Výstava fotografií ACTA NON VERBA

1/2012
Evropský rok aktivního stárnutí
a mezigenerační solidarity
Výstava fotografií
ACTA NON VERBA
Když se rozhodnete pečovat
o seniora doma
první vydání Informátoru v roce 2012 se nese
v duchu Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity.
Přečtete si, jaké služby Slezská diakonie seniorům
nabízí. Dozvíte se řadu informací o Alzheimerově
nemoci a jak s ní žít. Přineseme Vám celou dvojstránku rad o tom, jak pečovat o seniora doma
a na co byste neměli zapomenout. Pokud Vám
informace obsažené v Informátoru nebudou stačit
a chcete na vlastní oči vidět, jak sociální služby
fungují a co Slezská diakonie nabízí, srdečně si Vás
dovolujeme pozvat na unikátní výstavu velkoformátových fotografií ACTA NON VERBA zachycující
uživatele a zaměstnance Slezské diakonie.
První vernisáž se koná v Karviné ve Státním
okresním archívu 26. dubna 2012.
téma:
STÁŘÍ
04
Měli bychom si všichni společně položit otázku, jak chceme prožít své stáří a co je nezbytné k naplnění naší představy učinit.
rozhovor:
ALZHEIMEROVA CHOROBA JE VŽDY NEMOC
MINIMÁLNĚ DVOU LIDÍ
07
O tom, jak se nemoc projevuje, co znamená pro nemocného i jeho nejbližší a kde hledat pomoc, pokud Vám Alzheimerova choroba
vstoupí do života, hovoří paní Bc. Marta Machová, vedoucí střediska SILOE Ostrava.
užitečné tipy:
KDYŽ SE ROZHODNETE PEČOVAT O SENIORA DOMA
Nechejte si od nás doporučit několik užitenčných věcí, které Vám pomohou pečovat o seniora ve Vaší domácnosti. Díky nim si dokážete
vhodně vybavit domácí prostředí i se dozvíte, kam se obrátit pro další radu. Naše podněty vycházejí z mnohaleté praxe v péči o seniory.
11
BIBLICKÝ ÚVOD
Nezamítej mě v čas stáří, neopouštěj
mě, když pozbývám sil.
… Ani ve stáří a šedinách mě, Bože,
neopouštěj, dokud neseznámím
toto pokolení se skutky své paže
a s tvou bohatýrskou silou všechny,
kteří přijdou.
Žalm 71; 9,18
Milí čtenáři,
byl jsem požádán, abych napsal úvodní biblické
zamyšlení na téma stáří. Víte, co jsem si hned
uvědomil? I já stárnu . Málokdo se však raduje
z toho, že stárne. Stárneme všichni, všem nám
přibývá stejně let a to je, jak je někdy možné slyšet,
„jediná spravedlnost v tomto světě“?!
Kdy začíná stáří? V čem se stáří projevuje? Má stáří
svá pozitiva nebo jen negativa? Na tyto a mnohé
další otázky bychom mohli psát dlouhé statě
a úvahy a čerpat ze zkušeností lidí. Ale to není cílem
tohoto zamyšlení.
Známý psycholog Anselm Grün napsal velmi
dobrou knihu Umění stárnout. Vřele doporučuji
k přečtení. Jsou v ní mnohé užitečné rady, jak
přijmout fakt, že stárneme, a jak se naučit s ním žít.
Autor knihy hovoří o tom, že stáří je pro člověka
výzvou a příležitostí právě tak jako jiná období
života. Kdo vnímá jen omezení, která stáří přináší,
kdo není schopen přijmout sebe sama v dané
situaci, nebude prožívat radost, vděčnost a štěstí.
V této knize hovoří autor o třech hlavních výzvách
stárnutí: přijetí, opouštění, smíření. Kniha přináší
pozitivní pohled na možnosti, které můžeme vidět
v procesu stáří. Konkrétně ukazuje, jak je možné
řešit problémy, s nimiž se ve stáří setkáváme. Říká
také mimo jiné: „Kdo se naučí leccos opustit, bude
znovu obdarován.“
Někdy můžeme slyšet: „Viděl jsem starce ve třiceti
a mladíka v sedmdesáti.“ To je na některých
životech lidí skutečně pravda. Žasnu mnohdy nad
těmi, kteří si i v (ne)utěšeném stáří uchovávají
svěžest ducha. Přímo z nich tryská vnitřní radost,
pokora a vděčnost i navzdory těžkým situacím
a mnohdy také bezmoci, kterou prožívají. Stojím
vždy v úžase a bázni před takovými lidmi.
Autor Žalmu 92;14-16 vyznává: „14Ti, kdo v domě
Hospodinově jsou zasazeni, kdo rostou v nádvořích
našeho Boha, 15ještě v šedinách ponesou plody,
zůstanou statní a svěží, 16aby hlásali, že Hospodin
je přímý, skála má, a podlosti v něm není.“ Často se
setkávám v pastorační službě s lidmi, které
opouštějí fyzické síly, ale mají stále hodně duchovní
energie a sil. To je pro mě obrovským tajemstvím
života. Vnímám tyto skutečnosti jako veliký dar,
který v mnoha případech vyplývá ze vztahu víry
a pokory vůči Pánu Bohu, jež lidé prožívají.
Žalmista v našem Žalmu se modlí: „Nezamítej mě
v čas stáří, neopouštěj mě, když pozbývám sil.
… Ani ve stáří a šedinách mě, Bože, neopouštěj…“
Je si vědom jistých úskalí, obav a nejistot, které
stáří s sebou přináší. Mohli bychom to nazvat
slovem – opouštění. Ve stáří člověka opouštějí síly,
opouštějí jej blízcí lidé, životní partneři, zůstává
mnohdy osamocen, starší člověk je někdy nucen
opustit svůj rodný domov - tedy svůj majetek. Tyto
skutečnosti rozhodně nejsou pro člověka příjemné,
ale musíme se je učit přijímat.
Proto žalmista prosí Boha, aby ho neopouštěl, když
pozbývá sil. To by mělo být modlitbou každého
člověka. Měli bychom se však také modlit, abychom
my neopouštěli našeho Pána Boha
a nezapomínali na Jeho zaslíbení, ale naopak se
Ho pevně drželi a ve víře přijímali všechna zaslíbení
Písma. Vždyť nám jasně v Písmu sděluje, že Pán
Bůh bude s námi, že nás ponese a přenese přes
všechna úskalí, že půjde s námi i ´údolím stínu
smrti´, že nás chce zachránit pro věčnost. To jsou
obrovské devizy, které smí čerpat každý člověk, kdo
Bohu v plné důvěře svěří svůj život. „Ti, kdo skládají
naději v Hospodina, nabývají nové síly, vznášejí se
jako orlové…“ Iz 40; 31
Říká se, že to, jaký byl člověk v životě, se pak
znásobí a zcela viditelně odrazí ve stáří, negativa
i pozitiva charakteru. Jestli byl člověk kritický nebo
´morouz´, tak ve stáří se toto nastavení ještě
prohlubuje a mnohdy se takový člověk stává těžce
snesitelným pro své okolí. Jestli byl naopak člověk
pokojným, laskavým, usměvavým, vděčným, tak se
na něm mnohem zřetelněji odrážejí tyto hodnoty
i ve stáří. Takoví lidé se stávají pro mnohé velkým
příkladem a vzorem víry.
Těmito velikými vzory a příklady odevzdanosti Pánu
Bohu a lidmi hluboké pokory byli pro mě moji
dědečkové a babičky. Jsem za ně Pánu moc vděčný.
I když už nežijí mezi námi, zůstávají v mých
vzpomínkách a jsou pro mě inspirací, abych
i já usiloval o tyto duchovní hodnoty ve svém životě.
Kéž bychom si to každý uvědomili zavčasu.
Ušetříme si tím mnoho zbytečných konfliktů,
nevraživostí a různě pošramocených vztahů.
Buďme vděčni Pánu Bohu za každý den našeho
života a žijme ho s vědomím, že se neustále blížíme
k věčnosti. Žijme život zde na zemi pod zorným
úhlem věčnosti (sub speciae aeternitatis, jak říkal
náš prezident T. G. Masaryk), nejen pod zorným
úhlem stáří. Kéž bychom se nejen stávali staršími,
ale především zralejšími!
Neopouštějme Pána. Ani On nás neopustí, ale
přenese nás z této časnosti na věčnost. To nechť je
neochvějná naděje naší víry, držme se jí a určitě
nikdy nezůstaneme sami a opuštěni!
Přeji nám všem požehnané stáří a plné vědomí
a ujištění, že se smíme uchopit vírou
i následujícího nádherného zaslíbení, které platí
i pro nás: "Slyšte mě, dome Jákobův, všichni, kdo
jste zůstali domu Izraelovu, vy, kteří jste chováni již
od života matky, od matčina lůna na rukou nošeni:
Já sám až do vašeho stáří, až do šedin vás budu
nosit. Já jsem vás učinil a já vás ponesu, budu vás
nosit a zachráním, …říká Hospodin." Iz 46; 3,4
Tomáš Tyrlík
farář SCEAV
NÁVŠTĚVA
VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY
Oceláři umí udělat radost
Preventivní
besedy mají
úspěch
V domově pro osoby s postižením EBEN-EZER
v Horním Žukově zapomněli ve čtvrtek 9. února na
třeskuté mrazy i sněhové závěje. S velkou dávkou
energie, spoustou dobré nálady a hromadou dárků
sem totiž zavítali Erik Hrňa a Jakub Orsava z hokejového týmu HC Oceláři Třinec. Návštěvy třineckých
hráčů mají v Horním Žukově dlouhou tradici – loni
v červnu sem dokonce zavítali i s pohárem mistrů
české extraligy, který se jim v roce 2011 podařilo
vybojovat. „Chtěli bychom celému klubu HC Oceláři
Třinec poděkovat za obrovskou vstřícnost,“ uvedla
Zuzana Wronková z domova EBEN-EZER. „Mnozí z
našich uživatelů hokejem opravdu žijí a podobné
návštěvy jsou pro ně velkou událostí.“
Celá Slezská diakonie věří, že dobrá spolupráce
s třineckým hokejovým klubem bude pokračovat
i v budoucnu a přinese ještě mnoho dalších
společných akcí.
AKCE
Na SÁŘE se opět bude slavit
Den Země
Jaro ještě neklepe na dveře, ale uživatelky služeb
střediska SÁRA v Petrovicích u Karviné spolu
s dětmi již dnes ví, že se v dubnu zúčastní ekologické akce svátku přírody: Dne Země. Ten bude
spočívat v čištění a údržbě travnaté plochy a zeleně
kolem střediska a přilehlého okolí.
Maminky i děti touto cestou chtějí projevit zájem
a zvýšenou péči o okolí domu, kde právě přebývají.
„Chceme všichni přispět ke zkrášlení obce Petrovice
u Karviné, kde se nacházíme. Mezinárodní Den
Země je každoročně připomínán již od roku 1970,
kdy 22. dubna proběhla demonstrace tisíce
Američanů proti znečišťování životního prostředí,
a za cíl si klade upozornit na stále rostoucí a doposud převážně negativní vliv člověka na planetu,“
vysvětlil koordinátor pan Eduard Strzelec.
SOUTĚŽ
Jména dětí doprovází Galilea
do vesmíru
Evropská komise vyhlásila na sklonku loňského roku
výtvarnou soutěž pro děti členských zemí EU. Výhra
byla lákavá. Kromě možnosti vyhrát hvězdářský
dalekohled vítěz má tu čest, že jeho jméno ponese
jeden satelit, který bude vypuštěn do vesmíru
v rámci navigačního systému Galileo.
Na tuto nabídku slyšel i náš žáček Daniel Týn
z 2. třídy rehabilitačního vzdělávacího programu
z Mateřské školy, základní školy a střední školy
Slezské diakonie na odloučeném pracovišti
v Karviné. Svou kresbou velice úspěšně reprezentoval sebe i svou školu, jelikož od odborné poroty
získal zvláštní cenu uznání jeho výtvarné práce
mimo kategorie. Ze srdce gratulujeme.
„Skvěle vysvětlená problematika, výborný lektor
znalý věci.“
Takové a podobné byly zpětné vazby účastníků
1. vlny besed, které uspořádala v průběhu podzimu
a zimy OBČANSKÁ PORADNA Karviná. Vzdělávací
aktivity zaměřené na prevenci negativních
sociálních jevů, které v současnosti vnímáme jako
nejpalčivější, podpořila Nadace Partnerství v rámci
Blokového grantu FNNO.
Na sedmi besedách jsme oslovili celkem 118 osob.
Jednalo se převážně o členy klubů seniorů, ale také
členy Diaklubu Karviná, dále pak pracovníky OSPOD
Karviná a maminky sdružené v Centru pro rodinu
Sluníčko Karviná. Jedna z posledních besed pak
proběhla v Českém svazu žen Petrovice u Karviné.
Nejčastěji jsme za posluchači přijížděli s tématikou
ochrany spotřebitele pro seniory, problematikou
zaměstnanosti či rodinného práva pro ženy a rodiče.
V letošním roce plánujeme 2. vlnu besed a již nyní
se na další účastníky těšíme!
INTERNETOVÉ STRÁNKY
Potřebujete
službu?
Ťukněte třikrát!
Slezská diakonie uvedla na svých internetových
stránkách do provozu nový vyhledávač pro výběr
sociální služby. Zájemci tak nyní mohou ve třech
jednoduchých krocích najít odpověď na otázku, kde
se nachází nejbližší středisko Slezské diakonie,
které může poskytnout pomoc jim samotným
anebo jejich blízkým.
Ve vyhledávači si lze vybrat ze služeb určených
osobám s handicapem, osobám bez domova,
obyvatelům vyloučených lokalit nebo rodinám
a jednotlivcům. Další dva kroky umožňují zadat
věk příjemce služby a místo, kde má být poskytována. Díky novému vyhledávači lze snadno a rychle
najít cestu k jakékoliv z celkem 95 služeb Slezské
diakonie, z nichž drtivá většina působí v Moravskoslezském kraji. Vyhledávač je dostupný na adrese
www.slezskadiakonie.cz, záložka „Potřebuji službu”.
PODĚKOVÁNÍ
SBÍRKA
Střediska v Novém Jičíně
dostala sociální automobil
Trénovat se dá
i vzpomínáním
Na sklonku minulého roku byl v prostorách
Starojické pizzy ve Starém Jičíně firmou Kompakt
předán střediskům Slezské diakonie v Novém Jičíně
nový automobil Renault Kangoo. Slavnostního
předání se zúčastnili jednak zástupci jednotlivých
firem, které na zakoupení vozidla přispěly, jednak
zástupci firmy Kompakt – p. Břetislav Božoň, který
měl v daném regionu projekt na starosti, a jeho
spolupracovníci. Auto bylo střediskům zapůjčeno
na 6 let za symbolickou 1 korunu ročně firmou
Kompakt, která mohla automobil pro tyto účely
zakoupit díky svému projektu Sociální automobil.
Projekt firma Kompakt realizuje již od roku 1997
a jeho cílem je formou zakoupení reklamních ploch
na vozidle přispět na jeho pořízení pro vytipovaná
zařízení, která pečují o děti, mládež a dospělé
s mentálním či jiným postižením.
POZVÁNKA NA VÝSTAVU
ACTA NON VERBA
Srdečně Vás zveme na výstavu velkoformátových
fotografií s názvem ACTA NON VERBA. Fotografie
zachycují vztahy mezi uživateli a zaměstnanci
v sociálních službách – lásku, porozumění,
důstojnost, obětavost, přátelství.
Vernisáž výstavy proběhne 26. dubna 2012 ve
Státním okresním archívu v Karviné a výstava
potrvá dva měsíce. Další výstava je plánována na
období od 31. 8 .2012 do konce listopadu v Muzeu
Třineckých železáren. Děkujeme všem zaměstnancům a uživatelům, kteří spolupracovali na vzniku
fotografií, a jejich autorovi Radovanu Chvílovi.
Fotografie byly pořízeny v těchto službách:
HOSANA Karviná, domov pro osoby se zdravotním
postižením, SALOME Bohumín a LYDIE Český Těšín,
ranná péče a denní stacionář, BENJAMÍN Krnov,
denní stacionář, BETANIA Komorní lhotka,
domov pro seniory, KANAAN Bohumín, nízkoprahové zařízení pro děti, HANNAH Orlová, azylový dům,
RANČ Něbory, podpora samostatného bydlení,
EFFATHA Krnov, sociálně terapeutické dílny.
Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí
- myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou
demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Pro
seniory s touto diagnózou je nejdůležitější neustále
trénovat paměť.
VÝSTAVA
Žáčci udělali
radost výstavou
Mateřská škola, základní škola a střední škola
Slezské diakonie, odloučené pracoviště Karviná
úspěšně vystavovala během měsíce února výtvarné
práce svých žáků. Zahájení proběhlo 2. února
v Komunitním centru AGAPE při evangelickém
kostele na Masarykově náměstí.
Účastníci si mohli vychutnat vedle vizuálních
požitků i hudební program a dobré pohoštění.
AKTIVITA PRO UŽIVATELE
Dvě novinky z azylového domu BETHEL
Na středisku BETHEL Frýdek-Místek se od února
uživatelům nově otevřela možnost zapojit se do
zájmového chovu akvarijních ryb. „Moc děkujeme
všem, kteří přispěli svou přebytečnou akvarijní
výbavou k základnímu rozjezdu aktivity,“ vzkazuje
vedoucí střediska Pavlína Guziurová. „Rádi uvítáme
i další dary. Pokud máte doma volná akvária, filtry,
topítka, krmiva apod. Našim uživatelům by
rozhodně udělala radosti i skupina dospělých
akvarijních ryb jednoho druhu. Pokud byste naše
akvarijní nadšení rádi podpořili, neváhejte nás
kontaktovat na telefonu 731 172 440,“ dodává
vedoucí.
Snad v každé domácnosti se najdou věci, které
majitelé již nepotřebují, ale je škoda je vyhodit.
Může se jednat o obraz, knihu, holicí strojek či
kuchyňské náčiní. Právě tyto věci si naši senioři
mohou dobře pamatovat z dob svého mládí a my
bychom jimi rádi vyzdobili tzv. reminiscenční
místnost, kde by senioři s Alzheimerovou nemocí
mohli vzpomínat a zároveň si tak trénovat paměť.
Jestli si myslíte, že zrovna vy takovouto nepotřebnou avšak pro nás užitečnou věc vlastníte, přineste
ji prosím do kanceláře paní Lenky Bakotové,
Dukelská 264, Český Těšín (1. patro).
Středisko BETHEL Frýdek-Místek poskytuje již od
března 2011 ve spolupráci se Statutárním městem
Frýdek-Místek ubytování uživatelům formou
programu vstupní byty. Uživatelé, kteří již bydleli
na azylovém domě, mají možnost se v těchto
vstupních bytech ubytovat až na dobu dvou let.
Tímto způsobem se uživatelé začleňují zpět do
společnosti, jsou podporováni k hledání práce,
úsporám a dalšímu řešení životní situace tak, aby
pak mohli při odchodu ze vstupního bytu najít
vlastní bydlení. Od začátku roku 2012 je kapacita
vstupních bytů ve městě Frýdek-Místek pro
uživatele střediska BETHEL v počtu 5 osob.
Je třeba mnoho lásky k člověku a úcty k životu, bez které nebude
možno organizovat svět lépe a slušněji než dosud.
téma: Stáří
K. Čapek
Měli bychom si všichni společně položit
otázku, jak chceme prožít své stáří a co je
nezbytné k naplnění naší představy učinit.
Slezská diakonie chce přispívat ke změně negativního přístupu k seniorům, který bývá často spojen se
stereotypním až ageistickým pohledem na stáří,
narušuje mezigenerační soudržnost a vytváří
podhoubí věkové diskriminace.
Mezigenerační vztahy mají zásadní
význam pro rozvoj společnosti
a kvalitu života v každém věku.
Jednotlivé generace jsou na sobě vzájemně závislé,
předávají si hodnoty, kulturu a zkušenosti.
Mezigenerační solidarita a věková různost ve
společnosti je faktorem sociální soudržnosti
a ekonomického rozvoje.
Zdraví a kvalita života v seniorském věku jsou
mnohdy odrazem životních podmínek, životního
stylu v dětství a dospělosti. Do značné míry je
můžeme ovlivnit v každém věku.
Jako dobrý hospodář se připravuje na zimní
období, tak máme i my myslet na dobu,
kdy nebudeme stačit mnohé co dnes.
Jinak řečeno, mít zodpovědný přístup ke svému
životu ve všech jeho fázích.
V západní křesťanské společnosti je po staletí
uplatňován model péče o seniory založený na
solidaritě rodiny. Zdá se, že systém mnohogenerační rodiny, která zajišťuje přirozený pohyb svých
členů mezi jednotlivými životními etapami a situacemi a která pokud možno pečuje o všechny
generační skupiny (samozřejmě také o seniory),
není překonán jak z hlediska kvality života, tak také
hlediska ekonomického. Problémy se skrývají
v slovech pokud možno. Reálný život neumožňuje
vždy nejlepší nebo alespoň dobré řešení.
Dnešní doba vytváří rostoucí tlak na potřeby
péče o seniory, protože jejich absolutní
i poměrný počet roste, roste jejich průměrný věk,
žel roste také počet nefunkčních nebo neúplných
rodin a nejsou vždy k dispozici prostorové
a ekonomické podmínky.
Slezská diakonie se v oblasti sociálních
služeb pro seniory zaměřuje především
na poskytování a propojení kvalitních
terénních služeb. Jsou to služby, které
zachovávají uživatele v domácím prostředí co nejdéle, zabezpečují jeho plnohodnotný život, respektují a podporují
jeho důstojnost, soběstačnost, jedinečnost a lidství, věnují se jeho duchovním
potřebám. Cílem služeb pro seniory je také
podpora rodiny a rodinných pečovatelů.
Lydie Jariabková
vedoucí Oblasti Ostrava, Havířov
Služby pro seniory v SD
OSOBNÍ ASISTENCE
Je určena osobám se sníženou soběstačností
z důvodu věku, chronického onemocnění nebo
zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje
pravidelnou pomoc jiné osoby. Služba je poskytována v domácnosti uživatele při činnostech, které
osoba potřebuje. Není časově omezena.
ODLEHČOVACÍ SLUŽBY
Prostřednictvím terénní odlehčovací služby je
umožněn pečující osobě čas k odpočinku a regeneraci. Rodinní pečující si také mohou vyřídit
potřebné osobní záležitosti. Dále služba přispívá ke
zkvalitnění života rodinám pečujících osob
a umožňuje seniorům a lidem se zdravotním
postižením či chronickým onemocněním setrvat co
nejdéle ve svém rodinném prostředí.
TABITA Český Těšín
osobní asistence, odlehčovací služby
V roce 2006 středisko TABITA získalo 1 místo v Ceně
kvality v sociální péči v kategorii „nejlepší poskytovatel služeb pro osoby zdravotně postižené”. Ve
stejném roce byla jedna z asistentek vyhlášena
pečovatelkou roku.
Mánesova 25, 737 01 Český Těšín
tel: 558 713 772, 605 292 995
[email protected]
Pobočky:
Frýdecká 136, 739 61 Třinec
tel.: 737 221 105, [email protected]
Nádražní 74, 739 91 Jablunkov
tel.: 731 625 187, [email protected]
ZAJÍMAVOST
V rámci Programu švýcarsko-české spolupráce
mohla SD předložit projekt „Kvalitní život i v
nemoci“, který dlouhou dobu čekal na realizaci.
Díky vyhlášenému programu podporujícímu
cílovou skupinu (seniory s poruchami paměti)
se můžeme ucházet o podporu tohoto záměru.
Hlavním cílem projektu je vznik komplexního
systému péče o seniory s Alzheimerovou
chorobou nebo jiným typem demence tak, aby
se zvýšila kvalita jejich života a snížila úroveň
stresu u rodinných příslušníků. Vznikne nová
služba Slezské diakonie, „Domov se zvláštním
režimem“ v Ostravě Nové Vsi. Přestavbou
půdních prostor v nové plnohodnotné patro
vytvoříme prostor pro ubytování 12 uživatelů.
Kapacita zařízení je nižší, abychom zajistili
kvalitní péči o seniory s Alzheimerovou
chorobou, popř. jinou formou demence.
PEČOVATELSKÁ SLUŽBA
Jednou z terénních služeb hojně využívaných nejen
seniory, ale i dalšími věkovými skupinami, je pečovatelská služba. Pečovatelská služba bývá poskytována lidem se sníženou soběstačností zpravidla
v určitém vymezeném čase, a to jak terénní, tak
ambulantní formou. To znamená, že pečovatelky
buď docházejí do domácnosti uživatele, nebo je
tato služba poskytována v zařízeních k tomu
určených - v tzv. Domech s pečovatelskou službou
(DPS). Pečovatelská služba poskytovaná
v domácnosti zpravidla zahrnuje: úklid domácnosti,
donášku nákupu, dovoz obědů, přípravu stravy,
pomoc při podávání jídla a pití, pomoc při osobní
hygieně (při koupání, sprchování, používání WC,
základní péči o vlasy a nehty), pomoc při oblékání,
svlékání, samostatném pohybu v domácnosti, při
přesunu na lůžko či vozík, praní, žehlení a drobné
opravy osobního nebo ložního prádla, doprovod k
lékaři, na úřad a zpět, případně i další činnosti.
DORKAS Ostrava, tísňová péče
Služba tísňové péče napomáhá seniorům, osobám
se zdravotním postižením a osobám s chronickým
onemocněním, které žijí na území Moravy a Slezska,
snížit zdravotní, sociální a kriminální rizika a umožňuje setrvat co nejdéle v navyklém domácím prostředí. Stisknutím tísňového tlačítka si uživatelé
mohou kdykoliv přivolat okamžitou a odbornou
pomoc (pády, náhlé zhoršení zdravotního stavu
a jiné krizové situace).
Dorkas Ostrava, tísňová péče je v regionu Moravskoslezského kraje jediná svého druhu, velmi významně
posiluje terénní sociální služby a jejich vzájemnou
propojenost.
Rolnická 55, 709 00 Ostrava - Nová Ves
tel.: 596 613 513, 737 223 967
[email protected]
CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB
Poskytuje ambulantní službu osobám, které trpí
poruchami paměti, Alzheimerovou chorobou, mají
sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického
onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž
situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.
SILOE Ostrava
centrum denních služeb, odlehčovací služby
Rolnická 55, Ostrava – Nová Ves
tel.: 734 769 700, 733 142 425
DOMOV PRO SENIORY
Poskytuje pobytovou službu osobám, které mají
sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku,
což vyžaduje potřebu pravidelné pomoci jinou
fyzickou osobou.
ELIM Stonava, pečovatelská služba
Velmi dobře se daří aktivně začleňovat seniory do
kulturního a společenského dění, a to i díky špičkové
spolupráci s místními institucemi, církvemi či
veřejností obce.
BETANIA Komorní Lhotka, domov pro seniory
Středisko BETANIA Komorní Lhotka nabízí
pobytové služby seniorům, jejichž zdravotní
a sociální stav vyžaduje pomoc druhé osoby
a jejichž situaci nelze řešit pomocí rodiny, blízkých
osob nebo terénních a ambulantních služeb.
Pracovníci domova podporují uživatele při
naplňování jejich potřeb, s ohledem na jejich
individualitu a jedinečnost tak, aby svůj život mohli
žít nadále důstojně a spokojeně. Středisko BETANIA
Komorní Lhotka bylo v loňském roce oceněno
Značkou kvality, kterou uděluje Asociace
poskytovatelů sociálních služeb v ČR. Středisko se
svou kapacitou řadí mezi malé domovy pro seniory
tzv. „rodinného typu“.
Dům s pečovatelskou službou 1080, 735 34 Stonava
tel.: 596 420 590, 731 425 112
[email protected]
Komorní Lhotka 151, 739 53
tel.: 558 694 267, 736 509 330
[email protected]
ELIM Ostrava, pečovatelská služba
Tato služba se může pyšnit dvěmi pracovníky, kteří
obdrželi z rukou paní Livie Klausové ocenění
„Pečovatel roku“.
Rolnická 55, 709 00 Ostrava-Nová Ves
tel.: 734 769 701, 605 292 99
[email protected]
příběhy
06
Příběhy ze života seniorů
Každodenní realita života seniorů pro většinu lidí není tak vzrušující jako například
cestování do exotických zemí. A přesto i tyto životní příběhy mají svá kouzla, své krásné
chvíle, dobrodružné momenty. Skrývají se většinou v maličkostech, které ale pro člověka
znamenají třeba i mnohem více, než dovolená na Havaji. O své nevšední zážitky všedních
dní se s námi podělili zaměstnanci Slezské diakonie, kteří jsou se seniory stále v kontaktu,
i rodinní příslušníci uživatelů služeb pro seniory. To, aby životy seniorů, i když jsou zatíženy bolestmi stáří, neztrácely svou hodnotu, důstojnost, radost a naplnění, je hlavním
cílem všech služeb, které Slezská diakonie seniorům poskytuje.
Bobík, přítel člověka
Jeden člověk, můžeme mu třeba říkat pan Josef, je
kromě jiných věcí ve svém životě už nějakým
čtvrtým rokem spokojeným uživatelem služeb
střediska ELIM Ostrava, pečovatelské služby.
Pan Josef měl zaměstnání, při němž procestoval
naši republiku křížem krážem. Do světa nahlédl
a ještě z počátku svého života v důchodu byl velice
aktivním člověkem. Převážně se věnoval práci
s lidmi.
Do života mu však vstoupily nemoci a vybraly si
svou daň. Pan Josef má cukrovku a prožil si infarkt.
Musel se znovu naučit mluvit. Vše nějak ale přestál.
Sám chodit však již bohužel nemůže. Je upoután na
lůžko a jeho žena mu poskytuje potřebnou péči, seč
jí síly stačí. K tomu, aby se pan Josef dostal ven na
vzduch, mu pomáhá naše pečovatelská služba.
Dá-li Bůh počasí, chodíme s ním za pomoci invalidního vozíku třikrát týdně ven.
Nemoci naučily pana Josefa důležité věci – radovat
se z maličkostí! Z toho, že svítí sluníčko, tráva se
zelená, ptáčci zpívají a kolik to krásných stromů je
v okolí domu. A taky třeba z toho, že zase tak moc
neprší, že ten vítr dnes naštěstí není tak silný jako
předevčírem… a hlavně z toho, když na vycházkách potkáme nějaká zvířátka. V létě veverky,
v zimě vrány, kterým hodíme kus chleba. Mezi
favority však patří pejsci! Ty má pan Josef velmi rád!
Jak ho potěší, když mu malý Nebojsa olíže ruku
nebo skáče na klín!
Jelikož má pan Josef také astma, lékaři nedoporučují chovat doma žádné zvířátko, i když je mají s
manželkou moc rádi a dříve chovali alespoň dva
křečky.
Stávalo se však, že naši cestu žádný pejsek nezkřížil.
Na panu Josefovi bylo vždy vidět, že je mu to líto.
Nu a jednou jsme se vydali vyzkoušet novou trasu,
která vedla mezi rodinnými domky s předzahrádkou. To byl pro pana Josefa pravý ráj! Téměř co plot,
to pejsek. Je ovšem něco jiného potkat psa s pánem
či paní na vycházce venku, než když je pes na
zahrádce za plotem.
Štěstí panu Josefovi přálo a tam, kde na nás malý
šedý kříženec nejvíc mával ocáskem a panáčkoval
u plotu, byl i jeho pán! Slovo dalo slovo. Zjistili jsme,
že pán se stará o svou ženu, která je taktéž po
„mrtvičce“, a měl pro pana Josefa porozumění. Když
viděl, jak se pan Josef pejskovi líbí, pustil ho ven. To
bylo mazlení, skákání a kňučení! Zjistili jsme, že
pejsek se jmenuje Bobík, je jen rok starý a přes ulici
má brášku Bena, který jakoby mu z oka vypadl.
Je však opatrný až bázlivý – úplný opak „našeho
Bobíka“. Vypadá tak na křížence vlčáka a jezevčíka,
tedy rozhodně žádný všední typ.
Pro příští vycházku měl pan Josef jednoznačně
vybráno, kam se vydáme. A nejen pro příští! Při
některé z dalších návštěv se pan Josef zeptal, jestli
může Bobíkovi přinést nějaký psí pamlsek.
Dozvěděl se, že ano. Bobík se už teď těší a z dálky
vyhlíží, jestli už přijíždí nejen pohlazení, ale
i nějaká ta psí dobrota pro čištění zubů, cvičení
žvýkacího svalstva a kdož ví, jaké ty pamlsky
všechny jsou k mání? Na nového kamaráda se už
byla podívat i manželka pana Josefa a byla z něj
taktéž unešená, neboť v lásce ke zvířátkům si oba
nezadají.
Teď už je trasa vycházek prakticky neměnná.
Kamarádství oba stále baví, a když nám někdy déšť,
či jiná okolnost nedovolí vydat se tak daleko od
domu pana Josefa, jsem si jist, že toho nelituje pan
Josef sám, ale taktéž Bobík, který nedočkavě vyhlíží,
kdepak máme zpoždění, když už tu máme dávno
být!?!
Michal Tvrdý
ELIM Ostrava
Radost i pro nás blízké
Jsem vděčná, že takové prostředí jako „Domovinka“
existuje, i když oficiální název je jiný. Jak tam
manžel ze začátku nerad chodil, tak dnes jde s o to
větší radostí. Největší radost máme my, jeho blízcí.
Byli jsme už smíření s jeho nečinností a postupným
odcházením. Dříve rád sportoval, kosil trávu, zpíval,
plaval a náhle všeho nechal. Nic ho nezajímalo.
V Domovince znovu ožívá, i když se jeho stav horší.
Velice mě překvapil přístup všech pracovníků - jak
ke klientům, tak k jejich rodinným příslušníkům.
Vždy trpělivý a laskavý. Jsem už postarší a zapomnětlivá a někdy mi to trvá, než se vymáčknu.
To mě strašně deprimuje a cítím se méněcenná.
U všech pracovníků Domovinky jsem se vždy a za
každé situace setkávala s laskavostí a trpělivostí.
Takže jejich terapie platí dvojnásob (i na mne).
Opět se cítím dobře a užitečně.
Moc se mi líbí všechny výrobky, které si manžel
přinášel a přináší domů. Dík Vám všem za práci,
kterou našim milým věnujete. Nikdy nebudeme
dost vděční za to všechno. Lásku nejde zaplatit
penězi.
Přeji Vám všem hodně Božího požehnání, moudrosti a vedení.
Vaše Maňásková D.
SILOE Ostrava
07
rozhovor
Alzheimerova choroba je vždy
nemoc minimálně dvou lidí
Možná jste už slyšeli někoho vtipkovat slovy: „Kam mi ten Němec jeden rošťácká zase
zašantročil moje brýle? - Jo, jo, Alzheimer, ten rošťák jeden!“ Lidé se zasmějí vtipu, ale
realita života s Alzheimerovou chorobou již tolik zábavná není. O tom, jak se nemoc
projevuje, co znamená pro nemocného i jeho nejbližší a kde hledat pomoc, pokud Vám
Alzheimerova choroba vstoupí do života, hovoří paní Bc. Marta Machová, vedoucí
střediska SILOE Ostrava.
U některých nemocí jsou příznaky snadno rozpoznatelné. Jak obtížné je poznat na člověku, že
trpí Alzheimerovou chorobou?
V počátečních fázích onemocnění je to velice těžké.
Alzheimerova choroba postihuje kognitivní funkce,
myšlení a úsudek – tedy záležitosti, které u člověka
na první pohled moc viditelné nejsou. Alzheimerovu chorobu proto ze všeho nejdřív rozpozná jeho
nejbližší okolí. Pokud někdo začne vykazovat
výrazné poruchy krátkodobé paměti, několikrát
denně se ptá na tytéž věci a nedokáže zařadit
někoho, kdo se mu představil před pouhými pěti
minutami, jeho příbuzní samozřejmě zpozorní.
Na ulici to ovšem vypadá jinak. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou se navenek od jiných seniorů
příliš neliší a když kolem nich projdete, nemusíte si
vůbec ničeho všimnout. Jejich onemocnění lze
odhalit až na základě podrobnějších vyšetření
a testů.
Kolik lidí s Alzheimerovou chorobou vlastně
kolem nás žije?
Podle údajů České alzheimerovské společnosti bylo
v naší zemi toto onemocnění diagnostikováno
odhadem již u 123 164 lidí se syndromem demence
(www.alzheimer.cz). V celosvětovém měřítku
dosahují obdobná čísla 36,5 milionu osob
(www.alz.co.uk). Skutečný počet nemocných ale
určitě bude vyšší, protože u mnoha z nich doposud
první příznaky Alzheimerovy choroby podchyceny
nebyly.
Takže lidé s Alzheimerovou chorobou si svého
onemocnění nejsou vědomi?
V prvních fázích nemoci si u sebe problém uvědomí
jen velice málo lidí. Má osobní zkušenost je taková,
že je na něj musí upozornit teprve jejich okolí,
tj. jejich rodina, přátelé a známí. Pak samozřejmě
záleží na člověku, jak se k celé věci postaví.
V pokročilých fázích Alzheimerovy choroby si
pacienti nejenže neuvědomují svou vlastní nemoc,
ale ztrácejí povědomí i sami o sobě a přicházejí také
o vzorce chování, které nabyli v průběhu svého
života.
V jakém stadiu se lidé většinou dostávají k vám
do střediska SILOE?
V současné době nás nejčastěji kontaktuje rodina
nemocného. Většinou v případech, kdy již její
příslušníci nedokáží danou situaci zvládnout. My
bychom ovšem byli raději, kdyby nás vyhledávali
samotní senioři již v počátečních fázích onemocnění
– v takových případech je totiž možné zahájit
mnohem pružnější spolupráci s odbornými lékaři.
Proto se snažíme šířit povědomí o Alzheimerově
chorobě mezi veřejností a nabízíme například
bezplatné testy paměti v rámci projektu „Dny
paměti“ České alzheimerovské společnosti. Testuje
se při nich slovní vybavenost, zrakově-prostorové
a jazykové schopnosti a samozřejmě paměťová
složka. Na základě jejich výsledků pak osoby
odkazujeme na profesionální pomoc psychologů
nebo neurologů. Podobné testy bych doporučila
všem lidem, kteří překročí padesátku – zejména
těm, v jejichž rodinách se již Alzheimerova choroba
vyskytla.
Znamená to, že Alzheimerova choroba je
dědičná? Co vlastně víme o jejich příčinách?
Přesnými příčinami Alzheimerovy choroby si vědci
ještě stále nejsou jistí. Obecně lze říct, že je to
komplikované onemocnění způsobené různými
faktory. Jeho dědičnost sice prokázána nebyla,
ovšem rodinné dispozice patří spolu s věkem
k rizikovým faktorům.
Alzheimerova choroba tedy může dřímat
v každém z nás?
Může. Alzheimerova choroba je vlastně taková
cukrovka mozku. Její průběh si můžeme dobře
představit na příkladu vlašského ořechu. Za nor-
málních okolností naplňuje ořech celou skořápku.
Mnoho z nás už ale určitě narazilo i na ořechy, kde
se po rozlousknutí objevilo jen cosi scvrklého,
seschlého a ne příliš použitelného. Princip
Alzheimerovy choroby je obdobný – u lidí, kteří
tímto onemocnění trpí, se v mozku vytrácí
acetylcholin, tedy látka, která zprostředkovává
přenos vzruchů v centrální i periferní nervové
soustavě. Dochází k rozpadu nervových vláken i
nervových buněk, takže v konečném důsledku se
mozek opravdu scvrkává a sesychá. Vzhledem k
tomu, že právě mozek je nejdůležitější orgán
odpovědný za komunikaci a styk s okolním světem,
není divu, že lidé s Alzheimerovou chorobou
ztrácejí schopnost běžného života v naší společnosti.
Může se člověk proti Alzheimerově chorobě nějak
bránit?
Stárnutí lidského mozku je přirozený proces a k
úbytku mozkových buněk u nás dochází už od
narození. Samozřejmě je ale dobré používat různé
prostředky k trénování paměti. V tomto kontextu
bych však také chtěla zmínit často opakovanou
nepravdu o tom, že lidem, kteří se „živí hlavou“,
se Alzheimerova choroba vyhýbá. V našem
středisku jsem měla možnost setkat se s inženýry,
chemiky i vysokoškolskými profesory. Je sice
pravdou, že vzhledem k celkové kapacitě mozku se
u těchto lidí počáteční příznaky choroby objevují o
něco později, zato průběh onemocnění u nich často
nabírá vysokých obrátek. Pro tyto lidi je pak
opravdu těžké smířit se s nemocí. O to horší je celá
situace pro jejich okolí a rodinu. Proto se snažíme
rodinným příslušníkům našich uživatelů pomáhat
v co nejširší míře.
Takže vaše středisko je zde nejen pro seniory,
ale i pro jejich blízké?
Přesně tak. Alzheimerova choroba je vždy nemoc
minimálně dvou lidí. Velice nepříjemným
způsobem zasahuje nejen samotného pacienta, ale
i jeho nejbližší okolí – životního partnera, děti, širší
rodinu. Výrazně ovlivňuje chod domácnosti i
mezilidské vztahy v rodině. Kdo chce poskytnout
seniorům s Alzheimerovou chorobou opravdu
kvalitní péči, musí se soustředit nejen na ně
samotné, ale i na jejich rodinné příslušníky. Zařízení
pro seniory s poruchami paměti je u nás spousta,
ale ne vždy se věnuje dostatečná pozornost jejich
blízkým. Proto naše středisko poskytuje dva druhy
služeb. Jednak služby primární, zaměřené přímo
na seniory, jednak služby odlehčovací, v jejichž
rámci se snažíme pomoci rodinám našich uživatelů.
Co vaše středisko plánuje do budoucna?
V rámci nejnovějšího projektu, který se chystáme
rozběhnout, bychom u nás chtěli zřídit malou
kavárničku vybavenou různými starými předměty.
Seniorům by v rámci reminiscenční terapie připomínala jejich mládí a rodinným příslušníkům zase
nabídla možnost posezení v příjemném prostředí
se svými blízkými. Doufáme, že se nám to podaří.
ZÁMYŠLENÍ
Stáří a příprava na něj
„To je ale stařec,“ prohlásí 16letá dívka o 30letém
mladém muži. „Co se ten stařec tady motá?“
rozčiluje se 50letý řidič nad 70letým mužem.
„Bude to tu pro ni dobré,“ konstatuje 60letá dcera
a urychleně opouští zařízení zvané Domov pro
seniory. Dobré to bude pro její starou 80letou
matku. Ozývá se zde třikrát slovo starý – vlastně ve
třetí citaci je obsaženo spíše skrytě. Co se však pod
tímto pojmem skrývá? Cítíme spíše jeho negativní
podtext, který se s postupujícími léty stupňuje.
Proč? Co nám vadí na stáří? A můžeme se na stáří
„připravit“?
Pokusme se vysvětlit si základní pojmy.
Nejprve tedy stáří: V biblickém slovníku je pojem
zakén převzat z hebrejštiny a vykládá se ve smyslu
letitosti, stáří, jež je předmětem přirozené úcty a
zdrojem životní moudrosti. Zde se tedy jasně jedná
o předznačení pozitivní, diskriminaci vylučující.
Na to, kdy stáří nastává, je také různý názor. Když
pomineme ono rozdílné nahlížení vyplývající z
pohledu vlastního věku, můžeme citovat pohledy
vědecké. Václav Příhoda, český psycholog zabývající
se právě touto oblastí, rozděluje lidský věk takto:
Do 15 let člověk biologicky, psychicky a sexuálně
dozraje, od 15 – 30 let zraje především sociálně.
Doba vrcholu psychofyzické zralosti trvá dalších
15 let. Období 45 – 60 let je typické stacionárností
výkonů právě tak jako skrytými počátky nastupující
involuce. Věk 60 – 75 let považuje Příhoda za
senescenci, tedy stáří a 75 – 90 let za senectus,
tedy kmetství.
Jaký je pohled na stáří mladší generace?
„Stárnutí, to je v první řadě ošklivější vzhled: vrásky,
scvrklé a zesláblé tělo. Dále ztráta smyslů…
stárnutí, to je také strach z utrpení... a strach ze
samoty... stárnutí, to je strach z blížící se smrti.“
Tyto řádky napsala mladá 21letá žena, která pracuje
v Domově pro seniory a chtěla by v této práci
pokračovat. Můžeme se zeptat: „Jaký vztah může
navázat se starými lidmi, když má takovou představu o stárnutí? Je stáří nutně jen negativní?“
Podle T. Tošnerové pojem stáří vyvolává v lidech
většinou negativní pocity. Je to slovo, které naše
vyspělá společnost nechce slyšet. Stáří se stává
něčím, co není žádoucí. Pohled na starého člověka
probouzí v mladších lidech strach a nepříjemné
pocity. Stáří bývá spojováno s nemocemi, samotou,
umíráním a smrtí. Proto je stáří vytěsňováno až na
samotný okraj vědomí společnosti. Malé zastoupení stáří je v reklamách, na stránkách či fotografiích
časopisů a novin. K tomu ještě přispívá současný
důraz na mládí a fyzickou krásu. Mohlo by se zdát,
že svět stárnoucích a starých neexistuje. Reklama je
převážně zaměřena na jinou cílovou skupinu - mladé, produktivní a krásné lidi. Smrt a stáří jsou brány
jako synonyma.
Můžeme se na stáří připravit?
Pro starého člověka je důležité, aby dokázal být
soběstačný. I když bude vykonávat běžné činnosti
pomaleji a s větší námahou. Tam, kde je praktická
soběstačnost snížena, je potřeba se snažit
soběstačnost znovu obnovit nebo alespoň
kompenzovat. Právě ztráta soběstačnosti vede k
pocitu méněcennosti, neužitečnosti. Přispívá k
tomu i dnešní pohled společnosti. Dnes, kdy je
upřednostňováno mládí, funkčnost a nezávislost,
je ztráta soběstačnosti obávanou realitou mnoha
stárnoucích lidí.
Středověké vyprávění to dokumentuje na příběhu:
Jeden venkovan nemohl nadále snést v chalupě
přítomnost svého starého otce, který již nebyl
schopen udržet čistotu. Rozhodl se tedy, že ho
odloží do starobince. Požádal nejmladšího syna,
aby z chléva přinesl pro dědu přikrývku. Dítě však
přišlo pouze s polovinou přikrývky. „Proč?“ zeptal se
ho otec. „Nechal jsem si druhou polovinu do
budoucna, až dojde k tomu, kdy tě zase já vyženu
z domu.“
Lidský život má svůj začátek, a tak musí mít zcela
logicky i svůj konec. Zatímco zrození a dětství bývá
provázeno radostí a štěstím, stáří naopak smutkem,
depresí, samotou. Oba konce životního cyklu jsou
viděny jako neproduktivní. Střední věk je vnímán
jako věk nesoucí zátěž o obě skupiny. Ale zatímco
děti jsou brány jako ekonomická investice do
budoucnosti, stáří naopak jako finanční dluh,
závazek. Všichni lidé mají potřebu být platní,
prospěšní společnosti. Odchodem do důchodu tyto
potřeby nemizí. Je proto třeba se učit být starým,
aby měl senior dostatek informací, aby se starý
člověk nemusel bát ústavní péče, aby se mladý
člověk nebál zestárnout.
09
Ohlédnutí
za Vánocemi . . .
DÁRKY
Nadace WILKE
připravila rekordní nadílku
BESÍDKA
Mikuláš opět
rozdával radost
Ani tentokráte Mikuláš nezklamal. Přišel, aby potěšil děti a jejich
nejbližší, a naplnil i srdce zaměstnanců střediska SÁRA v Petrovicích
u Karviné. Ti totiž připravili dětem mikulášskou besídku plnou
her, písniček a soutěží. Jako každým rokem bylo vrcholem
besídky rozdávání mikulášské nadílky, kterého se ujal Mikuláš
spolu s andělem. Všechny děti dostaly ovoce a balíčky
plné sladkých dobrot, na kterých si bezpochyby
dobře pochutnaly.
Nadace Wilke z německého Gubenu se raduje z více než 300
vánočních dárků, které občané a instituce dali k dispozici dětem
ze střední Evropy. „Jedná se o rekordní účast na této akci,“ říká s
nadšením ředitel Stefan Süß. Církevní sbor Dzięgielów (Polsko) se svým
domovem sester diakonek, Slezská diakonie a Nadace Naemi-Wilke
spolupracují, aby mohly děti potěšit vánočními dárky, již zhruba 10 let.
Dárci byli opravdu velkorysí. „Mohli jsme splnit všechna přání zhruba
270 dětem a mladým lidem z Těšína a okolí, která jsme obdrželi.
Kromě toho jsme rozdělili ještě dárky navíc,“ pokračuje Stefan Süß.
Vedle asi 270 vysněných darů, které se objevily na kartičce
přání, byla dále z nadace Wilke dopravena jízdní kola,
dětské oblečení, hračky, dětské postýlky
a další potřebné věci do domácností.
SPOLUPRÁCE
KONCERT
Děti přinesly
do Stonavy vánoční melodie
V pondělí 19. prosince navštívilo pečovatelskou službu ELIM ve Stonavě
jedenáct žáků zdejší Základní umělecké školy. Stejně jako v předchozích
letech s sebou přinesli překrásné tóny vánoční hudby, které rozzářily obličeje
zdejších seniorů a celé středisko naplnily sváteční pohodou.
Během koncertu zazněly koledy a další skladby v podání zobcových fléten,
příčné flétny, trubky i kláves. Mladé hudebníky připravil na jejich vystoupení pan učitel Řepišťák a celým programem provázela jeho bývalá
studentka Veronika Kafková, která do domu s pečovatelskou
službou každoročně chodila hrát na klávesy. Na všech dětech
bylo vidět, že se na koncert během roku svědomitě
připravily a že jim hudba dělá velkou radost.
Veselé Vánoce BETHELU aneb
BETANIA pomáhá potřebným
Už čtvrtým rokem mohli lidé bez domova ve městě Český Těšín
strávit Štědrý večer v teple, na nízkoprahovém denním centru ve středisku
BETHEL Český Těšín. Tyto Vánoce však byly něčím zvláštní. Není tomu ani rok,
co byla navázána úzká spolupráce středisek BETHEL v Českém Těšíně a BETANIA
v Komorní Lhotce, která učinila letošní Vánoční svátky pro osoby bez domova
příjemnějšími. Krásná společná věc vlastně vznikla za účelem využití vlny
z nepoužitelného oblečení, které v rámci aktivizačních činností párali uživatelé
střediska BETHEL v Českém Těšíně. Vlna pak putovala do rukou šikovných seniorek
z BETANIE v Komorní Lhotce, které z vlny napletly krásné čepice, ponožky
či šály a zaslaly je zpět osobám bez domova do Těšína. Spolupráce obou
středisek je skutečným příkladem dobré praxe. Na jedné straně
přinesla seniorkám pocit užitečnosti, vědomí, že na světě mohu
ještě něco dobrého vykonat i přes zdravotní komplikace.
Na straně druhé osobám bez domova umožnila zapomenout na těžkou realitu všedních dní na ulicích města
a přinesla jim pocit, že na nich
někomu stále záleží.
10
. . . a Novým rokem
KŘESŤANSKÉ VÁNOCE
Vánoční besídky
NOVOROČNÍ KONCERT
Děti i učitelé přivítali
začínající rok zpěvem
Slezská diakonie ve spolupráci s Mateřskou školou
na ul. Hrabinská v Českém Těšíně připravila pro děti a rodiče
vánoční besídku. Vánoční koledy, vánoční příběh, říkanky,
stejně jako tříkrálový průvod vykouzlily úsměv na tvář nejen
dětem, ale také rodičům. Děkujeme všem školám
Slezské diakonie za dárečky, které věnovaly
dětem z Mateřské školy.
Ve čtvrtek 12. ledna uspořádala Mateřská škola, základní škola a střední škola
Slezské diakonie svůj historicky první Novoroční koncert. Ve spolupráci se
Základní uměleckou školou Pavla Kalety v Českém Těšíně připravila v kostele
Církve bratrské na ul. Frýdecká poutavý program, který plně prokázal, že na poli
hudby a zpěvu dokážou lidé s postižením vyniknout stejně dobře jako kdokoli jiný.
Diváci mohli zhlédnout společné vystoupení pěveckého sboru žáků
ZUŠ a žáků Střední školy Slezské diakonie, samostatné vystoupení studentky
této školy Agnieszky Kołorz i individuální program žáků ZUŠ Český Těšín.
Představila se rovněž Základní škola Slezské diakonie v Českém Těšíně
a svým příspěvkem program obohatily i pedagožky a asistentky ze škol
Slezské diakonie. Milým zpestřením bylo hudební a pěvecké číslo
pětičlenné skupiny mladých dobrovolníků z Německa,
z nichž někteří působí právě v našich školách.
BESÍDKA V NEMOCNICI
Mikuláš pod
patronátem dobrovolníků
Již druhým rokem uspořádala dobrovolnice Slezské diakonie paní
Irena Szymonikowá se scholou z kostela sv. Alberta a ve spolupráci
se společenstvím Sympatiků Rádio Maria v Třinci „Odpoledne
s Mikulášem“ pro pacienty Nemocnice Třinec, Oddělení
ošetřovatelské péče. Tato akce pozitivně naladila pacienty,
někteří z nich si připomněli radostné chvíle ze svého dětství
a téměř všichni se do programu aktivně zapojili svým
zpěvem, povídáním či přednesem vlastní básně.
Dárky pro děti
a seniory na Ukrajinu
Před Vánocemi jsme ve Slezské diakonii znovu
zrealizovali již letitou tradici. Jednalo se o akci „Dárky
pro děti a seniory na Ukrajině.“ V rámci této akce spolupracujeme s občanským sdružením Pomoc Těšínského
Slezska, které je garantem a hlavním realizátorem
těchto aktivit. Díky Vaší štědrosti jsme mohli
na konci roku 2011 předat 1926 dárků.
Ze sběrných míst Slezské diakonie bylo
předáno celkem 327 dárků
a 6000 Kč jako příspěvek
na dopravu.
11
užitečné tipy
Když se rozhodnete pečovat
o seniora doma
aneb rady osobám pečujícím o nemohoucí osobu v seniorském
věku v domácnosti
Vážení příbuzní a blízcí, kteří jste se rozhodli pečovat
o nemohoucí osobu v domácím prostředí, následující řádky mají za úkol Vás podpořit a udělit Vám
několik užitečných a praktických rad. Všichni totiž
víme, že rodinné prostředí je pro nemohoucí osobu
tím nejlepším pro jeho psychiku, pohodu a i
celkové zdraví. To však ještě neřeší otázky, které
si pečující chtě nechtě musí položit, když se
pro péči o seniora v domácím prostředí rozhodne.
Kde vezmu na péči peníze? Jak to sám zvládnu?
Co vše doma potřebuji?
Na tyto a další otázky se Vám pokusíme nabídnout
odpovědi, které vycházejí z naší mnohaleté praxe.
Jak mám připravit domácnost?
V případě nemohoucí osoby dlouhodobě upoutané
na lůžko bude vhodné ZAPŮJČIT POLOHOVACÍ
POSTEL NA OVLÁDÁNÍ, která Vám usnadní manipulaci s nemocným.
• Lůžko seženete v půjčovnách zdravotnických
pomůcek – cena na měsíc bývá v rozmezí
Kč 400 – 600 + Kč 200 za matraci + jednorázová
vratná kauce na případné poškození postele. Ta se
pohybuje od Kč 2000 - 4000, ovšem ne všechny
půjčovny kauce vyžadují.
Postel je dobré umístit v blízkosti okna tak, aby
byla dobře přístupná ze tří stran. Může-li nemocný
sám sedět, je dobré pro zachování maximální
intimity a komfortu pořídit WC židli. V případě, že
toho schopen není, je v mnoha případech nutné
pořídit podložní mísu, pro muže potom tzv.
bažanta.
• Tyto pomůcky můžete získat na předpis, který
Vám na základě vyšetření vystaví specialista.
Převážná většina půjčoven Vám zapůjčí pomůcky
jen do doby potřebné k vyřízení lékařského
předpisu, obvykle na dobu tří měsíců.
• Výše uvedené pomůcky Vám předepíše pouze
urolog nebo ortoped!
• Pokoj, ve kterém bude nemocný přebývat, by měl
být vzdušný s dostatkem prostoru pro případnou
rehabilitaci a cvičení.
• Vaše koupelna bude potřebovat jisté úpravy.
V případě, kdy je nemocný evidován jako ZPT,
MŮŽETE POŽÁDAT O PŘÍSPĚVEK NA PŘESTAVBU
KOUPELNY. Vana může být nahrazena sprchovým
koutem. Bude potřeba upevnit madla, různé
úchyty, zvýšit WC a realizovat další řadu úprav.
Před provedením nutných úprav je možné požádat
o pomoc s koupáním pečovatelskou službu nebo
osobní asistenci. Způsob a provedení osobní
hygieny je nutné (je-li to možné) konzultovat s
nemocným, protože se jedná o velmi intimní oblast
pacientova života.
Jak financovat službu pro nemohoucí osobu?
1. PŘÍSPĚVEK NA PÉČI
Podejte si žádost, potřebné formuláře nejdete na
internetu https://formulare.mpsv.cz/oksluzby/cs/
welcome.
2. PORAĎTE SE O MOŽNÉ PÉČI A POMŮCKÁCH
U PEČOVATELSKÉ NEBO ASISTENČNÍ SLUŽBY
– U SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA
Sociální pracovník Vám pomůže i s případným
vyplněním tiskopisů pro získání příspěvku na péči.
3. ŽÁDOST O PŘÍSPĚVEK PODEJTE, I KDYŽ SENIOR
NEVYUŽÍVÁ ŽÁDNOU SLUŽBU
Žádost se podává vždy, když senior potřebuje
podporu druhé osoby při péči. Tu zajišťuje nejčastěji
blízká rodina či příbuzní. Výše částky příspěvku se
stanoví podle přezkoumání, co vše senior už
nezvládne udělat sám, a dle lékařských zpráv
obvodního lékaře. PROTO PROSÍM VŽDY DBEJTE NA
TO, ABY VEŠKERÉ LÉKAŘSKÉ ZPRÁVY OBVODNÍ
LÉKAŘ OD SENIORA OBDRŽEL.
Pokud je nemohoucí osoba po CMP, je důležité s ní
hned po návratu domů rehabilitovat. Proto
zažádejte obvodního lékaře co nejdříve
o rehabilitačního pracovníka domů.
Kdo mi může pomoci, když chodím do práce?
Požádejte o pomoc Osobní asistenci nebo
Pečovatelskou službu, pro výkon zdravotnických
úkonů Domácí ošetřovatelskou péči.
Osobní asistenci můžete využít pro vícehodinový
dohled, pokud to vyžaduje zdravotní stav či potřeba
nemohoucí osoby.
Pečovatelská služba zajišťuje ze zákona nezbytné
úkony jako koupání, přebalování, polohování,
donášku oběda, úklid, nákupy, pochůzky atd.
Domácí ošetřovatelskou službu můžete využívat,
pokud senior potřebuje některý ze zdravotnických
úkonů, který pečovatelská služba a osobní asistence
ze zákona nesmějí vykonávat (převazy, aplikace
injekcí a jiné). Služby domácího ošetřování předepisuje pouze obvodní lékař.
ZAJÍMAVOST
SD se také zaměřila na problematiku doprovázení
pro umírající a pozůstalé. V rámci projektu Mobilní
hospic podpořeného Programem švýcarsko-české
spolupráce vznikne nezdravotnická služba na
podporu důstojného odcházení v rodinách a ústavních zařízeních, podporu rodiny ve smutku.
Projekt umožní proškolení dobrovolníků a osob
pracujících v pomáhajících profesích.
12
Kolik tato péče stojí?
Osobní asistence
Pečovatelská služba
dle zákona o sociálních službách je
maximální cena za službu
120 Kč/na hodinu
dle zákona o sociálních službách je
maximální částka stanovena na
120 Kč/na hodinu
Domácí
ošetřovatelská péče
zdravotnické výkony jsou hrazeny
pojišťovnou a tuto službu předepisuje
pouze lékař
Další užitečné pomůcky
1. absorbační podložky do lůžka
(zakoupíte v lékarně)
2. pleny (předepisuje urolog nebo ortoped)
3. tenké, pogumované natahovací
prostěradlo do lůžka (k dostání v lékarně)
4. jednorázové rukavice (zakoupíte v lékarně,
velikost L)
5. 2 žínky - tmavou a světlou (k dostání
v drogerii nebo jednorázové v lékárně)
6. čistící pěna například: Attends Professional
Care (v lékarně)
7. krém Menalid – tělové mléko (v lékarně)
8. vlhčené ubrousky (v lékarně)
9. lavorek k hygieně
10. vhodné lůžko – polohovací, s hradičkou
(předepíše urolog nebo ortopedický lékař)
11. vozík, pokud je potřeba (předepíše lékař)
12. krém na chodidla proti plísním (v lékárně)
13. polštářky k zabránění proleženin
– podkládat paty, lokty, části, kde tlačí
kosti na podložku (pod bederní páteř dle
nutnosti použít nafukovací kolo – k dostání v
obchodě se zdravotnickými pomůckami)
14. nutridrinky - pokud senior málo jí, můžete
zakoupit nutridrinky, které nahradí část stravy
a dodají potřebnou energii. Existují různé
příchutě (banán, čokoláda, jahoda, karamel)
cena: 55 - 80 Kč
Rady seniorům
V jakékoliv havarijní či nouzové situaci
můžete vytočit univerzální číslo 112
a dispečer Vám pošle potřebnou pomoc.
Svůj zdravotní stav nepodceňujte!
V případě nevolnosti požádejte o pomoc osobu
blízkou (příbuzného, souseda) nebo přímo volejte
záchrannou lékařskou službu na linku 112 nebo
155! Příznaky nemocí, které vážně ohrožují Váš
život, jsou například:
trnutí ruky, nohy, srdeční nevolnost,
diabetický záchvat atd.
Zachovejte klid a dispečerovi řekněte tyto
informace:
1. Co Vám konkrétně je (např.: špatně se mi dýchá,
trnutí ruky, bolest na hrudi)
2. Jak se jmenujete (jméno, příjmení)
3. Jaký jste ročník (19..)
4. Adresu bydliště (ulici, město, číslo domu, patro)
Mějte vždy po ruce tyto důležité dokumenty:
1. Kartičku pojišťovny
2. Občanský průkaz
3. Seznam léků, které právě berete
4. Pokud jste diabetik - průkaz diabetika
5. Nejnovější lékařské zprávy
6. Ve skříni mějte pro všechny případy sbalenou
tašku do nemocnice (spodní prádlo, ponožky, brýle,
vložky, papuče, župan, ručník, kartáček na zuby,
pastu, mýdlo, šampon, kapesníky, léky)
Osoby, které o Vás pečují nebo Vám jinak pomáhají
či jsou Vám blízké, informujte, kde tyto věci u Vás v
bytě najdou, pro případ, že by oni sami museli
lékaře volat. Mějte tyto dokumenty vždy pohromadě na jednom místě (příklad.: pojišťovnu, občanku,
kartu diabetika a seznam léků v kabelce v peněžence – lékařské zprávy a jiné dokumenty v horním
šuplíku). Mít v kabelce seznam léků a diabetickou
průkazku je velmi důležité. V případě náhlého
kolapsu někde na ulici bude mít přivolaný lékař
potřebné informace ihned k dispozici.
Cítíte-li se ohrožen, osamocen a nemáte-li se
komu svěřit, volejte bezplatnou linku - senior
telefon 800 157 157.
Volejte také v případech, že Vás někdo v něčem
omezuje, někdo Vám ubližuje, obtěžuje Vás či Vám
vyhrožuje.
V případě, že cítíte unikat plyn, volejte linku
1239 - poruchy plynu.
Do telefonu řekněte tyto informace: Jak se jmenujete a adresu bydliště.
Požár hlaste na protipožární lince 150.
Poruchu vody nebo prasklé potrubí hlaste na lince
840 111 125 - poruchy vody.
Do telefonu dispečerovi nahlaste stručně tyto
informace:
1. Co se děje (př.: u sousedů hoří, prasklo potrubí
v domě atd.)
2. Jak se jmenujete (jméno, příjmení)
3. Adresu bydliště (ulici, město, číslo domu, patro)
13
reportáž
Dům plný života
Spokojené stáří v žádném případě neznamená jen lavičku pod lípou a na ní usměvavou
babičku či dědečka se založenýma rukama.
chlebem. Každou středu tak mohou docházet na
duchovní setkání katolické církve a každý pátek
mají možnost navštívit setkání s biskupem církve
evangelické. Pořádají se i společná setkání obou
církví, čehož si zde všichni nesmírně váží. Informace
o evangelických i katolických bohoslužbách a
duchovních koncertech se vždy objevují na nástěnkách domu s pečovatelskou službou. Jeden z jeho
uživatelů je navíc sám duchovní a vždy dokáže
ostatní seniory či zaměstnance vyslechnout a
nabídnout jim duchovní podporu. Tu mají ostatně
možnost najít i u jedné z pečovatelek nebo přímo
u vedoucí, které nemají nic proti tomu, aby s nimi
společně odříkaly modlitbu nebo zanotovaly píseň.
Mnozí lidé jsou i v pokročilejším věku nesmírně
vitální a jejich život je prostoupen nejrůznějšími
aktivitami. Nejinak je tomu ve službě ELIM Stonava
Slezské diakonie, která poskytuje terénní péči místním seniorům. Pracovníci ELIMu v čele s vedoucí
Uršulou Byrtusovou vědí, jak naplnit své pracoviště
dobrou náladou, a rádi se o svůj recept podělí.
Kvalitní práce se pochopitelně neobejde bez
solidního zázemí. ELIM Stonava poskytuje péči
stonavským seniorům buď přímo v jejich domácnostech, anebo v místním domově s pečovatelskou
službou, který se skládá hned ze dvou budov. První
z nich stojí kousek od cesty a kromě renovované
zelené fasády se může pochlubit i bohatou historií
– svého času v ní sídlila lékařská ordinace i mateřská škola, a než ji převzala Slezská diakonie,
provozovala zde dlouhou dobu dům s pečovatelskou službou obec Stonava. V bezprostřední
blízkosti se nachází krásná novostavba druhé části
střediska, dokončená v roce 2003. Tady lze najít
celkem 21 bytů – včetně tří bezbariérových
– společné místnosti, kanceláře i výtah. Obě části
areálu v současnosti obývá 27 uživatelů, kterým
zajišťují podporu a asistenci celkem 4 zaměstnanci
v přímé péči, vedoucí a sociální pracovník a údržbář.
Vše působí přívětivým a klidným dojmem. Vnější
vzhled však pochopitelně není všechno. Neméně
důležitý je přístup k samotné práci a její náplň.
Základem aktivit v ELIMu Stonava jsou podpůrné
činnosti při úklidu domácnosti, donáška potravin,
donáška obědů, zajišťování nákupů, praní prádla,
doprovody, pochůzky, asistence při osobní hygieně
a přípravě a podávání jídla… Pracovníci mají
přehled i v oblasti sociálního poradenství, administrativních záležitostí a nejrůznějšího vyřizování na
úřadech. Jedna ze zaměstnankyň je navíc školená
masérka. To však není ani zdaleka vše. Život v domě
s pečovatelskou službou je okořeněn pestrou
nabídkou nejrůznějších aktivit, které dávají vyniknout zručnosti, nápaditosti i elánu místních
obyvatel. Člověk se zde může věnovat ručním
pracím a při různých příležitostech mají zdejší
seniorky možnost i samy předvést své kulinářské
umění. Kromě toho se tu vyrábějí obvazy a deky
pro mezinárodní křesťanskou organizaci Leprosy
Mission, která poskytuje pomoc lidem s nevyléčitelnou chorobou. Nemocným do ciziny už ale středisko
prostřednictvím Viklefovy misie posílalo třeba i
známky a brýle. Převážná část aktivit ovšem není
provázána se zahraničím, nýbrž s bezprostředním
okolím samotné služby ELIM Stonava. Dům s pečovatelskou službou je totiž nedílnou součástí dění v
obci a pokud člověk nahlédne pod jeho pokličku,
uvidí činorodé a veselé klokotání zajištěné pestrou
paletou nejrůznějších hostů.
Třikrát do týdne například ELIM navštěvuje pojízdná
prodejna potravin, která umožňuje seniorům vybrat
si a nakoupit to, na co mají chuť a co sami potřebují.
Po domluvě s vedoucí střediska přijíždějí 4x do roka
prodejci oděvů a hygienických potřeb. Docházejí
sem i pedikérka a kadeřnice a u příležitosti významných životních jubileí obyvatel také zástupci sociální
komise. Jindy atmosféru prohřeje a prosvětlí dobrovolnice, která se spolu se seniory věnuje různým
aktivitám, anebo děti z polské základní školy s
dopoledním programem plným her, společných
ručních prací, písniček i povídání. Hudbu a zpěv již
nejednou zajistil místní pěvecký sbor PZKO a děti ze
Základní umělecké školy, které zde každoročně
pořádají předvánoční koncerty. Oko pro změnu
dokáží potěšit díla umělců, kteří mohou ve společenské místnosti domu s pečovatelskou službou
pořádat své výstavy. Různé besedy organizované v
průběhu roku s sebou zase kromě aktuálních témat
často přinesou i vůni dálek a atmosféru procestovaných exotických zemí.
Kromě zraku a sluchu však člověk na stonavském
ELIMu nasytí i svou duši. Víra je pro mnoho zdejších
lidí nikoliv vzácným kořením, nýbrž denním
Kdo by si však myslel, že senioři pouze čekají, co pro
ně ELIM Stonava uchystá, byl by na velkém omylu.
Někteří obyvatelé domova s pečovatelskou službou
se totiž do přípravy zdejších aktivit ochotně zapojují
– sami například aranžují rukodělné výrobky u
příležitosti výstav, roznášejí při společenských akcích
čaj nebo kávu a k příjemné atmosféře přispívají
třeba i vlastnoručně upečenými výrobky. Neméně
důležitým přínosem jsou jejich vlastní nápady a
podněty, ze kterých může vedení a personál domu
s pečovatelskou službou čerpat inspiraci. Jedna ze
zdejších obyvatelek je navíc zdatnou hráčkou na
akordeon a klávesy a od samotného počátku svého
pobytu v domě s pečovatelskou službou zkrášluje
a rozveseluje například narozeninové oslavy
ostatních seniorů i další pořádané akce, čímž velkou
měrou přispívá k přátelské atmosféře.
Dobré mezilidské vztahy hrají důležitou roli nejen v
rámci samotného domu s pečovatelskou službou,
ale i ve vztahu k obci. Celý ELIM Stonava si váží
místní veřejnosti i institucí za to, jakým způsobem
obohacují duchovní a kulturní život seniorů pečovatelské služby a kolik společných aktivit se každoročně podaří zrealizovat – všechny totiž posouvají
obyvatele domu s pečovatelskou službou k větší
soběstačnosti, optimismu i radosti ze života. Při
návštěvě ELIMu Stonava je zkrátka na každém
kroku vidět, že recept na spokojené stáří a dům plný
života tady nemají uložený někde v šuplíku. Všechny
potřebné přísady – tj. srdeční pracovníci, radost,
aktivity, setkávání, důstojnost i víra – jsou pevně
zakotveny přímo v životě zaměstnanců i uživatelů
a navíc jsou namíchány s opravdovou profesionalitou i hlubokým lidským porozuměním. Kdo by se
o tom chtěl přesvědčit, může nahlédnout do i
obsáhlé kroniky, která vzniká pod pečlivýma rukama zdejší vedoucí, anebo zavítat na internetové
stránky www.tvportaly.cz a otevřít záložku Stonava.
ZR
projekt
14
Privilegium – ano nebo ne?
K jedněm z tradičních programových aktivit sekce zahraničních vztahů Slezské diakonie
patří mezinárodní dobrovolnictví. Od roku 2005 dlouhodobě pracovalo v různých
střediscích naší organizace celkem 50 zahraničních dobrovolníků z 12 různých zemí
– včetně tak vzdálených států, jako jsou Spojené státy, Izrael nebo Palestinská teritoria.
Zeměpisná odlehlost domovských zemí dobrovolníků však mnohdy není v rámci zahraniční dobrovolné služby tou největší překážkou – často dá
mnohem větší práci překonat formality spojené
s vyřízením pobytových víz. Právě na tuto oblast
a na další úskalí a výzvy se zaměřil čtyřdenní
projekt „Privilegium – ano nebo ne?“, který v
prosinci 2011 zorganizovala zahraniční sekce
Slezské diakonie v Malenovicích.
Cílem projektu bylo podpořit mezinárodní dobrovolnictví, rovné příležitosti a mobilitu mladých lidí.
Obzvláštní pozornost byla věnována možným opatřením proti bariérám, které v kontextu mezinárodní dobrovolné služby snižují šance na aktivní zapojení mladých lidí především z východní a jihovýchodní Evropy. Projektu se zúčastnili na jedné
straně zástupci mezinárodních dobrovolníků a jejich
koordinátorů z celkem 10 zemí světa (Bělorusko,
Dánsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Palestinská
teritoria, Rumunsko, Spojené státy, Srbsko
a Ukrajina) a na druhé straně tři experti z České
republiky a Polska (Karolina Wysocka z odboru mládeže a nevládních organizací
Ministerstva školství Polské republiky, Josef Boček
z oddělení zahraniční spolupráce Národního
institutu dětí a mládeže a Petr Zenker z odboru
azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra
České republiky).
Vrcholem čtyřdenního setkání byla společná
panelová diskuze všech účastníků a expertů, v níž
se živě debatovalo o mnoha různých aspektech
mezinárodní dobrovolné služby. Dobrovolníci
a koordinátoři měli možnost klást expertům nejen
všeobecné otázky, ale i konkrétní dotazy spojené
s případnými překážkami, nepříjemnostmi
a odmítnutími, které prožili v přípravné a realizační
fázi mezinárodní dobrovolné služby především ve
styku s úřady zabývajícími se vyřízením víz
a pobytu. Následný dopolední program pojatý
metodou „World Café“ se zaměřil na konkrétní
kroky pro překonávání bariér z pohledu dobrovolníka samotného i organizací, které jej vysílají
z domovské země a přijímají v zahraničí. Pozornost
byla věnována také významu neformálního vzdělávání a přidané hodnotě, jakou pro Evropskou
dobrovolnou službu představuje aktivní účast
dobrovolníků ze zemí mimo EU.
Vlastní diskuze a bohatý doprovodný program
celého projektu byly doplněny i o intenzivní práci
na trvalém výstupu celého projektu, z něhož by
v budoucnu mohly čerpat nejen neziskové organizace koordinující zahraniční dobrovolnou službu, ale
také klíčové národní a mezinárodní instituce. Tímto
výstupem se stalo oficiální Prohlášení, v němž je
pojednáno o prospěšnosti mezinárodní dobrovolné
služby, překážkách a výzvách v její přípravě a realizaci a také o začleňování mezinárodních dobrovolníků do společnosti v hostujících státech. V neposlední řadě byly do textu Prohlášení zahrnuty i doporučení a návrhy ambasádám a institucím ovlivňujícím strukturu Evropské dobrovolné služby.
Prohlášení vzešlé z projektu „Privilegium – ano
nebo ne?“ jasně vyzdvihuje celospolečenskou
prospěšnost mezikulturní výměny. Integrace
dobrovolníka do nové kultury má totiž pozitivní
dopad nejen na něj samotného, ale i na celou
komunitu, do které je začleněn. Po návratu do své
vlastní kultury je navíc schopen přínos, jímž pro něj
dobrovolná služba byla, předávat dál, čímž se stává
mostem mezi lidmi, komunitami, zeměmi a kulturami. Mezinárodní dobrovolnictví je zároveň i velmi
silným nástrojem pro posílení sociálního
začleňování mladých lidí s omezenými příležitostmi,
osob s mentálními a tělesními výzvami i příslušníků
kulturních, etnických a rasových menšin.
Coby hlavní překážka a výzva pro mezinárodní
dobrovolnou službu je v textu Prohlášení zmíněn
především nedostatek povědomí o dobrovolné
službě a nejasný právní status mezinárodních
dobrovolníků, kteří v oblasti víz, sociálního či
zdravotního pojištění a povolení k pobytu
nespadají pod žádnou specifickou kategorii. Obojí
má za výsledek velmi komplikovaný byrokratický
proces, v jehož rámci jsou žadatelé mnohdy
diskriminováni a vystaveni stresovým situacím i
finanční, osobní a organizační zátěži.
Pro zlepšení současného stavu navrhli autoři
Prohlášení na jedné straně zvýšit viditelnost a
koordinovanost jednotlivých institucí zajišťujících
Evropskou dobrovolnou službu a na straně druhé
vytvořit specifické kategorie víz pro krátkodobé a
dlouhodobé dobrovolníky, zabezpečit lepší informovanost o Evropské dobrovolné službě mezi zaměstnanci ambasád a posílit dialog mezi vládními
a nevládními reprezentanty rozhodovacího procesu.
Zahraniční sekce Slezské diakonie – a spolu s ní i
celý zbytek naší organizace – věří, že výstupy
projektu „Privilegium – ano nebo ne?“ poslouží ke
zmírnění či úplnému odstranění nejzávažnějších
překážek na cestě k úspěšné a hladké realizaci
projektů mezinárodní dobrovolné služby. Ta by se
pak v budoucnu mohla zpřístupnit mnoha dalším
mladým lidem, kteří mají touhu naučit se nové věci
a pomáhat potřebným lidem.
radíme
16
Pracovat bez mzdy? Nemusíte!
S přelomem roku jsme v OBČANSKÉ PORADNĚ
Karviná zaznamenali značný nárůst problémů z
oblasti pracovněprávních vztahů, přičemž
nejčastěji u nás lidé řeší nevyplácení mzdy
zaměstnavatelem. Přicházíme proto s příběhem
jedné z uživatelek, který je doslova učebnicovým
návodem, jak se v takovém případě zachovat.
Paní Jolana, žena středního věku, prodávala téměř
10 let v místní večerce. Jak sama uvedla, minimální
mzda, kterou dostávala, na uživení rodiny rozhodně
není, ovšem byla ráda alespoň za malé přilepšení
do rodinného rozpočtu. V předešlém půlroce však
majitel obchodu začal vyplácet prodavačkám mzdu
opožděně, v posledních dvou měsících jim pak
peníze nedal vůbec. Na ústní upozornění reagoval
pouze odseknutím, aby se více snažily, protože
náklady na provoz večerky rostou a tržby jsou nízké,
takže na výplaty jednoduše nezbývá. Paní Jolana se
proto přišla do poradny zeptat, zda si musí nechat
takové jednání líbit.
Poradkyně, která vedla konzultaci, vyhledala pro
uživatelku informace ze zákona č. 262/2006 Sb.,
Zákoníku práce, kdy podstatné je především
následující:
§ 141, odst. 1: „Mzda nebo plat jsou splatné po
vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním
VELIKONOČNÍ PŘÁNÍ
měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo
zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo
některou jejich složku.“
§ 56: „Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil
mzdu nebo plat do 15 dnů po uplynutí termínu
splatnosti.“
§ 67, odst. 1: „Zaměstnanci, který okamžitě zrušil
pracovní poměr podle § 56, přísluší při skončení
pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
trojnásobku průměrného výdělku.“
Uživatelka tedy v tuto chvíli může zaměstnavatele
ještě jednou, tentokrát však písemně, vyzvat, aby jí
ve stanovené lhůtě dlužnou mzdu doplatil. Je
přitom vhodné zaslat dopis doporučeně s dodejkou
a uvést v něm, že pokud jejímu nároku nevyhoví,
bude se jej domáhat soudní cestou. Nevyplacená
mzda je rovněž zákonným důvodem pro okamžité
zrušení pracovního poměru, přičemž by paní Jolaně
vznikl nárok na tříměsíční odstupné.
Poradkyně dále uživatelce poskytla vzory žádostí
o zaplacení mzdy a okamžitého zrušení pracovního
poměru zaměstnancem a v neposlední řadě ji pak
upozornila, že je také možné oslovit Kontaktní
místo Inspektorátu práce Karviná. Jeho pracovníci
by sice neřešili přímo situaci paní Jolany, nicméně
v jejich kompetenci je prošetření poměrů u zamě-
stnavatele a případné udělení pokuty za porušení
povinností daných zákonem.
Paní Jolana v závěru konzultace sdělila, že si je
vědoma toho, že ve svém věku bude shánět práci
těžce, ovšem běhat celé dny včetně víkendů
a svátků za pultem a nedostávat za to výplaty, to už
je trošku moc. Využije proto navrženého postupu
a zváží i podnět na inspektorát práce. Nechce sice
dělat problémy, ale má za to, že pokud by všichni
zavírali před takovými problémy oči, postavení
zaměstnanců by bylo stále horší a horší.
Poradenství poskytované dle zásad bezplatnosti,
diskrétnosti, nestrannosti a nezávislosti mohou
občané Karviné a okolních obcí využít v sídle
OBČANSKÉ PORADNY Karviná na ulici Fryštátská 168,
a to v úterý od 8:00 do 12:00 a od 14:00 do 17:00,
ve středu od 8:00 do 12:00 a ve čtvrtek od 8:00
do 12:00 a od 13:00 do 16:00 hodin.
Pondělí a pátek jsou dny vyhrazené pro objednané
uživatele. Poradnu lze navštívit osobně, popřípadě
se na nás obrátit dopisem, e-mailem na
[email protected] nebo telefonicky
na čísle 596 323 031.
Lenka Šimerdová
vedoucí Občanské poradny Karviná
15
inzerce
Pozvánka na
Benefiční
fotografickou výstavu akce
ACTA NON VERBA
ZÁBAVA
Dnes se společně s námi pobavte a zároveň
si vyzkoušejte cvičení na posílení paměti.
Skrývačky – hledejte města
Přísloví
V každé z následujících vět je ukryto jedno české
nebo moravské město. Schválně jak dlouho Vám
bude trvat, než je najdete. Jestli vůbec???
Doplňte druhou část přísloví a vysvětlete jeho
význam. Jak jen to bylo???
Jeden si nechám a ostatní rozdám ostatním.
Lidé zlí nebo hloupí mohou být nebezpeční.
Luciano Pavarotti byl velkým operním zpěvákem.
Můj kamarád Artur Novotný by mě nikdy nezradil.
Dnes se mnou ven nepůjde, bolí ji hlava.
Během tělocviku jsi mrštný asi jako líná veš.
Vypěstovali jsme si na zahradě čínské zelí.
Upevnit věšák je snadné: lepí se kolmo ke stěně.
Buď tak hodný, popadni nůši, posaď si ji na záda
a přenes okolo vody.
Vzít nohy …………………………………
Není šprochu………………………………
Chudoba cti ………………………………
Komu není rady……………………………
Sliby……………………………………
Nouze naučila ……………………………
Jiný kraj…………………………………
Láska hory………………………………
Všechny cesty vedou………………………
Odříkaného chleba…………………………
Co není v hlavě……………………………
Práce kvapná………………………………
Kdo jsi bez viny……………………………
Veselá mysl………………………………
Co se škádlívá……………………………
Mladí ležáci………………………………
Komu není shůry dáno………………………
Každý svého štěstí…………………………
Sejde z očí………………………………
Kůň je jednou hříbětem……………………
Dočkej času………………………………