08/2009 - stejně jako celá znění článků, které se do "Sanačních

08/2009 - stejně jako celá znění článků, které se do "Sanačních

číslo 8 – ročník 2009
8 / 2009
1
Obsah:
Editorial
Rozhovor
s Ing. Františkem
Fárou, CSc.
Nové znění normy
ČSN 74 4505
Podlahy – společná ustanovení
Bezespárá
podlahová deska
z drátkobetonu
v objektu Panattoni Dobrovíz III
Vezmeme to tentokrát od ........ !!!!
Ale ne, to by bylo moc jednoduché. Vezmeme to tentokrát od začátku, a proto začneme hádankou, docela jednoduchou hádankou. Co je to? Může to být hliněné, ale
může to být i skleněné, nebo kovové, dřevěné, keramické, betonové i z organických
pryskyřic. Kryté textilem, PVC, korkem. Může to být uděláno ze Sorelova cementu,
anhydritu, sírobetonu, čediče, žuly, pískovce, vápence i z malých oblázků. Různobarevné, šedé, poskládané ze vzácných dřev i barevných keramických střípků. Může to
být hladké i drsné, lesklé i matné. Prašné i neprašné. Může to být vyhřívané i chlazené,
odolné obrusu, kyselinám i zásadám, olejům i ropným produktům. Může to vrzat i
praskat (to nejčastěji), může to být rovné i nerovné (to také často), udělat to dobře
je zdánlivě jednoduché, ve skutečnosti se to dělá spíše složitě a vyžaduje to velkou
pečlivost i dovednost. Je to mnohdy to jediné, co zbývá a zůstává i po staletích a
tisíciletích z měst i chrámů, (kdo z Vás navštívil například Kartágo, ví o čem mluvím).
Že už to víte?
A když prozradím, že se o „tom“ konají konference, že je „to“ předmětem neustálého vývoje a zlepšování, kdo „to“ chce udělat opravdu dobře, se musí řídit nejen
normami, ale mít i potřebné zkušenosti a vybavení, musí se neustále učit, aby předešel
tomu, že se „to“ stane předmětem reklamace, pak je odpověď už určitě nasnadě.
Ano tentokrát to vezmeme od podlahy.
K tradičnímu rozhovoru nejen o podlahách jsme pozvali Ing. Františka Fáru z firmy
COMING s.r.o., odborníka, který se podlahám (zejména pryskyřičným) věnuje po
desetiletí. Vypravíme se také pro podrobný komentář za autory novelizované ČSN 74
4505, Doc. Ing. Jiřím Dohnálkem, CSc. a Ing. Petrem Tůmou, Ph.D. Připojíme pozvánku
na konferenci PODLAHY 2009 a pokud zůstane prostor, podíváme se i na nějakou
vydařenou opravu podlahové konstrukce.
Ing. Václav Pumpr, CSc.
Asfaltová teraca
v budovách
pozemního
stavitelství
Práce kvapná, …
Pozvání
na konferenci
Podlahy 2009
SANAČNÍ NOVINY
Čtvrtletník
Číslo 8 – 2009;
vydáno 25. 6 .2009
ISSN 1803 – 7119
Vydává BETOSAN s.r.o.
Na Dolinách 28
147 00 Praha 4
IČ: 48028177
Ing. František Fára, CSc.
Tradičně začínáme rozhovory do Sanačních novin výletem do
historie. Nedá mi to i ve Vašem případě začít malým ohlédnutím.
Vy jste byl jedním z průkopníků praktického používání organických pryskyřic ve stavebnictví v bývalém Československu. Kdy
a jak, a možná i proč, se začaly organické pryskyřice v československém stavebnictví používat? (SN)
S aplikací organických syntetických pryskyřičných hmot v oblasti povrchových úprav a
sanací betonových podkladů jsem se kontaktoval zhruba v počátku 60tých let, kdy jsem
pak v této oblasti následně v roce 1966 natrvalo zakotvil tehdy ve výzkumné a vývojové
základně n. p. Armabeton.
60. léta jsou počátkem používání tuzemských vodných disperzí syntetických pryskyřičných hmot např. – Duvilax, Slovilax – později Sokrat. V rámci řešení výzkumných úkolů bylo
řešeno použití disperzí k ochraně a sanaci betonového pláště chladících věží, k provedení
penetračních a spojovacích vrstev čerstvých a starých betonů, jako přísad do cementových
potěrů a vrstev s očekáváním zlepšení adheze k podkladu, pružnosti a trvanlivosti úprav
a provádění podlah v náročných provozech. Z vlastních zkušeností musím konstatovat,
že tehdejší očekávání nebyla potvrzena přesto, že byly postupně ověřovány i všechny
dostupné kvalitní zahraniční typy.
Podstatnou částí průmyslových staveb realizovaných tehdy Armabetonem byly průmyslové podlahy a povrchové úpravy na bázi organických syntetických pryskyřic. N. p.
Armabeton byl v té době největším realizátorem syntetických bezespárých podlahovin
v RVHP a epoxidové podlahy byly realizovány v rozsahu kolem 120 000 m2 ročně, s aplikací
nosného epoxidového typu Sicalit E. Polyesterové typy syntetických podlahovin ztrácely od
rozšíření epoxidových typů na významu a jejich aplikace je v 90 letech již zanedbatelná.
Od počátku 90tých let se pak zvyšuje v menším rozsahu použití bezespárých syntetických
podlahovin na bázi polyuretanového pojiva.
ROZ HOVOR
8 / 2009
2
Co se v uplynulých letech změnilo, dostupnost produktů, šíře
nabídky jistě, změnila se i informovanost širší veřejnosti nebo
zůstávají organické pryskyřice
specializací úzkého kruhu „zasvěcených“? (SN)
Oproti dlouhému počátečnímu
období rozvoje oblasti aplikace syntetických pryskyřic byla od 90tých
let obrovskou změnou dostupnost
dříve nedostižných hmot k formulaci systémů podlahovin povrchových
úprav a sanací. Na trhu se objevila
řada renomovaných a dalších zahraničních firem s nabídkou produktů
špičkové i podprůměrné kvality,
nových technologií a systémů, často
včetně technické pomoci k jejich
aplikaci.
Informace a technické podklady
nově dostupných hmot deklarují
vždy pozitivní vlastnosti a bez aktivního zjištění dalších podrobnějších informací o bázi, formulaci a skladbě není možné
posoudit skutečnou technickou úroveň a kvalitu.
Ze standardních nabídek propagačních a technických podkladů nemůže ani specialista
bezpečně posoudit skutečnou kvalitu a vhodnost aplikace systému zejména z hlediska
funkční bezpečnosti a trvanlivosti. Dostupnost vhodných materiálů a informací umožnila
vznik nových aplikačních firem, odkázaných pak částečně na technickou pomoc dodávajících firem, bez dostatečných teoretických znalostí i praktických zkušeností v oboru
aplikace syntetických úprav. Absence zodpovědnosti, nepodložená suverenita a podcenění
problematiky vztahu úprav, jejich skladby a kombinace různých typů vrstev s návazností
na podklad a prostředí, vede ve více případech k předkládání podceněných nefundovaných nabídek nevhodně formulovaných systémů nezaručujících funkční bezpečnost,
k nekvalitnímu provedení a následnému vzniku poruch.
Jednou z oblastí, do které se vkládaly v souvislosti s organickými pryskyřicemi velké
naděje, byla oblast sanací. Řada oprav však v poměrně krátkém době selhala, připomeňme za všechny opravu vzdušného líce přehradní hráze Slapy. Myslíte si, že mají
polymermalty či polymerbetony své místo v oblasti sanací i dnes? (SN)
Sanaci v interiéru za standardních podmínek lze v naprosté většině případů realizovat
za použití speciálních epoxidových polymermalt a polymerbetonů s použitím vhodných
úprav povrchu podkladu, injektáží, zmonolitnění trhlin a spar, sponování i lokálních pružných mezivrstev a osvědčených elastifikovaných polymerbetonů.
Sanace v exteriéru je specifickou, náročnou oblastí zejména z důvodu problematiky
zajištění dostatečného trvalého spojení sanační hmoty s povrchem sanovaného podkladu. Vlastní sanační hmota není nebo neměla by být problémem z hlediska její trvanlivosti
v exteriéru – pokud je, je chyba v návrhu vhodného kompozitního materiálu a jeho vlastnostech. Podle vlastních dlouhodobých zkušeností odolává vhodná sanační hmota báze
syntetických pryskyřic bezpečně vlivům povětrnosti v případě neuzavřeného povrchu
obdobně jako kvalitní lícová cihla nebo i nasákavá šamotová cihla komínu. Problematika
vzniká většinou vložením nevhodné penetrační, anebo spojovací vrstvy, která zajišťuje
ROZ HOVOR
8 / 2009
3
dostatečnou adhezi k sanovanému podkladu. Pro sanace v exteriéru nelze krátkou informací popsat optimální řešení, které se liší pro jednotlivé případy a podmínky. Jinak a jiný
přístup je třeba volit u sanace železobetonové inženýrské stavby, jiný u vnějšího povrchu
pláště chladících věží s vnitřní vlhkostí a teplotním spádem k sanovanému povrchu, jiný
u sanace balkonů a teras, nebo u betonové plochy dálnice atd. Jednou z hlavních příčin
problematiky jsou napjatosti vzniklé v důsledku rozdílných objemových změn sanačních
hmot a podkladu, kde se jeví nové možnosti ověření při použití nové, společností COMING
řešené, zkušební metodiky. Z mého hlediska chybí i informace o zkušenostech s ověřováním
nové generace vodných disperzí epoxidových a polyuretanových.
Sanaci je nutno posuzovat vždy komplexně jakožto systém v interakci s podkladem a
prostředím podle jednotlivých podmínek realizace a funkce s uvažováním vlivu vlhkosti,
teplotního spádu, vnitřní kondenzace, osmotických účinků a napjatosti, vzniklé v důsledku
rozdílných vlastností sanační hmoty a nositele.
Jsou z Vašeho pohledu srovnatelné užitné parametry tzv. vsypových podlah s podlahami, jejichž nášlapná vrstva je realizována buď nátěrem či stěrkovou vrstvou na bázi
organických pryskyřic? (SN)
V častých případech, i tam kdy dříve byla betonová podlaha standardem, dochází
k tomu, že povrch betonové podlahy, včetně vsypového povrchu nevyhovuje uvažovanému
provozu nebo zvýšeným nárokům stávajících provozů. Důvodem jsou některé nepříznivé
vlastnosti a nevýhody betonové podlahy, jako jsou: horší mechanické vlastnosti, zejména
nízká tahová pevnost, křehkost, prašnost, malá chemická odolnost zejména vůči kyselému
namáhaní, nasákavost a porézní struktura, špatná čistitelnost, tvorba trhlin a mikrotrhlin
při tvrdnutí a dotvarování, hygienická a bakteriální nevhodnost, v některých případech
i estetický vzhled podlahy.
Aplikace syntetických tenkovrstvých pryskyřičných nátěrových nebo stěrkových podlahovin na povrch betonového, případně i vsypového bezprašným otryskáním upraveného
podkladu, je řešení, které oproti vsypovému povrchu zajišťuje: dostatečnou mechanickou
ROZ HOVOR
8 / 2009
4
odolnost a požadované vlastnosti povrchu včetně možnosti strukturního nekluzného,
ale ještě velmi dobře čistitelného povrchu, uzavřený a nenasákavý povrch, ochranu betonové konstrukce proti mechanickým a chemickým poškozením, hygienické vlastnosti
a nezávadnost, velmi dobré vzhledové vlastnosti.
Je zjevné, že užitné parametry v tomto případě s užitnými parametry neupraveného
betonového povrchu srovnatelné nejsou. Musím však konstatovat, že pro provozy s menšími nároky na specifickou kvalitu povrchu, zejména skladové prostory a některé výrobní
prostory, kde je podstatná pevnost povrchu s odolností vůči pojezdu vysokozdvižných
vozíků s pneumatikami nebo pryžovými koly, bez vyšších nároků na čistotu podlahy a
prostředí, jsou užitné parametry vsypových podlah dostatečné a aplikace syntetické
pryskyřičné podlahoviny není podstatným přínosem.
V provozech s vysokým mechanickým namáháním stávající vsypové podlahy může
provedení následné povrchové úpravy syntetickými pryskyřicemi prodloužit životnost
podlahy, která může být jinak snížena vznikem poruch povrchu v důsledku vytvořené
husté sítě povrchových trhlin. Jinak můj osobní dojem z odsouhlasení častého porušení
povrchu některých typů vsypových podlah hustou sítí trhlin, patrného zejména při namočení nebo penetrování povrchu, jako standardní vlastnosti tohoto typu je rozpačitý
a domnívám se, že použití novodobých silikátových směsí a pojiv ze smrštění kompenzujících betonů SCC by mělo být pro budoucnost řešením obdobně jako některé kvalitní připravené omítkové směsi, u kterých se tvorba trhlin nevyskytuje. Drobné trhliny
v povrchu vsypových podlah nejsou sice konstrukční, ale zvyšují riziko vzniku četných
lokálních poruch celistvosti povrchu vzhledem ke snížené mechanické odolnosti podlahy
u hran, trhlinami přerušené betonové plochy.
Podstatnou výhodou vsypových podlah je v některých případech komplexní zhotovení podlahy, včetně povrchové finální vrstvy, bez nutnosti technologické přestávky na
tvrdnutí betonu a vytvoření podmínek pro aplikaci syntetických povrchových úprav.
Na druhou stranu provedení kvalitní bezrozpouštědlové epoxidové nízkoviskózní
penetrační úpravy „zalije“ stávající poruchy, zmonolitní betonový povrch a zamezí nebo
ztíží iniciaci a vytvoření poruch ze zbytkových objemových změn betonu.
V každém případě finančně nejméně náročná penetrační a nátěrová povrchová
úprava provozované vsypové podlahy houževnatým epoxidovým systémem se jeví jako
ekonomický přínos už jen tím, že prodlouží funkční životnost podlahy.
Děkujeme za rozhovor. (SN)
Rozhovor byl vzhledem ke svému rozsahu zkrácen.
Plné znění naleznete na http://noviny betosan.wz.cz.
Více o firmě COMING Plus a.s. na http://www.coming.cz.
ROZ HOVOR
8 / 2009
5
NOVÉ ZNĚNÍ NORMY ČSN 74 4505
Podlahy – Společná ustanovení
V čísle Sanačních novin, věnovaném podlahám, není možné se nedotknout oblasti norem v tomto oboru. Dovolujeme si tedy publikovat článek autorů překladu
a revize normy „ČSN 74 45 05 Podlahy – společná ustanovení“, Doc. Ing. Jiřího
Dohnálka, CSc. a Ing. Petra Tůmy Ph.D. V článku je upozorněno zejména na změny,
ke kterým v rámci revize došlo, a které by měli usnadnit projektantům i realizátorům orientaci v dané problematice.
Celý příspěvek naleznete již tradičně na http://novinybetosan.wz.cz. Článek
byl rovněž publikován na konferenci Podlahy 2008.
Norma ČSN 74 4505 Podlahy - Společná
ustanovení je v praxi velmi využívaná, avšak
její znění z roku 1994 bylo již zastaralé a v některých pasážích dokonce nepoužitelné. Proto
se Český normalizační institut rozhodl zařadit
do plánu normalizace její revizi ve vztahu
k základním ČSN a EN, technickým předpisům
a současným technickým požadavkům. S žádostí o její vypracování nás proto v loňském
roce oslovil. Naše práce na revizi navázaly na
již provedený rozborový úkol, který analyzoval znění z roku 1994, a to především ve
vztahu k současným platným českým normám
a k harmonizovaným normám evropským.
Rozborový úkol byl řešen Ing. M. Jurajdovou
z ITC Zlín. Kromě něj jsme vycházeli především
z vlastních odborných zkušeností a dlouhodobých kontaktů s odborníky z oblasti podlah.
Domníváme se, že nová norma významně
posunuje možnosti projektantů i realizátorů
navrhovat a provádět podlahové konstrukce
podle nejaktuálnějších kritérií a s minimem
závad. Revidovány, resp. aktualizovány, byly
i zkušební postupy, které jsou pro kontrolu
kvality dokončených podlahových konstrukcí
nezbytné.
Provedená revize ČSN 74 4505 „Podlahy –
Společná ustanovení“ se snažila promítnout
do nového znění jak poznatky a zkušenosti
zpracovatelů normy, tak i širokého spektra
odborníků, kteří znění normy v jednotlivých
fázích připomínkovali. Díky jednoduché
emailové korespondenci dostalo příležitost
vyjádřit své stanovisko více než 300 jednotlivců
zastupujících široké spektrum dodavatelských
i projekčních firem.
Z pochopitelných důvodů norma nemohla
zabíhat do podrobností např. pokud se týče
cementových či anhydritových potěrů nebo
podrobně rozebírat jednotlivé zkušební
metody. Norma si klade za cíl být obecným
vodítkem pro projekční i dodavatelskou sféru
tak, aby eliminovala nejpodstatnější pochybení při projektování a provádění podlahových
konstrukcí.
Zpracovatelé očekávají připomínky i konstruktivní kritiku a jsou připraveni po třech
letech zpracovat revizi těch ustanovení, která
se ukáží jako nepřesná nebo jejichž požadavky se ukáží jako příliš měkké či naopak přísné.
V případě výhrad bychom velmi ocenili konkrétní modifikovanou formulaci příslušného
ustanovení.
Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc.,
Ing. Petr Tůma, Ph.D.
NOR M Y
8 / 2009
6
„Podlahové“ číslo Sanačních novin by nebylo úplné, kdybychom v něm nepoukázali
na nějakou úspěšnou realizaci. Následující dva příspěvky stručně popisují dvě zajímavé a do jisté míry u nás málo frekventované technologie realizace podlahových
konstrukcí. První z nich se zabývá výstavbou bezespáré průmyslové drátkobetonové podlahy velkého rozsahu. Druhý popisuje podlahovou konstrukci z asfaltového
teraca. V případě zájmu je možné kontaktovat autory příspěvků a dotázat se na
technologické podrobnosti daných aplikací.
Bezespárá podlahová deska z drátkobetonu
v objektu Panattoni Dobrovíz III
Generální dodavatel: Realizace podlahové desky:
Statický výpočet, ocelová vlákna: Goldbeck
Techfloor
ArcelorMittal
Podobně jako v jiných průmyslových
odvětvích, tak i oblasti staveb průmyslových
podlah, se současná ekonomická situace
projevila významným poklesem počtu
zakázek. Tok investic se téměř zastavil
zejména v případě rozsáhlých objektů
skladovacích hal. Světlou výjimkou je stavba
třetí etapy logistického centra Panattoni
Dobrovíz, která s plochou cca 20.000 m2
představuje jednu z největších staveb
průmyslových podlah realizovaných v roce
2009.
Půdorys haly, pohled na fasádu
Rozhodující zatížení podlahy tvoří systém
regálů, které stojí zády k sobě. Jedna patka je
zatížena silou 60 kN a osová vzdálenost dvou
patek je 300 mm. Obsluhu skladu zajišťuje
VZV s maximálním zatížením na jedno kolo
34 kN. Podloží tvoří hutněná zemní plán
s parametry Edef2 = 80 MPa, poměr Edef2/Edef1
≤ 2,5
V případě podlah s podobně vysokým bodovým zatížením, je zpravidla technicky i ekonomicky výhodné realizovat podlahu bez řezaných spár
(TAB-FloorTM). Při výpočtu bezespárých podlah
se, na rozdíl od podlah se smršťovacími spárami,
neposuzují zatěžovací stavy s osamělým břemenem na hraně, či v rohu jednotlivých řezaných
desek, ale bodové zatížení se umísťuje pouze do
středu desky. V důsledku toho se napětí od zatížení výrazně snižuje a díky tomu je možné snížit
také tloušťku desky až o několik centimetrů.
Jednotlivé dilatační celky jsou odděleny dvojitými ocelovými profily, které přenášejí posouvající síly, ale zároveň umožňují vodorovný posun
desek v obou směrech. Tyto ocelové profily
zajišťují také ochranu pracovních spár, a ani při
vysoké frekvenci pojezdu manipulační techniky
nesmí docházet k jejich poruchám.
Na základě statického výpočtu bylo
navrženo následující řešení:
- tloušťka drátkobetonové desky 170 mm
- beton třídy C20/25 s recepturou
vhodnou pro bezespáré podlahy
- drátky ArcelorMittal HE 1/50 v dávce
40 kg/m3
- dilatační spáry v rastru do 44x44 m
- dodatečná výztuž v místech sloupů, otvorů apod.
7
Z A J Í M AVÁ AP L I K ACE
8 / 2009
8 / 2009
Z A J Í MAVÁ AP L I K ACE
Jednou z hlavních výhod použití drátkobetonu
je možnost použití strojního hlazení (laser
screed), které umožňuje denní záběr až do 3000
m2. V současné době je realizace průmyslových
podlah s plochami v řádu desítek tisíc m2 bez
této technologie jen těžko představitelná.
Pohled na bezespárou podlahu,
pomůcka pro měření dávkování drátků –
dosometer
Strojní hlazení podlahy, schéma dodatečné
výztuže u sloupů, otvorů apod.
Vzhledem k velikosti dilatačních celků, a s tím
souvisejícímu napětí od smršťování, je velmi
důležité, aby bylo bezpodmínečně dodrženo,
statickým výpočtem předepsané dávkování
drátků a aby byly drátky v betonové směsi
rozmíchány homogenně. Minimálně během
prvních dnů realizace je proto vhodné provádět
kontrolu množství drátků v betonové směsi.
Odebírají se zpravidla tři vzorky o objemu 10 l,
ze dvou až tří autodomíchávačů, a to v průběhu
jejich vyprazdňování (počátek, střed, konec).
Naměřené dávkování by se mělo pohybovat
v rozmezí ± 20%.
8
Při realizaci bezespárých podlah je nutné
klást větší důraz na přesné dodržení technologického postupu a celý proces výstavby
je, oproti standardním podlahám s řezanými
smršťovacími spárami, relativně náročný.
Výsledkem je však konstrukce s vysokou
estetickou i užitnou hodnotou, kterou je
možno používat prakticky bez údržby po
mnoho let.
Ing. Oldřich Vlasák, Ph.D.
ArcelorMittal Wire Solutions Sales
CZ s.r.o.
Na Hradčanech 1
350 02 Cheb
Asfaltová teraca v budovách
pozemního stavitelství
Úvod
Na konferencích „ Podlahy 2006 “ a „ Podlahy 2007“ jsem účastníky informoval o používání
asfaltových terac v řadě budov v SRN a v Rakousku. V letošním roce dochází k první realizaci asfaltového teraca i v České republice na stavbě Národní technické knihovny (NTK)
v Praze – Dejvicích. Po krátké všeobecné informaci o asfaltovém teracu následují informace
o zvolené skladbě podlahové konstrukce při stavbě NTK. V závěru následují informace
o některých stavbách provedných v posledních letech v SRN.
Pohled
na stavbu
Národní technické knihovny
(NTK)
Asfaltová teraca –
všeobecné informace
Asfaltová teraca jsou diamantovými bruskami
obroušené povrchy asfaltových mazanin s příměsí různých kameniv nebo i kovových granulátů podle volby architektů. Asfaltové mazaniny
jsou za teploty 200 až 250 °C nanášené směsi
z těžce prchavých bitumenů (7-10 váhových %)
s příměsí plniv z minerální moučky pod 0,09
mm, písku o zrnitosti mezi 0,09 až do 2,0 mm
a kamenné drti 2-11 mm (min. 50 %).
Asfaltová teraca našla své uplatnění ve veřejných a průmyslových budovách, stejně jako
v bytové výstavbě a při sanaci starých budov.
Například byla asfaltová teraca provedena
v kancelářských budovách, bytech, koupelnách,
restauracích, kavárnách, úřadech, muzeích,
výstavních plochách, školách, schodištích, prodejnách automobilů, zemědělských stavbách
(kravíny), celé řadě fotbalových stadionů a
dalších objektech. V posledních létech byly
provedeny desítky tisíc m2 asfaltového teraca
a tento trend v používání pokračuje. Asfaltové
teraco se v posledních létech výrazně rozšířilo
v SRN, Rakousku a Švýcarsku při provádění
staveb nejen exkluzivního charakteru.
Přednosti asfaltových mazanin a asfaltového teraca jsou jejich možnosti provádění
ve velkých plochách bez smršťovacích spár,
nepropustnost vůči vodě, odolnost proti působení většiny kyselin, louhů a posypových
solí, plné zatížení položených ploch hned po
vychladnutí potěru (cca. 3 h), možnosti provedení s podlahovým vytápěním, variabilita
příček ze sádrokartonů, nezávislost pokládání
na vnějších teplotách a mimo jiné i možnost
kreativní volby povrchů podlah architekty
a investory.
9
Z A J Í M AVÁ AP L I K ACE
8 / 2009
Obrázek 02 – příprava vzorkových ploch asfaltového teraca
Normy
Pro provádění asfaltových mazanin neexistují
v ČR platné normy. Před jejich použitím v ČR je
třeba pro smluvní výkony písemně předepsat
dodržování platných DIN – norem, zejména:
DIN 18560 - Estriche im Bauwesen (Potěry ve
stavebnictví) - stav duben 2004,část 1-7.
DIN 18354 - Gussasphaltarbeiten (Práce
s litým asfaltem) – stav říjen 2006.
DIN 18299 – Allgemeine technische Vertragsbedingungen für Bauleistungen, Allgemeine
Regelungen für Bauleistungen jeder Art, (Všeobecné technické smluvní podmínky pro stavební
práce, Všeobecná pravidla pro stavební práce
všeho druhu).
Obrázek 03 – vzorek asfaltového teraca
bez konečných povrchových úprav
DIN EN 13813 – Estrichmörtel, Estrichmassen
und Estriche, Eigenschaften und Anforderungen an Estrichmörtel und Estrichmassen,
(potěrové malty, potěrové hmoty a potěry,
vlastnosti a požadavky na potěrové malty a
potěrové hmoty).
DIN EN 12697-20 – Asphalt – Prüfverfahren für
Heißasphalt, Bestimmungen der Eindringtiefe
an Würfeln oder Marshall – Probekörpern,
(Asfalt – zkušební metody pro horký asfalt,
hloubka vtlačení na krychlích nebo Marshallových zkušebních tělěsech).
DIN 18202 – Masstoleranzen in Hochbau (Tolerance v pozemních stavbách).
Obrázek 04 – asfaltové teraco po položení
10
Z A J Í M AVÁ AP L I K ACE
8 / 2009
Obrázek 05 - Struktura povrchu
po přebroušení, před nánosem stěrky
Obrázek 06 - Ruční broušení asfaltového
teraca v okrajových plochách
Na předcházejích konferencích byly poskytnuty potřebé základní informace o technických
vlastnostech, označeních, normovaných třídách,
tloušťkách a různých možnostech použití afaltových mazanin a asfaltového teraca. Souhrn
těchto informací v českém jazyce, doplněný o
výtahy z obsáhlé normy DIN 18560 – část 1,2,3,4
a 7, týkajících se asfaltových mazanin, je možno
na přání zprostředkovat zájemcům, kteří uvažují o uplatnění těchto materiálů na stavbách.
Vaše přání zašlete mailem na adresu ciganek@
volny.cz
Při obvyklém způsobu provádění v SRN se
zabudovávají měděné roury topných okruhů
přímo do asfaltové mazaniny a tím se urychlují
reakce topného systému podlahového vytápění
na změny okolních teplot.
Skladba podlahové konstrukce NTK
s podlahovým vytápěním
a asfaltovým teracem:
1. asfaltové teraco 30 mm s příměsí bílého
kameniva,
2. separační skelné rouno 2 x,
3. betonová mazanina s výztuží a topnými
hady systému „Uponor“,
4. PE separační folie s lepenými přesahy,
5. desky tepené izolace (extrudovaný polystyrén 60 mm).
Obrázek čís. 07 – přebroušená plocha
po nanesení stěrky
Asfaltové teraco na stavbě
Národní techncké knihovny
(NTK) v Praze-Dejvicích
První nadzemní podlaží budovy cca. 5.000 m2
(hala, občerstvení, městská knihovna) s podlahovým vytápěním, je provedeno z asfaltového
teraca IC 10, pokládaného na cementový potěr
se zabudovaným vytápěcím systémem z topných rour z umělé hmoty.
Obrázek čís. 08 – Detail struktury povrchu
Autor: Ing. Cigánek Jindřich
13000 Praha 3, Písecká 2159 / 2
E-mail: [email protected]
Tel. CZ – 272737497
Tel. SRN – 0049 8106 23368
11
Z A J Í M AVÁ AP L I K ACE
8 / 2009
Práce kvapná, málo platná!?
Ale to nemusí být vůbec pravidlem! Opravy podlah, schodišť, nákladových ramp a
podobných podlahových konstrukcí bývají limitovány velmi často rychlostí. Nutnost
udržet provoz, omezit na minimum přerušení výroby či skladového a expedičního
hospodářství vede při opravách velmi často k použití epoxidových pryskyřic. Cena
těchto materiálů je sice vysoká, vyžadují „vyšší“ kvalifikaci, snad lépe řečeno pečlivost
při zpracování, ale na druhou stranu jsou to právě „rychlé“ opravy, kde se epoxidové
kompozity mimořádně osvědčují, které umožňují epoxidům „vyniknout“.
Jako příklad zdařilé opravy s využitím epoxidové kompozice BETOLIT EP 0-1 DC může
posloužit oprava nášlapných vrstev balkonů. Technologický postup popsaný dále není
složitý a při elementární technologické kázni je při takovéto opravě možno dosáhnout
nejen rychle mechanicky zatížitelného povrchu, ale především povrchu dlouhodobě
odolného a jak dokumentují připojené fotografie, esteticky uspokojivého.
12
Z A J Í M AVÁ AP L I K ACE
8 / 2009
8 / 2009
13
Penetrace podkladu Betolitem KP
Odstranit nesoudržný beton
Odstranit prach z povrchu
V PE kbelíku namíchat Betolit KP v poměru složek A, B 10:1
Nanést štětcem, válečkem nebo asfaltérským
koštětem připravenou kompozici dle savosti
podkladu v jedné nebo dvou vrstvách
Nanesení plastbetonu provést po 24 hodinách
Nanášení plastbetonu
Na horní hranu opravovaného schodu
položit hranovou lištu.
Aktivovanou kompozici po vysypání na
penetrovaný podklad nejprve rozhrnout
dřevěnou latí, poté pečlivě zhutnit a povrch utáhnout ocelovým hladítkem.
Tloušťka nanesené vrstvy by neměla překročit 10 mm.
Příprava plastbetonu z pryskyřice
Betolit EP 0-1 DC
V PE kbelíku připravit v poměru složek A, B 2:1
Betolit EP 0-1 DC. Promísení směsi provést el.
vrtačkou s míchacím nástavcem. Míchat takové
množství, které lze během 0,5 hodiny zpracovat
Do připravené kompozice vmíchat plnivo (křemenný písek) v poměru cca 5-10 hmot. dílů
plniva : 1 hmot. dílu kompozice. Míchání probíhá tak dlouho, až je zřejmé, že pojivo smočilo
veškeré plnivo a kompozice je homogenní.
Povrchová úprava
Po 24 hodinách nanést připravenou
kompozici Betolit EP 0-1 DC (bez plniva)
v tloušťce cca 1 mm.
Takto čerstvě položenou kompozici Betolit EP 0-1 DC posypat barevným pískem a
zapracovat do roviny.
Po 24 hodinách z povrchu důkladně odstranit nepřikotvený písek
Nanést uzavírací vrstvu kompozice Betolit
EP 0-1 DC.
Opravovaný podklad by neměl obsahovat více než 4% vlhkosti.
Teplota podkladu ani okolní atmosféry nesmí být nižší než +10 °C a vyšší než +30 °C.
Pracovní pomůcky lze očistit přípravkem Betofil R.
Z A J Í M AVÁ AP L I K ACE
Postup při výrobě a pokládce plastbetonu
8 / 2009
14
Již čtvrtý ročník odborné konference PODLAHY 2009 se bude konat v termínu 17. a 18. září 2009 ve velkém sálu Kulturního centra Novodvorská v Praze. Letošní ročník konference s mezinárodní účastí chce jednak
navázat na úspěchy minulých let, ale především si klade za cíl postihnout inovace v oblasti technického řešení
podlahových konstrukcí a materiálů, upozornit na osvědčená řešení a současně ukázat příklady vad a možnosti, jak se jich vyvarovat. Účastníci konference tak získají komplexní přehled o problematice podlahových
konstrukcí a naleznou v ní kontakty na řadu specialistů.
Konference PODLAHY 2009 je akreditovaná u České komory autorizovaných inženýrů a techniků v programu celoživotního vzdělávání a hodnocena dvěma body. Podrobné informace a on-line přihlášky jsou uvedeny
na webových stránkách www.konferencepodlahy.cz
SEZNAM PŘÍSPĚVKŮ
izolace podlah dutinovým systémem
1. sekce - Návrh podlahy, normalizace, věda a výzkum
Ing. Michael Balík, CSc.
orientační údaje o snížení hodnoty, nebo cen, v důsledku
provedení poškozených nebo závadných podlahových ploch
v srn
podlahy a podlahoviny z hlediska požární bezpečnosti
Ing. Pavel Neudert, CSc., Pavus a.s.
inovace v podlahových materiálech
Ing. Jindřich Cigánek
Jiří Pavlíček, Henkel ČR spol. s r.o.
zkušenosti z řešení reklamací podlah
podlahová a nástěnná mozaika v pozdní antice
Ing. Ladislav Bukovský
Připomínky k ČSN 74 4505 POdlahy – společná ustanovení po
roce její platnosti
Ing. Petr Tůma, Ph.D., Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Betonconsult
s.r.o.
Mgr. Vlastimil Drbal, Slovanský ústav AV ČR, Mgr. Helena Sekavová,
Universita di Bologna
navrhování podlah v rámci sanace vlhkého zdiva
Doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební
změny v technické normalizaci a dostupnosti norem
v roce 2009
Ing. Ludmila Kratochvílová, Úřad pro technickou normalizaci,
metrologii
a státní zkušebnictví
2. sekce – Betonové podlahové konstrukce včetně
průmyslových podlah
5. sekce – Podlahy s dřevěnými
nášlapnými vrstvami
lepidla na dřevěné podlahoviny na bázi ms polymerů
Ing. Jaromír Dalík, Murexin, spol. s r.o.
systémy rychlé pokládky dřevěných podlah v
interiérech
materiály pro rychlé opravy podlahových konstrukcí
Ing. Otakar Macháček, Ing. Luboš Hrůz, Bona CZ,
s.r.o.
Ing. Zdeněk Vávra, Ing. Václav Pumpr, CSc., Betosan, s.r.o.
6. sekce – Dlažby včetně lepicích hmot
další závady na betonových podlahách
závady keramických nášlapných vrstev v důsledku objemových změn podkladu
Prof. Ing. Tomáš Vaněk, DrSc., Ing. Nicolas Saliba, Fakulta
stavební ČVUT, katedra betonových a zděných konstrukcí
čistitelnost betonových a plastových podlah
Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Betonconsult, s.r.o.
požadavky platných norem na výrobce betonu, projektanty a zhotovitele podlahových konstrukcí v oblasti
objemových změn betonu
Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult, s.r.o.
technologie předepnutých bezesparých podlah
Ing. Pavel Smíšek, VSL SYSTÉMY (CZ), s.r.o.
systemizace trhlin v průmyslových betonových podlahách se vsypovou úpravou jako předpoklad jejich úspěšné
sanace
Ing. Lenka Bodnárová, Ph.D., Ing. Vladimír Tichomirov, CSc.,
Bc. Lukáš Mašta, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců
vplyv vonkajšej a vnútornej klímy na „klimatický charakter pÔdy/podložia“ referenčnej priemyselnej budovy
osadenej na rastlom teréne
Doc. Ing. Anna Sedláková, Ph.D., Ing. Róbert Rudišin, TU
v Košiciach, Stavebná fakulta
návrh a realizace podloží průmyslových podlah
Ing. Michal Doněk, Geostar spol. s r.o.
w/c – nadbytečná voda v podlahových konstrukcích
Miroslav Havlík, Halldonn Company s.r.o.
Údržba, čištění a revitalizace betonových podlah
Ing. Jarmila Novotná, Panbex s.r.o.
3. sekce – Podlahové potěry a mazaniny
vývojové trendy cementových potěrů v evropě
Ing. Zbyněk Petr, CSc., Ing. Dalibor Petr, Petr’s
Litý cementový potěr s omezeným smrštěním CEMFLOW
Ing. Robert Coufal, TBG Pražské malty
lité potěry na bázi síranu vápenatého –výhody proti tradičním potěrům
Ing. Tomáš Vojta, CEMEX Czech Republic, k.s.,
Anhydritové podlahové směsi
Ing. Dominik Gazdič, VUT v Brně
4. sekce – Systémy suché výstavby
Nové skladby podlah ze sádrovláknitých desek Rigidur
Doc. Ing. Jiří Dohnálek CSc., Betonconsult s.r.o.
Netradiční dlažby na bázi skla se zvýšením obsahem druhotných surovin
Ing. Tomáš Melichar, Doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc.,
VUT v Brně, Fakulta stavební
Vliv vlastností keramických obkladových prvků
na kvalitu hotové dlažby.
Ing. Hana Kotorová, TZÚS s.p., pobočka Plzeň
NAVRHOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A UŽÍVÁNÍ NÁŠLAPNÝCH
VRSTEV Z DLAŽEB
Ing. Jiří Tokar, Dek a.s.
7. sekce – Elastické a textilní podlahoviny
switchTech-nová technologie kladení podlahových krytin
Ing. Michal Bělohlávek, Ing. Emil Kroupa, Uzin s.r.o.
8. sekce – Syntetické podlahoviny –
nátěry, plastbetony
Praktická ekologická varianta moderních materiálů pro podlahy
Ing. Petr Ratajský, Ing. Petr Lacko, Rokospol a.s.
antibakteriální epoxidový podlahový nátěr lena
p 122 a
Ing. Michaela Vyhnánková, Lena Chemical s.r.o.
9. sekce – Tepelné a akustické izolace
Možnosti uplatnění izolačních materiálů
z technického konopí pro konstrukce plovoucích
podlah
Ing. Jiří Zach, Ph.D., Ing. Bc. Jitka Hroudová, VUT
v Brně, Fakulta stavební,
Ústav technologie stavebních hmot a dílců
Nová lehká podkladní a výplňová hmota na bázi
EPS betonu pro tuzemský trh
Doc.RNDr.Ing.Stanislav Šťastník,CSc., VUT Brno,
FAST, ÚTHD, Ing. Miroslav Štenko, LB Cemix s.r.o.
KOMPLEXNÉ MODELOVÉ RIEŠENIE VPLYVU TEPELNEJ
IZOLÁCIE V CHARAKTERISTICKOM
DETAILE SPODNEJ STAVBY NA PRIEBEH TEPLÔT NA POVRCHU PODLAHOVEJ KONŠTRuKCIE
A NEZáMrZNU HĹBKU
Ing. Róbert Rudišin, Doc. Ing. Anna Sedláková, PhD.,
TU v Košiciach, Stavebná fakulta
Jiří Provázek, Rigips, s.r.o.
Výplňové hmoty do podlah na bázi technického
konopí
navrhování suchých podlahových konstrukcí
Ing. Jaroslav Benák, Xella Trockenbau-Systeme GmbH
Ing. Šárka Keprdová, Doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc.,
VUT FAST ÚTHD Brno
Využití nových druhů umělých kameniv pro budování konstrukcí suchých podlah.
POŽADAVKY NA KONSTRUKCE PODLAH Z HLEDISKA
TEPELNÉ TECHNIKY A AKUSTIKY
Ing. Václav Vachuška
Ing. Jiří Tokar, Dek a.s.
15
KO N F E R E N C E P OD L AHY 0 9
8 / 2009