Geopark

Transkript

Geopark

PDF Compressor Pro
Vývoj geologické stavby okolí Okrouhlé
Die Entwicklung der geologischen Struktur in der Umgebung von Okrouhlá
I. Obecná část
Planeta Země vznikla před 4,5 až 4,6 miliardami. let, společně se Sluneční soustavou,
do které dodnes patří. Počáteční údobí prožila jako žhavá planeta, po vychladnuí
začínají její geologické dějiny. Podle zachovaných pozůstatků (horniny, vrásnění, poruchy zemské kůry, sopečná činnost, zkameněliny, apod.) dělíme geologické útvary
na éry, ty na periody a ty dále na epochy.
Éry jsou základní úseky vývoje, zařazujeme do nich prekambrium (dříve starohory
a prvohory), druhohory, třeihory a čtvrtohory. Jednotlivé éry jsou odděleny výraznými změnami zemského povrchu (zemské kůry). Čím je éra starší, ím déle trvala.
Příčinou není urychlování vývoje, ale to, že starší pozůstatky jsou postupem věků
smývány a jednotlivé čási tak splývají v jednotný celek.
Prekambrium (4600 – 5700 mil let) bylo údobí vzniku, utváření povrchu Země a jednotlivých organismů, v posledním stádiu i rozvoje života (tzv. Ediakarská fauna z Austrálie).
Prvohory (paleozoikum) trvaly 5700 – 225 mil let, dělíme je na starší a mladší. Do starších zařazujeme kambrium, ordovik, silur a devon. Do mladších karbon a perm.
V paleozoiku došlo k výraznému rozvoji nejstarších forem bezobratlých živočichů –
– trilobité, ramenonožci, mlži, koráli, lilijice a další. Z nálezů jsou známi nejstarší
rybám podobní praobratlovci (kambrium, ordovik), poději (devon) se objevují ryby
(tzv. pancéřnaté), obojživelníci (tzv. krytolebci), dosahující maximálních velikosí.
Rostliny zastupují zprvu hlavně řasy, od spodního devonu začíná invaze rostlin na souš.
V mladší období (karbon a perm) je často spojováno v tak zvaný permokarbon. Jde
o dobu tektonicky neklidnou (variské vrásnění). Z živočichů ubývají trilobii, kteří vymírají koncem permu. Rozvíjí se lilijice, korály a dírkovci. Bohatá jsou společenstva
mlžů a plžů. Z ryb se objevují skelnošupinaté a žralokovité. Invaze živočichů na souš
vrcholí, žije zde i křídlatý hmyz (karbonské pravážky) a bezkřídlí (švábi). Rozvíjí se primiivní obojživelníci, od karbonu plazi, v permu až několik metrů dlouzí. Květena se
vyznačuje převahou plavuní, přesliček a kapradin, ze kterých vzniká černé uhlí.
Druhohory (mezozoikum) od 225 – 65 mil let, trvaly 160 mil let. Mezozoikum dělíme
na tři periody – trias, juru a křídu. Každý útvar je významnou etapou vývoje abioické (= neústrojné) i bioické přírody. V ČR je, až na malé výjimky, je zachován pouze
poslední útvar, svrchní křída. Jen poblíž Jedlové jsou vyvláčeny kry jury (nad svrchní
křídu). V křídovém útvaru dochází k rozsáhlé transgresi (=přílivu) moře. To zaplavuje
severní polovinu Čech, kde se nyní nachází stametrové vrstvy naplavenin. Moře přichází přes oblast dnešních Orlických hor a na konci křídy odtéká součastnou trasou
Labe. Vrásnění se projevuje pouze na samém konci svrchní křídy. V průběhu vývoje
dochází dle častých zlomů k zdvihům a poklesům ker.
Od počátku druhohor dochází k plynulým, ale výrazným změnám v organickém světě.
Výrazný je rozvoj amonitů (hlavně hlavonožců), i jsou vůdčími zkamenělinami tohoto období. Významní jsou mlži a plži, vznikají modernější formy (Inoceramus lamarcki, srdcovky a další). Obratlovci žijí v moři i na souši. Vznikají některé druhy žraloků,
přežívající dodnes. Obojživelníci vymírají, na konci vývoje však dosahují největších
rozměrů (délka 5 m). Výrazně se rozšiřují plazi, kteří obývají souš vodu i vzduch. Nejvýznamnější skupinou jsou dinosauři, například Plesiosaurus, Ichtyosaurus. Mosasaurus, k suchozemským patří Tyranosaurus rex, Brachiosaurus, Diplodocus a populární Brontosaurus (délka až 30 m). První savci se vyvinuly z plazů. Od jury jsou známi
ptáci, na dobu svého rozvoje však čekají ještě dlouhou dobu. Konec křídy znamená
náhlé, a rychlém vymírání života.
Druhohorní květena přináší nové formy rostlin, jako jsou cykasové, některé jehličnany, předchůdci dnešních jedlí a sekvojí. Na samém konci období se na ráz objevují
krytosemenné rostliny. Vysvětlení náhlého rozšíření publikoval mimo jiné paleontolog Mejen. Začíná údobí lory podobné té dnešní.
Třeihory (terciér) trvaly od 67 mil let do 1,8 až 1,63 mil let. Je to údobí krátké, s ohledem na předešlé. Dělíme je na starší paleogén a mladší neogén. Navazující čtvrtohory považují někteří autoři pouze za periodu třeihor.
Mohutná sopečná činnost probíhala po celý terciér a do dnešní doby doznívá.
Krytosemenné rostliny ovládaly souš U nás se díky postupnému ochlazování podnebí
vyskytují nejdříve tropické druhy (rody Laurus, Ficus), poději neopadavé (Quercus –
dub) a v druhé polovině i dnešní opadavé (Acer – javor, Alnus – olše, Betula – bříza).
Ustupují nahosemenné (rody Taxodium, Sequioa).
Severní a jižní Atlanik zaujímá již široké území prostory, euroasijský blok obklopuje
praoceán (Tethyda). Výrazně se projevuje alpínské vrásnění, způsobující mimo jiné
i konečný ústup moře z Čech. Během mladšího údobí vznikají hnědouhelná ložiska
(severočeské hnědouhelné pánve, sokolovská pánev). Středozemní moře přetrvává
jako „louže“ původní Tethydy. Výrazně se projevuje sopečná činnost (České středohoří, Doupovské vrchy).
Na uvolněné niky (životní prostory) nastupují nové druhy živočichů, velcí dírkovci
(Nummulites), šesičetní korály, hmyz (třeihory jsou obdobím hmyzu), a moderní
formy měkkýšů (Pecten, Myilus, Viviparus, …).
Obratlovci pokračují v prudkém rozvoji Mezi rybami jsou dominantní žraloci (rod Carcharodon), ryby kaprovité, makrely a sledi. V severních Čechách jsou zachovány zbytky žab (Kučlín, Bechlejovice u Děčína). Výrazný je rozvoj ptáků a savců. Podrobně je
znám vývoj koní (Equidea) a slonovitých (Proboscidaea). Primái představují bohatou
škálu druhů, od oligocénu nastupují první Hominoidae (rod Dryopithecus).
Členění čtvrtohor (kvarteru) je založeno hlavně na klimaických kritériích (střídání teplých a chladných dob). Na severní polokouli dochází k šíření ledovců. Zalednění rozeznáváme koninentální a horské. V předpolí ledovců byla vytvořena zóna s trvale zmrzlou půdou. Chladná údobí (glaciály) střídaly interglaciály, kde bylo podnebí teplejší než
nyní. Střední Evropa byla v interglaciálech zalesněna. V glaciálech se ukládají úrodné
spraše a váté písky, v interglaciálech hlavně říční náplavy. Vznikají tzv. fosilní půdy.
Posouvání ledovců ovlivnilo život v krajině. Teplomilné rostliny před ledovcem ustupovaly k jihu, v předpolí ledovce se udržely pouze chladu přizpůsobené druhy. Obratlovci
se díky stálé tělesné teplotě vyskytovaly častěji než rostliny nebo měkkýši. Charakterisickými živočichy byly hlavně mamui (Mammuthus primigenius) a srstnaí nosorožci
(Coelodonta aniguitalis). Ve stepích žili koně (rod Equus), jeleni (Cervus), sobi (Rangiver
tarandus). Zástupcem šelem je jeskynní medvěd (Ursus speleus) a lev (Pantera spelea).
Vegetaci zastupují v chladných dobách severské druhy dryádka – Dryas, malé vrby – Salix,
pelyňky – Artemisis a jiné, některé přežily dodnes. Řadíme je k tzv. glaciálním reliktům.
Čtvrtohory nazýváme údobím člověka – antropozoikum, neboť zde se rozvíjel člověk moudrý (Homo sapiens). Jeho různé formy nalézáme např. v Heidelbergu (čelist), v údolí řeky Neandertalu u Düsseldorfu, či v Předmosí u Přerova.
II. Speciální část
V této čási se budeme věnovat blízkému okolí obce Okrouhlé a to po stránce mineralogické, petrograické (horniny), paleontologické (zkameněliny), morfologické (zajímavé geologické útvary) a ochranářské (chráněná území).
Až do éry svrchní křídy je nálezů z výše uvedených čásí minimální množství. Příčinou
je fakt, že většina pozůstatků předkřídového údobí leží pod usazeninami křídového
moře. Tak i starší prvohory jsou u nás neprokazatelné. Křídové vrstvy druhohor pokrývají krajinu až do hloubky stovek metrů a až na výjimky překrývají starší pozůstatky.
Mineralogie
Z předkřídového období se vyskytují velmi vzácně granáty, vynesené sopečnou činnosí na povrch. Dle starých a neověřených záznamů je lze najít ve Sloupu (v blízkosi
kostela) a v Provodíně (pod Spící pannou).
Celkem hojné jsou nálezy minerálů neovulkanitů, patřící vznikem do třeihor. V čedičích nalezneme augity, amiboly a muskovit i biolit, v obnažených stěnách kalcit,
hojný v tufech (Pihelský vrch - Pihel, Zákupy, Špaččí vrch u Radvance). Nejlepší ukázky
krystalizovaného kalcitu jsou v čedičích lomu v Horní Polici. Olivín objevíme rovněž
v čedičích a to jednak v Pihelském lomu, jeho tmavší variantu (až černou) na Kameníku a České skále nad Slunečnou. Nejčastější jsou zeolity z duin neovulkanitů. Ty jsou
málo odolné proi povětrnostním vlivům, proto nálezů je stále méně. Vyskytují se
jehličkovité nátrolity (Pihelský vrch), krychlový chabazit (na stejných místech), thomsonit (Pihel) a phillipsit (Polevsko).
Petrograie
Prvohorní a starší horniny jsou rovněž vzácné. Jde o valouny křemene a černého
buližníku transportované od zlomů pradávnými vodotečemi. Na polích je můžeme
nalézt hlavně v Manušicích, pod Slunečnou v okolí potoka Rebenka a jinde.
Křídové moře usadilo písky a jíly, či zpevněné pískovce a jílovce, ty jsou hojné v celém
katastru. Nalezneme i slepence především štěrčíkové (Okrouhlá).
Zajímavé jsou orsteiny (neboli železivce). Písčitoželezité útvary vznikly při sopečné
činnosi, hmota pronikla písčitým (nikoli jílovým) podložím a vytvořila zajímavě členěné skály, ploché desky či rourky i kuličky. Hlavně kuličky (pisčitoželezité konkrece)
jsou na Českolipsku velice časté, lze je nalézt na Slunečné (několik míst), v Manušicích, H. Libchavě, Stružnici, Radči a i jinde.
Tam, kde láva strhla písčité nebo jílovité zeminy a vypálila je, se vytvořily porcelanity.
Můžeme je najít na Pihelském vrchu, nebo na žílách v okolí Pihelu. Jejich barva závisí
na složení mateční horniny a na teplotě vypálení.
Paleontologie
Nejstarší nálezy z okolí Okrouhlé pochází z karbopermu. Jde o úlomky kmenů a větví araukaritů, zkřemenělé čási přesliček, plavuní a kapraďorostů. Nachází se ojediněle v pásu Česká Lípa – Horní Libchava, Manušice (zde daleko hojněji) – Slunečná
– Skalice u Č. L., nejčastěji však na vzdálenějších místech okresu v Dobranově a Brniši. Výzkum také prokázal výskyt černého uhlí hluboko v podzemí obce Volfarice.
Ojedinělé nálezy zkamenělin svědčí o tom, že svrchnokřídové moře bylo v této oblasi hluboké. Z nejčastějších nálezů lze jmenovat hlavně srdcovky (Cardiola). V širším
okruhu je křídových zkamenělin daleko více (Chřibská, Česká Lípa, Jestřebí).
Třeihorní fosílie nacházíme velmi málo, častěji se za nimi musíme vypravit do větší vzdálenosi (Bechlejovice, Kunraice u Litoměřic, Kučlín, apod.). Jde hlavně o zkameněliny listů stromů, oisky žab (rod Plaeobatrachus) a drobných ráčků. Oisky se
utvořily v dialomitech, vzniklých z křemitých schránek řas (rodu Diatomaceae). Listy
stromů v nejstarších vrstvách patří tropickým druhům, v nejmladších druhům středního pásma.
Morfologie
Obnažené a zerodované vrstvy sedimentů utvořily pohledná skalní města (Svojkov), či
jednotlivá zajímavá skaliska (skalní hrad Sloup). Parovina po ústupu moře byla obrušována a erodována.
Hojné jsou památky na sopečnou činnost. Čedičové a znělcové kupy a homole jsou
pozůstatkem lávových sopek, tufy a tuity popelových sopek a stratovulkány obou
předchozích. V okolí je řada zajímavých útvarů dokumentujících pradávné děje
(lávové proudy, sloupcovitá odlučnost čediče). Při pozorné prohlídce krajiny tušit
podpovrchové žíly neovulkanitu.
I čtvrtohory se podílely na formování krajiny. Utvářela se dnešní vodní síť, vznikla půda a hlavně v první polovině údobí se objevil ledovec. Kontinentální ledovec se zastavil o hradbu severních hor, na území ČR pronikl pouze ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku a na Ostravsku. Pozůstatky morén jsou dodnes patrné v Rožanech, v Jitravě. Říční sítí roznesené pozůstatky (pazourky, severské žuly) najdeme v Mimoni a ojediněle
i v našem okolí.
Text: Mgr. Pavel Rückel
Chráněná území geologické povahy okolí
Velkoplošná
sídlo
Litoměřice
Mělník
Jablonné v Podještědí
Název
CHKO České středohoří
CHKO Kokořínsko
CHKO Lužické hory
Basalt
Čedič
Čedič
Ergussgestein, Oberlächenges
Ergussgestein, Oberlächengestein.
tein.
Hornina vyvřelá, povrchová.
Složení:
Složení:
plagioklas a tmavé minerály
plagioklas
a tmavé
(augit, amibol,
olivín). minerály
(augit, amibol, olivín).
Barva:
Barva:
černá, zelenočerná, černošedá.
černá, zelenočerná, černošedá.
Stavba:
Stavba:
všesměrná, porfyrická, časté
všesměrná,
porfyrická,Je časté
jsou tmavé vyrostlice.
jem
jsou
tmavé
vyrostlice. Je jemnozrnný
až celistvý.
nozrnný až celistvý.
Vznik:
Vznik:
edna z nejběžnějších třei
edna
nejběžnějších
horníchz výlevných
hornin.třeiJde
horních
výlevných hornin. Jde
o neovulkanit.
o neovulkanit.
Výskyt:
Výskyt:
České středohoří, Doupov,
České
středohoří,
osamocené
vrchy (Říp).Doupov,
osamocené vrchy (Říp).
Zajímavosi Novoborska:
Zajímavosi
Panská skálaNovoborska:
(Varhany), vrchy
Panská
skála Kameník,
(Varhany),Skalický
vrchy
Česká skála,
Česká
skála,dalších.
Kameník, Skalický
vrch a řada
vrch a řada dalších.
Zusammensetzung: Plagioklas
Zusammensetzung:
Plagioklas
und
dunkle Minerale
(Augit,
und dunkle
Minerale (Augit,
Amphibol,
Olivin).
Amphibol, Olivin).
Farbe: schwarz, grünschwarz,
Farbe: schwarz, grünschwarz,
schwarzgrau.
schwarzgrau.
Struktur: allseiig, porphyrisch,
Struktur:
allseiig,
häuig
sind
dunkleporphyrisch,
Einspreng
häuigessind
dunkle Einsprenglinge,
ist feinkörnig
bis stan
linge, es ist feinkörnig bis standfest.
dfest.
Entstehung: ein der häuigsten
Entstehung:
ein der häuigsten
TeriärErgussgestein,
Neuvul
Teriär- Ergussgestein, Neuvulkanit.
kanit.
Vorkommen: Böhmisches Mi
Vorkommen:Doupov,
Böhmisches
Mitelgebirge,
Einzelgip
telgebirge,
Doupov, Einzelgipfel
(Říp).
fel (Říp).
Interessantes
aus dem Region
Nový
Bor: Herrnhausfelsen/
Nový Bor:
Panská
skálaHerrnhausfelsen/
(Orgelgestalt),
Panská Tschechischfelsen/Česká
skála (Orgelgestalt),
Berge
Berge Tschechischfelsen/Česká
skála,
Kameník, Skalice-Berg/
skála, Kameník,
Skalice-Berg/
Skalický
vrch und viele
andere.
Skalický vrch und viele andere.
8.10.2012 7:30:20
2012044 Okrouhlá Zelen฀ most Tabulky 582x434 121008.indd 16
8.10.2012 7:30:20
Kokořínský důl
Cvikov
N. Bor, Svor
Phyllit
Fylit (seriický)
Fylit (seriický)
Niedriggradig RegionalmetaNiedriggradig
Regionalmeta
morphose.
morphose.
Lokalität: Kriesdorf/ Křižany bei
Lokalität:
Liberec. Kriesdorf/ Křižany bei
Liberec.
Zusammensetzung:
Quarz,
Zusammensetzung:
Quarz,
Glimmer
und
FremdGlimmer
Fremdbeimischungenund
(nicht bedeutbeimischungen
(nicht z.bedeut
same Beimischungen,
B. Grasame
Beimischungen, z. B. Gra
phit, Staurolith).
phit, Staurolith).
Struktur: enge feine SchieferStruktur:
enge feine Schiefer
köner.
köner.
Nízká regionální přeměna.
Nízká regionální přeměna.
Lokalita: Křížany u Liberce.
Lokalita: Křížany u Liberce.
Složení: křemen, slída (sericit)
Složení:
křemen,
slída (sericit)
a přimíšeniny
(akcesorie,
např.
agrait,
přimíšeniny
(akcesorie, např.
staurolit).
grait, staurolit).
Stavba: tence břidličnatá, jemStavba:
ná zrna. tence břidličnatá, jem
ná zrna.
12
2012044 Okrouhlá Zelen฀ most Publikace A5 121009.indd 12
Kokořín
Luž
Horní Světlá
Ralsko
Ralsko
Vlhošť
Hvězda
Národní přírodní památka
Panská skála
Kam. Šenov
- rozpad čediče
Peklo
Č. Lípa, Sosnová - údolí Robečského p., zpětná eroze
v kvádrových pískovcích
Zlatý vrch
Č. Kamenice
- sloupcový rozpad čediče
Přírodní památka
Husa
- pískovcová skála, inkrustrace železivce
Kamenný vrch
u Křenova, Dubá - selekivní zvětrávání pískovců
Malý a V. Jelení v.
Hamr na Jezeře - neovulkanický vrch, bučiny a suťové lesy
Naděje
Cvikov
- puklinová jeskyně, ledová výzdoba
Provodínské kameny Provodín
- vypreparovaný čedičový sloup
Pustý zámek
Č. Kamenice
- rozpad znělce, vodorovně uložený
Stohánek
Hamr na J.
- pískovcová svědecká skála, reliktní bor
Široký kámen
Hamr na J.
- svědecká tabulová hora
Vranovské skály
Vranov
- strmé pískovcové skály, reliktní bor
8.10.2012 7:30:22
16.10.2012 13:43:16
13:43:16
Klasisches Sedimentgestein.
Slepenec
Křemenec
Hornina
usazená, klasická.
Křemenec
Hornina
Složení: usazená,
převládajíklasická.
zrna křeme
Quarzit
Klasisches
Sedimentgestein.
Zusammensetzung:
es domini
eren
Quarzkörner Gestein.
(Größe
mehr
Zusammensetzung:
es dominiDas metamorphe
als 2 mm)
und KitGestein.
(Ton, Quarz,
eren
Quarzkörner
(Größe
mehr
Das
metamorphe
Zusammensetzung:
Quarz
und
Eisenhydroxid,
Kalzit).
als
2 mm) und Kit
(Ton,
Quarz,
Quarzbindemitel.
Zusammensetzung:
Quarz
und
Eisenhydroxid,
Kalzit). nach der
Farbe: verschieden,
Quarzbindemitel.
Farbe: der
weiß,
gelb,und
grau,
Farbe
Körner
desrosa,
KitFarbe:
verschieden,
nach
der
verschiedene
Farbe:
weiß, Töne.
gelb, grau,
rosa,
tes.
Farbe
der
Körner
und
des
Kitverschiedene
Töne.
Aubau: allseiig,
es ist stand
tes.
Struktur:
allseiig
oder
fest,
es
geht
nicht
Körner
vom
Aubau:
allseiig,
es
ist
standgeschichtet, Körner
sind
ge
Struktur:
allseiig
oder
Kit
zu
erkennen
Ober
fest,
es (scharkanige
geht
nicht glate
Körner
vom=
rundet
Körner
geschichtet,
Körner
sind
geläche,
wesentliche
Fesigkeit.
Kit
zu
erkennen
glate
OberBrekzien).
rundet
(scharkanige
Körner =
läche,
wesentliche
Fesigkeit.
Entstehung:
nachstehende
Brekzien).
Entstehung: klasisches
Se
Fesigung
der Quarzkörner.
Entstehung:
nachstehende
diment entstand
mit dem
Entstehung:
klasisches
SeFesigung
der Quarzkörner.
Vorkommen:
Mitelböhmen,
Geröllenabsatz.
diment
entstand
mit dem
Erzgebirge.
Vorkommen:
Mitelböhmen,
Geröllenabsatz.
Vorkommen: Böhmisches
Kre
Erzgebirge.
idebecken, Barrandium,
Vorkommen:
BöhmischesČeský
KreNový
Bor: Barrandium,
Holany
(Hohlen),
Interessantes
aus dem
Region
Chloumek.
idebecken,
Český
Milštejn.
Nový
Bor: Holany (Hohlen),
Chloumek.
Milštejn.
on Nový Bor: aus
zerstreut,
z. B.
Interessantes
dem Regiin Okrouhlá,
Manušice.
on
Nový Bor:
zerstreut, z. B.
in Okrouhlá, Manušice.
Hornina
metamorfovaná.
ne (velikosi
nad 2mm)
a tmel
Složení:
převládají
zrna křemeHornina
metamorfovaná.
(jíl,
křemen,
hydroxidy
Složení:
křemen
a 2mm)
křemitýaželeza,
tmel.
ne
(velikosi
nad
tmel
kalcit).
(jíl,
křemen,
hydroxidy
železa,
Složení:
křemen
a
křemitý
tmel.
Barva: bílá, žlutá, šedá,růžová,
kalcit).
různá,
podle
barvy zrn
různé odsíny.
Barva:
bílá,
žlutá,
šedá,růžová,
aStavba:
tmele.
Barva:
různá,
podle jebarvy
zrn
různé
odsíny.
všesměrná,
celistvý,
anelze
tmele.
všesměrná
nebo
vrs
rozeznat
zrna je
odcelistvý,
tmelu,
Stavba:
všesměrná,
tevnatá,
zrna zakulacená
(ost
hladkýrozeznat
povrch,
značná
Stavba:
všesměrná
vrsnelze
zrna nebo
odpevnost.
tmelu,
rohranná
zrna =zakulacená
brekcie).
tevnatá,
zrna
(osthladký
povrch,
značná
pevnost.
Vznik: následné
zpevněním
kře
rohranná
zrna
brekcie).
klasická
usazenina
menných
zrn. = zpevněním
Vznik:
následné
křevznikla
usazením
valounků.
Vznik:
klasická
usazenina
menných
zrn.
Výskyt: Střední Čechy,
Podkruš
vznikla
valounků.
Česká Čechy,
křídová
tabule,
nohoří.usazením
Výskyt:
Střední
PodkrušBarrandien,
Český
Chloumek.
Výskyt:
Česká
křídová
tabule,
nohoří.
Zajímavosi Novoborska: Hola
Barrandien,
Chloumek.
Novoborska:
roz
ny, Milštejn Český
Zajímavosi
Novoborska:
Holatroušeně,
v Okrouhlé,
Zajímavosi
Novoborska:
rozny,
Milštejnnapříklad
Manušicích.
troušeně,
například v Okrouhlé,
Manušicích.
8.10.2012 7:30:31
8.10.2012 7:30:31
Zusammensetzung:
QuarzkörZusammensetzung:
Quarzkör
ner
und Kit (unter 0,05
mm)
ner Gestein
und Kitist(unter
Das
weich0,05
auchmm)
wiDas Gestein ist weich
auch von
wi
derstandsfähig
(abhängig
derstandsfähig
(abhängig von
der
Art des Kites).
der Art verschieden
des Kites). (hell, weiß,
Farbe:
Farbe:braun,
verschieden
(hell, weiß,
gelb,
rot, schwarz).
gelb, braun, Sandkörner
rot, schwarz). sind
Struktur:
Struktur:oderSandkörner
allseiig
geschichtet sind
verallseiig Körnergröße
oder geschichtet
fesigt
0,005ver–
fesigt Körnergröße 0,005 –
0,05 mm.
0,05 mm. durch die VerkituEntstehung:
Entstehung:
durch
die Verkitu
ng
vom Sand,
charakterisisch
ng vom
Sand, charakterisisch
für
die Oberkreide,
ot ummfür die
Oberkreide, ot umm
fasst
Fossilien.
fasst Fossilien. häuig
Vorkommen:
im
Vorkommen:
häuig
im
Böhmisches
Kreidebecken,
Böhmisches
Kreidebecken,
Südböhmen.
Südböhmen. aus dem Region
Interessantes
Nový Bor: sehr häuig, Burg
Nový Milštejn,
Bor: sehrSvojkov,
häuig,Höhlen
Burg
Sloup,
Sloup,
Milštejn,
Svojkov,
Höhlen
bei
Skalice
bei Česká
Lípa.
bei Skalice bei Česká Lípa.
Hornina usazená, klasická.
Hornina usazená,
klasická.
Složení:
zrnka křemene
a tmel
Složení:
zrnka
křemene
tmel
(pod
0,05
mm),
horninaa měk(pod
0,05 mm),
hornina
měk
ká
i odolná
(závislost
na druhu
ká i odolná (závislost na druhu
tmelu).
tmelu).různá (světlá, bílá, žlutá,
Barva:
Barva: různá
(světlá,
bílá, žlutá,
hnědá,
červená,
černá).
hnědá, červená,
černá).
Stavba:
zrnka písku
všesměrně
Stavba:
zrnka 0,005
písku –všesměrně
nebo
velikosi
0,05mm.
nebo
velikosi
0,005
– 0,05mm.
Vznik: stmelením písku,
charakVznik: stmelením
písku,
charak
terisický
pro svrchní
křídu,
časterisický
prozkameněliny.
svrchní křídu, čas
to
obsahuje
to obsahuje
zkameněliny.
Výskyt:
hojně
v České křídové
Výskyt:Jižní
hojně
v České křídové
tabuli,
Čechy.
tabuli, Jižní Čechy.
Zajímavosi
Novoborska: velZajímavosi
Novoborska:
vel
mi
hojný, hrad
Sloup, Milštejn,
mi hojný, hrad
Sloup,
Svojkov,
jeskyně
veMilštejn,
Skalici
uSvojkov,
Č. Lípy. jeskyně ve Skalici
u Č. Lípy.
8.10.2012 7:30:22
Konglomerat16.10.2012
13
Tuf
Tuf
Tuf
14
8.10.2012 7:30:32
Železivec
Hornina přeměněná.
Složení: písek, nebo zrna křemene a železitý tmel (krevel,
hnědel, goethit).
Barva: rezavě červená, tmavě
hnědá.
Stavba: tvoří desky, trubice, ale
i duté kuličky.
Vznik: průtok železitých roztoků z neovulkanitů písčitým
podkladem.
Výskyt: tvoří zajímavé útvary
kolem Hamru na Jezeře, Doks,
na Kokořínsku a jinde.
Zajímavosi Novoborska: Okrouhlá, Slunečná, Manušice, nejvíce v polích po orbě.
8.10.2012 7:30:32
Ortstein
Pyroklasikum.
Pyroklasikum.
Zusammensetzung: Vulkanis
Zusammensetzung:
Vulkanische
Asche enthält vulkanische
che Asche enthält vulkanische
Bomben.
Bomben.
Farbe:
verschieden,
gelb,
Farbe: rötlich.
verschieden,
gelb,
braun,
braun, rötlich.
Struktur: allseiig bis geschich
Struktur:
allseiig
geschichtete,
in der
Regel bis
weniger
wi
tete, in der Regel
weniger
widerstandsfähig
gegen
Wite
derstandsfähig gegen Witerung.
rung.
Entstehung: Verhärtung der
Entstehung: im
Verhärtung
der
Vulkanasche
Teriär vulka
Vulkanasche
im Teriär vulkanische
Akivität.
nische Akivität.
Vorkommen:
Tschechische
Vorkommen:
Central,
verrät dieTschechische
ehemalige
Central, verrät
die ehemalige
vulkanische
Akivität,
wie z.B.
vulkanische
Akivität,
Soutěsky,
Horní
Police. wie z.B.
Soutěsky, Horní Police.
Interessantes
aus dem
Region
Nový
Bor: Pihelský
Steinbruch
Novýeiner
Bor: Reihe
Pihelský
(mit
vonSteinbruch
Mineral
(mit einer Hornblende,
Reihe von Mineral-Chabasit,
Olivin).
-Chabasit, Hornblende, Olivin).
Pyroklasikum.
Pyroklasikum.
Složení: sopečný popel, obsa
Složení:
sopečný
popel, obsahuje i sopečné
pumy.
huje i sopečné pumy.
Barva: různá, žlutá, hnědá, na
Barva: různá, žlutá, hnědá, načervenalá.
červenalá.
Stavba: všesměrná až vrstevna
Stavba: všesměrná
až vrstevnatá,většinou
méně odolný
k po
tá,většinou méně
odolný k povětrnostním
podmínkám.
větrnostním podmínkám.
Vznik: zpevněním sopečného
Vznik: zpevněním
sopečného
popela
při třeihorní
sopečné
popela při třeihorní sopečné
činnosi.
činnosi.
Výskyt: České středohoří,
Výskyt: České
prozrazuje
bývalou středohoří,
sopečnou
prozrazuje
bývalou
sopečnou
činnost,
např:
Soutěsky,
Horní
činnost, např: Soutěsky, Horní
Police.
Police.
Zajímavosi Novoborska: Pi
Zajímavosi
Pihelský
lom, (sNovoborska:
řadou minerálů
lom,amibol,
(s řadou
minerálů
-helský
chabazit,
olivín).
- chabazit, amibol, olivín).
8.10.2012 7:30:35
8.10.2012 7:30:35
16.10.2012 13:43:25
16.10.2012 13:43:25
Metamorphes Gestein.
Zusammensetzung: Sand, oder
Quarzkörner und eisenhaliger
Kit (Hämait, Limonit, Goethit).
Farbe: fuchsrot, dunkelbraun.
Struktur: bildet Deckel, Röhre
aber auch hohle Kugel.
Entstehung: ein Durchluss eisenhaliger Lösungen aus Neovulkaniten durch einen Sanduntergrund.
Vorkommen: es bildet interessante Gebilde um hamer am
See (Hamr na Jezeře), Doksy,
Kokořín herum, auch anderorts.
Interessantes aus dem Region Nový Bor: Okrouhlá,
Slunečná, Manušice, am meisten in den Feldern nach dem
Ackerbau.
8.10.2012 7:30:42
Znělec
Železivec
Znělec
Hornina vyvřelá, hlubinná.
Lokalita: Liberec, Wagnerův lom.
Složení: křemen, živec (drce
ný), slída, případně jiné nerosty
(př. turmalín).
Stavba: všesměrná (izotropní),
stejnoměrně zrnitá nebo porfy
rická (velké vrostlice).
Druhy: žula liberecká grani
toid – „rožanská žula“.
Vulkanisches Oberlächegestein.
Vulkanisches Oberlächegestein.
Metamorphes Gestein.KaliumalZusammensetzung:
Zusammensetzung:
Kaliumal
kalifeldspat,
Akzesorie
(Mineral,
Zusammensetzung:
Sand,
oder
kalifeldspat,
Akzesorie
das
sich im Gestein
nur(Mineral,
in einer
Quarzkörner
und
eisenhaliger
das
sich
im
Gestein
nur
in
einer
kleinen
Menge
beindet)
von
Kit (Hämait,
Limonit,
Goethit).
kleinen
Menge
beindet)
von
Magneteisenstein,
Granat usw.
Farbe: fuchsrot, dunkelbraun.
Magneteisenstein,
Granat usw.
Farbe:
grau,
grünlich,
Struktur:
bildet
Deckel,
Röhre
Farbe:
grau,
grünlich,
graubraun.
aber auch hohle Kugel.
graubraun.
Struktur: massiv, allseiig auch
Entstehung:
ein Durchluss
ei
Struktur:
massiv,
allseiig
porphyrisch
Ergüsse
bildenauch
Kesenhaliger
aus Neo
porphyrisch
Ergüsse
bilden
Ke
gel,
LakkolithLösungen
auch Gänge.
vulkaniten
durch
Sandun
gel,
Lakkolith
aucheinen
Gänge.
Entstehung:
häuiges Teriär-,
tergrund.
Entstehung:
häuiges
Magmagestein, von einemTeriär-,
VulkaVorkommen:
es
intere
Magmagestein,
von
einem
Vulka
nismus
gebildet,
esbildet
wird schnell
ssante
Gebilde
um
hamer
am
nismus
gebildet,
es wird
schnell
starr,
bildet
kein Vulkanglas.
See (Hamr
na Vulkanglas.
Jezeře), Doksy,
starr,
bildet kein
Vorkommen:
Böhmisches
MitKokořín herum,Böhmisches
auch anderorts.
Vorkommen:
Mittelgebirge, vor
allem Region
telgebirge,
Most, Česká vor
Lípa.allem Region
gion Česká
Nový Lípa.
Bor: Okrouhlá,
Most,
Interessantes
aus dem
Slunečná, Manušice,
am Regime
on
Nový
Bor:
Kleis/Klíč,
Velký
isten
in
den
Feldern
nach
dem
on
Nový
Bor:
Kleis/Klíč,
Velký
(Bösig)
und Malý Bezděz, Pustý
Ackerbau.
(Bösig)
zámek. und Malý Bezděz, Pustý
zámek.
Hornina přeměněná.
vyvřelá, povrchová.
Hornina
Složení: písek,
vrostlice
Složení:
nebodraselného
zrna kře
Složení:
vrostlice
draselného
živce, akcesorie
magneitu,
gramene
a
železitý
tmel
(krevel,
živce,
akcesorie magneitu,
gra
nátu atd.
hnědel,
goethit).
nátu atd.
Barva:
šedá,
zelenavá,
šedoBarva:
rezavě červená, tmavě
Barva:
hnědá. šedá, zelenavá, šedo
hnědá.
hnědá.
Stavba: tvoří
masivní,
všesměrná
Stavba:
desky, trubice,
ale
Stavba:
masivní,
všesměrná
porfyrická
výlevy tvoří
homoiii duté
kuličky.
výlevy tvoří homo
le,porfyrická
lakolity i žíly.
Vznik:
průtok
le, lakolity
i žíly. železitých roz
Vznik:
běžná
třeihornípísčitým
výlevná
toků
z běžná
neovulkanitů
Vznik:
třeihornívulkanisvýlevná
vyvřelina,
vytvořená
podkladem.
vyvřelina,
vytvořená
vulkanis
mem, rychle
tuhne, nevytváří
Výskyt:
tvoří
zajímavé
útvary
mem,
rychle
nevytváří
sopečné
sklo. tuhne,
kolem
Hamru
sopečné
sklo. na Jezeře, Doks,
Výskyt:
České astředohoří,
hlavna
Kokořínsku
jinde.
Výskyt:
ČeskéČeskolipsko.
středohoří,
hlav
ně
Mostecko,
Zajímavosi
Novoborska:
Okrouně Mostecko,
Českolipsko.
Zajímavosi
Noborská:
Klíč,
Velhlá,
Slunečná,
Manušice,
nejví
Zajímavosi
Noborská:
Vel
ký va Malý
Bezděz,
PustýKlíč,
zámek.
ce
polích
po
orbě.
ký a Malý Bezděz, Pustý zámek.
15
Der Planet Erde entstand vor 4,5 – 4,6 Milliarden Jahren, zusammen mit dem Sonnensystem, in den er immer gehört. Am Anfang exisierte die Erde als ein Glutplanet, nach dem
Erkalten beginnt ihre geologische Geschichte. Nach den erhaltenen Nachlässen (Gesteine,
Gebirgsbildung, Störungen in der Erdrinde, vulkanische Täigkeit, Fossilien u. ä.) teilen wir
geologische Formaionen in Ären, diese dann in Perioden und diese weiter in Epochen.
Ären sind Grundetappen der Entwicklung, in diesen zählt man das Prekambrium (früher
Proterozoikum und Paläozoikum), das Erdmitelalter (Mesozoikum), das Teriär und das
Quartär. Die einzelnen Ären trennen markante Änderungen der Erdoberläche ( der Erdrinde). Je die Ära älter ist, desto sie länger dauerte. Die Ursache ist nicht eine schnelle
Entwicklung, sondern ein Fakt, dass ältere Nachlässe allmählich abgewascht sind und einzelne Teilen ins organische Ganze verschmelzen.
Das Prekambrium (4600 – 5700 Millionen Jahren) umfasst den Zeitraum der Entstehung, Bildung der Oberläche der Erde und den einzelnen Organismen, am Ende dieses Zeitraumes
entwickelte sich auch das Leben (sog. Fauna von Ediacarium aus Australien).
Das Paläozoikum umfasst den Zeitraum von 5700 bis 225 Millionen Jahre, man teil es in
das jüngsten und älteste ein. Zur ältesten Periode ordnet man Kambrium, Ordovizium,
Silur und Devon. Zur jüngsten Periode ordnet man Karbon und Perm.
Im Paläozoikum kam es zur markanten Entwicklung der ältesten Arten von Wirbellosen – Trilobiten, Armfüßer, Muscheln, Korallen, Seelilien und andere. Nach den Fossilien kennt man die ältesten der Fische ähnlichen Urwirbeliere (Kambrium, Ordovizium),
später (Devon) erscheinen die Fische (sog. Platenhäuter), Amphibien (sog. Stegocephalen), reichenden der maximalen Größen. Die Planzen sind in diesem Zeitraum anfangs
vor allem von den Algen repräseniert, seit dem Unterdevon beginnt eine Invasion der
Planzen in das Festland.
Die jüngste Periode (Karbon und Perm) ist ot in den sog. Permokarbon verbindet. Es handelt sich um die tektonisch unruhige Periode (Variszische Orogenese). Es wird weniger Trilobiten, die am Ende von Perm aussterben. Es entwickeln sich Seelilien, Korallen und Foraminiferen. Sehr reich sind Gemeinschaten von Muscheln und Schnecken. Von den Fischen
erscheinen Glasigsnuppige und Haiischähnliche. Die Landinvasion der Tiere gipfelt, es lebt
hier auch Fluginsekt (Urlibellen) und Zotenschwänze (Schaben). Es entwickeln sich primiive Amphibien, seit dem Karbon auch Kriechiere, im Perm schon einige Meter lang. Flora
ist gekennzeichnet durch die Mehrzahl der Bärlappplanzen, Schachtelhalme und echten
Farne, aus denen Schwarzkohle entsteht.
Das Mesozoikum (225 – 65 Millionen Jahre) dauerte 160 Millionen Jahre. Das Mesozoikum teilt man in drei Perioden ein – Trias, Jura und Kreide. Jede von diesen ist eine wichige Etappe in der Entwicklung der abioischen (= anorganisch) und bioischen Natur. In
der Tschechischen Republik, mit Ausnahmen, ist nur die letzte von drei oben genannten
Perioden erhalten, die Oberkreide. Nur in der Umgebung von Jedlová sind ausgeackert
Juraschollen (über die Oberkreide). In der Kreide kam es zur Transgression (= Meereslut).
Das Meer dann schwemmt nordliche Hälte Tschechiens über, wo sich jetzt hundertmeterlange Schichten der Anschwemmungen. Das Meer geht über das Gebiet des heuigen
Adlergebiges und am Ende der Kreide ließt durch die jetzige Trasse der Elbe ab. Die Orogenese zeigt sich nur zum Ende der Oberkreide. Durchlaufend kommt nach den häuigen
Verwerfungen zu dem Steigen und der Senkung der Schollen.
Seit dem Anfang des Mesozoikums kommt es zu den ließenden, aber markanten Änderungen in der organischen Welt. Deutlich ist die Entwicklung der Ammoniten (vor allem Kopfüßer), es sind Haupfossilien aus diesem Zeitraum. Bedeutend sind Muscheln und Schnecke, es entstehen modernere Formen (Inoceramus Iamarcki, Herzmuschel und andere). Die
Wirbeliere leben im Meer und auch auf dem Land. Es entstehen verschiedene Arten der
Haiische, bis heute überlebende. Die Amphibien sterben aus, am Ende der Periode erreichen aber die größten Ausmaße (Länge 5 m). Es verbreiten sich auch Kriechiere – auf dem
Land, im Wasser, in der Lut. Die bedeutendste Gruppe bilden Dinosaurier, z. B. Plesiosarier,
Ichthyosaurier, Mosasaurus; zu den Landlebenden gehören Tyrannosaurus rex, Brachisaurus,
Diplodocus und populär ist Brontosaurus (bis 30 m lang). Die ersten Säugeniere entwickelten sich aus den Kriechieren. Seit dem Jura erscheinen Vögel, auf ihre größte Entwicklungsetappe warten sie noch. Das Ende der Kreide bedeutet plötzliches und schnelles Aussterben
des Lebens.
Flora im Mesozoikum bringt neue Arten der Planzen, z. B. Palmfarne, einige Coniferopsida
– Vorläufer der heuigen Tannen und Sequoien. Zum Etappenende erscheinen zu gleicher
Zeit die Bedecktsamigen Planzen. Die Erklärung dieser plötzlichen Verbreitung publizierte
u. a. Paläontologe Mejen. Es beginnt die Zeit der Flora, die der heuigen ähnlich ist.
Das Teriär dauerte von 67 bis 1,8 - 1,63 Millionen Jahre. Es handelt sich um eine kurze
Periode, im Vergleich zur vorigen. Man teilt es in älteres Paläogen und jüngeres Neogen.
Einige Autoren zählen das folgende Quartär noch zum Teriär.
Die vulkanische Akivität verlief in ganzem Zeitraum und bis heute verklingelt.
Dominant auf dem Land waren die Bedecktsamigen Planzen. Bei uns erscheinen dank der
Kühlung des Klimas zuerst tropische Gatungen (Gatung Lorbeeren, Feigen) später die
immergrünen, nicht abfallenden (Quercus – Eiche) und in der zweiten Hälte auch heuige
abfallende (Acer – Ahorn, Alnus – Erle, Betula – Birke). Es reduzieren sich die Nacktsamigen Planzen (Gatung Taxodium, Sequioa).
Der Nord- und Südatlanik verbreitet sich, Eurasische Plate ist mit dem Urozean (Tethys)
umgeschlossen. Wesentlich ist die Alpidische Orogenese, verursacht u. a. auch einen endlichen Rückzug des Meeres aus Tschechien. Während der jüngsten Etappe entstanden
Braunkohlenlagerstäte (das Nordböhmische Becken, das Falkenauer Becken). Das Mitelmeer überdauert als eine „Pfütze“ der damaligen Tethys. Markant ist auch vulkanische Akivität (Böhmisches Mitelgebirge, Duppauer Gebirge).
In der freien Nische (Lebensräume) kommen neue Tierarten, große Foraminiferen (Nummuliten), Sechsstrahlige Korallen, Insekten (das Teriär ist eine Epoche der Insekten) und
moderne Formen der Weichieren (Pecten, Myilus, Viviparie, …).
Wirbeliere entwickeln sich sehr hetig. Zwischen den Fischer dominieren Haiische (Gattung Carcharodon), Karpfenische, Makrelen und Heringe. In Nordböhmen sind die Reste
der Frösche (Kučlín, Bechlejovice bei Děčín). Deutlich ist die Entwicklung der Vögel und
Säugeiere. Es kommt auch zur Entwicklung der Pferde (Equidea) und Elephanteniere
(Proboscidaea). Primate repräsenieren eine breite Skala von Gatungen, seit dem Oligozän erscheinen erste Menschenafen – Hominidae (Gatung Dryopithecus).
Die Teilung des Quartärs ist mit den klimaischen Kriterien begründet (Wechsel der kalten
und heißen Perioden). Auf der nordlichen Hemisphäre kommt es zur Verbreitung der Gletscher. Man unterscheidet die Koninental- und Bergvereisung. Im Gletschervorland wurde
eine Zone mit dem ständig erfrorenen Boden gebildet Nach den kalten Perioden (Eiszeiten)
folgen Interglaziale, wenn das Klima heißer als heute war. Miteleuropa war in der Interglazialperioden bewaldet. In den Eiszeiten speichern sich fruchtbare Lösse und Flugsande, in der
Interglazialperioden vor allem Flusssedimente. Es entstehen sog. Fossilboden.
Die Gletscherverschiebung beeinlusste ein Landschatsleben. Planzen, die Wärme brauchen, gingen am Süden webem des Gletschers, im Gletschervorland erhielten sich nur solche Arten, die die Kälte magen. Die Wirbeliere kamen dank der ständigen körperlichen
Temperatur häuiger als Planzen oder Weichiere vor. Charakterisische Tiere waren
waren vor allem Mamute (Mammuthus primigenius) und haarige Nashörner (Coelodonta aniguitalis). In den Steppen lebten Pferde (Gatung Equus), Hirsche (Cervus), Reniere
(Rangiver tarandus). Zu den Vertretern der Raubiere gehört Höhlenbär (Ursus speleus)
und Löwe (Pantera spelea).
Die Vegetaion ist in den Eiszeiten durch die alpine Arten von Silberwurzen – Dryas, kleine
Weiden – Salix, Beifuß – Artemisis und andere vertreten, einige überlebten bis heute. Man
ordnet sie zu den sog. Glazialrelikten.
Das Quartär nennt man auch als Periode des Menschens – Antropozoikum, denn es entwickelte sich Homo sapiens. Seine Formen indet man z. B. in Heidelberg (Kiefer), in einem Talabschnit Neandertal bei Düsseldorf oder in Předmosí bei Přerov.
In diesem Teil widmet sich man der nahen Umgebung von Okrouhlá und zwar aus der
mineralogischen, petrographischen (Gesteine), paleontologischen (Fossilien), morfologischen Sicht (interessante geologische Formaionen) und noch aus der Sicht des Naturschutzes.
Bis in die Oberkreideperiode ist es nur wenig Funde von oben genannten Teilen. Die Ursache ist ein Fakt, dass eine Mehrheit von Überresten aus der Vorkreideperiode liegt unter
den Sedimenten des Kreidemeeres. Auch das ältere Paläozoikum ist bei uns unbeweisbar.
Kreideschichten des Mesozoikums bedecken das Gelände bis in die hunderte Meter und
meistens überdecken ältere Nachlässe.
8.10.2012
8.10.2012 7:30:39
7:30:42
16.10.2012 13:43:33
16.10.2012 13:43:33
Žula
Granit
Hornina vyvřelá, hlubinná.
Lokalita: Liberec, Wagnerův lom.
Složení: křemen, živec (drcený), slída, případně jiné nerosty
(př. turmalín).
Stavba: všesměrná (izotropní),
stejnoměrně zrnitá nebo porfyrická (velké vrostlice).
Druhy: žula liberecká granitoid – „rožanská žula“.
Ergussgestein, Tiefengestein.
Lokalität: Liberec, Wagnerbruch/Wagnerův lom.
Zusammensetzung: Quarz, Kalium (gemalmt), Glimmer, bzw.
andere Gesteine (z. B. Turmalin).
Struktur: allseitug (isotropisch),
gleichkörnig oder porphyrisch.
Typen: Granit von Liberec Granitoid – „Granit von Rožany“.
II. Sonderteil
8.10.2012 7:30:39
2012044Okrouhlá
OkrouhláZelen฀
Zelen฀most
mostTabulky
Tabulky582x434
582x434121008.indd
121008.indd 22
21
2012044
Žula
16.10.2012 13:43:19
16.10.2012 13:43:19
Phonolith
Klasisches
Sedimentgestein.
Zusammensetzung:
Quarzkörner und Kit (unter 0,05
mm)
Zusammensetzung:
Quarzkör
Das und
Gestein
weich0,05
auchmm)
winer
Kit ist
(unter
derstandsfähig
(abhängig
Das
Gestein ist weich
auch von
wi
Tephrit
der Art des Kites).
derstandsfähig
(abhängig von
der
Art verschieden
des Kites). (hell, weiß,
Farbe:
Ergussgestein.
gelb, braun,
rot, schwarz).
Farbe:
verschieden
(hell, weiß,
Ergussgestein.
gelb,
braun,
rot,
schwarz). sind
Lokalität:
Dubičná.
Struktur:
Sandkörner
Lokalität:
Dubičná.
allseiig oder
geschichtet
verStruktur:
Sandkörner
sind
Zusammensetzung:
Kaliumfesigt
0,005
allseiig
oder
geschichtet
ver–
feldspat,Körnergröße
(Mehrheit),
dunkle
Zusammensetzung:
Kalium
0,05 mm.
fesigt
Körnergröße
–
Minerale.
Er umfasst0,005
glasige
feldspat,
(Mehrheit),
dunkle
0,05 mm.
Feldspaten.
Minerale.
umfasst
glasige
Entstehung:Erdurch
die VerkituFeldspaten.
ng vom Sand,
charakterisisch
Entstehung:
durch
die Verkitu
Struktur:
allseiig
und
porphyfür vom
die
otporphy
ummng
Sand,
charakterisisch
risch,
dasOberkreide,
feinkörnige
glasige
Struktur:
allseiig
undbis
fasstdie
Fossilien.
für
ot glasige
umm
Aussehen,
Syenitmagma.
risch,
dasOberkreide,
feinkörnige
bis
fasst
Fossilien.
Aussehen,
Syenitmagma.
Vorkommen:
häuig
im
Böhmisches
Kreidebecken,
Vorkommen:
häuig
im
Südböhmen.
Böhmisches
Kreidebecken,
Südböhmen.
Interessantes aus dem Region
Nový Bor: sehr häuig, Burg
Sloup, Bor:
Milštejn,
Nový
sehrSvojkov,
häuig,Höhlen
Burg
bei Skalice
bei Česká
Lípa.
Sloup,
Milštejn,
Svojkov,
Höhlen
bei Skalice bei Česká Lípa.
Hornina usazená, klasická.
Hornina
klasická.
Složení: usazená,
zrnka křemene
a tmel
(pod 0,05
mm),
horninaa měkSložení:
zrnka
křemene
tmel
Tefrit
ká i odolná
(závislost
na druhu
(pod
0,05 mm),
hornina
měk
tmelu).
ká
i odolná (závislost na druhu
tmelu).
Horninarůzná
vyvřelá,
výlevná.
Barva:
(světlá,
bílá, žlutá,
Hornina
vyvřelá,
výlevná.
hnědá,
červená,
černá).
Barva:
různá
(světlá,
bílá, žlutá,
Lokalita:
Dubičná.
hnědá,
červená,
černá).
Lokalita:
Dubičná.
Stavba:
písku
všesměrně
Složení: zrnka
draselný
živec
(převanebo
velikosi
0,005
–(vrostlice).
0,05mm.
Stavba:
zrnka
písku
všesměrně
ha), tmavé
minerály
Složení:
draselný
živec
(převa
nebo
velikosi
0,005
–(vrostlice).
0,05mm.
Obsahuje
sklovitý
sanidin.
ha),
tmavé
minerály
Vznik:
stmelením
písku,
charakObsahuje
sklovitý
sanidin.
terisický
pro
svrchní
křídu,
časVznik:
stmelením
písku,
Stavba: všesměrná a charak
porfyto obsahuje
terisický
prozkameněliny.
svrchníaž
křídu,
čas
rická.
Jemnozrnný
Stavba:
všesměrná
a sklovitý
porfy
to
obsahuje
zkameněliny.
vzhled.
Syenitové
magma.
rická.
Jemnozrnný
až sklovitý
Výskyt:
hojně
v České
křídové
vzhled.
Syenitové
magma.
tabuli, Jižní
Čechy.
Výskyt:
hojně
v České
křídové
tabuli,
Jižní Čechy.
Zajímavosi
Novoborska: velmi hojný, hrad
Sloup, Milštejn,
Zajímavosi
Novoborska:
vel
Svojkov,
jeskyně
Skalici
mi
hojný, hrad
Sloup,veMilštejn,
u Č. Lípy. jeskyně ve Skalici
Svojkov,
u Č. Lípy.
8.10.2012 7:30:26
8.10.2012 7:30:26
Sandstein
Pískovec
- znělcová homole, doubrava s teplomilnými
společenstvy
- pískovcový kaňon, skalní pokličky, (selekivní
zvětrávání)
- neovulkanický vrch, porosty bučin
- skalní svahy se suťovými svahy
- zbytky suťového lesa, reliktní svor
8.10.2012 7:30:25
Pískovec
Maloplošná
Přírodní rezervace
Dutý kámen
Klíč
8.10.2012 7:30:25
Sandstein
- pozůstatky čedičových sloupců
- znělcová homole, stará bučina
- přirozené porosty květnatých bučin
a suťové lesy
Das metamorphe Gestein.
Das metamorphe Gestein.
Zusammensetzung:
Quarz und
Zusammensetzung: Quarz und
Quarzbindemitel.
Quarzbindemitel.
Farbe:
weiß, gelb, grau, rosa,
Farbe: weiß, Töne.
gelb, grau, rosa,
verschiedene
verschiedene
Töne.es ist stand
Aubau:
allseiig,
Aubau:
allseiig,
ist standfest,
es geht
nichtes
Körner
vom
fest, zu
es erkennen
geht nicht glate
KörnerOber
vom
Kit
Kit zu wesentliche
erkennen glate
Oberläche,
Fesigkeit.
läche, wesentliche
Fesigkeit.
Entstehung:
nachstehende
Entstehung:
nachstehende
Fesigung
der Quarzkörner.
Fesigung der Quarzkörner.
Vorkommen:
Mitelböhmen,
Vorkommen: Mitelböhmen,
Erzgebirge.
Erzgebirge.
Interessantes
aus dem
Region
Nový
Bor: Holany
(Hohlen),
Nový Bor: Holany (Hohlen),
Milštejn.
Milštejn.
Hornina metamorfovaná.
Hornina křemen
metamorfovaná.
Složení:
a křemitý tmel.
Složení:
křemen
a křemitý
tmel.
Barva: bílá, žlutá,
šedá,růžová,
Barva:
bílá,
žlutá,
šedá,růžová,
různé odsíny.
různé odsíny.
Stavba:
všesměrná, je celistvý,
Stavba:
všesměrná,
nelze
rozeznat
zrna je
odcelistvý,
tmelu,
nelze rozeznat
zrna od
tmelu,
hladký
povrch, značná
pevnost.
hladkýnásledné
povrch, značná
pevnost.
Vznik:
zpevněním
kře
Vznik: následné
menných
zrn. zpevněním křemenných
zrn. Čechy, Podkruš
Výskyt:
Střední
Výskyt: Střední Čechy, Podkrušnohoří.
nohoří.
Zajímavosi
Novoborska: Hola
Zajímavosi
ny,
Milštejn. Novoborska: Holany, Milštejn.
Národní přírodní rezervace
Čertova zeď
Osečná, Č. Dub
Jezevčí vrch
Jablonné v P.
Velký a Malý Bezděz Doksy
Quarzit
Křemenec
Křemenec
I. Allgemeines
8.10.2012 7:30:45
16.10.2012 13:43:40
ZELENÝ MOST Okrouhlá - Reichenbach
Číslo projektu: Cíl 3 ČR - Sasko: Ziel 3/C/3.1.00/09.000181 (100054643),
který byl inancován z programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007–2013
mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko.
Ergussgestein, Tiefengestein.
Lokalität: Liberec, Wagner
bruch/Wagnerův lom.
Zusammensetzung: Quarz, Ka
lium (gemalmt), Glimmer, bzw.
andere Gesteine (z. B. Turmalin).
Struktur: allseitug (isotropisch),
gleichkörnig oder porphyrisch.
Typen: Granit von Liberec Gra
nitoid – „Granit von Rožany“.
8.10.2012 7:30:45
16.10.2012 13:43:40
Mineralogie
Es kommen selten aus der Vorkreideperiode Granate vor, auf die Oberläche dank der vulkanischen Akivität hinausgetragen. Nach den alten und unüberprüpten Noizen kann man
sie in Sloup (in der Nähe der Kirche) und in Provodín (unter dem Kahlstein – Spící panna)
inden.
Ziemlich häuig sind Funde von neivulkanischen Mineralien, die im Teriär entstanden. In
den Basalten indet man Augit, Amphibole, Muskovit und Bioit, in den entblößten Wänden Kalzit, häuig in den Tufen (Pihelberg – Pihel, Zákupy, Starenberg bei Radvanec). Die
besten Beispiele des kristallisierten Kalzits sind in Basalten von Bruch in Horní Police. Olivin indet man auch in Basalte nim Pihelbruch, seine dunklere Variante (fast schwarz) auf
Kameník und Böhmerfelsen über Slunečná. Die häuigsten sind Zeolithen aus Höhlen der
Neovulkaniten. Diese sind sehr wenig resistent gegen die Witerungseinlüsse, deshalb
ist es so wenig zu inden. Es kommen nadelförmige Nathrolithen (Pihelberg), kristalischer
Chabazith (auf den gleichen Orten), Thomsonith (Pihel) und Phillipsith (Polevsko) vor.
Petrographie
Paläozoikum- und Mesozoikumgesteine sind auch selten. Es handelt sich um die Klumpen
des Quarzes und schwarzen Hornsteines, die von den Brüchen durch die urewige Wasserläufe transporiert wurden. Auf den Feldern kann man sie vor allem in Manušice, unter Slunečná in der Umgebung des Teiches Rebenka und anderswo inden.
Das Kreidemeer lagerte Sände und Lehmarten oder gefesigte Sandsteine und Tonsteine, diese
sind häuig in ganzem Kataster. Man indet auch Kieskonglomerate (Okrouhlá).
Interessant sind Ortsteine. Sandeisenhalige Formaionen entstanden bei dem Vulkanismus,
eine Masse dringte durch die Sand- (nicht tonige) Sohle und bildete interessant gliederte Felsen, Flachplaten oder Röhrchen und Kugeln. Vor allem Kugeln (sandeisenhalige Konkreion)
sind in der Umgebung von Česká Lípa sehr häuig, sie sind in Slunečná (einige Orte), Manušice,
Horní Libchava, Stružnice, Radeč und anderswo zu inden.
Dort, wo eine Lava sand- und Lehmboden abzog und sie brannte, bildete sie Porzellaniten.
Man kann sie auf dem Pihelberg oder in den Ganglagerstäten in der Umgebung von Pihel
inden. Die Farbe hängt von der Zusammensetzung des Ausgangsgesteines und von der Temperatur beim Brennen ab.
Paläontologie
Die ältesten Funde aus der Umgebung von Okrouhlá kommen aus dem Karboperm. Es geht
um Brocken der Stämme und Äste von Araukariten, versteinerte Teile der Schachtelhalme,
Bärlappplanzen und Farne. Sie beinden sich sporadisch im Streifen Česká Lípa – Horní Libchava – Manušice (hier häuiger) – Slunečná – Skalice bei Č. Lípa, sehr ot aber in den fernen
Orten des Bezirks in Dobranov und Brniště. Es wurde mit der Forschung bewiesen, dass sich
im Gemeinde Volfarice Schwarzkohle beindet.
Einzelne Funde der Fossilien zeugen davon, dass das Oberkreidemeer in diesem Gebiet ief
war. Zu den häuigsten Funden gehören vor allem Herzmuscheln (Cardiola). In der breiten
Umgebung gibt es mehr Kreidefossilien (Chřibská, Česká Lípa, Jestřebí).
Teriärfossilien indet man sehr wenig, ot muss man dafür weiter reisen (Bechlejovice,
Kunraice bei Litoměřice, Kučlín u. a.). Es geht vor allem um Bläterfossilien, Abdrucke der
Frösche (Gatung Diatomaceae). Bläter aus den ältesten Schichten gehören zu den tropischen Arten, in den jüngsten Arten der Mitelzone.
Morfologie
Entblößte und erodierte Schichten der Sedimenten bildeten schöne Felsenstädte (Svojkov)
oder einzelne interessante Felsenrife (Felsenburg Sloup). Nach dem Abzug des Meeres wurde die Ebenrelief abgeschliefen und erodiert.
Häuig sind Überreste der vulkanischen Akivität. Basalt- und Phonolithhaufen und kegelförmige Berge sind Überreste der Lavavulkane; Tufsteine und Tuiten der Aschenvulkane
und Altvulkane der beiden vorigen. In der Umgebung gibt es eine Reihe von interessanten
Formaionen, die uralte Vorgänge dokumenieren (Lavaströme, Basaltspaltung). Bei der
aufmerksamen Besichigung der Landschat ahnet man unteroberlächliche Ganglagerstäte des Neovulkanits.
Auch im Quartär kam es zur Landschatsformung. Es bildete sich heuiges Wassernetz, es
entstand ein Boden und vor allem erschien ein Gletscher. Der Koninentalgletscher blieb
bei der Barriere von Nordgebirgen stehen, ins tschechischen Gebiet dringte nur im Schluckenauer und Frýdlant-Zipfel und in der Umgebung von Ostrava ein. Die Überreste der
Moränen sind ersichtlich in Rožany, Jitrava. Durch das Wassernetz verbreitete Überreste
(Feuersteine, nordliche Granite) indet man in Mimoň und sporadisch in unserer Umgebung.
Text: Mgr. Pavel Rückel
Schutzgebiete des geologischen Wesens der Umgebung
Großlächig
Name
Naturschutzgebiet České Středohoří
Böhmisches Mitelgebirge
NSchG Kokořínsko
NSchG Lužické hory/Lausitzer Gebirge
Sitz
Litoměřice
Mělník
Jablonné v Podještědí
Kleinlächig
Naionalnaturschutzgebiet
Čertova zeď/Teufelsmauer
Jezevčí vrch/Limberg
Velký a Malý Bezděz
Naturschutzgebiet
Dutý kámen/Hohlstein
Klíč/Kleis
Osečná, Č. Dub - Überreste der Basaltspalten
Jablonné v P. - Phonilith-kegelförmige, Berge, alter
Buchenwald
Doksy
- natürlicher Bewuchs der blumigen
Buchenwälder und Schoter Wälder
Cvikov
Nový Bor, Svor
Kokořínský důl/K. Grube
Kokořín
Luž/Lausche
Ralsko
Vlhošť
Horní Světlá
Ralsko
Hvězda
Naionalnaturdenkmal
Panská skála/Hernhausfelsen
Peklo/Höhlengrund
Zlatý vrch/Goldberg
Naturdenkmal
Husa
Kamenný vrch
Malý a Velký Jelení vrch
- Phonolith-kegelförmige Berge, Eichwald mit wärmenliebenden Gemeonschaten
- Sandsteincanon, Felsendeckel (selekive Witerung)
- neovulkanische Berg, Buchenwälder
- Schoter-Felsenhänge
- Reste des Schoterwaldes, Reliktglimmerschiefer
Kam. Šenov
- Basaltzerfall
Č. Lípa, Sosnová - Rebečbachtal, eine Rockerosion
in Quadersandsteinen
Č. Kamenice
- Spaltenbasaltzerfall
Křenov, Dubá
Hamr na J.
Naděje/Hofnung
Provodínské kameny
Cvikov
Provodín
Pustý zámek
Stohánek
Široký kámen
Vranovské skály
Č. Kamenice
Hamr na J.
Hamr na J.
Vranov
- Sandsteinfelsen, Ortsteininkrustaion
- selekive Witerung der Sandsteine
- neovulkanische Berg, Buchenwälder
und Schotenwälder
- Kluthöhle, Eisdekoraion
- präparierte Basaltsäule Mikenhahner
Steine
- Phonolithzerfall, waagerecht gelegt
- Sandsteinhärtling, Reliktbor
- Tafelhärtling
- steile Sandsteinfelsen, Reliktbor

Geopark

Transkript

Podobné dokumenty

Rozhledny a výhledy Aussichtstürme und Aussichten

InsIde - Kettler

VIII. Ryby (Osteichthyes)