DIALOGY

DIALOGY
občanů
Roztok
a Žalova
ÚNOR
ZDARMA
2006
DIALOGY
občanů Roztok a Žalova
ÚNOR
2006
Ro‰ády a pfiesuny.
Je uÏ pravidlem, Ïe s blízkostí voleb se zvy‰uje pohyblivost politick˘ch subjektÛ, aÈ uÏ jde o jednotlivce nebo o skupiny zvolení
chtiv˘ch. Spou‰tûcím mechanismem k tomuto zdánlivû chaotickému pohybu, ne nepodobnému putovaní pylového zrníãka v
kapce vody prvnû popsanému panem Brownem, jsou volební pfiedpovûdi. KdyÏ se ukazuje malá podpora toho kterého uskupení, je tfieba najít nadûjnûj‰í, nebo alespoÀ stávajícími uskupeními zamíchat, samozfiejmû s cílem, aby ta nová pozice pfiinesla
více preferencí a vût‰í ‰anci usednout v k˘Ïeném kfiesle. Faktem zÛstává, Ïe nejviditelnûj‰í jsou tyto ro‰ády v krajském a je‰tû
více v národním mûfiítku: koho také za hranicemi katastru obce zajímá, jaké manévry tam probíhají, novináfii laãnící po osvûÏení nudn˘ch a nûkdy nechutn˘ch pfiedvolebních pÛtek ãíhají na novoty, jeÏ mohou pfiinést zmûny v celé ãeské kotlinû...
Musíte mi dát za pravdu, Ïe to, co se dûje na úrovni krajské a celonárodní, bude mít pfiínos pro na‰e mûsto jen tehdy, bude-li poslanec mít trvalou adresu v Roztokách. Pro kaÏdého jiného budeme nudnou periférií, kterou musí párkrát za volební období nav‰tívit, a zcela samozfiejmû bude
podporovat pfiedev‰ím svou domovskou obec. A je to ostuda a neschopnost místních exponentÛ velk˘ch parlamentních a, takzvanû, úspû‰n˘ch
stran, Ïe nejvût‰í mûsto na‰eho regionu, Roztoky, nemá zastoupení ani v krajsk˘ch a uÏ vÛbec ne v parlamentních orgánech. Ba co více, s v˘jimkou dvojnásobné kandidatury stávajícího starosty (nejprve za OF, poté lídr v barvách Nezávisl˘ch v roce 1998), komunistÛ a jednoho nacionalistického exota se o to ani nepokusily. DÛsledek je zfiejm˘: dotace jsou na hony vzdáleny, podpora na‰eho regionu je jen proklamativní a evropské granty spí‰e seÏene aktivní soukrom˘ podnikatel...
Pan starosta BoloÀsk˘ oznámil slouãení dvou stran, SdruÏení nezávisl˘ch a Evropsk˘ch demokratÛ. Myslím, Ïe od dob Obãanského fóra je to
jeho jiÏ ãtvrt˘ politick˘ pfiestup, a chce se mi vûfiit, Ïe bude úspû‰nûj‰í neÏ ty pfiedchozí. Úspû‰nost v parlamentních volbách bude nemilosrdnû a
objektivnû mûfiena jeho postavením na stranické kandidátce SNK ED a pak jeho zvolením – nezvolením.
A upfiímnû fieãeno, pfieji mu úspûch, Roztoky totiÏ na jeho odchodu do jin˘ch politick˘ch sfér mohou jen vydûlat.
L. Nachmilner
Obsah:
Slovo na úvod
Co nového ve mûstû
Pfieãetli jsme za Vás
Kultura
Foto-slovo na závûr
str. 3
str. 4
str. 5
str. 5
str. 6
str. 9
str. 10
str. 10
str. 12
str. 14
str. 15
str. 16
L.Nachmilner : Ro‰ády a pfiesuny
O.Vavfiínová : Zastupitelstvo oãima vefiejnosti
P.Tfiíska : Rozpoãet mûsta schválen
M.Lond˘n : Co je nového se zápachy ve VUAB?
J.BlaÏek, St.Blecha : Reakce petiãního v˘boru
F.·ulc : Teãe voda teãe ...
redakce : Poãátky lyÏníkÛ v âechách
J.ChrÏová : ChrÏové brutální sloupek
Stan Maru‰ák : Dobr˘ den, pane králi Václave ...
L.Kantor : Pfiehmat…?
J.Drda : Dal‰í mimofiádn˘ koncert v Îalovû
L.Kantor : Letmé vzkazy zabednûncÛm
Dialogy obãanÛ Roztok a Îalova
mûsíãník - ãíslo 2/2006 - uzávûrka 20.2.2006
Registrováno pod evidenãním ãíslem MK âR E 16443, vydává Vydavatelství Marika
Odpovûdn˘ redaktor : Ing.Lumír Nachmilner, CSc.
Kontaktní adresa : DIALOGY, P.O.box 143, âernokostelecká 20, 100 00 Praha 10, e-mail : [email protected]
Titul : kresba Mikolá‰e Al‰e (1896), fotografie : J.ChrÏová, Fr.·ulc a Stan.Maru‰ák ( vãetnû grafické úpravy).
Za obsah pfiíspûvkÛ odpovídají v˘hradnû jejich autofii. Neoznaãené pfiíspûvky jsou dílem redakce a vyjadfiují její názor.
super ãistírnû, s ãímÏ souvisí celá kauza ICN (penicilínka), takÏe se máme zfiejmû na co tû‰it.
No a pak pfii‰la na fiadu kauza ‰kola, za hojné úãasti
rodiãÛ, mluvãích jiÏ druhé petice, pana fieditele a pana
uãitele Cihláfie.
Tentokráte to bylo relativnû vûcné, bez emocí, ov‰em
nikam nevedoucí. Jen nûktefií zastupitelé se snaÏili sbírat politické body.
Celá tahle kauza je na nûkolik samostatn˘ch ãlánkÛ
a to nechÈ publikují zúãastnûní.
Domnívám se, Ïe to celé svûdãí o tom, Ïe radnice fie‰í
problémy aÏ ex post a marnû se snaÏí skr˘t, Ïe nemá
vÛbec Ïádnou koncepci.
Jak si jinak vysvûtlit, Ïe k „nûjakému“ fie‰ení byla radnice doslova donucena aÏ nûkolikátou peticí, pfiiãemÏ
problém byl zfiejm˘ jiÏ v ãervnu minulého roku???
Nezaujatého ãlovûka z toho jímá smutek. To, Ïe máme
v Roztokách základní ‰kolu je pro mnoho rodiãÛ skvûlé. To, Ïe radnice jen pfiihlíÏí, jak se úroveÀ této ‰koly
limitnû blíÏí nule je opravdu smutné.
Jako dal‰í bod jednání koneãnû do‰lo na rozpoãet
mûsta, coÏ bylo hlavní téma tohoto zastupitelstva.
Pfiiznám se, Ïe rozpoãet je hodnû nesrozumiteln˘
dokument a vzhledem k tomu, Ïe se v‰echny volební
strany koneãnû dohodly, byl odsouhlasen.
Fajn, zcela bezpeãnû ale vím, Ïe radnice nevyãlenila
finanãní prostfiedky na v˘kup pozemkÛ v soukromém
vlastnictví.
Tento problém zaãne b˘t aktuální s roz‰ífiením (nástavbou) matefiské ‰kolky v Îalovû, protoÏe pfiíjezd ke
‰kolce s moÏností parkování není moÏn˘ z Pfiemyslovské ulice, ale pouze zezadu z ulice Pod Koláãovem. No
a tento pfiíjezd sice fakticky existuje, ale pozemky
nevlastní mûsto.
Îalov je v tomto ohledu opravdu velmi specifick˘.
Nûkteré ulice a pû‰í trasy jsou stále ve vlastnictví soukrom˘ch osob. Tyto skuteãnosti nejsou nijak nové, jen
je nikdo doteì nefie‰il. MoÏná by nebylo od vûci se tím
koneãnû zaãít zab˘vat.
Olga Vavfiínová
[email protected]
CO NOVÉHO VE MùSTù ?
ZASTUPITELSTVO OâIMA VE¤EJNOSTI
Seriózní informace o zastupitelstvu
jistû pfiinesl ãlánek v Odrazu. Nabízím
proto subjektivní komentáfi z pozice
obecenstva.
Pro vefiejnost je vÏdy k dispozici jeden
v˘tisk materiálÛ pro zastupitelstvo, tyto
materiály by mûly b˘t doruãeny zastupitelÛm alespoÀ t˘den pfied jednáním, aby mûli zastupitelé ãas se s tím mnoÏstvím rÛznorod˘ch materiálÛ
seznámit.
Nejzajímavûj‰í materiály jsou ty, které dostanou zastupitelé pfiímo na stÛl, ty ale ve sloÏce pro vefiejnost
nejsou.
Jednou z tûchto informací bylo, Ïe mûstu za nesprávné
ãerpání dotací na ãistírnu odpadních vod hrozilo penále od finanãního úfiadu ve v˘‰i nûkolika desítek milionÛ korun.
Mûsto se odvolalo, neboÈ takhle vysoké penále by bylo
zcela likvidaãní a nûkolik mûsícÛ usilovnû hledalo chybûjící faktury, coÏ se podafiilo. Díky dodání chybûjících
dokladÛ se penále sníÏilo na fiádovû nûkolik set tisíc
korun. Mûsto se opût odvolalo a zcela poslední penále,
jiÏ bez moÏnosti odvolání ãiní 21 400,- Kã, coÏ bylo prezentováno jako velké vítûzství.
Za souãasné situace to asi opravdu vítûzství je, ale
o ãem vlastnû svûdãí?
JestliÏe mûsto na investici za zhruba 100 milionÛ korun
dostane od státu dotaci cca 30 milionÛ korun, není jeho
povinností mít alespoÀ financování této akce v pofiádku? A nesvûdãí celá tahle kauza o tom, Ïe mají na radnici kapku binec?
Dotaz vefiejnosti v tomto duchu byl velmi pohotovû
exstarostou eliminován s tím, Ïe diskuzi navrhuje
ukonãit a vrátit se k tomuto tématu v ãásti rÛzné, coÏ je
docela elegantní zpÛsob, jak to nefie‰it vÛbec.
Dal‰í informací bylo, kterak se rybníãek na Vr‰kách ve
stfiedu 8.2. zmûnil v obstojné jezero a jak hasiãi ãerpají, aby voda nezatopila okolní nemovitosti.
Staãilo málo, jen dva dny oblevy a de‰tû. Nyní snûÏí
a tak lze pfiedpokládat, Ïe se situace bude opakovat.
MoÏná, Ïe radnici koneãnû dojde, Ïe neÏ dovolí zástavbu Dubeãnice, bylo by prima vyfie‰it de‰Èovou kanalizaci – odtok z rybníãku do Îalovského potoka pfiesnû
tak, jak poÏaduje územní plán.
Pokud si dobfie vzpomínám, Ekospol ve zvlá‰tním
souznûní s radnicí de‰Èovou kanalizaci odmítal s tím, Ïe
ze souãasného rybníãku udûlá rybníãek vût‰í – z pasti
na jednoho mamuta udûláme past na mamuty tfii. Bez
ohledu na to jak je past na tfii mamuty úÏasn˘m a originálním mûstotvorn˘m prvkem, se domnívám, Ïe za
podobné situace nebude staãit ani to.
Hydria a hasiãi ãerpali i následující dny. Financování
téhle akce bude ov‰em nûco stát….
Máme odhlasováno vy‰‰í vodné, stoãné se nefie‰ilo.
Pfiitom stoãné je platba za ãi‰tûní odpadních vod v na‰í
4
ROZPOâET MùSTA SCHVÁLEN
CO JE NOVÉHO SE ZÁPACHY VE VUAB ?
Na svém zasedání 8.2. schválilo zastupitelstvo rozpoãet mûsta. Po nûkolika
letech bez vût‰ích problémÛ. Bylo to
díky tomu, Ïe rozpoãet byl pfiedjednán
se v‰emi politick˘mi subjekty v zastupitelstvu a dokonce vût‰inou bylo pfiihlédnuto k jejich pfiipomínkám. Tím není
fieãeno, Ïe je v‰e úplnû bez problémÛ. Nejvût‰ím problémem zÛstává mal˘ a nûkdy Ïádn˘ pfiedstih projekce
pfied vlastním rozhodnutí o investici. V mnoha pfiípadech zastupitelé rozhodují o investici, která se právû
projektuje, nebo se dokonce teprve projektovat bude,
nemluvû o územním fiízení atd. Má to za dÛsledek nûkolik nepfiíjemn˘ch vûcí. Nûkteré investice se nestihnou
v pfiíslu‰ném roce rozbûhnout nebo dokonãit. Napfiíklad
v rozpoãtu mûsta za rok 2005 tak zÛstalo nevyuÏit˘ch
cca 12 mil. Kã, které se pfievádûjí do rozpoãtu 2006.
Zastupitelé také díky skluzu projekce nûkdy nemají
o pfiíslu‰né investici reálnou pfiedstavu. ZároveÀ se daleko snáze Ïádá o dotace, kdyÏ staãí jen sáhnout „do ‰uplíku“. Situace se snad bude postupnû zlep‰ovat, ale
zastupitelstvo by mûlo na projekci a pfiípravu investiãních akcí vûnovat více penûz. ZároveÀ by radnice by
mûla naplnit usnesení zastupitelstva a pfiedkládat zastupitelstvu stav pfiipravenosti a postup u jednotliv˘ch akcí
i tûch, které by mûly b˘t v nejbliωích letech realizovány.
A co nás tedy v roce 2006 ãeká. Do konce roku by mûl
b˘t obnoven sbûrn˘ dvÛr TS, roz‰ífiena a zrekonstruována matefiská ‰kolka v Pfiemyslovské ulici. Pfiístavek
matefiské ‰kolky v ulici Spû‰ného není zprojektován
a visí nad ním otazník. Kanalizace, vodovod a povrch by
mûl b˘t dokonãeny v celé Levohradecké ulici i kdyÏ ãást
se je‰tû projektuje. V ulici Na Pískách se snad stihne
provedení kanalizace a vodovodu je v‰ak tfieba zadat
archeologick˘ prÛzkum.
U kanalizace Pod Koláãovem je v‰echno pfiipraveno
a tak stavbû nestojí nic v cestû. Jakmile to poãasí dovolí
mûl by b˘t dokonãen areál volného ãasu na starém
Ïalovském hfii‰ti. Zkrátka by nemûla pfiijít ani dal‰í dûtská hfii‰tû. V nemocnici by mûla b˘t provedena nová
kanalizaãní pfiípojka. TéÏ by mûla b˘t dokonãena rekonstrukce chodníku v NádraÏní ulici a snad se povede
chodník v Pfiemyslovské. O chodníku v ãásti ulice Jana
Palacha se jedná. Na rekonstrukce v základních ‰kolách
je vyãlenûno zhruba 1,5 mil. Kã. Vzhledem k tomu, Ïe
navrÏené hfii‰tû u Z· Roztoky je zpracována jen studie,
byly pfiipravené 2 mil. Kã pfiesunuty do adresné rezervy.
Nûktefií zastupitelé navrhovali vyuÏít pfiipravené peníze
na zahájení rekonstrukce ‰kolních jídelen, které nás
ãekají v pfií‰tím roce. Vzhledem k objemu rekonstrukce,
jehoÏ odhad pfiesahuje 13 mil. Kã mÛÏe b˘t rekonstrukce ãasovû nároãná a mÛÏe dojít k podstatnému omezení
provozu jídelen. Je pravdûpodobné, Ïe podle v˘voje
rozpoãtu, moÏn˘ch dotací apod. je‰tû zastupitelstvo
v prÛbûhu roku v rozpoãtu mûsta provede zmûny.
O tûch vás budeme informovat.
(Je jasné, Ïe koexistence mûsta s továrnou patfií k základním
otázkám Ïivota Roztok. Proto povaÏujeme za poctivé ãtenáfie pravidelnû informovat o v˘voji je‰tû nedávno dosti zapeklité situaci. Tentokrát jsme se zeptali námûstka generálního
fieditele VUAB pro investice Ing.Miroslava Lond˘na)
redakce
PrÛmyslová ãistírna odpadních vod – PâOV.
Anaerobní prÛmyslová ãistiãka odpadních vod, neboli
PâOV byla zprovoznûna ve zku‰ebním provozu opût
po témûfi 4 mûsících nucené odstávky dne 2.2.2006.
Nábûh se podafiil provozovateli, spoleãnosti Hydria
s.r.o., zrealizovat aÏ po nûkolika dnech intenzivního
rozmraÏování zejména potrubních systémÛ v dobû, kdy
venkovní teploty zvlá‰tû v noci dlouhodobû klesaly
pod -15°C.
Systém v‰ak od samého poãátku vykazoval takovou
úãinnost, Ïe obsah sirovodíku neboli sulfanu, kter˘ i ve
velmi mal˘ch koncentracích znaãnû zapáchá, nebyl na
v˘stupu ze systému dezodorizace vÛbec detekován a to
ani pfii plném zatíÏení prÛmyslové ãistiãky.
Po 11 dnech provozu bylo pfiikroãeno také ke kontrolnímu zmûfiení zápachu metodikou, která je v souladu
s platnou legislativou. DosaÏen˘ v˘sledek splÀoval
i v souãasnosti platn˘, velmi pfiísn˘ zákonn˘ limit,
kter˘ je odborníky povaÏován za neudrÏitelnû nízk˘.
V pfiedkládané a v souãasnosti schvalované novele
vyhlá‰ky je jiÏ opu‰tûn.
Petr Tfiíska
5
Mûfiení obsahu sulfanu jsou nyní rutinnû provádûna podle
platné normy 3x t˘dnû za jednotliv˘mi stupni dezodorizaãní linky a to za skrápûcí kolonou, biofiltrem a závûreãn˘m karbofiltrem. Pfiedepsaná limitní hodnota je dosahována ve v‰ech jiÏ po prÛchodu vzdu‰iny biofiltrem.
Souãástí procesu schvalování zmûny stavby do trvalého
provozu je nutné provést autorizované mûfiení podle
poÏadavku, definovaného KÚ a âIÎP. Tato mûfiení byla
jiÏ dotãen˘m orgánÛm avizována na 24.02.2006.
SdruÏení nezávisl˘ch kandidátÛ SAKURA ROZTOCK¯ HLAS chápe politiku jako sluÏbu obãanÛm
a obci. Nehledáme v postech v zastupitelstvu mûsta osobní
v˘hody, jsme lidé schopní vûcného dialogu a nejsme svázáni Ïádn˘mi ideologick˘mi schematy. Správná komunální
politika není podle nás ani "pravá" ani "levá", ale slu‰ná
a kompetentní.
ODS mimo jiné:
zpfiístupnit sluÏby obãanÛm a zlep‰it jejich informovanost,
podporovat ãinnost rÛzn˘ch zájmov˘ch sdruÏení a zlep‰it
koordinaci jejich akcí
V˘sledky autorizovan˘ch mûfiení bychom mûli znát k datu
05.03. Bezprostfiednû po jejich doruãení budou odeslána
Mûstskému úfiadu âerno‰ice se Ïádostí o uvedení zmûny
stavby do trvalého provozu.
Kromû doladûní funkãnosti dezodorizaãního systému
budou také dokonãena vyspecifikovaná technická opatfiení, minimalizující fugitivní pachové emise sekundárního
charakteru, spojená zejména s distribucí a skladováním
separovan˘ch kalÛ a vyãi‰tûním spla‰kové kanalizace
v areálu ãistírny.
Dokonãení správního fiízení, na jehoÏ konci bude povolení trvalého bezzápachového provozu zafiízení PâOV je
pfiedpokládáno na pfielomu mûsíce bfiezna a dubna.
K jednotliv˘m bodÛm:
Odchod 11 uãitelÛ ze ‰koly: Pí‰ete, Ïe „jiÏ na jafie
r.2005 byl fieditel vyzván KU Sâ a i zfiizovatelem ‰koly, aby
organizaci ‰koly uvedl do souladu s obecn˘mi pfiedpisy
s pfiihlédnutím k uvolnûn˘m finanãním prostfiedkÛm MÚ
na posílení v˘uky nûkter˘m pfiedmûtÛm ve spojen˘ch tfiídách. Podle na‰eho mínûní tento úkol splnil odpovûdnû
a profesnû správnû“. O co opíráte va‰e mínûní? Byli
bychom velice rádi, pokud byste uvedli o jaké obecné
pfiedpisy se jedná. Jediné dva dokumenty, které se na
úrovni kraje zab˘vají touto problematikou a které nám
jsou známé jsou: „Metodika pfiím˘ch v˘dajÛ“ z 2.3.2005
a „Krajské normativy-pfiímé v˘daje“ rovnûÏ z 2.3.2005.
Tyto dokumenty se velice detailnû zaobírají v‰emi aspekty financování ‰kol krajem a v˘raznû nesouhlasí s interpretací, kterou jsme sly‰eli od pana fieditele. Pokud se
jedná o druh˘ pilífi financování ‰koly, to je financování
z prostfiedkÛ MÚ. Je zaráÏející (pokud publikované údaje
byly správné), Ïe ve skuteãnosti na ‰kolu nebyly vyãerpány ani v‰echny prostfiedky plánované mûstsk˘m rozpoãtem na rok 2005. Zvlá‰tû, kdyÏ nám bylo opakovanû prezentováno jak vehementnû pan fieditel bu‰í na mûstskou
kasu.
Souhlasíme s Vámi, Ïe práci uãitele mohou objektivnû
zhodnotit pouze ‰kolské orgány k tomu urãené. ProtoÏe
poslední inspekce probûhla v listopadu 2002 a bohuÏel
není Ïádná novûj‰í, je tfieba pfiihlédnout alespoÀ k této.
Zvlá‰tû vzhledem k tomu, Ïe vût‰ina uãitelÛ, kter˘ch se
odchody t˘kaly, v dobû inspekce ve ‰kole pÛsobila.
V závûru této zprávy je uvedeno: „Z celkového poãtu 27
hospitovan˘ch hodin byly jen ãtyfii hodiny vyuãovány
uãitelkami bez odborné a pedagogické zpÛsobilosti.
Vûková struktura pedagogického sboru je vyváÏená.“
Kladnû hodnoceno vysoké procento muÏÛ s praxí kolem
10 ti let..
Z takto hodnocen˘ch, se dvou uãitelÛ ãe‰tiny t˘ká
propu‰tûní z dÛvodu „nadbyteãnosti“. Paradoxem ov‰em
je , Ïe místo nich uãí ãe‰tinu uãitelka s dosud nedokonãen˘m vzdûláním. Zástupcem fieditele ‰koly byl ustanoven
uãitel s nulovou praxí a dosud nedokonãen˘m vzdûláním.
Místo pana uãitele Cihláfie opût pfiijata náhrada bez ukonãeného vzdûlání. NezpochybÀujeme variantu, Ïe v˘uka
pomocí studentÛ mÛÏe oÏivit a rozpohybovat stojaté vody,
ale trváme na tom Ïe je to moÏné pouze ve stabilizovaném
kolektivu a nikoliv jako pátefi systému. Teze o tom, Ïe
‰kola má nyní nejvy‰‰í kvalifikovanost uãitelÛ, nám jsou
pfiedkládány bez dÛkazÛ a bliωí specifikace a s ohledem
na v˘‰e uvedené si tím nejsme jisti. Dfiíve byly údaje
Sprejová su‰árna NIRO.
Dne 2.2. bylo vydáno rozhodnutí o povolení zku‰ebního
provozu nové absorpãní jednotky pro eliminaci zápachu
na dobu 3 mûsícÛ s podmínkou dosaÏení pfiedepsan˘ch
emisních limitÛ a splnûní platného limitu pro úroveÀ
zápachu, stejného, jako pro PâOV.
JiÏ v prÛbûhu prvních 14 dní zku‰ebního provozu bylo
dosaÏeno zásadní pozitivní zmûny v pachovém zatíÏení na
v˘duchu ze zafiízení. PrÛbûÏná technická mûfiení dodavatele zafiízení, uskuteãnûná v prÛbûhu odlaìování technologie absorpce v jednotliv˘ch stupních prokázala jiÏ
v zahajovacím období stále se sniÏující hodnotu zápachu,
fiádovû jiÏ na v úrovni platného limitu. Autorizovaná
mûfiení budou uskuteãnûna na konci bfiezna.
Ing. M. Lond˘n
17.02.2006
Reakce petiãního v˘boru na odpovûì mûstské
rady na petici ã. 2 rodiãÛ a zákonn˘ch zástupcÛ ÏákÛ
Základní ‰koly Roztoky za urychlené a komplexní
fie‰ení kritické situace na základní ‰kole Roztoky :
VáÏen˘ pane starosto,
dne 24.1.2006 jsme obdrÏeli odpovûì rady mûsta na
petici rodiãÛ ã.2. Musíme konstatovat, Ïe odpovûì povaÏujeme za zcela nedostateãnou. Zdá se nám nedÛstojné
vrcholné reprezentace mûsta odpovûdût zpÛsobem, kter˘
v podstatû kopíruje vyjádfiení pana fieditele, vãetnû
nepravdiv˘ch v˘rokÛ, bez toho aby si nûkteré skuteãnosti
alespoÀ ovûfiila. ProtoÏe lidská pamûÈ je krátká, pfiipomínáme Vám s ãím jste na radnici vstupovali:
6
o kvalifikovanosti uãitelÛ souãástí v˘roãní zprávy ‰koly.
V té leto‰ní tuto informaci, mimo jiné, také postrádáme.
Destabilizace pedagogického sboru: Pokud bychom
i pfiijali vysvûtlení, Ïe 11 uãitelÛ, ktefií ode‰li v létû, bylo
cílen˘m a ku prospûchu vûci smûfiujícím opatfiením pana
fieditele, jak si vysvûtlit odchod dal‰ích 3 pracovníkÛ
(nejen pana Cihláfie) na podzim? Bagatelizace tohoto
problému, ze strany mûsta, na problém profesní neshody
svûdãí o naprostém nepochopení, nebo nezájmu pochopit
co se dûje.
Nekontrolovan˘ odliv ÏákÛ: Vysvûtlovat odchod ÏákÛ
tím, Ïe rodiãe zapisují dûti jinam a fieditelé ostatních ‰kol
nepodávají informace fiediteli spádové ‰koly a není tudíÏ
moÏno vyãíslit ekonomickou ztrátu ‰koly, povaÏujeme za
v˘smûch. Teoretizovat o tom, kolik dûtí nebylo zapsáno
do Roztok na ‰kolu, by nás ani ve snu nenapadlo. Údaje
které jsme uvádûli jsou údaje, které se t˘kají pouze uÏ
dfiíve zapsan˘ch ÏákÛ. To znamená minimálnû 57 ÏákÛ,
ktefií byli zapsáni ve ‰kole v Roztokách, chodili do této
‰koly a bûhem docházky (v období ãerven 04-záfií 05) ode‰li jinam. Pro porovnání uvádíme údaj z jiÏ zmiÀovaného
‰kolního roku 2002/2003. Ve ‰kolním roce 2002/2003 bylo
pfiijato celkem 13 dûtí na víceletá gymnázia, nebo jazykovou ‰kolu. (V˘roãní zpráva ‰koly 2002/2003) Tento údaj
uÏ se v dal‰ích v˘roãních zprávách neopakuje.
Pfiesto, Ïe ve ‰kolním roce 2002/2003 ze ‰koly ode‰lo 13
dûtí, celkov˘ poãet dûtí ve ‰kole poklesl pouze o ‰est.
Ve ‰kolním roce 2004/2005 nebyl zvefiejnûn údaj, kolik
dûtí se dostalo na víceletá gymnázia, nebo jazykovou
‰kolu (z dostupn˘ch informací to není ani polovina poãtu
z roku 02/03), pfiesto pokles poãtu dûtí v jednotliv˘ch tfiídách je témûfi desetinásobnû vy‰‰í.
Zhor‰ení komunikace s rodiãovskou vefiejností: Musíme konstatovat, Ïe za úroveÀ komunikace nepovaÏujeme
to, jaké mnoÏství informací dostáváme, ale jak jsou tyto
informace relevantní. Pokládáme za úsmûvnou Va‰i informaci, Ïe probûhly 4x schÛzky v rámci celé ‰koly a 2x tfiídní schÛzky jednotliv˘ch tfiíd, meetingy s vedením ‰koly za
pfiítomnosti zástupcÛ ·R a mûsta. Ve ‰kole je 15 tfiíd,
pokud nepoãítáme speciální tfiídy. Opticky by vypadalo
je‰tû daleko lépe, kdybyste napsali, Ïe probûhlo 30 tfiídních schÛzek. Ale bez legrace. My jako rodiãe víme o 2
schÛzkách v kaÏdé tfiídû. Informace o setkáních s fieditelem ‰koly byly rodiãÛm sdûleny hodinu pfied zaãátkem
tohoto setkání na tfiídní schÛzce. K meetingÛm s vedením
‰koly za pfiítomnosti zástupcÛ ·R a mûsta se dostaneme.
Nበpohled na komunikaci s fieditelem je tento:
Druhého ãervna byli rodiãe pozváni na tfiídní aktiv
(poznámka:úãast nutná). Ponechme stranou, Ïe to bylo
v ãase, kdy znaãná ãást rodiãÛ je‰tû pracuje a museli se
tudíÏ uvolÀovat z práce. Pfiesto se zúãastnila drtivá vût‰ina rodiãÛ. Bez jediného slova vysvûtlení, co udûlal pro to,
aby k této situaci nedo‰lo, fieditel rodiãÛm sdûlil, Ïe jako
statutární zástupce a správce pfiíslu‰né kapitoly rozpoãtu
rozhodl o slouãení tfiíd. Po pÛlhodinû ode‰el s tím, Ïe má
dal‰í jednání. Toto je zpÛsob komunikace pana fieditele.
Rodiãe se s tímto pfiístupem nesmífiili a vyvolali dal‰í jednání, tentokrát za pfiítomnosti pana starosty. Opût úãast
více neÏ hojná. Opût stejn˘ zpÛsob komunikace pana fieditele, pouze s tím rozdílem, Ïe tentokrát neode‰el upro-
stfied jednání. Ov‰em, dá se to vysvûtlovat jako v˘razn˘
pokrok v jednání pana fieditele a schopnost jeho reflexe.
Probûhla dal‰í jednání za pfiítomnosti rodiãÛ na zastupitelstvu mûsta a v˘sledkem bylo vyjádfiení mûsta: „Rada
mûsta reflektuje vznesené kritické pfiipomínky k práci fieditele základní ‰koly, neshledává v‰ak Ïádné zákonné dÛvody (ve smyslu ‰kolského zákona) k jeho odvolání“.
Poãet zúãastnûn˘ch rodiãÛ na v‰ech dal‰ích akcích
odpovídal mífie rezignace rodiãovské vefiejnosti. (Tfii mûsíce upozorÀovat na chyby a dovolávat se fie‰ení situace ve
jménu budoucnosti sv˘ch dûtí, naráÏet neustále na
naprost˘ nezájem a odvolávání se na ‰patn˘ zákon, chce
uÏ jistou dávku masochismu)
Je‰tû nûkolik poznámek ke komunikaci.
1.záfií se nedostala druÏina v Îalovû dokonce ani na
nûkolik prvÀáãkÛ. Maminky tûchto prvÀáãkÛ ‰ly za fieditelem, nebyly pfiijaty s odÛvodnûním, Ïe nemá ãas.Pokud
jste pozapomnûli, proã dávají rodiãe dûti do druÏiny,
dovolte pfiipomenout. Je to vût‰inou proto, Ïe pracují
a doma nemají babiãku aby jim dítû pohlídala. Nechat
dítû poflakovat po mûstû, nebo bez dozoru doma se jim
nezdá jako ideální a proto volí druÏinu. Pro pana fieditele je moÏná termín 12.9., kdy zaujal k této problematice
stanovisko, manaÏersk˘m v˘konem roku, ale vûfite tomu,
Ïe pro rodiãe to taková legrace není. Jsme si vûdomi, Ïe
‰kola není povinna druÏinu zfiizovat. Pokud ji v‰ak zfiídí,
je ze zákona povinna dodrÏovat v‰echny pfiedpisy s tím
související. KdyÏ se podíváte na zápisy ‰kolské rady, zjistíte, Ïe problematice druÏiny je vûnován vÏdy minimálnû
jeden bod s rÛzn˘mi doporuãeními. Do dne‰ního dne
není vyfie‰eno.
27.9. se konala ve ‰kole diskuse o koncepci ‰koly. Je
pravda, Ïe tam bylo málo rodiãÛ, ale je také pravda Ïe tam
nebyl nikdo ze ‰kolské komise a odpovûdn˘ch pracovníkÛ. Je nutno ocenit pfiítomnost pana místostarosty Huka,
aãkoliv na druhou stranu je zaráÏející fakt, Ïe zcela pfie‰el
skuteãnost, Ïe pan fieditel rodiãe dezinformoval. (Jednalo
se o informaci ohlednû druÏiny. ¤editel tvrdil, Ïe neexistuje Ïádn˘ právní dokument upravující poãet dûtí na jednoho pedagogického pracovníka pfii pobytu mimo místo,
kde ‰kola zaji‰Èuje v˘uku a tudíÏ v druÏinû mÛÏe b˘t 30
a více dûtí. O tomto hovofií vyhlá‰ka ã. 48/2005 Sb. ze dne
18.ledna 2005 o základním vzdûlávání. Variantu, Ïe by
tento dokument neznal, nelze u pana magistra Vody pfiedpokládat).
O dnu otevfien˘ch dvefií 10.1. byli rodiãe informováni
v pátek 6.1. Nevíme jak kde, ale zafiídit si ze dne na den
volno, je pro znaãnou ãást rodiãÛ více neÏ obtíÏn˘ úkol.
O této akci ‰kola vûdûla aÏ takto pozdû?
Toto v‰e povaÏujeme za daleko prÛkaznûj‰í hodnocení
komunikace, neÏ poãet ãlánkÛ a aktualizací webového
prostfiedí ‰koly.
NedÛvûra rodiãovské vefiejnosti ve zpÛsobilost
‰koly……. : V tomto bodû je opût citováno stanovisko
fieditele bez ovûfiení. Napfi. V prosinci 2004 (dle hodnocení SCIO) Ïáci 9.tfiídy dosahovali pouze 94% úrovnû prÛmûru ve Stfiedoãeském kraji.
7
V bfieznu 2004 (dle hodnocení Kalibro) Ïáci 9. tfiídy dosahovali pouze 85% úrovnû prÛmûru v âR (Podklady
V˘roãní zprávy ‰koly)
Tyto v˘sledky nelze oznaãit za prÛmûrné, ani se znaãnou
dávkou optimismu. Jsou o to víc alarmující, Ïe se jedná
o deváté tfiídy tûsnû pfied pfiijímacími zkou‰kami a ostfie
kontrastují s kladn˘m hodnocením ‰koly z matematiky pfii
poslední inspekci.
Vypsání v˘bûrového fiízení na nového fieditele
‰koly: Tento odstavec je oznaãen bombou (jako odráÏka). Opravdu, to je bomba. K tomu není co dodat.
Doporuãujeme Radû mûsta ãlánek v MF Dnes z 19.
ledna leto‰ního roku, o odvolání fieditele Z· Tusarova
v Hole‰ovicích (uvefiejnûn také na diskusním fóru
mûsta).
• Topíme se v polemikách, zda ode‰lo ze Z· více nebo
ménû ÏákÛ a zda jsme jako rodiãe vÛbec schopni
posoudit kvalitu v˘uky na Z· v Roztokách. Pfiístup
k fie‰ení na‰eho problému je témûfi uráÏející.
• Dovolte, abychom pro pofiádek upfiesnili : jako
zákonní zástupci na‰ich dûtí máme právo na svÛj
názor, máme i povinnost zasáhnout v pfiípadû, Ïe
v˘voj situace ve ‰kole mÛÏe mít negativní vliv na
na‰e dûti. Soudû podle podpisové akce ÏákÛ nûkter˘ch tfiíd druhého stupnû, tato situace vznikla.
• Je omylem domnívat se, Ïe na povinnost hájit své
dûti rezignujeme. Tvrdíme, Ïe zfiizovatel nese
odpovûdnost za jednání manaÏera, kterého dosadil
do funkce a není schopen ho fiídit. Tvrdíme, Ïe
odpovûì mûstské rady na na‰i petici je povrchní
a neuspokojivá. DokáÏeme dnes posoudit roli jednotliv˘ch ãlenÛ rady mûsta v této kauze a víme, Ïe
je nemÛÏeme házet do jednoho pytle. Nicménû
doporuãujeme v‰em v tomto pfiedvolebním ãase,
aby se zamysleli nad tím, jak jednotliví ãlenové
mûstské rady naplÀují svûfien˘ mandát a jak se projevuje jejich snaha fie‰it problémy obãanÛ ve
vûcech tak citliv˘ch, jak˘mi jsou bezesporu otázky
spojené s v˘chovou jejich dûtí. To je otázka obecnû
pro kaÏdého, kdo pÛjde volit, zejména ale pro ãlenskou základnu tûch politick˘ch stran, které pfii
fie‰ení kauzy ‰kola hrají rozhodující roli.
• TakÏe na‰e úsilí o zmûny v systému fiízení a podpory
Z· v Roztokách nekonãí, jen se roz‰ifiuje o dal‰í
a dal‰í poznatky o úloze jednotliv˘ch osob ãi politick˘ch uskupení a na‰ím cílem bude tyto poznatky
vefiejnû prezentovat. Doporuãujeme v‰em voliãÛm
v Roztokách - zeptejte se svého radního, jaké stanovisko v této kauze zaujímá a proã. Nebudete moÏná
ani potfiebovat ãíst tu spoustu pfiedvolebních letákÛ,
kter˘mi se brzy zaplní va‰e po‰tovní schránky ....
Shrneme-li situaci po pÛlroãním jednání mezi petiãním
v˘borem a mûstskou radou dovolte nám konstatovat:
• Oprávnûnû pochybujeme o tom, Ïe mûstská rada
dÛkladnû prostudovala na‰e argumenty a vyvinula
jakoukoli snahu si je ovûfiit nebo na jejich základû
jednat. Uvedená odpovûì na na‰i petici je toho
naprosto zjevn˘m dÛkazem. Kvalifikované argumenty chybí a zjevnû jsou pouÏity pouze argumenty pana
fieditele. Po pÛl roku trvajících jednáních opravdu
záfin˘ pfiíklad vztahu radní - obãan
• Na‰e iniciativa vznikla poté, co se na mûsto obrátili
samotní ãlenové pedagogického sboru s Ïádostí
o fie‰ení situace ve ‰kole. Jejich prosba o pomoc ani
600 podpisÛ obãanÛ nepfiinesly do dne‰ního dne jin˘
v˘sledek, neÏ blíÏe nespecifikovanou dohodu
o odchodu pana fieditele Vody, ov‰em aÏ po konci
‰kolního roku.
• Od poãátku vzniku problémÛ ve ‰kole bylo jasné, Ïe
nám jde zejména o udrÏení nûkter˘ch námi cenûn˘ch
pedagogÛ a adekvátní podporu ‰koly ze strany
mûsta. Po pÛl roce tu máme situaci, kdy pan fieditel
je údajnû ochoten pfiijmout zpût uãitele Cihláfie
pouze za podmínky, Ïe bude potvrzen i nadále ve své
funkci a mûstská rada i ‰kolská rada porvrzují svrchovanost jeho rozhodnutí v personální oblasti.
Nechce se nám zdát vÛbec moÏn˘m, tímto zpÛsobem
„obchodovat“. Je vÛbec moÏné poãítat s podporou
mûstsk˘ch radních ãi ‰kolské rady? Zfiejmû nikoli.
Dokonce se nám zdá, Ïe celou na‰i iniciativu chápou
jako kfiivdu vÛãi panu fiediteli a v Ïádném pfiípadû si
nepfiipou‰tûjí svoji jednoznaãnou odpovûdnost za
souãasnou situaci. Pokud by totiÏ uãiteli avizované
problémy byly fie‰eny ihned a dÛslednû, nemusela se
situace vyhrotit do dne‰ní podoby. Je tfieba si uvûdomit, kdo pana fieditele do jeho pozice dosadil a jak˘m
zpÛsobem následnû kontroloval a korigoval jeho ãinnost. Nebo ve‰keré závazky zfiizovatele konãí jmenováním manaÏera? Je vÛbec moÏné, Ïe mûstská rada
se ve sv˘ch fie‰eních vÛbec nezab˘vá lidsk˘m rozmûrem celé kauzy a vÛbec nebere v potaz situaci dûtí
a jejich uãitelÛ, ktefií jako první upozornili na problémy v Z· Roztoky?
Závûrem Vám dûkujeme za Va‰i osobní snahu záleÏitosti na‰í petice fie‰it, nicménû dosavadní v˘sledky nás
nemohou ani uklidnit ani uspokojit. Tato kauza nás stojí
a bude stát mnoho ãasu a energie, ale znova opakujeme,
Ïe na‰e motivace je velmi silná.
Za petiãní v˘bor :
Ing. Jifií BlaÏek, Jiráskova 1317
tel. 602 269 656, [email protected]
Dagmar ·indeláfiová, âapkova 1625
tel. 608 532 429, [email protected]
Ing. Stanislav Blecha, Úholiãky 235
tel. 602 308 755, [email protected]
Ing. Bronislav ·afafiík, Hálkova 567
tel. 602 225 435, [email protected]
8
lou tekutinou a problém je na svûtû. Zem vodu nepfiijímá
a stále jí pfiib˘vá. Voda marnû hledá svÛj pfiirozen˘ odtok
smûrem k PotokÛm. Kdo nás zachrání........? Chudáci hasiãi a fiidiãi pfiivolan˘ch cisteren, ktefií odváÏejí nasátou
hnûdou tekutinu do potoka za novû postaven˘ podjezd
pod tratí. Zde se dostávají do kontaktu s policií, pfiivolanou pozorn˘m obãanem, „co tam ti lotfii vylévají za
‰pínu“.
Vydejme se o 10 let zpût do poloviny devadesát˘ch let
minulého století. Abychom pochopili,kde se stala chyba.
V této dobû se totiÏ zaãíná realizovat pomûrnû velká
investice spádové kanalizace, ke které se zároveÀ pfiidává
dal‰í potrubí, které bude slouÏit tlakovému ãerpání spla‰kÛ zpût od Potok na vrchol Zaorálkovy ulice. V této ulici
byla jiÏ dfiíve poloÏena roura, která odvádûla jako pfiepad
de‰Èovou vodu z rybníãku, kamsi do uliãky V úvoze a dále
do Potok. Tato vodoteã byla ale nemilosrdnû rozbita
bagry, provádûjící ve zmínûné ulici v˘kop pro budoucí
spla‰kovou kanalizaci.
Vrchol lidské nabubfielosti tak vytváfií dal‰í hráz staleté pamûti vody. Nic na tom nezmûní ani zoufal˘ v˘kfiik
pana starosty do kamery TV NOVA „ãtyfiicet let to nepamatuji!“ S tím se dá ale tûÏko souhlasit, kdyÏ za posledních právû 10 let byl rybníãek nûkolikrát pln˘, dokonce
i v létû. V tûchto zvlá‰tních pfiípadech mám velké pochybnosti, jak budou plnit funkci dnes tolik propagované vsakovací plochy. Prosím, chovejme se pokornû a zahoìme
nabubfielost, pokud nechceme mít dal‰í pfiekvapení. Voda
na rozdíl od nás pamûÈ neztrácí, teãe a teãe........
Franti‰ek ·ulc
TEâE VODA TEâE ...
Ve dnech 8. a 9. února 2006 nás pfiekvapil dal‰í z vrtochÛ leto‰ní zimy.Po
pfiedchozích dnech pomûrnû siln˘ch
mrazÛ,pfii‰lo oteplení nad nulu a s ním
i vytrval˘ dé‰È.V tomto momentû do
hloubky promrzlá zem, nepfiijala nabízenou vláhu. Voda okamÏitû na celém povrchu pole na Dubeãnici zaãala vytváfiet ledov˘ povrch.
Dal‰í de‰Èové kapky,které nestaãily zmrznout se – jak je
u vody zvykem – vydaly s kopce dolÛ. V tuto chvíli muselo nutnû dojít k zv˘‰enému pfiítoku vody do míst,kde jsme
sv˘m lidsk˘m promy‰len˘m jednáním vytvofiili vodû pfiekáÏky,které nerespektují staletou pamûÈ vody. V odpoledních hodinách 8.2. tak zaãal stékat vytrval˘ potÛãek
zahnûdlé vody roklí smûrem k Maxmiliánce. A pro vodu
zaãíná první lidská hráz. Rukou ãlovûka vytvofien˘ pfiíkop
neumoÏÀuje vodû protéci do potoka.
Malá fiíãka je nucena odboãit pfiíkopem doleva
a pokraãovat po silnici od Maxmiliánky ulicí v Tichém
údolí.Zde z ãásti ztrácí jílové sloÏky a vytváfií náledí. Dal‰í
ãást vodního pfiítoku, kter˘ nestaãil zmrznout na vozovce
pokraãuje dál do zatáãky za domem ã.11. Zde ãásteãnû
odtéká dvûma kanalizaãními vstupy a zároveÀ vytváfií
v pomûrnû nebezpeãném místû u druhé vpusti malé jezero, které po ‰patnû vytvofieném spádu vozovky, ãásteãnû
mrzne. Pfiekvapením v‰ak není konec!
Na opaãném konci pole smûrem k rybníãku stéká dal‰í
masa vody po zmrzlém terénu. Rybníãek se plní zahnûd-
9
P¤EâETLI JSME ZA VÁS ...
KULTURA
V této rubrice bychom se chtûli vûnovat tématÛm, které se
nás zdánlivû net˘kají, pfiesahují rámec mûsta, ale jejich
dÛsledkÛm se nevyhneme. Zasáhnou nás dfiíve ãi pozdûji,
více – ãi ménû. Chceme vás informovat i o zajímavostech
ze souãasnosti i minulosti. Prostû vás upozornit na témata
a problémy, které vám moÏná unikly, nebo si na nû vzpomínáte jen obrysovû. Samozfiejmû tu nemohou chybût ani
úsmûvná ohlédnutí za uplynul˘m ãasem. A protoÏe je
únor, vybrali jsme dnes roztomil˘ zápis ze sklonku 19.století o poãátcích zimních sportÛ v âechách…
CHRÎOVÉ BRUTÁLNÍ SLOUPEK
(tentokrát o jízdû za metalem)
Zaãalo to v roce 1997. Propadla jsem
tehdy panice, Ïe Rolling Stones patrnû do
Prahy ten rok nepfiijedou a Ïe by tedy
bylo dobré porozhlédnout se po okolí.
ÚÏasn˘ nápad !Tehdy to ov‰em byla
docela nároãná akce – vstupenka pfies
Internet objednat ‰la, ale byla k zaslání
jen kur˘rem (mimochodem placeno na tfiikrát, protoÏe
nûmeck˘ internetov˘ portál nebyl pfiipraven na zákazníky
z âech a trvalo dost dlouho, neÏ jsme si vyjasnili, kam se
vstupenka má vlastnû zaslat), vlaková jízdenka pfies
âedok a hotel aÏ na místû. A to se jednalo jen o Lipsko.
Za tûch pár let je ale v‰echno jinak: pfies Internet se dá
spolehlivû zajistit prakticky v‰echno, online platební
systémy uÏ s âeskou republikou poãítají, portály prodávající vstupenky na koncerty po Evropû jsou spolehlivé
a je‰tû vám dávají automaticky vûdût, kdy a kde je jak˘
zajímav˘ koncert – pokud si tedy vhodnû zvolíte osobní
nastavení takové sluÏby, ceny vlakov˘ch spojení ‰ly smûrem na Nûmecko v˘raznû dolÛ a vlaky jsou pfiitom rychlej‰í a v neposlední fiadû se objevil fenomén levn˘ch leteck˘ch spoleãností. Jestli tedy nûkomu vdûãím za to velké
mnoÏství na otoãku absolvovan˘ch koncertÛ a festivalÛ
v posledních letech, pak to nejsou jen Deutsche Bahn
a âeské dráhy, ale zejména letecká spoleãnost easyJet.
Loni na podzim mi v poãítaãi pfiistálo jedno takové automatické oznámení, a sice z britského portálu
GetLive.co.uk oznamující únorov˘ koncert brazilskoamerické skupiny Soulfly v lond˘nském klubu Astoria na
157 Charing Cross Road. Astoria je dlouhodobû na ‰piãce
mezi kluby v Lond˘nû a jiÏ dfiív jsem mûla to potû‰ení
v nûm absolvovat jednodenní hard core a punk festival.
Je‰tû dnes na tu akci s láskou vzpomínám. Jin˘mi slovy,
téhle kombinaci se prostû nedalo odolat. V tom samém
poãítaãi jsem si tedy v rychlosti pro‰la závazky a plánované akce na … ehm … rok 2006, najela na web
easyJet.com, zjistila ceny letenek na zvolené datum 7.
února tam a 8. února zpût a zarezervovala zpáteãní letenku v celkové cenû niωí, neÏ by byl autobus (1920 Kã vãetnû leti‰tních poplatkÛ). Po této transakci následovalo
objednání vstupenky (15 liber) pfies GetLive.co.uk no
a pak je‰tû hotel na jednu noc (55 liber) na Piccadilly Circus, protoÏe je to pû‰ky ke klubu Astoria prakticky kousek. A pak uÏ jsem jen doufala, Ïe mi do toho v únoru nic
nevleze.
Tedy skoro vlezlo – práce. JenÏe na druhou stranu starou
dovolenou si stejnû musím vybrat a ty dva dny dovolené si
ãlovûk stejnû nakonec napracuje. TakÏe o co jde. ProtoÏe mi
letadlo letûlo pfied polednem, za‰la jsem si v klidu je‰tû ráno
na svou pravidelnou kávu a croissant do bistra Pohoda, skoãila na autobus, na leti‰ti jsem byla prakticky za chvíli a letadlo letûlo na ãas (coÏ je u tûchto levn˘ch spoleãností docela
zajímav˘ úkaz – je‰tû se mi nestalo, Ïe by mûl Lond˘n
zpoÏdûní) – a to i pfies hrozící snûhovou kalamitu.
POâÁTKY LYÎNÍKÒ V âECHÁCH
Zimní olympiáda v Turinu uÏ skonãila a tak jsme hledali
zaãátky zimních sportÛ v âechách. Zajímavosti jsme na‰li
v ãasopisu ORBIS - Zemû Koruny âeské ã.1/1996 a na‰li
jsme tam stránky z deníku Josefa Rösslera-Ofiovského
z konce 19.století. Poãátkem roku 1887 si objednal v Norsku
a ·védsku ceník bruslí a k tomu mu poslali je‰tû nabídku lyÏí.
Objednal si je také a kdyÏ zásilka pfii‰la na C.K. celnici. celníci si nevûdûli rady a tak je proclili jako lodní vesla .... Pfiepisujeme podle rukopisu i s dobov˘m slohem a pravopisem :
... V zimû 1887 - 1888 - 1889 jsem nauãil dohromady pfies 15
kamarádÛ jezditi na lyÏích. - Balcar zavádí slovo "lyÏe" !
( ãeské a ruské slovo ). V‰echny v˘jezdy a zÛãastnûné osoby
jsem osobnû zapisoval do zvlá‰tní knihy Ski Klubové k tomuto úãeli zaloÏené : / lyha, lyhy, lyÏiny, lyÏiãky, lejhy /:
Bruslení bylo jiÏ v té dobû v Praze zavedené, ale mlad˘ J.R.O.
nebyl spokojen a v listopadu 1888 si zapsal do deníku :
... Koupené Jaxónky ( vzpomínáte je‰tû na v˘raz "dÏeksny"? )
jsem dal u noÏífie pfiedûlati dle mého udání : 1. SníÏiti ze 3 cm
na 2 cm vzadu a napfied na 1 cm 9 mm. 2. Nabrousiti na rovno.
3. ·nekovici ufiíznouti...
Nejãist‰í typus závodní pro krátkou distanci.
Tenkrát byla monarchie a tak 14.12. zapsal v jiÏních krajích ,
nûkde na Istrii :
Ve 2 1/2 podruhé v "Brãi-Dol". Ve 1/4 4 pfii‰la spoleãnost, páni
a dámy ( 14 osob ) a bruslilo se vesele aÏ
do 1/2 5. Pak na sladké bílé víno do Obãino. Zde zaloÏen
"Karst Klub" a hned zvoleni funkcionáfii: Reinfeld (Maìar)
pfiedseda, dal‰í funkce Styx (VídeÀák), já (Praha), Ugo Mentoni a Umberto de Astris. Po 9 v Terstu per Scala santa. Ve
4h bylo odpoledne v Obãinû - 15°. DívákÛ jsme mûli dost. Byli
to italiáni, turisti "Unione Gimnasticy". Nûktefií z nich vidûli
poprvé brusliti !
Reprodukujeme kresbu J.R.Ofiovského, jak zakládání Karst
Klubu ilustroval, takÏe ti turisti "italiáni" jenom koukali !
10
Z leti‰tû Stansted do centra Lond˘na je to skoro dvû hodiny, ale i tak jsem do hotelu dorazila brzy odpoledne,
v klidu se ubytovala, za‰la po knihkupectvích a pak na
veãefii do velmi pfiíjemné prosklené kavárny poblíÏ Leicester Square, kde mají vÏdy nûco pro vegetariány (a obsluha podobnû jako v jin˘ch kavárnách po Anglii mluví
anglicky s v˘raznû stfiedoevropsk˘m pfiízvukem).
Astoria otvírala v sedm veãer a celkem jsem mûla zato, Ïe
kdyÏ se tam podívám hodinu pfied otvírací dobou, bude to
tak akorát. To co jsem vidûla ov‰em pfiedãilo oãekávání.
Aãkoliv tento klub pojme kolem 1600 lidí, tak had lidí se
táhl pfies dobr˘ch 5 blokÛ. Nutno podotknout, Ïe fronta
byla poklidná, coÏ ãásteãnû mohlo zpÛsobit i poãasí. ByÈ
bylo v Lond˘nû v˘raznû tepleji neÏ v Praze, pofiád bylo
jen nûjak˘ch deset stupÀÛ a lehce pr‰elo. Na tûchto koncertech je zajímavé sledovat, jak se publikum mûní mûsto
vhodnûj‰í kapelu jako pfiedskokana. Zvuk byl naprosto
dokonal˘, Skindred hráli vûci ze svého zatím jediného
alba a nového singlu a publikum naprosto nadchli. Teprve
asi v pÛl desáté pfii‰li na fiadu Soulfly. Tahle kapela nikdy
nezklame - tedy pokud mají alespoÀ trochu slu‰né nazvuãení (‰patn˘ co do zvuku byl jejich koncert pfied tu‰ím
dvûmi lety, kdy dûlali pfiedkapelu Judas Priest v Praze –
ov‰em tam bylo stejnû stra‰né i publikum, ale to je jiná
kapitola). Aãkoliv se koncert konal v rámci turné k jejich
novému albu Dark Ages, hráli ve vyváÏeném pomûru
skladby ze v‰ech pûti alb – a hráli je zatracenû dobfie.
Oproti deskám na koncertech trochu ustupuje urãitá rytmická hravost (kombinace etno rytmÛ, extrémnûj‰ích
forem metalu a dal‰ích vlivÛ) a nastupuje vût‰í pfiímoãarost aÏ nûkam k hard core muzice (nebo prostû core metalu). To hlavní, co pfiipomíná spí‰ kmenov˘ rituál a má
v sobû hodnû zvukové a rytmické magie, tak to je na koncertech naprosto zachováno.
Koncert zaãal obvykl˘m úvodem a pokraãoval pfies skladby Babylon, Prophecy, Seek 'N' Strike pfies skladby jako
Living Sacrifice, Roots Bloody Roots, Jumpdafuckup /
Bring It, Mars, Refuse/Resist, Execution Style, bubnové
intermezzo s klukem z publika,
Bleed a Tree Of Pain s Ritchiem Cavalerou, nevlastním
synem Maxe Cavalery, Back To The Primitive, Frontlines,
Inner Self, Eye For An Eye … Pfiíjemné bylo, Ïe na seznamu zÛstaly jen tfii skladby od Sepultury a i ty uÏ byly odehrány zcela a naprosto v duchu Soulfly. Nic proti Sepultufie (ostatnû ji uvidím na Velikonoãní pondûlí zde v Praze),
ale Maxovi Cavalerovi bylo do urãité doby vyãítáno, Ïe se
na star˘ch „hitech“ se Soulfly pfiiÏivuje aÏ parazituje, a Ïe
by mûl hrát vûci své nové kapely. CoÏ teì jiÏ jednoznaãnû
dûlá.
Koncert byl skvûl˘ a publikum také – domÛ se rozhodnû
nikomu nechtûlo. V‰ichni jsme se potloukali po sále, aÈ uÏ
pod záminkou najití toalet nebo zakotvení u baru. Já
navíc je‰tû potfiebovala odhlu‰it u‰i, protoÏe stanovi‰tû
hned vedle vûÏe z beden je sice z rÛzn˘ch dÛvodÛ strategické, ale pro organismus ponûkud zatûÏující. Mimochodem, toalety pfii takov˘chto akcích jsou vÏdy vdûãné téma
– zde v Astorii byly Dámy v podzemí a dvefie byly v˘raznû oznaãeny letákem s dlouh˘m nápisem vysvûtlujícím,
která v‰echna ustanovení platné legislativy vyluãují tyto
toalety z kategorie „unisex“, ãímÏ jsou urãeny pouze
Ïenám. V dÛsledku tohoto sdûlení (kaÏd˘ totiÏ pfieãetl
maximálnû slovo „unisex“) tam byli muÏi / Ïeny tak
v pomûru pÛl na pÛl, ale protoÏe za sebou kaÏd˘ fiádnû
zavíral dvefie, tak to nikomu nijak zvlá‰È nepfiekáÏelo.
Zajímavé bylo sledovat naprosto vzornou symbiozu
u umyvadel – mám pocit, Ïe si tam i pánové pudrovali nos.
V kaÏdém pfiípadû se kaÏd˘ choval tak, aby druhému
nepfiekáÏel, a to je mimochodem nûco, co na Anglii,
potaÏmo Británii, miluji. Bez ohledu na ‰patnou povûst
fotbalov˘ch chuligánÛ je to zemû velmi slu‰n˘ch, tolerantních a pfiátelsk˘ch lidí.
Podobnû jako ostatní jsem se tedy potloukala mezi toaletami a barem, akorát Ïe bar v sále uÏ zavíral. JenÏe, kdyÏ
jedno v˘ãepní okénko vidûlo, Ïe je spousta lidí, co má fakt
ÏízeÀ (dehydratace na tûchto koncertech je zákonitá), tak
se zase otevfielo a barman s úsmûvem alespoÀ rozdával
od mûsta, respektive klub od klubu. Na Soulfly nikdy
nechodí (jen) typicky metalové publikum, a to i pfies to, Ïe
Max Cavalera, kter˘ má za sebou dlouhou kariéru v brazilské Sepultufie, by mûl v‰echny pfiedpoklady metalisty
pfiilákat. MoÏná je hudba Soulfly pfiíli‰ komplikovaná
a navíc texty, které jsou fakticky sociálními komentáfii,
mají co do obsahu blízko spí‰ k anarcho-punkov˘m a hard
core skupinám. TakÏe napfiíklad zatímco zde v Lond˘nû
stáli frontu na koncert lidé ve vûku mezi 20 a 30, vizuálnû
spí‰ zapadající do kategorie alternativních intelektuálÛ
(cokoliv si pod tím pfiedstavíme), tak napfiíklad minul˘
rok v klubu za Chemnitzem bylo osazenstvo v˘hradnû ve
vûku do 20 let (tedy kromû mé osoby) a jednoznaãnû spadající do kategorie anarcho-punk. Bez ohledu na vizuální
typologii publika, ale mají tyto koncerty jednu vûc spoleãnou – naprosto skvûlou a divokou atmosféru, coÏ ke koncertÛm tohoto typu samozfiejmû patfií.
Jedna vûc je v anglick˘ch klubech nepfiíjemná – naprostá
tma a pokud se pfii koncertech je‰tû pouÏívají koufiové
efekty (coÏ byl pfiípad právû v ten den), tak se prakticky
nedá fotografovat. Na druhou stranu mají tyto kluby vesmûs skvûlou akustiku a tím, Ïe mívají je‰tû balkon a pfiípadnû svaÏující se podlahu k pódiu, tak je na podium
dobfie vidût i pfii zcela naplnûné kapacitû. Pokud navíc ãlovûk ví, kam si stoupnout, aby se nedostal pfiímo do „oka
kotle“ a neskákali mu lidi na hlavu, tak se takov˘ koncert
dá i pohodlnû a bez úrazu pfieÏít.
Jako pfiedkapela ten veãer hráli brit‰tí Skindred, ktefií
sami sebe charakterizují jako reggae punk metal. Velmi
trefnû ! V kaÏdém pfiípadû si Soulfly tûÏko mohli zvolit
11
vodu – protoÏe jinak mûl podle pfiedpisu po 23. hodinû
veãer zavfieno. Samozfiejmû zdarma.
Po ãase jsem se tedy vypotácela ven, za‰la do ‰atny pro
kabát a tûÏkou ta‰ku (plnou knih) a z klubu pfies ulici
za‰la rovnou do internetové kavárny. Taková dovolená je
sice fajn vûc, ale pracovní e-maily se prostû kontrolovat
musej …. Do hotelu jsem dorazila ve dvû ráno, v kavárnû
v pfiízemí si je‰tû dala kafe: bylo mi jasné, Ïe spát stejnû
nebudu, protoÏe na Piccadilly Circus se prostû spát nedá.
V noci jsem celkem byla vdûãná za to, Ïe alespoÀ nespustil Ïádn˘ poÏární alarm, coÏ je jinak v tomto hotelu celkem bûÏné a nikdy ãlovûk neví, jestli je fale‰n˘ nebo opravdov˘.
Ráno tedy bylo pomûrnû nároãné, ale protoÏe venku bylo
sluneãno a celkovû pfiíjemnû, v kavárnû v blízkém knuihkupectví skvûlá káva s toasty, tak jsem se nakonec rychle
vzpamatovala. Ve dvû odpoledne jsem uÏ nasedala do
autobusu na leti‰tû Stansted a veãer byla zase zpût
v Praze. V letadle jsem se je‰tû v ãasopise spoleãnosti
EasyJet doãetla, Ïe vefiejné záchodky v âeské republice se
fiadí mezi nejlep‰í v zemích EU – respektive v destinacích
spoleãnosti easyJet. A pak Ïe není pokrok ! Ostatnû, kdy
by si ãlovûk je‰tû pfied nûjak˘mi 15 lety mohl vyrazit na
noc na koncert do Lond˘na nebo mohl povaÏovat na‰e
vefiejné záchodky za civilizovan˘ kus místa !
Mimochodem – ten koncert Rolling Stones v Lipsku
v roce 1997 byl skvûl˘. A to nám na poli pfied pódiem
cel˘ch dvanáct hodin pr‰elo. Ale to uÏ by bylo na dal‰í
samostatn˘ ãlánek.
"Dobr˘ den, pane králi Václave ... "
... vítala paní redaktorka v nakladatelství technické
literatury v polovinû 70. let Václava Krále, kde byl
ãast˘m hostem. Této slovní hfiíãky - Václav Král, král
ãeského automobilového designu - pfieloÏitelného snad
jen do sloven‰tiny, pouÏili novináfii v nekrolozích
v fiíjnu minulého roku, kdy ode‰el do designérského
nebe.
Václav Ïil v Roztokách od roku 1951. Mnoho z tûch,
ktefií ho potkávali, jej povaÏovali za místního rodáka.
Narodil se v‰ak v Ostravû v roce 1936. V té dobû, vznikala v nedaleké Kopfiivnici osmiválcová Tatra 77 a 87,
první sériovû vyrábûn˘ automobil s aerodynamickou
karoserií na svûtû. Zde byl v roce 1897 vyroben i první
automobil v rakouské monarchii - Präsident. Ve ·ternberku, také na severní Moravû, se první automobilov˘
závod - Ecce Homo - jel jiÏ v roce 1905. Je snad náhoda, Ïe aerodynamika v konstrukci automobilÛ, znaãka
Tatra a motoristické závodûní se staly jeho celoÏivotním osudem?
Do povûdomí motoristické vefiejnosti zaãal pronikat od roku 1952, kdy je‰tû jako student Vy‰‰í prÛmyslové ‰koly automobilní a letecké v Mladé Boleslavi
uvefiejnil svou první technickou ilustraci v ãasopise
Svût motorÛ. A jak pozdûji napsal: ..pod vedením zku‰en˘ch odborn˘ch novináfiÛ jsem nalézal zpÛsob
v˘tvarného vyjadfiování exaktních technick˘ch principÛ
a problémÛ. Pochopil jsem, Ïe fotografie nikdy nemÛÏe
plnû nahradit technickou ilustraci ...". V dal‰ích padesáti letech nejen ve Svûtû motorÛ, ale ve v‰ech motoristick˘ch ãasopisech, které v âechách a na Slovensku
vycházely a nûkteré vychází dosud, byly oti‰tûny jeho
ilustrace. Barevné kresby závodních automobilÛ, historick˘ch vozÛ Grand Prix, které vycházely v Automobilu a Motoristické souãasnosti, jsou dodnes v archivech
sbûratelÛ. Tehdej‰í polygrafie umoÏÀovala barevn˘
tisk jen v omezené mífie a proto mûly velk˘ ãtenáfisk˘
ohlas. Sám pozdûji uznával, Ïe jak se roz‰ifiují moÏnosti tisku, takto pojatá ilustrace proti fotografii ztrácí
v˘znam a zaãal uvefiejÀovat ãernobílé prÛhledové kresby autokrosov˘ch závodních speciálÛ, coÏ byla v té
dobû novû vzniklá motoristická disciplína. Kresby
z poãátkÛ ãeskoslovenského autokrosu jsou dnes neoceniteln˘m studijním materiálem.
PrÛhledové, tzv. rentgenové kresby byly jeho speci-
Jana ChrÏová
(pokraãování - na tato i jiná témata - pfií‰tû)
12
alitou. V této disciplínû dosáhl virtuozity, plnû srovnatelné i s nejlep‰ími svûtov˘mi v˘tvarníky. SnaÏil se o:
...maximální didaktiãnost obrazu, zdÛraznûnou v˘tvarn˘m pojetím a o zpracování optimálního mnoÏství vûcn˘ch informací, i kdyÏ tento zpÛsob grafického vyjadfiování se pohybuje uÏ na samé hranici propagaãní grafiky..." K propagaãní grafice mûl velmi blízko, protoÏe
dvacet let pracoval jako vedoucí propagace v Laboratofii bezpeãnosti práce v energetice. Blízkost energetické problematiky pak ovlivnila jeho postoje ke konstrukci automobilÛ s ohledem k ekonomii a ekologii
provozu.
âasopisy pro dûti a mládeÏ pravidelnû uvefiejÀovaly jeho ãlánky a kresby.V seriálu AÏ jednou ... v ãasopise Ohníãek kladl dÛraz na fantazii mladého ãlovûka,
je‰tû neobrou‰enou vlivem ‰kol a Ïivotních zku‰eností.
KdyÏ v roce 1994 zaãal pfiedná‰et design na âeském
vysokém
uãení technickém v Praze, bylo to opût pfiirozené
pokraãování jeho dfiívûj‰ích snah a zámûrÛ.
V roce 1970 na v˘stavû IEMA v Praze vzbudil velkou pozornost jeho první navrÏen˘ a postaven˘ automobil, MTX buggy pro novou automobilovou disciplinu - autokros. Byl od poãátku stavûn jako závodní speciál. Obdivoval ji i designer Giorgetto Giugiaro, kter˘
na této v˘stavû pfiedstavil svou první kreaci a novou
firmu Italdesign. Bylo to setkání dvou lidí, blízk˘ch
vûkem i názorem, ale kaÏd˘ pfiece jen pÛsobil v jin˘ch
ekonomick˘ch a politick˘ch podmínkách.
Nová motoristická disciplína - autokros - jakoby
vznikla pro ãeské ruce. Bûhem krátké doby vzniklo
nûkolik desítek autokrosov˘ch bugin, mnohdy neskuteãn˘ch konstrukcí a nápadÛ. Tyto, z dne‰ního pohledu
kuriozity, v‰ak velice rychle zaãaly konkurovat speciálÛm, postaven˘m ve mladoboleslavské ‰kodovce. Jedním z nich byl i dal‰í vÛz Václava Krále, buggy Baghira. Jako znaãku pouÏil Václav svou pfiezdívku z let
skautsk˘ch, ãerného pardála Baghiry z Knihy dÏunglí
... a toto logo pak provázelo v‰echny dal‰í závodní speciály, navrÏené nebo postavené. S touto buggy, krátce
s motorem ·koda a pak s motorem Tatra, jezdil po
autokrosov˘ch tratích u nás a obãas i v Evropû dal‰ích
pût let. Dnes je v muzeu v Kopfiivnici. V té dobû také
vznikla jediná kníÏka Václava Krále, Stavba strojÛ pro
autokros v SNTL, 1977.
Závodním vozÛm se vûnoval celá 70. a 80.léta.
V tehdej‰ím svazarmovském Metalexu vznikly jeho
designerské úpravy národních formulov˘ch vozÛ
·koda a Easter. Projekt KIN vyuÏíval energii v˘fukov˘ch plynÛ, vyveden˘ch do ejektoru v zadní ãásti karoserie , k odsávání ãásti mezní vrstvy a tak sníÏení vztlakov˘ch sil pod vozidlem, aniÏ bylo nutné navrhovat
vnûj‰í pfiítlaãné plochy na karoserii. Svûtoví konstruktéfii v té dobû fie‰ili stejn˘ problém. VÛz MTX Easter,
kter˘ jednu sezónu v této úpravû jezdil, princip potvrdil, ale mezinárodní technické pfiedpisy v‰echny
podobné úpravy zakázaly. Projekt byl uvefiejnûn
v mnoha odborn˘ch ãasopisech v zahraniãí.
V roce 1986 byla vyrobena jeho první hraãka, autíãko Scarab, vyrábûná a s úspûchem vyváÏená na zahra-
niãní trhy. Soubor sedmi pojízdn˘ch hraãek futuristick˘ch tvarÛ realizován nebyl, protoÏe po roce 1990 se ve
v˘robní závod orientoval jin˘m smûrem. Ale design
pÛvodního Scarabu Ïije dál jako Baby Buggy, zvût‰en
do rozmûrÛ pro dûti a s motorkem 50 ccm se dodnes
prohání po závodních drahách u nás i ve svûtû. Pro
firmu Havel v pozdûj‰í dobû navrhl dal‰í buggy pro
star‰í dûti a mládeÏ a i tyto kategorie mají své vlastní
závody.
Vefiejnost pochopitelnû nejvíce zajímají auta, která
jsou urãena pro silniãní provoz. RoadsterÛ MTX
·koda, úpravy favorita na otevfien˘ sportovní dvousedadlov˘ vÛz, bylo od roku 1990 vyrobeno nûkolik set
a prodávaly se pfiedev‰ím v Nûmecku. Nadûjn˘ pro
v˘robu byl dvousedadlov˘ Rebel Dioss, ale bylo ho
vyrobeno jen nûkolik kusÛ.
V první pol.90.let navrhl a postavil dva supersportovní vozy. které jej asi proslavily nejvíce : MTX Tatra
V8 a speedster California/Innotech Mysterro, za kter˘
v roce 1993 získal Národní cenu za design. Byl desítky
let pfiesvûdãen, Ïe: "...ten bájeãn˘ tatrováck˘ motor,
kter˘ ‰estsettfiináctka nikdy nemohla pofiádnû
vyuÏít, zahálí. Tak se spojím s kdek˘m, jen aby oÏil
pod kapotou pofiádného vozu ...". Sen se mu splnil
a MTX V8 byl na zakázku v malé serii vyrábûn - a uÏ
byla vysnûná "Supertatra". Václav v byl uÏ proslul˘
i ve svûtû, ala tak rozdílné a v krátké dobû po sobû
vzniklé supersporty pfiekvapily vefiejnost i odborníky.
Jeden motoristick˘ novináfi spoãítal, Ïe o Supertatfie
v superlativech napsalo 40 svûtov˘ch motoristick˘ch
ãasopisÛ rozsáhlé reportáÏe.
Neb˘valého zájmu v‰ak Václav vyuÏil pro mnohé
pfiekvapiv˘m zpÛsobem - mûl moÏnost deklarovat své
názory na spotfiebitelskou skromnost a ekologické
my‰lení. "Playboy jezdí za tfii litry !" vizionáfisky tvrdil
ve stejnojmenném spoleãenském magazinu. "Musíme
zmûnit svÛj Ïivotní styl, pokud chceme jezdit
i v budoucnosti. VÏdyÈ spolu s 10 litry benzínu auto
spálí i kyslík ze 150 litrÛ vzduchu ..."
Projekt malého tfiíkolového vozu Laurint a Klement ( nemûl nic spoleãného ze ‰kodovkou ) se pokusil tuto vizi naplnit. V aerodynamickém tunelu se ãelním odporem vzduchu zafiazoval do kategorie proudov˘ch letounÛ. VÛz vyroben nebyl, ale vizí úsporného
automobilu se spolu se studenty na âVUT zab˘val
dal‰í
léta.
Internetová
stránka
www.vkdesigngroup.com studentÛ a absolventÛ
"...ktefií mûli to ‰tûstí, Ïe se mohli ve svém Ïivotû setkat
s panem Václavem Králem .." o jejich zamûfiení do
budoucna jednoznaãnû vypovídá.
Ve vût‰inû sv˘ch dfiívûj‰ích i pozdûj‰ích návrhÛ
poãítal s motorem Tatra jako pohonnou jednotkou,
kopfiivnická automobilka byla pro nûj kultem. PfiíleÏitost se naskytla hned po revoluci, kdy vznikla spoleãenská potfieba zmûny designu funkcionáfiské ãerné
Tatry 613. âtyfii roky kreslil, neúnavnû vyhovoval pfiipomínkám, ale v Tatfie se mûnil pfiedev‰ím management. Pfiesto vÛz vznikl jako prototyp v roce 1994 s názvem Prezident, snad i jako reminiscence na vÛz
z roku 1897, vyroben˘ také v jediném exempláfii.
13
To je ale smutnûj‰í kapitola o zániku v˘roby osobních
vozÛ v kdysi svûtovû proslulé automobilce. VÏdy optimistick˘ Václav Král poté uÏ asi na znovuzrození Tatry
nevûfiil.
Pfiesvûdãení, Ïe: "... pod krásn˘m designem musí
b˘t pevn˘ základ logiky, techniky a technologie. Jinak
je to jen umûní pro umûní ..." uplatÀoval nejen pfii navrhování automobilÛ, ale i mnoha dal‰ích v˘robkÛ, coÏ je
ménû známá oblast jeho ãinnosti. Navrhoval tramvaje,
kabiny zemûdûlsk˘ch strojÛ, poãítaãové skfiínû, obrábûcí stroje, vinûty na vína, paletov˘ vozík, fritovací
hrnec. Jeho poslední v˘znamnû ocenûn˘ projekt, panoramatick˘ v˘tah z roku 2004, jezdí v Malé dvoranû
VeletrÏního paláce v Praze Hole‰ovicích, kde jsou
umístûny sbírky moderního umûní. Prosklená kabina
pro 14 lidí se ze proskleného nástupi‰tû ti‰e vzná‰í prostorem, strojafiská technologie je vidût zvenku
i zevnitfi. Funkcionalistickou architekturu z poloviny
20.let minulého stol. respektuje a vyjádfiení odborníka
na design, Ïe se snad ani o Ïádn˘ design nejedná, je
paradoxnû vysok˘m uznáním tomuto projektu.
P¤EHMAT ... ?
KdyÏ se cca pfied osmi lety díky urputnému leadrovi Standovi Valdovi se‰lo pár muzikantÛ, aby si zpfiíjemnili veãery,
nikdo z nich asi netu‰il,Ïe pÛjde ãasem o mnohem víc – pravidelná vefiejná vystoupení.
Bûhem ãasu do‰lo k nûkolika personálním zmûnám. Nejprve
u kontrabasu vystfiídal JoÏku Kuchafie z Turska Petr Marek
z Dejvic, pozdûji nahradil Jirku Pavlíka v˘born˘ banjista Milan
Svoboda. V r. 2001 pak pfii‰la zpûvaãka Vlaìka Moulíková.
V souãasné chvíli tedy hraje kapela ve sloÏení: Stanislav
Valda – kytara, zpûv, Petr Marek – basa, Petr VodráÏka –
Retrospektivní v˘stava jeho díla v Roztockém
zámku je otevfiena od 4.bfiezna do 21.kvûtna 2006 od 10
do 18 hodin, dennû mimo pondûlí. Je to první z v˘stav
k jeho sedmdesátinám, jiÏ bohuÏel nedoÏit˘m.
"Jsem vdûãn˘ za to, Ïe mi Ïivot dopfiál tu úÏasnou
moÏnost moci v‰echny zku‰enosti a v‰echno to porozumûní bûhu designérského Ïivota pfiedávat sv˘m studentÛm. Mladí by nemûli zaãínat od nuly, ale mûli by navazovat na na‰e v˘sledky. Oni jsou základem nové spoleãnosti, oni budou mít vliv na v˘voj svûta." .......Ïivotní
krédo Václava Krále - ãlovûka, tvÛrce a uãitele.
kytara, Jaroslav Drda – housle, zpûv, Milan Svoboda – banjo,
Jan Suchopárek – mandolína, Vlaìka Drdová – zpûv.
VÏdycky jsem mûl rád kapely, které mûly vyhranûn˘ a stylovû ãist˘ repertoár,zatímco repertoár Pfiehmatu zahrnoval pro
mne pfiíli‰ ‰irok˘ zábûr – od klasické country, pfies folk
a trampskou píseÀ.Tento svÛj zámûr v‰ak skupina léty obhájila,neboÈ si na‰la své (a dnes jiÏ poãetné) publikum. K tomu
ov‰em nemálo pfiispûlo i podstatné zlep‰ení instrumentální
i vokální sloÏky souboru. Sly‰et dnes zpívat Pfiehmat sborovû
je radost, stejnû jako pûvecká sóla St. Valdy a J.Drdy. Pfiipoãteme-li k tomu standartnû profesionální instrumentální sóla
hráãÛ na banjo a mandolínu, není co dodat.
Pfiehmat uÏ neh˘be tempem, nepÛsobí rozpaãitû a je vás
opravdu schopen rozehfiát. Posun kvality je prostû víc neÏ zfieteln˘. Skuteãnou hvûzdou kapely je v‰ak zpûvaãka Vlaìka
Drdová. Je bytostnû i pûvecky vûrohodná, bez póz a afektÛ,
s krásn˘m a zvládnut˘m hlasem.Bezpeãné frázování a vûdomí o ãem zpívá z ní dûlá zpûvaãku, kterou jinak na „venkovû“
neusly‰íte.
Stan. Maru‰ák
[email protected]
14
Pfiehmat uvidíte nejen ve Zliãínû, nebo v praÏském prestiÏním klubu CI5, ale pfiedev‰ím v Roztokách (Ajmovka,Viktoria atd.). Tak pfiijìte napfi. na 2. Roztock˘ country bál, kter˘
vypukne 4.3. ve 20.hod.v restauraci Na RÛÏku v Îalovû. Bude
to stát za to!
Pfiehmat – jak se kdysi sebeironicky nazvali- uÏ „pfiehmat“
není – mohou se s ãist˘m svûdomím pfiejmenovat.
zeãku v pûti praÏsk˘ch ãinÏácích, skládala písniãky, pfiepisovala samizdatovou literaturu. Byla sledována a vysl˘chána Státní bezpeãností, jejíÏ nátlak v rÛzn˘ch formách trval aÏ do roku
1989. Figurovala na tzv. Trojanovû ãerné listinû zakázan˘ch
hudebníkÛ a skupin. Vyvinula a zdokonalila svÛj osobit˘ styl
hry na kytaru - zcela ojedinûl˘ v celosvûtovém mûfiítku. Vzhledem k omezen˘m moÏnostem vefiejnû vystupovat pofiádala
bytové koncerty. Po dlouh˘ch procedurách s Pragokoncertem
se jí podafiilo vycestovat na festival do Vídnû. Následovalo
Dánsko, úspûch na Vokalíze a LP u Pantonu, opût festival
v Dánsku, úãinkování v Norsku... V roce 1989 se po podepsání petice za propu‰tûní Václava Havla a Nûkolika vût znovu
dostala na ãernou listinu. Po Listopadu nav‰tívila nûkolikrát
Japonsko, Nûmecko, ·v˘carsko, Rakousko, Belgii, Holandsko, ·védsko, Francii, Rusko…
Koncert se koná 22.3. v 19.00 v Z· Îalov.
Jaroslav Drda
Ladislav Kantor
Dal‰í mimofiádn˘ koncert v Îalovû
Po J.Hutkovi, Vl.Mertovi, J.Dûdeãkovi, J.Burianovi aj.
pozvali tentokrát pofiadatelé (Mûsto pro Ïivot a VPM podpofieni grantem mûsta) dal‰í skvûlou interpretku folkové scény,
D.VoÀkovou-Andrtovou.
Tfiicet let patfií k nejv˘raznûj‰ím postavám ãeského folku
a z posluchaãského povûdomí ji nevymazal ani fakt, Ïe pfied
listopadem '89 se objevovala na seznamu zakázan˘ch hudebníkÛ a ani dnes s ní rozhlas a televize neh˘fií.
Dagmar VoÀková-Andrtová (narozena 1948 v Hradci Králové). Na pfiání rodiãÛ nastoupila po gymnáziu na pedagogickou
fakultu, ale uãitelkou b˘t nechtûla. Zbûhla a ode‰la na horskou boudu do Krkono‰, kde vznikly její první písniãky.
V roce 1971 získala v celostátní autorské soutûÏi o pÛvodní
píseÀ zvlá‰tní cenu poroty za píseÀ Past˘fika. O rok pozdûji,
v téÏe soutûÏi, zvítûzila s písní Sokolníkova dcera. Byla pfiizvána do folkového sdruÏení ·afrán. Postupnû se jí podafiilo proniknout i do televize a nahrávacích studií. V roce 1977 pfiesídlila do Prahy. Bûhem roku, kdy bydlela u Petru‰ky ·ustrové,
se setkala s undergroundem a mnoh˘mi disidenty. Dûlala uklí-
15
FOTO-SLOVO NA ZÁVùR
Letmé vzkazy zabednûncÛm…
Tyhle fotografie jsou jak letmé (boÏí) vzkazy - nám, zabednûncÛm. Pfiíroda nevstoupí ani do ODS, Sakury, VPM ani KSâM. To my musíme koneãnû ohleduplnû vstoupit do pfiírody. ZÛstali jsme my‰lením
v ãasech ,,poruãíme vûtru, de‰ti“. Jsme dûti tûch, jimÏ se tak rádi smûjeme. Zru‰ili jsme strouhy u silnic,
pûknû je zaasfaltovali nebo ,,zazámkovali“ a ejhle: voda nám teãe po silnici, do zahrad, pod domy…
Nasloucháme stavebním odborníkÛm a jejich optimismu o vsakovacích schopnostech terénu – a vida :
nic se nevsáklo. Co se asi vsákne, aÏ budou na Dubeãnici domy a asfaltky? Popletli jsme (a nûkde
dokonce propojili) spla‰kovou kanalizaci s de‰Èovou (ãímÏ navíc zatûÏujeme nesmyslnû âOV), nebo
jsme ji poniãili bagry, zasypali, zabetonovali atd.
·koda, Ïe se to nestalo pfied schvalováním rozpoãtu… Potfiebujeme sice dûtská hfii‰tû, poãítaãe, atletické dráhy, zahrady vÛní, více autobusov˘ch spojení, pomníky, matefiskou ‰kolu, chodníky atd.
To v‰echno sice opravdu potfiebujeme, ale asi si budeme muset ,,nechat zajít“.
Nejdfiív je totiÏ potfieba dát tohle mûsto do pofiádku. A to z gruntu. A bez pardonu.
Ladislav Kantor
DIALOGY
občanů Roztok a Žalova
ÚNOR
2006