teaser in PDF

Emmanuel Guibert — Joann Sfar
i l u s t r o v a l n a p s a l
Profesorova
dcera
Tak už pojďte !
Pojďte, nebojte se !
Poslechněte, já vím,
že to je u faraona
trochu paradox…
Jiného kavalíra
tu nemám a papá
přijede až večer.
Hm,
chápu.
… ale mně nedělá
sluníčko vůbec dobře.
Dobrá, ale do
Kensingtonu mě
doprovodit musíte.
Zbývá nám sedm hodin
na zábavu.
EDICE PRO EMU
SVAZEK 13
Cet ouvrage a bénéficié du soutien des Programmes
d’aide à la publication de l’Institut français.
Tato kniha vychází za přispění programu na podporu
publikační činnosti Francouzského institutu.
Víte, profesor mě drží
hodně zkrátka.
Jak to
myslíte ?
Prostě mě nenechá nic
dělat. A chová se ke mně
jako ke klukovi. Nutí mě,
abych…
To je ale
pěkná hudba.
Ano, to je Mozart.
Vy ho neznáte ?
Veškerá práva vyhrazena
© Meander – Ivana Pecháčková, 2013
© DUPUIS 1997, by Guibert, Sfar
www.dupuis.com – all rights reserved
Translation © Richard Podaný, 2013
Ne.
ISBN 978-80-87596-27-2
www.meander.cz
3
Mám takový dojem, že
se na nás lidé dívají.
To proto,
že jste tak
krásná.
Víte, mně váš otec také nedopřává moc
volnosti. Dnes poprvé jsem venku bez
ozbrojeného doprovodu.
Ale ta jeho péče mě dusí. Někdy mám
pocit, jako bych byla jeho věc, jedna
z těch starožitností, po kterých pátrá
ve všech koutech světa.
4
Ale… vy pláčete!
Říká, že jste
velmi vzácný.
To nic, to
bude tou
hudbou.
O vás to říká
také.
Tenhle pocit znám.
Nedáme si
čaj ?
Nevím, jestli bych měl…
Takže máte strach, aby
vám čaj neudělal zle?
?
Nemám ponětí,
co se mnou
udělá! HAHA!
Uvědomte si, že jsem
nic nepil ani nejedl už
dvaatřicet století.
Kdyby se vám něco stalo,
tatínek by mě přerazil.
Áá! Skvělý čaj !
Tramtadydá… Tančíte ?
Opravdu ?
Ale jděte.
Je opilý !
5
Trády dády dá… připomíná
mi to jednu písničku z Basry !
Pane, za tohle …
No tohle !
IMHOTEPE! Taková ostuda ! Choval jste se
vysloveně jako divoch !
A hoplá ! HAHA !
… žádám satisfakci.
?
HAHA !
HAHA !
6
Nesmějte se tak přihlouple
a pojďte mi radši pomoct !
PROPÁNA !
Jedeme do Narrow Road 109 b.
Kousek od Paddingtonského
nádraží.
Konec procházky, vrátíme se domů.
Nóbl
štvrť !
Vy jste ale nevychovanec,
poslyšte! Odkud vlastně jste ?
Jasný,
slečinko.
Z Paříže,
slečinko! HYJÉ !
7
Odpusťte mi to, Liliano…
?
A za tu překrásnou vycházku
jsem vám neskonale vděčný.
HEJ ! Co je, slečinko, usnuli jste ? Sme
na fleku ! Dostanu tři pence.
8
Moje tělesná schránka byla tak
dlouho zbavená všech požitků,
že jí stačí maličko, aby se opila.
Máme štěstí.
Daddy se ještě nevrátil.
Nezapomenu na ni do konce života,
i kdyby trval další tři tisíce let či víc.
Až přijde, řeknu mu, že ten čaj vám
nalila služka.
Ta stejně nerozumí ničemu, je to káča
hloupá.
A nehrňte se mi tolik pomoct, vy
KŘUPANE !
Ale i tak je divné, že se papá tolik
opozdil. Ale že vypadáte roztomile,
pane, když spíte … Už se nechováte tak
povzneseně a patříte jenom mně …
Papá ? Ale ne, ten by
nezvonil.
9
Tati ?
Vždyť už z vás teď musí být jenom
prach.
Tuthmose, Mefiteo, Alkalo,
děti moje …
Ano, ale nevíme
o tom.
Je nám dobře.
Už se s ní nevídáme.
Při jela lodí ?
Ne. To já jsem vlastně
přicestoval k ní. Tím,
že jsem dlouho spal.
Kdo je ta
paní ?
Přichází
z budoucnosti.
Nepřipadá ti,
že se docela
podobá
mamince ?
Ano.
Tam, kde jsme, je Nil pořád plný ryb
a ty stále vládneš.
A vaše matka ?
Podobá se jí, a moc.
Chceš si ji
vzít za ženu?
Ještě nevím. Možná
bude proti je jí otec.
O té nic nevíme.
Proč, tati ?
10
11
Proč by s tím
otec té paní neměl
souhlasit ?
No, jsem archeologická
starožitnost. Patřím zemi
toho, kdo mě našel.
Protože
jsem mrtvý
a mrtví tohle
nedělají.
Teda… jako
otrok ?
A pak, podle zákona vlastně nejsem
člověk.
Přišel telegram od otce,
že se nevrátí.
To jste pochopil špatně! Vy budete
exponát! Ve vitríně! Nebudete se smět
ani pohnout!
Podivný zvyk.
To nám připadá velice ponižující.
12
Jemu ne, ale nám. Píše, že přijdou lidé
z muzea a vezmou vás na výstavu.
Proč ne, aspoň přijdu
na jiné myšlenky.
Ehm, chtěl jsem říci, nestalo
se mu nic vážného?
Jak to ?
Přesněji řečeno jako movitý
majetek.
Výborně.
Prosím ?
Jsem policista Prontchok, madam.
I když v mé zemi
se s cizinci taky
nezacházelo dobře.
To jsou oni!
Schovejte se!
Zde tento pán byl napaden na
veřejnosti. A požaduje odškodnění.
13
Ale Liliano, co to provádíte ?
Posaďte se, pánové.
Přinesu čaj.
PSST !
Jdu domů, máš snad něco
proti tomu ?
Vypadáš rozčileně. Mám ti udělat čaj ?
Vyloučeno. Přines mi
můj frak.
N… ne, ale…
Deset minut poté …
A je to, už usnuli.
Tak je taky schovejte !
14
Zbláznila jste se,
Liliano ? Co s nimi
budeme dělat ? !
To jsou ti z muzea !
Schovejte se !
Ale…
co oni ?
PAPÁ! Co tady děláš ?
Frak ? To
myslíš jako… ?
Ano, můj frak ! Jsi
nedoslýchavá nebo co ?
Jen seď. Já pro něj skočím.
Tady ? Ale
Liliano, to
je pokoj
vašeho
otce !
DĚLEJTE, NESLYŠEL JSTE ?
IMHOTEPE, svlékněte se !
15
Tumáš, papá. Budu muset vyhubovat
služce, protože to ani není
vyžehlené.
Liliano.
Ano, papá ?
Ano, papá. Promiň, že jsem ti lhala.
Jen jsem tě nechtěla znepokojovat.
Takže… ti chlapi mě celý den sledovali.
A vnikli k nám domů bez
mého souhlasu.
Ten, co se vydával
za policistu, si ke mně
dovoloval.
Dala jsem
jim čaj.
Liliano, co má tohle znamenat ?
No tohle ! Nikdy jsem ho neviděla. Myslíš,
že tam už leží dlouho ?
Nalila jsem do něj tvůj
uspávací prostředek,
abych se jich zbavila.
Liliano, tohle není
uspávací prostředek.
Podívej, papá, a zřejmě je tam i další !
Budu té služce opravdu muset vynadat…
Posaď se konečně a pěkně mi
vysvětli, co se tady stalo.
Liliano!
16
17
Ti dva jsou mrtví,
děvenko.
Už ani hnout,
profesore.
Týž den večer v přístavu.
A nevyčítejte nic
své dceři. Za vše
můžu já.
Zaplaťte jim, Liliano. Jsou to drsní
chlapíci, námořníci, ale myslím, že jsou
čestní.
Vážně ?
Miluji Lilianu, profesore,
a hodláme se vzít.
Vraťte se, proboha ! Zbláznili jste se ?
18
Jste majetkem Britského muzea a jste
mrtvý ! Nepleťte se do toho !
Imhotepe, kam mě to unášíte ?
Poznali ve mně jednoho ze svých
dávných vládců. Jsou totiž z Egypta,
víte? Nezradili by mě.
Do
Káhiry.
19
Pusťte mě, to bolí !
Jo, pusť ji.
Slečna Bowellová ? Dcera
nejslavnějšího britského
archeologa ?
Jsem Liliana
BOWELLOVÁ.
Můj otec je velmi
vlivný a já žádám
vysvětlení.
Osobně.
To je ale náhodička. S vaším otcem se
znám. Řídí vykopávky v Asuánu, že ?
Smažené kobylky.
Máte je ráda ?
Fuj.
Hm, jak chcete! Jistě nevydržíte držet
hladovku po celou plavbu.
Máme také křepelky na
mandlích a se sultánkami,
granátová jablka, tuňáka na
plodech cicimku a s citronátem.
Nemám
hlad.
Trochu vás svezeme po moři.
Kam mě to vezete?
Vy jste hledač
pokladů ?
20
Ne tak docela, ale naše
cesty se zkřížily. Ani jsem
nevěděl, že přežil.
Pojďte blíž, slečno BOWELLOVÁ. Už je to
velice dlouho, co jsem měl tu čest s ženou
vašeho postavení.
Budeme se držet daleko od pevniny,
dokud se do mě bláznivě nezamilujete.
Rád si počkám.
Tak to se ještě pár století
načekáte.
21
Scotland Yard, ústřední komisařství.
To je určitě ona.
No, já nevím… Co chcete, abych vám řekl ?
Nuže, pane profesore ?
Tak pomalu, pomalu !
Co to provádíte ?
Tato mumie je
zatčena a my
si ji odvedeme.
Uposlechněte rozkazu !
Ani omylem !
Budu je muset všechny prozkoumat.
RR H
R
T
22
23
Už odešli ?
24
Ano, můžete vylézt.
To je poprvé, co mám ve
svém krámku něco tak
cenného.
Potěšení
na mé
straně.
Myslíte, že vám zbývá
ještě hodně života ?
V tomhle stavu jste mimo
moje možnosti, ale snad
kdybych prodal dům…
Hmm… cítím
jakousi
starou vůni…
Bartoloměj
Rodgers,
starožitník.
Imhotep, princ egyptský.
Velice vám děkuji.
Jste dokonale
zachovalý a zdá se
mi, že jste původní.
Bravo !
Ano, vy mi
také připadáte
jako velmi
živé a řádné
individuum.
Vůni ze záhrobí, s příměsí citronátu
a smažených kobylek…
U všech bohů ! Liliana !
Musím sehnat loď.
Já mám loď.
A jak se ta vaše loď jmenuje ?
Eee…
Říkejte jí, jak
chcete.
Kocábka.
Tak takhle to asi nepůjde.
Připadáte mi nějaký mrzutý.
Cože ?
Mff…
S touhle lodí se asi až do Egypta
nedostanu.
25