součet poosie

Komentáře

Transkript

součet poosie
Brusel 16. října
RADA
EVROPSKÉ UNIE
(
O
R
.
e
n
2
0
1
3
)
14924/13

PESC 1238
COPS 439
FIN 648
PE 460
VÝSLEDEK JEDNÁNÍ
Odesílatel:
Rada
Datum:
15. října
P
ř
Č
d
P
í
j
.
k
e
m
ř
p
o
ř
e
e
u
d
c
d
:
c
m
m
e
h
e
ě
D
n
t
o
t
:
z
u
í
h
o
e
1
3
l
e
1
g
1
a
6
c
/
2
0
1
P
E
3
e
1
3
S
C
1
0
1
6
C
O
P
S
3
6
2
o
z
d
n
:
H
i
-
a
l
n
a
t
v
e
n
r
V
i
ý
b
e
r
z
í
n
o
p
h
s
č
e
l
t
i
n
č
e
t
d
u
í
n
i
c
z
o
s
i
p
s
k
o
r
t
a
n
á
n
a
á
v
í
s
l
n
a
p
t
y
l
a
d
v
o
r
í
i
s
t
t
o
i
e
h
o
k
k
u
g
i
o
c
d
k
é
r
č
r
z
ř
p
u
á
y
e
e
e
d
n
s
á
t
a
E
h
o
d
e
v
v
1
i
t
r
n
e
o
u
7
l
p
t
.
k
k
y
s
k
í
S
v
ě
U
é
Z
t
n
m
B
n
i
u
P
a
(
2
e
p
0
p
r
o
a
r
l
o
d
d
0
6
)
z
a
a
m
í
l
G
–
2
h
e
r
n
0
a
t
n
i
b
o
1
2
č
n
d
í
4
v
3
ě
c
i
u
Delegace naleznou v příloze Hlavní hlediska a strategická rozhodnutí SZBP (oddíl G bod 43
interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006) – 2012 – výroční zprávu vysoké představitelky
Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku určenou Evropskému parlamentu ve znění, které
dne 15. října 2013 potvrdila Rada.
14924/13
ls/jg
DG C 1
1
CS
HLAVNÍ HLEDISKA A STRATEGICKÁ ROZHODNUTÍ SZBP
(ODDÍL G BOD 43 INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY
ZE DNE 17. KVĚTNA 2006) – 2012
1.
ČÁST I: OHLÉDNUTÍ ZA ROKEM 2012 ............................................................................ 5
A.
PŘEHLED ČINNOSTI PODLE REGIONŮ .................................................................. 12
1.
2.
SEVERNÍ AFRIKA, BLÍZKÝ VÝCHOD A ARABSKÝ POLOOSTROV ........ 12
1.1. SEVERNÍ AFRIKA
14
1.2. BLÍZKÝ VÝCHOD
18
1.3. ARABSKÝ POLOOSTROV, ÍRÁN & IRÁK
27
1.4. REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
30
RUSKO, ZEMĚ VÝCHODNÍHO SOUSEDSTVÍ A STŘEDNÍ ASIE ................ 33
2.1. RUSKÁ FEDERACE
33
2.2. VÝCHODNÍ PARTNERSTVÍ – MNOHOSTRANNÉ VZTAHY
36
2.3. VÝCHODNÍ PARTNERSTVÍ – DVOUSTRANNÉ VZTAHY
38
2.4. STŘEDNÍ ASIE
46
3.
ZÁPADNÍ BALKÁN ............................................................................................ 47
4.
TURECKO A ZÁPADOEVROPSKÉ SOUSEDNÍ ZEMĚ .................................. 55
5.
6.
4.1. TURECKO
55
4.2. ZÁPADNÍ EVROPA
57
ASIE A TICHOMOŘÍ ........................................................................................... 59
5.1. VÝCHODNÍ ASIE
60
5.2. JIHOVÝCHODNÍ ASIE
64
5.3. JIŽNÍ ASIE
67
5.4. TICHOMOŘÍ
70
AFRIKA ................................................................................................................ 73
6.1. EU-AFRICKÁ UNIE
73
6.2. ZÁPADNÍ AFRIKA
75
6.3. VÝCHODNÍ AFRIKA
78
6.4. STŘEDNÍ AFRIKA
81
6.5. JIŽNÍ AFRIKA
84
14924/13
ls/jg
DG C 1
2
CS
7.
B.
AMERIKA ............................................................................................................. 87
7.1. SPOJENÉ STÁTY a KANADA
87
7.2. LATINSKÁ AMERIKA a KARIBIK
89
ŘEŠENÍ HROZEB A GLOBÁLNÍCH VÝZEV ............................................................ 95
1.
NEŠÍŘENÍ ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ A JEJICH NOSIČŮ /
KONVENČNÍ ZBRANĚ....................................................................................... 95
1.1. NEŠÍŘENÍ ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ
1.2. KONVENČNÍ ZBRANĚ
C.
96
100
2.
PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM A MEDIACE ............................................... 102
3.
TERORISMUS .................................................................................................... 103
4.
ORGANIZOVANÁ TRESTNÁ ČINNOST ....................................................... 106
5.
KYBERBEZPEČNOST ...................................................................................... 107
6.
ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ....................................................................... 107
7.
ZMĚNA KLIMATU A BEZPEČNOST ............................................................. 109
8.
ZAJIŠŤOVÁNÍ VODY ....................................................................................... 110
PŘÍSPĚVEK K ÚČINNĚJŠÍMU MULTILATERÁLNÍMU ŘÁDU ........................... 111
1.
ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ.......................................................... 111
2.
OBSE ................................................................................................................... 113
3.
RADA EVROPY ................................................................................................. 114
D.
PROSAZOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV, DEMOKRACIE A PRÁVNÍHO STÁTU ..... 115
E.
ÚČINNĚJŠÍ, SCHOPNĚJŠÍ A SOUDRŽNĚJŠÍ ŘEŠENÍ KRIZÍ
PROSTŘEDNICTVÍM SBOP ...................................................................................... 128
1.
SCHOPNĚJŠÍ ...................................................................................................... 129
1.1
Koncepce činností v rámci SBOP
129
1.2. Civilní a vojenské schopnosti
130
1.3. Získané poznatky a osvědčené postupy v civilní a vojenské SBOP
133
1.4. Odborná příprava a cvičení
134
14924/13
ls/jg
DG C 1
3
CS
2.
3.
ÚČINNĚJŠÍ ......................................................................................................... 135
2.1. Spolupráce s partnery při řešení krizí
135
2.2. Mezinárodní organizace
136
2.3. Satelitní středisko EU (EUSC)
138
SOUDRŽNĚJŠÍ ................................................................................................... 139
2.
ČÁST II: ZPRÁVA O SZBP ZA ROK 2012 – VÝHLED DO BUDOUCNA ................. 140
3.
PŘÍLOHA I: rozpočet SZBP na rok 2012 .............................................................................. 1
4.
PŘÍLOHA II: Přehled právních aktů v oblasti SZBP v roce 2012 (sankce) ....................... 1
5.
PŘÍLOHA III: Prohlášení vydaná v roce 2012...................................................................... 1
14924/13
ls/jg
DG C 1
4
CS
ČÁST I: OHLÉDNUTÍ ZA ROKEM 2012
Úvod
Rok 2012 byl pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (SZBP) rokem bohatým na
události, přičemž při řešení nejnaléhavějších výzev v oblasti zahraniční politiky se potvrdila přidaná
hodnota nových nástrojů zavedených Lisabonskou smlouvou. Od obtížné transformace v arabském
světě přes události v Sahelu, od přijetí strategie v oblasti lidských práv až po volební pozorovatelské
mise EU koordinovala Evropská unie své reakce vskutku komplexně a použila celou škálu nástrojů,
ať již z oblasti SZBP či mimo ni1, přičemž své diplomatické úsilí podpořila misemi společné
bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v terénu, směřovala humanitární a rozvojovou pomoc
nejvíce potřebným a v zájmu zajištění pokroku směrem k míru a prosperitě spolupracovala
s místními a regionálními partnery.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise
Catherine Ashtonová spolu s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a v koordinaci
s příslušnými útvary Komise v průběhu roku zajišťovala, aby podpora demokracie a rozvoje ze
strany EU byla v roce 2012 skutečně globální, od Myanmaru/Barmy v Asii až po Somálsko
v Africkém rohu, a aby v tomto ohledu byla poskytována pomoc bezprostředním sousedům na
Ukrajině a severu Afriky, jakož i vzdálenějším partnerům jako Haiti a Pákistán. S tímto cílem
pokračovala EU v posilování spolupráce se strategickými partnery za účelem budování vzájemného
porozumění ohledně současných hrozeb a výzev a navrhovala vzájemně přijatelné reakce. V době,
kdy lze v Evropě pozorovat určité pokušení stáhnout se do sebe, přispěla ESVČ v úzké spolupráci
s Komisí, 27 členskými státy a Evropským parlamentem k tomu, že je EU nadále viditelná
v celosvětovém měřítku a že zůstává spolehlivým partnerem pro dosavadní i nové spojence.
1
V zájmu zohlednění tohoto přístupu je v této zprávě uvedena řada nástrojů a politik stojících
mimo SZBP, jako je rozvojová pomoc, obchodní a humanitární pomoc, a to v případech,
kdy je to považováno za důležité a užitečné pro předložení komplexnějšího obrazu vnější
činnosti EU.
14924/13
ls/jg
DG C 1
5
CS
V některých oblastech je přínos EU k celosvětovému míru a bezpečnosti obzvláště zřejmý. Zaprvé
k řešení důležitých zahraničněpolitických výzev mobilizujeme celou řadu nástrojů, což nazýváme
„komplexním přístupem“. Na zavedení takového přístupu se v posledním desetiletí soustředilo
i mnoho jiných, EU však disponuje nástroji – a dostatečně silnými nástroji –, aby dosáhla trvalého
dopadu. Zadruhé jsme přímo zapojeni do mírových jednání – a často je i vedeme. Zatřetí úzce
spolupracujeme s mezinárodními a regionálními partnery – a poskytujeme jim materiální podporu –
v zájmu řešení regionálních výzev v případech, kdy pouze kolektivní úsilí může přinést výsledky –
ať se jedná například o změnu klimatu, odstraňování následků katastrof, nebo reformu
bezpečnostního sektoru. Dne 10. prosince Evropská unie obdržela Nobelovu cenu za mír, což je
jasným uznáním jejího angažovanosti v zájmu celosvětového míru, usmíření, demokracie
a prosazování lidských práv.
Naši agendu v roce 2012 dokládá několik příkladů činnosti EU v těchto třech oblastech z nedávné
doby:
Úsilí vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise, které po celý loňský rok i v roce 2013
vynakládala v zájmu usnadnění dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, již přineslo hmatatelné
výsledky: dosáhli jsme konkrétního pokroku v oblasti správy hranic a jmenovali jsme styčné
úředníky v Bělehradě a Prištině, což je pro strany zapojené do jednání významný krok vpřed.
Pravidelná setkání předsedů vlád a poprvé i prezidentů Srbska a Kosova* nám umožnily zabývat se
nevyřešenými otázkami v duchu spolupráce. Dialog pokračoval i v roce 2013 a nakonec v dubnu
vyústil v První dohodu o zásadách pro narovnání vztahů.
*
Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí
Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora
k vyhlášení nezávislosti Kosova.
14924/13
ls/jg
DG C 1
6
CS
Zvláště dobrým příkladem toho, jak se EU zabývá všemi rozměry určité krize za využití
„komplexního přístupu“, je zapojení EU v Somálsku. V době ratifikace Lisabonské smlouvy
procházelo Somálsko krizí. Prudce narůstal problém pirátství při pobřeží Somálska, milice aš-Šabáb
zatlačily somálskou vládu až na samý okraj porážky a miliony lidí se ocitly v bídě. Poté, co bylo
vyvinuto komplexní úsilí koordinované ESVČ, zahrnující opatření z oblasti SZBP i mimo ni, jako
jsou námořní a výcviková mise, diplomatická opatření, pomoc státům sousedícím se Somálskem
a humanitární pomoc, je dnes situace zcela jiná. Počet případů pirátství u somálského pobřeží
poklesl o 95 %. Somálské vládě se podařilo zatlačit milice a poprvé v historii této země se ustavit
jako demokratický orgán. Rozvoj nyní pociťuje většina somálského obyvatelstva a region je nyní
lépe vybaven k odvracení pirátství a k dopadení a souzení pirátů. Naše odhodlání vyzdvihl během
své návštěvy v Bruselu somálský prezident; očekáváme, že naše spolupráce s vládou
i mezinárodními partnery se bude dále prohlubovat. Abychom zajistili budoucí spolupráci,
svoláváme konferenci věnovanou budoucnosti Somálska.
Dalším projevem komplexní – a úspěšné – angažovanosti EU je naše zapojení v Mali. Již před
státním převratem v Mali na jaře roku 2012 a ovládnutím severní části Mali tuarežskými
a džihádistickými silami vypracovala EU integrovanou regionální strategii pro oblast Sahelu,
zaměřenou na boj proti terorismu a zajištění stability a trvalého rozvoje v této velmi důležité části
Afriky. V zájmu rychlé reakce na nasazení sil ze strany Francie a měnící se povahu situace v Mali
EU urychlila rozmístění evropské mise s cílem reorganizovat malijské ozbrojené síly (EUTM)
a poskytnout jim výcvik a poradenství. Rovněž jsme podpořili malijské orgány a pomáhali jim při
vypracování plánu obnovy demokracie a v úsilí o národní usmíření a poskytli jsme obnovený
a aktualizovaný soubor rozvojové a humanitární pomoci. Dále jsme před rozmístěním mírové
operace OSN podpořili Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) a Africkou unii
při rozmisťování mírových sil na podporu udržení stability v Mali. Pokrok bude záviset na
malijských orgánech, EU však v roce 2012 projevila vůli a schopnost poskytnout ke stabilizaci
země nezbytnou podporu.
14924/13
ls/jg
DG C 1
7
CS
V průběhu roku 2012 podpořila EU v severní Africe a na Blízkém východě, konkrétně v Egyptě,
Tunisku a Libyi procesy transformace vedoucí k ukončení autoritářských režimů. V případě každé
země EU usilovala o specifický přístup, včetně posílené finanční pomoci, nabídky hlubších
partnerství v oblasti mobility a zahájení jednání o prohloubených a komplexních dohodách
o volném obchodu pro větší přístup na trh. Inovačním rysem tohoto přístupu bylo vytvoření
zvláštních pracovních skupin vedených vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise
a zprostředkovaných zvláštním zástupcem EU pro jižní Středomoří s cílem napomoci transformaci
v Egyptě, Jordánsku a Tunisku. Tyto pracovní skupiny, v jejichž rámci se sdružili všichni příslušní
aktéři – poslanci Evropského parlamentu, mezinárodní i regionální a soukromé i veřejné zúčastněné
strany –, významně přispěly k pokroku uvedených zemí na cestě k trvalým reformám a demokracii.
Konflikt v Sýrii pokračoval s rostoucí intenzitou, stal se ústřední krizí v regionu a pro Evropskou
unii pak nejnaléhavější politickou a humanitární otázkou. EU i nadále volala po politickém řešení
syrské krize a neustále vyjadřovala plnou podporu úsilí OSN a Ligy arabských států. Vysoká
představitelka, místopředsedkyně Komise se v červnu zúčastnila konference v Ženevě, na níž bylo
schváleno komuniké obsahující základní rámec budoucí politické transformace; tento rámec
nakonec nebyl proveden, neboť následně vyvstaly rozdílné interpretace vlastního předmětu dohody.
EU akceptovala syrské revoluční a opoziční síly jako legitimní představitele syrského lidu
a naléhavě je vyzvala, aby usilovaly o inkluzivní zastupování a dodržování demokratických
principů. EU učinila praktické kroky zavedením omezujících opatření vůči osobám odpovědným za
násilné potlačování civilního obyvatelstva, osobám, které mají z režimu prospěch nebo jej podporují
a osobám s ním spojeným. Kromě toho rovněž poskytla humanitární a jinou pomoc obyvatelstvu
v Sýrii, jakož i uprchlíkům v sousedních zemích, včetně podpory těmto zemím, aby lépe zvládly
jejich nápor. Na mezinárodních fórech, především v rámci Rady OSN pro lidská práva, byla EU
hlavní silou volající po dodržování lidských práv, odpovědnosti a odsuzující beztrestnost.
14924/13
ls/jg
DG C 1
8
CS
Odhodlání EU podporovat konsolidaci demokracie se prováděním Východního partnerství
a pokračujícím úsilím o užší politické přidružení a hospodářskou integraci přirozeně rozšířilo i na
východní sousedství. Pokračovala jednání o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních
zónách volného obchodu s Moldavskou republikou, Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem (pouze
dohoda o přidružení). Byla parafována dohoda o přidružení s Ukrajinou. Za účelem posílení
mezilidských kontaktů byly rovněž podpořeny dohody o zjednodušení vízového režimu a o zpětném
přebírání osob a akční plány na uvolnění vízového režimu. Tento vývoj je doprovázen očekáváním
širokých reforem na posílení právního státu a podporu demokratické stability. EU poskytla podporu
prostřednictvím mise Evropského parlamentu vedené bývalým polským prezidentem Aleksandrem
Kwaśniewskim a bývalým předsedou EP Patem Coxem, která sledovala soudní řízení týkající se
mimo jiné bývalé ukrajinské premiérky Julije Timošenkové. EU rovněž usilovala o posílení
demokratického pokroku v Bělorusku, avšak zde přetrvávají významné nedostatky, pokud jde
o politickou svobodu a svobodu sdělovacích prostředků. EU byla nadále rovněž odhodlána pokročit
v řešení vleklých konfliktů v regionu (rozhovory 5+2 ohledně Podněstří, ženevský proces).
V letošním roce se budeme snažit v této práci pokračovat v rámci příprav význačného summitu
Východního partnerství, který se na podzim uskuteční ve Vilniusu. Další provádění dvoustranného
a mnohostranného rozměru Východního partnerství a pokrok v něm jsou pro Unii klíčové.
Posledním příkladem práce EU v roce 2012 je naše zprostředkovatelská činnost a úsilí o řešení
konfliktů. Zřejmě nejviditelnějším příkladem této činnosti je snaha EU vyřešit íránskou jadernou
otázku. Při vedení jednání s Íránem jménem skupiny E3+3 vyvíjela vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise intenzivní diplomatické úsilí, aby připravila půdu pro diplomatické
řešení, které bude odpovědí na obavy mezinárodního společenství v souvislosti s íránským
jaderným programem. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise se za podpory ESVČ
zapojila do intenzivního navazování kontaktů s cílem získat podporu pro přístup EU ve dvou
rovinách. V ústředí tohoto úsilí se nacházela pokračující jednotnost skupiny E3+3.
14924/13
ls/jg
DG C 1
9
CS
Jedná se o konkrétní příklady toho, jakým způsobem ESVČ vytvořila přidanou hodnotu k práci
27 členských států i Evropské komise. Jak bude ze zprávy za rok 2012 zřejmé, dosáhla EU pokroku
v mnohem širší škále otázek.
Našimi politikami se jako červená nit po celou dobu táhne téma lidských práv. Rok 2012 byl pro
činnost v této oblasti důležitý; EU přijala svou první strategii pro lidská práva, která nám umožní
začlenit činnost v oblasti lidských práv do dvoustranných i mnohostranných kontaktů EU, a byl
jmenován zvláštní zástupce pro lidská práva, tedy vůbec první zástupce pro určitou tematickou
oblast, který má zajistit, že hlas EU při vystoupeních na obranu lidských práv bude znít důrazně
a zřetelně po celém světě.
Zvláštní pozornost byla věnována posílení postavení žen a podpoře účasti žen na politických
procesech. Důkazem pevného odhodlání EU posílit postavení žen hospodářsky i politicky je
skutečnost, že vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise zahájila v roce 2012 spolu
s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou Partnerství pro rovnoprávnou budoucnost
(Equal Futures Partnership) a spolu s ředitelkou UN Women Michelle Bacheletovou iniciativu Více
prostoru ženám (Spring Forward for Women).
Klíčovým rysem naší angažovanosti se rovněž stala podpora občanské společnosti, a to nejen
s ohledem na důležitou úlohu, kterou hrála při arabských povstáních. V této souvislosti byly
z nástroje pro občanskou společnost podporovány vnitrostátní i místní občanské iniciativy, jakož
i budování kapacit k posílení organizací občanské společnosti. Další cestou k rozvoji a podpoře
demokracie bude rovněž nově vytvořená Evropská nadace pro demokracii.
V minulém roce jsme rovněž zintenzivnili práci související s tzv. „horizontálními“ výzvami, jako je
potřeba zajistit energetickou bezpečnost EU či předejít tomu, aby se konflikt týkající se vody
změnil v konflikt válečný. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise zařadila energetickou
bezpečnost a zajišťování vody na program jednání Rady a neformálního zasedání ministrů
zahraničních věcí Gymnich a učinila z přístupu Evropy k energii a mírumilovného sdílení vodních
zdrojů zásadní součást zahraniční politiky EU.
14924/13
ls/jg
DG C 1
10
CS
Abychom mohli efektivně prosazovat naše hodnoty a zájmy ve světě, prohloubila EU v roce 2012
významně vztahy se strategickými partnery, zejména rozšířením spolupráce v oblasti zahraniční
a bezpečností politiky. Kromě dlouhodobých dialogů se strategickými partnery na všech úrovních
nyní probíhá pravidelný strategický dialog s Čínou na úrovni vysoké představitelky,
místopředsedkyně Komise, jakož i politické dialogy na vysoké úrovni s Jižní Koreou, Indií
a Brazílií. Naše spolupráce se prohlubuje v řadě oblastí, včetně lidských práv, reakce na arabské
jaro či výcviku policejních sil v Afghánistánu. Misí SZBP se také rostoucí měrou účastní naši
partneři. Základem naší mezinárodní angažovanosti byly již tradičně vztahy s USA; naše spolupráce
byla po celý rok 2012 obzvláště aktivní a zahrnovala společné úsilí od asijsko-tichomořské oblasti
po západní Balkán. Jednou z priorit zůstávají vztahy s Ruskou federací, a to nejen kvůli společným
výzvám u našich sousedů, ale rovněž z důvodu pevné spolupráce ohledně Íránu či Blízkého
východu.
Rok 2012 se nesl také ve znamení větší spolupráce s regionálními organizacemi, od Ligy arabských
států přes Organizaci islámské spolupráce, Africkou unii a Sdružení národů jihovýchodní Asie
(ASEAN) až po Organizaci amerických států. V uplynulém roce jsme měli možnost se přesvědčit,
že spolupráce s ostatními může Evropě přinést větší efektivnost. V našem zájmu je tedy nejen
upevňovat vztahy s regionálními organizacemi, ale v případě potřeby i zakotvit formy spolupráce
a nabízet podporu s cílem posílit schopnost jednat. Zvláště dobrým příkladem naší práce v loňském
roce je spolupráce mezi EU a Ligou arabských států, v jejímž rámci byly v minulém roce posíleny
vztahy na všech úrovních, od úrovně politické (např. ministerské zasedání EU-LAS) až po
technickou (např. financování nejmodernějšího krizového střediska ze strany EU). V Africe
prohloubila EU spolupráci s Africkou unií, například v Africkém rohu (mimo jiné výraznou
finanční podporou prostřednictvím Afrického mírového projektu pro síly Africké unie AMISOM),
nebo se subregionálními organizacemi jako ECOWAS, což nedávno prokázala úzká spolupráce
s touto organizací v souvislosti se stabilizační operací v Mali AFISMA.
14924/13
ls/jg
DG C 1
11
CS
Evropská zahraniční politika má před sebou velké výzvy. Rozsah naší činnosti v roce 2012 a našich
výsledků je však důvodem k přesvědčení, že v nadcházejících letech bude EU schopna řešit
globální výzvy ještě efektivněji a současně sledovat náš obecný cíl, kterým je zajistit dodržování
zásad demokracie a lidských práv na celém světě.
A.
PŘEHLED ČINNOSTI PODLE REGIONŮ
1.
SEVERNÍ AFRIKA, BLÍZKÝ VÝCHOD A ARABSKÝ POLOOSTROV
Úvod
Více než dva roky po vypuknutí „arabského jara“, které začalo lidovými povstáními v Tunisku
a Egyptě, zůstala situace ve velké části arabského světa velmi nestabilní, přičemž mezi dotčenými
zeměmi a subregiony jsou podstatné rozdíly. Zatímco byl učiněn významný pokrok v prosazování
demokratických reforem (například pokud jde o volby, významnější úlohu občanské společnosti,
větší svobodu projevu a shromažďování), přetrvávaly důležité bezpečnostní výzvy, jako například
zhoršující se krize v Sýrii a zřejmé riziko rozsáhlejší nestability v případě jejího rozšíření do
sousedních zemí či hrozby pro vnitřní bezpečnost, kterým nadále čelila Libye i v době, kdy
přikročila k dlouhodobému procesu budování státu. Současně hrozilo, že soudržnost mnoha
arabských zemí bude oslabena novými formami vnitřní politické polarizace (nejen mezi sekulárními
a islamistickými silami, ale i ve vztahu ke klíčovým složkám společnosti včetně žen, mladých lidí,
náboženských a etnických menšin) a zhoršující se hospodářskou situací v některých dotčených
zemích.
14924/13
ls/jg
DG C 1
12
CS
EU a její členské státy aktivně podporovaly transformační procesy zahájené v několika arabských
zemích a nabídly různorodou pomoc. EU položila základy obnovených partnerství, rychlost
a rozsah dosud dosaženého pokroku však byly nevyrovnané vzhledem k tomu, že se partneři někdy
zdráhali přijmout nabídku EU nebo nemohli či nebyli ochotni provést reformy, které jsou nezbytné
pro poskytnutí další pomoci EU. EU arabské země nadále podporovala v jejich úsilí o překonání
politických a socioekonomických překážek, současně však na základě výsledků hodnotila vlády,
které vzešly z arabského jara. V této souvislosti EU nadále konstruktivně spolupracovala se všemi
novými politickými zúčastněnými stranami. S cílem napomoci budování a posílení aktivní
demokratické společnosti v arabských zemích podporovaly EU a její členské státy také práci
nevládních organizací.
Zvláštní zástupce EU pro jižní Středomoří Bernardino León po celý rok usiloval o posílení podpory
EU pro země v regionu, mimo jiné koordinací pracovních skupin. Vzhledem k tomu, že mnohé
z těchto zemí se v souvislosti s procesem demokratizace potýkají s problémy, podporoval zvláštní
zástupce EU prostřednictvím častých návštěv regionu také dosažení politického konsenzu v zájmu
zachování demokratické legitimity v zemích, jež čelí politické krizi.
EU dále obnovila a oživila spolupráci s řadou důležitých regionálních aktérů, mimo jiné s Ligou
arabských států, Unií pro Středomoří, Organizací pro islámskou spolupráci, Radou pro spolupráci
v Zálivu a Svazem arabského Maghrebu.
14924/13
ls/jg
DG C 1
13
CS
DVOUSTRANNÉ VZTAHY
1.1. SEVERNÍ AFRIKA
1.1.1. ALŽÍRSKO
Na rozdíl od mnoha jiných zemí v regionu zůstalo Alžírsko „arabským jarem“ relativně nedotčeno.
V květnu roku 2012 se konaly legislativní volby. Oproti obecnému očekávání posílila prezidentská
koalice, a naopak nedošlo k očekávanému nárůstu podpory islamistických stran. Bylo zvoleno 143
žen (přibližně 1/3 poslanců). Na žádost Alžírska vyslala EU volební pozorovatelskou misi, kterou
vedl poslanec EP Ignacio Salafranca. Ve zprávě mise byla zdůrazněna potřeba zlepšit
transparentnost a umožnit politickým stranám systematický přístup k celostátním volebním
seznamům. Provádění doporučení vydaných volební pozorovatelskou misí EU bylo předneseno na
zasedání Rady přidružení EU-Alžírsko v prosinci roku 2012. Reformní program, jímž se nové
Shromáždění a vláda musely zabývat, zahrnoval ústavní reformu, kterou v roce 2011 ohlásil
prezident Bouteflika.
Dne 6. listopadu 2012 navštívila Alžírsko vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise, která
se při této příležitosti setkala s prezidentem Abdelazizem Bouteflikou, premiérem Abdelmalekem
Sellalem, ministrem zahraničních věcí Muradem Medelcim a podepsala tři finanční dohody mezi
EU a Alžírskem – o ochraně kulturního dědictví, podpoře reforem v dopravním odvětví a podpoře
zaměstnanosti mladých lidí.
1.1.2. LIBYE
V červenci roku 2012 šli libyjští občané poprvé za několik desetiletí k volbám a za velmi pokojné
a pozitivní atmosféry zvolili poslance prozatímního parlamentu. V říjnu roku 2012 zvolil parlament
Aliho Zeidana předsedou nové prozatímní vlády, která si jako jednu z priorit stanovila zlepšení
bezpečnostní situace.
14924/13
ls/jg
DG C 1
14
CS
V návaznosti na dohodu, jíž bylo dosaženo v listopadu roku 2011 na konferenci v Paříži, provedla
EU na jaře roku 2012 posouzení potřeb týkající se integrované správy hranic, občanské společnosti
a sdělovacích prostředků. Poté, co v červnu roku 2012 libyjské orgány pozitivně přijaly hodnocení
potřeb v této oblasti, schválila Rada plánování případné civilní mise SBOP v Libyi zaměřené na
bezpečnost hranic. Aby byla pro tuto civilní misi SBOP zajištěna nezbytná politická podpora
libyjské strany, byla v listopadu roku 2012, ihned po vytvoření zvolené libyjské vlády vedené
premiérem Zeidanem, vyslána zjišťovací mise a urychleně byla vypracována koncepce řešení
krize2. I přes pozitivní podporu mise SBOP pro bezpečnost hranic na libyjské ministerské úrovni
libyjské orgány v zásadě uznaly, že ačkoli bezpečnost hranic patří mezi jejich nejvyšší priority,
brání nedostatek koordinace mezi jednotlivými útvary a odborných znalostí uvnitř libyjské vlády
snahám EU a mezinárodního společenství o poskytnutí rychlé podpory3.ESVČ rovněž koordinovala
vypracování memoranda o porozumění s cílem podpořit dlouhodobý dialog a vzájemnou spolupráci
mezi vládou Libye a EU v oblasti předcházení konfliktům, připravenosti a reakce na krize, jakož
i boje proti organizované trestné činnosti a terorismu.
V reakci na změny v této zemi EU postupně zrušila autonomní omezující opatření, která byla přijata
během konfliktu v roce 2011. Podpora EU pro účely transformačního procesu ve formě finanční
pomoci nyní představuje 79 milionů EUR, přičemž je zaměřena na bezpečnost, hospodářské
oživení, zdravotnictví, veřejnou správu, migraci, občanskou společnost a ochranu ohrožených
skupin obyvatelstva.
2
3
Přijata Radou dne 31. ledna 2013.
Později byl zřízen premiérův meziministerský výbor pro správu hranic s pravomocemi
rozhodovat a koordinovat činnost v terénu.
14924/13
ls/jg
DG C 1
15
CS
EU při několika příležitostech v loňském roce zdůraznila vážné znepokojení v souvislosti
s ochranou a dodržováním lidských práv, zejména pak se situací v zařízeních pro zadržování osob
a zhoršujícími se podmínkami pro migranty. Bezpečnostní situace v zemi byla pozorně
monitorována a ve zvláště závažných případech, jako byl útok na konzulát USA v Benghází či
konflikty mezi příslušníky různých etnických skupin na jihu země, byla předmětem veřejných
jednání4.
1.1.3. MAROKO
V roce 2012 pokračovala nová vláda vedená umírněnou islámskou Stranou spravedlnosti a rozvoje
v reformním procesu, mimo jiné rozšířením systému základní zdravotní péče a přijetím akčního
plánu v oblasti rovnosti žen a mužů. Jen malého pokroku však bylo v roce 2012 dosaženo
v účinném provádění ústavy z roku 2011. V listopadu roku 2012 byla uzavřena jednání o novém
akčním plánu EU-Maroko v rámci evropské politiky sousedství na období let 2013–20175. Dne
16. července 2012 se v Rabatu uskutečnilo 4. zasedání Smíšeného parlamentního výboru EUMaroko. Došlo k posílení politické a bezpečnostní spolupráce a dialogu v rámci OSN, neboť
Maroko je od 1. ledna 2012 nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. Maroko, které po jeden rok
vykonávalo předsednictví v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří, předalo na
8. zasedání Parlamentního shromáždění, které se konalo ve dnech 24. a 25. března 2012 v Rabatu,
předsednictví Evropskému parlamentu.
4
5
Evropský parlament přijal v listopadu roku 2012 usnesení o situaci migrantů v Libyi
(P7 TA(2012)0465). Během rozpravy před přijetím tohoto usnesení účastníci zdůraznili, že
EU bude nadále vyzývat libyjské orgány, aby zajistily dodržování mezinárodně schválených
norem v oblasti lidských práv; současně bude EU tyto orgány nadále podporovat při plnění
jejich povinností pole mezinárodního práva. V tomto ohledu stojí za zmínku, že EU poskytuje
podporu ve výši 20 milionů EUR zaměřenou na zlepšení ochrany ohrožených skupin včetně
migrantů.
K formálnímu přijetí (k polovině roku 2013) stále ještě nedošlo.
14924/13
ls/jg
DG C 1
16
CS
Dne 5. listopadu 2012 navštívila Maroko vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise, která se
setkala s předsedou vlády Abdeliláhem Benkiranem a ministrem zahraničních věcí a spolupráce
Saíd-Eddinem el Otmáním. EU aktivně upozorňovala na problematiku lidských práv v Západní
Sahaře. EU opětovně potvrdila, že plně podporuje úsilí generálního tajemníka OSN, vyjádřila
uznání práci jeho osobního vyslance velvyslance Christophera Rosse a vybízela strany, aby
usilovaly o spravedlivé, trvalé a vzájemně přijatelné politické řešení, které by v souladu
s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN zajistilo sebeurčení lidu Západní Sahary.
1.1.4.
TUNISKO
Po prvních demokratických volbách, které se konaly dne 23. října 2011, EU nadále posilovala svou
politickou podporu v zájmu přechodu k demokracii prostřednictvím intenzivních politických
kontaktů. Tuniský předseda vlády Hamádí Džibálí si zvolil za cíl své první cesty do zahraničí, která
se uskutečnila dne 2. února 2012, Brusel a dne 2. října následovala druhá návštěva.
Přestože proces přechodu k demokracii pokračoval a v Národním ústavodárném shromáždění
probíhala jednání o návrhu ústavy, došlo koncem roku 2012 ke zvýšení napětí a větší polarizaci.
V listopadu roku 2012 bylo v rámci zasedání Rady pro přidružení v Bruselu dosaženo politické
dohody o znění akčního plánu pro privilegované partnerství. Tento akční plán obsahuje ambiciózní
společné závazky v oblasti správy věcí veřejných, právního státu a lidských práv. Stanoví také
rámec pro odvětvová jednání v řadě oblastí včetně prohloubené a komplexní zóny volného
obchodu, iniciativy Otevřené nebe (Open Sky) či partnerství pro mobilitu.
14924/13
ls/jg
DG C 1
17
CS
V návaznosti na pracovní skupinu EU-Tunisko, vytvořenou dne 23. září 2011, byla založena
obchodní poradní rada za účelem přispět k podpoře investorů. Další činností navazující na pracovní
skupinu bylo červnové uspořádání společného semináře EU, Tuniskem a Světovou bankou na
podporu zpětného získání zmrazených prostředků podle rozhodnutí SZBP.
 Rozhodnutí SZBP, kterým se ukládají omezující opatření vůči osobám odpovědným za
zpronevěru státních prostředků a osobám či subjektům s nimi spojeným, bylo začátkem roku
2012 prodlouženo o jeden rok.
1.2. BLÍZKÝ VÝCHOD
1.2.1. EGYPT
V roce 2012 pokračoval Egypt6 v procesu přechodu k demokracii, k němuž se orgány zavázaly po
demokratické revoluci v lednu roku 2011 a následném sesazení bývalého prezidenta Mubáraka.
Mezi hlavní úspěchy patřila zejména řádná organizace voleb, ukončení výjimečného stavu,
upevnění moci v rukou civilistů a zahájení procesu vypracovávání nové ústavy. EU navrhla vyslat
volební pozorovatelskou misi pro monitorování prezidentských voleb. Avšak vzhledem k tomu, že
nebylo vydáno formální pozvání7, vyslala EU pouze dva odborníky, kteří analyzovali volební
proces, jenž byl celkově shledán jako spravedlivý a pokojný.
6
7
Evropský parlament přijal dne 16. února 2012 usnesení o nejnovějším vývoji v Egyptě
(P7_TA(2012)0064) a dne 15. března 2012 usnesení o obchodování s lidmi na Sinajské poušti
se zvláštním přihlédnutím k případu Solomona W. (P7_TA(2012) 0092).
EU je však obdržela v roce 2013
14924/13
ls/jg
DG C 1
18
CS
Na nejvyšší úrovni byl obnoven dialog EU-Egypt. Dne 13. září navštívil prezident Mursí Brusel
a vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise předsedala ve dnech 13. a 14. listopadu
v Káhiře zasedání pracovní skupiny EU-Egypt8, na němž se sešli přední představitelé
podnikatelského světa, ministři a zástupci občanské společnosti9. Evropská unie se zavázala
poskytnout Egyptu v letech 2012 až 2013 další finanční podporu ve výši téměř 800 milionů
(303 milionů ve formě grantů a 450 milionů EUR ve formě půjček), a to navíc k 449 milionům
EUR již poskytnutým na období 2011–2013. EU a Egypt podepsaly tři dohody o financování, které
se týkají malých a středních podniků ve venkovských oblastech, rozšíření káhirského metra
a opatření na rozvoj obchodu. Zvláštní zástupce EU pro lidská práva Stavros Lambrinidis uspořádal
dne 13. listopadu zasedání s více než 40 různými organizacemi občanské společnosti za účelem
diskuse o egyptské transformaci, včetně otázek, jako jsou lidská práva, registrace nevládních
organizací, svoboda shromažďování, obchodování s lidmi, policejní metody, svoboda sdělovacích
prostředků a svoboda na internetu. V březnu roku 2012 byla kromě toho o jeden rok prodloužena
platnost rozhodnutí EU z března roku 2011, kterým se ukládají omezující opatření vůči 19 osobám,
které jsou úzce spjaty s režimem bývalého prezidenta Mubáraka.
Byly však zaznamenány i závažné neúspěchy jako rozpuštění Lidového shromáždění, obecně
nedostatečný pokrok v oblasti lidských práv a vážné problémy v otázce postavení žen. Ústavní
prohlášení prezidenta Mursího ze dne 22. listopadu 2012, kterým mu byla udělena téměř absolutní
moc, uspěchané přijetí návrhu ústavy ústavodárným shromážděním vedeným islamisty a následná
výzva prezidenta k uspořádání ústavního referenda – které vedlo dne 25. prosince k formálnímu
přijetí návrhu těsnou většinou, ovšem pouze za 30% účasti voličů – uvrhly tuto zemi do politické
krize, která výrazně rozdělila podporovatele Mursího a sekulární liberální opozici, již zastupuje
zejména Fronta národní spásy.
8
9
Tato pracovní skupina představuje nový druh evropské diplomacie, v jejímž rámci jsou
mobilizovány veškeré zdroje EU a která zahrnuje spolupráci s veřejným i soukromým
sektorem na podporu přechodu k demokracii prostřednictvím podpory budování institucí,
právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, hospodářských
reforem a regionální spolupráce. Pracovní skupina, která působí jako katalyzátor, je
nástrojem, jenž zaměřením na výsledky a diferencovaným způsobem prohlubuje partnerství
EU se zeměmi jižního Středomoří, přičemž zahrnuje veškeré orgány EU a zvyšuje
viditelnost EU.
Formální dialog v rámci evropské politiky sousedství, který byl pozastaven od ledna
roku 2011, by měl být obnoven koncem února roku 2013 na zasedání Výboru pro
přidružení.
14924/13
ls/jg
DG C 1
19
CS
1.2.2. JORDÁNSKO
Nestabilní politická situace z roku 2011 přetrvávala i v roce 2012, kdy byly postupně jmenovány tři
různé vlády. Tuto situaci dále komplikoval zhoršující se hospodářský výhled v celkovém kontextu
zvýšeného napětí v regionu, zejména nepokojů v Sýrii. Jordánsko hrálo důležitou úlohu při
poskytování podpory a útočiště pro stále rostoucí počet syrských uprchlíků. Aby EU Jordánsku
pomohla zvládat tuto dodatečnou zátěž, poskytovala podporu prostřednictvím humanitární pomoci
a dlouhodobějších opatření. V roce 2012 bylo pro Jordánsko uvolněno 62 milionů EUR na
humanitární a rozvojovou pomoc. Spolupráce EU-Jordánsko se dále rozšiřovala. V dubnu navštívil
král Abdalláh evropské orgány. V říjnu roku 2012 zavítal na oficiální návštěvu do Jordánska
předseda Komise José Manuel Barroso a vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise
odcestovala do Jordánska v červnu, kdy se setkala s ministrem zahraničních věcí Násirem Džúdím
Ammánem, a v říjnu, kdy se setkala s králem Abdalláhem II a navštívila uprchlických tábor Zaatari
(podpůrné středisko pro uprchlíky ze Sýrie)10. Dalším příkladem prohloubeného partnerství
a posílené spolupráce bylo zasedání pracovní skupiny EU-Jordánsko, které se konalo dne
22. února 2012. S cílem podpořit Jordánsko při provádění klíčových reforem v obtížné
makroekonomické situaci oznámila vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise, že EU
poskytne dodatečný příspěvek ve výši 70 milionů EUR na podporu volebního procesu, reformy
justičního systému, úsilí vynakládaného v souvislosti s reformou vzdělávacího systému a rozvoje
soukromého sektoru. V prosinci byl s Jordánskem zahájen dialog o migraci, mobilitě a bezpečnosti.
Na jaře roku 2012 přijal jordánský parlament v rámci politického plánu čtyři klíčové zákony –
zákony ustavující nezávislou volební komisi a Ústavní soud, nový zákon o politických stranách
a nový volební zákon.
10
V září roku 2012 tábor navštívila rovněž komisařka Kristalina Georgievová.
14924/13
ls/jg
DG C 1
20
CS
1.2.3. LIBANON
Po celý rok 2012 na Libanon nadále doléhala krize v sousední Sýrii. Rostoucí počet uprchlíků
přicházejících na libanonské území, nestabilní bezpečnostní situace a občasné projevy násilí
představovaly zásadní výzvy pro vnitřní stabilitu Libanonu. Politika EU se soustředila na zachování
stability a národní jednoty v Libanonu, jejichž základem je inkluzivní dialog a výrazná úloha
veřejných orgánů včetně bezpečnostní sil, jak bylo zdůrazněno v červencových a listopadových
závěrech Rady. I přes obtížnou situaci byly intenzivně rozvíjeny dvoustranné vztahy mezi EU
a Libanonem, jejichž výsledkem byla dohoda o novém akčním plánu v oblasti evropské politiky
sousedství a návštěvy na vysoké úrovni – v dubnu navštívil předseda vlády Nadžíb Mikátí Brusel
a v říjnu navštívila Libanon vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise, která se setkala
mimo jiné s prezidentem Michelem Sulajmánem, premiérem Nadžíbem Mikátím a předsedou
parlamentu Nabihem Berrim. EU pomáhala Libanonu zvládat rostoucí příliv syrských uprchlíků,
jejichž počet koncem roku překročil 180 000. V roce 2012 byla pro Libanon mobilizována
humanitární a rozvojová pomoc ve výši téměř 45 milionů EUR.
1.2.4.
SÝRIE
V roce 2012 přerostl konflikt v Sýrii v rozsáhlou občanskou válku s vojenskými akcemi, která se
rozšířila do velkých měst, a počet mrtvých přesáhl do konce roku 60 00011. Vzhledem k rozsahu
lidského utrpení a k regionálním i mezinárodním dopadům války se Sýrie stala pro EU zásadní
otázkou. EU sáhla po dostupných nástrojích, včetně politiky omezujících opatření, aby podpořila
mírové řešení konfliktu a prosadila politický proces, který by vedl k pokojné, svobodné
a demokratické Sýrii. Kromě toho uvolnila řadu nástrojů pomoci, aby umožnila pokrytí potřeb
rostoucího počtu osob/uprchlíků trpících konfliktem a jeho důsledky.
11
Evropský parlament se otázkou Sýrie zabýval velmi aktivně a uspořádal šest plenárních
rozprav o Sýrii (v únoru, dubnu, červnu, červenci, září a prosinci), kterých se třikrát
zúčastnila i vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise (v dubnu, červnu a září). Dále
přijal dvě usnesení o Sýrii – dne 16. února (P7_TA-PROV(2012)0057) a dne 13. září
(P7_TA-PROV(2012)0351).
14924/13
ls/jg
DG C 1
21
CS
EU byla i nadále aktivní ve vztahu k mezinárodním partnerům a na mezinárodních fórech. Členské
státy EU v Radě bezpečnosti OSN podpořily dva návrhy rezolucí Rady bezpečnosti OSN vyzývající
ke klidu zbraní a politické transformaci (v únoru) a hrozící sankcemi (v červenci), Čína a Rusko je
však vetovaly. V dubnu byla rovněž díky podpoře EU v Sýrii ustavena pozorovatelská mise
UNSMIS na podporu šestibodového plánu Ligy arabských států a společného zvláštního zástupce
LAS a OSN Kofiho Annana, v červnu však tato mise své operace v Sýrii vzhledem k eskalaci násilí
pozastavila. V červnu se na zasedání v Ženevě dohodla akční skupina zemí zahrnující Rusko, Čínu
a USA za účasti vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise na zásadách, kterými se bude
řídit případná transformace na základě rezolucí OSN 2042 a 2043. Komuniké ze zasedání slouží
jako rámec pro budoucí politickou transformaci. Kofi Annan odstoupil v srpnu z funkce a v září jej
nahradil společný zvláštní zástupce Lachdar Brahímí. EU nového společného zvláštního zástupce
pevně a dlouhodobě podporovala při jeho činnosti. V provádění ženevského plánu však nebyl
zaznamenán žádný pokrok, především z důvodu neshod mezi 5 stálými členy Rady bezpečnosti
OSN, neústupnosti Asadova režimu a nejednotnosti opozice.
Rada pro zahraniční věci přijala na zasedáních devatery závěry o Sýrii (v únoru, březnu, dubnu,
květnu, červnu, červenci, říjnu, listopadu a prosinci). Závěry o Sýrii navíc přijala v prosinci
i Evropská rada. Na zasedání dne 10. prosince uznala Rada koalici opozičních a revolučních sil jako
legitimní představitele syrského lidu. Učinilo tak i více než 100 států, které jsou členy skupiny
„Přátelé Sýrie“, včetně USA. Evropská rada vyzvala dne 14. prosince Radu, „aby se zabývala všemi
možnostmi, jak podporovat syrskou opozici a poskytovat jí pomoc a jak umožnit větší podporu
ochrany civilistů“, a vyjádřila názor, že „je v Sýrii zapotřebí politické transformace směřující
k budoucnosti bez prezidenta Asada a jeho nelegitimního režimu“. EU tedy aktivně podporovala
politickou transformaci. S ohledem na prohlubující se humanitární a uprchlickou krizi12 EU
soustředila své úsilí na dodávání humanitární pomoci obyvatelstvu v Sýrii a uprchlíkům
v sousedních zemích (až 200 milionů EUR nad rámec prostředků poskytnutých členskými státy
EU), jakož i nehumanitární pomoci, zejména na pomoc sousedním zemím Sýrie a konkrétně
společenstvím hostícím syrské uprchlíky vyrovnat se s touto zátěží.
12
Evropský parlament uspořádal dne 12. prosince rozpravu o přípravách EU na možný příliv
žadatelů o azyl ze Sýrie.
14924/13
ls/jg
DG C 1
22
CS
V souvislosti se syrskou krizí se uskutečnilo několik pracovních cest, které vedla ESVČ: v dubnu
mise navštívila Bejrút a Damašek, kde došlo k setkání s vedoucími představiteli opozice a se
zástupci humanitárních organizací, agentur OSN a mezinárodního společenství v Sýrii; v červnu
proběhla návštěva Ankary a tábora v provincii Kilis na turecko-syrské hranici; ve dnech
4. a 5. listopadu 2012 se uskutečnila mise v Ammánu, které se zúčastnily různé útvary a která měla
posoudit, jak by EU mohla nadále podporovat jordánské orgány v jejich úsilí vyrovnat se
s naléhavými a rostoucími výzvami, které Jordánsku a celému regionu přináší krize v sousední
Sýrii.
EU udržovala styky s jednotlivými frakcemi a vyzvala koalici opozičních a revolučních sil, aby
posílila své organizační kapacity a určila partnery k rozhovorům o tematických otázkách. V září EU
podpořila Radu OSN pro lidská práva v prodloužení mandátu nezávislé mezinárodní vyšetřovací
komise OSN pro Sýrii. EU vyjádřila hluboké znepokojení nad rozsáhlým a systematickým
porušováním lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a připomněla, že taková
porušování a zneužívání nemohou zůstat nepotrestána. EU prohlásila, že pokud nebudou obavy
z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti odpovídajícím způsobem řešeny vnitrostátně, situací by
se měl zabývat Mezinárodní trestní soud, kterému by Rada bezpečnosti OSN mohla situaci v Sýrii
kdykoli postoupit. EU Radu bezpečnosti OSN vyzvala, aby se neodkladně zabývala všemi aspekty
situace v Sýrii včetně této otázky. Od května roku 2011 přijala EU řadu sérií omezujících opatření,
která byla výrazně zpřísněna dne 15. října 2012, kdy ministři zahraničních věcí EU schválili
zařazení dalších představitelů režimu a řady syrských subjektů na příslušné seznamy. Dne
30. listopadu 2012 Rada rozhodla o prodloužení platnosti všech omezujících opatření vůči Sýrii
o tři měsíce, aby umožnila větší flexibilitu s ohledem na změny v této zemi. Vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise vydala v průběhu roku k vývoji situace v Sýrii řadu prohlášení.
14924/13
ls/jg
DG C 1
23
CS
1.2.5. MÍROVÝ PROCES NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ
Evropská unie zdůraznila nutnost učinit v zájmu míru rozhodné a konkrétní kroky13.Opět potvrdila
svůj postoj ke dvoustátnímu řešení, jak bylo zdůrazněno v květnových a prosincových závěrech
Rady. Evropská unie zdůraznila, že v roce 2012 je naléhavě nutné vyvíjet opětovné, strukturované
a intenzivní mírové úsilí a že je připravena spolupracovat s USA a dalšími mezinárodními partnery,
mimo jiné v rámci Kvartetu. Znovu prohlásila, že trvalého míru nelze dosáhnout, dokud úsilí
Palestinců o státnost a svrchovanost i potřeba Izraelců zajistit svou bezpečnost nebudou naplněny
prostřednictvím dojednaného všeobecného míru, který bude založen na dvoustátním řešení. Kvartet
se sešel v dubnu roku 2012 ve Washingtonu a vydal prohlášení.
Evropská unie nadále plně podporovala úsilí vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise
o vytvoření věrohodné perspektivy pro obnovení mírového procesu. Vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise za tímto účelem v průběhu roku region několikrát navštívila a zůstala
v úzkém kontaktu s klíčovými zúčastněnými aktéry, včetně zúčastněných stran a rovněž Ligy
arabských států a jejího generálního tajemníka, jakož i s Jordánskem, Tureckem a Egyptem.
Zvláštní zástupce EU pro mírový proces na Blízkém východě Andreas Reinicke, který byl
jmenován ke dni 1. února 2012, poskytoval další podporu práci vysoké představitelky,
místopředsedkyně Komise v regionu, mimo jiné v rámci Kvartetu, v němž zvláštní zástupce EU
působí jako vyslanec EU.
13
Evropský parlament přijal dne 15. března 2012 usnesení o Palestině: razie izraelských sil
v palestinských televizních stanicích (P7_TA(2012)0093), dne 5. července 2012 usnesení
o politice EU v otázce Západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma
(P7_TA(2012)0298), dne 22. listopadu 2012 usnesení o situaci v Gaze (P7_TA(2012)0454)
a dne 13. prosince 2012 usnesení o rozhodnutí izraelské vlády rozšířit osady na Západním
břehu Jordánu (P7_TA(2012)0506).
14924/13
ls/jg
DG C 1
24
CS
Evropská unie uvítala dne 22. listopadu příměří v Pásmu Gazy a Izraeli, které následovalo po
několika dnech intenzivního násilí, a ocenila úsilí Egypta a všech aktérů, kteří se zapojili do jeho
zprostředkování. Toto tragické vystupňování nepřátelských akcí velmi jasně ukázalo neudržitelnost
současného stavu situace v Pásmu Gazy. EU je od té doby v pravidelném kontaktu se všemi
zúčastněnými stranami ve snaze zjistit, jak aktivně přispět k účinnému uplatňování tohoto příměří.
Evropská unie prohlásila, že je hluboce šokována plánem Izraele rozšířit osady na Západním břehu
včetně východního Jeruzaléma, zejména plány na další výstavbu v zóně E1, a tento plán důrazně
odmítla. EU uvedla, že bude pečlivě sledovat situaci a její širší důsledky a přijme odpovídající
postup. Připomínajíce závěry Rady přijaté v květnu roku 2012, Evropská unie a její členské státy
znovu potvrdily své odhodlání zajistit trvalé, úplné a účinné provádění stávajících právních
předpisů Evropské unie a dvoustranných dohod, jež se týkají produktů pocházejících z osad.
Dne 29. listopadu přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci 67/19 o statutu Palestiny v rámci OSN.
Evropská unie vyzvala palestinské vedení, aby tento nový status využívalo konstruktivně a aby
nepodnikalo kroky, které by prohloubily nedůvěru a ještě více znesnadnily diplomatické řešení.
Evropská unie znovu vyzývala k vnitropalestinskému usmíření pod vedením prezidenta Mahmúda
Abbáse, jež představuje důležitý krok z hlediska jednoty budoucího palestinského státu i dosažení
dvoustátního řešení. Evropská unie také znovu opakovala, že je pevně odhodlána se zasazovat
o bezpečnost Izraele, mimo jiné i s ohledem na závažné hrozby v regionu. Od roku 2005 byly
v rámci širšího zapojení EU na podporu řešení izraelsko-palestinského konfliktu rozmístěny dvě
civilní mise SBOP:
14924/13
ls/jg
DG C 1
25
CS
Mise EUPOL COPPS byla nadále důležitým kanálem celkové podpory EU ve prospěch budování
palestinského státu, neboť přispívala k reformě a rozvoji palestinského bezpečnostního sektoru
a soudnictví. Jakožto hlavní poradenský partner palestinské civilní policie – jež je vnímána jako
policejní služba, která dosáhla nejvyššího stupně profesionality, a jež se ze všech palestinských
bezpečnostních sil těší největší důvěře veřejnosti – a jako význačný poradce orgánů trestního
soudnictví usilovala tato mise o dosažení pokroku v plnění prioritních cílů v rámci vztahů mezi EU
a palestinskou samosprávou a pomáhala zajistit, aby byly technické podmínky pro dvoustátní řešení
izraelsko-palestinského konfliktu zachovány, dokud nebude dosaženo politické dohody. Evropská
unie prohlásila, že v zájmu posílení příměří je na podporu úsilí dotčených stran připravena využít
své nástroje, mimo jiné případně opětovně aktivovat misi EUBAM Rafah, která během roku prošla
významnou reorganizací a strukturální modernizací. Mise si udržuje své schopnosti a je připravena
k opětovnému rozmístění na hraničním přechodu Rafáh do tří týdnů v souladu s revidovaným
operačním plánem mise. Mise přispívá k získávání poznatků o situaci udržováním kontaktů
a podáváním zpráv. Prostřednictvím mise EUBAM si EU zachovává schopnost zohledňovat
operační důsledky vyplývající z nového vývoje situace, jako je nedávná krize v Gaze a dohoda
o příměří, a reagovat flexibilním a rychlým způsobem.
Politický a bezpečnostní výbor navštívil Izrael a okupovaná palestinská území ve dnech
11. až 14. března 2012.
14924/13
ls/jg
DG C 1
26
CS
1.3. ARABSKÝ POLOOSTROV, ÍRÁN & IRÁK
1.3.1.
RADA PRO SPOLUPRÁCI V ZÁLIVU A JEJÍ ČLENSKÉ STÁTY
Dialog se šesti členy Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) (Bahrajnem, Kuvajtem, Ománem,
Katarem, Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty) a se sekretariátem GCC pokračoval na
nejvyšší úrovni (v červnu se v Lucemburku konalo 22. zasedání Smíšené rady EU-GCC a schůzka
ministrů a v září se v New Yorku uskutečnila zasedání v rámci Valného shromáždění OSN) a po
celý rok pokračoval dialog na pracovní úrovni14. Při všech těchto příležitostech strany jednaly
o vztazích mezi EU a GCC, nejdůležitějších regionálních otázkách a globálních otázkách. Vysoká
představitelka, místopředsedkyně Komise odsoudila násilí a porušování lidských práv v Bahrajnu,
kterých se dopustily všechny strany, a vyzvala k urychlenému zahájení smysluplného národního
dialogu, který povede k usmíření a bude řešit socioekonomické problémy bahrajnského
obyvatelstva. EU pokračovala v přípravách programu v rámci nástroje stability zaměřeného na
vzdělávání soudců a státních zástupců. EU také pozorně sledovala situaci v oblasti lidských práv
v zemích Zálivu, a zejména vydávala demarše a zveřejňovala prohlášení na podporu zrušení trestu
smrti.
1.3.2. ÍRÁN
Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise, jednající jménem skupiny E3+3 (Francie,
Německo, Spojené království a USA, Rusko a Čína) a na základě mandátu uděleného Radou
bezpečnosti OSN, stála jako zástupkyně EU i nadále v čele mezinárodního úsilí o nalezení trvalého
a komplexního diplomatického řešení íránské jaderné otázky15. Přestože se uskutečnilo několik kol
rozhovorů s Íránem v Istanbulu (v dubnu), Bagdádu (v květnu) a Moskvě (v červnu), rozdílnost
postojů mezi Íránem a skupinou E3+3 se nepodařilo překonat. I nadále je naléhavě nutné zapojit
Írán do smysluplného procesu budování důvěry s cílem řešit přetrvávající mezinárodní obavy
týkající se jeho jaderného programu. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise se za
podpory ESVČ zapojila do intenzivního navazování kontaktů s cílem získat podporu pro přístup EU
ve dvou rovinách. V ústředí tohoto úsilí se nacházela pokračující jednotnost skupiny E3+3.
14
15
Evropský parlament přijal dne 15. března 2012 usnesení o porušování lidských práv
v Bahrajnu (P7_TA(2012)0094). Dne 26. října 2012 Evropský parlament přijal usnesení
o stavu lidských práv ve Spojených arabských emirátech (P7_TA(2012)0400).
Evropský parlament přijal dne 2. února 2012 usnesení o Íránu a jeho jaderném programu
(P7_TA(2012)0024).
14924/13
ls/jg
DG C 1
27
CS
Vzhledem k tomu, že Írán nadále odmítá dodržovat své mezinárodní závazky, a k rostoucím
obavám ohledně nevyřešených otázek týkajících se výhradně mírové povahy íránského jaderného
programu přijala rada guvernérů MAAE v září roku 2012 další usnesení, v němž vyjádřila hluboké
a narůstající znepokojení.
V souladu s přístupem ve dvou rovinách přijala Rada v lednu roku 2012 novou sérii přísných sankcí
vůči Íránu, včetně zákazu dovozu íránské ropy a ropných produktů, který vstoupil v platnost dne
1. července. Vzhledem k tomu, že se Írán plně nezapojil do jednání, rozhodla Rada v říjnu o uložení
dalších přísných sankcí, čímž své odhodlání uplatňovat přístup ve dvou rovinách včetně sankcí
znovu potvrdila.
EU nadále vyjadřovala vážné znepokojení nad zhoršujícím se stavem lidských práv v Íránu16.
Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise vydala řadu prohlášení, v nichž odsoudila vysoký
počet poprav v roce 2012 a rozsáhlé represe namířené proti íránským občanům, zejména obhájcům
lidských práv a jejich právníkům, novinářům a příslušníkům menšin, kteří čelí pronásledování
a zatýkaní. V květnu roku 2012 aktualizovala Evropská unie seznam Íránců, na něž se vztahují
omezující opatření, neboť nařídili závažná porušení lidských práv nebo se na nich podíleli; seznam
nyní zahrnuje 78 osob. EU bude také nadále podporovat mandát a činnost zvláštního zpravodaje
OSN pro lidská práva v Íránu Ahmeda Šahída; mandát stanovila v březnu roku 2011 Rada OSN pro
lidská práva.
16
Evropský parlament přijal dne 22. listopadu 2012 usnesení o situaci v oblasti lidských práv
v Íránu, zejména o hromadných popravách a nedávném úmrtí blogera Sattara Beheštího
(P7_TA(2012)0463). Dne 14. června 2012 přijal usnesení o etnických menšinách v Íránu
(P7_TA(2012)0265).
14924/13
ls/jg
DG C 1
28
CS
1.3.3. IRÁK
Vztahy mezi EU a Irákem byly dále posíleny prostřednictvím dohody o partnerství a spolupráci,
kterou dne 11. května 2012 podepsali vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a irácký
ministr zahraničních věcí Hoshyar Zebari. Hlavní části dohody jsou prozatímně prováděny od
1. srpna. V roce 2012 bylo také dále prováděno Memorandum o porozumění o strategickém
partnerství v oblasti energetiky mezi EU a Irákem a historicky první víceletý strategický dokument
o pomoci Iráku. EU se nadále soustředila na cílenou rozvojovou spolupráci a dlouhodobé budování
kapacit.
EU nadále velmi pozorně sledovala situaci v oblasti lidských práv, mimo jiné vytrvale a opakovaně
vyjadřovala znepokojení nad zvýšeným používáním trestu smrti a nad situací příslušníků menšin.
Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise také vyjádřila znepokojení nad rostoucím
napětím mezi hlavními politickými silami a opakovaně vyzývala k tomu, aby se spolu s vládou
zapojily do inkluzivního dialogu. Aktivně se zabývala otázkou obyvatel tábora Ašraf/Hurríja, a plně
tak podpořila úsilí OSN o nalezení mírového řešení.
Mise EUJUST LEX Iraq je první integrovanou misí EU na podporu právního státu. Po strategickém
přezkumu mise na jaře roku 2012 byl v červnu roku 2012 schválen nový a konečný mandát, platný
do prosince roku 2013, se zaměřením na předání znalostí a činností v oblasti budování kapacit
místním partnerům. Navzdory náročnému bezpečnostnímu prostředí a operačním omezením mise
účinným způsobem vykonává mandát reagující na měnící se potřeby a okolnosti prostřednictvím
vzdělávacích projektů, do nichž jsou zapojeny všechny složky iráckého trestního soudnictví a které
probíhají ve všech třech místech působení (Bagdád, Basra a Erbil). Poskytováním specializovaných
kurzů pro vysoké a střední irácké úředníky působící v systému trestního soudnictví přispívá mise
EUJUST LEX Iraq k upevňování bezpečnosti posilováním systému právního státu a prosazováním
kultury dodržování lidských práv v Iráku.
14924/13
ls/jg
DG C 1
29
CS
1.3.4. JEMEN
Po podpisu dohody o transformaci dojednané prostřednictvím Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC)
byly uspořádány prezidentské volby. V únoru roku 2012 byl zvolen a do funkce uveden
konsensuální kandidát Abd Rábu Mansúr Hádí. Mnohé otázky zůstávají otevřené a celková situace
v zemi je i nadále velmi nestabilní, prezident a přechodná vláda však učinili důležité kroky,
zejména v reformě vojenského a civilního bezpečnostního sektoru, přičemž na reformě civilního
bezpečnostního sektoru se aktivně podílí EU. Tento proces má výraznou podporu mezinárodního
společenství, a zejména EU. Prostřednictvím skupiny „Přátelé Jemenu“ a dárcovské konference
byla získána mezinárodní podpora, a to finanční (6 miliard EUR – EU přislíbila 170 milionů EUR)
i politická. Transformační proces podporovala a podrobně sledovala skupina G-10 v San’á
(velvyslanci zastupující pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, EU a GCC) v úzké spolupráci se
zvláštním vyslancem OSN a bude tak činit i nadále.
O zvláštní pozornosti EU věnované Jemenu svědčí i troje závěry Rady a celá řada prohlášení
vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise, v nichž vyjádřila podporu prezidentu Hádímu
a přechodné vládě a současně varovala oponenty, aby nemařili reformní proces vytvářením
nestability a nejistoty v zemi. Prezident Hádí navíc v říjnu roku 2012 navštívil Brusel. Setkal se
s předsedy Barrosem a Van Rompuyem, vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise
a komisařem Piebalgsem.
EU pozorně sledovala stav lidských práv v Jemenu, zejména otázku trestu smrti pro mladistvé.
Rovněž významně přispěla k zabezpečování potravin a výživy a k vyřešení dalších naléhavých
humanitárních potřeb lidí a uprchlíků v Jemenu.
1.4. REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Politické změny v regionu upozornily na nutnost posílené regionální spolupráce, neboť mnohým
výzvám, ať již v politické, hospodářské, nebo sociální oblasti, je možné čelit na regionální úrovni.
Regionální organizace se přizpůsobují novým politickým souvislostem a EU zintenzivnila své
kontakty, které s nimi udržuje.
14924/13
ls/jg
DG C 1
30
CS
1.4.1. LIGA ARABSKÝCH STÁTŮ
EU poskytovala diplomatickou podporu úsilí Ligy arabských států (LAS) o nalezení řešení krize
v Sýrii. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise udržovala po celý rok úzké vztahy
s generálním tajemníkem LAS a čtyři zasedání na úrovni vyšších úředníků umožnila vést mezi
stranami strukturovaný politický dialog. Druhé společné ministerské zasedání EU-LAS, jež se
konalo dne 13. listopadu v Káhiře, bylo jasným signálem, že všechny zúčastněné strany jsou
odhodlány řešit společné výzvy. Na zasedání bylo přijato ambiciózní prohlášení týkající se širokého
spektra politických témat a byl potvrzen společný pracovní program, který připravil půdu pro
praktickou spolupráci v různých oblastech, jako je posilování postavení žen, řešení krizí,
humanitární činnost, lidská práva a občanská společnost. K provádění takových projektů je
důležitým nástrojem styčné místo Evropské komise a Ligy arabských států na Maltě. Při této
příležitosti vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise spolu s generálním tajemníkem Ligy
arabských států (LAS) Nabilem al-Arabím slavnostně otevřela v káhirském sídle LAS krizové
středisko částečně financované Evropskou unií. Cílem projektu, který již probíhá, je vytvořit
v rámci LAS útvar, který bude schopen účinně provádět včasné varování v případě krizí.
Prostřednictvím projektu jsou rovněž vytvořeny vazby na systém včasného varování EU. EU též
uspořádala pro úředníky LAS seminář o pozorování voleb.
1.4.2. ORGANIZACE ISLÁMSKÉ SPOLUPRÁCE
EU také posílila vztahy s Organizací islámské spolupráce. Vysoká představitelka, místopředsedkyně
Komise poprvé vystoupila na ministerském zasedání Organizace islámské spolupráce
(15. a 16. listopadu 2012 v Džibutsku). EU a Organizace islámské spolupráce uspořádaly zasedání
na vysoké úrovni a na úrovni odborníků, z nichž vzešly návrhy na intenzivnější praktickou
spolupráci.
14924/13
ls/jg
DG C 1
31
CS
1.4.3. UNIE PRO STŘEDOMOŘÍ
Unie pro Středomoří je jedinečným fórem pro dialog mezi 43 evropsko-středomořskými partnery,
které je doplňkem dvoustranných vztahů mezi EU a jejími jižními sousedy. Rok 2012 znamenal
i díky iniciativě předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze oživení úlohy Unie pro
Středomoří jakožto katalyzátoru pro rozvoj regionálních dialogů a projektů. V březnu Rada
převedla severní spolupředsednictví Unie pro Středomoří na Evropskou unii, čímž dala práci této
organizace nový impuls a zajistila rozvoj odvětvových dialogů a větší soudržnost mezi politikami
a programy EU a prací Unie pro Středomoří. V září se jižního spolupředsednictví Unie pro
Středomoří ujalo Jordánsko, které tak znovu potvrdilo plnou společnou odpovědnost za proces
v rámci Unie pro Středomoří a jeho sdílené řízení. K zapojení do Unie pro Středomoří byla vyzvána
Libye, a naopak Sýrie svou účast pozastavila. Pravidelná zasedání vyšších úředníků umožnila
rozvoj politického dialogu a lepší začlenění dalších aspektů institucionální spolupráce. Nový
generální tajemník, který byl jmenován v březnu, se zaměřil na zlepšení provozních kompetencí
sekretariátu Unie pro Středomoří, pokud jde o vytváření a hledání finančních zdrojů pro regionální
projekty, a tomuto úsilí se dostalo plné podpory EU.
1.4.4. MAGHREBSKÁ SUBREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
EU se během roku 2012 zúčastnila dvou klíčových zasedání fóra zemí západního Středomoří
(„5+5“): komisař Füle se v únoru v Římě zúčastnil zasedání ministrů zahraničních věcí a v říjnu se
předseda Barroso a komisař Füle zúčastnili summitu na Maltě, kde bylo přijato společné prohlášení.
Na obou zasedáních EU zdůraznila případné synergie v souvislosti s dvoustrannou i regionální
spoluprací mezi 5+5 a EU a rovněž s Unií pro Středomoří. Konala se také neformální zasedání se
Svazem arabského Maghrebu. V prosinci byly v prvním společném sdělení Evropské komise
a vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise o Maghrebu nastíněny možnosti, jak by EU
mohla přispět k úsilí o užší spolupráci a integraci mezi zeměmi Maghrebu. Toto sdělení představuje
doplněk k úsilí vyvíjenému na dvoustranné úrovni mezi EU a zeměmi Maghrebu i k širší regionální
spolupráci.
14924/13
ls/jg
DG C 1
32
CS
2.
RUSKO, ZEMĚ VÝCHODNÍHO SOUSEDSTVÍ A STŘEDNÍ ASIE
2.1. RUSKÁ FEDERACE
V roce 2012 jsme byli svědky dalšího rozvoje vztahů mezi EU a Ruskem.
Zahrnoval přistoupení Ruska ke Světové obchodní organizaci (WTO)17 a další provádění
„společných kroků v zájmu dosažení bezvízového režimu pro krátkodobé pobyty ruských občanů
a občanů EU“. Bylo dosaženo pokroku v jednáních o posílené dohodě o zjednodušení vízového
režimu. Během roku probíhala přínosná jednání v rámci dialogu o migraci, který byl zahájen
v roce 2011, a v červenci roku 2012 vstoupila v platnost dvoustranná dohoda mezi Polskem
a Ruskem o malém pohraničním styku, která zahrnuje celý kaliningradský region a další
příhraniční oblasti na polské straně. Byl učiněn pokrok v provádění partnerství pro modernizaci.
V říjnu se v Petrohradě konalo třetí výroční shromáždění nezávislého Fóra občanské společnosti.
Některé účinky přistoupení Ruska k WTO byly bohužel oslabeny novými a neopodstatněnými
obchodními překážkami.
Rusko zatím nesplnilo svůj závazek k modernizaci systému poplatků za přelety nad Sibiří
a namísto toho tuto otázku uměle spojilo s otázkou systému EU pro obchodování s emisemi.
Mezi Bruselem a Moskvou byly nadále udržovány úzké vztahy, mimo jiné díky pravidelným
kontaktům vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise s ruským ministrem zahraničních věcí
Sergejem Lavrovem. V konstruktivním duchu se uskutečnily dva summity EU-Rusko, a sice ve
dnech 3. a 4. června v Petrohradě a ve dnech 20. a 21. prosince v Bruselu, v klíčových oblastech
spolupráce však došlo jen k malému pokroku. V roce 2012 se na různých úrovních uskutečnila
formální zasedání v rámci politického dialogu. EU nadále vyvíjela úsilí o začlenění Ruska do
mezinárodního systému založeného na pravidlech, jehož základem je členství ve WTO.
17
Evropský parlament přijal dne 26. října 2012 usnesení o obchodních vztazích mezi EU
a Ruskem po přistoupení Ruska k WTO (P7_TA(2012)0409).
14924/13
ls/jg
DG C 1
33
CS
EU pokračovala s Ruskem v jednáních o mnoha mezinárodních otázkách, které náležejí k prioritám
programu společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, například o Sýrii, Íránu, širší oblasti
Blízkého východu, Afghánistánu a vleklých konfliktech ve společných sousedních oblastech. EU
také pokračovala ve spolupráci s Ruskem v globálních otázkách, jako je změna klimatu, boj proti
terorismu, šíření zbraní hromadného ničení, organizovaná trestná činnost, nedovolený obchod
a energetická bezpečnost. V listopadu roku 2012 byl v Moskvě zahájen politický dialog o boji proti
terorismu.
Zdrojem rostoucího znepokojení byla v roce 2012 situace v oblasti lidských práv, demokracie
a právního státu a domácí vývoj v Rusku18. Právní předpisy omezující různými způsoby prostor pro
občanskou společnost, zatýkání a vyšetřování vedoucích představitelů opozice a pochybné
a nepřiměřené soudní rozsudky vynesené nad aktivisty byly příčinou vážných pochybností
o odhodlání Ruska dodržovat zásady právního státu a umožňovat občanské společnosti, aby plnila
úlohu hlavní hnací síly modernizace. Nebyly vyjasněny okolnosti smrti Sergeje Magnitského ve
vazbě v roce 2009. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise na tento znepokojivý vývoj
veřejně reagovala a dne 11. září 2012 přednesla před Evropským parlamentem prohlášení na téma
politického využívání spravedlnosti v Rusku. Tyto otázky EU nadále vznášela na zasedáních
v rámci politického dialogu s Ruskem, mimo jiné na summitech a během pololetních konzultací
o lidských právech EU-Rusko, které se uskutečnily v prosinci roku 2012.
Pokračuje provádění činností v rámci partnerství pro modernizaci EU-Rusko, které bylo zahájeno
v roce 2010. V roce 2012 byl zrevidován a aktualizován společný neformální pracovní plán. Na
summitu konaném dne 21. prosince byla pro informaci předložena čtvrtá zpráva o pokroku. Toto
partnerství doplňovala dvoustranná partnerství pro modernizaci, která s Ruskem uzavřelo
23 členských států EU. Další dvě dvoustranná partnerství se připravují a bylo schváleno osm
pracovních plánů.
18
Evropský parlament přijal dne 16. února 2012 usnesení o nadcházejících prezidentských
volbách v Rusku (P7_TA(2012)0054), dne 15. března 2012 usnesení o výsledku
prezidentských voleb v Rusku (P7_TA(2012)0088) a dne 13. září 2012 usnesení o využívání
soudnictví k politickým účelům v Rusku (P7_TA(2012)0352). Dne 23. října 2012 Evropský
parlament dále přijal doporučení týkající se případu Sergeje Magnitského
(P7_TA(2012)0369). Případ Sergeje Magnitského byl také předmětem dopisu předsedy
Evropské rady adresovaného prezidentu Medveděvovi. Vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise vydala několik prohlášení vyjadřujících znepokojení EU, která se
týkala změn ruského zákona o nevládních organizacích (10. července), odsouzení členek
punkové skupiny „Pussy Riot“ v Rusku (17. srpna) a nového zákona o vlastizradě v Rusku
(25. října).
14924/13
ls/jg
DG C 1
34
CS
Jen málo v roce 2012 pokročila jednání o nové dohodě EU-Rusko. Obě strany si vyměnily
„pozitivní seznamy“ týkající se možných ustanovení této dohody o obchodu a investicích.
Dohodnutým cílem je uzavřít strategickou dohodu, která poskytne komplexní rámec pro vztahy
mezi EU a Ruskem v dohledné budoucnosti a napomůže rozvoji potenciálu našich vztahů19.
Pokud jde o vnější bezpečnost, pokračovala dobrá spolupráce v boji proti pirátství, která probíhá
mezi operací EU NAVFOR Atalanta a ruskou námořní misí rozmístěnou při pobřeží Somálska.
Rusko bylo vyzváno, aby uvážilo uzavření dohody v rámci mechanismu Athena o poskytování
strategické vzdušné přepravy pro účely vojenských operací pro řešení krizí vedených EU. V roce
2012 rovněž pokračovaly neformální předběžné rozhovory o rámcové dohodě o účasti Ruska na
operacích EU pro řešení krizí, v nichž však nebylo dosaženo významného pokroku. Rusko také
odmítlo pozvání EU z července roku 2012 k účasti na misi EUCAP Nestor v oblasti Afrického
rohu.
Energetické vztahy EU s Ruskem se nadále vyznačovaly výraznou vzájemnou závislostí – Rusko
zůstalo pro EU hlavním externím dodavatelem energie a EU největším externím odběratelem
uhlovodíkových surovin z Ruska20.
19
20
Evropský parlament přijal dne 13. prosince 2012 usnesení obsahující doporučení
Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost týkající se
jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem (P7_TA(2012)0505).
Přínosnými fóry mimo jiné pro řešení otázek energetické bezpečnosti byly summity EURusko, které se konaly ve dnech 3. a 4. června 2012 v Petrohradě a dne 21. prosince 2012
v Bruselu, a zasedání Stálé rady partnerství EU-Rusko týkající se energetiky konané dne
13. prosince 2012 na Kypru.
14924/13
ls/jg
DG C 1
35
CS
2.2. VÝCHODNÍ PARTNERSTVÍ – MNOHOSTRANNÉ VZTAHY21
V roce 2012 bylo dosaženo výrazného pokroku v provádění Východního partnerství na dvoustranné
i mnohostranné úrovni. Činnost v rámci Východní partnerství vycházela z ambiciózní agendy. Na
summitu Východního partnerství, který se konal v září roku 2011 ve Varšavě, bylo vyjádřeno
odhodlání urychlit politické přidružení a hospodářskou integraci a v návaznosti na něj byl
vypracován plán pro Východní partnerství (15. května 2012).
Ministři zahraničních věcí na třetím zasedání v rámci Východního partnerství (konaném dne
23. července 2012 v Bruselu) prohlásili, že až do příštího summitu, který se uskuteční ve dnech
28. a 29. listopadu 2013 ve Vilniusu, je tento plán východiskem pro řízení a monitorování dalšího
plnění cílů Východního partnerství, které byly stanoveny v pražské a varšavské deklaraci. Ministři
zahraničních věcí se shodli na tom, že jejich příští zasedání v roce 2013 bude příležitostí
k přezkumu provádění plánu a k jednáním o dynamickém rozvoji Východního partnerství v rámci
příprav příštího summitu ve Vilniusu.
EU je ochotna navyšovat své investice v těch partnerských zemích, které úspěšně plní dohodnuté
cíle reformy. V loňském roce jsme byli svědky prvního poskytnutí dodatečné finanční podpory
zemím, jež z hlediska reforem vynikají (Arménie, Gruzie a Moldavská republika), včetně oblastí
demokratických reforem, lidských práv a právního státu, a to i v rámci programu integrace
a spolupráce v rámci Východního partnerství, který vychází z přístupu „více za více“. Avšak
malý pokrok dosažený v těchto oblastech v některých jiných zemích představuje problém pro
realizaci obecného cíle, kterým je politické přidružení a hospodářská integrace partnerských zemí
s EU.
21
Partnerské země: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavská republika,
Ukrajina.
14924/13
ls/jg
DG C 1
36
CS
V oblasti SZBP/SBOP vyzval varšavský summit Východního partnerství k intenzivnějšímu dialogu
a spolupráci, pokud jde o otázky mezinárodní bezpečnosti, mimo jiné s ohledem na případnou účast
partnerů v civilních a vojenských operacích vedených EU. K účasti na nedávných misích SBOP
byly přizvány Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina, které reagovaly pozitivně. Při spolupráci
mezi EU a partnerskými zeměmi a při provádění projektů regionální spolupráce a programů pomoci
EU bude současně kladen větší důraz na mírové řešení konfliktů a opatření pro budování důvěry.
Mnohostranné platformy pokračovaly v poskytování pomoci partnerským zemím při pokroku
v reformách. Partnerské země, členské státy EU, orgány EU a mezinárodní organizace poskytly
aktivní příspěvky, podporu a odborné znalosti pro semináře a vzdělávací programy. Prostřednictvím
různých kanálů rovněž poskytly pomoc mezinárodní finanční instituce.
Mnohostranná platforma Východního partnerství pro demokracii, řádnou správu věcí veřejných
a stabilitu (platforma I) byla zaměřena zejména na práci v oblasti reformy veřejné správy, na azyl
a migraci, zlepšení fungování soudnictví, boj proti korupci, SBOP, podporu dodržování lidských
práv a bezpečné řízení státních hranic. Provádění činností v rámci platformy I podporovala Rada
Evropy prostřednictvím svého nástroje, kterým podporuje práci týkající se volebních standardů, reformy
soudnictví, řádné správy věcí veřejných, boje proti korupci a spolupráce v boji proti kyberkriminalitě.
V souladu s plánem pro Východní partnerství bylo dosaženo pokroku ve spolupráci v oblasti SBOP. Na
pracovním semináři Východního partnerství věnovaném SBOP (konaném dne 9. listopadu 2012
v Bruselu) byl zdůrazněn velký zájem všech šesti partnerských zemí o vedení pravidelných
vícestranných konzultací o otázkách SBOP. Účastníci platformy uložili ESVČ, aby vypracovala
mandát pro panel SBOP v rámci platformy I.
14924/13
ls/jg
DG C 1
37
CS
V oblasti integrované správy hranic přispělo provádění projektů souvisejících s projekty stěžejní
iniciativy k dosažení cíle plánu Východního partnerství, kterým je vyšší efektivita a bezpečnost na
hraničních přechodech a celkově lepší efektivita pohraničních a celních orgánů partnerských zemí.
Stěžejní iniciativa Východního partnerství nazvaná Prevence, připravenost a reakce na přírodní
katastrofy a katastrofy způsobené člověkem pomáhala budovat kapacity zúčastněných zemí v oblasti
předcházení katastrofám, připravenosti a reakce na místní, vnitrostátní i regionální úrovni.
Neformální dialogy v rámci Východního partnerství (první zasedání se konalo dne
5. června 2012 v Kišiněvě) sloužily jako základ pro otevřené diskuse ministrů zahraničních věcí
zemí Východního partnerství a EU o příslušných otázkách včetně SZBP, provádění plánu
a odvětvového dialogu22.
2.3. VÝCHODNÍ PARTNERSTVÍ – DVOUSTRANNÉ VZTAHY
2.3.1. UKRAJINA
Vývoj na Ukrajině, pokud jde o pevnou a udržitelnou demokracii, působil celkově smíšeným
dojmem. Některé pozitivní výsledky, mimo jiné v oblasti právní reformy a svobody sdružování,
byly stále zastíněny problémem selektivní spravedlnosti23, který byl i nadále jedním z hlavních
bodů na pořadu jednání politického dialogu vedeného mezi EU a Ukrajinou. Mise Evropského
parlamentu vedená bývalým polským prezidentem Aleksandrem Kwaśniewskim a bývalým
předsedou EP Patem Coxem a ustavená v květnu roku 2012 významně podpořila úsilí EU
o sledování případů selektivní spravedlnosti a zajištění odpovídající lékařské péče mimo jiné
o bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou.
22
23
Druhý neformální dialog v rámci Východního partnerství zahrnující odvětvový dialog o dopravě se
bude konat ve dnech 12. a 13. února 2012 v Tbilisi a třetí neformální dialog se uskuteční v září
roku 2013 v Jerevanu.
Společné prohlášení vysoké představitelky Ashtonové a komisaře Füleho ze dne 27. února
o rozsudku v případě Jurije Lucenka a jejich společné prohlášení ze dne 29. srpna
o rozhodnutí ukrajinského nejvyššího specializovaného soudu v případě Julije
Tymošenkové. Evropský parlament přijal dne 24. května 2012 usnesení o situaci na
Ukrajině, případ Julije Tymošenkové (P7_TA-PROV(2012)0221).
14924/13
ls/jg
DG C 1
38
CS
Smíšeným dojmem působily i parlamentní volby konané dne 28. října 2012, které se vyznačovaly
několika nedostatky a zhoršením v několika oblastech. Vzhledem k soudním řízením, při nichž
nebyly dodrženy mezinárodní standardy, nemohli v parlamentních volbách kandidovat někteří
zástupci opozice24.
V únoru roku 2012 byla vydána druhá zpráva EU o provádění akčního plánu na uvolnění vízového
režimu ze strany Ukrajiny. Dne 23. července 2012 byla podepsána dohoda, kterou se mění dohoda
o zjednodušení vízového režimu mezi Ukrajinou a EU25. Dne 30. března 2012 byla parafována
dohoda o přidružení, jejíž nedílnou součástí je prohloubená a komplexní zóna volného obchodu.
Rada přijala dne 10. prosince 2012 závěry Rady, v nichž znovu zdůraznila závazek podepsat
dohodu o přidružení/prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, jakmile ukrajinské orgány
přijmou rozhodná opatření a vykáží hmatatelný pokrok v oblastech uvedených v závěrech (volební,
soudní a ústavní reformy), podle možností do listopadu roku 2013, kdy se ve Vilniusu uskuteční
summit Východního partnerství26.
2.3.2. MOLDAVSKÁ REPUBLIKA
Jednání s Moldavskou republikou o dohodě o přidružení pokračovala po celý rok značnou rychlostí
a byla završena v roce 2013. V únoru roku 2012 byla oficiálně zahájena jednání o prohloubené
a komplexní zóně volného obchodu, která má být nedílnou součástí budoucí dohody o přidružení.
Jednání byla dokončena v červnu roku 2013. V červnu roku 2012 dospěla Komise ve třetí hodnotící
zprávě o pokroku Moldavské republiky v provádění akčního plánu na uvolnění vízového režimu
k závěru, že tato partnerská země splnila všechna kritéria stanovená pro první fázi akčního plánu.
Komise tak mohla v listopadu roku 2012 zahájit hodnocení kritérií stanových pro druhou –
a poslední – fázi akčního plánu.
24
25
26
Společná prohlášení vysoké představitelky Ashtonové a komisaře Füleho z 12. a 29. října
a 12. listopadu o parlamentních volbách konaných dne 28. října.
vstoupila v platnost dnem 1. července 2013.
Evropský parlament přijal dne 13. prosince 2012 usnesení o situaci na Ukrajině (P7_TAPROV(2012)0507).
14924/13
ls/jg
DG C 1
39
CS
Moldavská republika začala s EU spolupracovat v rámci SBOP. Dne 13. prosince 2012 byla
uzavřena rámcová dohoda o účasti Moldavské republiky na operacích EU pro řešení krizí
a Moldavská republika byla vyzvána, aby se zapojila do mise EUCAP Nestor v oblasti Afrického
rohu.
Mise Evropské unie pro pomoc na hranicích Moldavské republiky a Ukrajiny (EUBAM) i nadále
významně přispívala k vývoji postupů správy hranic, jež jsou v souladu s normami Evropské unie
a slouží legitimním potřebám moldavských a ukrajinských občanů, cestujících a obchodu, což
zlepšuje regionální bezpečnost a podporuje hospodářský rozvoj. Mise EUBAM také nadále
pomáhala provádět řadu klíčových iniciativ Komise v oblasti cel, boje proti podvodům a správy
hranic a poskytovala neutrální, technické poradenství a služby oběma stranám konfliktu v Podněstří.
Tím přispěla zejména k opětovnému zprovoznění plně rozvinuté železniční dopravy v Podněstří 27.
EU se intenzivněji snažila přispět k urovnání konfliktu v Podněstří. Byl učiněn určitý pokrok
v oficiálních jednáních ve formátu „5+2“, která byla obnovena v roce 2011, zejména poté, co
skupina „5+2“ dosáhla v dubnu roku 2012 konsensu ohledně komplexního programu jednání28.
Rada pro zahraniční věci částečně zrušila v září roku 2012 omezující opatření zavedená v roce 2003
vůči vedení Podněsterské oblasti, na podporu pozitivního vývoje je však nadále pozorně sledována
situace Moldavskou republikou spravovaných škol v Podněsterské oblasti, které používají latinku.
Dokladem prohlubujících se vztahů mezi EU a Moldavskou republikou byla řada dvoustranných
návštěv na vysoké úrovni, včetně návštěvy prezidenta Timoftiho v Bruselu, která se uskutečnila
v dubnu, a návštěvy předsedy Barrosa v Kišiněvě v listopadu roku 2012.
27
28
Prohlášení mluvčího vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonové
o opětovném zprovoznění nákladní železniční dopravy v Podněstří, 30. dubna 2012.
Prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonové o zasedání
skupiny „5+2“, které se konalo ve dnech 17. a 18. dubna 2012 ve Vídni.
14924/13
ls/jg
DG C 1
40
CS
2.3.3. BĚLORUSKO
EU po celý rok 2012 soustavně zdůrazňovala, že je odhodlána pokračovat ve své politice kritické
angažovanosti vůči Bělorusku, mimo jiné prostřednictvím dialogu a účasti ve Východním
partnerství. EU připomínala, že rozvoj dvoustranných vztahů v rámci Východního partnerství je
podmíněn pokrokem v dodržování zásad demokracie, právního státu a lidských práv ze strany
Běloruska29.
V březnu roku 2012 EU v Minsku zahájila nový nástroj ve vztazích s Běloruskem nazvaný
evropský dialog o modernizaci s Běloruskem30.
Do března roku 2012 určila Evropská unie 243 osob, na něž se vztahuje zákaz vydávání víz
a zmrazení majetku, uložila embargo na zbraně a vybavení, které by mohlo být použito k vnitřním
represím, přijala restriktivní přístup k úvěrům poskytovaným ze strany EIB/EBRD a zmrazila
majetek 32 podniků. V říjnu roku 2012 byl balíček omezujících opatření konsolidován a začal být
uplatňován.
V návaznosti na rozhodnutí rozšířit kritéria pro omezující opatření týkající se Běloruska a určit
dalších 21 osob, která byla přijata v lednu a únoru, požádala běloruská strana velvyslance EU
a Polska v Minsku, aby opustili zemi za účelem konzultací. V reakci na tuto situaci opustili zemi na
téměř dva měsíce velvyslanci všech členských zemí EU.
29
30
Evropský parlament přijal dne 16. února 2012 usnesení o trestu smrti v Bělorusku, zejména
pokud jde o případ Dmitrije Konovalovova a Vladislava Kovaljovova (P7_TA(2012)0063),
dne 29. března 2012 přijal usnesení o situaci v Bělorusku (P7_TA(2012)0112), dne
5. července 2012 usnesení o svobodě projevu v Bělorusku, zejména o případu Andrzeje
Poczobuta (P7_TA(2012)0300) a dne 26. října 2012 usnesení o situaci v Bělorusku po
parlamentních volbách, které se konaly dne 23. září 2012 (P7_TA(2012)0410).
V Minsku fungují v rámci tohoto dialogu čtyři pracovní skupiny za účasti zástupců
běloruské občanské společnosti. Členské státy EU v rámci dialogu o modernizaci uspořádaly
několik seminářů o modernizaci. Běloruské orgány se do dialogu o modernizaci zatím
nezapojily.
14924/13
ls/jg
DG C 1
41
CS
EU vyjádřila v roce 2012 při mnoha příležitostech své znepokojení, pokud jde o nedodržování
lidských práv, zásad právního státu a demokracie, mimo jiné v závěrech přijatých Radou v březnu
a říjnu roku 2012. V březnových závěrech EU odsoudila popravu Vladislava Kovaljova a Dmitrije
Konovalova a vyzvala Bělorusko, aby se přidalo k celosvětovému moratoriu na trest smrti.
V červenci EU iniciovala v Radě OSN pro lidská práva rezoluci, která ustavila funkci zvláštního
zpravodaje pro situaci lidských práv v Bělorusku. EU opakovaně vyzývala k okamžitému
a bezpodmínečnému propuštění a rehabilitaci všech politických vězňů. V roce 2012 byli propuštěni
tři političtí vězni poté, co byli donuceni, aby podepsali žádosti o prezidentskou milost.
Dne 23. září 2012 se konaly parlamentní volby. Volební pozorovatelská mise OBSE/ODIHR došla
k závěru, že byla porušena řada závazků OBSE, včetně práv občanů na shromažďování, pasivní
volební právo a právo svobodného vyjadřování. Volby nebyly vedeny nestranně a proces pro
stížnosti a podání nápravných prostředků nezajistil účinnou nápravu. I přes některá zlepšení
nezaručuje právní volební rámec odpovídajícím způsobem průběh voleb v souladu s mezinárodními
standardy OBSE. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a komisař Füle uvedli, že tyto
volby byly další nevyužitou příležitostí k uspořádání voleb v souladu s mezinárodními standardy.
Bělorusko nereagovalo na nabídku Komise z června roku 2011, aby byla zahájena jednání o dohodě
o zjednodušení vízového režimu a dohodě o zpětném přebírání. Členské státy EU prozatím
optimálně využívaly stávající flexibilitu vízového kodexu, zejména možnost zrušit nebo snížit
vízové poplatky pro některé kategorie běloruských občanů nebo pro jednotlivé osoby.
14924/13
ls/jg
DG C 1
42
CS
2.3.4. JIŽNÍ KAVKAZ
EU v roce 2012 dále posilovala spolupráci se zeměmi jižního Kavkazu. V únoru roku 2012 přijala
Rada závěry o jižním Kavkazu, v nichž znovu zopakovala, že je odhodlána podporovat prosperitu,
bezpečnost, demokracii, právní stát, dodržování lidských práv, řádnou správu věcí veřejných,
udržitelný rozvoj a regionální spolupráci v celé oblasti jižního Kavkazu a je připravena zvýšit úsilí
na podporu budování důvěry a mírového řešení konfliktů v tomto regionu, a to v úzké spolupráci se
všemi příslušnými stranami. V červenci roku 2012 navštívil všechny tři jihokavkazské země
předseda Evropské rady Herman van Rompuy.
EU se nadále výrazně angažovala v Gruzii31 s cílem podpořit reformy a posílit vztahy, aby mimo
jiné dostála svým závazkům v souvislosti s řešením konfliktu, k němuž došlo v roce 2008.
Pokračovala jednání o dohodě o přidružení a v březnu roku 2012 byla zahájena jednání
o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu mezi EU a Gruzií jako nedílné součásti
dohody o přidružení. Dialog mezi EU a Gruzií o vízech nabyl na intenzitě, přičemž probíhaly
přípravy zahájení akčního plánu na uvolnění vízového režimu, plánované na začátek roku 2013.
EU udržovala kontakty s novou gruzínskou vládou, která se ujala úřadu v říjnu roku 2012;
gruzínský předseda vlády Bidzina Ivanišvili a prezident Michail Saakašvili navštívili v listopadu
Brusel a krátce poté navštívila vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise Gruzii. EU plnila
od parlamentních voleb důležitou úlohu při napomáhání procesu transformace a soužití v gruzínské
politice. To zahrnovalo i jmenování zvláštního poradce pro právní a ústavní reformu a lidská práva
(Thomase Hammarberga, bývalého komisaře pro lidská práva v Radě Evropy), který pak přímo
spolupracoval s gruzínskou vládou, parlamentem a prezidentem a radil jménem EU v oblastech
reformy soudnictví, právního systému a ústavy, jakož i v oblasti vymáhání práva, vězeňství
a lidských práv.
31
Evropský parlament přijal dne 26. října 2012 usnesení o volbách v Gruzii
(P7_TA(2012)0411).
14924/13
ls/jg
DG C 1
43
CS
Pozorovatelská mise EU v Gruzii (EUMM Georgia) v roce 2012 nadále hrála důležitou roli
v regionu, neboť přispívala k úsilí o stabilizaci, normalizaci a budování důvěry. Její mandát byl dále
prodloužen. Mise provádí svůj současný mandát prostřednictvím nejméně 200 pozorovatelů, kteří
plní všechny hlavní úkoly se zaměřením na stabilizaci a opatření pro budování důvěry.
EU hrála nadále vedoucí úlohu v rámci ženevských mezinárodních jednání, jimž spolupředsedá
společně s OSN a OBSE. Zvláštní zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii velvyslanec
Philippe Lefort byl aktivně zapojen do úsilí o řešení konfliktu v rámci těchto jednání, jejichž cílem
je zabývat se důsledky konfliktu mezi Gruzií a Ruskem z roku 2008 a přístupem Gruzie
k separatistickým oblastem. Ženevská jednání zahrnují otázky týkající se bezpečnosti a stability
i humanitární otázky, včetně situace vnitřně vysídlených osob a uprchlíků a obyvatelstva
postiženého konfliktem. Úsilí EU o řešení konfliktu bylo podpořeno opatřeními prováděnými
v rámci nástroje stability, činnostmi financovanými EU se zaměřením na budování důvěry
a včasnou reakci a prostřednictvím mezilidských kontaktů.
Poté, co Rada EU udělila vysoké představitelce mandát, kterým ji zmocnila, aby s Gruzií zahájila
jednání o rámcové dohodě o účasti Gruzie na operacích EU pro řešení krizí, předala vysoká
představitelka, místopředsedkyně Komise gruzínské straně během své návštěvy Tbilisi v listopadu
roku 2012 formální návrh s oficiálním pozváním k zahájení jednání.
14924/13
ls/jg
DG C 1
44
CS
EU se nadále výrazně angažovala v Arménii32, aby podpořila reformní úsilí této země. Bylo
dosaženo dobrého pokroku v jednáních o dohodě o přidružení a Arménie zahájila jednání
o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu jako nedílné součásti dohody o přidružení. Byly
sjednány dohody o zjednodušení vízového režimu a o zpětném přebírání, které byly následně dne
18. října parafovány; dohoda o zjednodušení vízového režimu byla dne 17. prosince podepsána33.
V září navštívil Jerevan komisař Füle a v prosinci návštěvu Jerevanu uskutečnil předseda Komise
Barroso.
V jednáních s Ázerbájdžánem34 o otázkách energetiky včetně transkaspického plynovodu bylo
dosaženo dobrého pokroku, stejně tak jako v jednáních o dohodách o zjednodušení vízového režimu
a zpětném přebírání. Došlo k určitému zpoždění v rozhovorech o dohodě o přidružení, obě strany
jsou však odhodlány v procesu jednání pokračovat v roce 2013; EU přitom zdůraznila, že je
důležité, aby vedle posílené spolupráce v řadě multilaterálních a globálních otázek byla základním
prvkem politických kapitol dohody lidská práva, demokracie, právní stát a základní svobody.
V souvislosti s vleklými konflikty se zvláštní zástupce EU aktivně podílel na rozšiřování podpory
EU v procesu urovnání konfliktu v Náhorním Karabachu. EU svou činnost úzce koordinovala
s Minskou skupinou OBSE, aby podpořila její úsilí o nalezení řešení pro Náhorní Karabach. EU
také financovala řadu opatření pro budování důvěry na podporu mírového procesu, včetně studie
o „výhodách míru“.
32
33
34
Evropský parlament přijal dne 18. dubna 2012 usnesení obsahující doporučení Evropského
parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednání o dohodě
o přidružení mezi EU a Arménií (P7_TA(2012)0127).
Obě dohody se nacházejí ve stádiu ratifikace.
Evropský parlament přijal dne 18. dubna 2012 usnesení obsahující doporučení Evropského
parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednání o dohodě
o přidružení mezi EU a Ázerbájdžánem (P7_TA(2012)0127). Evropský parlament přijal dne
24. května 2012 usnesení o situaci v oblasti lidských práv v Ázerbájdžánu
(P7_TA(2012)0228) a dne 13. září 2012 usnesení o Ázerbájdžánu: případ Ramila Safarova
(P7_TA(2012)0356).
14924/13
ls/jg
DG C 1
45
CS
2.4. STŘEDNÍ ASIE
Během roku 2012 bylo dále zintenzívněno provádění strategie EU pro Střední Asii, mimo jiné
prostřednictvím politického dialogu a technické spolupráce.
V červnu roku 2012 Rada schválila prostřednictvím zásadních závěrů Rady poslední zprávu
o pokroku v provádění strategie. Došla k závěru, že strategie je i nadále platná, a stanovila koncept
dalšího směřování se zaměřením na činnost rozhodujícího významu, která bude vyvíjena
v nadcházejících letech, včetně potřebné větší pozornosti věnované ve vzájemných vztazích
bezpečnostním otázkám, zejména vzhledem k vývoji v Afghánistánu a stažení mezinárodních
bezpečnostních podpůrných sil do konce roku 2014 (což by mohlo vést k větším bezpečnostním
problémům v širším regionu).
V listopadu roku 2012 se v kyrgyzském Biškeku konalo ministerské zasedání EU-Střední Asie,
jemuž předsedala vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise. Zasedání bylo příležitostí
k výměně názorů na strategii pro Střední Asii a přezkum odpovídající strategie a k diskusím
o regionálních výzvách, mimo jiné o problematice životního prostředí a vody, spolupráci v oblasti
energetiky a mezinárodních otázkách. Za účelem posílení dialogu o otázkách zahraniční politiky
a posílení spolupráce při řešení nadnárodních hrozeb bylo dohodnuto zahájení bezpečnostního
dialogu politických ředitelů z EU a Střední Asie na vysoké úrovni. Vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise byla během své cesty po Střední Asii na dvoustranné návštěvě
Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Kazachstánu35 a ve všech zemích se setkala s jejich
prezidenty a ministry zahraničních věcí, s nimiž jednala o regionálních a dvoustranných otázkách.
Během těchto návštěv byla zmiňována lidská práva, a to i na setkáních s občanskou společností. Při
výročních zasedáních v rámci dvoustranného dialogu o lidských právech EU rovněž uspořádala
podrobné diskuse.
35
Evropský parlament přijal dne 15. března 2012 usnesení o Kazachstánu (P7_TA(2012)0089)
a dne 22. listopadu 2012 usnesení obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě,
Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednání o posílené dohodě o partnerství
a spolupráci mezi EU a Kazachstánem (P7_TA(2012)0459).
14924/13
ls/jg
DG C 1
46
CS
V rámci iniciativy v oblasti právního státu se ve dnech 6. a 7. prosince konalo v Bruselu třetí
zasedání ministrů spravedlnosti EU a Střední Asie. Ministři znovu potvrdili tematické priority
iniciativy EU v oblasti právního státu pro Střední Asii, jako jsou ústavní právo, správní právo
a trestní soudnictví a posílení budování soudních kapacit.
Na 10. výročním zasedání iniciativy pro bezpečnost hranic ve Střední Asii (CABSI), které se konalo
v dubnu ve Vídni, byly projednávány otázky týkající se správy hranic a regionální bezpečnostní
otázky.
Po celý rok pokračovala jednání o třístranné dohodě s Turkmenistánem a Ázerbájdžánem o právním
rámci pro transkaspický plynovod.
V červnu byla zvláštní zástupkyní EU pro Střední Asii jmenována Patricia Florová. Zvláštní
zástupkyně EU nadále řešila se zeměmi v regionu průřezové a bezpečnostní otázky36.
3.
ZÁPADNÍ BALKÁN
I v roce 2012 byl jednou z hlavních priorit EU západní Balkán. V prosinci roku 2012 Rada znovu
potvrdila své neochvějné odhodlání zasazovat se o evropskou perspektivu tohoto regionu, která má
i nadále zásadní význam pro jeho stabilitu, usmíření a budoucnost. Zdůraznila také, že v rámci
kodaňských politických kritérií a procesu stabilizace a přidružení, které nadále představují obecný
politický rámec pro vztahy a jednání se zeměmi západního Balkánu, je zapotřebí stanovit
spravedlivé a přesně vymezené podmínky. I nadále jsou zásadní součástí procesu rozšíření
regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy.
36
Zvláštní pozornost byla v roce 2012 věnována problematice vody, konkrétně kontroverzním
a rozsáhlým vodním projektům, zprostředkování dialogu a přijatelným řešením. Zvláštní
zástupkyně také přispívala k přezkumu strategie pro nové partnerství EU-Střední Asie
a usilovala o zahájení každoročního dialogu o regionálních bezpečnostních otázkách.
Účastnila se příprav ministerského zasedání EU-Střední Asie konaného v listopadu roku 2012
a společně s vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise navštívila čtyři hlavní města
zemí v regionu. Prosazovala více regionálně orientovaný přístup k Afghánistánu a na vnitřní
i vnější rovině podporovala politickou a programovou součinnost EU ve Střední Asii
a Afghánistánu. Za úzké konzultace s Evropským parlamentem rovněž zajišťovala politický
impuls pro stávající platformu pro právní stát v regionu a prosazovala lidská práva.
14924/13
ls/jg
DG C 1
47
CS
Významného pokroku bylo v roce 2012 v regionu dosaženo zahájením přístupových jednání
s Černou Horou, udělením statusu kandidátské země Srbsku a úspěšným přistoupením Chorvatska.
EU se rozhodným způsobem nadále podílela na řešení politických výzev v regionu. Sehrála zásadní
úlohu při podpoře a usnadnění dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Spolupracovala s politickými
vůdci Bosny a Hercegoviny, aby posunula perspektivu EU pro tuto zemi, zahájila s Bývalou
jugoslávskou republikou Makedonií dialog na vysoké úrovni o řadě priorit přístupového procesu
a zůstala v kontaktu s Albánií. Tyto aktivity napomohly opětovnému potvrzení angažovanosti EU
v tomto regionu, což je zásadní pro to, aby byla perspektiva EU důvěryhodná.
Dialog mezi Bělehradem a Prištinou. Po srbských volbách vedla vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise od října roku 2012 dialog na úrovni premiérů Srbska a Kosova pod
záštitou EU v zájmu normalizace jejich vztahů. Tento dialog přinesl již v roce 2012 řadu důležitých
a hmatatelných výsledků, včetně zprovoznění integrované správy hranic, ujednání o spolupráci,
ochrany náboženského a kulturního dědictví a výběru cel37. V prosinci se Rada pochvalně vyjádřila
k účasti obou předsedů vlád na uvedeném dialogu, současně však připomněla, že ve vztazích mezi
Srbskem a Kosovem je třeba dosáhnout viditelného a udržitelného zlepšení, aby tak každá ze stran
mohla pokračovat ve své evropské cestě.
Srbsko projevilo větší odhodlání splnit hlavní požadavek EU, tj. zajištění viditelného a udržitelného
zlepšení vztahů s Kosovem. Během roku 2012 vyjádřilo souhlas s otázkami souvisejícími
s naplněním politických kritérií a v rámci dialogu Bělehradu a Prištiny souhlasilo s regionálním
zastoupením Kosova (což Kosovu umožňuje samostatnou účast na regionálních fórech). Srbsku byl
v březnu roku 2012 udělen status kandidátské země.
37
Dialog pokračoval i v roce 2013 a jeho výsledkem byla v dubnu historická dohoda obou
stran o normalizaci vztahů, a to i v severním Kosovu.
14924/13
ls/jg
DG C 1
48
CS
Dne 30. října navštívily Bělehrad vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise společně
s ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou a setkaly se s prezidentem Nikolićem a předsedou
vlády Daćićem, a to s cílem zdůraznit, že srbské vedení musí vynakládat trvalé úsilí o normalizaci
vztahů své země s Kosovem.
V květnových prezidentských volbách byl prezidentem zvolen tehdejší předseda Srbské pokrokové
strany Tomislav Nikolić; současně se konaly předčasné parlamentní volby, z nichž vzešla nová
koaliční vláda v čele s premiérem Ivicou Daćićem. Prezident Nikolić i předseda vlády Daćić
potvrdili, že srbský proces integrace do EU zůstává hlavní politickou prioritou země.
Rada v závěrech ze dne 11. prosince vyzvala Srbsko, aby oživilo, dále rozvinulo a provádělo
reformní agendu, zejména v oblasti právního státu a nezávislosti klíčových institucí. S ohledem na
možné rozhodnutí o zahájení přístupových jednání se Srbskem Rada rovněž rozhodla přezkoumat
v prvním pololetí roku 2013 pokrok Srbska, a to i v normalizaci vztahů s Kosovem38.
Kosovo dále pokročilo při řešení otázek souvisejících s evropskou integrací, včetně zajištění
viditelného a udržitelného zlepšení vztahů se Srbskem. Přetrvávají však některé výzvy, zejména
v oblasti právního státu, reformy veřejné správy, volební reformy, integrace jednotlivých
společenství a hospodářství.
38
O zahájení přístupových jednání bylo rozhodnuto v roce 2013.
14924/13
ls/jg
DG C 1
49
CS
V roce 2012 zahájila EU s Kosovem několik iniciativ. V lednu byl zahájen dialog o vízech, který
v červnu vyústil ve vypracování plánu pro vízové otázky. V květnu byl zahájen strukturovaný
dialog s Komisí na téma právního státu. V říjnu vydala Komise studii proveditelnosti týkající se
dohody o stabilizaci a přidružení. S ohledem na možnost, že bude přijato rozhodnutí zahájit jednání
o dohodě o stabilizaci a přidružení s Kosovem, Rada v prosinci rozhodla, že v prvním pololetí roku
2013 zhodnotí na základě zprávy, kterou předloží Komise a vysoká představitelka, pokrok, jehož
Kosovo dosáhlo39.
Byl jmenován nový zvláštní zástupce EU pro Kosovo Samuel Zbogar, který se funkce ujal v únoru
roku 2012; dále byl prodloužen mandát mise EULEX do června roku 2014.
Mise EULEX rovněž dosáhla významného pokroku při uplatňování svého výkonného mandátu,
neboť bylo vydáno více než 300 soudních rozhodnutí, z nichž se mnohá týkala závažných trestných
činů a vysoce postavených osob. Státní zástupci působící v misi EULEX se účastnili projednávání
1851 případů. Vyšetřováním výše postavených představitelů mise narušila dojem beztrestnosti.
Mise pokračovala v poskytování poradenství a podpory místním orgánům za účelem zlepšení
institucionální kapacity Kosova nezbytné k řešení výzev souvisejících s právním státem.
Bosna a Hercegovina. V roce 2012 EU pokračovala v provádění strategie a nástrojů, které jsou
stanoveny v závěrech Rady přijatých v březnu roku 2011. Tato angažovanost, která se na místě
projevila posílenou přítomností EU v čele se zvláštním zástupcem / vedoucím delegace EU Peterem
Sorensenem, napomohla překonat patovou politickou situaci panující v zemi od všeobecných voleb
v roce 2010 a přispěla k vytvoření vlády Bosny a Hercegoviny na celostátní úrovni v únoru roku
2012. Nový politický impuls vedl k přijetí důležitých právních předpisů souvisejících s EU,
zejména zákona o státní podpoře a zákona o sčítání lidu.
39
O zahájení jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení bylo rozhodnuto v roce 2013.
14924/13
ls/jg
DG C 1
50
CS
Tento pozitivní vývoj však byl v létě přerušen, a to v důsledku neshod ve vládní koalici Bosny
a Hercegoviny a rovněž s ohledem na nadcházející místní volby, které se měly konat v říjnu. Poté
byly v listopadu provedeny změny ve vládě. To napomohlo do určité míry napravit narušené vztahy
mezi hlavními politickými stranami, nestačilo to však k tomu, aby federální vláda Bosny
a Hercegoviny překonala patovou politickou situaci, která pokračovala až do konce roku.
Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise se v otázce Bosny a Hercegoviny nadále
angažovala prostřednictvím pravidelného dialogu s vedoucími představiteli této země, ale také
prostřednictvím politické podpory dialogu na vysoké úrovni zaměřeného na proces přistoupení40. Za
účelem dalšího posílení této angažovanosti navštívila dne 30. října vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise společně s ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou Sarajevo
s cílem důrazně vybídnout orgány Bosny a Hercegoviny, aby učinily nezbytné kroky a více
přiblížily zemi k Evropské unii a euroatlantickým strukturám.
Vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina nebyla schopna v agendě týkající se EU dosáhnout
pokroku, Rada na prosincovém zasedání vyjádřila politování nad přetrvávající patovou politickou
situací v Bosně a Hercegovině, kterou naléhavě vyzvala k vynaložení úsilí o plnění uvedené agendy
a k výkonu rozhodnutí ve věci Sedjić–Finci. Rada orgány Bosny a Hercegoviny rovněž vyzvala,
aby přijaly nezbytná opatření s cílem připravit zemi na přistoupení Chorvatska k EU.
V roce 2012 EU nadále posilovala svoji všestrannou přítomnost v zemi. Zvláštní zástupce EU
posílil svůj úřad v Banja Luce a zřídil nové místní úřady v oblasti Brčko a v Mostaru.
40
Dialog na vysoké úrovni o procesu přistoupení byl zahájen v červnu s cílem usnadnit
spolupráci mezi politickými představiteli Bosny a Hercegoviny, pokud jde o kroky nezbytné
pro další pokrok na cestě k EU. V rámci tohoto dialogu se političtí představitelé Bosny
a Hercegoviny zavázali provést plán, jehož cílem je výkon rozsudku Evropského soudu pro
lidská práva, avšak dosud nebylo dosaženo žádného pokroku.
14924/13
ls/jg
DG C 1
51
CS
V červnu roku 2012 EU ukončila svoji policejní misi v Bosně a Hercegovině (EUPM), první misi
v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP), která byla zahájena v lednu roku 2003.
Mise EUPM pomáhala orgánům Bosny a Hercegoviny při budování moderní, profesionální
multietnické policie schopné převzít plnou odpovědnost za prosazování práva podle mezinárodních
standardů. Po skončení mise se EU v této oblasti nadále angažovala prostřednictvím jiných nástrojů
SZBP, zejména nové sekce úřadu zvláštního zástupce EU zaměřené na vnitřní věci a veřejnou
bezpečnost a programů předvstupní pomoci.
Dne 1. září 2012 byla restrukturalizována operace EUFOR Althea. Operace, do které je nyní
zapojeno téměř 600 vojáků, je zaměřena na budování kapacit a výcvik ozbrojených sil Bosny
a Hercegoviny při současném zachování informovanosti o situaci a přesvědčivě odrazujících
opatření k podpoře úsilí o zachování či obnovu bezpečného prostředí. Dne 14. listopadu 2012
prodloužila Rada bezpečnosti OSN výkonný mandát mise o další rok.
Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Po předčasných parlamentních volbách konaných
v červnu roku 2011 byla vytvořena obnovená koalice mezi premiérem Gruevskim a předsedou
Demokratické unie pro integraci Alim Ahmetim, která byla po celý rok 2012 stabilní a funkční,
s výjimkou srpnové vládní krize, kterou vyvolal spor o otázky přímo související s konfliktem z roku
2001 (včetně sociálních práv pro některé veterány). V únoru a dubnu roku 2012 způsobily napětí
mezi etnickými skupinami dva incidenty, které si vyžádaly oběti na životech. Delegace EU se
v úzkém kontaktu s členskými státy EU a mezinárodními partnery snažila být nápomocna při
překonání obtíží a vyzvala k tomu, aby byla následně přijata účinná soudní opatření. Tyto události
opět potvrdily, že základem politické soudržnosti v zemi je i nadále ochridská rámcová dohoda. Její
plné provedení a přezkum zůstávají důležitými prioritami.
14924/13
ls/jg
DG C 1
52
CS
Na jaře roku 2012 zahájila Evropská komise dialog na vysoké úrovni o otázce přistoupení, který se
uskutečnil ve třech kolech. Působil jako katalyzátor pro urychlení reforem, a to na základě přímých
kontaktů na vysoké úrovni mezi vládou a Komisí. V říjnu Komise znovu doporučila, aby byla
zahájena přístupová jednání. Rada vzala doporučení na vědomí a uznala pokrok, jehož bylo
dosaženo. Rada připomněla, že je třeba nepolevovat v úsilí, a naléhavě žádala, aby byla udržena
dynamika reforem a nadále byl kladen důraz na právní stát, včetně svobody projevu, na boj proti
korupci a na vztahy mezi etnickými skupinami a usmíření.
Rada připomněla, že zásadní je i nadále udržování dobrých sousedských vztahů, včetně
diplomatického a vzájemně přijatelného řešení otázky názvu, dojednaného pod záštitou OSN. Rada
rovněž přivítala impuls, který vznikl v souvislosti s nedávnými kontakty či výměnami v návaznosti
na řecký návrh memoranda o porozumění. Radu kromě toho povzbudily i nedávné kontakty
s mediátorem OSN Matthewem Nimetzem. Vzala též na vědomí kontakty Bývalé jugoslávské
republiky Makedonie s Bulharskem a se zájmem očekává, že vyústí v konkrétní kroky a výsledky.
Komise byla pověřena, aby do jara roku 2013 připravila zprávu, která zhodnotí provádění reforem
v kontextu dialogu na vysoké úrovni o otázce přistoupení, jakož i kroky učiněné na podporu
dobrých sousedských vztahů a k dosažení diplomatického a vzájemně akceptovaného řešení
v otázce názvu pod záštitou OSN. Na základě této zprávy Rada s ohledem na možné zahájení
přístupových jednání zhodnotí během prvního pololetí roku 2013 dosažený pokrok.
Dne 24. prosince vypukl v parlamentu spor mezi opozicí a vládou ohledně postupu pro přijetí
rozpočtu na rok 2013. The EU efforts to calm this crisis were ongoing at the end of 2012.
14924/13
ls/jg
DG C 1
53
CS
Albánie. V listopadu roku 2011 EU zprostředkovala dohodu mezi vládnoucí Demokratickou
stranou a opoziční Socialistickou stranou, která se stala základem spolupráce všech stran v otázce
reforem souvisejících s EU. Výsledkem byl pokrok, jehož bylo během roku 2012 dosaženo v plnění
klíčových priorit stanovených ve zprávě Komise z roku 2010. Za podpory obou politických stran
bylo dosaženo dohody o reformě volebního zákona, volbě veřejného ochránce práv a reformě
imunit. Komise uznala dosavadní pokrok a v říjnu roku 2012 doporučila, aby Rada udělila Albánii
status kandidátské země za předpokladu, že dokončí tři klíčová opatření v oblastech soudní reformy
a reformy veřejné správy a revize jednacího řádu parlamentu. V prosinci roku 2012 se Rada
dohodla, že rozhodnutí o případném udělení statusu kandidátské země přijme, jakmile Komise
předloží zprávu o schválení uvedených tří opatření, a zdůraznila, že další opatření jsou zapotřebí
v oblasti korupce a organizované trestné činnosti. Dále uvedla, že je nezbytné, aby se parlamentní
volby v červnu roku 2013 konaly v souladu s mezinárodními standardy, a vyzvala Albánii, aby se
vyvarovala prohlášení, která se neslučují s dobrými sousedskými vztahy. Oslavy 100. výročí
nezávislé Albánie v listopadu roku 2012 proběhly pokojně, avšak vedly k nárůstu nacionalistických
projevů. Vládnoucí koalici a opozici se do konce roku, kdy se blížil začátek kampaně pro volby do
parlamentu, nepodařilo dosáhnout dohody, pokud jde o přijetí uvedených tří zákonů. Vztahy mezi
dvěma hlavními stranami se i nadále vyznačovaly politickou polarizací.
Černá Hora. Dne 29. června 2012 zahájila EU přístupová jednání s Černou Horou. Evropská rada
na prosincovém zasedání kladně zhodnotila pokrok, jehož Černá Hora v uplynulém roce dosáhla,
a uvedla, že tohoto pokroku je třeba využít při další práci. Zvláštní pozornost by měla být věnována
tomu, aby bylo dosaženo dalších přesvědčivých výsledků v oblasti právního státu s cílem zajistit
udržitelné a trvalé provádění reforem. Černá hora v prosinci roku 2012 otevřela a prozatímně
uzavřela kapitolu 25 Věda a výzkum.
Chorvatsko. V souladu se smlouvou o přistoupení z prosince roku 2011 Komise nadále velmi
pozorně sledovala přípravy Chorvatska na přistoupení, přičemž se zaměřila zejména na
hospodářskou soutěž, soudnictví a základní práva a právo, svobodu a bezpečnost. V říjnu roku 2012
byla společně s dalšími dokumenty balíčku týkajícího se rozšíření předložena souhrnná
monitorovací zpráva, která celkově potvrdila, že přípravy Chorvatska na přistoupení pokračují
podle plánu a označila několik málo oblastí, kde je před přistoupení potřeba dosáhnout pokroku.
14924/13
ls/jg
DG C 1
54
CS
4.
TURECKO A ZÁPADOEVROPSKÉ SOUSEDNÍ ZEMĚ
4.1. TURECKO
Turecko bylo jakožto kandidátská země i jako klíčový regionální partner pro EU vzhledem ke
svému dynamickému hospodářství a strategické poloze i nadále významným protějškem. Turecko
bylo aktivní v otázce Sýrie, důrazně a opakovaně odsoudilo násilí páchané režimem na civilním
obyvatelstvu a poskytlo životně důležitou humanitární pomoc desítkám tisíc syrských uprchlíků.
EU ocenila úlohu Turecka v otázce Sýrie a vyjádřila Turecku uznání za sdílení zátěže. Turecko
i nadále aktivně působilo ve svém širším sousedství a hrálo významnou úlohu při podpoře reforem,
mimo jiné i s ohledem na vývoj v severní Africe. Turecko se také jakožto klíčový regionální aktér
stále zapojovalo do dění na Blízkém východě, na západním Balkáně, v Afghánistánu/Pákistánu, na
jižním Kavkaze a v oblasti Afrického rohu. V této souvislosti byla vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise nadále odhodlána více posílit a prohloubit politický dialog mezi EU
a Tureckem o otázkách společného zájmu v oblasti zahraniční politiky a několikrát se setkala
s tureckým ministrem zahraničních věcí Ahmetem Davutogluem.
EU rovněž velmi ocenila výrazné zapojení Turecka do misí a operací SBOP, zejména EUFOR
Althea a EULEX Kosovo. Turecko v zásadě vyjádřilo zájem o budoucí mise SBOP.
EU i nadále podporovala proces vnitřní reformy v Turecku a jeho dynamiku, např. v podobě
pozitivního programu vytvořeného v roce 2012, a uvítala skutečnost, že turecké orgány zahájily
mírový dialog s Kurdy.
Rada opět zdůraznila význam, který přikládá vztahům EU s Tureckem, jakož i to, že je v zájmu
obou stran, aby byla přístupová jednání v brzké době obnovena. Turecko nadále usilovalo o pokrok
v procesu přístupových jednání a v programu politických reforem, v řadě oblastí je však nezbytné
další značné úsilí o úplné splnění kodaňských kritérií, zejména pokud jde o základní svobody. Mezi
EU a Tureckem pokračoval aktivní dialog o boji proti terorismu; pokroku bylo rovněž dosaženo
v otázce zahájení dialogu mezi Evropskou komisí a tureckými orgány o vízové liberalizaci.Zahájení
tohoto dialogu však závisí na tom, zda Turecko podepíše s EU readmisní dohodu, k čemuž dosud
nedošlo.
14924/13
ls/jg
DG C 1
55
CS
V závěrech ze dne 11. prosince roku 2012 Rada znovu uvedla, že je třeba, aby se Turecko
jednoznačně zavázalo k dobrým sousedským vztahům a k mírovému urovnávání sporů v souladu
s Chartou Organizace spojených národů s tím, že se v případě potřeby obrátí na Mezinárodní soudní
dvůr. Unie v této souvislosti vyjádřila značné znepokojení a důrazně Turecko vyzvala, aby se
vyhnulo jakýmkoli hrozbám či opatřením přímo namířeným proti některému členskému státu,
zdrojům konfliktu nebo jednáním, jež by mohly dobré sousedské vztahy a mírové urovnání sporů
nepříznivě ovlivnit. EU navíc znovu zdůraznila veškerá svrchovaná práva členských států EU,
k nimž mimo jiné patří právo uzavírat dvoustranné dohody a provádět průzkum přírodních zdrojů
a využívat jich, v souladu s acquis EU a s mezinárodním právem, včetně Úmluvy OSN o mořském
právu.
V závěrech z prosince roku 2012 konstatovala Evropská rada s hlubokou lítostí, že Turecko přes
opakované výzvy nadále odmítá splnit svůj závazek ohledně plného a nediskriminačního provádění
dodatkového protokolu k dohodě o přidružení vůči všem členským státům. Jeho splnění by mohlo
poskytnout procesu jednání výrazný impuls. Nedojde-li v této otázce k pokroku, bude Rada
pokračovat v opatřeních z roku 2006, což bude mít trvalý vliv na celkový pokrok jednání.
Kromě toho Turecko bohužel stále ještě nedosáhlo pokroku v nezbytné normalizaci svých vztahů
s Kyperskou republikou. EU v tomto ohledu Turecko vyzývá, aby přestalo blokovat přistoupení
členských států k mezinárodním organizacím a mechanismům41. Rada v prosincových závěrech
rovněž vyjádřila hluboké politování nad skutečností, že Turecko ve druhé polovině roku 2012
zmrazilo své vztahy s předsednictvím EU, nad prohlášeními, která Turecko v tomto ohledu učinilo,
i nad tím, že se nepřiklonilo k postojům či prohlášením EU v rámci mezinárodních fór.
41
Viz MD 11485/12.
14924/13
ls/jg
DG C 1
56
CS
Rada rovněž připomněla, že se od Turecka se očekává, že bude aktivně podporovat probíhající
jednání, jejichž cílem je spravedlivé, komplexní a proveditelné řešení kyperského problému v rámci
OSN, a to v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a při dodržování zásad, na
nichž je Unie založena. Zásadní význam má odhodlání Turecka konkrétním způsobem k takovému
komplexnímu urovnání přispět.
4.2. ZÁPADNÍ EVROPA
Základem pro vztahy EU s těmito zeměmi jsou komplexní dohody o spolupráci, jako je Dohoda
o Evropském hospodářském prostoru (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) nebo Schengenská
dohoda (Norsko, Island a Lichtenštejnsko plus Švýcarsko)42. V prosinci Komise zveřejnila
souhrnnou zprávu o fungování Dohody o EHP a sdělení o vztazích EU s Andorským knížectvím,
Monackým knížectvím a Republikou San Marino. Rada přijala závěry o vztazích EU se zeměmi
ESVO, které přijímá dvakrát za rok, jakož i závěry o vztazích s Andorským knížectvím, Monackým
knížectvím a Republikou San Marino.
V oblasti SZBP byla spolupráce EU se státy EHP/ESVO v roce 2012 dále prohloubena jejich
připojením k celé řadě prohlášení týkajících se SZBP a prostřednictvím spolupráce v rámci
některých společných akcí. EU také vedla pravidelné politické dialogy na různých úrovních
a v různých kontextech, přičemž došlo k nárůstu spíše neformálních dialogů v rámci významných
mezinárodních zasedání.
Pokud jde o spolupráci v rámci SBOP, ochotu zúčastnit se misí EUAVSEC South Sudan a EUCAP
SAHEL NIGER vyjádřilo Švýcarsko. Švýcarsko se v současné době účastní vojenské operace EU
EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině, pro niž poskytlo 19 osob, a civilní mise v Kosovu
(EULEX), pro niž poskytlo 8 osob. Norsko se podílelo na operacích EUNAVFOR Atalanta,
EULEX Kosovo a EUJUST Lex a nabídlo personál pro misi EUCAP Nestor. Je rovněž součástí
severských bojových skupin.
42
Evropský parlament přijal dne 24. května 2012 usnesení o kvótách na výdej povolení
k pobytu ve Švýcarsku pro státní příslušníky Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Slovinska,
Slovenska, České republiky a Maďarska (P7_TA(2012)0226).
14924/13
ls/jg
DG C 1
57
CS
V listopadu roku 2012 byla schválena účast Norska a Švýcarska v ASEM.
Mezi EU a Norskem existuje velmi dobrá, úzká spolupráce v zahraničněpolitické oblasti, zejména
v otázkách souvisejících s Blízkým východem (v rámci Styčného ad hoc výboru pro Palestinu,
kterému Norsko předsedá), arabským jarem a arktickou oblastí. V roce 2012 probíhaly pravidelné
dialogy na všech úrovních. Norsko stejně jako Island pevně podporuje žádost EU o udělení statusu
stálého pozorovatele v Arktické radě. Arktickou oblast, včetně Norska, navštívila v březnu roku
2012 vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonová. Norsko zůstává
klíčovým partnerem v oblasti energetické bezpečnosti. Předsedové tří hlavních orgánů EU Herman
Van Rompuy, José Manuel Barroso a Martin Schulz se v prosinci roku 2012 zúčastnili v Oslu
slavnostního předání Nobelovy ceny míru za rok 2012, která byla udělena Evropské unii.
Spolupráce se Švýcarskem pokračovala v oblastech jako jižní Kavkaz, demokratický proces
v severní Africe a mírový proces na Blízkém východě. Švýcarsko aktivně působilo jako
zprostředkovatel mezi Ruskem a Gruzií s cílem dosáhnout toho, aby se Rusku otevřela cesta
k přistoupení k WTO. Formální politický dialog neexistuje; neformální politický dialog je veden na
úrovni politických ředitelů. Dne 20. března 2012 se švýcarský prezident setkal s předsedy
Hermanem Van Rompuyem, Josém Manuelem Barrosem a Martinem Schulzem. V průběhu roku se
rovněž několikrát setkali švýcarští ministři se svými protějšky z Komise.
Ačkoli mezi EU a Švýcarskem neexistuje žádná dohoda o společném postupu, Švýcarsko se
i nadále často připojovalo k postojům a opatřením EU43.
Dne 16. března 2012 bylo podepsáno správní ujednání o spolupráci s Evropskou obrannou
agenturou.
43
Švýcarsko se však nepřipojilo k posílení režimu sankcí vůči Íránu, o němž rozhodla Rada
v červenci roku 2012, pokud jde o ropu a petrochemické produkty, ani ke zpřísnění vztahů
s íránskou centrální bankou.
14924/13
ls/jg
DG C 1
58
CS
Přístupová jednání s Islandem pokračovala po jejich zahájení v červenci roku 2010, včetně
předběžného uzavření kapitoly o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice v červnu roku 2012.
Do prosince roku 2012 bylo v rámci jednání s Islandem otevřeno dvacet sedm kapitol a jedenáct
kapitol bylo uzavřeno.
5.
ASIE A TICHOMOŘÍ
Rok 2012 byl mezníkem ve vztazích mezi EU a zeměmi Asie a Tichomoří. Mezi nejdůležitější
události, k nímž došlo v rámci posíleného dialogu a spolupráce s tímto regionem, patří velký počet
návštěv na vysoké úrovni, uspořádání čtyř summitů se strategickými partnery, uzavření jednání
o smíšených dohodách nebo značný pokrok v těchto jednáních a podpis aktu o přistoupení EU ke
Smlouvě zemí ASEAN o přátelství a spolupráci. Tento dynamický vývoj odpovídá politice
angažovanosti v regionu, ve kterém se nacházejí čtyři strategičtí partneři EU a jenž vykazuje
soustavný růst.
Ze společného prohlášení EU a USA o oblasti Asie a Tichomoří, které dne 12. července 2012
v Phnom Penhu podepsaly ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová a vysoká představitelka
EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jasně vyplývá význam, který EU a USA přikládají
tomuto vzkvétajícímu regionu a jeho mírovému a dynamickému rozvoji. Tento dokument dosud
představuje hlavní výsledek v rámci transatlantického dialogu o oblasti Asie a Tichomoří.
Devátý summit ASEM (5. a 6. listopadu 2012, Laos) potvrdil, že evropští a asijští partneři mají
zájem o posilování vzájemných vztahů a spolupráce při řešení aktuálních výzev. O významu
a přitažlivosti tohoto dialogu svědčí i to, že se do něj zapojily další země z obou kontinentů,
konkrétně Norsko, Švýcarsko a Bangladéš.
14924/13
ls/jg
DG C 1
59
CS
EU aktivně podporovala změny v Myanmaru/Barmě, jejichž cílem je demokratizace země, a rychle
na ně reagovala. Jedná se o komplexní reakci, která zahrnuje více pomoci a intenzivnější dialog
(včetně dialogu na nejvyšší úrovni), pozastavení omezujících opatření (kromě zbrojního embarga)
a otevření kanceláře EU v Yangonu.
EU upevnila svou pozici v regionu jakožto aktéra v oblasti bezpečnosti a rozvoje. Pokud jde
o Afghánistán, EU znovu potvrdila svou dlouhodobou angažovanost. Dvoustranné vztahy s touto
zemí se budou řídit dlouhodobou dohodou o spolupráci v rámci partnerství a rozvoje, která stanoví
právní základ pro vztahy EU s Afghánistánem na období následujících let. V lednu Rada potvrdila
pětiletý plán angažovanosti EU-Pákistán a v červnu pak EU a Pákistán zahájily strategický dialog.
EU věnovala zvláštní pozornost událostem, ke kterým v tomto regionu docházelo na moři i na
pevnině. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise v této souvislosti jménem EU
zdůraznila, že je důležité usilovat o mírová řešení, která jsou založena na spolupráci a jsou
v souladu s mezinárodním právem.
5.1. VÝCHODNÍ ASIE
5.1.1. Spolupráce s Čínou v oblasti bezpečnosti a obrany i ohledně globálních a mezinárodních otázek
se významně prohloubila. Nejvýznamnějšími událostmi roku byly v této souvislosti dva summity, které
se uskutečnily v únoru44 a v září. Mezi nejdůležitější cíle, které byly stanoveny, patří: vytvoření „třetího
pilíře“ vztahů mezi EU a Čínou – dialog na vysoké úrovni zaměřený na mezilidské kontakty, jenž
doplní strategický pilíř a obchodně-ekonomický pilíř (duben); zahájení partnerství mezi EU a Čínou
v oblasti udržitelné urbanizace (květen); první zasedání na vysoké úrovni věnované energetice (rovněž
květen); zahájení činnosti pracovní skupiny EU-Čína v oblasti kybernetiky (září); dialog o inovacích
a dohoda ohledně dalších jednání o dohodě o investicích. Jednání o mezinárodních otázkách, zejména
o Sýrii, Íránu a o vývoji v oblasti Východočínského moře, probíhala ve věcném duchu. Obě strany se
dohodly, že budou více spolupracovat v oblasti energetické a jaderné bezpečnosti, v oblasti zvládání
katastrof a odstraňování jejich následků, jakož i v oblasti zajišťování potravin a vody. Znepokojivé
otázky týkající se lidských práv byly vzneseny v průběhu dialogu i semináře o lidských právech, jakož
i v průběhu jiných jednání, a to v souladu se strategickým rámcem EU pro lidská práva a demokracii45.
44
45
Datum konání bylo změněno, protože summit byl krátce před původním termínem odložen
z důvodu svolání mimořádného zasedání Evropské rady v říjnu roku 2011.
Evropský parlament přijal dne 14. června 2012 usnesení o situaci v oblasti lidských práv
v Tibetu (P7_TA(2012)0257) a dne 5. července 2012 usnesení o skandálním případu
nuceného potratu v Číně (P7_TA(2012)0301).
14924/13
ls/jg
DG C 1
60
CS
V červenci se v Pekingu uskutečnilo 3. kolo strategického dialogu EU-Čína mezi vysokou
představitelkou, místopředsedkyní Komise a státním radou Taj Ping-kuem. Vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise se rovněž již podruhé setkala s ministrem obrany Liang Kuang-liem.
Jedním z cílů této návštěvy bylo využít strategického partnerství k řešení důležitých mezinárodních
a globálních otázek, zejména vzhledem k rostoucímu významu Číny na mezinárodní scéně. Za
tímto účelem se obě strany dohodly, že zahájí pravidelný dialog o bezpečnostní a obranné politice
a budou udržovat pravidelné styky na úrovni zvláštních zástupců a zvláštních vyslanců s cílem
uspořádat v roce 2013 seminář na vysoké úrovni věnovaný bezpečnosti a obraně a posílit kontakty
mezi příslušníky ozbrojených sil. Tyto cíle byly potvrzeny i na zářijovém summitu. Byly nastoleny
otázky, jako je Írán, Sýrie, KLDR, Jihočínské moře a úspěšná spolupráce v boji proti pirátství. Čína
byla vyzvána, aby zvážila účast na nové misi EU zaměřené na budování regionální námořní
kapacity (EUCAP Nestor) a na misi EUAVSEC v Jižním Súdánu.
V prosinci roku 2012 se uskutečnil první dialog mezi EU, Čínou a Afrikou věnovaný problematice
ručních palných a lehkých zbraní. Tento dialog byl zahájen na základě rozhodnutí Rady z února
roku 2012 a jeho cílem je řešit problém nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými
zbraněmi a jejich nadměrného hromadění.
5.1.2. Rok 2012 byl rokem intenzivních příprav na významné rozšíření vztahů mezi EU
a Japonskem46 prostřednictvím jednání o rámcové dohodě o politické, odvětvové a globální
spolupráci a o dohodě o volném obchodu. Po dokončení důkladné a komplexní analýzy rozsahu
působnosti Rada dne 29. listopadu přijala mandáty k jednání o rámcové dohodě a o dohodě
o volném obchodu47.
46
47
Evropský parlament přijal dne 13. června 2012 a dne 25. října 2012 usnesení o obchodních
jednáních EU s Japonskem (P7_TA(2012)0246 a P7_TA(2012)0398). Dne 16. února 2012
Evropský parlament rovněž přijal usnesení o trestu smrti v Japonsku (P7_TA(2012)0065).
Očekává se, že jednání budou formálně zahájena počátkem roku 2013 na 21. summitu EUJaponsko.
14924/13
ls/jg
DG C 1
61
CS
Uskutečnilo se několik setkání na úrovni vedoucích představitelů: předseda Herman Van Rompuy
a předseda José Manuel Barroso se setkali s předsedou japonské vlády Jošihikem Nodou v rámci
zasedání skupiny G8 v Camp Davidu, zasedání skupiny G20 v Los Cabos a na listopadovém
summitu ASEM ve Vientianu.
Návštěvy sedmi komisařů v Japonsku uskutečněné v průběhu roku 2012 a řada dialogů na vysoké
úrovni jednoznačně ukazují, že se vzájemné vztahy stále rozšiřují, mimo jiné i o řadu oblastí, které
jsou pro EU prioritní, jako jsou energetická politika, spolupráce v námořní oblasti a v oblasti
rybolovu, připravenost na katastrofy, bezpečnost potravin, sociální politika či věda, technologie
a inovace.
Pokud jde o politickou a bezpečnostní oblast, uskutečnila se celá řada zasedání na vysoké úrovni –
od úrovně politických zástupců až po úroveň vyšších úředníků –, které poskytly prostor pro diskuze
o rozmanitých tématech. Důležitým společným prvkem těchto diskuzí byla souvislost mezi
udržitelným růstem, bezpečností a rozvojem, přičemž obě strany získaly jasnější představu
o potenciálu budoucí spolupráce mezi EU a Japonskem, například v otázkách, jako jsou mír
a bezpečnost v Africe, zvládání katastrof a odolnost vůči nim či rozvojová politika.
5.1.3. EU a Korejská republika pokračovaly v upevňování strategického partnerství
prostřednictvím provádění cílů stanovených na šestém summitu, který se konal dne 28. března 2012
v Soulu.
Dne 12. října 2012 se v Bruselu uskutečnil druhý dialog na úrovni politických ředitelů, v jehož
průběhu byla mimo jiné dohodnuta pravidla pro organizaci pravidelných konzultací o lidských
právech. Korejská republika přizvala EU k účasti na prvním zasedání Soulského obranného dialogu,
které se uskutečnilo dne 14. listopadu 2012 a které bylo příležitostí k výměně názorů ohledně
operací pro řešení krizí a vyhlídek na zahájení jednání o dohodě o účasti Korejské republiky na
operacích EU pro řešení krizí. V návaznosti na výzvu EU Korejská republika oznámila, že je
připravena účastnit se mise EUCAP NESTOR. Obě strany se rovněž dohodly, že obnoví dialog
o nešíření a odzbrojení s tím, že jej budou pořádat častěji a na vyšší úrovni.
14924/13
ls/jg
DG C 1
62
CS
Dne 3. prosince 2012 se poprvé uskutečnily konzultace o Blízkém východě a severní Africe a ve
dnech 7. až 9. června 2012 se v Soulu uskutečnilo druhé kolo neformálních konzultací mezi ESVČ
a ministerstvem zahraničních věcí o politice vůči KLDR.
V únoru roku 2012 navštívil Politický a bezpečnostní výbor jihokorejský ministr pro sjednocení Yu
Woo-ik.
Dne 24. září 2012 se v Bruselu v souladu s rámcovou dohodou konalo zasedání smíšeného výboru
s cílem zhodnotit pokrok ve všech oblastech spolupráce. Dne 16. října 2012 se v Bruselu konalo
zasedání EU-Korejská republika na ministerské úrovni věnované obchodu, kterému spolupředsedali
komisař Karel De Gucht a ministr Bark Taeho; na tomto zasedání proběhla výměna názorů na
dopad dohody o volném obchodu a regulační opatření a opatření týkající se liberalizace obchodu,
jež jsou předmětem společného zájmu.
5.1.4. Vztahy EU s Korejskou lidově demokratickou republikou (KLDR) se i nadále řídí
politikou kritické angažovanosti. Unie situaci v regionu, a zvláště pak v Severní Koreji pozorně
sledovala i v roce 2012. Řada politik uplatňovaných severokorejským režimem stále vzbuzuje
vážné znepokojení (zejména pokud jde o otázky nešíření a porušování lidských práv) a EU na tuto
problematiku Severní Koreu upozorňuje při každé příležitosti 48.
Zvláštní znepokojení v roce 2012 vzbudily dvě raketové zkoušky (první zkouška provedená
v dubnu byla neúspěšná; druhá, úspěšná zkouška se uskutečnila v prosinci) za použití technologie
balistických raket, které byly v rozporu s mezinárodními závazky KLDR. V obou případech vydala
vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise prohlášení, ve kterých tyto zkoušky odsoudila
a vyzvala Severní Koreu, aby se zdržela dalšího provokativního jednání a nastoupila cestu dialogu
s mezinárodním společenstvím, mimo jiné v rámci šestistranných jednání.
Pokud jde o lidská práva, EU (společně s Japonskem) v březnu roku 2012 předložila rezoluci Rady
OSN pro lidská práva, ve které vyjádřila obavy ohledně pokračujícího závažného porušování
lidských práv v KLDR.
48
Evropský parlament přijal dne 24. května 2012 usnesení o situaci severokorejských
uprchlíků (P7_TA(2012)0229).
14924/13
ls/jg
DG C 1
63
CS
5.1.5. EU a Mongolsko i v roce 2012 pokračovaly v rozvíjení dvoustranných vztahů s ohledem na
očekávaný podpis dohody o partnerství a spolupráci. Obě strany nadále zintenzivňovaly spolupráci
v oblastech, jako jsou budování kapacit veřejného sektoru, správa věcí veřejných a právní stát,
přijímání norem a standardů EU, odborné vzdělávání a příprava a rozvoj malých a středních
podniků, jakož i otázky řízení související s rychlým rozvojem mongolského těžebního odvětví. EU
podpořila členství Mongolska v OBSE (od listopadu 2012) a se zájmem sledovala stále
intenzivnější angažovanost této země v regionálních a mezinárodních záležitostech (předsednictví
Společenství demokratických zemí).
5.2. JIHOVÝCHODNÍ ASIE
5.2.1. V průběhu celého roku EU nadále usilovala o posílení vztahů se zeměmi ASEAN. Na
19. zasedání ministrů zahraničních věcí EU-ASEAN, které se konalo ve dnech
26. a 27. dubna v Bruneji Darussalamu, obě strany společně přijaly nový akční plán na posílení
rozšířeného partnerství ASEAN-EU na období 2013–2017, jehož cílem je rozšíření a zintenzívnění
vztahů, zejména v politické a bezpečnostní oblasti. Dne 12. července se vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise zúčastnila 19. ministerského zasedání regionálního fóra ASEAN (ARF)
a konference EU-ASEAN navazující na ministerské zasedání, v jejímž průběhu podepsala protokol
o přistoupení EU ke Smlouvě o přátelství a spolupráci v jihovýchodní Asii. Jedná se o smlouvu
o neútočení a spolupráci mezi členskými státy ASEAN a jejich partnery. Přistoupení k této smlouvě
je rovněž podmínkou pro stálou účast na východoasijském summitu.
14924/13
ls/jg
DG C 1
64
CS
V lednu roku 2012 se uskutečnila mise ESVČ v ASEAN (v Jakartě) s cílem posoudit možnosti, jak
posílit spolupráci mezi EU a ASEAN v oblasti reakce na krize. V návaznosti na tuto misi předložila
EU sdružení ASEAN konkrétní návrhy s cílem zlepšit spolupráci mezi EU a ASEAN v oblasti
reakce na krize. 19. ministerské zasedání EU-ASEAN tyto návrhy uvítalo. ASEAN a EU se v této
souvislosti dohodly na užší spolupráci a koordinaci v oblasti snižování rizika katastrof a zvládání
katastrof na celosvětové i regionální úrovni49. Ve dnech 25. a 26. listopadu 2012 navštívila mise
ESVČ Malajsii s cílem posoudit možnosti, jak posílit dvoustrannou spolupráci mezi EU a Malajsií
v oblasti reakce na krize, a to v rámci iniciativ ESVČ určených pro ASEAN.
Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise podepsala nové dohody o partnerství a spolupráci
s ministry zahraničních věcí Vietnamu (27. června) a Filipín (11. července). Obě dohody
o partnerství a spolupráci poskytují platformu pro posílení a rozvoj dvoustranných vztahů v široké
škále oblastí, včetně bezpečnosti, lidských práv, zvládání katastrof, vědy, technologií a vzdělávání.
EU potvrdila strategický cíl uzavřít dohodu o volném obchodu mezi oběma regiony a současně
pokračovala v jednáních o dvoustranných dohodách o volném obchodu se zeměmi ASEAN,
přičemž dne 16. prosince uzavřela jednání se Singapurem. Při jednáních o dohodě o volném
obchodu s Malajsií bylo dosaženo značného pokroku a dne 26. června byla formálně zahájena
jednání o této dohodě s Vietnamem.
49
ASEAN a EU se zejména dohodly, že:

vytvoří regionální síť ke sdílení informací a systémy včasného varování pro případ
mimořádných situací;

posílí koordinační středisko ASEAN pro humanitární pomoc a zvládání katastrof
(středisko AHA);

spolupracovat tak, aby na základě požadavků posílily vnitrostátní mechanismy pro
zvládání katastrof v jednotlivých zemích ASEAN

a podpoří výměnu zkušeností a znalostí týkajících se civilní a vojenské spolupráce při
snižování rizika katastrof a reakci na mimořádné situace.
14924/13
ls/jg
DG C 1
65
CS
V souladu se závazkem obou regionů posilovat vzájemné vztahy se v uplynulém roce uskutečnila
řada návštěv zástupců EU na vysoké úrovni v zemích jihovýchodní Asie. Předseda Evropské rady
Herman Van Rompuy na počátku listopadu navštívil Vietnam a Kambodžu50 a předseda Evropské
komise José Manuel Barroso navštívil Myanmar/Barmu a Thajsko. Oba předsedové se zúčastnili
9. summitu ASEM, který se ve dnech 5. a 6. listopadu konal v laoském Vientianu.
Účast EU na mezinárodním dialogu o otázkách obrany konaném ve dnech 21.–23. března
v indonéské Jakartě byla příležitostí k rozvoji slibných kontaktů s obranným společenstvím
z partnerských zemí ASEAN/ARF, mimo jiné z Indonésie a Vietnamu.
5.2.2. Vztahy EU s Myanmarem/Barmou se během roku 2012 výrazně zintenzívnily v reakci na
změny směřující k posílení demokracie v této zemi, k nimž začalo docházet po nástupu nové vlády
v roce 201151. Jako uznání pokroku, kterého země dosáhla na cestě k demokratizaci a národnímu
usmíření, EU na jeden rok pozastavila omezující opatření vůči Myanmaru/Barmě, s výjimkou
zbrojního embarga a embarga na vybavení, které může být použito k represím. Dne 23. dubna Rada
přijala závěry, ve kterých je obsažena nová politika EU týkající se Myanmaru/Barmy. Návštěvy
předsedy Komise Josého Manuela Barrosa a vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise
v Myanmaru/Barmě byly signálem svědčícím o obratu v dvoustranných vztazích a přispěly
k intenzivnějšímu zapojení EU v této zemi (vysoká představitelka otevřela kancelář EU v Yangonu
a předseda Barroso slavnostně zahájil činnost myanmarského mírového centra). Ve dnech 21. až
25. listopadu 2012 navštívila Myanmar/Barmu mise ESVČ s cílem posoudit možnosti, jak posílit
spolupráci EU s touto zemí v oblasti reakce na krize; členové mise se setkali s vyššími politickými
a vojenskými představiteli. Myanmarské/barmské orgány ocenily návštěvu mise ESVČ, která je
podle nich známkou užších vztahů mezi EU a Myanmarem/Barmou v oblasti reakce na krize. Mise
ESVČ rovněž navštívila čtyři tábory pro vnitřně vysídlené osoby ve státě Rakhine (oblast Sittwe).
Nelze však opomenout řadu přetrvávajících problémů, mimo jiné pokračující boje ve státě Kachin
a napětí mezi komunitami ve státě Rakhine. EU byla hlavním předkladatelem rezoluce Valného
shromáždění OSN o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru/Barmě, která byla přijata na konci
roku 2012, a to poprvé na základě shody.
50
51
Evropský parlament přijal dne 26. října 2012 usnesení o situaci v Kambodži
(P7_TA(2012)0402).
Evropský parlament přijal dne 20. dubna 2012 usnesení o situaci v Myanmaru/Barmě
(P7_TA(2012)0142), dne 13. září 2012 usnesení o perzekuci muslimů etnické skupiny
Rohingya v Myanmaru/Barmě (P7_TA(2012)0355) a dne 22. listopadu 2012 usnesení
o situaci v Myanmaru/Barmě, zejména o pokračujícím násilí ve státě Rakhine
(P7_TA(2012)0464).
14924/13
ls/jg
DG C 1
66
CS
5.2.3. Politické kontakty na vysoké úrovni byly udržovány i s Indonésií. Kvalitní úroveň posledního
kola dialogu politických ředitelů a navazujícího zasedání vyšších úředníků, které se konaly
v prosinci roku 2012 v Bruselu, svědčí o zrání a prohlubování vzájemných vztahů, v souladu se
stále důležitější úlohou Indonésie na regionální i mezinárodní úrovni. Obě strany vyjádřily vůli
k užší spolupráci nebo minimálně k výměně zkušeností v oblastech, jako jsou bezpečnost a obrana.
V této souvislosti je třeba poznamenat, že na jaře roku 2012 proběhlo v Jakartě vůbec první
zasedání na vysoké úrovni věnované otázkám bezpečnosti a obrany, jichž se zúčastnili příslušní
zástupci obou stran; další zasedání se pak konalo na podzim v Bruselu52. Jako společné výzvy
a oblasti pro možnou spolupráci a sdílení zkušeností byly označeny námořní bezpečnost a boj proti
pirátství. Obě strany vyjádřily důvěru, že výměny zkušeností a odborný výcvik v uvedených
oblastech, jakož i v oblasti udržení míru by mohly vést k plodné spolupráci.
5.3. JIŽNÍ ASIE
5.3.1. V průběhu roku 2012 pokračovalo úsilí o posílení politického a strategického rozměru
strategického partnerství EU-Indie53. Na začátku roku se konal summit EU-Indie i zasedání na
úrovni ministrů, které byly pro vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise příležitostí
k návštěvě Indie a k uspořádání řady setkání na vysoké úrovni. V červenci se v Bruselu konalo
druhé kolo konzultací o zahraniční politice, které poskytlo prostor pro užitečné výměny názorů na
regionální a globální otázky a na spolupráci v oblasti bezpečnosti. Na konci července se v Bruselu
konal 6. dialog na úrovni politických ředitelů o otázkách bezpečnosti, v jehož průběhu obě strany
potvrdily velký zájem o spolupráci v otázkách souvisejících s bezpečností, jako jsou boj proti
terorismu, kyberkriminalita a kybernetická bezpečnost, pirátství a nešíření. Při této příležitosti bylo
dohodnuto zahájení zvláštního dialogu o nešíření a odzbrojení za účelem vybudování vzájemného
porozumění v této oblasti.
52
53
Tento slibný dialog pokračoval na jaře 2013 v Jakartě.
Evropský parlament přijal dne 13. prosince 2012 usnesení o diskriminaci na základě
příslušnosti ke kastě v Indii (P7_TA(2012)0512).
14924/13
ls/jg
DG C 1
67
CS
5.3.2. Afghánistán
V prosinci roku 2012 začalo provádění procesu transformace ve čtvrté skupině provincií, což
znamená, že po jejím dokončení bude na území ovládaném afghánskými národními bezpečnostními
silami žít 87 % obyvatelstva. Pokračovalo postupné stahování mezinárodních bezpečnostních
podpůrných sil (ISAF), které má být dokončeno do konce roku 2014.
Bezpečnostní situace v zemi byla i nadále napjatá, došlo k četným sebevražedným útokům
a útokům provedeným příslušníky domácích ozbrojených sil i násilným akcím namířeným proti
vlivným představitelům náboženských obcí, kmenů a komunit, jakož i místním a ústředním vládním
orgánům. V květnu Rada znovu potvrdila dlouhodobou angažovanost EU v Afghánistánu, přičemž
se zavázala minimálně zachovat úroveň pomoci i po skončení procesu transformace v roce 2014
a podpořit Afghánistán v jeho úsilí o posílení civilní policie a právního státu. Tyto závazky
vytvořily základ pro další závazky EU přijaté na několika mezinárodních konferencích následně
konaných v Chicagu, Kábulu, Bonnu a Tokiu, na nichž byl dohodnut komplexní mezinárodní rámec
na podporu vyšší úrovně bezpečnosti a rozvoje v Afghánistánu v období po skončení procesu
transformace. Uskutečnila se dvě kola jednání s afghánskou vládou o dlouhodobé dohodě
o spolupráci v rámci partnerství a rozvoje, která stanoví právní základ pro vztahy EU
s Afghánistánem v následujících letech. Vygaudas Usackas, který je vedoucím delegace a zároveň
zvláštním zástupcem EU, dále zastával významnou úlohu při koordinaci a posilování přítomnosti
EU na místě, jak bylo stanoveno v akčním plánu EU pro Afghánistán a Pákistán.
Mise EUPOL Afghanistan v úzké spolupráci s mezinárodními partnery poskytovala i v roce 2012
podporu afghánským partnerům napříč třemi programovými pilíři (institucionální reforma
ministerstva vnitra, profesionalizace afghánské národní policie a vytvoření vazeb mezi policií
a justičními orgány). Přenesení odpovědnosti za bezpečnost na afghánské národní bezpečnostní síly
mělo přímý dopad na přítomnost jednotek mise EUPOL v terénu – během roku 2012 došlo
v důsledku tohoto kroku k uzavření několika stanovišť mise. V souladu s procesem transformace
a v zájmu zajištění udržitelnosti výsledků se pozornost mise soustřeďovala zejména na posílení
vlastní odpovědnosti Afghánistánu a kapacit ministerstva vnitra a policie. V tomto ohledu se mise
EUPOL dále soustřeďovala na „školení školitelů“ a na stálé klíčové afghánské orgány, jako jsou
policejní akademie a středisko pro boj proti trestné činnosti. V návaznosti na strategický přezkum
mise provedený v roce 2012 členské státy rozhodly o prodloužení mandátu mise EUPOL do konce
roku 2014 s tím, že její funkční zaměření zůstane stejné a personál mise působící mimo Kábul bude
soustředěn do menšího počtu stanovišť.
14924/13
ls/jg
DG C 1
68
CS
5.3.3. V červnu roku 2012 byl v průběhu návštěvy vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise
v Islámábádu zahájen strategický dialog EU-Pákistán54. Tento dialog vychází z nového politického
rámce – pětiletého plánu angažovanosti EU-Pákistán –, který Rada potvrdila na zasedání dne
23. ledna. Cílem plánu je zlepšit spolupráci EU s Pákistánem v souladu s širokým politickým
rámcem a rozšířit vzájemné vztahy tak, aby zahrnovaly komplexní soubor otázek týkajících se
mimo jiné bezpečnosti, demokracie, veřejné správy, lidských práv, společenskoekonomického
rozvoje, obchodu a energetiky. V rámci příprav na případné vyslání pozorovatelské mise
v souvislosti s parlamentními volbami, jež by se měly konat na jaře roku 2013, EU do země vyslala
průzkumnou misi zaměřenou na posouzení volebního procesu, která zde působila v období od
18. října do 6. listopadu 2012. V závěrech Rady o Pákistánu z června roku 2012 je zdůrazněn
závazek EU podporovat Pákistán v období před volbami i po jejich konání, ale rovněž v nich jsou
vyjádřeny obavy Unie a výzva, aby Pákistán vyvíjel intenzivnější úsilí v oblasti politických,
hospodářských a daňových reforem i pokud jde o reformu energetického odvětví. V reakci na
nebývale ničivé povodně, které Pákistán postihly, vstoupily v listopadu roku 2012 v platnost
mimořádné autonomní obchodní preference, jež zůstanou v platnosti do prosince roku 2013. EU se
v rámci spolupráce a dialogu s Pákistánem nadále zaměřovala na otázky lidských práv. Politický
dialog na úrovni politických ředitelů konaný v prosinci v Bruselu byl další příležitostí k prohloubení
dialogu o zahraniční a bezpečnostní politice. Při této příležitosti bylo dohodnuto zahájení místního
dialogu o lidských právech, jakož i zvláštního dialogu o nešíření a odzbrojení. Pokud jde o boj proti
terorismu, v lednu roku 2012 byl mezi EU a Pákistánem zahájen dialog o této problematice.
5.3.4. EU vyjádřila obavy ohledně politického násilí v Bangladéši a pokračovala v dialogu vedeném
s vládou a dalšími významnými aktéry ohledně otázek zdraví a bezpečnosti v továrnách
vyrábějících zboží směřující na trh EU. Mezi klíčové priority EU nadále patřila podpora
demokratických institucí, zmírnění chudoby, sociální začlenění, zacházení s uprchlíky a etnickými
menšinami a boj proti změně klimatu. EU pokračovala v činnosti v těchto oblastech prostřednictvím
svých programů rozvojové spolupráce a politického dialogu, a to i na nejvyšší úrovni. Dále
s Bangladéšem spolupracovala v zájmu dosažení ambiciózních výsledků při mezinárodních
jednáních o změně klimatu.
54
Evropský parlament přijal dne 26. října 2012 usnesení o diskriminaci dívek v Pákistánu,
zejména pokud jde o případ Malalaj Júsufzaiové (P7_TA(2012)0401).
14924/13
ls/jg
DG C 1
69
CS
5.3.5. Na zasedání Rady OSN pro lidská práva v březnu roku 2012 byla EU jedním z předkladatelů
rezoluce podporující usmíření a odpovědnost, v níž se vyzývá Šrí Lanka, aby provedla
konstruktivní doporučení, která vypracovala její komise pro poučení a usmíření, aby podnikla
veškeré kroky k řešení údajného porušování mezinárodního práva a předložila komplexní akční
plán s konkrétními kroky, které vláda podnikla. Otázky lidských práv byly vzneseny i v rámci
všeobecného pravidelného přezkumu v listopadu roku 2012. Souběžně s tím EU a Šrí Lanka
vypracovaly návrhy na zlepšení spolupráce v různých technických oblastech a Unie prostřednictvím
rozvojové pomoci aktivně působila v oblasti postkonfliktní rekonstrukce.
5.3.6. Pro mladou maledivskou demokracii byl rok 2012 rokem zatěžkávacích zkoušek. V únoru
roku 2012 po několikatýdenních protestech opozice a vzpouře policejních jednotek odstoupil první
demokraticky zvolený prezident Mohamed Našíd. Funkce prezidenta se poté ujal bývalý
viceprezident Mohamed Wahíd. V prohlášení učiněném jménem EU vyzvala vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise politické strany, aby zahájily politický dialog s cílem upevnit
demokratický proces a uspořádat prezidentské volby, jejichž termín konání již byl stanoven na
druhou polovinu roku 2013.
5.4. TICHOMOŘÍ
5.4.1. EU a Austrálie pokračovaly v návaznosti na návštěvu předsedy Josého Manuela Barrosa
v září roku 2011 a vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise v říjnu roku 2011 ve
výměnách a dialozích s cílem rozšířit spolupráci v oblasti zahraničních věcí a bezpečnostních
otázek, řešení krizí, rozvojové pomoci a globálních otázek jako změna klimatu či energetika. Po
přijetí mandátu pro jednání o rámcové dohodě EU-Austrálie v říjnu roku 2011 bylo v průběhu roku
2012 v jednáních o této dohodě dosaženo značného pokroku.
14924/13
ls/jg
DG C 1
70
CS
Dne 27. července se v Canbeře uskutečnil politický dialog EU-Austrálie, jehož tématem byla Asie
a který byl příležitostí k podrobným diskuzím o vývoji v širším asijsko-tichomořském regionu, kde
mají obě strany podobné názory a sdílejí řadu zájmů a kde Austrálie vítá větší zapojení EU. Dne
7. listopadu se v Canbeře uskutečnil strategický dialog na úrovni politických ředitelů o otázkách
bezpečnosti mezi EU a Austrálií, jehož součástí byly konzultace se zástupci ministerstva
zahraničních věcí a obchodu, náměstkem poradce pro národní bezpečnost, zástupci úřadu pro
vyhodnocování zpravodajských informací a australské bezpečnostní zpravodajské služby, přičemž
rozsáhlá agenda zahrnovala mimo jiné bezpečnostní otázky v Asii-Tichomoří, Myanmaru/Barmě,
Indonésii, na Fidži a Papui-Nové Guineji, v Íránu, Sýrii, Egyptě, mírového procesu na Blízkém
východě, v Afghánistánu, Pákistánu, v oblasti boje proti terorismu, nešíření a spolupráce při řešení
krizí.
EU vyzvala Austrálii k účasti na misích EUCAP NESTOR a EUAVSEC. Úspěšně pokračovala
jednání o rámcové dohodě o účasti pro účely zapojení Austrálie do operací pro řešení krizí. Dohoda
by po skončení jednání měla představovat platformu pro posílenou účast Austrálie na operacích
SZBP.
5.4.2. Nový Zéland. V průběhu roku probíhaly diskuze o geopoliticky významných otázkách
oboustranného zájmu, zejména konzultace mezi vrchním ředitelem ESVČ a ministerstvem
zahraničních věcí a obchodu, úřadem předsedy vlády a úřadem vlády ve Wellingtonu, jakož
i s ministrem zahraničních věcí a ministrem obchodu v Aucklandu a dále se uskutečnily první
neformální diskuze mezi EU a Novým Zélandem na úrovni politických ředitelů o otázkách
bezpečnosti, jejichž součástí byly konzultace s ministrem obrany, ministerstvem zahraničních věcí
a zástupci novozélandských zpravodajských služeb.
14924/13
ls/jg
DG C 1
71
CS
Nový Zéland i nadále významným způsobem přispíval k činnosti uskutečňované v rámci SBOP.
Dne 18. dubna 2012 byla v Bruselu u příležitosti setkání ministra zahraničí Murrayho McCullyho
a vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise podepsána rámcová dohoda o účasti Nového
Zélandu na operacích EU pro řešení krizí. Nový Zéland byl vyzván k účasti na misi EUCAP
NESTOR.
V září roku 2012 Nový Zéland oznámil, že do konce roku ukončí působení policejních důstojníků,
kteří hráli významnou úlohu v misi EUPOL Afghanistan od roku 2007, a dále že po dokončení
transformace stáhne v dubnu roku 2013 svůj provinční rekonstrukční tým.
5.4.3. Fidži. EU v roce 2012 nadále pozorně sledovala program demokratizace a zahájení ústavního
procesu. Rozhodla o prodloužení tzv. vhodných opatření (podle článku 96 dohody z Cotonou
a článku 37 nástroje pro rozvojovou spolupráci) o dalších 12 měsíců, avšak jako první – byť
opatrný – signál souhlasila s tím, aby byla s Fidži zahájena jednání o programování 11. ERF;
současně však znovu vyzvala k odstranění zbývajících omezení souvisejících s dodržováním
demokratických zásad, zásad právního státu, lidských práv a základních svobod.
5.4.4. Ve Východním Timoru v roce 2012 – 10 let po vyhlášení nezávislosti – úspěšně proběhly
prezidentské a parlamentní volby, které byly mezníkem na cestě této země ke stabilní demokracii.
EU vyslala do Východního Timoru volební pozorovatelskou misi a Evropský parlament vyslal
delegaci, která plnila funkci pozorovatele v průběhu parlamentních voleb. EU oba volební procesy
označila za pokojné, otevřené a transparentní.
5.4.5. Výsledkem bouřlivých, avšak nakonec úspěšných celonárodních voleb, které se v roce 2012
uskutečnily v Papui-Nové Guineji, byly generační výměna ve vedení země a obnovení politické
stability. Nová vláda, v jejímž čele stojí premiér Peter O'Neill, zahájila řadu nových iniciativ,
jejichž cílem je větší důraz na vzdělávání, zdravotnictví a protikorupční opatření.
14924/13
ls/jg
DG C 1
72
CS
6.
AFRIKA
V Africe se EU soustředila na posílení svých strategických partnerství s Africkou unií a Jižní Afrikou,
přičemž postupovala prostřednictvím GŘ pro rozvoj a spolupráci, aby dosáhla svých rozvojových
cílů s africkými partnery prováděním Agendy pro změnu a prostřednictvím spolupráce s
regionálními a mezinárodními organizacemi na řešení krizí v jednotlivých zemích komplexním
i regionálním přístupem, v němž hrála důležitou úlohu lidská práva a otázky související se správou
věcí veřejných. V roce 2012 se zejména prohlubovala spolupráce EU s AU a OSN v několika
oblastech. V Somálsku, kde se EU významně po několik let zapojila prostřednictvím operace
Atalanta, mise EUTM a financováním mise AMISOM, došlo po provedení strategie EU pro Africký
roh (přijaté na konci roku 2011), po londýnské konferenci v únoru a v důsledku koordinované
mezinárodní podpory k ukončení transformace ke skutečnému pokroku. EU rovněž podporovala
úsilí Africké unie v Súdánu, kde došlo rovněž k pokroku, přestože situace zůstává velmi nestabilní.
EU byla velmi aktivní v reakci na stupňující se krize v Demokratické republice Kongo, Guineji-Bissau
a Mali. Zhoršení místní situace zabránila preventivní diplomacie v jiných zemích Sahelu, v Guineji a
Malawi a volební pozorovatelské mise EU hrály významnou úlohu v Sieře Leone, Senegalu a
Zambii. Podpis dohody s Angolou o „společné cestě kupředu“ znamenalo novou úroveň vztahů s
touto rychle rostoucí zemí.
6.1. EU-AFRICKÁ UNIE
EU a Africká unie (AU) pokračovaly v dialogu a ve spolupráci zaměřených na politické
a bezpečnostní záležitosti. Dne 29. května se v kontextu provádění společné strategie Afrika-EU
uskutečnilo 5. společné poradní zasedání Politického a bezpečnostního výboru EU a Výboru AU
pro mír a bezpečnost; zasedání se konalo v období poznamenaném problematickým vývojem
v oblasti Afrického rohu a závažnými politickými, bezpečnostními a humanitárními krizemi
v některých částech západní Afriky. Jednání, jejichž tématem bylo Somálsko, Súdán a Jižní Súdán,
Guinea-Bissau, oblast Sahelu a Mali, potvrdila závazek obou stran posílit společné úsilí v oblasti
předcházení krizím a jejich řešení. Obě strany potvrdily odhodlání zvýšit úroveň koordinace
v oblasti globálních otázek a pokračovat ve spolupráci na africké struktuře pro mír a bezpečnost
a uznali, že je nutné zajistit předvídatelné, pružné a udržitelné financování operací k udržení míru
probíhajících pod vedením AU.
14924/13
ls/jg
DG C 1
73
CS
EU v roce 2012 v rámci Afrického mírového projektu obnovila podporu africké struktury pro mír
a bezpečnost za účelem posílení součinnosti mezi AU a regionálním hospodářskými společenstvími
/ mechanismy, kapacit afrického kontinentálního systému včasného varování, fungování
mediačních struktur, jako je „panel moudrých“, a zprovoznění afrických pohotovostních sil, jakož
i rozvoje afrických strategických, politických a prováděcích kapacit a jejich kapacit řízení. EU
i nadále poskytovala výraznou finanční podporu (167 milionů EUR) dvěma africkým operacím na
podporu míru: misi AU v Somálsku (AMISOM) a misi Hospodářského společenství států střední
Afriky (ECCAS) na budování míru ve Středoafrické republice (MICOPAX). EU prostřednictvím
mechanismu včasné reakce podporovala africké zprostředkovatelské úsilí při provádění plánu na
ukončení krize na Madagaskaru a iniciativu Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) týkající se
zapojení do předvolební mírové kampaně v Keni.
Zvláštní zástupce EU u Africké unie Gary Quince byl nadále velmi aktivní ve vztazích s AU
a jejími členskými státy, zejména tím, že udržoval kontakty s Výborem AU pro mír a bezpečnost
a podporoval provádění africké struktury pro mír a bezpečnost. Rovněž přispěl k provádění politiky
EU týkající se lidských práv v zemích Africké unie, což má zásadní význam vzhledem k dynamice
provádění africké struktury správy věcí veřejných.
14924/13
ls/jg
DG C 1
74
CS
6.2. ZÁPADNÍ AFRIKA
6.2.1. V průběhu roku pokračovalo provádění strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje
v oblasti Sahelu; z přezkumu strategie vyplynulo, že bylo dosaženo konkrétního pokroku
a výsledků ve všech čtyřech hlavních oblastech, kterými jsou: i) rozvoj, řádná správa věcí veřejných
a řešení interních konfliktů; ii) politika a diplomacie; iii) bezpečnost a právní stát; iv) boj proti
násilnému extremismu. Strategie byla přijata a prováděna ve vhodnou dobu, je však nutné ji upravit
v návaznosti na vývoj v Mali a jiných částech Sahelu. Strategie byla i nadále zaměřena především
na Mali, Mauritánii a Niger; aktivně se zvažovalo její další rozšíření, neboť výzvy, jimž tento
region čelí, jsou i nadále závažné.
6.2.2. V lednu roku 2012 se zvýšila aktivita povstaleckých skupin na severu Mali55, které byly
posíleny vybavením pašovaným ze sousedních zemí. V průběhu březnového státního převratu byla
svržena civilní vláda a krizový vývoj v zemi se urychlil. Ozbrojené skupiny poté ovládly celý sever
Mali, což vedlo k bezvýchodné situaci, která v zemi panovala po zbývající část roku 2012. EU stála
již od počátku krize na straně Mali a aktivně podporovala regionální organizace (ECOWAS
a Africkou unii) v jejich úsilí o nalezení řešení. Rovněž opakovaně vyjádřila – mimo jiné v několika
závěrech Rady – plnou podporu územní celistvosti Mali a politickému řešení krize prostřednictvím
dialogu s partnery, kteří odmítají terorismus. EU současně pevně a soustavně podporovala co
nejrychlejší předání moci civilním orgánům vedoucí k volbám. Spolupráce s Mali byla po státním
převratu pozastavena, přičemž její obnovení závisí na pokroku dosaženém v procesu
transformace56. EU se rovněž plně angažovala, pokud jde o přijetí tří zásadních rezolucí Rady
bezpečnosti OSN (2056/12, 2071/12 a 2085/12), v nichž byla vyjádřena podpora mezinárodního
společenství demokracii, právnímu státu a celistvosti Mali. EU rovněž aktivně mobilizovala
prostředky v reakci na humanitární krizi v Sahelu a ohroženému obyvatelstvu rychle poskytla
značný objem pomoci.
55
56
Evropský parlament přijal dne 20. dubna 2012 usnesení o situaci v Mali
(P7_TA(2012)0141) a dne 14. června 2012 usnesení o lidských právech a bezpečnostní
situaci v oblasti Sahelu (P7_TA(2012)0263).
Rozvojová spolupráce byla obnovena v roce 2013.
14924/13
ls/jg
DG C 1
75
CS
V této souvislosti a na důkaz trvalé angažovanosti při řešení bezpečnostních výzev v Sahelu EU
zahájila novou misi SBOP – EUCAP Sahel/Niger –, jejímž cílem je zlepšit schopnost nigerských
bezpečnostních sil (četnictvo, státní policie a národní garda) účinně a koordinovaně bojovat proti
terorismu a organizované trestné činnosti. Mise EUCAP Sahel/Niger byla zahájena v červenci roku
2012 po řádném schválení koncepce řešení krize a rozhodnutí Rady; v jejím rámci bylo rozmístěno
přibližně 50 mezinárodních policejních a vojenských odborníků. EU kromě toho pokračovala
v přípravách na další významnou operaci SBOP, kterou je výcviková mise EU v Mali (EUTM), jež
je nedílnou součástí komplexního přístupu EU k situaci v Mali a v oblasti Sahelu v souladu
s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2085/12.
6.2.3. Nová nigerijská57 vláda musela čelit nové vlně násilných teroristických akcí, neboť hnutí
Boko Haram pokračovalo v násilných extremistických kampaních. Terorismus představoval
i nadále nejzávažnější bezpečnostní problém, neboť došlo k řadě teroristických útoků namířených
na státní orgány, křesťany a umírněné muslimy. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise
a významní představitelé mezinárodního společenství tyto útoky odsoudili. Bezpečnostní situace
byla ústředním bodem třetího ministerského zasedání společné cesty Nigérie a EU kupředu, které se
konalo v únoru roku 2012 v Abuje. Jedním z výsledků tohoto zasedání bylo zahájení místního
dialogu o míru, stabilitě a bezpečnosti.
6.2.4. Gambie v srpnu roku 2012 přerušila sedmadvacetileté moratorium na trest smrti, když tajně
popravila devět odsouzených vězňů. V návaznosti na odsouzení ze strany mezinárodního
společenství bylo moratorium několik týdnů poté znovu nastoleno a k žádným popravám od té doby
nedošlo. Tato událost upozornila na zhoršení situace lidských práv v Gambii v roce 2012. EU
s gambijskými orgány i nadále řešila situaci v oblasti správy věcí veřejných a lidských práv v zemi,
a to s podporou regionálních aktérů, zejména Africké unie. V roce 2012 bylo vydáno několik
prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise, jejího mluvčího i místních
prohlášeních ke klíčovým otázkám, v nichž se Gambie vyzývá k dodržování svých mezinárodních
závazků.
57
Evropský parlament přijal dne 15. března 2012 usnesení o situaci v Nigérii (P7_TAPROV(2012)0090).
14924/13
ls/jg
DG C 1
76
CS
6.2.5. Pokud jde o Pobřeží slonoviny, důležitými kroky na cestě k usmíření byly legislativní volby
a předání bývalého prezidenta Laurenta Gbagba Mezinárodnímu trestnímu soudu. Země se však
i nadále potýkala s napjatou situací a násilím. EU i nadále podporovala stabilizaci v období po krizi,
spravedlnost a usmíření; omezující opatření byla postupně zrušena. V návaznosti na návštěvu
prezidenta Ouattary v Bruselu navštívili Pobřeží slonoviny v roce 2012 předseda Van Rompuy
i předseda Barroso, jakož i komisař Piebalgs. Uvedené návštěvy byly pro EU další příležitostí, aby
vyjádřila podporu demokracii, rozvoji, spravedlnosti a usmíření v Pobřeží slonoviny, kterých je
třeba dosáhnout mimo jiné prostřednictvím nestranné justice a reformy bezpečnostního sektoru.
6.2.6. Spolupráce s Guineou-Bissau58 byla po státním převratu v dubnu roku 2012 pozastavena
a situace se zatím nezměnila. V současné době je pouze poskytována humanitární pomoc a přímá
podpora obyvatelstvu. EU převrat okamžitě odsoudila, vyzvala k naléhavému obnovení civilní
vlády a zavedla omezující opatření vůči těm, kdo jsou za situaci odpovědní. Tato výzva byla
následně znovu uvedena v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2048/12, která rovněž zavedla sankce
OSN. EU aktivně spolupracuje s Africkou unií, OSN, ECOWAS a CPLP (společenství portugalsky
hovořících zemí) s cílem nalézt konsensuální řešení krize. Základními předpoklady trvalého řešení,
jehož součástí musí být demokratické volby a důsledné dodržování lidských práv, jsou reforma
bezpečnostního sektoru, znovunastolení hierarchie vojenských sil a nezasahování bezpečnostních sil
do civilních záležitostí.
6.2.7. Poté, co Guinea dosáhla pokroku v procesu přechodu k demokracii, mohla EU stáhnout
zbývající výhrady bránící podpisu národního orientačního programu v rámci 10. Evropského
rozvojového fondu a program byl v prosinci roku 2012 podepsán. Mezi významné budoucí události
patří konání dlouho odkládaných legislativních voleb v září roku 2013. Kromě toho stále platí
embargo na dovoz zbraní. Na 5 osob, které jsou údajně odpovědné za násilné události ze září roku
2009, se nadále vztahují sankce EU.
58
Evropský parlament přijal dne 13. června 2012 usnesení o vojenském převratu v GuinejiBissau (P7_TA(2012)0247).
14924/13
ls/jg
DG C 1
77
CS
6.3. VÝCHODNÍ AFRIKA
6.3.1. Oblast Afrického rohu. EU v roce 2012 aktivně usilovala o provádění strategického rámce
pro oblast Afrického rohu s cílem nadále uplatňovat při svých činnostech v regionu komplexní
přístup. K tomuto úsilí přispívali i zvláštní zástupce EU pro oblast Afrického rohu Alexander
Rondos a zvláštní zástupkyně EU pro Súdán a Jižní Súdán Rosalind Marsdenová.
EU přispěla ke zlepšení situace v Somálsku, které bylo po dlouhou dobu jádrem nestability
Afrického rohu. Unie i nadále poskytovala Somálsku a misi Africké unie AMISOM podporu
v politické a bezpečnostní oblasti 59. Unie se ujala vůdčí úlohy při napomáhání k dokončování
transformace v Somálsku v září roku 2012, přičemž využívala zejména úsilí somálské mise EU
v Nairobi a zvláštního zástupce EU pro oblast Afrického rohu. V reakci na novou politickou situaci
přijala EU k Somálsku komplexní přístup, aby mohla přímo spolupracovat se somálskou federální
vládou a podporovat somálské priority. EU přispívala k rozvoji somálských bezpečnostních sil
a v rámci vojenské mise EUTM Somalia, jejíž základna se v roce 2012 nacházela v Ugandě,
úspěšně zajišťovala výcvik těchto bezpečnostních sil60. Jednotky, které absolvovaly výcvik v rámci
mise EUTM a byly poté znovu rozmístěny v Somálsku, tvoří jádro somálských národních
ozbrojených sil a na konci roku 2012 hrály spolu s jednotkami mise AMISOM zásadní úlohu při
zlepšování bezpečnostní situace v Somálsku. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise
navštívila v srpnu roku 2012 Mogadišo, aby dala najevo, že EU je odhodlána se v Somálsku
angažovat v období po transformaci, a zdůraznila odhodlání EU zasazovat se o lepší správu věcí
veřejných, rozvoj a bezpečnost v zemi.
59
60
EU poskytla prostřednictvím svého afrického mírového projektu (APF) jednotkám mise
AMISOM další významnou podporu, jejíž výše přesáhla 150 milionů EUR. Uvedené
dodatečné prostředky byly poskytnuty v návaznosti na přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN
2036, která významně navýšila početní stav jednotek, takže celkový dohodnutý příspěvek
misi AMISOM poskytnutý prostřednictvím APF činil 411 milionů EUR. Podporou afrických
jednotek tak EU přispěla ke zlepšení bezpečnostní situace v Somálsku.
EU se dosud podílela na výcviku přibližně 3 000 somálských vojáků. Součástí výcviku byla
i odborná příprava zaměřená na mezinárodní humanitární právo a lidská práva, jakož i na
ochranu civilního obyvatelstva, včetně specifických požadavků na ochranu žen a dětí.
14924/13
ls/jg
DG C 1
78
CS
K plnění cílů strategického rámce významným způsobem přispěla široká škála projektů rozvojové
spolupráce a čtyři operace a mise SBOP (EUNAVFOR Atalanta, EUTM Somalia, EUCAP Nestor
a EUAVSEC na letišti v Jubě), které v současnosti v oblasti Afrického rohu probíhají. V březnu
roku 2012 zahájilo činnost operační středisko EU, jehož úkolem je pod vedením Politického
a bezpečnostního výboru podporovat plánování a usnadňovat koordinaci misí a operací EU
uskutečňovaných v rámci SBOP (s výjimkou mise EUAVSEC).
Námořní operace EUNAVFOR Atalanta v rámci svého mandátu, který je v platnosti do prosince
roku 2014, umožnila bezpečné dodávky potravinové pomoci zajišťované plavidly Světového
potravinového programu, neboť poskytla doprovod více než 120 obchodním lodím plujícím
do somálského Mogadiša. Ochrana byla poskytnuta i přibližně stejnému počtu ohrožených plavidel,
které dopravovaly dodávky misi AU v Somálsku (AMISOM). V průběhu první poloviny roku 2012
operace EUNAVFOR Atalanta úspěšně přispěla k omezení útoků pirátů. Kromě vojenských akcí na
moři získala operace od března roku 2012 mandát narušovat logistické struktury pirátů na pobřeží
Somálska, a tím i jejich „způsob podnikání“. EU dále přispěla k celé řadě opatření namířených proti
pirátství prostřednictvím partnerství s OSN, mezinárodní kontaktní skupinou pro pirátství
a Mezinárodní námořní organizací61.
V zájmu posílení námořních kapacit Džibutska, Keni, Tanzanie a Seychel a posílení právního státu
prostřednictvím podpory při vytváření jednotek pobřežní policie byla v červenci roku 2012 zahájena
nová civilní mise SBOP zaměřená na budování regionálních kapacit v oblasti Afrického rohu
(EUCAP Nestor), původně určená pro somálské regiony Puntland a Somaliland. Mise EUCAP
Nestor se zpočátku zeměpisně zaměří na Džibutsko, Keňu, Seychely a Somálsko.
61
K ukončení beztrestnosti v Indickém oceánu je navíc i nadále nezbytné, aby osoby podezřelé
z pirátství (či ozbrojení lupiči na moři) byly z lodí EUNAVFOR předávány za účelem
soudního řízení do zemí, které jsou pirátstvím zasaženy a jsou připraveny tyto osoby stíhat.
EU pokračovala v předávání osob podezřelých z pirátství zemím, se kterými jsou stále
uplatňovány dvoustranné dohody – Seychely a Mauricius – a poskytovala v těchto zemích
podporu soudním strukturám. EU přispívala ke sledování finančních prostředků získaných
z pirátství. V řadě členských států EU probíhá vyšetřování osob podezřelých z pirátství
a koordinace mezi státními zástupci a donucovacími orgány již přinesla první pozitivní
výsledky. V lednu roku 2012 zahájil pod záštitou Europolu činnost nizozemsko-německý
společný vyšetřovací tým zabývající se sledováním finančních toků. Europol a Interpol úzce
spolupracují při shromažďování a analýze údajů o případech pirátství a současně usilují
o zlepšení způsobu získávání důležitých informací od mise EUNAVFOR.
14924/13
ls/jg
DG C 1
79
CS
6.3.2. Přestože byl v září roku 2012 v Addis Abebě podepsán soubor dohod, EU je nadále
znepokojena nedostatečným pokrokem při řešení zbývajících otázek týkajících se souhrnné mírové
dohody mezi Súdánem a Jižním Súdánem i prodlením při provádění uvedených dohod. EU nadále
věnovala zvláštní pozornost bezpečnostní situaci a následným humanitárním krizím v oblasti
Modrého Nilu, v Jižním Kordofánu62, Dárfúru a v Abyei. Zvláštní zástupkyně EU pro Súdán a Jižní
Súdán, která spolupracuje s AU, OSN a mezinárodními partnery, stojí i nadále v čele úsilí EU na
podporu procesu jednání mezi oběma státy, jakož i vnitřního vývoje v Súdánu a Jižním Súdánu63.
První návštěva prezidenta Salvy Kiira v Bruselu v březnu roku 2012 byla mezníkem na cestě
k navázání úzkého a dlouhodobého partnerství s Jižním Súdánem, jež bude zahrnovat řadu oblastí,
od rozvojové spolupráce po mír a bezpečnost. Kromě inovativního společného plánování rozvojové
pomoci EU pro Jižní Súdán EU v říjnu roku 2012 zahájila misi EUAVSEC na posílení bezpečnosti
na mezinárodním letišti v Jubě.
6.3.3. V Keni probíhaly v roce 2013 stále intenzivnější přípravy na volby, které se mají konat
v březnu roku 2013. Tyto volby, které jsou další fází významného reformního procesu, budou mít
rozhodující význam pro zemi a celý region. EU volbám přikládá velký význam a je připravena
poskytnout podporu při přípravách na ně. V srpnu roku 2012 navštívila Keňu vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise, která při této příležitosti vyjádřila odhodlání podpořit úsilí Keni
o zajištění důvěryhodného průběhu voleb. V říjnu byla do země vyslána průzkumná mise EU,
jejímž cílem bylo posoudit podmínky pro vyslání volební pozorovatelské mise EU64.
62
63
64
Evropský parlament přijal dne 15. září 2011 usnesení o Súdánu: situace v Jižním Kordofánu
a vypuknutí bojů ve státě Modrý Nil (P7_TA-PROV(2011)0393).
Evropský parlament přijal dne 13. června 2012 usnesení o situaci v Súdánu a Jižním Súdánu
(P7_TA-PROV(2012)0248).
Volební pozorovatelská mise působí v Keni od ledna roku 2013 s cílem zajistit důkladné
a komplexní hodnocení volebního procesu, a zvýšit tak jeho transparentnost.
14924/13
ls/jg
DG C 1
80
CS
6.3.4. Madagaskar65 byl i nadále zemí, na kterou se vztahují opatření podle článku 96 dohody
z Cotonou. Díky pozitivnímu politickému vývoji (podpis plánu, který zprostředkovalo Jihoafrické
společenství pro rozvoj (SADC)) však byla příslušná platná opatření v prosinci roku 2011
pozměněna, což EU umožnilo vyjádřit svou podmíněnou podporu probíhajícímu transformačnímu
procesu. V prosinci roku 2012 byla platnost těchto opatření prodloužena do doby, než Rada potvrdí,
že se uskutečnily důvěryhodné volby a byl obnoven ústavní pořádek.
6.3.5. V Etiopii se podařilo uskutečnit přechod od 14 let trvající vlády Melese Zenawiho; proces
transformace byl zahájen v září roku 2012, kdy byl předsedou vlády v souladu s ústavou jmenován
bývalý místopředseda vlády Hailemariam Desalegn. Nové vedení ve složení, které vzniklo na
základě změn ve vládě provedených loni v listopadu, čeká zkouška v podobě kongresu EPRDF
(Revoluční demokratická fronta etiopského lidu), který se má konat v březnu roku 2013, a v podobě
voleb do místních orgánů, plánovaných na duben. Země má i nadále významnou úlohu, pokud jde
o stabilitu v regionu – předseda vlády Hailemariam se v lednu roku 2013 ujme funkce předsedy
AU. Kromě inovativního evropského podnikatelského fóra, jež zahájilo činnost v květnu roku 2012,
EU nedávno společně s Norskem a etiopskou vládou přijala společnou strategii plánování v oblasti
vzájemné rozvojové spolupráce v zemi.
6.4. STŘEDNÍ AFRIKA
6.4.1. Demokratická republika Kongo (DRK) / oblast Velkých jezer. Po prezidentských
a legislativních volbách, které se v Demokratické republice Kongo uskutečnily v listopadu roku
2011, vyzvala EU k dalšímu úsilí s cílem zajistit větší odpovědnost a důvěryhodnost v dalších
fázích volebního cyklu (volby do provinčních a místních orgánů)66.
65
66
Evropský parlament přijal dne 9. června 2011 usnesení o situaci na Madagaskaru (P7_TAPROV(2011)0270).
Evropský parlament přijal dne 13. června 2012 usnesení o sledování průběhu voleb
v Demokratické republice Kongo (P7_TA(2012)0252) a dne 13. prosince 2012 usnesení
o situaci v Demokratické republice Kongo (P7_TA(2012)0511).
14924/13
ls/jg
DG C 1
81
CS
Od poloviny roku 2012 však byla politická a bezpečnostní situace poznamenána povstáním hnutí
M23, krizí ve východní části Demokratické republiky Kongo a následnými diplomatickými
iniciativami, jejichž cílem bylo znovunastolení míru (mezinárodní konference o oblasti Velkých
jezer v Kampale, rámcová dohoda OSN). Rada v této souvislosti přijala v červnu, listopadu
a prosinci závěry o Demokratické republice Kongo a oblasti Velkých jezer, ve kterých vyjádřila
hluboké znepokojení nad situací v Severním a Jižním Kivu a odsoudila povstání. Rada rovněž
vyzvala ke konstruktivní regionální spolupráci a současně vybízela k řešení krize na základě
dialogu a zaměřila se na řešení základních příčin konfliktu na úrovni jednotlivých regionů i na
úrovni DRK jako celku. Ve stejném duchu vyjádřili obavy a doporučení EU i předseda Van
Rompuy (v září a v říjnu) a vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise (v červenci
a v listopadu).
V Demokratické republice Kongo v současnosti probíhají dvě mise SBOP na podporu reformy
bezpečnostního sektoru: EUSEC RD Congo a EUPOL RD Congo. V září roku 2012 byl mandát
obou misí prodloužen do 30. září 2013, přičemž po tomto datu bude následovat dvanáctiměsíční
závěrečné období transformace, v jehož průběhu mise předají své úkoly.
Mise EUSEC RD Congo poskytuje poradenství a pomoc při reformě obrany (v rámci reformy
bezpečnostního sektoru) v Demokratické republice Kongo s cílem napomáhat konžským orgánům
při vytváření obranných struktur, působících pod demokratickým dohledem a schopných zajistit
bezpečnost konžského lidu67. Mise rovněž napomáhá konžskému obyvatelstvu při vytváření
logistických kapacit a vyvíjí činnost v oblasti prevence porušování lidských práv, včetně sexuálního
násilí.
67
Mise plní tyto klíčové úkoly: podpora na strategické úrovni poskytovaná konžskému
ministerstvu obrany a vojenskému štábu, včetně podpory generálního inspektorátu;
modernizace a upevnění administrativních struktur a řízení lidských zdrojů; modernizace
výcvikového systému prostřednictvím podpory Generálního velitelství vojenských škol
a vytvoření komplexní výcvikové koncepce.
14924/13
ls/jg
DG C 1
82
CS
Mise EUPOL RD Congo v roce 2012 nadále podporovala reformu bezpečnostního sektoru v oblasti
policejní práce a v oblasti rozhraní mezi policií a justicí prostřednictvím monitorování, odborného
vedení a poradenství a napomáhala ministerstvu vnitra a bezpečnosti a Konžské národní policii při
provádění akčního plánu pro policii (Plan d'Action Triennal Actualisé) a souvisejícího
legislativního rámce. V koordinaci s úsilím místních a mezinárodních aktérů mise rovněž přispívá
k posílení operativní kapacity policie prostřednictvím odborného vedení, monitorování
a poradenství, jakož i prostřednictvím výcvikové činnosti. Dále podporuje boj proti beztrestnosti
v oblasti lidských práv a sexuálního násilí, mimo jiné rozvíjí partnerství s UNICEF v zájmu posílení
činnosti této organizace v oblasti ochrany dětí, a podporuje i posílenou součinnost mezi policejními
a justičními orgány.
6.4.2. Ze zjištění skupiny odborníků OSN z června a prosince roku 2012 vyplývá, že Rwanda
poskytuje podporu milicím hnutí M23 působícím ve východním Kongu. Rada v této souvislosti
přijala v září závěry o Demokratické republice Kongo a o Rwandě, ve kterých zdůraznila, že je
nutné, aby Rwanda přestala poskytovat jakoukoliv podporu hnutí M23 a výslovně toto hnutí
odsoudila, aby se zavázala respektovat svrchovanost a územní celistvost Demokratické republiky
Kongo, pokračovala ve spolupráci se skupinou odborníků OSN a aby s Demokratickou republikou
Kongo a celým regionem navázala konstruktivní vztahy směřující k udržitelnému politickému
řešení zaměřenému na základní příčiny konfliktu.
14924/13
ls/jg
DG C 1
83
CS
6.4.3. Ve Středoafrické republice i nadále panovala složitá situace, přičemž v mírovém procesu
bylo dosaženo jen velmi omezeného pokroku. Všichni političtí aktéři nicméně obnovili přímá
jednání a zapojili se do série diskusí, jejichž cílem bylo konsensuální přijetí návrhu na reformu
volebního zákona. EU pokračovala v posíleném politickém dialogu s orgány Středoafrické
republiky. EU se nadále soustředila na pokračování procesu národního usmíření a upevňování míru
v zemi, mimo jiné podporou africké mise na budování míru ve Středoafrické republice (MICOPAX)
pod vedením Hospodářského společenství států střední Afriky (ECCAS) a shromažďováním
dodatečných finančních prostředků na podporu operací v oblasti demobilizace v rámci probíhajícího
programu odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění.
6.5. JIŽNÍ AFRIKA
6.5.1. V Bruselu se dne 18. září 2012 konal pátý výroční summit EU-Jižní Afrika. Tento summit
byl završením roku, který proběhl ve znamení intenzivního politického dialogu a činností v oblasti
prohloubené politické spolupráce. Mezi tyto činnosti patřily 4. dvoustranné konzultace
o politických a bezpečnostních otázkách, které proběhly dne 30. dubna v Bruselu, 13. zasedání
Rady pro spolupráci konané dne 17. července v Pretorii a 11. politický dialog na ministerské úrovni
konaný dne 24. srpna v Pretorii, kterého se zúčastnila vysoká představitelka, místopředsedkyně
Komise a jihoafrický ministr zahraničních věcí Nkoana Mashabane. Všechny tyto události
umožnily dosažení významného pokroku v partnerství a postupné posilování politického dialogu
o zahraničněpolitických otázkách. Pokračovaly plodné diskuze o odvětvových politikách v široké
řadě oblastí, od obchodu po rozvojovou spolupráci, životní prostředí, energetiku, změnu klimatu,
vzdělávání, mobilitu, vědu a technologie.
Dne 19. listopadu Rada formálně zahájila dialog o lidských právech EU-Jižní Afrika, jehož
zasedání se budou konat jednou za rok a zaměří se na důležité otázky týkající se lidských práv,
demokracie a právního státu68.
68
Evropský parlament přijal dne 13. září 2012 usnesení o Jihoafrické republice: hromadné
zabíjení stávkujících horníků (P7_TA(2012)0354).
14924/13
ls/jg
DG C 1
84
CS
6.5.2. Angola Po oficiální návštěvě předsedy Josého Manuela Barrosa v Luandě v dubnu roku 2012
byla v červenci téhož roku podepsána dohoda Angoly a EU o „společné cestě kupředu (JWF)“.
Tento dokument otevírá cestu k ambicióznímu politickému partnerství a posílené spolupráci.
V souladu s dohodou vedly zúčastněné strany rozsáhlá jednání o konfliktu v oblasti Velkých jezer.
EU ocenila úsilí, které Angola vynakládá v Guineji-Bissau s cílem potlačit vliv vojenských sil
v politické sféře a bojovat proti obchodu s drogami. Všeobecné volby, které se v Angole konaly
v srpnu roku 2012 – EU pro účely těchto voleb mobilizovala misi odborníků a financovala projekty
občanské společnosti zaměřené na svobodné a transparentní volby –, byly mezinárodními
pozorovateli vyhodnoceny jako celkově úspěšné. Volební mise odborníků vyslaná EU zaznamenala
v průběhu volebního procesu několik nedostatků a uvedla, že je připravena podpořit angolské
orgány v tom, aby při příštích volbách tyto nedostatky účinně řešily.
6.5.3. Malawi. Po smrti prezidenta Bingu wa Muthariky EU aktivně podpořila dodržení ústavního
předání moci bývalé viceprezidence Joyce Bandaové, která úřad převzala dne 7. dubna. Prezidentka
Bandaová učinila po nástupu do úřadu řadu pozitivních kroků k posílení řádné správy věcí
veřejných a k opětovnému nastolení důvěry. Nová vláda se zavázala k celkové restrukturalizaci
hospodářských politik a napravila výrazně zhoršenou situaci lidských práv v zemi. EU ocenila
skutečnost, že prezidentka Bandaová klade důraz na sociální spravedlnost a lidská práva, a vyzvala
ji, aby nadále prováděla ambiciózní nové politiky v zájmu stabilizace hospodářství (přijetí
programu MMF v srpnu roku 2012) a vytvořila podmínky pro dlouhodobě udržitelný hospodářský
růst. V listopadu roku 2012 se Joyce Bandaová zúčastnila Evropských dnů rozvojové pomoci
a setkala se s vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise Catherine Ashtonovou. V roce
2012 bylo obnoveno vyplácení prostředků z rozpočtové podpory EU. V listopadu roku 2012 byl
schválen zákon o změně ústavy pro konání trojích voleb (prezidentských, parlamentních a místních)
v roce 201469.
69
Troje volby budou představovat značnou logistickou, manažerskou a finanční zátěž. EU
pozorovala dvoje poslední všeobecné volby v Malawi v roce 2004 a 2009 a vyslala návaznou
pozorovatelskou misi v prosinci roku 2012, aby posoudila pokrok a zhodnotila přípravy na
volby v roce 2014.
14924/13
ls/jg
DG C 1
85
CS
6.5.4. Pokud jde o Zimbabwe, EU v únoru roku 2012 rozhodla o vynětí 51 osob a 20 subjektů ze
seznamu osob a subjektů, na které se vztahuje zákaz vydávání víz a zmrazení majetku. EU se
rovněž zavázala provést pololetní přezkum své rozvojové politiky a komplexní přezkum opatření.
V červenci roku 2012 EU následně rozhodla o pozastavení uplatňování článku 96 dohody
z Cotonou a v rámci příštího Evropského rozvojového fondu zahájila přípravy strategického
dokumentu pro Zimbabwe. Tyto kroky umožňují Unii spolupracovat přímo s vládou Zimbabwe
a jejím prostřednictvím. V červenci EU rovněž potvrdila, že je připravena v závislosti na pokroku,
kterého politické strany dosáhnou při provádění plánu Jihoafrického společenství pro rozvoj, dále
upravit svou politiku v oblasti opatření. Pokojné a důvěryhodné referendum o ústavě by z tohoto
hlediska bylo důležitým mezníkem v rámci přípravy demokratických voleb, jenž by ospravedlnil
pozastavení velké části všech omezujících opatření EU zaměřených proti konkrétním osobám
a subjektům. Pokud jde o kimberleyský proces, EU i zde hrála vedoucí úlohu při hledání konsensu
ohledně dalšího postupu v souvislosti s diamantovými nalezišti v zimbabwském Marange.
Pozitivním krokem vpřed bylo rozhodnutí zrušit zvláštní monitorovací opatření v těžební oblasti
v zimbabwském Marange, kterého bylo dosaženo v listopadu na plenárním zasedání
kimberleyského procesu konaném ve Washingtonu. Uvedené rozhodnutí představuje rovněž uznání
značného pokroku, kterého Zimbabwe dosáhlo při plnění požadavků kimberleyského procesu. EU
oceňuje příspěvek zástupců koalice občanské společnosti a vítá ochotu Zimbabwe trvale usilovat
o soulad s kimberleyským procesem v zájmu zvýšení transparentnosti příjmů.
6.5.5. V červenci roku 2012 se uskutečnila oficiální návštěva předsedy Barrosa v Mozambiku.
Jejím cílem bylo posílit dvoustranné vztahy, projednat budoucnost spolupráce EU-Mozambik
a další vícestranné otázky, zejména spolupráci se Společenstvím portugalsky hovořících zemí
a Společenstvím portugalsky hovořících afrických zemí a Východního Timoru. Předseda Barroso se
setkal s mozambickým prezidentem Armandem Guebuzou, předsedkyní parlamentu Veronicou
Macamovou a se členy vlády.
14924/13
ls/jg
DG C 1
86
CS
7.
AMERIKA
7.1. SPOJENÉ STÁTY a KANADA
7.1.1. Spojené státy (USA) jsou i nadále nejvýznamnějším globálním strategickým partnerem EU.
Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise byla v průběhu celého roku v častém a úzkém
kontaktu s ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Často se také setkávala s poradcem pro
národní bezpečnost USA Tomem Donilonem. Pro uplynulý rok byla charakteristická pevná
a účinná spolupráce mezi EU a USA v ESVČ na všech úrovních zahraniční politiky. Probíhala úzká
koordinace při napomáhání reformnímu procesu v zemích severní Afriky a Blízkého východu,
v souvislosti s politickou a humanitární situací v Libyi, jakož i pokud jde o sankce vůči Íránu
a Sýrii; tyto činnosti doplňovaly věcný dialog na téma dlouhodobého výhledu vývoje v tomto
regionu. Írán zůstával klíčovým tématem spolupráce v rámci procesu E3+3 a i nadále se na něj
vztahovaly zpřísněné sankce. EU byla v těsném kontaktu s orgány USA v zájmu zajištění
maximálního souladu našich právních předpisů týkajících se sankcí. EU i USA rozšířily
humanitární pomoc poskytovanou syrským uprchlíkům. Obě strany se společně angažovaly na
vysoké úrovni i na Balkáně. Cílem jejich činnosti byla zejména normalizace vztahů mezi Kosovem
a Srbskem. V kontextu dobře koordinované angažovanosti v regionu navštívily vysoká
představitelka, místopředsedkyně Komise a ministryně Hillary Clintonová ve dnech 30. a 31. října
společně Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Kosovo. Spojené státy prostřednictvím své účasti
v informační a koordinační skupině v rámci Východního partnerství i účasti na dárcovských
konferencích na pomoc Bělorusku podporovaly politiku EU zaměřenou na podporu demokratických
a tržních reforem v zemích východního sousedství EU. EU a USA úzce spolupracovaly
v záležitostech týkajících se Ukrajiny, Běloruska a Gruzie, a to před i po parlamentních volbách
v těchto zemích70. Na všech úrovních proběhla celá řada zasedání v rámci politického dialogu.
Přehodnocování postoje USA vůči Asii otevřelo nové příležitosti ke spolupráci v této oblasti,
zejména v jižní, jihovýchodní a severní Asii. Věcný dialog a spolupráce probíhaly i v oblasti
rozvoje, ve které se EU a USA zaměřovaly na odolnost a zabezpečování potravin, budoucnost
rozvojových cílů tisíciletí, jakož i na souvislosti mezi bezpečností a rozvojem.
70
Například společný článek vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise a ministryně
Clintonové o Ukrajině, který dne 24. října zveřejnil deník The New York Times.
14924/13
ls/jg
DG C 1
87
CS
Vzhledem k tomu, že EU i USA stojí před úkolem nalézt nové zdroje růstu a pracovních míst,
pokračovaly v hledání příležitostí k vytvoření užších hospodářských vztahů71. Pracovní skupina na
vysoké úrovni pro zaměstnanost a růst ve své průběžné zprávě ze dne 19. června uvedla, že
nástrojem, který má obrovský potenciál, pokud jde o podporu zaměstnanosti, růstu
a konkurenceschopnosti na obou březích Atlantiku, je komplexní transatlantická dohoda o obchodu
a investicích. Na pořadu zasedání Rady pro energetiku EU-USA, které se konalo dne 5. prosince
v Bruselu, bylo zabezpečování dodávek energie prostřednictvím diverzifikace zdrojů zemního
plynu a ropy a tras jejich dodávek. Jednání se zaměřila i na úsilí o snižování emisí uhlíku
a zvyšování energetické účinnosti. EU a USA účinně spolupracovaly i v oblasti řešení krizí, neboť
Spojené státy se přímo účastní operace SBOP pro řešení krize v Kosovu (EULEX) a podpořily úsilí
EU v oblasti Sahelu a Afrického rohu. Rovněž je třeba zmínit vynikající spolupráci námořních
jednotek v Indickém oceánu (Smíšená pracovní skupina 151 a operace Atalanta). Ve svém
příspěvku k přezkumu partnerství v rámci SBOP, který provedla ESVČ, Spojené státy uvedly, že si
přejí, aby byly posíleny vztahy mezi EU a NATO. Plodná spolupráce probíhala i v oblasti
spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. Pokroku bylo dosaženo i v jednání o zastřešující dohodě
o ochraně údajů v oblasti vymáhání práva stvrzené společným ministerským prohlášením EU
a USA vydaným dne 21. června. Dne 1. července vstoupila v platnost nová dohoda o jmenné
evidenci cestujících mezi EU a USA. Iniciativa globální aliance proti pohlavnímu zneužívání dětí
prostřednictvím internetu, která byla společně na ministerské úrovni zahájena dne 5. prosince, je
důkazem společné angažovanosti v boji proti kyberkriminalitě.
7.1.2. Vztahy mezi EU a Kanadou se v roce 2012 vyznačovaly řadou významných jednání,
zejména jednání o rozšíření rámcové dohody z roku 1976, které obě strany chtějí dokončit v roce
2013, a o komplexní hospodářské a obchodní dohodě. Nové dohoda o strategickém partnerství bude
právně závazným nástrojem, který bude zahrnovat ustanovení o politických dialozích, společné
závazky a společné hodnoty v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu či ustanovení
o nešíření, podpoře Mezinárodního trestního soudu a boji proti terorismu. Stanoví rovněž rámec pro
již existující spolupráci v otázkách mezinárodního míru a bezpečnosti. K velmi výraznému pokroku
došlo rovněž v jednáních o nové dohodě o jmenné evidenci cestujících, jejíž uzavření se očekává
v roce 2013. EU v roce 2012 pokračovala v rozsáhlém programu politického dialogu s Kanadou.
Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise přijala dne 18. dubna v Bruselu kanadského
ministra zahraničních věcí Johna Bairda. Kanada i nadále přispívala k misím EU SBOP v
Afghánistánu a na palestinských územích. Intenzivní spolupráce probíhala ohledně sankcí vůči
Íránu a Sýrii.
71
Evropský parlament přijal dne 23. října 2012 usnesení o obchodních a hospodářských
vztazích se Spojenými státy americkými (P7_TA(2012)0388).
14924/13
ls/jg
DG C 1
88
CS
7.2. LATINSKÁ AMERIKA a KARIBIK
MNOHOSTRANNÉ VZTAHY
7.2.1. VZTAHY MEZI DVĚMA REGIONY (LATINSKOAMERICKÉ ZEMĚ)
Vztahy s Latinskou Amerikou a Karibikem (LAK) byly v roce 2012 dále posilovány. Bylo
dosaženo dalšího pokroku v provádění výsledků summitu konaného v roce 2010 v Madridu: byla
podepsána dohoda o přidružení se Střední Amerikou a obchodní dohoda s Kolumbií a Peru72.
Nadace EU-LAK již funguje a vyvíjí činnost v souladu se svým pracovním plánem. Ukázalo se, že
zvláště účinným nástrojem na podporu investic v regionu je i nadále latinskoamerická investiční
facilita; obdobný nástroj – karibská investiční facilita – byl vytvořen i pro země Karibiku.
Pokračovalo provádění madridského akčního plánu. Nicméně jednání EU-Mercosur o dohodě
o přidružení se v roce 2012 zpomalila. Usiluje se o jejich oživení.
Pokračovaly přípravy na summit hlav států a předsedů vlád členských zemí EU a zemí LAK, který
se má konat v Santiagu73.
72
73
Evropský parlament přijal dne 13. června 2012 usnesení o Obchodní dohodě mezi EU
a Kolumbií a Peru (P7_TA(2012)0249) a dne 11. prosince 2012 usnesení o návrhu rozhodnutí
Rady o uzavření Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy
na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé (P7_TA(2012)0478). Kromě toho přijal
Evropský parlament dne 12. června 2012 usnesení o definici nové politiky rozvojové
spolupráce s Latinskou Amerikou (P7_TA(2012)0235) a dne 24. května 2012 usnesení
o možném vystoupení Venezuely z Meziamerické komise pro lidská práva
(P7_TA(2012)0227).
Summit, který se konal ve dnech 26. a 27. ledna 2013, byl v pořadí sedmým summitem EULAK – úvodní summit se konal v roce 1999 –, avšak prvním summitem, kterého se zúčastnilo
Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) jakožto partner EU. Summit
byl příležitostí k vyslání jasného signálu o politické angažovanosti EU vůči
latinskoamerickým a karibským zemím, ke zdůraznění rozsahu vzájemné ekonomické
závislosti, k vyzdvihnutí významného přínosu investic EU pro hospodářský a sociální rozvoj
regionu, ke zdůraznění nezbytnosti bránit se protekcionismu a zachovat stabilní
a transparentní regulační rámec s cílem přivést do regionu další takové investice,
k vyzdvihnutí významu mnohostranné dohody o volném obchodu s Peru a Kolumbií, dohody
o přidružení se Střední Amerikou a nové společné strategie EU-Karibik a nutnosti dosáhnout
pokroku v jednáních s Mercosurem, k podpoře regionální integrace na latinskoamerickém
kontinentě, k dohodě o komplexním společném prohlášení a o doplnění dvou nových oblastí
(genderové otázky a investice) do akčního plánu EU-CELAC, přičemž během přezkumu
akčního plánu EU-CELAC bylo zkoumáno případné zařazení dalších kapitol postihujících
zájmy obou regionů, jako je Vysokoškolské vzdělávání, Veřejná bezpečnost a Zabezpečování
potravy a výživy.
14924/13
ls/jg
DG C 1
89
CS
Prostřednictvím zasedání na vysoké úrovní a technických zasedání pokračovaly strukturované
dialogy EU-LAK o migraci a o drogách.
Uskutečnila se dvě kola jednání o dohodě o přidružení EU-Mercosur – v Bruselu a v Brasilii, která
vedla ke značnému pokroku. Po jednání v Brasilii se obě strany dohodly, že tuto záležitost
projednají na politické úrovni v průběhu summitu EU-CELAC, který se bude konat v Santiagu
v lednu roku 2013.
Vzhledem k rostoucímu násilí byly v roce 2012 nejvyššími prioritami politického dialogu
a spolupráce EU se středoamerickými zeměmi, a to jak na dvoustranné, tak na regionální úrovni,
otázky bezpečnosti a spravedlnosti. EU využívala k řešení této problematiky různé nástroje
spolupráce a současně podporovala reformy v oblasti bezpečnosti, spravedlnosti a lidských práv,
jakož i politiky týkající se sociální prevence násilí, zejména mezi mladými lidmi. Kromě toho EU
přispívala k boji proti nedovolenému hromadění střelných zbraní a obchodování s nimi v zemích
Střední Ameriky a v sousedních zemích.
Prioritou zůstalo vedení a posilování politického dialogu s karibským regionem. V roce 2012 se
uskutečnil politický dialog EU a Fóra karibské skupiny států AKT (CARIFORUM).
V listopadu roku 2012 CARIFORUM a členské státy EU finalizovaly a přijaly společnou strategii
partnerství EU a Karibiku, která byla nastíněna na summitu EU-CARIFORUM v roce 2010. Ve
strategii je zdůrazněno, že je důležité, aby EU a karibský region na mezinárodní scéně
v záležitostech společného zájmu spojily své síly. Jednou z hlavních oblastí společného zájmu je
bezpečnost; byl zahájen program bezpečnostního sektoru financovaný z regionálního programu
částkou 10 milionů EUR, jehož cílem je budování kapacit regionálních bezpečnostních organizací
a předcházení trestné činnosti.
14924/13
ls/jg
DG C 1
90
CS
7.2.2. EVROPSKO-LATINSKOAMERICKÉ PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ (EuroLat)
Shromáždění Eurolat i nadále významným způsobem přispívalo k vymezení meziregionální politiky
a pozorně sledovalo vývoj v Latinské Americe a v EU. V průběhu roku 2012 se konala zasedání
řídící rady a výborů pro politické, hospodářské a sociální záležitosti. Tato zasedání byla příležitostí
k úzkému dialogu o klíčových otázkách strategického partnerství EU-LAK, mimo jiné o globální
ekonomice, dohodách a volném obchodu a o přidružení a o otázkách týkajících se migrace
a bezpečnosti. Rovněž napomohla při přípravách VI. plenárního zasedání EuroLat, které se konalo
ve dnech 23. až 25. ledna 2013 v Santiagu de Chile.
DVOUSTRANNÉ VZTAHY
7.2.3. BRAZÍLIE74. V roce 2012 došlo k významnému posílení politického dialogu na vysoké
úrovni prostřednictvím dvou zasedání na úrovni ministrů, z nichž jedno se konalo v Brazílii
v průběhu návštěvy vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise ve dnech 6. a 7. února 2012
a druhé v New Yorku dne 25. září 2012 v rámci zasedání Valného shromáždění OSN. V průběhu
uplynulého roku Brazílii navštívil předseda Evropské komise José Manuel Barroso a 7 evropských
komisařů. Politický dialog na úrovni politických ředitelů se poprvé konal v Brasilii a byl další
příležitostí k prohloubení dialogu o zahraniční a bezpečnostní politice. Pokračovaly pravidelné
konzultace o lidských právech, které vyústily v řadu konkrétních výsledků, například v dohodu
o posílení koordinace a spolupráce v rámci Rady OSN pro lidská práva a závazek provádět
prostřednictvím trojstranné spolupráce činnosti, jejichž cílem je podpora třetích zemí při provádění
doporučení vyplývajících ze všeobecného pravidelného přezkumu. EU a Brazílie pokračovaly
v provádění společného akčního plánu na období 2012–2014. Po zahájení dialogů v nových
oblastech, jako jsou obecné záležitosti týkající se OSN nebo drogová problematika v rámci
tematického okruhu „Mír a bezpečnost“, dosáhl počet probíhajících dialogů třiceti. V září se ředitel
ředitelství pro řešení krizí a plánování zúčastnil 9. mezinárodní konference o bezpečnostních
otázkách konané na základně Forte de Copacabana v Riu. Setkal se zde rovněž s vyššími úředníky
s cílem zahájit pravidelnější dialog o otázkách bezpečnosti, obrany a řešení krizí a pokračovat
v jednáních za účelem uzavření rámcové dohody o účasti, která by usnadnila budoucí účast Brazílie
v operacích pro řešení krizí probíhajících pod vedením EU.
74
Vzhledem k rozdílným pracovním programům vedoucích představitelů se výroční summit
v roce v 2012 neuskutečnil, ale byl odložen na leden roku 2013, kdy se konal společně se
summitem EU-CELAC v Santiagu. Výroční summit za rok 2013 se rovněž uskuteční –
předběžně je jeho konání plánováno na říjen.
14924/13
ls/jg
DG C 1
91
CS
7.2.4. MEXIKO. První oficiální návštěva vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise
v Mexiku, která se uskutečnila v únoru roku 2012, spolu se zasedáním Společné Rady EU-Mexiko
položila základy pro další posilování vztahů s tímto podobně smýšlejícím strategickým partnerem.
Rok 2012 byl rokem intenzivnější koordinace mezi EU a Mexikem, jejímž cílem bylo prosazování
společných postojů k otázkám, jako jsou změna klimatu a liberalizace ekonomik, zejména
v kontextu skupiny G20. Na summitu EU-Mexiko konaném dne 17. června v Los Cabos jednali
předsedové Herman Van Rompuy a José Manuel Barroso a mexický prezident Felipe Calderón
o otázkách bezpečnosti, mnohostranných otázkách, zejména o hospodářské krizi, a o případném
přezkumu hospodářského partnerství, politické koordinace a dohody o spolupráci. V říjnu roku
2012 se uskutečnilo třetí zasedání v rámci dvoustranného dialogu na vysoké úrovni o lidských
právech, které se zaměřilo zejména na úsilí Mexika o řešení vnitřních problémů a na reformy
prováděné federální vládou v souladu s mezinárodními závazky. Za EU tomuto zasedání předsedal
zvláštní zástupce EU pro lidská práva Stavros Lambrinidis.
7.2.5. VENEZUELA Dne 7. října proběhly mírumilovné všeobecné volby, v nichž dosavadní
prezident Hugo Chávez jednoznačně zvítězil nad vyzyvatelem Henriquem Caprilesem. EU
nedostala pozvání k rozmístění volební pozorovatelské mise.
7.2.6. PARAGUAY Paraguajský kongres dne 22. června po odvolacím procesu sesadil prezidenta
Fernanda Luga. Prezidentskou přísahu složil viceprezident Federico Franco. To vyvolalo regionální
napětí a pozastavení členství Paraguaye v UNASURu a MERCOSURu. Vysoká představitelka,
místopředsedkyně Komise rozhodla v prosinci roku 2012 na základě žádosti paraguayské vlády
o rozmístění volební pozorovatelské mise pro všeobecné volby plánované na duben roku 2013.
14924/13
ls/jg
DG C 1
92
CS
7.2.7. KUBA. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise dospěla v návaznosti na diskusi
o budoucnosti vztahů EU a Kuby na zasedání Rady pro zahraniční věci dne 19. listopadu 2012
k závěru, že dá útvarům pokyn, aby zahájily přípravu směrnic pro jednání s ohledem na případný
budoucí politický dialog a dohodu o spolupráci mezi EU a Kubou. Při jednáních se zástupci
kubánských orgánů na všech úrovních, a to jak v Bruselu, tak v Havaně, byly nastolovány otázky
lidských práv.
7.2.8. HAITI V roce 2012 EU pokračovala v plnění svého závazku podporovat Haiti při obnově
země a oživení ekonomiky. Z celkem 522 milionů EUR přislíbených na dárcovské konferenci
konané v březnu roku 2010 v New Yorku již bylo vyplaceno přibližně 85 %. Po jmenování nového
předsedy vlády Laurenta Lamothea v květnu roku 2012 a sestavení nové vlády se politická situace
na Haiti relativně stabilizovala. EU podporuje program politických a správních reforem zahájený
prezidentem Michelem Martellym, jehož cílem je upevnění demokratických mechanismů,
vybudování nových haitských správních kapacit a efektivnější využívání pomoci poskytované
Evropskou unií a mezinárodním společenstvím. Návštěva komisaře Andrise Piebalgse na Haiti
v březnu roku 2012 a návštěva prezidenta Martellyho v institucích EU v listopadu téhož roku
potvrdily obnovený a posílený dialog mezi EU a Haiti, a to jak v oblasti spolupráce, tak v politické
oblasti. Při jednání o bezpečnostní situaci na Haiti na zasedání Rady bezpečnosti OSN, které se
konalo v říjnu roku 2012, EU uvítala zprávu generálního tajemníka OSN o misi OSN na Haiti
(MINUSTAH), ve které je mimo jiné uvedeno, že pravomoci mise MINUSTAH budou postupně
předávány haitským orgánům v rámci procesu upevňování demokratické stability a bezpečnosti.
7.2.9. SURINAM V roce 2012 byl v souladu s požadavkem stanoveným v článku 8 Dohody
z Cotonou zahájen politický dialog zahrnující řadu otázek, mimo jiné lidská práva, hospodářskou
krizi a rozvojovou spolupráci.
14924/13
ls/jg
DG C 1
93
CS
7.2.10.
ANDSKÉ ZEMĚ. Pokud jde o Kolumbii, formální mírová jednání mezi vládou
a Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC) zahájená v říjnu nabízejí mimořádně dobré
výhledy na ukončení pět desetiletí trvajícího konfliktu v zemi. EU poskytuje tomuto mírovému
procesu politickou podporu (prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise ze srpna
a září). Unie rovněž uvedla, že je připravena napomáhat při provádění případné mírové dohody. Mír
by pomohl nejen naplnit rozvojový potenciál Kolumbie, ale přinesl by bezpečnost a stabilitu
i širšímu regionu. V prosinci vydala vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise prohlášení,
ve kterém vyjádřila obavy z rozšiřování pravomocí kolumbijských vojenských trestních soudů.
Očekává se, že mnohostranná obchodní dohoda s Kolumbií a Peru bude mít pozitivní dopad na
bezpečnost.
Tato dohoda vytvoří nové příležitosti v oblasti udržitelného rozvoje a přispěje k úsilí vlád o zlepšení
sociální soudržnosti a k jejich boji proti nelegálním těžebním aktivitám a proti obchodu s drogami,
které představují hlavní bezpečnostní výzvu v celém regionu. Pokrok dosažený na cestě k přijetí
uvedené dohody – podepsané v červnu a v prosinci schválené Evropským parlamentem – dodal
vztahům s oběma zeměmi nový impuls. Peruánský prezident Ollanta Humala v červnu poprvé
navštívil instituce EU. Sociální konflikty v těžebním odvětví v Peru a v Bolívii se vyostřily a výzvy
spojené s řízením přírodních zdrojů se staly klíčovým tématem politických dialogů s andskými
zeměmi. Pokud jde o Bolívii, EU podporuje přijetí nového zákona o referendu. Na severní hranici
Ekvádoru EU přispívá k činnostem v oblasti předcházení krizím a řešení konfliktů, jakož
i k ochraně práv zranitelných osob. Listopadová návštěva chilského prezidenta Sebastiána Piñery
byla příležitostí k připomenutí deseti let úspěšného provádění dohody o přidružení a k projednání
možností dalšího prohlubování vztahů v oblastech, jako jsou řešení krizí a změna klimatu. Chile se
i nadále účastnilo operace EUFOR ALTHEA. Bylo dosaženo pokroku v jednáních o rámcové
dohodě, jejímž cílem je umožnit účast Chile na operacích EU pro řešení krizí („rámcová dohoda
o účasti“). V neposlední řadě EU s andským regionem i nadále úzce spolupracovala v oblasti boje
proti drogám a obchodu s drogami, a to prostřednictvím specificky zaměřených zasedání
politických dialogů s Andským společenstvím, jakož i s Bolívií a Peru (v listopadu)
a prostřednictvím podpory provádění antidrogových politik v rámci programů spolupráce.
14924/13
ls/jg
DG C 1
94
CS
B.
ŘEŠENÍ HROZEB A GLOBÁLNÍCH VÝZEV
1.
NEŠÍŘENÍ ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ A JEJICH NOSIČŮ / KONVENČNÍ
ZBRANĚ
Nedílnou součástí zahraniční politiky EU byly i v roce 2012 otázky nešíření a odzbrojení, což
přispělo k účinnému provádění Evropské bezpečnostní strategie75.
Za využití nových možností, které poskytuje Lisabonská smlouva, bylo vyvíjeno úsilí o další
posílení koordinace mezi orgány EU i mezi těmito orgány a členskými státy, jakož i se třetími
zeměmi a mezinárodními partnery. Prioritou bylo spojit veškeré mechanismy a nástroje, které má
EU k dispozici, v zájmu zajištění doplňkovosti a soudržnosti. Konkrétně EU nadále podporovala
přistoupení všech států k příslušným mezinárodním smlouvám a nástrojům a jejich úplné a účinné
provádění. EU také nadále prosazovala začlenění doložek o nešíření zbraní hromadného ničení,
jakož i doložek týkajících se ručních palných a lehkých zbraní do dohod uzavřených mezi EU
a třetími státy. V roce 2012 proběhla jednání o dohodách zahrnujících tyto doložky
s Afghánistánem, Arménií, Austrálií, Ázerbájdžánem, Brunejí, Kanadou, Gruzií, Kazachstánem,
Malajsií, Novým Zélandem, Singapurem a MERCOSURem.
75
Veškerá činnost EU v této oblasti vycházela ze souboru následujících strategických
dokumentů: Evropská bezpečností strategie z roku 2003, strategie EU proti šíření zbraní
hromadného ničení z roku 2003 a nové pokyny pro činnost Evropské unie v oblasti boje proti
šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů z roku 2008, strategie EU pro boj proti
nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva do nich a proti
nedovolenému obchodování s nimi z roku 2005 a společný postoj k vývozu konvenčních
zbraní z roku 2008.
14924/13
ls/jg
DG C 1
95
CS
1.1. NEŠÍŘENÍ ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ
1.1.1. Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT) V roce 2012 zaměřila EU úsilí na aktivní
prosazování provádění akčního plánu, který byl přijat v roce 2010 na hodnotící konferenci stran
smlouvy o nešíření, a přípravnému výboru smlouvy o nešíření, jehož zasedání se konalo ve dnech
30. dubna až 11. května 2012 ve Vídni, předložila zprávu o činnostech v této oblasti. Byla vydána
celkem čtyři prohlášení EU – jedno obecné a tři specifická prohlášení zaměřená na tři pilíře
smlouvy o nešíření, kterými jsou nešíření, odzbrojení a mírové využití jaderné energie. EU
předložila dva pracovní dokumenty: jeden se týká provádění závěrů hodnotící konference stran
smlouvy o nešíření konané v roce 2010 a jejích doporučení ohledně dalších opatření a druhý je
zaměřen na mírové využití jaderných technologií. Prostřednictvím konsorcia EU pro nešíření zbraní
hromadného ničení, které je financováno SZBP a sdružuje analytická střediska, uspořádala Unie
v listopadu roku 2012 druhý úspěšný seminář EU (pořádaný v rámci neformálního procesu ─ tzv.
track-2 seminar) o zóně bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě76, na němž se sešlo
téměř 140 účastníků z EU, zemí regionu, třetích zemí i z příslušných mezinárodních organizací, aby
přispěli k procesu, který má vyústit v „helsinskou“ konferenci, již svolává generální tajemník OSN,
Ruská federace, Spojené království a Spojené státy.
Úsilí EU v souvislosti s Íránem a KLDR je popsáno v příslušné kapitole v oddílu A této zprávy.
76
(Rozhodnutí Rady 2012/422/SZBP ze dne 23. července 2012).
14924/13
ls/jg
DG C 1
96
CS
1.1.2. Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) EU se nadále zasazovala
o vstup CTBT v platnost a podporovala činnosti Přípravné komise pro Organizaci Smlouvy
o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO). Dne 13. listopadu 2012 Rada přijala nové
rozhodnutí77 o poskytnutí dodatečné finanční podpory CTBTO ve výši přibližně 5,2 milionů EUR
z rozpočtu SZBP za účelem posílení kapacit přípravné komise v oblasti monitorování a ověřování.
Finanční pomoc byla doplněna a podpořena zintenzivněnou diplomatickou činností78. EU rovněž
vydala prohlášení na šestém zasedání ministrů na podporu Smlouvy o všeobecném zákazu
jaderných zkoušek konaném v New Yorku dne 27. září 2012.
1.1.3. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) EU rovněž nadále prostřednictvím
různých nástrojů podporovala Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), která sídlí ve
Vídni79. V roce 2012 EU prostřednictvím nástroje stability přispěla na projekt MAAE týkající se
banky slabě obohaceného uranu dodatečnou částkou ve výši 20 milionů EUR a oznámila, že je
odhodlána tento připravovaný projekt nadále podporovat z rozpočtu SZBP. EU také přispěla
dodatečnou částkou ve výši 5 milionů EUR na modernizaci laboratoře MAAE v Seibersdorfu
zabývající se zárukami (Rakousko). Prvořadým cílem podpory poskytnuté MAAE je zajistit, aby
třetí země při provádění jaderných činností dodržovaly nejpřísnější normy jaderné bezpečnosti,
zabezpečení a záruk. EU a její členské státy proto rovněž každoročně přispívají částkou ve výši
přibližně 150 milionů EUR k činnostem zaměřeným na „mírové využití“ pro energetické
i neenergetické účely, částečně prostřednictvím MAEE. Mezi EU a MAEE rovněž probíhala úzká
spolupráce ohledně íránské jaderné otázky.
77
78
79
2012/699/SZBP.
Politické dialogy, demarše a prohlášení vydaná na neformálním plenárním zasedání Valného
shromáždění OSN konaném u příležitosti Mezinárodního dne boje proti jaderným testům a
na ministerském zasedání pořádaném v září roku 2012 v New Yorku skupinou „Přátel
CTBT“ a koordinátory podle článku XIV.
EU, která od roku 2004 poskytla příspěvky v celkové výši přes 30 milionů EUR, zůstává
jedním z hlavních dárců Fondu jaderného zabezpečení MAAE ve prospěch více než 80 zemí
v Africe, na Blízkém východě, v Latinské Americe a v Asii.
14924/13
ls/jg
DG C 1
97
CS
1.1.4. EU se nadále zasazovala o univerzální platnost Úmluvy o chemických zbraních (CWC)
a podporovala nové činnosti zaměřené na konkrétní projekty. Dne 23. března 2012 přijala Rada EU
nové rozhodnutí na podporu činností Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). EU
zahájila jednání o společném postoji pro účely třetí hodnotící konference CWC, která se má konat
v dubnu roku 2013, a zdůraznila, že je zapotřebí co nejdříve zcela zničit všechny chemické zbraně
a na úrovni jednotlivých států účinně provádět CWC a dosáhnout její plné univerzalizace, přičemž
vyjádřila hluboké znepokojení nad hrozbou, již pro mír a bezpečnost na mezinárodní úrovni
představují chemické zbraně v Sýrii.
1.1.5. V návaznosti na 7. hodnotící konferenci Úmluvy o zákazu biologických a toxinových
zbraní (BTWC), která se konala ve dnech 5. až 22. prosince 2011 v Ženevě, a na základě
formálního společného postoje přijatého Radou dne 18. července 2011 se EU aktivně zapojila do
programu pro období mezi zasedáními v letech 2012 až 2015 tím, že vydávala prohlášení EU
a předložila pracovní dokumenty týkající se pomoci a spolupráce (článek X) a opatření na zmírnění
rizik vyplývajících z vědeckého a technologického pokroku. EU dne 23. července 2012 rovněž
přijala nové rozhodnutí Rady na podporu BTWC a dále aktivně podporovala zlepšení v oblastech
biologické bezpečnosti a ochrany.
1.1.6. Kontrola vývozu Pokud jde o procesy kontroly vývozu, EU v roce 2012 nadále podporovala
provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1540, 1673 a 1810 prostřednictvím společné akce Rady
z roku 2008, jejímž cílem je posilovat dovednosti a schopnosti státních úředníků v třetích zemích.
Během posledních pěti let byly prostřednictvím informačního programu pro kontroly vývozu zboží
dvojího užití, jenž je financován v rámci dlouhodobého nástroje stability, podpořeny činnosti
kontroly vývozu ve 28 zemích částkou 17 milionů EUR, přičemž jasným cílem je zpomalit šíření
zbraní hromadného ničení.
14924/13
ls/jg
DG C 1
98
CS
1.1.7. V zájmu zajištění kontinuity činnosti podle rozhodnutí Rady přijatého v roce 2008 na podporu
Haagského kodexu chování proti šíření balistických raket se Rada dohodla na přijetí nového
rozhodnutí na podporu tohoto kodexu (osvětově zaměřeného zejména na státy, které nejsou jeho
signatáři) a komplexnějšího způsobu boje proti šíření raket. Na základě tohoto rozhodnutí
uspořádala EU v New Yorku při zasedání prvního výboru Valného shromáždění OSN dne
17. října 2012 osvětovou akci pro signatářské i nesignatářské státy80.
1.1.8. V rámci nástroje stability, konkrétně v jeho části zaměřené na zmírňování rizik v chemické,
biologické, radiologické a jaderné oblasti (CBRN), značně pokročilo zřizování středisek excelence
v oblasti CBRN v cíleně vybraných regionech, přičemž první střediska jsou nyní otevírána:
1. v severní Africe (Alžír), 2. na atlantském pobřeží Afriky (Rabat), 3. na Blízkém východě
(Ammán), 4. v jihovýchodní Evropě – v oblasti jižního Kavkazu – v Moldavské republice – na
Ukrajině (Tbilisi), 5. v jihovýchodní Asii (Manila), 6. v subsaharské Africe (Nairobi), 7. ve střední
Asii (Taškent) a 8. v zemích Rady pro spolupráci v Zálivu; tato střediska zahájila činnost. Jejich
úkolem je posílit regionální a mezinárodní spolupráci v souvislosti se všemi riziky v chemické,
biologické, radiologické a jaderné oblasti nezávisle na jejich původu81.
1.1.9. Formou intenzivnějších konzultací se třetími zeměmi EU pokračovala v práci na návrhu
mezinárodního kodexu chování, který by posílil budování důvěry a transparentnost při činnostech
v kosmickém prostoru.
80
81
EU rovněž začala připravovat plány na uspořádání akcí, jež se konaly na počátku roku 2013,
například slavnostního připomenutí desátého výročí podpisu Haagského kodexu chování,
které se konalo ve Vídni.
Zřizování těchto středisek nedávno uvítala Rada bezpečnosti OSN (prohlášení předsedy
Rady bezpečnosti OSN ze dne 19. dubna 2012).
14924/13
ls/jg
DG C 1
99
CS
1.2. KONVENČNÍ ZBRANĚ
1.2.1. Kontrola vývozu Politiky členských států v oblasti kontroly vývozu konvenčních zbraní se
nadále řídily společným postojem Rady z prosince roku 2008, který stanoví společná pravidla pro
kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Pracovní skupina Rady pro vývoz
konvenčních zbraní (COARM) provedla v roce 2012 přezkum tohoto společného postoje.
Předběžné vyhodnocení přezkumu potvrdilo vhodnost společného postoje z hlediska prosazování
harmonizace politik členských států EU v oblasti vývozu zbraní a určilo oblasti činnosti související
s prováděním, které budou v průběhu nadcházejících měsíců rozpracovány. Rada a ESVČ vedly
i v roce 2012 podrobný dialog o politikách v oblasti kontroly vývozu s Evropským parlamentem
a občanskou společností.
EU v průběhu uplynulých let vyčlenila významné diplomatické a finanční prostředky na osvětovou
činnost s cílem podpořit odpovědné a transparentní systémy kontroly vývozu zbraní ve třetích
zemích. EU se zavázala tyto osvětové činnosti podporovat mimo jiné tím, že dne 19. listopadu 2012
přijala rozhodnutí Rady 2012/711/SZBP, ve kterém na tyto účely vyčlenila 1,86 milionů EUR na
období let 2013 a 2014.
V průběhu roku 2012 byla EU v plné míře zapojena do jednání o smlouvě o obchodu se zbraněmi
(ATT)82: aktivně se zúčastnila zasedání přípravného výboru (únor 2012) a diplomatické konference
(červenec 2012). EU rovněž vyvíjela obzvlášť aktivní úsilí, pokud jde o intenzivní osvětovou
činnost v celosvětovém měřítku83.
82
83
Evropský parlament přijal dne 13. června 2012 usnesení o jednáních o smlouvě OSN
o obchodu se zbraněmi (ATT) (P7_TA(2012)0251).
V návaznosti na rozhodnutí Rady 2010/336/SZBP na podporu procesu jednání o smlouvě
o obchodu se zbraněmi byly v roce 2012 ve spolupráci s Výzkumným institutem OSN pro
otázky odzbrojení (UNIDIR) uspořádány tři regionální semináře, konkrétně pro země
východní a jižní Afriky (únor 2012, Nairobi, Keňa), pro země Blízkého východu (březen
2012, Bejrút, Libanon), pro evropské a kavkazské země (duben 2012, Bělehrad, Srbsko).
14924/13
ls/jg
DG C 1
100
CS
1.2.2. Ruční palné a lehké zbraně (SALW) V roce 2012 se EU aktivně účastnila hodnotící
konference věnované akčnímu programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nedovoleného
obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi a předložila pracovní dokument obsahující
specifická doporučení pro hodnotící konferenci za účelem posílení provádění uvedeného akčního
programu84. V průběhu jednání o návrhu dokumentu o výsledcích konference EU zejména
zdůrazňovala, že je nutné zintenzívnit úsilí o omezení rizika odklonu ručních palných a lehkých
zbraní (mimo jiné prostřednictvím většího využívání záznamů Interpolu o nedovolených zbraních
a systému pro sledování jejich pohybu), posílit kontroly převodu ručních palných a lehkých zbraní
a střeliva, v plném rozsahu začlenit do provádění akčního programu genderové hledisko a umožnit
operacím na podporu míru účinně přispívat k boji proti nedovolenému obchodu s ručními palnými
a lehkými zbraněmi. EU nadále financovala vytváření nástrojů a postupů za účelem boje proti
nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi s využitím letecké dopravy, činnosti
Úřadu OSN pro otázky odzbrojení za účelem provádění akčního programu OSN, jakož i pomoc při
řízení zásob, sběru, registraci a ničení přebytečných zbraní a střeliva tohoto typu na západním
Balkáně. EU rovněž přijala nové rozhodnutí Rady na podporu činností, jejichž cílem je snížit riziko
nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi a jejich nadměrného hromadění
v zemích OBSE.
1.2.3. Protipěchotní miny a kazetová munice EU v roce 2012 přijala rozhodnutí Rady na podporu
provádění akčního plánu z Cartageny, v němž se podporuje úsilí o provádění těch aspektů akčního
plánu, které se týkají pomoci obětem a odstraňování min, a rovněž se prosazuje univerzální platnost
příslušné úmluvy. EU se v průběhu roku 2012 zúčastnila různých zasedání stran Ottawské úmluvy
a úmluvy o kazetové munici.
84
Rada pro zahraniční věci schválila v červenci roku 2012 pracovní dokument EU o
výsledcích hodnotící konference věnované akčnímu programu OSN, která se konala v roce
2012.
14924/13
ls/jg
DG C 1
101
CS
2.
PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM A MEDIACE
V závěrech Rady z června roku 2011 o předcházení konfliktům byl kladen důraz na tři konkrétní
oblasti: posílení schopnosti včasného varování a zamezení prodlevě v navazující včasné akci, dále
posílení mediačních schopností EU a nástrojů analýzy konfliktů a vytváření a posílení partnerství
s nevládními a mezinárodními organizacemi a příslušnými institucemi.
Při naplňování cílů v těchto oblastech útvary ESVČ usilovaly o komplexní přístup založený na
těsnějším sepjetí odborných prostředků v oblasti předcházení konfliktům se strukturami SBOP a na
zajištění doplňkovosti se strukturami EU v oblasti reakcí na krize a jejich řešení a s příslušnými
útvary Komise; kromě toho útvary ESVČ úzce spolupracovaly s partnery, mimo jiné s OSN,
regionálními organizacemi, občanskou společností a akademickou obcí.
V tomto kontextu byly v roce 2012 prováděny tyto činnosti:
-
poskytování operativní podpory delegacím EU v přibližně dvaceti zemích. Tato činnost
zahrnovala poradenství v oblasti předcházení konfliktům, budování míru a mediace, výběr
a rozmístění odborníků – například na podporu jemenského přípravného výboru pro národní
dialog, poradenství při zřizování myanmarského mírového centra, dále analýzu konfliktů
s cílem porozumět například dopadu hnutí Boko Haram na celkovou stabilitu v severní
Nigérii a v neposlední řadě podporu mediačních schopností spočívající například v propojení
jednotlivých mediátorů věnujících se otázce Mali;
-
další činnost zaměřená na posilování schopnosti ESVČ poskytovat mediační podporu,
financovaná z rozpočtu EU prostřednictvím pilotního projektu iniciovaného Evropským
parlamentem. V této souvislosti bylo nezávislým poradcům zadáno vypracování studie, která
má být příspěvkem k rozvoji schopnosti EU poskytovat mediační podporu a mimo jiné má
posoudit návrh na zřízení Ústavu EU pro otázky míru a vypracovat návrh na posílení
schopnosti EU poskytovat mediační podporu;
14924/13
ls/jg
DG C 1
102
CS
-
důraz na vytváření systémů, nástrojů a koncepcí, které pomohou určit i) země, v nichž hrozí
střednědobé až dlouhodobé riziko vypuknutí násilného konfliktu a ii) možnosti včasné reakce
na tato rizika. Cílem tohoto systému včasného varování není předpovědět, kde vypukne příští
krize, ale určit oblasti, kde hrozí riziko budoucího konfliktu, a zajistit, aby byla včas přijata
vhodná opatření;
-
vytvoření pružné a jednoduché metodologie analýzy konfliktů, která umožní rychlou
diagnózu rizika konfliktu a případných reakcí ze strany EU;
-
posilování spolupráce mezi příslušnými útvary ESVČ a Komise v oblasti předcházení
konfliktů prostřednictvím neformálních meziútvarových struktur, jako je například Skupina
pro předcházení konfliktům a Neformální meziútvarová pracovní skupina pro reformu
bezpečnostního sektoru;
-
posilování sítě kontaktů zaměřené na předcházení konfliktům a budování míru, mimo jiné
s občanskou společností (prostřednictvím sítě pro dialog s občanskou společností),
a s příslušnými orgány OSN – Rozvojovým programem OSN (UNDP), Útvarem OSN pro
politické záležitosti (UNDPA) (prostřednictvím pravidelných výměn názorů s využitím
videokonferencí).
3.
TERORISMUS
Na základě strategie a akčního plánu Evropské unie pro boj proti terorismu bylo dohodnuto, že EU
by se měla prioritně zabývat hrozbami pocházejícími z Pákistánu, Afrického rohu a z Jemenu
a oblasti Sahelu. Pro tyto země byly následně dohodnuty strategie a akční plány.
V roce 2012 pokračovaly pod vedením ESVČ politické dialogy o boji proti terorismu s klíčovými
partnery EU. Konkrétně zaměřené dialogy se uskutečnily s OSN, Spojenými státy, Ruskem,
Tureckem, Pákistánem, Indií a Saudskou Arábií. Otázky související s terorismem byly
projednávány i v rámci dalších zasedání dialogů EU, mimo jiné v rámci dialogů o zahraniční
politice a bezpečnosti. ESVČ se v plném rozsahu zúčastnila přezkumu globální strategie OSN pro
boj proti terorismu (GCTF), který se uskutečnil v červnu roku 2012 v New Yorku, a zasedání na
vysoké úrovni zaměřeného na boj proti jadernému terorismu, které na září téhož roku svolal
generální tajemník OSN.
14924/13
ls/jg
DG C 1
103
CS
V rámci GCFT pokračoval proces užší spolupráce mezi 30 zakládajícími členy (29 zemí a EU),
zahájený v roce 2011. Jak uvedla vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise na
ministerském zasedání GCTF konaném v červnu v Istanbulu, EU bude podporovat zřízení
mezinárodního ústavu pro spravedlnost a právní stát v Tunisku. Na posledním ministerském
zasedání GCTF, konaném ve dnech 13.–14. prosince 2012, bylo v Abú Dhabí slavnostně otevřeno
Mezinárodní středisko excelence pro boj proti násilnému extremismu (Hedayah). Ve dnech
8.-10. února 2012 se v Dáresalámu konalo úvodní zasedání Pracovní skupiny GCFT pro oblast
Afrického rohu, kterému společně předsedaly EU a Turecko a kterého se zúčastnila řada zemí
z regionu a mezinárodních a regionálních organizací.
V lednu roku 2012 se uskutečnil politický dialog s Indií zaměřený na boj proti terorismu, na který
dne 25. října 2012 navázal 6. dialog mezi EU a Indií o otázkách bezpečnosti. Na druhém
z uvedených zasedání se obě strany dohodly, že by odborníci měli zahájit provádění závěrů
dohodnutých v rámci politického dialogu o boji proti terorismu, které se týkaly například vzájemné
právní pomoci a vydávání, padělání měny, boje proti radikalizaci, posílené justiční spolupráce
a sledování finančních toků.
V únoru roku 2012 Rada přijala pětiletý plán angažovanosti EU-Pákistán. V rámci tohoto plánu se
obě strany zavázaly ke komplexní spolupráci v oblasti boje proti terorismu a v řadě souvisejících
oblastí85.
85
Po přijetí plánu angažovanosti byla přijata strategie EU pro Pákistán týkající se boje proti
terorismu a bezpečnosti, ve které je vyjádřen postoj EU a jejích členských států ke spolupráci
s Pákistánem v oblasti boje proti terorismu. Strategie v oblasti boje proti terorismu zahrnuje
dva akční plány, které jsou v současné době vypracovávány – akční plán pro boj proti
násilnému extremismu a akční plán pro právní stát.
14924/13
ls/jg
DG C 1
104
CS
Vzhledem k vývoji situace v Mali a k hrozbě, že na severu země vznikne útočiště teroristů, jakož
i s ohledem na riziko rozšíření terorismu do dalších zemí v regionu se oblast Sahelu zařadila mezi
skutečně nejvyšší priority EU. Civilní mise SBOP v Nigeru EUCAP Sahel, která zahájila činnost
v červenci roku 2012, je první misí SBOP, jejíž mandát zahrnuje boj proti terorismu.
EU rovněž zkoumá možné způsoby spolupráce s regionálními organizacemi, jako je Liga arabských
států. Na ministerském zasedání EU a Ligy arabských států konaném v listopadu roku 2012 byl
přijat akční plán, který zahrnuje spolupráci v oblasti boje proti terorismu, včetně oblasti trestního
soudnictví.
Komise pokračovala v provádění projektů zaměřených na boj proti terorismu v rámci nástroje
stability, zejména pak projektu budování civilních kapacit v oblasti vymáhání práva v Pákistánu
a projektů v oblasti Sahelu a v jihovýchodní Asii. Uskutečnily se průzkumné mise s cílem určit
vhodné projekty v oblasti boje proti násilnému extremismu v Pákistánu a v oblasti Afrického rohu,
jakož i další projekty v oblasti Afrického rohu.
EU a její členské státy uspořádaly pololetní dialog s právním poradcem ministerstva zahraničních
věcí USA zaměřený na boj proti terorismu a mezinárodní právo, který slouží k projednání
mezinárodních právních zásad vztahujících se na boj proti terorismu. Cílem dialogu je zajistit lepší
vzájemné porozumění právním rámcům EU a USA a vytvořit společný základ pro efektivnější boj
proti terorismu.
14924/13
ls/jg
DG C 1
105
CS
4.
ORGANIZOVANÁ TRESTNÁ ČINNOST
Závažná a organizovaná trestná činnost byla i nadále jedním z bodů na programu politických
dialogů EU s mnoha zeměmi, regionálními a mezinárodními organizacemi. Při zavádění politických
pokynů do praxe pomáhaly programy pomoci financované EU a mise SBOP. Cílem těchto kroků je
zajistit doplňkovost s (vnitřním) politickým cyklem EU na období let 2011–2013 pro boj proti
organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti, jakož i s novým nadcházejícím politickým
cyklem na období let 2014–2016.
V rámci programů zaměřených na „kokainovou trasu“ a „heroinovou trasu“, financovaných
z nástroje stability, pokračovalo budování kapacit v oblasti vymáhání práva a vytváření
mezinárodních kontaktních sítí podél jednotlivých tras. Součástí těchto činností byl nový pilotní
projekt zaměřený na problematiku obchodování s lidmi ve čtyřech zemích, kterými prochází
„heroinová trasa“ (Ázerbájdžán, Bosna a Hercegovina, Moldavská republika a Turecko), jenž
rovněž přispěl k nové strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi na období let 2012–2016
a souvisejícímu vymezení prioritních zemí a regionů86.
Do programu pro důležité námořní trasy, na nějž je vyčleněno 16,5 milionů EUR, je zařazeno
17 pobřežních zemí v západní části Indického oceánu, v jihovýchodní Asii a v Guinejském zálivu.
Program posiluje kapacity v oblasti výměny informací a donucovací orgány pobřežních států
s cílem zajistit bezpečnější námořní dopravu, mimo jiné prostřednictvím boje proti pirátství
a ozbrojeným loupežím na moři. V roce 2012 byla sjednána řada nových opatření, mimo jiné
výcvik pobřežních hlídek v Guinejském zálivu, a to s cílem zastavit pirátské útoky na západním
pobřeží Afriky.
86
V rámci programu zaměřeného na „kokainovou trasu“ nyní na Kapverdských ostrovech,
v Senegalu a v Togu působí tři společné operační skupiny pro potírání nedovoleného obchodu
s drogami na letištích, jež napomáhají v boji proti organizované trestné činnosti podél
kokainové cesty (36 zemí v západní Africe, Latinské Americe a v Karibiku). Dále byl rovněž
zahájen nový projekt, jehož cílem je zřídit v západní Africe ve spolupráci s Interpolem
regionální policejní informační systém, a byl přijat nový závazek ohledně předcházení
odklonu tras prekursorů drog (Latinská Amerika). Tyto programy jsou součástí vyváženého
integrovaného přístupu EU k drogám, který byl opětně potvrzen v nové protidrogové strategii
EU na období 2013–2020.
14924/13
ls/jg
DG C 1
106
CS
5.
KYBERBEZPEČNOST
V roce 2012 probíhaly přípravy na sdělení o strategii kybernetické bezpečnosti EU (přijaté v únoru
2013), mimo jiné byly provedeny první kroky, pokud jde o budování kapacit ve třetích zemích
a osvětovou činnost v mezinárodním měřítku87. EU se aktivně účastnila příprav druhé mezinárodní
konference o kyberprostoru, která se konala v Budapešti. Vysoká představitelka, místopředsedkyně
Komise na této konferenci vystoupila s projevem, ve kterém zdůraznila, že je důležité zajistit
otevřený a svobodný internet a současně zintenzívnit boj proti kyberkriminalitě a dalším
kybernetickým hrozbám. Na obdobná témata se EU zaměřila i na prvním zasedání pracovní skupiny
EU-Čína pro kybernetickou problematiku, které se konalo v září v Pekingu. V říjnu se v Dillí
konaly druhé konzultace mezi EU a Indií věnované otázkám kybernetické bezpečnosti
a kriminality.
6.
ENERGETICKÁ BEZPEČNOST
Komise v roce 2012 úzce spolupracovala s ESVČ na provádění navazujících opatření uvedených ve
sdělení Komise o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci vypracovaném
v součinnosti s vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise (září 2011)88, v souladu se
závěry Rady z listopadu roku 2011 o posílení vnějšího rozměru energetické politiky EU 89.
87
88
89
Evropský parlament přijal dne 12. června 2012 usnesení o ochraně kritické informační
infrastruktury – „Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické
bezpečnosti“ (P7_TA(2012)0237) a dne 22. listopadu 2012 přijal usnesení o kybernetické
bezpečnosti a ochraně (P7_TA(2012)0457).
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu
výboru a Výboru regionů o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci –
„Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“, KOM(2011) 539
v konečném znění, 7.9.2011.
Závěry Rady o posílení vnějšího rozměru energetické politiky EU – 3127. zasedání Rady
pro DOPRAVU, TELEKOMUNIKACE a ENERGETIKU (body týkající se energetiky)
konané dne 24. listopadu 2011 v Bruselu. Evropský parlament přijal dne 12. června 2012
usnesení o zahájení spolupráce s partnery za našimi hranicemi v oblasti energetické politiky:
Strategický přístup k zabezpečeným, udržitelným a konkurenceschopným dodávkám energie
(P7_TA(2012)0238).
14924/13
ls/jg
DG C 1
107
CS
Dne 5. prosince 2012 se v Bruselu uskutečnilo čtvrté zasedání Rady pro energetiku EU-USA
(navazující na předchozí zasedání konané v listopadu roku 2011 ve Washingtonu). Pořad jednání
byl strukturován s ohledem na tři složky mandátu Rady pro energetiku, kterými jsou energetická
bezpečnost, energetická politika a energetické technologie, přičemž velká pozornost byla věnována
dopadu „revolučních změn v USA v souvislosti s břidlicovým plynem a ropou“, vývoji energetické
situace v zemích sousedících s EU a oblastem energetické politiky a technologií, ve kterých by EU
a USA mohly spolupracovat. EU jasně deklarovala své energetické zájmy i své stanovisko ohledně
velké globální výzvy, kterou je změna klimatu. Pokud jde o jiné otázky, za dobrý příklad
koordinovaného diplomatického úsilí v oblasti energetiky byla oběma stranami označena úzká
spolupráce s USA ve věci sankcí uložených v roce 2012 Íránu.
Energetické vztahy EU s Ruskem se nadále vyznačovaly výraznou vzájemnou závislostí – Rusko
zůstalo pro EU hlavním externím dodavatelem energie a EU největším externím odběratelem
uhlovodíkových surovin z Ruska. Dne 7. prosince 2012 byl slavnostně zahájen projekt Southstream
a společnost Gazprom v loňském roce dokončila jednání se Srbskem, Maďarskem, Slovinskem
a Bulharskem. V říjnu roku 2012 byl zahájen provoz druhé části plynovodu Nordstream, který má
každý rok dopravit k evropským spotřebitelům 55 miliard krychlových metrů ruského plynu.
Evropská komise rozhodla o zahájení formálního postupu s cílem vyšetřit, zda Gazprom v rozporu
s antimonopolními pravidly EU narušuje hospodářskou soutěž na trzích se zemním plynem
v zemích střední a východní Evropy. V neposlední řadě pak byla v únoru roku 2012 na základě
mandátu EU zahájena jednání o dohodách mezi EU a Ruskem a Běloruskem o řízení elektrických
sítí v Pobaltí.
Ukrajina se dne 1. února 2011 připojila k Energetickému společenství a od února roku 2012
dosáhla v souladu se Smlouvou o Energetickém společenství určitého pokroku ve věci zpožděné
reformy energetického odvětví, zejména tím, že podnikla kroky směrem k oddělení jednotlivých
složek společnosti Naftogas. Jednou z důležitých oblastí strategie EU pro Střední Asii bylo nadále
posílení propojení energetických přepravních soustav. V roce 2012 pokračovalo provádění mandátu
Evropské unie pro jednání o právně závazné smlouvě mezi EU, Ázerbájdžánem a Turkmenistánem
o vybudování soustavy transkaspických plynovodů, který byl přijat v září roku 2011. Pozitivním
krokem byla v tomto ohledu skutečnost, že Turecko a Ázerbájdžán dne 28. června 2012 podepsaly
mezivládní dohodu o výstavbě plynovodu TANAP (transanatolský plynovod), který má přivádět
plyn z východních hranic Turecka k jeho západním hranicím a zajistit plynulý tranzit přes celou
zemi.
14924/13
ls/jg
DG C 1
108
CS
V roce 2012 došlo ke zlepšení dvoustranných vztahů EU s Irákem; dne 11. května 2012 byla
podepsána dohoda o partnerství a spolupráci a Unie má nyní v úmyslu posilovat spolupráci zejména
v oblasti energetiky, kde chce Iráku pomoci, aby využíval svého obrovského potenciálu. V této
souvislosti již probíhá několik projektů, například bylo zřízeno energeticko-technologické centrum
EU-Irák.
7.
ZMĚNA KLIMATU A BEZPEČNOST
V roce 2012 pokračovalo provádění závěrů Rady z července roku 2011, ve kterých je obsažena
výzva k posílení diplomacie EU v oblasti klimatu a uvedeny tři prioritní oblasti činnosti, včetně
řešení souvislostí mezi změnou klimatu, nedostatkem přírodních zdrojů a mezinárodní bezpečností
prostřednictvím preventivní diplomacie a specificky zaměřených opatření v oblasti spolupráce90.
Důraz byl i nadále kladen na informativní akce zaměřené na zvyšování povědomí o výzvách
v oblasti klimatické bezpečnosti, a to v rámci dvoustranných a regionálních politických dialogů jako
například s USA, jakož i prostřednictvím účasti zástupců ESVČ a Vojenského štábu EU na
specificky zaměřených politických akcích. ESVČ se rovněž zapojila do činnosti Výboru pro
zahraniční věci / Podvýboru pro bezpečnost a obranu Evropského parlamentu, která se týkala
klimatické bezpečnosti. Podpora začala být nově směřována i do oblasti analýzy a řízení rizik
v souvislosti s klimatickou bezpečností v ohrožených regionech a zemích, mimo jiné
prostřednictvím podpory aplikovaného výzkumu a dialogu na regionální úrovni, jako například
v rámci multidisciplinárního výzkumného projektu nazvaného CLICO (změna klimatu, konflikty
související s vodou a bezpečnost lidí), který se zabývá oblastmi Sahelu a Středomoří / Blízkého
východu, jež jsou z hlediska klimatické bezpečnosti a zajišťování vody problematické. Kromě toho
byl v roce 2012 za podpory nástroje stability zahájen nový tříletý regionální program se zeměmi
východní Evropy, jižního Kavkazu a Střední Asie. Činnost v rámci tohoto programu je prováděna
prostřednictvím konsorcia pro životní prostředí a bezpečnost (iniciativa ENVSEC), ve kterém jsou
sdruženy OBSE a různé agentury OSN. Jeho práce se zaměřuje na posuzování rizika v určité
lokalitě, politickou osvětovou činnost a budování kapacit ve spolupráci s vládami a zástupci
občanské společnosti v daném regionu.
90
Evropský parlament přijal dne 22. listopadu 2012 usnesení o úloze společné bezpečnostní
a obranné politiky v případě krizí souvisejících s klimatem a přírodních katastrof
(P7_TA(2012)0458).
14924/13
ls/jg
DG C 1
109
CS
8.
ZAJIŠŤOVÁNÍ VODY
V roce 2012 byla zajišťování vody věnována zvýšená pozornost. Strategická diskuze o tomto
tématu byla na programu zasedání Gymnich (setkání ministrů zahraničí EU a vysoké představitelky,
místopředsedkyně Komise) konaném v září roku 2012 v kyperském Pafosu. Účastníci zasedání se
shodli, že ústředním prvkem mezinárodního i evropského úsilí o řešení problémů spojených s vodou
je řešení základních příčin, kterými jsou zejména změna klimatu a tlak vyplývající
z demografického a hospodářského vývoje. Shodli se však i na tom, že voda je jedním z hlavních
faktorů ovlivňujících napětí, konflikty a mezinárodní bezpečnost a že je tedy naléhavě nutné, aby se
EU více angažovala v předcházení konfliktů v oblastech, kde se nachází regionální a přeshraniční
vodní zdroje, a zasazovala se o vytvoření systému pro trvale udržitelné řízení vodních zdrojů na
základě spolupráce.
S cílem zlepšit přehled o současné angažovanosti EU a členských států v oblasti zajišťování vody
a jakožto základ pro vytvoření jasnější koncepce zahraničněpolitické angažovanosti bylo na konci
roku 2012 zahájeno mapování situace v oblasti zajišťování vody, kterého se účastní EU a členské
státy a jehož cílem je získat přehled o činnosti jednotlivých aktérů. Mapování situace by mělo být
dokončeno počátkem roku 2013.
V září roku 2012 se v rámci Valného shromáždění OSN v New Yorku konalo zasedání zaměřené na
problematiku zajišťování vody, kterému předsedala vysoká představitelka, místopředsedkyně
Komise společně s ministryní zahraničních věcí USA Hillary Clintonovou a generálním tajemníkem
OSN a na kterém panovala široká shoda ohledně skutečnosti, že voda je důležitá jak z hlediska
stability a rozvoje, tak z hlediska míru a bezpečnosti. Účastníci zasedání se dohodli, že zintenzívní
společné úsilí při řešení výzev souvisejících se zajišťováním vody.
V přezkumu strategie EU pro nové partnerství se Střední Asií, kterou Evropská rada přijala v roce
2007, Rada dne 25. června opětně potvrdila, že životní prostředí a voda jsou v rámci angažovanosti
EU v tomto regionu klíčovými oblastmi činnosti. V roce 2012 se angažovanost EU ve Střední Asii
v oblasti zajišťování vody dále prohlubovala, mimo jiné prostřednictvím návštěvy vysoké
představitelky, místopředsedkyně Komise v tomto regionu v listopadu roku 2012.
14924/13
ls/jg
DG C 1
110
CS
C. PŘÍSPĚVEK K ÚČINNĚJŠÍMU MULTILATERÁLNÍMU ŘÁDU
Evropská unie, vědoma si skutečnosti, že globální výzvy vyžadují globální řešení, nadále
jednoznačně podporovala multilateralismus, jak znovu zdůraznila v Lisabonské smlouvě. Pokud jde
o prohlášení EU pronášená v mezinárodních organizacích, byla v průběhu roku 2012 uplatňována
v praxi obecná ujednání přijatá Radou dne 22. října 2011, která napomohla při prezentování těchto
prohlášení EU. Prioritou zůstává soudržné vystupování EU v mnohostranných fórech.
1.
ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ
EU pokračovala v úsilí vyvíjeném na vnitřní úrovni se zaměřením na praktické uplatňování
ustanovení rezoluce Valného shromáždění OSN 65/276 o účasti EU na práci OSN, přijaté v květnu
roku 2011. Evropská unie ustanovení rezoluce 65/276 plně využívala a aktivně se účastnila práce
Valného shromáždění OSN, jeho výborů a pracovních skupin, mezinárodních zasedání a konferencí
svolaných pod záštitou Valného shromáždění a konferencí Organizace spojených národů. EU svojí
činností přispěla k tomu, že bylo v praxi dále zajištěno uplatňování rezoluce a jejích ustanovení.
EU ve svých prioritách stanovených pro práci v OSN91 znovu potvrdila celkový cíl, kterým je
zajištění silné a efektivní OSN, jež představuje vrchol mezinárodního systému.
91
Evropský parlament přijal dne 13. června 2012 doporučení Radě pro 67. zasedání Valného
shromáždění OSN (A7-0186/2012). Rada na zasedání konaném dne 23. července 2012
přijala priority EU pro 67. zasedání Valného shromáždění OSN (dokument 12851/12).
14924/13
ls/jg
DG C 1
111
CS
Pokud jde o otázky míru a bezpečnosti, bylo jednou z hlavních priorit EU v rámci OSN i nadále
uplatňování zásady „odpovědnost za ochranu“. Činnost EU byla i v tomto období zaměřena na
uplatňování této koncepce v nástrojích a politikách EU. Pokud jde o řešení krizí, EU a OSN
pokračovaly v systematické spolupráci s cílem stanovit, jak může EU dále podpořit úsilí OSN
o udržování míru; EU i nadále podporovala OSN při budování míru, zejména Komisi OSN pro
budování míru. EU přispěla k pozitivnímu výsledku vůbec prvního zasedání na vysoké úrovni
v rámci Valného shromáždění OSN, konaného v září roku 2012, které se zabývalo otázkou právního
státu na úrovni jednotlivých států i na mezinárodní úrovni. Při této příležitosti EU a její členské
státy učinily závazky v celé řadě oblastí s cílem posílit právní stát na mezinárodní úrovni a na
úrovni jednotlivých států, v rámci EU i mimo ni, prostřednictvím podpory třetím zemím. Většina
závazků by měla být uskutečněna do roku 2014 nebo 2015.
O lidských právech podrobně pojednává jiná část této zprávy, a proto na tomto místě postačí
připomenout, že v roce 2012 byla i nadále hlavní linií veškeré činnosti, kterou EU na úrovni OSN
vyvíjela, podpora lidských práv, demokracie a právního státu. EU úspěšně vystupovala na podporu
rezoluce o trestu smrti na 67. zasedání Valného shromáždění OSN, jakož i iniciativ EU v rámci
Třetího výboru týkajících se lidských práv v jednotlivých zemích a nadále aktivně spolupracovala
se třetími zeměmi v oblasti klíčových priorit, jako je svoboda náboženského vyznání nebo
přesvědčení, s cílem potvrdit a dále rozvíjet obsah rezolucí, které Evropská unie předložila
Valnému shromáždění OSN a Radě OSN pro lidská práva.
Klíčovými prioritními otázkami v oblasti udržitelného rozvoje byly činnosti navazující na výsledky
konference Rio+20 a vypracování rámce pro rozvoj v období po roce 2015. Je zcela zásadní zajistit,
aby tyto dva procesy neprobíhaly odděleně, ale aby byly naopak zahrnuty do jednoho komplexního
rámce. EU usilovala o to, aby v orgánech OSN a na fórech v rámci této organizace bylo zajištěno
šíření soudržných a konkrétně cílených vizí ohledně iniciativ týkajících se správy, včetně globální
správy ekonomických záležitostí, opatření navazujících na výsledky konference Rio+20 a rámce pro
rozvoj v období po roce 2015. V rámci činností navazujících na konferenci Rio+20 EU podpořila
přijetí rezoluce Valného shromáždění OSN, kterou se posiluje a rozvíjí Program OSN pro životní
prostředí (UNEP). Dalším klíčovým cílem EU v rámci OSN byl i nadále boj proti změně klimatu.
14924/13
ls/jg
DG C 1
112
CS
EU také prosazovala reformu systému OSN. Byla nadále odhodlána zajistit, aby finanční zdroje
OSN byly spravovány účinně a účelně podle zásad rozpočtové kázně a soudržnosti a v souladu
s nejvyššími mezinárodními standardy a aby byla posilována efektivita činností prováděných
v terénu.
2.
OBSE
EU zejména podpořila posílení OBSE ve všech fázích konfliktu (od včasného varování až po
obnovu po skončení konfliktu), mimo jiné prostřednictvím působení vysokého komisaře pro
národnostní menšiny a práce polních misí OBSE. EU ocenila úsilí OBSE o opětovné zahájení
a pokračování jednání ve formátu 5+2 o řešení konfliktu v Moldavské republice a uznala pokrok,
jehož bylo při jednáních dosaženo ohledně konečného urovnání podněsterské otázky. EU přikládala
velký význam rovněž pokroku v souvislosti s lidskou dimenzí OBSE, včetně Úřadu OBSE pro
demokratické instituce a lidská práva a zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků.
Spolupráce s OBSE byla dále rozvíjena v oblastech svobody sdělovacích prostředků, lidských práv
a řešení nadnárodních hrozeb, včetně otázek souvisejících se správou a bezpečností hranic
a kybernetickou bezpečností.
EU nadále vysoce oceňuje úlohu samostatných orgánů OBSE při monitorování a plnění závazků
zúčastněných států OBSE a při jejich podpoře, jejímž cílem je zlepšit v tomto ohledu jejich
výsledky. To zahrnuje i volební pozorovatelské mise v celé oblasti OBSE. EU přispěla k dosažení
dohody o úloze OBSE, pokud jde o usnadnění účasti osob pobývajících v Kosovu na srbských
volbách.
EU aktivně přispívala k dialogu o budoucnosti evropské bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím
jednání o procesu Helsinki+40, a k práci OBSE zaměřené na posílení a modernizaci kontroly zbraní
a opatření pro budování důvěry a bezpečnosti.
14924/13
ls/jg
DG C 1
113
CS
I přes velké úsilí ze strany vedení OBSE a konstruktivní zapojení EU se však v roce 2012
nepodařilo dosáhnout pokroku v rámci všech tří dimenzí OBSE. EU vyjádřila hluboké politování
nad tím, že na konferenci ministrů konané v prosinci roku 2012 v Dublinu nebyla přijata rozhodnutí
v oblasti lidské dimenze, a současně vyjádřila zklamání, že nebylo možné dosáhnout dohody
o otázkách týkajících se Fóra pro bezpečnostní spolupráci.
3.
RADA EVROPY
EU pokračovala ve spolupráci s Radou Evropy v souladu s memorandem o porozumění mezi
oběma organizacemi, zejména pokud jde o evropskou politiku sousedství (se zvláštním zaměřením
na Východní partnerství a na dimenzi jižního Středomoří) a o západní Balkán, a to v otázkách
demokracie, právního státu a lidských práv. Dobrá spolupráce s Radou Evropy pokračovala
zejména v otázkách týkajících se spravedlnosti a vnitřních věcí v rámci provádění Stockholmského
programu EU, jakož i v oblastech právního státu a demokracie, a to prostřednictvím těsné
spolupráce s Benátskou komisí ve věcech ústavní reformy a volebního zákona. Byla zahájena
efektivní spolupráce mezi zvláštním zástupcem EU pro lidská práva a jeho protějšky z Rady Evropy,
například s komisařem pro lidská práva. Prostřednictvím nástroje pro východní sousední země
představujícího částku ve výši 4 milionů EUR, který začal fungovat v roce 2011, jsou řešeny otázky
reforem justice, kyberkriminality a boje proti korupci. Poté, co byly v návaznosti na kontakty na
politické a technické úrovni uzavřeny dohody o spolupráci, bylo na začátku roku 2012 v Maroku a
Tunisku a následně i v Jordánsku zahájeno provádění společného programu „Posilování
demokratických reforem v jižním sousedství“. Po roční odmlce, kterou si vyžádala vnitřní rozprava
EU o návrhu dohody z roku 2011 dosažené na technické úrovni, byla na základě návrhů EU znovu
zahájena jednání o přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech.
14924/13
ls/jg
DG C 1
114
CS
D. PROSAZOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV, DEMOKRACIE A PRÁVNÍHO STÁTU
Rok 2012 byl pro politiku EU v oblasti lidských práv rokem významných změn. EU přijala dne
25. června strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii, a tím znovu potvrdila,
že lidská práva nepatří pouze k jejím základním zásadám, ale že představují hlavní linii veškeré její
činnosti.
Strategický rámec EU pro lidská práva a demokracii
Strategický rámec92 stanoví, že „EU bude prosazovat lidská práva ve všech oblastech své vnější
činnosti bez výjimky“. Rámec stanoví zásady, cíle a priority, které mají v průběhu nadcházejících
deseti let zvýšit účinnost a soudržnost celkové politiky EU v oblasti lidských práv93. Představuje
dohodnutý základ pro skutečně kolektivní úsilí, do něhož se zapojí členské státy i orgány EU. Ve
strategickém rámci je rovněž zakotven závazek k opravdovému partnerství s občanskou společností.
Strategický rámec představuje přístup dohodnutý na úrovni EU jako reakce na nové globální výzvy.
Společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky z prosince roku 2011 s názvem „Lidská
práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu“94
zdůrazňuje, že při začleňování otázek lidských práv do vnějších politik je zapotřebí soudržnost. Ve
sdělení je uvedeno, že v otázkách lidských práv a demokracie musí být EU zásadová, pokud jde
o normy a hodnoty, které chce prosazovat, kreativní, pokud jde způsoby jejich prosazování,
a naprosto odhodlaná dosáhnout konkrétních výsledků.
92
93
94
Závěry Rady o lidských právech a demokracii; 3179. zasedání Rady pro zahraniční věci,
konané v Lucemburku dne 25. června 2012.
Evropský parlament přijal dne 18. dubna 2012 usnesení o výroční zprávě o stavu lidských
práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku
EU týkající se lidských práv (P7_TA(2012)0126) a dne 13. prosince 2012 usnesení o
výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2011 a politice Evropské
unie v této oblasti (P7_TA(2012)0503), jakož i usnesení o přezkoumání strategie EU v
oblasti lidských práv (P7_TA(2012)0504).
Společné sdělení vysoké představitelky, místopředsedkyně a Evropské komise s názvem
„Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu
přístupu“; KOM(2011) 886 v konečném znění.
14924/13
ls/jg
DG C 1
115
CS
Rámec je doplněn akčním plánem, který obsahuje celkem 97 opatření rozdělených do 36 rubrik
a týká se období do 31. prosince 2014. V souladu s jedním ze závazků akčního plánu by EU měla
výsledky plnění svých cílů prezentovat ve výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě.
Lidská práva ve všech politikách EU
K provádění strategického rámce a akčního plánu a k zefektivnění politiky EU a jejímu většímu
zviditelnění má v rámci nového balíčku opatření v oblasti lidských práv přispět letošní jmenování
zvláštního zástupce EU pro lidská práva95. Stavros Lambrinidis se ujal funkce v září roku 2012
a jeho činnost již přináší výsledky, přičemž jeho vyjádření se týkají zejména strategických partnerů
EU, zemí v našem sousedství a zemí v procesu transformace. Stavros Lambrinidis vedl dialogy
o lidských právech s Mexikem a Africkou unií, vynaložil úsilí o rozvoj vztahů s Ruskem
a Egyptem, účastnil se jednání na vysoké úrovni, jako je první Fórum OSN o podnikání a lidských
právech a zasedání OBSE o provádění lidské dimenze, a setkal se s obhájci lidských práv, poslanci
Evropského parlamentu a představiteli členských států. Podporoval činnost EU v různých oblastech
lidských práv, například v genderových otázkách a v otázkách svobody náboženského vyznání nebo
přesvědčení a svobody projevu.
Rok 2012 byl pro EU rokem intenzivní práce, během nějž usilovala o další začlenění otázky
lidských práv do svých opatření a akcí, jak je stanoveno v rámci. V současné době již ve všech 140
delegacích a úřadech a v rámci 15 misí a operací SBOP existují kontaktní místa pro lidská práva
a demokracii. Ve 101 zemích byli dále jmenováni styční úředníci pro obhájce lidských práv.
Kontaktní místa pro lidská práva byla také zřízena v rámci každého ředitelství pro jednotlivé
zeměpisné oblasti s cílem zajistit, aby byla otázka lidských práv trvale zohledňována při činnosti
celé ESVČ.
95
Evropský parlament přijal dne 13. června 2012 usnesení o zvláštním zástupci EU pro lidská
práva (P7_TA(2012)0250).
14924/13
ls/jg
DG C 1
116
CS
V souvislosti s přípravou strategického rámce a akčního plánu začala opět aktivněji pracovat
Meziútvarová skupina pro lidská práva působící v rámci Komise. V průběhu roku 2012 skupina
uspořádala několik zasedání, jichž se zúčastnili zástupci ESVČ a generálních ředitelství Komise,
a prokázala tak svůj význam jako útvar, který zajišťuje soudržný postup všech jednotlivých útvarů
zabývajících se otázkami lidských práv.
Novým počinem roku 2012 bylo zřízení kontaktní skupiny na vysoké úrovni pro lidská práva
sdružující zástupce Evropského parlamentu, ESVČ a Komise. Tato skupina vznikla rovněž
v souvislosti s prací na strategickém rámci a akčním plánu. Po prvním zasedání konaném dne
16. dubna 2012 prokázala skupina svůj význam jako fórum pro pravidelnou výměnu názorů mezi
poslanci Evropského parlamentu a vyššími úředníky ESVČ na otázky lidských práv. Po přijetí
strategického rámce a akčního plánu se proto skupina dále setkává a je nyní považována za důležitý
prostředek komunikace.
V daném roce jsme byli svědky většího odhodlání EU vytvářet partnerství s občanskou
společností. Organizace občanské společnosti jsou soustavně konzultovány ohledně veškerého
programování a v současné době se úzce podílejí na tvorbě politik, například na přípravě obecných
zásad týkajících se lidských práv a na vypracování komplexního přístupu k rezoluci Rady
bezpečnosti OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti.
Činnost EU v této oblasti je nesmírně důležitá, neboť v roce 2012 se zmenšil prostor, v němž působí
nevládní organizace. Organizace občanské společnosti ve stále vyšší míře čelí různým přísným
omezením, pokud jde o svobodu projevu a sdružování, která jim ukládají vlády snažící se umlčet
jejich hlas a potlačit jejich činnost.
S cílem napomoci jejich věci poskytoval v roce 2012 Evropský nástroj pro demokracii a lidská
práva (EIDHR) podporu obhájcům lidských práv, občanské společnosti a dalším aktérům ve více
než 100 zemích. Evropská komise ve svém návrhu nařízení navrhla, aby v zájmu ještě větší
podpory jejich úsilí byla na období let 2014 až 2020 vyčleněna částka ve výši 1,4 miliard EUR;
dosud však pokračují jednání o přesné výši rozpočtu a jeho jednotlivých položkách.
14924/13
ls/jg
DG C 1
117
CS
Říjnové sdělení Komise nazvané „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce
Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“96 plně zavazuje Evropskou
unii k poskytování větší podpory organizacím občanské společnosti v partnerských zemích, aby tak
mohly v plné míře plnit svoji úlohu, pokud jde o poskytování sociálních služeb, transparentnost
a prosazování řádné správy věcí veřejných, a přispívat k tvorbě politik. S cílem zvýšit dopad
opatření EU probíhá v současné době mapování situace.
V říjnu byla rovněž zřízena Evropská nadace pro demokracii na podporu prodemokratických
aktivistů usilujících o přechod k demokracii v evropském sousedství i mimo něj97. Nadace má
doplňovat již existující nástroje, včetně EIDHR. Přidaná hodnota nadace bude spočívat
v poskytování rychlé a flexibilní podpory aktérům, kterým se podpory dosud nedostává, kteří jsou
podporováni nedostatečně nebo mají potíže se získáním podpory ze stávajících nástrojů EU;
k těmto aktérům patří v první řadě – bez ohledu na velikost či formální status – organizace
občanské společnosti, hnutí i jednotliví aktivisté vyvíjející činnost ve prospěch pluralitního systému
více stran.
Mnohem důležitější než slova a zprávy vypracovávané orgány EU je však to, aby politiky a plány
EU zlepšovaly situaci v oblasti lidských práv přímo na místě.
Podpora univerzálnosti lidských práv
V roce 2012 EU znovu potvrdila svůj závazek prosazovat a chránit všechna lidská práva, ať už
občanská a politická, či hospodářská, sociální a kulturní. Za tímto účelem bylo k účasti na
14. výroční fóru EU a nevládních organizací zaměřeném na lidská práva, které se konalo
v prosinci, přizváno více než 200 angažovaných obhájců lidských práv, aktivistů v oblasti lidských
práv a tvůrců politik, kteří jsou s ohledem na společné zájmy odhodláni ke společnému postupu. Na
fóru byla posouzena úloha regionálních mechanismů při podpoře univerzálnosti za aktivní účasti
zástupců mezinárodních a regionálních mechanismů v oblasti lidských práv z celého světa.
96
97
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0492:FIN:CS:PDF.
Evropský parlament přijal dne 29. března 2012 doporučení Radě o způsobu a podmínkách
možného založení Evropské nadace pro demokracii (P7_TA(2012)0113).
14924/13
ls/jg
DG C 1
118
CS
EU pokračovala v činnosti na úrovni OSN zaměřené na podporu univerzálnosti lidských práv.
Vyzvala k ratifikaci klíčových mezinárodních smluv v oblasti lidských práv a nadále zdůrazňovala
potřebu začlenit otázky lidských práv, správy věcí veřejných, demokracie a právního státu do rámce
rozvojových cílů tisíciletí pro období po roce 2015.
Univerzální povahu lidských práv je třeba uznat proto, aby bylo možné řešit problémy, které
přesahují hranice jednotlivých zemí. Rok 2012 se vyznačoval tím, že v celosvětovém měřítku
vznikaly nové krize v oblasti lidských práv a krize dosavadní se ještě zhoršily, ať již šlo
o rozšíření represivních zákonů v několika zemích východní Evropy a Střední Asie, nebo
pokračující bezpečnostní krizi v oblasti Sahelu. V roce 2012 se prudce zhoršila situace v Mali, kde
v důsledku státního převratu a činnosti extremistických ozbrojených skupin docházelo k závažnému
porušování lidských práv. Celý region byl postižen politickou nestabilitou, teroristickou činností,
obchodem s drogami a pašováním zbraní, jež se šířily do sousedních zemí a ohrožovaly mír
a bezpečnost.
S ohledem na omezení prostoru, v němž působí obhájci lidských práv a nevládní organizace, jakož
i na přetrvávající nerovnost žen a mužů využila EU celého spektra nástrojů, jež má k dispozici,
k podpoře osob v nouzi.
Lidská práva ve všech vnějších politikách EU
EU v roce 2012 prosazovala lidská práva ve všech oblastech své vnější činnosti bez výjimky.
V průběhu roku 2012 EU nadále dbala na to, aby do politických rámcových dohod, ať již
s industrializovanými či neindustrializovanými zeměmi, byly vkládány doložky o lidských právech
a aby v dohodách o volném obchodu byly uváděny náležité odkazy. EU od těchto požadavků
neustoupila ani tehdy, kdy bylo obtížné dosáhnout s danou partnerskou zemí dohody. Uvedené
doložky byly v roce 2012 vloženy do dohod s Irákem, Vietnamem, Střední Amerikou
a Filipínami98.
98
Evropský parlament přijal dne 14. června 2012 usnesení o případech beztrestnosti na
Filipínách (P7_TA(2012)0264).
14924/13
ls/jg
DG C 1
119
CS
V rámci společné bezpečnostní a obranné politiky byly ve spolupráci se vzdělávacími institucemi
v členských státech EU a s občanskou společností dále rozpracovány moduly odborné přípravy před
nasazením zaměřené na lidská práva, ochranu dětí a genderové otázky, jež začnou být v plném
rozsahu používány v roce 2013.
Provádění priorit EU v oblasti lidských práv
V roce 2012 EU nadále důrazně vystupovala proti trestu smrti a využívala všech diplomatických
prostředků, které má k dispozici, aby přispěla k úsilí o jeho zrušení na celém světě. Toto úsilí
o zrušení trestu smrti je jednou z hlavních priorit stanovených ve strategickém rámci a akčním
plánu pro lidská práva a demokracii.
U příležitosti Světového a Evropského dne proti trestu smrti, který je stanoven na 10. října, vydaly
Evropská unie a Rada Evropy společné prohlášení, v němž znovu zdůraznily, že odmítají používání
trestu smrti za všech okolností, a znovu potvrdily své odhodlání usilovat o jeho celosvětové zrušení.
Delegace EU po celém světě při této příležitosti uspořádaly řadu seminářů, tiskových konferencí,
výstav a dalších akcí.
EU nadále vyjadřovala svůj nesouhlas s trestem smrti na všech příslušných fórech, zejména v rámci
OSN, OBSE a Rady Evropy. Prostřednictvím extenzívního lobbování a kontaktů se EU společně
s členskými státy aktivně účastnila meziregionální aliance na podporu přijetí rezoluce Valného
shromáždění OSN 65/206 (přijata dne 21. prosince 2012), v níž byla znovu potvrzena výzva
k zavedení moratoria na používání trestu smrti. V porovnání s podobnými rezolucemi z roku 2007,
2008 a 2010 byla tato rezoluce přijata nebývalým počtem hlasů – 111 hlasujících bylo pro, 41 proti
a 34 se zdrželo hlasování.
14924/13
ls/jg
DG C 1
120
CS
Pokračovala práce na nových obecných zásadách týkajících se lidských práv a současně byly
rozpracovávány zásady stávající. Jedná se o praktické nástroje, které mají pomoci zastoupením EU
na místě lépe prosazovat politiku lidských práv. Byla zahájena práce na obecných zásadách
týkajících se svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení a na přeměně souboru nástrojů
zaměřených na osoby LGBTI99 (lesbičky, gaye, bisexuály, transsexuály a intersexuální osoby)
v obecné zásady; rovněž byly revidovány obecné zásady politiky EU vůči třetím zemím týkající se
mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Podobně byly v roce
2012 aktualizovány rovněž pokyny o zdravotním postižení a rozvoji.
Přední místo na seznamu priorit EU v oblasti lidských práv patřilo dětem. Prostřednictvím EIDHR
i programu Investice do lidí byla ve více než 50 zemích financována celá řada projektů zaměřených
na děti. Patří mezi ně například 15 projektů o přibližné hodnotě 11,1 milionu EUR, jejichž realizaci
EU v roce 2012 zahájila a jež jsou zaměřeny na boj proti dětské práci.
EU v roce 2012 také vedla celosvětovou lobbistickou kampaň na podporu ratifikace dvou opčních
protokolů k Úmluvě o právech dítěte a Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 182 o nejhorších
formách dětské práce. Ratifikace byla zajištěna i v případě dalších 18 nástrojů.
99
Evropský parlament přijal dne 5. července 2012 usnesení o násilí vůči lesbickým ženám
a právech lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob
v Africe (P7_TA(2012)0299).
14924/13
ls/jg
DG C 1
121
CS
Jednou z významných otázek, na které byla v roce 2012 zaměřena pozornost, byla rovnost žen
a mužů100. EU se nadále aktivně zasazovala o práva žen prostřednictvím dialogů a konzultací
o lidských právech vedených s partnery. Byla vypracována a v listopadu roku 2012 přijata druhá
zpráva o provádění akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen v oblasti
rozvoje. Zpráva uvádí konkrétní příklady začlenění genderové otázky do nástrojů EU zeměpisného
zaměření. Pokud jde o posílení postavení žen, EU a 12 spoluzakládajících členů vytvořili v září
Partnerství pro rovnoprávnou budoucnost, jehož prvořadým cílem je zajistit účast žen v politice
a posílit jejich hospodářské postavení.
EU šla nadále příkladem při provádění komplexního přístupu k rezoluci Rady bezpečnosti OSN
1325 o ženách, míru a bezpečnosti. V otázce žen, míru a bezpečnosti se v roce 2012 angažovala ve
více než 70 zemích, přičemž její podpora ve výši přibližně 200 milionů EUR byla určena pro
vypracování a provádění akčních plánů jednotlivých zemí, financování nevládních organizací
a odbornou přípravu vládních agentur101.
Ve své strategii pro vymýcení obchodu s lidmi (2012–2016) přijaté v červnu roku 2012 EU
zaujala přístup zaměřený na lidská práva a zohledňující hledisko pohlaví. Strategie je založena na
komplexním přístupu kladoucím důraz na předcházení obchodu s lidmi, stíhání pachatelů, ochranu
obětí a partnerství s jednotlivými zúčastněnými stranami včetně občanské společnosti.
100
101
Dne 15. června 2012 se v Bruselu konalo výroční zasedání poradců pro otázky lidských práv
a rovnosti žen a mužů působících v rámci SBOP. Poradci z téměř všech misí a operací
prezentovali svoji práci a jednali zejména o třech tématech: o odborné přípravě a zdrojích,
o spolupráci s občanskou společností a o vnitřních/organizačních otázkách včetně vztahů
s velitelstvím. Veškeré plánovací dokumenty civilních misí SBOP obsahují jasné odkazy na
otázky týkající se lidských práv / rovnosti žen a mužů, míru a bezpečnosti; 50 % mandátů
obsahuje tytéž jasné odkazy a 60 % misí o této problematice podává zprávy. 60 % civilních
misí SBOP určilo poradce nebo kontaktní osoby pro otázky rovnosti žen a mužů, zabývající
se zejména genderovými aspekty řešení krizí.
Evropský parlament přijal dne 2. února 2012 usnesení o situaci žen ve válce
(P7_TA(2012)0028).
14924/13
ls/jg
DG C 1
122
CS
Pokud jde o svobodu projevu online i offline102, EU v rámci svých dvoustranných vztahů se
třetími zeměmi (Íránem, Sýrií, Čínou, Egyptem, Libyí a Vietnamem), jakož i na vícestranných
fórech opakovaně odsoudila omezování svobody projevu a přístupu k internetu a zatýkání bloggerů.
V červnu EU významným způsobem přispěla k tomu, že Rada pro lidská práva jednomyslně přijala
první rezoluci na ochranu svobody slova na internetu, kterou prosazovalo Švédsko103.
Prostřednictvím své „strategie neodpojování“ poskytovala EU i nadále trvalou podporu uživatelům
internetu, bloggerům a kyberaktivistům žijícím v autoritářských režimech.
Vzdělávání
Jednou z klíčových horizontálních otázek, kterou se zabývalo zasedání Gymnich konané v Pafosu
ve dnech 7. a 8. září 2012, bylo vzdělávání. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise
uvedla, že vzdělávání je horizontální otázkou klíčového významu, kterou je třeba zohlednit v našem
komplexním přístupu k zahraniční politice. Byl zdůrazněn potenciál vzdělávání jako nástroje
„měkké síly“ přetvářet společnosti, který by měl být ústředním bodem naší zahraniční politiky. To
se týká zejména předcházení konfliktům, zásahů v oblastech konfliktů, jakož i zemí v procesu
transformace. Panovalo znepokojení nad nízkou mírou účasti žen a dívek v systému vzdělávání
a bylo poukázáno na to, že je třeba soustředit prostředky na vzdělávací infrastrukturu.
Práce s partnery na dvoustranné úrovni
Po celý rok 2012 Evropská unie prostřednictvím dialogu a individuálního přístupu usilovala o to,
aby její činnost měla dopad na místě.
102
103
Evropský parlament přijal dne 11. prosince 2012 usnesení o strategii digitální svobody
v zahraniční politice EU (P7_TA(2012)0470).
A/HRC/20/L.13 Podpora, ochrana a požívání lidských práv na internetu; http://daccess-ddsny.un.org/doc/UNDOC/LTD/G12/147/10/PDF/G1214710.pdf?OpenElement.
14924/13
ls/jg
DG C 1
123
CS
V průběhu roku se konalo 30 dialogů a konzultací věnovaných lidským právům, během nichž byly
partnerským zemím předloženy problematické otázky. V Brazílii, Gruzii, Indonésii a Mexiku se
souběžně s dialogy o lidských právech konaly rovněž semináře s občanskou společností. V průběhu
roku 2012 vydala vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a ESVČ celou řadu prohlášení,
přičemž v mnoha dalších případech se vynakládalo úsilí v rámci zákulisní diplomacie.
Delegace EU předložily 140 strategií v oblasti lidských práv pro jednotlivé země, které byly
rozeslány členským státům; v listopadu Rada potvrdila prvních 48 strategií. Ačkoli je třeba uznat,
že proces schvalování je zdlouhavý, všechny strategie byly vypracovány vedoucími misí EU a jsou
již prováděny, přičemž první zprávy o provádění mají být předloženy na počátku roku 2013
a založeny na vyhodnocení situace na místě provedené delegacemi EU.
Spolupráce prostřednictvím mnohostranných institucí
Nejvhodnějším fórem pro zajištění toho, aby byla uznávána všeobecná lidská práva jako taková,
platná pro všechny ženy, muže a děti, ať žijí kdekoli, je Organizace spojených národů.
V roce 2012 se EU stejnou měrou jako v předchozích letech angažovala ve fórech OSN
zabývajících se lidskými právy. Tři zasedání Rady pro lidská práva, která se během roku konala,
byla z hlediska EU velmi úspěšná104. EU předložila rezoluce o Sýrii, Myanmaru/Barmě, Korejské
lidově demokratické republice (společně s Japonskem) a Bělorusku a rovněž tematické rezoluce
o svobodě náboženského vyznání a přesvědčení a o právech dítěte (společně se skupinou
latinskoamerických a karibských zemí (GRULAC)). Aktivně podpořila mnohé další rezoluce,
včetně rezolucí svobodě projevu, o Šrí Lance, Íránu, Eritreji, Pobřeží slonoviny a Somálsku. EU
iniciovala vypracování nového mandátu a jmenování zvláštního zpravodaje pro Bělorusko
a podpořila nového zvláštního zpravodaje pro Eritreu. EU za podpory členských států plně
podpořila činnost vyšetřovací komise pro Sýrii a prosadila nezbytné prodloužení jejího mandátu,
jakož i důraznou výzvu k zajištění odpovědnosti a zamezení beztrestnosti. Mezi tematickými
otázkami patřilo přední místo otázce lidských práv žen a během 20. zasedání EU a Brazílie společně
uspořádaly hojně navštívenou doprovodnou akci věnovanou ženám bojujícím za lidská práva.
104
Evropský parlament přijal dne 16. února 2012 usnesení o postoji Parlamentu k 19. zasedání
Rady OSN pro lidská práva (P7_TA(2012)0058).
14924/13
ls/jg
DG C 1
124
CS
Během 67. zasedání Valného shromáždění v New Yorku byly s výraznou podporou schváleny
všechny iniciativy EU. S dosud největší podporou byla přijata meziregionální iniciativa proti trestu
smrti, a to jak z hlediska počtu hlasů, tak z hlediska počtu zemí, které se k iniciativě připojily;
potvrzuje to celosvětový trend směrem ke zrušení trestu smrti. Po pozitivním jednání
s Myanmarem/Barmou bylo dosaženo konsensu o rezoluci o této zemi, v níž je oceněn pokrok,
avšak současně jsou v ní uvedeny zbývající problematické oblasti týkající se lidských práv, na které
je třeba se v budoucnu zaměřit. Bez hlasování byla přijata rezoluce o Korejské lidově demokratické
republice a rekordní podpory se dostalo iniciativě týkající se Sýrie, kterou pod arabským vedením
předložila široká koalice zemí zahrnující i některé členské státy EU. Za podpory EU byla
předložena obsáhlá rezoluce o lidských právech v Íránu, která byla přijata značným počtem hlasů.
Opět na základě konsensu byla přijata každoroční rezoluce EU o svobodě náboženského vyznání či
předsvědčení. Na zasedání byla dále přijata rezoluce o právech dítěte se zaměřením na děti
náležející k původnímu obyvatelstvu a schválena vůbec první rezoluce Valného shromáždění OSN,
která vyzvala k ukončení škodlivé praxe mrzačení ženských pohlavních orgánů – jednalo se
o africkou iniciativu s výraznou podporou ze strany EU –, jakož i dokumenty vyzývající
k odstranění veškerých forem násilí páchaného na ženách a k ukončení mimosoudních poprav.
EU v roce 2012 pokračovala na celosvětové úrovni v úzké spolupráci s regionálními partnery,
jako jsou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Africká unie a Liga arabských
států, a rozvíjela kontakty s Organizací islámské spolupráce. Poprvé byly přijaty priority EU pro
spolupráci s Radou Evropy v letech 2012 a 2013, zohledňující dvouletý program činnosti Rady
Evropy. EU a Rada Evropy provádějí stále více společných programů v oblasti právního státu,
demokracie a lidských práv, které v roce 2012 dosáhly částky 101 milionů EUR (spolufinancované
EU v průměrně z 89 %).
Spolupráce v rámci EU
V roce 2012 nabyla na intenzitě spolupráce mezi orgány EU.
14924/13
ls/jg
DG C 1
125
CS
Dne 10. prosince, který je Dnem lidských práv, převzali tři vedoucí představitelé EU – Herman van
Rompuy, José Manuel Barroso a Martin Schulz – Nobelovu cenu míru. Bylo rozhodnuto, že
prostředky získané v souvislosti s Nobelovou cenou budou použity k financování projektů
zajišťujících vzdělání dětem postiženým ozbrojenými konflikty.
Cena je významným projevem uznání dosavadních úspěchů, současně je však výzvou k tomu, aby
všichni Evropané – orgány EU, členské státy a 500 milionů občanů – spolupracovali a znásobili
úsilí o podporu a ochranu lidských práv nejen uvnitř Unie, ale na celém světě.
Demokracie a právní stát
Nedílnou součástí politiky EU v oblasti lidských práv je demokracie a právní stát. V roce 2012 EU
nadále výrazně podporovala volební procesy ve všech částech světa tím, že vysílala volební
pozorovatelské mise a volební mise odborníků, poskytovala pomoc při volbách a podporovala
domácí pozorovatele. V průběhu roku 2012 EU vyslala celkem 13 volebních pozorovatelských misí
a volebních misí odborníků. Tyto mise napomohly podpořit demokracii v sousedství EU (volební
pozorovatelská mise v Alžírsku, tým pro posouzení voleb v Libyi a volební mise odborníků
v Egyptě) a byly svědky předání moci do rukou opozice (volební pozorovatelská mise a volební
mise odborníků v Senegalu, volební mise odborníků v Mexiku) a upevnění demokracie
v nestabilních státech (volební pozorovatelská mise ve Východním Timoru a v Sieře Leone).
Bylo vynaloženo větší úsilí s cílem zajistit systematické zohledňování doporučení volebních misí
EU. Do tohoto úsilí byly zapojeny všechny pracovní skupiny Rady pro jednotlivé zeměpisné oblasti
a všem delegacím EU byly zaslány příslušné pokyny. V rámci tohoto úsilí EU v prosinci vyslala
první povolební misi do Malawi, která měla vyhodnotit pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti
s volebními reformami, a dopad doporučení, která vypracovala volební pozorovatelská mise EU.
Významný pokrok v boji za demokracii a lidská práva, kterého bylo dosaženo v průběhu roku 2011
zejména v zemích jižního sousedství, vystřídalo v roce 2012 určité vystřízlivění a řada výzev, které
poukázaly na skutečnost, že k zapuštění hlubokých kořenů demokracie nepostačují jedny volby.
14924/13
ls/jg
DG C 1
126
CS
Bouřlivý politický vývoj v Egyptě je důkazem toho, jak je transformace křehká a kolik konsolidace
je ještě zapotřebí. Byla zjevně prokázána spojitost mezi výkonem politických a občanských práv
a požíváním hospodářských, sociálních a kulturních práv – jak se projevuje v politických
systémech, které jsou (nebo nejsou) schopny zajistit dobré životní podmínky občanů včetně žen
a příslušníků menšin.
S cílem poskytnout tolik potřebnou politickou a hospodářskou podporu příslušným zemím při jejich
přechodu k demokracii byly vytvořeny pracovní skupiny EU s Tuniskem (2011), Jordánskem
(2012) a Egyptem (2012). EU tím prokázala, že je připravena být skutečným partnerem, ovšem
pouze za předpokladu, že bude zajištěno dodržování lidských práv a demokratických zásad.
V průběhu celého roku se EU snažila využívat všech svých nástrojů, od politického dialogu přes
rozvojovou spolupráci až po sankce, s cílem zajistit plné požívání lidských práv a demokracie.
V návaznosti na závěry Rady z prosince roku 2009105 pokračovala práce na soudržnějších
přístupech k podpoře demokracie. V říjnu byla přijata konsolidovaná společná zpráva o provádění
akčních plánů na podporu demokracie v devíti pilotních zemích. Získaných poznatků bude využito
při zahájení provádění akčních plánů ve druhé skupině zemí na počátku roku 2013.
Demokracie a právní stát úzce souvisejí s rozvojem. V roce 2012 EU pokročila ve své politice
týkající se budoucí rozvojové spolupráce, tzv. agendě pro změnu106, která zdůrazňuje, že je třeba
podporovat přístup k rozvoji založený na lidských právech a zajistit, aby rozvojové procesy byly
inkluzivní. Lidská práva, správa věcí veřejných a demokracie jsou za hlavní kritéria rozvojové
spolupráce EU určena rovněž ve „směrech pro rozpočtovou podporu“107.
105
106
107
Závěry Rady o podpoře demokracie v rámci vnějších vztahů EU – směřování k vyšší
soudržnosti a účinnosti (dokument 16081/09)
http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/09/st16/st16081.cs09.pdf.
Závěry Rady o zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu (3166. zasedání
Rady pro zahraniční věci, konané v Bruselu dne 14. května 2012).
Závěry Rady s názvem „Budoucí přístup k rozpočtové podpoře EU poskytované třetím
zemím“; 3166. zasedání Rady pro zahraniční věci konané v Bruselu dne 14. května 2012.
14924/13
ls/jg
DG C 1
127
CS
Ve dnech 22. a 23. listopadu 2012 se v Bruselu konal seminář pro odborníky misí SBOP zaměřený
na otázky právního státu. Jednalo se o první setkání na téma právního státu, které uspořádal útvar
schopnosti civilního plánování a provádění. Seminář se zabýval problémy, kterým tento útvar čelí
v rámci svých deseti misí v Evropě, Africe a na Blízkém a Středním východě, jimiž přispívá
k dalšímu rozvoji právního státu. Za účelem dalších navazujících kroků v této oblasti vytvořil útvar
schopnosti civilního plánování a provádění fórum pro výměnu názorů, vedení diskuse a vytvoření
sítě zainteresovaných stran a odborníků108.
V roce 2012 se EU nadále angažovala v zájmu posílení právního státu prostřednictvím svých misí
SBOP, které zahrnují zejména mise EULEX Kosovo, EUPOL Afghanistan, EUJUST Lex Iraq
a EUPOL COPPS (okupovaná palestinská území) a tuto angažovanost dále posilovala.
ÚČINNĚJŠÍ, SCHOPNĚJŠÍ A SOUDRŽNĚJŠÍ ŘEŠENÍ KRIZÍ PROSTŘEDNICTVÍM
SBOP
V roce 2012 byly zahájeny tři nové civilní mise: mise EUCAP NESTOR na podporu budování
E.
regionální námořní kapacity v oblasti Afrického rohu a ve státech západní části Indického oceánu,
dále mise EUAVSEC v Jižním Súdánu, která má napomoci posílit bezpečnost na mezinárodním
letišti v Jubě, a mise EUCAP Sahel Niger, která má zlepšit schopnosti nigerských bezpečnostních
sil v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti. Koncem roku 2012 také probíhalo
plánování akcí SBOP v Mali a Libyi.
108
Dvoudenního semináře se zúčastnilo téměř 60 zástupců pěti různých misí (EUJUSTLEX
IRAQ, EULEX KOSOVO, EUPOL AFGHANISTAN, EUPOL CONGO, EUPOLCOPPS),
dalších orgánů EU, OSN, členských států, nevládních organizací, středisek odborné přípravy
a výzkumných pracovišť.
14924/13
ls/jg
DG C 1
128
CS
Dne 14. prosince 2012 hlavy států a předsedové vlád přijali procedurální závěry o SBOP týkající se
přípravy jednání Evropské rady o bezpečnosti a obraně, které se má uskutečnit v prosinci roku
2013, a tím se jasně vyslovili pro posílení schopnosti EU zajišťovat bezpečnost. S ohledem na tuto
rozpravu Evropská rada, poukazujíc opět na svůj závazek posílit SBOP jako jeden ze zásadních
prvků komplexního přístupu EU, vyzvala vysokou představitelku (prostřednictvím ESVČ
a Evropské obranné agentury), jakož i Komisi, aby do září roku 2013 předložily zprávy o svých
příslušných návrzích a opatřeních k posílení SBOP a zlepšení dostupnosti civilních a vojenských
schopností. V této souvislosti Evropská rada určila tři priority: i) zvýšení účinnosti, viditelnosti
a dopadu SBOP; ii) posílení rozvoje obranných schopností; iii) posílení evropského obranného
průmyslu109.
1.
SCHOPNĚJŠÍ
1.1 Koncepce činností v rámci SBOP
Důležitou a potřebnou činností bylo nadále vypracovávání koncepcí EU, neboť v roce 2012 dále
vzrostla potřeba rozvíjet schopnosti EU, v neposlední řadě i z důvodu zahájení tří nových misí.
Koncepce jsou základními nástroji, které slouží jako pokyny a příručky pro činnost vykonávanou
v rámci SBOP v různých oblastech. Přezkum starých koncepcí a vývoj koncepcí nových na základě
poznatků získaných z vlastních misí EU pro řešení krizí, jakož i zkušeností jiných mezinárodních
aktérů přispívají ke zlepšení a urychlení plánování nových misí a operací. Poznatky naopak
vycházejí převážně z vlastních zkušeností EU a jsou potvrzovány a uplatňovány prostřednictvím
nových nebo aktualizovaných koncepcí. K nejdůležitějším výsledkům koncepční práce patří
například zahájení přezkumu a revize koncepce „pohraničních misí EBOP v rámci civilního řešení
krizí“ a vypracování „koncepce operací k zajištění námořní bezpečnosti“110.
109
110
Evropský parlament přijal dne 22. listopadu 2012 usnesení o provádění společné
bezpečnostní a obranné politiky (P7_TA(2012)0455). Dne 22. listopadu 2012 rovněž přijal
usnesení o doložkách EU o vzájemné obraně a solidaritě: politický a operační rozměr
(P7_TA(2012)0456).
Evropský parlament přijal dne 10. května 2012 usnesení o námořním pirátství
(P7_TA(2012)0203).
14924/13
ls/jg
DG C 1
129
CS
1.2. Civilní a vojenské schopnosti
CIVILNÍ SCHOPNOSTI
V roce 2012 byly učiněny důležité kroky v zájmu dalšího rozvoje civilních schopností pro účely
SBOP. Vzhledem k tomu, že EU nadále nasazuje stále rozmanitější a komplexnější mise, působící
často v nepřátelském prostředí a vyžadující širokou škálu odborných znalostí, je však zapotřebí
dalšího úsilí.
V reakci na pověření Rady z prosince roku 2011 vypracovala ESVČ víceletý pracovní plán rozvoje
civilních schopností, přičemž vycházela z výsledků práce, která byla vykonána v rámci obou
Civilních základních cílů, a to s cílem vybudovat trvalý rámec rozvoje civilních schopností SBOP
tím, že budou využity jednotlivé oblasti práce zaměřené na rozvoj civilních schopností a bude
vytvořena strukturovaná posloupnost zpráv a politických pokynů111.
V září roku 2012 se konal čtvrtý seminář na vysoké úrovni112 zaměřený na usnadnění nasazení
civilního personálu v misích SBOP a na odstranění nedostatků v civilních misích SBOP na podporu
právního státu. V průběhu roku 2012 byla vysoká politická viditelnost problematiky civilních
schopností zajištěna i díky jednáním, jež vedli ředitelé pro bezpečnostní politiku. Tato praxe bude
pokračovat i v roce 2013.
V roce 2012 bylo dosaženo značného pokroku na cestě k finalizaci softwarového prostředí
Goalkeeper, jehož cílem je pomáhat orgánům členských států při sestavování seznamů civilního
personálu a využívání možností odborné přípravy nabízených v celé Evropě113, a usnadnit tak
nasazování civilních schopností v misích SBOP.
111
112
113
Žádost Rady z prosince roku 2011 je obsažena v závěrech Rady o SBOP (dokument
17991/11). Pokud jde o práci vykonanou v rámci obou Civilních základních cílů, viz:
Závěrečná zpráva o Civilním základním cíli 2008 (dokument 14807/07) a Závěrečná zpráva
o Civilním základním cíli 2010 (dokument 16817/10).
Dosavadní čtyři semináře (červen 2009, červenec 2010, červenec 2011, září 2012) se konaly
v Bruselu a byly určeny vysoce postaveným pracovníkům všech ministerstev a útvarů
členských států, kteří odpovídají za faktické vysílání personálu na civilní mise SBOP.
Příslušné zprávy ze seminářů jsou obsaženy v dokumentech 12018/09 (seminář v roce
2009), 14201/10 (seminář v roce 2010), 16109/11 (seminář v roce 2011) a 15337/12
(seminář v roce 2012). Zpráva o pokroku členských států při usnadňování nasazení civilního
personálu pro mise SBOP byla předložena Radě v listopadu roku 2009 (viz dokument
15842/09) a v prosinci roku 2010 (viz dokument 16989/10). Třetí zpráva o pokroku má být
předložena na začátku roku 2013.
Poslední zpráva o pokroku týkající se nástroje Goalkeeper je obsažena v dokumentu
12312/12. Čtvrtá zpráva o pokroku má být předložena v dubnu roku 2013.
14924/13
ls/jg
DG C 1
130
CS
Pokračuje práce na posilování vazeb mezi SBOP a oblastí svobody, bezpečnosti a práva s cílem
zvýšit povědomí pracovníků zabývajících se vnitřní bezpečností o potřebách civilních misí
prostřednictvím řady akcí za účasti členských států, agentur EU pro vnitřní bezpečnost a orgánů
EU.
Na konci roku 2012 bylo rovněž značnou měrou podpořeno rychlé nasazování misí SBOP, neboť
došlo ke zřízení skladu pro účely SBOP, jehož hlavním účelem bude urychleně dodávat misím
vybavení nezbytné pro jejich rychle rozmístění a operabilitu.
Na podzim roku 2012 pak Komise (v souladu s příslušnými ustanoveními finančního nařízení)
zmírnila pravidla pro zadávání zakázek týkajících se misí nasazených v zemích postižených krizí;
tím bylo zajištěno, že mise SBOP budou moci snáze nabývat potřebné vybavení a využívat potřebné
služby.
VOJENSKÉ SCHOPNOSTI
V listopadových závěrech Rada opětovně vyzvala k udržení a dalšímu rozvoji vojenských
schopností za účelem zachování a posílení SBOP; v rámci obecnějšího komplexního přístupu jsou
tyto schopnosti rozhodující pro schopnost EU zajišťovat bezpečnost. V druhé polovině roku 2012
Kypr uspořádal několik akcí zaměřených na vojenské schopnosti, a tím se tato otázka stala jedním
z hlavních témat diskusí na všech úrovních.
Po aktualizaci plánu rozvoje schopností Evropské obranné agentury provedené v roce 2011 se nyní
připravuje nový přezkum, který se uskuteční v roce 2014 a bude zaměřen na obsah i strukturu
plánu.
14924/13
ls/jg
DG C 1
131
CS
Úspěchy, jichž bylo dosaženo při rozvoji vojenských schopností EU zajišťovaném pod vedením
Vojenského výboru EU, byly prezentovány v jednotné zprávě o pokroku v oblasti rozvoje
vojenských schopností EU114. Mezi oblasti, v nichž bylo podle zprávy dosaženo významných
úspěchů, patří sdružování a sdílení schopností (s důrazem na odbornou přípravu a vzdělávání),
počítačová obrana, vojenské zapojení do projektu jednotného evropského nebe, vypracovávání
koncepcí a logistická podpora operací SBOP. Hlavní stávající nedostatky, které jsou ve zprávě
uvedeny, souvisejí se sníženou úrovní podpory mechanismů EU pro námořní a vzdušnou rychlou
reakci, prodlevou v krátkodobém rozvoji rozsáhlé sítě pro operace EU a stále neobsazenými místy
v rozpisu bojových skupin EU, což by mohlo případně omezit schopnost rychlé vojenské reakce
EU.
Pokud jde o posouzení nedostatků, Rada ve svých listopadových závěrech zdůraznila, že při rozvoji
vojenských schopností je třeba se zaměřit na zajištění chybějících kapacit a na plnění nových
požadavků SBOP. Vyzvala Vojenský výbor EU, aby v roce 2013 provedl přezkum nedostatků
a priorit v oblasti vojenských schopností, který bude sloužit jako příspěvek pro plán rozvoje
schopností Evropské obranné agentury (EDA), jehož cílem je poskytovat pokyny pro vnitrostátní
rozhodnutí o obranných investicích v oblasti rozvoje schopností.
Sdružování a sdílení schopností
Základem činnosti EU byl i nadále přístup ve dvou rovinách, který spočívá v rozvoji projektů
spolupráce a zároveň v zajištění systematičtější a dlouhodobě udržitelné evropské spolupráce
v oblasti obrany. V této souvislosti přijal Řídící výbor Evropské obranné agentury dobrovolný
Kodex chování pro sdružování a sdílení, v němž jsou uvedena konkrétní opatření pro zahrnutí
spolupráce do vnitrostátních rozhodovacích procesů. Pokroku bylo dosaženo rovněž v rámci
projektů zaměřených na sdružování a sdílení a podporovaných ze strany agentury EDA. Během
roku 2012 byly učiněny důležité kroky, zejména v těchto oblastech: doplňování paliva za letu
(podpis prohlášení o záměru týkajícího se provádění evropské iniciativy pro strategický víceúčelový
tankovací transportní letoun), vrtulníkový výcvik (podpis technického ujednání o programu
vrtulníkového cvičení), odborná příprava zaměřená na ochranu proti improvizovaným výbušným
zařízením, polní nemocnice, námořní dohled, družicové komunikační systémy (skupina pro
zadávání zakázek) a diplomatická oprávnění (podpis programového ujednání týkajícího se
diplomatického oprávnění pro vojenské dopravní letouny účastníků programu v jejich vnitrostátním
vzdušném prostoru či na jejich území).
114
Jednotná zpráva o pokroku v oblasti rozvoje vojenských schopností EU za období od
listopadu 2011 do října 2012 (dokument 15476/12 ze dne 25. října 2012).
14924/13
ls/jg
DG C 1
132
CS
Ve svých listopadových závěrech Rada uvítala přípravnou činnost Pracovní skupiny Komise pro
obranný průmysl a trh a vyzvala Evropskou komisi a Evropskou obrannou agenturu, aby úzce
spolupracovaly se členskými státy v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a transparentnosti
obranného trhu v Evropě a silnějšího evropského obranného průmyslu a aby podněcovaly
součinnost v oblasti výzkumu zboží dvojího užití a souvisejících technologií (včetně oblastí, jako
jsou bezpilotní letecké prostředky, kybernetická a námořní bezpečnost, vesmír a energetika
a životní prostředí).
1.3. Získané poznatky a osvědčené postupy v civilní a vojenské SBOP
Dochází k posilování systému získávání poznatků v rámci civilního i vojenského rozměru SBOP.
Dne 30. listopadu ESVČ předložila soubor dokumentů nazvaných „Získané poznatky: zlepšování
produktu“, který členské státy uvítaly. Jedním z dokumentů byl návrh koncepce týkající se
poznatků a osvědčených postupů v civilní SBOP, která klade větší důraz na zajištění konkrétního
uplatňování poznatků a přeměnu zkušeností v osvědčené postupy, aby tak byly vytvořeny pozitivní
vzory.
Součástí „zlepšování produktu“ byly také dvě společné civilně-vojenské zprávy: první roční
společná civilně-vojenská zpráva o poznatcích a osvědčených postupech a tematická zpráva
o poznatcích získaných v rámci civilní a vojenské podpory SBOP pro reformu bezpečnostního
sektoru. Reforma bezpečnostního sektoru je jednou z klíčových oblastí angažovanosti EU na
podporu mezinárodního míru a bezpečnosti. Uvedené zprávy předložilo ředitelství pro řešení krizí
a krizové plánování a přivítal je Politický a bezpečnostní výbor. Dále byla předložena zpráva
o poznatcích vyplývajících pro SBOP z programu EU v oblasti výcviku policejních sil v letech
2008–2010, který financovala Komise. Doporučeními obsaženými v těchto zprávách se bude od
roku 2013 řídit práce zaměřená na poznatky a osvědčené postupy.
V roce 2012 byla také vytvořena společná databáze poznatků a osvědčených postupů SBOP
v civilní a vojenské oblasti s cílem usnadnit sdílení získaných poznatků, zkušeností a osvědčených
postupů pracovníky, kteří se zabývají řešením krizí. Do této vrcholně důležité činnosti jsou
zapojeny všechny příslušné strany (Rada, ESVČ, útvary Komise); jednání o získaných poznatcích
pokračuje i v roce 2013, kdy ESVČ a Komise předloží Radě ke schválení cestovní mapu týkající se
reálných zlepšení.
14924/13
ls/jg
DG C 1
133
CS
1.4. Odborná příprava a cvičení
V roce 2012 bylo vynaloženo značné úsilí na úrovni EU i členských států, aby byly splněny celkové
cíle v oblasti odborné přípravy v rámci SBOP a aby se tato příprava zlepšila u všech kategorií
personálu, který se zabývá záležitostmi souvisejícími se SBOP nebo je nasazován v misích
a operacích SBOP.
V květnu roku 2012 ESVČ poprvé uspořádala zasedání, kterého se zúčastnili vedoucí oddělení
odborné přípravy, odborní školitelé z misí a operací SBOP a z orgánů EU a hlavní poskytovatelé
odborné přípravy v oblasti řešení krizí. Tato akce usnadnila komunikaci mezi těmito třemi hlavními
skupinami zúčastněných stran, včetně diskuse o osvědčených postupech pro odbornou přípravu
v průběhu misí a o návaznosti této přípravy na přípravu poskytovanou před nasazením, a zvýšila
povědomí o nástrojích na podporu odborné přípravy, které jsou na úrovni EU k dispozici. Zasedání
se těšilo vysoké účasti a účastníci jej hodnotili velmi kladně. Nyní se bude konat každoročně.
Důležité bylo zaměření odborné přípravy na otázky, jako je příprava potenciálních budoucích
vedoucích pracovníků misí a operací SBOP, strategické plánování misí a začlenění genderových
otázek do operační činnosti SBOP.
K dalšímu rozvoji komplexního přístupu přispěly tři strategické a konkrétně zaměřené kurzy
operačního plánování uspořádané Vojenským štábem EU, jichž se zúčastnili pracovníci ze všech
orgánů EU. Vojenský štáb EU a Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) úspěšně
uspořádaly první společný orientační kurz. EBOŠ rovněž úzce spolupracovala s Evropskou
policejní akademií (CEPOL) s projektem Komise „Evropská iniciativa zaměřená na odbornou
přípravu pro civilní řešení krizí“, v jehož rámci mimo jiné probíhá pro účely několika civilních misí
SBOP přípravný výcvik před nasazením.
V roce 2012 vypracovaly ESVČ a Komise návrh na posílení Evropské bezpečnostní a obranné
školy a na její užší propojení s ESVČ.
14924/13
ls/jg
DG C 1
134
CS
S ohledem na situaci, jež vznikla po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, ESVČ poprvé
uspořádala cvičení v oblasti řešení krizí „Multi Layer 2012“, které prověřilo všechny tři úrovně
rozhodování115 při reakci SBOP na fiktivní krizi. Cvičení bylo přínosné mimo jiné z toho důvodu,
že umožnilo prověřit prvky nových navrhovaných postupů řešení krizí a systém ESVČ pro reakci na
krize. Poznatků získaných v rámci tohoto cvičení bude využito při přezkumu a revizi politiky
a koncepce EU v oblasti cvičení, které mají být dokončeny v roce 2013.
2.
ÚČINNĚJŠÍ
2.1. Spolupráce s partnery při řešení krizí
PARTNERSKÉ ZEMĚ
Bylo zintenzívněno úsilí o další pokračování věcného dialogu a spolupráce s třetími zeměmi, včetně
strategických partnerů, a o rozvoj vztahů s novými partnery. Členské státy schválily soubor
doporučení s cílem zlepšit a prohloubit spolupráci s partnery v oblasti SBOP, jejichž naplňování
bude třeba dále sledovat. EU pokračovala v dialogu s evropskými členy NATO, kteří nejsou
členskými státy EU, dalšími zeměmi, které jsou kandidáty na přistoupení k EU, s několika dalšími
významnými partnery včetně USA, Kanady, Číny, Japonska, Ruska a Ukrajiny a s východními
a jižními sousedy EU.
V průběhu roku 2012 se čtrnáct zemí (Albánie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá
Hora, Chile, Chorvatsko, Island, Kanada, Norsko, Nový Zéland, Srbsko, Švýcarsko, Turecko,
Ukrajina a USA) zúčastnilo devíti misí a operací SBOP (EUFOR ALTHEA, EUJUST LEX Iraq,
EULEX Kosovo, EUPM BiH (mandát skončil dne 30. června 2012), EUPOL COPPS, EUPOL
Afghanistan, EUNAVFOR ATALANTA, EUTM SOMALIA, EUSEC RD Congo). S několika
dalšími partnery byla dále rozvíjena přínosná spolupráce v souvislosti s bojem proti pirátství.
115
Jednalo se o tyto tři úrovně rozhodování, na které bylo cvičení zaměřeno: o politickostrategickou úroveň, vojensko-strategickou úroveň a operační úroveň.
14924/13
ls/jg
DG C 1
135
CS
Během roku 2012 uzavřely Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Nový Zéland a Moldavská
republika s EU dohody o vytvoření rámce pro jejich účast na operacích EU pro řešení krizí
(„rámcové dohody o účasti“). Jednání o rámcových dohodách o účasti byla zahájena s Gruzií
a Korejskou republikou.
2.2. Mezinárodní organizace
EU-NATO
Úzká spolupráce EU-NATO v oblasti řešení krizí na základě ujednání „Berlin Plus“ v souvislosti
s operací EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině vedené v rámci SBOP probíhala i v roce 2012
hladce a účinně.
Od okamžiku, kdy vyvstala možnost, že plánování týkající se Mali by mohlo vést k zahájení nové
vojenské operace EU, byla ve vztahu vůči evropským spojencům, kteří nejsou členy EU, zajištěna
plná transparentnost, a to na dvoustranné bázi i v dohodnutých formátech.
ESVČ se jako pozorovatel účastnila cvičení NATO v oblasti řešení krizí CMX 12.
V souladu s mandátem uděleným Evropskou radou v září roku 2010 pokračovalo v roce 2012
provádění konkrétních návrhů předložených v roce 2011generálnímu tajemníkovi NATO:
 v mnoha oblastech řešení krizí byly navázány kontakty mezi členy personálu. K posílení
transparentnosti a doplňkovosti v otázkách společného zájmu, a to nejen v oblastech, kde obě
organizace působí společně, přispěly nové formáty zasedání na vysoké úrovni, jichž se
zúčastnili pracovníci obou organizací;
 brífinky personálu EU na témata jako počítačová obrana nebo boj proti terorismu určené
pracovním skupinám NATO byly doplněny brífinky personálu NATO na stejná témata
určenými pracovním skupinám EU. To umožnilo výměny názorů, které přivítaly členské státy
EU i NATO;
 v oblasti obranných schopností pokračovala produktivní spolupráce mezi štáby EU a NATO
týkající se sdružování a sdílení schopností a inteligentní obrany se zaměřením na zajištění
soudržnosti, vzájemného posilování a zamezení zdvojování úsilí.
14924/13
ls/jg
DG C 1
136
CS
EU-OSN
Dne 3. července 2012 potvrdil Politický a bezpečnostní výbor „akční plán k posílení podpory EU
v rámci SBOP pro operace OSN k udržení míru“. EU začala tento akční plán provádět na podzim
roku 2012. V první fázi byl důraz kladen na ty akce, které jsou prvořadou prioritou pro OSN i pro
EU a které je třeba provést v relativně krátkém časovém horizontu.
Dne 2. února 2012 se v Bruselu konalo 12. zasedání Řídícího výboru EU-OSN pro řešení krizí.
Jednalo se o první zasedání tohoto výboru od vzniku ESVČ a současně o první zasedání po dvouleté
odmlce. Na pořadu jednání byly krize v afrických zemích, jako je Jižní Súdán, Demokratická
republika Kongo a Somálsko, ale také nová ujednání týkající se fungování Řídícího výboru
a civilních schopností. Dne 26. listopadu se v New Yorku konalo další zasedání, které bylo opět
zaměřeno na vývoj v Africe, konkrétně v Mali, Somálsku a Demokratické republice Kongo. Jednalo
se rovněž o plánování a lidských právech v souvislosti s udržováním míru a řešením krizí.
V květnu roku 2012 podepsali vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a generální
tajemník Mezinárodní námořní organizace společné prohlášení o partnerství v boji proti námořnímu
pirátství a ozbrojeným loupežím v západní části Indického oceánu.
V rámci kontaktní skupiny OSN pro pirátství při pobřeží Somálska byla dále vytvořena
„koordinační skupina pro budování kapacit“, jejímiž členy jsou nejvýznamnější organizace
odpovědné za provádění převážné většiny aktivit zaměřených na budování kapacit v západní části
Indického oceánu. Jejich práci usnadňuje společně přístupná mezinárodní databáze, která obsahuje
údaje o veškerých příslušných aktivitách za účelem budování kapacit probíhajících v tomto regionu.
14924/13
ls/jg
DG C 1
137
CS
2.3. Satelitní středisko EU (EUSC)
V roce 2012 byla dále posílena úloha Satelitního střediska EU v rámci SBOP. Díky poskytování
analýzy satelitních snímků v zemích a regionech zasažených konfliktem podporuje satelitní
středisko rozhodovací proces, pokud jde o zahájení a vedení misí a operací SBOP. Analýza situace
v Sýrii na základě satelitních snímků přispěla k utváření postoje EU. K politickému jednání
s Íránem přispělo monitorování možného šíření zbraní hromadného ničení a schopnosti vyrábět
rakety.
Pokračující krize v severní Africe a na Blízkém východě byly jedním z důvodů, proč došlo
k nárůstu úkolů střediska. Satelitní středisko pracovalo celkem na 84 nových úkolech; výsledkem
této práce bylo více než 800116 produktů. Této podpory využívá ESVČ a také členské státy EU.
V roce 2012 EUSC prokázalo, že je schopné podpořit na místě téměř v reálném čase operaci OSN
v Sýrii (UNSMIS). Monitorování krize v Sýrii představovalo pro EUSC nejnáročnější pracovní
úkol, při jehož plnění vzniklo více než 300 produktů. V tomto časovém období pracovalo EUSC
v krizovém režimu (prodloužená pracovní doba, práce na směny a práce o víkendech).
Schopnostem EUSC se dostává stále většího uznání a trvale roste počet žádostí ze strany
mezinárodních organizací (OSN, Africká unie, NATO). EUSC představuje pro EU jako subjekt
zajišťující bezpečnost jedinečnou službu, která je schopna v příhodném čase podpořit mise či
operace partnerů EU.
116
EUSC poskytlo přibližně 600 produktů.
14924/13
ls/jg
DG C 1
138
CS
Dne 14. září 2012 předložila vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise Radě zprávu
o fungování Satelitního střediska Evropské unie. Zpráva zdůrazňuje, že středisko jasně prokázalo,
že jeho práce je platná a kvalitní. Současně však konstatuje, že nedávné krize představovaly pro
provoz střediska značnou zátěž, a to jak z hlediska lidských, tak finančních zdrojů.
3.
SOUDRŽNĚJŠÍ
Součinnost mezi civilní a vojenskou oblastí
Cílem podpory součinnosti při rozvoji civilních a vojenských schopností v členských státech je
vybudování komplexnějších operačních schopností EU v oblasti předcházení konfliktům a řešení
krizí. Tato práce zahrnuje celou řadu činností vedoucích mimo jiné k usnadnění dvojího využívání
civilních nebo vojenských schopností, novým balíčkům odborné přípravy pro personál nasazený
v operačním prostoru, součinnosti při logistické podpoře, lepší interoperabilitě mezi civilními
a vojenskými prvky, lepšímu sdílení nástrojů a souhrnu poznatků získaných v průběhu operací
a soudržnějšímu podávání zpráv o rozvoji schopností.
Zpráva o výsledcích těchto činností uvedených v pracovním plánu byla v červenci roku 2012
předložena k posouzení Politickému a bezpečnostnímu výboru117. Je vynakládáno úsilí o určení
prioritních činností a zefektivnění celého procesu.
117
„Podpora součinnosti mezi rozvojem civilních a vojenských schopností EU – zpráva
o pokroku týkající se výsledků pracovního plánu dosažených do konce prvního pololetí roku
2012“ (dokument 12586/12 ze dne 16. července 2012).
14924/13
ls/jg
DG C 1
139
CS
ČÁST II: ZPRÁVA O SZBP ZA ROK 2012 – VÝHLED DO BUDOUCNA
Důležitým cílem vnější činnosti EU bude i nadále podpora dlouhodobějších demokratických změn
v zemích jižního sousedství, která bude založena na provádění partnerství pro demokracii a sdílenou
prosperitu, které bylo dohodnuto v roce 2011, a na přístupu „více za více“, který se stal součástí
evropské politiky sousedství. Bude dále rozvíjen přístup využívající formátu pracovních skupin,
jejichž členy jsou EU, vlády zemí daného regionu, mezinárodní finanční instituce a široká škála
místních nestátních subjektů a zástupců soukromého sektoru. Transformace jsou komplexní
procesy. EU by měla zachovávat a v případě potřeby posilovat svou angažovanost v těchto
procesech, a to i v kritických momentech a v dlouhodobém horizontu.
Nedávné znepokojivé události, k nimž došlo zejména v Egyptě, jsou jasným důkazem toho, že
region čelí výzvám, jimž je třeba věnovat značnou politickou pozornost. Pokračující angažovanost
budou vyžadovat značně komplexní transformace probíhající v Tunisku a Libyi. Při podpoře
transformace bude třeba vzít v úvahu diferencovaný přístup, objektivní potřeby partnerů, místní
kulturní tradice a hodnoty, ale zároveň je nutno důsledně vycházet z prosazování klíčových hodnot
EU, například demokracie, lidských práv a začlenění.
V blízké budoucnosti bude i nadále významnou výzvu představovat Sýrie. EU je odhodlána se zde
i nadále angažovat a úzce spolupracovat s mezinárodními partnery, zejména s Ligou arabských států
a Organizací spojených národů, s cílem nalézt způsoby pomoci při zahájení politického procesu
směřujícího k ukončení krize, a bude nadále poskytovat pomoc obětem humanitární krize i zemím,
jež se Sýrií sousedí.
14924/13
ls/jg
DG C 1
140
CS
Přetrvává rovněž naléhavá potřeba dosáhnout pokroku v mírovém procesu na Blízkém východě,
mimo jiné i s ohledem na prohlubující se obtíže, pokud jde o zajištění dvoustátního řešení, a na
stupňující se radikalizaci v regionu v návaznosti na změny, k nimž dalo v roce 2011 podnět arabské
jaro. EU jako člen Kvarteta pro mírový proces na Blízkém východě bude nadále aktivně usilovat
o to, aby se strany vrátily k jednacímu stolu, s cílem dosáhnout udržitelného řešení v podobě dvou
států žijících vedle sebe v míru a bezpečí. Je na místě spolu s partnery posoudit možnosti provádění
arabské mírové iniciativy. Obzvláště důležité budou regionální kontakty. Konec eskalace napětí
v září roku 2012 prokázal, že konstruktivní úlohu při uklidňování nebezpečných situací je schopen
plnit Egypt. Za tímto účelem je třeba s Káhirou vést intenzivní dialog.
Nesmírně důležitá bude nadále pokračující angažovanost EU v rámci východního sousedství,
realizovaná mimo jiné prostřednictvím Východního partnerství. Klíčovou událostí roku 2013 bude
listopadový summit Východního partnerství, který se bude konat ve Vilniusu. EU bude sledovat
pokrok Ukrajiny při plnění podmínek, které v prosinci roku 2012 stanovila Rada pro zahraniční věci
pro podpis a ratifikaci dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou / prohloubené a komplexní zóně
volného obchodu a pro její vstup v platnost, včetně možného prozatímního uplatňování některých
částí této dohody. Kromě toho bude EU usilovat o podporu procesu politického přidružení
a hospodářské integrace s nejrozvinutějšími východoevropskými zeměmi, a to případně
i prostřednictvím parafování dohod o přidružení / prohloubené a komplexní zóně volného obchodu
s Moldavskou republikou, Arménií a Gruzií, k němuž by mohlo dojít před konáním summitu ve
Vilniusu. V případě vleklých konfliktů bude EU úzce spolupracovat s ukrajinským předsednictvím
OBSE s cílem dále pokročit směrem k udržitelnému řešení konfliktu v Podněstří, dále v kontextu
ženevských jednání o konfliktech v Gruzii, jakož i v kontextu úsilí o řešení konfliktu v Náhorním
Karabachu.
Pozornost se bude i nadále upírat k zajištění soudržnosti mezi mnohostrannou úrovní Východního
partnerství a iniciativami regionální spolupráce (například černomořskou synergií).
14924/13
ls/jg
DG C 1
141
CS
Prioritou zůstane rovněž západní Balkán, a především provádění dohody mezi Srbskem a Kosovem,
již zprostředkovala vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a na jejíž podporu již EU
vynaložila značné úsilí a zdroje. Jedná se o klíčový posun směrem k celkovému cíli, jímž je i nadále
normalizace vztahů mezi oběma stranami jako nezbytný předpoklad jejich dalšího pokroku na cestě
k EU. Příštím mezníkem na cestě k EU je v případě Srbska zahájení přístupových jednání
a v případě Kosova jednání o dohodě o stabilizaci a přidružení. Je nezbytné, avšak rovněž výhodné,
aby EU i budoucnu ve vztazích Srbska a Kosova plnila ústřední úlohu, a to vzhledem k výhlídkám
zemí západního Balkánu na členství v EU a na jedinečný pákový efekt, který z těchto vyhlídek
vyplívá.
Vztah EU s tímto regionem bude rovněž prohlouben v souvislosti s členstvím Chorvatska v EU,
díky němuž vyvstanou příležitosti k další spolupráci s ostatními státy bývalé Jugoslávie. Lze doufat,
že nedávné přistoupení Chorvatska k EU a pokrok dosažený Srbskem budou zejména pro Bosnu
a Hercegovinu povzbuzením, aby dosáhla na vlastní cestě k členství v Unii reálného pokroku.
Co se týče hlavních hrozeb regionální i globální bezpečnosti, jednou z klíčových priorit zůstane
i v budoucnu Írán, neboť jeho jaderné činnosti se dále rozrůstají, a obavy mezinárodního
společenství jsou tudíž i nadále vysoké. Je naléhavě zapotřebí pokročit v úsilí o nalezení
diplomatického řešení íránské jaderné otázky. Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise
společně se skupinou E3+3 pokračuje v intenzivním diplomatickém úsilí, aby přesvědčila Írán
k účasti na věcných jednáních, která by obnovila důvěru ve výlučně mírovou povahu íránského
jaderného programu. V souladu s přístupem ve dvou rovinách, který spočívá ve vyvíjení
diplomatického úsilí a tlaku, zůstanou omezující opatření EU v platnosti, dokud Írán nevytvoří
podmínky umožňující tyto sankce zrušit tím, že bude dodržovat veškeré svoje mezinárodní závazky,
včetně plného provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN a rady guvernérů MAAE.
Jaderné ambice Severní Korey a její bojovné vystupování budou i nadále jednou z hlavních
bezpečnostních hrozeb na Dálném Východě, zejména s ohledem na klíčové partnery v daném
regionu, jimiž jsou Korejská republika a Japonsko. EU bude i budoucnu plnit úlohu čelného aktéra
ve snižování regionálního napětí a bude aktivně podporovat Radu bezpečnosti OSN v jejím úsilí
přesvědčit Pchjongjang, aby ustal ve svých jaderných činnostech a aby dodržoval své mezinárodní
závazky, přičemž současně bude EU vůči KLDR zachovávat svoji politiku kritické angažovanosti
včetně omezujících opatření.
14924/13
ls/jg
DG C 1
142
CS
Jedním z klíčových aspektů vnější činnosti EU budou i nadále partnerství a navazování partnerství,
přičemž prioritní je zaměření na strategické partnery, jak již na počátku svého mandátu stanovila
vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise. Z hlediska pomoci při plnění klíčových cílů EU
v celosvětovém měřítku budou hrát i v budoucnu zásadní roli státy jako USA, které s EU sdílejí
názorová východiska, ale i další země jako například Kanada. Spolupráce se Spojenými státy je
zvláště rozvinutá například v otázkách íránského jaderného programu a rovněž ve věci západního
Balkánu. Nyní, během druhého funkčního období Obamovy vlády, budou mít příkladné pracovní
vztahy mezi vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise a ministrem zahraničí USA
Johnem Kerrym zásadní význam, aby mohla být spolupráce i nadále prohlubována. Vztahy EUUSA budou také posíleny zahájením jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu
a investic (TTIP), jehož význam značně přesahuje hospodářské rozměry.
Pokud jde o Rusko, EU bude pokračovat v rozvíjení dvoustranných vztahů. Předmětem jednání
zůstává řada otevřených otázek, avšak celkové směřování dialogu je jasné a je nutno pokračovat
v úsilí o odstranění přetrvávajících překážek například v oblasti obchodu, energetiky a vízových
záležitostí. Neutuchajícího úsilí bude rovněž zapotřebí v zájmu rozšíření spolupráce v oblasti
zahraniční politiky, mimo jiné v zemích, jež jsou našimi společnými sousedy, a v zemích
sužovaných vleklými konflikty.
Zásadní význam bude mít navázání kontaktů s novým čínským vedením na základě stávající
spolupráce a dialogu o bezpečnostních otázkách, včetně boje proti pirátství u pobřeží Somálska.
Vztahy s Čínou, jakož i strategické partnerství EU s Korejskou republikou bude dále zatíženy
problémem nedávných zkoušek raket a jaderných zkoušek, které uskutečnila Severní Korea.
Aby bylo možno posilovat spolupráci na konkrétních otázkách a vypracovávat vzájemně přijatelná
řešení mezinárodních výzev, bude se rovněž zvyšovat intenzita formálních i neformálních dialogů
o zahraničních a bezpečnostních otázkách s dalšími klíčovými partnery (např. s Egyptem,
Pákistánem, Indonésií a Marokem).
14924/13
ls/jg
DG C 1
143
CS
Pro reakci na výzvy má EU v oblasti vnějších vztahů k dispozici jedinečně široké spektrum politik
a nástrojů – v oblasti diplomatické, bezpečnostní, obranné, finanční, obchodní, rozvojové
a humanitární. Jedná se pravděpodobně o hlavní silnou stránku EU jako aktéra vnějších vztahů.
V úzké spolupráci s členskými státy a Evropským parlamentem budou ESVČ a Komise nadále
podporovat komplexní přístup k vnějším vztahům. V této souvislosti předloží vysoká
představitelka, místopředsedkyně Komise a Komise společný návrh o dalším posilování
komplexního přístupu k situacím vyžadujícím řešení krize, a to ve všech fázích konfliktu – od
včasného varování a předcházení konfliktům, reakce na krize a jejich řešení až po obnovu, budování
míru a dlouhodobé rozvojové úsilí.
Významnou součástí rozsáhlých činností EU v oblasti Sahelu bude proces obnovení bezpečnosti
a stability v Mali. Ke zlepšení vojenských kapacit malijských ozbrojených sil bude přispívat
výcviková mise EU v Mali (EUTM Mali), která má umožnit, aby byla pod dohledem civilních
složek obnovena územní celistvost země. Současně s tím bude EU nadále spolupracovat
s mezinárodními aktéry, včetně Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS), za
účelem poskytnutí podpory integrované vícerozměrné misi OSN pro stabilizaci v Mali
(MINUSMA) a případně za účelem dalších stabilizačních opatření. Posílená spolupráce
s nigerijskou vládou bude zaměřena mimo jiné na nedostatečnou bezpečnost a terorismus v Nigérii.
Pirátství a organizovaná trestná činnost, včetně obchodu s drogami a jiného nezákonného obchodu,
budou řešeny prostřednictvím programu EU na podporu nové západoafrické a středoafrické
strategie pro Guinejský záliv, kterou mají regionální hlavy států finalizovat během roku 2013. EU
bude rovněž pozorně sledovat a podporovat provádění plánu politické transformace v GuinejiBissau.
14924/13
ls/jg
DG C 1
144
CS
Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a ESVČ se budou i nadále významně angažovat
v oblasti Afrického rohu. V souladu se strategickým rámcem z listopadu roku 2011 bude EU
pokračovat v podpoře s cílem zlepšit bezpečnostní situaci v regionu a řešit příčiny jeho nestability.
EU bude nadále odhodlána napomáhat pozitivnímu vývoji v Somálsku. Důležitou součástí tohoto
odhodlání zůstávají probíhající mise a operace SBOP (EUNAVFOR ATALANTA, EUTM Somalia,
EUCAP NESTOR, EUAVSEC) a podpora misi Africké unie v Somálsku (AMISOM). EU bude
nadále podporovat úsilí o vybudování demokracie, bezpečnosti a prosperity v Keni, kde se v březnu
roku 2013 budou konat parlamentní volby. Zvláštní pozornost bude věnovat také vývoji domácí
i zahraniční politiky Etiopie. EU bude i nadále soustředit své úsilí na Súdán a Jižní Súdán, zejména
pokud jde o provádění dohod a pokrok při řešení problematických otázek, jako je vymezení hranic
v oblasti Abyei.
EU bude podporovat strategický přístup k přetrvávajícím problémům v oblasti Velkých jezer
a napomáhat při hledání udržitelného řešení bezpečnostních výzev ve východní části Demokratické
republiky Kongo. Tímto způsobem bude vypracován strategický rámec pro oblast Velkých jezer,
jehož cílem bude podporovat soudržný přístup EU, pokud jde o rozličné příčiny krize (na regionální
úrovni, na úrovni Demokratické republiky Kongo, na úrovni místní / na úrovni východní části
Demokratické republiky Kongo). Bude vyvíjeno úsilí o zabezpečení výsledků dosažených misemi
EUPOL a EUSEC poté, co budou mise v září roku 2014 ukončeny. Kromě toho bude také
pokračovat spolupráce s africkými a mezinárodními partnery na podporu iniciativ OSN, jejichž
cílem je zajistit ve východní části Demokratické republiky Kongo trvalou stabilitu. Pokud jde
o Středoafrickou republiku, EU bude pokračovat v podpoře procesu transformace a znovunastolení
právního státu a bezpečnosti.
SBOP se bude i v budoucnu nadále soustředit na mise a operace. Začátkem roku bylo v rámci misí
či operací SBOP nasazeno více než 5 000 osob, přičemž jejich počet dále vzrostl poté, co byly
v roce 2013 zahájeny mise EUTM Mali a EUBAM Libya.
14924/13
ls/jg
DG C 1
145
CS
Na základě zadání z prosince roku 2012 bude o SBOP jednat v prosinci roku 2013 Evropská rada,
která určila tyto tři souhrnné otázky: zvýšení účinnosti, viditelnosti a dopadu SBOP, posílení
rozvoje obranných schopností a posílení evropského obranného průmyslu. V průběhu roku budou
přípravná jednání pravděpodobně hlavní součástí různých zasedání ministrů.
Bude pokračovat spolupráce s partnery, a to jak aktivní podporou účasti v misích a operacích SBOP
a v pravidelných dialozích o otázkách bezpečnosti a obrany, tak pořádáním společných seminářů se
strategickými partnery v souladu s příslušnými doporučeními Politického a bezpečnostního výboru.
Takovéto rozpravy jsou rovněž příležitostí pro jednání o strategických úvahách a o prosazování EU
jakožto globálního aktéra.
V posledních letech vzrůstá význam Asie a současně se stále více prohlubuje vzájemná závislost
mezi Evropou a Asií. V roce 2012 byly vzájemné vztahy velmi intenzivní – uskutečnila se mimo
jiné řada návštěv na vysoké úrovni; EU bude usilovat o to, aby tato pozitivní dynamika byla
zachována i v roce 2013. EU bude nadále podporovat hlubší vztahy s asijskými regionálními
organizacemi včetně ASEAN a dále upevňovat a rozšiřovat spolupráci s Čínou, Indií, Japonskem
a Jižní Koreou. Cílem EU bude vymezit a předložit postoje ke klíčovým bezpečnostním výzvám
v regionu. V této souvislosti je obzvláště důležité vypracovat politiku EU pro oblast Jihočínského
moře. Pokud jde o institucionální oblast, bude vynaloženo veškeré úsilí o zachování uspokojivého
tempa jednání o různých dohodách se zeměmi tohoto regionu. V rámci jihovýchodní Asie bude
zvláštní pozornost věnována Myanmaru/Barmě, kde začal proces demokratizace. V průběhu roku
2013 dále dojde ke změně statusu delegace EU, v níž bude obsazen post velvyslance. Pozornost
bude i nadále zaměřena na mezietnické konflikty v Myanmaru/Barmě.
14924/13
ls/jg
DG C 1
146
CS
V jižní Asii zůstává klíčovou výzvou Afghánistán a EU je odhodlána mu poskytovat dlouhodobou
podporu, mimo jiné v kontextu procesu změn, k nimž dojde v roce 2014. S cílem podpořit
afghánské partnery byla do konce roku 2014 prodloužena mise EUPOL. Příprava na proces změn
v Afghánistánu znamená rovněž nový impuls pro vztahy se středoasijskými zeměmi.
Klíčovým faktorem v regionu zůstává Pákistán. Bude pokračovat provádění pětiletého plánu
angažovanosti EU-Pákistán, na němž se obě strany dohodly začátkem roku 2012. Zvláštní
pozornost bude věnována – mimo jiné prostřednictvím volební pozorovatelské mise – parlamentním
volbám, které by se měly konat v první polovině roku 2013. EU bude pokračovat v intenzivních
a trvalých kontaktech s novou pákistánskou vládou.
Summit EU a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), který se konal v lednu
roku 2013 v Santiagu, byl příležitostí dát zcela jasně najevo politickou angažovanost EU vůči
Latinské Americe a karibským státům založenou na partnerství rovného s rovným. Přezkum
akčního plánu (2013–2015), o němž bylo rozhodnuto v Santiagu v jehož rámci byly do plánu
vloženy dvě nové kapitoly o otázkách rovnosti žen a mužů a o investicích, napomůže k rozšíření
oblasti působnosti spolupráce mezi oběma regiony. Zejména na mezinárodních fórech, kde role
zemí Latinské Ameriky nabývá na významu a kde jsou si pozice EU a zemí Latinské Ameriky
velmi blízké, bude EU v maximální míře využívat potenciálu svých smluvních rámců s většinou
klíčových partnerů či subregionů Latinské Ameriky (očekává se, že prozatímně vstoupí v platnost
kapitola dohody o přidružení EU - Střední Amerika věnovaná obchodu a dohoda o volném obchodu
s Peru a Kolumbií), a to nejen v hospodářských oblastech, nýbrž i v zájmu posílení spolupráce na
řešení globálních výzev, jakými jsou bezpečnost, boj proti organizované trestné činnosti nebo
změna klimatu. Klíčovým cílem bude i nadále prohlubování vztahů EU se strategickými partnery
jako Mexiko a Brazílie, jakož i posilování vztahů se zeměmi, jež projevují vůli tyto vztahy
realizovat na vyšší úrovni, a dále nové iniciativy dynamické regionální integrace.
14924/13
ls/jg
DG C 1
147
CS
Vnější činnost EU vychází z neochvějných hodnot Unie, založených na zásadách lidských práv,
právního státu a řádné správy věcí veřejných. V rámci vnějších vztahů EU bude prvořadá pozornost
věnována provádění strategie EU pro lidská práva. V této souvislosti bude zásadní úlohu plnit
zvláštní zástupce EU pro lidská práva.
Co se týče oblasti nešíření a odzbrojení, klíčové priority budou zahrnovat dosažení hmatatelného
pokroku v úsilí o dosažení mezinárodního konsensu ve věci nového kodexu chování při činnostech
v kosmickém prostoru, poskytování podpory EU v zájmu vstupu smlouvy o obchodu se zbraněmi
v platnost a jejího účinného provádění, pokračující jednání mezi EU a Mezinárodní agenturou pro
atomovou energii (MAAE) na úrovni vyšších úředníků a posílení vztahů mezi EU a Organizací pro
zákaz chemických zbraní. Současně bude vyvíjeno úsilí o přijetí řady rozhodnutí Rady, jimiž bude
zajištěna finanční podpora EU určená prioritním projektům, jako jsou Fond jaderného zabezpečení
a banka slabě obohaceného uranu MAAE, řízení bezpečnosti a zásob ručních palných a malých
zbraní v Libyi a okolním regionu, prosazování smlouvy o obchodu se zbraněmi a konsorcium EU
pro nešíření zbraní hromadného ničení. Bude prohloubeno úsilí o zajištění aktivní úlohy EU v rámci
prvního výboru Valného shromáždění OSN, v rámci rady guvernérů a generální konference MAAE
a v rámci stávajícího cyklu přezkumu smlouvy o nešíření.
Dále bude systematizováno a konsolidováno probíhající úsilí o poskytování strategických
a operačních odborných znalostí pro účely opatření souvisejících s předcházením konfliktům,
mediací nebo budováním míru a zejména prostřednictvím analýzy konfliktů, včasného varování
a mediační podpory budou posíleny a dále zdůrazněny schopnosti ESVČ řešit otázky související
s konflikty a nestabilitou (poskytování informací, zvyšování povědomí, odborná příprava, znalosti).
K těmto cílům přispěla konference „EU jako mírotvorce“, která se konala v květnu roku 2013.
Budou posílena partnerství s klíčovými partnery (včetně organizací občanské společnosti
a příslušných mezinárodních a regionálních organizací). K předcházení konfliktům, budování míru
a mediačnímu úsilí bude nadále přispívat nástroj stability.
14924/13
ls/jg
DG C 1
148
CS
Větší část pokračujícího globálního úsilí EU o boj proti terorismu se bude zabývat podmínkami,
které vedou k jeho šíření. Znamená to zabývat se prostřednictvím integrovaných regionálních
strategií a dialogů se strategickými partnery širokou škálou jevů včetně společenského,
hospodářského a politického vyloučení, konfliktů a nedostatků v řádné správě věcí veřejných. Na
mnohostranné úrovni bude EU podporovat provádění strategie OSN boje proti terorismu
a příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Bude rovněž prosazovat koordinovaný přístup proti
terorismu v rámci celého systému OSN a maximalizuje potenciál dalších mnohostranných rámců,
jako je globální fórum pro boj proti terorismu a Lyonské a Římské skupiny v rámci G8. V dohledné
době se úsilí boje proti terorismu bude soustředit na jižní Asii (zejména Afghánistán a Pákistán),
širší region Afrického rohu (tj. včetně Jemenu) a širší oblast Sahelu (včetně západní Afriky,
a především Nigérie). V závislosti na vývoji hrozby pro EU může být nutné věnovat větší podporu
a pozornost boje proti terorismu novým hrozbám, ať již vyvstanou kdekoli.
EU rovněž ve větší míře využívala omezujících opatření jakožto nástroje zahraniční politiky. Cílené
a právně silné systémy omezujících opatření plnící jasné politické cíle zůstávají důvěryhodným
nástrojem prosazování hodnot EU. EU bude svou politiku omezujících opatření pravidelně
přezkoumávat.
V neposlední řadě bude ESVČ pokračovat v posilování svého zapojení v některých klíčových
výzvách naší doby, jako je energetika, klimatická bezpečnost a diplomacie v oblasti vody. Ve
spolupráci s Komisí, členskými státy a Evropským parlamentem bude ESVČ pokračovat v úsilí
o komplexní přístup v reakci na tyto výzvy. Mezi konkrétní činnosti bude patřit zvýšení „citlivosti“
zahraniční politiky EU v oblasti energetiky tím, že se tato problematika zařadí do politických
dialogů a delegace EU se plně zapojí do diplomacie v oblasti energetiky, zatímco v oblasti změny
klimatu se práce bude více soustředit zejména na přípravu globální dohody o změně klimatu v roce
2015, přičemž prostřednictvím preventivní diplomacie a specificky zaměřených opatření v oblasti
spolupráce bude rovněž věnována systematičtější pozornost souvislostem mezi změnou klimatu,
nedostatkem přírodních zdrojů a mezinárodní bezpečností. Výraznou a rychle se prohlubující
výzvou pro mezinárodní bezpečnost se stává rovněž voda; EU má za cíl dokončit v roce 2013
mapování zajišťování vody jakožto východisko pro rozvoj komplexnější diplomacie EU v oblasti
vody s proaktivnějším zapojením do nadnárodních výzev v této oblasti po celém světě.
14924/13
ls/jg
DG C 1
149
CS
PŘÍLOHA I
PŘÍLOHA I: rozpočet SZBP na rok 2012
19.030101 EUMM Georgia
2012/503/SZBP EUMM Georgia
20 900 000
dílčí součet:
20 900 000
19.030102 EULEX Kosovo
2012/291/SZBP EULEX Kosovo
111 000 000
dílčí součet:
111 000 000
19.030103 EUPOL Afghanistan
2012/391/SZBP EUPOL Afghanistan
56 870 000
dílčí součet:
56 870 000
19.030104 Ostatní opatření a operace pro řešení krizí
2012/389/EUCAP NESTOR
21 213 310
2012/312/SZBP EUAVSEC South Sudan
12 500 000
2012/324/SZBP EUPOL COPPS
8 633 550
2012/372/SZBP EUJUST LEX IRAQ
27 150 000
2012/332/SZBP EUBAM Rafah
980 000
2012/392/SZBP EUCAP Sahel Niger
8 700 000
2012/514/SZBP EUPOL DR Congo
6 750 000
2012/515/SZBP EUSEC DR Congo
11 000 000
2012/698/SZBP Sklad pro účely SBOP
4 312 234
dílčí součet:
14924/13
PŘÍLOHA I
101 239 094
ls/jg
DG C 1
1
CS
19.0302 Nešíření a odzbrojení (4)
2012/121/SZBP Činnosti podporující dialog a spolupráci EU, Číny a Afriky
v oblasti kontrol konvenčních zbraní
830 000
2012/166/SZBP Podpora činnosti
Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) – strategie EU
proti šíření zbraní hromadného ničení
2 140 000
2012/281/SZBP Mezinárodní kodex
chování pro činnosti v kosmickém prostoru)
1 490 000
2012/421/SZBP Podpora Úmluvy o zákazu biologických
a toxinových zbraní (BTWC)
1 700 000
2012/662/SZBP OBSE – ruční palné a lehké zbraně
890 000
2012/662/SZBP Rozvojový program OSN – ruční palné a lehké zbraně
790 000
2012/422/SZBP Zóna bez zbraní hromadného ničení II
352 000
2012/423/SZBP Šíření balistických raket (HCOC II)
930 000
2012/699/SZBP Všeobecný zákaz jaderných zkoušek
Organizace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek
5 185 028
2012/700/SZBP Akční plán z Cartageny
na období let 2010–2014 (protipěchotní miny II)
1 030 000
2012/711/SZBP Kontrola vývozu zbraní – osvětové činnosti
pracovní skupiny COARM
1 860 000
dílčí součet:
17 197 028
19.0304 Mimořádná opatření
0
19.0305 Přípravná a následná opatření
Externí audity, právní služby a posudky
167 731
Přípravná opatření pro případnou misi SBOP v Libyi
415 000
dílčí součet:
14924/13
PŘÍLOHA I
582 731
ls/jg
DG C 1
2
CS
19.0306 Zvláštní zástupci Evropské unie
2012/39/SZBP Zvláštní zástupce EU v Kosovu
2 410 000
2012/33/SZBP Zvláštní zástupce EU pro mírový proces na Blízkém východě
1 300 000
2012/255/SZBP Zvláštní zástupce EU v Afghánistánu
300 000
2012/331/SZBP Zvláštní zástupce EU v Afghánistánu
6 380 000
2012/327/SZBP Zvláštní zástupce EU pro jižní Středomoří
945 000
2012/325/SZBP Zvláštní zástupce EU pro Súdán a Jižní Súdán
1 900 000
2012/328/SZBP Zvláštní zástupce EU pro Střední Asii
1 120 000
2012/330/SZBP Zvláštní zástupce EU v Bosně a Hercegovině
5 250 000
2012/326/SZBP Zvláštní zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii
2 000 000
2012/329/SZBP Zvláštní zástupce EU pro oblast Afrického rohu
4 900 000
2012/390/SZBP Zvláštní zástupce EU při Africké unii
680 000
2012/440/SZBP Zvláštní zástupce EU pro lidská práva
712 500
dílčí součet:
Celkem
14924/13
PŘÍLOHA I
335 686 353,00
ls/jg
DG C 1
27 897 500
3
CS
PŘÍLOHA II
PŘÍLOHA II: Přehled právních aktů v oblasti SZBP v roce 2012 (sankce)118
Afghánistán / Taliban
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/167/SZBP ze dne 23. března 2012, kterým se provádí rozhodnutí
2011/486/SZBP o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, skupinám,
podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu (Úř. věst. L 87, 24.3.2012, s. 60)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/334/SZBP ze dne 25. června 2012, kterým se provádí rozhodnutí
2011/486/SZBP o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, skupinám,
podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu (Úř. věst. L 165, 26.6.2012, s.75)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/393/SZBP ze dne 16. července 2012, kterým se provádí
rozhodnutí 2011/486/SZBP o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám,
skupinám, podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu (Úř. věst. L 187, 17.7.2012,
s. 52)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/454/SZBP ze dne 1. srpna 2012, kterým se provádí rozhodnutí
2011/486/SZBP o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, skupinám,
podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu (Úř. věst. L 206, 2.8.2012, s. 11)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/745/SZBP ze dne 3. prosince 2012, kterým se provádí rozhodnutí
2011/486/SZBP o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, skupinám,
podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu (Úř. věst. L 332, 4.12.2012, s. 22)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/809/SZBP ze dne 20. prosince 2012, kterým se provádí rozhodnutí
2011/486/SZBP o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, skupinám,
podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu (Úř. věst. L 352, 21.12.2012, s. 47–48)
118
V tomto seznamu jsou uvedena pouze rozhodnutí SZBP, jimiž byla uložena omezující
opatření. Provádění opatření spadajících do oblasti působnosti Smlouvy o fungování
Evropské unie rovněž vyžaduje vypracování nařízení Rady, popřípadě prováděcího nařízení
Rady.
14924/13
PŘÍLOHA II
ls/jg
DG C 1
1
CS
Bělorusko
Rozhodnutí Rady 2012/36/SZBP ze dne 23. ledna 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 19, 24.1.2012, s. 31)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/126/SZBP ze dne 28. února 2012, kterým se provádí rozhodnutí
2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 55, 29.2.2012, s. 19)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/171/SZBP ze dne 23. března 2012, kterým se provádí rozhodnutí
2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 87, 24.3.2012, s. 95)
Rozhodnutí Rady 2012/212/SZBP ze dne 23. dubna 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 113, 25.4.2012, s. 11)
Rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku
(Úř. věst. L 285, 17.10.2012, s. 1)
Bosna a Hercegovina
Rozhodnutí Rady 2012/158/SZBP ze dne 19. března 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/173/SZBP o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Bosně a Hercegovině (Úř. věst.
L 80, 20.3.2012, s. 17)
Demokratická republika Kongo
Rozhodnutí Rady 2012/811/SZBP ze dne 20. prosince 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo (Úř. věst. L 352,
21.12.2012, s. 50–53)
14924/13
PŘÍLOHA II
ls/jg
DG C 1
2
CS
Pobřeží slonoviny
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/74/SZBP ze dne 10. února 2012, kterým se provádí rozhodnutí
2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny (Úř. věst. L 38,
11.2.2012, s. 43)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/144/SZBP ze dne 8. března 2012, kterým se provádí rozhodnutí
2010/656/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny (Úř. věst. L 71,
9.3.2012, s. 50)
Rozhodnutí Rady 2012/371/SZBP ze dne 10. července 2012 o změně rozhodnutí 2010/656/SZBP,
kterým se obnovují omezující opatření vůči Pobřeží slonoviny (Úř. věst. L 179, 11.7.2012, s. 21)
Egypt
Rozhodnutí Rady 2012/159/SZBP ze dne 19. března 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/172/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem
k situaci v Egyptě (Úř. věst. L 80, 20.3.2012, s. 18)
Rozhodnutí Rady 2012/723/SZBP ze dne 26. listopadu 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/172/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem
k situaci v Egyptě (Úř. věst. L 327, 27.11.2012, s. 44)
Eritrea
Rozhodnutí Rady 2012/632/SZBP ze dne 15. října 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/127/SZBP o omezujících opatřeních vůči Eritreji (Úř. věst. L 282, 16.10.2012, s. 46)
Guinejská republika (Konakry)
Rozhodnutí Rady 2012/149/SZBP ze dne 13. března12, kterým se mění rozhodnutí 2010/638/SZBP
o omezujících opatřeních vůči Guinejské republice (Úř. věst. L 74, 14.3.2012, s. 8)
Rozhodnutí Rady 2012/665/SZBP ze dne 26. října 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/638/SZBP o omezujících opatřeních vůči Guinejské republice (Úř. věst. L 299, 27.10.2012,
s. 45)
14924/13
PŘÍLOHA II
ls/jg
DG C 1
3
CS
Guinea-Bissau
Rozhodnutí Rady 2012/237/SZBP ze dne 3. května 2012 o omezujících opatřeních namířených
proti některým osobám, subjektům a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu
v Republice Guinea-Bissau (Úř. věst. L 119, 4.5.2012, s. 43)
Rozhodnutí Rady 2012/285/SZBP ze dne 31. května 2012 o omezujících opatřeních namířených
proti některým osobám, subjektům a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu
v Republice Guinea-Bissau, a o zrušení rozhodnutí 2012/237/SZBP (Úř. věst. L 142, 1.6.2012,
s. 36)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/516/SZBP ze dne 24. září 2012, kterým se provádí rozhodnutí
2012/285/SZBP o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům
a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu v Republice Guinea-Bissau (Úř. věst.
L 257, 25.9.2012, s. 20)
Írán (otázka zbraní hromadného ničení)
Rozhodnutí Rady 2012/35/SZBP ze dne 6. listopadu 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 19, 24.1.2012, s. 22)
Rozhodnutí Rady 2012/152/SZBP ze dne 15. března 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 77, 16.3.2012, s. 18)
Rozhodnutí Rady 2012/169/SZBP ze dne 23. března 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 87, 24.3.2012, s. 90)
Rozhodnutí Rady 2012/205/SZBP ze dne 23. dubna 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 110, 24.4.2012, s. 35)
Rozhodnutí Rady 2012/457/SZBP ze dne 2. srpna 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 208, 3.8.2012, s. 18)
14924/13
PŘÍLOHA II
ls/jg
DG C 1
4
CS
Rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 282, 16.10.2012, s. 58)
Rozhodnutí Rady 2012/687/SZBP ze dne 6. listopadu 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 307, 7.11.2012, s. 82)
Rozhodnutí Rady 2012/829/SZBP ze dne 21. prosince 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 356, 22.12.2012, s. 71–77)
Írán (otázka lidských práv)
Rozhodnutí Rady 2012/168/SZBP ze dne 23. března 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/235/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci
v Íránu (Úř. věst. L 87, 24.3.2012, s. 85)
Rozhodnutí Rady 2012/810/SZBP ze dne 20. prosince 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/235/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci
v Íránu (Úř. věst. L 352, 21.12.2012, s. 49)
Irák
Rozhodnutí Rady 2012/812/SZBP ze dne 20. prosince 2012, kterým se mění společný postoj
2003/495/SZBP o Iráku (Úř. věst. L 352, 21.12.2012, s. 54)
Moldavská republika
Rozhodnutí Rady 2012/170/SZBP ze dne 23. března 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/573/SZBP o omezujících opatřeních vůči vedení Podněsterské oblasti Moldavské republiky
(Úř. věst. L 87, 24.3.2012, s. 92)
Rozhodnutí Rady 2012/527/SZBP ze dne 27. září 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/573/SZBP
o omezujících opatřeních vůči vedení Podněsterské oblasti Moldavské republiky (Úř. věst. L 263,
28.9.2012, s. 44)
14924/13
PŘÍLOHA II
ls/jg
DG C 1
5
CS
Myanmar/Barma
Rozhodnutí Rady 2012/98/SZBP ze dne 17. února 2012 o změně rozhodnutí 2010/232/SZBP,
kterým se obnovují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru (Úř. věst. L 47, 18.2.2012, s. 64)
(NA)
Rozhodnutí Rady 2012/225/SZBP ze dne 26. dubna 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/232/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru (Úř. věst. L 115,
27.4.2012, s. 25)
Somálsko
Rozhodnutí Rady 2012/388/SZBP ze dne 16. července 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/231/SZBP o omezujících opatřeních vůči Somálsku (Úř. věst. L 187, 17.7.2012, s. 38)
Rozhodnutí Rady 2012/633/SZBP ze dne 15. října 2012, kterým se mění rozhodnutí
2010/231/SZBP o omezujících opatřeních vůči Somálsku (Úř. věst. L 282, 16.10.2012, s. 47)
Sýrie
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/37/SZBP ze dne 23. ledna 2012, kterým se provádí rozhodnutí
Rady 2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 19, 24.1.2012, s. 33)
Rozhodnutí Rady 2012/122/SZBP ze dne 27. února 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 54, 28.2.2012, s. 14)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/172/SZBP ze dne 23. března 2012, kterým se provádí rozhodnutí
Rady 2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 87, 24.3.2012, s. 103)
Rozhodnutí Rady 2012/206/SZBP ze dne 23. dubna 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 110, 24.4.2012, s. 36)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/256/SZBP ze dne 14. května 2012, kterým se provádí rozhodnutí
Rady 2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 126, 15.5.2012, s. 9)
14924/13
PŘÍLOHA II
ls/jg
DG C 1
6
CS
Rozhodnutí Rady 2012/322/SZBP ze dne 20. června 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 165, 26.6.2012, s. 45)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/335/SZBP ze dne 25. června 2012, kterým se provádí rozhodnutí
Rady 2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 165, 26.6.2012, s. 80)
Rozhodnutí Rady 2012/420/SZBP ze dne 23. července 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 196, 24.7.2012, s. 59)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/424/SZBP ze dne 23. července 2012, kterým se provádí
rozhodnutí 2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 196, 24.7.2012, s. 81)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/478/SZBP ze dne 16. srpna 2012, kterým se provádí rozhodnutí
2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 219, 17.8.2012, s. 21)
Rozhodnutí Rady 2012/634/SZBP ze dne 15. října 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 282, 16.10.2012, s. 50)
Rozhodnutí Rady 2012/739/SZBP ze dne 29. listopadu 2012 o omezujících opatřeních vůči Sýrii
a o zrušení rozhodnutí 2011/782/SZBP (Úř. věst. L 330, 30.11.2012, s. 21)
Společný postoj 2001/931/SZBP
Rozhodnutí Rady 2012/150/SZBP ze dne 13. března 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/872/SZBP, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2,
3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu
(Úř. věst. L 74, 14.3.2012, s. 9)
14924/13
PŘÍLOHA II
ls/jg
DG C 1
7
CS
Rozhodnutí Rady 2012/333/SZBP ze dne 25. června 2012, kterým se aktualizuje seznam osob,
skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2,3, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP
o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu a kterým se zrušuje rozhodnutí
2011/872/SZBP (Úř. věst. L 165, 26.6.2012, s. 72)
Rozhodnutí Rady 2012/686/SZBP ze dne 6. listopadu 2012, kterým se mění rozhodnutí
2012/333/SZBP, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2,
3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu
(Úř. věst. L 307, 7.11.2012, s. 80)
Rozhodnutí Rady 2012/765/SZBP ze dne 10. prosince 2012, kterým se aktualizuje seznam osob,
skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění
zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2012/333/SZBP (Úř. věst.
L 337, 11.12.2012, s. 50–52)
Tunisko
Rozhodnutí Rady 2012/50/SZBP ze dne 27. ledna 2012, kterým se mění rozhodnutí 2011/72/SZBP
o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku
(Úř. věst. L 27, 31.1.2012, s. 11)
Rozhodnutí Rady 2012/724/SZBP ze dne 26. listopadu 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/72/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci
v Tunisku (Úř. věst. L 327, 27.11.2012, s. 45)
Zimbabwe
Rozhodnutí Rady 2012/97/SZBP ze dne 17. února 2012, kterým se mění rozhodnutí
2011/101/SZBP o omezujících opatřeních vůči Zimbabwe (Úř. věst. L 47, 18.2.2012, s. 50)
Prováděcí rozhodnutí Rady 2012/124/SZBP ze dne 27. února 2012, kterým se provádí rozhodnutí
2011/101/SZBP o omezujících opatřeních vůči Zimbabwe (Úř. věst. L 54, 28.2.2012, s. 20)
14924/13
PŘÍLOHA II
ls/jg
DG C 1
8
CS
PŘÍLOHA III
PŘÍLOHA III: Prohlášení vydaná v roce 2012
V roce 2012 bylo vydáno celkem 597 prohlášení, k nimž mimo jiné patří:

Prohlášení vysoké představitelky jménem EU: odrážejí oficiální postoj EU a vydávají se
z pověření vysoké představitelky po předchozí konzultaci členských států. V případě, že
žádný takový oficiální postoj neexistuje, vycházejí tato prohlášení z dohody členských států
zasedajících v Radě. Mohou se k nim připojit i třetí země, jsou-li k tomu vyzvány.

Prohlášení vysoké představitelky: nejčastěji se používají v případě, kdy je třeba se vyjádřit
k událostem, jež vyžadují rychlou reakci EU, a vydávají se z pověření vysoké představitelky
bez formální konzultace členských států.

Prohlášení mluvčího vysoké představitelky: používají se často v případě, kdy je zapotřebí
rychlá reakce EU a kdy není nezbytně nutné osobní zapojení vysoké představitelky.

Místní prohlášení EU: používaná v případě konkrétních místních či regionálních otázek.
Členění podle kategorií
Kategorie
Prohlášení vysoké
představitelky jménem EU
Prohlášení vysoké
představitelky
Počet (procentuální podíl v závorce)
62 (10 %)
253 (42 %)
Prohlášení mluvčího
200 (34 %)
Místní prohlášení
82 (14 %)
Celkem
597
Rozdělení podle zeměpisných oblastí
Oblast
Procentuální podíl
Afrika
18 %
Asie
15 %
východní Evropa / západní Balkán
19 %
Latinská Amerika
5%
severní Afrika
16 %
Blízký východ / Perský záliv
19 %
multilaterální / Severní Amerika
8%
14924/13
PŘÍLOHA III
ls/jg
DG C 1
1
CS
Rozdělení podle témat
Kategorie
Počet (procentuální podíl v závorce)
Lidská práva
151 (25 %)
Volby / reformy
96 (16 %)
Konflikty / stabilizační procesy
151 (26 %)
Bezpečnostní incidenty
53 (9 %)
Blahopřání / vyjádření soustrasti
24 (4 %)
Nešíření
7 (1 %)
Jiné
111 (19 %)
Celkem
597
Společná prohlášení
Vysoká představitelka vydala celkem 25 prohlášení společně s dalšími členy Komise:
Komisař Štefan Füle
21
Komisař Andris Piebalgs
1
Komisařka Viviane Redingová
Komisařka Kristalina
1
Georgievová
Komisař Karel De Gucht
1
Komisař Olli Rehn
1
Celkem
25
14924/13
PŘÍLOHA III
ls/jg
DG C 1
2
CS

Podobné dokumenty