více zde

Dětský pěvecký sbor Jizerka Semily
Karel Jaromír Erben
zve všechny své příznivce na koncertní provedení opery
Vodník
text K. J. Erben, hudba Jaroslav Vávra, aranžmá Jakub
Přibyl, sbormistryně Nadia Ladkany, klavír Jiří Horčička,
sóla Veronika Coufalová, Anna Máková, Iva Srbová, Dáša
Nosková, Jiří Broul a Pavel Jebavý
Ve 2. části pořadu zhlédnete taneční představení
O naději
skupiny T. I. K. Jilemnice a vozíčkářů – skupiny PATZ
z Jablonce n. Nisou, choreografie Ilja a Markéta Kulichovy
Kulturní centrum Golf Semily, pátek
16. listopadu 2012 od 19 hod., vstupné 40 Kč
Hold Karlu Jaromíru Erbenovi
Česká krásná literatura až do 90. let 19. století nemá příliš hvězd. Tou nejzářivější je Karel
Hynek Mácha, nepochybně také básnířka prózy Božena Němcová, Karel Jaromír Erben,
sžíravý satirik Karel Havlíček Borovský a Jan Neruda. Tyto velikány pronásleduje Josef
Kajetán Tyl, Karolína Světlá, Josef Václav Sládek a „přelomový“ básník Jaroslav
Vrchlický. . století. Oni připravili půdu pro příliv talentů let 90., pro Manifest české moderny
a razantní rozvoj české literatury v 1. třetině 20. století i letech následujících.
Jestliže se Mácha poslal svou poezii do všech stran a dal jí kosmickou filozofickou hloubku,
neopakovatelnou slovní virtuozitu, atmosféru, fantazii, hudebnost verše – i hymničnost,
romantickou skepsi a vpravdě evropský rozměr, pak se Erben přece jen jeví jako
básník skromnější. Ale také on dokonale zvládl řemeslo (metrum, rým, hudebnost), což se
projevuje v umění básnické zkratky, ohromující dramatičnosti i dusivým baladickým
napětím, které nese mírně archaizující a konzervativní jazyk. Jestliže se stal Mácha sloupem
básnického jazyka, Erben nepochybně učitelem balady.
Proč nás dodnes jeho balady fascinují? Nejsou to jen nádherné, někdy hororové či pohádkové
příběhy s baladickými prvky, kde dobro zvítězí nad zlem (Zlatý kolovrat), ale Erben je
mravním majákem, který stále vyvolává diskuzi. Vrhá své hrdiny do mezních situací, kde buď
silám zla podlehnou (Dceřina kletba, Holoubek, Polednice), anebo v konfrontaci s nimi uspějí
po tvrdém pokání (Poklad) či zvítězí po příklonu k jistotám, byť nejdříve pochybili (Svatební
košile).
A Erben dokáže být ještě jiný. Fascinující balada Štědrý den je život sám. Jen málo básní
v české poezii nám tak dokonale vsugeruje atmosféru tajemství adventu, zrození, smrti,
radosti, žalu, osudovosti a plynoucího času. Je to filozofický oblouk života – vše stojí vedle
sebe jako samozřejmá danost, boží zákon. Nepátrej proto jakkoli po smyslu běhu událostí.
Splyň s životem a jeho božím řádem v cyklicky se opakujících ročních obdobích, jednotě
radosti a žalu, práce a odpočinku, zklamání a naděje...
Vodník. Pohádkový baladický horor o síle a tragice mateřské lásky, vině a trestu. Uvažujeteli neerbenovsky, pochopíte i ten děsivý matčin výrok adresovaný dceři: "... a že péči máš
o dítě, mně o tebe větší strach". Krvavé sobectví jedné mateřské lásky přebije mateřskou lásku
druhou – pokornější, zoufalejší. Vše ponořeno do šíleného napětí a strachu. Extrémní? Ale
což se dnes netopíme ve zlu? Všeobjímajícím a drtivě ničivém? Rodina je hadrový panák.
Vodníci hledají nové vodnice a vodnice nové vodníky… A zlo mašíruje světem.
Erben nás zkrátka pořád drásá svými naléhavými apely: neopouštěj dítě, dej přednost jeho
výchově před majetkem a vším jiným – méně důležitým (Poklad, Polednice), zachovej si svou
mravní tvář, nedej průchod zlu, byť jsi chudý (Dceřina kletba), odkloň se od zločinného
chování spojeného s nevěrou (Holoubek), miluj nesobecky (Vodník), cti řád, nenahlížej pod
jeho pokličku a v důvěře se spoj s všehomírem (Štědrý den), napravuj své chyby činným
pokáním (Poklad, až goethovsky v Záhořově loži)... Nes trest za svou vinu. Miluj pospolitost
rodiny a měj úctu k trvalým hodnotám (Štědrý den). Zachovávej zdravý konzervatizmus,
který zabraňuje novotám smazávat tradiční lidství, a patriarchální vyrovnanost
(Polednice). Erben je hluboká studnice poznání.
Jakub Přibyl, DiS., autor aranžmá
Narodil se 31. května 1983 v Praze. Chodil „do houslí“ na ZUŠ Na Popelce, kde své studium
zakončil absolutoriem v r. 2003, souběžně studoval soukromě klavír. Pak jeho kroky vedly na
Konzervatoř Jaroslava Ježka, kde studoval skladbu (absolutorium v r. 2009). Zpíval v Týnské
škole gregoriánský chorál, ale také v Dětském pěveckém sboru Mládí. Tyto aktivity
nepochybně rozvíjely jeho muzikantskou osobnost. Dnes pracuje jako pedagog v ZUŠ Na
Popelce (Praha 5) jako asistent dirigenta u výborného orchestru Filharmonie mladých Praha
a korepetitor, vyučuje rovněž hře na klavír i klávesové nástroje, skladbě a improvizaci. Působí
jako korepetitor hudebně pohybové výchovy na ZŠ Slivenec. V roce 2009 premiérovala
Filharmonie mladých Praha ve spolupráci se Smíšeným sborem Besharmonie a dětským
pěveckým sborem Popelka v sále B. Martinů jeho vokálně-instrumentální dílo „Stabat Mater“.
Spolupracuje s divadlem Semafor, Zuzanou Stirskou a skupinou GOSPEL TIME, jakož
i s formací PETR KOCMAN BAND. Účinkoval v BAROVÁNÍ se Sandrou Novákovou. Píše
scénickou hudbu a doprovodnou hudbu. Je stálým hostem festivalů v Praze, Semilech
(Semilský paroháč), na DAMU účinkoval ve hře Mocná Afrodité (divadlo DISK), má
kontakty s divadelníky v České Třebové. Nachází si čas také na kapely Z FUTRÁLU,
KOŠÍŘSKÉ TRIO, MOTOVIDLO a BEK OFIS. Návštěvníci ho znají také z pořadu Jindřicha
Krause „S knihami se kamarádím“. Spolupracoval rovněž s Komorním orchestrem Akademie,
s Besharmonií, s KOKOSEM (Kolínský komorní symfoňák), orchestrem Archioni plus pod
vedením Michala Macourka a s Muzikantskou školou Petra Rímského. Setkání s p. Přibylem
bylo věcné a příjemné. Myslím, že splnil veškerá má očekávání, ba co víc, on je překročil.
Poděkování Jizerce
Motto: Nadia znamená naději.
Naději, že dokonalé Erbenově baladě jsem příliš neuškodil.
J. Vávra
Děkuji Alence Brádlové a zvláště pak Nadii Ladkany, která mne povzbudila dvěma SMS
zprávami týkající se „Vodníka“. V první napsala, že se jí opera líbí a že ji s Jizerkou
nastuduje. Druhá zpráva z Pece pod Sněžkou ze srpna 2012 byla krásně prázdninově
příjemná: „Járo, tak už jsme to zpívali 3krát pro zbytek sboru jako koncertík. Opravdu se to
všem líbí a už to umíme celé.“ Po telefonu mě sbor pozdravil. Pak jsem navštívil tři zkoušky
Jizerky, kde jsem měl výčitky svědomí, že otravuji lidi. Při tom množství úkolů, co mají,
přicházím s dalšími… Ale náhrada mého hlasu, kterým jsem si Vodníka přezpívával,
školenými hlasy zpěvaček a zpěváků Jizerky, jakož i práce a nasazení sbormistryně
N. Ladkany, sólistů, sólistek a klavírní doprovod J. Horčičky, to vše mě zase utvrzovalo ve
víře, že nebude marno naše dílo, řečeno slovy klasika. Už proto ne, že si mladí zpěváci
Vodníka prožijí znovu, snad jinak. Všem účinkující skládám velkou poklonu.
O naději
Motto: Víra, naděje, láska…
Není větších slov.
Taneční skupina T.I.K. Jilemnice a vozíčkáři – skupina PATZ z Jablonce n. N. – se sešli na
společném vystoupení. Při první choreografii MOTÝLÍ ČAS nebudete vnímat, kdo je a kdo
není na vozíku. Ve druhé vyprávějí tanečníci o tom, že SNY NEZNAJÍ HRANICE, třetí je
inspirována verši J. Seiferta. Čas, který jde a všechno boří,/ tichý jak křídla nočních sov,/ má
klíče k radosti i hoři,/ k úsměvu dívek, k pláči vdov./ Ovoce dní je na ošatce/ a zardívá se,
chutná sladce/ den nakrojený v orloji./ Čas klíče má k radosti i hoři/ a otvírá nám obojí.
Čtvrtá choreografie TAK NEMĚJ OBAVY je inspirována Malým princem. Závěr tančí jen
T.I.K. Choreografie BÝVÁ NÁM TICHO na hudbu J. Pavlici a Holanovy verše vypovídá
o vztazích mezi lidmi. Před blížícím se adventem vás vystoupení naladí na citlivou strunu.
Hudební předěly: Jarmila Vávrová