Historie švihovských domů

Historie švihovských domů
V tomto mimořádném čísle vydáváme seriál o švihovských domech o jejich stáří, názvech a něco málo o
lidech, kteří již nejsou mezi námi, ale malým i velkým dílem se zasloužili o rozkvět města Švihova.
Tento seriál pro nás připravila paní Blažena Nová, bývalá kronikářka Švihova. Ona sama říká: „ Ku
pomoci mi slouží kniha O Švihově a okolí od Františka Zemana, poznámky z vyprávění starých občanů a
dopisy od švihovských rodáků vzpomínajících na své předky.“
Roku 1827, při sčítání lidu, bylo ve Švihově 165 křesťanských a 16 židovských domů. Obyvatel, dospělých
osob, ze kterých šla daň z hlavy bylo 324, židů 36.
Roku 1847 měl Švihov 188 domů. Do roku 1798 platilo staré číslování.
Č.p. 1
měl vždy hrad Švihov.
Majitelé:
Švihovští z Rýzmberka a synové. Půta Švihovský dal hrad postavit do roku 1489
roku 1561 Herald Kavka z Říčan a synové – za těchto pánů byl hrad dostavěn. Roku 1595 Humprecht
Černín z Chudenic a synové. Roku 1925 dal vystavět na nádvoří hradu tehdejší správce statku Karel
Knapp, nový jednopatrový dům – na místě starého čeledníku. Roku 1949 hrad převzala státní správa,
začala oprava vynikající stavební památky, v níž se po etapách pokračuje dodnes.
Č.p. 2
V místech kde je dnes pozemek pana Fialy stála roku 1707 chalupa pro zaměstnance velkostatku.
Bydlel tu bednář, tesař, mlatci, kolář. Roku 1864 byla chalupa zbořena.
Nyní má čp. 2 dům vklíněný mezi jednopatrovým domem na nádvoří hradu a hospodářskými budovami –
hrad zde má pokladnu a výstavní prostory.
Luhám pod hradem se říká „ Na zástavách“. Prý po velkých válkách v 18.století zchudlá obec Švihov se
musela od vrchnosti na úkory dluhů vypůjčit jistou finanční částku a dala do zástavy tuto louku. Nevím
jestli se to zakládá na pravdě, že by louka pod hradem někdy patřila obci? Je to možné, protože na jiném
místě v knize O Švihově a okolí se píše, že obec městečka Švihova mívala kdysi značné jmění.
Č.p. 3 u Koželuhů, u Poldů
Připomíná se tu zámecký kovář, později řezník, koželuh. Od roku 1831 rodina Kantova. Od roku 1913 je
vlastníkem domu rodina Dománkova.
Č.p. 4 u Hůrků, u Bradíčků
Roku 1709 vystavěl si tu dráslovnu žid Samek Pínkas s povolením vrchnosti. Po roce 1787 tu měl
kovárnu Antonín Jiříček. Od roku tkadlec W.Rýmus. Od roku 1799 tkadlec J.Hůrka – drželi dům až do roku
1880.
1881 – Josef Škampa – pokrývač.
Č.p. 5 od pradávna řečený Krejčovský
Postupně tu bydleli polní mistr, hospodářský oficír, krejčí, truhláři .
Roku 1895 koupil dům Jan Tyl, dědeček současné majitelky paní Machové, od pana Svobody, který se
vystěhoval do Ameriky. Proto se tomuto domu říkalo „Svobodovna“. Pan děkan Zeman píše, že se dům
od starodávna jmenoval „ Krejčovský „ u Hájků a u Svobodů. Prvním majitelem byl Hájek, potom mnoho
jiných a nakonec Jan Svoboda. V majetku rodiny Tylů je dům dodnes, protože nejstarší dcera mlynáře
Tyla si vzala Ing.Macha a v jejich držení je stále.
Č.p. 6
Roku 1783 se v tomto domě narodil Vojtěch Suchý, syn Matěje, jenž roku 1792 koupil s manželkou
Voršilou dům v Klatovech, kam se přestěhovali. Vojtěch studoval od roku 1802 na vídeňské malířské
akademii a věnoval se malbě miniatur. Zemřel roku 1849 ve Vídni na úplavici. Okolo roku 1800 se v tomto
domě připomíná koželužna. Roku 1921 majitel Rudolf Burda, truhlář, dal postavit dům do dnešní podoby.
čp. 7 dům od pradávna řečený Chmelíčkovský
nebo také u Jiříčků. Majitelé byli rod Jiříčků – jircháři – až do roku 1870. Pak dům koupil Josef Hausknecht
– kolář.
Majiteli byli až do roku 1921. Jejich děti žijí v Rakousku. Po roce 1989 navštívili Švihov.
Roku 1921 majitel Josef Babka – nájemce hostince na radnici . Roku 1927 kupuje starý dům Jiří Nový –
pekař. Tohoto roku byla provedena demolice domu a stavba nového. Do roku 1949 se v tomto domě
prodávalo pečivo a chléb. Krámek zanikl v roce 1960.
1958 se majitelem domu stal Jan Nový – řidič autobusů.
čp. 8 dům řečený Jankovský
V tomto domě se od pradávna čepovalo vrchnostenské pivo - hostinec nesl název “ U bílé růže „
Majitelé byli rod Jankovských, Vojtů a Kleisnerů – převážně řezníci. Roku 1874 koupila dům za
1 940 zlatých akciová továrna na zpracování kůží. Největší podíl na tom měl tehdejší kaplan
Tomáš Masopust – snažil se tuto továrnu zachránit před zánikem. Ale přes všechny jeho snahy
podnik zanikl. Roku 1883 kupuje dům Ignác Bayer – sedlák. V tomto domě vzniklo velké
hospodářství. Jeho syn Josef Bayer byl po roce 1918 prvním starostou Švihova. V této době
nechal zasadit několik lip před svým domem. Později působil jako varhaník v kostele sv.Václava
ve Švihově. Syn pana Josefa Bayera, Vratislav, spolupracoval od roku 1944 s plánickou odbojovou
skupinou „ Hnutí za svobodu“. Rozšiřovali letáky a shromažďovali zbraně pro konečné střetnutí
s okupanty. V roce 1945 byl Vratislav Bayer zapsán jako člen Revolučního národního výboru ve Švihově.
Rodina Bayerova držela dům až do roku 1971. Za tohoto majitele prodávala paní Hanzlíková z okna
cigarety a tabák. V tomto roce kupuje dům a hlavně hospodářské budovy Jednotné zemědělské
družstvo Švihov. Ustájeny zde byly mladé jalovice a telata. Ale obytný dům chátral. Roku 1985
se novým majitelem stala Jednota Sušice. 1987 byla provedena demolice domu a stavba nového
jak jej nyní známe. 1988 byl otevřen obchod ze stavebním materiálem.
Současný majitel SKD Sušice
čp. 9 tento dům byl řečený Tunklovský
Roku 1741 majitel Matěj Suda – pekař – vede živnost. Roku 1846 až 1880 Antonín Suda , barvíř
kůží. Roku 1883 František Paleček – rolník. Roku 1911 Josef Paleček též rolník. V roce 1931
vykonával funkci předsedy Družiny ČSL válečných poškozenců. Tento spolek se staral o
všechny kteří byli postiženi I.světovou válkou – hlavně o vdovy a sirotky Roku 1941 se stal
majitelem domu Václav Drozda – tesař. Svého času působil v komisích MěstNV Švihov.
čp. 10 dům po starodávnu řečený Helmovský
Postupně tu bydlel rod Helmů – povolání řezníci, Rod Kouříků – jircháři, rod Hotovců –
zámečníci.Od roku 1909 František Holý – obecní strážník a drobný zemědělec. Ten před tím
bydlel na radnici pak v čp. 208 a naposledy v tomto domě. Před nimi byl majitelem pan Zelenka,
drobný rolník. Syn Františka Holého se vyučil bednářem. 1936 majitelka Františka Holá. V roce
1894 na podzim projížděl Švihovem v kočáře známý malíř Mikoláš Aleš. Obecní strážník pan
Holý jej zaujal natolik že si jej namaloval. Obrázek je uchován v městské kronice .1955 se stal
majitelem Josef Belec – nástrojař ČSD Plzeň.
čp. 11 řečený Wampachrovský
Roku 1713 – Jan Wampacher – malíř. Rok 1754 – Matěj Krátký – sládek. Rok 1780 – drží dům
rod Kouříků až do roku 1886. Jan Kouřík býval mydlářem a zemědělec. Rod Kouříků dům
opravil a nechal zvýšit na jednopatrový. Roku 1886 Antonín Werner řídící učitel až do roku
1908. Pan Werner byl na odpočinku pokladníkem peněžního ústavu Kampelička od roku 1910 do
roku 1917. Tento peněžní ústav nikdy neměl ve Švihově vlastní dům. Znamenalo to, že do domu
čp.11 nosili lidé své úspory – byl tu peněžní ústav Kampelička. 1922 majitelka dcera Josefka. Za
této majitelky v domě z okna prodávány tabákové výrobky. 1968 majitel František Kalčík,
zemědělec, člen JZD
čp. 12 u Bosáčků
Tento rod držel dům až do roku 1835. Pak majitel Vojtěch Sušánka – krejčí. Roku 1886 na jaře –
domek vyhořel a postaven byl ještě v tomto roce za majitele Josefa Vorla – povoláním krejčí.
Rok 1892 Josef Kšír – také krejčí. V tomto domku před rokem 1919 – Západočeské konzumní
družstvo Klatovy prodávalo v průjezdu potraviny než si koupilo a opravilo dům čp.41 – starý
konzum/. Asi od roku 1928 až do roku 1949 dům míval krámek. Reklama zněla „ Prvotřídní
ondulace všeho druhu za nejlevnější ceny provádí František kšír – pánské a dámské kadeřnictví“.
Roku 1973 starý přízemní dům prodán. Během tří let postaven nový jednopatrový dnešním
majitelem panem Bittnerem.
čp. 13 u Mezuláníků
Dům držel rod Hrudičků až
do roku 1851. Poslední JanHrudička. Roku 1776 držel dům Antonín
Hrudička – tkadlec řečený mezuláník.Toto jméno mi bylo neznámé. O vysvětlení jsem požádala Okresní
muzeum Klatovy. Dopisem se ozval Jan Jirák – pracovník muzea. Mezuláník je tkadlec, který vyrábí
tkaniny pro běžné nošení. Látka je hrubá – ze lnu neb bavlny.Rok 1857 František Hájek – krejčí.1880 –
1882 JUDr.Antonín Wellner.1882 Jan Skala – krejčí, radní a policejní komisař.1910 Václav Skala – drobný
rolník a kočí formanského vozu – vozil mouku ze švihovského mlýna do Plzně.1938 František Skala –
stárek švihovského mlýna, svého času předseda zahradnického spolku Švihov.
čp. 14 u Lůdlů
Roku 1886 dům vyhořel a na stejném místě postaven nový. 1713 majitel Jiří Rathowský –
soukeník a radní. 1754 rod Poláků až do roku 1862 – koželuhové. 18885 Jan Sedláček – syn Jan
se vyučil sedlářem. Okolo roku 1930 byl starosta Švihova. 1913 Josef Benetka – klempíř. Tento
dům míval krámek , prodávaly se zde domácí potřeby. 1948 Viktor Götz – klempíř, za tohoto
majitele krámek zanikl. Viktor Götz byl za německé okupace členem odbojové organizace. Její
činnost spočívala v předávání informací, rozšiřování ilegálních tiskovin a letáků a obstarávání
peněz k podpoře rodin vězněných odbojářů. Zatčen byl v červnu 1943. Po vyšetření na gestapu
v Klatovech byl propuštěn a sledován. 1969 Anna Götzová – za této majitelky byla provedena
oprava domu.
čp. 15 u Homolčíků
Tento dům měl hodně majitelů a asi jen málokdo dům opravoval. Jmenuji jen některé majitele.
Václav
Waltr – šafář. 1772 Meichar Beránek – truhlář . Matěj Hájek – krejčí. 1830 Jan Loužek – tesař. Roku
1871 kuchyně a krb z moci úřední v ddomě zapečetěny – pro chatrnosst stavby a nebezpečí ohně. Kdo
dům opravil není známo. Rok 1887 Václav Vorel – obuvník – možná on nechal dům opravit. Potomci drželi
dům až do roku 1966. 1967 dům kupuje Karel Klouda – zaměstnanec n.p. Silnice. 1968 – 1971 dům
přestavěn do dnešní podoby.
čp. 16 u Bebesů
Roku 1713 se připomíná Matouš Rozsypal, Jakub a Václav – panští mlynáři. Od roku 1753 majitel Martin
Lehrl – pekař. Od roku 1846 vlastní dům rod Černých až do roku 1929. Roku 1886 dům vyhořel. Na
spáleništi nový dů postavil Václav Černý – ponocný. Roku 1929 kupuje dům Václav Daněk – obchodník
s dobytkem a má ho ve svém vlastnictví až do roku 1966. Tento pan daněk chodil do školy v mým otcem.
Když jako dvanáctiletí opouštěli školu, nechala se celá třída vyfotit. Tehdy nosili chlapci na hlavě klobouky,
někdo nový, někdo starý po otci. Jejich učitel Josef Fric jim řekl: „ Klobouk zůstane na klíně, ne na hlavě,
víte nač mám lískovku.“ A co bylo vidět na fotce ? Jediný Václav Daněk neuposlechl a klobouk si na hlavu
dal. Lískovka se měla asi dobře.
V roce 1966 kupuje dům Josef Purkar zaměstnanec ČSD.
č.p. 17 U Kačárků
Rok 1713 Ondřej Helm, 1729 – 1721rod Steinerů – krejčí.
1791 – 1825 rod Borovských, 1826 - 1899
rod Maršálků- postupně Tomáš, Jakub, Ignác
Ignác Maršálek lovil v loďce na řece Úhlavě písek a dostal přízvisko „Kačárek“. Vyučil se obuvníkem a byl
i dobrý muzikant, hrával na basu a buben. Za tohoto majitele roku 1886 dům vyhořel. Tehdy shořelo 10
domů od čp. 9 až čp. 17 a čp. 159. 1899 Jakub Šlajs , Matěj Kilián – obchodník Koupil dům Gabriel Holý –
zemědělec. Za svého života byl dvakrát v Americe za výdělkem. Jeho syn jel podruhé s ním a v Americe
zůstal. Pan Holý za vydělané peníze postavil obytný dům, spolu se stodolou a chlévem – po ohni
poškozené. V roce 1919 byl zvolen za sociální demokraty do obecního zastupitelstva. Barbora Holá,
Josefa Berková – dcera . Za této majitelky se změnil vzhled domu. Rod Holých je majitelem domu dodnes.
č.p. 18
Bývalý špitální kostel sv. Jana Evangelisty. Nejstarší zmínka o švihovském špitále a kostele sv. Jana je
z roku 1343, kdy pražský biskup Jan nařídil švihovskému faráři – v té době klatovskému děkanu – aby
uvedl kněze Jana z a správce špitálu a kostela sv. Jana Evangelisty ve Švihově pod patronátem Viléma
ze Švihova.
Na přelomu 15. a 16. století byl kostel přestavěn do přibližně dnešní podoby. Ve druhé polovině 80 let
18.století byl kostel úředníky tehdejšího panovníka Josefa II. prohlášen za zbytečný a v roce 1788
zrušen. Toho roku byl ve veřejné dražbě prodán švihovskému měšťanu Tomáši Maršálkovi a tento majitel
nechal přízemí kostelíku přestavět na obytný dům. Od té doby měl více majitelů. Střídali se i po dvou
létech. Uvedu jen některé. Rod Maršálků držel dům až do roku 1820. 1830 Josef Javůrek – výběrčí mýta
ve Švihově, Václav Götz – výběrčí mýta, Václav Lang – knihař z Klatov. František Mlynářík – obchodník.
Bohumil Krátký – kolář. Tento rod držel dům od roku 1933 do roku 1997. Svého času se v čp.18 prodávalo
seno a oves pro koně formanských vozů.
Současnou majitelkou kostelíčku je Linda Foster.
č.p. 19 U Rákosíků
1771
rod Kollaunerů – tkalci. Dům drželi až do roku 1848. Dalším majitelem byl Jan Zub,
Vojtěch Kšír.
1922
František Chott – mlynářský
1925
dům vyhořel. Na spáleništi nově postavila rodina Chottova
1976
František Chott – syn – též mlynářský dělník.
1977
Dům drželi do roku 1982 a v tomto roce byl prodán a opraven do dnešní podoby.
Nynější majitel – rodina Špindlerova.
č.p. 20
Dříve obecní špitál. Prvním uvedeným majitelem je Norbert Vorel a po něm tito majitelé: Mates Karhan a
syn, Václav Šintler, Josef Kallauner – potomci tohoto majitele žijí v Americe. Po roce 1989 navštívili
Švihov. V Americe mají restauraci a cukrárnu.
Matěj Götz- klempíř, Jan Štefl od roku 1915 Václav Daněk – dělník, vrátný. Tento majitel byl od roku 1919
funkcionářem kovodělníků jako místopředseda, později v roce 1928 jako jednatel. V květnu 1925 dům
vyhořel. Nově dům postavila rodina Daňkových. 1955 – Karel Daněk – holič.
V současné době je majitelem pan Karel Daněk.
č.p. 21 U Jiříčků, U Bubáků, U Bertlíků
Tento dům měl hodně majitelů a okolo roku 1847 byl rozdělen na dva domy.
1761 Václav Polák – pekař
1792 Josef Jiříček – mlynářský až do roku 1850
Václav Hotovec řečený „ Bubák“ až do roku 1880
1880 Václav Levý – obuvník – vlastní již celý dům
1921
Václav Janda – strážník dráhy, dům přestavěl
1953
Jaroslav Soukup – slévač
Do tohoto domu jezdil režisér Jaroslav Soukup k babičce na prázdniny.
Svého času v tomto domě bydlel v nájmu jakýsi Moravák „Bertlík“. Jeho dcera Dorotka se provdala za
ponocného a pěšky donášela poštu ze Švihova do Klatov. Tuto službu vykonávala před rokem 1850 –
pošta ve Švihově byla založena roku 1869
1961 Karel Čížek – zemědělec a člen JZD. Za tohoto majitele byl dům přestavěn.
Dnešními majiteli jsou Anna a Josef Tolarovi.
Mezi domy čp.21 a čp.24 stávala brána a v ní se vybíralo mýtné. Podle dostupné úřední
listiny se
Historie Švihovských domů – pokračování
č.p. 22
Vystavěl ho roku 1705 Václav maršálek. Po něm Václav Syka, Šimon Syka. Tito majitelé prodali hostinec
roku 1830 Václavu Hofmeistrovi. jako nájemci uvedeni Josef Lehwasser z Klatov a Jan Syka z Chudenic.
1859 Jan Hora – majitel hostince, prodal Janu Rozsypalovi. 1890 Jan Jindra, 1901 Augustýn Zábrodský –
zedník a hostinský. Roku 1912 až 1918 uveden jako člen městského zastupitelstva. 1922 přístavba sálu a
kulečníku. Na zahradě se pořádaly letní slavnosti s taneční zábavou a těch bálů co se zde uskutečnilo
v nově postaveném sále. Pan Zábrodský měl reklamu. Levné letní byty.
Dobrým plzeňským pivem a domácí kuchyní zvláště letní hosté obslouženi budou v nejstarším hostinci
založeném v roce 1705. 1936 Antonín Škopek – hostinský. Za toho majitele byl hostinec v roce 1948
přestavěn na jednopatrový. Sál za domem zůstává v přízemí. V roce 1954 dům znárodněn. Patřil Jednotě
spotřebnímu družstvu Sušice. 1955 Anežka Škopková – hostinská. 1991 – vrácen původním majitelům.
1996 hostinec uzavřen. Stále patří potomkům Antonína Škopka. Nynější majitel je rodina Pavezova.
č.p.23 U Kubíčků
Roku 1734 Pavel procházka – mlynář. Potomci drželi dům až do roku 1800. 1801 Jan Syka, 1823
Ondřej Sláma. 1826 – Barbora Sedláčková až do roku 1840. Její muž býval kovář. Roku 1840 dům i
kovárnu koupil Augustin Hejl, další majitel Jan Bláha. 1905 – Jakub Kocián, tesař. 1923 – dům zvýšen a
přestavěn. 1930 – Václav král, slévač. 1977 – na podzim byl dům vykoupen krajskou inženýrskou
organizací úsek silnic a mostů. Byla povolena demolice domu za účelem stavby nové silnice a mostu před
řeku Úhlavu. V prosinci 1980 slavnostně otevřena nová silnice a most – silniční obchvat města.
Rodina Králova se přestěhovala do Přestavlk. V roce 1978 bylo č.p. 23 přiděleno Josefu Palečkovi,
který v té době postavil rodinný dům v Nádražní ulici.
č.p. 24 U Leváků
Roku 1738 Ondřej Kouřík – tesař. Rodina držela dům až do roku 1870. Někdy v té době dům vyhořel.
1872 spáleniště koupil velkostatek a na místě zřídil cestu na panskou louku. Jedná se o cestu proti
kostelíku sv. Jana Evangelisty. V roce 1924 nechal postavili dům nad nádražím – pod lesem „ V Hoře“.
Josef Tomášek železniční zřízenec a dům dostal čp. 24.
1961 Josef Tomášek – syn – výpravčí ČSD. Po roce 1945 byl členem porevolučního národního výboru.
V roce 1919 – při založení Dělnické tělocvičné jednoty zvolen do ustavujícího výboru jako jednatele.
Napsal svazek vzpomínek o průběhu posledních měsíců II.světové války – rok 1945 na nádraží ve
Švihově. Svazek uložen na městském úřadě.
Byl aktivním členem svazu dobrovolných hasičů ve Švihově. V roce 1959 oslavovali 80.výročí svého
trvání. V prostorách školy byla instalována veliká výstava požární ochrany, kterou organizoval právě Josef
Tomášek. Nevím, v kterém roce se odstěhovali do Klatov. Dům pak koupil Jan Kubát – výpravčí ČSD.
Nynější majitelka je paní Růžena Smrčková.
č.p. 25 U Kuželíčků, U Vítků
Roku 1715 zapsán jako majitel domu Jakub Rádl a postupně Tomáš Rádl – kovář, Jan Rádlzámečník. Dům vlastnili až do roku 1848. Dále Jan Kurza – punčochář až do roku 1902. 1902 Vít
Maršálek – listonoš a drobný zemědělec. V roce 1911 zapsán jako člen obecního zastupitelstva. V roce
1919 při volbě starosty zvolen Josef Bayer z čp. 8 a jeho náměstkem byl zvolen Vít Maršálek. Pracoval
také v dělnickém spolku. 1925 byl dům rozšířen o dům a chlév. 1936 František Maršálek – truhlář ČSD –
dobrý muzikant , hrál na housle, basu a baskřídlovku. V roce 1931 zapsán jako místopředseda ve výboru
DTJ založené ve Švihově v roce 1919. 1958 – Marie Maršálková a děti – členka JZD.
V roce 1983 – změna vzhledu domu. Z průjezdu vznikla obytná místnost.
Nynější majitelé - rodina Váchalova.
č.p.26 U Cvočků
Roku 1690 majitelé domu rodina Šilingerova až do roku 1811. Po nich Jan Voráček a syn, Jakub
Jiříček, Karel Jiříček – zámečník a strojvedoucí až do roku 1910. 1911 Václav Kahuda – učitel, byl
pravděpodobně dobrý řečník. Při veliké oslavě na počest vyhlášení samostatnosti ČSR, počátkem
listopadu 1918 hovořil z balkonu radnice za vojáky vracející se z I.světové války. Dále je zapsáno, že
v květnu 1919 TJ Sokol vysadila před domem Josefa Bayera 4 lípy Svobody - řečnil učitel Václav
Kahuda. Pracoval také ve výboru ČSČK – založeném ve Švihově v roce 1922. 1926 Antonín Nykles –
stárek malechovského mlýna. Jeho syn Bohumil byl za německé okupace členem odbojové organizace
zvané „Vostrý“, kterou ve Švihově založil již koncem roku 1939 učitel Josef Klečatský. Začátkem června
1943 byla činnost organizace prozrazena a její členové klatovským gestapem zajištěni. Mezi nimi byl i B.
Nykles – po výslechu byl propuštěn.
1953 Zdeňka Nyklesová – úřednice. 1955 Miroslav Rykl – úředník hospodářského družstva. 1959
František Zdrahal – úředník Jednoty Sušice. 1968 - vnitřní přestavba domu. 2002 při velké povodni dům
silně poškozen – demolice domu. 2003 – pozemek kupuje Městský úřad Švihov.
č.p. 27 U Handlů, U Kadlečků
U Handlů proto, že „handlovali s kvasnicemi“. Rok 1728 Ondřej Růžička – tkadlec, Ondřej Vorel, 1791
– koupil za 110 zlatých Vavřinec Vlček, rod Piskáčků, 1855 Vojtěch Babka a syn – tkalci. 1873 kupuje dům
Josef Šintler - obuvník. 1908 jeho syn Josef. 1976 syn Josef – obuvník.
Rodina Šintlerova byla majitelem domu až do roku 2004.
V roce 2006 koupili dům manželé Chmelíkovi a provedli demolici.
čp. 28 U Hudláčků
Rok1770 Josef Maršálek – pekař. Tento rod držel dům až do roku 1858. Dále Václav Hrudička – krejčí.
Roku 1891 kupuje dům Kareřina Mlynáříková. Roku 1902 František Mlynářík – obchodník – ten nechal
starý dům zbořit a s ním i čp. 29, který předtím vykoupil. Na parcele těchto domů nechal postavit nový
přízemní dům. V domě byl obchod s koloniálním zbožím. Do obchodu se vcházelo po třech schodech.
Nade dveřmi ve výšce střechy byl štít ve tvaru trojúhelníku hojně zdobený štukováním. Pan Mlynařík je
v roce 1911 zapsán jako člen obecního zastupitelstva, jinde jako pokladník spolku dobrovolných hasičů.
Po jeho smrti byl obchod pronajímán. Starší občané si pamatují na obchodníka pana Josefa Šádka.
Majitelé domu František Mlynářík a Blažena Chmelíková – děti. Manžel paní Chmelíkové aktivně pracoval
ve výboru zahrádkářů. Podílel se na výstavbě první části moštárny. Vedl pokladnu, jednání s úřady a
zabezpečoval přísun materiálu na stavbu.
1969 – 1971 se změnil vzhled domu. Byl zrušen obchod a jižní strana domu byla přestavěna na dům
jednopatrový.
Současní majitelé jsou Jiřina a František Chmelíkovi
čp. 29
První dochovaná zpráva je z roku 1783 a jako majitel byl zapsán Václav Šillinger – krejčí. Od roku
1804 drží dům rod Maršálků – tkalci a truhláři a to až do roku 1898. V tomto roce kupuje starý dům
František Mlynářík ,obchodník čp.28 a čp.29 byly zbourány a na jejich místě byl postaven nový přízemní
dům.
V roce 1933 postavil Augustin Zábrodský, hostinský ve Švihově, dům na svém pozemku při cestě na
hřbitov. Tomuto domu bylo přiděleno čp.29. Od roku 1939 byl majitel domu MvDr.Václav Senft, zvěrolékař.
Současným majitelem je MUDr.Gustav Senft.
čp.30 U Frimlů, U Ruňků
V roce 1725 majiteli, Jan Friml, důchodní v Červeném Poříčí, m.Zuzana – porodní bába, Marie
Hájková, také porodní bába. Od roku 1739 drží dům rod Kalivodů. Jan Kalivoda byl tkadlec, Kašpar
Kalivoda tesař, Josef Kalivoda tkadlec a Václav Kalivoda kožišník. Dům drželi až do roku 1886. Po nich se
stal majitelem Václav Drozda, krejčí. Od roku 1896 majitel Václav Maršálek, krejčí. Pracoval ve spolku
dobrovolných hasičů. Od roku 1924 byl majitel Václav Maršálek, kovář. V mládí pracoval ve výboru DTJ
jako cvičitel, jednatel a pokladník. Byl dlouholetým předsedou spolku zahrádkářů ve Švihově. Aktivně se
podílel na výstavbě první etapy moštárny.
Současná majitelka je Ing. Ludmila Špačková
čp. 31 U Ježovských kovářů
V tomto domě bydlíval kněz při kostele sv. Jana Evangelisty. Roku 1735 byl jako majitel zapsán
Šebestián Vrba, šafář a tento rod držel dům až do koku 1850. Od roku 1854 je majitel Josef Kalina, kovář
z Ježov. Další majitelé pak Josef a Antonín Kalinovi rovněž kováři. Od roku 1907 majitel Petr Červený,
zemědělec. Pan Červený je v roce 1909 zapsán jako člen obecního zastupitelstva. V roce 1954 se stává
majitelem jeho syn Václav Červený, člen JZD.
Současná majitelka domu je paní Libuše Kudjáková.
čp.32 U Desoldů
1713 zapsán jako majitel domu František Desolda. Rod Desoldů byl majitelem domu až do roku 1887.
Postupně byli majiteli Filip – krejčí, František – zedník, Václav – kožišník, Antonín – zemědělec. V roce
1877 si Jiří Kacerovský vzal za manželku dceru Antonína Desoldy.
V roce 1893 kupuje dům Václav Kohlík – sládek. Vařil pivo i v dalekém Rusku, kam odjížděl od rodiny i
na několik let. Jeho rodina se starala o menší hospodářství. Od roku 1924 byla majitelka domu jeho dcera
Emilie Stupková. V roce 1927 se stal majitelem Josef Berka – zemědělec. Od roku 1960 byl majitel Josef
Berka ml. – zaměstnanec ČSD, zemřel tragicky při výkonu služby u ČSD v roce 1968. Od roku 1968 byla
majitelka domu paní Josefa Berková – manželka. Od roku 1975 se stává majitelem Jan Holý – člen JZD.
V roce 1990 byl dům přestavěn na jednopatrový. Současní majitelé jsou Jan a Alena Holých.
V domě čp. 32 se narodil v roce 1811 František Jan Desolda – český filolog a kněz. Řeholní slib složil do
řádu premonstrátského v Teplé a vysvěcen na kněze byl v roce 1837. Kaplanoval v Liticích a Dobřanech.
Od roku 1847 působil jako profesor, později jako rektor premonstrátského gymnázia v Plzni plných 30 let.
Vynikl i jako spisovatel. Vydal knihy o kněžství, české modlitební knihy a dokončil Frenclovo vydání Bible
české. Byl výborným překladatelem z řečtiny, dobrým hudebníkem a českým vlastencem. Byl přítel
V.Beneše Třebízského a Arnolda Šindeláře. Zemřel v klášteře Teplá v roce 1885.
čp.33 U Zámečníků
Rok 1713 majitel domu Jan Černý, kovář. Dům vlastnili až do roku 1769. Po nich byl majitelem rod
Hotovců. Postupně Václav, Vincenc, Jakub, Josef – všichni zámečníci. V roce 1853 se stává majitelem
domu Jan Žižka, dále jan Látal. V roce 1880 Václav Novák, tkadlec a uhlíř. V roce 1926 Václav Novák,
zemědělec a uhlíř. Uhlí prodával ve velkém i malém množství. Majiteli domu byli až do roku 1988. V roce
1989 kupuje dům rodina Šperlova. Od roku 2003 probíhá v domě rekonstrukce.
Současnými majiteli jsou Milada a František Šperlovi.
čp.34 Od starodávna řečený Petrželkovský, později u Vorlíků.
Roku 1654 byl jako majitel zapsán Matěj Petrželka. Tento rod vlastnil dům až do roku 1821. Živili se
krejčovstvím a malým hospodářstvím. Jejich potomci drželi dům až do roku 1907. V roce 1908 se stal
majitelem domu Josef Babka, šenkýř na radnici. V roce 1912 Jan Kopejtko, bednář. 1923 Matěj Kopejtko
také bednář. Roku 1971 se stává majitelkou Marie Kopejtková, bankovní úřednice. V domě bydlí v nájmu
rodina Šperlova. V roce 1994 kupuje dům pan Václav Kašpar. V roce 2002 byl dům silně poškozen při
povodni a byl zdemolován. V roce 2003 stavební místo kupuje Město Švihov.
čp.35 Dům po starodávnu řečený Ujcovský.
V roce 1713 se stává majitelkou Eva Ujcová a Jan Jiří Sengl, truhlář a radní. V roce 1731 Matouš
Vávra. 1777 Jan Voráček, řezník. 1844 Václav Maršálek , kožišník. 1891 Leopold Maršálek –
listonoš.1909 František Veselý, zaměstnanec ČSD. 1946 Josef Veselý, zaměstnanec ČSD a lakýrník.
Rodina Veselých vlastnila dům až do roku 1989. V tomto roce se stává majitelem Miloslav Fremund.
V domě měl obchod s názvem „Chalupa u Berwitze“ až do roku 1993. V roce 1994 byl dům opraven a
změnil majitele. Po opravě otevřen jako masážní salon, později nesl název „Lady Marion“. Po povodni
2002 byl dům zdemolován. V roce 2003 pozemek vykupuje Město Švihov.
č.p. 36 U Vávrů
Roku 1713 zapsán jako majitel domu Jan Růžička – mezuláník, tkadlec hrubých tkanin, používaných na
oděvy k běžnému nošení . Současně byl i rychtářem.
Po něm rod Vávrů až do roku 1792. Dále Václav Zdrahal , pekař, do roku 1843, Václav Rozsypal
z Dehtína ,1873. Josef Kleisner zedník, Václav Berka. 1917 majitelem domu Václav Svoboda, drobný
zemědělec a lidový léčitel zvířat. Pomáhal kravičkám při telení, v tom byl vyhledávaným pomocníkem.
1941 Václav Svoboda – syn – drobný zemědělec a člen hasičského sboru Švihov. Svobodovi vlastnili dům
až do roku 2002. Při povodni byl dům silně poškozen a zbourán. V roce 2003 stavební místo kupuje
Město Švihov.
č.p. 37 U Salmíků
1713 majitel domu Jan Hrudička, krejčí a konšel. Po něm syn Mikuláš, krejčí a rychtář, byl majitel do
roku 1800. Roku 1802 prodán za 700 zl. Václavu Uhlířovi. Dále majitel Jan Bayer, 1855 Josef Lewith,
1865 Sigmunt Kohn. 1866 – spáleniště – místo kupuje Jan Medek, po něm Brož a Václav Klesa. 1878
majitel Matěj Hřebec z Jína, zemědělec. 1910 Jan Sedláček, sedlář a zemědělec. V mládí se aktivně
podílel na činnosti Tělovýchovné jednoty Sokol. Za I.světové války bojoval na srbské frontě. Domů se
vrátil v roce 1919 jako francouzský legionář. 1920 – oprava domu – zvýšení.
Roku 1930 zvolen starostou obce švihovské, roku 1931 zapsán jako starosta Sokola. Starostou Švihova
byl až do roku 1940. V roce 1945 byl členem porevolučního národního výboru a opět zvolen starostou
města Švihova.
1935 František Sedláček – syn . zemědělec, nejdříve řadový člen, později velitel hasičského sboru ve
Švihově
Nynější majitelé domu jsou Marie a Václav Nekolných.
č.p. 38 . Městská radnice
Starý rathaus stával od nepaměti na témž místě, kde radnice nyní stojí. Bývala to jen přízemní budova –
stěny prkenné, strop z černých trámů a při chůzi se celá v základech otřásala. V lednu 1747 shořela. A
v té době byla postavena znovu a opět skoro celá dřevěná. Na počátku XVIII. století po francouzských
válkách se stala útočištěm vojáků, vojaček a dětí, ani ti zde nechtěli být ubytováni, bojíce se, že se
dřevěná budova na ně zřítí. Obec proto ke konání schůzí najímala soukromé domy – nejvíce dům čp.147,
poněvadž majitel domu pan Margold byl v té době zapisovatelem schůzí.
Roku 1859 spadl v radní světnici trám. Tím nastala neodbytná nutnost stavby nové radnice. Na jaře 1860
se obec usnáší ke stavbě nové radnice nákladem 11 552 zl. za vedení stavitelského mistra Jakuba Jandy
z Černíkova a Jakuba Kotába ze Zdeslavi.
Počátkem října budova stála- jednopatrová se čtrnácti místnostmi. Nalevo od vchodu v přízemí hostinská
světnice, nad ní sál. Napravo radní síň, za ní byt pro obecního strážníka. Nad vchodem pěkná pavlač se
železným zábradlím, nad ním nevysoká, plechem pobitá věžička.
Na dvoře radnice byly vystavěny klenuté stáje pro 32 koní a pro povozy na dosud živé silnici. Tyto stáje
se staly zanedlouho nepotřebnými stavbou železniční trati a stavba se prodražila o
8 000 zl..
Roku 1911 při opravě nákladem 5 320 K dostala radnice novou věž s cimbuřím, nová okna, vrata a
hodiny. Střecha a krov pouze opraveny.
1981 generální oprava radnice, zavedení ústředního topení
Od roku 1968 do roku 1981 sídlilo na radnici oddělení SNB
1985 zbourány konírny a stodola na dvoře radnice
1987 započato s přístavbou radnice
1993 generální oprava radnice i nová přístavba ukončena
2002 po povodni – výměna podlah v přízemí radnice a nová střecha
č.p. 39
Roku 1713 zapsán jako majitel domu Václav Špička – krejčí a synové Pavel a Karel – povoláním též
krejčí. Dům měli v majetku až do roku 1810. Po nich dům kupuje Václav Kursa – krejčí – a syn Daniel.
Dále zapsáni Josef Votík, Emanuel Kanta. 1860 majitel domu Matěj Fišer – kovář z Kokšína. 1880 Josef
Štengl též kovář – bere si za manželku dceru předešlých majitelů. 1894 Martin Štengl – kovář – tento rod
Štenglů přestavěli přízemní dům na jednopatrový a v majetku jej měli až do roku 1947.
Martin Štengl je zapsán v kronice hasičského sboru Švihov od roku 1907 až do roku 1925 jako jeho
velitel. Roku 1947 kupuje dům od synů pana Štengla Josef Král – výrobce dřevěné obuvi 1957 původní
kovárna přestavěna na obytné místnosti. Josef Král svého času byl velmi činný ve veřejném životě obce
jako poslanec a předseda komisí Městského národního výboru.
Nynějšími majiteli domu jsou Stanislava a Vladimír Klečatských.
čp. 40 U Soukeníků
Novější domek který ve francouzských válkách obýval Jan Voráček s rodinou. Po nich Ignác Pilc,
Kašpar Bláha – soukeník, František Souček – krejčí. 1894 Václav Hájek, jejich dceru si vzal za manželku
Jan Pavelec – bednář. Jezdil za prací do pivovaru Plzeň. Byl člen hasičského sboru Švihov. 1938 majitel
Václav Pavelec – drobný zemědělec, též člen hasičského sboru. Ladislav Pavelec, bratr Václava, byl za
okupace členem odbojové skupiny zvané „Vostrý“. Činnost této skupiny spočívala v rozšiřování letáků,
ukrývání zbraní a pomoc rodinám vězněných odbojářů. Když byla činnost organizace prozrazena, byl
vyslýchán na gestapu v Klatovech. Byl propuštěn a nebyl ani vězněn. V roce 1945 byl zapsán jako člen
Revolučního národního výboru Švihov. V roce 1968 se dům opravoval. V roce 2004 – půdní vestavba,
změna vzhledu domu.
Majitel domu je Vladimír Pavelec.
č.p. 41 dům po starodávnu řečený Shořelovský
1718 majitel Jan Václav rytíř Sedlecký. 1748 koupil domek za 1000 zl. Josef Jáchym Langmantl. 1778
Václav Zdrahal – primas. 1786 Jakub Rozsypal – pekař. Tento rod držel dům až do roku 1852, po nich
Moses Kohn – prodával v průjezdu domu kořalku. 1871 Václav Syka – perníkář, dále Jan Kroupa, Václav
Toman. 1913 Ferdinand Klein – obchodník.
1919 kupuje dům „Dělnické pošumavské konzumní a úsporné družstvo“ se sídlem v Klatovech/ název
vytažen ze stavebního archivu radnice/. Ze začátku jezdilo družstvo do Švihova 1x týdně a prodávali
potraviny a jiné zboží v čp. 12/nyní Bittnerovi/. Po čase nechalo družstvo domek čp. 41 opravit a zavedlo
prodej smíšeného zboží – mimo masa se tu prodával textil, papír, drogerie, kuchyňské potřeby ./zapsáno
z vyprávění paní Anny Jechortové/ Rodiče paní Jechortové měli v nájmu „Šťárovnu“ a zde čepovali pivo.
Ustavující schůze družstva se konala právě v hostinci Šťárovna. Zúčastnilo se 50 občanů ze Švihova.
Družstvo slibovalo levný prodej všeho druhu. Po čase změněn název obchodu na „Jednota – lidové
spotřební družstvo Sušice“. 1959 v obchodě zřízena samoobsluha. 1980 obchod přestěhován do nového
nákupního střediska. 1984 v domě je průmyslová prodejna – vzorkovna stavebního materiálu. 1986
přechodně zde sídlí Městská knihovna Švihov / radnice se opravuje/ 1991 Zemědělské družstvo Křenice
pronajímá dům a upravuje jej na pekařskou dílnu, prodávají chléb a pečivo. 1995 prodej levného zboží –
nábytek. 2002 pronájem domu firmě Monáda.
Majitelem domu je Západočeské konzumní družstvo Sušice.
č.p.42 řečený Šimkovský
Na počátku 18. století patřil dům Kryštofu Kühnovi, po něm rodu Šimona Heldy, pekaři, až do roku
1770. Po nich Mikuláš Formánek do roku 1810. V tomto roce koupil dům i s polnostmi za 300 zl. Petr
Šlajs. Dům vlastnili až do roku 1854. Po nich Jan Pelikán, pekař. 1907 Jan Fikerle – krejčí a muzikant,
dále syn Jaromír Fikerle – krejčí. 1948 Marie Křížková – dcera. Dům měli ve vlastnictví až do roku 1977.
V tomto roce prodán Jednotě – lidové spotřební družstvo Sušice a byl zbourán. Na části pozemku
postaveno nákupní středisko.
V létech 1977-80 postavila nový dům v Zahradní ulici rodina Kašparova a č.p.42 jim bylo po kolaudaci
přiděleno.
č.p. 43 u Vondrášků
Roku 1713 majitel Matouš Duchek – chalupník. Potomkům jeho rodu náležel dům až do roku 1867.
Dále majitel Abrahám Kafka, Jan Hájek. 1896 Adolf Kohn, 1901 Josef Kohn, 1905 Leo Kraus – řezník.
1924 se dům po ohni opravuje. 1930 Josef Král – řezník a uzenář. 1932 dům zvýšen na jednopatrový.
1976 prodává dům rodina Králova a Ondrouškova „Jednotě – lidové spotřební družstvo Sušice“. 1977 se
dům bourá. Na jeho místě postaveno nové nákupní středisko.
1979 – č.p.43 přiděleno manželům Františku a Pavle Šlehoferových
č.p.44 u Králů
Roku 1738 zapsán jako majitel domu Josef Dlesk – tkadlec. Po něm dcera Marie. V té době dům
shořel a spáleniště kupuje Jan Sotter. 1810 František Rozsypal, po něm rod Voráčků a Soukupů až do
roku 1850. 1850 kupuje dům Jan Šapatenka – zedník. 1877 Martin Špatenka – -zednický polír. 1886 Josef
Šlajs – bere si za manželku jejich dceru. 1937 Josef Šlajs – drobný zemědělec a hudebník. Nejdříve hrál
na varhany v kostele sv.Jana Křtilete ve Vřeskovicích, po úmrtí Josefa Bayera, také varhaníka, začal hrát
v kostele sv. Václava ve Švihově. Profesor Antonín Špelda o něm píše v „ Hudebním místopisu Klatovska“
Josef Šlajs/1900-1969/, – lidový zpěvák, v hudbě samouk, ale nadán výborným sluchem .
1952 dům kupuje Vojtěch Čížek – autodoprava. Po něm syn Miroslav. 1997 majitelka Miroslava
Kadlecová. 2002 demolice domu a téhož roku postaven nový. Majitelka – Michaela Bauerová, vnučka
paní Kašparové.
č.p. 45 u Malechovských
Roku 1810 majitel Jan Bešťák – tkadlec. 1819 Josef Bešťák. Po jeho smrti se žena provdala za
Václava Maršálka a dům dědí děti až do roku 1871. Od roku 1872 Tomáš Černý až do roku 1914. 1915
Jakub Hostaš – obuvník. Ten daruje v roce 1950 dům Karlu a Anežce Hodanových. O pana Hostaše se
starali do konce jeho života. Paní Hodanová dobře rozuměla moci bylin. 1953 přístavba domku. 1960 –
1965 dům přestavěn.
Současní majitelé domu Josef a Jiřina Vochovi.
č.p. 46 u Kanických
Roku 1707 zapsán jako majitel Jan Albrecht , lazebník na gruntu Jiřího Ryneše. Po něm Jiří
Rathouzský , soukeník. Jeho potomci drželi dům až do roku 1751. Dalším majitelem byl švec Jakub Vojta.
Nevíme kdy domek vyhořel, ale nově postaven byl v roce 1773 panem Vojtou., který dům vlastnil až do
roku 1840. Dalším majitelem byl Šimon Maršálek, po něm Jan Zdrahal, pekař až do roku 1900. od roku
1901 je majitelem Vojtěch Černý z Mezihoří. Jeho syn František domek prodává a roku 1932 se stává
novým majitelem František Šlehofer z Vosí, zemědělec. V roce 1940 byl na místě starého domu postaven
dům nový. 1972 se stal majitelem syn Hynek / zemřel 1995 /. Nynějšími majiteli jsou Josef a Jaroslav
Šlehoferovi.
č.p. 47 – dříve obecní dvůr
Obec města Švihova mívala v minulosti značné jmění. Mimo jiné také poplužní dvůr v místech
nynějšího č.p.47. Když se ve válkách pruských obec zadlužila, musela dvůr z vládního nařízení roku 1785
prodat.
Co to byl poplužní dvůr vysvětlil pracovník Muzea Klatovy Jan Jirák.
POPLUŽNÍ DVŮR = stará hospodářská jednotka související se starou plošnou mírou – poplužím.
Poplužní dvůr byl statek s výměrou půdy, která k němu náležela. Poplužní dvory tvořily hlavní
hospodářský zdroj příjmů měst a šlechty po celý středověk a ranný novověk. Do pozemků k nim
náležejícím se počítaly i lesy a rybníky. Původně se velikost popluží udávala jako plocha, kterou lze zorat
pomocí jednoho páru volů nebo jednoho koně za jeden den. V pozdním středověku se výměra poplužních
dvorů začala lišit, jelikož se začala brát v potaz bonita půdy. Poplužní dvory tak měly výměru 1 – 9 lánů
( zhruba 20 – 180 ha ). Název „poplužní dvůr“ byl převzat ze starého římského práva a správy, kde
poplužní dvůr (curia araturae) byla základní výměra půdy spojená s jedním dvorcem.
V létech 1776 – 1779 měl dvorec v nájmu Václav Duchek, sedlák ze Lhovic.. V roce 1785 koupil dům
Václav Zdrahal. Tento dům měl mnoho majitelů, Václav Wolf, Antonín Loužek, Jakub Stuchl, Václav
Šilinger, Vojta Brož, Petr Bláha, Martin Kožnar z Ježov a jeho syn Josef až do roku 1855.Do roku 1904
vlastnil domek Josef Hostaš.Od roku 1906 byl majitelem Josef Valečka, zemědělec z Mezihoří. V roce
1943 dům vyhořel a o rok později byl nově postaven. V roce 1942 se stala majitelkou Anna Valečková. Její
dcera Anna Tumpachová byla majitelkou domu od roku 1966. V roce 1979 tato rodina dům prodává a
v roce 1982 byl dům přestavěn a změnil svůj vzhled.
Nynějším majitelem je rodina Haškova.
č.p.48 u Vrťátků
Od roku 1806 majitel Josef Vojta. Do roku 1817 Bartoš Runěk. Dále byli majiteli domu Jan Voráček, Jiří
Votípka, Karel Maršálek. V roce 1846 Václav Hůrka, tkadlec. Přibližně v tomto čase dům vyhořel a kupuje
ho zedník, Petr Fiala.V roce 1872 majitel Václav Vrťátko z Mezihoří.
Ze stavebního archivu: 11.března 1905 žádá o povolení stavby domu v ulici „ Na dlouhé louce“ č.p. 48
Augustin Zádrodský z č.p.22, zedník a majitel hostince „Za vodou“.
1906 kupuje nový dům František Nykles z Červeného Poříčí, skladník na dráze. 1962 majitelka Anežka
Nyklesová, ošetřovatelka v Dobřanech. V roce 1982 dům prodává Zdeňka Müllerová, sestra Anežky.
V roce 1987 došlo k přestavbě domu, zvýšení, podkroví – změnil se vzhled.
Současnými majiteli jsou Vladimíra a Zdeněk Beštovi.
č.p.49 na Krahulovně, u Andrásků
K tomuto domku náležela „ zahradnická zahrada“ naproti za potokem, na které byly později vystavěny
domky č.p. 173, 174 a 177. Dům č.p. 49 měl v té době zapsány 4 roboty. Stavbou nových domků se
rozdělili a každý měl pouze roboty 1 den. Rok 1713 Tobiáš Krahulík, panský myslivec a jeho rod až do
roku 1837. Dále byl majitelem František Nejdl, Jakub Drozda, Ondřej Klaisner a jeho děti do roku 1887.
Jan Rejcha, Josef Kanta, hokynář. V roce 1914 majitelkou Kateřina Šlajchová. V roce 1926 František
Šperl, strojvedoucí z Borov si bere za manželku dceru Kateřiny Šlajchové. V roce 1926 zvolen František
Šperl velitelem hasičského sboru Švihov, později i velitelem oblastním. Roku 1944 byl zatčen pro ilegální
činnost a vězněn v Terezíně kde 8.května 1945, na prahu svobody, zemřel. V roce 1946 mu byla na
tehdejší hasičské zbrojnici u kostela slavnostně odhalena pamětní deska.
Její text zní: Na věčnou paměť br.Františka Šperla krajského požárního ředitele, který zemřel, dne
8.5.1945 v koncentračním táboře Terezínském pro ilegální činnost hasičskou a za osvobození naší vlasti.
Jako národní hrdina bude nám vzorem v plnění povinností národních. Čest jeho památce!
V roce 1974, po dokončení stavby nové hasičské zbrojnice byla pamětní deska slavnostně přemístěna.
Od roku 1945 do roku 1986 byla majitelkou domu Josefa Šperlová, vdova po Františku Šperlovi.
V současné době je majitelkou domu její vnučka Milada Šperlová.
č.p. 50 rod Beránků
1715 Havel - kolář, Václav - punčochář, Tomáš – tkadlec a kostelník, Václav – tkadlec m. Anna
Beštáková. Jan Bešták – bednář, Josef – syn. 1911 Emanuel Kanta. od roku 1919 Petr Wachtl, dělník.
Jezdil s koňmi u Bayerů v č.p.8. Jeho otec byl v Chudenicích vrchnostenský kočí a do Švihova přišel jako
hajný ve službě Černínů. Bydleli na Hrobárně č.p. 124. Roku 1978 dědí dům syn Petr a roku 1981 jeho
sestra Anna, oba zemřeli bez dětí. 1986 se majitel domu stává synovec Karel a dům prodává. V roce
1988 byl vedle starého domu postaven dům jednopatrový a v roce 1993 byla provedena demolice
původního domu.
Současnými majiteli jsou Miroslava a Jan Černých.
č.p.51
V roce 1713 majitel Petr Roth, zámečník. Od roku 1717 Tomáš Svoboda a jeho rod. V roce 1810 se stává
majitelem Martin Hnilička, zahradník. 1827 Ondřej Klaisner z Ježov. 1885 Václav Berka, 1901 Šimon
Wachtl ze Štěpánovic. 1919 Roman Zdebor z Dehtína, zemědělec, včelař a poslední ponocný Švihova.
V roce 1957 se stává majitelem Rudolf Rondevald, stavitel. V té době ředitel Pozemních staveb Klatovy.
V letech okupace byl zapojen do ilegálního hnutí, byl spojkou mezi odbojáři Šumavy. Po prozrazení
činnosti vyslýchán na gestapu v Klatovech, vězněn v Terezínské pevnosti i jinde na území Německa
celkem dva a půl roku.Pan Rondevald hodně pomáhal městu v roce 1960, při zakrytí potoka, který
otevřený protékal od Mezihoří přes Kvildu, nám.T.G.Masaryka, Havlíčkovou ulicí a pod prvním mostem se
vléval do řeky Úhlavy. Tato akce se prováděla převážně brigádnicky a částečně najatou firmou.
V roce 1970 byl dům č.p. 51 přestavěn částečně na jednopatrový.
Současnou majitelkou domu je paní Božena Rondevaldová.
č.p. 52
Roku 1713 byl zapsán jako majitel domu Václav Vojta, chalupník. Jeho potomci vlastnili dům až do roku
1823. Po nich Mates Lojda a syn, cajkáři. 1859 Jan Rejcha z Trnčí, 1897 Antonín Rejcha, byl svobodný a
od mládí slepý, ale dovedl se sám uživit. Chodil s partou kamarádů po domech a s cepem mlátili lidem
obilí. 1929 prodává dům Františku Čechovi s tím, že ten mu poslouží ve stáří. To také rodina Čechova
splnila. František Čech byl z Kamýku, průvodčí ČSD. 1939 Marie Čechová, kuchařka v kuchyni JZD.
V roce 1974 se stává majitelkou domu Jiřina Třeštíková, sestra u zubního lékaře. V roce 1991 byla
provedena nástavba domu na jednopatrový.
Současnou majitelkou domu je paní Anna Kasalová.
č.p. 53 u Justiňáků
Od roku 1713 vlastnil dům Jan Pejrek, zedník , až do roku 1770. 1771 se stává majitelem Josef Rypl.
1783 Václav Vlček z Moravy, švec. 1806 Václav Vojta, také švec z Dlažova. Josef Tichota a jeho rodina
vlastnila dům až do roku 1908. V roce 1909 kupuje dům Jan Jedlička, bednář ze Zeleného. Po něm v roce
1928 Václav Janda ze Zdeslavi, četnický strážmistr, bojoval v I.světové válce a vrátil se jako italský
legionář pluk č.34. měli syna Václava.Ten se vyučil příručím a ve svých dvaceti letech odešel do světa.
V roce 1962 se ozval z Australie, odtud dopis/ vytaženo ze stav.archivu Švihova/. V roce 1961 dům dědí
příbuzní, rodina Jandova z Chlumčan a roku 1979 jej prodávají. V roce 1984 byla provedena přestavba
domu na jednopatrový.
Současnými majiteli jsou Marie a Jaroslav Burianovi.
Omlouvám se, že u některých domů nepíši, že jeho majitel bojoval v I.světové válce. Tuto informaci píši
jen když jí s určitostí vím. Mám jen záznamy legionářů, kteří se vrátili živí a těch kteří položili svůj život za
„ císaře pána“. Ze Švihova odjelo vlakem 27.července 1914 120 mužů. Později byla rozšířena branná
povinnost do 50 let a v srpnu 1914 odcházeli na frontu i osmnáctiletí chlapci. Ale seznamy bojujících a
padlých nemám.
č.p. 54 u Šimáčků
Rok 1748 byl majitel domu Šimon Hrdlička , švec. Po něm syn Jan, také švec. V roce 1859 Karel
Hrudička, švec. V roce 1903 se stává majitelem Josef Cihlář z Malechova, švec, drobný zemědělec a
kostelník v kostele sv. Václava ve Švihově. V roce 1960 kupuje dům Josef Plocar z Přeštic, úředník Škody
Plzeň. Ve své době byl členem výboru zahrádkářského spolku ve Švihově. Tento majitel udělal vnitřní
úpravy domu a v roce 1987 byl zvýšen na jednopatrový.
Současným majitelem je Ing. Josef Plocar.
č.p. 55 u Krahulíčků
Původním majitelem domu byl majitel Jakub Stuchl. V roce 1800 koupil spáleniště Matěj Kuneš,
František Kalouner a jeho rod až do roku 1859. Dalšími majiteli byli Jakub Drozda, Josef Kalčík, Matěj
Mraček z Vřeskovic. V roce 1906 se stává majitelem František Sedláček. Dále jeho syn Leopold
Sedláček, truhlář, který byl od roku 1919 obecním
hajným města Švihova. V roce 1963 Bohumil
Sedláček , lesní technik. V tomto domě bydlela od roku 1964 do roku 1994 rodina Hofmanova.
V současnosti se dům opravuje a jeho majitelem je pan Leopold Sedláček.
č.p. 56 u Štětků
V roce 1736 se stává majitelem Václav Tichota, tkadlec a jeho rod. Ti jsou majiteli až do roku 1821.
V roce 1822 se stal majitelem Šimon Brož ze Lhovic od roku 1852 pak Jan Žižka. V roce 1863 Petr Fiala.,
zedník. Od roku 1869 je vlastníkem domu Václav Hůrka a jeho rod až do roku 1945. Poslední z rodu
František Hůrka odešel v roce 1945 s rodinou do Lubence u Žlutic v pohraničí. V roce 1945 kupuje dům
od Fondu národní obnovy Václav Šobr z Ptenína, zámečník Škoda Plzeň. Dům byl uvnitř přestavěn.
Současným majitelem je pan Václav Šobr, syn.
č.p. 57 u Mikulášů
V roce 1785 koupil místo od Václava Tichoty, Václav Aulický. V roce 1787 byl postaven purkmistrem
Janem Zdrahalem nový dům. jeho majitelem se stal v roce 1813 Jiří Stuchl a jeho rod ho vlastnil až do
roku 1874. V roce 1875 se stává vlastníkem Josef Otto, po něm jeho syn Matěj Otto. Ten je zapsán jako
člen městské rady v roce 1909. Matěj Otto vlastní dům až do roku 1920. V roce 1921 dům kupuje Matěj
Kaňák, truhlář. V roce 1943 se stává majitelem Josef Kaňák, syn, mlynářský. Za tohoto majitele byl dům
opraven.
Současným majitelem domu je paní Milena Žihlová, dcera Josefa Kaňáka.
č.p. 58 u Braniborů
V roce 1778 majitel Vávra Kouřík, švec, invalida. Byl v pruském zajetí. Po něm se stává majitel jeho
syn Antonín Kouřík. V roce 1840 vlastní dům Karel Hájek, truhlář. 1873 Petr Fiala, zedník. Od roku 1878
až do roku 1900 byl majitelem Jiří Krs. V roce 1901 kupuje dům Matěj Mraček, zemědělec z Vřeskovic.
V roce 1920 jeho syn Jan Mraček. V roce 1958 se stává majitelem domu Tomáš Waldman, jeřábník Škoda
Plzeň . V roce 1972 kupuje dům pan Karel Výrut, strojní zámečník Škoda Plzeň.
Současná majitelka domu je paní Marie Výrutová.
č.p. 59
V roce 1728 byl zapsán jako majitel domu Václav Drozda z Chudenic, radní. Byl majitelem až do roku
1818. V roce 1819 se stává majitelem, Jakub Vorel. Po něm v roce 1843 Václav Hrudička, krejčí. V roce
1883 Jan Berka. V roce 1922 František Včelák, strážný u dráhy. V roce 1964 jeho dcera Emilie Pavezová.
Od roku 1966 Majitelem Jaroslav Jiskra, lisař Škoda Plzeň. V roce 1985 byl dům prodán.
Současnými majiteli jsou Květoslava a Václav Sedláčkovi.
č.p. 60 u Charamzů
V roce 1801 byl majitelem domu Ferdinand Milinovský, dále Václav Margold, pojezdný. V roce 1815
Šimon Sedláček. V roce 1822 Martin Charamza, truhlář, od roku 1842 jeho syn Jan, ten vlastní dům až do
roku 1875. V roce 1876 se stává majitelem Pavel Hašek z Trnčí, truhlář. Ten byl zapsán roku 1892 jako
člen městské rady Švihova. V roce 1916 se stal majitelem Josef Kopta,, ošetřovatel v Dobřanech V roce
1926 se stává majitelem jeho syn, rovněž Josef, ten byl drobným zemědělcem a dělníkem. V roce 1962
byla provedena oprava domu a přístavba podkroví. Současná majitelka je paní Květoslava Sedláčková,
vnučka.
č.p.61 u Charamzů, u Kačárků
Dům vystavěl Tomáš Šťastný. V roce 1845 se stal majitelem Jan Drozda. V roce 1850 Vávra Maršálek,
rukavičkář, manželka Kateřina, porodní Bába. V roce 1889 se stává majitelkou jejich dcera Marie
Maršálková. V roce 1900 MUDr. Václav Zdrahal, plukovní lékař v.v. a obvodní lékař švihovský. 1932
Ludmila Ocelíková. 1981 Františka Holečková V roce 1982 byl dům prodán. Jeho majiteli se stali Hana a
Václav Polákovi.V létech 1983 – 86 byl přestavěn na jednopatrový. Od roku 1998 do roku 2000 byla
v přízemí domu prodejna s obuví.
č.p. 62 u Drozdů
V roce 1773 byl majitelem domu Josef Kadlec. V roce 1792 kupuje dům Josef Hrudička. Roku 1823 se
stává majitelem domu Jan Drozda, švec a jeho rod má dům ve vlastnictví až do roku 1865. Tento rok
vznikl v červenci požár v domě č.p.43. /Původní č.p.43 stávalo v místech parkoviště za nákupním
střediskem./ Při zachraňování majetku tehdejší vlastníci domu č.p. 62 Václav Drozda , jeho matka Anna a
manželka Marie, přišli o život. Zůstaly dvě nezletilé děti Anna a Václav Drozdovi. 1867 se stal majitelem
domu Vojtěch Sušanka a syn Josef. 1890 Matěj Mazanec z Kokšína. 1892 Václav Beránek, obecní hajný
a drobný zemědělec, člen rady města Švihova. V oce 1926 majitel Leo Kraus. 1928 Josef Kubík ze
Sobětic, kolář. V roce 1958 byla provedena stavba podkroví a vnitřní úpravy domu. V roce 1963 se stává
majitelem Josef Kubík, syn, ten byl kolářem ČSAO Plzeň – Koterov. Pan Kubík i jeho syn Josef byli členy
hasičského sboru ve Švihově
Současné majitelky domu jsou jeho dcery Hana Kinská a Jarmila Dolejšová.
č.p. 63 Na rance tj. na ráně
V roce 1707 byl majitelem žid Adam. 1723 David Moises. Po ohni roku 1740 bylo na místě domu přes
30 let spáleniště. 1776 postavil dům krejčí Jiří Zábranský. 1811 Václav Behenský, 1834 František Trešek,
pokrývač, m.Johanka Behenská. 1852 Antonín Polák, 1874 Josef Peer, 1880 Jan Fikerle, krejčí 1887
František Zíka, mlynářský, 1927 Anna Skálová. 1932 nástavba domu na jednopatrový. 1937 Josef Šustr ,
obchodník s látkami, 1947 nad garáží přístavba místnosti. V roce 1982 z bývalého obchodu stavebně
upravená bytová jednotka a změnil se vzhled domu.
Pan Josef Šustr byl dobrý herec a komik spolu s Karlem Götzem, cukrářem z č.p.159 obveselovali
scénkami a aneknotami silvestrovské večery ve Švihově
Současnými majiteli jsou Josef a Jan Podroužkovi.
č.p. 64 u Mydlářů
Rok 1707 Sebesta Hanzelius, 1708 Jan Voráček, řezník, radní, syndikus a panský aktuár. 1744
František Helda, řezník, 1746 Martin Antonín Hecht, kantor a písař městský. 1771 Josef Helda, pekař.
V domě bydlel roku 1750 Josef Zdrahala., jejich syn Václav koupil tento domek za 1650 zl. od Václava
Heldy, kaplana v Nepomuku, Ten zdědil domek po rodičích.1821 Václav Zdrahal, mydlář. 1853 Josef
Zdrahal. 1880 Vojtěch Zdrahal, sedlář, člen rady obecního úřadu z roku 1911. V roce 1920 byl dům
přestavěn.1933 Marie Zdrahalová,dcera, se provdala za Josefa Edla sedláře z Obytců. V roce 1989 zdědil
dům Josef Novák z Klatov a v roce 1990 jej prodal. Téhož roku prochází dům rekonstrukcí, změnil se
vzhled domu. Zmizel průjezd. Současnými majiteli jsou Ivana a Josef Otýsovi.
č.p. 65 u Syndikusů
V roce 1707 vlastnil dům žid Bruml. 1715 žid Jonas, 1720 Pavel Walter a jeho potomci drželi dům až
do roku 1825. 1800 Jan Vojta, městský syndikus, m.M.Wolterová. 1826 Jan Táborský z Benešova,
syndikus. Z tohoto rodu Josef Táborský také syndikus, písař zapsal první zápis do obecní kroniky Švihova
v roce 1836. 1850 Karel Táborský, 1870 František Petr, mlynář z Červeného Poříčí, 1877 Jan Jindra,
hostinský, 1890 Vilém Baüml.1893 Jáchym Wachtl, zaměstnával několik obuvníků.Dílnu měl v č.p. 94 a
výrobky prodával ve svém domě. V roce 1912 byl zapsán jako člen obecního zastupitelstva města
Švihova. 1924 Richard Wachtl, obchodník s látkami m.Helena. Měli dvě dcery Věru a Gertu. Celá tato
rodina zemřela v roce 1942 v plynové komoře v Osvětimi.Po roce 1945 koupil tento dům Josef Liška,
kovář z č.p. 212. Josef Liška byl za německé okupace členem odbojové organizace zvané „Vostrý“.
Počátkem června 1943 byla činnost organizace prozrazena. Byl vyslýchán na gestapu v Klatovech.
V létech 1943 – 45 byl vězněn Drážďanech, Erbachu.
V roce 1972 byly provedeny vnitřní i vnější úpravy domu, zmizel krámek. V roce 1996 byla provedena
nástavba domu na jednopatrový.
Současným majitelem je Vlastimil Krieger.
č.p. 66 u prostředních Vávříků
Rok 1713 Mates Zdrahal ne gruntě Jakuba Belša. 1719 Josef Zdrahal mladší, rychtář. 1750 Martin
Hecht a Josef Zdrahal. 1820 byl dům rozdělen. Polovinu vlastní František Maršálek, druhou polovinu Jan
Zdrahal. Roku 1888 byl dům přestavěn na jednopatrový. V roce 1895 byl majitelem Josef Zdrahal, pekař,
který je zapsán v létech 1911 – 1916 jako purkmistr městečka Švihova. 1921 byl majitelem domu Jan
Zdrahal, inspektor ČSD. V roce 1946 dědí dům jeho dcera Marie Petrovická. Do roku 1958 zde měl
ordinaci i byt obvodní lékař MUDr. Ondřej Kouba. V roce 1963 kupuje dům rodina Dolejšova z Ježov a
opravuje ho..
Současnými majiteli jsou Anna Čížková a Václav Stuchl.
č.p. 67 u Holubů
1735 Václav Hrudička, tkadlec, 1770 syn Josef, krejčí a kostelník. Tento rod držel dům až do roku
1836. V roce 1837 Jan Holub, mlynářský tovaryš.. Po jeho smrti se jeho žena provdala v roce 1857 za
Josefa Sedláčka. 1884 Se stal majitelem František Sedláček, kožišník a také nájemce domu č.p. 140
zvaný „Hospůdka“ kde se tehdy čepovalo poříčské pivo. Od roku 1925 byl majitelem Josef Skála, četnický
strážmistr. V roce 1928 byla provedena nástavba domu na jednopatrový. Od roku 1922 až do roku 1938
pronajali Skálovi část domu v přízemí, Spořitelnímu a záložnímu spolku Švihov – lidově „Kampelička“.
Vedoucí v kampeličce byla Anna Skálová. V roce 1964 se majitelem stává Josef Skála, ekonom Státního
statku Dešenice a hudebník. V létech 1938 – 1951 měl svoji vlastní kapelu, která se jmenovala J.F Skála.
Vystupovali v hotelu Bílá růže v Klatovech. Pořádali odpolední čaje pro mládež, tehdy velmi oblíbené.
Josef Skála hrál ve své kapele na saxofon a hudbu doprovázel zpěvem. Kapela měla 15 hudebníků.
Současným majitelem je Rudolf Skála.
č.p.68 u Brožíků, u Bendů
Majitel Kašpar Šindelář. V roce 1707 Bartoloměj Špička, Ondřej Švanda , podruh. 1734 Max Lístek,
prefekt domu panství poříčského, pak šenkýř kokšenský. 1744 Jan Špička. 1802 Jan Švanda, šenkýř.
1815 Martin Brož ze Lhovic, 1859 Josef Benda, jírchář. Po ohni vystavěl Alexandr Kohn. 1870 Josef
Štefán, mlynář z Malechova. V roce 1888 kupuje dům Jan Sedláček, v roce 1909 byl zapsán jako člen
městské rady, jeho dcera se provdala za Jakuba Špatenku, zedníka z Výrova. Dům dědí syn Jaroslav
Špatenka a roku 1956 jej prodává Josefu Podroužkovi, řediteli Krajské pobočky České státní spořitelny
v Plzni. Za tohoto majitele byl dům opraven. V roce 1975 byl Josef Podroužek zapsán jako předseda MNV
Švihov.
Současným majitelem je Josef Podroužek.
č.p. 69 u Hubínků
1713 Martin Voráček na gruntě Jakuba Řezníčka, 1716 Jiljí Voráček, syn Adam. Tento rod držel dům
až do roku 1810. Všichni byli povoláním řezníci. Poslední byl Tomáš Voráček, v té době rychtář Švihova.
Roku 1799 v tomto domě vypukl požár. Shořela celá východní strana hořejšího náměstí. V Kostelní
ulici/Potoční/ až k domu č.p. 85, dále Luční ulici a část domů v Židovské ulici, celkem 46 domů. Později
vyšetřeno. Soused si zde vypůjčil ze stodoly slámu a přitom mu z úst vypadla dýmka. Kdo dům postavil
není uvedeno. V roce 1810 Karel Tichota, 1836 Jan Jiskra, jirchář. V roce 1884 Václav Jiskra, obuvník a
měšťan. V roce 1932 se stává majitelem Karel Siegl,který bojoval v I.sv.válce, mistr kominický. 1975 Karel
Siegl, úředník ONV Klatovy Ten byl v době okupace zapojen do ilegálního hnutí a byl v létech 1943-44
vězněn v Drážďanech. V létech 1955 – 80 zapojen do veřejného života ve Švihově jako předseda i člen
komisí, poslanec a předseda MNV Švihov v létech 1971 – 1974. Také byl člen TJ Sokol. V roce 1970 byl
dům přestavěn na jednopatrový.
Současným majitelem je Karel Siegl.
č.p. 70 u Kajtánů
1697 Daniel Israel, 1722-29 Markus Löw a syn David. 1730 David Moyses, 1740 Václav Charamza,
truhlář. Na č.150 vyměnil dům s Židem. 1759 Antonín Charamza, truhlář a synové až do roku 1821. 1822
František Hes. 1829 Kajetán Ulrich a syn až do roku 1891. 1892 Josef Hájek z Vícenic. 1901 Leopold
Maršálek, listonoš. 1949 Bohumil Maršálek, úředník nakladatelství Naše vojsko. V roce 1967 byl dům
prodán a novým majitelem se stal Jindřich Kovářík, truhlář. V roce 1987 Marie Kováříková.
Současná majitelka je Ludmila Poláková.
č.p. 71 u Straků
1706 Karel jelínek, krejčí. 1721 Josef Šicmeister, pekař a synové Heřman a Martin, vlastní dům až do
roku 1800. V tomto roce kupuje spáleniště Mates Černý, kdo domek postavil není uvedeno. 1818 Kašpar
Bláha. 1847 Jan Wirtl ze Srbic. 1866 Marie Schnurmacher. 1893 Jan Straka, sklenář, člen výboru
hasičského sboru Švihov. Také prodával „šífkarty“ vstupenky na parník plující do Ameriky viz.příloha. 1911
Karel Straka, sklenář. 1958 MUDr. Václav Kuneš. Tento majitel dům opravil.Současná majitelka je Marie
Kunešová.
č.p. 72
1706 Vít Homolka, truhlář. 1723 Jan Jiří Polák, zedník a jeho rod vlastnil dům až do roku 1799. 1800
se stává majitelem domu Jakub Suda, pekař a jeho syn Josef. 1832 Jan Boleška. 1851 Jakub Holý, kupec
a purkmistr městečka Švihova. Josef Holý, kupec. 1902 Václav Partyngl, kloboučník. V létech 1923 –
1931 byl starostou města. Také byl lidovým zvěrolékařem. Od roku 1951 byl majitelem Josef Partyngl,
řezník a obchodník s dobytkem. 1964 syn Václav, automechanik. 1976 se stal majitelem Josef Korčík,
frézař, aktivní člen fotbalového klubu a hasičského sboru Švihov. V roce 1984 se stává majitelkou Růžena
Korčíková, zaměstnankyně Karny Švihov, členka hasičského sboru – oddíl ženy.
Současnými majiteli jsou Václav a Vojtěch Korčíkovi
č.p. 73 dům od starodávna řečený Sedlákovský
1706 Petr Markolt, krejčí a syn Václav. 1756 Jan Fišer, řezník. 1794 Vojta Šíma, truhlář. 1802 Baltazar
Hofmeistr, jirchář. 1823 Kajetán Jelínek z Chudenic. 1843 Jakub Holý z Chudenic, kupec, v létech 1850 –
53 byl purkmistr Švihova. 1866 Jakub Holý, syn kupce. Dále syn Antonín, kupec . Ten byl majitelem až do
roku 1895. Od roku 1896 vlastní dům František Trnka z Nezdic, kupec a člen výboru Hasičského sboru
Švihov. V roce 1865 dům shořel Kdo postavil přízemní dům není známo. Že by rodina Holých? Asi určitě.
V roce 1920 majitel JUC. Josef Rys, železniční rada, m. Magda Trnková. 1963 Jiří Rys, právník. V té době
tu bývalo kadeřnictví v nájmu pana Karla Daňka. V roce 1990 rodina Trnkova dům prodává .
Současným majitelem domu je Petr Sadowski.
č.p. 74 dům od starodávna řečený Vlachovský
1713 Šimon Helda. 1730 Melichar Kuše. Již roku 1772 v tomto domě bývala škola. Při velkém požáru
roku 1865 shořela v roce 1866 spáleniště koupil od školského výboru za 600 tl. Václav Tichota a postavil
přízemní dům. 1868 byl majitelem Jan Krejčí, pekař. 1883 Josef Tichota, pekař. V roce 1892 kupuje dům
František Trnka, kupec. Od roku 1919 je v nájmu Kristián Zdrahal, pekař. Od roku 1938 do roku 1951 je
v nájmu další pekař Josef Kovářík. 1934 MUDr.Antonín Salzmann m. Anděla Trnková. 1975 Ph.Mr.Jarmila
Kotíková rozená Trnková. V roce 1978 dům dědí neteře a synovci. V roce 2000 dům prodán.
Současným majitelem je Petr Horák.
č.p.75 u Gishüblů
Šimon Helda, Melichar Kuše, 1788 Josef Nerlinger z Týnce, 1755 Václav Souček, kolář.. 1822 Mates
Černý. 1830 dům nově postavil František Černý. 1845 Barbora ,vdova po Václavu Gishüldovi, direktoru
panství poříčského a její dcera. František Vorel, hostinský. V tomto domě býval hostinec, který se
připomíná ještě v roce 1900. V roce 1897 dům kupuje František Trnka z Nezdic, kupec. 1897 syn
František Trnka obchodník. Byl zakládajícím členem Tělocvičné jednoty Sokol v roce 1902, později
pracoval ve výboru TJ Sokol jako pokladník- rok 1931. Dále byl členem Svazu českých turistů. V roce
1969 dědí dům jeho sestra Ph.Mr. Jarmila Kotíková. V roce 1979 rodina dům prodává. Domy č.p. 73,74,75
nechala zvýšit na jednopatrové rodina Trnkova.
Současnými majiteli jsou Jana a Jiří Bořánkovi
č.p.76 dům od starodávna řečený Bartoloměje Tkalce
1706 Jiří Boleška, tkadlec. 1730 Václav Jelínek, sládek chudenický. 1799 koupil dům za 840 zl. Jan
Šicmeistr . 1845 František Jiskra. 1868 Kašpar Hájek, truhlář. 1833 Jan Hotovec m. Tereza Hájková. 1890
Kašpar Hájek, syn. 1900 Jaroslav Hotovec, zahradník, v roce 1922 byl zapsán jako předseda spolku
Červeného kříže ve Švihově, člen výboru pro postavení pomníku padlým vojínům I.světové války, velitel
Hasičského sboru Švihov v létech 1939 – 46, od roku 1941 do roku 1945 by komisař města Švihova. 1939
se stává majitelem Jaroslav Hotovec, jeho syn a také zahradník. V mládí aktivní člen TJ Sokol, člen
Hasičského sboru Švihov. V roce 1945 byl zapsán jako člen Revolučního NV Švihov. Byl také dlouholetý
člen spolku zahrádkářů. V roce 1939 byl dům přestavěn na jednopatrový. V roce 1989 zahradnictví dědí
syn Jaroslav.
Současnými majiteli jsou Jana Kacerovská a Jan Kacerovský
č.p.77 Grunt Pavla Štěrby
1718 Jan Bažant, švec a synové Jakub, Matěj, František, všichni byli ševci a dům vlastnili až do roku
1800. 1802 koupil domek Josef Voráček, 1823 Jan Voráček, pekař. 1849 po otci Tomášovi dědí dům
František Dvořák, obuvník. 1892 Hynek Dvořák, notář v Sušici dům prodává. Novým majitelem se stal
Kristián Zdrahal, pekař. Nějaký čas pekl chléb a pečivo v domě č.p.74. 1928 Josef Zdrahal, syn ,
zemědělec. 1982 syn Josef, sklenář. v roce 1996 rodina dům prodává a je provedena oprava domu.
Současnými majiteli jsou manželé Šlajsovi.
č.p.78 U Homolků
1708 Jan Markolt, švec. Dále syn Filip také švec. 1777 kupuje dům za 120 zl.i se zahradou a se vším
což v tomto domku hřebem přibito, olovem zalito, hlínou a vápnem zamazáno, Jan Voráček a ještě ten rok
jej prodává Jakubu Hergetovi, mlynáři. 1797 Antonín Homolka, pekař. 1804 kupuje domek za 750 zl. Jan
Šrámek, mlynář. 1828 Jan Kleisner, pekař z Malechova, m.Marie Šrámková. 1887 František Kleisner,
řezník, syn Josef, obuvník. 1933 Josef Kortus, zedník, bere si za manželku Marii Kleisnerovou. V roce
1980 dědí dům jejich dcera.
Současným majitelem je Blažena Barborková.
č.p.79 U Markoltů
1713 Jan Markolt, švec. Dále potomci Jan, švec, Tomáš, švec, Filip, Ondřej, krejčí. 1826 Ferdinand,
Švec, 1865 Antonín Endler, listonoš, manželka Kačena Markoltová. 1881 Matěj Janda, klíčník u hr,
Černína, na penzi. 1883 kupuje dům za 2 040 zl. se zahradou a několika políčky František Šintler, tkadlec
Roku 1927 je dům prodán. nový majitel je Josef Šlehofer, řemínkář a trhovec. 1957 bratr Martin Šlehofer
z čp.281, zemědělec. 1965 Antonín Popelka, kolář. Bere si za ženu dceru předešlých majitelů. Za tohoto
majitele byl dům přestavěn.
Současný majitel je rodina Popelkova.
č.p.80 U Hubínků
Rok 1713 Jan Jiskra, tkadlec. Dále dům dědí synové Tomáš, Mates, Josef, všichni povoláním tkalci.
1827 František Jiskra, jirchář. 1881 Jan Vlasák z Točníka. 1894 Václav Bosák z Balkov, truhlář, bere si za
manželku Josefu Vlasákovou. 1938 Václav Votík, zemědělec z Roupova, manželka Anna Bosáková,
členka JZD Švihov. Pan Votík byl dlouholetým členem Hasičského sboru Švihov. 1993 přestavba domu.
Současný majitel domu je paní Staňková.
č.p. 81 U Pasíků
1768 Tomáš Maršálek, 1808 František Herget. 1840 Ferdinand Šintler, švec, manželka Františka
Hergerová. 1868 František Klein, farář, 1880 Anna Hušinová. 1897 Karolina Toušová, Josef Vokurka,
nájemce mlýna v Trštýně. 1925 Jan Sedláček, obecní cestář. 1938 Karel Novák , automechanik,
manželka Josefa Sedláčková. Za tohoto majitele byl dům opraven. Paní Nováková byla aktivní členkou
Svazu žen a Hasičského sboru Svihov.
Majitelem domu je pan Novák Pavel
Farář František Klein, možná nebyl majitelem domu, ale pro jeho vyjímečnost bych se o něm ráda
zmínila. Do Švihova nastoupil v roce 1833. Roku 1866 slavil jubileum 50 letého kněžství při čemž se mu
dostalo vládního vyznamenání(zlatý záslužný kříž s korunou) a město Švihov mu udělilo čestné občanství.
Do diplomu, který mu odevzdal měšťan Jan Tyl napsáno: „ po dobu 33 let co nejhorlivěji působil v osadě
mu svěřené, byl rádcem upřímným a pomocníkem nejúčinnějším, byl věrný syn církve a vlasti“. Roku
1868 Klein oslepl. Sám vyprávěl, že si zrak zkazil dlouhotrvajícím a namáhavým sepisováním Pamětní
knihy farní, kterou začal psáti. V ní napsal historii rodu Rýzmberků, Kavků z Říčan a Černínů z Chudenic.
1868 odešel do penze, usídlil se v domku č.p.81 proti faře. Zemřel 10.září 1873 sešlostí věkem.
č.p. 82 dům řečený od starodávna Vaníčkovský
Grunt Jakuba Štětky. 1706 Jan Vaníček. 1718 syn Ondřej. 1743 František Hrudička manželka Anna
Vaníčková, ovdověla a provdala se za Jana Bendu, kramáře drobného zboží z Lukavice. 1781 Václav
Benda, krejčí. 1817 syn Tomáš. 1823 Martin Brož. 1860 Michal Tobrman z Dnešic manželka Běta
Brožová. 1890 Čeněk Tauš, stárek z Litovic u Smíchova manželka Helena Tobrmanová. Roku 1896 se
znovu provdala za Karla Krátkého z Měcholup 1933 František Krátký, zemědělec, člen JZD, člen
Hasičského sboru Švihov. 1962 přestavba domu. 1980 František Vacovský, úředník. 2003 v domě půdní
vestavba – změnil se vzhled. Dům dědí dcera.
Majitelka Jana Paurová
č.p.83 U Kašíků
1725 Ondřej Šiffner, bývalý hospodářský hejtman. 1739 Jan Barenkorf, hospodářský úředník,
manželka Maria Rosa Šiffnerová. 1766 Václav Boleška, šenkýř a pekař. 1804 syn Jan, krejčí, 1841 syn
Josef Boleška, 1853 Karel Boleška, krejčí. 1864 Josef Brož, krejčí ze Lhovic. 1922 kupuje dům Václav
Zdrahal, sedlář. 1988 dům dědí dcery Vlasta a Růženka. 1989 dům prodán paní Marii Trnkové.
Současná majitelka paní Vladimíra Bucharová.
č.p. 84 U Novinských
Grunt někdy Fialovský. 1735 Kašpar Belbel. Po ohni v roce 1744 spáleniště. Nově dům postavil pro
dceru Terezu, František Desolda. Rok stavby domu není znám. Při velikém ohni v roce 1865 se u tohoto
domu požár zastavil. Dlouho na domu visel obrázek Máří Magdalény, připomínající tuto událost. 1819
Václav Šintler, kolář. Syn Vojtěch, 1823 Jiljí Hostaš, 1868 syn Jiljí, 1881 vyměnil s přidáním 1000 zl. za
dům 169 Josef Valečka. 1893 František Ocelík, zvěrokleštič ze Slavičína, manželka Tonička Valečková.
1932 dědí dům syn František Ocelík, zemědělec, člen Hasičského sboru Švihov, člen JZD.
1958 přestavba domu.
Současným majitelem domu je rodina Zezulova.
č.p.85 U Petrášů
Po ohni roku 1744 postavil Tomáš Vlasák, polní mistr. 1758 Matěj Vlasák. 1768 Ondřej Helda, řezník.
1805 Jan Helda, syn. 1830 Petr Jiskra, řezník. 1877 Josef Kolauner, krejčí. 1910 dědí dům dcera Marie
Wágnerová. Roku 1908 byl dům nově postaven – viz.archiv Švihov. 1931 jej kupuje Josef Švejda
z Chlistova, hodinář. 1951 dědí dům dcera.
Současný majitel Jan Štumpf
č.p. 86 U Hájků
1715 Daniel Belbl, radní, 1748 Josef Šindler. 1788, syn Jan, krejčí. 1837 syn Ferdinand. 1851 Kašpar
Hájek, truhlář. 1878 Jan Berka. 1882 Jan Ail, zemědělec. 1916 dům přestavěn. 1936, syn Václav,
zúčastnil se bojů I.světové války, domů se vrátil jako ruský legionář. 1938 koupil dům Josef Šlajs z č.p. 44
zemědělec, varhaník a zpěvák na pohřbech. Na varhany hrál ve Vřeskovicích, později, po smrti pana
Josefa Bayera, také ve Švihově. V roce 1975 dům prodán a přestavěn. Změnil se vzhled.
O panu J. Šlajsovi více v č.p. 44
Majitelé manželé Novákovi
č.p. 87 U Bulíků
Jan Desolda na gruntě Pavla Vachtla. Jan Charamza, jeho syn Václav. 1768 Martin Bažant, 1772
Jakub Vorel – řezník z č.p. 34 1794 Jakub, truhlář, syn. 1822 Václav Pek. 1826 Mates Pek. 1836
František Šintler, 1880 syn František, 1893 Ondřej Votýpka, obuvník. 1909 Josef Votýpka, zemědělec,
zúčastnil se bojů I.světové války, vrátil se a zemřel v roce 1922 v Dobřanech. 1913 Josef Tichota,
zemědělec. 1936 dědí dcera Adolfína a prodává ho. 1952 nový majitel je Václav Souhrada , úředník
výkupu Přeštice. 1958 nový majitel Josef Šlehofer, dělník z č.p.281. 1963 byla provedena oprava domu
uvnitř i venku, změnil se vzhled domu. V roce 2002 domek dědí vnuk předešlých majitelů a prodává .
Majiteli jsou manželé Podsklanovi.
č.p. 88 U Sedlářů
Dům postavil roku 1783 Antonín Pejrek. 1802 Karel Pelikán, sedlář z Přeštic. 1864 Josef Pelikán,
zámečník. 1865 Josef Kohout z Ježov. 1872 Karel Krčmářík z Kamýku. 1880 Tomáš Waldmann ze Lhovic,
jejich syn Josef zemřel v I.světové válce v roce 1917 v Mostaru – Hercegovina. V roce 1930 ještě staré
stavení s doškami na střeše. Nově postavil po roce 1930 Josef Šlehofer, zemědělec z Vosí. Až do roku
1970 kostelník u sv.Václava ve Švihově. 1971 Václav Šlehofer, dělník Prefa Přeštice. V roce 1974 byla
provedena přestavba domu v roce 1986 zvýšen na jednopatrový.
Majitelkou domu je paní Marie Šlehoferová
č.p. 89 U Heřmanů
Rok 1785 Jan Drozda, zedník. 1830 František Heřman, soustružník z Měčína, 1843 Josef Heřman,
truhlář. 1851 Matěj Majer, kolář manželka Terka Heřmanová. 1875 Jan Ryneš, švec. 1894 Šimon Wachtl
z Kamýku. 1903 Jan Brabec. 1910 Alois Lojda ze Svrčovce, kočí v č.p.33 manželka Josefa, hokynářka.
1948 Jan Císař, strojvedoucí ČSD, manželka M.Lojdová. 1955 postaven na zahradě za starým domem
nový domek.
1959 starý domek pokrytý doškami zbourán.. V roce 1987 dědí dům sestra zemřelého Marie Dupačová.
1988 dům prodán
Majitel pan Zedník.
č.p. 90 U Vacků
Dům postavil roku 1787 Filip Sláma. 1794 Václav Šilinger. 1806 Vojtěch Brož. 1812 Josef Vojta. 1825
syn Jakub, koželuh. 1841 Josef Maršálek ze Lhovic manželka Barbora Bulínová. 1885 Petr Bulín,
Lhovice. 1896 František Novák z Malé Dobré u Kladna, zemědělec, 1923 zvýšení domu, 1941 Josef
Novák, štábní strážmistr v.v.. Na starém místě dům nově postavil. 1980 přestavba domu. 1992 zvýšen
dům na jednopatrový.
Současným majitelem domu je rodina Novákova.