MIM Ecofys report.indd

Transkript

Nákladově efektivní
ochrana klimatu
ve stavebním fondu nových
členských zemí EU
Dopady Směrnice EU
o energetické náročnosti budov
Zpráva firmy ECOFYS pro EURIMA
Carsten Petersdorff
Thomas Boermans
Suzanne Joosen
Izabela Kolacz
Barbara Jakubowska
Matthias Scharte
Ole Stobbe
Jochen Harnisch
Překlad: Ing. Pavel Janoušek - SACHET Languages
DM 70067
ECOFYS GmbH, Eupener Straße 59, 50933 Kolín nad Rýnem, Německo
Tel.: +49 221 510907-0
Vydáno nákladem Sdružení - MIM a Sdružení EPS.
Nákladově efektivní
ochrana klimatu
ve stavebním fondu nových členských zemí EU
Dopady Směrnice EU o energetické náročnosti budov
Zpráva firmy ECOFYS pro EURIMA
3
ECOFYS >>> NÁKLADOVĚ EFEKTIVNÍ OCHRANA KLIMATU V NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU
SHRNUTÍ
NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EU
K 1. květnu 2004 se Evropská unie rozrostla o deset nových členských zemí. Zvýšila se její rozloha a počet
obyvatel a stal se z ní největší jednotný hospodářský trh na světě. Aby nové členské země mohly do EU
vůbec vstoupit, musely přizpůsobit svoji politiku a legislativu obecnému právnímu rámci EU.
To platí zejména v oblasti ochrany klimatu. I přes částečné zlepšení v efektivním využívání energie
byla energetická náročnost v nových členských zemích v roce 2000 stále ještě více než dvojnásobná
ve srovnání s původní patnáctkou. Kromě energeticky náročných průmyslových odvětví jsou to právě
domácnosti, které se na konečné poptávce po energii podílejí více než 40 %.
VLIV SMĚRNICE O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV NA STAVEBNÍ FOND
Ve srovnání se stavebním fondem původních patnácti členských zemí EU je pro průměrný stavební fond
v nové členské zemi charakteristická nedostatečná údržba, která vede k naléhavé potřebě rekonstrukce.
Na vývoj spotřeby energie má zásadní vliv Směrnice EU o energetické náročnosti budov, která musí být
převedena do národní legislativy do roku 2006. Tato směrnice vyžaduje, aby u velkých bytových domů,
které procházejí významnou rekonstrukcí, byly splněny národní požadavky na energetickou účinnost.
Tato studie analyzuje dopad Směrnice a jejího případného rozšíření na další typy budov na emise
CO2 z vytápění a hospodárnost navrhovaných opatření. U jednotlivých opatření i souborů opatření byla
proto zkoumána jejich hospodárnost a jejich vliv na množství emisí CO2. Uplatnění těchto opatření
na stavební fond je popisováno v podobě různých scénářů.
OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI
Bylo ověřeno, že opatření na snížení energetické náročnosti, zaměřená na zdokonalení izolace střech,
sklepů a fasád, oken a topných systémů jsou nákladově efektivní nejen jako jednotlivá opatření ale
i pokud budou realizována jako soubor opatření.
Studie tak potvrzuje, že využívání energie v budovách by se mělo řídit zásadami „Trias Energetica“.
Podle nich je primárním požadavkem snížení poptávky po energii a zabránění zbytečným energetickým
ztrátám. Poté je třeba zajistit pokrytí zbývající poptávky pokud možno z obnovitelných zdrojů a fosilní
paliva využívat co možná nejefektivněji.
Aby tato zásada mohla být uplatněna na budovy, je nezbytným předpokladem používání kvalitní izolace.
Z ekonomického pohledu je za největší příležitost považována možnost provázat opatření na snížení
energetické náročnosti s obecnými opatřeními na údržbu a rekonstrukci. Taková příležitost však
v případě běžného cyklu rekonstrukce vzniká pouze u budov starých 30 až 50 let. Proto by naše úsilí mělo
být zaměřeno na využití příležitosti spojit pravidelné rekonstrukce s opatřeními na snížení energetické
náročnosti.
DOPAD SMĚRNICE O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV
A JEJÍHO PŘÍPADNÉHO ROZŠÍŘENÍ
> Technický potenciál
Aby mohl být využit technický potenciál, předpokládá se, že veškerá opatření, která bude nutné přijmout
ke splnění požadavků Směrnice (včetně dalších požadavků, pokud bude platnost Směrnice rozšířena),
budou realizována souběžně. V závislosti na množství emisí z dálkového vytápění, které se zpravidla
používá u velkých bytových domů, se potenciál pro snížení emisí v osmi nových členských zemích EU
podle Směrnice pohybuje mezi 15 a 18 Mt ročně.
Pokud by se platnost Směrnice rozšířila i na budovy s celkovou užitnou plochou větší než 200 m2, zvýšil
by se tento potenciál na 25 až 31 Mt ročně. Jestliže by se Směrnice vztahovala na všechny budovy, mohlo
by dojít ke snížení emisí CO2 o 55 až 62 Mt ročně.
Ve srovnání s původní patnáctkou je technický potenciál pro snížení emisí CO2 v osmi nových členských
zemích EU poměrně vyšší (viz tabulka 38). Požadované investice do mobilizace technického potenciálu
ve stavebním fondu činí v případě Směrnice EPBD 49 miliard €, v případě rozšíření Směrnice na budovy
s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 200 m2 87 miliard € a v případě rozšíření Směrnice na
všechny budovy 180 miliard €.
> Postupné zavádění
Bylo sestaveno několik scénářů, které zachycují vývoj nákladů a emisí podle Směrnice ve stávající podobě
a po případném rozšíření její platnosti s přihlédnutím k vývoji stavebního fondu v čase, tj. rekonstrukcím,
nové výstavbě, demolicím atd.
Dále jsme vycházeli z předpokladu, že programy rekonstrukcí povedou ke zvýšení četnosti rekonstrukcí
u budov, na které se bude Směrnice vztahovat. To by pak přineslo snížení emisí o 5 Mt ročně do roku
2010. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila na budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší
než 200 m2, mohlo by se množství emisí snížit o 8 Mt ročně, v případě platnosti Směrnice pro všechny
budovy až o 14 Mt ročně. Ročně by do těchto opatření na snížení množství emisí bylo nutné investovat
2,7 miliard € (Směrnice EPBD), resp. 4,3 miliard € (rozšíření platnosti na budovy s celkovou užitnou
podlahovou plochou větší než 200 m2) a 8,1 miliard € (rozšíření platnosti Směrnice na všechny budovy).
Z těchto nákladů by se zhruba 40 % týkalo energie.
Pokud tento podíl převedeme na roční investiční výdaje a vztáhneme ho na roční úspory nákladů,
získáme údaj o ziskovosti opatření na snížení energetické náročnosti (viz obrázek 1). Roční zisk by pak
v případě Směrnice EPBD činil 154 mil. € do roku 2010. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila na všechny
typy budov, zvýšil by se roční zisk až na 371 mil. €.
Obrázek 1: Analýza nákladů stávající a rozšířené Směrnice do roku 2010
Stavební fond v osmi nových členských zemích
Směrnice
EPBD
Rozšířená
Směrnice EPBD
nad 200 m2
Rozšířená
Směrnice EPBD
na všechny
budovy
Roční náklady
0,44
0,68
1,31
Úspora nákladů na energii
0,59
0,89
1,68
Celková úspora nákladů
0,15
0,21
0,37
4
5
VÝHLED A DOPORUČENÍ
Aby stav stavebního fondu v přiměřeném čase dosáhl požadovaného standardu, bude třeba uskutečnit
rozsáhlé investiční programy. Tyto programy budou muset navíc splňovat požadavky na snížení
energetické náročnosti vyplývající z očekávaného dopadu Směrnice na ochranu ovzduší a snížení emisí.
Oproti jiným nástrojům národní politiky a politiky EU v oblasti ovzduší jsou opatření navrhovaná v této
studii pro stavební fond vysoce konkurenceschopná.
Rychlejší zavádění těchto opatření lze podpořit dalšími iniciativami v podobě průběžně doplňovaných (revolvingových) fondů, snížení DPH u některých energeticky úsporných produktů nebo snížení
úrokových sazeb u úvěrů na tato opatření.
Tyto programy by mohly podpořit také zaměstnanost. I přes složitost makroekonomických faktorů lze
odhadnout, že velké investice by v nových členských zemích EU mohly vytvořit zhruba 50 000 až 185 000
nových pracovních míst.
Další příznivé dopady spočívají ve snížení znečištění vzduchu ve městech a zabránění vzniku externích
nákladů způsobovaných klimatickými změnami.
6
7
OBSAH
SHRNUTÍ
3
1
ÚVOD
9
2
METODIKA
14
3
STAVEBNÍ FOND V OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH
20
4
HODNOCENÁ OPATŘENÍ NA ZMÍRNĚNÍ ŠKOD
24
5
HODNOCENÉ SOUBORY OPATŘENÍ
47
6
TECHNICKÝ POTENCIÁL STAVEBNÍHO FONDU
V OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH
7
55
POSTUPNÉ ZAVÁDĚNÍ SMĚRNICE V STAVEBNÍM FONDU
V OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH
60
8
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
69
9
ODKAZY
71
10
PŘÍLOHY
73
8
9
1] ÚVOD
1.1 NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EU
K 1. květnu 2004 se Evropská unie rozrostla z 15 na 25 členských zemí. K novým členským zemím patří
pobaltské země (Estonsko, Litva a Lotyšsko), středoevropské země (Polsko, Slovensko, Slovinsko, Česká
republika a Maďarsko) a středozemní ostrovy Malta a Kypr.
Toto historické rozšíření bude mít výrazný dopad na celou EU v mnoha oblastech (viz Tabulka 1).
S novými členskými zeměmi se zvětšila rozloha EU o 34 % a počet obyvatel se zvýšil o 20 % (75 milionů).
Ekonomický potenciál EU vzrostl o 5 % (podle HDP Evropské unie v absolutním vyjádření ve stávajících
cenách v €). Před vstupem do Evropské unie musela každá kandidátská země splnit celou řadu požadavků
týkajících se demokracie, ochrany lidských práv a fungující tržní ekonomiky. Současně musela v mnoha
ohledech sladit svoji legislativu a převzít společné právní předpisy EU. Ty zahrnovaly i směrnice EU
upravující oblast energetiky, energetické náročnosti a ochrany ovzduší, což vedlo k rozsáhlým reformám
v odvětví energetiky.
Ačkoli se energetická náročnost v nových členských zemích od roku 1990 snižuje a množství emisí CO2
související se spotřebou energie klesá ročně o 1,9 %, byla energetická náročnost v roce 2000 stále ještě
více než dvojnásobná ve srovnání s původní patnáctkou členských zemí [Evropská komise 2003]. Je
to způsobeno převážně energeticky náročnou průmyslovou výrobou, nicméně vysoký podíl mají i domácnosti, které se na konečné poptávce po energii podílejí více než 40 % [Evropská komise 2003]. Tato
skutečnost byla potvrzena i na 16. konferenci evropských ministrů pro bydlení v Praze: „Obnova bydlení
a revitalizace městských částí […] může velmi přispět k naplňování hlavních cílů EU, jako je růst, zaměstnanost a zvláště efektivní využití energie a ochrana ovzduší".
Aby se množství emisí CO2 vznikajících z vytápění ve stavebním fondu nových členských zemí snížilo,
musejí tyto země splnit požadavky Směrnice EU č. 2002/91/EC o energetické náročnosti budov.
Tabulka 1: Srovnání původní patnáctky a nových členských zemí, 2002 [Eurostat 2004–2; Eurostat 2005; výpočty společnosti Ecofys]
Srovnání původní patnáctky
a nových členských zemí,
2002
EU-15
Nové členské země
EU-25
Estonsko
Lotyšsko
Litva
Polsko
Česká republika
Slovensko
Maďarsko
Slovinsko
Kypr
Malta
Počet
obyvatel
Budovy
Hrubý domácí
produkt
Komparativní
cenová
hladina
v mil.
378
74,3
452
1,4
2,3
3,5
38,2
10,2
5,4
10,2
2,0
0,7
0,4
v mld. m2
18,0
2,4
20,4
0,1
0,1
0,2
1,1
0,4
0,2
0,3
0,1
0,0
0,0
index
100
42-78
96
54
49
46
53
52
42
53
71
78
69
index
100
43-83
96
60
55
53
57
53
43
55
73
83
72
1.2 SMĚRNICE EU O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/EC o energetické náročnosti budov vstoupila v platnost 16. prosince 2002. Státy EU jsou povinny zajistit soulad své legislativy (právních a správních předpisů)
s touto směrnicí s účinností od 4. ledna 2006. Požadavky, které musejí být začleněny do národních
právních řádů, jsou definovány čtyřmi hlavními prvky:
-
Zákonné ustavení výpočtové metody celkové energetické náročnosti budov;
Definování minimálních požadavků na energetickou náročnost vycházející z této metodiky;
Certifikáty energetické náročnosti u nových i stávajících budov;
Pravidelné inspekce otopných a klimatizačních systémů.
Cílem Směrnice je zefektivnit využití energie v nových budovách. Zároveň se ale vztahuje i na stávající
budovy, pokud je jejich celková užitná podlahová plocha větší než 1 000 m2 a pokud investice do jejich
renovace jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy (bez hodnoty zastavěného pozemku) nebo se renovuje
více než 25 % obvodového pláště budovy.
1.3 DOPAD SMĚRNICE NA STAVEBNÍ FOND V PŮVODNÍCH 15TI ČLENSKÝCH ZEMÍCH
Dopad Směrnice na stavební fond v původních 15ti členských zemích EU zkoumaly dvě studie [Ecofys
2004; Ecofys 2005] prováděné pro sdružení EURIMA. První studie s názvem „Snížení emisí CO2 ze stavebního fondu” [Ecofys 2004] analyzovala množství emisí CO2 vznikajících z vytápění ve stavebním fondu
původních 15ti členských zemí EU. Zpráva „Nákladově efektivní ochrana klimatu v stavebním fondu EU“
pak kvantifikovala investice do efektivnějšího využití energie a zároveň analyzovala nákladovou efektivitu
těchto investic, která musí být prokázána, aby mohl být mobilizován celkový potenciál stavebního fondu
v původních 15ti členských zemích pro úspory energie.
Tyto studie zjistily, že Směrnice EU o energetické náročnosti budov bude mít na množství emisí CO2
z vytápění stavebního fondu v původních 15ti členských zemích obrovský dopad. Oproti scénáři, kdy
by se výstavba nových budov a rekonstrukce stávajících řídila současnou běžnou praxí pro efektivní
využívání energie, umožňuje Směrnice ve své stávající verzi snížit množství emisí CO2 do roku 2010
až o 34 Mt (viz obrázek 2). Avšak vzhledem k tomu, že největší podíl budov připadá v původních 15ti
členských zemích na rodinné domy (45 %), bylo by možné dosáhnout ještě většího snížení množství
emisí CO2, pokud by se platnost Směrnice rozšířila na všechny budovy. Dodatečný potenciál pro snížení
množství emisí by pak činil 36 Mt ročně.
Z analýzy nákladů pro původních 15 členských zemí vyplývá, že naplňování požadavků Směrnice v praxi
si vyžádá obrovské investice. Odhaduje se, že úplná implementace Směrnice pro nové a velké stávající
budovy ve všech zemích si vyžádá roční investice téměř 10 miliard € počínaje rokem 2006. Pokud by se
platnost Směrnice rozšířila na všechny budovy, vzrostly by roční investice zhruba na 25 miliard €. Přesto
v kontextu celkové stavební činnosti v zemích EU představují opatření na efektivnější využití energie
pouze 1 až 3 % z celkového obratu. Z ekonomického hlediska by tyto investice vedly k čistému ročnímu
poklesu nákladů v národních ekonomikách, takže tato opatření by se vyplatila. Ziskovost opatření na
úrovni EU dokládá převedení těchto investic na roční investiční výdaje a jejich vztažení na roční úsporu
nákladů na energie (viz obrázek 3). Zavedením Směrnice by se roční náklady snížily do roku 2010 zhruba
o 4 miliardy €. Pokud by platnost Směrnice byla rozšířena na všechny typy budov, úspory nákladů by
činily 7,5 miliard €.
10
11
Obrázek 2: Dopad Směrnice na množství emisí CO2 ze stavebního fondu v původních 15ti členských zemích EU
Snížení množství emisí CO2 ve srovnání se stávající praxí v původních 15ti členských zemích EU
2006
2010
2015
Směrnice EPBD nad 1 000 m2
15
34
56
Rozšířená Směrnice EPBD nad 200 m2
17
42
69
Směrnice rozšířená na všechny domy
22
70
119
Obrázek 3: Ekonomický dopad Směrnice na stavební fond v původních 15ti členských zemích EU
Analýza nákladů stávající a rozšířené Směrnice do roku 2010 v původních 15ti členských zemích EU
Směrnice
EPBD
Rozšířená Směrnice
EPBD nad 200 m2
EPBD
na všechny budovy
Roční náklady
3,9
5,1
8,4
7,7
9,6
15,9
3,8
4,5
7,5
Evropská komise si tento další potenciál pro snížení množství emisí CO2 již uvědomuje. Generální
direktorát EU pro energetiku a dopravu stanovil efektivní využití energie jako jeden z hlavních cílů
energetické politiky Evropské komise po roce 2005. Kompletní soubor opatření, která budou přijímána
ve všech členských zemích, je zatím ve stádiu příprav, nicméně rozšíření platnosti Směrnice i na menší
stávající budovy je již nyní považováno za jedno z opatření, jak snížit energetickou náročnost stavebního
fondu.
1.4 CÍLE TÉTO STUDIE
Jak je uvedeno v oddíle 1.1 a tabulce 1, počet obyvatel EU se s rozšířením zvýšil zhruba o 20 % a stavební
fond o 13 %. V nových členských zemích existuje naléhavá potřeba rekonstrukce stávajícího stavebního
fondu, a tak lze očekávat, že jeho postupná rekonstrukce výrazně přispěje ke snížení množství emisí CO2.
Potenciál snížení emisí v nových členských zemích je třeba chápat ve vztahu k velikosti stavebního fondu.
Ten je v nových členských zemích menší, a tak je zřejmé, že potenciál celkových úspor bude v absolutním
vyjádření nižší než v původních 15ti členských zemích.
Cílem této studie je analyzovat dopad Směrnice EU o energetické náročnosti budov ve vztahu k potenciálu snížení množství emisí CO2 vznikajících z vytápění a nákladové efektivitě v nových členských zemích.
Snaží se odpovědět na tyto otázky:
Hlavním cílem Směrnice je dosáhnout celkového snížení energetické náročnosti včetně účinnější izolace,
efektivnějšího vytápění a efektivnějších systémů pro výrobu energie.
> Jaký bude dopad Směrnice na emise CO2 z stavebního fondu nových členských zemí?
Stanovením minimální celkové užitné podlahové plochy 1 000 m2 pro renovace stávajících budov byl
vyloučen velký počet budov a s nimi i značná část potenciálu pro snížení emisí CO2.
> Jaké další úspory by byly možné, pokud by se povinnost snížit energetickou náročnost při renovaci
vztahovala i na menší budovy?
Z hlediska mobilizace celkového potenciálu pro snížení emisí CO2 z stavebního fondu v nových členských
zemích je důležité, aby náklady byly vynaloženy efektivně.
> Jak vysoké budou investice do splnění požadavků stávající a případně rozšířené Směrnice v nových
členských zemích a nakolik budou náklady na tato opatření vynaloženy efektivně?
1.5 STRUKTURA ZPRÁVY
Tato zpráva je rozdělena do několika kapitol:
> Metoda použitá k určení potenciálu pro snížení emisí CO2 a efektivity nákladů vynaložených na
opatření ke snížení energetické náročnosti budov v nových členských zemích EU je souhrnně
popisována v kapitole 2.
> Kapitola 3 obsahuje celkový přehled stávajícího stavebního fondu v nových členských zemích.
Popisuje potřebu rekonstrukcí, renovací a očekávaný dopad Směrnice o energetické náročnosti
budov na standardy izolace v nových a stávajících budovách.
12
13
> Kapitola 4 zkoumá jednotlivá opatření na snížení energetické náročnosti zejména s ohledem na
izolaci, nicméně v úvahu bere i topné systémy. Podle těchto faktorů je pak stanoven potenciál
pro snížení emisí CO2 z topení a efektivita vynaložených nákladů včetně ekonomicky optimální
tloušťky izolace.
> Z jednotlivých opatření jsou v kapitole 5 sestaveny soubory opatření, které by se mohly po
převedení Směrnice do národní legislativy stát standardem.
V dalších kapitolách jsou uvedeny celkové výsledky souborů opatření, pokud by byly uplatněny ve
stávajícím bytovém fondu nových členských zemí:
> Technický potenciál pro snížení emisí CO2 a jeho ekonomické dopady jsou analyzovány v kapitole
6. Závěry vycházejí z teoretického předpokladu, že by všechny budovy, na které se vztahuje
stávající nebo případně rozšířená Směrnice, byly renovovány současně podle standardu pro
izolace, který začne platit po zavedení Směrnice do národní legislativy.
> Postupné zavádění souborů opatření podle různých scénářů pro zavádění Směrnice ve stávajícím
a případně rozšířeném znění je hodnoceno v kapitole 7, která obsahuje rovněž údaje o vývoji
množství emisí CO2 v čase, potřebných investicích, úsporách nákladů na energii a celkových ekonomických přínosech.
Zpráva končí závěry a doporučeními pro zahájení požadovaných investic v původních patnácti členských
zemích.
2] METODIK A
V následujících oddílech jsou popsány metody použité k vytvoření modelu stavebního fondu v nových
členských zemích a výpočtu potenciálního snížení emisí CO2 z vytápění u jednotlivých opatření
a souborů opatření při renovaci, jakož i metoda hodnocení ekonomického dopadu jednotlivých opatření
a souborů opatření.
2.1 MODEL STAVEBNÍHO FONDU V OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH
Abychom mohli analyzovat potenciál pro snížení emisí CO2 a efektivitu nákladů vynaložených na
jednotlivá opatření v stavebním fondu nových členských zemí, rozdělili jsme nové členské země EU do
tří různých klimatických pásem:
- Pobaltské republiky (Lotyšsko, Litva a Estonsko) budou uváděny jako jedna skupina.
- Polsko bude jakožto největší země analyzováno samostatně.
- Země střední a východní Evropy (Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko) budou
analyzovány souhrnně jako jedna skupina (země CEEC-4).
Ostatní země (Malta a Kypr), jejichž podíl na emisích CO2 z domácností představuje v rámci nových
členských zemí zhruba 1 % a které vykazují pouze okrajové specifické emise z vytápění, nebudou
podrobně analyzovány.
Stavební fond osmi nových členských zemí, emise CO2 z tohoto stavebního fondu, požadované investice
do renovace a opatření na snížení energetické náročnosti a náklady na energii byly vypočítány podle
modelu BEAM používaným poradenskou firmou Ecofys. Tento model byl původně vyvinut pro analýzu
stavebního fondu v původních 15ti členských zemích EU a nyní byl rozšířen na všechny členské země.
Jako vstupní data těchto modelových výpočtů posloužila databáze obsahující údaje o stavebním fondu
uspořádané podle klimatického pásma, typu a velikosti budovy, stáří budovy, míry izolace, dodávky
energie, typu dodávané energie a emisí. Tato data pak byla použita v nástroji pro vytváření scénářů,
které zohledňují vývoj stavebního fondu v čase s přihlédnutím k několika různým faktorům, např. podílu
demolic, nové výstavbě, renovacím a opatřením na snížení energetické náročnosti v rámci renovace.
Struktura stavebního fondu je velmi složitá, a tak se model pro zjednodušení omezuje na analýzu pěti
standardních budov s osmi různými standardy izolace. Tyto standardní budovy jsou pak hodnoceny
podle stáří a stavu renovace (viz Příloha I).
Ve třech předem definovaných klimatických pásmech jsme tak získali soubor 210 základních typů budov,
u nichž byla vypočítána spotřeba energie na vytápění a množství emisí CO2 z vytápění. Podrobný popis
modelu BEAM použitého na stavební fond osmi nových členských zemí je uveden v Příloze I k této zprávě.
2.2 VÝPOČET SNÍŽENÍ EMISÍ CO 2
Abychom mohli analyzovat jednotlivá opatření podle možného snížení emisí CO2, museli jsme v prvním
kroku vypočítat možnou úsporu energie a převést ji podle faktorů emisí CO2 na potenciální snížení emisí
CO2. Faktory emisí CO2 použité u jednotlivých nosičů energie jsou uvedeny v následující tabulce 2.
Tabulka 2: Faktory emisí u různých nosičů koncové energie [Gemis 2004; IEA 2002; Euroheat 2003; výpočty firmy Ecofys]
Nosič energie
Faktor emisí [g/kWh]
Zemní plyn
202
Topné oleje
266
Uhlí
338
Elektřina (8 nových členských zemí)
610
Dřevo
20
Dálkové vytápění (Pobaltí 2002)
237
Dálkové vytápění (Polsko 2002)
539
Dálkové vytápění (CZ, HU, SL, SK)
258
14
15
2.2.1 ÚSPORA ENERGIE U JEDNOTLIVÝCH OPATŘENÍ
Úspora energie byla u jednotlivých opatření počítána podle této rovnice:
[kWh/m2a]
[kKh/a]
[W/m2K]
[-]
∆E
HDH
∆U
η
∆E = HDH * ∆U *1/η
Úspora energie (v poměru k ploše stavebního prvku)
Denostupně pro vytápění v hodinách (viz tabulka 3)
Rozdíl v hodnotě U před renovací a po renovaci
Účinnost výroby a rozvodu tepla
Tabulka 3: Počet denostupňů v hodinách v jednotlivých klimatických pásmech [Ecofys 2004; STOA 1998]1
Klimatické pásmo
Pobaltské republiky
Polsko
CZ, HU, SL, SK
Denostupně v tis. hodin [kKh/a]
96,0
94,2
81,6
Denostupně ve dnech [Kd/a]
4 000
3 850
3 400
2.2.2 ÚSPORA ENERGIE PŘI RENOVACI
Úspora energie u analyzovaných souborů opatření v rámci renovace je počítána jako rozdíl v požadavcích na energii na vytápění u určitého typu domu s různou úrovní izolace nebo různým systémem dodávky tepla. Požadavky na energii na vytápění byla počítána podle zásad evropské normy EN 832. V úvahu
nebyl brán vliv chlazení.
2.3 METODIKA EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ
2.3.1 NÁKLADY V PRŮBĚHU ŽIVOTNÍHO CYKLU
Pro hodnocení ekonomických dopadů opatření na snížení emisí CO2 je kromě investic samotných důležité i snížení spotřeby paliv a nákladů na údržbu a provoz budovy. Zvolená metodika umožňuje porovnávat různé náklady po dobu životního cyklu opatření na snížení nákladů na energii.
Hlavními součástmi těchto nákladů životního cyklu jsou investiční náklady a roční provozní náklady,
které představují souhrn nákladů na provoz, energii a údržbu.
2.3.1.1
INVESTIČNÍ NÁKLADY
Kapitálové náklady vznikají při investování do opatření na úsporu energie. Rozlišujeme dva druhy investičních nákladů na tato opatření:
> Celkové investiční náklady
Celkové investiční náklady na účinnější izolaci a snížení energetické náročnosti při renovaci budovy
zahrnují materiál, práci, daně, režijní výdaje a zisk. V tomto případě jsou investiční náklady iniciovány
opatřením na efektivnější využití energie. Odhad investičních nákladů je uveden v popisu jednotlivých
opatření, přičemž jsme vycházeli z průměrných hodnot ve všech zkoumaných nových členských zemích
EU. Tyto průměrné hodnoty jsou založeny na dotazování stavebních odborníků v osmi nových členských
zemích, které bylo prováděno v rámci projektu. Všechny náklady jsou uváděny v cenách roku 2002 po
přepočtu na €. Oproti nákladům v původních 15ti členských zemích jsou ceny obecně nižší. Vzhledem
k tomu, že náklady na materiál jsou mírně nižší než v původní patnáctce, rozdíly u opatření s vysokým
podílem práce, např. instalace kompozitních systémů izolace, jsou významnější (viz kapitola 4.1)
.
1 Jeden denostupeň pro vytápění [Kd/a] odpovídá 0,024 denostupni v hodinách [kKh/a].
> Investiční náklady související s využitím energie (opatření na snížení energetické náročnosti
v kombinaci s celkovou renovací)
Opatření na úsporu energie je možné realizovat i v rámci běžného cyklu renovace budovy v kombinaci
s další nezbytnou rekonstrukcí a výměnou. Pokud jsou tato opatření kombinována s renovací, mohou být
náklady na investici do snížení spotřeby energie ve srovnání se „samostatným“ scénářem nižší. Například
instalaci střešní izolace lze spojit s opravou netěsností ve střeše a tím snížit náklady. Naše studie tedy
porovnává investiční náklady samostatných projektů s náklady na investice do opatření na snížení spotřeby energie v rámci běžného cyklu renovace.
Jinými slovy investice do snížení spotřeby energie odpovídají celkovým investičním nákladům po odečtení nákladů na investice do renovace bez snížení energetické náročnosti (tzn. že zůstanou zachována
stávající opatření na snížení energetické náročnosti).
2.3.1.2 PROVOZNÍ NÁKLADY A NÁKLADY NA ÚDRŽBU
Roční provozní náklady a náklady na údržbu lze rozdělit na náklady na energii a ostatní provozní náklady
a náklady na údržbu.
> Náklady na energii a provozní náklady
Náklady na energii jsou vůbec největší položkou ročních provozních nákladů a nákladů na údržbu
u všech zkoumaných opatření. V této studii jsme náklady na energii počítali podle současné ceny energie
s přihlédnutím k předpokládanému růstu ceny (viz Tabulka 4). V úvahu jsme vzali také průměrné ceny
ve všech zkoumaných nových členských zemích EU. Vzhledem k rozdílům v cenách za energii se mohou
výsledky v jednotlivých zemích lišit, proto byl roční růst ceny za energii přepočítán na ceny v € z roku
2002. Ve skutečnosti tak mohou sazby za energii růst rychleji v důsledku inflace.
Tabulka 4: Ceny energie pro různé nosiče koncové energie [podle údajů Evropské komise z roku 2003;
Eurostat 2002; IEA 2002; Enquete 2002]
Cena za energii
2002
Roční míra růstu
[€/kWh]
Průměrná cena
2002–2032
[€/kWh]
Zemní plyn
0,025
1,50 %
0,032
Topné oleje
0,036
1,50 %
0,046
Uhlí
0,017
1,50 %
0,022
Elektřina
0,085
1,50 %
0,188
Dálkové vytápění
0,035
1,50 %
0,045
Dřevo
0,017
1,00 %
0,020
> Ostatní provozní náklady a náklady na údržbu
V rámci standardního cyklu renovace jsou provozní náklady a náklady na údržbu v případě izolace zanedbatelné. Náklady na údržbu technického zařízení, např. plynových kotlů, jsou považovány za konstantní
a představují zhruba 1 % investic [VDI 2067]. Nicméně při hodnocení opatření na snížení spotřeby energie se výsledky obvykle porovnávají s referenčním domem s náklady na údržbu ve stejné výši, pokud
nedojde k přechodu na jiné palivo. Proto nemají náklady na údržbu žádný vliv na hodnocení ekonomických dopadů. V našich modelech tak nejsou zohledňovány žádné provozní náklady a náklady na údržbu,
které nesouvisejí s energií.
16
17
2.3.2 KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ NÁKLADŮ ŽIVOTNÍHO CYKLU
K posouzení efektivity nákladů vynaložených na jednotlivá opatření na úsporu energie v stavebním
fondu po celý životní cyklus používáme v této zprávě různá kritéria:
2.3.2.1 ODPISY
Doba odpisování je transparentní kritérium pro posuzování ekonomické realizovatelnosti opatření na
úsporu energie. Označuje období, po jehož uplynutí se investice vrátí v podobě úspory energie (v ročním
vyjádření). Nevýhodou tohoto kritéria je, že nebere v úvahu náklady na financování.
2.3.2.2 CELKOVÉ EKVIVALENTNÍ ROČNÍ NÁKLADY
K zohlednění nákladů financování a porovnání alternativních opatření s různou dobou životnosti se
obvykle používá ukazatel celkových ekvivalentních ročních nákladů. Celkové ekvivalentní roční náklady
se počítají jako součet ročních provozních nákladů a nákladů na údržbu s připočtením investičních nákladů rozdělených do jednotlivých let.
Investice se tímto způsobem převádějí na konstantní roční investiční náklady. Ty se pak vynásobí ekvivalentním faktorem ročních nákladů nebo faktorem anuity, který vychází z doby životnosti opatření
a úrokové míry:
(1+i)n * i
a= (1+i)n-1
a➡
i ➡
n➡
Faktor anuity
Úroková míra
Doba životnosti
V tabulce 4 jsou uvedeny hodnoty, z nichž jsme při hodnocení nákladů vycházeli. Zvolené hodnoty
odpovídají dřívější studii efektivity nákladů vynaložených na snížení energetické náročnosti stavebního
fondu v původních 15ti členských zemích EU [Ecofys 2005] a dalším studiím, které hodnotily efektivitu
nákladů u různých možností, jak zmírnit dopady klimatických změn, např. studie Direktorátu EU pro
životní prostředí s názvem „Ekonomické hodnocení cílů pro snížení emisí skleníkových plynů v různých
odvětvích“ [Ecofys 2001]. Oproti studii [Ecofys 2005] byla úroková sazba upravena podle vyšších kapitálových nákladů v osmi nových členských zemích. Vzhledem k tomu, že úrokové sazby jsou u krátkodobých
a dlouhodobých investic zhruba o 2 % vyšší [WKO 2004; Eurostat 2004–3], zvýšili jsme předpokládanou
úrokovou sazbu ze 4 % v původních 15ti členských zemích na 6 % v nových členských zemích. Je však
důležité poznamenat, že tyto základní úrokové sazby se mohou výrazně lišit od kapitálových nákladů
nebo očekávané míry návratnosti u právnických a fyzických osob, tj. nákladové optimum pro společnost
se často liší od nákladového optima pro investora. Státní správa se však obvykle snaží náklady pro společnost minimalizovat.
Údaje o ekonomické životnosti byly převzaty z dalších studií [VDI 2067; Ecofys 2001; IWU 1994]. Skutečná
technická životnost výrobků a jejich aplikací může být delší než jejich ekonomická životnost, čímž se
zvyšuje ekonomický přínos.
Tabulka 5: Předpoklady pro výpočet ročních investičních nákladů [Ecofys 2001; VDI 2067; WKO 2004; Eurostat 2004–3]
Úroková míra
6%
Životnost izolace
30 let
Faktor anuity u izolace
0,0726
Životnost technického vybavení
20 let
Faktor anuity u technického vybavení
0,0872
2.3.3 NÁKLADY NA SNÍŽENÍ EMISÍ
Cílem politiky EU v oblasti ochrany ovzduší je zamezit budoucím ekonomickým škodám a rizikům
snižováním emisí skleníkových plynů s minimálními náklady pro společnost. Předpokládá se, že většina
opatření na zmírnění klimatických změn koncovým uživatelům, společnostem a vládám určité náklady
přinese.
Při rozhodování o politice a opatřeních na úrovni EU slouží jako ekonomické kritérium náklady na
zmírnění škod, vyjádřené jako roční přepočtená cena snížení emisí CO2 o jednu tunu v €. Náklady na
zmírnění škod se týkají poslední a tím i nejnákladnější jednotky k dosažení dohodnutého cíle.
Opatření mohou mít různou prioritu podle tzv. pozitivních nákladů na zmírnění škod. Tyto pozitivní
náklady na zmírnění škod se určují podle analýzy nákladů a přínosů. Snížení emisí CO2 stojí určité peníze.
Negativní náklady na zmírnění škod znamenají, že opatření je efektivní z hlediska nákladů. Opatření pak
má dva přínosy, které nemusejí být vzájemně provázány2.
Tabulka 6 obsahuje přehled orientačních marginálních nákladů na zmírnění škod. Tyto náklady nejsou
zohledněny v hodnocení ekonomického dopadu zkoumaných opatření, nicméně slouží jako srovnávací
kritérium pro posouzení jejich nákladů na zmírnění škod (viz kapitola 7).
Taulka 6: Odhad marginálních nákladů na zmírnění škod pro EU a jednotlivé členské země [Friedrich 2001]
Pramen
Blok, Jager et all. (2001)
Criqui a Viguir (2000)
Předpoklady
Výpočet pro původních 15 členských
zemí tak, aby jednotlivé země splnily
cíl stanovený v Kjótském protokolu pro
všech šest plynů a pro všechna odvětví.
Marginální náklady
na zmírnění škod
20€1999/t CO2e3
Výpočet pro původních 15 členských
zemí tak, aby jednotlivé země splnily
cíl stanovený v Kjótském protokolu za
předpokladu plné ﬂexibility a při zahrnutí
všech odvětví.
37US$/t CO2e
Výpočet pro splnění cíle
stanoveného Kjótským protokolem
a umožňující volný globální obchod
s certiﬁkáty emisí.
19€1999/t CO23
Fahl (1999)
Výpočet pro Německo tak, aby bylo
dosaženo závazků z Kjóta.
19€/t CO2e
Maibach et all. (2000)
Výpočet pro snížení emisí CO2 o 50 %
v roce 2003 proti roku 1990.
135€2000/t CO2
Capros a Manzos (2000)
2 Upřednostňovat opatření podle jejich negativních nákladů na zmírnění škod na životním prostředí může být zavádějící. Příklad:
opatření 1: náklady: -10 € ročně, snížení emisí CO2: 10 t ročně: náklady: -1 € na tunu
opatření 2: náklady: -10 € ročně, snížení emisí CO2: 1 t ročně: náklady: -10 € na tunu
opatření 3: náklady: -1 € ročně, snížení emisí CO2: 10 t ročně: náklady: -0,10 € na tunu
U opatření 1 jsou maximální oba přínosy. Pokud bychom jako ukazatel použili náklady na zmírnění škod, pak by optimální bylo opatření 2.
3 Toto množství zahrnuje všechny plyny podle Kjótského protokolu a představuje splnění stanoveného cíle co možná nejefektivněji. Předpokládalo se,
že stanoveného cíle bude možné dosáhnout bez celosvětového obchodování s emisemi, avšak s plnou flexibilitou. Tzv. plná flexibilita se týká realizace nejméně
nákladných opatření ve všech členských zemích EU v různých odvětvích bez ohledu na článek 4 Protokolu (tzv. „bublina EU“).
18
19
V EU a jejích členských zemích je obecně přijímána skutečnost, že 20 €2000/t CO2e představuje orientační
mez přijatelných nákladů na zmírnění škod v blízké budoucnosti s přihlédnutím k současnému ekonomickému potenciálu pro snížení množství emisí, pravděpodobnému rozsahu škod v budoucnu a určitým
vedlejším přínosům. Tato zpráva popisuje efektivitu nákladů vynaložených na opatření ke snížení energetické náročnosti (viz kapitola 4 a 5), vyjádřených jako náklady na zmírnění škod a náklady nebo finanční
přínosy z jedné ušetřené jednotky energie. Záporná čísla znamenají, že opatření je z hlediska nákladů
efektivní. V této zprávě jsou použity průměrné ceny energie.
Poznámka: Abychom mohli určit efektivitu opatření na snížení energetické náročnosti, musíme vzít
v úvahu skutečnou cenu energie v dané zemi. Vyšší nebo naopak nižší cena energie může být zohledněna v hodnotách „Náklady na ušetřenou energii“ v tabulkách „Hodnocení ekonomického dopadu
renovace“ v kapitole 4 a 5 upravením cenového rozdílu4. Opatření je z hlediska nákladů efektivní, pokud
je nová hodnota záporná. Zásady pro výpočet ekonomického dopadu opatření na snížení energetické
náročnosti stavebního fondu jsou souhrnně popsány na obrázku 4.
Obrázek 4: Zásady pro výpočet ekonomického dopadu
Zásady pro výpočet
Celkové investiční náklady
ICcelkové
(€/m2)
- v poměru k ploše stavebního prvku u jednotlivých opatření (kapitola 4)
- v poměru k vytápěné podlahové ploše zkoumaného domu u souboru opatření při renovaci (kapitola 5)
Investiční náklady související s energií
ICenergie
(€/m2)
Pokud by opatření na snížení energetické náročnosti byla realizována v rámci pravidelného cyklu renovace,
odpovídala by výše investičních nákladů souvisejících s energií celkovým investičním nákladům po odečtení investičních nákladů na pravidelnou renovaci bez snížení energetické náročnosti (viz 2.3.1).
ICroční = ICcelkové/energie * a
Roční investiční náklady
(€/m2 a rok)
Investiční náklady převedené na roční kapitálové náklady, kde a = anuita (viz 2.3.2).
ΔEC = ΔE * EP
Náklady na úsporu energie
(€/m2 a rok)
ΔE = úspora energie [kWh/m2 a rok] (viz 2.3.1); EP = cena energie [€/kWh]
TCroční = ICroční - ΔEC
(€/m2 a rok)
Vztaženo na plochu stavby (dílčí opatření) nebo na vztápěnou podlahovou plochu (celková rekonstrukce
včetně zateplení).
Kritéria pro rozhodování
Efektivita nákladů
Amortizace (doba návratnosti)
A = ICcelkové /ΔEC
[a]
CΔE = TCroční /ΔE
[€/kWhušetřená]
Politická rozhodnutí
Náklady na zmírnění škod
MC = TCroční /ΔCO2
[€/tCO2e]
4 Příklad: Tato zpráva počítá v tabulce 8 s průměrnými cenami energie v daném klimatickém pásmu. Pokud je místní cena energie o 1 cent vyšší, pak hodnota
„Náklady na ušetřenou energii“ v tabulce 10 musí být pro pobaltské republiky zvýšena z 1,8 na 2,8 centů na kWh.
3 ] S TAV E B N Í F O N D V O S M I N O V ÝC H Č L E N S K ÝC H Z E M Í C H
3.1 OBYTNÁ PLOCHA
Tabulka 5 znázorňuje strukturu obytné plochy stávajícího stavebního fondu v osmi nových členských
zemích EU. Budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2, na které se Směrnice
o energetické náročnosti budov vztahuje, představují zhruba 34 % celkové užitné podlahové plochy
stavebního fondu. Největší podíl mají rodinné domy (41 %). Bytové domy představují 33 % stavebního
fondu, nebytové domy 26 %. Podrobný přehled stavebního fondu v osmi nových členských zemích a jeho
struktura podle stáří jsou uvedeny v tabulkách 44, 48 a 52 v Příloze I.
Tabulka 5: Obytná plocha stavebního fondu v osmi nových členských zemích EU, 2002
Obytná plocha stavebního fondu v osmi nových členských zemích v roce 2002
3.2 EMISE CO 2 ZE STAVEBNÍHO FONDU V OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH
Míra, v jaké se zkoumané skupiny a jednotlivé typy budov podílejí na celkových emisích CO2 ze stávajícího
stavebního fondu v množství 121 Mt ročně, je popsána na obrázku 6. Emise CO2 byly počítány podle
modelu BEAM používaným poradenskou firmou Ecofys (viz kapitola 2.1 a Příloha I).
Jak je vidět na obrázku 6, emise CO2 z rodinných domů odpovídají jejich podílu na obytné ploše (viz
obrázek 5). Ačkoli jejich vnější povrch je v poměru k obytné ploše větší než u kompaktních bytových
domů, což vede k vyšší měrné spotřebě energie na vytápění, je tento efekt vyvážen vysokým faktorem
emisí z dálkového vytápění, které je nejběžněji používaným systémem vytápění u výškových bytových
domů. To je způsobeno na jedné straně relativně vysokými ztrátami v důsledku zastaralých rozvodů
dálkového vytápění, na druhé straně používáním uhlí, zejména v Polsku.
20
21
Obrázek 6: Emise CO2 z stavebního fondu osmi nových členských zemí v roce 2002 [Mt ročně]
Emise CO2 ze stavebního fondu osmi nových členských zemí v roce 2002
EU - osm
nových zemí
Rodinné domy
Bytové domy
< 1 000 m2
Bytové domy
> 1 000 m2
Nebytové
< 200 m2
Nebytové
> 1 000 m2
EU - osm
nových
členských
zemí
57
13
22
13
15
121
3.3 ZMĚNY VE STAVEBNÍM FONDU 8 NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍ V POSLEDNÍ DOBĚ
Vlády nových členských zemí uvádějí vůbec největší potřebu renovací v EU. Studie [PRC 2004] dochází
k závěru, že „u značné části stavebního fondu v 10ti nových členských zemích … existuje naléhavá
potřeba údržby a oprav. […] Zatímco v původních 15ti členských zemích (zpravidla) probíhají programy
na podporu renovace stavebního fondu už několik desetiletí, jsou tyto programy v 10 nových členských
zemích relativně nové a z hlediska rozpočtu i relativně skromné (pokud vůbec nějaký rozpočet mají).
Vzhledem k naprosto nedostatečným investicím do údržby stavebního fondu v 10ti nových členských
zemích se bude potřeba dalších investic ještě zvyšovat. Z toho tedy vyplývá, že nové členské země […]
musejí bezpodmínečně zintenzivnit programy obnovy svého stavebního fondu.“
Značná část bytových domů v nových členských zemích, na něž se vztahuje Směrnice, byla postavena
po 2. světové válce jako výškové budovy z prefabrikovaných panelů. Vzhledem k hromadné výrobě
v relativně krátkém časovém období a vzhledem k používání jedné technologie musí být hodně
těchto budov renovováno ve stejnou dobu, a to nejen v dané zemi, ale prakticky v celém regionu.
Studie [Environ 2004] odhaduje potřebu částečné renovace ve státních bytových domech s regulovaným nájemným v Maďarsku zhruba na 40 %, přičemž 24 % bytů je vysloveně ve velmi špatném stavu
a vyžaduje kompletní rekonstrukci.
Potřebu renovace si uvědomuje Evropská komise i národní vlády. Tématem 16. konference evropských
ministrů pro bydlení, které se konalo v březnu 2005 v Praze, byla rekonstrukce a obnova panelových
a výškových budov. Ministři došli k těmto závěrům:
> k rekonstrukcím výškových obytných budov a revitalizaci jejich okolí je třeba přistupovat z perspektivy dlouhodobé udržitelnosti […],
> je třeba klást důraz na integrované strategie zahrnující management bydlení, údržbu, kroky
k úspoře energií, rozvoj měst a sociální přístup, které budou uplatňovány při revitalizaci sídlišť
s výškovými obytnými budovami v nových členských státech EU […],
> významný je finanční rozměr revitalizace, která je značně náročná na investice, především v nových členských státech a v kandidátských zemích, finanční otázky jsou primárně domácí záležitostí
a jejich řešení musí předcházet jasná politická rozhodnutí a programy, […].
Některé země, např. Česká republika, Slovensko a Polsko již mají zkušenosti s programy na podporu
rekonstrukce a obnovy stavebního fondu. Například cílem polského fondu pro tepelnou modernizaci je
snížit spotřebu energie na vytápění v bytových domech a veřejných budovách. Přesto si naléhavá potřeba údržby a oprav stavebního fondu v nových členských zemích vyžádá značné zintenzivnění programů
rekonstrukcí a obnovy.
3.4 BUDOUCÍ NÁRODNÍ STANDARDY PRO IZOLACI
Směrnice nestanovuje minimální hodnoty energetické náročnosti ani tepelné izolace, proto jsme
dopad Směrnice na tepelnou izolaci hodnotili na základě dotazování stavebních úřadů a odborníků
po celé Evropě. Výsledkem jsou odhady úrovně tepelné izolace ve třech klimatických pásmech v době
po převedení Směrnice do národní legislativy. V následujícím textu jsou tyto hodnoty označovány jako
standard energetické náročnosti podle odborných odhadů.
22
23
Tabulka 7: Hodnoty U pro standard energetické náročnosti podle odborných odhadů
Hodnoty U
[W/m²K]
Standard energetické
náročnosti
podle odborných odhadů
Standard energetické
náročnosti
podle odborných odhadů
Nové budovy
Renovace
Střecha
0,17
0,20
Fasáda
0,26
0,26
Podlaha
0,29
0,29
Okna
1,66
1,66
Polsko
Střecha
0,23
0,23
Fasáda
0,30
0,25
Podlaha
0,60
0,60
Okna
2,00
2,00
Země střední a východní Evropy (CZ, HU, SL a SK)
Střecha
0,23
0,23
Fasáda
0,34
0,35
Podlaha
0,44
0,46
Okna
1,65
1,70
Hodnoty U jsou u nových budov téměř ve všech případech stejné nebo mírně lepší než u renovovaných
budov. Jedinou výjimkou je očekávaná hodnota U u fasád v Polsku. Vzhledem k výše zmíněnému dotačnímu programu se stanovenou minimální úrovní izolace fasád odhadují polští odborníci, že standard
bude lepší u renovovaných budov. To svědčí o účinnosti dotačního programu.
4 ] H O D N O C E N Á O PAT Ř E N Í N A Z M Í R N Ě N Í Š KO D
Jak je popisováno v kapitole 2, tato kapitola se zaměřuje na potenciál snížení emisí CO2 z vytápění a ekonomický dopad jednotlivých opatření na snížení energetické náročnosti. Vliv klimatizace není v této
studii zohledněn. Hodnocená opatření se týkají obvodového pláště budov a systému dodávky energie
do budovy:
• Obvodový plášť budovy, snížení přenosových ztrát:
- účinnější izolací stěn,
- účinnější izolací střechy,
- účinnější izolací sklepů a přízemních podlaží,
- kvalitnějšími okny s nižší hodnotou U.
• Obnovitelnost dodávky energie
Při výpočtu výsledků renovace pro obvodový plášť budovy (tj. izolace a okna) jsme vycházeli ze srovnání
těchto dvou situací:
> Situace před renovací
Instalace účinnější izolace závisí z hlediska ekonomické realizovatelnosti do značné míry na energetické
náročnosti budovy před zahájením renovace. V našich modelových výpočtech jsme vycházeli z energetické náročnosti budov v osmi nových členských zemích postavených před rokem 1975 a zatím nerenovovaných.
> Situace po renovaci
Posouzení úrovně izolace bylo provedeno podle standardu energetické náročnosti podle odborných
odhadů (viz 3.4). Na základě různé úrovně izolace budov pak byla vypočítána optimální úroveň z ekonomického hlediska.
Abychom mohli zhodnotit přínos opatření na zvýšení tepelného odporu obvodového pláště budovy,
vypočítali jsme jednotnou průměrnou cenu energie a faktor emisí CO2 při zohlednění všech nosičů
energie (uhlí, ropa, elektřina atd.) pro jednotlivá klimatická pásma (viz tabulka 8).
Tabulka 8: Vlastnosti předpokládaného energetického mixu ve třech klimatických pásmech [IEA 2002; Eurostat 2004; vlastní výpočty]
Klimatické pásmo
Průměrný faktor
emisí CO2
Průměrná cena energie
(30 let)
[kg/kWh]
[€/kWh]
0,130
0,042
Polsko
0,293
0,042
CZ, HU, SL, SK
0,220
0,045
4.1 IZOLACE VNĚJŠÍCH ZDÍ
Výběr metody izolování vnějších zdí v rámci opatření na snížení energetické náročnosti při renovaci
budovy závisí na konkrétní skladbě vnější zdi. Existují tři různé metody – vnější izolace, izolace dutin
a vnitřní izolace (deskové plášťování). V naší zprávě hodnotíme účinnost vnější izolace, neboť právě ta
patří k nejběžnějším metodám izolace vnějších zdí v osmi nových členských státech.
24
25
> Popis opatření
Izolace se instaluje na vnější straně vnější zdi (viz obrázek 7). Existují dva různé typy izolace:
• V případě kompozitního systému se izolace připevňuje ke zdi a překrývá povrchovou vrstvou. Tato
metoda se běžně používá při renovaci budov ve východní Evropě.
• Obvodový plášť s cirkulací vzduchu tvoří izolace, vzduchová mezera cca. 3 cm a vrstva odolná proti
povětrnostním vlivům (dřevo, plech, keramické obklady, atd.).
Obrázek 7: Vnější izolace
Větraná fasáda
Kompozitní systém
Exteriér
Exteriér
Interiér
Interiér
> Analýza investic a nákladů
Jak bylo popsáno v odst. 2.3.1.1, investiční náklady mohou být dvojí:
• Souběžná realizace: Pokud je izolace zahrnuta do celkové renovace fasády (tj. obnova
fasády), vznikají jako náklady související s energií pouze „dodatečné investiční náklady“ nebo
„investiční náklady související s energií“ odpovídající nákladům na izolaci jako takovou a náklady
na pracovní sílu.
• Samostatná realizace: Pokud je izolace budovy prováděna samostatně bez další údržby, kterou
je tak jako tak třeba provádět, počítá se s celkovými náklady na opatření.
Náklady na vnější izolaci a její charakteristické vlastnosti (souběžná a nezávislá realizace) jsou popsány
v tabulce 9 pro tři různá klimatická pásma podle požadovaného standardu energetické náročnosti podle
odborných odhadů (viz úvodní část v kapitole 4). Základem pro výpočet nákladů na izolaci v této studii je koeficient tepelné vodivosti (hodnota λ) 0,04 W/mK.5 Dále jsme vycházeli z průměrné ceny, která
byla určena na základě kombinace nejběžněji používaných izolačních materiálů při renovaci budov ve
východní Evropě. Výsledné hodnoty byly přepočítány na jeden metr čtvereční izolované zdi.
5 Tato standardní hodnota λ = 0,04 W/mK zahrnuje rovněž vliv tepelných mostů upevňovacích prvků atd.
Tabulka 9: Charakteristické vlastnosti a investiční náklady na vnější izolaci ve třech klimatických pásmech
Fasáda: Investice do vnější izolace
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
Hodnota U před renovací
[W/m2K]
0,90
1,20
1,50
Hodnota U po renovaci
[W/m2K]
0,26
0,25
0,35
Celkové investiční náklady (samostatné opatření)
[€/m2]
44
46
42
Dodatečné investiční náklady (kombinované opatření)
[€/m2]
26
28
24
Je zřejmé, že hodnoty U před renovací jsou nejvyšší v zemích CEEC4. Je to dáno rozdílnými klimatickými
podmínkami. Totéž platí i pro hodnoty U po renovaci, přičemž vládní dotační program motivuje investory v Polsku k tomu, aby dosahovali velmi nízké hodnoty 0,25 W/m2K (viz kapitola 3.4).
Budeme-li předpokládat, že náklady na materiál a práci jsou ve všech třech klimatických pásmech zhruba
stejné, pak se celkové investiční náklady a dodatečné náklady na vnější izolaci budou vzhledem k různé
tloušťce izolace lišit pouze mírně. Jak je popsáno v odst. 2.3.1.1, náklady na izolaci budov ve východní
Evropě jsou ve srovnání s původními 15ti členskými zeměmi nižší, což je dáno nižšími náklady na práci
(viz [Ecofys 2004]).
Tabulka 10 znázorňuje úspory energie a hodnocení ekonomického dopadu renovace fasády pomocí
účinnější vnější izolace na základě standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů pro tři
různá klimatická pásma.
Tabulka 10: Hodnocení ekonomického dopadu vnější izolace ve třech klimatických pásmech
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
[kWh/m2a]
76
100
107
Snížení emisí CO2
[kg/m2a]
10
30
24
Náklady na zmírnění škod (samostatné opatření)
[€/tCO2]
-3
-28
-75
Náklady na zmírnění škod (kombinované opatření)
[€/tCO2]
-131
-71
-129
Náklady na úsporu energie (samostatné opatření)
[cent/kWh]
0,0
-0,8
-1,7
Náklady na úsporu energie (kombinované opatření)
[cent/kWh]
-1,8
-2,1
-2,9
Návratnost (samostatné opatření)
[a]
14
11
9
Návratnost (kombinované opatření)
[a]
8
7
5
Fasáda: Výsledky pro vnější izolaci
Konečná úspora energie
Konečná úspora energie závisí na snížení hodnoty U a na klimatických podmínkách. V tomto případě je
snížení hodnoty U rozhodující a vede ke značným úsporám, které budou nejvyšší ve střední a východní
Evropě.
Pokud jde o snížení emisí CO2, je zřejmý vliv relativně vysokého faktoru emisí v Polsku (viz tabulka 2).
Náklady na zmírnění škod a návratnost účinnější izolace fasády na základě standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů jsou nižší v severních zemích (pobaltské republiky). Je to dáno relativně
vyšší energetickou účinností místního stavebního fondu.
Vzhledem k relativně nízkým nákladům na práci v nových členských zemích je sice instalace účinnější
izolace jakožto samostatné opatření stále ekonomicky proveditelné (s bodem zlomu v pobaltských
republikách), nicméně důrazně doporučujeme instalovat účinnější izolaci v rámci údržby fasády ve všech
klimatických pásmech, aby bylo dosaženo optimální efektivity vynaložených nákladů.
26
27
> Ekonomické optimum
Obrázek 8 znázorňuje vliv vnější izolace fasády na hodnotu U a emise CO2 a finanční dopady (u samostatného i kombinovaného opatření) v závislosti na tloušťce dodatečné izolace.
Grafy 8a znázorňují novou výslednou hodnotu U účiněji izolované zdi v poměru k tloušťce dodatečné
izolace. Výpočet vychází z izolačních vlastností (stávající hodnoty U) zdi před renovací. Červená linie
v grafu označuje odhadovanou úroveň renovace na základě standardu energetické náročnosti podle
odborných odhadů.
Grafy finančních dopadů (grafy 8b, 8c) znázorňují celkové roční náklady jako součet ročních investičních
nákladů a ročních nákladů na energii. Pokud se zvýší tloušťka izolace, jsou celkové roční náklady minimální, což odpovídá optimální úrovni izolace. Křivka je u minimálních hodnot relativně plochá, a tak lze
použít různou tloušťku izolace s prakticky stejnými ekonomickými dopady.
Z analýzy výsledků vyplývá, že v případě pobaltských republik je vnější izolace jako samostatné opatření
nákladově efektivní při hodnotách U od 0,20 do 0,30 W/m2K. Nad a pod těmito hodnotami se už náklady
na renovaci nevyplácejí. Jako kombinované opatření je instalace účinnější vnější izolace nákladově efektivní vždy. Ekonomického optima lze dosáhnout u hodnoty U od 0,20 do 0,35 W/m²K.
V Polsku je instalace účinnější vnější izolace jakožto samostatné opatření nákladově efektivní. Ekonomické
optimum je dosaženo při hodnotách U od 0,20 do 0,40 W/m²K. Pokud by hodnota U byla vyšší, renovace
by se již zpravidla nevyplácela. V případě instalace účinnější izolace jakožto kombinovaného opatření je
pro finanční přínos optimální hodnota U od 0,20 do 0,40 W/m²K.
V zemích CEEC4 se účinnější vnější izolace vyplácí vzhledem k nižšímu tepelnému odporu průměrného
obvodového pláště budovy bez ohledu na to, zda je instalována samostatně nebo v kombinaci s dalšími
opatřeními. Ekonomické optimum se pohybuje kolem hodnoty U od 0,20 do 0,40 W/m²K.
Ve všech třech klimatických pásmech se horní limit hodnoty U z hlediska efektivity vynaložených nákladů
nachází nad hodnotami pro standard energetické náročnosti podle odborných odhadů. Z toho vyplývá,
že dodatečný potenciál pro snížení emisí lze získat zvýšením cílových limitů v národní legislativě, aniž by
tím vznikly nějaké dodatečné náklady.
Obrázek 8a: Hodnoty U a snížení emisí CO2
Hodnoty U a snížení emisí CO2 - pobaltské republiky
Hodnoty U a snížení emisí CO2 - Polsko
Polsko
Hodnoty U a snížení emisí CO2 - CZ-HU-SL a SK
CZ, HU, SL a SK
28
29
Obrázek 8b: Náklady na samostatné opatření
Analýza nákladů na izolaci vnějších zdí - pobaltské republiky
Analýza nákladů na izolaci vnějších zdí - Polsko
Polsko
Analýza nákladů na izolaci vnějších zdí - CZ, HU, SL a SK
CZ-HU-SL a SK
Obrázek 8c: Náklady na souběžné opatření
Analýza nákladů na izolaci vnějších zdí - pobaltské republiky
Analýza nákladů na izolaci vnějších zdí - Polsko
Polsko
Analýza nákladů na izolaci vnějších zdí - CZ, HU, SL, SK
CZ-HU-SL a SK
30
31
4.2 IZOLACE STŘECH
> Popis opatření
Pokud jde o izolaci střech během renovace budovy, rozlišujeme dva různé typy střech (viz obrázek 9).
• Šikmá střecha: Dodatečná izolace se zpravidla instaluje na vnější stranu střechy mezi krokve, resp. pod
krokve, pokud je třeba zvýšit tloušťku izolace. Izolace střechy je často spojena s přeměnou půdního
prostoru na obytný prostor, což může ještě zvýšit celkový ekonomický přínos projektu. V ostatních
případech se půdní prostor izoluje vodorovně mezi stropními trámy („studené střechy“).
• Plochá střecha: Izolace se instaluje na vnější stranu střechy a je pokrývána vrstvou odolnou proti povětrnostním vlivům.
Obrázek 9: Metody izolace u šikmé a ploché střechy
Plochá střecha
Šikmá střecha
Exteriér
Exteriér
Interiér
Interiér
> Investiční náklady
Rodinné domy ve východní Evropě mají převážně šikmou nebo spádovou střechu, naopak bytové domy
mají obvykle střechu plochou. V následujících výpočtech jsme zkoumali dodatečnou izolaci instalovanou
mezi krokvemi šikmé střechy. V tomto případě nelze snížit dodatečné investiční náklady tím, že by instalace
účinnější izolace byla spojena s další údržbou domu. Celkové investiční náklady jsou tedy považovány za
náklady související s energií. Některá jiná řešení, např. instalace prefabrikovaných sendvičových panelů se
zabudovanou izolací, však mohou vést ke snížení nákladů souvisejících s energií, pokud by byla realizována
v rámci běžného cyklu údržby budovy.
Náklady na izolaci střechy v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů a její
vliv na hodnoty U ve všech třech klimatických pásmech jsou podrobně popsány v tabulce 11. Částky byly
přepočítány na jeden metr čtvereční izolované střechy.
Tabulka 11: Charakteristiky a investiční náklady na dodatečnou izolaci střechy ve třech klimatických zónách
Šikmá střecha: Investice do izolace
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
[W/m2K]
0,70
0,90
1,40
[W/m2K]
0,20
0,23
0,23
[€/m2]
26
26
27
Investiční náklady
Tabulka 12 obsahuje výsledky hodnocení ekonomického dopadu renovace šikmých střech v souladu
se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů pro všechna tři klimatická pásma.
Tabulka 12: Ekonomické zhodnocení izolace střechy ve třech klimatických zónách
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
[kWh/m2a]
59
70
109
[kg/m2a]
8
21
24
[€/tCO2]
-74
-51
-121
[cent/kWh]
-1,0
-1,5
-2,7
[a]
11
9
6
Šikmá střecha: Výsledky izolace
Návratnost
Zlepšení hodnoty U opět vede ke zvýšení úspor, přičemž ve střední a východní Evropě budou tyto úspory
vyšší než v pobaltských republikách. Pokud jde o snížení emisí CO2, je evidentní vliv relativně vysokého
faktoru emisí v Polsku.
Dodatečná izolace v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů je z hlediska
nákladů efektivní ve všech klimatických pásmech. Je to dáno relativně nižšími investicemi a výslednou vysokou úsporou energie.
V pobaltských republikách se izolace střechy stává ekonomickou při dosažení optimální hodnoty U v rozmezí
0,13 až 0,25 W/m²K (viz obrázek 10).
V Polsku je tepelná renovace střechy z hlediska nákladů efektivní vždy. Ekonomického optima lze dosáhnout
při hodnotě U v rozmezí od 0,15 do 0,35 W/m²K.
V zemích CEEC4 lze ekonomického optima dosáhnout při hodnotě U v rozmezí od 0,15 do 0,40 W/m²K.
Podobně jako u fasád platí, že ve všech třech klimatických pásmech se horní limit hodnoty U z hlediska efektivity vynaložených nákladů nachází nad hodnotami pro standard energetické náročnosti podle odborných
odhadů. Z toho vyplývá, že dodatečný potenciál pro snížení emisí lze získat zvýšením cílových limitů v národní legislativě, aniž by tím vznikly nějaké dodatečné náklady.
32
33
Obrázek 10a: Hodnoty U, snížení emisí CO2 a ekonomické optimum dodatečné izolace střechy
Izolace šikmých střech - pobaltské republiky
Izolace šikmých střech - Polsko
Polsko
Izolace šikmých střech - CZ, HU, SL, SK
CZ-HU-SL a SK
Obrázek 10b: Hodnoty U, snížení emisí CO2 a ekonomické optimum dodatečné izolace střech
Analýza nákladů na izolaci šikmých střech - pobaltské republiky
Analýza nákladů na izolaci šikmých střech - Polsko
Polsko
Analýza nákladů na izolaci šikmých střech - CZ, HU, SL, SK
CZ-HU-SL a SK
34
35
4.3 IZOLACE PŘÍZEMÍ A STROPŮ NAD SKLEPENÍM
> Popis opatření
Výběr způsobu izolace přízemí budovy během renovace zahrnující i instalaci účinnější izolace závisí do značné míry na tom, zda má budova sklepy, či nikoli.
• V budovách se sklepy lze izolaci instalovat pod stropem nad sklepem (viz obrázek 11) nebo na podlaze
přízemí (pokud by stropní izolace ve sklepě byla technicky příliš náročná).
• V budovách bez sklepů lze k dodatečné izolaci v některých případech využít dutiny ve struktuře
(např. u dřevěných staveb) nebo pod podlahou přízemí.
Obrázek 11: Izolace stropu nad sklepem
Exteriér
Interiér
Následující ekonomická analýza je počítána pro izolaci stropu nad sklepem, což je nejčastěji používaná metoda, pokud se v rámci renovace instaluje účinnější izolace ve spodní části budovy. Je však třeba poznamenat,
že izolace podzemní části budovy není v nových členských zemích příliš běžná.
Instalaci účinnější izolace nelze kombinovat s další údržbou budovy, protože strop nad sklepením zpravidla
není předmětem údržby. Celkové investiční náklady tedy odpovídají nákladům souvisejícím s energií.
Náklady na izolaci podlahy v přízemí v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných
odhadů a její vliv na hodnoty U ve všech třech klimatických pásmech jsou podrobně popsány v tabulce 13.
Částky byly přepočítány na jeden metr čtverečný izolované podlahy v přízemním podlaží.
Tabulka 13: Charakteristické vlastnosti a investiční náklady na dodatečnou izolaci stropu nad sklepem ve třech klimatických pásmech
Strop nad sklepem:
Investice do izolace
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
[W/m2K]
0,70
1,20
1,40
[W/m2K]
0,29
0,60
0,46
[€/m2]
20
17
18
Investiční náklady
Opatření i výsledné náklady jsou srovnatelné s izolací šikmé střechy.
Tabulka 14 obsahuje výsledky hodnocení ekonomického dopadu renovace stropu nad sklepem v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů pro všechna tři klimatická pásma.
Tabulka 14: Hodnocení ekonomického dopadu izolace stropu nad sklepem ve třech klimatických pásmech
Strop nad sklepem:
výsledky izolace
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
[kWh/m2a]
24
34
44
[kg/m2a]
3
10
10
[€/tCO2]
130
-20
-66
[cent/kWh]
1,8
0,6
-1,5
[a]
19
12
9
Návratnost
Vzhledem ke stávajícímu vysokému standardu izolace v pobaltských republikách není dodatečná izolace
stropů nad sklepem v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů efektivní
z hlediska vynaložených nákladů. V Polsku a dalších zemích střední a východní Evropy má dodatečná
izolace ekonomický přínos.
Vzhledem ke stávajícímu vysokému standardu izolace v pobaltských republikách není dodatečná izolace
stropů nad sklepem zpravidla efektivní z hlediska vynaložených nákladů (viz obrázek 12).
V Polsku je účinnější izolace sklepa z hlediska nákladů efektivní, pokud se hodnota U pohybuje v rozmezí od
0,22 do 0,48 W/m²K.
V zemích CEEC4 je izolace podlahy z hlediska nákladů efektivní, pokud je hodnota U v rozmezí od 0,22 do
0,50 W/m²K.
Legislativa pobaltských republik je ve vztahu ke standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů
již nyní dostatečná, takže zpřísněním standardů už nelze dosáhnout vyšší efektivity vynaložených nákladů.
V dalších zkoumaných zemích opět platí, že ve všech třech klimatických pásmech se horní limit hodnoty
U z hlediska efektivity vynaložených nákladů nachází nad hodnotami pro standard energetické náročnosti
podle odborných odhadů. Z toho vyplývá, že dodatečný potenciál pro snížení emisí lze získat zvýšením cílových limitů v národní legislativě, aniž by tím vznikly nějaké dodatečné náklady.
36
37
Obrázek 12a: Hodnoty U, snížení emisí CO2 a ekonomické optimum dodatečné izolace stropů nad sklepem
Hodnoty U a snížení emisí CO2 nad sklepem/podlah přízemí - pobaltské republiky
Hodnoty U a snížení emisí CO2 nad sklepem/podlah přízemí - Polsko
Polsko
Hodnoty U a snížení emisí CO2 nad sklepem/podlah přízemí - CZ, HU, SL, SK
CZ-HU-SL a SK
Obrázek 12b: Hodnoty U, snížení emisí CO2 a ekonomické optimum dodatečné izolace stropů nad sklepem
Analýza nákladů na izolaci stropů nad sklepem/podlah přízemí - pobaltské republiky
Analýza nákladů na izolaci stropů nad sklepem/podlah přízemí - Polsko
Polsko
Analýza nákladů na izolaci stropů nad sklepem/podlah přízemí - CZ, HU, SL, SK
CZ-HU-SL a SK
38
39
4.4 OKNA
> Popis opatření
V bytových domech tvoří okna obvykle 20 až 30 % plochy fasády. Tepelný odpor oken má proto z hlediska energetické náročnosti budovy velký význam. Hodnoty U se pohybují v rozmezí zhruba od 4,0 W/m2K
ve starých budovách s jednoduchým zasklením v osmi nových členských zemích až po 0,7 W/m2K v budovách s nejmodernější technologií v Evropě. Z toho vyplývá obrovský potenciál pro snížení energetické
náročnosti.
Okna lze rovněž charakterizovat hodnotou g, což je hodnota prostupu sluneční energie zasklením.
Vyjadřuje, jak velká část sluneční energie prochází zasklením. Tato prostupující sluneční energie způsobuje tepelný zisk a snižuje spotřebu energie na vytápění. Obvykle platí, že hodnota g klesá se snižující
se hodnotou U okna. Nižší hodnota U však zpravidla více než kompenzuje pokles hodnoty g, což pak
vede k nižší energetické náročnosti budovy. V teplých klimatických pásmech může být nižší hodnota
g považována dokonce za výhodnou, neboť se tím snižuje riziko přehřívání budovy.
Existuje několik typů zasklení (uspořádáno od nejvyšší hodnoty g):
• jednoduché zasklení (pouze ve starých budovách)
• dvojité zasklení
• dvojité zasklení s plynovou výplní (např. argon) a pokovenou fólií
• trojité zasklení
Okenní rámy lze charakterizovat hodnotou U a použitým materiálem (např. dřevo, hliník nebo PVC).
Podle kvality rámu a zasklení pak lze stanovit celkovou hodnotu U okna.
Tepelnou účinnost oken lze během renovace budovy zvýšit dvěma způsoby:
• Výměnou zasklení.
Tuto metodu lze použít, pouze pokud jsou okenní rámy v dobrém stavu. Součástí renovace by
měla být i výměna těsnění.
.
• Kompletní výměna oken umožňuje zvýšit tepelnou účinnost rámů a zasklení najednou.
V této zprávě vycházíme z předpokladu, že se zpravidla provádí kompletní výměna oken. Výměnu oken
lze nicméně provést buď jako samostatné opatření na snížení energetické náročnosti budovy, nebo jako
kombinované opatření, pokud jsou okna, resp. rámy ve špatném stavu a je třeba je vyměnit. Náklady na
výměnu oken v souladu s minimálními požadavky stavebních předpisů v dané zemi jsou uvažovány jako
náklady nesouvisející s energií. Dodatečné náklady na splnění standardu energetické náročnosti podle
odborných odhadů jsou naopak považovány za náklady související s energií.
Odhadované náklady na výměnu oken a vliv výměny na hodnoty U ve všech třech zkoumaných klimatických pásmech jsou uvedeny v následující tabulce 15. Hodnoty byly přepočteny na jeden metr čtvereční
vyměněného okna.
Tabulka 15: Charakteristické vlastnosti a investiční náklady na instalaci účinnějších oken ve třech klimatických pásmech
Okna:
Investice do výměny
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
[W/m2K]
3,0
3,5
4,0
[W/m2K]
1,66
2,00
1,70
[€/m2]
184
170
182
Dodatečné investiční náklady
[€/m2]
54
60
92
V případě výměny oken jsou celkové investiční náklady i náklady související s energií výrazně vyšší než
u izolace zdí, střech nebo podlah. Tabulka 16 obsahuje údaje o hodnocení ekonomického dopadu instalace účinnějších oken v souladu se standardem energetické účinnosti podle odborných odhadů.
Tabulka 16: Hodnocení ekonomického dopadu instalace účinnějších oken ve třech klimatických pásmech
Okna:
Výsledky výměny oken
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
[kWh/m2a]
159
156
213
[kg/m2a]
21
47
48
[€/tCO2]
308
123
76
[€/tCO2]
-134
-46
-62
[cent/kWh]
4,1
3,7
1,7
[cent/kWh]
-1,8
-1,4
-1,4
[a]
27
26
19
[a]
8
9
10
Ekonomický přínos výměny oken závisí na tom, zda je opatření prováděno samostatně, nebo v kombinaci s dalšími opatřeními na efektivnější využití energie. Samostatné opatření zpravidla není z hlediska
vynaložených nákladů efektivní, zatímco instalace energeticky účinných oken jako součást nezbytné
výměny v rámci cyklu renovace se vyplácí ve všech klimatických pásmech.
Obrázek 13 znázorňuje roční náklady na kombinovanou výměnu oken ve třech klimatických pásmech v poměru na jeden metr čtvereční plochy vyměněných oken. Je vidět, že odhadované standardy jsou uspokojivé
už nyní, i když zejména v Polsku by mohly být ještě zpřísněny.
40
41
Obrázek 13a: Hodnoty U, snížení emisí CO2 a ekonomické optimum pro účinnější okna
Hodnoty U a snížení emisí CO2 - pobaltské republiky
Hodnoty U a snížení emisí CO2 - Polsko
Polsko
Hodnoty U a snížení emisí CO2 - CZ, HU, SL, SK
CZ-HU-SL a SK
Obrázek 13b: Hodnoty U, snížení emisí CO2 a ekonomické optimum pro zlepšení okna
Analýza nákladů na výměnu oken - pobaltské republiky
Analýza nákladů na výměnu oken – Polsko
Polsko
Analýza nákladů na výměnu oken - CZ, HU, SL, SK
CZ-HU-SL a SK
42
43
4.5 TOPENÍ
> Popis opatření
Snížení emisí CO2 z vytápění lze dosáhnout buď přechodem na nosič energie s nižším faktorem emisí CO2
(např. z uhlí na plynové vytápění), nebo výměnou starého kotle za nový a účinnější systém6. Druhá možnost bude analyzována podrobněji, přičemž vycházíme z předpokladu, že obvodový plášť budovy již byl
renovován tak, aby vyhovoval standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů. Tento přístup
odráží skutečnost, že výhodnější je snížit energetickou náročnost budovy a teprve poté případně instalovat
účinnější systém vytápění. Pokud jsou obě opatření prováděna v opačném pořadí, může dojít k tomu, že po
renovaci obvodového pláště budovy bude kapacita nového systému vytápění zbytečně předimenzovaná.
Následující výpočty se týkají plynového vytápění. Z ekonomického hlediska je důležité, zda se renovace
systému vytápění provádí pouze ke zvýšení jeho energetické účinnosti, nebo zda je renovace prováděna
v rámci výměny zastaralého nebo nespolehlivého systému vytápění.
> Výměna plynových kotlů jako samostatné opatření
Efekt výměny stávajícího plynového kotle za standardní plynový kotel je posuzován pro bytový dům.
Zároveň je brán v úvahu ohřev teplé vody v domácnosti. Zvýšení účinnosti systému vytápění má rovněž vliv
na obvykle kombinovanou dodávku teplé vody do domácnosti. Individuální vytápění a dálkové vytápění
jsme nebrali v úvahu.
Tabulka 17: Charakteristické vlastnosti a investice do zvýšení účinnosti výroby tepla v bytových domech
ve třech klimatických pásmech – samostatné opatření
Investice do výroby tepla:
samostatné opatření
(výměna za běžný kotel)
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
Účinnost před renovací (běžný kotel)7
[%]
75
75
75
Účinnost po renovaci (běžný kotel)
[%]
85
85
85
€
7 900
7 900
7 900
Celkové investiční náklady (běžný kotel)
Z následující tabulky 18 vyplývá, že výměna kotle v bytovém domě pouze za účelem zvýšení účinnosti výroby tepla není v žádném z klimatických pásem z hlediska nákladů efektivní, neboť taková výměna je obvykle
spojena s relativně vysokými investicemi. Vzhledem k relativně vysokým investičním nákladům na m2 obytné plochy v případě nového systému vytápění v rodinném domě jsme došli k závěru, že výměna plynového
kotle je v rodinném domě ještě méně efektivní z hlediska vynaložených nákladů, pokud taková výměna není
součástí standardní údržby domu.
6 Vzhledem k tomu, že účinnost dálkového vytápění je dána parametry, které v této zprávě nejsou zohledněny, nezabýváme se možným snížením energetické
náročnosti rozvodů dálkového vytápění.
7 Veškeré faktory se týkají spodní výhřevnosti (bez zahrnutí kondenzační energie).
Tabulka 18: Hodnocení ekonomického dopadu zvýšení účinnosti výroby tepla v bytových domech
ve třech klimatických pásmech – samostatné opatření
Výsledky pro výrobu tepla:
samostatné opatření
(výměna za běžný kotel)
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
[kWh/m2a]
12
13
11
[kg/m2a]
2,5
2,6
2,3
(samostatné opatření)
[€/tCO2]
13
4
29
[cent/kWh]
0,3
0,1
0,6
[a]
12
12
14
Náklady na ušetřenou energii
(samostatné opatření)
> Kombinovaná výměna plynových kotlů v bytových domech
V další fázi jsme hodnotili výsledky zvýšení účinnosti topného systému v kombinaci s další nezbytnou výměnou, kdy byl běžný kotel ve starém systému vytápění nahrazen kondenzačním kotlem. Rozdíl ve výši investice do standardního a kondenzačního kotle je považován za náklady související s energií.
Tabulka 19: Charakteristické vlastnosti a investice do zvýšení účinnosti výroby tepla v bytových domech
ve třech klimatických pásmech – kombinované opatření
Investice do výroby tepla: standardní
opatření (výměna za kondenzační kotel)
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
Účinnost před renovací (běžný kotel)
[%]
85
85
85
Účinnost po renovaci (kondenzační kotel)
[%]
97
97
97
€
2,050
2,050
2,050
Z tabulky 20 vyplývá, že ve všech klimatických pásmech, kde je výměna plynového systému vytápění nezbytná vzhledem k zastaralosti systému nebo problémům s údržbou, je instalace kondenzačního kotle z hlediska
nákladů efektivní.
Tabulka 20: Hodnocení ekonomického dopadu zvýšení účinnosti výroby tepla v bytových domech
kombinované opatření
(výměna za kondenzační kotel)
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
[kWh/m2a]
1
1
1
[kg/m2a]
0,2
0,2
0,2
(kombinované opatření)
[€/tCO2]
-110
-112
-105
[cent/kWh]
-2,2
-2,3
-2,1
[a]
3
3
4
44
45
> Kombinovaná výměna plynových kotlů v rodinných domech
Abychom mohli ověřit, zda tento závěr platí i pro menší domy, uvádíme v tabulce 21 hodnocení podobných
opatření pro řadový rodinný dům.
Tabulka 21: Charakteristické vlastnosti a investice do zvýšení účinnosti výroby tepla v rodinných domech
kombinované opatření
(výměna za kondenzační kotel)
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU,
SL a SK
[€]
900
900
900
[kWh/m2a]
1
1
1
[kg/m2a]
0,2
0,2
0,2
[€/tCO2]
70
49
81
[cent/kWh]
1,4
1,0
1,6
[a]
17
15
17
Investiční náklady související s energií
` (kombinované opatření)
V žádné ze zkoumaných zemí není kombinovaná výměna plynového kotle v rodinném domě z hlediska
vynaložených nákladů efektivní. Je to dáno vysokými cenami kondenzačních kotlů ve východní Evropě, které
se zatím používají spíše zřídka. Předpokládá se však, že efektivita těchto nákladů bude s větším rozšířením
kondenzačních kotlů (a tím pádem i poklesem tržní ceny těchto kotlů) stoupat.
4.6 PŘEHLED OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI
Hodnocení jednotlivých opatření, jejichž cílem je snížení spotřeby energie na vytápění, je souhrnně uvedeno
v tabulkách 22 až 24. Tato opatření by se mohla v okamžiku převedení Směrnice o energetické náročnosti
budov do národní legislativy stát standardem ve všech třech zkoumaných oblastech. Z výsledů vyplývá, že
většinu opatření lze provést efektivně z hlediska vynaložených nákladů. To platí zejména pro Polsko a země
CEEC4.
Tabulka 22: Přehled jednotlivých opatření na snížení energetické náročnosti budov v pobaltských republikách
Izolace
Výměna
Vnější
zdi
Šikmé
střechy
Podlahy
Okna
Kotle8
Konečná úspora energie [kWh/m2a]
76
59
24
159
12/1
Snížení emisí CO2 [kg/m2a]
10
8
3
21
2,5/0,2
Náklady na zmírnění škod (samostatné opatření) [€/tCO2]
-3
-74
130
308
13
-131
-74
130
-134
-110
Náklady na úsporu energie(samostatné opatření) [cent/kWh]
0,0
-1,0
1,8
4,1
0,3
Náklady na úsporu energie (kombinované opatření) [cent/kWh]
-1,8
-1,0
1,8
-1,8
-2,2
Návratnost(samostatné opatření) [a]
14
11
19
27
12
Návratnost(kombinované opatření) [a]
8
11
19
8
3
Náklady na zmírnění škod (kombinované opatření) [€/tCO2]
8 Jako samostatné opatření jsme hodnotili instalaci běžného plynového kotle v bytovém domě. Při kombinované výměně jsme porovnávali dodatečné náklady a
úsporu energie při výměně běžného kotle za kondenzační kotel.
Tabulka 23: Přehled jednotlivých opatření na snížení energetické náročnosti budov v Polsku
Polsko
Izolace
Výměna
Vnější
zdi
Šikmé
střechy
Podlahy
Okna
Kotle6
100
70
34
156
13/1
30
21
10
47
2,6/0,2
-28
-51
-20
123
4
-71
-51
-20
-46
-112
Náklady na úsporu energie (samostatné opatření) [cent/kWh]
-0,8
-1,5
-0,6
3,7
0,1
-2,1
-1,5
-0,6
-1,4
-2,3
Návratnost (samostatné opatření) [a]
11
9
12
26
12
Návratnost (kombinované opatření) [a]
7
9
12
9
3
Tabulka 24: Přehled jednotlivých opatření na snížení energetické náročnosti budov v zemích CEEC4 (CZ, HU, SL a SK)
CZ, HU, SL, SK
Izolace
Výměna
Vnější
zdi
Šikmé
střechy
Podlahy
Okna
Kotle6
107
109
44
213
11/1
24
24
10
48
2,3/0,2
-75
-121
-66
76
29
-129
-121
-66
-62
-105
Náklady na úsporu energie (samostatné opatření) [cent/kWh]
-1,7
-2,7
-1,5
1,7
0,6
-2,9
-2,7
-1,5
-1,4
-2,1
Návratnost (samostatné opatření) [a]
9
6
9
19
14
Návratnost (kombinované opatření) [a]
5
6
9
10
4
46
47
5 ] H O D N O C E N É S O U B O R Y O PAT Ř E N Í
V další fázi jsme hodnotili vliv jednotlivých opatření v rámci renovace budov. Spojením některých
opatření do souborů opatření při renovaci však umožňuje využít synergické efekty a ještě zvýšit energetickou účinnost a ekonomickou efektivitu jednotlivých opatření. Například po instalaci účinnější izolace
se sníží maximální tepelná zátěž, takže lze nainstalovat menší systém vytápění. Aby bylo dosaženo
optimální energetické náročnosti, je třeba při vytváření souborů z jednotlivých opatření postupovat
podle zásady Trias Energetica, které jsou definovány třemi kroky:
1. Nejprve omezit poptávku po energii racionálním využíváním energie,
2. poté využít k uspokojení zbylé poptávky pokud možno obnovitelný zdroj energie,
3. nakonec využívat fosilní paliva, pokud je to nezbytné, co možná nejúčinněji
a nejšetrněji k životnímu prostředí.
Podle tohoto přístupu lze zvýšení úrovně izolace považovat za důležitý předpoklad pro snížení energetické
náročnosti budov. Proto se zkoumané soubory opatření v souladu se standardem energetické náročnosti
podle odborných odhadů zaměřují na požadavky vyplývající z první zásady, které budou splněny
podstatným snížením spotřeby energie na vytápění instalací účinnější izolace do obvodového pláště
budovy a výměnou starých oken za okna s nízkou hodnotou U.
Druhý krok, tedy využívání obnovitelných zdrojů energie, jsme do navrhovaných souborů opatření
nezahrnuli. Obnovitelné zdroje energie jsou důležitou součástí moderních projektů renovace a získávají
si stále větší podíl na trhu. Cílem této studie však bylo zhodnotit dopad základních a běžně používaných
opatření ve stavebním fondu ve východní Evropě.
Třetí krok má podobu výměny stávajícího systému vytápění za nový kondenzační kotel, který je výrazně
účinnější.
V následující části této zprávy jsou podrobně popisovány soubory opatření, které budou splňovat
standard energetické náročnosti podle odborných odhadů ve všech třech klimatických pásmech.
Ekonomická efektivita souborů opatření byla opět hodnocena jak u jednotlivých opatření, tak u opatření
kombinovaných s dalšími kroky.
5.1 POPIS STANDARDNÍ BUDOVY
Vliv souboru renovačních opatření byl analyzován pro řadový rodinný dům a bytový dům podle klasifikace
standardních typů domů použité v modelu BEAM (viz kapitola 2.1). Hlavní charakteristické vlastnosti modelových domů jsou popsány v tabulce 25.
Tabulka 25: Charakteristické vlastnosti standardních typů domů
Standardní typy domů
Řadový rodinný dům
Bytový dům
1
16
Obytná plocha
120 m2
1 637 m2
Objem
421 m3
5 374 m3
0,64
0,38
Plynový kotel
Dálkové vytápění
Obytné jednotky
Faktor tvaru A/V
Standardní zdroj energie
5.2 SOUBORY RENOVAČNÍCH OPATŘENÍ – POBALTSKÉ REPUBLIKY
Soubor opatření pro pobaltské republiky se týká renovace obvodového pláště budov. Hodnoty U u zdí,
střech, stropů nad sklepením a oken lze snížit instalací další izolace a výměnou oken. Standardním zdrojem
tepelné energie v bytových domech je v pobaltských republikách dálkové vytápění. U rodinných domů
jsme hodnotili účinnost systémů plynového vytápění. V případě dálkového vytápění v bytových domech se
nepočítá s žádnými změnami, v případě plynového vytápění v rodinných domech se předpokládá výměna
stávajícího kotle za nový kondenzační kotel. Soubory opatření pro pobaltské republiky jsou souhrnně popsány v následující tabulce 26.
Tabulka 26: Popis renovačních opatření (standard energetické náročnosti podle odborných odhadů, pobaltské republiky)
Obvodový plášť
Před renovací
Po renovaci
Hodnota U – střecha
[W/m2K]
0,70
0,20
Hodnota U – fasáda
[W/m2K]
0,90
0,26
Hodnota U – strop nad
sklepením
[W/m2K]
0,70
0,29
Hodnota U
[W/m2K]
3,00
1,66
Hodnota g
[]
0,76
0,60
Roční účinnost
[%]
75
97
Okna
Zdroj energie (plyn)
Soubory renovačních opatření popsané v tabulce 26 přinesou výsledky uvedené v tabulce 27. Upozorňujeme
na to, že výsledky jednotlivých opatření popisovaných v části 4 (Hodnocení jednotlivých opatření) jsou uvedeny v poměru k ploše stavebního prvku, resp. v případě systému vytápění se týkají hodnoceného typu
budovy. Všechny údaje byly přepočítány na vytápěnou podlahovou plochu domu.
Tabulka 27: Hodnocení ekonomického dopadu renovačních opatření (standard energetické náročnosti
podle odborných odhadů, pobaltské republiky)
Investice a výsledky
Řadový
rodinný dům
Bytový
dům
Celkové investice
[€/m2]
126
70
Investice související s energií
[€/m2]
67,5
33
Konečná spotřeba energie po renovaci
[kWh/m2]
83
62
[kWh/m2a]
184
73
[kg/m2a]
37
15
[€/t]
98
119
[€/t]
-22
-65
[cent/kWh]
2,0
2,4
[cent/kWh]
-0,4
-1,3
[a]
22
21
[a]
12
10
48
49
Popisovaný soubor opatření vede ke snížení spotřeby koncové energie o 69 % v rodinném domě a o 54 %
v bytovém domě. Vyšší konečná úspora energie v rodinném domě je dána na jedné straně větší vnější
plochou v poměru k objemu, na druhé straně výměnou systému vytápění. Realizace tohoto souboru
opatření v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů bez další potřebné
údržby se v pobaltských republikách z hlediska nákladů zpravidla nevyplácí. Renovaci lze například
kombinovat s instalací účinnější izolace fasády (vnější izolace) nebo výměnou oken. Tyto zásahy pak
představují hlavní část investičních nákladů při renovaci.
Kombinovaná renovační opatření jsou proto v pobaltských republikách obvykle nákladově efektivní
v rodinných i bytových domech.
Při hodnocení ekonomického dopadu renovace je velmi důležité podrobně analyzovat skutečný stav
před renovací, neboť efektivita vynaložených nákladů do značné míry závisí na několika faktorech jako
úrovni izolaci před renovací, přesné výši investičních nákladů na renovační opatření (ty se mohou u konkrétního projektu lišit od průměrné výše nákladů uváděných v této zprávě), zdroji energie a její ceně
a konečně i na klimatických podmínkách.
> Přísnější standard
Z hodnocení jednotlivých opatření v části 4 vyplývá, že standard energetické náročnosti podle odborných
odhadů se v případě úrovně izolace v pobaltských republikách pohybuje zhruba v polovině rozpětí, které
označuje ekonomické optimum. Účinnost renovace lze ještě zvýšit, pokud by bylo realizováno takové
opatření, které se pohybuje u horní meze ekonomického optima, což by vedlo k dalším úsporám energie
bez výraznějšího zvýšení nákladů. Případný „přísnější“ standard a jeho dopady jsou popisovány v tabulce
28. Úrovně izolace byly převzaty z grafů optimalizace jednotlivých opatření (viz část 4). Při výpočtech byly
použity horní meze hodnot U v oblasti, kde jsou opatření z hlediska nákladů nejefektivnější.
Tabulka 28: Opatření podle „přísnějšího“ standardu, pobaltské republiky
Obvodový plášť
Okna
Před renovací
Po renovaci
[W/m2K]
0,90
0,18
[W/m2K]
1,20
0,22
sklepením
[W/m2K]
1,20
0,28
Hodnota U
[W/m2K]
3,50
1,30
Hodnota g
[]
0,76
0,60
Roční účinnost
[%]
75
97
Renovační opatření popisovaná v tabulce 28 pak vedou k výsledkům uvedeným v tabulce 29.
Tabulka 29: Hodnocení ekonomického dopadu renovačních opatření podle „přísnějšího“ standardu, pobaltské republiky
Řadový
rodinný dům
Bytový
dům
Celkové investice
[€/m2]
132
74
[€/m2]
76
39
[kWh/m2]
72
54
[kWh/m2a]
195
81
[kg/m2a]
39
16
[€/t]
95
104
[€/t]
-13
-52
[cent/kWh]
1,9
2,1
[cent/kWh]
-0,3
-1,0
[a]
21
20
[a]
12
11
Popisovaný soubor opatření vede ke snížení spotřeby koncové energie o 73 % v rodinném domě
a o 60 % v bytovém domě.
Porovnání přísnějšího standardu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů potvrzuje závěry hodnocení jednotlivých opatření. Investiční náklady se zvyšují pouze mírně (řadový rodinný
dům: 5 %, bytový dům: 6 %) a toto zvýšení kompenzují dodatečné úspory energie (řadový rodinný dům:
6 %, bytový dům: 11 %). Výsledkem jsou vyšší úspory energie při prakticky stejné době návratnosti.
5.3 SOUBORY RENOVAČNÍCH OPATŘENÍ – POLSKO
I v případě Polska je základem účinnější izolace obvodového pláště budovy (viz tabulka 30). Hodnoty U u zdí,
střech, stropů nad sklepením a oken lze výrazně snížit dodatečnou izolací a výměnou oken. Stávající systém
vytápění může být nahrazen účinnějším kondenzačním kotlem.
Tabulka 30: Popis renovačních opatření (standard energetické náročnosti podle odborných odhadů, Polsko)
Polsko
Obvodový plášť
Okna
Před renovací
Po renovaci
[W/m2K]
0,90
0,23
[W/m2K]
1,20
0,25
sklepením
[W/m2K]
1,20
0,60
Hodnota U
[W/m2K]
3,50
2,00
Hodnota g
[]
0,76
0,63
Roční účinnost
[%]
75
97
Renovační opatření popisovaná v tabulce 30 přinášejí výsledky uvedené v tabulce 31. Pro účely hodnocení
renovačních opatření byly výsledky přepočteny na vytápěnou podlahovou plochu zkoumaného domu.
50
51
Tabulka 31: Hodnocení ekonomického dopadu renovačních opatření
(standard energetické náročnosti podle odborných odhadů, Polsko)
Řadový
rodinný dům
Bytový
dům
Celkové investice
[€/m2]
120
66
[€/m2]
67
33
[kWh/m2]
94
66
[kWh/m2a]
240
97
[kg/m2a]
48
44
[€/t]
28
119
[€/t]
-54
-65
[cent/kWh]
0,6
0,4
[cent/kWh]
-1,1
-2,1
[a]
16
15
[a]
9
7
a o 60 % v bytovém domě.
Realizace tohoto souboru opatření v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných
odhadů bez další potřebné údržby se v Polsku z hlediska nákladů zpravidla nevyplácí. Návratnost kombinovaných opatření je ale přibližně 9 let v řadovém rodinném domě a přibližně 7 let v bytovém domě,
tzn. že kombinovaná opatření jsou z hlediska vynaložených nákladů efektivní.
> Přísnější standard
Z hodnocení jednotlivých opatření v části 4 vyplývá, že standard energetické náročnosti podle odborných
odhadů se v případě úrovně izolace v Polsku pohybuje zhruba v polovině optimálního rozpětí. Je však
možné ho ještě zpřísnit vyžadováním vyšších hodnot U pohybujících se u horní meze optimálního
rozpětí, zejména pokud jde o izolaci stropů nad sklepením. Případný „přísnější“ standard a jeho dopady
jsou popisovány v tabulce 32. Úrovně izolace byly převzaty z grafů optimalizace jednotlivých opatření
(viz část 4).
Tabulka 32: Opatření podle „přísnějšího“ standardu, Polsko
Polsko
Obvodový plášť
Okna
Před renovací
Po renovaci
[W/m2K]
0,90
0,18
[W/m2K]
1,20
0,22
sklepením
[W/m2K]
1,20
0,28
Hodnota U
[W/m2K]
3,50
1,30
Hodnota g
[]
0,76
0,60
Roční účinnost
[%]
75
97
Renovační opatření popisovaná v tabulce 32 pak vedou k výsledkům uvedeným v tabulce 33.
Tabulka 33: Hodnocení ekonomického dopadu renovačních opatření podle „přísnějšího“ standardu, Polsko
Řadový
rodinný dům
Bytový
dům
Celkové investice
[€/m2]
132
74
[€/m2]
76
38
[kWh/m2]
67
50
[kWh/m2a]
266
113
[kg/m2a]
54
52
[€/t]
27
5
[€/t]
-52
-46
[cent/kWh]
0,5
0,2
[cent/kWh]
-1,1
-2,1
[a]
16
14
[a]
9
7
a o 69 % v bytovém domě. Rozdíl mezi řadovým rodinným domem a bytovým domem je opět dán na
jedné straně výměnou systému vytápění, na druhé straně větší vnější plochou v poměru k objemu.
I v případě Polska porovnání přísnějšího standardu se standardem energetické náročnosti podle
odborných odhadů potvrzuje závěry hodnocení jednotlivých opatření. Investiční náklady se zvyšují
pouze mírně (řadový rodinný dům: 10 %, bytový dům: 12 %) a toto zvýšení kompenzují dodatečné
úspory energie (řadový rodinný dům: 11 %, bytový dům: 16 %). Výsledkem jsou vyšší úspory energie při
prakticky stejné době návratnosti.
5.4 SOUBORY RENOVAČNÍCH OPATŘENÍ – CZ, HU, SL, SK
I v případě zemí CEEC4 spočívá soubor renovačních opatření ve zvýšení tepelného odporu obvodového pláště budovy a zvýšení účinnosti systému vytápění instalací kondenzačního kotle (viz následující
tabulka 34).
Tabulka 34: Popis renovačních opatření (standard energetické náročnosti podle odborných odhadů; CZ, HU, SL a SK)
CZ, HU, SL, SK
Obvodový plášť
Okna
Před renovací
Po renovaci
[W/m2K]
1,40
0,23
[W/m2K]
1,50
0,35
sklepením
[W/m2K]
1,40
0,46
Hodnota U
[W/m2K]
4,00
1,70
Hodnota g
[]
0,76
0,63
Roční účinnost
[%]
75
97
Renovační opatření popisovaná v tabulce 34 přinášejí výsledky uvedené v tabulce 35.
52
53
Tabulka 35: Hodnocení ekonomického dopadu renovačních opatření (standard energetické náročnosti
podle odborných odhadů; CZ, HU, SL, SK)
Řadový
rodinný dům
Bytový
dům
Celkové investice
[€/m2]
119
66
[€/m2]
67
33
[kWh/m2]
79
55
[kWh/m2a]
291
121
[kg/m2a]
59
26
[€/t]
-5
-25
[€/t]
-72
-116
[cent/kWh]
-0,1
-0,6
[cent/kWh]
-1,5
-2,6
[a]
13
12
[a]
7
6
Popisovaný soubor opatření vede ke snížení spotřeby koncové energie o 79 % v řadovém rodinném
domě a o 69 % v bytovém domě.
Renovační opatření, jejichž cílem je dosáhnout standardu energetické náročnosti podle odborných
odhadů, jsou z hlediska vynaložených nákladů efektivní bez ohledu na to, zda jsou realizována
samostatně, nebo v kombinaci s dalšími opatřeními. Je to dáno obvykle málo účinnou izolací před
renovací ve srovnání s pobaltskými republikami a Polskem.
Hodnocení efektivity vynaložených nákladů v případě, že se tato opatření provádějí u budov s již
sníženou energetickou náročností, je uvedeno v tabulce 36 a 27. Jedná se o výsledky renovace standardního typu domu podle metodiky BEAM (viz kapitola 2.1) s izolací podle standardů běžně používaných
v letech 1975 až 1990.
Tabulka 36: Charakteristické vlastnosti renovačních opatření u budov postavených v letech 1975 až 1990 (standard energetické
náročnosti podle odborných odhadů; CZ, HU, SL, SK)
CZ, HU, SL, SK
Obvodový plášť
Okna
Před renovací
Po renovaci
[W/m2K]
0,90
0,23
[W/m2K]
1,00
0,35
sklepením
[W/m2K]
0,90
0,46
Hodnota U
[W/m2K]
3,40
1,70
Hodnota g
[]
0,76
0,63
Roční účinnost
[%]
75
97
Renovační opatření popisovaná v tabulce 36 přinášejí výsledky uvedené v tabulce 37.
Tabulka 37: Hodnocení ekonomického dopadu renovačních opatření u budov postavených v letech 1975 až 1990
(standard energetické náročnosti podle odborných odhadů; CZ, HU, SL, SK)
Řadový
rodinný dům
Bytový
dům
Celkové investice
[€/m2]
119
66
[€/m2]
64
31
[kWh/m2]
79
55
[kWh/m2a]
165
67
[kg/m2a]
67
15
[€/t]
40
122
[€/t]
-76
-52
[cent/kWh]
3,0
2,7
[cent/kWh]
-1,7
-1,1
[a]
22
22
[a]
10
10
a o 55 % v bytovém domě. V případě budov, u nichž již byla snížena energetická náročnost, platí,
že renovační opatření jsou pro investora výhodná, pokud jsou součástí další údržby, kterou je třeba
provádět v každém případě.
Hodnocení renovačních opatření potvrzuje, že z ekonomického pohledu je výhodné kombinovat
opatření na snížení energetické náročnosti s celkovou údržbou a renovací. Vzhledem k poměrně
dlouhému standardnímu cyklu renovace (30 až 50 let) by proto měla být využita příležitost kombinovat běžnou renovaci s opatřeními na snížení energetické náročnosti.
54
55
6 ] TECHNICKÝ POTENCIÁL STAVEBNÍHO FONDU V OSMI
NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH
6.1 EMISE CO 2
Abychom mohli stanovit technický potenciál pro snížení emisí CO2 podle Směrnice EPBD (ve stávající
podobě i po případném rozšíření), vycházeli jsme z teoretického předpokladu, že všechny budovy, na
které se stávající nebo případně rozšířená Směrnice vztahuje, budou renovovány současně podle standardu pro izolace, který bude platit po převedení Směrnice do národní legislativy.
Z obrázku 14 vyplývá, že pokud by se Směrnice vztahovala pouze na budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2, činí technický potenciál pro snížení emisí 18 Mt ročně.
Po rozšíření platnosti Směrnice na všechny nebytové a bytové domy s celkovou užitnou podlahovou
plochou větší než 200 m² by se technický potenciál pro snížení emisí CO2 zvýšil na 31 Mt ročně.
Pokud by Směrnice platila pro celý stavební fond v členských zemích EU, pak by technický potenciál činil
62 Mt ročně.
Potenciál pro snížení emisí by se oproti Směrnici ve stávající podobě zvýšil o dalších 13 Mt ročně u bytových a nebytových domů a o 44 Mt ročně u celého stavebního fondu.
Je zřejmé, že rozšíření platnosti Směrnice na budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než
200 m² a všechny nebytové domy by mělo malý dopad ve srovnání s rozšířením na bytové domy s užitnou podlahovou plochou menší než 200 m². Lze to vysvětlit velkým podílem rodinných domů v bytovém
sektoru.
Obrázek 14: Technický potenciál podle stávající a rozšířené Směrnice (osm nových členských zemí)
Technický potenciál pro snížení emisí CO2 v osmi nových členských zemích
(při stávajícím systému dálkového vytápění)
Směrnice EPBD
EPBD nad 200 m2
EPBD na všechny domy
Součet (zaokr.)
18
31
62
CZ, HU, SL, SK
7
12
27
Polsko
10
17
33
Pobaltí
0,8
1,5
2,8
Tabulka 38: Porovnání technického potenciálu podle Směrnice EPBD mezi osmi novými a 15ti původními členskými zeměmi
Snížení emisí CO2 [Mt/a]
Snížení emisí CO2 [Mt/a]
62
osm nových
členských zemí Počet obyvatel
Počet domů
(viz tabulka 1)
[v mil.]
[v mil. m²]
398
EU-15
Počet obyvatel
[v mil.]
Budovy
[mld. m²]
378
18
Snížení emisí
CO2 [t/cap/a]
Snížení emisí
CO2 [kg/m²a]
1,1
22,2
73,2
2,4
Snížení emisí
CO2 [t/cap/a]
Snížení emisí
CO2 [kg/m²a]
0,8
26,1
Pobaltí
0,4
9,2
Chladné klima
1,0
17,4
Polsko
0,9
29,4
Mírné klima
1,3
23,8
CZ, HU, SL a SK
1,0
28,5
Teplé klima
0,5
17,4
osm nových
členských zemí
EU-15
Při porovnávání technického potenciálu pro snížení emisí CO2 mezi osmi novými a 15ti původními členskými
zeměmi (viz [Ecofys 2004]) je třeba vzít v úvahu velikost zkoumaných regionů. V poměru k počtu obyvatel
v daném regionu je potenciál pro snížení emisí CO2 v původních 15ti členských zemích v absolutním vyjádření větší (viz tabulka 38), ovšem pokud vezmeme v úvahu, že obytná plocha na obyvatele je v původních
15ti členských zemích zhruba o 40 % větší, pak potenciál snížení emisí přepočítaný na jeden čtvereční metr
obytné plochy je v osmi nových členských zemích relativně větší než v původních 15ti členských zemích.
6.1.1 VLIV ÚČINNĚJŠÍHO SYSTÉMU DÁLKOVÉHO VYTÁPĚNÍ
Potenciál pro snížení emisí CO2 podle Směrnice přímo souvisí s dopadem dalších evropských nástrojů
zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů. V lednu 2005 byl v EU spuštěn systém obchodování
s emisemi (EU-ETS). Tento systém se týká emisí CO2 z energeticky náročné průmyslové výroby (včetně
velkých tepláren zajišťujících dálkové vytápění). První fáze obchodování bude probíhat v letech 2005 až
2007, druhá fáze bude v souladu s obdobím stanoveným v Kjótském protokolu (2008 až 2012).
Vzhledem k tomu, že dálkové vytápění se v osmi nových členských zemích v komunistické éře velmi
rozšířilo, dodávají velké teplárny a kombinované elektrárny a teplárny tepelnou energii do většiny výškových budov.
Vzhledem k nedostatečné údržbě a vysokým ztrátám při výrobě a rozvodu tepla existuje v sítích dálkového vytápění značný potenciál pro úsporu energie. Studie [CEU 2003] hodnotí tento potenciál takto:
„Účinnost výroby tepla při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve střední a východní Evropě jako celku
je 70 až 75 % v případě kombinovaných elektrárnách a teplárnách a 60 až 80 % ve velkých teplárnách,
což je méně než v západoevropských zemích (80 a 90 % kombinovaná výroba elektřiny a tepla, 90 %
výroba tepla). Obecně v zemích střední a východní Evropy platí, že celkové tepelné ztráty jsou 3 až 5krát
vyšší, ztráty vody 5 až 40krát vyšší.“
Předmětem této studie není zkoumat dopad obchodování s emisemi na emise CO2 ze sítí dálkového
vytápění v osmi nových členských zemích. Snížení emisí z dálkového vytápění však má nepochybně vliv
na technický potenciál pro snížení emisí CO2 podle Směrnice.
56
57
Abychom mohli stanovit výši technického potenciálu pro snížení emisí CO2 podle Směrnice, vycházíme
na rozdíl od tabulky 14 z předpokladu, že faktor emisí z dálkového vytápění lze v osmi nových členských
zemích snížit o 30 %. Bereme tak v úvahu úpravy nebo rekonstrukce stávajících rozvodných sítí a tepláren, přičemž další opatření na snížení emisí CO2 (jako např. přechod z uhlí na plyn nebo biomasu) v úvahu
brána nejsou. Pokud by se faktor emisí z dálkového vytápění snížil o uvedených 30 %, pak by se emise
CO2 z stavebního fondu v osmi nových členských zemích snížily v roce 2002 o 15 Mt (viz tabulka 39).
Tabulka 39: Emise CO2 ze stavebního fondu v osmi nových členských zemích bez snížení faktoru
emisí z dálkového vytápění a s jeho snížením
Emise CO2
Pobaltské
republiky
Polsko
CZ, HU, SL
a SK
Celkem
[Mt/a]
[Mt/a]
[Mt/a]
[Mt/a]
Stavební fond v osmi nových členských
zemích, 2002. Dálkové vytápění
bez modernizace
6
70
45
121
Stavební fond v osmi nových členských
zemích, 2002. Dálkové vytápění
po modernizaci
5
60
42
106
Obrázek 15 znázorňuje technický potenciál pro snížení emisí CO2 podle Směrnice, pokud vycházíme
z teoretického předpokladu, že nejprve proběhne modernizace všech sítí dálkového vytápění. Z této
analýzy vyplývá, že množství emisí CO2 by se snížilo minimálně o dalších 15 Mt ročně, pokud by veškerá
renovační opatření podle Směrnice byla realizována současně pro všechny bytové a nebytové domy
v osmi nových členských zemích. Jestliže by se platnost Směrnice rozšířila na všechny domy, minimální
potenciál pro další snížení emisí CO2 by činil 40 Mt ročně.
Obrázek 15: Technický potenciál pro snížení emisí CO2 podle stávající a případně rozšířené Směrnice (osm nových členských zemí)
Technický potenciál pro snížení emisí CO2 v osmi nových členských zemích (po modernizaci systémů dálkového vytápění)
Směrnice EPBD
EPBD nad 200 m2
Součet (zaokr.)
15
25
55
CZ, HU, SL, SK
6
10
25
Polsko
8
14
28
Pobaltí
0,6
1,1
2,3
6.2 ANALÝZA NÁKLADŮ
Do okamžité realizace všech renovačních opatření podle Směrnice ve všech bytových a nebytových domech
by bylo třeba investovat zhruba 49 miliard € (viz obrázek 16). Další investice ve výši 38 miliard € by si vyžádala renovační opatření v bytových domech (200 až 1 000 m2) a nebytových domech s celkovou užitnou
podlahovou plochou menší než 1 000 m2. Rozšíření platnosti Směrnice na všechny domy by si pak vyžádalo
dodatečné investice ve výši zhruba 131 miliard €.
Obrázek 16: Investice do mobilizace technického potenciálu (osm nových členských zemí)
Investice do mobilizace technického potenciálu (osm nových členských zemí)
Směrnice EPBD
EPBD nad 200 m2
Součet
49
87
181
CZ, HU, SL, SK
19
33
70
Polsko
26
46
93
Pobaltí
4
8
18
Na obrázku 17 jsou investiční náklady převedeny na roční kapitálové náklady po dobu životnosti opatření
na snížení energetické náročnosti a porovnány s ročními úsporami nákladů na energii. Z tohoto porovnání
vyplývá, že technický potenciál není možné z hlediska vynaložených nákladů realizovat efektivně, protože
roční kapitálové náklady převyšují roční úspory nákladů na energii o 57 až 61 % podle toho, na které budovy
se bude Směrnice EPBD vztahovat.
58
59
Obrázek 17: Roční kapitálové náklady a roční úspora nákladů na energii (osm nových členských zemí)
Analýza nákladů na využití technického potenciálu v osmi nových členských zemích
Směrnice EPBD
Rozšířená
Směrnice EPBD
nad 200 m2
Rozšířená
Směrnice EPBD
na všechny domy
Roční náklady [v mld. €]
3,6
6,4
13,2
1,6
2,8
6,3
Celková úspora
2,3
3,9
8,2
Kromě celkových ročních kapitálových nákladů jsme analyzovali i roční kapitálové náklady související
s energií. Vycházeli jsme přitom z předpokladu, že opatření na snížení energetické náročnosti lze realizovat
v rámci standardní údržby, která musí být prováděna, aby se nezhoršoval stav budovy. Pokud vezmeme
v úvahu pouze podíl celkových investičních nákladů související s energií, zjistíme, že úspora nákladů na
energii převyšuje celkové kapitálové náklady v případě kombinovaných renovačních opatření.
To vede k závěru, že obrovský potenciál pro snížení emisí CO2 z stavebního fondu lze využít efektivně v případě, že opatření na snížení energetické náročnosti budou realizována v rámci standardního cyklu údržby.
Na druhou stranu z toho vyplývá, že každá renovace bez snížení energetické náročnosti je nevyužitou příležitostí ke snížení emisí CO2 z stavebního fondu, neboť k další renovaci dochází zpravidla za 30 až 50 let.
Pokud porovnáme analýzu nákladů na využití technického potenciálu v osmi nových členských zemích
s náklady, které by vznikly v 15ti původních členských zemích [Ecofys 2004], zjistíme, že úspora nákladů
na energii v poměru ke kapitálovým nákladům na kombinovaná opatření je nižší v osmi nových členských zemích. Návratnost kombinovaných opatření je tedy v osmi nových členských zemích nižší. Je to
dáno několika příčinami:
• Zaprvé roční kapitálové náklady na investovaný kapitál jsou v osmi nových členských zemích
vyšší vzhledem k vyšším úrokovým sazbám (viz 2.3.2.2).
• Zadruhé ceny energie jsou v nových členských zemích mírně nižší. Totéž platí i pro průměrné
náklady na energii vzhledem ke zdrojům energie používaným k vytápění.
• Zatřetí poměr mezi celkovými kapitálovými náklady a kapitálovými náklady souvisejícími s renovací je v osmi nových členských zemích nižší. Oproti nákladům na renovaci bez snížení energetické náročnosti jsou dodatečné náklady na opatření snižující energetickou náročnost tvořeny
především materiálové náklady. Cena práce je v osmi nových členských zemích sice obecně nižší,
avšak náklady na materiál jsou jen o něco málo nižší než v původních 15ti členských zemích.
Při posuzování celkové rentability bychom měli vzít v úvahu, že hrubý domácí produkt a cenová
hladina v osmi nových členských zemích dosahuje 42, resp. 78 % úrovně v 15ti původních členských
zemích (viz tabulka 1).
7 ] POSTUPNÉ Z AVÁDĚNÍ SMĚRNICE EPBD VE STAVEBNÍM FONDU
OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍ
Kromě technického potenciálu jsme sestavili i několik scénářů, které analyzují dopad postupného zavádění Směrnice EPBD včetně jejího případného rozšíření. Tyto scénáře vycházejí ze skutečnosti, že stávající
stavební fond nebude renovován najednou. Berou také v úvahu, že na stavební fond nemají vliv pouze
renovace, ale také demolice a nová výstavba.
V této kapitole jsou porovnávány scénáře pro zavádění Směrnice EPBD ve stávající podobě a v rozšířené
podobě (rozšířená Směrnice EPBD nad 200 m2 a Směrnice EPBD rozšířená na všechny budovy) se základním scénářem, kdy renovace probíhá podle běžné praxe.
7.1 ZKOUMANÉ SCÉNÁŘE
Různé scénáře jsme sestavili proto, abychom mohli stanovit dopad různých opatření do roku 2015. Jako
veličiny pro výpočet emisí CO2 jsme použili novou výstavbu, demolice, renovace a zvýšení účinnosti systémů dálkového vytápění. Analyzovali jsme tyto scénáře:
• Scénář 1 („stávající technologie“) představuje novou výstavbu, demolice a renovace podle stávající praxe bez zvýšení účinnosti dálkového vytápění.
• Scénář 2 („stávající praxe“) odpovídá scénáři 1 (stávající technologie), avšak zahrnuje navíc zvýšení účinnosti dálkového vytápění.
• Scénář 3 („Směrnice EPBD”) představuje novou výstavbu a demolici podle stávající praxe včetně
zvýšení účinnosti dálkového vytápění. V souladu se zprávou [Ecofys 2002] vycházíme z předpokladu, že zavedení certifikátů o energetické náročnosti povede ke zvýšení počtu budov, v nichž
budou prováděna opatření na snížení energetické náročnosti. Dále předpokládáme, že vzhledem
k naléhavé potřebě renovací (viz kapitola 3.3) povedou programy renovací ke zvýšení počtu
renovací u budov, na něž se Směrnice vztahuje, o 3 %. Tyto budovy budou renovovány podle
standardů stanovených Směrnicí.
• Scénář 4 („Směrnice EPBD rozšířená nad 200 m²“) byl sestaven na základě scénáře 3 (Směrnice
EPBD) s rozšířením na všechny nebytové budovy a bytové domy s celkovou užitnou podlahovou
plochou větší než 200 m².
• Do scénáře 5 („Směrnice EPBD rozšířená na všechny typy budov“) byly navíc zahrnuty rodinné domy.
Tabulka 40: Hlavní parametry zkoumaných scénářů
Směrnice
Rozšířená
Směrnice
EPBD nad
200 m2
Rozšířená
Směrnice
na všechny
budovy
1,0 %
1,0 %
1,0 %
1,0 %
0,5 %
0,5 %
0,5 %
0,5 %
0,5 %
Renovace budov,
na které se
Směrnice nevztahuje
0,2 %
0,2 %
0,4 %
0,4 %
-
Renovace budov,
na které se
Směrnice vztahuje
-
-
3,0 %
3,0 %
3,0 %
Zvýšení účinnosti
dálkového vytápění
do roku 2015
0%
20 %
20 %
20 %
20 %
Stávající
technologie
Stávající
praxe
Nová výstavba
1,0 %
Demolice
60
61
7.2 EMISE CO 2
Obrázek 18 znázorňuje emise CO2 z vytápění podle různých scénářů pro stavební fond v osmi nových
členských zemích. Podle scénáře „stávající technologie“ by došlo k mírnému snížení emisí CO2 díky
demolicím a nové výstavbě s nižší energetickou náročností, a to i přes neustálý růst celkového stavebního fondu. Scénář „stávající praxe“ odráží navíc zvýšení účinnosti systémů dálkového vytápění. Dopad
stávající a případně rozšířené Směrnice je znázorněn ve zbývajících třech sloupcích.
Obrázek 19 znázorňuje snížení emisí CO2 podle stávající a případně rozšířené Směrnice v porovnání se
základním scénářem „stávající praxe“. Z výpočtů vyplývá, že regulace zaváděné Směrnicí by v kombinaci s programy renovací vedly ke snížení emisí CO2 do roku 2010 o 5 Mt ročně. Pokud by se platnost
Směrnice rozšířila na všechny bytové domy (včetně rodinných a bytových domů), potenciál pro snížení
emisí CO2 by se mohl oproti scénáři „stávající praxe“ zvýšit v roce 2010 až na 14 Mt ročně. Tím vzniká
dodatečný potenciál pro snížení emisí oproti stávající Směrnici, který činí 9 Mt ročně.
Obrázek 18: Vývoj emisí CO2 v čase v stavebním fondu osmi nových členských zemí
Vývoj emisí CO2 v čase v stavebním fondu osmi nových členských zemí
Obrázek 19: Potenciál pro snížení emisí CO2 ze stavebního fondu v osmi nových členských zemích
podle stávající a případně rozšířené Směrnice EPBD
Snížení emisí CO2 z stavebního fondu v osmi nových členských zemích
(oproti scénáři „stávající praxe“)
2006
2010
2015
Směrnice
1
5
9
2
8
14
3
14
26
7.3 ANALÝZA NÁKLADŮ
Jak jsme uvedli v kapitole 3.3, v nových členských zemích existuje naléhavá potřeba renovací. Počet
renovací proto musí být výrazně vyšší, aby se úroveň stavebního fondu zvýšila na požadovaný standard.
To však nebude možné bez obrovských investic. Vezmeme-li v úvahu závěry z kapitoly 6, je bezpodmínečně nutné kombinovat tyto renovace s opatřeními na snížení energetické náročnosti, protože jakákoli
renovace bez snížení energetické náročnosti budovy je nevyužitou příležitostí k nákladově efektivnímu
snížení emisí CO2. Celkové investice do renovace tvoří:
• investiční náklady související s energií;
• náklady na údržbu obvodového pláště a systému vytápění, které lze kombinovat s opatřeními na
snížení energetické náročnosti;
• náklady na další renovaci, modernizaci a úpravy bez vlivu na spotřebu energie (např. výměna
podlah, úprava okolí nebo renovace schodnic).
V této části se zabýváme investičními náklady souvisejícími s energií, jejich převodem na celkové kapitálové náklady a určením podílu celkových kapitálových nákladů, který připadá na náklady na úsporu energie. Uvádíme rovněž náklady na údržbu obvodového pláště budovy a systému vytápění, avšak náklady
na další renovaci a modernizaci nejsou předmětem této zprávy.
62
63
Obrázek 20 znázorňuje dodatečné investice (související s energií) do realizace různých scénářů ve srovnání se základním scénářem „stávající praxe“.
Splnění cílů stanovených ve Směrnici si vyžádá oproti základnímu scénáři „stávající praxe“ dodatečné
investice ve výši 1,1 mld. € počínaje rokem 2006. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila na všechny
budovy, dodatečné investice by se zvýšily zhruba na 3,5 mld. €.
Tabulka 41 obsahuje přehled celkových investic do renovací, které tvoří náklady na údržbu a náklady
na snížení energetické náročnosti. Podíl nákladů souvisejících s energií se u jednotlivých scénářů pohybuje od 40 do 43 %. Jak je uvedeno v oddílu 3.3, existuje naléhavá potřeba renovací, které by měly být
zahájeny v podobě programů renovací. Abychom mohli posoudit, zda z hlediska vynaložených nákladů
bude efektivní kombinovat tyto renovace s opatřeními na snížení energetické náročnosti, provedli jsme
podrobnější analýzu efektivity nákladů investovaných do snížení energetické náročnosti.
Tabulka 41: Celkové náklady na renovace včetně nákladů na údržbu a nákladů na snížení energetické náročnosti
Celkové investice [v mld. €]
(v porovnání se scénářem „stávající praxe“)
2006
2010
2015
Směrnice
2,7
2,7
12,7
4,2
4,3
14,3
8,0
8,1
18,2
Podle podílu investic na celkovém ročním obratu stavebnictví v osmi nových členských zemích, který činí
43,7 mld. € [Eurostat 05], se celkový roční obrat po zavedení Směrnice zvýší o 6,2 %. Pokud by se platnost
Směrnice rozšířila na budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 200 m2, zvýšil by se roční
obrat o 9,6 %. Rozšíření Směrnice na všechny typy budov by přineslo zvýšení ročního obratu o 18,3 %.
V úvahu nejsou brány investice do modernizace a úprav. Z toho vyplývá, že obrovský potenciál, který
stavební fond nabízí, lze využít, avšak renovace stávajícího stavebního fondu v nových členských zemích
bude velmi náročný úkol.
Obrázek 21 znázorňuje převod „energetických“ investic podle Směrnice na roční kapitálové náklady po
dobu životnosti opatření na snížení energetické náročnosti. Z údajů vyplývá, že roční kapitálové náklady
podle scénáře „Směrnice“ vzrostou z 0,12 mld. € v roce 2006 až na 0,84 mld. € v roce 2015. Pokud by se
platnost Směrnice rozšířila na všechny budovy, zvýšily by se tyto náklady ve stejném období z 0,29 na
2,60 mld. €. Toto zvýšení je dáno tím, že investice v jednom roce vedou k ročním nákladům v následujících 30 letech, které se zvyšují v každém roce, v němž jsou uskutečňovány další investice.
S tím, jak se zvyšují roční kapitálové náklady, klesají ve stejných letech náklady na energii (viz obrázek 22).
Podle scénáře „Směrnice“ by se náklady na úsporu energie zvýšily z 0,16 mld. € v roce 2006 na 1,2 mld.
€ v roce 2015. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila na všechny budovy, zvýšily by se tyto náklady ve
stejném období z 0,36 na 3,53 mld. €. Hlavním důvodem pro tyto úspory je rostoucí počet účinně izolovaných domů. Menší vliv pak mají ceny energie, které podle našich odhadů porostou o 1,5 % ročně.
Z porovnání údajů na obrázku 22 a 20 vyplývá, že náklady na úsporu energie převyšují ve všech scénářích
investiční náklady. To znamená, že všechny scénáře lze z hlediska nákladů realizovat efektivně, neboť
roční přínosy do konce životnosti prvního provedeného opatření převýší roční náklady.
.
Pravděpodobnost scénářů je znázorněna na obrázku 23, který zachycuje rozdíly mezi ročními kapitálovými náklady a ročními náklady na úsporu energie. V jednotlivých scénářích se roční přínosy zvyšují z 35
mil. € v roce 2006 na 365 mil. € (scénář „Směrnice“) v roce 2015, resp. ze 65 mil. € v roce 2006 až na 927
mil. € (scénář „Směrnice rozšířená na všechny budovy“) v roce 2015.
Pokud porovnáme analýzu nákladů na postupné zavádění Směrnice v osmi nových a 15ti původních
členských zemích [Ecofys 2004], zjistíme, že rentabilita navrhovaných opatření je v osmi nových členských zemích relativně nižší. Příčiny jsou obdobné jako u analýzy nákladů na využití technického potenciálu (viz 6.2). Při posuzování celkové rentability tak musíme brát v úvahu jednak velikost osmi nových
členských zemí, jednak jejich hrubý domácí produkt a jejich cenovou hladinu.
Vzhledem k efektivitě nákladů vynaložených na jednotlivá opatření jsou náklady na zmírnění škod
u všech scénářů záporné. Porovnáním tohoto výsledku s přijatelnými náklady na zmírnění škod ve výši
20 €2000/tCO2e (viz kapitola 2.3.3) dojdeme k závěru, že rozšíření platnosti Směrnice na všechny domy by
vedlo k nižším celkovým nákladům na zmírnění škod v důsledku emisí CO2. Z ekonomického pohledu je
tak tato varianta mnohem příznivější než ostatní varianty, při nichž jsou náklady na zmírnění škod vyšší.
To tedy znamená, že využití obrovského potenciálu pro snížení emisí CO2 z stavebního fondu může být
z hlediska vynaložených nákladů efektivní.
Obrázek 20: Investice (osm nových členských zemí)
Dodatečné investiční náklady (oproti scénáři „stávající praxe“)
na renovaci stavebního fondu v osmi nových členských zemích
2006
2010
2015
Směrnice
1,1
1,1
1,1
1,7
1,8
1,7
3,4
3,5
3,5
64
65
Obrázek 21: Roční kapitálové náklady (osm nových členských zemí)
Dodatečné roční kapitálové náklady (oproti scénáři „stávající praxe“)
2006
2010
2015
Směrnice
0,12
0,44
0,84
0,17
0,68
1,33
0,29
1,31
2,60
Obrázek 22: Úspora nákladů na energii (osm nových členských zemí)
Roční úspora nákladů na energii (oproti scénáři „stávající praxe“)
2006
2010
2015
Směrnice
0,16
0,59
1,20
0,21
0,89
1,84
0,36
1,68
3,53
Obrázek 23: Celková úspora nákladů (osm nových členských zemí)
Celkový roční zisk (oproti scénáři „stávající praxe“) na renovaci
stavebního fondu v osmi nových členských zemích
2006
2010
2015
Směrnice
0,16
0,15
0,36
0,04
0,21
0,51
0,07
0,37
0,93
7.4 DALŠÍ PŘÍNOSY
Kromě potenciálu pro snížení emisí CO2 a nákladů na zmírnění škod je třeba v diskusi o ekonomických
dopadech opatření na snížení množství skleníkových plynů zohlednit i další faktory. Intenzivnější renovace stávajícího stavebního fondu bude v nových členských zemích vliv na trh práce. Sníží se také externí
náklady na zmírňování škod očekávaných jako následek dalšího oteplování zemské atmosféry. Nesmíme
ale zapomínat ani na další vedlejší přínosy politiky v oblasti ochrany ovzduší, například čistší vzduch ve
městech.
7.4.1 EFEKTIVNÍ VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE A VZNIK NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST
Jak bylo uvedeno v kapitole 7.3, pro nové členské země bude uspokojení naléhavé potřeby renovací velmi
náročným úkolem, jehož realizace povede ke zvýšení obratu ve stavebnictví o 6 až 18 % podle zvoleného
scénáře. Intenzivnější renovace stávajícího stavebního fondu a zavádění Směrnice do národní legislativy
bude mít pravděpodobně i dopad na zaměstnanost. Tento dopad bude záviset na složitých makroekonomických mechanismech zpětné vazby, což ostatně platí u jakékoli zaváděné politiky. Obecně lze dopad
dodatečných investic na zaměstnanost porovnat se situací, kdy by investovaný kapitál byl využit jiným
způsobem, např. k nákupu spotřebního zboží, úsporám nebo výplatě dividend. Kvantifikace těchto nepřímých vlivů se potýká s celou řadou nejistot, což může vést k velmi rozdílným závěrům.
Jedná se o vliv na objem stavebních prací, počet pracovních míst pro konstrukci a výrobu systémů vytápění a klimatizace, počet pracovních míst pro údržbu technického zařízení (např. kotlů a klimatizačních
jednotek) a počet pracovních míst v důsledku zavedení a provozování centralizovaných fakturačních
systémů.
Vlivem snižování emisí CO2 na tvorbu pracovních míst se zatím zabývalo pouze několik málo studií
(podrobnosti viz [Ecofys 2005]).
66
67
Podle prvních odhadů přímých dopadů na zaměstnanost je dodatečné investice možné porovnat s obratem a zaměstnaností ve stavebnictví, kde 1,5 milionu zaměstnanců [Eurostat 04] vytváří roční obrat ve
výši 45 mld. € [Eurostat 05]. To odpovídá obratu 35 000 € ročně na zaměstnance. Renovace bez snížení
energetické náročnosti budov budou znamenat roční investice ve výši 1,6 mld. € v případě velkých bytových domů a 4,7 mld. €9 v případě všech domů. To odpovídá 45 000, resp. 135 000 nových pracovních
míst.
Spojení renovací se snížením energetické náročnosti bude mít další příznivý dopad na trh práce, ovšem
za předpokladu, že podíl nákladů na materiál bude v případě opatření na snížení energetické náročnosti
v jednotlivých scénářích 2 až 5krát vyšší než u běžných stavebních činností. To tedy znamená, že dalších
70 000 až 175 000 € investovaných ročně do opatření na snížení energetické náročnosti by vytvořilo
jedno nové pracovní místo. V případě ambiciózních opatření s dodatečnými investicemi ve výši 3,5 mld.
€ ročně do opatření na snížení energetické náročnosti by ve stavebnictví a souvisejících oborech vzniklo
zhruba 20 000 až 50 000 nových pracovních míst. Přitom nebereme v úvahu vliv dalších odvětví (např.
energetiky a strojírenské výroby). Navíc se jedná samozřejmě o velmi hrubý odhad přímých dopadů,
který si zaslouží podrobnější analýzu. Nicméně pokud bude naléhavá potřeba renovací uspokojena
v kombinaci s opatřeními na snížení energetické náročnosti, můžeme očekávat, že realizace opatření
popisovaných v této zprávě by s sebou v nových členských zemích přinesla 50 000 až 185 000 nových
pracovních míst.
7.4.2 UŠETŘENÉ NÁKLADY NA ZMÍRNĚNÍ ŠKOD
Odhad externích nákladů na zmírnění škod způsobených skleníkovými plyny se potýká s velkými neznámými. Zatím ne zcela chápeme, jak fungují klimatické mechanismy v zemské atmosféře, a navíc nejsme
ani schopni odhadnout socioekonomické změny vyvolané klimatickými změnami. Zatím byly odhadnuty
fyzikální dopady klimatických změn, jako zvýšení hladiny moří, extrémní výkyvy počasí, dopady na zdraví
člověka, zemědělství, vodní zdroje a ekosystémy včetně případné migrace obyvatelstva. Často není ani
možné jasně rozlišovat mezi odhadováním výše škod a výpočtem nákladů na konkrétní škody, protože
jednotlivé dopady jsou vzájemně provázané.
V následující tabulce 42 je uveden orientační přehled marginálních externích nákladů na zmírnění škod
v důsledku emisí CO2. Výsledky se pohybují v rozpětí od 0,1 do 16,4 €/tCO2 a vycházejí z výpočtů s pomocí modelu FUND 2.0 v časovém horizontu do roku 2100.
Tabulka 42: Přehled doporučených marginálních externích nákladů na zmírnění škod
vypočítaných pro ExternE a (světový průměr) [Friedrich 2001]
a
b
Ušetřené
náklady
Minimální
Nízkéb
Střední odhad
Vysokéb
Maximální
(€2000/tCO2)
0,1
1,4
2,4
4,1
16
Emise v období let 2000 až 2009. Náklady přepočteny na úroveň roku 2000
Nižší a vyšší hodnota odpovídá intervalu spolehlivosti 67 %.
9 Výše investic do renovací bez snížení energetické náročnosti je počítána jako rozdíl mezi celkovými náklady na renovace včetně nákladů na údržbu
a nákladů souvisejících s energií (8,2 mld. €, viz tabulka 41) a dodatečnými náklady souvisejícími s energií (3,5 mld. €) a činí 4,7 mld. € (viz obrázek 20).
Uznávaní odborníci na odhad nákladů na zmírnění škod, jako např. Tol, Downing a Frankenhauser, dospěli
k závěru [Tol 2000], že „…marginální náklady způsobené emisemi oxidu uhličitého jsou nejisté a reagují
citlivě na předpoklady, které zčásti odrážejí etické a metodické postoje. Přesto však pravděpodobně nepřekročí 50 dolarů za tunu uhlíku.“ Částka 50 dolarů za 1 tunu uhlíku odpovídá 13,6 dolarům za tunu CO2.
68
69
8 ] Z ÁVĚRY A DOPORUČENÍ
NALÉHAVÁ POTŘEBA RENOVACÍ
Údržba a renovace stavebního fondu byla po celá desetiletí, zejména v době komunismu, zanedbávána
kvůli nedostatku finančních prostředků. Stavební fond tak naléhavě potřebuje rekonstrukci, která by
jej uvedla do souladu se současnými standardy. Tuto skutečnost si uvědomují politici a o její závažnosti
svědčí také pozornost, která jí byla věnována na 16. konferenci evropských ministrů pro bydlení, jež se
konala v Praze a na níž byla zdůrazněna zejména potřeba renovovat výškové bytové domy.
KOMBINACE S OPATŘENÍMI NA SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI
Evropští ministři pro bydlení se shodli, že důraz je třeba klást zejména na integrované strategie zahrnující
management bydlení, údržbu, kroky k úspoře energií, rozvoj měst a sociální přístup. Tato studie potvrzuje účinnost kroků k úspoře energií. Bylo zjištěno, že tyto kroky jsou z hlediska vynaložených nákladů
efektivní zejména tam, kde jsou realizovány v kombinaci s celkovou renovací. Taková příležitost se totiž
vzhledem k dlouhému cyklu renovace opakuje jednou za 30 až 50 let.
U velkých bytových domů je kombinace těchto opatření již zahrnuta ve stávající Směrnici EPBD a povede
k výraznému snižování emisí CO2.
ROZŠÍŘENÍ SMĚRNICE O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV
Zkoumané soubory renovačních opatření v kombinaci se snížením energetické náročnosti potvrzují
platnost zásad Trias Energetica, podle kterých by měla být nejprve snížena poptávka po energii zavedením opatření na snížení energetické náročnosti a zbývající poptávka po energii by měla být uspokojena
pokud možno z obnovitelných zdrojů, případně s využitím fosilních paliv, avšak pomocí energeticky
účinných technologií. Tyto zásady by mohly být včleněny do národní legislativy při převádění Směrnice,
například v podobě požadavků na celkovou energetickou náročnost nebo zavedení minimální úrovně
izolace.
Bylo také zjištěno, že tloušťka izolace, která bude v nových členských zemích po zavedení Směrnice vyžadována, se pohybuje kolem ekonomického optima. Přesto platí, že účinnější izolace by vedla k dalším
úsporám bez významnějších negativních finančních dopadů.
Vzhledem k tomu, že energeticky úsporná opatření se vyplácejí ve všech typech budov, nikoli jen v budovách s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2, bylo by rozumné rozšířit platnost
Směrnice a přispět tak ke splnění cíle EU v oblasti snižování emisí CO2.
MOBILIZACE NALÉHAVÉ POTŘEBY RENOVACÍ
Překážek existuje několik, ale hlavní překážkou je nedostatek kapitálu pro tak rozsáhlé investice. Proto
jsou nevyhnutelné státem podporované programy renovace, které zahájí investice do obnovy stavebního fondu a urychlí účinnější využívání energie a snižování emisí CO2.
S cílem zajistit, že energeticky úsporná opatření budou realizována společně s rekonstrukcí stavebního
fondu, je v další diskusi na politické úrovni třeba vzít v úvahu tyto varianty:
• Poskytování pobídek v podobě nižších úrokových sazeb z úvěrů: Cílené programy renovace
by měly být kombinovány se stanovením minimálních požadavků na energetickou náročnost.
K efektivnějšímu využívání energie může také přispět snížení úrokových sazeb z úvěrů. Tato
podpora musí být důsledná, aby přinášela požadovaný výsledek. To znamená, že určená částka
podpory musí odpovídat poptávce např. po účinnějších technologiích izolace. Pokud by však
poskytování tohoto typu podpory bylo podmíněno úvěrovou smlouvou, může se stát, že bude
složité dotace získat, pokud si budou spotřebitelé chtít nainstalovat novou technologii sami.
Proto by mělo být jasně stanoveno, na která opatření jsou dotace poskytovány, přičemž získání
dotace by nemělo být podmiňováno výběrem konkrétního dodavatele technologie. Navíc pokud
je tento typ podpory poskytován při nákupu vyspělé a komerčně dostupné technologie, může to
vést k růstu cen a zhoršování kvality poskytovaných služeb.
• Vytvoření pravidelně doplňovaného fondu pro projekty renovace na regionální úrovni: Pravidelně
doplňované (revolvingové) fondy mohou být vytvářeny a spravovány veřejnými institucemi jako
mechanismus financování, který bude podporovat investice do energeticky účinných opatření
ve stavebnictví. Prostředky z fondu by mohly být vypláceny registrovaným organizacím a jednotlivcům. Počítá se s tím, že by dlužník podporu za určitou dobu splatil. Tím by se fond opět
doplnil a mohl by poskytovat úvěry dalším žadatelům. Finanční úspory dosažené projekty na
snížení energetické náročnosti, jejichž výši lze snadno určit, by plynuly zpět do fondu, čímž by
vznikal průběžně obnovovaný kapitálový fond. Tyto úspory by byly každý rok znovu investovány
do fondu až do úplného splacení kapitálové investice.
• Snížení daně z přidané hodnoty: Jako další možnost připadá v úvahu snížení sazby daně z přidané hodnoty u všech výrobků, které přispívají ke snížení spotřeby energie v budovách. Týkalo by
se to izolačních materiálů, účinnějších oken nebo moderní technologie vytápění, které by byly
instalovány během renovace budovy. Nižší sazba daně z přidané hodnoty by urychlila a podpořila mechanismus prodeje těchto výrobků a obecně by prospěla trhu dodávek pro stavebnictví.
• Vhodný právní rámec pro renovace: Investoři do opatření na úsporu energie ve stávajícím stavebním fondu by mohli získat i další finanční podporu. V některých zemích EU tak investoři mohou
zvýšit nájemné až na dvojnásobek částky ušetřených nákladů na energii, pokud se při renovaci
budovy sníží její energetická náročnost. Podobnou právní úpravu by bylo možné zavést v dalších
členských zemích i bez přímé účasti EU.
70
71
9 ] ODK A Z Y
CEU 2003
Diana Ürge-Vorsatz a kol., The impact of structural changes in the energy sector of CEE
countries on the creation of a sustainable energy path, pro Evropský parlament, CEU,
2003
Czech 2005
Návrh závěrečného komuniké ze 16. konference evropských ministrů pro bydlení
konané v Praze 14. a 15. května 2005, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2005
DG Tren 2005
Evropská komise, Generální direktorát pro energetiku a dopravu: „European Energy
Priorities - An outline of the European Commission’s plans for 2005”, Brusel, 2005
EC 2003
Evropská komise, Generální direktorát pro energetiku a dopravu, European Energy
and Transport – Trends to 2030 Part II, Brusel, 2003
Ecofys 2001
K. Blok a kol., Economic Evaluation of sectoral emission reduction objectives for
climate change, Economic evaluation of carbon dioxide emission reduction in the
household and services sectors in the EU, Generální direktorát pro životní prostředí,
Brusel, 2001
Ecofys 2002
C. Petersdorff, T. Boermans, J. Harnisch, S. Joosen, F. Wouters: The contribution of
Mineral Wool an other Thermal Insulation Materials to Energy Saving and Climate
Protection in Europe, Ecofys, Kolín nad Rýnem, 2002
Ecofys 2004
C. Petersdorff, T. Boermans, O. Stobbe, S. Joosen, W. Graus, E. Mikkers, J. Harnisch:
Mitigation of CO2-Emissions from the Building Stock - Beyond the EU Directive on the
Energy Performance of Buildings, Ecofys, Kolín nad Rýnem, 2004
Ecofys 2005
C. Petersdorff, T. Boermans, J. Harnisch, O. Stobbe, S. Ullrich, S. Wartmann: CostEffective Climate Protection in the EU Building Stock, Ecofys, Cologne, 2005
Enquete 2002
Enquete-Kommission des Deutschen Bundestags, Nachhaltige Energieversorgung
unter den Bedingungen der Globalisierung und Liberalisierung, Berlín, 2002
Environ 2004
Michelle Norris a Patrick Shiels, Regular National Report on Housing Developments in
European Countries, Synthesis Report, Department of the Environment, Heritage and
Local Government, Dublin, Irsko, 2004
Eurostat 2005
Eurostat, databáze http://epp.eurostat.cec.eu.int, 2005
Euroheat 2003
Euroheat: District Heat in Europe country by country survey, vydání 2003, Brusel, 2003
Eurostat 2002
Eurostat: Energy prices, data 1990-2001, 2002 edition, EC, Theme 8 Environment and
Energy, Lucemburk, 2002
Eurostat 2004
Eurostat, European business Facts and figures Part 6: Business services
Data 1998-2002, 2004
Eurostat 2004-2 Eurostat, Eurostat yearbook 2004 - The statistical guide to Europe - Data 1992-2002,
Panorama of the European Union, kapitola 3, ISSN 1681-4789, Evropská společenství,
Lucemburk, 2005
Eurostat 2004-3 I. Kuhnert, Statistik kurz gefasst, Ein Überblick über die Wirtschaft der Beitrittsländer,
Europäische Gemeinschaften, Lucemburk, 2004
Friedrich 2001
Friedrich, R. a P. Bickel, Environmental External Costs of Transport, Springer, Eds, 2001
Gemis 2004
Gemis; Globales Emissions-Modell Integrierter Systeme, Öko-Institut, Darmstadt,2004
IEA 2002
Statistické přehledy IEA, Energy balances of OECD countries 1999-2001, OECD / IEA, 2002
IWU 1994
IWU (Institut Wohnen und Umwelt): Empirische Überprüfung der Möglichkeiten
und Kosten, im Gebäudebestand und bei Neubauten Energie einzusparen und die
Energieeffizienz zu steigern, Darmstadt, 1994
PRC 2004
PRC Bouwcentrum International, Sustainable Refurbishment of High-Rise Residential
Buildings and Restructuring of Surrounding Areas, zpráva pro konferenci evropských
ministrů pro bydlení v roce 2005 vypracovaná z pověření nizozemského Ministerstva
pro bydlení, územní plánování a životní prostředí, Nizozemsko, 2004
STOA 1998
STOA1998; van Velsen, A.F.M., O. Stobbe, K. Blok, A. H. M. Struker, MTI a Ecofys: Building
regulations as a means of requiring energy saving and use of renewable energies,
Scientific and technical options assessment (STOA) for European Parliament, Utrecht,
1998
Tol 2000
Tol, R.S.J., S. Fankhauser, R.G. Richels a J.B. Smith, ‘How Much Damage Will Climate
Change Do? Recent Estimates’, World Economics, 1 (4), 179-206, 2000
Tol 2002
Tol, R.S.J., „New Estimates of the Damage Costs of Climate Change, Part I: Benchmark
Estimates“, Environmental and Resource Economics, 21 (1), 47-73, 2002
Tol 2002b
Tol, R.S.J., „New Estimates of the Damage Costs of Climate Change, Part II: Dynamic
Estimates“, Environmental and Resource Economics, 21 (2), 135-160, 2002
UNECE 2002
UNECE: Human Settlement database, Environment and Human Settlements Division,
Ekonomická komise OSN pro Evropu, Ženeva 10, 2002
VDI 2067
Verein Deutscher Ingenieure, Economic efficiency of building installations, fundamentals and economic calculation, Düsseldorf, 2000
WKO 2004
Wirtschaftkammern Österreichs, Zinsentwicklung, Kurzfristige Zinssätze (nominell),
Rakousko, 2004
72
73
PŘÍLOHA ] POPIS MODELU BEAM (BUILT ENVIRONMENT ANALYSIS MODEL)
Pro výzkumný projekt s názvem „Přínos minerální vlny a dalších tepelněizolačních materiálů pro úsporu
energie a ochranu prostředí v Evropě“ [ECOFYS 2002] vytvořila společnost ECOFYS model zobrazující
současný stav a budoucí vývoj evropského stavebního fondu, aby mohla analyzovat potenciál úspor
energie působením tepelné izolace. Zjištění o úsporách energie působením tepelné izolace jsou založena
na výpočtovém modelu, který člení stavební fond zjednodušeným způsobem. Toto zjednodušení musí
být zohledněno při vyhodnocování přesnosti výsledků, přesto výsledky poskytují spolehlivé indikátory
pravděpodobné velikosti potenciálů úspor energie.
Abychom mohli vypočítat emise CO2 z vytápění ve stavebním fondu osmi nových členských zemí, rozšířili
jsme model BEAM na všech 25 členských zemí. Hlavními komponentami modelu BEAM jsou:
STANDARDNÍ TYPY BUDOV
Pro modelování evropského stavebního fondu bylo použito 5 standardních typů:
• Modelový dům 1: Dvoupodlažní koncový řadový dům (120 m2);
• Modelový dům 2: Malý bytový dům (menší než 1 000 m2);
• Modelový dům 3: Velký bytový dům (větší než 1 000 m2);
• Malá kancelářská budova (menší než 1 000 m2);
• Velká kancelářská budova (větší než 1 000 m2).
KLIMATICKÉ PODMÍNKY
Různé klimatické podmínky v Evropě byly shrnuty do tří klimatických pásem:
• Pobaltské republiky (Lotyšsko, Litva a Estonsko) budou uváděny jako jedna skupina.
• Polsko bude jakožto největší země analyzováno samostatně.
• Země střední a východní Evropy (Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko) budou
analyzovány souhrnně jako jedna skupina (země CEEC-4).
Tabulka 43: Přehled klimatických podmínek: denostupně pro vytápění
Země
Počet denostupňů
[Kd/a]
4 000
Polsko
3 850
CZ, HU, SL a SK
3 400
SKUPINY BUDOV PODLE STÁŘÍ
Stavební fond byl rozdělen do tří skupin budov podle stáří. Tyto skupiny se podstatně liší kvůli příslušným
tehdy platným národním a regionálním předpisům a tomu odpovídajícím izolačním standardům:
• Budovy postavené před rokem 1975
(rozdělené na budovy již energeticky renovované a budovy v původním stavu);
• Budovy postavené v letech 1975 až 1990;
• Budovy postavené po roce 1990.
CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍHO FONDU
Tabulka 44: Charakteristika stavebního fondu v pobaltských republikách
Malé
Bytové
Nebytové
nebytové
domy nad
budovy nad
budovy do
1 000 m2
1 000 m2
1 000 m2
Celkem
Rodinné
domy
Bytové
domy do
1 000 m2
Rok
[mil. m2]
[mil. m2]
[mil. m2]
[mil. m2]
[mil. m2]
[mil. m2]
Pobaltské
< 1975
201,6
85,1
37,0
31,4
17,6
30,5
republiky
1975-1990
87,7
36,0
16,6
13,7
7,8
13,6
1990-2001
15,1
6,5
2,7
2,3
1,3
2,2
Celkem
304,4
127,6
56,3
47,5
26,7
46,3
< 1975
40,0
17,8
7,7
6,1
3,1
5,3
1975-1990
23,3
10,4
4,5
3,5
1,8
3,1
1990-2001
2,9
1,3
0,6
0,4
0,2
0,4
Celkem
66,2
29,5
12,8
10,0
5,1
8,8
< 1975
53,7
14,7
12,4
9,1
6,0
11,5
1975-1990
26,8
7,3
6,2
4,5
3,0
5,8
1990-2001
3,3
0,9
0,8
0,6
0,4
0,7
Celkem
83,9
23,0
19,4
14,2
9,3
18,0
< 1975
108,0
52,6
16,9
16,3
8,5
13,6
1975-1990
37,6
18,3
5,9
5,7
3,0
4,7
1990-2001
8,8
4,3
1,4
1,3
0,7
1,1
Celkem
154,4
75,2
24,2
23,3
12,2
19,5
Estonsko
Lotyšsko
Litva
Stáří
budovy
Tabulka 45: Spotřeba koncové energie v pobaltských republikách
Spotřeba koncové
energie
Bytový sektor
Komerční sektor
Celkem
MWh
MWh
MWh
33 051 942
8 840 900
41 892 842
Estonsko
7 789 210
1 997 233
9 786 443
Lotyšsko
13 300 841
3 533 567
16 834 407
Litva
11 961 891
3 310 100
15 271 991
74
75
Tabulka 46: Zdroje energie v pobaltských republikách
Zdroje koncové energie
Plyn
Ropa
Uhlí
Elektřina
Dřevo
Dálkové
vytápění
Rodinné domy
11,0 %
7,4 %
3,1 %
0,9 %
61,7 %
15,9 %
Bytové domy
2,3 %
1,5 %
0,9 %
0,4 %
17,8 %
77,1 %
Faktor emisí [kg/MWh]
202
266
338
610
20
237
Tabulka 47: Hodnoty U v pobaltských republikách
Výstavba do
Hodnoty U roku 1975,
[W/m2K]
žádná
renovace
Výstavba Výstavba Výstavba
Nová
Nová
Renovace
Renovace
do roku
v letech
v letech výstavba
výstavba
2003
po roce
1975, po
1975
1991 až
2003
po roce
až 2006
2006
renovaci až 1990
2002
až 2006
2006
Okna
3,00
2,60
2,60
2,10
1,90
1,90
1,66
1,66
Fasáda
0,90
0,78
0,78
0,33
0,27
0,30
0,23
0,26
Podlaha
0,70
0,64
0,64
0,34
0,26
0,58
0,25
0,29
Střecha
0,70
0,62
0,62
0,28
0,19
0,24
0,17
0,20
Polsko
Tabulka 48: Charakteristika stavebního fondu v Polsku
Malé
Bytové domy Bytové domy
nebytové
do
nad
budovy do
1 000 m2
1 000 m2
1 000 m2
Nebytové
budovy nad
1 000 m2
Stáří
budovy
Celkem
Rodinné
domy
Rok
[mil. m2]
[mil. m2]
[mil. m2]
[mil. m2]
[mil. m2]
[mil. m2]
< 1975
642,8
236,5
93,1
149,6
77,8
85,8
1975-1990
327,6
120,5
47,4
76,2
39,7
43,7
1990-2001
154,0
56,7
22,3
35,8
18,6
20,6
Celkem
1 124,3
413,7
162,8
261,7
136,2
150,1
Tabulka 49: Spotřeba koncové energie v Polsku
Konečná spotřeba
energie
Polsko
Bytový sektor
Komerční sektor
Celkem
MWh
MWh
MWh
168 963 601
37 926 483
206 890 084
Tabulka 50: Zdroje energie v Polsku
Plyn
Ropa
Uhlí
Elektřina
Dřevo
Dálkové
vytápění
Rodinné domy
23,4 %
7,5 %
34,6 %
0,5 %
18,2 %
15,8 %
Bytové domy
14,2 %
4,6 %
21,1 %
0,3 %
11,1 %
48,7 %
202
266
338
610
20
539
Tabulka 51: Hodnoty U v Polsku
Výstavba do
[W/m2K]
žádná
renovace
Nová
Nová
Renovace
Renovace
do roku
v letech
v letech výstavba
výstavba
2003
po roce
1975, po
1975
1991 až
2003
po roce
až 2006
2006
renovaci až 1990
2002
až 2006
2006
Okna
3,50
2,60
2,60
2,40
2,30
2,30
2,00
2,00
Fasáda
1,20
0,50
0,75
0,55
0,45
0,25
0,30
0,25
Podlaha
1,20
1,00
0,70
0,70
0,70
0,70
0,60
0,60
Střecha
0,90
0,45
0,45
0,30
0,30
0,30
0,23
0,23
76
77
Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko
Tabulka 52: Charakteristika stavebního fondu v České republice, v Maďarsku, ve Slovinsku a na Slovensku
Celkem
Česká
republika
Slovensko
Maďarsko
Slovinsko
Malé
Bytové
Nebytové
nebytové
domy nad
budovy nad
budovy do
1 000 m2
1 000 m2
1 000 m2
Stáří
budovy
Celkem
Rodinné
domy
Bytové
domy do
1 000 m2
Rok
[mil. m2]
[mil. m2]
[mil. m2]
[mil. m2]
[mil. m2]
[mil. m2]
< 1975
620,4
297,9
51,3
96,6
77,8
96,8
1975-1990
273,6
131,7
21,8
43,3
33,5
43,2
1990-2001
53,5
26,1
4,0
8,4
6,5
8,4
Celkem
947,5
455,8
77,1
148,4
117,8
148,4
< 1970
261,5
115,6
28,1
41,9
35,6
40,3
1970-1990
89,8
39,7
9,7
14,4
12,2
13,8
1990-2001
11,4
5,0
1,2
1,8
1,6
1,8
Celkem
362,7
160,3
39,0
58,1
49,3
55,9
< 1970
104,5
45,4
8,0
21,5
10,0
19,6
1970-1990
64,2
27,9
4,9
13,2
6,1
12,0
1990-2001
12,6
5,5
1,0
2,6
1,2
2,4
Celkem
181,3
78,9
13,9
37,2
17,3
34,0
< 1970
214,9
120,2
11,3
25,2
27,4
30,8
1970-1990
99,4
55,6
5,2
11,7
12,7
14,2
1990-2001
23,0
12,8
1,2
2,7
2,9
3,3
Celkem
337,3
188,6
17,7
39,5
43,0
48,3
< 1970
39,5
16,7
3,9
8,0
4,8
6,1
1970-1990
20,2
8,5
2,0
4,1
2,5
3,1
1990-2001
6,6
2,8
0,6
1,3
0,8
1,0
Celkem
66,3
28,0
6,5
13,5
8,1
10,2
Tabulka 53: Spotřeba koncové energie v České republice, v Maďarsku, ve Slovinsku a na Slovensku
Spotřeba koncové
energie
Bytový sektor
Komerční sektor
Celkem
MWh
MWh
MWh
Celkem
134 166 558
59 463 083
193 629 642
Česká republika
52 131 421
22 584 100
74 715 521
Slovensko
26 737 437,5
11 557 416,7
38 294 854,2
Maďarsko
45 408 776
21 306 150
66 714 926
Slovinsko
9 888 924
4 015 417
13 904 340
Tabulka 54: Zdroje energie v České republice, v Maďarsku, ve Slovinsku a na Slovensku
Plyn
Ropa
Uhlí
Elektřina
Dřevo
Dálkové
vytápění
Rodinné domy
70 %
6%
10 %
3%
5%
6%
Bytové domy
27 %
3%
4%
1%
3%
62 %
202
266
338
610
20
258
Tabulka 55: Hodnoty U v České republice, v Maďarsku, ve Slovinsku a na Slovensku
Výstavba do
[W/m2K]
žádná
renovace
Nová
Nová
Renovace
Renovace
do roku
v letech
v letech výstavba
výstavba
2003
po roce
1975, po
1975
1991 až
2003
po roce
až 2006
2006
renovaci až 1990
2002
až 2006
2006
Okna
4,00
3,40
3,40
2,90
2,10
1,80
1,65
1,70
Fasáda
1,50
1,00
1,00
0,55
0,38
0,40
0,34
0,35
Podlaha
1,40
0,90
0,90
0,68
0,48
0,48
0,44
0,46
Střecha
1,40
0,70
0,70
0,38
0,28
0,29
0,23
0,23
78
79
80
81
Design: www.morris-chapman.com, CZ adaptace: www.studiorema93.cz
10/2005
375 Avenue Louise, Box 4
1050 Brussels, Belgium
Phone: +32 (0)2 626 2090
Fax: +32 (0)2 626 2099
[email protected] - www.eurima.org

MIM Ecofys report.indd

Transkript

Podobné dokumenty

Měření pro teleinformatiku

EU ETS po 2012

Sunega, Kostelecký - Regionální disparity v dostupnosti bydlení

novinky v cenové soustavě úrs 2013/i - pro

Přírodovědecká Fakulta Univerzity Palackého

kalendář turistických akcí - kct

Zobrazit/Stáhnout

1) “Čím méně, tím lépe.”

Ceník Knaufinsulation v PDF