestou do Nové Lhoty – Vápenky a po modré značce (úsek lesní cestou) na Javořinu
a zpět po asfaltové cestě směr Kamenná bouda, kde se dáte doleva na Vápenky a zpět po
modré do Javorníku.
Šumárnická stezka (24 km – středně náročná) – Javorník – Velká nad Veličkou – Hrubá Vrbka – Malá Vrbka – Čertoryje – Strážnice a zpět. Po trase se můžete zastavit u informačních
panelů, které jsou o folklóru, kultuře obcí a přírodě.
Horňácká naučná stezka (22 km – lehká trasa) – Strážnice – Radějov – Tvarožná Lhota
– Kněždub – Malá Vrbka – Hrubá Vrbka – Velká nad Veličkou. Vede přes krajinářsky a přírodovědně významná místa, celkem 18 informačních panelů, pro kola i pěší a je doplněna pěti
smyčkami v délce 16 km jen pro pěší.
Přes hřbet Bílých Karpat (17,5 km – středně obtížná) – Hrubá Vrbka – Větrný mlýn Kuželov
– chata Megovka Filipovské údolí u Javorníku a zpět. Můžete si trasu projet kole nebo se dát
pěšky. Projdete se krásnou přírodou.
Beskydsko-karpatská magistrála směřuje ze Strážnice přes Radějov a Lučinu na Horňácko.
V úseku Lučina – Malá Vrbka pojedete po lesních cestách. Místy se budete moct kochat
nádhernými pohledy na kopce Bílých Karpat a rozprostírající se Vojšické louky. Cykloturistická stezka přechází ve zpevněnou asfaltovou cestu a z kopce sjíždíme do Malé Vrbky. Státní
silnice pokračuje dále na Hrubou Vrbku, ale v opačném směru tady silnice končí – navíc
jakoby symbolicky u hřbitova – a dál už nic, jen pole, lesy a nádherná, nedotknutá příroda.
www.ostrozsko.cz
37
MAS HORŇÁCKO A OSTROŽSKO, o.s.
Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh. Tel.: +420 572 501 425. Tel.: +420 572 503 961
e-mail: [email protected], e-mail: [email protected]
Uherský Ostroh
Městský úřad Uherský Ostroh, Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh
tel.: +420 572 430 521
www.uhostroh.cz
Louka
Obecní úřad Louka nad Veličkou, 696 76 Louka nad Veličkou
tel.: +420 518 338 133, e-mail: [email protected]
www.obeclouka.cz
Ostrožská Nová Ves
Obecní úřad Ostrožská Nová Ves, ul. Dědina 161
687 22 Ostrožská Nová Ves
tel.: +420 572 598 115
www.onves.cz
Lipov
Obecní úřad Lipov 182, 696 72 Lipov
tel.: +420 518 338 201, +420 518 338 134
www.obeclipov.cz
Kunovice
Městský úřad Kunovice, náměstí Svobody 361, 686 04 Kunovice
tel.: +420 572 432 720, fax: +420 572 432 723
www.mesto-kunovice.cz
Velká nad Veličkou
Obecní úřad Velká nad Veličkou 151, 696 74 Velká nad Veličkou
tel: +420 518 670 693
www.obecvelka.cz
Hluk
Městský úřad, Hřbitovní 140
687 25 Hluk
tel.: +420 572 581 671
www.mestohluk.cz
Hrubá Vrbka
Obecní úřad Hrubá Vrbka 133, 696 73 Hrubá Vrbka
tel.: +420 518 329 798,
e-mail: [email protected].
www.hrubavrbka.cz
Ostrožská Lhota
Obecní úřad Ostrožská Lhota č. p. 148
687 23 Ostrožská Lhota
tel.: +420 572 598 724
www.ostrozskalhota.cz
Malá Vrbka
Obecní úřad Malá Vrbka 56, 696 73 Malá Vrbka
tel.: +420 518 329 510
www.malavrbka.cz
Kuželov
Obecní úřad Kuželov 125, 696 73 Kuželov
tel.: +420 518 329 824
www.kuzelov.com
Veselí nad Moravou
Městský úřad Veselí nad Moravou, tř. Masarykova 119
698 01 Veselí nad Moravou
tel.: +420 518 670 111
www.veseli-nad-moravou.cz
Javorník
Obecní úřad Javorník 207, 696 74 Velká nad Veličkou
tel.: +420 518 329 208
www.javornik-ho.cz
Blatnice pod Svatým Antonínkem
Obecní úřad Blatnice pod Sv. Antonínkem č. p. 28
696 71 Blatnice pod Sv. Antonínkem
tel.: +420 518 331 221 a 225
www.obecblatnice.cz
Blatnička
Obecní úřad Blatnička č. p. 163
696 71 Blatnička
tel.: +420 518 331 522
www.obecblatnicka.cz
Suchov
Obecní úřad Suchov 63, 696 71 Suchov, pošta Blatnice pod sv. Antonínkem
tel.: +420 518 383 124, +420 518 383 305
www.suchov.cz
Boršice u Blatnice
Obecní úřad Boršice u Blatnice č. p. 157
687 63 Boršice u Blatnice
tel.: +420 572 582 712
www.borsiceublatnice.cz
Nová Lhota
Obecní úřad Nová Lhota 355, 696 74 Nová Lhota
tel.: +420 518 383 022, +420 518 383 029
www.novalhota.cz
Informační centrum a ubytování Přízámčí,
Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh
tel., fax: +420 572 503 960, +420 724 159 213, e-mail: [email protected]
www.leader.ostrozsko.cz
Putování po Ostrožsku a Horňácku – katalog obcí
Vydalo MAS Horňácko a Ostrožsko, o. s., Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh
Kontakt: +420 572 503 961, +420 572 501 425, e-mail: [email protected], www.leader.ostrozsko.cz
K vydání připravili: PhDr. Romana Habartová, PhDr. Blanka Rašticová, Ing. Bronislava Hájková, Marcela Střížová, Alena Bartošíková, Renata Polišenská, Jana Bujáková, Zuzana Skočíková, Mgr. Vlastimil Vaněk, Olga Floriánová
Fotografie: Mgr. Petr Titz, Radek Frýsa, Zuzana Skočíková, Radek Bartoníček, Juraj Flamík, Štěpán Mitáček, Olga Floriánová, archiv Baťův kanál, o.p.s., archiv VIS Bílé Karpaty, archiv města Hluk
Grafická úprava a tisk: Joker, spol. s r. o., Masarykovo náměstí 35, 686 01 Uherské Hradiště
Červen 2013
38
Katalog turistické nabídky „ Putování po Ostrožsku a Horňácku“ byl vytvořen v rámci realizace projektu „ Školy pro venkov“.

Putování po Ostrožsku a Horňácku

Transkript

Podobné dokumenty

Duchovní památky jižní Moravy

průvodce pro turisty

Turistický průvodce

Jak se griluje na Zlínsku? Rady a tipy pro grilování Kam na

přehled turistických aktivit a atraktivit

katalogu společnosti Hanák

Časopis Krajem sv. Antonínka 40

Časopis Krajem sv. Antonínka 38

Dokument je ke stažení zde (formát pdf, velikost 496 kB)

OSTROŽSKO katalog turistických zajímavostí

Hluk www.mestohluk.cz www.ostrozsko.cz

Rok 2012 - CHKO Bílé Karpaty

Katalog soutěže - Grand Prix Vinex

Časopis Krajem sv. Antonínka 43

Časopis Krajem svatého Antonínka 15/2010