Přečíst povídku

PRŮŠVIH
Jan H l
ávk a
Průš vih – Jan H l
ávk a
Pon děl
í
Týd e n z ačalbíd n ě. Špin avá voda k apající z e s tropu na k s ich tne n í id e ál
ní bu d íče k , a k d yž js e m z jis til
,
že u ž s tih l
a prom očitpos te l
, byl
o o n ál
adu n a z byte k d ne pos taráno. Navíc js e m k vůl
i z ách ran ným pracím d oraz ild o práce poz dě, tak že m i na k onto nas k očild al
š í če rve n ý k říže k , u ž tře tí te nh l
e k vartál
… a
pak js e m na s tol
e u vid ěltu je h l
u.
Vypad al
a d oce l
a obyče jn ě, te n k á, jak o prs td l
ou h á z l
e sk l
é oce l
i s k ul
atým d ržátk e m na k onci. Na
pod ob né s e při l
e pš ích ve čírcích napich u jí je d noh u b k y – al
e m ně vys ch l
o v ús te ch , a k d yž js e m ji z ve d al
, cítiljs e m , jak s e m i tře s e ru k a. Sak ra, s k oro s e m i u ž podařil
o z apom e n ou t…
Do pol
e d ne š l
a vš e ch n a práce d o h áje . Je n js e m m e ch anick y k l
e paln a z právy Z am ítnu to, poh l
ed
u pře ný na tu věc n a roh u , n e d ok áz aljs e m ji an i vyh odit. Sou čas ně js e m počítalm in u ty do pau z y na
oběd – a k dyž k on e čn ě přiš l
a, byljs e m u ž ne vyděš e n ý, al
e pořád ně naš tvaný.
Do jíd e l
ny js e m úm ys l
n ě d oraz ilpos l
e d n í, os tatní u ž s e děl
i u s tol
u.
„Tak co, De l
e , k de s e cou ráš ?“ poz dravilm ě ve s e l
e Tal
e k . „A co s e tak tváříš , u k radl
i ti z bytu vš e ch ny
š váby?“ Ignorovaljs e m h o, s áh ld o k aps y a h odilje h l
u na s tůl
. H e z k y to z az von il
o.
„Tak co, pánové? K d o d ne s k a s n ídalvtipn ou k aš i?“
Tich o, je n pate ro n e ch ápavě z ve dn u tých ob očí.
„Naš e ljs e m ji rán o n a s tol
e – n e ch ybí s e s tře ve vyš íván í, Tal
e k u ?“
„Ne !“ od s e k los l
ove n ý dotče n ě. „T'An a m á radš i k re s l
e ní.“
„Počk e j,“ z vážn ělAde n . „Ch ce š říct, že js i toh l
e ,“ z ve dlopatrn ě je h l
u , „n aš e lte ď ráno u s e be na s tol
e ?“
Ade n je typ š éfa, k te rý s i u tu žu je au toritu tím , že s e s n aží z opak ovatvš e ch n o, co s l
yš í, as poň je d nou
z n ovu jak o otáz k u .
„Snad m l
u vím jas n ě. A je d in e j, k do ji tam m oh dát, je n ěk do z přítom ných , tak ve n s tím !“
„No, já to ne byl
,“ n am ítlRafe r, n a roz dílod Tal
e k a vš ak vypad als píš fas cin ovaně. „A fak tvypad á
s te jn ě jak o ty, co… “
Ne dom l
u vil
, čás te čn ě proto, že u vidělm ůjvýraz , al
e hl
avně s i u věd om il
, k ol
ik je k ol
em l
id í. M ně
naopak s novým z am raz e n ím d oš l
o, že odpověď n a tu otáz k u by m u s e l
a z n ítan o – úpl
ně s te jn ě.
„Poví m i n ěk d o, o če m je ře č?“ otáz als e Be ni z m ate ně. Bylv od děl
e n í n ový a z ře jm ě h o je š tě n e s tih l
i
inform ovat– o pod e z ře l
éh o m íň.
„No, to je vážn ě s k věl
á h is tork a. Jak s i tad y De lu žilk rás ný ran d e s m ad am O ´Brie n ovou .“
Nik d o s e n e z as m ál
. Tu h l
e u rážk ou z aván ějící pře z dívk u pou žívalje dině Z ati a vš ich n i js m e věd ěl
i, že je
to je h o d al
š í m al
á provok ace , z půs ob, jak ým u k áz at, že je s ynove c Pana Se n átora Fe rgis e , a m ůže s i te d y dovol
itvíc n e ž s e gm e n tový od pad jak o m y. Tu te rrans k ou k nih u js e m navíc če tla ne přiš l
o m i to an i
vtipn é, tak b l
bě s i dik tatu ru pře ds tavu jí as i je n n a Z e m i… z ato js e m s i u vědom il
, že tu je h l
u tam d al
z e vš e ch ne js píš právě on .
„Copak , Z ati? Ch ce š s i z ch l
aditžáh u , že s e s tre jče k v Se n átu z as ne tre fild o m ís y? K ol
ik pl
e ne k z a de n
te ď s potře b u je ?“
Z ati z bl
e dl
, al
e přin u tils e u h l
az e n ě u s m át.
„Dob ře , že m i to připom ín áš . Sh án ím e n ovéh o s l
u h u , n e m áš z áje m ?“
Ade n naš těs tí z ak ročildřív, n e ž js e m s tih lodpovědět.
„K l
id! De l
e , ne vím , k d o to u děl
al
, al
e m áš pravdu , n e ní to k s m ích u . Až z jis tím , k do to byl
, vyříd ím e s i
to.“
„Ne ní tře ba,“ od s e k ljs e m . „Z jis tím s i to s ám . A d otyčný s e m ůže těš it, že toh l
e ,“ s e braljs e m je h l
u ze
s tol
u , „najd e je dn ou rán o v židl
i š pičk ou n ah oru . Jin ak m ě z d e jš í úrove ň vážn ě z k l
am al
a – d obrou
ch u ť!“
O točiljs e m s e , s nažils e ne vn ím atd al
š í Z atih o pos m ěš k y a š e l
. Pořád js e m s e z l
ob il
, al
e na s e b e – protože toh l
e js e m s i z avin ils ám , s tačil
o te nk rátdrže tjaz yk z a z u by.
Ani m ně ne přiš l
o n a m ys l
, že ta je h l
a m ůže b ýtte prve z ačáte k …
2
Průš vih – Jan H l
ávk a
Úte rý
Dal
š í d e n z ačall
épe . Podařil
o s e m i proviz orn ě u cpatdíru ve s tře š e , tak že m á pos te lbyl
a as poň n a čas
v b e z pe čí. Ne m u s e ljs e m s e bátani d al
š ích ne z vaných h os tů, protože úd ržba k one čn ě vym ěnil
a k am e ru ve nk u na u l
ici. A d ok on ce i doprava fu n goval
a, n adz e m ní d ráh a přije l
a pře d s tu pňovou pyram idu
ve l
ite l
s tví TalSh iaru pře s n ě n a čas .
K dyk ol
iv js e m tu m ěltroch u čas u n a pře m ýš l
e ní, m ál
e m js e m s e s m ál
, Te rrani a je jich pře d s tavy o Rom ul
u . Podl
e n ich je TalSh iar te m n á k obk a něk de v pod z e m í, k de vis í n a k řižovatk ách u k az ate l
e – vydírání na s e ve r, popravy n a jih , z as traš ován í n a vých od. A o tom , co s i pře d s taví při s l
ove ch
„z am ěs tnane c TalSh iaru “, an i n e m l
u vě, k dyby m ě viděl
ikl
e pats e z im ou ve frontě u brány, ne js píš by
byl
i d os tpře k vape n í…
K dyž na m ě přiš l
a řad a, pře d l
ožiljs e m s k e ne ru te rm os k u a taš k u s e s vačinou – re pl
ik átory byl
y poch opite l
ně je n pro čl
e ny ope račn ích odděl
e ní – a u k áz alvs tu pn í k artu . O ficiál
ní b e z pe čnos tní prověře ní v b u dově m ěl
o patn ácts tu pňů. Já m ělúrove ň tři, tak že níž byl
i as i je n ch l
ápci, co tu m yl
i
pod l
ah y, a vrátn í.
Po k ontrol
e js e m z am ířildol
ů. An al
ytick á s e k ce s íd l
il
a ve dru h ém podz e m ním patře a tvořil
o ji os m odd ěl
e ní. Já s l
ou žilv š e s tce , al
e vš e ch n a vypadal
a s te jně, je n š e dá ch odba s k óje m i po s tran ách a d vě
m al
ičk é k ance l
áře , š éfova a je h o z ás tu pce , te d y m oje . V obou s táls te jn ý s tůls n e poh odl
n ým k ře s l
em
i s te jný počítačový te rm in ál
, jak ý bylv k ažd é k óji. Věděljs e m to, s tráviljs e m tam tři rok y – a právě proto bylz a tu š pe tk u s ou k rom í vd ěčn ý.
K dyž js e m proch áz e lch od bou , Rafe r, Be n i i z byl
ých os m pos k ok ů u ž pracoval
o – je d n ou z výh od m é
fu nk ce z ás tu pce š éfa n iče h o byl
o, že js e m m oh lpřijíto d e s e tm inu tpoz ději. Be n i s e na m ě podíval
, al
e
rych l
e sk l
opiloči, n e js píš m u u ž pověd ěl
i tu h is tork u . Rafe r m ě z as e poz d ravilk ývn u tím , al
e děl
al
js e m , že ne vidím , a š e ldál
, ať s e š k vaří. Je h l
u js e m s i z apích ldo k l
opy k abátu . Vypadal
a jak o d oce l
a
vk u s n ý d opl
n ěk , a k d yž ji n e ch ám os tatním n a očích d os tdl
ou h o, nak one c s e něk do pod ře k ne .
V k ance l
áři js e m jak o vžd y z am ávaldo k am e ry u s tropu , s pu s tilte rm in ála dals e d o práce .
Anal
ytick á od děl
e n í m ěl
a v pod s tatě je d n odu ch ou fu nk ci: Vyřiz ovattak ové žád os ti výš e pos tave ných
sl
ože k age ntu ry, k te ré s e n e dal
y vyře š itpros tým d otaz e m na počítač. Napřík l
ad : Taz ate lDT7134 žádá
s ou pis oficiál
n íh o m aje tk u pan a Sirl
e va, byte m Gol
l
s k ý s e gm e nt3119 z a pos l
e d ní rok . To z nam e n al
o
projíte vide nci obyvate l
, potom re gis try n e m ovitos tí, ban k ovní účty, porovnatu dan é biom e trick é
úd aje s těm i z e z dravotních k are tpro případ, že pan Sirl
e v pou žívá podvrže né s ítnicové vz ory n e b o otis k y, pak z toh o vš e h o u děl
atvýtah , n acpatdo s ou b oru a pos l
at. Ne b o: Taz ate lZ T1445 žád á k ontrol
u
vš e ch návš těvn ík ů k n ih ovny ve W rds k ém s e gm e ntu z toh o a toh o dn e , s e z ře te l
e m na výs k ytže ny toh o
a toh o popis u . Tady bu de úk ols naz š í, al
e i otravnějš í: Pros tě h od iny z íratna z áz nam y m ěs ts k ých k am e r, dok u d n ajd e m e – n e bo n e n ajde m e – s právn ý ob l
iče j. Sam oz ře jm ě js m e nik d y n e věd ěl
i, je s tl
i taz ate lZ T1445 s l
e d u je te rran s k ou age n tk u , n e bo z ne u žilpravom oci k e š pe h ován í ne věrné že ny, či z da pan
Sirl
e v ob ch od u je nače rn o, ne bo je nom vyděl
alvíc, n e ž je něk om u m il
é, al
e tak to byl
o. Ne ře š il
i js m e
případy, d ěl
al
i js m e s l
u h y.
Ž ádos ti býval
y růz n ě obtížné. Něk dy s tačil
o n a z odpověz e ní pár m in u t, jin dy to z ab ral
o dny, a tak é z ál
e že l
o na u rge n ci – n ěco m oh l
o počk at, něco s e ře š il
o ok am žitě. Ce l
k ově byls ys tém n as tave n tak , že s e
čl
ověk ne m u s e lz rovn a pře trh n ou t, al
e fl
ák ání s e rovněž n e vypl
áce l
o. Z a prvé s e k ažd ý k vartálvyh odnocoval
y výs l
e dk y z h l
e d is k a počtu vyře š e n ých žád os tí, a z a dru h é občas přich áz e l
y fingované úk ol
y-te s ty, k te ré m ěl
y prověřitpráci je din ců i ce l
éh o od d ěl
e n í. K do z bab ralvíc ne ž dva, n e b o bylčas to
poz ad u v h od n oce n í, l
e těl
, a k dyž s e to v je dn om od děl
e ní opak oval
o, ve d e ní s e s těh oval
o n e jprve z pátk y do k ójí, a pak n a u l
ici. Úk ol
e m š éfa i z ás tu pce tak byl
o ve vl
as tn ím z ájm u z ajis tit, aby práce š l
apal
a
ne je n z h l
e d is k a k van tity, al
e u k om pl
ik ovanějš ích z adán í oh l
íd atrad ěji i k val
itativní s trán k u – a poch opite l
ně ps átpravid e l
n é pos u dk y n a podříz e né, což bylnaš těs tí je n Ad e nův prob l
ém .
Navíc m ělš éf a z ás tu pce odděl
e ní je š tě d al
š í úk ol
: pře d běžně h odn otith l
áš e ní civil
n ích os ob, te dy tříd itprás k ače . Něk om u přiš l
o d ivn é, že s ou s e d m ívá až m oc návš těv z ve nk u , a u dalh o TalSh iaru . Něčí
d ce ra s e n a s táži s pu s til
a s praporčík e m H věz d né fl
otil
y – a s taros tl
ivý ote c ch tělm ítjis totu , že to ne n í
age ntFe dIl
n te l
u . To js e m s am oz ře jm ě pře h nal
, al
e pod s tatu to vys tih oval
o: drtivá větš ina těch z práv
byl
y ne s m ys l
y, om yl
y n e bo výpl
ody z ávis ti a ch orých m oz k ů. Tak é js e m je š m ah e m z am ítala je n as i
je d no z d vace ti pos tou pilpro form u k š e tře n í, větš inou , k dyž š l
ooh l
áš k u na n ějak éh o s e nátora ne bo
jinéh o pote ntátk a. Z a prvé tu byl
a řádově vyš š í š an ce , že u d ávající m ůže m ítpravdu , a z a d ru h é s i tak oví pánové větš in ou dok áz al
i s pod ob ným i prob l
ém y porad itl
épe ne ž děl
ník s pěti dětm i, k te rém u
o půl
noci vl
e tí do bytu k om an do, protože h o nějak ý s nažive c vidělv noci ve nčitps a pře d k l
ingon s k ou
am b as ád ou . M im och od e m , Te rran i tvrd í, že tak h l
e by s e n avz áje m n ik dy ne š pe h oval
i. Sam oz ře jm ě
l
žou – al
e k d yž js e m če tln ěk te rá h l
áš e n í, s k oro bych jim dalz a pravdu , že js m e povýš il
i s tih om am na
životn í s tyl
.
3
Průš vih – Jan H l
ávk a
Práce š l
a te ntok rátrych l
e – větš in u u d án í s e m i podařl
o z am ítn ou tu ž vče ra po tom d árk u , z býval
o d oraz itz byte k . Pře s to m ě če k al
o pře k vape n í: čís i h l
áš k a na s e nátora Fe rgis e , že s i to v h odinovém h ote l
u
v Ire l
l
s k ém s e gm e n tu ob d e n n áram n ě u žívá s orions k ou š l
apk ou . Poch ybovaljs e m , že by n ěk te rý
z nich podobn ý z ážite k pře žilvíck rátn e ž je d nou , al
e s potěš e ním js e m pu s tilz právu dála těš ils e , jak
s e z m ín ím Z atim u . Protože to bylje diný důvod , proč tu te n h ajz l
ík otravoval
: aby s e ve l
k ý s e nátor m oh l
ch l
u b it, jak s e s yn ove če k ve s l
u žbě vypracovalod pík y. Sam oz ře jm ě to bylne s m ys l
, n ic tak ovéh o v Tal
Sh iaru ne e xis toval
o. I d o civil
ní přípravk y m u s e lm ítčl
ověk d oporu če n í ne bo pořád nou prote k ci, n atož
na s k u te čnou z pravodajs k ou Ak ade m i, tam s e přijím al
o je n výběrově, pře vážně z arm ád y n e b o vys ok ých š k ol
. Sam oz ře jm ě js e m s i m oh lpod atžád os to pře l
ože ní k ope račním u odd ěl
e ní. Podl
e z áz nam ů jich byl
o z a pos l
e d n ích d e s e tl
e ts ch vál
e no š e s t, z toh o ce l
é d vě z anal
ytick é s e k ce . Pře s to
e xis toval
y čas y, k dy js e m byltak ový b l
áz e n, abych věřil
, že bu d u tře tí… poh l
e d e m js e m s je lk z arám ovan é poch val
e na z di a u š k l
íbls e . Ne b ýttoh o pod pis u dol
e , d ávno js e m s i s n í vytře lpo obědě z ade k .
Dopol
e d ne m in u l
o, an i js e m n e věd ěljak , a b z u čák oz nám ilpře s távk u n a oběd . O dh l
ás iljs e m s e , vypnu lte rm inál– a h n e d z a d ve řm i m ál
e m šl
áplna Be nih o, k te rým tam s táljak ods ou z e ne c pře d popravou .
„Co je ?!“ z avrče ljs e m n e u rval
e , byljs e m od vče re jš k a nějak l
e k avý.
„M ám m al
ér,“ vypravilz e s e be . „As i js e m prove d něco h roz nýh o.“
Je n js e m v du ch u z as tén al– byl
o po jíd l
e . Ne poch ybovaljs e m , že jd e o pitom os t, ovš e m ne ž ji Be n im u
vys větl
ím , m ůžu n a oběd z apom e n ou t. Na d ru h ou s tran u js e m h o ch ápal
. V přípravce do vás půlrok u
h u s tí, jak důl
e žitou práci pro Im périu m vyk on áváte ve s l
u žbách ve l
k éh o TalSh iaru , tak že s i pak připad áte jak Prétorova os ob ní s tráž, a k d yk ol
iv vyřídíte žádos to nějak ou bl
b inu , věříte , že js te právě z ach ránil
i ce l
ý ve s m ír pře d z k áz ou . Ch víl
i trvá, ne ž poch opíte , že js te pou h ý pos k ok , a Be n i tu h ranici
je š tě ne pře k ročil
, proto vypadaljak Parde k ovo u m u če ní.
„Dob rá!“ u ce diljs e m . „Z a pětm inu tjd u na z ách od.“
Be ni k ývl
, n ěco u ž poch ytil
. Údajn ě tu k am e ry s l
ou žil
y je n k viz u ál
ním u s l
e dování - al
e js m e v Tal
Sh iaru , prob oh a. Le pš í byl
o n e ris k ovata z ách od s e v tom s m ěru z dálvh od ným m ís te m , n e b o as poň
ne vím , že by n ěk oh o z k l
am al
, a to s e tam ob čas probíral
y věci. Přin u tiljs e m s e napočítatd o d vou s e t
a vyraz il
.
Pod l
e oče k áván í byl
a toal
e ta práz d n á, vš ich n i s i h l
e d ěl
i oběda. Be ni ráz ovalpo m ís tnos ti a vypad al
z ou fal
e.
„Tak o co jd e ?“ vybafljs e m . „A pos pěš s i, m ám h l
ad !“
„De l
e , u d ěl
aljs e m h roz n ou ch yb u !“ z as ténal
. „Dos taljs e m žádos t, d ůl
e žitou …
jak … “
a já z k az il
, ne ch ápu ,
„Brz d i, s ak ra!“ pře ru š iljs e m h o. „Jak ou žádos t? M l
u v s ou vis l
e !“
Pol
k la z ačalto z e s e be s ou k at. Pos l
ou ch aljs e m z prvu otráve ně, al
e u ž po tře tí větě js e m z poz orněl– a
na k onci vz te k l
e vybu ch l
.
„Do h ajz l
u , Be n i! Ty pak l
e ds k e jm oz k u , jak js i m oh ltoh l
e z vorat!“
„Přís ah ám , že js e m to k on trol
oval
!“ z ak víl
el
. „Ne vím , jak s e to s tal
o, m u s e ljs e m to popl
és t… “
Vl
as tně to byl
o pros té. Be ni m ěltaz ate l
i z jis titpoče ta roz m ís tění naš ich h l
íd e k k ol
e m pl
ane ty Bars ie ,
h ran ičn íh o s e k toru s Nau s ik án s k ým pros tore m z pře d m in u l
éh o týdne . Je d in ý roz u m n ý důvod, proč
by to něk d o ch těl
, byl
, že š l
o o pol
n íh o age nta– d u bl
e ra, k te rý s i tou to v pods tatě be z ce nn ou , avš ak s tál
e tajnou in form ací bu d ovaldůvěryh odn os t– a Be ni m u m ís to s tarých pos l
als ou čas né údaje . Nau s ik án ci s i vš e poch opite l
n ě prověří. Z roz d íl
u vypl
yn e , že te n čl
ověk m u s e lm ítu rge ntní přís tu p k e
z pravod ajs k ým in form acím ve l
e n í – a te dy patří k TalSh iaru . Je h o k rytí napros to vybou ch ne , jak o
bych om m u n a če l
o přil
e pil
i z ářící nápis K RTEK … s pl
e tljs e m s e . Toh l
e n e byl
a prk otina, al
e opravdový
m al
ér.
„De l
e , co m ám děl
at? Táta je n a tom z l
e . Je s tl
i m ě vyh odí, přijd e m e o z dravotn í pod poru TalSh iaru ,
a to… “
Be ni ne dopověd ěla já m l
če l
, protože m ělpravdu – k dyž tu h l
e ch ybu nah l
ás í, m á pad ák a rych l
e ji n e ž
fe d e rál
ní výs ad k ář.
„Urge ntní věci jdou pře s Ad e n a. Ne m ůže š s i to vz ítz pátk y? Ře k n i, že ch ce š d opl
n itúd aje , pře h oď pár
řád k ů a přitom to oprav, n e vš im n e s i.“
4
Průš vih – Jan H l
ávk a
„Pos l
alto u ž pře d h od in ou , ptaljs e m s e ! De l
e , pros ím tě, pom oz m i!“
Z novu js e m s e odm l
če l
. Jas n ě js e m ch ápal
, že pře d ch oz í rad a byl
a pos l
e d ní, jak ou js e m m u m oh ld át–
oficiál
ně. A n a pros by o pom oc by m u te ď k aždý na m ém m ís tě ře k l
: „K u p s i l
ís te k na K ronos !“ Ne bo,
jak tre fněji řík ají Te rran i: „Trh n i s i!“ Pol
k ljs e m .
„Sm az aljs i u ž origin álžádos ti a k opii z právy z e s výh o te rm inál
u ?“
„Ne …
právě při tom js e m n a to přiš e l
.“
„Fajn. Vidím je nom je dn u m ožn os t. Dotaz y s e po od e s l
án í k ontrol
u jí pod l
e čís l
a a čas ovéh o raz ítk a.
K dyž s ys tém n ajde d vě z právy s e s te jn ým čís l
e m , tu poz dějš í vym aže jak o ne ch těn ou du pl
icitu . Tak že
napíš e š dru h ou k opii od pověd i, s am oz ře jm ě s právn ě, já na ní z m ěním čas ový raz ítk o, aby pře d ch áz e l
o
tý, cos z k az il
, a poš l
u . Sys tém ji au tom atick y n ah rad í z a tu ch ybnou a bu d e pok oj, be re š ?“
Z al
apalpo d e ch u . „Al
e to je proti pře d pis ům ! Co k dyž… “
„Co k dyž!“ vyb u ch ljs e m . „Co k dyž to bylte s t?! Pak pol
e tím e oba…
Be r, ne b o ne ch , če k ám d o k on ce s m ěny!“
a proč s e s tarám , je to tvůjm al
ér!
Vz te k l
e js e m praš tild ve řm i a m az alz pátk y d o k an ce l
áře , k če rtu s ob ěde m . Pack alBe ni, do če h o m ě
nam očil
! Tah l
e práce n e byl
a n ic m oc, al
e pořád l
íp ne ž k opatk anál
y n e bo opravovatpatnácth od in
d e nně vz náš e dl
a, což js e m vš e ch no vyz k ou š e l
. Přitom po prvním l
e k nu tí m i doš l
o, že to bylne s m ys l
.
O pravdu d ůl
e žité z právy proch áz e l
y u rčitě dal
š í k ontrol
ou na jin ém odd ěl
e ní. Be nih o pře h m atne m ěl
š anci natropitre ál
nou š k odu , š l
o je n o dal
š í s m ěš n ou form al
itu , k vůl
i k te ré al
e oba ris k u je m e vyh az ov.
Dob rá n ál
ad a z rán a byl
a pryč. Z byte k s m ěny js e m s e d ěla n apůldou fal
, že Be ni podl
e h ne s trach u , přiz n á s e a radš i vyl
e tí… al
e boh u že lu n ějz vítěz ilroz u m a já m ělz a h odinu v počítači dru h ou ve rz i je h o
z právy. Úprava byl
a triviál
n í, al
e jak o bych u ž cítilz l
ou pře dtu ch u .
Stře d a
Z vonění m ě probu dil
o u pros tře d n e jtvrd š íh o s pánk u . H rabaljs e m s e z pos te l
e d o vl
h k é tm y a přitom
prok l
ínaltoh o l
u m pa, ať je jím k do ch ce .
„Co je ?!“ vyb u ch ljs e m do přís troje .
„De l
e , to je h růz a, vidíš to?!“ k víl
e ldo in te rk om u Be n ih o h l
as .
„Co vid ím ?! Je půlpátý, m áš pře ds tavu -“
„Ty nic ne víš ?! Z apn i s i h l
avn í z pravod ajs tví!“
„Proč bych m ěl
, s ak ra– “
„Děl
e j!“
Po Be nih o z aje če n í js e m d os tals trach , že m u vážně pře s k očil
o, pře s to js e m d otápaltm ou k počítači
a z apnu lve ře jn ou s íť. Na h l
avn ím k anál
u s e právě naparoval
o d vou m e trové in dividu u m , k te rém u
z tl
am y trče l
ykl
y jak d ivok ém u k an ci. O s pal
e js e m m žou rala po ch víl
i s e m i podařil
o vn ím ati s l
ova…
š pionáž… be z pre ce d e n tn í poru š e n í… e xe m pl
ární potre s tání.
Ucítiljs e m , jak s e m i roz k l
e pal
a k ol
e n a.
„De l
e , vid íš ?!“
Přik ývljs e m a an i s i n e u věd om il
, že k om pře náš í je n au d io. Roz e s pal
ý m oz e k m i pořád běže lz pom al
e ně a s n ažils e z pracovatte n pros tý ře těz inform ací: Pře d tře m i h od in am i m l
u včí nau s ik áns k é
am b as ád y oz nám ilroz b ití ce l
é s ítě rom u l
ans k ých š pion ů na Bars ii. A pře d ch víl
í TalSh iar vyd al
z právu , k te rá s k u te čn ě potvrz oval
a os m z atče n ých age ntů tam též.
„De l
e , sl
yš íš ? De l
e ?! Pros ím tě, že – “
„O dk u d vol
áš ?!“ vypál
iljs e m , ne ž m oh ldom l
u vit. „Sn ad ne z dom ova!“
„Jo, proč– “
„Pitom če ! Z a dvace tm in u tu Sarl
e n .A h l
avně k l
id ! Roz u m íš ?“
„Al
e co– “
5
Průš vih – Jan H l
ávk a
Pře ru š iljs e m s poje n í. V pěti m in u tách js e m na s e b e n ah áz e lš aty a vypadl
, ve nk u byl
o š e ro a ch l
ad ,
al
e as poň js e m m ělna co s vés ttře s avk u .
Sarl
e nin b ar s tálpře s u l
ici u ve l
ite l
s tví. Ch odil
o tam po práci d os tl
id í od nás a řík al
o s e , že tam je přil
e pe ná š těnice pod k ažd ým s tol
e m , al
e věděljs e m , že n e ní – k d yby ano, půl
k a h os tů u ž d ávno k ope dil
ith iu m v re m an s k ém d ol
e . Be n i s tálpře d vch ode m , bíl
ý jak o s níh .
„De l
e , to je s traš n ý!“ s pu s tilm ís to poz dravu . „Ud ěl
al
i js m e to m y?!“
Vz h l
e d e m k tom u , že z právu z bab ralon, m ě to m n ožné čís l
o opravdu potěš il
o, al
e pře š e ljs e m h o jak o
ře čnick ý ob rat.
„Ne m ys l
ím ,“ s n ažiljs e m s e m l
u vitk l
idn ě. „Tyh l
e důl
e žitý z právy s e u rčitě z novu k on trol
u jí. Bu de to
je n om náh od a, u rčitě.“
O pravdu js e m tom u ch tělvěřit. Je n že probl
ém byl
, že d ru h á k ontrol
a byl
a je n m á s pe k u l
ace . Ne věděl
js e m to jis tě a navíc m i ce s tou d oš l
o, že ani ne tu š ím , jak d l
ou h o m oh l
a pře dch oz í ch ybná z práva pu tovataparáte m TalSh iaru z pětk ode s il
ate l
i. Pře dpok l
ád aljs e m as poň de n – al
e co k d yž ne ? Co k d yž
těch pár h od in m e z i oběm a ve rz e m i s tačil
o, aby ta původn í d oš l
a k cíl
i a m ůjpad ěl
e k ji u ž n e s tačildoh onita nah rad it? Tak m oc, abych s i byljis tý, js e m s e z as e ne vyz nala Be ni m é poch ybnos ti cítil
.
„Náh oda? Tom u fak tvěříš ?!“
„Ne vím , s ak ra!“ proce diljs e m s k rz e z u by. „Al
e i k d yby, u ž to ne m ůže m e napravit– ch ce š s e přiz nat?“
Be ni ne od pověd ěl
, al
e viděljs e m , že s i jas ně u vědom u je totéž, co já, totiž, že u ž ne jde o bl
bos ti jak o vyh az ov ne b o z tráta z d ravotní podpory.
Te ď u ž š l
o o k rk .
„Jo,“ k ývljs e m . „Já tak y n e . Tak že b u de m e pros tě z tich a. Ta ch ybná z práva je u rčitě d ávno pryč.
Ž ádný age ntby to n e n e ch alvál
e tv počítači, navíc k dyby ji m ěl
i, u ž s pol
u ne m l
u vím e . A m ůjdu pl
ik át
s ys tém u rčitě vym az aljak o odpad. M u s ím e je nom drže tjaz yk z a z u by a d ěl
at, že s e nic ne děje . Nic s e
ne d ěje . Ne s tal
o s e to. Sou h l
as íš ?“
Be ni k ývl– pořád vypad alvyd ěš e ně, al
e u ž s e as poň ovl
ádal
.
„Dob ře , De l
e . Je m i to jas n ý. Dík y…
já n e vím , co bych – “
„Z apom e ň na to. Ne s tal
o s e to.“
Ne m ěljs e m s íl
u m u říct, že věděttoh l
e vče ra, bylu ž na d l
ažbě. Ch rán iljs e m h l
avně s vou k ůži – protože s m u tná pravd a byl
a, že js e m v tom je lm n oh e m h ůř. Be n i u d ěl
alch ybu . Al
e já ji ne je n ne oh l
ás il
,
al
e je š tě pod n ik lak tivn í k rok y k je jím u z ak rytí, n avíc z poz ice š éfa. To by ne s k ončil
o je n u vyh az ovu ,
ani z a n orm ál
n ích ok ol
n os tí, al
e te ď…
„De js e do k u py a n a s m ěn u přijď včas . Ne s m ím e b ýtnápadn í.“
Je nom že u ž v tu ch víl
i js e m cítil
, že bu d e z atrace n ě těžk é s e tou h l
e rad ou říd it. Napl
no m i to doš l
o,
k dyž js e m o h od in u poz d ěji ve fron tě u brány poh l
éd lk obrovs k é Pam ětní z d i ve d l
e . Na če rn ém m ram oru s e l
e sk l
y v řadách d e s ítk y z e l
e n ých orl
ů, s ym b ol
ů Im péria… je d e n z a k aždéh o m rtvéh o age nta. Nau s ik án ci byl
i s n ad je š tě h orš í b an da n e ž K l
ingoni. Ne u z n ával
i ani z ák l
adn í k onve n ce o vým ěně z ajatců a
ch yce n é š pe h y ve ře jn ě čtvrtil
i z aživa, d řív jim ovš e m prove d l
i věci, po k te rých to byl
a užl
as k avos t, při
pom yš l
e n í na těch os m m i byl
o zl
e . Sn ažiljs e m s e to potl
ačit. Nak one c, ch ybovalBe ni – je nže jak o z ás tu pce js e m z a je h o ch yby z odpovídal
. Z ás tu pce š éfa niče h o. Tak js e m tom u řík al
, vžd yck y js e m s e té
fu nk ci vys m íval
… n aje dn ou byl
a těžš í n e ž ne u tronová h věz d a.
O dd ěl
e ní byl
o vz h ůru n oh am a. Vš ich n i u ž poch opite l
ně viděl
i z právy a ch ápal
i, že to je n e jh orš í m al
ér
z a pos l
e dn í rok y, n e b o as poň ne jh orš í z ve ře jn ěný. A pře s tože js m e byl
i je n póvla s k u te čnéh o age nta
jak těživ n e vid ěl
i an i n a ob ráz k u , pořád js m e d ěl
al
i v je dnom tým u . K aždý ch ápal
, že m ožná s něk ým
z nich s ám pracoval
, i k d yž to n e tu š il
, vyřiz ovalje o žád os ti, k aždý cítilas poň k apk u účas ti… k aždý
k rom ě je dnoh o.
„H e j, k on e čně b u d e troch u l
e grace !“ Z atih o protivn ý h l
as s e roz l
éh alch od bou jak s tře l
ba u pros tře d poh ře bn í m š e . „Strýče k dávn o řík al
, že s e to s tane , s e vš ím tím že b ráck ým š m e jde m , co pou š tí do s l
u žby.“
Věděljs e m , že ta poz n ám k a s m ěřu je n a m ě, al
e ml
če ljs e m a š e ldál
.
„A je s tl
ipak u ž s l
e čn a O ´Brie n ová vyraz il
a do ak ce ? To b u de pře ce něco pro ni, u rčitě s i u ž d ol
e bal
í n ářad í!“
Strnu ljs e m jak z as aže n ý bl
e s k e m . Světz tratilb arvu , pod l
ah a s e roz h ou pal
a. M u s e ljs e m s e rych l
e
opříto z e ď, s rd ce m i b u š il
o až v k rk u .
6
Průš vih – Jan H l
ávk a
„Copak , De l
e ? Ne m ůže š s e d očk atdal
š íh o rande ? To je on o, co – ce l
e js e na n i tře s e š , viď?“
Sl
yš e ljs e m Ade n ův os trý h l
as a Z ati z m l
kl
, al
e byl
o m i to fu k , s te jně js e m h o n e vn ím al
. Se b raljs e m
vš e ch no, co ve m n ě byl
o, a d otáh ls e těch pár m e trů d o k ance l
áře . Z ab ou ch ljs e m , opře ls e z ády o z e ď
a v m rtvém úh l
u k am e ry s je ln a z e m jak vys ypaný žok , h otovo.
Ne jh orš í byl
o, že Z ati m ěltém ěř jis tě pravdu . Při roz s ah u m al
éru byl
o d os tjas né, k do bu de vyš e třován ím pověře n , a věd ěljs e m , že js e m tu ok ol
n os tne pře h l
édl
. Ne , k d e pak , je n js e m s e z nova s nažil
z apom e nou t…
Ž e dn e s půjde vš e ch n a práce do h áje , byl
o jas né. Pok l
e s výk on nos ti s e vš ak dalv h l
áš e ní s n adno z důvod nitš ok e m z e z tráty k ol
e gů, tak že js e m s e o to ne s taral
, vl
as te n e ctví je vžd yck y d ob rá vým l
u va. Z ato
js e m z ou fal
e če k aln a pol
e dn e , abych prom l
u vils Be nim . Sotva z az nělbz u čák , vys tartovaljs e m na z ách od a vypad alu rčitě tak z l
e , že s e nad tím n ik do ne poz as tavil
. Be n i tam byl
, al
e k m ém u úžas u n e vypadalvůbe c vyděš e n ě.
„Z ati je u b ožák ,“ u k l
id ňovaljs e m h o rych l
e . „Ne ní žádn á z áru k a, k d o to b u de vyš e třovat, tře b a pověří
něk oh o z Bars ie .“
„Jo,“ přik ývln e te čn ě. „M ys l
í s i, jak je ch ytre j, k re tén. M ě n apadl
o h ne d, že ne js píš poš l
ou ji.“
Z ůs taljs e m s tátjak s l
ou p.
„A to js i nic n e ře k l
?!“
„Proč?“ z íraln a m ě. „K d yž n e js ou důk az y, tak na tom ne s e jd e …
js i to.“
s tačí pře ce d rže tjaz yk z a z u by, řík al
Je n js e m be z m ocn ě z vrátilh l
avu – a roz e s m áls e , pros tě js e m ne m oh ljinak . Jis tě! Be n i tu děl
ald va
týd ny. A tře b aže u ž n ěco u rčitě z as l
e ch l
, je š tě to z dal
e k a ne byl
o dos t, proto ta poh oda… te nk rátjs e m
byljak o on.
„Pos l
yš ,“ vypraviljs e m z e s e be , „ty js i Sagotn ik dy ne viděl
, že ne ?“
„Ne , proč?“ Le h ce z n e jis těl
. „Počk e j. Rafe r m i vče ra vyprávělo…
na m ě s e h rál
i, vys traš itn ováčk a– “
to byl
a pravda? M ys l
e ljs e m , že js te to
„Ne . To byl
a pravd a. A je s tl
i m ys l
íš , že l
h átSagottváří v tvář je l
e grace , tak te prve u vid íš – až z te b e bu d e trče td al
š ích de s e t, s m ích y s e ne u d ržíš !“ u k áz aljs e m n a je h l
u vk l
opě.
Be ni z b l
e dl
.
„Al
e … co k d yž s e m ě přijd e vyptávat?“ h l
e sl
. Vz h l
e d e m k tom u , že m ělčís l
o n a obou ode s l
an ých
z právách , byl
a ta otáz k a přin e jm e n š ím n a m ís tě – a od pověď js e m s h rnu lje n dvěm a s l
ovy.
„Js m e m rtví.“
Č tvrte k
Tu n oc js e m ne z am h ou řilok a. Ať js e m děl
alcok ol
i, ať js e m s e s n ažilm ys l
e t, n a co ch těl
, vš e ch n o s e
z n ovu vrace l
o k m al
éru pos l
e d n ích d ní, k u dál
os ti pře d l
e ty… a k je diném u jm énu . Anal
ytick á s e k ce
s padal
a ve s l
u že bn í ch ob otn ici TalSh iaru až n a úpl
né d no vyš e třovacíh o odb oru , al
e pořád tam patřil
a, a k dyž s e pře s k očil
o dos ts tu pňů že bříčk u , na vrch ol
u s tál
a on a. Le ge n da, o k te ré s e vyprávěl
o š e pte m , bíl
ý příz rak s m rti. Sagot. Ve fu n k ci pře žil
a u ž tři Prétory, co s e jinak ne s h od l
i an i na barvě n očn í
obl
oh y – byl
a příl
iš u žite čn á, n e pos tradate l
n á i v s ys tém u , k te rý byln a pos tradate l
nos ti k ažd éh o pos tave ný. Ne ž z au jal
a m ís to h l
avy vyš e třovacíh o od boru , bylk aždý rok od h al
e n na ve l
ite l
s tví as poň je d e n
ciz í š pion , a to s e n e jh orš í ún ik y u rčitě tajil
y. Al
e pak u ž s e ne naš e lnik d o, k do by tu dok áz alš k odit
d él
e ne ž m ěs íc, v ce l
é h is torii TalSh iaru z a pos l
e d ních pěts e tl
e tne bylvyš e třovací odb or tak e fe k tivní,
je jím výs l
e dk ům s e n ik do an i n e přib l
ížil
… a proti n í js e m te ď s tál
.
Poprvé js m e s e s e tk al
i pře d čtyřm i rok y. Byljs e m te n k ráts te jn ý z e l
e náč jak o Be ni a o Sagotpoch opite l
n ěs l
yš e l
. Nějak ý vtipál
e k , k te rý ji z aru če n ě n ik dy n e potk al
, s e ps alvš e ch ny d rby o n í do s ou boru
z n ám éh o pod pře z dívk ou „Sl
ožk a G“ – G jak o Gorgona, příš e ra z nějak é praš těn é te rrans k é poh ádk y,
k te rá poh l
e d e m m ěn il
al
idi v k ám e n . Te n s ou bor dis k rétně k ol
ovalpo ve l
ite l
s tví u ž rok y a ve s e l
e n ab íralna ob je m u , pos l
e d n í ve rz e , o k te ré js e m věděl
, m ěl
a as i s to s tran. M n ě h o te nk rátjak o nováčk ovi
s am oz ře jm ě n e d al
i, al
e je n n arážk y s tačil
y, abych z atou žiltu l
e ge ndu poz nat, a pak přiš e lte n d e n.
7
Průš vih – Jan H l
ávk a
Ste jně jak o os oby m ěl
y v TalSh iaru s vůjs tu pe ň prověře ní i z právy. Urge n tn í de pe š e nad úrovn í d e s e ts e
ne s m ěl
y pos íl
ats ítí, pou z e pře s k u rýry v z ape če těných , biom e trick y k ód ovan ých datapou z dre ch . Pře dával
y s e z ru k y d o ru k y, k ažd ý, k d o s e pou z dra dotk l
, byle vid ován a n avíc h o k u rýr ne s m ěldoru čitpřím o příje m ci, je n pros tře d n ík ovi ve s te jné bu d ově. Sm ys ltoh o naříz e n í js e m popravdě d odne s ne ch ápal
,
protože je n z vyš oval
o poče tl
id í, k te ří s d e pe š í přiš l
i do s tyk u , al
e tak to fu ngoval
o… a je d nou s e k u rýr
náh l
e obje viln a n aš e m od d ěl
e n í s e z právou pro Sagot.
Muse l
o jíto om yl
. Správn ě s i ji m ělh n e d n a bráně pře vz íts tyčn ý d ůs tojník , te n k u rýr tu m u s e lb ýtpoprvé, n e b o s i s pl
e tlce s tu . Al
e Ad e n , k te rý te n k rátděl
alz ás tu pce , byln a toal
e tě, te h de jš í š éf m ěldovol
e nou … a já pros tě vys k očila z ak řiče l
, že to be ru .
Č e k aljs e m , že s e m i vys m ěje n e bo m ě s e řve . Al
e k u rýr je n k ývl
, ob a js m e pol
ožil
i prs ty na s n ím ač pou z dra a h otovo – k dyž js e m proch áz e lk ol
e m , z e vš e ch k ójí n a m ě z íral
i s ús ty d ok ořán a já bylv s e dm ém
ne bi.
Rad os tm ě z ačal
a opou š tět, jak js e m ve š e ld o výtah u n a k onci ch od by. Ne byl
a tam tl
ačítk a, je n k am e ra
a inte rk om . Uk áz aljs e m pou z d ro a ře k l
: „Z práva pro h l
avn í vyš e třovate l
k u !“ Nik do ne odpověd ěl
, d ve ře
s e z avře l
y a k ab in a s e roz je l
a d ol
ů, n e tu š iljs e m k am , al
e je l
a opravdu d l
ou h o.
K d yž s e z as e ote vře l
a, vypadals větjin ak . An i s topa po oš u n těl
ých s těnách , oprýs k an ých k ójích a pobl
ik ávajících z ářivk ách , je n dok onal
e čis tá ch od b a s e s těn am i z če rnéh o k am e n e , z al
itá bíl
ým s větl
em .
Z a d ve řm i s tál
ahl
ídk a a já u přím n ě věřil
, že te ď m ě z aže ne , pře s to js e m z opak ovaltu s am ou větu , voják
je n naz načils m ěr, m l
čk y, jak o ne živý s troj.
Ch od ba byl
a dl
ou h á, práz dn á a úpl
n ě tich á. Ne ž js e m d oš e ld o pol
oviny, z áda js e m m ělprom oče ná
a prok l
ínals vou d rz os t, al
e cou vn ou tu ž s e n e d al
o. Pak js e m s patřildve ře b e z š títk u a dal
š í s tráž, pos bíraljs e m k u ráž a z opak ovalh l
áš e n í. Už m ě ne pře k vapil
o, že k ývl
.
„H l
avní vyš e třovate l
k a m á práci,“ oz n ám ila u s tou pilod d ve ří. „Přijd e z a ok am žik .“
Ve š e ljs e m a s tálv pracovn ě, je n s tůls počítače m a k ře s l
o, vz adu z am če ná k ovová s k říň a n ád h e rně vyve de ný rom u l
an s k ý z n ak n a z d i, s m aragd ová pe ra orl
ích k říd e lpřím o z ářil
a. Jin ak an i je d iná d rob n os t,
je n ta d ěs ivá, an tis e ptick á čis tota, s táljs e m v napros tém tich u , s víralz poce n ým a ru k am a pou z dro a
dou fal
, že m i n oh y n e vypoví s l
u žb u , u s tol
u byl
o s ice je š tě je dno k ře s l
o, al
e ne pos adilbych s e , an i
k d ybych m ělv d al
š í vte řin ě u m řít. Pak s e d ve ře na d ru h é s tran ě ods u nu l
y.
Sagotbyl
a vys ok á s k oro s te jn ě jak o já. Dok onal
e padn ou cí bíl
á u niform a, pře s n ě jak tvrdil
y pověs ti.
Sou m ěrný, napros to h l
ad k ý ob l
iče j, n e h ybn ý jak o k am e nn á s och a, če rn é vl
as y v k l
as ick ém s e s třih u ,
če rné oči, ve k te rých s e du h ovk a tém ěř z tráce l
a s e z orn icí. Z ad ívaljs e m s e d o nich a s rd ce m i z tu h l
o,
je n m rtvá jám a, práz dn ota, co vás roz pou š tí jak k ys e l
ina cár papíru … poh l
e d m i s je ld o pok oje z a n í.
V bíl
é m ís tnos ti s tálvys ok ý rám z tru be k a v něm vis e l
a z a ru ce a noh y n ah á že na. Vl
as y m ěl
a oře z ané
s k oro d oh ol
a, rty roz k ou s an é d o k rve , pou ta n a z ápěs tích z ad ře ná h l
u b k o do m as a. Rám bylz ak l
on ěný
hl
u b ok o d oz ad u , h l
ava jí b e z vl
ád n ě vis e l
a, al
e oči m ěl
a ote vře né, a te n poh l
e d u vid ím je š tě n a s m rte l
né
pos te l
i, š íl
e né, u m írající z víře , l
id s k éh o v něm ne z byl
o vůb e c n ic. Z k rk u , ram e n i h orn í čás ti z ad jí trče l
y je h l
y, as poň tu ce t, z pod n ěk te rých s l
ab ě pros ak oval
a k re v a n a s tol
k u ve dl
e če k al
y dal
š í, ce l
á s ad a
úh l
e dně s e řaz e n á podl
e ve l
ik os ti…
Trval
o tak dvě vte řiny, n e ž s e dve ře z as e z avře l
y, al
e te n výje v s e m i vypál
ild o m oz k u jak o z ábl
e s k atom ovéh o výbu ch u , a pak s e n a m ě Sagotz n ovu z ad íval
a. Pod tím poh l
e d e m js e m s e h rou tila h oře l
, ne dok áz aljs e m s e poh n ou ta věřil
, věděl
, že je k one c, al
e on a je n natáh l
a ru k u .
O b a js m e přil
ožil
i prs ty n a s n ím ač a přitom s e n avz áje m d otk l
i, m é byl
y z poce n é a třás l
y s e , je jí je n s tu dil
y. Vz al
a pou z dro a k ývl
a.
„M ůže te jít.“
H l
as m ěl
a pře s n ý jak o s troja já od pověd ěl
, n e přítom n ě, jak o by m l
u vilněk d o ciz í.
„Děk u ji, m adam .“
Na m rtvých n oh ou js e m vyš e lve n , n e vn ím alk am , al
e n aš těs tí n e š l
o z ab l
ou d it, a pak js e m bylz pátk y
u výtah u . Voják , k te rý tam s tál
, ani te ď ne prom l
u vil
. Al
e na ok am žik s e poch m u rně u s m ála já m u roz u m ěl
, napros to pře s n ě js e m ch ápal
, co ch ce říct: Toh l
e je š tě n e byl
o n ic.
Nah oře u ž če k alAde n . Sam oz ře jm ě příš e rn ě z u řil
, al
e jak m ě u viděl
, ch tělvol
atd ok tora, s těží js e m m u
to roz m l
u vil
. Nik do m i n e m u s e lřík at, že to, co js e m vid ěl
, byl
o tajné. Je nže k on ce m s m ěny u ž js e m to
pros tě ne z vl
ádala vyžah nou tpak u Sarl
e n na e x fl
aš k u k l
ingon s k éh o dryják u m i přiš l
o jak o dobrý n ápad . O m yl
. Z apom n ěljs e m , že opil
ci n e jvíc žvan í, m ě ne vyjím aje . Dal
š í m ěs íc js e m pak de n po dn i
u m íralh růz ou , k dy s i pro m ě přijd e , al
e n e přiš e ln ik do, vůbe c nic s e n e s tal
o, až na to, že js e m poz byl
ve š k e ré nadš e n í z práce u ve l
k éh o TalSh iaru .
8
Průš vih – Jan H l
ávk a
Te nk rátne přiš e ln ik d o. Z ato te ď…
Do práce js e m te n de n n e š e l– pros tě js e m ne m oh l
.O m l
u viljs e m s e u Ade n a a ce l
ý d e n s trávild omas l
ah ví s au rijs k é bran dy. Ne pře m ýš l
e ljs e m , n e h l
e dalře š e ní. Je n js e m pil
, vz pom ínala b áls e – protože js e m ne poch yboval
, že toh l
e š patn ě s k ončí.
Páte k
Te ntok rátjs e m vs talu ž pře d ús vite m . Bran d y z abral
a s k věl
e , opiljs e m s e ak orát, abych ne m ělk ocovinu , al
e přitom s e k one čně vys pal
, vče re jš í k riz e pom in u l
a. Dopřáljs e m s i poh l
e d na vých od s l
u n ce ,
nád h e rný jak o k ažd á m al
ičk os t, k d yž jde o život, a s větu ž n e vypadaltak če rně – vl
as tn ě js e m m u s e l
u z nat, že to k apk u pře h án ím . Byljs e m te nk rátz e l
e náč, ne m ěljs e m výcvik , tak že js e m z panik ařil– a
co? K ažd ý pře ce věděl
, že TalSh iar u m í při výs l
e ch u pěk ně z m áčk n ou t, a Fe d In te ltak y n e h rálv ru k avičk ách , tam je n pod obn ou práci ob s tarával
i Vu l
k án ci a Be taz oidi. Přitom k e cy, že js ou je jich m e tod y civil
iz ovan ějš í, jim baš till
e da te n , k do ne věděl
, co s čl
ověk e m u m í u d ěl
atcviče ný te l
e pat, já od
d ěde čk a s l
yš e ld os t. V tom oh l
e d u js m e as poň ne byl
i pok rytci a jak o š éf Sagotne byl
a ne jh orš í. Nik dy
js e m n e s l
yš e l
, že by s e ch oval
a jak o m n oz í jin í, s n ik ým ne z ach áz e l
a jak o s e š pín ou je n proto, že s nad
ne m ěls právn ý původ …
Trpce js e m s e u š k l
íbl– š l
o m i to. Z a pár m inu tm ožná pře s vědčím s ám s e b e , že je Sagoth odná s tarš í
s e s tra a poz vu ji k Sarl
e n n a k ok te jl
.H l
avou m i bl
e sk l
o je dn o oš k l
ivé s l
ovo z té Z atih o k n ížk y,
Dou bl
e th ink , al
e optim is tick á n ál
ad a m i pře s to vyd rže l
a, k dyž js e m z jis til
, že s e b ěh e m m é abs e nce vůb e c nic ne s tal
o a Be n i s e ch ová n e n ápadn ě. Č as pracovalpro n ás , čím dél
e vydržím e , tím víc s tou pal
a
š ance .
Sam oz ře jm ě s e m i z a de n n ah rom adil
a v počítači s l
u š n á s bírk a u dán í – a n e byl
o těžk é u h od nou t, če h o
s e týk al
y. Z a pár m in u tjs e m u ž věděl
, že naš e age nty na Bars ii z aru če ně z radilpoš ťák z Ak ol
l
s k éh o
s e gm e ntu tad y n a Rom u l
u , že h l
áš k u dal
a Nau s ik áncům býval
á s e k re tářk a z vys l
ane ctví, o k te ré rych l
ý d otaz proz radil
, že je jí 117 l
e t, trpí xe n óz ou m oz k u v pok ročil
ém s tádiu , a tak dál
e . Pře s to js e m s e
roz h od lpu s titd álvíc z práv n e ž obvyk l
e . Č ím větš í práci b u d ou s vyš e třováním m ít, tím l
íp, s nažiljs e m
s e vyb íratjak ž tak ž n e jvěroh odn ějš í a pře s talvn ím atok ol
í, ne s l
yš e ljs e m ani z vu k ote vírajících s e d ve ří, až m ě nějak n apad l
o z ve dn ou th l
avu … Dva k rok y pře d e m nou tiš e s tál
a vys ok á pos tava v b íl
ém .
H rd l
o s e m i s e vře l
o. Vym rš tiljs e m s e jak o l
ou tk a n a dráte ch , židl
e z a m nou s rach ote m s padl
a, žal
ud e k s e z bytk e m b ran dy vyl
e tělaž do k rk u .
„M adam !“
Ne od pověd ěl
a. Je n s tál
a s ru k am a z a z ád y a díval
a s e , je jí poh l
e d m ě propal
ovals k rz nas k rz s te jn ě jak o te nk rát, jak o by n e u b ěh lan i d e n . Cítiljs e m , jak s e m i vl
as y na z átyl
k u s n aží pos tavitjak h ře bík y,
al
e ml
če ljs e m , n e dých al
, ne m l
u vil
, ne s m ěljs e m prom l
u vitprvn í…
„V pořádk u ,“ přik ývl
a. „Pos aďte s e .“
Vte řina a bylbych s i dře pldo práz d n a n ad pod l
ah u , v pos l
e dn í ch víl
i js e m s e vz pam atovala pos tavil
tu prok l
e tou žid l
i.
„M adam …
om l
ou vám s e . Pracovaljs e m , n e tu š ím … “
„Roz u m ím ,“ pře ru š il
a m ě. Je jí h l
as z n ěljak o ods ypáván í l
e dových s tře pů, jak k ovové je h l
y pad ající na
náh robní k ám e n . Poh l
e d e m s e z as tavil
a n a rám e čk u s poch val
ou .
„Toto od děl
e n í odváděl
o v m inu l
ých l
e te ch přík l
ad nou práci,“ prom l
u vil
a pom al
u , s k oro z am yš l
e n ě.
„Vče tně vás .“
„Děk u ji, m ad am . Já… s n ažím s e . Sm ím …
otáz k a byl
a n a m ís tě.
m ůže m e vám n ějak pom oci?“ os m ěl
iljs e m s e , k on e čně, ta
„Sl
yš e ljs te u ž o in cid e n tu n a Bars ii?“
A byl
o to tady…
„Jis tě, m ad am , jak o vš ich n i. Je to…
zl
á z ál
e žitos t.“
„Víte o tom něco?“
„Pros ím ? Z ře jm ě n e ch ápu – “
9
Průš vih – Jan H l
ávk a
„Ptám s e , z da o tom n ěco víte , vy ne bo n ěk do jin ý na od d ěl
e n í.“
O točil
a s e a z adíval
a s e m i z n ovu do tváře . Z ou fal
e js e m s e s nažilne vním at, ne dívats e do těch očí, al
e
obtáče l
y m i h rd l
o jak popravčí s m yčk a… n e s tal
o s e to, n e s tal
o s e to, n ic n e vím , nic s e ne s tal
o…
„Ne …
n e vím , proč by m ěl
? O co jde ?“
„Byl
a js e m pověře n a vyš e tře n ím in cid e n tu na Bars ii. A e xis tu je z práva naz naču jící, že z a z trátou naš ich age n tů s táln ěk do z an al
ytick é s e k ce .“
H růz ou s e m i z atočil
ahl
ava, on a to ví! Al
e v té ch víl
i jak o by něk d o š k u blz a z ách ran nou b rz du …
se ušk l
íb l
, d oce l
al
e h ce .
a já
„Roz u m ím . M ad am , s m ím m l
u vitote vře n ě?“
„O vš e m .“
„Děk u ji. Tak že … z tráta os m i age n tů je vážn ý incide n t. Něk d o m u s í b ýtz od povědn ý. A ch ápu , že pos tradate l
nějš í čl
e nové an al
ytick é s e k ce js ou k tom u úče l
u vh odní, tak proč s e z d ržovat? Stačí, k dyž
vš e m u k áže te s vou pracovn u a d o m in u ty m áte pl
no d oz nání k vš e obe cné s pok oje nos ti. Vl
as tně, je s tl
i
ch ce te , dám vám s vé te ď h n e d, u š e třím e čas .“
Ne byl
o to nic n e ž provok ován í s m rti. Al
e je n opravd u ne vin n ý n e b o b l
áz e n by s i v tu ch víl
i dovol
iltak ovou d rz os t, a čím vyděš e n ěji bu du vypadat, tím víc pode z ře ní vz b u dím , ať ře k nu cok ol
iv. Navíc,
pře s tože js e m věděl
, že n ěk te rým vyš e třovate l
ům by podobn ý přís tu p n e bylciz í, Sagotas poň podl
e pověs tí vžd y z ál
e že l
o n a pravdě.
Ne dok áz aljs e m poz n at, co s i m ys l
í, od pověď nás l
e d oval
a ok am žitě.
„Přijde n a to. M áte s e k če m u přiz n ávat?“
„Ne , m ad am .“ Sn ažiljs e m s e vk l
ád atdo s l
ov ve š k e rou u přím n os t, jak é js e m byls ch ope n , s k u te čně jim
věřit. „Ne vím n ic, čím bych pom oh lvaš e m u vyš e třován í.“
„Pak je vš e v pořád k u .“
O točil
a s e k e dve řím , ch těljs e m h l
as itě vyde ch nou t…
z as tavil
a se .
„Al
e m ůže te s i býtjis t, že pravý vin ík bu de od h al
e n.“
Vyš l
a ve n s m ěre m k Ade n ově k an ce l
áři a já s e děl
, d o oběda z b ýval
a h od ina, al
e k dyž js e m pak vys trčil
hl
avu z e dve ří, m ěljs e m pořád d os t. Ne byljs e m s ám – Ade n s e dělv k ře s l
e a je n z írald o práz d na Ne ch aljs e m h o a vyraz ilk Be n ih o k óji, byl
a prvn í v řadě, m u s e lnávš těvu vid ět. Ne poch ybovaljs e m , že
prom l
u vitna n ěj, vys ypalz e s e be úpl
n ě vš e ch no, n a dru h ou s tran u tak h l
e m oh las poň přivyk atje d u
po m al
ých dávk ách . Nak on e c js e m h o n aš e ln a z ách odě s h l
avou v m ís e , z e l
e n éh o jak pl
om ik ová
pol
ívk a, m od l
iljs e m s e , aby n e vyve d ln ějak ou h l
ou pos t.
O běd byljinak z ajím avým z ážitk e m , tak tich á s n ad jíd e l
na je š tě nik dy ne byl
a. Sagottotiž n a s vé
z d ravotní proch áz ce poctil
a n ávš těvou n e je n n aš e , al
e i z byl
á anal
ytick á od děl
e n í, a větš in a l
id í ji viděl
a úpl
ně poprvé. Z n am e n al
o to al
e , že n e m á k onk rétní pode z ře ní, navíc js e m po s m ěně z aš e lje š tě
k Sarl
e n, a š těs tí m i přál
o: je d e n ch l
ap z l
ogis tik y s e z m ín il
, že vyřiz ovals pěš n é l
e tové povol
e ní na Bars ii pro je d nom ís tn ý rak e topl
án. Č l
ověk n e m u s e lbýtz rovna géniu s , aby s i dom ys l
el
, k do v n ěm s e děl
,a
vík e n d ový pl
án tak z ůs távals te jný: n ic s e ne děl
o.
Nic s e n e d ěl
o…
čím čas těji js e m s i to řík al
, tím víc s e m i ch těl
o s m át.
Sob ota
Osl
e pu jící b íl
é s větl
o. Vis e ljs e m připou tan ý v k ovovém rám u , s l
z y a potm ě pál
il
y v očích , a ch l
adný
hl
as z ačalpok l
ád atotáz k y. Snažiljs e m s e od povídat, al
e z a ch víl
i js e m ani ne vn ím al
, na co s e ptá…
k ovový z áb l
e s k s e odraz iln a h rotu d l
ou h é je h l
y… Z ačaljs e m je če t, je š tě ne ž ji do m ě z abodl
a, s traš l
ivá, och rom u jící e xpl
oz e …
… a já s e probu d il
. Potz e m ě l
il
, n e k on trol
ovate l
n ě js e m s e třás la l
apalpo d e ch u , ne s tal
o s e to…
s e ne děje … vůb e c n ic…
n ic
Pře růs tal
o m i to pře s h l
avu .
10
Průš vih – Jan H l
ávk a
Byl
o s k oro pol
e d n e , al
e já s e z as cítil
, jak o bych týde n ne s pal
, probral
a m ě až s prch a, výjim e čně js e m
bylz a ne fu ngu jící te pl
ou vod u vd ěčný. Z h l
taljs e m s níd ani a přitom pře m ýš l
e lo pl
ánu na d ne š e k ,
pok u d m ožno tak ovém , k te rý by n e z ah rn ovalbrand y. Naš těs tí byl
a s ob ota, tak že js e m n e m u s e ld o práce . A m oh ljs e m n avš tívitděd e čk a.
K om and ér Ve l
e n byd l
e ln a pře dm ěs tí. Větš inu života m ě n e z nal
, protože h o s trávilna m ůs tk u s vé l
odi
vH l
u bok ém ve s m íru . Boh u že lto n e bylVál
e čn ý pták s nějak ým vz n e š e n ým jm éne m , al
e výz k u m n ý s pe ciál
, k te rý m ís to s tříl
e ní do Kl
in gon ů a Fe de rál
ů je n obje vovalm l
h oviny, pu l
z ary a nové h věz dné s ys tém y, tak že m u n e dal
i an i m as k ovací z aříz e n í. Co n a tom , že bylne jl
e pš í z ce l
éh o s boru a něk te ré je h o
obje vy nám u rčitě pros pěl
y víc n e ž tu ce tz n iče n ých Dravců. Tad y ne byl
a Fe de race a děde če k ne bylJe an-Lu c Picard , n a pe n z i d os talm ís to ad m irál
s k éh o m e če a m ís ta v Se nátu je n m al
ý dom e k a m ěs íční
al
m u žnu – vděčn os tIm péria v praxi. A protože v H l
u bok ém ve s m íru s e těžk o pěs tu jí k on e xe , ne m oh l
m i ani pom oci, k d yž ve čtrn ácti s rodiči s padlrak e topl
án , otcova s oftw arová firm a pod ve d e n ím m ou drých s pol
e čník ů z a m ěs íc z k rach oval
a a po vyrovn ání věřite l
ů js e m s k ončiln a u l
ici je n s tím , co js e m
m ělprávě na s obě. De větm ěs íců js e m pře žívaljak o že brák a s nad vyjm a pos l
e dních dnů byl
y n e jh orš í,
co js e m z ažil
, n e ž m ě d ěd e če k d os taldo civil
n í přípravk y TalSh iaru , prote k cí přitom s te jně jak o já ce l
ý
životpoh rd al– n ik dy m u to n e z apom e n u . Je z diljs e m h o navš těvovatk aždý týde n , a i k d yž to nik dy ne ře k l
, cítiljs e m , že h o to těš í.
Sam oz ře jm ě js e m n e ře k lan i s l
ovo o m al
éru , ve k te rém js e m l
ítal
, a o Sagotu ž vůbe c ne . Al
e jak js m e
s i povíd al
i, poz n al
, že n ěco ne n í v pořádk u , z e ptals e … a úpl
ně l
h átjs e m n e ch těl
.
„Prob l
ém v práci,“ m ávljs e m ru k ou a s n ažils e , aby to z n ěl
ol
e d abyl
e . „K vůl
i je d n om u pitom ci, nic
vážn éh o.“
„A je te n pitom e c příte l
, n e b o n e příte l
?“
„Cože ?“ O b čas js e m h n e d n e poch opil
, o če m děde če k m l
u ví.
„Te n čl
ověk , co tě ch ce dos tat,“ z opak oval
. „Je tvůjpříte lne b o n e příte l
? To m u s íš vědět, aby s e s s n ím
m oh lvypořádat.“
„Al
e ne ,“ roz e s m áljs e m . „Ne n í to žádn á b ou d a, je nom je dn a úře dní b l
b os t, s k oro n ic.“
Ne , vůbe c n ic – je n b u d u m ožn á d o s tře dy m rtvý…
„Ach tak . No, n a m ě to je dn ou z k u s ilm ůjnavigátor. Bylto tak ový ne řád z l
e pš í rod iny, m á l
oď m u ne byl
a dos tn ób l
, tak dos taln ápad… “
Děd e če k s e z abraldo vyprávěn í a já pos l
ou ch al
, podob ných h is tore k m ělv z ás ob ě s pou s tu . M ožná s i je
vym ýš l
el
, aby m i u děl
alrad os t, al
e n e m ěljs e m s rd ce vyu žítpracovní z droje k nějak ém u prověřování,
čas b ěže l
, b íl
á n očn í m ůra s e vz dal
oval
a.
K dyž js m e s e l
ou čil
i, ve n k u s e s tm íval
o, dotyčný n avigátor s i nak on e c ods k očild o k os m u be z s k afandru a já s e cítildobře .
K ráče ljs e m z pátk y k z as távce m ěs ts k é d ráh y, dých als věží vz d u ch …
d ova s l
ova.
k dyž m i z n ovu prol
étl
ahl
avou dě-
Co k d yž to ce l
é vůb e c n e bylom yl
?
Be ni z prvu přís ah al
, že n e m á ponětí, jak m oh lu d ěl
atv odpověd i ch yb u – co k dyž n e u d ěl
al
? Co k dyž ji
poz m ěnilněk d o z odd ěl
e n í s ch vál
n ě? Na to s tačil
a ch vil
k a, k d yž bylpryč a z apom něls e od h l
ás it, pře h oditpár údajů a počk at… n e bo to je š tě pos trčit. Vz pom n ěljs e m s i na Sagotina s l
ova, e xis tu je z práva.
Co k d yž tím n e m ys l
el
a m ůjpaděl
e k , al
e u dání? M oh lh o pos l
atněk do úm ys l
n ě n a jiné odděl
e ní, h l
áš k y na z am ěs tn an ce s e proš e třoval
y au tom atick y, ne m u s e ls e b át, že to z ah odí… z am raz il
o m ě.
U ne h od y s nad byl
a š an ce vyváz n ou t. Al
e pok u d to byl
o s pik nu tí, m ěl
i js m e to s počítané - a n e m u s e l
o
jítani o Be nih o. K aždý věděl
, že n a roz d ílod Ade na js e m já te n h odný, k te rý l
e ccos pře h l
édn e . Dotyčn ý
s i m oh ls nad n o d om ys l
e t, z a k ým Be n i půjde , vyu žíth o jak o vol
avk u … a co k dyž toh o byl
o víc?
Z al
apaljs e m po d e ch u , to vl
ou pán í k e m n ě. Ne u k radl
i s k oro n ic, m ys l
e ljs e m , že proto, že nic ne m ám ,
al
e co k dyž š l
o o n ěco jin éh o? Z ís k atm é vz ork y DNA, vl
as z e h ře b e n u v k ou pe l
ně, h e s l
a z počítače .
A až s e něk de n a fe re n gs k ém k on tu n ajde úče tn a m é jm éno s m il
ion e m k re ditů, m ůžu vys větl
ovatSagotinu je h e l
níčk u , že n e m ám ponětí, odk u d s e vz al
y…
Kl
e s ljs e m na l
avičk u u ce s ty, u ž z as e js e m s e třás l
. Pře s věd čovaljs e m s ám s e b e , že bl
áz ním , že s e m i
u ž do h l
avy prožralživotní s tylTalSh iaru – je nže vl
ou pán í, k dyž byl
a na u l
ici roz bitá k am e ra. Je h l
a
u m ě na s tol
e , Be n ih o m al
ér, troch u m oc věcí naje dnou . A s k u te čně dobré l
éčk y s i oběť ne vš im ne ,
d ok u d n e ní poz dě, vypad á jak o pou h á s ou h ra náh od… pře s ně tak ová s ou h ra náh od .
11
Průš vih – Jan H l
ávk a
Z tu h l
e js e m s e d ěla pře m ýš l
el
, k do z m ých přáte lm ě ch ce z abít– Rafe r, Tal
e k , Z ati? Trpce js e m s e
u s m ál
, u nějje d in éh o js e m m oh lm ítjis totu , že n e . Povýš e n í m ělčas e m jis té. Stačí, k dyž s trýče k
z m áčk ne inte rk om a m oh ls i z e m ě u d ěl
attře b a roh ožk u na b oty, n e m ěldůvod ris k ovattoh l
e . Je n že
k do? A proč, proboh a?! Pok u d vyl
e tím , ve de n í pravd ěpod ob ně vyraz í i Ade na a dos ad í něk oh o z ve nčí.
Tak ová z m ěna n ik om u n e pros pěje , dobře s e věděl
o, jací h ajz l
ové š éfoval
i jinde , v m noh a s m ěre ch nám
os tatní m oh l
i z ávid ět. Ne m ěl
o to l
ogik u , žádn ý m otiv ani s m ys l
… jak š íl
e n á noční m ůra.
Co dál
? Prvn í m yš l
e nk a byl
a h od itfl
in tu d o žita a přiz nats e , k če rtu s e vš ím , i s Be nim . Je n že byl
o
poz d ě – pok u d to vůb e c m ěl
o ce n u , pak d řív, ne ž js e m z al
h aldo očí h l
avní vyš e třovate l
ce . Te ď u ž ne byl
a ce s ta z pátk y, je n bych to tom u h ajz l
ovi u s n adn il
… z atrace ně, b ýttak na m ís tě Sagot. Věd ět, co ví
ona, a m u s ím n a to přijít, m ěljs e m výh odu , z nám důvěrn ě pros tře d í i pode z ře l
é. Ano. Co z aje tk ní d ol
ů a požád at, aby m i l
as k avě u k áz al
a sl
ožk y, to je pře ce dobrý nápad . Be z m ocně js e m s e roz e s m ál
,
l
e pš í vtip js e m d l
ou h o n e s l
yš e l– al
e pak s e z araz il
.
Vz ato k ol
e m a k ol
em …
vl
as tn ě to n e byltak z l
ý pl
án …
Ne d ěl
e
Z a noc js e m pros pals těží d vě h odiny. Pře m ýš l
e ljs e m , pil
ovald e tail
y, s nažils e pos tře h nou tvš e ch ny
m ožnos ti i ne dos tatk y… a n aopak opravdu ne m ys l
e tna to, co děl
ám .
Ráno pře d ús vite m js e m vyraz ilna proch áz k u . Ch od iljs e m h l
avně po ve ře jných m ís te ch , park y, nád raží, l
e tiš tě, a h l
e dalk om u n ik ační te rm inál
y, tak ové, u k te rých byl
y roz bité k am e ry. Na pe rife rii to
úd ržba ne pře h án ěl
a, brz y js e m m ělpl
no m ís te če k , k d e js e m m oh lúřad ovat.
K dyž js e m od e s íl
alprvn í tři z právy, ru ce s e m i k l
e pal
y, až js e m s e ne m oh ltre fitd o k l
áve s . Z byl
ých pět
js e m vyřídils ch l
adn ou od vah ou s e be vrah a a vědom ím , že u ž je to je d n o. M e z i tím js e m je š tě n ak u poval
, pár čipů, s tarý počítač, n ak on e c js e m vyžd ím alúče tna dno, do výpl
aty b u du as i žvýk atk ořín k y,
al
e k d yž s e jí dožiju , žád n ý probl
ém . Vš e ch no js e m pak s l
ožildom a na k ol
e n i, napos l
e d js e m toh l
e d ěl
alje š tě s tátou , al
e n a z k ou š e n í n e bylčas , z tratiljs e m s k oro ce l
ý týde n.
Do pos te l
e js e m pad ltak vyče rpan ý, že s e m i vyh nu l
y i zl
é s ny.
Pon děl
í
K dyž js e m ve fron tě u b rány u s l
yš e lh l
u k , prš e l
o. Z ve dljs e m h l
avu a pře s těžk ou , š e d ou cl
on u l
iják u
z ah l
édl
, jak n a s tře dn í s tu pe ň pyram id y ve l
ite l
s tví, d ob rých dvě s tě m e trů n ade m nou , d os e dá rak e topl
án . K d yž s e dve ře ote vře l
y, na z l
om e k s e k u n dy js e m z ah l
édlm atnou pos tavu v b íl
ém . Tak b rz k ý návratm oh lz nam e n atje n , že vyš e třován í n a Bars ii nic ne přin e s l
o, tak že s e m íč vrací na d om ácí h řiš tě,
z ápas s e ch ýl
ilk e k onci. Us m áljs e m s e – právě včas .
Do práce js e m vyraz ild řív a Be n ih o odtáh lna z ách od je š tě pře d z ačátk e m s m ěny. Z abou ch ljs e m k ab ink u , ote vře lte rm os k u a vytáh lh rs ts d rátovaných čipů – l
e pš í z půs ob, jak je pronés tk ontrol
ou , js e m
ne naš e l
.
„K ou k e j,“ vraz iljs e m m u k l
u bk o do ru k y, „toh l
e přiděl
áš k s vým u počítači, návod ti poš l
u . Ud ěl
albych
to s ám , al
e na m ě vid í k am e ra, d o prvních dvou k ójí n e .“ To js e m vědělz vl
as tn í z k u š e nos ti.
„Na co to je ?“ z íralBe ni u žas l
e.
„Ch ci vl
éz tněk om u d o s ou borů.“
„K om u , proboh a?!“
To víš – povím ti to a bu d u tě m u s e tk řís it.
„Ad e novi. A u ž s e n e pte j.“
„Tak s i trh ni, m ám dos tje dn oh o m al
éru !“ ods e k lpru dce a vraz ilm i čipy z pátk y. „Ch ce š věd ět, jak
dl
ou h o js e m z a pos l
e dn í te jde n s pal
?!“
Sil
ně js e m poch yboval
, že m íň n e ž já, al
e ani js e m s e m u ne divil
.
„Pos l
ou ch e j!“ z as yče ljs e m . „Co k d yž to n ěk do u š il
?!“
12
Průš vih – Jan H l
ávk a
„Jak u š il
?“
„Nas tražil
… poz m ěn ils ch vál
n ě tvoji z právu a u dalnás !“
„To m ys l
íš vážn ě!" z b l
e dl
. „M ys l
íš , že já n e z avin iltěch os m … “
Ne doře k l
, al
e já ráz e m poch opil
, tak to h o žral
o n e jvíc! Te n b l
áz e n s e pořád s taralje n o těch os m age ntů… v přípravce od ve d l
i dobrou práci.
„Je to m ožný! A pok u d jo, ch ci najítdůk az y.“ Vl
as tn ě to byl
a pravda.
„De jto s e m !“ vytrh lm i čipy z ru k y.
„Bach a, ať tě n ik d o n e vidí. A až b u de š odch áz e t, ne vypín e jte rm inál
!“
„Al
e to je pře s tu pe k – “
„H orš í ne ž ve l
e z rada?!“
K ou s ls e d o rtu a m l
če l
. „M ys l
íš , že n ěco n ajde š ?“
„To u vidím . Te ď jdi a ch ove js e n e nápadn ě, prom l
u vím e s i pak !“
Be ni přik ývl- te ď js e m m oh lje n d ou fat, že nic ne z vrtá, a če k at. Ne trval
o to dl
ou h o, u ž pár m in u tpo z ačátk u s m ěny s i m ě z avol
alAde n .
„De l
e , pojď s e m !“ požád altroch u přiš k rce ně. „Toh l
e m i právě přiš l
o.“
H l
áš e ní na je h o ob raz ovce m ěl
o je n d vě s tru čné věty. Pře s tože js e m je ps al
, n as k ak oval
a m i z n ich h u s í
k ůže :
SAGO T, H LAVNÍ VYŠETŘO VATELK A O BRANNÝCH SILTALSH IARU, JE VULK ANSK Ý REZ IDENT. DŮK AZ Y JSO U V JEJÍ PO DZ EM NÍ PRACO VNĚ NA VELITELSTVÍ.
„No naz dar,“ u l
e viljs e m s i. „Co to je ?“
„Já ne vím ,“ vypravilAde n . „Proboh a, k do tady m oh ltoh l
e pos l
at?!“
V tom byl
oh l
avní k ou z l
o – úm ys l
n ě js e m z právu s e ps altak , aby byl
o n a první poh l
e d z ře jm é, že je au tore m něk d o od s u d. TalSh iar byls věts ám pro s e b e . M im o nějn e m ělo pros l
ul
os ti Sagotn ik d o ponětí,
a i k dyž bych m ožn á po proh l
e dán í vš e ch ve ře jn ých z práv n aš e lněk d e na třís té s traně s e z n am u z am ěs tnanců d robn ým pís m e m i je jí jm én o, n ik d o n e m oh lvědět, k d e m á pracovnu . Tak ovou inform aci
m oh lz nátje n n ěk d o z e vn itř a d ou faljs e m , že Ade na napadne dal
ší l
ogick ý k rok té úvah y. Ne z k l
am al
m ě.
„A co k dyž je to te s t?“ vyde ch lje š tě o s tu pe ň vyděš e něji. „Co k d yž to naps al
a ona s am a?!“
„To m ě n e napad l
o,“ přiz n aljs e m n apros to po pravdě. „Al
e je s tl
i, tak je origin ál
ní, to m u s íš u z nat.“
„Děs n ě vtipný,“ u š k l
íbls e . „Al
e…
co m ám u děl
at?!“
Pok rčiljs e m ram e ny. „K aždopád n ě je to s tížn os tn a čl
e n a TalSh iaru , ne ? A b ráno pod l
e protok ol
u… “
„M áš pravd u !“ Ade n pook řál
. „Poš l
u to dála z apom e nu , že js e m to k dy vid ěl
… ať s e pob aví tak y něk d o
jine j!“
„K l
idně m i to d e j,“ n abíd ljs e m . „Ud ěl
ám to…
z a to čtvrte čn í vol
no.“
„Vážně? M ám rok d o pe n z e , ch ápe j, n e ch ci m ítčís l
o na tom h l
e– “
„Al
e v poh od ě,“ pře ru š iljs e m h o, dou faljs e m , že to ne z n ěl
o až m oc och otn ě a rych l
e z am ířilz pátk y
k s ob ě to doděl
at. Nic těžk éh o. Prvn íh o tak ovéh o š picl
a js e m n aps alv os m i, k d yž js e m s e tátovi prvn ě
nab ou raldo s ys tém u . Poz d ěji js m e z toh o u děl
al
i prim a h ru , řík al
, že js e m l
e pš í ne ž je h o e xpe rti ve firm ě. Program js e m vpaš ovaldo z drojovéh o k ód u u dán í, je š tě z fal
š ovatčas ové raz ítk o, abych m ěljis totu ,
že d ojde prvn í, ode s l
at– a h otovo, d álu ž to z ál
e že l
o na Be n im a na š těs tí.
Jíd e l
na při oběd ě h u če l
a jak pros tře l
e n ý borgs k ý úl
. Sys tém z ajiš ťu jící, aby s e je dn a z práva ne dos tal
a
víck rátna s te jn é m ís to, fu n govalb e z vadn ě, u dání na Sagotd oraz il
o n a vš e ch os m an al
ytick ých od děl
e n í s ou čas ně. Ž ád n ý z š éfů n e m ěls íl
u n e ch ats i h o pro s e be , tak že byl
o o če m m l
u vit, vítěz ilpřitom
Ade nův náz or, že š l
o vážn ě o te s t, je h ož au tore m byl
a Sagots am otná, protože nik do jin ý by něco
pod ob néh o ne u děl
alan i ve s n u … s vým z půs ob e m m i to l
ich otil
o. O tom h l
e k ou s k u s e b u de povídat
je š tě dl
ou h o, k dyby n ic, as poň to z abal
ím s e vš í parád ou . Ne poch yb ovaljs e m , co b u de , s tačil
o vidět
ch u dák a š éfa trojk y, k te rý jak o je din ý u dání v pan ice z ah od il
, a te ď je n z írald o tal
íře , bl
e d ý s trach y, že
si h o h l
avní vyš e třovate l
k a poz ve n a pár s l
ov. Te n h l
e d áre če k pol
e tí s ys tém e m TalSh iaru rych l
os tí foto-
13
Průš vih – Jan H l
ávk a
novéh o torpéd a a k ažd ý, k do h o u vid í, s e m u vyh n e jak radioak tivním u s padu . K d oví, je s tl
i m ěln ěk do
vůbe c pravom oc vyš e třovath l
avn í vyš e třovate l
k u , al
e n e jpoz ději do ve če ra s e vš e ch ny k opie u dání z aru če ně s e jdou n a tom je d in ém m ís tě, k d e by pod l
e pře dpis ů ne m ěl
y: v počítači u Sagot. Pak s tačí, aby
ote vře l
a s ou b or, k te rý podl
e čas ovéh o raz ítk a doš e lprvní, tím s pu s tí u k rytý program – a bu m .
H od inu po s m ěn ě js e m u ž s e děln a z ách odk u Sarl
e nina b aru s te rm inál
e m n a k ol
e nou , dve ře js e m z apříčilk u s e m prk n a, ve n pověs ilce d u l
k u „M im o provoz “. Z ce l
é Sl
ožk y G byl
y d vě tře tiny u rčitě ne s m ys l
y, počínaje tím , že Sagotn ik d y n e s pí, al
e h od ně l
id í s i vyřiz u je papírován í v k l
idu pře s n oc, byljs e m
připrave ný vyd rže ttu tře ba až do rán a.
Z novu js e m ověřilpřipoje ní – Be n i to n aš těs tí ne z k az il
. Pře d s e d m i rok y s e TalSh iar roz h odlk om pl
e tn ě
z m ode rniz ovats vou počítačovou s íť. Byl
a to je d na z ne jvětš ích ve ře jn ých z ak áz e k v h is torii a pře k vapivě ji vyh rál
a m al
á s pol
e čn os t, o k te ré s e vš ak š e ptal
o, že tam m á d is k rétní pod íli pár s e nátorů.
Požadavk y na z abe z pe če n í byl
y s am oz ře jm ě přís n é, je nže firm a k nim přis tou pil
a po s vém , k dyž k rom ě
jinéh o z a pár b abe k n ak ou pil
a patn áctl
e ts taré z ák l
ad n í de s k y od nějak é fe re ngs k é band y a u dal
a je
coby nové z a trojn ás ob n ou ce nu . Nás l
e dn ý s k an dálpros ák laž d o tis k u , nače ž pře ds e da s právní rady
vybíl
ilfire m ní k on ta a požád alFe de raci o pol
itick ý az yl– s am oz ře jm ě ús pěš ně, k do by n e braldis ide nta s půlm il
iard ou v b ágl
u . Ne z áviděljs e m m u ji, k ažd ý ve če r u rčitě n ah l
íží pod pos te l
, je s tl
i tam n e číh á pár š pičatých u š í, pok u d s i h o ovš e m u ž ne naš l
i a jis tá d ám a v bíl
ém s ním ne probral
a úče tnictví
v s ou k rom í s vé pracovny. Poin tou vš ak byl
o, že na těch z ák l
ad ních de s k ách s tál
e z ůs tával
a m ožnos t
b e z drátovéh o s poje n í, s tačil
o z apojitpár n arych l
o vyk u ch an ých čipů – a počítače s n im i s e dálpou žíval
y, h l
avně v an al
ytick é s e k ci.
Ve l
ite l
s tví m ěl
o s am oz ře jm ě přís nou och ran u proti odpos l
e ch u . Al
e k dyž js e m proš e lvš e ch ny z áz nam y
b e z pe čnos tních popl
ach ů, k e k te rým js e m s e s vým pope l
ářs k ým prověře ním d os áh l
, z jis tiljs e m , že
u incid e n tů s n íz k ou prioritou byl
a prod l
e va pře d z jiš těním as poň m inu ta a půl– h l
íd ací s ys tém y
pros tě k l
u k oviny jak o vys íl
án í od nás pře h l
íže l
y, protože s e ne če k al
o, že by m oh l
y ob s ah ovatnějak á
vážn ě ch ou l
os tivá d ata k vyz raz e n í. V tom byl
a m á n aděje … ve l
m i pravděpodobně pos l
e d ní.
H od iny z vol
n a u bíh al
y a já če k al
. O k énk o z ách od u byl
o roz b ité a po s e tm ění z ačalfou k atvítr. Brz y
js e m s e k l
e palz im ou , vyl
e z ljs e m n a toal
e tn í m ís u a z íralve n, abych s e as poň n ěčím z abavil
. Přím o
pře s u l
ici z ářil
o d o tm y ve l
ite l
s tví, i v n oci os větl
e n é m il
iony s věte l
. Dívaljs e m s e , pře m ýš l
el
, je s tl
i už
v něm jak o Fe d e rál
ové vidím s ym b olve s m írnéh o z l
a, al
e k u podivu z jis til
, že ne . Navz d ory s ou čas né
m iz érii ta bu d ova n e byl
a š patná a Te rran i je jí výz nam ne ch ápal
i, n e m oh l
i poch opit. K dyž js m e poprvé
přiš l
i na Rom u l
u s , n e m ěl
i js m e n ic. Ž ádn ou k rás n ou pl
an e tu , k te rou bych om s i m oh l
i pro z ábavu ničit
tře m i s větovým i vál
k am i, žád né s trýčk y z Vu l
k ánu , co by nás ve dl
i z a ru čičk u k e s větl
ým z ítřk ům , je n
k u s h ol
é s k ál
y a n e přáte l
e vš u d e ok ol
o. Právo žítnám ne z aru čil
y vz ne š e né d e k l
arace , al
e bojde n z a
d ne m , a protože js m e n e byl
i s il
n ějš í, m u s e l
i js m e býtch ytře jš í, tvrdš í a z ák e řn ějš í – výs l
e dk e m bylTal
Sh iar. M ožná js m e to čas e m troch u pře h nal
i, al
e d ěd e če k je dnou ře k l
, že ve l
k é organiz ace js ou jak o
živočiš né dru h y: přiz půs obu jí s e pros tře dí. Státs e toh l
e pře d s to l
e ty, pros tě by pos tavil
i k e z d i ce l
é odd ěl
e ní a nik do by s e an i n e podivil
, přijate l
n é z tráty… vl
as tn ě m ám je š tě š těs tí.
Z pol
os pánk u js e m trh lh l
avou a b ol
e s tivě s e u h odilo z e ď, v u š ích m i z vonil
o…
ne , to bylte rm inál
!
Těl
e m m i proje l
a h růz a, pípání bylpřích oz í s ignál
, Sagotak tivoval
a m ůjprogram . Z m rz l
ým i prs ty js e m
tápalpo k l
áve s ách , pětvte řin , d e s e t…
Ž e Sagotino prověře n í n e s l
o s tu pe ň os m náct, m ě ani ne pře k vapil
o, al
e k d yž js e m h ne d n a prvním k opírovaném s ou b oru s patřilPrétorovu os ob n í e l
e k tronick ou pe če ť, ve če ře v m ém žal
u dk u vz n e s l
a důraz nou žád os tpok račovatbe z e m ě, pře s to js e m je ldál
, be z pře m ýš l
e ní, jak o robot. Pom áh al
o m i, že m ěl
a
ve s l
ožk ách dok on al
ý pořáde k , s ou bory z pos l
e dníh o vyš e třování vz orně s e řaz e né, na jin é js e m s e
rad š i an i ne podíval
, n ak on e c js e m s k ončilje š tě pětvte řin pře d l
im ite m , odpojilte rm inála l
apalpo de ch u , noh y, ru ce , podl
ah a, vš e ch n o s e třás l
o. Ne ž js e m s e s e b ral
, u běh l
a s n ad h od ina, al
e tím l
íp, k d yby m ě z am ěřil
i, poh otovos tn í k om and o u ž vyráže l
o dve ře . Vypadljs e m , ce s tou pře s m os tvytáh l
pam ěť s daty a počítač z ah odild o ře k y – h nědé k oryto ob ték al
o z dru h é s trany i ve l
ite l
s tví a o tom , co
(a k d o) tam u ž pl
aval
o, be z tak k ol
oval
yl
e ge ndy.
Dom a js e m pe čl
ivě z ab arik ád ovald ve ře a dals e do práce , na s páne k n e byl
o pom yš l
e ní. K on e čně js e m
něco m ěl
, úd aje , k te ré js e m m oh lz k ou m at, h l
e d atvýz nam … s te jně jak o pře d rok e m . Na orbitě vyb u ch l
ce s tovní traje k ts tře m i tis íci l
id m i a pro pode z ře ní na te roris tick ý útok to vyš e třovali TalSh iar. Anal
ytici s am oz ře jm ě dos tal
i je n z bytk y, m ěljs e m s e tříditúd aje z te ch nick ých k ontrolpl
avid l
a. O travn ý n e s m ys l
, al
e jak js e m s e n a ty z právy d íval
, něco m i přiš l
o divné: s ním k y s varů v re ak ční k om oře
poh onu . Byl
y v pořádk u , z ce l
a be z vady… je n že s te jné, je de n a te ntýž s k e n pou žitý při z fal
š ované k on trol
e s tál
e z novu , aby s e u tajiln e k val
itn í, l
e vn ý m ate riál
. Z d e s íte k l
id í, k te ří ta data vid ěl
i, js e m bylje diný, k do s i toh o vš im l
, vyn e s l
o m i to povýš e n í na z ás tu pce a poch val
u z a vz ornou s l
u žb u s podpis e m
hl
avn í vyš e třovate l
k y. Sagotm i ji přin e s l
a os ob ně, podru h é, co js m e s e viděl
i, přiče m ž js e m ne poch yb oval
, že m i tak ch těl
a n az načit, abych n e z apom ínalna ok ol
nos ti s e tk án í čís l
o je dna. Ne m u s e l
a m ít
obavy… a k d yž js e m to dok áz alte n k rát, proč n e te ď?
14
Průš vih – Jan H l
ávk a
O tři h od iny poz d ěji s e m i z avíral
y oči a h l
ava tře š til
a ún avou i vyče rpán ím . Ne m ěljs e m vůb e c nic a
ironií byl
o, že pře s n ě to js e m s i z prvu přál– žádné d ůk az y. Be n ih o ch ybn é h l
áš e ní z Bars ie s e n e naš l
o.
Sagotn e ch al
a obn ovits m az an é s ou b ory v s ys tém u , čím ž vydol
oval
a m ou k opii z právy, al
e tak poš k oz e nou , že u ž ne š l
o od h al
itfal
e š n é čas ové raz ítk o ani pře čís tčís l
o ode s il
ate l
e . Pře s to to byl
a s topa
k n ám – to, a an onym n í u dán í, že ún ik z avin ilanal
ytik . M ěljs e m pravdu , je n že v z ápl
avě d al
š íh o bal
as tu js e m ne naš e lje din ou s topu , k do to u š il
, a věd ěljs e m , že Sagottoh o ne ne ch á… z rak m i z novu pad l
na dok u m e nts če rn ou Prétorovou pe če tí, vábil
a jak s m rtící m agne t. Prétor v n ěm h l
avn í vyš e třovate l
ce přím o nařiz oval
, objas n ěn í in cide ntu n a Bars ii z a pou žití vš e ch dos tu pných pros tře dk ů. Tu větu ne byl
o nu tné vys větl
ovat, pře s to m ě z araz il
a. Z tráta os m i age ntů byl
a zl
á, al
e že by s e z apojilPrétor
os obně… co to vůb e c byl
o za l
id i?
Z a ch vil
k u js e m civěln a dal
š í d ok u m e n ta přitom s i nad ávald o idiotů. M e z i os m i z ajatým i byl
a je n je d iná že na. Přih l
ás il
a s e k TalSh iaru u ž z e š k ol
y, z ře jm ě z ide al
is m u pod d ívčím jm éne m s vé m atk y,
aby s e vyh nu l
a prote k ci – protože ve s k u te čn os ti š l
o o vn u čk u prok onz u l
a Tom al
ak a, Prétorova
voje ns k éh o poradce a h l
avy je h o k l
ik y v Se nátu . Prétor tam m ělpřitom i opoz iční frak ci, je jím ž z n ám ým m l
u včím bylu ž l
e h ce pře s tárl
ý a ob éz ní s e nátor Fe rgis – a je h o s ynove c bylk do?
Z tu h ljs e m – že by to byl
o tak s n adn é? Ne . I k d yby bylFe rgis s e nil
n í jak tyk e v, ne vyu žilby k tak ovém u
pod raz u h l
u pák a jak o Z ati. Vědělby, k do te n incide ntbu d e vyš e třovat, to s i m oh lrovnou pode ps at
přík az k popravě – al
e pak js e m s e z araz ilpodru h é.
M ožná n a věc jdu z e š patn é s trany. Co k dyž toh l
e ne ní d íl
e m Fe rgis e , al
e právě Z atih o? O d s trýčk a m u s e lo pom ěre ch v Se n átu d os tvěd ět– co k dyž s e v té je h o tu pé pal
ici z rodilnápad u děl
atm u l
as k avos t? Je m u … n e bo s ob ě? O pe rační od d ěl
e n í m ělčas e m dík y prote k ci jis té, al
e m ožná m u to
ne s tačil
o. Co k dyž s e ch těls l
avn ě vyš vih nou tjak o h rdina, k te rý od h al
ils pik n u tí s véh o š éfa? M é povýš e n í te nk rátpro n ějm u s e l
a b ýtrán a, póvlz pe rife rie bylnáh l
e l
e pš í n e ž on. O d té d oby s e d o m ě
s tre fovalna k ažd ém k rok u , a k dyž n e m oh lvyře š itvl
as tn í případ, tře b a h o n apad l
o n ějak ý vytvořit. Ž e
to h odí z rovna n a m ě, byl
a je n tře š n ičk a n a d ortu , s nad ani ne dom ys l
el
, k am až to z ajde …
Uvěd om iljs e m s i, že js e m s e pře d tím s pl
e tl
. Z ati m ělz e vš e ch na odd ěl
e ní s k u te čně ne jm e n š í m otiv –
z m éh o poh l
e d u . Al
e n e podívaljs e m s e n a věc je h o očim a, očim a roz m az l
e n éh o ch l
ape čk a, z vyk l
éh o
d os tatvš e ch n o be z če k án í… s úžas e m m i doš l
o, že js e m na to as i přiš e l
.
Vl
na nadš e ní vš ak rych l
e opad l
a – protože js e m n e m ělani s tín d ůk az u , je n ch abou te orii. Pok u d byl
o
je d in ým cíl
e m toh o pl
án u m ě z l
ik vid ovat, Z ati u ž vš e ch n o u k l
id ila js e m vyříz e n ý… al
e je s tl
i ne ? Je s tl
i
s e ch tělvytáh nou ts vou ch ytros tí, potře bovalfak ta, s e k te rým i s e m oh lv pravý čas vytas it, ne je n an onym ní u dání. A ať to byl
o cok ol
iv, m u s e lto m ítpo ru ce , což z nam e ná v práci, ve s vém te rm inál
u … to
byl
o on o!
Do roz e d nění z b ýval
y tři h odiny. To s e dal
o z vl
ád nou t– počk e j, l
u m pe ! Vyl
e těljs e m z e d ve ří jak o b l
e sk ,
al
e je š tě s e b raltu pam ěť a s trčilji do k aps y, toh l
e ne n e ch ám be z d oz oru ani náh odou . Ce s tu k ve l
ite l
s tví js e m z vl
ádlv re k ord n ím te m pu , fron ta na ran ní s m ěn u s e je š tě n e z ačal
a s ch áz e t. TalSh iar s am os e bou ne byl
o n ádraží. Ne š l
o je n tak přijít, k dy čl
ověk ch těl– je nže m e z i m á ch abá privil
e gia patřil
o
i právo m im ořádn éh o přís tu pu z e z vl
áš tn ích důvod ů.
„Je d e n z těch m ých pitom ců z avol
al
, že vče ra ne ch alběže tte rm inál
,“ oh l
ás iljs e m a v d u ch u s e
Be nim u om l
u vilz a m ěs íc be z pl
atu . „Ch ci to ověřit, k dyž s e te n k rám pod ěl
á, s k on čím e z as pos l
e dn í a
něk do pol
e tí.“
Vtipy o naš ich počítačích a s l
avn ém te rran s k ém gan gu M icros oftk ol
oval
y po ce l
ém ve l
ite l
s tví, s trážn ý
je n k ývl
.
Nu tiljs e m s e n e b ěže ta z a ch víl
i s táln a ch odbě k e s vém u od děl
e ní.
Z ati m ělk óji h n e d z a Be n im – jak á náh od a. Do s l
ože k js e m s e m u m oh lpodívati z e s véh o te rm inál
u
z ás tu pce , al
e k aždý věd ěl
, že z řídits i tajn é s ou bory ne bylprobl
ém , m u s e ljs e m s e připojitod něj. Z apnu ljs e m počítač a z ačald u m atn ad h e s l
e m , u rčitě n ěco nadu tě s tu pid níh o…
Z k u s iljs e m Povýš e ní, Prétor, W in s ton Sm ith , W in s ton Sm ith poz pátk u , nic. Braljs e m k om b inace
je d nu po d ru h é, jm én a, d ata, vš e ch no, co m ě napad l
o, s k aždým pok u s e m ne rvóz nějš í – po h odin ě
js e m přiz nalporážk u . As poň je dn u ch ytrou věc te n ne řád v životě u d ěl
al
, vybrals i opravd u s il
né h e s l
o. A já? Poru š iljs e m n e jm íň tu ce tčl
án k ů s m ěrnic, dopu s tils e z rad y, k řivéh o obvinění, š pionáže – a
te ď s h ořím na počítači z a třice tb abe k , ch těl
o s e m i s m át. Vyče rpan ě js e m s k l
onilh l
avu , d va dny b e z e
s pánk u na m ě d opadl
y. Cítiljs e m s e jak o běže c, k te rý u padlde s e tm e trů pře d cíl
e m , na k on ci ch od by
s e na m ě š k l
e b il
y če rné d ve ře výtah u … n e jl
íp u k ončitto h ne d . H e z k y be z roz ru ch u , ve jíta požád at
o roz h ovor s h l
avní vyš e třovate l
k ou , s te jn ě byl
o vš e ch n o jas n é…
Vs taljs e m a v k l
idu vyraz il
, z e s trach u z byl
a ode vz d anos t, prom iň, Be ni, s nažiljs e m s e . K ráče ljs e m
pod éltěch prok l
e tých k ójí, je dn a jak o d ru h á s e s te jnou om l
áce nou žid l
í, s tol
e m … s úpl
n ě s te jným počítače m !
15
Průš vih – Jan H l
ávk a
Z araz iljs e m s e . Ru k a m i b e z děčn ě s k l
ou z l
a k pam ěti v k aps e , naje dn ou js e m z nova cítiltl
u k ots rdce .
Pře ce je š tě ne bylk on e c.
Sou d n ý d e n
Stáljs e m opře n ý o z e ď a če k al
. Na toal
e tě js e m s i opl
ách lob l
iče jl
e dovou vodou , ru ce js e m d rže lradš i
z a z ád y, aby ne byl
y vid ětodře n é prs ty. Dou faljs e m , že Be n i přijde první, a naš těs tí ano, ve dve řích
js e m h o ch ytilz a l
ok e t.
„Pos l
ou ch e j!“ z as yče ljs e m . „Ať s e d ěje , co ch ce , ať u děl
ám cok ol
iv, nic ne víš ! Z k az íš to a js m e m rtví…
a n e z apíne jte rm in ál
!“
Se s trach e m přik ývl- a já vyk ou z l
ils vůjn e jl
e pš í ús m ěv.
„Z dravím , Z ati! Pos l
yš , n e pom oh lbys m i? Proš e třu ji je dn o h l
áš e ní a nějak js e m u víz l
, ty bys to m oh lvěd ět… “
Báljs e m s e , že m ě poš l
e k če rtu , al
e tom u h l
e ne m oh lodol
at, je n s e povýš e ně u š k l
íb l
.
„Jas n ě, co bych n e u d ěl
alpro ve l
k ýh o š éfa?“ Pos tře h ljs e m Ad e nův u d ive n ý výraz , z nalm ě a cítil
l
u m párnu , al
e věd ěljs e m , že bu d e m l
če t.
V k ance l
áři js e m Z atim u n as trčilz právu , k om pl
ik ovaný pře h l
e d m aje tk ových vaz e b v Se n átu . Ve s k u te čn os ti js e m ji doděl
alvče ra, al
e k opii js e m m ěls tál
e ve s l
ožk ách , při je h o rad ách js e m h rálh l
ou péh o
akl
idn ě s n áš e lpos m ěš k y. Te ď, k dyž js e m věd ěls vé, to přitom byl
o tak jas n é, je h o poh l
e dy a ús m ěvy,
z k aždéh o ge s ta m u přím o čiš e l
o, jak h roz ně m nou poh rd á a těš í s e , až z m iz ím , byljs e m s l
e pý, že js e m
s i toh o ne vš im ld ávn o. Z držovaljs e m , čas běže la já cítilv k aždém n e rvu , že to brz y přijd e , k ol
e m n aš e h o od děl
e ní u ž toh o s m rděl
o m oc a vče re jš í u d án í byl
a pos l
e dní k apk a, na je jím m ís tě z ačnu n ěk d y
pře d ob ěde m , k dyž js ou vš ich n i–
Siréna popl
ach u m i pře trh l
a m yš l
e n k u v půl
i. Č e k aljs e m ji, al
e s te jně js e m s e b ou š k u b l
, m ís to obvyk l
é výz vy k e vak u ačn ím u cviče n í s e totiž oz valh l
as , k te rý js e m poz nali pře s m iz e rn ý inte rk om .
„Poz or! Z am ěs tn anci od d ěl
e n í s e ok am žitě s h rom áždí na ch od bě!“
„Co je ?!“ z avrče ljs e m a pos tře h lZ atih o úš k l
e be k , jak o já věděl
, o co k ráčí. Výborně. M ůjpl
án s tálje n
na je h o n ad u tos ti a n a tom , že n ik do ne z panik aří – což js e m u s e be vidělpůlna půl
, al
e u Be nih o
bych s e s píš vs ad il
, že s l
u n ce z apad n e n a vých od ě. O te vře ljs e m a vyš e lve n.
Bíl
ý příz rak s tálu pros tře d ch od by. Z a n ím s e tyčil
i d va čl
e nové poh otovos tní je dnotk y v pl
n é z broji,
hl
avn ě d is ru ptorů s e je n s vítil
y, jak o s ign álopravdu vým l
u vn é. O s tatn í u ž s tál
i pře d k óje m i a nik do
ani ne h l
e sl
, n atož aby s e n a n ěco ptal
, ve vz du ch u byl
a cítits m rt.
Z ůs taljs e m s tátz a dve řm i, h rdl
o s e vře n é, al
e te ntok rátbyls trach jin ý. Pod píralm ě, s táljs e m z ád y k e
z d i a u s tou pitu ž n e byl
o k am , věděljs e m , že bu du h rátaž do k on ce .
„Vš ich ni víte o z rad ě n aš ich age n tů n a Bars ii.“ Sagotto pojm e noval
a přím o, be z s e b e m e nš í s nah y
o z d vořil
os t. „In dicie vyš e třován í s m ěřu jí k fak tu , že s e něk do z toh oto odděl
e ní dopu s tilje d n ání, k te rá
m ěl
o z a n ás l
e d e k je jich vyz raz e n í, a poté s e h o pok u s ilz atajit. K d o to byl
?“
O táz k a z as tu d il
a jak o n ůž n a k rčn í te pn ě. V tich u , k te ré nás l
e doval
o, js e m jas ně s l
yš e lbz u če n í z ářive k nad h l
avou , n ik d o an i ne d ých al
. Sagotpom al
u šl
a podélřad y, na k oh o s e podíval
a, te n z b l
e dla
sk l
opilpoh l
e d je š tě n íž. Ve Sl
ožce G s tál
o, že n ěk te ří te rranš tí věz ni při pou h ém je jím poh l
e du om d l
évají. Vžd yck y js e m to m ělz a vtip, al
e n aje dn ou js e m s i u ž ne byltak jis tý…
„Ptám s e z novu , k d o to byl
? Ne dos tan u -l
i od pověď z de , z jis tím ji na jiném m ís tě.“
To ne potře b oval
o k om e n tář – z n ovu js e m prok l
e ls vou te h d e jš í b l
b os t, m u s e l
a vědět, že to roz k e cám .
Stře l
iljs e m poh l
e d e m k Z atim u . Pořád vypad al
, že s e baví, e vid e ntn ě m u ne doch áz e l
o, že Sagotbu de
při výs l
e ch u n ějak ý prote k čn í s yn ove če k n apros to fu k .
Tak s e h ni, ne řáde , pros iljs e m v du ch u z ou fal
e , roz balto na m ě! Ta h roz ba n e byl
a do větru , čím d él
e
napínám e je jí trpěl
ivos t, tím s píš s áh ne m ís to s k al
pe l
u po s e k e ře v pod obě vybave n í s vé pracovny, de s e tl
id í n e byl
o z as tak m oc.
„M adam , při vš í úctě, m u s í jíto om yl
!“ Ade n u děl
alk rok vpře d, obl
iče jm ělb íl
ý, al
e hl
as odh odl
aný.
„Js e m s i jis t, že n ik do tad y by– “
16
Průš vih – Jan H l
ávk a
„Vaš e jis tota pou z e d ok az u je , že n a š éfa od d ěl
e ní m áte o je h o ch odu z ávažný n e dos tate k inform ací.“
Ade n ráz e m z m l
kl
, v té je d in é větě s e s k rývalpřine jm e n š ím vyh az ov, be z pe nz e , b e z z d ravotní pod pory,
přitom pro nic… byl
omih ol
íto. Ne , n e s m ěl
o – právě l
ítos tm ě do toh oh l
e nave z l
a.
„A co vy? Týk á s e to i vás ?“
M rtvé oči s e z ad íval
y n a m ě, š íp panik y vš ak s k l
ou z lpo š títu z e s trach e m z m rz l
é k rve , je jí h l
as byll
e d,
m ůjtřik rátz ak al
e n á oce l
.
„Na toto tém a js m e s pol
u u ž h ovořil
i, m adam . Ne m ám vám co říct.“
Al
e n e ž js e m dom l
u vil
, Sagots e u ž díval
a jinam , z výš k y přím o do Be n ih o tváře jak o d rave c na m al
ou ,
ch ou l
ící s e m yš .
„A vy? Co víte o žádos te ch pro Bars ii?“
Z atm ěl
o s e m i pře d očim a – k on e c. O m ráče n ě js e m s e d íval
, jak Be ni z ve dá h l
avu , h l
e dí do očí Gorgoně… a u s m ívá s e .
„Ne vím nic, m ad am . Ne js e m vyš e třovate l
, děl
ám tu je nom s l
u h u .“
Z tu h ljs e m , n e s ch opn ý věřits vým u š ím . M ěljs e m d oje m , že s e m i to z d á, d ok on al
e jš í, nádh e rn ějš í l
ež
js e m v životě n e s l
yš e l
… a n e ž s i Be n i m oh lu věd om it, co u děl
al
, a s e s ypats e , pře s n ě v tom pos l
e dním
ok am žik u Z ati ote vře lús ta a prom l
u vil
, n e n a Sagot, jak js e m če k al
, al
e n a m ě.
„No tak , De l
e , n e ch u ž toh o!“
„Č e h o?“ z adívaljs e m s e n a n ěj, vážn ě pře k vape ný.
„Ty víš ! Ch ce š , aby to m ís to te b e z as e od s k ák al
i jiní? Ne s tačí ti těch os m z Bars ie ?“
„O če m to, s ak ra, m l
u víš ?“ vyd e ch ljs e m s n e pře ds tíran ým úžas e m , te n s vatou š k ovs k ý, dok onal
e
u přím ný tón m ě odrovn aljak rán a pěs tí.
„Ty dobře víš !“ Z ati s e otočilk Sagot. „Toh l
e je De l
ova vina, on z fal
š ovaltu z právu . Vypracovaljs e m ji
s právn ě, al
e on to z n ějak éh o důvod u z m ěn il
. Nu tilm ě pak , abych m l
če l
, al
e po té věci n a Bars ii… “
Ne dom l
u vil
, protože Sagotn a n ěh o u pře l
a s vůjpoh l
e d. Viděljs e m , jak s e Be ni ch věje a ote vírá ús ta,
prob oh a n e , pam atu j, co js e m řík al
,aml
č, z apřís ah aljs e m h o v d u ch u , a on jak o by s l
yš e l
, s k u te čně
z tich la z ad ívals e k z e m i, očivid n ě pře s vědče n ý, že m i právě vráží n ůž do z ad. Na je h o m ís tě bych
je d nals te jně.
„To je z ávažné tvrz e n í,“ k on s tatoval
a Sagotpom al
u . „M áte důk az y?“
„Ano, m ad am ,“ přik ývlZ ati pře ce je n přiš k rce ně, m ožn á h o napad l
o, že prote s tu ji n ějak m ál
o, al
e byl
o
poz d ě. „M ám k opii té z právy, rad ěji js e m s i ji ne ch al
.“
Sagots tál
a přím o proti je h o k óji, u d ěl
al
a k rok s tranou a Z ati ve š e l
. Te rm inálm ěls tál
e vypn u tý, od rána js e m h o z d rže lv k an ce l
áři, k dyž z adávalh e s l
o, ru k a s e m u ani ne třás l
a… a nic. Pol
k lnas u ch o a
rych l
e to z opak oval
, s e s te jn ým výs l
e dk e m , h e s l
o n e pl
atn é. „Já… m ad am , ne ch ápu – “
Sagoth o u m l
če l
a je d in ým poh l
e d e m . Ud ěl
al
a k rok a prs ty s e jí roz l
étl
y po k l
áve s nici. Jak js e m tu š il
,
m ěl
a u nive rz ál
n í k ód k e vš e m počítačům . Na ob raz ovce nas k očils e z nam s ou borů - a jak o prvn í če rná
ik ona Prétorovy pe če ti. Z ati n a n i š ok ovan ě z íral
, přím o js e m s l
yš e lk řu pnu tí, jak m u vaz pras k lve
vl
as tn í pas ti… a n e m u s e ljs e m d ěl
atvůbe c n ic.
„Ne !“ z aje če lZ ati. „To js e m n e byljá, to on!“
„Já?“ z adívaljs e m s e m u d o očí, úpl
n ěk l
idn ě. „Je to tvůjpočítač.“
Bylje h o – ce l
ý, až n a dis k , k te rý js e m vym ěnilz a Be n ih o, je h o h e s l
o js e m u h odls n adno, jm éno
ne m ocnéh o otce . Pak js e m tam pře n e s lSagotiny s ou bory a u ž z býval
o je n dis k y v obou te rm inál
e ch
proh od it, s tih ljs e m Z atim u přim on tovati ty čipy pro d ál
k ový pře nos . Vš e ch ny k om pon e nty byl
y be z
s ériových čís e la do pře d n ích k ójí k am e ra n e viděl
a. Nik do m i to ne m oh ld ok áz at, s te jně jak o je m u
ne m oh l
i d ok áz atm an ipu l
aci s Be n ih o z právou , al
e toh l
e s tačil
o… půjčk a z a opl
átk u .
Sagotk ývl
a, ob a čl
e n ové k om an da s e poh nu l
i a Z ati vyje k l
. Us k očil
, h ráblpod d e s k u s tol
u a naje d nou
d rže lm al
ý s tříbrn ý d is ru ptor, e l
e gan tn í věcičk u pře s ně do dl
aně. Snad n o s e ve š l
a tře ba do te rm os k y,
tih l
e ch l
ape čk ové s i vžd yck y m u s e jí h on its e b e vědom í pis tol
e m i.
Ne u děl
aljs e m n ic. Ne h nu ljs e m an i brvou , k dyž m i n am ířilz e dvou m e trů do tváře a s tis k l
. Z braň je n
pípl
a a vz ápětí h o voják u de řilpažbou pu š k y do břich a. Z ati s e s l
ožiljak pol
e no, a n e ž s e vz pam atoval
,
17
Průš vih – Jan H l
ávk a
u ž h o táh l
i k výtah u s ru k am a s pou tan ým a z a z ád y, ce s tou vyk řik ovalněco o s trýčk ovi, al
e ne z něl
o to
m oc s roz u m ite l
n ě. Těs n ě pře d tím , n e ž s e z a n ím d ve ře z avře l
y, js e m z ve dlru k u a z am ávalm u , m e z i
prs ty js e m přitom d rže lm al
ý k onde n z átor. K d yž s e vytáh ne , d is ru ptor m ís to výs tře l
u je n pípá, s nad s i
to z přípravk y pam atoval
… m ěls is n a to povýš e ní rad š i počk at.
Sagotproš l
a d ve řm i jak o pos l
e dn í, b e z oh l
éd nu tí, b e z e s l
ova. Je n je dnou ne patrn ě k ývl
a, n e tu š iljs e m ,
k om u to patřil
o.
H otovo. Stáljs e m a n aje d n ou ne cítiln ic. I os tatn í je n z íral
i je de n na dru h éh o, pře k vape n í, že js ou
pořád naživu , u d ive n í, jak o by právě s patřil
i z je ve n í bajors k ých Prorok ů. První prom l
u vilBe ni, tře baže
to ne byl
o pravé s l
ovo. Vydaln e u rčitý z vu k , ru k am a u děl
alpoh yb , jak o by h l
e dalpod pos te l
í boty, a
pak s e m u pod l
om il
a k ol
e n a, Rafe r h o v pos l
e d ní ch víl
i z ach ytil
.
„Sak ra, toh o to n ějak vz al
o!“
„Nováčci. Nic n e vyd rže j,“ u š k l
íb ljs e m s e , v u š ích m i h u če l
o a naje dn ou js e m m ěltm u pře d očim a, pod l
ah a m ě u h od il
a do h l
avy a pos l
e dn í, co js e m s l
yš e l
, bylAde nův přiš k rce ný h l
as .
„To ch ce panák a!“
Doh ra
K ráče ljs e m ch od bou k e k an ce l
áři a otráve ně s e š k l
e bil– byljs e m u ž u b rány, k dyž m ě odvol
al
i, prý
prob l
ém s je dn ím h l
áš e n ím . Co m ělAde n dovol
e n ou , s padl
y pod ob n é h l
ou pos ti na m ě, ch ápaljs e m
vš ak , že s e m u s í n a ch víl
i z tratit, a tu l
as k avos tjs e m m u dl
u žil
. Naš těs tí roz ru ch u tich al
, dos tals ice
d ůtk u a m ěs íc b e z pl
atu , al
e o pe n z i s n ad n e přijd e .
Z ati přiz nalvš e ch n o, l
éčk u n a m ě, k om pl
otn a Bars ii, přiz n ald ok on ce i pár věcí, o k te rých js e m s i byl
ce l
k e m jis tý, že je n e u děl
al
. Sou d z ačínalpříš tí týd e n, TalSh iar s e m ís to inte rníh o ře š e ní roz h odlu děl
atz toh o ve ře jn ou z ál
e žitos t. Jak o s vědk a m ě ne poz val
i a byljs e m rád – pře d s tave n í s pře d e m jas n ým
k on ce m m ě n e baví.
Se nátor Fe rgis s e od s ynovce ve ře jn ě dis tancoval
, čím ž h o d e finitivn ě poh řbil– toh l
e m ožn á Z atih o b ol
el
o víc ne ž prvn ích pětm in u tvýs l
e ch u , pak u ž js e m o tom poch yboval
. V du ch u js e m s e tak é s áz e l
,
k dy s e d očtu , že s e n átor z e m ře lpři n e h od ě n e bo nás l
e d k e m s e be vraždy, a je s tl
i to bu d e k l
as ik a jak o
pád z třicátéh o patra n e bo něco origin ál
n ějš íh o – h l
avně m i byl
ol
íto těch , co b u dou te n s vinčík
uk l
íz e t. Sam otn éh o m ě to u d ivoval
o, al
e n ak on e c js e m z e s véh o vítěz s tví vůb e c ne m ěltak ovou rados t,
jak ou bych če k al
. Vl
as tně js e m n e m ělžádn ou , m noh e m víc m ě potěš il
y pos l
e dní z právy z Bars ie . Nau s ik án ci s e roz h od l
i u děl
atk rok k civil
iz aci a nam ís to ve ře jnéh o porcován í poprvé s vol
il
i k vým ěn ě z ajatců – je d noh o n aš e h o z a pětje jich . V m ate m atice m ěl
i m e z e ry, al
e Prétorovi s e ty počty u rčitě
z am l
ou val
y, a m n ě tak y. M im och od e m , vče ra js e m vid ělte rrans k ou z právu , k de s e o tom h l
e z ách vatu
nau s ik áns k éh o h u m an is m u dos tm l
u vil
o. V d ob ě Sagotin a pobytu n a Bars ii prý n ěk do poh odilna nám ěs tí je d noh o je jich age n ta, živéh o, al
e „oš e tře néh o“ tak , že to vyděs il
o i je h o k u m pány. Přil
ože n ý
vz k az s l
iboval
, že bu dou -l
i n aš i l
idé poprave ni, přijde k ažd ý týde n dal
š í podobný dáre če k , dok u d n e d ojde m ate riál– což by vz h l
e de m k dos tbíd né e fe k tivitě ope rací n au s ik án s k é tajné s l
u žby trval
o as i
dl
ou h o. No, Te rran i h roz n ě k e cají a n a naš ich z pravod ajs k ých s e rve re ch o tom n e byl
o nic, tak že š l
o
u rčitě o vým ys l
, ne ?
Proš e ljs e m ch od bou a k ývldo k am e ry, nové, s vyš š í roz l
iš ovací s ch opnos tí a n u l
ovým m rtvým úh l
em ,
tak že vid ěl
a n apřík l
ad do vš e ch k ójí. Ins tal
oval
i je vče ra, je d n a přibyl
a i n a z ách od, s te jně jak o
m od e rní k ontrol
n í rám pře d b rán u , k te rý pros vítilvš e ch n o pod m e tr s il
nou vrs tvu ol
ova, což by byl
a
d os ttěžk á te rm os k a… a vým ěn a počítačů s e pl
ánoval
a n a příš tí m ěs íc. Tak nějak js e m tu š il
, k do ty
z m ěny nařídili k d o z a n ě m oh l
, al
e co s e dal
o děl
at. Ne poch ybovaljs e m , že s e čas e m najdou nové fígl
e , je n pře d tím pár l
idí dos tan e při pok u s e ch vyh az ov, a pořád m ám e Sarl
e n in bar. O s tatní s e z e m ě
s tál
e s naží vypáčit, co js e m m ěls e Z atih o k on ce m , al
e já s e pou čil
, vyh ýbám s e brandy a držím z ob ák .
Be ni je naš těs tí ab s tin e n t- a n a n ějby s te jn ě n ik d o n e pom ys l
el
.
Doš e ljs e m k e dve řím s vé dočas n é k an ce l
áře a s povz de ch e m ote vře l
.
Pos tava v bíl
ém m i od s tol
u pok yn u l
a.
„M adam ?“ Pol
k ljs e m a rych l
e s e n apřím il
, al
e z araz il
a m ě.
„V pořádk u . Ch těl
a js e m s i prom l
u vitv s ou k rom í. Pos adíte s e ?“
18
Průš vih – Jan H l
ávk a
„Děk u ji, m ad am ,“ vypraviljs e m a ch tělodm ítnou t, al
e pak s i vz pom n ělna pos l
e dn ě, l
e pš í k dyž ne u padn u z tak ové výš k y. Us e dljs e m proti n í a přitom m rk ld o k am e ry, n e otáče l
a s e – tak že js m e s k u te čn ě s am i…
„Ch těl
a bych doře š itjis té as pe k ty z d e jš íh o…
případu .“
O pětš l
a přím o k věci. Bl
e sk l
omih l
avou , že to, co u d ěl
alZ ati, je š tě ne om l
ou val
o, co js e m pak prove d l
já, a že přiš l
a d orovn atúčty… byl
o m i to fu k . Te n týd e n h růz y s e n a m n ě pode ps alvíc, ne ž js e m m ys l
el
. Cítiljs e m s e u n ave n ý, vyh oře l
ý jak poh ře bn í l
am pa, n e z ál
e že l
o m i u ž n a niče m . K dyž ře k n e , k l
idně
vs tanu a půjdu d ol
ů dva k rok y pře d n í, dívaljs e m s e jí d o očí a m ís to s trach u cítilje n l
e h k é m raz e n í.
Pok rčiljs e m ram e ny.
„Roz u m ím . Je to n e š ťas tný in cid e n t.“
„Be z e s poru . A n ěk te ré ok ol
n os ti js ou s tál
e…
n e jas né.“
„Napřík l
ad ?“
„Napřík l
ad fak t, že pan Z ati s ice přiz nals ab otáž žádos ti pro Bars ii i úm ys ls val
itvinu na vás , al
e
vl
as tn ictví s ou borů n al
e z e n ých v je h o te rm in ál
u popírá. Sam oz ře jm ě je m ožné, že l
že , al
e vz h l
e de m
k je h o ch ab ým te ch n ick ým z nal
os te m a výs l
e ch u , jak ý ab s ol
voval
, to ne pok l
ád ám z a re ál
né… Váš ote c
bylprogram átor, že ?“
„Ano, m ad am ,“ přiz n aljs e m k l
idn ě. Z apíratn e m ěl
o s m ys l
. Byl
o jas n é, že ví vš e ch n o, z ál
e že l
o je n na
tom , jak s e roz h od n e s těm i in form ace m i nal
ožit, te prve te ď přich áz e lk one c běh u a cíl
ová pás k a byl
a
právě pře d e m n ou .
„A pak je tu s am oz ře jm ě h l
áš e n í oh l
e dn ě m é os oby. Ne m ys l
íte , že to od pana Z atih o byl
o příl
iš trou fal
é?“
„Vžd yck y m ělm oc s e be vědom í. Navíc s e s ou d í, že to h l
áš e ní bylváš te s t, m adam …
m oh u -l
i říct,“ opatrn ě js e m vážils l
ova.
výjim e čně z dařil
ý,
„Roz u m ím . A vy?“ poz oroval
a m ě s tál
e s te jným , z k ou m avým poh l
e de m . „Co s i m ys l
íte ? Pok u d by to n e bylm ůjte s t, m ys l
íte , že je h o au tor m ělpravdu ? Ne b o že věřils vém u tvrz e ní?“
„Sam oz ře jm ě, že n e ,“ vyde ch ljs e m pře k vape ně. „Vaš e l
oajal
ita Im périu je pros l
ul
á… s te jně jak o
s ch opn os troz poz n án í pravdy. Ať to h l
áš e n í naps alk d ok ol
iv, u rčitě s i te n fak tu vědom oval
, šl
o je n o…
tak tick ý m anévr. Te d y as poň podl
e m ě, m adam ,“ dod aljs e m rych l
e.
„Dob ře .“ Stočil
a poh l
e d s tran ou . „O s tatn ě, o n ic ne jde . Vin a pana Z atih o je ne s porná a v ce l
k ovém
k on te xtu ne m ají tyto de tail
y výz n am .“
Vs tal
a a z am ířil
a k e d ve řím . Na ok am žik m i k m itl
o, jak s e je n m ůže poh ybovattak tiš e , al
e s e děljs e m
a če k al
, co přijde , n ěco u rčitě je š tě–
„Běh e m toh o in cid e n tu js te pracovalpřík l
ad ně… s te jně jak o v pos l
e d n ích l
e te ch . Pok u d bys te s e roz h od lpod ats i žád os to s l
u žb u v ope račn ím od d ěl
e n í, pod pořím ji s vým doporu če ním .“
Z ůs taljs e m s e d ětjak o k u s d ře va, s těží js e m d ok áz alvyk ok tat: „Děk u ji, m ad am .“
„Ne m u s íte . M oh l
o to dopad n ou ti jin ak . Al
e m ůže te m i vrátitjis tou drobnos t. Naš e ljs te ji pře d týdne m
na s vém s tol
e .“
Dvě vte řiny js e m je n civěl
, n e ž m i to doš l
o.
„Tu h l
e , m adam ?“ s áh ljs e m d o k l
opy
„Ano.“
Natáh ljs e m s e a pod aljí je h l
u . Přitom js e m z ou fal
e hl
e d als l
ova, al
e napadl
o m ě je n je d iné.
„Proč?“
Ne od pověd ěl
a, al
e pře s n ě n a prah u s e z as tavil
a.
„Jak s e daří děd e čk ovi?“
„Co… že ?!“
M ůjvýraz v tu ch víl
i m u s e lbýtz ce l
a n e vh odný, al
e ignoroval
a h o.
„K dys i js m e s e k rátce s e tk al
i. Ře š il
a js e m n a je h o l
od i případ jis téh o n avigátora…
Ve l
e na Im périu ne byl
a nik d y d oce něn a. Pře m ýš l
e jte o té žád os ti.“
a sl
u žba k om an déra
19
Průš vih – Jan H l
ávk a
Ne ž js e m m oh lod pověd ět, byl
a pryč. Z ůs taljs e m s e d ěta h l
avou m i vířil
y útržk y m yš l
e ne k … Sagota
d ěde če k … k ol
ik as i věděl
a o věce ch v Se nátu i o nás … k ol
ik ráts e tu m oh l
a po s m ěně proch áz e t… jak ý
js e m bylid iot. Nak on e c z toh o z m atk u vypl
ul
a do popře dí je d iná.
O pe rační odd ěl
e n í. Doporu če ní h l
avn í vyš e třovate l
k y byl
o s tok rátvíc ne ž s e nátors k á prote k ce . M oh l
bych vypadnou tz téh l
e díry. Státs e age nte m , dos tats e k e s k u te čn é práci – a m ožn á je dn ou k vůl
i nějak ém u h ajz l
ovi s k on čitjak o těch os m n a Bars ii. Snad pak bu d e po ru ce Sagotn e bo něk d o pod obný,
aby m ě vytáh lz bryn d y…
Ta m yš l
e nk a ve m n ě ráz e m u h as il
a nad š e ní. Naje dnou js e m s i o m oc víc vážilvš e h o, co m ám tad y…
Al
e pak js e m s i vz pom n ěln a děd ova s l
ova o TalSh iaru . O rganiz ace s e m ěn í. Je nže pok u d s e bu d ou n ah oru d os távatje n l
idé jak o Z ati, jak m ůžu nějak ou z m ěnu če k at? A jak é m ám právo s i s těžovat, k dyž
s ám ne u děl
ám n ic? Te n h l
e argu m e n tbyls il
n ějš í n e ž vš e ch ny žvás ty o povin nos ti a s l
u žb ě vl
as ti. M u s e ljs e m o něm pře m ýš l
e t, al
e právě te ď m i vš e ch ny m yš l
e n k y u tík al
y.
Naš těs tí js e m m ělčas . M ěljs e m s pou s tu čas u , k aždopádně m noh e m víc n e ž pře d týd ne m …
pár h od in m ě če k al
a dal
š í s m ěna.
a užza
KO NEC
20