Rose Parksová a Martin Luther King

Komentáře

Transkript

Rose Parksová a Martin Luther King
Rose Parksová a Martin Luther King
Anotace : několik poznámek k rasové nesnášenlivosti
a segregaci v USA
Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna
Liberec
6.-9. ročník, 20.dubna 2013
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alexandr Nišev. Dostupné ze stránek www.ddu-liberec.cz.
VY_32_INOVACE_152
„Pokládáme za samozřejmé pravdy, že
všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že je
jejich stvořitel obdařil určitými
nezcizitelnými právy a že mezi tato práva
náleží život, svoboda a sledování osobního
štěstí a že k zajištění těchto práv si lidé
ustavují vlády, které odvozují svoji
oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž
vládnou, a že kdykoli začne tato vláda
škodit těmto cílům, má lid právo ji změnit
nebo odstranit a nastolit vládu novou…“ (Z
úvodu Prohlášení nezávislosti amerických
osad, 1776) 1
Tato slova stála u zrodu Spojených států
amerických, které se měly stát symbolem
svobodné země. Tato slova o několik let
později inspirovala francouzské
revolucionáře při tvorbě Deklarace práv
člověka a občana (1789). Přesto hned od
počátku neměla platit pro všechny
obyvatele USA.
2
Vznešenost těchto slov tak neměli pocítit původní obyvatelé kontinentu –
Indiáni, které běloši vyháněli z jejich území, zabíjeli a zaháněli do rezervací.
„Byli jsme na jihu a mnoho jsme vytrpěli. Mnoho našich zemřelo na nemoce, pro
něž nemáme jméno. Naše srdce se těšila a toužila po této zemi, v níž jsme se
narodili. Zůstala nás jen hrstka a chtěli jsme jen malý kousek půdy, kde bychom
mohli žít. Nechali jsme stát své stany a v noci uprchli. Vojáci šli za námi. Vyjel a
řekl jsem vojákům, že nechceme bojovat; chceme jenom na sever, a jestli nám
dají pokoj, nikoho nezabijeme. Jedinou odpovědí, kterou jsme dostali, byl déšť
kulek. Potom jsme se museli probojovat, ale nezabili jsme nikoho, kdo na nás
první nestřílel. Můj bratr Tupý nůž pak vzal polovinu tlupy a nedaleko Fortu
Robinson se vzdal … Složili zbraně a běloši je všechny pobili.“
Ochcumgache (Malý vlk) z kmene severních Šajenů
3
Vzpomínka na masakr, který se odehrál v r.1890 u Wounded Knee
Nevěděl jsem tehdy, kolik jich tam zabili. Když se dnes ohlídnu z vysokého kopce
svého stáří, vidím ještě pořád povražděné ženy a děti, jak leží na hromadách, a
těla roztroušená podél klikaté rokle tak jasně, jako když jsme je zamlada skutečně
viděl na vlastní oči. A vím, že v tom krvavém blátě zemřelo a ve sněhové vánici
bylo pochováno ještě něco jiného. Zemřel tam lidský sen.
4
Černý los
Svoboda a stejná práva pro všechny nebyla určena ani pro černé otroky,
kteří pracovali především na plantážích na jihu USA. Formálně bylo
otroctví zrušeno až během občanské války (1861-1865). Dodatek o zrušení
otroctví se stal součástí americké ústavy až na konci roku 1865. Zrušení
otroctví však nezabránilo přetrvávající rasové nesnášenlivosti zakořeněné
především v jižanských státech. V řadě států se do zákonů dostala
důsledná segregační opatření. Některá místa tak byla vyhražena pouze
pro „bílé“.
5
Symbolem rasové segregace se stala událost z města Montgomery ve
státě Alabama. V autobusech tohoto města byla přední část vyhražena
pro bělochy. V prostřední části mohli sedět i černoši, ale pokud si tam
chtěl sednout byť jediný běloch, museli mu uvolnit místo a odejít.
1.prosince 1955 toto nařízení odmítla dodržet Rosa Parksová (19132005). Byla kvůli tomu zatčena a odsouzena k pokutě. Tato událost
odstartovala tzv. Montgomery Bus Boycott během kterého odmítli
všichni černí obyvatelé města používat hromadnou dopravu. Především
však přispěla k rozvoji hnutí za občanská práva.
6
7
Jedním z vůdců autobusového bojkotu byl baptistický kazatel
Martin Luther King (1929-1968), který se stal vůdčí osobností
nenásilného boje za práva Afroameričanů. Díky médiím dokázal
informovat nejširší veřejnost o páchaném bezpráví a vzbudil tak
obrovský zájem a velkou vlnu sympatií.
8
9
V roce 1963 pronesl svůj slavný projev „I have a dream“.
"Mám sen, že tento národ jednoho dne povstane a naplní pravý smysl svého
kréda: 'Pokládáme za samozřejmé tyto pravdy: že všichni lidé jsou stvořeni jako
sobě rovní.'*"
"Mám sen, že synové někdejších otroků a synové někdejších otrokářů si jednoho
dne na červených kopcích Georgie dokáží společně sednout ke stolu bratrství."
"Mám sen, že i stát Mississippi, pouštní stát, umdlévající horkem bezpráví a
útlaku, se jednoho dne promění v oázu svobody a spravedlnosti."
"Mám sen, že moje čtyři malé děti budou jednoho dne součástí národa, jenž je
nebude posuzovat podle barvy jejich kůže, ale podle charakteru jejich osobnosti."
10
Poté co dosáhl zrušení segregačních zákonů, zaměřil svou pozornost
na celkové postavení černochů ve společnosti. Stal se velmi známým a
vlivným. V roce 1964 obdržel Nobelovu cenu míru. 4.dubna 1968 byl
v Memphisu zavražděn.
SLOVNÍČEK
segregace – původně oddělení, vyloučení, v případě rasové segregace má význam omezení
fyzického kontaktu lidí různých ras
baptisté – směr v křesťanství, klade velký důraz na vědomé přijetí křtu (nekřtí novorozence)
Citace a použitá literatura
1. Dějepis pro 8.ročník základní školy. Praha: SPN, 1999. ISBN 80-7235-053-6. , str.12
2. Deklarace nezávisloti. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Us_declaration_independence.jpg
3. Mé srdce pohřběte u Wounded Knee. 1976. vyd. Praha: Odeon, 1976. , str.217
4. Mé srdce pohřběte u Wounded Knee. 1976. vyd. Praha: Odeon, 1976. , str.285
5. obr. dostupný z http://zpravy.idnes.cz/oddelena-pitka-pro-cerne-a-bile-pripominaji-rasovou-segregaci-v-usa-1dh/zahranicni.aspx?c=A101012_162118_zahranicni_ipl
6. Rose Parksová. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit.
2013-05-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rosaparks.jpg
7. obr.dostupný z http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/milnik-v-usa-prezidentskym-kandidatemcernoch_63566.html
8. M.L.King. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 201305-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:King_portrait.gif
9. obr. dostupný z http://sixand5.com/2013/02/18/50-years-ago-the-world-in-1963/
10. I have a dream. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit.
2013-05-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/I_Have_a_Dream

Podobné dokumenty