Manuál pro lesníky, vlastníky a správce lesů

Transkript

Forest Stewardship Council®
FSC Česká republika
Přírodě blízké lesní hospodaření a FSC®
Manuál vlastníka/správce lesa
FSC Trademark ® Forest Stewardship Council, A. C. All rights reserved. FSC-SECR-0038.
Forest Stewardship Council
Předmluva
Lesy jsou rozsáhlým a velmi důležitým ekosystémem planety, který nás doprovází od nepaměti. Význam lesa pro člověka se v historii neustále vyvíjí.
Les a jeho produkty poskytovaly a poskytují lidem
nejen zdroj tepla, potravy, stavebního materiálu,
surovinu pro výrobu nástrojů, zdrojem zemědělské
půdy, ale jsou také jednou z nejdůležitějších součástí jejich životního prostředí a mají duchovní význam. Různé požadavky jsou na les kladeny nejen
v různých etapách historie lidstva, ale také v rámci
různých geografických oblastí.
www.sfzp.cz
www.mzp.cz
Tento manuál byl vytvořen
za finanční podpory SFŽP a MŽP.
Vydalo FSC ČR, o. s., 2011
Poděbradova 111, Brno 612 00
tel.: +420 545 211 383
www.czechfsc.cz, [email protected]
© FSC ČR, o. s., 2011
Fotografie: © Tomáš Duda, © Lydie Dudová,
© FSC A.C., © Erick Goethals /FSC A.C.,
© istockphoto.com, 2011
Ve druhé polovině 20. století jsou pojmenovány a hodnoceny další převážně mimoprodukční
funkce lesa jako např. půdoochranná, rekreační,
vodochranná, stabilizační apod. S rostoucí populací člověka se zvyšuje tlak na přírodní zdroje včetně
lesa. Přírodě blízké lesní hospodaření umožňuje
šetrně využívat les jako zdroj dřevní suroviny, zachovávat a zlepšovat mimoprodukční funkce lesa,
a vytváří předpoklady pro dlouhodobé zachování
stabilního lesního ekosystému. V souvislosti se
zvyšováním spotřeby dříví roste také zájem společnosti na ochraně lesů. Jedním z nástrojů, který
kombinuje produkční funkce lesa a zároveň plní
ostatní mimoprodukční funkce lesa je lesní certifikační systém FSC.
Otázka přírodě blízkého lesnictví je velice obsáhlým tématem a tato publikace nemá ambice ji celou
obsáhnout. Jde o krátký souhrn informací o přednostech a diskutabilních aspektech přírodě blízkého lesního hospodaření, přínosu certifikace FSC
pro přírodě blízké lesní hospodaření, ekonomiku
zájemce a rozcestník k podrobným a kvalitním
zdrojům informací. Tento manuál předkládá kromě
teoretických informací a pohledů na přírodě blízké
hospodaření také modelovou ekonomickou studii „klasického“ hospodaření a hospodaření podle
Českého standardu FSC, dále praktické ukázky interních směrnic lesních hospodářů z České republiky hospodařících podle pravidel FSC apod.
Věříme, že Vám předložený text poskytne nové
a relevantní informace při úvahách o lese nebo
praktickém zohlednění zásad přírodě blízkých postupů při Vaši lesnické praxi.
FSC - dobré pro les, dobré pro lidi | 2
Přírodě blízké lesní hospodaření a FSC
Obsah:
1 Úvod do problematiky
přírodě blízkého lesního hospodaření
a lesní certifikace FSC . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
2 Certifikace FSC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
2.1.Předpoklady vzniku systému FSC . . . . . . 6
2.2.Vznik a fungování FSC . . . . . . . . . . . . . . . 6
2.3.Rozšíření certifikace FSC . . . . . . . . . . . . . 8
2.4. Český standard FSC . . . . . . . . . . . . . . . . 8
2.4.1. Cíl Českého standardu FSC . . . . . 8
2.4.2. Vytváření Českého
standardu FSC . . . . . . . . . . . . . . . . 9
2.4.3. Struktura Českého
standardu FSC . . . . . . . . . . . . . . . . 9
2.5. Certifikační proces . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
2.5.1. Audit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
2.5.2. Neshody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
2.5.3. Udělení certifikátu . . . . . . . . . . . . 12
2.5.4. Skupinová certifikace . . . . . . . . . . 12
2.5.5. Náklady na certifikaci . . . . . . . . . . 13
3 Soubor vzorových směrnic . . . . . . . . . . . . 14
3.1.Minimalizace eroze . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
3.2. Prevence poškození porostů . . . . . . . . . 14
3.3. Ochrana vodních zdrojů . . . . . . . . . . . . . 15
3.4. Pravidla použití chemických přípravků . . 15
3.5. Zajištění účasti zájmových subjektů
na tvorbě LHP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
3.6. Podpora biodiverzity při těžbě dříví . . . . 16
3.7. Strategie zvyšování podílu mrtvého
dřeva v lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
3.8.Monitoring . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
3.9.Požární bezpečnost při lesní výrobě
a pobytu v lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
3.9.1. Obecná ustanovení . . . . . . . . . . . 18
3.9.2. Použití otevřeného ohně při lesní
výrobě a pobytu v lese . . . . . . . . . 19
3.9.3. Důležité kontakty . . . . . . . . . . . . . 19
3.10. Směrnice k implementaci Českého
standardu FSC do lesního hospodaření
lesního majetku X Y . . . . . . . . . . . . . . . . 19
4 Ekonomická rozvaha přírodě blízkého
lesního hospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
4.1.Metodický postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
4.1.1. Výchozí parametry modelu . . . . . 23
4.1.2. Popis tradičního modelu
hospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . 24
4.1.3. Popis modelu hospodaření
podle FSC . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
4.2. Výsledky a diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
4.2.1. Pěstební činnost do 10 let
věku porostů . . . . . . . . . . . . . . . . 25
4.2.2. Pěstební činnost do 30 let
věku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
4.2.3. Předmýtní a mýtní výtěž . . . . . . . 28
4.3. Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
4.4. Prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
5 Odkazy a tipy k prohlédnutí . . . . . . . . . . . . 31
1 Úvod do problematiky přírodě blízkého
lesního hospodaření a lesní certifikace FSC
V současnosti obývá zemi více než 7 miliard lidí.
Každý používáme nějakým způsobem dřevo.
V méně rozvinutých zemích se dřevo využívá převážně jako palivo. Důležitou roli sehrává také ve
stavebnictví, jako materiál při konstrukci chýší, člunů, vozů atd.
V industrializovaných zemích je dřevo používáno
především ke konstrukci nábytku, jako stavební
materiál a na výrobu papíru. Rostoucí spotřeba
papíru přitom představuje velký problém: podle
ekologického sdružení Arnika se průměrná roční
spotřeba papíru na osobu v Česku pohybuje kolem
150 kg. To je asi 30 000 listů formátu A4.
Negativní důsledky pro životní prostředí a společnost jsou předem naprogramovány. Každou minutu
zmizí z povrchu země asi 26 hektarů lesní plochy.
To odpovídá bezmála osmikilometrovému úseku
tříproudové dálnice. Na této dálnici by lesní destrukce dosáhla rychlosti asi 500 km/h.
S rostoucím trhem v Číně a Indonésii jakož i se
stoupajícím exportem dřeva z Ruska jsou odlesňováním ohroženy i mnohé pralesy boreálního
pásu.
Podle Zelené zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky z roku 2010 dosáhly roční
těžby surového dříví 16 740 tis. m3, z toho naprostou většinu tvořilo jehličnaté dříví. Vývoz tehdy činil
5 364 tis. m3 dřeva, z něhož 99,7 % bylo importováno do zemí EU, nejvíce do Rakouska (57,1 %).
Naopak dovoz činil 2 616 tis. m3 a opět většina
putovala ze zemí EU (85,4 %), nejvíce však ze
Slovenska (43 %). Důsledkem neutuchající celosvětové poptávky po tropickém dřevě, kupříkladu
pro stavební účely v exteriérech nebo na výrobu
nábytku je obrovské plenění a destrukce lesů. Pro
některé firmy je jediným cílem maximalizace zisků bez převzetí jakékoliv zodpovědnosti za les.
Velkou roli hrají také spotřebitelé v prosperujících
zemích.
S heslem „Šetřit se vyplatí“ se pěstuje postoj a očekávání vysoké kvality za nízké ceny. V důsledku tohoto principu se může na trhu objevit více dřeva
z holosečí a ilegálního odlesňování. Aby se uspokojila rostoucí světová poptávka po nábytku, papíru a stavebním materiálu, rozmáhají se plantáže
s rychle rostoucími druhy dřevin nejčastěji na úkor
přirozených lesů a domácích druhů stromů.
Podle studie Zatloukala & Beranové z roku 2011
(zbývající část této studie je uvedena v kapitole 4)
jsou “současné hospodářské lesy ve střední Evropě, Českou republiku nevyjímaje, stále častěji a ve
větším rozsahu postihovány nejrůznějšími kalamitami, ať už jsou to kalamity větrné, kůrovcové, či
jiné, nebo plošným hynutím některých druhů dřevin
vedoucím k rozpadu lesních porostů.
Je zřejmé, že jednou z příčin rostoucí frekvence
i rozsahu kalamit postihujících lesy je vzrůstající
extremita klimatu, související s globální klimatickou
změnou. Není to však příčina jediná či rozhodující.
Tou je labilita hospodářských lesů způsobená druhovou skladbou většiny současných lesů, značně
vzdálenou skladbě přirozené, ochuzenou věkovou
a prostorovou diverzitou lesa, nepřirozeně probíhajícím vývojem lesních porostů, vedoucím k nežádoucím změnám genetické diverzity lesních dřevin
atd. Ruku v ruce s tím rostou finanční a energetické
vklady, které je nutné do lesů dávat, mají-li být dopěstovány do mýtní zralosti.
Snížení druhové, věkové, prostorové a genetické
diverzity současných hospodářských lesů, vedoucí k jejich vysoké labilitě, má bezprostřední vazbu na holosečné formy hospodářského způsobu.
Holosečný způsob hospodaření je hospodářskou
modifikací velkého vývojového cyklu lesa, který je
přirozený v jehličnatých boreálních lesích. Tam jsou
velkoplošné rozpady lesů přirozeným jevem. Ve
středoevropských lesích je hospodaření napodobující velký vývojový cyklus nepřirozené a zvýšený
výskyt velkoplošných rozpadů v takto obhospodařovaných lesích je toho logickým důsledkem.
Uvedené skutečnosti si uvědomuje stále více lesníků přiklánějících se k přírodě blízkým způsobům
hospodaření. Při rozhodování, zda hospodařit tradičními holosečnými formami hospodaření nebo
přistoupit na hospodaření přírodě blízké, jsou pro
vlastníka lesů důležité mimo jiné ekonomické důsledky takového rozhodnutí.
Stejnými úvahami se vlastník lesa zabývá, pokud zvažuje, zda bude hospodařit v souladu se standardem
FSC, jehož cílem jsou přírodě blízké lesní porosty.
Detailně se této tématice věnuje kapitola č. 4, kde
je představena ekonomická studie, která je postavena na simulaci pěstebního postupu pro model
tradičního, převážně holosečného lesní hospodářství a modelového hospodářství splňující kriteria
Českého standardu FSC.“
2 Certifikace FSC (Forest Stewardship Coucil)
2.1. Předpoklady vzniku systému FSC
Nelegální odlesňování, kořistnické hospodaření
s lesy i nelegální obchod se dřevem jsou možné,
protože v mnoha zemích neexistují efektivní mechanizmy ve formě zákonů, jejich vymahatelnosti
a kontroly.
K dispozici nejsou ani žádné mezinárodní dohody
nebo je jejich prosazování nedostatečné. V 80. letech apelovaly ochranářské spolky na bojkot dřeva
z tropických lesů, za účelem zastavení jejich destrukce. Toto opatření však na mnoha místech nevedlo k zamýšlenému cíli.
Po této zkušenosti upustily mnohé ekologické a sociální organizace od taktiky bojkotu a místo toho
podporují šetrné obhospodařování lesů. Zde je
cílem vytěžit z lesa jenom takové množství dřeva,
které v něm běžně přiroste a přitom také dodržovat
základní ekologické a sociální požadavky. Tak je
v oblastech bohatých na lesy zabezpečen na jedné
straně zdroj příjmů a na straně druhé je les dlouhodobě zachováván.
Také s tím, jak v posledních letech roste zájem veřejnosti o zdravé životní prostředí, roste též veřejná
podpora odpovědného lesního hospodaření, které
dbá na ochranu přírody, celospolečenské funkce
lesů a dlouhodobý ekonomický prospěch lesních
podniků. Jedním z účinných nástrojů pro prosazování odpovědného hospodaření v lesích je lesní
certifikace.
Lesní certifikací se rozumí proces posuzování, je-li
konkrétní lesní majetek obhospodařován v souladu
s odsouhlasenými standardy. Pakliže tomu tak je,
vlastník lesa má právo používat označení, které na
trhu odliší dřevo z jeho lesa od dřeva nejasného
původu. Dřevo s certifikátem má na trhu komparativní výhodu. Aby měl zákazník jistotu, že dřevo,
z nějž byl produkt vyroben, pochází z certifikovaného lesa, pořizují si zpracovatelé dřeva certifikát
zpracovatelského řetězce.
Lesní certifikace je dobrovolným měkkým tržním
nástrojem trvale udržitelného rozvoje. Zároveň
představuje iniciativu podporující spotřebu dřeva
z šetrně obhospodařovaných lesů, tedy unikátní
přírodní obnovitelné suroviny.
2.2. Vznik a fungování FSC
Forest Stewardship Coucil (FSC) je mezinárodní
nevládní nezisková organizace, která byla založena roku 1993 zástupci dřevozpracujícího průmyslu,
environmentálních organizací, obchodníků se dřevem, lesníků, sdružení domorodých obyvatel a odborů z celého světa. FSC je řízeno demokraticky
– více než 800 členy ze 72 rozvojových a bohatých
zemí světa.
Základní ideou FSC je podporovat environmentálně vhodné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů, a tím napomoci
chránit ohrožené a devastované světové lesy. Za
tímto účelem organizace vytvořila unikátní systém
lesní certifikace.
Struktura organizace FSC odráží základní principy Agendy 21, přijaté na Summitu Země v Riu de
Schéma řetězce
»
Les s certifikátem FSC
»
Lesní práce prováděné podle
standardu FSC
Janeiru v roce 1992: ekonomické, environmentální
a sociální požadavky jsou reprezentovány vyrovnaným způsobem, aby se navzájem podporovaly
a nekonkurovaly si. Členové jsou v FSC rozděleni
do tří sekcí, zastupujících sociální, environmentální a ekonomické zájmy. Díky své otevřenosti všem
zájmovým skupinám, důsledným požadavkům na
sociální a environmentální stránku hospodaření
v lesích a důkladnému systému kontroly jejich plnění má FSC podporu největších českých i mezinárodních environmentálních organizací, jako je Světový fond na ochranu přírody (WWF) nebo Friends
of the Earth, i velkých obchodních řetězců.
»
FSC certifikovaný
zpracovatelský závod
Výrobek s logem FSC
Organizace FSC vytváří pravidla pro fungování
systému. Za předem jasně stanovených podmínek
akredituje a kontroluje národní pobočky FSC a nezávislé certifikační orgány.
Činnost FSC je financována z akreditačních příspěvků, z příjmů z poskytování vlastních služeb,
další prostředky získává z členských příspěvků.
Systém lesní certifikace FSC lze schematicky rozdělit na tři činnosti: akreditace – standardizace –
certifikace. Každou činnost vykonává jiný subjekt.
Národní pobočky FSC dnes působí ve více než 50
zemích světa pěti kontinentů, další vznikají. Hlavním úkolem národních poboček FSC je standardi-
FSC v číslech (k říjnu 2011)
FSC v České republice
Celková certifikovaná plocha
Celkový počet certifikátů lesního hospodaření
Celkový počet certifikátů zpracovatelských řetězců
49 880 ha
4
117
FSC ve světě
Celková certifikovaná plocha
Počet zemí s certifikátem lesního hospodaření
Počet zemí s certifikátem zpracovatelských řetězců
Celkový počet certifikátů zpracovatelských řetězců
144 489 542 ha
1 065
79
1 065
107
21 535
zace – tvorba národních standardů FSC pro lesní
hospodaření v jednotlivých zemích – a poradenství
pro účastníky systému FSC: lesníky, dřevozpracovatele, obchodníky a spotřebitele.
nejsou cílem přírodě blízkého lesního hospodaření v České republice. Pěstování a další zakládání
plantáží na lesní půdě není v rámci tohoto standardu akceptovatelné.
Certifikační orgány jsou auditorské firmy, které provádějí certifikaci lesních majetků a dřevozpracujícího průmyslu v celém zpracovatelském řetězci.
Certifikace zpracovatelských podniků je založena
na jednotném, celosvětově platném standardu. Ten
vychází z potřeby dokladovat certifikovanou surovinu v celém výrobním řetězci od lesa až po finální
výrobek.
Cílem lesního hospodaření v souladu s Českým
standardem FSC jsou přírodě blízké lesní porosty se stanovištně vhodnou druhovou skladbou,
věkovou strukturou a prostorovým uspořádáním
blížícím se dynamice a struktuře přírodních lesních společenstev. Takovéto hospodaření směřuje
obecně k přeměně převažujících jehličnatých monokultur na druhově, věkově, výškově a tloušťkově rozrůzněné lesní porosty. Ty mají být obhospodařovány maloplošně a šetrnými způsoby. Cílové
ekologicky stabilní lesní ekosystémy jsou vitální a produktivní a mají větší schopnost odolávat
abiotickým i biotickým vlivům včetně kůrovcových
či větrných kalamit.
2.3. Rozšíření certifikace FSC
Rozloha lesů certifikovaných pod značkou FSC ročně výrazně vzrůstá. Stejně tak roste v environmentálně vyspělých společnostech zájem o výrobky
z šetrně obhospodařovaných lesů. V listopadu 2011
bylo certifikováno již 147 milionů hektarů lesů v 79
zemích pěti kontinentů. Evropský podíl činí 62 milionů hektarů FSC certifikovaných lesů ve 32 zemích.
Na certifikované lesy navazuje ve světě 29 900 certifikovaných zpracovatelských podniků od malých
truhlářství až po obří pily či papírny. V Evropě existuje již více než 10 600 certifikovaných provozů.
Jejich počet vzrůstá i v ČR, především mezi podniky vyvážejícími finální dřevěné výrobky s vysokou
přidanou hodnotou a tiskárnami.
2.4. Český standard FSC
2.4.1. Cíl Českého standardu FSC
Certifikační systém FSC je založen na 10 celosvětově platných principech (viz níže) a 56 kritériích
FSC, které tvoří rámec pro detailnější indikátory
a verifikátory. Ty jsou vytvářeny na základě jasně
definovaného a otevřeného procesu národními pobočkami FSC a uzpůsobeny přírodním a společensko-ekonomickým podmínkám jednotlivých států
či regionů. Národní standardy FSC představují podrobný soubor požadavků na environmentální, sociální a ekonomickou stránku lesního hospodaření.
Český standard FSC představuje normativní podklad pro certifikaci lesního hospodaření mezinárodním certifikačním systémem FSC na území České
republiky. Je určen pro lesy všech typů, kategorií,
funkcí, vlastnických struktur a velikostí. Plantáže
Hospodaření podle standardu podporuje plnění
všech důležitých celospolečenských funkcí lesních ekosystémů a vede k postupnému zlepšování
ekologických, ekonomických a sociálních dopadů
hospodaření lesního podniku. Standard má vést
vlastníka k orientaci na širší škálu sortimentů dřevin a jiných produktů lesa, což se vyplácí i prostřednictvím stabilnější, prosperující ekonomiky lesních
podniků.
V souladu se standardem by se v lesích kupříkladu
neměla používat hnojiva ani nebezpečné chemické
přípravky. Naopak se zde ponechává část dřeva
k zetlení a doupné stromy jako hnízdiště ptákům.
Standard podporuje lesní hospodáře ve snaze
omezit negativní vlivy zvěře na lesní ekosystémy
a upřednostňovat přirozené zmlazení. Rovněž prosazuje přednostní zaměstnávání místních obyvatel
a klade důraz na bezpečnost práce.
Lesní majetky, které svou rozlohou nepřesahují
500 hektarů, jsou z hlediska tohoto standardu po-
važovány za malé lesy a část požadavků Českého standardu FSC se na ně nevztahuje. Některé
požadavky Českého standardu FSC (vybrané indikátory principu 7 a 8) jsou též zjednodušeny nebo
vypuštěny pro lesní majetky, které svou rozlohou
nepřesahují 50 hektarů (hranice pro povinné pořízení lesního hospodářského plánu). Za velmi velké
lesy jsou v podmínkách České republiky považovány lesní majetky, které svou rozlohou přesahují
10 000 hektarů a jsou na ně kladeny některé další
požadavky.
Českého standardu FSC. Standard je platný po jeho
akreditaci ze strany mezinárodní centrály FSC.
Zájemci o členství v FSC ČR z řad vlastníků lesů
a lesních hospodářů jsou vítáni, stejně jako zástupci
dalších zájmových skupin. Aktuální znění Českého
standardu FSC lze stáhnout na www.czechfsc.cz.
2.4.2. Vytváření Českého standardu FSC
Český standard FSC byl vytvářen od února 2001
a jeho první verze přijata 1. valnou hromadou FSC
ČR v lednu 2002 v Praze. Na Českém standardu
FSC dále pracovala standardizační komise FSC
ČR. V letech 2002 a 2003 byl Český standard FSC
představen k diskusi široké odborné veřejnosti
v České republice. Druhá verze Českého standardu FSC byla přijata 2. valnou hromadou FSC ČR
v únoru 2003 v Praze. V témže roce byl Český
standard FSC tzv. harmonizován s akreditovaným
Německým standardem FSC a připravovaným Polským standardem FSC. V průběhu roku 2004 byl
Český standard FSC testován v terénu na čtyřech
lesních majetcích různých velikostí, typů lesa a majetkových struktur: v Národním parku Krkonoše a ve
spolupráci s akreditovanými certifikačními firmami
při certifikacích lesních podniků Sdružení obecních
a soukromých lesů Svitavy, Městských lesů Volary,
a.s. a Kinsky dal Borgo, a.s. V témže roce koordinoval Ústav pro výzkum lesních ekosystémů další konzultaci Českého standardu FSC vybranými
externími experty. Třetí verze Českého standardu
FSC přijatá 4. valnou hromadou FSC ČR v únoru
2005 v Brandýse nad Labem byla v období březen
až květen 2005 představena opětovně k široké národní i mezinárodní diskusi. Konečná čtvrtá verze
Českého standardu FSC se zapracovanými připomínkami z národní a mezinárodní konzultace byla
přijata 5. valnou hromadou FSC ČR dne 29. září
2005 v České Třebové. Český standard byl akreditován ze strany FSC Accreditation Services International 30. 8. 2006 a tímto dnem vstoupil v platnost.
Pravidla FSC ukládají pravidelnou revizi národních
standardů pro lesní hospodaření. Ta začala v září
roku 2008 zvolením členů revizní komise, která připravila revidovanou verzi. Mezi podzimem 2008 a jarem 2010 připravila komise revidovanou verzi k veřejné konzultaci. V červnu 2010 byla na 8. valné hromadě sdružení FSC ČR schválena revidovaná verze
2.4.3. Struktura Českého standardu FSC
Český standard FSC je nutno brát jako jeden celek; pořadí principů nevyjadřuje jejich významnost. Český standard FSC je používán ve spojení
a v kombinaci s národními a mezinárodními zákony
a úmluvami. Certifikace FSC doplňuje, nikoliv nahrazuje, jiné iniciativy a nástroje, které podporují
odpovědné lesní hospodaření.
Pojmy:
Principy a kritéria lesního hospodaření
Deset principů a padesát šest upřesňujících kritérií,
vytvořených organizací FSC jako podklad pro vytváření národního či regionálního standardu FSC.
Standard lesního hospodaření
Normativní dokument specifikující podmínky, jež
musí podnik spravující les splnit, aby mohl obdržet
certifikát FSC. Součástí standardu je přesné znění
principů a kritérii FSC a indikátory specifikující požadavky principů a kritérií pro přírodní a socioekonomické podmínky v ČR.
Princip
Základní pravidlo nebo podstatný prvek; ve vztahu
k FSC jde o pravidlo lesního hospodaření. Znění
deseti mezinárodních principů FSC, upravujících
spravování lesa:
1. Dodržování zákonů a principů FSC – Lesní
hospodaření musí respektovat všechny příslušné
zákony dané země i mezinárodní úmluvy a smlouvy, které se daná země zavázala dodržovat, a musí
vyhovět všem principům a kritériím FSC.
2. Vlastnická a uživatelská práva a povinnosti
– Dlouhodobá vlastnická práva a práva na užívání
pozemků a lesních zdrojů musí být jasně definována, zdokumentována a právně zakotvena.
3. Práva domorodých obyvatel – Musí být uznána a respektována zákonná a zvyková práva domorodých obyvatel vlastnit, užívat a hospodařit se
svou půdou, územím a zdroji. Princip není v České
republice aplikovatelný.
plán, přiměřený rozsahu a intenzitě zásahů. Musí
být jasně určeny dlouhodobé cíle lesního hospodaření a stanoveny prostředky, jak jich dosáhnout.
8. Monitoring a hodnocení – S ohledem na rozsah
a intenzitu lesního hospodaření musí být prováděn
monitoring, který bude podkladem pro hodnocení
stavu lesa, výnosů lesních produktů, zpracovatelského řetězce, hospodářských opatření a jejich sociálních a environmentálních dopadů.
9. Zachování lesů s vysokou ochranářskou
hodnotou – Hospodářské zásahy v lesích s vysokou ochranářskou hodnotou musí zachovávat
nebo rozvíjet charakteristické znaky, jimiž se tyto
lesy vyznačují. Rozhodnutí, která se vztahují na
lesy s vysokou ochranářskou hodnotou, musí být
vždy zvažována na základě principu předběžné
opatrnosti.
10. Plantáže – Plantáže musí být plánovány
a obhospodařovány podle principů a kritérií 1 – 9
a principu 10 a jeho kritérií. Plantáže sice mohou
v mnoha směrech znamenat sociální a ekonomický
přínos a mohou přispět k uspokojování celosvětové
potřeby lesních produktů, měly by však být pouze
doplňkovou součástí hospodaření v přirozených lesích, snižovat tlak na jejich využívání a podporovat
jejich obnovu a ochranu.
Kritérium
4. Vztahy k místnímu obyvatelstvu a práva zaměstnanců – Podniky lesního hospodaření musí
zachovávat nebo zvyšovat dlouhodobý sociální
a ekonomický blahobyt lesních dělníků a místních
komunit.
5. Užitky z lesa – Lesní hospodářská opatření
musí podněcovat účelné využívání rozmanitých
produktů a funkcí lesa tak, aby byla zajištěna jeho
ekonomická životaschopnost a celá řada environmentálních a sociálních užitků.
6. Vliv na životní prostředí – Hospodaření v lesích
musí zachovávat biologickou rozmanitost a s ní
spojené hodnoty, vodní zdroje, půdu i jedinečné
a křehké ekosystémy a krajinné celky, a zajišťovat
tak ekologické funkce a integritu lesa.
7. Hospodářský plán – Musí být písemně vypracován, naplňován a aktualizován hospodářský
Prostředek sloužící k posouzení, byl-li splněn princip (lesního hospodaření).
Podkritérium
Některá z kritérií FSC jsou uvedena ve formě abecedního seznamu konkrétních položek. Tyto položky se pak nazývají podkritéria.
Indikátor
Kvantitativní nebo kvalitativní proměnná, kterou
lze měřit či popsat a která poskytuje prostředky
k posouzení, zda je stav jednotky lesního hospodaření v souladu s požadavky kladenými kritériem FSC. Indikátory a jejich prahové hodnoty tudíž
definují podmínky odpovědného lesního hospodaření na úrovni jednotky lesního hospodaření
a jsou primárním východiskem pro audit lesního
majetku.
Verifikátor
Potenciální zdroj informací nebo důkazů, jenž auditorovi umožňuje zhodnotit míru souladu daného
stavu s indikátorem. Verifikátory nemají normativní
charakter.
Komentář
doprovodný text vysvětlující vybrané části Českého
standardu FSC. Komentář podává vysvětlení k potenciálně nejednoznačným pasážím Českého standardu FSC nebo pasážím, jejichž znění lze (podle
autorů komentáře) vykládat různými způsoby. Komentáře vznikly jako reakce kanceláře FSC ČR, o.
s. na dotazy uživatelů Českého standardu FSC při
jeho zavádění do praxe. Jejich text nebyl akreditován, není tedy závazný.
ny a předpisy, a celkově testují manažerský systém
a kvalitu lesního hospodaření. Při terénních kontrolách se zaměřují na klíčové těžené a zalesňované
porosty, hospodaření na chráněných územích apod.
Během inspekce se provádějí rozhovory se zaměstnanci, najímanými dodavateli a místními lidmi.
Součástí auditu je rovněž setkání s místními zájmovými skupinami, jako například starosty obcí
či nevládními organizacemi. Dále jsou kontaktovány orgány státní správy, odborné instituce apod.
Účelem je získat komentáře a připomínky ke stavu
lesů, hospodaření v nich i k sociálním dopadům
této činnosti.
2.5.2. Neshody
Certifikační systém FSC nepožaduje plnou shodu
hospodářské praxe se všemi indikátory Českého
standardu FSC v době konání certifikačního auditu.
Důležitější jsou opatření, která vlastník přijme, aby
postupně zlepšoval všechny aspekty svého hospodaření a dosáhl cílů ve standardu. Následující certifikační audity musí prokázat zlepšování.
a) Principy a kritéria FSC nejsou předmětem posudku auditorů. Rozhodnutí o tom, zda vlastník
splňuje principy a kritéria, se provádí na základě
vyhodnocení plnění jednotlivých indikátorů uvedených v příslušném standardu lesního hospodaření – Českém standardu FSC.
2.5. Certifikační proces
2.5.1. Audit
Vlastník, který se rozhodne pro certifikaci svého
lesa, kontaktuje některou z akreditovaných certifikačních firem. Podstatou certifikace lesního
hospodaření je porovnání hospodaření vlastníka
s Českým standardem FSC. Podle zájmu vlastníka
je možné podstoupit předběžný audit, který identifikuje problematická témata, na která je třeba se
zaměřit před provedením vlastního auditu.
Na počátku auditu zkontroluje inspekční tým písemnosti dokumentující vlastnické vztahy, lesní
hospodářské plány, hospodářskou evidenci a další
písemné záznamy, které hospodář vede.
Poté si auditoři v terénu v porostech ověřují, zda
je dodržován Český standard FSC, národní záko-
b) Všechna certifikační rozhodnutí jsou založena
na identifikaci velkých nedostatků na úrovni jednotlivých kritérií FSC. Pokud na úrovni některého z kritérií FSC dojde k nalezení velkého nedostatku, není certifikát udělen.
c) Velký nedostatek v plnění požadavků kteréhokoli z kritérií FSC je posuzován na základě toho,
zda jsou splněny všechny indikátory daného
kritéria, a také na základě zhodnocení možných
důsledků všech nedostatků:
Všechny nedostatky ve splňování indikátorů
zjištěné certifikačním orgánem během auditu
jsou zaznamenány v certifikační zprávě.
Každý nedostatek na úrovni indikátoru je vyhodnocen za účelem zjištění, zda se jedná
o malý nebo velký nedostatek vzhledem ke
kritériu, ke kterému se ukazatel vztahuje.
d) Nedostatek se považuje za malý, pokud:
Jde o krátkodobé selhání;
Je neobvyklý/nesystematický;
Možné účinky nedostatku jsou omezeny
v čase i prostoru;
Okamžitě po zjištění nedostatku je sjednána
náprava, a zabrání se tak opětovnému selhání;
Naplnění záměru příslušného kritéria FSC
není vážně ohroženo.
e)Nedostatek se považuje za velký, pokud:
Trvá delší dobu;
Jeho výskyt je opakovaný nebo systematický;
Vlivy tohoto nedostatku jsou dlouhodobé/prostorově rozšířené;
Není zjednána včasná náprava, anebo je tato
nedostatečná, přestože vedení podniku bylo
o nedostatku informováno;
Faktickým či pravděpodobným výsledkem je neuskutečnění záměru příslušného kritéria FSC.
Při posuzování toho, zda se jedná o malý nedostatek, nebo o nedostatek velký, bránící splnění
cíle příslušného kritéria, bere certifikační orgán
v úvahu jedinečnost příslušného lesního ekosystému.
Certifikační orgán písemně odůvodní svá rozhodnutí, zda je kterýkoliv nalezený nedostatek
na úrovni indikátoru buď malým, nebo velkým
nedostatkem pro splnění příslušného kritéria.
f) Jakýkoliv výskyt velkého nedostatku znemožňuje vydání certifikátu do té doby, dokud není sjednána náprava.
g) Objeví-li se velký nedostatek v době po vydání certifikátu, je tento napraven během tří
měsíců od okamžiku, kdy o tom certifikační
orgán uvědomí držitele certifikátu. V případě,
že vlastník nevyhoví, je platnost certifikátu pozastavena.
2.5.3. Udělení certifikátu
Po auditu vydá certifikační firma obsáhlou certifikační zprávu. Auditoři v ní identifikují část standardu, která není zcela naplněna. Zprávu poté připomínkuje vlastník lesa a dva nezávislí odborníci
z oboru. Následně je vydáno certifikační rozhodnutí. V prvním či druhém roce certifikace nevyžadují
auditoři absolutní shodu se standardem, pokud se
nejedná o zcela zásadní porušení principů a kritérií FSC. Jestliže se při auditu prokážou tzv. menší
nedostatky, může být certifikát FSC vydán, pokud
se žadatel zaváže, že v přesně daném časovém
rámci nedostatky odstraní. V případě tzv. větších
nedostatků musejí být požadavky splněny ještě
před vydáním certifikátu.
Certifikát FSC se udílí na pět let s tím, že po prvním
delším hlavním auditu následují čtyři pravidelné
(někdy i namátkové) kratší monitorovací návštěvy.
Při každoročních auditech hodnotí auditor postupné změny v hospodaření. FSC je certifikací procesu, nikoliv stavu. Jeho účelem je podpořit vlastníka
v dobrém lesním hospodaření.
Certifikát FSC se uděluje na dobu 5 let. Každým
rokem probíhá certifikační audit. Po vypršení platnosti certifikátu je nutno provést recertifikační audit.
Podrobný popis certifikačního procesu a kontaktní
adresy akreditovaných certifikačních firem najdete
na www.czechfsc.cz.
2.5.4. Skupinová certifikace
Při certifikaci lesů je možné uplatnit kromě jednotlivé také tzv. skupinová certifikaci.
Skupinová certifikace je vhodná pro menší lesní
majetky a jejich sdružení. V rámci skupiny je určen
jeden člen, který má na starosti řízení skupinové
certifikace. Tento člen zastupuje celou skupinu při
komunikaci s certifikační firmou, přijímá a odhlašuje nové členy a provádí interní kontrolu mezi členy
skupinové certifikace zda plní požadavky FSC. Významné neplnění jednoho člena může ohrozit certifikát celé skupiny, proto je důležitá tato kontrola
uvnitř skupiny.
Výhodou skupinové certifikace je snížení nákladů
na samotný certifikační audit zejména pro malé
vlastníky lesů, které se za tímto účelem sdruží. Na
skupinu se pohlíží jako na jeden subjekt a probíhá
tak pouze jeden audit.
Prvním projektem skupinové certifikace lesů systémem FSC se v ČR stala v roce 2005 skupina
Nestátní lesy Svitavsko, sestávající z 10 lesních
převážně obecních majetků na ploše 1259 hektarů.
Všem zájemcům z řad vlastníků lesů FSC navíc
vytvořilo zjednodušující certifikační procedury pro
malé lesy, které umožňují zlevnit certifikaci a přiblížit
její výhody. Zjednodušení pro vlastníky lesů menších než 500 ha obsahuje i Český standard FSC.
2.5.5. Náklady na certifikaci
Podle dostupných informací od vlastníků lesů a certifikačních firem se náklady na certifikační audity ve
střední Evropě v závislosti na ploše majetku, vlastnické struktuře a přírodních podmínkách pohybují
v rozmezí 0,1–1 EUR na hektar a rok. Cena odráží
důkladnost certifikačních procedur (veřejné konzultace se zájmovými skupinami, detailní terénní še-
tření, hodnocení závěrečných certifikačních zpráv
dvěma nezávislými experty), jež zaručují důvěryhodnost systému FSC. Pro menší lesní majetky
může být finančně zajímavá tzv. skupinová certifikace (viz předchozí kapitola). Před rozhodnutím
pro konkrétní subjekt je vždy dobré oslovit několik
certifikačních firem a srovnat jejich nabídky.
V posledních letech se zvyšuje zájem českých
i zahraničních firem a obchodníků o FSC certifikované dřevo z ČR. Certifikát FSC může přinést
přímé finanční výhody – zvýhodnění ceny za dřeva nebo celková ekonomická výhodnost přírodě
blízkého hospodaření. Existují i nepřímé, finančně těžko vyjádřitelné přínosy, které může získání
certifikátu FSC lesnímu podniku přinést – větší
stabilita lesa a tedy i produkce, prestiž, garance
odpovědného lesního hospodaření pro občany,
lepší postavení na trhu a možnost udržet si toto
postavení, zejména pak v situaci nadbytku dřeva
na trhu.
3 Soubor vzorových směrnic
Majitelé/správci lesů, kteří chtějí hospodařit přírodě blízkým způsobem podle pravidel certifikačního
systému FSC, musí mít některé procesy lesního
hospodaření formalizované (např. v podobě vnitřních směrnic). Část požadavků Českého standardu FSC jsou vyžadovány českou legislativou (LHP,
LHO, účetnictví, doložení vlastnictví apod.) a proto
nejsou pro majitele a správce lesů ničím novým.
Některé požadavky standardu může již současný
vlastník lesa plnit také bez směrnic a vnitřních příkazů. Z důvodu nastavení jasného systému a následné kontrole ze strany certifikační firmy je však
nutné mít tyto procesy sepsáné v podobě formálně
schválených a závazných dokumentů.
vodnění, čištění či zbudování svodnic, umístění
klestu do přibližovacích tras, …)
3.Podle náchylnosti stanoviště k erozi plánovat
vhodné roční období k provedení přibližovacích
prací.
4.Podle stavu terénu nasadit vhodnou mechanizaci. Přibližování koncentrovat na přibližovací linky
a cesty, ale podle situace a objemu dříví alternativně zvolit i rozptýlené přibližování porostem.
Preferovat přibližování bez kontaktu s terénem
nebo v polozávěsu.
5.V rámci vhodného ročního období využít relativně dobré počasí.
6.Na zvýšené riziko eroze upozornit dodavatele při
zadání práce, vymezit období nepřípustné pro
přibližování či odvoz dříví.
7.V období snížené únosnosti terénů omezit přibližovací práce na minimum. Kapacity odeslat
na jiná vhodnější stanoviště, čas využít k opravám či zlepšení technického stavu. Preferovat
rovinaté terény před svažitými, písčité před hlinitými.
Následují příklady možných směrnic, které souvisí s požadavky Českého standardu FSC. Příklady
nejsou vyčerpávající, závazné ani jediné možné
a můžou se lišit také podle předpisů místních samospráv. Měly by sloužit pouze jako ukázka nebo
inspirace při vytváření vlastních směrnic a neobsahují formální náležitosti (datum účinnosti, odpovědnost apod.). Směrnice v bodech 3.1. – 3.9. vychází
z lesního majetku vlastnícího skupinový certifikát,
který používá dodavatelský způsob hospodaření.
8.V případě zjištění počínající eroze analyzovat
důvod vzniku, podle toho zajistit způsob a dodavatele asanačních prací.
3.2. Prevence poškození porostů
1.Podle možností provádět většinu úmyslných těžeb v období sníženého toku mízy či zvýšené
sněhové pokrývky.
3.1. Minimalizace eroze
2.Zohledňovat odolnost či náchylnost jednotlivých
druhů dřevin k poškození.
1.Při plánování přibližovacích prací vycházet z dopravní mapy a znalosti stanoviště.
3.Těžby provádět směrovým kácením k přibližovacím linkám.
2.Využít možných preventivních opatření (vhodná
úprava vodního režimu – dočasné či trvalé od-
4.Preferovat přibližování bez kontaktu s terénem
nebo v polozávěsu.
5.Vyhýbat se poškození cílových stromů a cennějšího zmlazení.
6.V případě vzniku odřenin vyžadovat jejich asanaci v souladu s Rámcovou dohodou o provádění prací.
3.3. Ochrana vodních zdrojů
1.Maximálně se vyhýbat provádění prací v bezprostřední blízkosti vodních zdrojů.
2.Respektovat omezení používání technologií,
chemikálií a postupů škodlivých vodním zdrojům.
3.Při hrozícím dotčení vodních zdrojů těžbou,
přibližováním či jiným způsobem prokazatelně
kontaktovat případného správce vodního zdroje
a konzultovat pracovní postup.
4.Dodavateli prokazatelně (nejlépe písemně)
upřesnit pracovní postup a podmínky umožňující pohyb u vodního zdroje a v jeho ochranném
pásmu.
3.4. Pravidla použití chemických přípravků
1. Za chemikálie jsou zde považovány prostředky
ze Seznamu registrovaných přípravků na ochranu lesa, schválený Ministerstvem zemědělství
(poslední vydání aktualizované k dd. mm. rrrr
a následující).
2. Tento seznam musí být pro použití v lesích certifikovaných FSC dále konfrontován s příslušným
seznamem vydávaným FSC (FSC Pesticide Policy: Guidance on implementation, poslední vydání dd. mm. rrrr – FSC-GUI-30-001)
3. Použití chemikálií je přípustné jen v druzích
a objemech stanovených ročními projekty prací.
4. Použití jiných chemikálií podléhá schválení skupinového manažera.
5. Za bezpečné uskladnění chemikálií v souladu
s předpisy zodpovídá vlastník lesa, po jejich převzetí k provedení prací pak dodavatel prací.
6. K provedení prací s chemickými prostředky musí
být dodavatelé proškoleni. Školení je prováděno: úvodní pro nového dodavatele prací nebo
vždy při zařazení nového přípravku. O školení
musí existovat písemný záznam.
7. Za použití ochranných pomůcek, dávkování přípravků a likvidaci použitých obalů zodpovídá dodavatel prací.
8. Za použití chemických přípravků v souladu
s předpisy zodpovídá dodavatel prací.
9. O použití chemikálií vede zadavatel prací evidenci. Ta musí obsahovat údaje o místu použití, časové vymezení nasazení chemikálií, údaj
o množství nebo údaje, z kterých je možné množství odvodit (např. technické jednotky v případě
standardního nasazení). Další údaje je povinen
evidenci vést zejména v případě, že: chemikálie
byla použita jiným než standardním způsobem
nebo se vyskytly jevy předznamenávající možné jiné než očekávané účinky. Z tohoto důvodu
dodavatel vhodným způsobem předává vlastníku lesa podklady pro evidenci při fakturaci prací.
Vhodným způsobem se rozumí např. uvedení
potřebných údajů přímo na fakturu.
10. K použitým chemikáliím mají vlastník a dodavatelé k dispozici bezpečnostní listy a návody
k použití.
3.6. Podpora biodiverzity při těžbě dříví
a) přednost těžeb:
v zásadě mají nahodilé t. přednost před úmyslnými, ale výjimky jsou nutné, zejména z důvodů
ochrany živočichů v době hnízdění nebo vyvádění mláďat, zvyšování podílu mrtvého dřeva
Příloha: Seznam běžně používaných prostředků v lesích certifikovaných FSC
Skupina přípravků
Název
účinná látka
stand. nasazení
stand. dávka
insekticidy
žádný
atraktanta hmyzu
IT Ecolure
ipsdienol
lapače
1-3 ks/místo
repelenty proti zvěři
Aversol
thiram
nátěr terminálů
do 5 kg/1000 ks
Cervacol Extra
křem. písek
nátěr terminálů
do 3 kg/1000 ks
Stopkus
thiram
nátěr, postřik
do 2,5 kg/1000 ks
arboricidy
Roundup Klasik
glyphosate-IPA
nátěr n. postřik
1 ml/10 cm2
herbicidy
Roundup Klasik
glyphosate-IPA
postřik
do 5%, 200 l/ha
Pantera 40 EC
quizalofop-P-tefuryl
postřik
2-2,5l/200-400 l/ha
pomocné látky
Scolycid-C
tenzid+barvivo
barvivo
dle návodu
ostatní
Sanatex VS
hexamethylentetramin
nátěr odřenin
dle návodu
3.5. Zajištění účasti zájmových subjektů
na tvorbě LHP
1. Podle § 2 odst. 25 lesního zákona záměr zadat
zpracování osnovy vyhlásí orgán státní správy
lesů obecně závaznou vyhláškou.
a možnosti vzniku doupných stromů, či chráněných druhů rostlin v době vegetace. V tom případě musí být nahodilá těžba vyznačena také
(průkaznost), v případě jejího zapojení do systému zvyšování biodiverzity dodatečně označit
hvězdičkou;
2. Podle české legislativy jsou povinně obeznámeny všechny dotčené instituce, tedy včetně NNO
(nevládní neziskové organizace), které oznámily
při svém zřízení orgánu státní správy předmět
své činnosti a zájem o zasílání dokumentů týkajících se činnosti NNO v obvodu jejich působnosti.
3. Podle § 26 odst. 3 lesního zákona mohou právnické a fyzické osoby, jejichž práva, právem
chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být dotčeny, uplatnit své připomínky a požadavky na
zpracování plánů nebo osnov nejpozději v termínu stanoveném schvalujícím orgánem státní
správy lesů.
4. Pro efektivní spolupráci s NNO při tvorbě nových
LHP uvědomí vlastník lesa příslušné NNO a zájmové skupiny o zpracovávání nových LHP do
1 měsíce od rozhodnutí o výběru zpracovatele
a umožní jim účast na zadávání podmínek zpracování LHP.
b) vyznačování:
v průběhu vyznačování značkou průběžně vyznačovat stromy do systému zvyšování biodiverzity a popřípadě systém trvalých vyklizovacích
linií. Stromy označující hranici plošných těžeb
nesmí být těženy. Mimo plošné těžby se těží jen
stromy vyznačené či jinak řádně zadané.
dále ležící či stojící souše, odumřelé vývraty, přirozený opad větví
2. potenciální zdroje mrtvého dřeva: odumírající
stojící ekonomicky nezajímavé stromy, které nevykazují známky napadení škůdci a v budoucnu
nebudou nadměrně ohrožovat návštěvníky lesa,
odumírající pahýly zlomů bez známek napadení
škůdci, těžební zbytky neohrožené škůdci (ne
přijaté dříví!)
c) holoseč:
je v zásadě nežádoucím způsobem obnovy. Její
použití se připouští v těchto případech:
je prováděna za účelem zvýšení podílu MZD,
v tom případě se její tvar a velikost řídí biologickými nároky obnovované dřeviny, cílem
obnovy je vytvoření skupinovitě diferencovaného porostu
jedná se o domýcení zbytku porostní skupiny, kde nelze předpokládat využití přirozené
obnovy žádoucích druhů dřevin nebo by jeho
ponecháním hrozila hospodářská škoda většího rozsahu
připouští se použití holosečí do výše jedné
poloviny z maximální povolené mýtní těžby
dle lesního hospodářského plánu. Maximální
rozloha seče je v takových případech 0,3 ha,
při domýcení porostu max. 0,5 ha.
Využití holoseče se nepřipouští:
za účelem obnovy celé plochy dřevinou, která na ploše výrazně převládala před obnovou
a nepatří mezi MZD
3. zásady:
a) co není ekonomicky zajímavé a zdravé, netěžit. V případě potřeby těžby zadat část do
samovýroby, část nechat skácet a uklidit na
hromady.
b) v případě porostu s nedostatečnou zásobou mrtvého dřeva při zadávání samovýrob část hmoty
nechat uklidit na hromady a ponechat v lese
c) těžební zbytky sledovat s ohledem na výskyt
kůrovcovitých, v případě ohrožení přednostně
zadat do samovýroby
d) starší dříví ležící na zemi se známkami rozkladu již do samovýrob nezadávat
e) vývraty a ležící zlomy nezpracované těžbou
a samovýrobou krátit a rovnat dle potřeby tak,
aby nebyly překážkou navazujících technologických postupů, použít výkony 39 11, 39 12
f) průběžně vyznačovat (hvězdička) další potřebné
mrtvé dřevo , dosud živé ekonomicky nejméně
zajímavé stromy, doupné stromy (s dutinami)
g) při ztrátě mrtvého dřeva vyznačit náhradní
d) zadávání těžeb:
v případě prací v rizikových oblastech (ÚSES,
chráněná území, zvláštní požadavky na technologii nebo sortimentaci) zadat na Zadávacím
listu prací
e) přejímka prací:
kontrola škod na životním prostředí, vyvození
závěrů a způsob řešení, přejímka pracoviště
3.7. Strategie zvyšování podílu mrtvého
dřeva v lese
1. mrtvým dřevem jsou míněny všechny části stromu oddělené od kořenového systému (kmen
a jeho části, větve) i pařez a kořenový systém,
pokud nevykazují známky rašení a obrůstání;
3.8. Monitoring
1. Pro předcházení konfliktům při lesním hospodaření je třeba zmapovat místa, která mají kulturní
nebo duchovní hodnotu pro místní komunity.
Toto mapování bude provedeno: jednorázově
dotazem na místní samosprávy, průběžně lesními při provozu
2. Zjištěné výsledky budou podle charakteru zakresleny do lesnických nebo ekologických map.
3. Pro předcházení konfliktům při lesním hospodaření je třeba zmapovat místa s výskytem vzácných druhů fauny a flóry a vzácnějších ekosystémů.
Toto mapování bude provedeno: jednorázově
dotazem na místní samosprávy, orgány ochrany
přírody, průběžně lesními při provozu
4. Získané informace budou předávány dodavatelům prací soustavně a průběžně při zadávání
prací a zapracovány do ročních projektů lesnických prací (zejména stanovením termínu provedení konkrétního výkonu a / nebo poznámkou)
5. Způsob evidence a identifikace
3.9. Požární bezpečnost při lesní výrobě
a pobytu v lese
3.9.1. Obecná ustanovení
S nabytím účinnosti zákona 237/2000 Sb., kterým
se novelizuje zákon 133/1985 Sb., se mění ustanovení vztahující se k povinnostem právnických
a podnikajících fyzických osob při spalování hořlavých látek na volném prostranství. Následující zásady je nutno aplikovat obecně na všechny případy
rozdělávání ohně v lesích a jejich blízkosti.
Příslušné ustanovení § 5 odst. 2 zákona zní:
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby
nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých
látek na volném prostranství jsou povinny, se zřete-
pozitivní prvek systému
identifikace / v terénu
způsob chování vůči prvku
ohrožený n. vzácný druh
zákres v mapě / bez označení
zasahovat jen dle spec. instrukcí
doupný strom (s dutinami)
zákres v mapě / hvězdička
těžit jen na povolení OLH, úmyslné zásahy
v okolí do 50 m provádět mimo dobu hnízdění
hnízdní strom
zákres v mapě / hvězdička
těžit jen na povolení OLH, úmyslné zásahy
v okolí do 50 m provádět mimo dobu hnízdění
mokřady, prameniště, toky
k zásahu přizvat OLH ke stanovení technologie
prvky ÚSES
dle instrukcí v LHP
zvláště chráněná území
zákres v mapě / zákonná úprava
dle Plánu péče
místa s vyšší kulturní či duchovní
hodnotou
zákres v mapě
negativní prvek systému
identifikace / v terénu
černá skládka
hlásit OLH a vlastníkovi
únik olejů, PHM, chemikálií
zachytit do nádob, sorbent, hlásit OLH
a vlastníkovi, popř. volat hasiče
zjištěná činnost v rozporu s legislativou
způsob chování vůči prvku
hlásit OLH a vlastníkovi, popř. volat policii
lem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti
vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek
na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který
může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Ustanovení
zvláštních předpisů nejsou tímto dotčena.
Z uvedeného vyplývá, že každá firma nebo živnostník, který svým jménem provádí pálení klestu po
těžbě, je povinen stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Z dalších ustanovení pak vyplývá povinnost seznámit s těmito opatřeními zaměstnance
(případně jiné fyzické osoby), které tyto práce budou provádět.
1. Opatření proti vzniku požáru mají mít písemnou
podobu
2. Pracovníci musí být seznámeni s opatřeními prokazatelnou formou (podpis)
hové pokrývce (zodpovídá dodavatel)
Pálení na souvislých plochách je zakázáno
Pálení je zakázáno za silného větru
3.9.3. Důležité kontakty
1.HZS XY kraje: krizová čísla tel. 112 nebo 150
2. pro nekrizové situace 012 345 678
3. ing. X. Y, 012 345 678
hlášené
údaje: katastr, bližší údaj o poloze
dny a hodiny pálení (od – do)
jméno a kontakt na zodpovědnou osobu
jméno a kontakt na ohlašovatele pálení
3.9.2. Použití otevřeného ohně při lesní výrobě
a pobytu v lese
1. Jediným případem (FSC) použití otevřeného
ohně při lesní výrobě je pálení klestu z důvodu
likvidace přemnožených kalamitních škůdců
v potěžebních zbytcích.
2. Při pálení klestu a jiného dřevního odpadu musí
dodržet tyto podmínky:
a. V období duben až říjen se pálení zakazuje.
Výjimky pouze po projednání se zodpovědným lesním hospodářem.
b. V období listopad až březen lze provádět pálení při dodržení těchto opatření:
Před započetím pálení musí být toto oznámeno HZS, prostřednictvím zadavatele prací
územně příslušnému obecnímu úřadu a OLH.
Zodpovídá dodavatel (stvrzeno na zadávacím
listu podpisem)
Pálení smí provádět osoba starší 18 let. Musí
být seznámena s pravidly pro pálení, způsobem přivolání pomoci a zvláštnostmi pracoviště z hlediska požární ochrany
Pálení lze provádět pouze v první polovině
pracovní směny
Na pracovišti musí být vhodné nářadí k zamezení šíření ohně (motyky, lopaty)
Místo pro ohniště nesmí být na požárně nebezpečných místech (stařina, pařezy,…)
Ohniště musí být izolováno odstraněním hořlavého materiálu z pruhu o šířce 1 m
Pracoviště lze opustit až po úplném uhašení
ohně, zbytky musí být shrnuty do středu ohniště
Po pálení musí být ohniště po dobu 5 dní
nebo do vydatného deště alespoň 1x denně
kontrolována, tato povinnost odpadá při sně-
3.10. Směrnice k implementaci Českého
standardu FSC do lesního hospodaření
lesního majetku X Y
Preambule
Vlastník/správce lesa X Y si klade ve vztahu k lesům za prioritní cíl jejich šetrné obhospodařování.
Tento cíl je bezprostředně v souladu s posláním
X Y a je definován v lesním hospodářském plánu
a ostatních dokumentech, které mají koncepční
charakter pro péči o lesy.
Jako potvrzení tohoto cíle se Vlastník/správce lesa
X Y rozhodl hospodařit podle Standardu FSC (FSC
– Forest Stewardship Council). Získání certifikátu
FSC je prestižním oceněním subjektů, které hospodaří v souladu s mezinárodně uznávanými kriterii
a principy FSC. Tyto Standardy prosazují environmentálně vhodné, sociálně prospěšné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů.
Směrnice doplňuje povinnosti zaměstnanců
a smluvních partnerů Vlastníka/správce lesa X Y
v oblastech, ve kterých jsou požadavky Standardu
vyšší než požadavky obecně závazných a zvláštních předpisů.
Vysvětlení pojmů:
Zaměstnanec: Zaměstnanec lesního majetku X Y
Zhotovitel: Právnická nebo fyzická osoba, vykonávající pro Vlastník/správce lesa X Y dílo na základě
Smlouvy o dílo
Standard: Český standard FSC.
Směrnice FSC: Směrnice FSC o používání pesticidů
Licenční smlouva: Smlouva uzavřená mezi Vlastníkem/správcem lesa X Y a certifikačním orgánem
o užívání loga a označení FSC v souladu se Standardem FSC-STD-50-001
1. Zajištění naplňování požadavků Standardu
a. Obecné plnění požadavků
Zaměstnanci i zhotovitel jsou povinni dodržovat
ustanovení Standardu v míře příslušné konkrétní
činnosti. Tato povinnost je u zhotovitele zakotvena
ve Smlouvě o dílo.
b. Bezpečnost
Zaměstnanci i zhotovitel jsou povinni dodržovat
právní a ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti.
Zaměstnanci i zhotovitelé (i zaměstnanci zhotovitele) jsou povinni doložit kvalifikaci potřebnou pro
druh vykonávané práce (kvalifikační průkaz pro
práci s motorovou pilou, křovinořezy, lanovkami,
doklad o proškolení k obsluze apod.). Tato skutečnost je zakotvena ve Smlouvě o dílo.
Při hospodaření není dovoleno používat chemické
přípravky, jejichž účinná látka je na seznamu, obsaženém ve Směrnici FSC. Jedná se především
o insekticidy obsahující Bromadiolon, Cypermethrin (Cyper, Cyples, Vaztak) a Mancozeb (Dithane). Kontrolu seznamu zakázaných látek zajišťuje
pracovník, který připravuje podklad pro objednávky
chemických přípravků pro lesní hospodářství.
Zhotovitel si počíná tak, aby při plnění díla nezpůsobil škody v porostu. Při poškození budou tyto
stromy ošetřeny na náklady zhotovitele.
d. Eroze
Všichni zaměstnanci a zhotovitelé jsou při výkonu
práce či zakázky povinni předcházet vzniku erozivních jevů. Při vzniku erozivních rýh je původce
povinen zajistit nápravu stavu, zejména likvidací
zahrnutím, přehrazením erozní rýhy. Povinností
zaměstnanců je plnění tohoto nařízení kontrolovat
a vyžadovat, zejména při těžební činnosti a přibližování dříví. Součástí je zajištění údržby a funkčnosti podélných a příčných odvodňovacích objektů.
e. EsD
Při obnově porostů a výchově je nezbytné dbát na
minimální podíly ekostabilizačních dřevin. Jejich
podíly a vhodné druhy jsou definovány v Příloze č.
6 Standardu. Minimální podíly musí být v souladu
se směrnicí zachovány i při výchově porostů.
c. Šetrný přístup při hospodaření
f. Ponechávání dříví
Při pracích v lesních porostech není dovoleno používat biologicky neodbouratelné oleje.
Při hospodaření je dodržován princip ponechávání
části dřevní hmoty v porostech. Množství a způsob
jsou definována obecnými pravidly ve Standardu
(Princip 6, kriterium 6.3).
g. Referenční plochy – monitoring
Pro sledování vývoje lesních ekosystémů slouží
tzv. referenční plochy. Tyto plochy budou vyznačeny a evidovány v obrysových mapách. Na plochách
se provádí pouze zásahy, které směřují k přirozenému stavu.
h. Odpovědnost za evidenci odpadů
Zhotovitel je povinen vést evidenci odpadů, vzniklých při činnostech prováděných na základě Smlouvy. Tato skutečnost je zakotvena ve Smlouvě o dílo.
i. Odpovědnost za dodržování pravidel
Zaměstnanci jsou odpovědní za dodržování pravidel Standardu na svěřeném úseku při plnění svých
pracovních úkolů. Zaměstnance, který je odpovědný za dodržování Standardu za vlastníka/správce
lesa X Y, provádí a eviduje kontrolu plnění závazků
ze Standardu vyplývajících, určí ředitel lesa X Y.
j. Implementace Českého standardu FSC do
právních dokumentů (Smluv o dílo)
Zaměstnanci odpovídající za sepisování Smluv
o dílo, jejichž předmětem jsou práce v lese, jsou
povinni do Smluv uvádět:
Před zahájením prací na díle bude odpovědným
zaměstnancem objednatele zhotovitel seznámen
s technologickým postupem při zadané práci a se
zvláštnostmi pracoviště.
Zhotovitel je povinen při plnění díla dodržovat ustanovení Směrnice uvedené v této kapitole (3.10) do
lesního hospodaření lesa X Y. Směrnice je zveřejněna na webových stránkách vlastníka/správce
lesa X Y.
Zhotovitel je povinen používat biologicky odbouratelné oleje a prostředky pro zachycení ropných
látek při jejich úniku.
Před zahájením prací byl odpovědným zaměstnancem objednatele zhotovitel seznámen s nařízením
stanovujícím způsob označování ohroženého prostoru při práci v lese a na pracovištích obdobného
charakteru a zhotovitel je tímto povinen dodržovat
ustanovení tohoto nařízení.
2. Používání registrovaného jména a loga FSC
(dále jen loga) při komunikaci, při označování
výrobků, při přípravě a distribuci reklamních
předmětů a při reklamní kampani.
a. Používání loga se řídí pravidly určenými Standardem FSC-STD-50-001 a vyplývajícími z Licenční smlouvy. Použití podléhá schválení certifikační
firmou.
b. Použití na materiálech, dokumentech a v elektronické komunikaci. Podoba loga je vytvářena automaticky prostřednictvím FSC LABEL GENERÁTORU na webových stránkách http://info.fsc.org/
CertificatePortalLabelGenerator. Přístupové kódy
jsou k dispozici pouze u zaměstnance zodpovědného za certifikaci.
c. Označování produktů, evidence produktů
Produkty jsou označeny dle platného Standardu,
uvedeného pod písm. a). Jakékoliv jiné označení či
použití loga je nepřípustné.
d. Produkty bez certifikátu
Dříví, u kterého není možné určit nezaměnitelně
původ z certifikovaného lesa, nesmí být prodáno
jako certifikované. Jedná se o dříví pocházející
z případného výkupu, zpětného odkupu nebo v případě krádeže dříví dohledané ukradené dříví. Tato
hmota nebude na dodacím listě označená logem
a číslem certifikátu. O této skutečnosti vede evidenci oddělení odbytu.
Přílohy:
1. Komentovaný Standard FSC *
2. Směrnice FSC o požívání pesticidů (FSC Pesticides Policy: Guidance on implementation –
FSC-GUI-30-001 VERSION 2-0 EN) *
* umístěno na internetových stránkách vlastníka/
správce lesa X Y
4 Ekonomická rozvaha přírodě blízkého
lesního hospodaření
Systém hospodaření podle Českého standardu
FSC jednoznačně vybízí k hospodaření způsobem
přírodě blízkým. Předpokládá maximální využití
přírodních zdrojů a procesů a z logiky věci tedy
omezuje vnos energií a materiálů do lesního prostředí.
ovšem musí vyjít z vnitřního přesvědčení vlastníků
a správců lesů. Pak je možno přistoupit k vytvoření alternativního modelu hospodaření. V opačném
případě se budeme neustále vracet k debatám
o „nezbytnosti pálení klestu“, „nutnosti vytváření
holin“, „lepší ekonomice holosečí“ a podobně.
V některých oblastech šetrného lesního hospodaření tak dochází ke snižování nákladů např. využití přirozené obnovy, méně požárů, zákaz pálení
klestu, méně personálu a pěstebních prací, snížení
režie v důsledku snížení objemu prací apod. Některé přínosy nejsou finančně vyčíslitelné nebo se
projeví v dlouhodobějším horizontu jako např. nižší
kalamitní škody, prodej dříví v ekonomicky příznivém období, lepší mediální obraz, exkluzivita atd.
Naopak vyšší nároky na přírodě blízké hospodaření a hospodaření podle pravidel FSC můžou být
nalezeny ve větší odborné náročnosti, větší časové
zátěži při vyznačování pěstebních a težebních úkolů, vyšší administrativní zátěži apod.
V lesním hospodaření, stejně jako v jiných podobných oborech, je ekonomické hodnocení složitým
a komplexním procesem s mnoha proměnnými
veličinami. Některé funkce lesního ekosystému ani
vyčíslit nelze. Jsme si vědomi, že odlišnými pohledy a názory hodnotitelů se dá dojít, při ekonomickém srovnání různých přístupů v lesním hospodaření, ke zcela opačným závěrům.
Úvahy nad šetrným hospodařením s sebou nesou
i potřebu celkové změny přístupu k lesům, který
To by však nemělo bránit v diskusi na toto téma.
Proto ve zbývající části kapitoly 4 uvádíme nestranné ekonomické srovnání tradičního obhospodařování lesů s hospodařením podle standardu FSC
firmy IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (Zatloukal & Beranová 2011). Doufáme, že
toto hodnocení přinese impuls do odborné diskuse
o výhodnosti přírodě blízké lesního hospodaření.
Ekonomické srovnání tradičního obhospodařování lesů s hospodařením podle standardu FSC
Ekonomické srovnání tradičního
obhospodařování lesů s hospodařením
podle standardu FSC
Zatloukal Vladimír & Beranová Jana
IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů
2011
Tato studie si klade za cíl napomoci vlastníkům,
kteří se rozhodují, jaký způsob hospodaření na
svém majetku zvolí. V této studii jsou modelově porovnány, na základě simulace pěstebního postupu,
dva rozdílné přístupy k hospodaření realizované ve
stejných výchozích podmínkách. Modelové hodnocení umožňuje nastavit výchozí podmínky tak, aby
byly skutečně srovnatelné, a umožňuje eliminovat
všechny externí vlivy. Samozřejmě ale nenahrazuje detailní vědecký výzkum na objektech hospodařících ve srovnatelných podmínkách různými
způsoby, který zohledňuje i mimoprodukční přínosy
přírodě blízkého hospodaření.
V předložené studii je ekonomický rozbor postaven
na kvantifikaci výkonů v pěstební činnosti (rozloha výkonů a podvýkonů) a na dosaženém objemu
předmýtní a mýtní výtěže. Záměrně není do studie
zapracováno finanční vyjádření. Studie si tak zachovává spíše koncepční charakter a nadčasovost
a přináší vlastníkovi návod na to, jak postupovat při
úvahách o ekonomické výhodnosti změny způsobu
hospodaření v konkrétních podmínkách.
Studie se skládá z popisu použitého metodického postupu, shrnutí výsledků simulace a srovnání
a diskuse nad zjištěnými skutečnostmi. Nedílnou
a podstatnou součástí zprávy je technická zpráva,
která popisuje a vysvětluje jednotlivé kroky simulace ve všech hospodářsky a pěstebně důležitých
aspektech.
4.1. Metodický postup
4.1.1. Výchozí parametry modelu
Ekonomická studie je postavena na simulaci pěstebního postupu pro dva odlišné způsoby hospodaření. V modelu se porovnává tradiční, převážně holosečné lesní hospodářství, s hospodářstvím splňujícím kriteria podle standardu FSC. Modelování
umožňuje pracovat ve shodných růstových podmínkách a se shodnou skupinou hospodářských
souborů. Klíčové body modelového pěstebního
postupu jsou kvantifikovány (jednotlivé roky nebo
decennia) a to v rozhodujících položkách nákladových a výnosových.
Pěstební postup je připraven pro skupinu hospodářských souborů číslo 5 podle Kubů (1997),
sdružující hospodářské soubory (HS) s podobnou pracovní náročností v pěstební činnosti (stupeň zabuřenění, výška buřeně, viditelnost sazenic, rozpojitelnost zeminy, velikost plošek přípravy půdy). Tato skupina HS sdružuje cílové HS 25,
45, 55, 27, 47, 29 a 39 a je tvořena souborem
lesních typů (SLT) náležejícími k živné, oglejené a podmáčené ekologické řadě od doubrav po
smrkové bučiny. Tato skupina HS má na území
ČR největší zastoupení. V tabulce 1 je rozepsáno
zastoupení dřevin cílové druhové skladby ve vybraných modelech hospodaření. Model vychází
z toho, že aktuální dřevinná skladba v obou mo-
Tab. 1. Zastoupení dřevin v modelech hospodaření, skupina HS číslo 5, v %
Model
borovice,
modřín
smrk
jedle
Tradiční hospodaření
45
4
10
Hospodaření podle FSC
20
14
+
delech odpovídá cílové skladbě tradičního způsobu hospodaření.
Předmětem modelování bylo 100 ha výchozí obnovní plochy, která byla oběma postupy obnovena
vhodnou dřevinou skladbou, porosty byly vychovány a byla spočtena jejich zásoba ve 100 letech.
V obou modelech se finální zásoba redukovala
shodně na předpokládaných 95 % plného zakmenění. Předmětem modelování tj. podrobného popisu a kvantifikace jsou:
1. rozlohy pěstebních výkonů a ochrany obnovy
jako nejvýznamnější nákladová položka v porostech do 10 let věku
2. zásoby hroubí s kůrou podle skupin dřevin a výtěž hroubí z výchovných zásahů, eventuálně výběrů, tedy očekávatelné výnosy.
Srovnání obou modelů začíná rokem 0, do kterého
jsou zahrnuty přípravné práce pro obnovu porostů, včetně úklidu klestu po těžbě. Úklid klestu sice
logicky patří jako závěrečný výkon k těžbě, vzhledem k tomu, že těžba přichází podle délky obmýtí
v různých deceniích (a při výběrném způsobu hospodaření nemá časové kritérium), byl úklid klestu
v modelu zařazen do roku 0 k přípravným pracím
pro obnovu. Modelové srovnání je zpracováno po
jednotlivých deceniích a končí věkem 100 let. První decenium, kam se soustřeďuje většina nákladových položek, je dále podrobněji časově rozčleněno.
dub, jasan,
jilm
buk, lípa,
javor, klen
bříza, ost.
listnáče
15
25
1
100
22
43
1
100
Celkem
a) c elá srovnatelná plocha (100 ha) se nechá
projít stoletým cyklem a srovnají se rozdíly mezi
běžným hospodařením a hospodařením podle
FSC na konci cyklu; tento postup vlastníkovi napoví, jaký může očekávat hospodářský výsledek
na konci hospodářského cyklu a pomůže mu při
rozhodování, zda na daný model přistoupit či ne;
b)simuluje se reálný náběh změny způsobu hospodaření v čase „skládáním jednotlivých decenií
modelu“. Zpracování po deceniích umožní jednak:
porovnat efekt hospodaření v kterémkoli období produkčního cyklu, jak v konkrétním deceniu, tak od počátku cyklu;
kombinovat věkovou skladbu lesa (skládáním
decenií modelu) tak, aby odpovídala postupnému náběhu hospodaření od tradičního modelu na model podle FSC (postupné zavádění podrostního hospodářství) podle záměru
vlastníka;
c) umožňuje modelovat předpokládaný ekonomický
efekt při souběžné kombinaci tradičního způsobu
hospodaření s hospodařením podle FSC v různém plošném zastoupení a věkovém složení.
Vývoj zásob a probírkové výtěže je zpracován podle Růstových a taxačních tabulek hlavních dřevin
České republiky (smrk, borovice, dub, buk) (Černý,
Pařez, Malík, 1996), ostatní dřeviny jsou podle příbuznosti přidruženy.
Model je zpracován jako věkově homogenní v celé
srovnatelné ploše pro jednotlivá decenia do 100
let. Pro každé decenium je připraveno srovnání
tradičního provozního modelu (lesa věkových tříd)
s modelem podle FSC. Tento postup dává možnost
zpracování scénářů v různých kombinacích (v zásadě ve 3 rozdílných přístupech):
4.1.2. Popis tradičního modelu hospodaření
Za tradiční hospodářství pokládá model věkových
tříd násečné a holosečné hospodářství podle §
31 lesního zákona (seče o šíři odpovídající 1 – 2
průměrným výškám porostu, max. 1, resp. 2 ha)
s využitím předsunutých prvků pro obnovu stinných
dřevin a s využitím přirozené obnovy v prosvětlených okrajích obnovovaných porostů přiléhajících
k obnovním sečím s podílem přirozené obnovy
cca 20 %. V modelu obnovní cíl vycházel ze stanovištních poměrů při respektování minimální podíl
melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) pro danou skupinu HS (v průměru 25 %). V rámci pěstebních výkonů a výkonů ochrany obnovy se počítalo
s využitím běžně používaných, avšak ekologicky
diskutabilních výkonů (celoplošná chemická a mechanická příprava půdy, chemická ochrana obnovy
proti buřeni apod.).
K zetlení se ponechávala pouze tenká a rozptýlená výtěž hroubí z výchovných zásahů v mladých
porostech. V 9. a 10. deceniu se již neplánovaly
výchovné zásahy, pouze u smrku zdravotní výběr
ve výši 5 % zásoby; zásoba břízy se z 90 % vytěžila v 7. deceniu, tj. v době než dojde k jejímu
znehodnocování. Zbývajících 10 % (tj. ca 0,2 m3/
ha) se ponechalo na dožití jako reprodukční záloha.
Tradiční model hospodaření počítal s v dnešní
době obvyklými stavy spárkaté zvěře a z toho vyplývajícím rozsahem ochrany lesa.
Ze zásoby hroubí v 10. věkovém stupni se odečetlo
dřevo ponechané k zetlení v objemu odpovídajícím
5ti dospělým stromům na 1 ha. Z finální zásoby
hroubí ve 100 letech se dále odečetla zásoba standardem FSC požadovaných referenčních ploch na
nichž je výrazně omezeno hospodaření a to ve variantách A) − 2 % pro soukromé lesní majetky; B)
− 3 % pro obecní lesy a C) − 5 % pro lesy ve vlastnictví státu. Výchovné zásahy, resp. výběry ve výši
odpovídající diferenciaci podružného porostu se
plánovaly až do 10 decenia. U březových porostů
se uplatňovaly relativně silné výchovné zásahy do
6. decennia. Počínaje 7. deceniem se celá zásoba
(hlavního porostu) břízy (190 m3/100 ha) ponechává na dožití a postupný rozpad a to ve výši cca
25 % zásoby břízy v 7. deceniu. Do výtěže se nezapočítávalo tenké a rozptýlené hroubí (do 10 m3/ha),
jehož výroba je z ekonomického hlediska problematická a současně by se jeho vyklizením z lesa
ztrácelo z koloběhu významné množství živin.
Tradiční model hospodaření počítá i se stavy spárkaté zvěře a z toho vyplývající ochrany lesa, jaká je
v současné době obvyklá.
Model hospodaření podle FSC počítá s únosnými
stavy spárkaté zvěře, neboť ty jsou jedním ze základních předpokladů přírodě blízkého hospodaření.
Podrobný popis obou modelů hospodaření lze
stáhnout na stránkách www.czechfsc.cz.
4.2. Výsledky a diskuse
4.2.1. Pěstební činnost do 10 let věku porostů
4.1.3. Popis modelu hospodaření podle FSC
Jako model hospodaření podle standardu FSC
bylo zvoleno maloplošné podrostní hospodářství
s dlouhou obnovní a zmlazovací dobou. Vycházelo
se z obnovního cíle s minimálním podílem ekostabilizačních dřevin podle standardu FSC, který pro
SLT zastoupené v 5. skupině HS činí v průměru 50
%. V modelu podle FSC se oproti tradičnímu hospodaření omezily výkony užívající „chemii“ a vyloučila se celoplošná příprava půdy pro obnovu, pálení
klestu a další ekologicky nešetrné postupy. V rámci podrostního hospodářství s dlouhou obnovní
a zmlazovací dobou se počítalo s 65 % podílem
přirozené obnovy.
Mezi oběma modely se objevují rozdíly v celkovém
rozsahu pěstební činnosti, která je daná rozlohou
pěstebních zásahů v prvních 11 letech. Modely se
liší i strukturou výkonů, uplatňovaných v pěstební
činnosti.
Ad 1. Rozdíly v rozsahu pěstební činnosti
Z výsledků srovnávací analýzy obou modelů vyplývá, že zatímco rozloha výkonů v pěstební činnosti od úklidu holiny po těžbě v roce 0 do 10. roku
činí v modelu tradičního lesnického hospodaření
věkových tříd 12,2 násobek rozlohy holiny zatímco v modelu hospodaření podle FSC 5,6 násobek
rozlohy holiny (tabulka 2). To představuje více než
dvojnásobný rozdíl v rozloze plochy, na které je
třeba v prvních deseti letech uskutečnit pěstební
a ochranná opatření a to při stejné výchozí rozloze
holiny.
Tab. 2 Rozdíly v celkovém rozsahu pěstební
činnosti v intervalu od 0 do 10 let věku porostu,
skupina HS číslo 5
Model
Rozloha
holiny (ha)
Celková rozloha výkonů
v pěstební činnosti (ha)
Tradiční
hospodaření
100
1 223,79
Hospodaření
podle FSC
100
559,63
Nižší rozloha podvýkonů v pěstební činnosti podle
FSC oproti hospodaření podle modelu věkových
tříd se objevuje zejména u některých činností (tabulka 3).
význam větší rozsah přirozené obnovy a s tím související pokles potřeby obnovy umělé (kde se kromě
toho uvažuje s větším uplatněním síji, např. z části
u jedle, dubu a břízy). Rozloha výkonu činí 58 % ve
srovnání s tradičním modelem hospodaření.
Podstatně menší rozsah ochrany obnovy před škodami zvěři je v modelu podle FSC ovlivněn jednak
uvažovanými únosnými stavy zvěře, z části však
i vyšší úživností porostů s vyšším zastoupením
listnáčů. V modelu FSC je přirozená obnova méně
ohrožena okusem jen, pokud se dostaví v dostatečném počtu, než obnova vzniklá sadbou.
Menší rozsah ochrany proti buřeni v modelu podle
FSC souvisí, podobně jako u přípravy půdy pro obnovu, se vznikem a odrůstáním obnovy pod porostem ještě před plným rozvojem zabuřenění. Kromě
toho dobře zapojená přirozená obnova sama tlumí
Tabulka 3. Přehled výkonů s velkým rozdílem rozsahu pěstební činnosti mezi modelem tradičním
a modelem FSC. Velikost holiny 100 ha, skupina HS číslo 5
Výkon
Rozloha výkonu v ha
Tradiční
hospodaření (ha)
Navíc obhosp. rozloha při
tradičním hospodaření (ha)
Úklid klestu
82,0
50,0
32,0
Příprava půdy pro obnovu
90,7
51,7
39,0
Síje, sadby, podsadby
89,9
37,8
52,1
Ochrana obnovy proti zvěři
331,2
108,5
222.6
Ochrana proti buřeni
394,4
232,2
162,2
Ochrana proti klikorohu a hlodavcům
118,8
0,6
117,2
Menší rozsah úklidu klestu u hospodaření podle
FSC souvisí s nižší koncentrací těžeb a vyšším
zastoupením listnáčů, kdy rozptýlený klest nebrání
vzniku a prorůstání přirozené obnovy. Při podrostním hospodářství s dlouhou obnovní a zmlazovací dobou a vyšším zastoupením stinných dřevin
v obnově se předpokládá nástup podstatné části
obnovy do příznivé humusové formy ještě před rozvojem zabuřenění.
V modelu podle FSC vychází rovněž nižší potřeba
přípravy půdy pro obnovu (o 43 %). V menším rozsahu se však využívá levnější a méně pracná chemická příprava půdy. Vyšším podílem se uplatňuje
nákladnější příprava ruční a mechanizovaná, takže ve finančním vyjádření pravděpodobně rozdíl
nebude tak významný, jak by odpovídalo poklesu
ošetřené plochy.
Pro snížení nákladů pěstební činnosti v modelu
podrostního hospodářství podle FSC má podstatný
Hospodaření
FSC (ha)
rozvoj buřeně a také s únosnými stavy zvěře, neboť nezkousávaná obnova rychleji odrůstá.
Ochranu proti klikorohu a hlodavcům lze v podrostním hospodářství s dlouhou obnovní a zmlazovací
dobou téměř vyloučit, neboť k závažnému přemnožení jak klikoroha, tak hlodavců, dochází především na holinách.
Větší rozsah pěstební činnosti se u modelu podle
FSC, oproti tradičnímu hospodaření, projevil v prvním deceniu u raných stádií výchovy a rozčlenění
porostů (o 25 % rozlohy). Podstatnou měrou se na
tom podílela potřeba prostříhávek plánovaná do přirozené obnovy, která je u modelu podle FSC o 57 %
větší, než podle modelu věkových tříd. Převládaly
prostříhávky ruční s ohledem na potřebu citlivějšího přístupu k pestřejší druhové skladbě přirozené
obnovy. V modelu podle FSC se také, oproti tradičnímu hospodářství, plánovalo doplňkové rozčlenění
porostů nezbytné při jemnějších způsobech hospo-
daření. Poněkud nižší (o 33 %) vyšel v 1. deceniu
v modelu podle FSC rozsah prořezávek. Je to způsobeno jednak tím, že u části porostů se po prostřihávce ve 2. polovině decennia již nepředpokládá
další prořezávka. Navíc se obnova pod clonou neuvolňuje předčasně (selektuje se zástinem) a v tradičním modelu se počítá s větší rozlohou silných
prořezávek v nesmíšených skupinách smrku.
Při větším uplatnění výběrů (nad rámec uvažovaný
v modelu) lze v důsledku cílené selekce obnovy zástinem horní etáží očekávat podstatný pokles potřeby výchovných zásahů, které zejména v nižším věku
jsou pouze „nákladové“. Z autorů s bohatými praktickými zkušenostmi s uplatněním výběrů v lese pasečného typu přikládá autoredukci velký význam např.
Reininger (1992), který demonstruje na příkladu dvacetiletého šetření na jím spravovaném majetku. Za
20 let intenzivního stínění klesl počet jedinců obnovy na jednu třetinu počátečního stavu (z 15 200 na
4 400 ks) a dále pokračuje bez zásahů, tedy zdarma.
Ad. 2. Změna struktury výkonů v pěstební činnosti
Se změnou hospodaření souvisí i změna podílu
jednotlivých výkonů na pěstební činnosti (graf 1)
a to ve prospěch nákladů na přípravu půdy a zalesňování. Ve struktuře nákladů hospodaření podle
FSC samozřejmě zcela chybí výkony související
s využitím chemie.
Změna rozsahu pěstební činnosti a změna struktury výkonů významně ovlivňují bilanci hospodaření
vlastníka. KAŇOK (2006) uvádí, že: „Míra vkladů
do pěstební činnosti výrazně ovlivňuje ekonomiku
lesních majetků. Vklady do pěstební činnosti ubírají z každého realizovaného m3 dříví částku – na
příkladu dosažených výsledků za rok 2003, od 169
Kč/m3 u LZ Boubín po 498 Kč/m3 u LZ Židlochovice. Konkrétně je to z průměrného zpeněžení podíl
u LZ Boubín 15 % a u LZ Židlochovice 41 %.“
Úsporu pěstebních nákladů ve výši 31 %, ve výkonech od úklidu klestu po prostříhávky, při uplatnění
„bioracionalizačních“ metod, oproti tradičním postupům, uvádí také KOŠULIČ. (2008, Hnutí Duha). Vycházel při tom z výsledků hospodaření jedné konkrétní lesní správy LČR, kde podle přehledu technických
jednotek a přímých nákladů hlavních pěstebních
výkonů ke každému výkonu odhadl stupeň účinnosti
biologické racionalizace a jednotlivé výkony jimi redukoval do nákladové úrovně, kterou by bylo možné
dosáhnout při uplatnění racionalizačních kroků „přírodě blízkým způsobem“ v rozsahu odpovídajícím ca
30 % plochy obnovní těžby na LHC.
4.2.2. Pěstební činnost do 30 let věku
Ve druhém a třetím deceniu života lesních porostů
se v obou modelech počítá s prořezávkami bez výtěže hroubí, resp. probírky s nízkou výtěží tenkého
Graf 1 Porovnání struktury výkonů v různých typech hospodaření, skupina HS 5
hroubí, jehož výroba a vyklizení nákladově překračuje očekávané výnosy. Proto je tato výtěž ponechána v obou modelech v lese k zetlení. Důvodem
je i skutečnost, že tenké dříví obsahuje na objemovou jednotku nejvyšší podíl základních živin, které
se takto vrátí do koloběhu. V obou modelech jde
tedy o prořezávky, eventuálně první probírky na
celé modelové rozloze mladých porostů.
Rovněž v tomto ekonomicky ztrátovém stádiu výchovy lze dosáhnou podstatné úspory autoredukcí
počtu jedinců zástinem při uplatnění výběrů v lese
pasečného typu. Dokládají to např. zkušenosti
z hospodaření v lesích kláštera Schlägl, ležícího na
rakousko-českém pomezí: „Výchova, stínem‘ vyžaduje rovnoměrnou a co nejdelší clonu. V závislosti
na světelném požitku a individuální odolnosti stromů ke stínu dochází v nárostu k různému výškovému růstu (diferenciaci). (…) Pokračující přirozená
redukce stromové četnosti vede k bezprobírkovému‘ hospodářskému lesu. Beznákladová redukce
počtu stromů v dolní vrstvě porostu společně se
světlostním přírůstem horní vrstvy jsou faktory, které snižují náklady a zvyšují produkci. Takový postup (....) při využití výběrného principu, může být
uplatněn i v pasečném lese.“ (KOŠULIČ, 2008 ex
REININGER, překlad 1997)
4.2.3. Předmýtní a mýtní výtěž
lesních typů v modelové skupině HS. Většina jich
spadá do lesního vegetačního stupně doubrav
až bučin, kde smrk nemá přirozené zastoupení
a vzhledem k vývoji klimatu (oteplení min. o 1,5°C
za 30 let představuje posun ca o 2 LVS!) je pěstování smrku velmi rizikové. Pouze ca 1/5 rozlohy modelové skupiny HS leží v oblasti přirozeného rozšíření smrku (v LVS jedlových a smrkových bučin)
a i při současném vývoji klimatu lze předpokládat,
že tam pěstování smrku jako ekonomické příměsi
nepřekračuje únosnou míru rizika. V modelu podle
FSC je zastoupení SM oproti rekonstrukční přirozené skladbě navýšeno o ca 15 %, v tradičním modelu lesa věkových tříd o ca 40 %, což v případě
hynutí smrku umožňuje jeho redukci jako dočasné
ekonomické příměsi ještě bez vážného rizika plošného rozpadu porostů.
Výsledkem modelové simulace je objem zásob
hroubí s kůrou získaný v předmýtních těžbách
a dosažený ve 100 let věku modelového porostu
na výchozí holině o rozloze 100 ha.
Tabulka 4 představuje výsledek tradičního hospodaření, tabulka 5 pak výsledek hospodaření v souladu s FSC. Celkový výnos tradičního hospodaření
činí 100 tis m3 hroubí s kůrou, v případě hospodaření FSC pak činí 87 tis m3 hroubí s kůrou. Rozdíl
v dosaženém objemu zásob s kůrou činí 13 %.
Ve 4. až 10. deceniu model se počítá s postupným
nárůstem zásob a modelovou výtěží z výchovy,
kterou lze kvantifikovat jako objem hroubí s kůrou.
Rozdíly mezi modelem podle standardu FSC a tradičním modelem jsou dány odlišným zastoupením
dřevin (tabulka 1).
Z výsledků uvedených v tabulce 4 a 5 je zřejmé,
že změna druhové skladby v případě přírodě bližšího hospodaření podle standardu FSC znamená
pokles celkové zásoby hroubí s kůrou ve 100 letech porostu. Na první pohled negativní výsledek
s sebou nese řadu pozitiv a rozhodně neznamená
finanční ztrátu:
Relativně nízké zastoupení ekonomicky atraktivního smrku vyplývá z polohy zastoupených souborů
druhová skladba podle FSC dává předpoklad
vyšší bezpečnosti produkce a nižších ztrát z na-
Tabulka 4. Předmýtní a mýtní výtěž při tradičním způsobu hospodaření, skupina HS číslo 5, objem
hroubí s kůrou ve 100 letech porostu
smrk
jedle
borovice,
modřín
dub,
jasan,
jilm
buk, lípa,
javor, klen
bříza, ost.
listnáče
celkem
Redukovaná finální zásoba
hroubí s kůrou na zkamenění 9,5
33 080
2 508
5 320
7 339
18 278
3
76 536
Celkový objem hroubí s kůrou
z předmýtních těžeb a výběrů za
3. až 10. Decennium
14 760
776
1 480
1 785
5 425
347
23 471*
Celkem
100 007
* odečten 1 522 m3 na podíl tenkého hroubí z těžeb s výtěží do 15 m3 / ha
Tabulka 5. Předmýtní a mýtní výtěž při hospodaření podle FSC, skupina HS číslo 5, objem hroubí
s kůrou ve 100 letech porostu
Redukovaná finální zásoba hroubí s kůrou na
zakmenění 9,5
Objem zásoby ponechané k zetlení na výchozí ploše
100 ha (minimálně 5 stromů mýtných dimenzí/ha)
Finální zásoba hroubí s kůrou redukovaná o stromy
ponechané k zetlení
Zásoba hr. s k. redukovaná o referenční plochy
vyňaté z intenzivního využívání A) -2 %
vyňaté z intenzivního využívání B) -3 %
vyňaté z intenzivního využívání C) -5 %
Celkový objem hroubí s kůrou z předmýtních těžeb
a výběrů za 3. až 10. Decennium
Celkem
dub, jasan,
buk, lípa,
bříza, ost.
k zetlení
jilm
javor, klen
listnáče
z výchovy
10 847
30229
190
64 750
59
92
179
190
520*
14 706
8 719
10 755
30 050
0
64 230
14 412
8 545
10 540
29 449
62 946
14 265
8 457
10 432
29 148
62 302
13 971
8 283
10 217
28 548
6 480
3 598
3 696
11 822
Smrk
jedle
14 706
8 778
0
177
Celkem
-
61 019
845**
25 776
Soukromé majetky 88 722 • Obecní majetky 88 078 • Státní majetky 86 795
* Standardem FSC požadovaných 30 m3 dřeva ponechaného k zetlení na 1ha dospívajících a dospělých porostů je, kromě ponechaných 5ti
stromů/ha s rezervou naplněno zásobou referenčních porostů.
** Rozptýlená výtěž tenkého hroubí (do 10 m3 /ha) z výchovy do 40ti let (845 m3) ponechaná k zetlení není zahrnuta do objemu předmýtních
těžeb, ani do objemu dřeva ponechaného k zetlení (to je vázáno na dospívající a dospělé porosty)
hodilých těžeb; což potvrzuje i řada literárních
pramenů. Například Weck (1955, in Čížek, Kratochvíl, Peřina 1959) dochází k závěru, že pěstováním stanovištně vhodných dřevin lze snížit rozsah kalamit a tím zvýšit hmotový výnos o 25 %.
Heger (1957) na základě vlastních zkušeností s hospodařením na německé straně Krušných
hor porovnává množství kalamitního dříví (větrné
vývraty, sněhový polom v m3/ha/r.) v pasečně obhospodařovaných lesích Bienenmühle, Hirschberg
s lesy v nichž se různě dlouhou dobu hospodařilo
nepasečně (péčí o zásobu) s následujícími výsledky: v pasečně obhospodařovaných lesích se
objem kalamitního dříví pohyboval mezi 20–50 m3/
ha/r, na lesním úřadě Bärenfels, kde se uplatňovalo nepasečné hospodářství po 7 předchozích
let, poklesl objem kalamitního dřeva na 16 m3/ha/r.
a na lesním úřadě Chomutov, obhospodařovaném
nepasečně (péčí o zásobu) po dobu 20 let, činil
objem kalamitního dříví jen 4,6 m3/ha/rok.
Poleno (1999) na příkladu 30 let trvající přestavby smrkového porostu na „strukturální les“ v Deisenhofenu u Mnichova dokladuje pokles nahodilé těžby na 0,51 m3/ha/r., tj. 6,1 % z celkové těžby.
Pomineme-li ztráty na produkci v důsledku nahodilých těžeb, měl by se ekonomický efekt vyšší
bezpečnosti produkce projevit i snížením těžebních nákladů, to dokládá např. Košulič (2008) na
příkladu srovnání nákladů za nahodilou těžbu
a přibližování s mýtní úmyslnou těžbou v roce
2006 v režii jedné LS LČR - zatímco na nahodilou těžbu a přibližování ve výši 6 459 m3 činily
průměrné náklady 348 Kč/m3, na mýtní úmyslnou ve výši 8 655 m3 činily pouze 248 Kč/m3;
modelové odvození zásob smíšeného lesa podle růstových tabulek modeluje smíšený les
jako různě velké stejnorodé skupiny (v poměru zastoupení) zastoupených dřevin; ve reálný
smíšený les však lépe využívá nadzemní i půdní
prostředí, což dává předpoklad vyšší produkce
než pouhý konglomerát nesmíšených segmentů
zastoupených dřevin;
v etážově uspořádaném, podrostně obhospodařovaném (s ještě více ve výběrném lese) lze
uvažovat se světlostním přírůstem a přírůstem
spodní etáže, např. Košulič (2008) upozorňuje, že světlostní přírůst, který po prosvětlení
porostu zpravidla následuje může nahradit pokles zakměnění jen do určité míry (např. u smrku o 1-1,5 stupně), pokles přírůstu související
se snížením zakmenění pod tuto kritickou mez
musí nahradit přírůst na nové generaci lesa ve
spodní etáži Košulič (2008) s odvoláním na práce Čížka (1977), Wiedemanna (1950), Erdelta
(1953) a Assmanna (1968) dokládá převahu
podrostního nad holosečným hospodářstvím nejen v hodnotě produkce, ale za příznivých podmínek i v celkové objemové produkci.
podrostní hospodářství (a zejména pak výběrné hospodářství) produkuje vyšší podíl silných
cenných sortimentů, což má teoretický příznivý
dopad na hodnotu produkce; při současných
cenách silných sortimentu a situaci na trhu se
dřevem je tato teoretická výhoda sporná tuto
situaci zmiňuje např. Kaňok (2006) „přesílené
zdravé dříví o průměru nad 42 cm je hendikepováno na trhu snížením ceny o 400 – 500 Kč/m3.
Stejně tak dříví jedle oproti smrku má sníženou
cenu o 500 Kč/m3. O to větší zármutek je nad
tím, že nová pilařská kapacita vybudovaná v oblasti s přesíleným dřívím, v Paskově, má omezení průměru do 35 cm. Musíme doufat, že se na
trhu objeví zpracovatelé, kteří o toto tlusté dříví
budou mít zájem a za nesnížené ceny.“ V lesním hospodářství však platí, že les se pěstuje
pro příští generace, je proto diskutabilní, zda
současná situace na trhu se dřevem má být pro
budoucnost rozhodujícím kritériem.
z hlediska hodnotové produkce je rovněž pravděpodobné, že 15 % pokles objemové produkce
bude do určité míry kompenzován vyšší cenou
sortimentů dubu, který se na zásobách ve 100
letech podílí v modelu podle FSC oproti tradičnímu více než dvojnásobkem (plná hodnota
sortimentů dubu však nebude dosažena ve 100
letech, ale později).
určitou teoretickou výhodou druhové struktury
zásob hroubí podle FSC je rovněž skutečnost,
že podíl zásob jednotlivých dřevin je vyrovnanější než u druhové skladby lesa věkových tříd,
což dává větší možnost reagovat na měnící se
požadavky trhu se dřevem v budoucnu.
Další teoretické snížení podílu zpeněžitelné zásoby hroubí při hospodaření podle standardu FSC
představují odečty na ponechání stojících stromů
nebo dřeva k zetlení v dospělých a dospívajících
porostech. K zetlení nebo na dožití se však nechává přednostně dřevo z referenčních ploch, méně
hodnotné dřevo, popř. rozptýlená a těžko dostupná
výtěž, kde náklady na výrobu a přiblížení často přesahují reálné zpeněžení.
Standard FSC stanoví ponechávání určitého podílu (2 – 5 % podle typu vlastnictví) referenčních
ploch vyňatých z intenzivního hospodářského využívání. Ponechávání referenčních ploch v přepočtu
představuje (podle typu vlastnictví) 34 až 53 m3/
ha extenzivně využitelných a proto problematicky
zpeněžitelných zásob. Protihodnotou za to vlastníkovi lesa poskytuje poznatky o přirozeně probíhajících procesech v lesních ekosystémech, které lze
uplatnit při biologické racionalizaci pěstování lesa.
Rovněž u referenčních ploch je možnost volby je-
jich umístění do technologicky náročných terénů,
snižujících ekonomický efekt hospodaření.
4.3. Závěr
Výsledky studie ukazují, že mezi různými způsoby lesnického hospodaření lze i modelově vyjádřit
ekonomické rozdíly v předpokládaných nákladech
i očekávaných výnosech.
Změna rozsahu obnovní činnosti a struktury výkonů a podvýkonů ve finančním vyjádření povede při
hospodaření podle FSC pravděpodobně k úsporám. Nižší absolutní objem mýtní výtěže nemusí
vzhledem k různému finančnímu zpeněžení různých druhů dřeva vést nutně k finanční ztrátě.
Výsledky studie tak spíše naznačují ekonomickou
efektivitu přírodě blízkého hospodaření, zvláště
v situaci dlouhodobé investice typu pěstování lesa.
Velká pozornost by se tedy při osvětové činnosti
směrující k rozšíření přírodě blízkých způsobů
hospodaření na úkor způsobů holosečných měla
věnovat mimoprodukčním funkcím lesa a ekosystémovým službám, jejichž potenciál narůstá s přechodem k přirozenější způsobům pěstování lesů.
4.4. Prameny
Heger A (1957).: Ochrana smrčin proti škodám
větrem. Český překlad,Volf. M.., SZN, Praha.
Čížek, Kratochvíl, Peřina (1959): Přeměny
monokultur, SZN, Praha.
Čížek J.: Objemová produkce holosečného a podrostního lesa, Lesnictví, 8/1977, 575-590
Kubů M. (1997): Modely nákladů v pěstební činnosti. Disertační práce, MZLU, 1997.
Kaňok F. (2006): Ekonomika pěstební činnosti
a ekonomické aspekty přírodě blízkých způsobů
hospodaření.
Košulič M. (2008): Ekonomická analýza přírodě
blízkého hospodaření (nepublikováno)
Reininger H.(1992): Ziestärkennutzung oder die
Plenterung des Altersklassenwaldes. Fünfte Aufgabe.,Öster. Agrarwerlag, .
Poleno Z. (1999): Výběr jednotlivých stromů
k obnovní těžbě v pasečném lese, Lesnická práce.
Duda T. (2011): Konzultace k uplatnění odbouratelných chemických přípravků (odsouhlaseno 22. 6.
2011), osobní sdělení.
5 Odkazy a tipy k prohlédnutí
Zajímavá místa na internetu
www.czechfsc.cz
Stránky české kanceláře FSC.
www.fsc.org
Mezinárodní stránky FSC International s kompletními informacemi o certifikačním systému
FSC.
info.fsc.org
On-line databáze všech certifikovaných subjektů
- lesních majitelů a firem ve navazujícím zpracovatelském řetězci - na světě (FSC International)
www.slpkrtiny.cz
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP)
je organizační součástí Mendelovy univerzity
v Brně má certifikát FSC od roku 2000 a je tak
prvním držitelem certifikátu FSC v České republice
www.krnap.cz
Krkonošský národní park je držitelem certifikátu
FSC.
www.praha.eu
Hlavní město Praha je držitelem certifikátu FSC.
www.wwf.org
Webové stránky Světového fondu na ochranu
přírody (WWF) zabývající se mimo jiné ochranou lesů.
www.greenpeace.org/czech/cz
Webové stránky české pobočky Greenpeace,
která se zabývá ochranou především tropických
pralesů.
www.uhul.cz
Stránky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů,
který mimo jiné zajišťuje Národní inventarizaci
lesů, jednotný typologický systém lesů, vytváří
Oblastní plány rozvoje lesů, hostí přípravu Národního lesnického programu apod.
www.ldf.mendelu.cz
Lesnická a dřevařská fakulta, Mendlova univerzita v Brně provádí lesnický výzkum a výuku.
www.pralesy.cz
Stránky se snaží informovat o problematice výzkumu a monitoringu přirozených lesů v České
republice. Přinášejí také komplexní informace
a přehledy o současném rozsahu a stavu přirozených lesů.
www.prosilvabohemica.cz
Pro Silva Bohemica je sdružení lesníků a přátel
lesa, kteří praktikují a prosazují co možná největší využití přírodních procesů v lesním hospodaření za účelem lepšího a trvalejšího hospodářského výsledku a souběžného zachování
nepřetržitosti plnění všech funkcí lesů.
www.hnutiduha.cz
Hnutí DUHA se věnuje mimo jiné ochranou lesů
a vzácných šelem na území České republiky.
prirozenelesy.cz
Internetový časopis věnovaný přírodě blízkému
hospodaření v lesích.
FSC ČR je nevládní neziskovou organizací a národní kanceláří FSC s působností v České republice. FSC ČR je tvořeno třemi desítkami členů z řad
vlastníků lesů, lesníků, vědců, zástupců nevládních
organizací, odborů a zpracovatelů rozdělených do
tří odborných sekcí: ekonomické, environmentální
a sociální. Roli pozorovatelů přijali zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí, Lesy
České republiky a Školní lesní podnik Masarykův
les Křtiny. Zájemci z řad vlastníků lesů a lesních
hospodářů jsou v FSC ČR vítáni, stejně jako zástupci dalších zájmových skupin.
Jedním z hlavních úkolů FSC ČR je tvorba a revize Českého standardu FSC pro přírodní a sociálně
ekonomické podmínky České republiky. FSC ČR
se dále věnuje propagaci, vzdělávání a podpoře
přírodě blízkého lesního hospodaření a dřeva jako
obnovitelného zdroje. Poskytuje též poradenství
při certifikaci lesů a dřevozpracujících podniků podle principů FSC.
Prostředky pro svou činnost získává FSC ČR od
českých i zahraničních nadací a fondů, mezinárodní centrály FSC, členských příspěvků, poradenské
a publikační činnosti.
Kontaktujte nás:
FSC ČR, o. s.
Poděbradova 111, 612 00 Brno
tel./fax: 545 211 383, [email protected]
www.czechfsc.cz
Vytištěno v roce 2011 na FSC papíře.

Manuál pro lesníky, vlastníky a správce lesů

Transkript

Podobné dokumenty

příloha - Koalice pro řeky

číslo 18. – únor 2010

katalog-tab_Ib

Zprava o ZP 2006 - final - 223stran

Ing. R. Dudík Některá úskalí ekonomického posuzování přírodě