NOS č.7 - Odborový svaz státních orgánů a organizací

7
Ročník 55
Praha
30. března 2010
10,70 Kč
Informace předsedkyně
Na 75. schůzi
Poslanecké sněmovny byl, v
rámci druhého
čtení vládního
návrhu zákona,
kterým se mění
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
pozdějších
předpisů (sněmovní tisk 959), poslancem M.
Doktorem předložen pozměňovací návrh, který obsahuje
změnu zákona o územních finančních orgánech. Jedná se o
identický návrh změny zákona,
kterou obsahoval návrh zákona,
kterým se mění zákon č.
531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a některé další
zákony, který prošel vnějším
připomínkovým řízením a nebyl
ministrem financí předložen
vládě. (Blíže viz bod 3 Informací předsedkyně NOS č. 5/2010).
Třetí čtení proběhne na dubnové
schůzi Poslanecké sněmovny,
která bude probíhat od 15. 4.
2010. Předsedkyně OS průběžně jedná ve věci přijetí
pozměňovacího návrhu a o s tím
související další problematice s
náměstkem ministra P. Chrenkem. Pokud bude svolán podvýbor pro daně a cla, zúčastní se
předsedkyně OS, po dohodě s
náměstkem P. Chrenkem, i tohoto jednání. Ve stejné věci je dohodnuto také jednání s předsedou rozpočtového výboru B.
Sobotkou a s některými dalšími
poslanci. Další informace zveřejníme v některém z čísel NOS
a na webové stránce OS.
Oprava: V minulém čísle
NOS (6/2010) v bodě 1 Informací předsedkyně jsme nedopatřením zveřejnili, citujeme:
“U příslušníků bezpečnostních
sborů odměňovaných podle
zákona č. 361/2003 Sb, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů činil průměrný nominální služební příjem 32
680 Kč (0,0%)“. Správně mělo
být uvedeno: “U příslušníků
bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona č.
361/2003 Sb, o služebním
poměru příslušníků bezpečnostních sborů činil průměrný
nominální služební příjem 33
313 Kč (1,9%).“ Za chybu se
omlouváme.
V Praze dne 27. 3. 2010
Alena Vondrová
předsedkyně OS
Navštivte odborový web:
www.mladiodborari.cz
Hlavní menu: Hlavní stránka, Kontakty, Dokumenty, Fórum,
Fotogalerie, Odkazy, Aktuality.
Například tu najdete informace: Pracovní poměr a jeho rizika či
Pracovní desatero pro začínající zaměstnance.
http://statorg.cmkos.cz
Případným autorùm
příspěvků do našeho
časopisu sdělujeme, že
honorář za zveřejnění
může být vyplacen,
pouze pokud autor uvede
své rodné číslo.
Základní odborové organizace
Odborového svazu státních
orgánů a organizací dostávají časopis NOS zdarma. Předplatné je
hrazeno z prostředkù Výboru
Odborového
svazu státních
orgánů a organizací.
Předsednictvo VOS
18. zasedání předsednictva Výboru našeho odborového svazu
se konalo ve čtvrtek 25. března v
Praze. Na programu byla příprava zasedání VOS, které bude ve
dnech 22. - 23. 4. 2010. V souvislosti s tím byla projednána
zpráva o hospodaření OS SOO k
31. 12. 2009.
Dále se předsednictvo seznámilo
s přehledem vývoje platů v sektoru veřejných služeb a správy v
roce 2009 a zabývalo se problematikou platů v roce 2010. Předsednictvo obdrželo poslední informace o vrcholící přípravě V.
sjezd ČMKOS, který proběhne
ve dnech 9. - 10. 4. 2010. v Praze.
Na tiskové konferenci ve středu
24. 3. 2010 v Domě odborových
svazů seznámila naše odborová
ústředna novináře s analýzou
ČMKOS k “Řešení ODS pro
pracovní místa“. Odbory považují tato řešení za návod na
další zneužívání krize vůči zaměstnancům podle ODS.
„Návrh opatření ODS na
vytvoření až 170 tisíc nových
pracovních příležitostí v soukromém sektoru představuje
pouze líbivá, ale veskrze nepravdivá slova, za nimiž se skrývá
snaha o likvidaci zákoníku
práce,“ upozornil místopředseda
ČMKOS Jaroslav Zavadil.
“Realizace návrhů ODS by
výrazně redukovala práva zaměstnanců. Představa, že úspory
pro firmy povedou k vyšší investiční činnosti a budou znamenat vznik nových pracovních
míst je falešná. Mimo dvou bodů
– vzdělávání financované z
evropských fondů a vyplácení
sociálních dávek pro aktivní
nezaměstnané – představuje
návrh ODS jen ničím nepodložené chiméry, a tak ho odmítáme,“ řekl Jaroslav Zavadil.
Dále pak na tiskové konferenci
předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík řekl k vetu prezidenta ČR k novele
zákona, která má snižit zdanění
benefitů: „Pan prezident využil
svého práva, a přestože jsme ho
požádali, aby dobře zvážil své
stanovisko, tak se přiklonil k
Miroslavu Kalouskovi, a zákon
vrátil s negativním stanoviskem,
přestože zaměstnavatelé i zaměstnanci považují benefity za
důležitý nástroj odměňování.“ O
zákoně tak bude s konečnou
platností znovu rozhodovat
Parlament ČR.
-dě-
ČMKOS odmítá “Řešení ODS pro pracovní místa“
Komentář ČMKOS k tiskové zprávě Řešení ODS pro pracovní místa
17. 3. 2010
ODS na základě doporučení Ekonomické skupiny odborníků (ESO)
představuje sadu opatření zlepšujících podmínky pro zaměstnance i
zaměstnavatele. Tato opatření vytvoří za jeden rok prostor pro vznik
až 170 tisíc nových pracovních míst v soukromém sektoru.
Celosvětové zkušenosti ukazují, že čím pružnější je trh práce, tím
nižší je nezaměstnanost. Pracovní místa vytváří hlavně soukromý sektor, proto chceme firmy motivovat k jejich nabízení a udržení.
Komentář:
Základní filozofie návrhů ODS v oblasti trhu práce je zřejmá. Jejich
osou je podpora podnikatelů a redukce práv zaměstnanců opřená o
falešnou ideu, že tyto tzv. úspory pro firmy povedou k vyšší investiční
činnosti a budou mít kladný efekt i na zvýšení ochoty podnikatelů najímat nové pracovní síly.
Návrh ignoruje negativní efekty předkládaných opatření, jako je snížení příjmů do státního rozpočtu s následným dopadem na schopnosti státu reagovat odpovídající hospodářskou a sociální politikou na
situaci na trhu práce. Tvrzení, že existuje úměra mezi vyšší pružností
trhu práce a nižší nezaměstnaností je mýtus, který nemá oporu v žádných mezinárodních statistikách. Rozhodující pro zaměstnanost je
efektivní investiční činnost nejen soukromého sektoru, ale i státu, stabilní pracovní prostředí a rovněž stabilní příjmová úroveň
„průměrných“ občanů. Útoky na pracovněprávní jistoty zaměstnanců
vedou k opačnému efektu, k jejich znejistění a zhoršení úrovně jejich
zejména dlouhodobější spotřeby. Navíc umožňuje podnikatelům vyvíjet větší tlak na jejich mzdovou úroveň. Pro existenci i soukromého
sektoru jsou navíc velmi důležité i státní investice zejména v oblasti
infrastruktury, které jsou další redukcí příjmů státu ohrožené
Je zřetelné, že ODS si představuje trh práce jako prostor, kde jednoznačně převažují práva zaměstnavatelů nad právy zaměstnanců a kde
zaměstnanci mají být vděčni za jakýkoliv, i krátkodobý pracovní úvazek. Tato filozofie vede k tomu, že proces tvorby pracovních míst je v
pojetí ODS závislý na úlevách po firmy (lépe řečeno pro jejich majitele) a na redukci práv zaměstnanců.
V této souvislosti je na místě připomenout, že strategie většiny členských zemí Evropské unie je založena na poznání, že je třeba udržet
zaměstnanost (tj. co nejvíce zaměstnanců v jejich současných pracovních vztazích) i za cenu přímé podpory státu poskytované jak zaměstnancům (např. formou „kurzarbeitgeld“ v Německu či Rakousku, či
formou „podpory v nezaměstnanosti poskytované při tzv. částečné
nezaměstnanosti v Nizozemsku a dalších zemích). Tato pomoc státu je
přitom podmíněna zákazem výpovědi dané zaměstnancům ze strany
jejich zaměstnavatelů, pokud jde o takto podporovaná pracovní místa
a to buď po dobu, po kterou je pomoc v důsledku dočasného poklesu
zakázek způsobeného krizí poskytována, popř. po dobu delší.
Vzhledem k tomu, že z vyjádření ekonomických expertů bez ohledu na
jejich „původ“ vyplývá, že nárůst nezaměstnanosti se stále ještě v
České republice nezastavil (konečně i sama ODS v předloženém materiálu v bodě 5 vychází z biblických „sedmi hubených let“, když
předpokládá po již uplynulých dvou letech krize, že k úplnému
odeznění krize dojde až za pět let), je na místě kombinovat jak zaměstnaní směřující k udržení současných míst tak opatření podporující vznik nových míst. Návrhy ODS v podobě, ve které byly prezentovány umožňují nahrazování současných pracovních míst (výpovědní doba bude zkrácena na jeden měsíc) „novými“ pracovními státem
podporovanými místy nebo živnostmi.
Obecně je na místě předeslat, že většina navrhovaných opatření
vyžaduje legislativní řešení formou zákona (novela zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce), a že jejich ekonomické propočty a odhady
uvedené v tabulce nelze s ohledem na nejasnost podmínek, za kterých
by byla realizována, prověřit (už vůbec není jasné, proč v tabulce nejsou náklady a výnosy navrhovaných opatření odděleny a proč jsou
uvedeny jen jako pololetní).
2
NOS 7/2010
1. Motivace pro vznik nových pracovních míst
Zaměstnavatel, který vytvoří nové pracovní místo na dobu neurčitou
pro nezaměstnaného, absolventa nebo rodiče po skončení rodičovské,
dostane na jeden rok slevu 3600 Kč na sociálním pojištění. Stát za něj
na dva roky převezme garanci výplaty 75 % případného čtyřměsíčního odstupného s měsíční výpovědní lhůtou.
Toto opatření má své úskalí ve výpadku příjmů sociálního pojištění. Je
otázkou, do jaké míry by mohl být tento výpadek kompenzován úsporami na nevyplacených podporách. Další otázkou je stabilita
vytvořených pracovních míst, když návrh opatření sice hovoří o pracovním poměru na dobu neurčitou, ale jedním dechem počítá s
brzkým propuštěním zaměstnance, k němuž zaměstnavatele dokonce
motivuje tím, že za něj stát zřejmě zaplatí (jak jinak lze rozumět
slovům „převezme garanci“) 75 % čtyřměsíčního odstupného (tj.
celkem trojnásobek průměrného měsíčního výdělku propuštěného zaměstnance). U tohoto opatření chybí nutné omezení výpovědi ze strany zaměstnavatele výměnou za poskytnutou státní podporu, bez něhož
se otevírá prostor pro „opakovanou recyklaci navrhované státní podpory“) a nekontrolovaný nárůst veřejných výdajů na navrhované
opatření provázené propouštěním ostatních, tj. návrhem „nechráněných zaměstnanců“.
Navržené řešení je spojeno i s nezanedbatelnými právními problémy.
Ve své podstatě se jedná o tzv. pozitivní diskriminaci, která je přípustná pouze v případě, že má dočasný charakter, tj. že se uplatní jen do
doby, kdy je dosaženo vyrovnání původní „negativní“ diskriminace
určité skupiny zaměstnanců (uvedených výslovně v návrhu ODS).
Současně je třeba upozornit na standardní námitky MPSV při všech
návrzích týkajících se poskytování jakékoliv formy finanční podpory
státem, že je třeba posoudit, zda v navrhovaném opatření se nejedná
o nedovolenou (zakázanou) podporu podnikatelů v rámci
hospodářské soutěže, a dále, že je třeba uvést, z jakých zdrojů by měla
být zaměstnavatelům uvedená podpora (dotace?) poskytována, a který státní orgán by ji poskytoval.
2. Podpora pro nezaměstnané, kteří začnou podnikat
Nezaměstnanému, který začne podnikat jako živnostník, zůstane plná
výše podpory v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Toto
opatření lze využít jednou za 10 let.
Je otázkou, nakolik je navrhované opatření motivující. Uchazeči o zaměstnání se dnes v naprosté většině snaží si nové zaměstnání sehnat.
Tam, kde jsou „natlačeni“ zaměstnavatelem z důvodu úspory jeho
nákladů do podnikání (tj. přijetí statusu zaměstnavatele), přijímají
dnes tuto změnu bez zvláštní finanční podpory státu. Navrhované
opatření tak v sobě obsahuje velký potenciál pro zneužívání prostředků vynakládaných na pasivní politiku zaměstnanosti, když v uvedeném
případě stát těmto OSVČ nově „připlatí“ plnou výši podpory vedle jejich příjmu z podnikání v situaci, kdy skutečně nezaměstnaným osobám byla v uplynulých letech podpora v nezaměstnanosti snižována.
Skutečná motivace, aby se uchazeč o zaměstnání rozhodl pro přechod
do podnikatelské činnosti tak založena navrhovaným (z pohledu veřejných financí, jejichž úspory ODS vytrvale požaduje, velmi marnotratným) není, protože již stávající OSVČ se v důsledku krize ocitají ve
stejné situaci, jako zaměstnavatelé propouštějící své zaměstnance –
klesá počet zakázek a zákazníků; ve službách zejména v důsledku růstu nezaměstnanosti, poklesu mezd, a tedy i koupěschopné poptávky, s
jejímž nárůstem zatím ještě nelze počítat).
Navrhované opatření rovněž může nahnat za vidinou získání určitého
startovacího kapitálu do podnikání osoby, které nemají k podnikání
vlohy, a které se pak při nezdaru podnikání mohou dostat do velkých
osobních potíží (dluhy, osobní bankroty).
Navíc je zde skryta tendence a motivace k posílení tlaku na přechod
zaměstnanců do statutu OSVČ se všemi známými negativními důsledky (švarcsystém) jak pro financování sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění tak pro poskytování příslušných dávek těmto osobám.
3. Více částečných úvazků
Stát uleví firmám na sociálním pojištění 7200 Kč ročně za každý
částečný úvazek pro rodiče s dětmi do 12 let, lidi starší 55 let, absolventy, studenty, zdravotně postižené nebo pro pečující o handicapované. Odstraníme diskriminaci částečných úvazků zrušením minimálního odvodu zdravotního pojištění.
Především je třeba uvést, že sjednávání částečných úvazků dnes nic z
právního hlediska nic nebrání, důvodem pro jejich větší nevyužívání
je především malý zájem ze strany zaměstnavatelů a jejich nízký
přínos z hlediska úrovně příjmů vyplácených v těchto případech zaměstnancům (mohou tedy hrát pouze doplňkovou roli), které se
následně promítají i do nízké úrovně nemocenských a důchodových
dávek zaměstnanců). Současně praxe ukazuje, že ze strany zaměstnavatelů není o využívání částečných úvazků mimořádný zájem, protože
i v těchto případech nese zaměstnavatel řadu fixních nákladů, které se
neliší od zaměstnanců pracujících na plný úvazek (stůl, počítač,
kancelářské vybavení apod.).
Navrhované opatření však představuje motivaci pro další atak na uzavírání pracovních poměrů na dobu neurčitou s plným pracovním
úvazkem - zaměstnavatelé budou motivováni rozdělovat existující
plné úvazky mezi více zaměstnanců za účelem získání státní podpory,
než aby vytvářeli nová pracovní místa (z pohledu veřejných financí,
jejichž úspory ODS vytrvale požaduje, se i zde jedná o velmi
marnotratné vynakládání veřejných prostředků, aniž by bylo zajištěno, že půjde o vytvoření nových, nikoliv rozdělení současných pracovních míst).
I zde je rovněž na místě připomenout vše, co bylo uvedeno o pozitivní
diskriminaci shora u opatření č. 1.
Zrušení minimálního odvodu pojistného na zdravotní pojištění
prohloubí hrozící nedostatek prostředků ve veřejném zdravotním pojištění na financování zdravotní péče.
4. Výhodnější práce na dohodu
Prodloužíme maximální rozsah zaměstnání na základě dohody o
provedení práce ze 150 na 300 hodin.
Už dnes je v krizi zaměstnávání na základě dohod o provedení práce
masivně zneužíváno k nahrazování pracovního poměru (plných pracovních úvazků); navrhované opatření nesměřuje ke zvýšení skutečné
zaměstnanosti, ale spíše opět k rušení z pohledu zaměstnavatele
„dražších“pracovních míst a k jejich nahrazování „levnějšími“ dohodami o provedení práce. Nedojde tak s vysokou mírou
pravděpodobnosti k vytváření nových pracovních příležitostí a ke snižování nezaměstnanosti, v jehož zájmu je opatření navrhováno, ale
spíše jen pokrytí stávajícího stavu, kdy firmy často vykazují u dohod o
provedení práce nižší počet odpracovaných hodin a vyplácejí za ně
vyšší odměnu.
Je třeba zdůraznit, že v těchto případech tzv. prekérního zaměstnání
nejsou zaměstnanci nemocensky ani důchodově pojištěni a při větším
využívání této možnosti by se prohlubovala jejich újma na právech
plynoucích z těchto systémů, která by mohla vyvolat potřebu poskytování finanční pomoci z jiných sociálních systémů.
Na druhé straně zvýšení počtu hodin vyvolá nepochybně tlak ze strany
Ministerstva financí na zavedení povinnosti odvádět z dohod o provedení práce pojistné na sociální pojištění stejně jako je tomu u dohod
o pracovní činnosti, a to by mohlo vést k likvidaci tohoto pracovněprávního institutu, který má ve své současné časově velmi omezené
podobě (nepřesahuje 1 měsíc výkonu práce) své opodstatnění – slouží
k plnění dílčích úloh nikoliv soustavnějšímu výkonu práce. Hledat
proto v tomto institutu vyšší zaměstnanost není věcně důvodné.
5. Uvolnění smluv na dobu určitou
Úplně uvolníme řetězení a délku smluv u nově vzniklých pracovních
míst na dobu určitou (na období 5 let do úplného odeznění krize).
Především je třeba předeslat, že příslušná evropská směrnice neumožňuje České republice „úplně uvolnit řetězení pracovních poměrů
na dobu určitou“. Je zřejmé, že realizace tohoto opatření, které by
jistě řada zaměstnavatelů přivítala, by bylo na úkor zvýšení právní a
životní nejistoty zaměstnanců, kteří v takových situacích nemohou
např. splnit podmínky pro získání hypotéky apod. Stále více zaměstnanců by ztratilo perspektivu získání pracovního poměru na dobu
neurčitou a s tím spojenou ochranu, včetně případného nároku na
odstupné při rozvázání takového pracovního poměru z organizačních
důvodů.
Věcně pak toto opatření směřuje opět k podpoře tzv. prekérních, tj. neplnohodnotných forem zaměstnání (bez odpovídající pracovněprávní
a sociální ochrany), navíc s poněkud komickým časovým údajem, který předpokládá, že strukturální finanční, hospodářská a sociální
krize, vyvolaná neprůhlednými machinacemi ve finančním sektoru
nejvyspělejších zemí světa a asociálními opatřeními v oblastí daní
apod. v uplynulých dvaceti letech, odezní jaksi sama, bez zásadních
změn v ekonomické struktuře a rozdělování vytvořeného bohatství.
6. Pružnější pracovní doba
Zavedeme pružnější konta pracovní doby a umožníme její flexibilnější nerovnoměrné rozložení.
I zde je třeba upozornit, že příslušná evropská směrnice neumožňuje
České republice pružnost kont pracovní doby, kterou má návrh zřejmě
na mysli (tj. zejména několikaleté vyrovnávací období). V žádném případě nelze konstatovat, že současná právní úprava kont je „velmi
přísná“ jak uvádí materiál ODS, spíše je možné konstatovat, že je
spojena s určitou administrativní zátěží, která však vyplývá ze samotné podstaty tohoto institutu – je nutné vést přesný přehled o odpracované pracovní době za delší období, včas signalizovat změny týkající
se rozvrhu práce a na závěr doplácet popř. dlužnou část mzdy. To vše
na druhé straně zbavuje zaměstnavatele finančních nákladů spojených s přesčasovou prací, a proto tam, kde zaměstnavatel vnímá
svoji ekonomickou výhodnost konta pracovní doby, přistupuje k němu
i za současných podmínek. Opatření však bude možné posoudit teprve
po jeho upřesnění.
Opatření tohoto typu obecně směřují proti ochraně zaměstnanců v
oblasti pracovní doby a odměňování – příliš dlouhé vyrovnávací období a příliš nízká stálá mzda snižují mzdovou úroveň a tedy i koupěschopnost zaměstnanců, navíc ovlivňují i vyměřovací základy v
oblasti sociálních systémů za jednotlivé kalendářní roky a mohou tak
zaměstnance velmi poškodit v jeho právech náležejících z těchto systémů. S délkou vyrovnávacího období narůstá z pohledu zaměstnance
i riziko nedoplacení části mzdy (a její výše) v případě finančních
potíží či bankrotu zaměstnavatele.
7. Alternativní modely zaměstnávání
Rozšíříme využití alternativních modelů zaměstnávání (částečné
úvazky, práce doma…) a zavedeme rekvalifikační projekty určené
speciálně pro osoby měnící zaměstnání.
Opatření bude možné posoudit teprve po jeho upřesnění. K částečným
úvazkům viz výše komentář k bodu 3. Jinak obecně jsou tyto formy podle zákoníku práce možné, navíc zcela běžně v praxi využívané, zajímavé by bylo zjistit, jak má dojít k jejich širšímu využívání, vzhledem
k tomu, že jejich uplatnění je především věcí smluvní svobody (autonomie) ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatele při sjednávání konkrétního pracovněprávního vztahu, o které ODS jinak ráda hovoří. O tom návrh opatření nehovoří, stejně tak jako nenabízí
představu o případných finančních pobídkách ze strany státu ve
prospěch většího využívání těchto možností.
Opět je zde nebezpečí, že tyto pracovní vztahy, pokud by byly modifikovány více do podoby prekérní formy bez náležité ochrany, budou
prosazovány jako rovnocenná náhrada za plnohodnotné pracovní
poměry a tedy oslabovat pozici zaměstnanců v oblasti pracovněprávních vztahů, i jejich ochranu.
8. Dočasná práce u jiného zaměstnavatele
Obnovíme možnost dočasného přidělení zaměstnance k práci u jiného
zaměstnavatele.
V tomto bodě by bylo možné s navrhovaným opatřením souhlasit v
zájmu snah o omezení příliš velkého rozsahu agenturního zaměstnávání a omezení velmi vysokého počtu agentur práce působících na
českém trhu práce, kde dochází často k porušování povinností vyplývajících z příslušných právních předpisů na úkor pracovních podmínek a odměňování agenturních zaměstnanců, které nejsou schopny
početně poddimenzované inspektoráty práce postihovat. Bylo by však
zapotřebí velmi přesně stanovit podmínky pro uplatnění tohoto
opatření v zájmu ochrany „půjčovaných“ zaměstnanců (souhlas zaměstnance, pracovní podmínky odpovídající jeho pracovní smlouvě,
zachování přinejmenším současné mzdy apod.), jinak hrozí stav, kdy
Pokračování na straně 4
NOS 7/2010
3
Komentář ČMKOS . . .
Dopady navrhovaných opatření
Vytvořená pracovní místa
Pokračování ze strany 3
by tento institut byl zneužíván k obcházení povinností zaměstnavatele
vyplývajících z uzavřené pracovní smlouvy ke škodě zaměstnance.
9. Kdo z vlastní vůle podá výpověď, nebude mít plnou výši podpory
Pokud zaměstnanec dá výpověď sám z vlastní vůle, nebude mít nárok
na plnou výši podpory v nezaměstnanosti.
Obecně takto formulované opatření je zcela nepřijatelné, protože zaměstnanec často rozvazuje pracovní poměr u zaměstnavatele z důvodu, že s ním bylo zacházeno způsobem, kdy na něm nelze spravedlivě
požadovat setrvání v tomto pracovním poměru. Tyto případy nelze v
žádném případě postihovat odnětím podpory v nezaměstnanosti, která
plní funkci náhrady mzdy (její odnětí by vedlo jak k diskriminaci zaměstnanců tak k sociálnímu vyloučení). Toto opatření by znamenalo
další zhoršení pozice uchazečů o zaměstnání, zvýšení možnosti šikany
zaměstnavatelů a bránilo by (diskriminujícím způsobem) uplatnění
zákonného práva zaměstnance na výpověď.
10. Sociální dávky jen pro aktivní
Podmíníme výplatu podpory v nezaměstnanosti a dávek hmotné
nouze účastí ve veřejně prospěšných pracích, veřejné službě, rekvalifikacích nebo vzdělávacích kurzech.
Toto opatření je v situaci, kdy extrémně přibylo nezaměstnaných, kteří
přišli o práci prokazatelně bez vlastní viny, a kdy úřady práce, obce
ani zaměstnavatelé nemají potřebné finanční prostředky, popř. kapacity pro realizaci těchto prací či vzdělávání, poněkud cynické, a bez
podstatné finanční podpory ze strany státu prakticky nerealizovatelné
(s tím ale návrh ODS ve své finanční bilanci nepočítá). Je třeba
současně upozornit na riziko posouzení navrhovaného opatření jako
„nucených prací“ – Česká republika ratifikovala příslušnou úmluvu
Mezinárodní organizace práce, která ji zavazuje takové práce potírat.
Je třeba spíše použít motivační nástroje a zabývat se podporou ekonomického růstu i prostřednictvím státních zakázek.
11. Udržíme pracovní místa
Umožníme firmám s nedostatkem zakázek zvyšovat zaměstnancům
kvalifikaci. Vzdělávací kurzy budou nadále financovány z evropských fondů.
Nejde o nové opatření. V tomto bodě může ODS směle prohlásit, že
svůj program má již splněn. Toto opatření je již dnes realizováno.
12. Zabráníme zvýšení daní
Nepřipustíme zvýšení sociálního pojištění a daní z příjmů pro firmy a
živnostníky. Pokud tomu nezabráníme, přijde o práci 60 tisíc lidí.
Naopak, má-li Česká republika vybřednout ze svých současných
rozpočtových potíží a z krize, je třeba neprodleně zavést progresivní
zdanění příjmů fyzických osob a vyrovnat podmínky pro odvod pojistného za zaměstnance a za osoby samostatně výdělečně činné.
Redukce daní a pojištění a omezování role státu byla jednou z příčin
současného ekonomického výpadku a poklesu zaměstnanosti a
následně i rozpočtové krize. Nerovné podmínky odvodu pojistného a
daní mezi OSVČ a zaměstnanci vytvářejí nerovné soutěžní podmínky
na trhu práce, které vedou ve svých důsledcích k ohrožení finanční
stability veřejných financí, rozmachu prekérních forem práce, zejména švarcsystému a v konečném důsledku i k poškozování OSVČ v jejich sociálních právech.
ODS se zavazuje, že navrhovaná opatření nezvýší schodek státního
rozpočtu. Nezbytné náklady budou jednoznačně nižší než dodatečné
daňové příjmy z nových pracovních míst.
Zpracovali:
Sociálně ekonomické oddělení ČMKOS
Právní oddělení ČMKOS
4
NOS 7/2010
Opatření
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Celkem
2011
30 000
45 000
50 000[2]
15 000
15 000
Zabráníme zvýšení
nezaměstnanosti
Zabráníme zvýšení
nezaměstnanosti
Zabráníme zvýšení
nezaměstnanosti
Zabráníme zvýšení
nezaměstnanosti
15 000
Zabráníme zvýšení
nezaměstnanosti
Zabráníme zvýšení
nezaměstnanosti
170 000
2012[1]
45 000
70 000
75 000
25 000
25 000
Zabráníme zvýšení
nezaměstnanosti
Zabráníme zvýšení
nezaměstnanosti
Zabráníme zvýšení
nezaměstnanosti
Zabráníme zvýšení
nezaměstnanosti
25 000
Zabráníme zvýšení
nezaměstnanosti
Zabráníme zvýšení
nezaměstnanosti
265 000
Náklady a výnosy opatření pro veřejné rozpočty[3]
Opatření
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Celkem
2011
-0,5 mld. Kč
+0,2 mld. Kč
-0,3 mld. Kč[5]
+0,1 mld. Kč
+0,3 mld. Kč
+0,5 mld. Kč
0 mld. Kč
0 mld. Kč
0 mld. Kč
-0,5 mld. Kč
-0,5 mld. Kč
0 mld. Kč
-0,7 miliardy Kč
2012[4]
+2,0 mld. Kč
+1,0 mld. Kč
+1,0 mld. Kč
+0,3 mld. Kč
+0,8 mld. Kč
+1,5 mld. Kč
0 mld. Kč
0 mld. Kč
0 mld. Kč
+0,5 mld. Kč
0 mld. Kč
0 mld. Kč
+7,1 miliard Kč
[1] Jedná se o počet nově vytvořených míst za dva roky. V průměru
očekáváme, že až polovina nově vzniklých pracovních míst by mezi
roky 2011 a 2012 může zase zaniknout. Za celé volební období
prognózujeme, že by vzniklo až 350 tisíc pracovních míst. Na takto
dlouhé období nicméně existuje příliš velká míra nejistoty. Konečné
číslo navíc nezohledňuje přirozenou fluktuaci na pracovním trhu.
[2] Vysoký růst počtu částečných úvazků lze předpokládat, protože jejich podíl je v Česku hluboko pod průměrem EU.
[3] Náklady a výnosy jsou počítány pro polovinu daného roku (počet
nových pracovních míst je uveden ke konci roku).
[4] Dohromady za rok 2011 a 2012.
[5] Vysoký růst počtu částečných úvazků lze předpokládat, protože jejich podíl je v Česku hluboko pod průměrem EU.
Pro milovníky jednoduché rekreace uprostřed přírody
Rekreační středisko odborové otrganizace
při Magistrátu hl. m. Prahy Kozák
Naše rekreační středisko
se nachází v jižních
Čechách mezi Mladou
Vožicí a Pacovem v osadě Blatnice. Středisko je
zařazeno do IV. kategorie, bez zajišťování
služeb, není vybaveno
sprchami a jsou zde
suchá WC. Stravování,
vytápění chat i palivo
(dříví z okolního lesa) si
obstarává každý rekreant sám. Pila a sekyra je v každé chatě. Chaty
jsou 4lůžkové a 5lůžkové se zastřešenou verandou, vybavené potřebným nábytkem, nádobím, el.vařičem, chladničkou a kamny na dříví.
Ve společenské budově je televizor a mrazáky.Ve středisku je možno
si půjčit knihy a sportovní potřeby. Dále jsou
k dispozici 2 pramičky k
projížďkám na rybníku s
možností koupání. V
okolí jsou krásné lesy a
rybníky, pěkné procházky, po cestách je
možno jezdit s dětským
kočárkem i na kole.
Možnost sběru hub, malin, borůvek. Nákupy potravin: cca 2,5 km od
střediska v obci Pojbuky je prodejna potravin a smíšeného zboží.
Jednou týdně přijíždí do střediska autíčko Family Frost a pojízdná
masna.
Rekreace je provozována ve 14denních turnusech s nástupním dnem
pátek mezi 16. - 18. hod. a ukončením opět v pátek do 16.00 hod.
Pobyt kratší než 14denní je možný podle obsazenosti střediska bez zajištění dopravy.
Začátek 1. turnusu je od 28. 5. 2010.
Doprava na rekreaci: vlastním vozidlem (parkoviště přímo ve
středisku) nebo je zajištěna autem s odjezdem v pátek ve 14.30 hod. z
Mariánského nám. 2, Praha1 a zpět s ukončením u stanice metra
Roztyly.
Cena:
dospělí-125,-Kč/os/den
děti do 15 let:115,-Kč/os/den
děti do 3 let:35,-Kč/os/den
Přihlášky je možné vyzvednout na ZV OO u pí. Šrámkové na
MHMP, Jungmannova 35/29, Prahal-2. patro, č. dv. 204b, telefon:
236 002 759, 603 550 813. Informace o středisku též na
www.kozak.er.cz.
Růst nezaměstnanosti pokračuje
Počet registrovaných nezaměstnaných dosáhl v únoru 583 135 osob,
což je ve srovnání s předcházejícím
měsícem nárůst o téměř 10 000 osob.
Porovnáme-li tuto veličinu s hodnotami vykazovanými v únoru loňského roku, pak vidíme, že se úroveň nezaměstnanosti zvýšila o 154
287 osob, tedy o 37 %. Souběžně ubývá i volných pracovních míst v registrech úřadů práce, jichž bylo evidováno 32 120, což je ve srovnání se
stejným obdobím loňského roku
téměř trojnásobný pokles. Znamená
to také, že na jedno registrované a
nabízené pracovní místo v současnosti připadá už více než 18 osob.
Bez aktivního přístupu odborových
organizací, které zachránily celou
řadu zaměstnanců před přepouště-
ním, by celkový počet nezaměstnaných byl ještě vyšší.
ČMKOS proto zásadně odmítá
všechny „náměty“, které spatřují
řešení tohoto velkého ekonomického a sociálního problému ve zvyšování tlaku na nezaměstnané
prostřednictvím snižování podpor v
nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. Příčinou tohoto nepříznivého stavu není v první řadě jakási
neochota nezaměstnaných přijmout
práci, ale především nedostatek její
nabídky, pokles ekonomických aktivit. V tomto smyslu je řešením nezaměstnanosti nikoliv další snižování
kupní síly obyvatelstva, ale naopak
její podpora a aktivizace (i státní) investiční činnosti.
čmkos
Zachyťte chudobu a sociální vyloučení na fotografii
V rámci národní kampaně k Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu
vyloučení 2010 vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s
Press Publishing Group, s. r. o. fotografickou soutěž, která má přiblížit fenomén
chudoby a sociálního vyloučení v České republice. Soutěž trvá od 15. března do
30. června 2010 a autoři nejlepších snímků získají tisíc korun v několika
soutěžních etapách.
Aktivity Evropského roku 2010 mají přispět k lepšímu povědomí o existenci chudoby a ke zpochybnění některých příčin, jež k sociálnímu vyloučení a chudobě vedou. Mají napomoci zmírnění stereotypů a stigmatizace lidí žijících v chudobě a
podpořit co nejúčinnější propojení všech, kteří se chudobou a sociálním vyloučením v ČR zabývají a mohou přispět k jejich efektivnímu řešení.
Do soutěže se může přihlásit kdokoli starší osmnácti let, kdo má trvalé bydliště na
území ČR. Nominovat lze pouze vlastní autorské práce, které tematicky odpovídají zaměření Evropského roku 2010, tedy boji s chudobou a sociálním vyloučením. Soutěž probíhá ve čtyřech fázích od 15. března do 5. dubna 2010, od 6.
dubna do 5. května 2010, od 6. května do 5. června 2010 a od 6. do 30. června
2010, přičemž vítězná fotografie z každé soutěžní etapy bude vždy otištěna v aktuálním čísle novin Práce a sociální politika. Její autor získá výhru-honorář 1000
korun.
Pro přihlášení do soutěže je třeba vyplnit registrační formulář, který spolu s podrobnějšími informacemi a přesnými podmínkami soutěže naleznete na
www.mpsv.cz/cs/3644. Pravidla soutěže uvádí rovněž poslední vydání novin
Práce a sociální politika. Případné dotazy můžete posílat emailem na adresu [email protected] Více informací o Evropském roku 2010 najdete na
www.2010againstpoverty.eu; www.EY2010.cz.
PŘEČETLI JSME
Pořád se točíme
kolem peněz ve
zdravotnictví.
Ale peníze se nedostávají i v jiných oborech.
Jistě. Ale tady se to týká života a
zdraví lidí. A to je snad hlavní priorita státu. Uvedu pár čísel.
Průměrný zaměstnanec včetně
odvodu od svého zaměstnavatele
odvádí na zdravotní pojištění
měsíčně 2772 korun, zatímco jeden
podnikatel odvádí v průměru 1238
korun, což se blíží částce, kterou
platí lidé, kteří nemají vůbec žádné
příjmy. Ti platí 1080 korun měsíčně
a stát za své pojištěnce platí jen 723
korun měsíčně. Právě stát je tak největším dlužníkem zdravotního pojištění.
Jenže stát nemá jiné peníze než ty,
které vybere z našich daní.
Samozřejmě, ale znovu opakuji, je
to otázka priorit. Je prioritou státu
pro občany kvalitní zdravotnictví,
nebo budeme dál platit nejdražší
dálnice na světě, dovolíme si třikrát
dražší tanky než Portugalsko atd.?
Ne, že by peníze nebyly. Ale jde o
to, kam se peníze, které všichni na
daních platíme, dávají. To by mělo
být hlavní volební téma. Ne jaká
bude výše státního dluhu. Mne jako
občana mnohem více zajímá, jak se
používají peníze, které na svých
daních zaplatím.
Milan Koubek,
prezident ČLK
Právo, 20. 3. 2010
NOS 7/2010
5
§ ODPOVÍDÁME §
Zaměstnávání poživatelů starobního důchodu
v pracovněprávních vztazích na dobu určitou od 1. ledna 2010
Tato informace je zaměřena na problematiku sjednávání pracovních poměrů
na dobu určitou s poživateli starobního důchodu v souvislosti se změnou
právní úpravy, k níž došlo od 1. ledna 2010 v § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995
Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
1. Legislativní změna v§ 37 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění
Dnem 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tímto zákonem byla
ode dne jeho účinnosti zrušena podmínka stanovená v § 37 odst. 1 zákona
o důchodovém pojištění, připouštějící možnost výplaty starobního důchodu
v souběhu s příjmem z výdělečné činnosti v pracovněprávním vztahu jen
tehdy, jestliže byl tento pracovněprávní vztah (pracovní poměr nebo dohoda
o pracovní činnosti) sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho
roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat.
Uvedená podmínka zakládala výjimku z obecného pravidla pro uzavírání
pracovních poměrů na dobu určitou podle § 39 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat
celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to
platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené
době mezi týmiž účastníky. Tato výjimka stanovená v § 39 odst. 3 písm. a)
zákoníku práce a spočívající v tom, že citované obecné pravidlo pro trvání
pracovního poměru na dobu určitou se nevztahuje na případ, kdy dochází k
pracovnímu poměru na dobu určitou podle zvláštního právního předpisu nebo
kdy zvláštní právní předpis stanoví pracovní poměr na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších práv (s odkazem např. na § 37 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění).
2. Jaká pravidla platí pro zaměstnávání poživatelů starobního důchodu
od 1. ledna 2010?
Jestliže od 1. 1. 2010 zvláštní (jiný) právní předpis, v tomto případě zákon č.
155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, úpravu
zvláštních podmínek pro výplatu starobního důchodu v souběhu s výdělečnou
činností v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti sjednaných
jen na dobu určitou, nejdéle na dobu 1 roku, již neobsahuje, vztahuje se na
pracovní poměry na dobu určitou i v případě starobních důchodců od 1.
ledna 2010 obecná právní úprava, která však nemůže působit zpětně, tzn.
na pracovní poměry na dobu určitou, které vznikly za právního stavu účinného do 31. 12. 2009. Bylo-li trvání pracovního poměru na dobu určitou s
poživatelem starobního důchodu sjednáno před 1. 1. 2010, skončí doba trvání
tohoto pracovního poměru uplynutím sjednané doby podle § 48 odst. 2
zákoníku práce.
Vznikne-li po 31. 12. 2009 nový pracovní poměr na dobu určitou nebo dojdeli k prodloužení jeho trvání, může takový pracovní poměr podle § 39 odst. 2
zákoníku práce trvat celkem nejvýše po dobu dvou let ode dne vzniku tohoto
pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců,
k předchozímu pracovnímu poměru se nepřihlíží.
3. Jak v roce 2010 postupovat při sjednávání dalšího trvání pracovního
poměru na dobu určitou uzavřeného s poživatelem starobního důchodu
před 1. lednem 2010?
Přestože na řešení této otázky existovalo více právních názorů, přiklání se
Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní s ohledem na nejnovější soudní
judikaturu k následujícímu stanovisku:
S přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 10.
2009, sp. zn. 21 Cdo 69/2008, kterým byla řešena otázka posuzování plnění
podmínek stanovených pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou
(nyní podle § 39 odst. 2 zákoníku práce) v souvislosti se změnou právní
úpravy, lze vyjádřit právní názor, podle něhož pracovní poměr sjednaný s
poživatelem starobního důchodu na dobu určitou za podmínek stanovených v § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
ve znění účinném do dne 31. 12. 2009, lze právním úkonem učiněným po
dni 1. 1. 2010 prodloužit nebo opakovaně sjednat – s výjimkami uve-
6
NOS 7/2010
denými v § 39 odst. 3 a 4 zákoníku práce – pouze na dobu nejvýše
dvou let, počítanou ode dne 1. 1. 2010.
Dojde-li tak na základě dohody smluvních stran podle § 40 odst. 1 zákoníku
práce k prodloužení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, který
poživateli starobního důchodu vznikl před 1. 1. 2010 (tj. dodatkem ke stávající pracovní smlouvě), bude třeba do celkové doby dvou let trvání pracovního poměru na dobu určitou (§ 39 odst. 2 zákoníku práce) započíst dobu
trvání pracovního poměru, která uplynula ode dne 1. 1. 2010. Totéž platí,
dojde-li k uzavření nového pracovního poměru na dobu určitou v situaci, kdy
od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou (po 1. lednu
2010) neuplynula doba alespoň 6 měsíců.
Na závěr je třeba pro úplnost upozornit, že uvedená legislativní změna v
zákoně o důchodovém pojištění ve svém důsledku znamená, že jestliže výplatě starobního důchodu nebrání existence pracovního poměru na dobu
neurčitou, může zaměstnanec, který za trvání takového pracovního poměru
splnil podmínky nároku na přiznání starobního důchodu, v tomto pracovním
poměru beze změny setrvat i nadále a současně pobírat starobní důchod.
Dosažení důchodového věku ani splnění podmínek nároku na starobní důchod nezakládají výpovědní důvod ze strany zaměstnavatele.
mpsv.cz
Předčasný starobní důchod
Novela zákona o důchodovém pojištění č. 306/2008 Sb. upravuje
novým způsobem legislativní podmínky pro poskytování tzv. předčasného starobního důchodu. Podmínky pro vznik nároku a pro jeho
poskytování jsou uvedeny v § 31 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém
pojištění (DZ). Legislativně vyjádřeno: jedná se o starobní důchod
před dosažením důchodového
věku. Mnozí zaměstnanci této
možnosti využívají, a řeší tak své
personální problémy. Tím, že požádají o předčasný starobní důchod usnadňují zaměstnavatelům jejich
ekonomickou situaci. Jejich odchodem se snižují ekonomické náklady
na pracovní sílu i počet zaměstnanců. Zaměstnavatel pak není ani
povinen poskytovat odstupné.
Zrušené důchody
od 1. ledna 2010
Podmínky pro poskytování předčasného starobního důchodu jsou
změněny od 1. ledna 2010. Dřívější
úprava (do 31. 12. 2009) poskytování předčasných starobních důchodů zvýhodňovala vymezený
okruh zdravotně postižených
občanů. Předčasný starobní důchod
mohl být přiznán zaměstnanci nejdříve 2 roky před dosažením důchodového věku, pokud byl poživatelem částečného invalidního důchodu a získal nejméně 25 roků doby pojištění. Dále předčasný starobní důchod mohl dostat zaměstnanec,
který získal nejméně 25 roků pojištění, pobíral nepřetržitě po dobu
nejméně 5 roků plný invalidní důchod, ale nárok na něj mu zanikl a
ke dni odnětí plného invalidního důchodu mu do důchodového věku
zbývala doba nejvýše 5 roků. Tyto
předčasné starobní důchodu byly
časově omezeny do 31. 12. 2006 a
byly proto od 1. ledna 2010 zrušeny.
Nová pravidla
Předčasný starobní důchod má od 1.
ledna 2010 podle § 31 DZ nová
pravidla. Zaměstnanec bude mít
nárok na tento důchod, jestliže
odpracoval potřebnou dobu pojištění pro řádný starobní důchod
a
- dosáhl alespoň věku 60 let,
pokud jeho důchodový věk činí
alespoň 63 let, nebo
- do dosažení důchodového věku
mu ode dne, od něhož se starobní
důchod přiznává, chybí nejvýše 3
roky, pokud jeho důchodový věk
je nižší než 63 let.
Pokud důchodový věk seniora činí
alespoň 63 let, vzniká mu nárok na
odchod do předčasného starobního
důchodu v 60 letech. Jestliže důchodový věk nedosahuje 63 let,
může odejít do starobního důchodu
„jen„ o 3 roky dříve.
Příklady:
- Zaměstnanec má důchodový věk 64
let. Předčasný starobní důchod
může mít od 60 let svého věku.
- Zaměstnanec má důchodový věk 62
let. Předčasný starobní důchod
může mít od 59 let.
Tak bude možné odejít do předčasného starobního důchodu i o 4 nebo
5 roků dříve.
Sankce za dřívější odchod
do důchodu
Podle § 36 odstavec 1 DZ se výše
procentní výměry starobního důchodu snižuje od 1. 1. 2010 za
každých i započatých 90 kalendářních dnů ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod,
do dosažení důchodového věku o
0, 9 % výpočtového základu za
období prvních 720 kalendářních
dnů a o 1, 5 % výpočtového základu za období od 721 kalendářního
dne. Snížení procentní výměry je
tak výrazně sníženo od třetího roku
odchodu do předčasného starobního
důchodu. Procentní výměra po tomto snížení nesmí být nižší, než je
současná minimální výše procentní
výměry (770 Kč měsíčně).
Příklad:
Bude-li senior pobírat předčasný
starobní důchod 3 roky před dosažením důchodového věku, sníží se
procentní výměra starobního důchodu o 13, 2 %. Za prvních 720
kalendářních dnů je to 7, 2 % (osm
období po 90 kalendářních dnech
krácení o 0,9 %) a za čyři období po
90 dnech přesahující 720 dnů do
třetího roku je to o 6 %.)
"Násilné" přerušení pracovní aktivity z ekonomických důvodů je tak
částečně legislativně kompenzováno
tím, že senior může být pracovně
aktivní i vedle předčasného starobního důchodu. Ovšem jen v takové
formě právního vztahu, která nezakládá účast na důchodovém pojištění.
Zdravotní důvody
Předčasný starobní důchod může být
výhodný pro zaměstnance, kterým
nevznikl nárok na starobní důchod
nebo těm, kteří nemohou vykonávat
práci ze zdravotních důvodů a přitom nemají rozhodnutí o invaliditě.
Musí však počítat s radikálním
snížením procentní výměry předčasného důchodu podle výše uvedených zásad. Například dřívější
odchod do předčasného důchodu o
pět let dříve znamená krácení procentní výměry výpočtového základu
téměř o 27 procent. Při průměrné
výši starobního důchodu 11 000 Kč
krácení představuje částku téměř
2970 Kč.
Další výdělečná činnost
Starobní důchodce, který pobírá
předčasný starobní důchod a ještě
nedosáhl důchodového věku, si
může přivydělávat k důchodu pouze
činností, která nezakládá účast na
důchodovém pojištění. To je
taková činnost, z níž neplatí pojistné
na sociální zabezpečení. Nejčastěji
se jedná o dohodu o provedení
práce.
Zaměstnání malého rozsahu
Další možností zaměstnance, který
pobírá předčasný starobní důchod a
nechce, aby mu byl „odebrán“, je
výkon zaměstnání v pracovním
poměru nebo dohodě o pracovní
činnosti. Zde se však musí jednat o
zaměstnání malého rozsahu, kdy
sjednaný příjem (odměna) nedosáhne v kalendářním měsíci 2000
Kč. V tomto případě není zaměstnanec účasten důchodového pojištění a odvody se neprovádějí.
„Předčasný„ starobní důchodce
musí mít rovněž na paměti § 37
odstavec 2 DZ. Důchod by neobdržel, kdyby vykonával nejen
výdělečnou činnost zakládající jeho
účast na důchodovém pojištění, ale i
kdyby dostával podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Od 1. července 2010 dochází k významným změnám v zákoně č.
379/2005 Sb., o opatřeních k
ochraně před škodami působenými
tabákovými výrobky, alkoholem a
jinými návykovými látkami (dále
„zákon“). Jedná se o novelu – zákon
č. 305/2009 Sb.. Spolu se zákoníkem práce (dále ZP) vytváří tyto
předpisy legislativní podmínky k tomu, aby se negativní jevy omezovaly. Právnické i fyzické osoby, zaměstnavatelé i zaměstnanci musí dodržovat nejen novelizovaný zákon,
ale i ustanovení ZP.
Zákaz kouření na veřejných
místech
Podle novely zákona od 1. července
2010 mají osoby pověřené řízením
státních orgánů, orgánů územních
samosprávných celků, zařízení
zřízených státem nebo územním
samosprávnýmn celkem poskytujících veřejné služby povinnost zajistit, aby osoby byly v těchto budovách chráněny před škodami působenými kouřením. Prakticky se
jedná o stanovení zákazu kouření v
těchto budovách. Jedná se tedy i o
občany, kteří do těchto budov vstupují a vyřizují si tam úřední záležitosti.
Dále je podle novely zákona zakázáno kouření ve vnitřních pros-
torách zdravotnických zařízeních
všech typů, s výjimkou uzavřených
psychiatrických oddělení nebo
jiných zařízení pro léčbu závislosti,
ve kterých je dovoleno kouřit pouze
v prostorách stavebně oddělených,
ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor
mimo budovu.
Novinkou je stanovení zákazu kouření ve veřejných místech. Novela
zákona je charakterizuje jako veřejnosti volně přístupné uzavřené prostory, vnitřní prostory budov státních
orgánů a orgánů územních samosprávných celků, vnitřní prostory
zařízení zřízených státem nebo
územními samosprávnými celky,
vnitřní prostory budov související s
veřejnou dopravou. Významné je
nové ustanovení novely zákona, podle něhož je zákaz kouření na krytých nástupištích, přístřešcích a
čekárnách veřejné silniční a drážní
dopravy a městské hromadné dopravy s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených.
Novela zákona nestanovila absolutní zákaz kouření v zařízeních
společného stravování. Provozovatel tohoto zařízení je však povinen u
vstupu viditelně označit, zda jde o
nekuřácké nebo kuřácké zařízení
Změny v zákoně proti kouření
nebo zařízení s vyhrazenými prostory pro nekuřáky nebo kuřáky.
Vymezí-li provozovatel zařízení
veřejného stravování prostory, v
nichž je kouření povoleno, musí mít
zajištěné dostatečné větrání. Je
povinen je stavebně oddělit od prostor, v nichž je kouření zakázáno.
Pravomoc obcí
Novela zákona stanovila nové oprávnění obcí v § 9a, které mají samostatnou působnost. Mohou závaznou vyhláškou dočasně nebo trvale zakázat kouření na veřejně
přístupných dětských hřištích, veřejně přístupných sportovištích,
nebo ve vnitřních prostorách budov
určených pro pořádání sportovních,
kulturních a společenských akcí,
anebo na sportovních, kulturních a
společenských akcích, pokud jsou
tato místa nebo akce určeny nebo
vyhrazeny osobám mladším 18 let.
Kouření na pracoviště nepatří
Zaměstnavatelé mají na úseku
bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci významnou povinnost: jsou
povinni dbát, aby zdraví zaměstnanců nebylo ohrožováno kouřením
na pracovištích.Tuto povinnost stanoví ZP v ustanovení § 103 odst.1
písm. l). Za tím účelem jsou povinni zabezpečovat dodržování zákazu
kouření na pracovištích stanoveného zvláštními předpisy.
Podle § 106 odstavec 4 písm. e) nesmí zaměstnanec kouřit na pracovišti zaměstnavatele a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření
vystaveni také nekuřáci. Vedoucí
pracoviště proto nemusí vydávat
zákaz kouření na pracovišti, kde
pracují i nekuřáci.Tento zákaz vyplývá z uvedeného ustanoveníí ZP
a je stanoven jako automatická
povinnost pro zaměstnance kuřáky. Vedoucí pracoviště je však
povinen zajistit dodržování zákazu
kouření na pracovištích, která jsou
stanovena zvláštním předpisem.
Jedná se o pracoviště a vyhrazené
prostory uvedené např. zákoně č.
379/2005 Sb., o předpisy upravující
postup při práci s výbušninami a
hořlavinami apod.
V praxi se často objevují dotazy, zda
zaměstnavatel je povinen zřizovat
místnosti nebo prostor pro kuřáky.
Tato povinnost neexistuje, neboť
dřívější směrnice o hygienických
požadavcích na pracovní prostředí a
vyhláška o obecných technických
požadavcích na výstavbu, které tyto
povinnosti upravovaly, byly zrušeny. Platí nařízení vlády č. 361/2007
Sb., které s kuřárnami jako se
součástí pracoviště nepočítá.
Pozor na pokuty
Kontrolu dodržování povinností,
které stanoví zákon a týkají se
zákazu kouření nebo požívání akoholu, provádí obecní policie, Policie
České republiky, obec v přenesené
působnosti a orgán ochrany veřejného zdraví (jde-li o stravovací
služby). Kontrolu dodržování zákazu kouření a požívání alkoholu na
pracovištích provádějí příslušní vedoucí zaměstnanci podle ZP.
Sankce (pokuty) mohou ukládat
obce, orgány inspekce (za porušení povinností při prodeji) a
orgány ochrany veřejného zdraví.
Pokuta může být uložena fyzické
nebo právnické osobě, která poruší
zákaz stanovený v zákoně, např.
nezajistí zákaz kouření, prodá
tabákový výrobek osobě mladší 18
let, poruší zákaz podávání alkoholu
apod. Pokuta může být od částky 5
tisíc korun až do 500 tisíc korun.
Nejvyšší sankce od 50 tisíc korun až
do 500 tisíc korun může být uložena
osobě, která prodá tabákový
výrobek, elektronickou cigaretu
nebo alkoholický nápoj osobě mladší 18 let. Stejný postih čeká i osobu,
která podá alkoholický nápoj mladistvému (např. číšníka v restauraci).
Řízení o uložení sankce lze zahájit
do jednoho roku ode dne, kdy se
kontrolní orgány o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději však do
3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Např. k porušení povinnosti dojde 10. 6. 2010 a kontrolní
orgán se o tom dozví 10. 11. 2010.
Řízení může být zahájeno až do 10.
11. 2011, neboť neuplynula jednoroční lhůta od okamžiku, kdy se
kontrolní orgán o tom dozvěděl.
Kdyby se o tom dozvěděl až po 10.
6. 2013, řízení nemůže být zahájeno
vůbec, neboť uplynula tříletá lhůta.
Sankce čeká na zaměstnavatele
Kontrolu dodržování zákazu
požívání alkoholu a kouření na pracovišti provádějí orgány inspekce
práce podle zákona č. 251/2005 Sb.
Při porušení zákazu může být zaměstnavateli uložena pokuta až do
částky 300 tisíc korun (§ 17
odstavec 1 písm.x) zákona č.
251/2005 Sb.).
Uložená pokuta však nemusí zůstat
bez odezvy u zaměstnanců, kteří
porušili zákonné povinnosti. Zaměstnavatel ji může uplatňovat, případně její část, na zaměstnanci,
který se provinil (např. si "zapálil" na zakázaném místě, kde
pracují i nekuřáci). Zaměstnanec
tímto svým protizákonným jednáním způsobil zaměstnavateli škodu. Uplatňovaný nárok ze strany zaměstnavatele může být až do výše
čtyřapůlnásobku průměrného výdělku zaměstnance.
JUDr. L. Jouza
NOS 7/2010
7
Evropská komise odvrací zrak od selhávajícího partnerství veřejných a soukromých subjektů (PPP)
Země z celého světa si mohou vzít ponaučení z nové analýzy evropských projektů spolupráce mezi soukromými a veřejnými subjekty
(Public Private Partnership), kterou vydala výzkumná divize PSI.
Evropská federace svazů veřejných služeb (EPSU) usiluje o to, aby
debata o tom, jak by vlády měly nakupovat zboží a služby, brala v
úvahu i příspěvek této analýzy. Peter Waldorff, generální tajemník
PSI, k tomu řekl: „Na PPP může být nahlíženo i jako na další formu
snižování zadlužení, zatímco vysokou cenu zaplatí až další generace“.
Turecký soud odsuzuje Seher Tümerovou na 7 let vězení
19. březen 2010
Dne 18. března odsoudil turecký soud odborářskou aktivistku slečnu
Tümerovou na 7 let vězení za sdružování se v ilegální kurdské organizaci a za propagandu této organizace účastí na veřejných demonstracích. Její právní zástupci však tento rozsudek odmítají a tvrdí, že
pro takové obvinění neexistují žádné důkazy. Zástupci PSI tvrdí, že
turecký soud trestá tuto odborářku za její aktivity v odborových hnutích. Peter Waldorff, generální tajemník PSI, se k tomu vyjádřil slovy:
„Jsme velice znepokojeni tím, co vypadá jako parodie na spravedlnost
nejen v případě slečny Tümerové, ale i v dalších mnoha podobných
případech. V Turecku vidíme často politické stíhání odborových aktivistů. Zákony o národní „bezpečnosti“ jsou využívány k umlčování
odborových předáků. Toto porušování lidských práv musí skončit.“
PSI prohlašuje: „Naše pobočky v Turecku nás požádaly, abychom
vyzvali odborové hnutí na celém světě k pokračující podpoře slečny
Tümerové“. Kvůli nedostatku v tureckých zákonech by mohlo trvat i
více než rok, než turecký vrchní soud zpracuje odvolání slečny
Tümerové. PSI spolu s tureckými odbory shromáždily více než 8000
podpisů petice na podporu S. Tümerové.
Jarní summit: Prioritou ETUC je zaměstnanost a ne finanční
trhy
Delegáti z Evropské odborové konfederace (ETUC) se 25. března
zúčastnili tripartitního sociálního summitu. Tato delegace v čele s
Johnem Monksem, generálním tajemníkem ETUC prohlásila: „Vlády
nesmí uspěchat utahování svých rozpočtových opasků a výrazně omezovat veřejné výdaje kvůli uspokojení požadavků trhů. Krize navíc
nesmí být využívána k dokonce ještě větší deregulaci, k ještě většímu
riskování a další privatizaci veřejných služeb. Šňůra kampaní a
demonstrací v Evropě již byla spuštěna a bude i nadále pokračovat.
Mobilizace pracovníků v Řecku neslábne. Celé evropské odborové
hnutí je připraveno udělat vše, aby bylo vyslyšeno během demonstrací. Takovéto akce budou pokračovat i v následujících měsících,
pokud nebudou tyto požadavky vyslyšeny. John Monks k tomu řekl:
„To, co brzdí hospodářské zotavení, není veřejný dluh, ale jsou to finanční trhy, které místo poskytování úvěrů na produktivní investice
pokračují v tom, co dělaly již dříve, a spekulují proti těm státům,
které je ještě před nedávnem zachránily. Ať si ti nahoře vykřikují, co
chtějí, ale krize ještě zdaleka neskončila. Nezaměstnanost nadále roste, obzvláště pak mezi mladými lidmi. Varování vydávají některé
vlády, které již započaly výstup ze stimulačních opatření, zatímco
krize nadále trvá (4 miliony pracovních míst bylo v Evropě zničeno
během roku 2009). ETUC vyzývá vlády, aby si nezačaly teď mýt
ruce, ale aby nadále podporovaly ekonomiku. V době, kdy vlády
přicházejí s úspornými plány, vyzýváme vlády, aby neobětovaly sociální výdaje, které pomáhají snižovat dopady této krize. Je nezbytné
pokračovat v podpoře ekonomiky a těch, kteří budou muset zaplatit
účet za tuto krizi. Okamžité ukončení těchto podpůrných opatření by
znamenalo zhoršení hospodářské i sociální situace.
NOS - Noviny odborového svazu státních orgánů a organizací
Vychází 22x za rok. V Praze vydává
Odborový svaz státních orgánů a organizací, Senovážné nám. 23, 110 00 Praha, email: [email protected]; http:// statorg.cmkos.cz. IČO 469351.
Šéfredaktorka: Květa Dědovská. Telefon redakce: 236 181 173, e-mail:[email protected]. Objednávky předplatného přijímá redakce. Administrace Věra
Černochová, Schulhoffova 857, 149 00 Praha, tel. 272 932 840. Tisk Regleta s.r.o.
Novovysočanská 24 N, Praha 9. Expeduje Typa-mailing. Podávání novinových zásilek
povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpným závodem Střední Čechy v Praze, č. j.
3443/96-P ze dne 20. 11. 1996. ISSN 0862-9633, MK ČR 4664
Ochrana před dlouhou a nepravidelnou pracovní dobou musí být
i nadále hlavním cílem Směrnice o pracovní době
24. březen 2010
Dlouhá a nepravidelná pracovní doba jednostranně uvalená na pracovníky je nezdravá a zastaralá forma organizace práce. ETUC
očekává od Evropské komise návrhy, které by přinesly moderní, udržitelné a vyjednané řešení, které by braly do úvahy potřeby podniků i
pracovníků v rovnovážné podobě. S tímto vzkazem přišel ETUC již v
roce 2004, kdy se poprvé vyjadřoval k podobě Směrnice o pracovní
době (Working Time Directive – WTD). Se stejným vzkazem přichází
ETUC i nyní v návaznosti na usnesení Evropské komise, které bylo
přijato dnes, a kterým EK začíná nové kolo jednání o revizi WTD.
John Monks se domnívá, že nepravidelná pracovní doma je nezdravá
a říká: „Existuje jasná souvislost mezi nesoustavnou pracovní dobou
zvýšenými zdravotními problémy souvisejícími s prací. Ačkoliv se
svět práce změnil, tento důkaz se nezměnil ani od první legislativy o
pracovní době, ani od té doby, co jsme naposledy diskutovali o revizi
Směrnice o pracovní době. Ochrana zdraví a bezpečnost pracovníků
tak musí zůstat hlavním cílem jakékoliv revize této směrnice. Toto má
zásadní význam pro všechny pracovníky, ale obzvláště to platí pro
pracovníky, jejichž pracovní výkon může ovlivnit život dalších lidí –
sem patří například obory zdravotnictví nebo dopravy.“
Ne veřejný dluh, ale chamtivost a spekulace brzdí hospodářské
zotavení
23. březen 2010
Zástupci ETUC se dnes sešli s předsedou Evropské rady, Hermanem
Van Rompuyem. Během tohoto mítinku, který se konal v předvečer
jarního summitu, ETUC naléhal na to, aby zaměstnanost zůstala
hlavní prioritou. ETUC dále žádal silný veřejný sektor, udržení sociálních výdajů a boj s finančními spekulacemi. ETUC rovněž
varoval před tvrzením, že veřejný sektor brzdí ekonomiku. Ti, kteří
obviňují veřejné a sociální výdaje z brzdění hospodářského růstu si
pletou rozdíl mezi příčinou a důsledkem. Rostoucí veřejný sektor
nezpůsobil krizi; vysoké zadlužení soukromého sektoru zapříčinilo
krizi a přehnané spoření domácností a firem, které oslabují zotavení.
V současné ekonomice veřejný dluh pomáhá podnikovým investicím.
Veřejné výdaje podporují poptávku po zboží a službách a tím zálohují chybějící podnikové investice. Bez přítomnosti poptávky tažené
veřejným sektorem by soukromé investice spolu se samotnou
ekonomikou roztočily spirálu, která by vedla k ekonomické depresi a
inflaci podobné té ve 30. letech minulého století. John Monks k tomu
řekl: „Privatizace veřejných služeb a deregulace pracovních a finančních trhů nás přivedly do krize. Pokračování se stejnými neoliberálními postupy jako tomu bylo v minulosti je receptem pro další
hospodářskou katastrofu. Velice lituji, že někteří politici mají zjevně
velice krátkou paměť. Při absenci veřejné poptávky a výhod sociálního zabezpečení by se ekonomika v roce 2009 dostala do další velké
deprese.“
Síť občanských společností vyzývá představitele EU k odvážné
Strategii EU 2020
23. březen 2010
Představitelé EU musí prosadit významné zlepšení v Strategii EU
2020, pokud má opravdu vést k udržitelné a plnohodnotné ekonomice. Tvrdí to zástupci Jarní aliance, což je sdružení čtyř vedoucích organizací občanských společností. Tato Aliance rovněž podotkla, že
současný návrh představený Evropskou komisí daleko zaostal za
cílem Aliance, kterým je stavět lidi a planetu na první místo.
Ve dnech 25. - 26. března se v Bruselu sešli představitelé států a vlád,
aby zde diskutovali o prioritách a hlavních cílech Strategie EU 2020.
Zatímco se Strategie zaměřuje na ekonomiku EU, Jarní Aliance tvrdí,
že by měla být v souladu s ostatními politikami EU a dívat se i na
dopad mimo Evropské země. Jarní aliance napsala představitelům EU
své návrhy a doporučení pro hlavní cíle této Strategie. John Hontelez,
generální tajemník EEB, řekl: „Jsme potěšení se Strategie zabývá
rovněž i globálním oteplováním a obavami z omezených přírodních
zdrojů. Ale aby došlo k opravdovému pokroku směrem k udržitelné
ekonomice, potřebuje EU nastavit jasné cíle pro snížení využívání
energií a zdrojů a podstatně zvýšit ambice v boji s klimatickými změnami.“ Joël Decaillon, zástupce generální tajemníka ETUC to komentoval slovy: „Je nutné, abychom začali již v roce 2010 atakovat
klíčové příčiny současného vývoje, který vedl k současné krizi, a
okamžitě přijmout dlouhodobější plány na hospodářské zotavení“.
-pm-