Listopad 2010

Transkript

Listopad 2010

L I S T O PA D 2 0 1 0
LISTOPAD 2010
Ivančický
zpravodaj
ROČNÍK XXXIX
Ivan�ický
zpravodaj
RO�NÍK XXXIX
Obr. č. 1
Ivančice mají svého ročního vyslance na Taiwanu.
Každý měsíc nám bude posílat student Gymnázia J. Blahoslava Marek Hándl
postřehy z této, pro nás exotické země. Čtěte seriál MARKO POLO Z IVANČIC.
Ivan�ice mají svého ro�ního vyslance na Taiwanu
Kadý m�síc nám bude posílat
student Gymnázia J. Blahoslava Marek Hándl
post�ehy z této, pro nás exotické zem�.
�t�te seriál MARKO POLO Z IVAN�IC
1
V silně obsazeném turnaji Vangl cup mini girls 2010 obsadily hráčky HK Ivančice skvělé
třetí místo (více na str. 50)
Akci Strašidelný zámek v Hrubšicích, která se konala 9. října, navštívilo přes 600 diváků
(více na str. 51)
2
Volby do zastupitelstev obcí
15. 10.–16. 10. 2010
Výsledky kandidujících volebních stran v Ivančicích
Voličů v seznamu: 7 718
Volební účast v Ivančicích: 47,21 % (Volební účast v celé ČR 47,32%)
Kandidátní listina
název
Komunistická str. Čech a Moravy
Strana zelených
OBČANÉ pro Ivančice
Česká str. sociálně demokrat.
TOP 09
Věci veřejné (VV)
„Sdružení nestraníků“
Křesť. demokr. unie-Čs. str. lid.
Konzervativní strana
Občanská demokratická strana
abs.
13 479
1 844
3 857
5 614
6 559
2 403
2 733
3 810
2 776
5 596
Hlasy
Počet mandátů
v%
27,69
3,79
7,92
11,53
13,48
4,94
5,62
7,83
5,70
11,50
5
0
1
2
2
0
1
1
1
2
Zvolení zastupitelé Ivančic
číslo
název
na kandidátce
Kandidát
příjmení, jméno, tituly
věk
KSČM
KSČM
KSČM
KSČM
KSČM
OBČANÉ pro Ivančice
ČSSD
ČSSD
TOP 09
TOP 09
KDU-ČSL
ODS
ODS
Adam Vojtěch MUDr.
Skála Radoslav
Ševčík Vladan Ing.
Fajks Pavel
Kahúnová Alena
Chytka Tomáš Mgr.
Musil Radek Mgr.
Sláma Petr
Buček Milan
Kuczmann Mikuláš MUDr.
Heřmanová Jana
Matušina František MUDr.
Sládek Roman
Moravec Antonín Ing.
Šlapanský Luboš MVDr.
60
52
44
46
54
46
40
40
42
48
45
60
52
61
57
1
2
3
4
5
1
1
2
8
3
1
5
1
1
4
Politická Počet
příslušnost hlasů
abs.
BEZPP
1 294
KSČM
1 069
BEZPP
1 000
BEZPP
945
BEZPP
868
BEZPP
612
BEZPP
675
ČSSD
553
TOP 09
650
BEZPP
638
BEZPP
401
BEZPP
407
ODS
454
ODS
642
BEZPP
631
3
Pro porovnání uvádíme výsledky komunálních voleb v letech 2006 a 2002
2002 – volební účast 53,29%
1. KSČM
2. Sdružení ODS a NK
3. Sdružení NK
4. Sdružení NK, naše město
5. ČSSD
6. KDU-ČSL
5 mandátů
3 mandáty
3 mandát
2 mandáty
1 mandát
1 mandát
2006 – volební účast 51,95%
1. KSČM
7 mandátů
2. ODS
3 mandáty
3. Cesta k rozvoji
1 mandát
4. SNK ED
1 mandát
5. Nezávislé Ivančice
1 mandát
6. KDU-ČSL
1
7. Nezávislí
1
ČSSD nezískala v roce 2006 žádný mandát
VÝSLEDKY KOMUNÁLNÍCH VOLEB V JEDNOTLIVÝCH VOLEBNÍCH OKRSCÍCH
Okrsek č. 1
Jana Blahoslava, Okružní, Sportovní, Za Ústavem,
Boží Hora, Vladimíra Menšíka
Volební účast 46,7%, voličů v seznamu 938
název
Strana zelených
O B Č A N É pro Ivančice
TOP 09
Hlasy
abs.
1 682
170
455
1 057
607
345
359
203
419
708
v%
28,01
2,83
7,58
17,60
10,11
5,75
5,98
3,38
6,98
11,79
Okrsek č. 2
Luční, Mjr. Nováka
Volební účast 46, 41 %, voličů v seznamu 696
Název
Strana zelených
TOP 09
4
Hlasy
abs.
1 395
155
408
747
442
183
237
227
194
438
v%
31,52
3,50
9,22
16,88
9,99
4,13
5,35
5,13
4,38
9,90
Okrsek č. 3
Větrná, Polní, V Lánech, Na Úvoze
název
Strana zelených
TOP 09
Hlasy
abs.
1 245
193
515
449
488
282
320
253
269
413
v%
28,12
4,36
11,63
10,14
11,02
6,37
7,23
5,71
6,08
9,33
Okrsek č. 4
Dr. Novotného, Hornická, Mřenková, Na Brněnce,
Oslavanská, Ostřihom, Padochovská, Tomáše
Procházky, V Uličce, Zemědělská, Břízová, Lipová,
Javorová
Volební účast 47,4 %, voličů v seznamu 730
název
Strana zelených
Česká str.sociálně demokrat.
TOP 09
Hlasy
abs.
833
202
374
596
696
191
351
392
320
585
v%
18,35
4,45
8,24
13,13
15,33
4,21
7,73
8,63
7,05
12,89
Okrsek č. 5
Dolní Hlinky, Drůbežní trh, Horní Hlinky, Jana
Schwarze, Josefa Vávry, Komenského náměstí,
Kounická, Palackého náměstí, Tesařovo náměstí,
Růžová, Ve Fortně, Žerotínovo náměstí, Mlýnská
Okrsek: 7
Alfonse Muchy, B. M. Kuldy, Jiřího Dvořáka, Hybešova, Krumlovská, Malovanská, Na Volvách, Petra
Bezruče, Široká, U Jatek, U Malovaného mlýna,
V Olších, Ve Sboru
název
Strana zelených
TOP 09
název
Strana zelených
TOP 09
Hlasy
abs.
1 441
173
332
457
941
452
202
449
335
740
v%
26,10
3,13
6,01
8,28
17,04
8,19
3,66
8,13
6,07
13,40
Hlasy
abs.
1 229
116
312
376
588
178
264
344
362
702
v%
27,49
2,59
6,98
8,41
13,15
3,98
5,90
7,69
8,10
15,70
Okrsek č. 6
Chřestová, Hřbitovní, Jakuba Svobody, Jana Fibicha,
Jana Vrby, Na Réně, Nad Klínkem, Novohorská,
Pod Jakubem, Rybářská, Slunečná, Stříbský mlýn,
Tyršova, U Cihelny, U Nové brány a v objektech pouze s číslem evidenčním v k.ú. Ivančice a Kounické
předměstí
Okrsek: 8
Němčice v ulicích Na Návsi, U Řeky, Za Mostem,
Ke Karlovu, Příčná, K Lesu, Vodárenská, Za Hasičkou, V Zatáčce, Kaštanová, Školní, Nad Kurty, Kpt.
Jaroše, Černá, Mezírka, Trnová, K Náhonu, Slepá,
Zahrádky a v objektech pouze s číslem evidenčním
v k.ú. Němčice
název
Strana zelených
TOP 09
název
Strana zelených
TOP 09
Hlasy
abs.
1 485
172
225
528
726
345
203
419
283
651
v%
29,48
3,41
4,47
10,48
14,41
6,85
4,03
8,32
5,62
12,92
Hlasy
abs.
1 104
202
387
424
444
143
144
377
172
384
v%
29,20
5,34
10,24
11,21
11,74
3,78
3,81
9,97
4,55
10,16
VOLBY VOLBY VOLBY
5
Okrsek č. 9
Alexovice v ulicích K Pekárce, U Parku, Pod Hájkem,
Tovární, Zahradní, U Hřiště, Na Hrázi
název
Strana zelených
TOP 09
Hlasy
abs.
871
182
141
388
295
52
154
204
123
162
v%
33,86
7,08
5,48
15,09
11,47
2,02
5,99
7,93
4,78
6,30
Okrsek: 10
Letkovice v ulicích U Kapličky, Novoveská, Dlouhá,
Říční, Lužní, Pod Hlinkem, Široké louky, Boční
a v objektech pouze s číslem evidenčním v k.ú.
Letkovice
název
Strana zelených
TOP 09
Hlasy
abs.
938
139
226
150
623
88
143
664
120
234
v%
28,21
4,18
6,80
4,51
18,74
2,65
4,30
19,97
3,61
7,04
Okrsek: 11
Řeznovice
název
Strana zelených
TOP 09
6
Hlasy
abs.
561
83
287
183
201
v%
29,36
4,34
15,02
9,58
10,52
66
189
120
65
156
3,45
9,89
6,28
3,40
8,16
Okrsek: 12
Hrubšice
název
Strana zelených
TOP 09
Hlasy
abs.
239
49
80
207
297
48
107
111
89
123
v%
17,70
3,63
5,93
15,33
22,00
3,56
7,93
8,22
6,59
9,11
Okrsek: 13
Budkovice
název
Strana zelených
TOP 09
Hlasy
abs.
456
8
115
52
211
30
60
47
25
300
v%
34,97
0,61
8,82
3,99
16,18
2,30
4,60
3,60
1,92
23,01
Převzato z www.volby.cz
Volby do senátu v obvodu Brno-venkov
1. kolo se konalo 15. a 16. 10. 2010
Volební účast v 1. kole ve volením obvodu Brno-venko: 47,9%
č.
Kandidát
příjmení, jméno, tituly
Volební
strana
Navrhující
strana
Politická Počty hlasů
příslušnost
1. kolo
1
2
3
4
5
6
7
8
Adam Vojtěch MUDr.
Žaloudík Jan prof. MUDr. CSc.
Čadeni Ivan Ing.
Bořecký Karel Ing.
Paulík Vladimír
Magálová Daniela
Julínek Tomáš MUDr. MBA
Svoboda František Ing.
KSČM
ČSSD
Suveren.
TOP 09
VV
SPOZ
ODS
KDU-ČSL
KSČM
ČSSD
Suveren.
TOP 09
VV
SPOZ
ODS
KDU-ČSL
BEZPP
BEZPP
BEZPP
TOP 09
VV
SPOZ
ODS
KDU-ČSL
8 300
15 709
984
4 668
1 945
1 017
9 607
6 297
% hlasů
1. kolo
17.10
32.37
2.02
9.61
4.00
2.09
19.79
12.97
Dramatické sčítání zažil senátor za ODS a bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Dlouho se
pohyboval těsně za druhým Vojtěchem Adamem kandidujícím za KSČM, ale ve finiši se posunul se
ziskem 19,8% na postupové druhé místo obvodu Brno-venkov. Nejvíc hlasů dostal Jan Žaloudík
(ČSSD) – 32,37 %.
Výsledky 2. kola konaného 22. a 23. 10 2010
Prof. MUDr. Jan Žaloudík
MUDr. Tomáš Julínek
67,31 %
32,68 %
Volební účast v I. kole 47,85 % (v ČR 44,59 %),
ve 2. kole 29,57 % (v ČR 24,64 %).
Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
Podle našich informací v době uzávěrky IZ se má konat ustavující zasedání zastupitelstva města s volbou starosty a rady města ve středu 10. 11. 2010 v 17 hod.
– red –
7
5. VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA
Vybrali jsme ze zápisu 5. veřejného zasedání zastupitelstva,
které se konalo dne 4. října 2010
Ze zprávy o činnosti rady
Starosta informoval, že se rada kromě jiného zabývala odstraňováním následků přívalových srážek v době prázdnin ve městě a v jeho částech. Podařilo se
zajistit dotaci z Jihomoravského kraje ve výši 200 000,- Kč na opravné práce na
Mřenkové ulici. Tyto opravy se řeší ve spolupráci s Meliorační správou jakožto
vlastníkem a správcem Mřenkového potoka.
Ing. Moravec požádal o informaci, týkající se pronájmu Besedního domu.
Mgr. Dočkal sdělil, že na základě rozhodnutí zastupitelstva byl vybrán nájemce,
společnost La Peda, která v současné době zaplatila na svých povinných platbách
cca 120 000,- Kč. Na platbách za energie je do dnešního dne nedoplatek cca
400 000,- Kč. Bylo jednáno s nájemcem, jak se situace bude řešit dál. Z jednání
vyplynulo, že bude uzavřena Dohoda o uznání dluhu a splátkový kalendář tak,
aby byly všechny závazky uhrazeny do konce roku. Ani tento nájemce nesplnil
představy Města o provozu této nemovitosti. Město má na sebe přepsaná veškerá
měřidla, a proto není dluh žádný dluh vůči dodavatelům energií.
Na návrh pana Tylče řešit v souvislosti s protipovodňovými opatřeními
i situaci kolem mlýnského náhonu, reagoval místostarosta Mgr. Dočkal, že
mlýnský náhon bude upraven v rámci odkanalizování Ivančic. Dále uvedl, že na
Malovansku byl nainstalován nový náhradní zdroj k přečerpávací stanici, který
by měl v případě výpadku elektřiny zabránit tomu, aby byly zatopeny domy na
Krumlovské ulici a v jejím okolí.
Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene
– zásobovací komunikace na pozemku
p. č. 590/73 v k. ú. Ivančice
(oprávněný Tesco Stores ČR a. s. )
Jedná se o stavbu zásobovací komunikace na části pozemku p.č. 590/73 v k.ú.
Ivančice k budoucí prodejně Tesco. Po dokončení stavby bude věcné břemeno
na náklad stavebníka geometricky zaměřeno a zastupitelstvu bude předložena
definitivní smlouva. Úhrada za zřízení věcného břemene je stanovena podle
schváleného ceníku. Podepsání Smlouvy o smlouvě budoucí bude sloužit firmě
Tesco jako jeden z podkladů k žádosti o stavební povolení.
8
Starosta doplnil, že komunikace, které se má věcné břemeno týkat, byla
vybudována jako druhá příjezdová komunikace na staré sídliště. V případě, že
bude sloužit k zásobování Tesca, bude vybudována nová komunikace, která bude
napojena na plánovaný kruhový objezd.
V následující diskusi se p. Skála se zeptal, jaké bude finanční vypořádání
mezi firmou Tesco a Městem Ivančice, když Město stálo vybudování původní
komunikace téměř 2 mil. Kč. Firma Tesco by měla novou komunikaci vybudovat
tak, aby Město nemuselo žádné finanční prostředky na její výstavbu vynakládat.
V předložené smlouvě není ani zmínka o tom, že se bude budovat dešťová kanalizace. P. Skála navrhl, aby se nezřizovalo věcné břemeno, ale aby se stávající
komunikace prodala, čímž by se Město i zbavilo starosti o její udržování.
JUDr. Muchová doplnila, že zastupitelstvu se předkládá návrh smlouvy
o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, protože o tu Tesco žádá; o odkoupení stávající komunikace však nežádá.
Mgr. Dočkal sdělil zastupitelům (JUDr. Muchová potvrdila), že pokud by se
mělo jednat o prodeji komunikace, musel by být zveřejněn záměr prodeje; poukázal i na to, že firmu Tesco zřejmě tlačil čas a proto požádala o formu zřízení
věcného břemene.
Starosta upozornil na možnost, že Tesco možná dlouho záměr vybudovat zde
obchodní středisko projevovat nebude a bude se snažit jinde, kde pro takovou
akci bude mít podmínky.
P. Skála připomněl, že již na minulých zastupitelstvech, už nejméně před
čtyřmi měsíci, se řešily záležitosti kolem Tesca. Poukázal na to, že Tesco podle
svého postavení v žebříčku firem si může dovolit zvýšený náklad na nákup celé
komunikace, i když ji bude využívat pouze ze dvou třetin. Zopakoval návrh, ať se
věcné břemeno nezřizuje a jedná se o prodeji stávající komunikace.
H l a s o v á n í : Pro 10, proti 0, zdržel se 2
VÝPIS PŘIJATÝCH USNESENÍ
Zastupitelstvo schvaluje
*** Smlouvu o budoucí smlouvě kupní o prodeji části pozemku p. č. 581/20
v k. ú. Ivančice nutné pro výstavbu lodžií u bytového domu Sportovní 1, 3
*** prodej pozemku p. č. 1620/16 – orná o výměře 799 m2 v k. ú. Letkovice do
vlastnictví Jaroslava Šmidry za cenu 100,- Kč/m2
*** prodej pozemku p. č. 540/36 – ostatní plocha o výměře 490 m2 v k. ú. Letkovice dle GP č. 285-9/2006 do vlastnictví Karla Dvořáka za cenu 300,- Kč/m2
9
*** prodej pozemku st. 350 o výměře 24 m2 v k. ú. Budkovice dle GP č.279-517/
2009 do vlastnictví Miroslavy Slavíkové za cenu 300,- Kč/m2
*** záměr prodeje části pozemku p. č. 659/7 – ostatní plocha o výměře 30 m2
v k. ú. Řeznovice (dle GP č. 185-89/2006)
*** záměr prodeje části pozemku p. č. 519/1 o výměře cca 834 m2 v k. ú. Ivančice
*** záměr prodeje části pozemku p. č. ZE 2607/2 o výměře 60 m2 v k. ú. Kounické předměstí
*** záměr prodeje pozemků p. č. 590/112 – orná o výměře 124 m2, p. č. 590/113
– orná o výměře 127 m2, p. č. 590/114 – orná o výměře 61 m2, p. č. 590/115
– orná o výměře 64 m2, p. č. 590/116 – orná o výměře 31 m2, p. č. 590/117 – orná
o výměře 10 m2 a p. č. 590/125 – orná o výměře 18 m2 v k. ú. Ivančice (dle geometrického plánu č. 1337-35/201)
*** schvaluje rozpočtové opatření č. 8
Zastupitelstvo ukládá
*** radě města jednat s investorem TESCO o prodeji komunikace na starém
sídlišti
Vybráno ze zápisu Ing. Ivany Krejčové
Z USNESENÍ RADY MĚSTA
Ve zveřejněných výpisech jsou vypuštěny osobní údaje ve smyslu z.č. 101/2000 Sb.
(zákon o ochraně osobních údajů) v platném znění.
21. schůze
konaná dne 20.09.2010
Ö Žádost o finanční podporu žákovského turnaje dívek – Házenkářský klub Ivančice
RM schvaluje poskytnutí daru
z rezervy rady ve výši 5.000,- Kč
Házenkářskému klubu Ivančice, IČ
10
49458574 na úhradu nákladů spojených s pořádáním žákovského turnaje
dívek v házené dne 02.10.2010.
Ö Uzavření MŠ Chřestová a Na
Úvoze – dne 27.09.2010 a v době
podzimních a vánočních prázdnin
RM souhlasí s uzavřením Mateřské školy Chřestová Ivančice a Mateřské školy Na Úvoze Ivančice dne
27.09.2010, v době podzimních prázdnin tj. 29.10.2010 a v době vánočních
prázdnin tj. 23.12. – 31.12.2010, a to z
organizačních a technických důvodů.
Ö Dodatek č. 1 ke Smlouvě o nájmu hotelu Besední dům
RM schvaluje Dodatek č. 1 ke
Smlouvě o nájmu hotelu Besední dům,
uzavřené dne 28.06.2010, mezi Městem Ivančice a La Peda s.r.o. Dodatkem se navyšují ceny záloh na úhradu
plynu, el. energie a vody o DPH dle
platných zákonů.
RM bere na vědomí informaci
o stavu dodržování citované smlouvy
a ukládá majetkoprávnímu odboru
předložit 22. radě vyhodnocení tohoto
stavu k 30.09.2010 a návrh na řešení.
Ö Smlouva o smlouvě budoucí
o zřízení věcného břemene
– Tesco Stores ČR
RM doporučuje zastupitelstvu
schválit Smlouvu o smlouvě budoucí
o zřízení věcného břemene. Předmětem věcného břemene bude umístění,
provozování, údržba a opravy stavby
zásobovací komunikace na pozemku
p.č. 590/73 v k.ú. Ivančice. Stavebník
a budoucí oprávněný je Tesco Stores
ČR, a.s., IČ 45308314.
Ö Pořízení cisternové automobilové stříkačky
RM schvaluje zadání zakázky
a Smlouvu o dílo na akci „Pořízení
cisternové automobilové stříkačky“
firmě RLS spol. s r.o., IČ 47914360,
se sídlem Baťovka 1285, Ratíškovice,
za cenu 5.064.000,- Kč vč. DPH. Vítězný uchazeč byl vybrán na základě
výběrového řízení (veřejná zakázka
podlimitního rozsahu) ze 3 nabídek
dle základního hodnotícího kritéria
ekonomické výhodnosti.
Ö Žádost o poskytnutí příspěvku
– Sportovní, o.s., Řeznovice
z rezervy rady ve výši 1.200,- Kč
občanskému sdružení Sportovní, o.s.,
Řeznovice, IČ 22670718 na nákup 8
ks plachet na zatemnění tělocvičny
v Řeznovicích.
Ö Záměr pronájmu části hasičské
zbrojnice
RM souhlasí se záměrem pronájmu
zasedací místnosti v objektu hasičské
zbrojnice v Němčicích (dům č.p. 1479
na pozemku st. 200 v k.ú. Němčice).
Ö Přidělení zakázky a schválení
Smlouvy o dílo na akci „Výměna
kompresoru klimatizace v Památníku Alfonse Muchy“
RM, dle zápisu z jednání výběrové komise konané dne 17.09.2010,
přiděluje zakázku na akci „Výměna
kompresoru klimatizace v Památníku
Alfonse Muchy“ firmě CLIMFIL
BRNO, s.r.o., IČ 25336118 za cenu
106.645,- Kč včetně DPH. Komise
vybírala z 1 nabídky. Současně RM
schvaluje Smlouvu o dílo s výše
11
uvedenou firmou na akci „Výměna
kompresoru klimatizace v Památníku Alfonse Muchy“. Bude hrazeno
z rozpočtu odboru technického a investičního (OTI) na r. 2010 po schválení rozpočtového opatření, kterým se
navýší rozpočet OTI na r. 2010 převodem finančních prostředků z provozní
rezervy.
Ö Akce Střediska volného času
Ivančice
z rezervy rady ve výši 3 000,- Kč Stře-
disku volného času Ivančice na úhradu
nákladů spojených s pořádáním akce
„Ať žijí duchové“ dne 8. října 2010.
Ö Pořízení audiovizuální techniky
RM schvaluje pořízení audiovizuální techniky v hodnotě 43.800,- Kč
bez DPH (vybavení zasedací místnosti
– nádvoří MěÚ) v rámci projektu
„Podpora rozvoje regionálních konzultačních a koordinačních sítí“ v souladu s usnesením RM č. 26/R23 ze dne
22.09.2008. Hrazeno bude z provozní
rezervy.
22. schůze rady města
konané dne 04.10.2010
Ö Nájem Besedního domu v Ivančicích
RM bere na vědomí informaci
JUDr. Muchové, doplněnou Mgr.
Dočkalem, o stavu úhrad nájemného
a záloh na vodu, el. energii a plyn. RM
ukládá Mgr. Dočkalovi zajistit uznání
dluhu co do důvodu a výše ze strany
nájemce s tím, že nebude-li dluh vedle
běžných plateb uhrazen do konce roku
2010, bude nájemní vztah řešen výpovědí v souladu s uzavřenou nájemní
smlouvou.
Ö Přidělení veřejné zakázky na
zpracovatele žádosti o podporu
z Operačního programu Životní
prostředí na akce: „Revitalizace
slepého ramena nivy Oslavy“
a „Revitalizace náhonu v údolní
nivě Oslavy“
Usnesení:
1) RM přiděluje zakázku na zpra12
covatele žádosti o podporu z Operačního programu Životní prostředí
na akci „Revitalizace slepého ramena
nivy Oslavy“ Radku Veselému, Stará
Říše, IČ 76315746 za cenu 35.400,Kč vč. DPH. Vybíráno z 12 nabídek.
Bude hrazeno ze schváleného rozpočtu 2010.
2) RM přiděluje zakázku na zpracovatele žádosti o podporu z Operačního programu Životní prostředí na
akci „Revitalizace náhonu v údolní
nivě Oslavy“ Radku Veselému, Stará
Říše, IČ 76315746 za cenu 35.400,Kč vč. DPH. Vybíráno z 12 nabídek.
Bude hrazeno ze schváleného rozpočtu 2010.
Ö Vyrovnání závazku vůči firmě
OSP spol. s r.o.
RM schvaluje proplacení víceprací
(závazku) firmě OSP, spol. s r.o., Moravský Krumlov na akci „Přístavba a
nadstavba hasičské zbrojnice v Němčicích“, tj. proplacení faktury ve výši
120.153,- Kč vč. DPH z provozní
rezervy; podmínkou úhrady je odstranění záruční vady vrat na požární
zbrojnici v Němčicích.
Ö Dotace na projekt Family Point
v centru Ivančic
RM schvaluje Smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje na projekt Family
Point v centru Ivančic, realizovaný ve
spolupráci s rodinným centrem Měsíční houpačka, o.s. Předmětem této
smlouvy je poskytnutí účelové neinvestiční finanční podpory městu ve
výši 20.000,- Kč.
Ö Pořízení elektronické spisové
služby ve správním obvodu ORP
Ivančice
RM schvaluje zadání zakázky
„Elektronická spisová služba ve
správním obvodu ORP Ivančice“ firmě GORDIC spol. s r.o., Jihlava, IČ
47903783 za cenu 492.000,- Kč vč.
DPH. Vítězný uchazeč byl vybrán na
základě řádného výběrového řízení
realizovaného formou zakázky s vyšší
hodnotou 1. kategorie – podlimitní
veřejné zakázky. Hrazeno bude z dotace Integrovaného operačního programu, oblast podpory 2.1. Zavádění
ICT v územní veřejné správě (výzva
Technologická centra a elektronické
spisové služby v území) v rámci realizace projektu „Rozvoj služeb eGovernmentu v ORP Ivančice I – III“ a rozpočtu města na rok 2010. Zároveň RM
schvaluje příslušnou Smlouvu o dílo.
Ö Pronájem objektu bývalé speciální školy
RM schvaluje pronájem objektu
bývalé speciální školy v Ivančicích,
Kounická 70 – dům č.p. 1112 s pozemkem st. 60/6 o výměře 693 m2
v k.ú. Kounické předměstí Středisku
volného času Ivančice a ukládá odboru
majetkoprávnímu připravit a předložit
radě města návrh příslušné smlouvy.
Dobrovolní hasiči z Němčic dostali nové auto
Dne 14. října 2010 proběhlo na náměstí před radnicí slavnostní předání
nové cisternové automobilové stříkačky pro SDH Ivančice-Němčice. Klíčky
od vozidla Mercedes Benz
Atego 1329 AF 4x4 od starosty města MUDr. Vojtěcha Adama převzal velitel
SDH
Ivančice-Němčice
Radek Halouzka. Celková
investice města činí 5,064
mil. Kč, z toho 2 miliony Kč
činí dotace Ministerstva
vnitra ČR, 1 milion Kč je
Foto Aleš Tichý
13
dotace od Jihomoravského kraje, zbývající podíl 2,064 mil. Kč činí spolúčast
města. Prosluněné čtvrteční odpoledne přilákalo na náměstí více než 200
lidí, kteří se zájmem přihlíželi, k poslechu hrála hudební skupina POLANKA a nechybělo ani občerstvení připravené dobrovolnými hasiči.
Starosta města MUDr. Vojtěch Adam ke slavnostnímu předávání hasičské
stříkačky pro Oficiální ivančický portál www.ivancice.cz uvedl:
„Jsem rád, že jsem mohl předat klíčky od nové cisterny právě němčickým dobrovolným hasičům. Jejich práce pro město a jeho občany je
nenahraditelná a velmi si jí vážíme. Pořízení tohoto vozu vůbec nebylo
lehké. Jednáním na ministerstvu vnitra se mně podařilo zajistit dvoumilionovou dotaci a další milion z rozpočtu Jihomoravského kraje. Město
doplnilo potřebnou sumu dalšími 2,1 miliony korun. V tomto volebním
období se nám podařilo SDH Němčice kompletně dovybavit zásahovým
vozem, novou cisternou a byla zrekonstruována budova hasičské zbrojnice v Němčicích. Celková výše investice do hasičů byla cca 11 milionů
korun. Věřím, že činnost a vybavení hasičů ocení i ti, kteří z principu kritizují
a zpochybňují vždycky všechno. Dodnes nepochopili, že základem úspěchu je
pravidlo, že myslet se má lokálně a jednat globálně. Jinak nedosáhnou ničeho.
Třeba to někdy pochopí...“
Cisternová automobilová stříkačka Mercedes Benz Atego 1329 AF 4x4
Tento požární automobil je konstruován k záchraně lidských životů při krizových událostech, k hašení požárů, technické asistenci a dalším činnostem při
zásazích hasičských jednotek. Automobil je při plném zatížení schopen provozu
po běžných komunikacích, polních cestách a únosném zpevněném i nezpevněném terénu.
CAS 20 Mercedes Benz Atego 1329 AF 4x4 je složen v jeden plně funkční kompaktní celek ze dvou základních částí, tj. podvozku a účelové nástavby
s příslušenstvím. Zadní stěna kabiny je prodloužena o 180 mm výklenkem pro
uložení dýchacích přístrojů v zádových opěrkách – to přináší největší prostor pro
posádku v kabině, v kategorii M.
Tento typ automobilu byl vytvořen s důrazem na spolehlivost, snadnost ovládání, údržby a zejména schopnost rychlého a účinného hašení.
CAS splňuje všechny požadavky vyhlášky č. 53/2010 Sb. O technických
podmínkách požární techniky, předpisy pro provoz vozidel na pozemních komunikacích v ČR.
Požární nástavba je tvořena jako samonosná ze svařovaných nerezových
a hliníkových profilů s vnějším pláštěm z hliníkových plechů, připevněných
metodou lepení, s vnějším barevným nástřikem RAL 3000. Vnitřní úložný systém je tvořen nastavitelnými hliníkovými profily a poličkami z hliníkového
14
eloxovaného plechu. Některé prvky pro těžké příslušenství jsou výklopné a výsuvné pomocí teleskopických systémů (umístění elektrocentrály, nářadí, apod.).
Nádrže na hasební medium jsou vyrobeny z nerezové oceli. Všechny pevné
potrubní části vodního systému jsou vyrobeny z nerezové oceli. Zvolené materiály nástavby a vysoká kvalita provedení zaručují uživateli velmi dlouhou
životnost a bezúdržbový provoz. Veškeré dělení materiálů je prováděno vodním
paprskem (čisté a přesné okraje).
Vícestupňové čerpadlo Waterous je vyrobeno z bronzu. Zvolený materiál
čerpadla má oproti hliníkovým čerpadlům několikanásobně delší životnost.
Teleskopický osvětlovací stožár 2000 W o výšce 6 m je vysouván pneumaticky pomocí systému podvozku. Elektrocentrála pro stožár je uložena na
výsuvném šuplíku.
Ing. Bohumil Smutný
Rodačka z Ivančic uspěla na soutěži krásy
v Číně
V čínském Shan Dong (Qingzhou)
se 29. září uskutečnilo finále soutěže
krásy Miss Tourism Queen of the Year
International 2010, ve které mezi soutěžícími dívkami z celého světa měla své
žhavé želízko i Česká republika.
Soutěž, která se v Číně konala, se
řadí mezi TOP 5 soutěží krásy, které se
na světě konají. Naší zástupkyní na této
soutěži byla Tereza Fajksová, rodačka z Ivančic, která patřila mezi finalistky
Miss ČR 2009 – startovala tehdy s číslem 11.
Soutěže krásy v Číně se zúčastnilo 85 krasavic. Postupně byly ty nejúspěšnější vybírány do užších soutěžních kol TOP20, TOP10, až z tohoto výběru nakonec
bylo hodnoceno 5 nejkrásnějších dívek.
Výsledné pořadí je následující:
1. Korea, 2. Indonesie, 3. Česká republika, 4. Čína a 5. Bělorusko
Tereza navíc získala podtitul Miss body beautiful.
Tereza Fajksová se narodila 17. května 1989 v Ivančicích. Výška: 180 cm,
váha: 56 kg, míry: 86-63-90. V současné době studuje na Veřejně správní akademii v Brně.
15
Opravy na židovském hřbitově pokračují
Mezi významné kulturní památky města Ivančic patří bezesporu též židovský
hřbitov, jehož obnově a údržbě musí majitelka – Židovská obec v Brně – věnovat soustavnou pozornost. Jsme proto vděčni za jakoukoliv pomoc. Tentokrát
bychom rádi poděkovali firmě ČEZ prostřednictvím Mikroregionu Ivančicko za
finanční dar ve výši 40.000 Kč. Nechali jsme za něj opravit jedny z původních
dřevěných kazetových dveří obřadní síně. Záměrně se vybraly dveře, které jediné
uzavírají jednu z místností. Tuto místnost bychom nyní chtěli stavebně upravit,
aby sloužila návštěvnickému provozu hřbitova, především malou muzejní expozicí věnovanou historii ivančické židovské obce a připomenutí zdejších obětí
nacistické rasové perzekuce. Je to jakýsi základ pro pokračování opravy celé
obřadní síně, protože na tak velkou investici naráz nemáme dostatek prostředků.
Vždyť jen na tomto hřbitově ještě souběžně opravujeme úseky ohradní zdi, stavíme povalené náhrobky a ošetřujeme zeleň. V dalších letech proto budeme pokračovat v postupných krocích na obnově obřadní síně pocházející z roku 1903
i celého hřbitovního areálu.
Jaroslav Klenovský
16
Okrašlovací spolek Ivančice
Svatováclavské okrašlování u Stromokruhu
Znáte to. Rozešlete cca 150 pozvánek na vámi připravenou parádní akci
a pak přijde ponuré zablácené počasí kořeněné hustým deštěm. Ale co naplat,
v pozvánce jste uvedli „za každého počasí“. Spolu s vámi pak do holínek a pracovních rukavic vskočí 20
srdcařů, a to ještě součtem
v průběhu celého dne, včetně
kojenců.
Vnitřek Stromokruhu Evropy, zasazeného 29. března
2009 v meandru řeky Jihlavy
u loděnice, tvořeného národními stromy členských států
Evropské unie, jsme v úterý
28. září prohnali radostnou
rojnicí vytrhávající lebedu.
17
Ošetřili jsme zasazené stromky, zkontrolovali, jak nám rostou a v neposlední
řadě jim připili na zdraví. Za zvuku fanfáry na trubku našich pražských sympatizantů z občanského sdružení Pro krajinu bylo strženo bílé plátno z čerstvě
usazené první infotabule. Až si ji půjdete přečíst a pokochat se jejím zdařilým
grafickým designem od Pavlíny Zimmermannové, budete si moci posedět na
právě uložené dřevěné trojlavičce z dílny Josefa Zahradníka.
A znáte to... na první sobotu po Velikonocích (30. 4. 2011) budeme posílat
pozvánky znovu...
Konstrukce zvoničky se těší na nový nátěr, prostor pod zvonicí je potřeba připravit pro položení kamenné dlažby, budou se vysypávat přístupové cestičky.
Okrašlování a možnému překvapení třikrát zdar!
Martina Turečková za Okrašlovací spolek Ivančice
MARCO POLO Z IVANČIC
Od 20. srpna mají Ivančice svého vyslance na Taiwanu. Je jím 17letý gymnazista Marek Hándl (viz foto na titulní str. obálky), který na rok přerušil studium
na ivančickém Gymnáziu Jana Blahoslava, aby se mohl zdokonalovat ve znalosti
čínštiny. Taiwan je pro naprostou většinu z nás exotická země s jinou kulturou
a proto jsem Marka požádal o pravidelné příspěvky do Zpravodaje, ve kterých
by se s námi dělil o své postřehy a zážitky. Budeme je zveřejňovat pod hlavičkou
Marco Polo z Ivančic. Ještě než dáme slovo našemu dopisovateli, několik informací o Taiwanu z encyklopedie Wikkipedia.cz.
Oficiální názvy: Taiwan, Čínská republika,
Jhonghuá Mínguó
Počet obyvatel: 23 milionů, hustota osídlení 636 obyvatel/km2
Rozloha: 35.980 km2, nevyšší bod 3952 m n. m.
Taiwan se rozkládá od obratníku Raka další 2 rovnoběžky na jih, tropické pásmo
jako např. Hawai nebo Kuba
Časový posun od nás + 7 hodin
Hlavní město: Tchaj-pej
Náboženství: taoismus a budhismus
Na úvod připravovaného seriálu jsem se Marka zeptal:
Kdy tě napadlo učit se čínsky a kdo byl tvůj učitel tohoto, nám těžko pochopitelného jazyka?
Začal jsem se učit teprve, až když bylo jisté, že pojedu na Taiwan. Čínština
však byla také jeden z důvodů, proč se vydat na Taiwan, protože si myslím, že
v dnešní době se čínština může opravdu hodit. Můj učitel čínštiny je mladý muž
18
(má asi 30 let), který studoval sinologii (věda o čínštině) na univerzitě v Praze.
V průběhu studia několik měsíců také studoval v Číně. Jsem mu velice vděčný,
protože ta troška, co jsem se v Česku naučil, se mi velice hodí.
Kolik čínských znaků již umíš. Představuje jeden znak také jedno písmeno,
jako je to u nás?
Nevím přesně, kolik znaků již umím, ale řekl bych, že tak přes 200 by jich
mohlo být. Zatím se totiž hlavně soustřeďuji na mluvenou čínštinu, protože to
je pro mě v současné době nejdůležitější. Vyslovit umím mnohem více znaků
než napsat nebo přečíst. S tím vysvětlením jednoho znaku je to trošku složitější.
Podle čínského chápání je jeden znak vždy jedno slovo (délka tohoto slova je
jedna slabika). V překladu však jeden znak sám o sobě nemusí znamenat jedno
české slovo. Často pro vyjádření jednoho českého slova musíme použít třeba tři
znaky (délka jednoho slova je však vždy jedna slabika). Tato problematika je
však trošku složitější tak nevím, jestli jsem to jasně vysvětlil.
Kdy jsi přišel na myšlenku studovat na Taiwanu, měl jsi tam nějaké kontakty?
Již dříve jsem si pohrával s myšlenkou studovat v cizině, dříve jsem však
vždy měl na mysli anglicky mluvící zemi. Poté jsem se však setkal s organizací
Rotary (tato organizace mně vlastně všechno zprostředkovala a stará se o mě),
která mě kromě studia v Kanadě, USA, Austrálii, Jižní a Střední Americe a Japonsku nabídla i studium na Taiwanu. Tehdy jsem začal přemýšlet o Taiwanu
z důvodu jazyka a taky velice zajímavých kulturních rozdílů. To jsem ještě na
Taiwanu žádné kontakty neměl, ty jsem začal sbírat až později.
Víme, že Taiwan je ostrov o rozloze necelé poloviny naší republiky
(35.980 km2), ale počet obyvatel je více než dvojnásobný (23 mil.) a leží na začátku tropického pásma s hlavním městem na obratníku Raka. Představ nám tuto
zemi několika větami a také město, ve kterém studuješ.
Taiwan, neboli Čínská republika se rozkládá na nádherném ostrově Formosa. Západní břeh ostrova je silně obydlen. Na východním břehu se také nachází
pár velkých měst a střed ostrova tvoří převážně hory. Hlavním městem ostrova
je Taipei, další velká města – Kaohsiung a Taizhong. Řekl bych, že Taiwan je
na tom z hlediska vyspělosti stejně nebo spíše trošku lépe než Česká republika. Lidé jsou zde neuvěřitelně přátelští. Město, ve kterém studuji, se jmenuje
Shueili, má asi 20 000 obyvatel a nachází se téměř ve středu ostrova, asi 1 hodinu od města Taizhong (asi 1 mil. obyv.). Z hlediska Taiwanu je to velice
malé město, téměř vesnice. Najdete zde však téměř všechno, co potřebujete,
takže je to velice výhodné. Shueili se nachází na největší řece na Taiwanu, ta
však v současné době nemá příliš mnoho vody, je však stále nádherná. Zkrátka
19
Shueili je pěkné malé městečko v horách, lidé jsou zde moc přátelští a já jsem
tady velice spokojený.
Na Taiwan jsi letěl tuším 20. srpna. Jak cesta probíhala?
Cesta probíhala celkem bez problému. Asi v 7:20 jsem vyrazil z Prahy-Ruzyně, směr Frankfurt, kam jsem dorazil asi v 8:30. Poté mi v 11:20 odlétalo letadlo
směr Taipei. Tento let trval asi 14 hodin, takže do Taipei jsem dorazil asi v 7:30
místního času. Musím říct, že časový posun mně nedělal až tak velký problém.
Zvykl jsem si asi během jednoho až dvou dní.
V září jsme viděli v TV ukázky z Taiwanu, přes který se přehnal ničivý tajfun.
Můžeš nám to popsat jako přímý účastník této živelné pohromy?
Bohužel nebo spíše bohudík vám tento tajfun nemůžu popsat jako přímý
účastník této živelné pohromy, protože v mém městě tento tajfun nebyl příliš
silný (pouze silný vítr a déšť, několikrát vypadla elektřina). Naše město je totiž
ze strany, odkud tajfun přišel, chráněno nejvyšší horou Taiwanu. Tajfun byl tedy
odkloněn směrem na jih – Kaosiung, kde napáchal relativně velké škody. Avšak
na Taiwanu není tento tajfun vnímán jako příliš ničivý. Na takovéto události jsou
zde lidé tak nějak zvyklí. Každoročně přichází na Taiwan vícero tajfunů.
A na závěr. U nás bylo v říjnu většinou sychravo a teploty kolem 120 C. Jak
je u vás na Taiwanu?
Na Taiwanu je stále relativně horko. Je zde vysoká vlhkost a proto se i třeba
26 stupňů zdá jako neuvěřitelné vedro. Často toto horko přeruší krátký silný déšť,
někdy však může trvat i déle. Doposud každý den nosím pouze tričko a pokud
možno šortky. Školní uniforma jsou však dlouhé kalhoty.
Moje škola na Taiwanu
Už jsem na Taiwanu téměř 50 dní a tak si myslím, že jsem aspoň částečně
poznal život tady. Hned první den mě čekalo velice vřelé přivítání a toto přivítání
vlastně charakterizuje většinu lidí na Taiwanu. Úplně všichni Taiwanci jsou neuvěřitelně přátelští, takže i přesto, že jazyk je velice složitý a moje čínština není
moc dobrá, všichni se se mnou pokouší bavit a starají se o mě úplně perfektně.
Tentokrát bych vám chtěl přiblížit taiwanskou školu, protože se podstatně liší
od české a je to jedna z prvních věcí, které mě zde zaujaly. Moje škola je střední
velikosti a má asi 800 studentů. Je to škola na úrovni naší střední školy nebo
vyššího gymnázia. Na Taiwanu se však studuje střední škola pouze 3 roky. Na
mé škole jsou tedy 3 ročníky, z toho každý má asi 8 tříd. Jedna třída má 30–40
studentů.
20
Typický školní den vypadá asi takto. Do školy musíme dorazit před 7:30 poté
do 8:00 je čas na test. V pondělí a ve středu je tento čas využit na ranní shromáždění celé školy – každá třída se nejprve shromáždí a potom třídy jednotlivě
napochodují v pluku před velké pódium s mikrofonem, kde má řeč ředitel školy
a občas také nějací učitelé. Nejprve však všichni v pozoru sledují vztyčení státní
vlajky za zvuku taiwanské hymny. Následují proslovy a občas ocenění nejlepších tříd. Pak máme rozchod.
V případě, že třída nemá žádný test a ten den není shromáždění, je čas od 7:30
do 8:00 využit jako čas na uklízení – taiwanské školy totiž nemají uklízečky,
všechno uklízí sami studenti.
V 8:10 začíná první hodina.
Každá vyučovací hodina
má 50 minut a do 12:00
(čas na oběd) proběhnou 4
vyučovací hodiny. Ve 12:00
je tedy oběd s tím, že se
zůstává ve třídě a oběd se
donese do třídy, kde se sní.
Učitelé jedí oběd společně se
studenty. Ve 12:30 je čas na
spaní, kdy si studenti lehnou
21
na lavici a prostě spí. Většina studentů však v tuto dobu opustí třídu a zamíří do
svého klubu (kde provádí svou oblíbenou činnost). V průběhu času na spaní se
nikdo nesmí potloukat po škole, jinak má průšvih. Poté opět následuje vyučování (3 hodiny). Potom je asi 30 minut na uklízení školy, no a pak ještě jedna
vyučovací hodina. V 16:45 končí vyučování. Musím říci, že ve škole je vysoká
disciplína, vůbec nikdo si například nedovolí podvádět při testu nebo netřídit
odpadky. O pořádek, tím myslím disciplínu a dodržování pravidel, se ve škole
starají samozřejmě učitelé, ale hlavně také 4 vojáci. Pomáhají jim studenti, členové speciálního klubu, kteří v prvním ročníku prošli jakoby částečně krátkým
„vojenským výcvikem“. Tito studenti například během času na spaní chodí po
škole a strhávají body třídám, za to, že třeba nespí nebo mají položené věci na
okenním parapetu atd. Samozřejmě všichni studenti každý den nosí uniformu.
Tak asi takhle nějak vypadá taiwanská škola.
Pozdrav z Taiwanu posílá čtenářům IZ Marek Hándl
Společenská kronika
PODĚKOVÁNÍ
Vážený pane primáři Čarvaši a pane doktore Hándle,
chtěla bych Vám alespoň touto cestou poděkovat nejenom za Vaši špičkovou
profesionalitu, ale i za úžasný lidský přístup. Byla jsem dne 9. 9. 2010 operována
v ivančické nemocnici na chirurgickém oddělení. Když jsem po operaci začala
řádně vnímat, tak jsem se nestačila divit. V dnešní době, prošpikované skutečnými případy a příběhy „péče“ o nemocné a zacházení s nimi, jsem si připadala
jako v ráji. Vaše milá slova při každém dotazu, vizitě, příjemné a ochotné sestřičky, celý personál JIP, to vše mi zcela určitě dopomohlo k úspěšnému uzdravení.
Váš vysoce odborný zásah mi byl rovněž potvrzen na dalších odborných pracovištích. Proto chci ještě jednou hluboce poděkovat vám všem za znovu vrácení
do života a to se nedá dost dobře vyjádřit slovy.
Františka Šimečková, Litostrov
VZPOMÍNÁME
Dne 22. listopadu 2008 odešla navždy naše milá dcera Jiřina Fučíková-Kliková.
Již se k nám nikdy nevrátí. V naších srdcích zůstává velká bolest, která nikdy
neutichne.
Na Tebe, Jiřinko, nikdy nezapomeneme!
Syn Filip, manžel Milan Klika a rodiče Jiřina a Karel Fučíkovi
22
JAN KOUŘIL
oslavil 90. narozeniny a vydal novou knížku
Součástí oslav narozenin Jana Kouřila v salonu hotelu Crlík v Tetčicích,
které proběhly v sobotu 16. října, bylo
i veselé pokřtění jeho nové knížky s názvem Paběrky. O vtipný průběh křtu se
postaraly sudičky novokřtěnce a kamarádky Jana Kouřila pí Kudláčková,
MUDr. Černá a MUDr. Nešpůrková.
Paběrky jsou volným pokračování
před pěti lety vydaných vyprávěnek
nazvaných Drobníčky. Editoři Paběrků,
synové a vnuk autora, vybrali z četných
příspěvků na blogu Lidovek články,
které ještě nebyly zveřejněny a vydali
je v omezeném nákladu 200 ks. Autor
je pak ve většině použil jako dárek přátelům, kteří mu přišli vinšovat. Kdo by
si článečky Paběrků chtěl přečíst, najde
je všechny na internetové adrese: www.kouril.bigbloger.lidovky.cz. Čtenáři
najdou na této adrese i další články, které se do Paběrků už nevešly.
23
NÁŠ ROZHOVOR
Můj přítel Jan Kouřil se narodil pouhé dva roky po vzniku naší republiky.
Považuji jej za objektivního pozorovatele bez tendenčních názorů a s laskavým
pohledem na život. K rozdílným etapám našeho státu jsem mu položil několik
otázek.
Za naše blahopřání ke krásným 90. narozeninám jsi nám poděkoval, ale s výhradou ke slovu krásným. Proč, něco ti snad chybí? Vždyť jsi po všech stránkách
na tom lépe než většina sedmdesátníků, ne-li šedesátníků.
Mluvit o devadesáti letech jako o krásném věku mně připadá spíš jako klišé,
jako ustálený slovní obrat, jehož obsahem je spíš snad úcta k tomuto vysokému
věku než obdiv pomyslné krásy. Konkrétně: Co je na mně krásného? Mluví tak
ti, se kterými jubilant žije nebo pro které žije. Nadto ta hodnotící měřítka mohou být chápána a vyjadřována všeobecně přijímanými parametry v tom kterém
prostoru a čase. Stručně řečeno, jsou to měřítka zvenku. Devadesátník se cítí ve
zcela jiné poloze. Kolik času jsem za těch devět desítek let promeškal zbytečnými roky za okupace, za války, v čase nesvobody, v totalitě? Kolik času stravuje
můj boj s rakovinou i vnitřní boje se sebou samým?
24
To už se dotýkám mantinelů, které koneckonců vymezují prostor života každého
z nás bez rozdílu věku. Mluvím o tom, jak se kdo cítí zdráv a v jaké se cítí duševní
pohodě. Tyto mantinely jsou nám dány a můžeme je léčbou korigovat. Jsou však
jiné, společenského charakteru, na které si musíme s přibývajícím věkem zvykat.
Vyhýbám se větším společnostem nejen pro jisté sluchové potíže, ale především proto, že bývám v tom prostředí často nejstarší. To není hanba, ale fakt, že
tam nemám nikoho, s kým bych si povykládat.
Když přijedu do Ivančic, rád se potkávám se známými. Ale těch ubývá,
protože známí se rekrutují z řad vrstevníků a starší generace, zatímco mladší
generaci už neznám. Tuto zkušenost jistě prožívá každý.
Jsou i další, velmi osobní zkušenosti, které mohou svým způsobem tyto tristní
jevy zpestřit. To přijdu k lékaři, a ten, dříve než zasedne k počítači, aby si zapsal
anamnézu, zeptá se: „Co pro to děláte, že je vám tolik?“ Jsou i jiné situace, které
mají blízko k černému humoru. V sousední vsi se o mně mluvilo v parametrech
otázky: „Ten Honza Kóřiluj ešče žije?“
Snažím se orientovat se v této složité situaci. Jsem vděčný za každé ráno,
když vstanu a můžu se poskládat, když můžu naplnit nadcházející den užitečně
nejen pro sebe, ale v jisté míře i k obecné prospěšnosti. Zájem o divadlo, koncerty přetrvává, stejně tak o komunikaci díky internetu a síti blogů. Kontakt s Ivančickým zpravodajem nevyjímaje.
Jaký je tvůj vztah ke kouření a alkoholu?
Odpověď je nadmíru snadná a jednoznačná. Neznám v kouření ani chuť jediného „šluku“, nevím, co je to být opilý. Snad jsem o leccos přišel, ale nelituji toho.
Narodil jsi se dva roky po 1. světové válce, válce ve které údajně zemřelo více
lidí hladem než na bojišti. Můžeš nám krátce popsat tuto dobu svého dětství?
Potom jsi prožil velkou světovou krizi, která začala v roce 1929 a táhla se až do
poloviny 30. let. Můžeš ji porovnat se světovou krizí právě probíhající?
Svoje dětství i dospívání jsem prožíval na pozadí krize. Jako malý kluk jsem
si ovšem neuvědomoval, že to, v čem jsem žil a v čem žila společnost, že je dobou krize. Vídal jsem, jak ve třídě vedené od prvního do pátého ročníku panem
učitelem Františkem Muchou chodí se mnou spolužáci, kteří nemají kloudné
boty, nemají teplé oblečení, nemají ani přesnídávku.
Viděl jsem, že jim pan učitel v první třídě dává ze skříně kamínek, protože
jej při psaní na břidlicovou tabulku rozbili. Viděl jsem, že dostávají ze skříně
později sešity a pera.
Ani u nás doma nebylo na růžích ustláno. Tatínek, průvodčí na lokálce, měl
devět set korun. Chodilo se nakupovat na knížku. Platilo se na konci měsíce
u Viků na náměstí u kostela a v řeznictví u Zitů v uličce za kostelem. Nezbylo ani
na to, abych poprosil maminku o 50 haléřů do kina. Styděl jsem se.
25
Když o přestávce u školníků v kasárnách dávali do plecháčků teplé mléko,
neměl jsem na to nárok, protože tatínek byl pod penzí, ale vystál jsem si frontu,
abych dostal, co zbylo.
Když jsem byl na gymnáziu, řekl mi v tercii (1933) o pololetí pan ředitel Lysický, abych si vzal vysvědčení a šel do Občanské záložny, že dostanu příspěvek.
Hanbil jsem se, když jsem při vstupu do dveří v záložně v Besedňáku předával
beze slov vysvědčení panu řediteli Kaplerovi při tom, jak si mě ostatní osazenstvo ve velké kanceláři zvědavě poměřovalo.
Vzpomínám si, jak chudí studenti v gymnáziu chodili na oběd do movitých
rodin ve městě a v duchu se ptám, zdali by se to mohlo dnes opakovat? Dala by
se vypsat řada i jiných aspektů tehdejšího sociálního profilu společnosti.
Tím jsem se už dotkl další tvé otázky, zdali mohu porovnat krizi třicátých let
s krizí současnou. Jednoznačně odpovím, že nelze.
Především se nesetkáváme s jevy, které jsem popsal. Když vidím děti z mateřské školy, jak jdou na procházku s učitelkou, není mezi nimi nikdo, kdo by
měl na sobě znamení nedostatku.
Moje snacha je učitelkou mateřské školy a často vypráví o tom, jak jsou děti
v jídle vybíravé. U nás doma byla k večeři káva uvařená z cikorky v záloze na
plotně a kus chleba. Otázka: „Co chcete k večeři?“ byla v té době nenáležitá. Ale
to už se zase vracím k tomu, co jsem popsal.
Dnešní nezaměstnaní nejsou na tom tak, aby museli chodit do Oslavan s pytlem na haldu a tam vybírat z vyvezených sklopených vozíků zbylý koks a prodávat jej v Ivančicích po domech. „Žebračenka“, poukázka na nákup potravin,
stačila jen na nezbytnosti.
Co bylo dalším průvodním jevem v tehdejší krizi? V mnohých rodinách se
starali o obživu chovem kozy, někdy prasátka, i když neměli pozemek. Vyžínala se tráva na mezích, v hájku, všecky pozemky byly obdělány. Ženy nebyly
zaměstnány a chodily „na panské“ k sedlákům pomáhat za živobytí, za obdělání
kousku vlastního pozemku. Zkrátka a dobře, hospodaření mělo svůj obsah beze
zbytku. Krize nutila žít skromně, k úctě k hodnotám, které byly získány prací,
k šetrnosti a k pokoře. Tyto symptomy dnes postrádám. Pro ilustraci si sobě
kladu otázku: Kde berou ti mladí peníze, když v takové míře navštěvují bombastické produkce kapel problematických úrovní, kterými jsou zaplaveny plakáty
i noviny, sportovní haly a arény, kde se vstupné pohybuje ve stovkách korun?
Já jsem učil čtyři měsíce zadarmo a jízdné do Brna a tramvaj v Brně mi platila
židenická rada. Ale to už je dávno, před sedmdesáti lety.
Zažil jsi 2. světovou válku a Protektorát. Jaké byli nálady veřejnosti po počátečních úspěších nacistů. Nebáli jste se, že náš národ bude brzy přesídlen na
Sibiř, když Židy odváželi do koncentráků?
26
Válku jsme prožívali ve všeobecném útlumu nejen ve společnosti, ale i doma,
protože jsme museli na mnohé z dřívějších svobod zapomenout. Postupně došlo
k zastavování činnosti veřejných organizací, třeba Sokola, Junáka, společenských seskupení a podřizování se tlaku okupantů. Lidé vnímali tuto tíhu různě.
Mnozí se podřizovali. Nevystupovali nijak veřejně a nacházeli častěji cesty k sobě samým. Scházeli se, aby si sdělili, o čem se nesmělo psát a mluvit, co se dověděli z pramenů, které nebylo radno prozradit. Zdrojem zpráv bylo především
vysílání z Londýna, zejména očekávané promluvy Jana Masaryka.
Doba v době tzv. Heydrichiády, která následovala po atentátu na Heydricha,
otřásla městem. Byla popravena řada občanů, kteří tak či onak byli zrazeni a pro
svůj odpor k nacistům popraveni. Stopy těchto exekucí se připomínají při smutných výročích dosud.
Tendence poněmčovat český národ se vkrádaly do českých škol plíživě a nenápadně. Přelepovaly se texty v učebnicích. Dokonce i na tiskopisech, na nichž
byl dole zcela malinký lvíček, znak Státního nakladatelství, musel být začerněn.
K vítězství německých sil jsme měli na židenické škole, kde jsem učil, pomáhat
tím, že jsme na pešunku dráhy hledali mandelinku bramborovou. Brouk, kterého
nám podle nacistické propagandy již tehdy importovali Američané, byl zcela
neznámý a hledání bylo směšné.
Jiná byla osobní zkušenost z okupace. 12. června 1942 se konal v brněnské
Redutě „Tagung!“ shromáždění brněnských učitelů, pro poučení, jak vychovávat
české děti k národnímu socialismu. Pohroma nastala, když na zahájení vzalo za
své pero v gramofonu a nacistická hymna se nedohrála. Začalo šustění a pokašlávání. Při prvním projevu jistého ředitele Nerudy, který názorně ukázal, jak se
dovídá u prvňáčků o tom, kde mají v rodině portrét Masaryka a Beneše, aby pak
následně rodiče udal, došlo k takovému hluku v sále, že nebylo slyšet řečníka.
Nato vystoupil inspektor s tím, že se z nařízení Landeschulinspektora Tagung
končí. Všichni ztuhli. Když jsme odcházeli z Reduty, zatkli každého desátého
účastníka. Druhý den už byly ve škole instrukce. Každý jsme museli na plánku
Reduty označit, kde jsme seděli a kdo byli naši sousedé. Pořadatelé věděli, kde
byla v sále největší síla odporu, a podle toho z předložených plánů zatýkali.
Někteří učitelé se nedožili osvobození. Taková byla okupace.
Byl jsi přímým účastníkem několika zřízení – prvorepublikové demokracie,
nacistického a komunistického režimu a nyní současné demokracie. Který z těchto systémů je, podle tebe, nejvíce nakloněn plnohodnotnému životu?
Poměřovat zmíněné čtyři časově odlišné etapy našeho společenského vývoje
je obtížné. Probíhaly v různých ekonomických kulisách, které měly zásadní podíl
na jejich utváření.
Doba po první světové válce byla dobou nadšení ze svobody. Občané se doslova vyžívali při každé příležitosti připomenutím výročí, zejména 28. října, kdy
27
bylo město zahrnuto prapory na domech, ozdobenými okny, hudbou, průvody.
Velké oslavy provázely 7. března výroční narození prezidenta Osvoboditele
T. G. Masaryka. Oslavy byly především ve školách a pak na veřejnosti. Vlastenecká výchova se vším všudy. Mám ji zadřenou až pod kůží. Výsledkem toho
bylo, že při mobilizaci v čase ohrožení nacisty v roce 1938 nastupovali vojáci do
pohraničních opevnění s nadšením. Vzpomínám si, jak vlak z Ivančic byl obležen povolanými, kteří neváhali ani okamžik položit svůj život za vlast.
O čase nacistické okupace i době totalitního režimu se nemíním zmiňovat,
protože se o plně hodnotném životu v těchto časech nedá vůbec hovořit.
Zato dnešní doba stojí za zmínku. Mírou demokracie je především a zásadně
míra svobody. Dnes máme svobody tolik, že ji až zneužíváme. Zapomínáme, že
svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého. Svět se utváří v jiných
měřítkách, v jiných parametrech. Náš život není sevřen jen hranicemi republiky,
ale směřuje k evropanství. Vlastenectví toho druhu, o kterém jsem se zmiňoval
za první republiky, by bylo směšné, i když je pravda, že zapomínáme v kolotání
na některé mezníky, bez nichž bychom tu nebyli. Myslím právě na 28. říjen. Ale
to už by byla jiná otázka s jinou odpovědí.
Stručně. Važme si míry svobody ne sobecky pro sebe, ale mějme v pozornosti i potřebu přát svobodu druhým.
Za rozhor děkuje Vít Karas
Moudrá slova o stárnutí, ale nejen o něm
Ponenáhlu síly a zdravá mohutnost chátrají
a věk se nachyluje k úpadku.
Lucrecius
Všichni s nadšením stárneme, když je nám osmnáct.
Seneca
Stárnout začínáme, jakmile rezignujeme na mládí.
W. Churchill
Zásluha není zestárnout, ale vydržet to.
J. W. Goethe
Tragedie pokročilého věku není v tom, že stárneme,
ale v tom, že zůstáváme mladými.
O. Wilde
Poté, co měl vinobraní, je další život zlem.
Ch. Baudelaire
Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který člověk
opravdu zaměstnaný naprosto nemá čas.
A. Maurois
Stárnutí je nepříjemné, ale je to jediný způsob, jak žít dlouho. Ch. Sainte-Beuve
Se špatnou náladou se stárne velmi rychle.
J. S. Turgeněv
Muž je tak starý, jak se cítí, žena je tak stará, jak vypadá.
M. Collins
Komu odepřou souložit, neměl by už dlouho žít.
V. Zábrana
Kdo chce dožít stáří, musí s tím začít už v mládí.
Anglické přísloví
Kdyby Bůh všem znovu mládí dal,
každý z nás by dokázal rozumně stárnout.
Ruské přísloví
28
Jaroušek
Do Lednice se jezdí, protože tam mají zámek, park, skleníky, minaret a nově
i lázně. Já jezdím do Lednice, protože tam mám spolužáka Jarouška a nadto tam
jezdí báječný vláček, který mám rád.
Jaroušek je učitel o dva roky starší ode mne. V říjnu mu bylo dvaadevadesát
let. Pochází z Bukovinky a do Lednice se dostal, jak to bývá, čirou náhodou.
Po válce se vypravil z Drahanské vysočiny na jižní Moravu poohlédnout se po
místu. Cestou ve vlaku se zapovídal s jiným cestujícím, ze kterého se vyklubal
ředitel měšťanky v Lednici. Slovo dalo slovo a Jaroušek dostal nabídku místa na
jeho škole. V pohraničí, které se po Němcích osídlovalo českými přistěhovalci,
učitelé chyběli. Nejen to. Nabízely se jim i nezanedbatelné výhody. Jaroušek
neodolal a nabídku přijal.
Čas prověřil správnost i výhodu rozhodnutí. Jeho kvalifikace učitele přírodopisu nabízela široké možnosti naplnění lásky k půdě. Vysázel meruňkový sad,
získal přátele v tamních odborných kruzích a zasadil první vinné keře. Bude
to letos jubilejních 65 roků, kdy se objevil s mladou rodinou v Lednici. Kolik
moudra za ta léta v tom novém kraji nasbíral, kolik zlatých plodů sklidil, kolik
jiskřivého moku vykvasilo v jeho sklepě, kolik získal přátel, kolik pohárků jim
nabídl! Měl kvalifikaci i jako učitel ruského jazyka. Tato schopnost přišla nadmíru vhod po válce, kdy jsme byli divokou zemí a znalost této řeči se hodila všem
– i lednické radnici.
Jaroušek pevně zakotvil. Postavil si blízko svých latifundií v zahradě rodinnou vilku a nabídl otevřenou náruč všem návštěvníkům, svým hostům. V tom
budovatelském kolotání a nadšení, se to všecko najednou zasukovalo. Zrázu mu
onemocněla dcerka. Šestnáctiletá panenka jako květ. A jižní Morava, do které
vkládal Jaroušek svou budoucnost, si vzala krutou daň. Chodníček k Jarouškovi
však nezarostl. Ani k stáru.
Dnes jsem volal do Lednice, jak se mu daří. Vstává z lůžka jen omezeně. Obtížná chůze, zrak neslouží, zato paměť ano. „Poslouchá Vivaldiho a chce k obědu
bramborové placky,“ svěřila se telefonem jeho manželka. Jak málo stačí ve stáří
ke spokojenosti.
Teď musím s návštěvou počkat, protože ten můj červený vláček motoráček,
co tak poskakuje po kolejích, jezdí, aby snad nenastydl, jen v létě až od 10. dub29
na, a to jen v sobotu a v neděli, aby se neopotřeboval. Posedíme, oprášíme vzpomínky na časy dávno minulé jako by to bylo včera.
Právě mě jedna napadla. Z učiteláku ve čtvrtém ročníku před maturitou.
Návštěvou restaurace u přehrady v Bystrci skončilo branné cvičení. Leckdo si
leccos poručil. Postarší hostinský sepisoval objednávky, když zaslechnu vedle
sebe Jarouška: „Párek s hořčicí a Kouřilovi také.“ Hostinský pochopil, já ne. Až
když ten objednaný párek zavoněl přede mnou na talíři.
A tak dodnes, když se setkáme, ožívá tato epizoda při loučení. Podávám
Jarouškovi ruku: „Přeju Ti dobré zdraví a veselou mysl!“ On odpovídá tím známým: „A Kouřilovi také!“
ZŠ TGM
Jak nejlépe poznat krásu knih?
Seznámit se přímo s jejich autory.
SPISOVATEL MILOŠ KRATOCHVÍL
A ILUSTRÁTORKA MARKÉTA VYDROVÁ NA NAŠÍ ŠKOLE
Dne 4. října navštívil naši školu
spisovatel Miloš Kratochvíl a ilustrátorka knih Markéta Vydrová. Na
tak významnou událost jsme museli
být důkladně připraveni. Půjčili
jsme si všechny dostupné knihy tohoto autora z místní knihovny. Bylo
jich hodně. Ať už byly prozaické
nebo plné poezie, všechny měly jeden společný znak – humor, mistrné
vyjadřování blízké dětem.
Z knih jsme si opsali básničky,
které nás zaujaly. Zkusili jsme k nim
nakreslit i vlastní ilustrace. Někteří
sepsali stručný životopis autora.
30
Hledali jsme i na internetu. Ilustrátorka Markéta Vydrová zde má velmi pěkné
webové stránky. Našli jsme všechny knihy, které ilustrovala. Zjistili jsme, že je
tvůrčí celá její rodina. Její manžel, hudebník, básně Miloše Kratochvíla přetváří
do písňové podoby. Ze svých prací jsme sestavili společný plakát. Překvapením
pro nás bylo, že je Miloš Kratochvíl autorem předlohy Františka z Kouzelné
školky. Neuvěřitelně dlouhý byl seznam jeho scénářů pro televizní pohádky.
Vůbec jsme netušili, za kolika z nich se ukrývá právě tento autor.
Chtěli jsme být na návštěvu spisovatele připraveni. Doufáme, že se nám to
podařilo. Prohledali jsme své knihovničky a přichystali jsme si autorovy knihy
k podpisu. Na setkání se soudobým tvůrcem jsme se moc těšili nejenom my, ale
i žáci celého 1.stupně naší školy. Tato beseda byla určena totiž nám všem.
Navíc se společně v měsíci říjnu vydáme i na hudební pořad Písničky z klobouku. Bude plný textů od Miloše Kratochvíla. Co víc si můžeme přát? Aby
podobně poutavých zpestření výuky bylo co nejvíce.
Jak vidí ilustrátorka Markéta Vydrová básně Miloše Kratochvíla?
Jsou laskavé, milé, vtipné. Jak se u vás jednou zabydlí, už nikdy je nebudete
z vašich srdcí chtít vystěhovat. Chytí vás natolik, že se nebudete moci dočkat,
až děti usnou, abyste si je mohli číst i vy dospělí. Jenže dítě nespí, nespí a chce
ještě…
Opravdu takové jsou. Sotva jsem dětem dočetla jednu báseň, ozval se srdečný
smích, a tak jsem četla dál a dál. Všechno v životě má však svůj začátek a konec.
Ten náš byl ten nejlepší. Osobní setkání s autorem bylo pro mnohé nezapomenutelným zážitkem.
Za kolektiv žáků 4. A Mgr. Jarmila Loudová
31
Základní škola Vladimíra Menšíka
Dorozumíme se na cestách?
I když se to vzhledem k počasí nemusí zdát, spousta z nás ještě žije prázdninami. Možná je to vlastně tím počasím, potřebujeme se tak nějak „ohřát“. A protože
spousta dětí o prázdninách cestuje do cizích zemí, pokusili jsme zavzpomínat na
to, jak, a jestli vůbec, se vlastně na cestách dorozumíváme. Ve skupinkách jsme
se pokoušeli vytvořit cosi jako „top 10“ slovíček, frází či obratů, bez kterých
bychom v zahraničí „nepřežili“. Pravda, názory se s věkem lišily. Od praktických
„Pomoc!“, „Nerozumím Vám“, nebo „Jednu zmrzlinu, prosím!“, jsme se dostali
až k „Slečno, máte večer čas?“ Určitě není těžké uhodnout, ze kterého ročníku
pocházejí autoři.
Od těchto frází jsme se poté odrazili k většímu projektu. Ten probíhal u příležitosti Evropského dne jazyků, který se slaví 26. 9. My jsme si den protáhli
na celý týden a v hodinách cizích jazyků, zeměpisu a výtvarné výchovy jsme
bádali, tvořili a hravě zkoušeli nové. Třeba čtvrťáci v průběhu „Evropského
týdne jazyků“ vytvořili průvodce pro turisty a krásně ilustrovaný jídelní lístek
v angličtině. Vyrostla u nich restaurace „V Oblacích“, „U Šneka“, ale i „U Čtyř
32
příběhů“ a další. Pak už si jen hráli na číšníky a restauratéry a zdvořile se seznamovali a nabízeli své produkty. Starší žáci si ve skupinkách zvolili jazyk, který
jim připadá zajímavý, nebo na cestách použitelný. Poté se vžili do rolí autorů
cestovních příruček a začali tvořit – důležité fráze, pozdravy, názvy místních
jídel, zkrátka to málo, které je dobré znát, když nějakou zemi chceme navštívit.
Podle vlastního uvážení doplnili projekt o další informace. Někteří žáci se také
rozepsali o tradiční kuchyni, někdo se snažil doporučit knihy a filmy, které nám
zemi a jazyk dobře představí, někdo památky.
Vznikla zajímavá, různorodá leporela. Každý to viděl trošku jinak. Není
divu, i naše výlety bývají různorodé, každý z nás hledá něco svého. Mohu říci,
že kdybyste se drželi podle rad některých skupin, nudit se rozhodně nebudete
a hlavně si na vašich cestách s místními lidmi i popovídáte! Výslovnost většiny
slov však není jednoduchá, to jsme už poznali. Snažili jsme se totiž během hry
některá slovíčka navzájem naučit. Slovenština, ta by nám ještě šla. Angličtina, ta
by nám dokonce jít měla. Ale třeba maďarština nebo finština, to byl oříšek. Zněla
i spousta dalších jazyků. Kdo ví? Třeba je použijeme už příští léto!
L. Psotová, L. Dvořáková
Foukej, foukej větříčku...
Podzim je tu a my jsme
se jako každoročně připravili
využít nádherného větrného
dne k tomu, co k podzimu
patří – pouštění draků.
V pátek 17. září jsme se
vypravili s draky nejrůznějších tvarů a barev na kopec
k Červenému kříži, kde byly
vyhlášeny soutěže o nejvytrvalejšího, nejšikovnějšího
a nejoriginálnějšího draka.
Vítr foukal a tak se po chvilce začala na obloze vznášet první dráčata. Postupně jich přibývalo, někteří rychle nabrali výšku a elegantně se vznášeli v povětří.
Někdy si však dráčci zkřížili cestu a to pak následoval rychlý pád k zemi. Děti
tyto kolize neodradily a s odhodláním zvítězit se znovu snažily dostat své favority do vzduchu.
Po urputném souboji se nakonec nejvíce dařilo Danovi Dedkovi, Leonce
a Adélce Fraňkovým, kteří obdrželi cenu za nejvytrvalejšího draka. Dan Hložek, Vojta Vorel a Vendulka Mrkvicová byli oceněni za nejšikovnějšího draka
33
a nejoriginálnější dráčata si přinesli Honzík Houser, Martin Dobrovodský
a David Toman.
Vítězové i ostatní děti si za svou snahu a trpělivost odnášeli domů diplomy,
drobné ceny a nechyběla ani malá sladkost.
M. Sojková
Veselé čtení aneb Deváťáci čtou prvňákům
Takové veselé čtení si každou poslední středu v měsíci můžete poslechnout
u prvňáčků. Nečte paní učitelka, ale žáci 9. A! Ti, kterým jde čtení lépe, předčítají, ostatní se stávají parťáky prvňáčků. Tvoří tým – jeden malý a jeden velký.
Společně vymalovávají obrázky tematicky zaměřené ke čtenému textu, odpovídají na otázky vyplývající z pohádky, prostě si jen tak vzájemně pomáhají. A že
je pomoc ku prospěchu malých i velkých, dokázali 29. září.
Maková panenka a motýl Emanuel byli náplní celé hodiny českého jazyka,
která se v první i deváté třídě vyučovala společně a hlavně propojeně.
Malí si zkusili jinou formu výuky, učili se naslouchat, přemýšlet, soustředit
se a taky trochu pracovat samostatně. Velcí zase zodpovědnosti, milému přístupu k dětem, trpělivosti a tolerance, aby poznali, že výměna rolí není vždy
34
jednoduchá. Tento projekt bude nejmenší i největší školáky provázet celý školní
rok, v závěru si potom žáci vymění role a čtenáři se stanou ti, co zatím jenom
poslouchají.
Je pěkné, když jeden pro druhého něco milého udělá, zvlášť pak, když učení
není mučení. Proto jim držme palce, ať se dobře míněný projekt podaří a ať se
malí učí od větších zábavně a přirozeně a naopak.
Lenka Vokurková
Dopravní výchova
Dne 1. října se žáci 4.
třídy zúčastnili dopravního
výukového programu v
Oslavanech. Protože bylo po
ránu dost chladno, šli jsme
nejprve do učebny, kde se
děti pod vedením zkušených
instruktorek seznámily s povinným vybavením jízdního
kola, dopravními značkami
a předpisy a na mapkách řešily různé situace jako chodci i jako cyklisté. Po výuce
jsme se občerstvili ve školním bufetu a následovala praktická jízda na kolech.
Instruktorky pro nás připravily jízdu zručnosti – dopravní slalom, přenášení
pohárku za jízdy z jednoho stanoviště na druhé nebo soutěž o nejpomaleji
projetou dráhu. Na dopravním hřišti se děti učily zvládat dopravní předpisy
a situace v praxi. Projížděly hlavními i vedlejšími silnicemi, kruhovým objezdem, zúženou vozovkou, objížděly překážky, jely přes přechody pro chodce
a železniční přejezd, řídily se i světelnými semafory. Na závěr si malí cyklisté
na dopravním hřišti zasoutěžili. Při projíždění předem určené trasy jim byly
na lístek připisovány trestné body za dopravní přestupky. Dopoledne rychle
uběhlo a už teď se mohou naši čtvrťáčci těšit na druhou polovinu dopravního
programu, který bude nachystaný na jaře.
L. Dvořáková
35
Základní škola a mateřská škola
Ivančice-Řeznovice
Plavání jinak
Jako všechny školy se
i my se účastníme povinného
plaveckého výcviku. Vzhledem ke specifikům naší školy
organizujeme plavecký výcvik pro všechny děti současně, od prvňáků až po páťáky,
a to jednou za pět let. V letošním roce jsme zvolili jinou
variantu než je obvyklé dojíždění jednou týdně do bazénu. Jeli jsme na celý týden
na pobyt spojený s výukou plavání. Před odjezdem jsme bojovali samozřejmě se
strachem, jestli to není na děti daleko a dlouho, zda vydrží plavecký výcvik dvakrát
denně, jestli nebudou nachlazené a přetížené. Ale přesto, vyjeli jsme na Lipno.
Pobyt byl úžasný. Příjemné a čisté ubytování, skvělé jídlo a báječné děti
i maminky, které jely s námi.
Bazén byl příjemně teplý a jeho součástí byla vířivka s teplou vodou, divoká
řeka a skluzavka. Plavčíci trávili celou dobu výcviku společně s dětmi ve vodě
a nenásilnou a hravou formou je učili plavat. Děti se po celou dobu do bazénu těšily, žádné z nich neprožívalo strach z toho, že bude muset skočit, plavat v hloubce,… A přesto – všichni plaveme, skáčeme do vody a vody se nebojíme.
Užili jsme si samozřejmě i toho, že
jsme na Lipně a tak jsme si hráli po celou dobu na piráty. Hledali jsme poklad,
jezdili jsme na bobové dráze a využili
jsme lanového centra. A tak jsme si ani
nevšimli, že týden končí a my jedeme
domů. Jsme rádi, že jsme tuto formu
plavání vyzkoušeli a děti už se ptaly,
jestli jedeme příští rok zase.
Fotografie si můžete prohlédnout a bližší informace přečíst na
www.zsreznovice.org – v části „Co
bylo?“
36
Proč chodíme do přírody?
Výuka předmětu Nauka
o Zemi v 1.–3. ročníku probíhá jednou týdně ve dvouhodinovém bloku. K dispozici máme 90 minut, které se
snažíme trávit v co největší
míře venku.
Je učení v přírodě učení? Zpočátku se zdá, že si
hrajeme. Chodíme do lesa,
na skalku, k rybníku, někdy
pobíháme po hřišti s měřicím
pásmem, jindy s buzolami
v ruce anebo s pracovními listy. Umožnit dětem žasnout nad tím, co všechno se
v přírodě děje za zázraky. V tom vidím smysl výuky o přírodě na prvním stupni.
V raném předjaří pozorujeme pupeny na probouzejících se keřích a stromech
a žasneme nad tím, jaká je v nich ukryta síla. Pozorujeme ptáky na ještě neolistěných stromech a posloucháme jejich zpěv. Podle klíče zkoušíme určovat nám
neznáme dřeviny a slibujeme si, že je opět navštívíme, až pokvetou, až budou
mít plody.
Pak se příroda probouzí stále víc a my vyšleme do okolí dvě skupiny, každou
jiným směrem. Jsou lovci, kteří do fotoaparátu zachycují, kde všude se probouzí jaro. Na závěr proběhne prezentace a dětská vědecká konference u počítače
s fotkami. A k tomu neustále naše otázky: Proč ? K čemu? O čem to svědčí? Jak
to mají jiní živočichové?
Přemýšlíme nad tím, co by bylo, kdyby …. kdyby ode dneška byli všichni
zajíci na světě fialoví? „Byli by vidět, dravci by je snadno ulovili!“ „Ne, to není
pravda, nikdo by je nelovil, protože na fialovou potravu nejsou zvyklí.“ A dál?
„Přemnožili by se“. A dál? „Okusovali by stromky, škodili by na polích“. „Dravci nemají co žrát, vyhynuli by.“ Na tomhle zdánlivě jednoduchém příkladu si
vysvětlujeme, jaké nedozírné následky mohou představovat necitlivé zásahy
člověka do přírody.
Je teplo, všude se zelená tráva. Učíme se naslouchat, vnímat přírodu všemi
smysly. Voníme ke květinám, k trávě. Všichni se vyzouváme a procházíme se po
mechu v lese, v trávě u řeky. Mezitím objevujeme včelín a pozorujeme včely.
37
Zkoumáme život v rybníce, vyrábíme síťky na tyčích, ale první lov byl neúspěšný. Vypravili jsme se proto do Ekocentra Lipka a už víme, jak na to. Vyrobíme nářadí z cedníků a příští rok už zvládneme pozorování sami. Živého čolka
však v Řeznovicích nejspíš neuvidíme.
Učíme se odpovědnosti, když zasadíme žalud do květináče a čekáme, až nám
z něj vyroste malý semenáček dubu. A skupiny, které zalévají pravidelně, se dočkají. Měříme je každý týden a jsme v údivu, jak po centimetrech rostou. Letní
prázdniny se však některým semenáčkům staly osudné, poučení pro všechny.
Znovu si povídáme o podmínkách pro život, o tom, co rostliny a živočichové
potřebují.
Učíme se spolupráci, když bereme s sebou na vycházku kelímky a sádru.
Je po dešti, zablácené cesty už vyschly a zůstaly na nich otisky stop – psích,
lidských i ryze technická stopa traktoru. Vodu nabíráme v řece, sádru mícháme
klacíky a čekáme, až sádra ztvrdne. Teď přijde zkouška trpělivosti, kdo moc spěchá, má stopu rozlámanou.
Obdivujeme pavouky ve třídě, jak jsou nádherní, pozorujeme je pod lupou,
hledáme k jakému motýlovi patří housenka, která zavítala na školní zahradu.
Přemýšlíme, co s ní bude, vždyť brzy nastává zima. Měříme brouka roháče, pozorujeme stavbu jeho těla, v knížkách hledáme informace o mnohém z toho, co
cestou do přírody potkáme. V zimě děti ve dvojicích určují stopy divoké zvěře.
Bez určovacích klíčů se ven už ani nevypravujeme. Zastavujeme se u hromádky
peří na zemi. Co se tady zřejmě stalo?
Uděláme si procházku k pštrosům, cestou zpátky se zastavíme u Píců podívat
se na ovečky a krůty. Během cesty odhadujeme vzdálenosti a pak je ověřujeme
měřením.
No a když počasí nedovolí? Jsme ve třídě, učíme se tvořit myšlenkovou
mapu, zjišťovat podstatné informace například o ptácích, kteří k nám létají na
krmítko. Některé z dětí nám přinese ukázat svého domácího mazlíčka, králíka,
morče, křečka, papouška, psa. Pozorujeme, porovnáváme s našimi školními morčaty Eny a Dášou a hlavně se dozvídáme o nezbytné péči.
A žasneme všichni. Někdy i my, dospělí, jaké obdivuhodné znalosti o přírodě
mají některé děti.
Tak jak to vidíte teď? Je učení v přírodě učení?
Marta Kuchaříková
38
1919
Gaudeamus igitur…
2009
26. září – Den jazyků
Začátkem každého školního roku připravujeme v rámci výuky cizích jazyků
projekty věnované zajímavostem ze života v zemích, jejichž jazyk studujeme.
Každá třída zpracovává neobvyklé téma, které potom prezentuje formou výrobků, nástěnek, divadla, fotogalerie atd. ostatním studentům.
Studenti angličtiny vsadili na humor. Připravili vtipy, scénky Mr. Beana,
jazykolamy, četli příběhy a následně je ilustrovali, jiní „cestovali“ po anglicky
mluvících zemích a zjišťovali, co je pro tyto země typické, co nového se zde odehrává, četli časopisy a noviny v originále, připravili galerii významných osobností anglicky mluvících zemí, zpracovali historii „tea party“, sami si připravili
ochutnávku čaje s mlékem, vyhledali i zajímavé recepty na jeho neobvyklou
přípravu. Naše nová studentka – Kanaďanka Patrice Darwell – svým spolužákům
při prezentaci ukázala, která jídla a nápoje preferují mladí lidé v Kanadě.
V rámci německého jazyka se také vařilo, peklo a ochutnávalo. Všechny
speciality byly doplněny recepty na jejich přípravu. Studenti se také věnovali
39
historii – zpracovali dějiny tzv. Berlínské zdi, připomněli její četné oběti, a dokonce kus této zdi jako připomínku smutné minulosti Německa vyrobili. Další
třída pracovala s literárními náměty – jejich tématem byli bratři Grimmové
a jejich světoznámé pohádky. Studenti vyhledali mnoho zajímavostí ze života
těchto spisovatelů, našli i jejich portréty na německých známkách a bankovkách.
Pozornost všech upoutala i výstavka německých pohádkových knížek a jejich
nádherné ilustrace. V další třídě „slavili“ studenti známý Oktoberfest. Vyhledali
si zajímavosti z historie tohoto populárního německého svátku, našli i nákresy
a obrázky národních krojů, které se při těchto oslavách v Německu stále nosí.
Vyzkoušeli i známou soutěž – kdo v natažené ruce nejdéle unese půllitrovou
sklenici plnou vody. A ve třídě maturantů se tancovalo. Námětem jejich projektu byl vídeňský valčík, jeho historie i současnost v rámci předních tanečních
soutěží. Studenti si dokonce připomněli lekci tohoto tance na DVD, poslechli si
krásné taneční melodie Krále valčíků Johanna Strausse ml. a zavzpomínali na
své taneční hodiny.
Studenty ruského jazyka dokonce pozvala paní profesorka Drahá k sobě
domů, aby zde mohli připravit vynikající boršč a typické ruské pečivo. Při této
návštěvě si mohli vyzkoušet nádherné ruské národní kroje, které jim paní profesorka půjčila, poslouchali ruskou hudbu a zkoušeli ruské tance. Své výrobky
dokonce donesli s velkým úspěchem druhý den ochutnat svým spolužákům.
Den jazyků spojený s přípravou zajímavých projektů se stal na naší škole již
tradicí. I ten letošní nám připomíná rozsáhlá fotogalerie a prezentační panely,
které ještě dnes zdobí chodby školy.
PhDr. Jana Chocholáčová
Projekt: Dny evropského dědictví
Odborný styl je styl odborných publikací, časopisů a učebnic. Jeho cílem je
podat přesné, jasné a relativně úplné informace z různých oborů lidské činnosti
a poučit tím adresáta. Od autora vyžaduje odborné znalosti, schopnosti i vzdělání
(viz Odmaturuj z českého jazyka, Didaktis, Brno).
Tolik definice. Na první pohled je jasné, že půjde spíše o učivo teoretické,
přesné, tedy pro kvartány značně nudné. Ale nebylo tomu tak. Zpracovali jsme
ho zajímavou formou velmi aktuálního projektu: Dny evropského dědictví, které
právě počátkem září probíhaly.
Studenti měli za úkol navštívit historické památky měst a obcí, ve kterých
bydlí nebo studují, získat o nich co nejvíce informací (např. výklad průvodců,
materiály KIC a KIS, webové stránky jednotlivých měst a obcí atd.) Pracovali
tedy s fakty, poznatky logicky uspořádali, srovnávali jednotlivé jevy, objasňovali vztahy mezi nimi a hodnotili je. Nakonec vytvořili výukové koláže, které
40
podávají formou výkladu, pojednání, článků atd. odborné poučení o jednotlivých
historických památkách Ivančic a okolí. Své výukové obrazy studenti doplnili
nákresy, fotografiemi a obrázky těchto architektonických skvostů minulosti.
Zábavnou formou poznali historii svých měst a obcí, získali k nim hlubší vztah
a v praxi si vyzkoušeli vytvořit jednotlivé útvary odborného stylu.
PhDr. Jana Chocholáčová
STŘEDISKO VOLNÉHO ČASU
Dobrovolník ze Španělska
Středisko volného času Ivančice přivítalo v pátek 1. 10. 2010 mladého dobrovolníka ze Španělska, který v rámci Evropské dobrovolné služby programu
Mládež v akci, bude v naší zemi pobývat do konce měsíce září 2011. Gorka Melus
Jimenes bude spolupracovat s interními i externími pracovníky SVČ Ivančice na
aktivitách v klubu mládeže Medúza, dále na sportovních, táborových, pobytových,
tvořivých i výukových aktivitách. Připravuje a organizuje pro místní školy i školy
v okolí prezentační akce na nejrůznější témata, které se týkají španělské kultury,
školského systému, stravování, historie, apod. Partnerem projektu s názvem „Mládež a jeho volný čas“ je Cruz Roja Espanola, Tudela – Navarra ve Španělsku.
41
Středisko volného času Ivančice v roce 2008 získalo akreditaci být hostitelskou a vysílající organizací v rámci Evropské dobrovolné služby programu
Mládež v akci. Tudíž může přijímat i vysílat dobrovolníky, kteří se mohou
zapojit individuálně nebo ve skupinách do dobrovolnických projektů po dobu
až 12 měsíců v zemích EU a v zemích partnerských. Evropská dobrovolná služba posiluje solidaritu mezi mladými lidmi a je především službou vzdělávací.
Dobrovolníci jsou přínosem pro místní komunitu, učí se novým dovednostem,
jazykům a objevují jinou kulturu. Projekty mohou být zaměřeny na nejrůznější
témata a oblasti od ekologie po sociální práci, od práce s mládeží po práci se
seniory, umění a kultura, diskriminace, zdraví apod. Jako vysílající organizace
pomůžeme potencionálním zájemcům s přípravou na jejich dobrovolnou službu
a poskytneme maximální podporu i během pobytu v zahraničí. Více informací
na www.svcivancice.cz.
Ať žijí duchové
V pátek, 8. října večer, navštívili Ivančice duchové a strašidla. Dostaveníčko
si dali na tradiční akci „Ať žijí duchové“.
Akce byla na Palackého náměstí zahájena velkým ohňostrojem, dýmající
dýně i barevně rozzářená obloha navodily tajuplnou atmosféru. Poté se rodiče
s dětmi vydali na trasu, která vedla z náměstí okolními ulicemi, na cestu si svítili
42
lampiony a lucerničkami. U strašidelných bytostí, na deseti stanovištích, plnily
děti úkoly a také byly odměňovány sladkostmi. Na návštěvníky čekali duchové,
pirát z Karibiku, archeolog s mumií, hejkalové, čarodějnice, Drákula s dvorní
dámou, kostlivec i Hagrid s pavoukem. Na posledním stanovišti očekával děti,
které měli splněny všechny úkoly, rytíř, aby je odměnil za jejich nebojácnost.
Na náměstí byl po celou dobu akce připraven doprovodný program, zájemci
si nechávali vyzdobit obličej nebo ručky strašidelnými obrázky, ve tvořivé dílně
si vyráběli papírové dýně, nejmenší děti si mohly pohrát v dětském koutku.
Doufám, že večer nebyl pro děti moc strašidelný a že se setkáme na některé
z dalších akcí.
Dagmar Šacherová, SVČ Ivančice
Poděkování patří partnerům této akce: Město Ivančice, Ing. Jan Blatný,
ESTA, spol. s r.o.
Dětské centrum rozšířilo svůj provoz
Dětské centrum při SVČ Ivančice nabízí od října každou středu a čtvrtek od
8:00 do 16:00 hod. celodenní provoz zábavné školičky pro děti od 2 let. Cena za
den činí 180,- Kč (program, oběd, pitný režim, pedagogický dozor).
Přihlásit se můžete v Dětském centru SVČ Ivančice, Komenského náměstí 7,
od pondělí do pátku od 8–12 hod. nebo na tel.: 733 373 528, další informace
získáte na: www.svcivancice.cz
135 LET OD NAROZENÍ
JAKUBA SVOBODY
Dne 17. listopadu si připomínáme 135 let od narození známého ivančického umělce Jakuba Svobody. V Ivančickém zpravodaji se Jakub Svoboda již
několikrát připomínal, takže jen několik základních informací. Od dětství rád
maloval a této zálibě zůstal věrný po celý život. Vyučil se
sice cukrářem, ale na živobytí si vydělával příležitostnou
prací, později prodejem svých obrázků, fotografií, plastických modelů map i další výtvarnou činností. Fotografoval
přístrojem vlastní výroby. Hodně rozšířené byly jeho
pouťové pohlednice, na kterých vykreslil obrázky kostelů
a kaplí, zdobil je vlastními návrhy a složil verše na známé
melodie. Tyto pohlednice pak prodával na poutích. Právě
při takovém prodeji se v roce 1937 setkal s Alfonsem
Muchou na ivančické pouti. Byl všestranný. Zhotovoval
vývěsní štíty, reklamní tabule a plakáty.
43
Rodný dům Jakuba Svobody na počátku 20. století na jeho kresbě
Jakub Svoboda patří mezi představitele naivního – insitního umění (insitní
umění – od neškoleného, laického, neodborného malíře). Jeho práce se většinou
vztahují k Ivančicích a okolí, ale zajížděl i do vzdálených měst i do ciziny. Na
jeho obrázcích vidíme stav a domů a ulic před více jak 100 lety. Stejně tak maloval domy a ulice v rakouských městech, Berlíně. Část obrazů vytvořil v Luhačovicích, kam v letech 1929–1934 zajížděl v letních měsících. Kromě malování
se Jakub Svoboda věnoval od roku 1923 zhotovování plastických modelů a map,
které našly uplatnění ve školách. Pro nás, Vančáky, je velice zajímavý a propracovaný model města zachycující v přesném měřítku všechny ivančické domy
a ulice v roce 1875 s vysokou dokumentární hodnotou.
K dalším velkým zálibám patřila hra na citeru. Později dával i hodiny ve hře
na tento nástroj.
Jakub Svoboda zemřel 12. února 1943 ve věku nedožitých 68 let a je pohřben
na ivančickém hřbitově.
Jakub Svoboda patří do skupiny význačných rodáků, kterými se Ivančice
mohou právem chlubit. Jen by to chtělo více propagace, protože pro současnou
mladou generaci je téměř neznámý.
Od příštího čísla budou v Ivančickém zpravodaji uváděny na pokračování
paměti Jakuba Svobody, které napsal v roce 1933 a ještě doplnil v roce 1938.
Jiří Široký
44
Prušáci dostali v Ivančicích nakládačku
V deníku Jana Kočího je popis zajímavé události, která se stala za Prusko-rakouské války.
Od 12. července do 4. září 1866 bylo v Ivančicích postupně ubytováno
a stravováno přes 56 000 pruských vojáků a nespočet koní. S jejich přítomností
byly neustálé potíže, byli vítězové, byli v poražené zemi a podle toho se také
chovali. Vyhráli bitvy, vyhráli válku a přece v Ivančicích jich pár desítek dostalo
výprask.
Jednoho dne jelo asi 50 pruských vozů od Neslovic s ovsem a pokrmem pro
vojsko. Z Ivančic pruské vojsko již odešlo k Vídni, a vozkové uvedených vozů
si dovolili na poli u Starohorské kapličky odpřáhnout koně od vozu, který patřil
ivančickému občanu p. Zozulimu. Jeho koně připřáhli ke svým vozům. Pacholci
a mlatci vázající obilí, kteří byli na poli, tam zanechali vůz i ostatní věci a utíkali
do města oznámit, co se stalo. V okamžiku bylo všeho druhu lidí pohromadě,
byli ozbrojeni klacky, vidlemi, sekyrami a podobně a čekali na Buriance (Na
Brněnce) až tito vozkové přijedou. Jakmile dojeli, byli zastaveni a přesto, že se
vozkové bránili, byli jim násilím koně odejmuti a vráceni majiteli.
To snad byl jediný případ na Moravě, kde se civilisté postavili proti drancování vojska. Ačkoliv padlo několik ran klacky, zkrvaven nebyl žádný a štěstí, že
se nic nestalo. Kdo ví jak by se mstili, kdyby ti samí se znovu dostali do Ivančic,
protože část vojska od Vídně se opět vracela přes Ivančice.
Jiří Široký
��
Family
Point v Ivančicích
��
Od listopadu 2010 nabídne Město ve spolupráci s rodinným centrem Měsíční Houpačka, o.s., mladým rodinám z Ivančic i přespolním návštěvníkům
adekvátní zázemí pro spočinutí s malými dětmi. Family Point podporovaný
JMK najdete v městských prostorách pronajatých výše uvedenému rodinnému centru, tedy na Palackého nám. 27, v 1. patře. Provoz Family Pointu
45
nebude vázán na finanční pravidla centra, tedy možnost využít jeho zázemí
v rozsahu Family Pointu bude pro klienty zdarma.
Co je to Family Point?
Místo přátelské rodině, které bezplatně poskytuje:
– možnost přebalení a nakrmení dětí
– dětský koutek
– informace, nasměrování a pomoc v oblastech života rodin
Rada města Ivančice schválila na svém zasedání dne 14. června 2010 přistoupení města Ivančice k projektu Jihomoravského kraje „Family Point“.
Město Ivančice pronajalo od 15. 3. 2010 svoje prostory na lukrativním místě
přímo v centru města rodinnému centru Měsíční Houpačka, o. s. (Palackého
nám. 27). V průběhu března až května letošního roku si členové Měsíční Houpačky převážně na své náklady tyto prostory zvelebili k obrazu svému, adekvátně pro svoji činnost. Dne 14. 5. 2010 pak proběhlo slavnostní otevření těchto
nových prostor a to i za milé přítomnosti prezidentky Sítě mateřských center ČR
Rut Kolínské a radního JMK pana Altmana.
Výkonný tým Měsíční Houpačky v zastoupení Martiny Turečkové nabídl
Městu spolupráci při zřizování a provozování místa označeného Family Point:
Městu patří prostory, provozovatelem bude Měsíční Houpačka. Zastupitelstvo
JMK dne 16. září schválilo pro ivančický Family Point dotaci ve výši 20 tisíc.
Měsíční Houpačka funguje převážně na dobrovolné bázi, nicméně v zájmu
jejího výkonného týmu je mít placenou koordinátorku. Tento model se jí v praxi
již osvědčil. V současné době dostala šanci toto zaměstnání vykonávat mladá Arménka Tatevik Badoyan, která se v Ivančicích provdala, studuje dálkově českou
vysokou školu a sama je maminkou malého dítěte. Provozování Family Pointu
bude rozšířením její každodenní pracovní náplně. Nad rámec její pracovní doby
– převážně o víkendech, kdy budou v Ivančicích probíhat veřejné akce (typově
městské Slavnosti chřestu apod.) – se budeme snažit na provoz Family Pointu
zajistit brigádníka.
Echo o experimentálním období Lesní mateřské školy (LMŠ)
Někdy na jaře jsem fascinovaně četla článek v Respektu o dětském klubu
inspirovaném lesní mateřskou školou provozovaný v Praze-Šárce. V září jsem
absolvovala seminář vedený Terezou Vošahlíkovou, která má za sebou roční
stáž v německé lesní mateřské školce a zároveň je součástí pracovní skupiny,
která připravuje schůdnou legislativu pro provoz LMŠ i v ČR (více o LMŠ na
www.lesniMS.cz). Týden po semináři jsem svolala schůzku výkonného týmu
46
rodinného centra Měsíční Houpačka a představila jsem tam svoji houpačkovou
verzi lesní školky v Ivančicích, která prošla 7. října 2010 správní radou:
1. Říjen 2010 – červen 2011 probíhá experimentální období dětské Lesní
školky:
– každý pátek v 8:55–12:00 hod. za každého počasí
– sraz u mostu na Réně (místo srazu možná bude časem pohyblivé, případně si
raději ve čtvrtek zavolejte: 603 57 69 88)
– rodiče i děti v adekvátním oblečení do daného počasí a do lesa,
– s sebou svačinu, termosku s čajem a obědem, čtverec karimatky na sednutí,
– vždy jeden z rodičů má připravenu drobnou aktivitu pro děti,
– můžeme s sebou vzít i dítě bez rodiče, za jednorázový příspěvek 100,- Kč
– ....vychytáváme mouchy (oblečení, jídlo, místa venku, program,..)
(synchronně připravíme celkovou koncepci, základnu (tee-pee, jurta, maringotka,..), seženeme pedagoga, provedeme nábor dětí, ...)
2. Září 2011 oficiální start Dětského klubu inspirovaného Lesní mateřskou
školou:
– 5 dní v týdnu
– pro 15 dětí ve věku 3–6 let
– 1 pedagog a 2 dospělí asistenti (rodiče nebo studenti Pedagogické fakulty
MU)
47
Přidat se může kdokoli, koho to zajímá, i bez dítěte. Je tu i ta možnost, že
když své dítě dáváte do klasické „kamenné“ školky, můžete se tam domluvit
a v pátek s námi chodit do lesa. Začali jsme 1. října, chodí nás cca 5 rodičů
a 7 dětí, na www.kidsoutdoor.cz objednáváme první nepromokavé oblečení
a celkově nás toto počínání těší. Uvítáme rozšíření našich řad.
Plachým výkřikem „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“ se na spolupráci
s aktivními rodiči či prarodiči už teď těší
Martina Turečková
Vernisáž chleba
Soutěžní přehlídka a ochutnávka doma upečených chlebů pro mlsné
kolemjdoucí!
Už dlouho se chystáte upéct si doma chleba, ale zatím jste se k tomu nedostali? Teď nastal ten pravý okamžik: zkuste štěstí začátečníka a přineste svůj
první pecen! A pokud jste v pečení chleba již ostřílení borci, i vy a právě vy ho
přineste, ať se od vás můžeme přiučit.
Akce proběhne v prostorách Měsíční Houpačky v pátek 19. 11. v 17:00
hod.
Soutěžit se bude ve dvou kategoriích: chleby pečené doma v troubě a chleby
pečené v domácí elektrické pekárně. Jako pekaři svoji účast potvrďte do 30. 10.
mailem ([email protected]) nebo telefonicky (734 600 725). Soutěžní vzorek a nakopírovaný recept (bez vašeho jména) pak přineste v pátek 19.11.
mezi 15:00 a 16:00 hod přímo do prostor Měsíční Houpačky, Palackého nám.
27, 1. patro. Chleby budou vystaveny anonymně pod čísly, vítěze zvolí samotní
ochutnávači a také nezávislá komise určená přímo na vernisáži. Recepty budou
k dispozici pro inspirované hosty.
Těšíme se na Vaše chleby!
Za Měsíční Houpačku Martina Turečková
Degustace čokolády
V úterý 30. listopadu 2010 v 17:30 hod. proběhne v prostorách Měsíční Houpačky na Palackého nám. 27 akce Degustace čokolády. V ceně vstupenky 200,Kč na osobu očekávejte kinové uspořádání sálu, erudovaný výklad, spoustu krásných fotek a krátkých videí z výroby čokolády, 10 degustačních vzorků a vodu
Rajec. Poté si můžete přímo u přednášejícího Petra Hanzálka z Čokobanky.cz
nakoupit kvalitní čokolády třeba na Mikulášskou nadílku či na Vánoce.
Prodej a rezervace vstupenek bude od 1. 11. přímo v Měsíční Houpačce nebo
na tel. 734 600 725. Pozor, kapacita sálu i přednášejícího pouhých 50 míst!
48
Chrom – prvek, který umí léčit příčinu nemoci
(Tina, Praha, 1994)
Všichni známe chrom jako kov, který je součástí mnoha předmětů každodenního života. Při dlouhodobém místním působení na pokožku (z řetízků, přívěsků
apod.) můžeme dráždit a vyvolávat různé nepříjemné vyrážky a exémy dostane-li se v nadměrném množství do potravy, působí na lidský organismu jako jed.
Chrom dnes řadíme mezi tzv. stopové prvky stejně jako hořčík, zinek nebo
železo. Naše tělo se bez něj neobejde. Je součástí důležitých enzymů regulujících
metabolizmus. Vědci prokazují, že nedostatečný přísun chromu v potravě může
být jednou z příčin tzv. stařecké cukrovky (jde o diabetes melitus II. typu). Touto
civilizační chorobou má šanci onemocnět každý druhý obyvatel průmyslových
zemí ve věku 60–70 let.
Novorozenec přijde na svět s dostatkem tohoto nezbytného prvku, s věkem
jej však ubývá a po pátém desetiletí se začíná projevovat jeho deficit. Pro tvorbu
důležitých enzymů prostě chybí. Důsledkem je narušený metabolizmus cukrů.
Nedostatek chromu může zapříčinit zvýšenou hladinu cholesterolu a tuků v krvi,
urychlený rozvoj aterosklerózy a zvýšení krevního tlaku. Určitým způsobem se
také může podílet na obezitě. Chrom v kovové podobě není v organizmu využitelný. Pro člověka je podstatné, aby jej přijímal ve formě tzv. biologických komplexů, to znamená jako součást běžné stravy potravy rostlinného a živočišného
původu. V této podobě nedochází k jeho předávkování, neboť jeho nadbytek je
vyloučen s močí. Různými úpravami, zvláště průmyslovou konzervací však jeho
množství v potravinách klesá.
Nejbohatší na tento důležitý prvek jsou čerstvé borůvky a jejich listy, pivovarské kvasnice, libové maso, drůbež, ryby a minimální dávka je obsažena
v pitné vodě. Léčivou sílu borůvek u cukrovky znaly již naše babičky. Proto
je míchaly do léčivých čajů. Pivovarské kvasnice využili čeští vědci a vyvinuli
s jejich použitím přípravek Diastabil.
Obsah chromu v potravinách v mg/kg:
pivovarské kvasnice 1,6 – 2,1
obilniny
borůvky
1,0
tuky a olej
maso a drůbež
0,144
ovoce a zelenina
ryby
0,141
pivo
Doporučená denní dávka je 0,2 mg.
0,135
0,041
0,03 – 0,05
0,005
M. Krýdlová
49
§ PRÁVNICKÁ PORADNA §
Dotaz:
Před rokem jsem opravoval střechu na svém rodinném domku a 1 křidlice mi vypadla z ruky tak nešťastně, že zranila souseda. Zdravotní pojišťovna
mi nyní poslala účet za jeho léčení. Je to dost velká částka. Jsem přesvědčen,
že pojišťovna na to nemá právo, neboť každý si platí zdravotní pojištění sám
a z toho je hrazena veškerá lékařská péče. Jak mám ve věci postupovat.
Jaroslav K., Rapotice
Odpověď:
Zdravotní pojišťovna má podle zákona o veřejném zdravotním pojištění
právo na náhradu škody vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na péči
hrazenou ze zdravotního pojištění v důsledku zaviněného protiprávního jednání
vůči osobám účastným zdravotního pojištění.
Pokud jste tedy zavinil zranění někomu jinému svým jednáním buď úmyslným, nebo z nedbalosti, je požadavek pojišťovny zcela po právu. Pro tento případ doporučuji do budoucna sjednat pojištění odpovědnosti za škodu u některé
komerční pojišťovny, protože v tom případě byste měl nárok, aby tato pojišťovna
v souvislosti s uvedenou událostí hradila náhradu škody za Vás.
Pokud ale nejste pro tento případ pojištěn a nehodláte dobrovolně pojišťovně
náhradu škody uhradit, obrátí se zřejmě pojišťovna k soudu, který bude zjišťovat,
za jakých okolností jste škodu způsobil a zda jste jí mohl nebo nemohl zabránit.
Od výsledku tohoto dokazování bude odvozena Vaše povinnost hradit pojišťovně
škodu.
JUDr. Petronela Sojková, advokátka
Rosice, Brněnská 555, tel. 546413003
TURNAJ VANGL CUP MINI GIRLS 2010
O PUTOVNÍ POHÁR „ŽELVA“ (foto na str. 2)
V sobotu 2. 10. 2010 se uskutečnil v městské hale v Ivančicích 1. turnaj
v házené dívek v historii. Slavnějších účastníků již nemohlo být více. Přijely
základny prvních tří týmů ženské ligy loňského ročníku, Slávia Praha, HK
Veselí nad Moravou, ZORA Olomouc a dále Sokol Karviná a HK Velká nad
Veličkou. Všech patnáct klání turnaje mělo velice vysokou úroveň a zaplněné
tribuny dokreslily atmosféru velkého házenkářského svátku v Ivančicích. Ve
vzájemné pomoci turnaj pořádal, jak již tradičně, HK IVANČICE a SVČ IVANČICE. Netradiční a pro mladé hráčky doslova kouzelně svítící putovní pohár
50
„IVANČICKÁ ŽELVA“ vyrobený ivančickým umělcem Pepou Zahradníkem, si
odvezly hráčky Veselí nad Moravou. Druhé místo obsadila Velká nad Veličkou
a na skvělém třetím místě skončily hráčky domácího oddílu HK IVANČICE. Pro
všechny příznivce a účastníky to byl den plný dobré a pohledné házené zakončený předáním cen z rukou ivančické dorostenecké přebornice ČR v házené z roku
1959 a 1960 Vlasty Badinové a jejího tehdejšího trenéra Karla Novotného.
Blahopřejeme našim mladším dívkám!
Jiří Obršlík
Strašidelný zámek v Hrubšicích (foto na str. 2)
Druhá sobota v říjnu patří Hrubšicím
Termín sobota 9. října byl již dlouho v předstihu v mém kalendáři označen
výraznou červenou barvou s poznámkou – Hrubšice – Strašidelný zámek. Patřičně jsem celou rodinu instruovala, že tento termín je naprosto nepřekročitelný
a po pravdě řečeno, doma už pochopili, že bojovat proti čemukoliv s nálepkou
„hrubšické“ je zbytečné. Ačkoliv jsem už nějakou tu dobu z Hrubšic pryč, pořád
mám v této vesničce cenné zázemí v podobě přátel. Manžel sice zprvu nemohl pochopit, proč nemám zajetý takový ten normální model – zajít si na kafe
s kamarádkou z vedlejší ulice, ale že, pokud mám touhu si pořádně poklábosit,
jedu na druhý konec republiky, ale už si zvykl. A protože na všechny ty akce
OS Hrubšice se mnou jezdí, je mu už jasné, že tak, jako je lepší si na dobré věci
počkat, stejně tak platí, že za některými věcmi je prostě lepší si dojet.
51
Program Strašidelného zámku
Ale zpátky k akci samotné – Strašidelný zámek v Hrubšicích v podání OS
Hrubšice v sobotu 9. října. Pokud krátce vystihnout – stačí jednoduché konstatování, bez žádných podmiňujících dodatků – velkolepá podívaná, krásný zážitek
pro malé i velké účastníky zábavného odpoledne. A jak to celé probíhalo?
Začátek tajemného odpoledne na hrubšickém nádvoří – zněl asi takto – „Kdesi
hluboko v transylvánských lesích poblikává malé světýlko. Je to svíčka – jediná na
tajemném hradě. Osvětluje místnost hraběte Drákuly. Na stěnách visí pavučiny, okny
hučí meluzína. A z podzemí se linou steny nebohých obětí…“ A poté se skutečně krvežíznivý Dracula zjevil všem návštěvníkům, kteří se letos v Hrubšicích počítali na
stovky (a to dokonce 6 krát). Následovala velkolepá show, která byla odměněna, po
zásluze, dlouhotrvajícím potleskem. Program ovšem pokračoval dále. Co by to bylo
za zámek bez prohlídkové trasy? A v tomto případě trasy strašidelné, kde na malé
i velké čekalo celkem 13 stanovišť – samozřejmě hrabě Dracula, Egyptská mumie,
Bukovec, Vlkodlak pralesní, Jezinky alpské, Pavučnice, a snad nejhezčí, ale zároveň
nejobávanější – peklo s několika pekelníky, ale také s pekelnicí, Hrubšický vodník,
Půďák, Bílá paní, Smrtka, Baba jaga – ježibaba, Černokněžník tajemný. Nabídka
hrubšického strašidelného odpoledne však tímto zdaleka nekončila, Vystoupení
šermířské skupiny Taranis, dlabání dýní, malování na obličej, chudonožec upír, to
vše bylo připravené pro ty, kteří vydrželi až do konce. A že se vyplatilo do konce
čekat, o tom nepochybujte. Na samotném konci programu – nyní, již za tmy a světel
pochodní – hrubšičtí předvedli velkolepý nástup hraběte Draculy a všech dalších
strašidel, toho dne, se na zámku vyskytujících. A úplný konec strašidelného odpoledne? Ten patří v Hrubšicích tradičně ohňostroji. Prostě nádhera.
Poděkování patří, těm, kteří nějaký ten penízek přihodili, či jinak podpořili: Město Ivančice, Skupina ČEZ, Josef Aldorf, firma Viessman, manželé
Stehlíkovi, Jiří Kvapil, manželé Divišovi, Petr Drápal, Pavel Bula.
Pro ty, co ještě v Hrubšicích na žádné akci nebyli, říkám „na shledanou
v Hrubšicích“. A pro ty, kteří na Strašidelném zámku také byli – mám malý dárek na závěr. Fotografie na: http://picasaweb.google.com\oshrubsice.
Jako vyjádření poděkování všem, kteří na Strašidelném zámku v Hrubšicích byli, ať už
na straně účinkujících či návštěvníků, napsala Václava Štěpanovská
52
Ivan Mezník
ANTARKTIDA– kontinent přírodní harmonie
Dovětek: Se sentimentem z Ivančic
Prof. RNDr. Ivan Mezník, CSc., se sice narodil r. 1942
v Brně, ale žil do svých 30 let v Ivančicích. Je synem MUDr.
Františka Mezníka, který byl v Ivančicích obvodním lékařem a jeho manželky, zdravotní sestry Květy. Je významným českým matematikem a dodnes působí na VUT v Brně.
Roku 2009 obdržel v oblasti výchova a vzdělávání Cenu
města Ivančic. Velkým koníčkem prof. Mezníka je cestování. O své zážitky
při cestě do Antarktidy se na naše požádání rád podělil se čtenáři Ivančického zpravodaje.
Vydat se do Antarktidy asi nepatří k běžným rozhodnutím, jak standardně strávit dovolenou. Avšak pro ty, kteří jsou ochotni učinit vše pro dokonalý unikátní
zážitek, je to ten pravý nápad. Mnohým se přitom vrací momenty z mládí, kdy četli
se zatajeným dechem a napětím knížky o cestách Amundsena, Nobileho, Scotta,
Běhounka a dalších polárníků. Kromě spíše malého počtu lidí, kteří navštíví Antarktidu jako badatelé, může dnes poznat tento kontinent prakticky každý zájemce,
který má důvěru ve své zdraví a odloží výměnu starého auta za nové. Jinak postačí
běžná fyzická kondice. Obvykle však jde o individuální cestu zprostředkovanou
některou specializovanou cestovní kanceláří nebo přímým jednáním s agenturou,
která expedice do Antarktidy realizuje. Není jich mnoho, proto je počet návštěvníků Antarktidy ročně silně limitován, cestu je třeba plánovat s dostatečným předstihem. Patří k nim zejména americké expediční agentury, často využívající námořních kapacit ruské provenience. V takovém případě je nezbytná znalost angličtiny,
neboť, jak je známo, s Američany nelze jiným jazykem komunikovat a rovněž tak
nelze žádné informace od nich získávat; tím by byl benefit poznání významně
ochuzen. Cesty se uskutečňují v období tamního léta, od listopadu do poloviny
března, kdy se teplota v Antarktidě pohybuje mírně nad nulou.
Před cestou si každý určitě připomene to nejdůležitější o Antarktidě. Antarktida je pátý největší kontinent s rozlohou 14,2 mil. km2 (přibližně velikosti USA
a Mexika). Je ze všech kontinentů nejméně prozkoumaná. Během zimy se její
rozloha okolními ledovými formacemi zdvojnásobí.
99 % povrchu je pokryto permanentním ledovým krunýřem o průměrné
tloušťce 1500 metrů, v některých místech až téměř 5000 metrů. Uvádí se, že kdyby led Antarktidy roztál, zvýšila by se hladina moře asi o 60 metrů.
V Antarktidě byla naměřena nejnižší teplota na zeměkouli, -89,60 (21. července 1983 na ruské stanici Vostok umístěné na geomagnetickém jižním pólu).
53
Je kontinentem nejvyšším s průměrnou výškou 2300 m nad mořem (nejvyšším vrcholem je Vinson Massif - 5140 m),
nejsušším s ročními srážkami 5 cm,
největrnějším s naměřenou rychlostí větrů kolem 300 km/hod a
nejméně obydleným s oficiální populací 0.
Největší ledovec je 400 km dlouhý a 64 km široký,
největší zaznamenaná ledová kra byla o rozměru 335 km x 97 km (zhruba
velikosti Belgie). Geografický jižní pól (nazvaný Amundsen-Scottův) se nachází
v nadmořské výšce 2804 m.
Během zimních měsíců (duben-říjen) nevyjde v Antarktidě slunce 182 dní.
Územní nároky na Antarktidu deklarují Argentina, Australie, Chile, Francie,
Velká Britanie, Nový Zéland a Norsko. Tyto nároky byly konzervovány podpisem Antarktické smlouvy v roce 1961, kterou byla Antarktida prohlášena přírodní rezervací, sloužící výhradně mírovým a vědeckým účelům. V současné době
je téměř 50 signatářských zemí této smlouvy, včetně České republiky.
V oblasti Antarktidy existuje kolem 60 výzkumných stanic (řada z nich není
aktivní); největší je McMurdo, patřící USA. Často se reflektuje Antarktida s Arktidou, oblastí severního pólu.
Zatímco Arktida má povahu moře obklopeného pevninami, Antarktida je
pevninou obklopenou mořem.
V Arktidě žije větší počet druhů živočichů v malých množstvích, kdežto
v Antarktidě žije málo druhů živočichů ve velkých množstvích. K nim patří především tučňáci, jejichž populace se odhaduje na 75 milionů.
Myšlenka navštívit Antarktidu se zrodila v mé mysli někdy v říjnu roku 2008
a po detektivním pátrání, jak ji vůbec uskutečnit, se mi podařilo zajistit místo
v 12denní Quark expedici v termínu od 20. února do 3. března 2009. K jejímu
potvrzení vyžaduje poskytovatel přesvědčivé dokumenty o zdravotním stavu
a sjednaném zdravotním pojištění s co nejvyšším krytím (a také úhradu). Také mi
dává řadu důležitých rad pro vhodné oblečení. Je žádoucí si opatřit výstroj odolávající tepelným a povětrnostním výkyvům, ochranné pomůcky proti slunci atd.
Takové vybavení není problém nakoupit v našich specializovaných prodejnách.
Hned mě napadlo, že se cesta nemůže obejít bez sentimentu – zanechat v Antarktidě stopu Ivančic, kde jsem prožil celé své mládí a také Brna, kde prožívám
zbytek života. Od expedičního týmu dostávám informaci, že loď odplouvá 21.
února v 15.00 z argentinského městečka Ushuaia v Ohňové zemi na nejjižnějším
cípu Jižní Ameriky, kam je nezbytné se dopravit letecky nejpozději den předtím
a setkat se s ostatními v hotelu Albatros. Volím let z Prahy do Paříže, po dalších
téměř 14 hodinách letu se nacházím v Argentině na letišti v Buenos Aires a po
dalších více než 3 hodinách letu s argentinskou domácí linkou se ocitám na letišti
v Ushuaia. Cesta to nebyla nijak klidná. Již při odbavení na letišti v Praze vznikla
nejistota s osudem mého zavazadla. Představu, že zavazadlo nedoletí se mnou,
54
není radno za daných okolností vůbec domýšlet. Problémy skutečně nastaly,
např. při přestupu na letišti v Buenos Aires jsem v tlačenici víceméně náhodně
zahlédl na stěně ručně psaný nápis s mým jménem, abych si zavazadlo vyzvedl
na běžícím pásu a přenesl si je na sousední letiště pro vnitrostátní lety, kam byl
navazující let na poslední chvíli přesunut. Nakonec jsme „oba“ šťastně dorazili.
Ani teplota nebyla „klidná“ – u nás a Paříži 180C, Buenos Aires 390C, Ushuaia
130C. Na letišti v Ushuaia jsem poprvé nabyl pocitu klidu v okamžiku, kdy jsem
byl očekáván zástupci expedičního týmu. V městečku Ushuaia tepe na každém
kroku krev turistů dychtících po Antarktidě. V nedalekém hotelu Albatros se setkávám s dalšími účastníky; odhaduji, že jich je tak stovka z rozmanitých zemí.
Večer se dovídáme, že loď odpluje zítra k večeru, nalodění 15.30. Dopoledne
je organizován výlet do národního parku Tierra del Fuego (Ohňová země). Jde
o ekosystém se sub-antarktickou vegetací. Typické jsou vysoké opadávající i neopadávající buky. Žije v něm divoce asi dvacet druhů savců (např. červený vlk)
a více než devadesát druhů ptáků. Zvláštností je, že tu nežijí obojživelníci a rovněž tu nelétá žádný hmyz. V parku se nachází poslední pošta na jihoamerickém
kontinentě. Na můstku do moře v kanálu Beagle (jména malého loveckého psa)
je domeček, ve kterém sedí vousatý pošťák, který s nesmírnou ochotou dává na
cokoliv razítko s nápisem „Correo del Fin del Mundo“ („Pošta na konci světa“)
Filatelisté (včetně mě) jsou ve stavu nejvyšší pohotovosti. Dalšími pozoruhodnostmi jsou konec jihoamerické železnice a zejména místo s posledními
metry panamerické dálnice začínající na Aljašce, vedoucí Severní, Střední a Jižní Amerikou mající délku 17 848 km. Do moře ústí mnoho průzračných říček
oplývajících pstruhy. Po poledni se vracíme zpět přímo do přístavu k lodi, kde
55
bychom měli mít v kajutách zavazadla, která jsme ráno odevzdali. Naše loď má
jméno světoznámé sovětské herečky Ljubov Orlova; zakoupil ji pro ni kdysi její
manžel. Loď podstoupila v roce 2006 důkladnou renovaci a byla přizpůsobena
náročným antarktickým podmínkám.
Ve společenských prostorách je mnoho reminiscencí na svůj původ. Je nyní
registrována na Maltě a má ruskou posádku čítající 70 osob v čele s kapitánem
Igorem Karavajevem.
56
Jak následně zjišťuji, expedice do polárních oblastí uskutečňují lodě v drtivé
většině s ruskými názvy a též posádkami. Šéf naší expedice Jill Baxter se netají
tím, že jde o profesionály nejvyšší kategorie a navíc skromné lidi, kteří jsou jak
se říká do nepohody. Na palubě nás vítá vstřícně posádka a 12členný tým, který
zajišťuje průběh expedice, vesměs zkušených specialistů z USA. Na palubě je
i lékař Dr. Dudley Backup s miniklinikou. Zdravotní komplikace si však nikdo
nepřipouští, náhlá příhoda v této oblasti by nebyla řešitelná bez letecké pomoci
z Argentiny. Odevzdáváme pasy, zavazujeme se plnit striktní režim a pokojské
(ruské národnosti, nezřídka s vysokoškolským diplomem) nás rozvádějí do kajut. Třímístnou kajutu sdílím s Holanďanem Christianem, stavebním inženýrem
a Američanem černé pleti Ellisem, čerstvým absolventem university. V 17.00
absolvujeme povinné školení o bezpečnosti a cvičný evakuační poplach. Klade
se nám na srdce zásada „v každé chvíli je alespoň jedna ruka spojena s lodí“.
V 18.40 loď vyplouvá, kulisa městečka Ushuaia ještě zvýrazňuje působivost
chvíle.
Čeká nás dvoudenní plavba Drakeovým průlivem. Krátce po vyplutí přestává
fungovat veškerá bezdrátová komunikace, pouze loď disponuje potřebným spojením. Nezbývá než se uložit ke spánku a ukončit 1. den.
2. den: 7.30 budíček po silně probdělé noci. Drakeův průliv bývá přirovnáván k větrnému tunelu. Výjimka nás nepostihla a tak v kajutě létalo všechno,
co nebylo připevněno. Mořská nemoc postihuje téměř všechny nezkušené, kteří
se preventivně nenadopovali Promethazinem. I já k nim patřím, kromě toho
57
jsem si lék zapomněl na cestu vzít. S provinilým ostychem jdu k Dr. Backupovi, který mě ochotně lék poskytl a problémy ustaly. První snídaně signalizuje
spíše asijskou kuchyni. Šéfkuchař opravdu pochází z Thajska, ale další členové
kuchařského managementu věští, že strava bude pestrá. Obsluha je samozřejmě
ruská; dnes (i ostatní dny) elegantní a precizní. Trávíme den na širém moři, jediným doprovodem je několik albatrosů kroužících kolem lodi. Ve společenské
místnosti probíhají přednášky. První o ptactvu jižního oceánu; uvidíme albatrosy, antarktické kormorány, řadu druhů buřňáků (petrelů) a ptáky skua. Další
přednášky jsou o geologii, historii objevování Antarktidy a filmy o životě v této
oblasti. V mezičase pozorujeme z paluby dění kolem. Je pochopitelně větrno, ale
docela příjemně. Před večeří se koná (i v dalších dnech) brifink o zážitcích uplynulého dne. Probíhá vzájemné seznamování účastníků. Z historicky východních
zemí je tu menší skupina Poláků pod péčí doprovodu cestovní kanceláře, jinak
jde o jednotlivce a heterogenní skupinky různých národností z celého světa. Samozřejmě Holanďané, Američané, Kanaďané, Japonci, Jihoafričané, povětšinou
dvojice a menší rodinné struktury celého spektra věků. Zjišťuji, že jsem zde bez
kamaráda Čecha a z jiné země již tu žádný další samotář není. Překvapuje mě, že
nemálo účastníků se sem vydává po několikáté a navíc předem tvrdí, že to určitě
není naposledy. Vyprávějí, že jim Antarktida přináší pokaždé nové, nezapomenutelné zážitky. Je to tím, že tání ledu neprobíhá vždy stejně a v důsledku toho
je Antarktida pokaždé jiná. I šéf expedice při úvodní přednášce upozorňuje, že
i když je trasa stanovena, v mnoha ohledech jedeme do „neznáma“ a bude vše
záviset na skutečných podmínkách. Se všemi nacházím nějakou společnou řeč
pro komunikaci. Zvlášť se mi hodí znalost ruštiny – loď je všude kromě strojovny přístupná a oslovení ruštinou ihned stačí k „protekci“. Na naši slivovici se
nemračí ani kapitán. První oběd i večeře představují několik chodů jídel více
chuťových variací, určitě z prvotřídních surovin, a připravených profesionály.
Názvy jídel mnoho neříkají, ale to bývá také doma v našich restauracích. Předem
vím, že ať budou v následujících dnech chuťové kreace přibývat, budou se mi zesilovat vzpomínky na spíše jednoduchá, ale skvělá česká jídla babiček a našich
domovů. Během dne je k volné dispozici občerstvení. Večer se samozřejmě otevře bar k rekapitulaci zážitků, ceny jsou docela přijatelné – s potěšením vnímám,
že do této líbezné končiny ještě nedorazila neviditelná ruka trhu a nemilosrdnost
monopolu. Ukládáme se k další noci na širém moři.
3. den Noc je podobně neklidná jako předchozí, ale již to jako zkušení
mořeplavci považujeme za normální. Kolem poledne překračujeme tzv. konvergenční kruh. Leží mezi 490 a 550 jižně a je přírodní hranicí mezi relativně teplou
subantarktickou a studenou antarktickou vodou. Jeho poloha se podle klimatických podmínek mění. Jde o významný biologický fenomén určující rozmístění
planktonu, ryb, ptáků a savců. Živočichové na různých stranách hranice se výrazně odlišují. Máme další přednášku o bezpečnosti, nyní týkající se chování na
58
gumových člunech (asi pro 8 lidí) zvaných Zodiak, kterými budeme operovat po
zakotvení lodi. Fasujeme holinky a absolvujeme cvičné nalodění. Každé nalodění a návrat na loď musí být parafováno. Teplota vzduchu 80C, vody 10C. Nevyskytuje se absolutně žádný hmyz. Přibližujeme se k Shetlandským ostrovům. Biolog
M. Richardson má přednášku o tuleních. Dovídáme se, že se vyskytuje pět druhů
– sloní, kožešinový, leopardí, krabožravý a Weddellův. Z nich jediný Weddellův
přečkává v Antarktidě celou zimu tím, že si neustále „hlídá“ otvor v ledu, aby
přežil; ostatní migrují s přibývajícím ledem. Geolog P. Wickens vypráví o ledovcích a horách. Před ochlazením byla Antarktida územím s bohatou vegetací,
proto se zde předpokládá existence bohatství surovin. Znovu má přednášku M.
Richardson, nyní o tučňácích. Z celkem existujících 18 druhů uvidíme zejména
tučňáka oslího (Gentoo), uzdičkového (Chinstrap) a kroužkového (Adélie). Bohužel se nám nepodaří spatřit skvost živočichů Antarktidy – tučňáka císařského
(Emperor Penguin), který dosahuje výšky 100–120 cm a váhy až 80 kg. Žije
pouze na ledových krách ve Wedellově
moři a je vedle Wedellových tuleňů
schopen přežít zimu. Dodnes si to biologové nedokážou uspokojivě vysvětlit.
Ostatní druhy tučňáků (podobně jako
tuleňů) migrují s postupujícím ledovým
krunýřem. V 17.30 se objevuje za nevlídného počasí a stmívání na obzoru
země – Jižní Shetlandské ostrovy.
Loď zakotví mezi ostrovy Aitcho
a Robert. Po 19.00 nasedáme poprvé naostro na čluny Zodiaky. Je již přítmí, vane
svěží vítr s kapkami vody. V 19.35 vystupujeme na ostrůvek Aitcho. Vítá nás
spousta tučňáků a další ptáci, na břehu jsou velké kostry – zbytky po velrybách.
První dotek nohy na pevninu „předpolí“ Antarktidy má své kouzlo, i když se za pár
kroků zjistí, že obydlí tučňáků je při vší
úctě k přírodní čistotě celé oblasti jedním
slovem hnojník. Po půlhodině se vracíme; při vstupu na loď (a to i nadále vždy
při každém návratu) provádíme opakovanou očistu a desinfekci holinek pod
bedlivým dohledem matrosů z posádky.
4. den Během noci proplouváme
Bransfieldovým průlivem a míříme
k ostrovu Deception, u něhož kotvíme
v 9.00. Z dálky jsou na ostrově vidět
zbytky osídlení.
59
Gumovými čluny Zodiak se dostáváme na pláž, která má povrch složený ze
škváry a popele. Jsou tu zbytky po norské společnosti Hektor, která zde zpracovávala velryby asi od roku 1900. Své aktivity ukončila kolem roku 1930, kdy zejména velrybí olej přestal být výnosným obchodem. Nacházejí se zde chátrající
dřevěné budovy, zbytky strojovny, ohromné kovové barely a další artefakty.
Dále jsou tu pozůstatky britské antarktické stanice, která tu prováděla jednak
meteorologický a geologický průzkum a také byla centrem pro letecké operace.
Prohlížíme docela zachovalý hangár a další budovy. Stanice byla evakuována
v roce 1967, kdy zde došlo k erupci. Obojí je tu zachováno pro historii. Procházíme se v nevlídném počasí po pláži mezi kožešinovými tuleni; někteří z nich
obývají zbytky různých rybářských bárek.
Poletují zde ptáci skua
podobní našim divokým
kačenám.
Na zemi se nacházejí
kostry ryb a rozmanitých
korýšů a krabů, které moře
vyplavilo. Nemálo nadšenců
využívá možnosti provést
polární ponor.
60
61
Dosvědčují, že voda je vlivem teplých proudů z okolních hřebenů snesitelně
studená. Po návratu pokračujeme k ostrovu Trinity. Loď jede nějak pomaleji.
Dovídáme se, že pracuje pouze jeden motor, ale že to moloďci spolehlivě opraví
(i tak se brzy stalo). Jsou obtížné podmínky pro přistávací operace. Proto Zodiaky jezdíme podél ledovce, kde škádlíme tuleně. Míjíme malý ostrůvek plný
tučňáků s opuštěným domkem.
5. den Budíček již v 6.30. Vyloďujeme se na ostrově Danco. Bývala tu britská stanice, zůstala po ní pouze kamenná připomínka. Vítá nás mnoho tučňáků,
žije tu asi 1600 párů druhu Gentoo. Sněží, je malá viditelnost.
Vystupujeme na zasněžený kopec, kde nás měla čekat hezká vyhlídka;
trochu nás zklamala. Při návratu korzujeme mezi krami, asi 20 m od člunu se
objevuje první velryba. Těch bude dále k pevnině Antarktidy přibývat. Velryby
sem během léta migrují, aby intenzivní konzumací planktonu, korýšů a krabů
akumulovaly tukové zásoby k přežití zbytku roku. Uvádí se, že dospělá modrá
velryba spořádá denně až 5 tun potravy. Pokračujeme v cestě k Neko Harbour,
„přístavu“ již na kontinentu Antarktidy. 14.00 vylodění a ve 14.35 jsem stanul
na pevnině Antarktidy.
62
Na břehu je mnoho tučńáků a také nečekaný nepořádek z nějakého dočasného
osídlení – jsou to trosky argentinského přístřešku pro zbloudilé.
63
Vyjdeme na vršíček o 100 m výše, kde se objevují i skalní ostrůvky a kocháme se pohledem na kolmé ledovcové skály na březích.
Ty právě tají a v častých časových intervalech se ozývají ledové a sněhové
laviny padající do moře. Počasí není bohužel ideální, mlha se střídá s pronikajícími paprsky slunce. Nastává pro mě dojemná chvíle, v 15.30 pokládám do trvalé
úschovy kamínek z Ivančic (z blízkosti pomníku Jana Blahoslava) a kamínek
z Brna. Minicíl mé mise byl naplněn. Vracíme se na loď, večer máme barbecue
na palubě.
6. den Plujeme kanálem Neumayer, z paluby pozorujeme spokojeně se povalující velryby. V 8.30 kotvíme u Port Lockroy. Na obzoru je ostrůvek s dvěma
domečky.
64
Bývala tu britská polární stanice, která tu prováděla výzkum v létech 1944 až
1962. V roce 1996 byla přeměněna na neziskovou instituci pod britskou garancí.
Je udržována v původním stavu jako muzeum, stará se oni několik pracovníků;
jsou jedinými lidskými bytostmi dočasně žijícími v Antarktidě, se kterými jsme
se setkali. Jeden z nich, Rick Atkinson připlouvá na naši loď a má k nám před
naší návštěvou stanice zábavnou a vtipnou promluvu o zvláštnostech života
jejich mise (je tu momentálně jediný muž s několika ženami). Rádi kupujeme
suvenýry, jejichž prodej je rozhodujícím zdrojem zajišťujícím její existence. Filatelisté jsou podruhé v pohotovosti – nachází se zde jediná pošta na Antarktidě.
Lze tu nakoupit známky vydané Británií se zlatým přetiskem „British Antarctic
Territory“ a vhodit do schránky pro odeslání. Nelze tu získat razítko, je třeba
čekat, až korespondence někdy přijde. Po půl roce jsem přestal věřit, ale asi za
devět měsíců všech deset pohledů v pořádku jako narozené dítě přišlo. Procházíme se po okolí stanice mezi tučňáky a téměř kompletními kostrami velryb.
S obdivem k těm, kteří toto oživlé místečko udržují, se loučíme. Trasa pokračuje kanálem Lemaire. Obloha se vyčistila, slunce odrážející se od ledovců a ker
vytváří nepopsatelný obraz, který člověk vstřebává se zatajeným dechem.
Kanál Lemaire se postupně zužuje až téměř na šířku nutnou k proplutí. Obě
strany jsou lemovány prudce do vody ponořujícími se skalami a ledovci. Na malých krách se vyhřívají krabožraví, leopardí a Wedellovy tuleni – ve skupinkách
nebo jako sólisté. Připlouváme k ostrovu a zátoce Pleneau, ve které je rozsáhlé
parkoviště obrovských ker.
65
66
Čluny Zodiaky mezi nimi projíždíme, fotografujeme na nich z blízkosti tuleně a obdivujeme umělecké výtvory ničím nespoutané přírody.
67
68
7. den Probouzíme se do čisté oblohy a plujeme k zálivu Waddington.
Gumovými čluny Zodiaky se prodíráme množstvím ker a snažíme se dostat ke
břehu a vystoupit na něj.
Nakonec se nám to daří, na skalních útesech nacházíme lišejníky – naše jediné setkání s rostlinstvem.
69
Pokračujeme k Petermanovu ostrovu. Jsou zde nádherné kompozice skal
s tučňáky a tuleni. Smutně tu stojí opuštěná argentinská chata.
70
Vytesaná ryska na skále připomíná veslici, se kterou tu přezimoval Charcot
v roce 1909. Nádherný den je umocněn ruským večerem. Zahájený vodkou,
pokračujícím večeří složenou z ruských jídel a vrcholícím kulturním pořadem.
Téměř celá posádka se prezentovala zpěvy, tanci a různými scénkami. Byl jsem
upřímně hrdý (a zcela naměko) na tradičně vysokou kulturní úroveň spřízněných
Slovanů. V určitém kontrastu se nemohu nezmínit o tom, že při otevřenějších
rozhovorech se ruský personál netajil tvrdým celodenním pracovním nasazením
s minimální možností vnímat, že jsou v Antarktidě. Prakticky nemohou opustit
loď.
8. den Připlouváme k málo navštěvovanému ostrovu Useful, Zodiaky proplouváme mezi velkými krami. Některé kře vévodí jediný tučňák, jako by mu
patřila. Pokračujeme k ostrovu Melchior, míjíme argentinskou stanici Primavera
- nikdo na ní není. K večeru se vydáváme na zpáteční cestu přes Drakeův průliv
do výchozího bodu - Ushuaia.
9. a 10. den Cesta Drakeovým průlivem je znovu vzrušující, nepomáhají ani
pilulky proti mořské nemoci a nezbývá než se zříci všech dobrot. Zvládl jsem
pouze závěrečný přípitek kapitána.
11. den Po snídani velké loučení, odjezd přímo na letitě a odlet do různých
destinací. Tak, jak je to se mnou vždy – druhá polovina pobytu v zahraničí je
naplněna touhou po návratu domů.
Kdo objevil Antarktidu?
Jako první doplul k břehům Antarktidy pravděpodobně polynéský mořeplavec Hui Te-Rangiora v primitivním člunu, kterého na jih zanesl pasát.
Až v roce 1773 ale lidé pronikli za jižní polární kruh. Výpravě pod velením
Jamese Cooka na lodích Resolution a Adventure však v lednu 1774 znemožnila
cestu dále na jih Tichým oceánem ledová bariéra.
Roku 1819 ruské ministerstvo zahraničí vypravilo dvě vědecké expedice
k průzkumu severního a jižního pólu na bitevní lodi Vostok a fregatě Mirnyj.
Velitelem výpravy byl stanoven Faděj Bellinghausen. Jako datum objevení Antarktidy se uvádí 28. leden 1820. Bellinghausenova výprava se poprvé přiblížila
na dohled ledovým břehům Antarktidy – 69 stupňům 21 minutám jižní šířky
poblíž nultého poledníku. Při této výpravě během let 1820 až 1821 ještě pětkrát
pronikli za polární kruh a spatřili břehy Antarktidy, ani jednou se jim však nepodařilo přistát kvůli velkému množství plovoucího ledu. Při těchto plavbách
objevili Zemi Alexandra I., ostrov Petra I. a jiné.
– red –
71
Srdečně zve na
slavnostní otevření ZAHRADY
• 17. listopadu 2010 otevíráme od rána do večera
• U zadního vchodu do nemocnice vedle lékárny
• Prohlédnutí prostor a prezentace našich aktivit
Sledujte další informace. Přijďte, rádi vás na ZAHRADĚ přivítáme!
KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM
IVANČICE, Památník A. Muchy, tel.: 546 451 870, pořádá:
3. listopadu (středa) – 30. listopadu (úterý), chodba Památníku A. Muchy
Výstava fotografií členů FOTOKLUBU IVANČICE
„FotKI“
Srdečně zvou členové klubu: Lenka Bratrů, Štěpán Černý, Radka Dvořáková, Božena Havelková, Eva Havlátová, Magda Kabelková, Irena Knotková, Petr Kudláček, Kateřina Kudláčková, Klára Neumannová, Monika
Polívková, Ivana Zídková
Vstup zdarma
5. listopadu (pátek) v 8.30 hodin, kino Réna Ivančice
Pohádka pro MŠ, 1.–5. třídy ZŠ a maminky s dětmi
O RYTÍŘI BOJANOVI
Pohádka s písničkami moravskokrumlovského divadelního souboru Bezgest
Vstupné: 30 Kč
72
9. listopadu (úterý) v 18.00 hodin, kino Réna Ivančice
INDIÁNI PRÉRIÍ A NÁRODNÍ PARKY USA
Přednáška KARLA KOCŮRKA s promítáním fotografií,
doplněna hrou na originální hudební nástroje
Vstupné: 30 Kč
13. listopadu (sobota), odjezd v 9.00 hodin od Besedního domu Ivančice
Zájezd - Praha - Divadlo Kalich
Nový český muzikál Ondřeje Soukupa a Gábiny Osvaldové
ROBIN HOOD
Účinkují: Václav Noid Bárta, Lucia Šoralová, Kamil Střihavka, Leona
Machálková, Jiří Zonyga...
Cena (vstupenka a doprava): 1170 Kč
15. listopadu (pondělí) v 19.00 hodin, kino Réna Ivančice
Koncert
HRADIŠŤAN
Vstupné: 280 Kč
17. listopadu (středa) – 9. ledna (neděle),
galerie Památníku A. Muchy
Muzeum Brněnska - Muzeum v Ivančicích pořádá výstavu
OD BARBORKY KE TŘEM KRÁLŮM
Výstava je pořádána ve spolupráci s Etnografickým ústavem MZM Brno
22. listopadu (pondělí),
odjezd v 17.30 hodin od Besedního domu Ivančice
Zájezd - Brno - Divadlo Bolka Polívky - divadelní komedie
MŮJ BÁJEČNÝ ROZVOD
ELIŠKA BALZEROVÁ
sama na jevišti ve všech osmnácti rolích!
Laskavá a vtipná komedie Geraldine Aron věnovaná všem, kteří ne vlastní
vinou zůstali sami.
PŘIHLÁŠKY DO 30. 9. 2010!
73
PŘIPRAVUJEME
termín bude upřesněn, odjezd v 18.00 hodin od Besedního domu Ivančice
Zájezd - Brno - Městské divadlo - činoherní scéna
BLBEC K VEČEŘI
Situační komedie plná omylů, nedorozumění, gagů a vášní. Mistrně vybudovaná
zápletka s jiskrnými dialogy z pera francouzského autora Francise Vebera, který
je známý i jako filmový autor a režisér.
Cena (vstupenka a doprava): 440, 280 Kč
4. prosince (sobota), odjezd v 7.00 hodin od Besedního domu Ivančice
Celodenní poznávací zájezd
VÁNOČNÍ PRAHA
Doprava: 460 Kč
16. prosince (čtvrtek) v 19.00 hodin, kino Réna Ivančice
VÁNOČNÍ KONCERT MORAVSKÉ DECHOVÉ HUDBY
DUBŇANKA
Vstupné: 90 Kč
Předprodej od 8. listopadu 2010 v KIC Ivančice
23. ledna 2011 (neděle), odjezd v 7.00 hodin od Besedního domu Ivančice
Zájezd - Praha - Národní divadlo
Divadelní hra Julia Zeyera
RADÚZ A MAHULENA
Účinkují: Vojtěch Dyk, Pavla Beretová, Alois Švehlík, Johanna Tesařová, Kristýna Podzimková, Jiří Štěpnička, Marie Málková...
únor 2011, kino Réna Ivančice
Divadelní tragikomedie
JAK UVAŘIT ZÁBU
Účinkují: VILMA CIBULKOVÁ a MIROSLAV ETZLER
únor 2011, odjezd od Besedního domu Ivančice
Zájezd - Praha - Hudební divadlo Karlín
Slavný muzikál
JESUS CHRIST SUPERSTAR
Účinkují: Kamil Střihavka, Michal Skořepa, Václav Noid Bárta, Bára Basiková,
Dasha, Ondřej Brzobohatý, Jiří Korn
74
PROGRAM KINA RÉNA
Bližší informace o filmech naleznete na stránkách www.csfd.cz
REZERVACE VSTUPENEK na tel. 546 451 469, mobil 736 601 631
e-mail: [email protected]
Pokladna kina otevřena hodinu před začátkem představení.
St
3. 11. 2010
20.00 hod.
REJKJAVÍK
Island, horor, 95 min., 49 Kč (+ 1 Kč), doporučená přístupnost od 15 let
Hrají: Gunnar Hanse, Pihla Viitala, Terence Anderson
Texaský masakr motorovou pilou s černým humorem ve stylu Evil Dead. Temné
vody islandského Rejkjavíku. Skupinu turistů zachrání ze ztroskotané výpravy
stará velrybářská loď. Její posádka však nutně potřebuje čerstvou návnadu. Boj
o život začíná!
Ne
7. 11. 2010
18.00 a 20.00 hod.
ROMÁN PRO MUŽE
ČR, komedie, 100 min., 49 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Miroslav Donutil, Vanda Hybnerová, Miroslav Vladyka,
Jan Budař, Táňa Pauhofová, Filip Čapka
Příběh tří sourozenců - Cyrila, Bruna a Anety, kteří k sobě, kvůli předčasné smrti
rodičů, mají pevnější pouto. A přesto se povahově nemohou více lišit! Cyril je
cynický bonviván. Aneta je citlivá duše a Bruno typický „obyčejný člověk“ ...
St
10. 11. 2010
20.00 hod.
POČÁTEK
USA, sci-fi, 140 min., 49 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Leonardo DiCaprio, Joseph Gordon-Levitt, Ellen Page, Tom Hardy, Michael Caine,
Marion Cotillard
Dom je zkušený zloděj, absolutní špička v nebezpečném umění extrakce. Tato vzácná schopnost
z něj učinila super hráče ve světě špionáže, ale
také z něj udělala uprchlíka. Jedna poslední akce
by mu mohla vše vrátit.
75
Ne
14. 11. 2010
20.00 hod.
ONDINE
USA, romantika, 106 min., 49 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Colin Farrell, Alicja Bachleba, Dervla Kirwan, Alison Barry
Byl jednou jeden rybář a ten vylovil mořskou pannu. Syracuse je irský rybář. Při
lovu ze sítí vytáhne dívku Ondine. Nabídne jí přístřeší. Jeho malá dcerka v ní
vidí vílu, která jim přišla pomoci. Rybář na pohádky nevěří. Dokáže jeho láska
dívku zachránit?
St
17. 11. 2010
18.00 a 20.00 hod.
POSLEDNÍ VLÁDCE VĚTRU
USA, fantasy, 100 min., 49 Kč (+ 1 Kč),
ČESKÝ DABING
Hrají: Noah Ringer, Dev Patel, Nicola Peltz,
Jackson Rathbone, Cliff Curtis
Fantastické dobrodružství. Čtyři národy, které vyznávají čtyři elementy - Oheň,
Vodu, Vzduch a Zemi, spolu soupeří. Jedinou nadějí jsou mistři. Je objeven
avatar Aang, chlapec, který ovládá všechny čtyři živly. On může nastolit mír.
Nezbývá mnoho času...
Ne
21. 11. 2010
18.00 a 20.00 hod.
TAJEMSTVÍ MUMIE
Francie, dobrodružný, 107 min., 49 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABING
Hrají: Louise Bourgoin, Mathieu Amalric, Gilles Lellouche, Philippe Nahon
Píše se rok 1912 a mladá šarmantní reportérka Adéle je ochotna učinit vše, aby
dosáhla svých cílů. Vrhá se do boje. Nešetří podvodníky, šílené vědce. Paříž
ohrožuje 136 milionů let starý ptakoještěr. Adéle přispěchá městu světel na pomoc
St
24. 11. 2010
17.00 a 20.00 hod.
KARATE KID
USA, akční, 130 min., 49 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABING
Hrají: Jackie Chan, Taraji P. Hensen,
Jaden Smith
Dvanáctiletý Dre se stěhuje s matkou do Číny.
Brzy narazí na kulturní odlišnosti. S navázáním
přátelství má problémy. Znepřátelí si třídního
rváče a dostane za vyučenou v kung fu. Zásluhou pana Hana zjistí, že kung fu nestojí na úderech a chvatech, ale na rozvážnosti a klidu.
76
Ne
28. 11. 2010
18.00 a 20.00 hod.
HABERMANNŮV MLÝN
ČR/Německo/Rakousko, drama, 104 min.,
49 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Karel Roden, Mark Waschke, Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský, Andrej Hryc, Oldřich Kaiser
Bohatý podnikatel Habermann bez předsudků dává práci Čechům i Němcům.
Odmítá se podvolit mateřské ideologii. Šílená doba dostihne i jeho. Po válce
vzroste zájem o jeho majetek. Dokáže před katy zachránit alespoň ženu a dítě?
Připravujeme:
BASTARDI – nový film ČR (1. 12.), JAKO KOČKY A PSI (5. 12.),
MACHETTA (8. 12.), OBČANSKÝ PRŮKAZ – nový film ČR (15. 12.),
HARRY POTTER A RELIKVIE SMRTI (24. 12. ve 13.00 hodin)
RESIDENT EVIL – nejnovější pokračování hororové série (29. 12.)
Kdy na kopanou
Ne
Ne
So
Ne
7. 11.
7. 11.
13. 11.
14. 11.
11.45 hod.
14.00 hod.
13.30 hod.
13.30 hod.
dorost Ivančice A – Kohoutovice
Ivančice B – Zakřany
Ivančice A – Bohunice
Ivančice B – Deblín
77
Středisko volného času Ivančice,
Komenského nám. 12, Tel.: 546 451 292
VOLNÁ MÍSTA V ZÁJMOVÝCH KROUŽCÍCH
NA ŠKOLNÍ ROK 2010/2011
Anglický jazyk
věková skupina: žáci 1. – 2. tříd
pokročilost: začátečníci, pokročilí
místo konání: SVČ Ivančice, Tesařovo nám. 7
doba trvání: 45 min, 1 x týdně, září – červen
vedoucí: Jaromír Zeisel
stálé schůzky: středa 16:00–16:45 hod.
úplata: 800,- Kč/45 min/školní rok
Sportovní gymnastika
věková skupina: žáci ZŠ
místo konání: tělocvična gymnázia J. Blahoslava
vedoucí: Mgr. Lucie Malá
stálé schůzky: středa začátek v 17:00 hod.
úplata: 600,- Kč/školní rok
Karate
místo konání: tělocvična ZŠ TGM
doba trvání: 60 min, 1x týdně, září – červen
vedoucí: Ladislav Palmáši
stálé schůzky: středa 17:00–18:00 hod.
Country tance
místo konání: SVČ Ivančice, Komenského nám. 7
vedoucí: Kateřina Ševčíková
stálé schůzky: úterý 17:00–8:00 hod.
úplata: 500,-Kč/školní rok
78
Tvořivá dílna
věková skupina: děti MŠ, žáci ZŠ, mládež, dospělí
místo konání: tvořivá dílna SVČ Ivančice, Komenského nám. 12
(KB – 1. patro)
vedoucí: Pavla Kocábová
stálé schůzky: čtvrtek 15:00–17:00 hod.
úplata: děti a mládež 500,- Kč/školní rok + materiál
nebo 20,- Kč/120 min + materiál
dospělí 1000,- Kč/školní rok + materiál nebo 30,- Kč/120 min + materiál
Keramika
věková skupina: děti MŠ, žáci ZŠ
místo konání: keramika SVČ Ivančice, Komenského nám. 7
vedoucí: Mgr. Vladimíra Dědičová
stálé schůzky: pondělí 14:00–15:30, 15:30–17:00 hod.
úplata: 1200,- Kč/školní rok nebo 40,- Kč/90 min
Florbal
věková skupina: dívky II. stupně ZŠ (mohou i mladší)
vedoucí: Bc. Ondřej Podolský, Dis.
Dračí doupě (celoroční hra plná fantazie a kouzel)
věková skupina: žáci ZŠ, mládež
vedoucí: Marek Žák
stálé schůzky: pondělí 16:15–18:00 hod.
Karetní hra Poker
věková skupina: žáci ZŠ, mládež
místo konání: SVČ Ivančice, Komenského nám. 7 (KB – 1. patro)
doba trvání: 120 min, 1 x za týden, září – červen
vedoucí: Jan Pokorný, stálé schůzky: pondělí 16:00–17:30 hod.
úplata: 300,-Kč/školní rok
79
Basketbal
věková skupina: žáci II. stupně ZŠ, SŠ
vedoucí: Miroslav Papoušek
stálé schůzky: pondělí 17:00–18:00 hod.
Francouzský jazyk
věková skupina: žáci II. stupně ZŠ, SŠ
pokročilost: začátečníci, mírně pokročilí
vedoucí: Mgr. Leona Bubeníková
úplata: 1600,- Kč/děti, mládež/školní rok
Německý jazyk
věková skupina: dospělí
pokročilost: pokročilí
místo konání: SVČ Ivančice, Komenského nám. 12
doba trvání: 90 min., 1 x týdně, říjen – červen
vedoucí: Mgr. Iva Kyselicová
stálé schůzky: úterý 15.15 hod.
úplata: 4600,- Kč/ 90 min. /dospělí/školní rok
Úplaty za kroužek je možno platit zvlášť za I. pololetí a za II. pololetí.
Rádi Vás přivítáme i v ostatních kroužcích, máte-li zájem, navštivte vybraný kroužek a vše se tam dozvíte.
Veškeré informace obdržíte v SVČ Ivančice,
Komenského nám. 12 nebo na tel.: 546 451 292.
80
81
ROSTOU KOLEM NÁS
Stromy na Ivančicku (VIII)
Ze Severní Ameriky se k nám rozšířil a již u nás zdomácněl trnovník akát
(Robinia pseudacacia). Je to trnitý strom nebo keř s lichozpeřenými listy. Silně vonné bílé květy tvoří hrozen. Rozkvétají v květnu a jsou cennou pastvou
pro včely. Kůra, listy a semena akátu jsou mírně jedovaté. Trnovník akát je na
Ivančicku značně rozšířen a často tvoří akátové lesíky. Najdeme ho kolem železnice z Ivančic do Moravských Bránic, v okolí rozhledny A. Muchy, ale také
na Pekárce, kde je již částečně nahrazován duby. Akátové dřevo je velmi pevné
a odolné.
V posledních letech se rychle šíří pajasan žláznatý (Ailanthus altissima),
pocházející z Číny. Pro svou odolnost vůči suchu a exhalacím bývá vysazován ve
městech a často v okolí sídel zplaňuje. Lichozpeřené listy pajasanu mohou být až
jeden metr dlouhé. Z drobných žlutozelených květů se vyvíjejí křídlatá semena.
V době zralosti se křídlo zbarvuje výrazně červeně. Poblíž mostu na Malovansku
rostou tři statné pajasany, zřejmě vysázené. Mladé jedince najdeme také na hromadách hlíny vpravo před mostem na Rénu, u pramínku na cestě k rozhledně na
Oklikách, na hlavním vlakovém nádraží a jinde.
V lesích a hájích na Ivančicku nalezneme také další vysázené nebo zplanělé
stromy. Porůznu můžeme najít zplanělý ořešák královský (Juglans regia) neboli
vlašský ořech. Původní je zřejmě v Asii, již od pravěku se však pěstuje.
Pod rozhlednou A. Muchy roste ořešák černý (Juglans nigra), jenž pochází
ze Severní Ameriky. Plod je kulovitý a v době zralosti se neotvírá.
V lese je pro zvěř vysazován jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)
zvaný „koňský kaštan“. V květnu rozkvétají jeho nápadné bílé květy se žlutými
a červenými skvrnami. Z nich se vyvíjí ostnitý plod s 1–3 semeny (kaštany).
RNDr. Zuzana Lotreková
Použitá literatura: Klíč ke květeně České republiky (Academia 2002)
IVANČICKÝ ZPRAVODAJ vydává KIC Ivančice, Palackého nám. 12, 664 91 Ivančice,
e-mail: [email protected], registrováno u MK ČR pod č. E 11378, IČ: 65268768.
Odpovědný pracovník Vít Karas, tel.: 774 110 547. Cena výtisku 20 Kč.
Tisk Gloria Rosice.
82
jírovec maďal – květy
pajasan žláznatý – semena
ořešák černý – plod
ořešák černý – skořápka
trnovník akát – květ
trnovník akát – list
83
84

Listopad 2010

Transkript

Podobné dokumenty

Anna Hrdličková 1.O

Aquapark Istralandia - CHORVATSKO PULA Apartmány

Foto: Martin Novák

Adaptační kurz primy A

Test kunnskapene dine 11.

Dvanáct případů Sherlocka Holmese

E-mail: cvtibidar@yahoo

CPSP 301. Agalya Dne 17.6. 2015 jsem od Vás dostala dopis plný