G 7 se skryje do bavorských lesů

ZE ZAHRANIČÍ
PRÁVO u SOBOTA 6. ČERVNA 2015
STRANA 17
G 7 se skryje do bavorských lesů
Vladimír Plesník
Témata schůzky
Onen rituál se odehrával
takřka neměnně. Každé dopoledne krátce po desáté začal
v jedlovém porostu asi 800
metrů nad zámkem Elmau
v Bavorsku tokat tetřev.
Aby ho nerušila, nastupovala
pracovní četa až po dvanácté.
Uprostřed lesa stavěla sedm kilometrů dlouhý plot zakončený
ostnatým drátem.
ochrana klimatu, příprava summitu v Paříži letos v prosinci
hrozba Islámského státu
napjatá situace na Ukrajině
roztržka Západu s Ruskem
boj proti epidemii eboly
ným srážkám,“ předpověděl v televizi ZDF Robert Heimberger,
šéf policejního prezídia Horní
Bavorsko-jih se zkušenostmi
z návštěvy papeže Benedikta
XVI. a fotbalového mistrovství
světa v roce 2006.
„Do Elmau – vezmeme G 7
útokem!“, „Vrazme kůl do srdce
bestie!“ – tak znějí některé výzvy
radikálních skupin zejména z Itálie a Řecka.
Aneas Luft, maturant z Mnichova, patřil mezi radikály, kteří
v předstihu nacvičovali „průtok“,
jak v hantýrce označují prolomení policejního kordonu.
„Rodiče vyšli do ulic v roce
1968, já teď,“ řekl týdeníku Der
Spiegel.
Kolem Obamy
se točí vše
Zítra a v pondělí bude před demonstranty chránit na summitu
sedm nejmocnějších politiků
světa – z USA, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska
a Kanady. V roku 1997 se k sedmičce připojilo Rusko, čímž
vznikla G 8. Po loňských událostech na Ukrajině letos Moskvu
nepozvali.
Dvě stě miliónů eur (5,49 mld.
Kč) stojí setkání G 7 německé
daňové poplatníky, z toho 132,5
miliónu eur (3,6 mld. korun)
uhradí Bavorsko. Hostitel Dietmar Müller-Elmaun, majitel zámeckého hotelu, dostal od státu
2,1 miliónu eur (57,6 mil. Kč) na
nezbytné úpravy své rezidence.
Obama by raději
letěl vrtulníkem
Do akce půjde 24 tisíc policistů včetně elitního zásahového
komanda GSG 9, odstřelovačů
a příslušníků jednotky vycvičené
pro nasazení v horách – luxusní
resort totiž leží 1008 metrů vysoko.
„Upřímně řečeno, na schůzce
bude jediná skutečně ohrožená
postava – Barack Obama, kolem
něho se točí vše,“ vysvětlil týdeníku Focus vysoce postavený po-
Dánové se zbaví
hotovosti
Dánsko připravuje zákon, jenž
by od roku 2016 umožnil obchodníkům odmítat platby v hotovosti. Zákazníci budou platit
kartou nebo aplikací v telefonu.
„Používání papírových bankovek i drobných je nákladné a navíc panují i bezpečnostní obavy.
Při přenášení hotovosti se můžete
stát terčem útoku, a ačkoli si udržujeme velice nízkou úroveň zločinnosti, tato možnost znepokojuje živnostníky i zaměstnance,“
řekl stanici ZDF Henrik Hytolft,
šéf Dánské obchodní komory. Zatímco v roce 1990 se odehrávalo
80 procent plateb v maloobchodě
v hotovosti či šecích, loni to bylo
už jen 23 procent, dodal. (vpl)
Foto Reuters – Michaela Rehle
policejní zdroj
Nápoj a tyčinka
Kolem zimního střediska Garmisch-Partenkirchen panují přísná bezpečnostní opatření.
licista ze Spolkového kriminálního úřadu (BKA), jenž si přál zůstat v anonymitě.
Americký prezident dorazí
s doprovodem přibližně tisícovky lidí, přičemž 500 z nich má
pod palcem jeho bezpečnost.
Dvě jumba a tři obří nákladní letadla C-17 Globemaster dopraví
delegaci do Mnichova.
V útrobách přepravních letounů se skrývá 45 opancéřovaných
limuzín a dvě demontované helikoptéry.
V Mnichově je sestaví, aby
mohl Obama odletět svou Mari-
Exšéf Evropské rady Herman
Van Rompuy (67) přezdívaný pan
Evropa, má novou, trochu neobvyklou funkci. Japonsko jej jmenovalo velvyslancem haiku. Jeho
posláním má být propagace klasického žánru japonské poezie
v rámci kulturní výměny mezi Japonskem a Evropskou unií. Uvedl
to belgický list De Morgen.
Výběr belgického politika
a ekonoma, zvaného také Haiku
Herman, není náhodný. Van Rompuy je známý zalíbením v tomto
krátkém literárním útvaru. „Jako
autor haiku a přítel Japonska doufám, že budu moci i nadále přispívat k posilování vazeb mezi Evropskou unií a Japonskem,“ řekl
Praha
Norimberk
ČR
Štrasburg
FRANCIE
Garmisch Mnichov
Partenkirchen
RAKOUSKO
Elmau
PRÁVO-ti
Rompuy vyslancem haiku
Kateřina Farná, Brusel
100 km
Bonn
N ĚM EC K O
Van Rompuy při setkání s japonským premiérem Šinzem Abem.
Van Rompuy začal psát haiku
v roce 2004 jako literární cvičení,
díky kterému opět našel cestu
k hudbě. Je například autorem
těchto veršů: „Na ranní procházce, šlápl jsem na fialku: jaro je ve
vzduchu.“ Dnes se jeho knihy řadí mezi belgické bestsellery.
Haiku je tvořeno zvukomalebným trojverším s počty slabik
5–7–5 (dohromady 17), dělicí
pauzou a zařazovacím slovem (japonsky kigo). Podstatou haiku je
kiru (v překladu řezání) odkazující na techniku, kdy jsou dva obrazy nebo myšlenky vedle sebe
odděleny interpunkčním znaménkem, pauzou. Klasickým tématem
bývá příroda.
ne One na heliport poblíž Elmau.
Tak vypadá plán. Tedy pokud
ho nerozmetají déšť, mlha a vítr.
Pokud by vrtulník nemohl
vzlétnout, došlo by na autokolonu a 150 kilometrů dlouhou cestu po dálnici a vozovkách nižší
třídy. „Z hlediska ostrahy by to
byl horor,“ obává se zdroj
z BKA.
Odpůrci vrcholné schůzky,
převážně krajně levicové skupiny, už ohlásili 17 demonstrací.
„Počítáme s třiceti až padesáti tisíci demonstrantů. S velkou
pravděpodobností dojde k násil-
Labouristé zničí
Milibandův kámen
Nešťastný nápad Eda Milibanda, exšéfa britských labouristů,
vytesat do kamene volební manifest končí ještě nešťastněji než
politická kariéra předsedy strany.
Zatímco Miliband zůstal i po nejhorším volebním výsledku labouristů od roku 1987 celý, vápencovou desku vysokou 2,62
metru nechá vedení rozdrtit na
kusy.
Část se rozprodá členům strany v rámci charity, část se použije do stavebního podloží.
Monument s šesti volebními
sliby Miliband zveřejnil týden
před květnovými parlamentními
volbami. Sliboval, že až vyhraje,
desku natrvalo osadí do zahrady
v Downing Street 10.
Nešťastný pokus zaujmout byl
od začátku zesměšňován ze
všech stran. Konzervativci ironicky poznamenávali, že ze sebe
Miliband dělá Mojžíše, a ptali se
ho, od kterého božstva své „desatero“ dostal. Jiní upozorňovali,
že kámen vypadá jako politikův
náhrobek, a sarkastický britský
tisk stélu označil za „nejtěžší sebevražedný vzkaz“ v dějinách.
Nevhodnost nápadu s kamenem neodhalili ani experti na
public relations a strana jej postupně schválila na deseti předvolebních schůzích.
(rm)
Pouliční bitvy se očekávají zejména v Garmisch-Partenkirchenu a v Mnichově. V někdejším
rekreačním komplexu americké
armády v Ga-Pa justice už
v předstihu umístila sto soudců.
Povedou zrychlená řízení – až
třicet současně – proti útočníkům, kteří skončí v některé ze 40
cel připravených přímo v budově.
Pamatuje se na vše: pro děti
zadržených tu zřídili i hernu
a pro jejich advokáty 15 místností.
„Naši nedobrovolní hosté dostanou na uvítanou nápoj a čokoládovou tyčinku,“ ujišťuje Robert
Kopp, zástupce mnichovského
policejního prezidenta.
Antrax dostalo
51 laboratoří
Zásilku vzorků se živými bakteriemi antraxu z výzkumného
střediska na vojenské základně
Dugway Proving Ground v Utahu dostalo omylem od Pentagonu 51 laboratoří v 17 amerických
státech a tři zahraniční země. Podle listu USA Today to byly Kanada, Jižní Korea a Austrálie.
„Vyšetřování může potvrdit,
že toto číslo není konečné,“ řekl
náměstek ministra obrany Robert
Work. Dodal, že zásilky veřejnost nijak neohrožují a u nikoho
se zatím neobjevily příznaky nákazy.
„Problém je horší, než se původně předpokládalo,“ uvedla televize CNN.
(DPA)
Bývalý obchodník s mobily staví v Karpatech slaměné domy
Od mobilů k slaměným ekodomům vede cesta přes velké množství vody. Tak trochu nelogicky,
ale pravdivě začíná příběh Petra
Skořepy (38), který v Bílých Karpatech u Myjavy v moravsko-slovenském pohraničí učí zájemce
stavět slaměno-hliněné domy.
„Měl jsem v Česku několik prodejen mobilů, ale v roce 2002 moje podnikání spláchly povodně,
takže jsem se ocitl před otázkou,
jak dál,“ začíná své povídání Petr
Skořepa, původem z Liberce.
„Našel jsem si ženu na Slovensku,
a protože učí slovenštinu, bylo jasné, že v Čechách by se moc neuživila. Proto padlo rozhodnutí, že
budeme bydlet na Slovensku.
U Sence jsem postavil slaměnou
jurtu a navzdory počátečnímu nesouhlasu její rodiny jsme tam přežili dva šťastné roky,“ uvedl.
Nakonec si našel pozemek
v Bílých Karpatech, kde staví
ekovesnici, pořádá pobyty ve
tmě a vede školu přírodního stavitelství.
Skořepa je samouk a ekologic-
části areálu organizuje zdejší ekovesnice tzv. pobyty ve tmě. „Zájemci tam absolvují týdenní terapii v absolutním tichu a týden nic
nevidí. Terapie pochází z jiných
kultur a má blahodárné účinky na
psychiku. Člověk žije týden bez
telefonu, uklidní se a začne jinak
přemýšlet,“ vysvětluje Skořepa.
ké slaměno-hliněné kruhové domečky byly jeho hobby. „Dokážu stavět domečky s klimatizací
na fyzikálních principech. Příjemná vnitřní teplota se udržuje
pomocí různých otvorů a větráním přes sklep,“ dodal. Ve Francii už stojí dva tisíce slaměných
domů, v České republice asi 200
a na Slovensku přibližně třicet.
Dobrovolníci v akci
Levné, ale pracné
„Pořádám kurzy, kde se zájemci mohou naučit stavět tyto
domečky. Je to levná, ale pracná
stavba. Například první domek
o rozloze 40 metrů čtverečních
užitné plochy s kompletním vybavením mě vyšel na 150 tisíc
korun, které jsem dal za materiál,“ uvedl.
Základ tvoří dřevostavba, slaměné balíky jako izolace a hliněná omítka z vnějšku i z vnitřku.
„Dům dýchá, protože je to difuzně otevřená stavba. Z vlhkostního hlediska je bezpečný, protože
hlína dokáže na sebe nasávat veškerou vlhkost a zase ji stíhá odvětrávat. Tepelně ta stěna izoluje
jako 15 až 20 centimetrů poly-
Foto Právo – Ivan Vilček
Ivan Vilček, Myjava
Petr Skořepa před jedním ze svých slaměných domů.
styrénu a zvukově jako 150centimetrová betonová zeď,“ řekl.
Kruhový půdorys umožňuje jiné
proudění energie než stavba s rohy. „I když jsou kamna na jednom místě, tepelný komfort zů-
stává v celé stavbě zhruba stejný,“ řekl Skořepa.
V maličkém domečku v zadní
Skořepa vede i školu přírodního stavitelství. V rámci areálu
ekovesnice pracuje několik nadšenců, kteří se zde učí veškeré
práce. „Díky evropskému grantu
zaměstnáváme čtyři dobrovolníky – na celý rok. Je to pro mladé
lidi do třiceti let. Dělají hliněné
omítky, marocké štuky a učí se
techniky s přírodními materiály.
Samozřejmě pracují i v zahradě,
sází staré odrůdy stromů a keřů,
starají se o zvířata,“ uvedl.
„Pocházím z Prahy. Mám zde
jídlo, ubytování, zdravotní pojištění a 95 eur kapesného měsíčně,“ vysvětluje Filip Materna.
„Hodně jsem se tady naučil
a zpátky do Prahy se mi vůbec
nechce,“ dodal.