Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systémů z

Transkript

VYSOKÁ
ŠKOLA
EKONOMICKÁ V PRAZE
Institut oceňování majetku
znalecký ústav jmenovaný Ministerstvem spravedlnosti ČR
se sídlem J.Martího 2/407, CZ - 162 00 PRAHA 6 – Veleslavín
IČ: 6138 4399, DIČ: CZ 3138 4399, tel.: 235 358 569, fax: 220 563 426
Makroekonomická analýza efektivity stravenkových
systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice
Objednatel odborného stanoviska:
ASOCIACE PROVOZOVATELŮ
STRAVENKOVÝCH SYSTÉMŮ o.s.
Praha l, Jáchymova 2/26
IČ: 683 80 852
Účel stanoviska:
Odborné stanovisko je určeno pro interní účely
objednatele a pro účely jednání objednatele s orgány
státní správy
Datum zpracování stanoviska:
25. června 2007
Zpracovatel stanoviska:
Vysoká škola ekonomická v Praze
nám. W. Churchilla 4, Praha 3, 167 00
pracoviště: Institut oceňování majetku
J. Martího 2/407, 162 00 Praha 6 - Veleslavín
Ředitel institutu:
Prof. Ing. Miloš Mařík, CSc.
Zpracovatelé stanoviska:
Ing. Tomáš Buus (vedoucí zpracovatel)
Ing. Václav Žďárek
Oponent:
Doc. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D.
Počet stran včetně titulního listu
105
Počet vyhotovení:
3
z toho - počet předaných vyhotovení:
- archivní výtisk:
2
1
Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice
SHRNUTÍ
Systémy zaměstnaneckého stravování jsou fenoménem, který ve své čisté podobě je v ekonomické
literatuře velmi málo zpracován. Problematika existence zaměstnaneckých systémů stravování
zahrnuje celou škálu vědních oborů – od mikroekonomie a teorie volby spotřebitele, přes
makroekonomii a hospodářskou politiku, personalistiku (motivace zaměstnanců) až k dopadům
užívání takového systému na zdravotní stav zaměstnanců. Cílem této studie ovšem byly
především fiskální efekty systémů zaměstnaneckého stravování. Proto jsme se zabývali primárně
ekonomickými efekty, a to v co největší šíři – i z hlediska mikroekonomie, neboť jinak bychom
neměli podklad pro to, zda je takový systém efektivní z hlediska zaměstnanců (příjemců
stravování). V rámci empirického zkoumání je velmi obtížné oddělit
Na základě teoretického zkoumání a dílčích dat z ČR můžeme říci, že systémy zaměstnaneckého
stravování (tak, jak jsou aplikovány v ČR) vysoce pravděpodobně fungují ve vztahu
k maximalizaci užitku spotřebitele efektivně (nedochází k rohovému řešení optima spotřebitele).
Systémy zaměstnaneckého stravování na mikroúrovni také pravděpodobně ovlivňují složení
spotřebního koše ve prospěch hotových jídel oproti jídlům připravovaným zaměstnanci doma
z potravin nakoupených v maloobchodě. Z hlediska makroekonomického je ovšem problematika
podstatně širší a zahrnuje nejen fiskální politiku, ale i efekty systémů zaměstnaneckého
stravování na produkt, nezaměstnanost, atd.
V České republice fungují v zásadě dva odlišné systémy zaměstnaneckého stravování – tzv.
stravenkový systém, který využívá celkem asi 28 % zaměstnanců, a systémy závodního
stravování. Stravenkové systémy, stejně jako systémy závodního stravování mají tu výhodu, že je
do nich kromě zaměstnanců a zaměstnavatele zapojen i třetí subjekt, což minimalizuje riziko
daňových úniků. Stravenkový systém také umožňuje menším podnikům poskytovat svým
zaměstnancům obdobné výhody jako jim mohou poskytovat velké podniky, za podmínek obdobné
podpory ze strany státu. Z tohoto pohledu považujeme stravenkový systém za velmi přínosný pro
udržení schopnosti malých a středních podniků poskytovat zaměstnanecké stravování pro
zaměstnance a v této funkci jiným systémem prakticky nenahraditelný. Partikulární přístup
k jednomu nebo druhému systému by vedl k prohloubení ekonomické nerovnosti a favorizaci
ekonomicky silných podniků oproti malým a středním podnikům. Zdanění se mohou obtížněji
vyhnout malé podniky, resp. podniky se systémem závodního stravování provozovaným externě
nebo stravenkovým systémem závodního stravování.
Existence systémů zaměstnaneckého stravování sice na jedné straně zatěžuje příjmovou stránku
státního rozpočtu, na druhé straně však zvyšuje zaměstnanost, snižuje rozsah šedé (černé)
ekonomiky, a to zejména v odvětví pohostinství, potenciálně zvyšuje podíl statku ve vyšší sazbě
DPH ve spotřebním koši, má potenciál zvyšovat spokojenost pracovníků a jejich výkonnost
(bohužel empirická studie v českých podmínkách na toto téma dosud chybí).1
Lze s velkou spolehlivostí tvrdit, že systémy zaměstnaneckého stravování jsou existenčně závislé
na daňové podpoře (resp. daňových úlevách), jež jsou zejména na straně zdanění mezd (náklady
na odměňování zaměstnanců jsou standardně nákladem, který je daňově uznatelný). Efekty
zrušení podpory systémů zaměstnaneckého stravování je velmi obtížné odhadnout, neboť závisí
na řadě faktorů, mimo jiné na setrvačnosti systému. Lze ovšem počítat s výrazně menším
zvýšením výběru daní z mezd (resp. korporátních důchodových daní), než by odpovídalo rozsahu
1
K tomu velmi podrobně Wanjek (2005)
-2-
fiskální podpory, neboť ekonomické subjekty mohou více či méně kompenzovat ztrátu výhodnosti
systémů zaměstnaneckého stravování, zvýšení zdanitelných příjmů zaměstnanců může být
v důsledku pozitivního sklonu křivky poptávky po práci a negativního sklonu křivky nabídky
práce podstatně nižší, než by odpovídalo zrušení osvobození (resp. zrušení daňové uznatelnosti
na straně zaměstnavatele). Důsledky zdanění systémů zaměstnaneckého stravování může být také
snížení zaměstnanosti (a tedy zvýšení dávek v nezaměstnanosti), snížení výběru DPH a dalších
daní, potenciálnímu zvýšení podílu šedé ekonomiky.
Kvantifikaci fiskálních efektů systémů zaměstnaneckého stravování jsme provedli za
následujících předpokladů:
1. Údaje použité v analýze jsou platné pro rok 2007 (včetně sazby daně z příjmů
právnických osob ve výši 24 %.
2. Zdanění příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců je v případě státních a
státem vlastněných organizací rozpočtově neutrální (tento předpoklad je porušen pouze
v malém procentu státních a státem vlastněných organizací, srov. § 18 a § 19 zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). Domníváme se tedy, že
nejde o nereálný předpoklad.
3. Dopady změn zdanění systémů zaměstnaneckého stravování jsou posuzovány ceteris
paribus – tedy za jinak stejných podmínek. Daňová reforma, která je v současnosti
připravována, však zahrnuje řadu dalších opatření, proto se mohou skutečné dopady
zavedení zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců lišit od výsledků
této studie, zejména co do výše, vysoce pravděpodobně však ne co do znaménka efektu.
Na základě provedené analýzy konstatujeme, že existence fiskální podpory systémů
zaměstnaneckého stravování zřejmě má zanedbatelné fiskální dopady po započtení všech přímo
kvantifikovatelných efektů, které má užívání těchto systémů:
1. Střední hodnota odhadu je 259 mil. Kč, jež by byly získány do státního rozpočtu při
zdanění příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců daní z příjmů ve výši 24 %.
2. S pravděpodobností 5 % by bylo do státního rozpočtu při zdanění příspěvku
zaměstnavatele na stravování zaměstnanců daní z příjmů ve výši 24 % získáno více než
597 mil. Kč.
3. S pravděpodobností 5 % by příjmy státního rozpočtu při zdanění příspěvku
zaměstnavatele na stravování zaměstnanců daní z příjmů ve výši 24 % poklesnuly o
79 mil. Kč (tj vyšší záporný efekt zdanění).
4. S pravděpodobností 13,5 % by byl efekt zdanění příspěvku zaměstnavatele na stravování
zaměstnanců daní z příjmů ve výši 24 % záporný.
Přidáme-li k fiskálním efektům další (obtížně kvantifikovatelné) efekty spočívající zejména
v dopadu na zdraví zaměstnanců, jejich spokojenost a produktivitu práce (o jejichž existenci je
přesvědčena většina podnikatelů), nelze podle našeho názoru zamítnout tezi, že systémy
zaměstnaneckého stravování mají celkový pozitivní fiskální efekt, nelze ovšem vyvrátit ani tezi
opačnou, neboť odhady některých parametrů modelu mají velmi široké intervaly spolehlivosti
(v některých případech jsme počítali pouze se středními hodnotami odhadu parametrů).
Neobdrželi jsme od objednatele stanoviska veškeré podklady nutné pro zhotovení stanoviska,
zejména odhad velikosti stravenkového trhu v České republice, vyjádřený v peněžních
-3-
jednotkách. Proto jsou závěry činěny ve vztahu k celkovému objemu prostředku na
zaměstnanecké stravování, vynakládanému v České republice. Veškeré závěry této analýzy platí
jak pro systémy zaměstnaneckého stravování obecně, tak i pro stravenkové systémy, výsledky
numerických výpočtů (body 1. až 4. výše) je však potřeba pro aplikaci na stravenkové systémy
přepočíst poměrem odhadované velikosti stravenkových systémů, měřené v Kč a velikosti
systémů zaměstnaneckého stravování, jak uvedeny podle údajů Českého statistického úřadu níže.
-4-
OBSAH
1
ZADÁNÍ................................................................................................................................. 7
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
1.7
1.8
2
ÚKOL ZPRACOVATELE STANOVISKA................................................................................. 7
ÚČEL STANOVISKA........................................................................................................... 7
ZPRACOVATEL STANOVISKA ............................................................................................ 7
OBJEDNATEL STANOVISKA............................................................................................... 7
PROHLÁŠENÍ ZPRACOVATELE STANOVISKA ...................................................................... 7
OBECNÉ PŘEDPOKLADY A OMEZENÍ ................................................................................. 7
OBTÍŽE PŘI ZPRACOVÁNÍ STANOVISKA ............................................................................. 8
POUŽITÁ LITERATURA, ZDROJE INFORMACÍ ..................................................................... 8
TEORETICKÝ ÚVOD K SYSTÉMŮM ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ .. 14
2.1
ÚVOD ............................................................................................................................. 14
2.2
OBECNÉ VLASTNOSTI POUKÁZEK NA STRAVOVÁNÍ A PODMÍNKY JEJICH AKCEPTACE ..... 15
2.2.1
Vliv na rozhodování spotřebitele a na blahobyt spotřebitele ............................... 15
2.2.1.1 Vliv na blahobyt spotřebitele ............................................................................ 17
2.2.1.2 Využití k regulaci spotřebního chování (snížení spotřeby inferiorních statků) 18
2.2.2
Dopady užití meal voucherů na podniky a zaměstnance (agregátně) .................. 19
2.2.2.1 Primární dopady................................................................................................ 19
2.2.2.2 Sekundární efekty ............................................................................................. 21
2.2.3
Podmínky existence a úspěšnosti systémů zaměstnaneckého stravování.............. 25
2.2.4
Transmisní mechanismy působení voucherů na fiskus ......................................... 26
3
SYSTÉM ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR ........................................... 28
3.1
KVANTIFIKACE FISKÁLNÍCH EFEKTŮ SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR
28
3.1.1
Model .................................................................................................................... 29
3.1.2
Velikost a podpora systémů zaměstnaneckého stravování v ČR........................... 31
3.1.2.1 DŮSLEDKY ZAPOJENÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ DO SYSTÉMŮ
ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ....................................................................... 36
3.1.3
Závislost velikosti systémů zaměstnaneckého stravování na jejich zdanění
( X  X  t X  ).................................................................................................................... 39
3.1.3.1 Výsledky dotazníku .......................................................................................... 39
3.1.3.2 Regresní analýza na vzorku zemí z EU ............................................................ 41
3.1.3.3 Dílčí závěry....................................................................................................... 45
3.1.4
Sekundární efekty zdanění příspěvků v systémech zaměstnaneckého stravování . 46
3.1.4.1 Kompenzace snížení příjmu z příspěvků zaměstnavatele na stravování ( 1 ). 46
3.1.4.2 Daňová incidence na trhu práce........................................................................ 49
3.1.4.3 Změna zdanění práce ........................................................................................ 50
3.1.4.4 Daňová incidence na trhu práce v ČR v modelu dílčí rovnováhy (  2 ,
alternativní odhad X )...................................................................................................... 52
3.1.4.5 Dílčí závěry k daňové incidenci........................................................................ 61
3.1.4.6 Dávky v nezaměstnanosti a výběr daní vs. změny HDP a zaměstnanosti ........ 62
3.1.5
Změny struktury spotřeby a dopady do výběru daní (  3 ) ................................... 65
-5-
4
VÝPOČET SUMY FISKÁLNÍCH EFEKTŮ ZAMĚSTNANECKÉHO
STRAVOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE................................................................................. 68
5
DALŠÍ (NEPŘÍMÉ) FISKÁLNÍ EFEKTY SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO
STRAVOVÁNÍ............................................................................................................................ 70
6
ZÁVĚRY A DISKUSE ....................................................................................................... 71
7
APPENDIX 1 – VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .................................... 75
7.1
POČET ODPOVĚDÍ A DIVERSITA VZORKU RESPONDENTŮ ................................................. 75
7.2
STRUKTURA DOTAZNÍKŮ................................................................................................ 77
7.2.1
Dotazník pro zaměstnavatele ................................................................................ 77
7.2.2
Dotazník pro zaměstnance .................................................................................... 79
7.3
VÝSLEDKY DOTAZNÍKŮ ................................................................................................. 80
7.3.1
Dotazník pro zaměstnance .................................................................................... 80
7.3.1.1 Otázka č. 1 ........................................................................................................ 80
7.3.1.2 Otázka č. 2 ........................................................................................................ 81
7.3.1.3 Otázka č. 3 ........................................................................................................ 82
7.3.1.4 Otázka č. 4 ........................................................................................................ 82
7.3.1.5 Otázka č. 5 ........................................................................................................ 83
7.3.1.6 Otázka č. 6 ........................................................................................................ 83
7.3.1.7 Otázka č. 7 ........................................................................................................ 84
7.3.1.8 Otázka č. 8 ........................................................................................................ 84
7.3.1.9 Otázka č. 9 ........................................................................................................ 85
7.3.1.10
Otázka č. 10 .................................................................................................. 85
7.3.1.11
Otázka č. 11 .................................................................................................. 87
7.3.1.12
Otázka č. 12 .................................................................................................. 87
7.3.2
Dotazník pro zaměstnavatele ................................................................................ 88
7.3.2.1 Otázka č. 1 ........................................................................................................ 88
7.3.2.2 Otázka č. 2, 5, 7. ............................................................................................... 88
7.3.2.3 Otázka č. 4 ........................................................................................................ 90
7.3.2.4 Otázka č. 6 ........................................................................................................ 91
7.3.2.5 Otázka č. 8 ........................................................................................................ 91
7.3.2.6 Otázka č. 9, 10 .................................................................................................. 92
7.3.2.7 Otázka č. 11 ...................................................................................................... 94
7.3.2.8 Otázka č. 12 ...................................................................................................... 95
7.3.2.9 Otázka č. 13, 15 ................................................................................................ 95
7.3.2.10
Otázka č. 14, 16 ............................................................................................ 96
8
APPENDIX 2 – NĚKTERÉ PROPOČTY........................................................................ 98
8.1
VÝPOČET ELASTICIT NĚKTERÝCH TYPŮ DANÍ VŮČI HDP (V. ŽĎÁREK).......................... 98
8.1.1
Daňové příjmy a HDP .......................................................................................... 98
8.2
VZTAH MEZI ZMĚNOU PRACOVNÍ NÁROČNOSTI HDP A ZMĚNOU NEZAMĚSTNANOSTI .. 101
8.3
ELASTICITA NABÍDKY PRÁCE A POPTÁVKY PO PRÁCI V ČR .......................................... 102
8.4
PŘEHLED VÝSLEDKŮ (VÝSLEDNÉ MODELY) ................................................................. 103
-6-
1
ZADÁNÍ
1.1 ÚKOL ZPRACOVATELE STANOVISKA
Úkolem zpracovatele stanoviska je zpracovat odborné stanovisko, jehož obsahem bude
makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České
republice.
1.2 ÚČEL STANOVISKA
Účelem tohoto stanoviska je makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu
fiskálních přínosů v České republice, a to pro interní účely objednatele nebo pro účely jednání
objednatele s orgány státní správy.
1.3 ZPRACOVATEL STANOVISKA
Zpracovatelem tohoto stanoviska je Vysoká škola ekonomická v Praze, Institut oceňování
majetku, se sídlem José Martího 2/407, 162 00 Praha 6, IČ 61384399.
Na zpracování se podíleli:
1. Vedoucí zpracovatel: Ing. Tomáš Buus – katedra financí a oceňování podniku, Vysoká
škola ekonomická v Praze
2. Zpracovatel: Ing. Václav Žďárek – katedra měnové teorie a politiky, Vysoká škola
ekonomická v Praze
3. Oponent: Doc. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D. – katedra světové ekonomiky, Vysoká škola
ekonomická v Praze
1.4 OBJEDNATEL STANOVISKA
Objednatelem tohoto stanoviska je občanské sdružení ASOCIACE PROVOZOVATELŮ
STRAVENKOVÝCH SYSTÉMŮ o.s., se sídlem Praha l, Jáchymova 2/26, IČ: 683 80 852
(dále jen „objednatel“).
1.5 PROHLÁŠENÍ ZPRACOVATELE STANOVISKA
Prohlašujeme, že žádná z osob podílejících se na zpracování tohoto stanoviska není podjatá ve
smyslu § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších
předpisů.
Prohlašujeme, že odměna za zpracování stanoviska není závislá na jeho výsledku.
1.6 OBECNÉ PŘEDPOKLADY A OMEZENÍ
Toto tanovisko bylo vypracováno za následujících předpokladů a omezujících podmínek:
1. Zpracovatel tohoto stanoviska neprovedl žádné šetření směřující k ověření pravosti,
správnosti a úplnosti podkladů poskytnutých objednatelem stanoviska. Rovněž se
-7-
předpokládá, že informace z jiných zdrojů jsou věrohodné a zpracovatel je neověřoval ve
všech případech.
2. Výsledek tohoto stanoviska respektuje poměry a situaci známé k datu ocenění. Zhotovitel
tohoto stanoviska nepřebírá odpovědnost za změny v podmínkách, ke kterým může dojít
po datu vydání tohoto stanoviska.
1.7 OBTÍŽE PŘI ZPRACOVÁNÍ STANOVISKA
numerických výpočtů je však potřeba pro aplikaci na stravenkové systémy přepočíst poměrem
odhadované velikosti stravenkových systémů, měřené v Kč a velikosti systémů zaměstnaneckého
stravování, jak uvedeny podle údajů Českého statistického úřadu níže.
1.8 POUŽITÁ LITERATURA, ZDROJE INFORMACÍ
______ (2003): Českým stravenkám nyní vládne Francie [online]. Marketing a media (29. 9.
2003) [cit. 20.4.2007]. Dostupné z WWW: < http://www.sodexho.cz/czcz/pro-media/napsali-onas/stravenky-francie.asp>)
Angrist, J. – Bettinger, E. – Bloom, E – King, E. – Kremer, M (2002): Vouchers for Private
Schooling in Colombia: Evidence from a Randomized Natural Experiment. The American
Economic Review, Vol. 92, No. 5. (Dec., 2002), pp. 1535-1558.
Attanssio, O. P.(1994):The Intertemporal Allocation of Consumption: Theory and Evidence.
NBER, NBER Working Paper No. 4811, July 1994.
Bateman, I. – Munro, A. – Rhodes, B. – Starmer, C. – Sugden, R. (1997): Does Part-Whole Bias
Exist? An Experimental Investigation. The Economic Journal, Vol. 107, No. 441. (Mar., 1997),
pp. 322-332.
Bezděk, V. – Dybczak, K. – Kreidl, A. (2003): Czech Fiscal Policy: Introductory Analysis. ČNB,
ČNB Working Paper Series No. 7, Praha, November 2003.
Blanchflower, David G. – Oswald, Andrew J. (2005): The Wage Curve Reloaded [online].
NBER Working Paper No. W11338. (May 2005). [cit 2007-06-15]. Dostupné z WWW:
<http://ssrn.com/abstract=723307>
Bradford, David F. – Shaviro, Daniel N. (1999): The Economics of Vouchers. NBER, NBER
Working Paper No. 7092, April 1999.
Besanko, D. – Gupta, S. – Jain, D. (1998): Logit Demand Estimation under Competitive Pricing
Behavior: An Equilibrium Framework. Management Science, Vol. 44, No. 11, Part 1 of 2. (Nov.,
1998), pp. 1533-1547.
Brunila, A. – Buti, M. – Veld, J. (2002): Fiscal policy in Europe: how effective are automatic
stabilisers? [online] European Commission, Directorate General for Economic and Financial
-8-
Affairs, Economic Paper No. 177, (September 2002). [cit 2007-06] Dostupné z WWW:
<http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/economic_papers/2002/ecp177en.pdf>.
Brunner, E. – Sonstelie, J. (2003): Homeowners, property values, and the political economy of
the school voucher. Journal of Urban Economics 54 (2003) 239–257.
Cardak, Buly A. (2001): Education Vouchers, Growth and Income Inequality [online]. (May
2001). La Trobe University, School of Business Discussion Paper No. A 01.06. [cit. 2007-04-19].
Dostupné z WWW: <http://ssrn.com/abstract=378660>
Carnoy, M. (1997): IS PRIVATIZATION THROUGH EDUCATION VOUCHERS REALLY
THE ANSWER?: A COMMENT ON WEST. The World Bank Research Observer, vol. 12, no. 1
(February 1997)
Crompton, John L. (1983): Recreation Vouchers: A Case Study in Administrative Innovation and
Citizen Participation. Public Administration Review, Vol. 43, No. 6. (Nov. - Dec., 1983), pp.
537-546.
ČSÚ (2000): Evropský systém účtů ESA 1995. ČSÚ, Praha, květen 2000.
Daveri, F. – Tabellini, G. (2000): Unemployment, growth and taxation in industrial countries.
Economic Policy; Apr 2000, Vol. 15 Issue 30, p49.
Dunne, T. – Roberts, M. J. (1993): The Long-Run Demand for Labor: Estimates from Census
Establishment Data. RePEc:cen:wpaper:93-13. (September 1993). [cit 2007-06-20]. Dostupné
z WWW:
<http://webserver01.ces.census.gov/index.php/ces/1.00/cespapers/index.php/ces/1.00/cespapers?
down_key=100203>
Ellig, J. – Kelly, K (2002): COMPETITION AND QUALITY IN DEREGULATED
INDUSTRIES: LESSONS FOR THE EDUCATION DEBATE. Texas Review of Law & Politics;
Spring2002, Vol. 6 Issue 2, p335, 63p
Epple, D. – Romano, Richard E. (1998): Competition between Private and Public Schools,
Vouchers, and Peer-Group Effects. The American Economic Review, Vol. 88, No. 1. (Mar.,
1998), pp. 33-62.
Fassman, M. (2003): Stínová ekonomika II. (Stínová ekonomika v České republice).
Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, studie č. 4, Praha, 2003.
Fernandez, Villaverde J. – Krueger, D. (2002): Consumption over Cycle: Some Facto from
Consumer Expenditure Survey Data. NBER, NBER Working Paper No. 9382, December 2002.
Friedman, M. (1957): A Theory of consumption function (1st edition). Princeton, Princeton
University Press, 1957.
Galuščák, K. – Münich, M. (2002): Microfoundations of the Wage Inflation in the Czech
Republic.
(2002).
[cit
2007-06-17].
Dostupné
z WWW:
http://home.cerge.cuni.cz/munich/Papers/Microfoundations4.pdf
Giertz, Fred J. – Sullivan, Dennis H. (1977): DONOR OPTIMIZATION AND THE FOOD
STAMP PROGRAM. Public Choice; Spring 1977; 29
Giertz, Fred J. – Sullivan, Dennis H. (1977): On the political economy of food stamps. Public
Choice; Mar 1978; 33, 3; pg. 113.
-9-
Gourinchas, P. O. – Parker, J. A. (1999): Consumption Over the Life Cycle. NBER, NBER
Working Paper No. 7271, July 1999.
Gundersen, C. – Ziliak J. P. (2003): The Role of Food Stamps in Consumption Stabilization. The
Journal of Human Resources, vol. 38, No. 4, Autumn 2003, s. 1051–1079.
Hamermesh, D. S. – Johanes, J. M. (1983): Food Stamps as Money and Income. NBER, NBER
Working Paper No. 1231, November 1983.
Hamermesh, Daniel S. (1987): The Demand for Labor in the Long Run. (April 1987). [cit 200706-12]. NBER Working Paper Series, Vol. w1297, pp. -, 1987 Dostupné z WWW:
Hidls, R. – Hronová, S. (2000): Národní účetnictví: koncept a analýzy. C.H.Beck, Praha 2000.
HN: . č. , středa 18., 2007, s. 17.
Horáková, M. – Kux, J. (2003): COUNTRY STUDY ON INFORMAL ECONOMY IN THE
CZECH REPUBLIC [online]. EC PROJECT ON INFORMAL ECONOMY 2003, RESEARCH
INSTITUTE OF LABOUR AND SOCIAL AFFAIRS, PRAGUE. [cit. 2007-04-21] Dostupné
z WWW: <http://www.vupsv.cz/INFORMAL_ECONOMY.pdf>
Hospodářská komora: „Stravenky, jejich užití a obliba“, 2006.
IFP (2005): Odhad produkčnej medzery a štrukturálneho salda verejných financíí v SR [online].
Inštitút finančnej politiky Ministerstvo financí SR, Ekonomická analýza 3, (júl 2005) [cit 200706] Dostupné z WWW: <http://www.finance.gov.sk/Default.aspx?CatID=44>.
Jackson, R. (1999): Identifying Voucher Plans without Welfare Losses. The Journal of Economic
Education, Vol. 30, No. 2. (Spring, 1999), pp. 175-183.
Kadeřábková, A. a kol. (2005) Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2005 [online].
Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu v Praze, 2005. [cit. 200704-21] Dostupné z WWW: <http://www.vsem.cz/data/docs/gf_Rocenka233.pdf>
Kniesner, T. J. – Viscusi, W. K. – Ziliak, J. P. (2005): Life Cycle Consumption and the AgeAdjusted Value of Life. NBER, NBER Working Paper No. 10266, November 2005.
KPMG (2004): Economic impact of the meal voucher system in Romania. 2004.
Král, B. et al (2006): Manažerské účetnictví. 2. rozšíř. vyd. Praha : Management Press, 2006. 622
s. ISBN 80-7261-141-0.
Kubátová, K (2000): Daňová teorie a plitika. Eurolex Bohemia. Praha, 2000.
Kugler, A. – Kugler, M. (2003): The Labor Market Effects of Payroll Taxes in a Middle-Income
Country: Evidence from Colombia [online]. CEPR Discussion Paper No. 4046. (August 2003)
[cit. 2007-06-14] Dostupné z WWW: <http://ssrn.com/abstract=461641>
Ladd, Helen F. (2002): School Vouchers: A Critical View. The Journal of Economic
Perspectives, Vol. 16, No. 4. (Autumn, 2002), pp. 3-24.
Lee, R. – Lee, S. H. – Mason, A. (2006): Charting the Economic Life Cycle. NBER, NBER
Working Paper No. 12379, July 2006.
- 10 -
Levedahl, William J. – Oliveira, V. (1999): Dietary Impacts of Food Assistance Programs
[online]. In: Frazao, E: Agriculture Information Bulletin No. (AIB750) 484 pp, May 1999. [cit.
2007-04-19]. Dostupné z WWW: <http://ers.usda.gov/publications/aib750/aib750p.pdf>
Levin, Henry M. (1998): Educational Vouchers: Effectiveness, Choice, and Costs. Journal of
Policy Analysis and Management, Vol. 17, No. 3. (Summer, 1998), pp. 373-392.
Lewis, Philip E. T. – MacDonald, G. (2002): The Elasticity of Demand for Labour in Australia.
The Economic record, Vol. 78, No. 1, March 2002, pp 18-30.
Mandler, M. (2006): Cardinality versus Ordinality: A Suggested Compromise. The American
Economic Review, No. 4, September 2006, vol. 96, s. 1114–1136.
Mas-Collel, A. – Whinston, M. D. – Green, J. R. (1995): Microeconomic Theory. New York,
Oxford University Press, 1995
Mathieu, C. – Nicolas, Y. (2002): Adjustment Costs in Labor Demand: A Comparison between
France and the Czech Republic [online]. (2002) [cit. 2007-04-21]. Dostupné z WWW:
<http://www.univ-lille1.fr/afsemedee/communications/nicolas_yann1.pdf>
Meng, H. – Friedman, B. – Dick, Andrew W. – Wamsley, Brenda R. et al (2006): Effect of a
Voucher Benefit on the Demand for Paid Personal Assistance. The Gerontologist; Apr 2006; 46,
2; pg. 183.
MPO (2007): Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. Ministerstvo průmyslu a
obchodu. Duben 2007.
OECD (1999): Taxing Wages 1998-1999. OECD. Geneva, 1999.
OECD (2006): Taxing Wages 2005/2006. OECD. Geneva, 2006.
OECD (2007): OECD Factbook: Economic, Environmental and Social Statistics. OECD.
Geneva, 2007.
Olsen, Edgar O. (1971): Some Theorems in the Theory of Efficient Transfers. The Journal of
Political Economy, Vol. 79, No. 1. (Jan. - Feb., 1971), pp. 166-176.
Onaran, Ö. (2007): Jobless growth in the Central and Eastern European Countries: A country
specific panel data analysis for the manufacturing industry [online]. Vienna University of
Economics & B.A. Department of Economics Working Paper Series Working Paper No. 103,
(March
2007).
[cit
2007-06-13].
Dostupné
z WWW:
<http://www.wuwien.ac.at/inst/vw1/papers/wu-wp103.pdf>
Panagariya, A. (1999): Trade Openness: Consequences for the Elasticity of Demand for Labor
and Wage Outcomes. (June 10, 1999). [cit. 2007-06-02]. Dostupné z WWW: <
http://www.bsos.umd.edu/econ/panagariya/apecon/Technical%20Papers/LABORDD-3.pdf>
- 11 -
Parry, Taryn R. (1997): THEORY MEETS REALITY IN THE EDUCATION VOUCHER
DEBATE: SOME EVIDENCE FROM CHILE. Education Economics; Dec. 97, Vol. 5 Issue 3,
p307, 25p,
Riesmkamp, J. – Busemeyer, J. R. – Mellers, B. A. (2006): Extending the Bounds of Rationality:
Evidence and Theories of Preferential Choice. Journal of Economic Literature, vol. XLVI,
September 2006, No. 3, s. 631–661.
Roson, R. (2005): Auctions in a Two-Sided Network: The Market for Meal Voucher Services.
Networks and Spatial Economics, 5: (2005) 339–350.
Schneider, F. (2000): Dimensions of the Shadow Economy. The Independent Review, v.V, n.1,
Summer 2000, ISSN 1086-1653, Copyright © 2000, pp. 81–91
Sen, S. – Johnson, Eric J. (1997): Mere-Possession Effects without Possession in Consumer
Choice. The Journal of Consumer Research, Vol. 24, No. 1. (Jun., 1997), pp. 105-117.
Simon, H., A. (1956): Rational Choice and the Structure of the Environment. Psychological
Review, vol. 63, No. 2, 1956, s. 129–138.
Spěváček, V. et al. (2006): Makroekonomická analýza. Skripta VŠEM, Praha 2006.
Thomas, A (1998): The Effects of Tax Wedges on Hours Worked and Unemployment in Sweden
[online]. IMF Working Paper No. 98/152. (October 1998). [cit. 2007-06-17]. Dostupné z WWW:
Tobin, J. (1970): On Limiting the Domain of Inequality. Journal of Law and Economics, Vol.
13, No. 2. (Oct., 1970), pp. 263-277.
Van den Noord, P. (2000): The size and role of automatic fiscal stabilizers [online]. OECD,
OECD Working paper No.230, (January 2000). [cit. 2007-06]. Dostupné z WWW:
<http://www.oecd.org/dataoecd/21/9/1880834.pdf.>
Wanjek, C. (2005): Food at Work: Workplace solutions for malnutrition, obesity and chronic
diseases. Intrnational Labour Organization. Geneva, 2005. 448 pages.
West, Edwin G. (1997): EDUCATION VOUCHERS IN PRINCIPLE AND PRACTICE: A
SURVEY. The World Bank Research Observer, vol. 12, no. 1 (February 1997)
Sasin, M. (2005): Labor taxes and Employment in the Eu8 [online]. World Bank EU-8 Quarterly
Economic Report April 2005Part II. (April 2005) [cit. 2007-05-30]. Dostupné z WWW:
<http://siteresources.worldbank.org/INTSLOVAKIA/Resources/QERQ105SpecialTopic.doc>
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve pozdějších předpisů
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších
předpisů
- 12 -
- 13 -
2
TEORETICKÝ ÚVOD K SYSTÉMŮM ZAMĚSTNANECKÉHO
STRAVOVÁNÍ
2.1 ÚVOD
Stravenka (angl. meal voucher) byla poprvé požita v moderní podobě na počátku 50. let 20.
století v Anglii (Wanjek, 2005, str. 155). Typy poukázek, které lze označit za stravenky, lze
rozdělit v zásadě do tří skupin:
a) potravinové (food voucher) umožňující nákup potravin, nikoliv však jídla v restauracích,
b) restaurační (meal pass, meal voucher), umožňující nákup hlavního jídla (oběd, večeře),
nikoliv však potravin či jiného zboží,
c) smíšené (jež umožňují nákup i nepotravinářského zboží).
Ekonomická literatura ovšem velmi často pracuje s pojmem food stamp, což je obecný pojem
pro kupón, který slouží k získání potravin, v současnosti je ovšem používán zejména
v souvislosti se sociálními programy v USA (viz dále).
Prvotním cílem stravenkových systémů bylo zajištění dostatečného množství jídla pro pracující,
tento motiv do značné míry přetrvává i dnes v řadě rozvojových (rozvíjejících se) zemí. Přitom
stravenky mohou mít různou podobu (papírové šeky, plastové karty) a dnes již, s ohledem na
ekonomický vývoj, slouží často jejich podpora primárně jiným účelům (tamtéž, str. 165 - 194).
Z vyspělých zemí jsou vouchery značně rozšířené v zemích EU 25 (zejm. nové členské země,
kde mají sociální výhody dlouhou tradici), ale např. i v USA, kde jsou vouchery nejen ve formě
stravenek, ale i poukázek na školní vzdělání či zdravotní péči (srov. např. Giertz a Sullivan, 1977
nebo Levin, 1998). Obvyklé schéma užití stravenek ukazuje (Wanjek, 2005, str. 163):
Obrázek 1: Schéma použití stravenek; převzato z (Wanjek, 2005)
- 14 -
Otázkou podmínek přijímání voucherů, jejich ekonomické efektivnosti, efektů na spotřebitelské
chování, intertemporální strukturu spotřeby (míru úspor), ale zejména na agregátní proměnné na
makroúrovni a na fiskus (státní pokladnu) se v obecné rovině zabývá relativně málo autorů.
Existuje několik studií pojednávajícících o vlivu existence voucherů na volbu spotřebitele, ale i
optimalizaci dárce (státu) na teoretické úrovni (již cit. Giertz a Sullivan, Bradford a Shaviro,
1999; Olsen, 1971 nebo Sen a Ohlson, 1997). Lze nalézt řadu empirických studií, které jsou
ovšem v podmínkách České republiky omezeně použitelné, neboť se zpravidla vztahují k lístkům
na jídlo2 (Food Stamps program v USA), komerčním poukázkám na nákup určitého zboží,
poukázkám na zdravotní péči nebo poukázkám na školní vzdělání (West, 1997 a řada dalších).
Moderní anglofonní literatura se do značné míry zabývá právě poukázkami na bydlení či
vzdělání (v některých státech USA probíhají experimenty s poskytováním voucherů na
vzdělávání nejen ve státních, ale i v privátních školách). To je ovšem na závadu z našeho
pohledu, neboť vzdělání, resp. bydlení jsou statky dlouhodobé a v řadě ekonomických teorií by
bylo možno považovat vzdělání spíše za investici, než za spotřebu (na rozdíl od spotřeby jídla).
Možnosti empirického výzkumu jsou rovněž relativně omezené, neboť problém ekonomické
efektivnosti stravenek, příp. jejich dopadu na spotřebitelskou volbu a na fiskus není současnou
ekonomickou literaturou považován za prioritní a v ČR v zásadě chybí jakékoliv veřejně
dostupné informace umožňující relevantní posouzení problému veřejností. Spolu se skutečností,
že existence systémů stravování zaměstnanců (budeme dále používat pro stručnost již zavedený
pojem „stravenkový systém“, i když znamená určitou nepřesnost), příp. podpory stravování
zaměstnanců, působí na deficit (resp. přebytek) státního rozpočtu, šířeji pak veřejných rozpočtů,
mnoha transmisními mechanismy, je tak absence veřejně dostupných dat příčinou značně
obtížného posouzení celkového dopadu existence stravenkového systému. Tento stav je
nepříjemný pro veřejnost, legislativu i exekutivu, neboť může vést k chybným rozhodnutím.
Doufáme, že se nám touto prací podaří přispět k objasnění celkového rozsahu problému a
pokusíme se nastínit některé efekty a podat přehled efektů spojených s existencí stravenkových
systémů s potenciálním dopadem na makroagregáty a fiskální rovnováhu ČR.
2.2 OBECNÉ VLASTNOSTI POUKÁZEK NA STRAVOVÁNÍ A PODMÍNKY JEJICH
AKCEPTACE
2.2.1 VLIV NA ROZHODOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A NA BLAHOBYT SPOTŘEBITELE
Pokud se díváme na problematiku mikroekonomickým pohledem, vliv peněžních nebo
nepeněžních prostředků ovlivňuje disponibilní důchod subjektu a tedy i množinu dostupných
spotřebitelských možností (košů statků a služeb). Tento důchod subjekt vynakládá na spotřebu a
investice (uskutečňuje intertemporální rozhodování, resp. jde o tzv. likviditní omezení, h.v.
Attanssio, 1994).3
Jednotlivé ekonomické školy nejsou v jednotné v pohledu, jak subjekt alokuje tento zvýšený
příjem. Vedle předpokladů o samotném chování subjektu (racionální, quasiracionální, nebo
2
Majícím čistě charakter nástroje ke snížení chudoby
Předpokládáme, že subjekt maximalizuje svůj užitek. I když je tento předpoklad některými empirickými studiemi
vyvracen, pro většinu situací a obvyklé typy ekonomických subjektů (spotřebitelů) zůstává v platnosti. V teoretické
literatuře je spíše akcentován problém, zda užitečnost je měřitelná, jak prosazuje jeden směr ekonomické teorie,
nebo nikoliv v pohledu druhé, h.v. Mandler (2006).
3
- 15 -
omezené racionality (bounded rationality)4, podmínkách, za kterých se rozhodování subjektu
uskutečňuje (především prostředí nejistoty), se dívají odlišně i na chování subjektu po získání
dodatečného důchodu (a to v jakékoliv formě). V některých konceptech hraje roli i faktor času.
Proto chování subjektu je odlišné v případě např. mladého ekonomicky aktivního muže, osoby
ve středním věku, resp. před koncem své pracovní kariéry.
Monetaristický koncept spotřeby (h.v. Friedman, 1957) pracuje s koncepcí permanentního
důchodu. Tento důchod v sobě obsahuje všechny příjmy (pracovní i mimopracovní, jako je např.
příjem z finančních nebo reálných aktiv apod..), které subjekt během svého života získá.5 Tím, že
subjekt pracuje s permanentním důchodem, vychází z faktu, že při rozhodování subjektu je velmi
významné, zda je dodatečný příjem chápán jak dočasný nebo permanentní. V prvém případě není
vynaložen na spotřebu, ale je uspořen. Pouze pokud by se jednalo o permanentní příjem, došlo ke
zvýšení tzv. permanentního (celoživotního důchodu), což by následně ovlivnilo i výši spotřeby.
Z hlediska systému stravování však jde o permanentní součást důchodu (tato částka je v dané
výši pevně zakotvena v rámci pracovního kontraktu a může se případně měnit v závislosti na
vývoji externích proměnných), a proto je spotřebován.
Teorie životního cyklu (h.v. Gourinchas, Parker, 1999) vymezuje život jedince v rámci period,
které jsou charakterizovány odlišnými typy spotřebního chování.6 V prvé fázi života jedince, tj.
po vstupu do ekonomické aktivity je spotřeba vyšší než disponibilní důchod, což se odráží
v nutnosti získávat externí zdroje (zadlužování). Délka této fáze je odlišná v závislosti na
dosaženém vzdělání, vykonávané profesi, interpersonálních charakteristikách daného jedince
apod. Zpravidla okolo 30 let je již příjem vyšší než spotřeba a subjekt začíná spořit. Svého
maxima dosahuje příjem i spotřeba (u průměrného jedince) mezi 45–55 léty, přičemž příjem je
schopen generovat dostatečné toky, které pokrývají nejen stávající spotřebu a v počátcích i
splácení předchozích dluhů, ale v rostoucí míře i tvorbu úspor.7 V postproduktivním období
dochází k čerpání úspor, který umožňují udržovat relativně stabilní výši spotřeby v průměru za
celý životní cyklus.
Stravovací systém však není čistým případem, protože získaný dodatečný důchod musí být
v rámci určitého období (kalendářní rok) spotřebován. Pokud by tomu tak nebylo, částka by
propadla a subjekt by z ní nezískal žádný užitek. Druhou odlišností je fakt, že tento dodatečný
důchod je získáván ve stanovených intervalech během období, přičemž na konci období zbývá
velmi málo času, aby subjekt tento dodatečný důchod použil. Ve své podstatě tento fakt
modifikuje rozhodování na typ komodity, která bude pořízena a případně v jakém časovém
okamžiku během daného roku. Neplatí tedy tradiční schéma, protože stravenky jsou chápány
jako peněžní prostředky, které mají shodnou nominální hodnotu.8
4
Problematika omezené racionality je velmi komplexní a její počátky je možné vysledovat ve spojení s nositelem
Nobelovy ceny za ekonomii H. A. Simonem a jeho článkem z roku 1956; h.v. Simon (1956). Diskuse některých
aspektů h.v. Rieskamp, Busemeyer, Mellers (2006).
5
Současný např. roční důchod je vlastně výnosem z tohoto permanentního důchodu.
6
Existuje celá řada empirických studií potvrzujících teoretické závěry (h.v. Fernandez-Villaverde, Krueger, 2002), a
to jak pro vyspělé, tak transformující se ekonomiky.
7
Ty jsou motivovány nejen úsilím o vytvoření zdrojů na postproduktivní fázi životního cyklu, ale např. též
dědickým motivem.
8
Na tomto poznatku není nic nového, obdobné úvahy je možné nalézt již v díle Hamermesh, Johanes (1983).
- 16 -
Systémy podpor stravování jsou odlišné mezi zeměmi. V původních konceptech jde o
poskytování kuponů pro sociálně slabé osoby v rámci sociálního systému (sociální sítě). Takto
koncipované systémy poté vedou k vyšší stabilitě spotřebního chování či udržování žádoucí
struktury stravy např. pro děti z chudých rodin, protože doplňují příjem (h.v. Gundersen, Ziliak,
2003).
Studie o dopadech systémů stravování jsou orientovány převážně na druhý případ, a je obtížné
přenášet zkušenosti z odlišných konceptů.
2.2.1.1 Vliv na blahobyt spotřebitele
Z hlediska makroekonomických efektů se musíme zabývat i mikroekonomickými efekty, mimo
jiné vlivem na blahobyt spotřebitele. Odhady posunu křivky nabídky práce v důsledku snížení
daňového zatížení při použití voucherů namísto části mzdy závisí na tom, nakolik jsou tyto
vouchery pro spotřebitele hodnotné (jaké zvýšení jeho užitku představují).
Řada autorů ekonomické literatury dovozuje neefektivnost voucherů z domněnky, že snižují
užitek spotřebitele prostřednictvím posunu po jeho indiferenčních křivkách v důsledku vytvoření
zalomené hranice množiny spotřebních možností. Bradford a Shaviro (1999) nebo Jackson
(1999) ovšem jasně dokazují, že toto není primární vlastnost voucherového systému (kromě toho
v ČR je účast dobrovolná a záleží na tom, jaké podmínky si vyjedná zaměstnanec se
zaměstnavatelem).
Možné efekty stravenkového (obecněji voucherového) systému ukazují Bradford a Shaviro
(1999) na příkladu Food Stamps:
Obrázek 2: Vliv voucheru na užitek spotřebitele – voucher ceteris paribus nesnižuje spotřebitelův užitek;
převzato z (Bradford a Shaviro, 1999, str. 20)
Původní optimum spotřebitele A’’’ dané bodem dotyku rozpočtového omezení AA’ a
indiferenční křivky U0 se posouvá v důsledku poskytnutí voucheru do B’’’, daného indiferenční
křivkou U2 a rozpočtovým omezením AB’’B’ (které je zalomené), tedy spotřebitel neztrácí
užitek a je dosaženo klasického optima spotřebitele. Pokud by dostal spotřebitel ekvivalentní
peněžní grant, je jeho rozpočtové omezení BB’’B’ (nezalomené). Jak ukazuje (Jackson, 1999),
- 17 -
toto platí vždy u relativně malých hodnot voucherů a nízkého podílu hodnoty voucherů na
celkovém rozpočtovém omezení, obecně pak vždy, kdy hodnota voucherů je rovna nebo nižší
hodnotě spotřeby daného statku (na nějž jsou vouchery), kterou by spotřebitel realizoval
v případě poskytnutí ekvivalentního peněžního grantu (Jackson, 1999, str. 180).
Jinou situaci ukazuje obrázek Obrázek 3 níže – spotřebitel by se při obdržení peněžního grantu
hodnotově ekvivalentního nominální hodnotě voucheru posunul z indiferenční křivky U0 na
indiferenční křivku U2, avšak tvar rozpočtového omezení při použití voucheru je AB’’B’ a
dosažitelná kombinace statků (jídlo a ostatní) leží na indiferenční křivce U1, která leží níže, než
indiferenční křivka U2, a tedy představuje pro spotřebitele nižší užitek.
Obrázek 3: Vliv voucheru na užitek spotřebitele – voucher ceteris paribus snižuje spotřebitelův užitek;
převzato z (Bradford a Shaviro, 1999, str. 22)
V české praxi ovšem je průměrná měsíční hodnota voucherů 245 Kč na zaměstnance (ČSÚ,
2007), zatímco spotřeba potravin na jednu osobu v domácnosti (zaměstnaných je méně!) činí
měsíčně 1 781 Kč a útrata za stravování 340 Kč měsíčně (tamtéž, peněžní vydání domácností
zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů za 4.Q 2006). I když v některých podnicích
jsou relativně vysoké hodnoty vyplácených stravenek, v celku podle našeho názoru systémy
zaměstnaneckého stravování v ČR (naturální plnění poskytované se slevou má podobný
charakter jako voucher na toto naturální plnění) nevedou ke snížení blahobytu spotřebitelů.
2.2.1.2 Využití k regulaci spotřebního chování (snížení spotřeby inferiorních statků)
Na rozdíl od čistě peněžního transferu umožňuje stravenkový systém ovlivňování spotřebního
chování v rámci paternalistického chování státu (omezení spotřeby inferiorních statků), jak
názorně ukazují např. Bradford a Shaviro (1999) či Giertz a Sullivan (1977). Omezení spotřeby
nežádoucích statků ovšem není inherentní vlastností stravenkového systému (obecně
voucherového systému), jak ukazují např. četné studie tzv. Food Stamp programů v USA na
zdravotní stav příjemců stravenek. Naproti tomu ovšem vhodný design programu (např. podpora
pouze v případě, že stravenka je směnitelná jenom za zboží určitých, žádoucích, vlastností, může
- 18 -
mít velmi pozitivní efekty jak na kvalitu zboží (dietetické hodnoty prodávaných potravin (srov.
Levedahl a Oliveira, 1999). Žádný jiný systém neumožňuje motivaci spotřebitele k chování,
žádoucímu z pohledu tvůrce hospodářské politiky, bez distorzí – v případě čistě peněžního plnění
je jedinou alternativou administrativní omezení rozsahu zboží, za něž může spotřebitel peníze
utrácet, což je zpravidla mimo jiné doprovázeno určením „žádoucích“ poskytovatelů zboží nebo
služeb, vedoucím téměř vždy k distorzím, neefektivnostem. Navíc takovýto direktivní systém je
náchylný ke korupci a střední Evropa s ním má dlouholeté zkušenosti.
2.2.2 DOPADY UŽITÍ MEAL VOUCHERŮ NA PODNIKY A ZAMĚSTNANCE
(AGREGÁTNĚ)
Modelovat dopady užití stravenek na podniky, stejně jako na zaměstnance, je záležitost krajně
obtížná, vzhledem k rozdílným individuálním charakteristikám podniků i zaměstnanců. Přesto se
můžeme pokusit alespoň naznačit jednotlivé mechanismy a efekty, které na této úrovni vznikají.
2.2.2.1 Primární dopady
V České republice je podle cca 30% účast zaměstnanců na stravenkových systémech,9 to
odpovídá asi 27 % podniků.10 Další, nezanedbatelná část zaměstnanců v ČR se stravuje
v závodních jídelnách (podle odhadu APSS cca 1 767 700 zaměstnanců), zbývající část si
zajišťuje stravování sama. Hodnota stravování je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob a
logicky je (do určité výše) pro podniky daňově uznatelným nákladem. Porovnáme-li tyto tři
situace (přičemž bohužel nemáme přesné informace o tom, jaké jsou hodnoty spotřebovaných
jídel v závodních jídelnách na zaměstnance a rok, takže tyto údaje nelze dát do relace), obdržíme
(schematicky) následující výsledky: Podniky se mohou rozhodnout, v jaké formě a zda
poskytovat příspěvek na stravování nebo stravování svým zaměstnancům. Neposkytují-li
podniky stravování, zaměstnanec si musí zajistit stravu jinak a tedy musí obdržet kompenzaci
v podobě vyšší mzdy (jež však není osvobozena od daně z příjmů a vyňata ze základu pro
výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění). Označme křivky nabídky a poptávky
práce takto: dolním indexem S proměnné za předpokladu, že si zaměstnanci zajišťují stravování
samostatně, Z za předpokladu, že stravování zajišťuje zaměstnavatel (nebo na něj přispívá).
Nabídka práce S Z díky potenciálním odlišnostem v daňových úlevách podle toho, zda a jak je na
stravování přispíváno nebo je zajišťováno (odlišný poměr výše celkové daňové úlevy k ceně
práce viz Obrázek 7 na straně 34 podle výše příspěvku zaměstnavatele) tak může do určité míry
oscilovat (čárkované křivky nabídky práce). Osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti a
vynětí ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění se však netýká
případů, kdy se zaměstnanci stravují sami – křivka nabídky práce za těchto podmínek, S S je
výše, neboť cena práce je v tomto případě vyšší.
9
Asociace poskytovatelů stravenkových systémů (dále jen „APSS“)
(Wanjek, 2005)
10
- 19 -
Obrázek 4: Efekty podpory stravování v závodních jídelnách a voucherů na trh práce
Na obrázku Obrázek 4 můžeme také zkoumat, jaké důsledky by měla případná změna ve
stávajících daňových zákonech, a to:
1. zrušení osvobození na straně zaměstnance,
2. daňová neuznatelnost výdajů na stravování zaměstnanců pro zaměstnavatele.
V prvním případě dojde k posunu křivky S Z nahoru a ke splynutí se S S , ovšem pouze u
zaměstnanců, kteří jsou účastni stravenkových systémů. U zaměstnanců stravujících se
v závodních jídelnách bude obtížné určit, kolik jídel zkonzumovali a jaké hodnoty (to by
vyžadovalo ve všech závodních jídelnách zavést systémy elektronické evidence), kromě toho
existuje prostor pro zkreslování hodnoty jídel, přesun některých nákladů (zejména režijních a
fixních) na jiná střediska podniku, atp.11 U zaměstnanců stravovaných v závodních jídelnách
tedy v optimálním případě může rovněž dojít k posunu křivky nabídky práce nahoru, není však
zdaleka jisté, zda v takovém rozsahu jako u stravování zaměstnanců prostřednictvím
stravenkových systémů. Kromě zvýšení ceny práce a snížení zaměstnanosti (pro přesný propočet
incidence bychom museli znát cenové elasticity nabídky a poptávky po práci) by zrušení
osvobození vedlo k distorzím a snížení efektivnosti trhu obecně (podporuje nerovnost firem,
neboť velké podniky jsou schopny zajistit závodní stravování samy, na rozdíl od malých
podniků).
Ve druhém případě se potýkáme s obdobnými problémy určení skutečných výdajů
zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, zejména v případě vlastních závodních jídelen.
11
Srov. problémy alokace nepřímých a režijních nákladů v řadě publikací zabývajících se manažerským
účetnictvím, např. (Král a kol. 2006)
- 20 -
Takováto výjimka (jinak totiž podobný zásah nazvat nelze – náklady práce jsou standardně
daňově uznatelným výdajem) opět povede k distorzím, může vést ke snaze o zkreslování
skutečných výdajů pro účely snížení daňové zátěže podniku – jak již byl zmíněno – zejména
v případě vlastních závodních jídelen. Kromě toho druhý zmíněný krok sníží celkovou podporu
poskytovanou státem v průměru pouze o 48,94 % (sazba daně z příjmů právnických osob činí
24 %, zatímco mezní míru zdanění mezd odhadujeme na základě údajů z (OECD, 2006) v ČR na
úrovni 49,04 %).
Odhady daňové incidence a primárních dopadů na trh práce provedené za modelových
předpokladů jsou uvedeny níže.
2.2.2.2 Sekundární efekty
Primární fiskální efekty stravenkového systému (či spíše existence systémů zaměstnaneckého
stravování obecně) nejsou jedinými efekty tohoto systému. Zatímco primárními efekty, které
jsou nejvíce viditelné a relativně jednoznačné, jsme se zabývali poměrně podrobně, sekundární
efekty jsou zpravidla dosud v ekonomické literatuře diskutovány, je jich celá řada a mechanismy
jejich vzniku nejsou vždy jasné. Proto je uvedeme spíše ve zkratce s odkazy na příslušnou
literaturu.
2.2.2.2.1 Vyrovnání dopadů v ekonomické síle podniků do nákladů práce (omezení
distorzí v důsledku informační asymetrie)
Jak již bylo výše uvedeno, jsou v současnosti v zásadě 3 alternativy stravování zaměstnanců:
1. vlastní stravování (tedy zajištění si stravování samotným zaměstnancem),
2. závodní jídelny,
3. stravenkové systémy.
V obecné rovině, považujeme-li zaměstnanecké stravování zajištěné zaměstnavatelem za
zaměstnaneckou výhodu, umožňují stravenky malým podnikům do určité míry vyrovnat výhodu
velkých podniků, které si mohou dovolit vlastní závodní jídelny. V rámci oceňování výkonů
závodních jídelen může podnik díky informační asymetrii ve vztahu k daňové autoritě do určité
míry přesouvat zejména nepřímé a režijní náklady tak, aby bylo sníženo celkové daňové zatížení
práce a mohl nabídnout zaměstnancům lepší podmínky12. V případě stravenkového systému nebo
externě vedené kantýny je problém informační asymetrie efektivně eliminován v důsledku
třístranného (příp. čtyřstranného) vztahu mezi strávníkem, poskytovatelem stravování,
zaměstnavatelem a případně poskytovatelem stravenkového systému. Z tohoto pohledu je
logické osvobození příjmu na straně zaměstnance z hodnoty stravování poskytnutého
zaměstnavatelem v závodní jídelně, neboť administrativní náklady výběru daní a určení
daňového základu by byly značné. Existence stravenkového systému poskytuje možnost
obdobných zaměstnaneckých výhod i malým a středním podnikům, což snižuje efekt
ekonomické síly na nerovnost malých a středních versus velkých podniků a může napomáhat
konkurenci. Otázka možnosti kontroly, zda systém není zneužíván, závisí na designu systému.
12
Srov. celou plejádu kalkulačních metod pro oceňování výkonů a v rámci toho ještě řadu možností přiřazování
nepřímých nákladů. v (Král et al., 2006)
- 21 -
2.2.2.2.2 Ovlivnění rozsahu a struktury spotřeby z makropohledu
Stravenky primárně slouží k uspokojení potřeby jídla v průběhu pracovního dne. Primárně se
tedy budeme zabývat touto funkcí, i když, jak dále uvedeme, existuje řada faktorů, které
komplikují vyčíslení celkového efektu.
Obecná charakteristika stravovacího systému v ČR v případě zaměstnaných osob je v tabulce 1.
V ekonomice je z celkového počtu 4,2 mil. zaměstnaných osob, 1,3 mil. zapojeno
ve stravenkovém systému 30,3 %, 1,8 mil. využívá závodní stravování a téměř 1,2 mil. osob
nevyužívá žádné možnosti.
Počet zaměstnaných
Počet zaměstnaných v systému
Počet zaměstnaných v závodním stravování
Bez stravování
Absolutně (mil. Kč)
4,238
1,283
1,768
1,188
%
100,0
30,3
41,7
28,0
Tabulka 1: Struktura stravovacího systému – zaměstnanci v ČR; zdroj dat: ČSÚ, APSS, vl. výpočet
Pohostinská zařízení a prodejny potravin tvoří část HDP ekonomiky, která není nepodstatná.
Podle údajů ČSÚ můžeme kvantifikovat jejich podíl na HDP a na zaměstnanosti. V případě
obchodu , pro pohostinství a ubytování je podíl tohoto odvětví relativně výrazný (přes 12 %),
pohostinství a ubytování je s necelými 2 %.
HPH cekem
Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží
Pohostinství a ubytování
Absolutně (mld. Kč)
2 884,8
357,4
52,2
V%
100,0
12,4
1,8
Tabulka 2: Struktura zdrojů HDP a zaměstnanosti v ekonomice ČR, 2006; Pozn.: HPH – hrubá přidané
hodnota v základních cenách (bez zohlednění daní a dotací). Pramen: ČSÚ (2007), vlastní výpočet.
Pro obě sledovaná odvětví je charakteristický vysoký počet podnikatelů. Podíl na celkové
zaměstnanosti přibližně odpovídá podílům odvětví na přidané hodnotě.
Národní hospodářství cekem
Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží
Pohostinství a ubytování
Celkem (tis. osob)
4 845,5
613,7
185,9
V%
100,0
12,7
3,8
Počet podnikatelů na celkové
zaměstnanosti (v %)
16,3
23,9
21,6
Tabulka 3: Struktura zaměstnanosti v ekonomice ČR, 2006; Pramen: ČSÚ (2007), vlastní výpočet.
Vezmeme-li do úvahy, že systém stravenek představuje roční objem v řádu 13-14 mld. Kč (viz
HN, 2007)13,z hlediska celkových tržeb nejde o nevýznamnou částku. Je sice zřejmé, že
existence systémů stravování zaměstnanců ovlivňuje primárně odvětví pohostinství a ubytování,
ovšem je ovšem relativně obtížné určit, jaké odvětví je více ovlivněno existencí stravenkových
systémů, které umožňují (v rámci české legislativy) nakupovat za stravenky jak jídlo ve
stravovacích zařízeních, tak i potraviny v maloobchodní síti (vyjma hypermarketů). Navíc
z hlediska množiny spotřebních možností se incentiv v podobě podpory rozkládá na všechny
13
Což můžeme jednoduše vypočítat jako počet pracovních dní (210 za rok) * nominální hodnota stravenky
(50 Kč/den) * počet zapojených osob 1,28 mil. osob = 13,5 mld. Kč.
- 22 -
položky spotřebního koše (neboť zvyšuje disponibilní důchod) až do té doby, kdy nastává rohové
řešení (viz problematika volby spotřebitele výše). Nakonec jedinec může i zvýšit úspory, nejen
spotřebu, v důsledku transferu představovaného zvýhodněním voucheru. Nicméně někteří autoři
(např. Sen a Johnson, 1997 nebo Bateman a Munro a Rhodes a Starmer a Sugden, 1997)14
poukazují na základě výsledků ekonomického experimentu to, že kupóny mohou být hodnoceny
výše, než obdobná částka v penězích (v rozporu s klasickou mikroekonomickou teorií), resp. že
vlastnictví kupónu pro nákup určitého statku vede k jeho preferenci (což je jev sledovaný
obvykle až při vlastnictví daného statku, tj. spotřebitel nakupuje to, co již zná, nemá-li se statkem
výrazně negativní zkušenost). Vlastnictví voucheru tak jeho majitele ovlivňuje (tím více, jsou-li
stravenky standardní složkou odměňování v daném kolektivu) a připomíná mu, že může jíst
kvalitní jídlo v restauraci, nikoliv pouze sendvič na pracovišti.15 Nakolik ovšem vlastnictví
poukázky na stravování ovlivňuje spotřební chování jedince a tedy nakolik přispívá ke zvýšení
spotřeby a HDP je možné exaktněji kvantifikovat pouze na základě průzkumu mezi příjemci
stravenek (mechanická aplikace multiplikátoru vládních výdajů by v tomto případě mohla
výsledek podhodnotit).
S velkou mírou pravděpodobnosti lze předpokládat, že poskytování stravenek vede k nákupům
jídel ve stravovacích zařízeních a mohou to být takové, které by si lidé sami nebyli ochotni
koupit. Současně je výdaj na oběd spojen s dalšími výdaji např. na nápoje, které tak zvyšují tržby
stravovacích zařízení. Je možné se domnívat, že neposkytování stravenek by mohlo omezit
výdaje spotřebitelů na stravování, protože dotovaná stravenka představuje z jejich pohledu menší
výdaj než jsou skutečné peněžní prostředky.
Protože řada firem nevlastní (neprovozuje) vlastní stravovací zařízení, stravenkový systém
podporuje stávající zařízení, resp. jejich rozvoj a lokalizaci a představuje náhradu za neexistující
zařízení. Protože jsou restaurace zaměřeny na celodenní provoz, je vyšší i počet zaměstnaných
osob, aby vyhověly potřebám všech skupin zákazníků (nejen těm v rámci oběda).16 Současně
může docházet k lokalizaci nových společností např. v městských centrech, kde jsou snáze
dostupná (viz Wanjek, 2005). Toto podnikatelské rozhodnutí jinak spojené s rizikem, může být
ovlivněno zkušeností se zvýšením tržeb pravidelných klientů, které tím získají (příkladem mohou
být údaje z Rumunska, viz KPMG, 2004).17 Zapojení do stravenkového systému je spojeno
s propagací, která je zajišťována provozovatelem stravenkového systému, např.
v prostřednictvím internetových stránek. Může ale též vést k rozšiřování nabídky služeb pro
zákazníky (doplňkové činnosti vedle hlavního provozu), které mohou mít pozitivní dopady na
příjmy provozujícího subjektu samozřejmě na zaměstnanost v daném subjektu.
14
Ovšem k této problematice existuje relativně bohatá literatura zabývající se marketingovým konceptem voucherů,
dárkových voucherů, atd.
15
Jakkoliv se tato věta může zdát úsměvná, je v dnešní době, zejména v odvětvích služeb a finančního
zprostředkování, denní realitou. Tlak na produktivitu a kvalitu je zejména v odvětví služeb a finančního
zprostředkování vysoký, i když výkony často nejsou standardizované a jsou nestrukturované. Není divu, že nejvyšší
částky hrazené zaměstnancům zaměstnavatelem na stravování jsou právě v odvětví finančního zprostředkování (více
než 500 Kč/měsíc, srov. s celostátním průměrem 245 Kč/měsíc).
16
Viz výsledky studie „Stravenky – analýza jejich vlivu“, kterou si nechala vypracovat Komise pro restaurační
poukázky ve Francii v roce 1996.
17
Údaje z průzkumu Hospodářské komory („Stravenky, jejich užití a obliba“) ukazují o vysoké míře využívání
stravenek ve stravovacích zařízeních (80 %) a relativně vysokou frekvenci placení stravenkami (30 % denně).
- 23 -
Z hlediska struktury stravovacích zařízení je možné očekávat výrazné dopady při případném
omezení stravenkového systému na „klasická zařízení“ (různé typy restaurací), zatímco zařízení
typu „fast food“ tolik postižena být nemusí, neboť nejsou zpravidla v rámci obědů tak využívána
(viz HN, 2007).18 Dopad na zařízení bude významný i z hlediska regionálního, neboť v malých
městech a na vesnicích představují stravenkové systémy výrazný zdroj příjmů těchto zařízení, při
relativně omezené možnosti stravování.
2.2.2.2.3 Kvalita služeb
Nabídka služeb a jejich kvalita je často diskutována v souvislosti s tímto systémem. Kvalita je
sice kontrolována, ale je skutečností, že existence státních kontrol (např. Potravinářská inspekce,
Česká obchodní inspekce) je v ČR relativně dostatečná, aby vedla k udržování vyššího
standardu. Pokud však organizace vydávající stravenky má vlastní systém kvality (podpořený
např. i vlastnictvím certifikátů nebo jeho vyžadováním od smluvních partnerů),19 můžeme
předpokládat pozitivní vliv na kvalitu. V rámci konkurenčního boje může být neustálý tlak na
zlepšování kvality i výraznou konkurenční výhodou (pro možnost odlišení se) i pro samotnou
provozovnu.
Studie zabývající se vlivem existence voucherových systémů na kvalitu poskytovaných statků
(zboží, služeb) se zaměřují především na problémy poskytování využití voucherů pro
financování školní výuky. Studie, která by se explicitně zabývala vlivem stravenkového systému
v designu, jaký je aplikován v ČR (tj. spotřebitel přímo volí poskytovatele služeb/prodejce zboží,
poskytovatel stravenkového systému volí, od koho bude stravenky přijímat) podle našich
informací v akademické literatuře není. Je však zřejmé, že nutnost dvojí kontraktace
poskytovatele služeb vede k omezení informační asymetrie ohledně kvality zboží či služeb a má
potenciál zvýšit kvalitu poskytovaných služeb. Existence a intenzita tohoto efektu však záleží na
tlaku na kvalitu ze strany poskytovatelů stravenkových systémů.
2.2.2.2.4 Efektivnost kontraktace
Zcela specifická je otázka transakčních nákladů, které jsou spojené se stravenkovým systémem.
Jedním z možných důvodů, proč je stávající systém kritizován je i skutečnost, že náklady spojené
s chodem systému nejsou nulové. Samotných chod systému (fungování) organizací stojí jisté
prostředky a rovněž tisk kuponů není zadarmo. Přesto jsou náklady spojené s ním relativně nízké
(viz HN, 2007). Nevýhodou stravenkového systému oproti peněžním prostředkům je i existence
marže, kterou platí zapojené subjekty provozovatelům systému za možnost být v něm zapojen.
Tyto náklady jsou (do určité míry, otázka je zda benefity přesahují náklady či nikoliv)
kompenzovány funkcemi stravenkového systému (všemi výše i níže vyjmenovanými) – je
18
Obdobné platí i pro případy pouličních prodavačů. Ve svém důsledku tak systém stravenek může vést k zlepšení
stravovacích návyků a omezovat konzumaci méně vhodné stravy, často v nevhodném prostředí a diskutabilní
kvality. Tento poznatek uvádí i Wanjek (2005).
19
Což je významné zejména v případě stravovacích organizací. Příkladem tlaku na kvalitu mohou být některé
pivovary, které zavádějí označení kvality a provádějí pravidelné kontroly skladování a čepování svých produktů.
Tím de facto ovlivňují i výskyt a šíření nakažlivých chorob, které jsou s veřejným stravováním neodmyslitelně
spojeny a které zatěžují sociální a zdravotní systém a vedou k nižší produktivitě práce.
- 24 -
otázkou, zda by například centrálně řízený systém byl schopen zajistit podobné funkce se
stejnými nebo nižšími náklady.
Za určitého designu voucherového systému má tento systém tendenci produkovat neefektivnosti
ve směně v důsledku neúplné informace kontraktora – zprostředkovatele kontraktu mezi
poskytovatelem služby a jejím příjemcem. Na příkladu designu voucherového systému v Itálii to
ukazuje a na teoretické bázi odvozuje podmínky efektivnosti Roson (2005). Český systém
zaměstnaneckého stravování je ovšem designován poněkud jinak – zde není poskytovatel
systému zaměstnaneckého stravování kontraktorem, neefektivnosti tohoto typu zde tedy nemají
místo.
Mezi další aspekty stravenkového systému může být vliv na ceny potravin, případně ceny jídel.20
Wanjek (2005) ve své knize uvádí, že stravenky napomáhají stabilizaci ceny potravin (jídel),
jako důsledek zvýšené konkurence nejen mezi samotnými nabízejícími (restauracemi), ale také
snahy poskytovat jídla v hodnotě stravenek.21 Na druhé straně to, že zpravidla nedochází
k vracení rozdílu mezi cenou jídla a nominální hodnotou stravenky, může vést k stanovování cen
v restauracích, které jsou zaokrouhleny.
2.2.2.2.5 Produktivita
Dopady na agregátní produktivitu práce (v celé ekonomice) je obtížné přesně vyčíslit, protože ta
je ovlivněna množinou vzájemně propojených faktorů (kapitál, technologie, vzdělání atd.). Práce
je pouze jedním z dílčích faktorů, které spolupůsobí a v rámci moderních produkčních postupů
ani nemusí být nejdůležitější součástí.22
Z hlediska dílčích podniků a především jejich zaměstnanců však stravenkový systém může
ovlivňovat spokojenost pracovníků (pravidelné stravování je přínosem nejen pro doplnění
energie, ale též pro možnost odpočinku). Případné dočasné omezení pracovního úsilí je
vyrovnáno činností a jeho kvalitou, případně sníženou nemocností (absencemi v práci), fluktuací.
Tyto závěry potvrzuje i stude provedené v Brazílii (nadace „Institut administrativy“ a Univerzita
Saõ Paulo výzkum nazvaný “Historické zhodnocení a sociálně ekonomické dopady Programu
stravování pracujících z roku 1996).
2.2.3 PODMÍNKY EXISTENCE A ÚSPĚŠNOSTI SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO
STRAVOVÁNÍ
Voucherové systémy jsou zpravidla dobrovolné. Jejich podmínkou proto je zvýšení užitku pro
příjemce voucheru. Abychom byli konkrétní, použijeme příklad systému stravenek v ČR (resp.
zaměstnaneckého stravování obecně, závěry lze vztáhnout i na závodní jídelny). Je možné
dosáhnout zvýšení užitku pro příjemce tím, že část voucheru platí zaměstnavatel? Nikoliv,
zaměstnanec i zaměstnavatel si mohou vybrat, zda zaměstnanec obdrží peníze či voucher
(závodní stravování). Pokud jsou tyto alternativy jinak ekvivalentní, neexistuje žádný incentiv
20
Zde je situace v české ekonomice velmi specifická, neboť velká většina spotřebitelů i nadále preferuje nízkou
cenu před kvalitou (často i na úkor svého zdraví) a konkurenční boj mezi jednotlivými obchody udržuje ceny
potravin na nízké úrovni.
21
Své tvrzení ovšem nepodepírá žádnými argumenty
22
Poněkud odlišná je situace v zemích s nedostatečným systémem stravování, kde je tento fakt příčinou vyššího
počtu pracovních úrazů a nemocí, ale též nižší produktivity práce (příklady viz Wanjek, 2005).
- 25 -
(případně velmi slabý psychologický incentiv) k tomu, aby zaměstnanec přijal voucher namísto
peněz. Zvýhodnění musí být tedy realizováno jinak (snížení zdanění, nižší cena jídel/potravin za
voucher – zde by ovšem musely být potraviny poskytovány vládou, jinak si většinu užitku
usurpují obchodníci,23 apod.). Na názorných příkladech Velké Británie (kde vyloučení
z daňových výjimek přineslo prakticky zánik stravenkového systému) a Maďarska (kde vysoké
osvobození od daně naopak přineslo značný boom stravenkového systému) to ukazuje Wanjek
(2005, str. 163 - 198). Na druhou stranu ovšem systémy zaměstnaneckého stravování vykazují
určitou setrvačnost (tamtéž), což komplikuje provedení regresní analýzy na statickém modelu
(data z jednoho období).
2.2.4 TRANSMISNÍ MECHANISMY PŮSOBENÍ VOUCHERŮ NA FISKUS
Makroekonomický pohled je zaměřen na otázku dopadů daného systému. Protože jde o
komplexní pohled na ekonomické dění, obsahuje řadu dílčích vazeb, které se těžko
operacionalizují a kvantifikují. Vedle přímých dopadů, existuje množina dopadů nepřímých.
Jako hlavní dopady stravovacího systému můžeme uvést vliv na ekonomickou výkonnost,
zaměstnanost a veřejné finance.
Dopady na veřejné rozpočty je možné odlišit z hlediska strany příjmů a výdajů.
Na příjmové straně můžeme uvažovat, že dopad může být na straně daní přímých i nepřímých, a
to v závislosti na tom, jakým způsobem jsou nastaveny podmínky pro používání stravenek, tj.
možnost nakupovat za ně potraviny a nápoje v jednotlivých obchodech (zdaňované nižší sazbou
DPH než jídla ve stravovacích zařízeních a případně vliv spotřebních daní z těchto
nakupovaných statků). Na druhé straně jsou stravenkové systémy spojené i s poklesem
vybraných plateb na sociální a důchodové pojištění a odvedené daňové příjmy.24
Odbourání stravenkového systému a zavedení přímých plateb by bylo spojeno s dodatečnými
příjmy v závislosti na výši podpory v podobě daňových zvýhodnění. Tyto dodatečné příjmy však
není možné přesně odhadnout, neboť proti této tendenci budou působit faktory: 1) firmy se
nemusí rozhodnout danou částku zaměstnancům refundovat (nebo jenom částečně), 2) mohou
jím poskytovat odměny v jiné formě, která bude pro ně z daňových důvodů výhodnější a 3)
mohou začít provozovat vlastní stravovací systém.
Na straně výdajů jsou veřejné rozpočty v případě stravenkového systému především méně
zatíženy platbami za osoby, které by byly nezaměstnané v případech, kdy by nevznikaly, resp.
nebyly provozovány prodejny, které poskytují stravovací služby. (Dále by to znamenalo omezení
výdajů těchto osob v ekonomice s návaznými multiplikačními efekty na výběr daní, resp.
v dalším kole dopady na tržby a zaměstnanost ve firmách v ekonomice.) Odbourání
stravenkového systému tak může vést k růstu nezaměstnanosti a nárůstu objemu těchto plateb.
Jinou otázkou je vliv stravenkového systému na černou (šedou) ekonomiku, která je pro
transformující se ekonomiky závažným problémem.25 Zatímco peněžní příjmy jsou při
23
Jako jsme tomu svědky např. u stavebních spořitelen v ČR
Výše zvýhodnění stravenkového systému je oproti jiným evropským zemím nižší (viz HN, 2007).
25
Odhady velikosti stínové ekonomiky pro ČR jsou obsaženy např. v práci Fassman (2003), ale i dalších. Rozsah
stínové ekonomiky v ČR je odhadován od cca 10 % HDP do 25 % HDP (Schneider, 2000 nebo Horáková a Kux,
2003). Posledně jmenovaní autoři uvádějí, že stinová ekonomika je nejvíce prorostlá odvětvími ubytování a
stravování, stavebnictví, přepravy a zemědělství (str. 8). Podle našeho názoru jsou nejlepší podmínky pro vznik
24
- 26 -
neexistenci jednoznačného kontrolního sytému (např. registrační pokladny) např. v pohostinství
snadno zatajitelné, existence stravenkového systému vede k nutnosti vést evidenci, která zároveň
brání pro stát nevýhodným operacím, protože stínová ekonomika tento systém nevyužívá (viz
Wanjek, 2005). Správné podchycení hospodářské aktivity tak může přinášet státu vyšší výnosy
než ty, které ztrácí s uplatňováním výhod (daňových zvýhodnění) stravenkového systému (neboť
je zdaněna celá aktivita, která dříve byla nelegální, v rámci stravenkového systému musí být
všechny platby evidovány).26
Dopad celkového salda veřejných financí je velmi obtížné vyčíslit. Musíme vzít v úvahu
nejen dopad na stranu příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, ale též multiplikační efekty
spojené se stravenkovým systémem, resp. jeho podporou v podobě daňových zvýhodnění.27
Problémové aspekty v případě kvantifikací spočívají na obtížnosti odhadovat multiplikační
efekty vzhledem k dynamické povaze ekonomického systému. Veškeré propočty mohou být
pouze v případě zastavení a pohledu na systém v daném okamžiku s odhadnutými vazbami mezi
dílčími částmi ekonomického systému, a proto jsou pouze přibližné a velmi relativní. Pokud
bychom přistoupili na určité zjednodušení a zabývali se pouze hlavními vazbami, můžeme podle
našeho názoru schematicky zobrazit transmisi existence stravenkových (potažmo stravovacích)
systémů do celkového fiskálního efektu takto (bereme v úvahu pouze kvantifikovatelné vztahy):
Obrázek 5: Mechanismy působení systémů zaměstnaneckého stravování28 na fiskus
stínové ekonomiky právě v odvětví ubytování a stravování a stavebnictví. V těchto odvětvích bychom se mohli držet
spíše horního odhadu z výše uvedeného intervalu.
26
V ČR navíc oproti jiným zemím EU není plná uznatelnost v případě stravenek (viz HN, 2007)
27
Odpověď na otázku, zda daňové zvýhodnění zlepší fiskální rovnováhu leží mimo jiné v tom, jak by byly použity
peníze z případného zvýšení daňových příjmů (pokud ovšem v agregátní rovině – tedy v souhrnu všech efektů –
vůbec dojde ke zvýšení daňových příjmů státního rozpočtu). Pokud budou použity ke snížení deficitu státního
rozpočtu, potažmo veřejných rozpočtů, může na první pohled dojít ke zlepšení fiskální rovnováhy, další (nesmíme
zapomenout ovšem na další efekty, výše zmíněné). Pokud by byly peníze takto získané státním rozpočtem použity
jinak, je otázkou, k jakým účelům je vláda použije (zda výsledný multiplikační efekt a další daňové efekty budou
vyšší či nižší, než pozitivní efekty systémů zaměstnaneckého stravování).
- 27 -
3
SYSTÉM ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR
Česká republika je v současnosti mezi zeměmi s relativně vysokým podílem pracovní síly
využívající výhod zaměstnaneckého stravování. Počátkem roku 2005 činil podle (Wanjek, 2005,
str. 164) podíl pracovní síly využívající výhod zaměstnaneckého stravování v ČR více než 28 %
celkové pracovní síly v zemi. Přitom obdobná úroveň je v Evropě pouze v Belgii (25 %) a
v Maďarsku (zde ovšem podstatně vyšší, celých 80 %)29. Poměrně značné oblibě se dále těší
systémy zaměstnaneckého stravování v Lucembursku, Itálii, Francii, Rakousku, ale také Brazílii,
Mexiku či Argentině.
Obecné schéma fungování stravenkového v ČR je obdobné, jako je uvedeno na obrázku Obrázek
1 na straně 14. V České republice působí několik větších společností zprostředkujících stravenky
(Accor Services, Sodexho Pass, Le Chéque Déjeuner), jež mají cca 90 % trhu v ČR (podle
vyjádření těchto společností) a několik menších. Stravenky mají v ČR relativně dlouhou tradici a
tak jsou často považovány spíše za standard při nástupu do zaměstnání, než za výhodu.
3.1 KVANTIFIKACE FISKÁLNÍCH EFEKTŮ SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO
STRAVOVÁNÍ V ČR
Kvantifikace fiskálních efektů systémů zaměstnaneckého stravování v ČR se v zásadě musí držet
schématu uvedeného na obrázku Obrázek 5.
V případě kvantifikace jednotlivých vztahů máme několik možností zjištění parametrů:
1. parametry jsou deterministické (např. daňová sazba), půjde zřejmě zejména o sazby
různých daní (vč. pojistného sociálního a zdravotního pojištění) – zde lze jednoznačně
vycházet z údajů uvedených v zákonech nebo jiných předpisech,
2. parametry jsou stochastické; potom lze použíti několika způsobů odhadu:
a. existují studie, které je kvantifikují – pak lze využít zmíněných studií. Je ovšem
nutno podotknout, že ve většině případů nejsou k dispozici studie, které by byly
aktuální a navíc se zabývaly CEE regionem nebo konkrétněji ČR, neboť tato
záležitost (fiskální efekty systémů zaměstnaneckého stravování) je značně
specifická,
b. odhad na základě dotazníkového šetření; závěry dotazníkového šetření viz
Appendix 1,
c. je možné provést odhady na historických datech (to však je ve většině případů
obtížné, opět zde musíme opakovat jako důvod značnou specifičnost této studie).
Použité metody výzkumu lze dosti obtížně specifikovat obecně, neboť jednotlivé parametry
systému jsou zjistitelné různými metodami. Použité metody tedy budou popsány (pokud přímo
nejsou zřejmé z použitého postupu) v rámci jednotlivých dílčích částí této studie.
Algoritmus postupu bude, z důvodů návaznosti jednotlivých dílčích částí této studie, následující:
28
V obrázku sice pro přehlednost zkráceně používáme název „voucher“, nicméně závěry jsou aplikovatelné obecněji
na systémy zaměstnaneckého stravování
29
tamtéž
- 28 -
1. náklady existence systémů zaměstnaneckého stravování – kvantifikace úrovně benefitu
uživatelů systémů zaměstnaneckého stravování,
2. fiskální přínosy existence systémů zaměstnaneckého stravování,
a. kvantifikace vztahu mezi
zaměstnaneckého stravování,
úrovní
benefitů
a
mírou
užívání
systémů
b. vztah mezi úrovní benefitů (tj. poskytovaného zvýhodnění) a trhem práce v ČR,
kvantifikace elasticit nabídky a poptávky na trhu práce a tzv. mzdové křivky,30
c. sekundární vztahy
i. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a
strukturou spotřeby a úspor,
ii. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a
strukturou spotřeby a činností „stravenkových“ firem31,
iii. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a tržbami
hotelů a restaurací,
iv. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a úrovní
šedé ekonomiky v oboru restaurací a hotelů,
d. fiskální konsekvence,
3. shrnutí.
3.1.1 MODEL
Efekt ze zdanění statku X je závislý na tom, jaká je úroveň zdanění t X , jaké dopady má zdanění
statku X na jeho spotřebu (kterou tedy můžeme vyjádřit jako funkci jeho zdanění X t X  ).
Kromě toho ovšem zdaněním je vytěsňována spotřeba soukromých subjektů ve prospěch
spotřeby vlády, transferů, příp. snížení deficitu státního rozpočtu. V našem modelu
předpokládáme, že příjem ze zdanění nebude refundován a tedy bude použit ke snížení deficitu
vládního dluhu. Jedině tak můžeme izolovat efekt změny (nebo zavedení) zdanění od efektů
dalších diskrečních nástrojů vlády. Lze tedy předpokládat, že zvýšení jedné daně bude mít
negativní efekt na výběr jiných daní.32 Tento negativní efekt (relativní k výši výběru zkoumané
daně) označíme  .
Funkci fiskálních příjmů I v důsledku existence zdanění určitého statku (v našem případě
systémů zaměstnaneckého stravování) pak můžeme za výše uvedených předpokladů definovat
takto:
I  t X  1  t X  X t X  .
(1)
Přitom
30
Např. (Blanchflower a Oswald, 2005) nebo (Galuščák a Münich, 2002)
Jež často poskytují i služby závodních jídelen/provozují závodní jídelny.
32
Srv. např. Lafferovu křivku. Otázkou, zda skutečně půjde o negativní efekt a jeho velikost se ovšem budeme
zabývat dále.
31
- 29 -
t X   
i
A
Ai
 ti   etAX  i  ti ,
i
t X
tX
i
(2)
kde Ai jsou jednotlivé statky (či makroagregáty) a ti daň z nich vybíraná, etAX pak elasticita
i
těchto statků (makroagregátů) ve vztahu ke zdanění statku X .
Pro zjednodušení budeme předpokládat, že Ai t X je konstantní pro všechna t X .33 Vzhledem
k tomu, že výše potenciálního výnosu ze zdanění systémů zaměstnaneckého stravování je
zanedbatelná (jak bude zřejmé z údajů níže, pokud bychom zdanili příspěvky zaměstnavatelů
100 %, nečinil by daňový příjem, při odhlédnutí od sekundárních efektů, ani 1 % celkové sumy
veřejných rozpočtů), domníváme se, že linearitu Ai v t X můžeme předpokládat a psát t X 
jako konstantu:
I  t X  1     X t X  .
(3)
Potom také změnu příjmů veřejných rozpočtů v důsledku změny zdanění můžeme psát
I  1     t X  t X    X  X   X  t X  .
(4)
Po malých úpravách
I  1     t X  X  t X  X  t X  X  .
(5)
Dále můžeme zjednodušit rovnici (5) při vyjádření závislosti X na t X a několika úpravách
(abychom nebyli primárně závislí na odhadech velikosti trhu zaměstnaneckého stravování, resp.
příspěvků na zaměstnanecké stravování v ČR).


I
X
 1     X  t X 
 X  .
t X
t X


(6)
Poznamenejme, že v našem případě t X  0 , neboť příspěvky zaměstnavatele na stravování
zaměstnanců jsou daňově uznatelným výdajem a jsou osvobozené od daně z příjmů fyzických
osob a nezahrnují se do základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění.
Vezmeme-li dále do úvahy, že některé sekundární efekty se vážou pouze na diferenciály a
některé nikoliv, musíme (6) přepsat:


I
X
  J   i  1, t X 
X  t X
X  t X

i 

 .

(7)
kde J je jednotkový vektor rozměru 2x1 a i vektor sekundárních efektů o témže rozměru.
Poznamenejme dále, že stravování je nezbytný statek (ovšem stravování v restauracích má řadu
blízkých substitutů) a není inferiorní. Lze tedy předpokládat etXX  0 (rovno nule snad pouze
33
Může ovšem jít o složenou funkci (např. míra kompenzace snížení příspěvků na stravování bude dále ovlivňovat
celkové zvýšení zdanění práce a daňovou incidenci na trhu práce).
- 30 -
v případě neelastického statku; obvykle zvýšení zdanění vede ke zvýšení ceny a to ke snížení
rovnovážného množství na trhu).
Interpretace výsledků rovnice (6) po kvantifikaci jednotlivých parametrů je zřejmá: jestliže pravá
strana rovnice bude vyšší než 0, pak bude zvýšení daní přínosem pro státní pokladnu et vice
versa. Pokud bychom uvažovali deterministické parametry funkce (6), pak hlavní roli bude hrát
parametr  , neboť není možné, aby spotřeba statku X byla záporná. Nicméně při intervalovém
vymezení parametrů bude hrát roli i hodnota t X  X t X  X , protože může vést k tomu, že
při kvantifikaci parametrů bude výsledek rovnice (6) statisticky nevýznamně odlišný od hodnoty
0.
Parametry modelu, které musíme odhadnout, jsou jednotlivé složky konstanty  a citlivost
X t X . V první řadě se budeme zabývat posledním jmenovaným parametrem.
3.1.2 VELIKOST A PODPORA SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR
Podpora stravování zaměstnanců je v ČR řešena prostřednictvím osvobození příjmu
představovaného hodnotou stravování, podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“):
„(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny
…
b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke
spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných
subjektů,“
Toto osvobození má dále dopad do výše pojistného sociálního a zdravotního pojištění placeného
zaměstnavatelem i zaměstnancem, neboť výše uvedené plnění v podobě stravenek se nezahrnuje
ani do základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, ani do základu pro výpočet pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.34
Přitom výdaje na stravování zaměstnanců jsou (logicky, v souladu s argumentací uvedenou
v subkapitole 2.2.2 Dopady užití meal voucherů na podniky) do určité výše daňově uznatelným
nákladem (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů):
„(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
…
j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby
odpočinku zaměstnanců vynaložené na
…
4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na
stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny
jednoho jídla za jednu směnu35, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro
34
zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“), resp. § 3 odst. 1 zákona č.
592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o
pojistném na VZP“)
35
§ 78 odst. 1 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník
práce“), před novelizací § 83 odst. 3 téhož zákona
- 31 -
zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a)36 při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na
stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této
stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad)
na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v
práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního
předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance,
kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu37. Za
stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním
stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů,“
Jestliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci stravenky, je daňová uznatelnost limitována 70 %
stravného vymezeného v současnosti zákoníkem práce. To společně s osvobozením hodnoty
stravenek hrazené zaměstnavatelem (uznatelné daňově do výše 55 % hodnoty stravenky) vytváří
stimulační efekt, který však s rostoucí výší příspěvku od určité výše příspěvku zaměstnavatele
klesá relativně k celkové hodnotě stravenek (i když absolutně roste). Přitom část (45 %)
stravenky platí zaměstnanec ze svých peněz. Jaký je celkový incentiv lze zkoumat pouze na
systému zaměstnanec-zaměstnavatel, neboť zvýšení nebo snížení daňové zátěže jednoho vede
k daňové incidenci i u druhého prostřednictvím snížení či zvýšení hodnoty voucheru (srov.
Kubátová, 2000, str. 59 – 72). Simulaci jsme provedli s následujícími parametry:
1. sazby pojistného sociálního a zdravotního pojištění v souladu s platnými právními
normami ČR, mezní zdanění mezd v ČR podle Taxing Wages 2005-2005 ve výši
49,04 %,
2. zákon omezuje osvobozený příjem na straně zaměstnance hodnotou stravného jednoho
jídla pro jeden pracovní den; kromě toho zřejmě zaměstnanci nebudou ochotni
akceptovat stravenky nad úroveň spotřeby potravin a služeb stravovacích zařízení38 (ve
4.Q 2006 výdaje průměrné domácnosti na osobu a měsíc 1 781 Kč na potraviny a 340 Kč
na stravování podle Českého statistického úřadu39), neboť by tím snížili celkovou úroveň
svého blahobytu40
3. hodnota stravenky není teoreticky limitována, ale v praxi vrací většina provozoven na
nákup za stravenky maximálně 5 Kč, což zamezuje zneužívání stravenek (kromě toho
vysoké nominální hodnoty stravenek nejsou prakticky využívány, viz níže).
36
například část sedmá hlava třetí zákoníku práce; historicky byla výše stravného regulována zákonem
č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve pozdějších předpisů (dále jen „zákon o cestovních náhradách“)
37
§ 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce; dříve regulováno § 5 odst. 1 písm. a) zákona o cestovních náhradách
38
Srov. (Bradford a Shaviro, 1999) nebo (Jackson, 1999: 176)
39
Podle téhož zdroje byl průměrný počet osob v cenzové domácnosti 2,3 osoby, z toho ekonomicky aktivní 1,04
osoby. Maximální průměrná hodnota stravenek za měsíc, které by tak průměrná domácnost akceptovala, by činila
cca 321 korun denně, tj. asi 6 741 korun měsíčně – od této úrovně je již omezení nákupu jídla příliš vysoké a ani
podpora poskytovaná v podobě snížení daňové povinnosti tuto skutečnost nedokáže eliminovat. Propočet je ovšem
nutně nepřesný, neboť neznáme indiferenční křivky průměrné domácnosti, důchodové elasticity poptávky po
potravinách a stravovacích službách, intervaly spolehlivosti cenzových proměnných, vycházíme z průměrné míry
zdanění mezd, atd.
40
Příspěvek zaměstnavatele totiž je ve skutečnosti kompenzován snížením mzdy – zaměstnavatel by tyto peníze
mohl jinak vyplatit ve mzdě, výhoda užívání stravenek z hlediska čistě peněžního spočívá pouze v daňovém
zvýhodnění, konkrétně osvobození od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a vynětí ze základu pro
výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění
- 32 -
Jak vidíme, absolutní snížení daňové zátěže, jež je v zásadě ekvivalentní hodnotě transferu roste
jak v hodnotě stravenky (až do 200 Kč/den, v praxi ovšem takové hodnoty nejsou reálné a firmy
prodávající stravenky obvykle nabízejí stravenky do hodnoty 100 Kč/den), tak i v podílu hodnoty
stravenky hrazeném zaměstnavatelem. Od určité výše, kdy již celý příspěvek zaměstnavatele
přestává být daňově uznatelným nákladem, se tento růst zpomaluje.
Obrázek 6: Absolutní snížení daňové zátěže při poskytnutí stravování namísto výplaty stejné částky ve mzdě;
na horizontálních osách měsíční hodnota poskytnutých stravenek a výše příspěvku zaměstnavatele v %
z hodnoty stravenek
Ekvivalentně k tomu také od určité míry klesá relativní výše daňového zvýhodnění k hodnotě
stravenek (pro teoretickou nekonečnou hodnotu stravenek by se blížila 24,8 %, tj. rozdílu
průměrné míry zdanění mezd v ČR a současné úrovně sazby daně z příjmů právnických osob).
To je zřejmé z obrázku Obrázek 7 na str. 14.
Skutečné využití stravenek však ani zdaleka nedosahuje možností, které jsou dány preferencemi
spotřebitelů. Skutečné využití stravenek v roce 2005 bylo představováno průměrnou hodnotou
stravenek na měsíc a pracovníka ve výši 245 Kč, přičemž nejnižší průměrná hodnota plnění
tohoto typu (příspěvku zaměstnavatele) ve výši 99 Kč na zaměstnance a měsíc byla
zaznamenána ve vzdělávání, nejvyšší ve výši 591 Kč na zaměstnance a měsíc naopak ve
finančním zprostředkování. To odpovídá v našem případě při průměrném počtu pracovních dnů
v měsíci 21 a předpokládaném příspěvku zaměstnavatele ve výši 55 % z nominální hodnoty
stravenky každodennímu poskytnutí stravenek v průměrné hodnotě cca 21 Kč a daňové úspoře
- 33 -
zaměstnance (a ovšem i podniku, v důsledku daňové rozložení daňové incidence) cca 118 Kč
měsíčně. Problém vzniká s použitím počtu zaměstnanců: APSS uvádí celkový počet
Obrázek 7: Relativní snížení daňové zátěže jako podíl z celkové hodnoty stravenek, při poskytnutí stravování
namísto výplaty stejné částky ve mzdě; na horizontálních osách měsíční hodnota poskytnutých stravenek a
výše příspěvku zaměstnavatele v % z hodnoty stravenek
zaměstnanců cca 4 238 tis. osob, ČSÚ průměrný počet pracovníků 4 863 tis. osob (ten ovšem
zřejmě zahrnuje i podnikatele a osoby pracující na základě jiného než zaměstnaneckého poměru)
a průměrný evidenční počet zaměstnanců za 1. – 4. Q. 2006 téměř 4 035 tis. osob. Kromě toho
APSS uvádí dále celkový počet příjemců stravenek ve výši téměř 1 283 tis. osob. Tak můžeme
obdržet čtyři různé výsledky odhadu celkové výše podpory ze strany státu realizované
prostřednictvím osvobození od daně z příjmů a vynětí ze základu pro výpočet pojistného
sociálního a zdravotního pojištění (neuvažujeme ovšem ještě intervaly spolehlivosti jednotlivých
proměnných, které uvedený rozptyl mohou dále zvýšit). Orientační propočet shrnuje Tabulka 4
na straně 34:
Varianta
Průměrná hodnota stravenky
Průměrný počet pracovních dnů v měsíci
Počet měsíců
Průměrná hodnota příspěvku zaměstnavatele
Relativní výše daňového benefitu (při 55% příspěvku zaměstnavatele)
Průměrný počet osob
Podpora stravenkových systémů (tis. Kč)
Varianta 1
12
245
48,97%
4 034 886
5 808 965
Varianta 2
12
245
48,97%
4 238 100
6 101 529
Varianta 3
65,72
21
12
759
48,97%
1 282 700
5 721 792
Tabulka 4: Odhad výše podpory státu stravenkovému systému prostřednictvím snížení odvodů daní z mezd,
a pojistného sociálního a zdravotního pojištění.; zdroj dat: ČSÚ, APSS, vl. výpočet
- 34 -
Varianta 1 vychází z výše průměrné hodnoty příspěvku zaměstnavatele na jednoho zaměstnance měsíčně,
udávaného podle ČSÚ a průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v 1.-4.Q 2006 podle údajů ČSÚ
Varianta 2 vychází z výše průměrné hodnoty příspěvku zaměstnavatele na jednoho zaměstnance měsíčně,
udávaného podle ČSÚ a průměrného evidenčního počtu zaměstnanců udávaného APSS
Varianta 3 vychází z výše průměrné hodnoty stravenky podle údajů APSS a průměrného počtu osob účastnících se
stravenkových systémů udávaného APSS
Výsledná čísla jsou spíše na horní hranici odhadu, neboť v našem modelu nepočítáme s tím, že
by zaměstnavatel hradil méně nebo více než 55 % hodnoty stravenky41 (což v obou případech
vede k nižším výsledkům). Zahrneme-li dále do našich úvah skutečnost, že na stravenkovém
systému se v ČR účastní cca 27 % podniků (Wanjek, 2005), resp. 30 % zaměstnanců (APSS),
můžeme předpokládat další snížení celkového daňového zvýhodnění tohoto systému. Dále
dlužno poznamenat, že ve variantách Varianta 1 a Varianta 2 vycházíme z rozsahu užívání
tohoto systému v roce 2005 (průměrných hodnot příspěvků zaměstnavatele), jež se mohly v roce
2006 zvýšit nebo i snížit! Bohužel stávající data nepostačují vůbec k tomu, abychom provedli
jakýkoliv přesnější propočet dopadu existence stravenkového systému na fiskus z pohledu
analyzovaného daňového zvýhodnění – ten by byl možný snad leda na základě znalosti
statistického rozdělení (relativní četnosti) výše příspěvku zaměstnavatele.
Protože pro poskytování stravování ve vlastní (závodní) jídelně platí obdobná pravidla jako pro
použití stravenek, platily by podobné závěry i pro vlastní závodní jídelny.
Parametry průměrné hodnoty stravenky a relativní výše daňového benefitu byly vypočteny takto:
Stravenky 2006
pod 20 včetně
20-29
30-39
40-49
50-59
60-69
70-79
80-89
90 a více
Průměr
Průměrný odhad podle údajů
strav. firem
Průměrná hodnota
0,07%
10
0,16%
25
3,07%
35
9,78%
45
25,40%
55
22,76%
65
18,80%
75
16,17%
85
3,78%
95
65,72
Relativní výše
benefitu
49,04%
49,04%
49,04%
49,04%
49,04%
49,04%
49,04%
49,04%
47,23%
48,97%
Tabulka 5: Vstupní údaje pro odhad celkové daňové podpory státu stravenkovým systémům v ČR; zdroj dat:
ČSÚ, APSS, vl. výpočet
Nutno doplnit ještě Variantu 4, která vychází z údajů o velikosti stravenkového trhu v ČR ve
výši cca 14 mld. Kč (podle APSS)42 – za výše užitých parametrů by v tomto případě činil odhad
podpory stravenkových systémů pouze 3 368 246 tis. Kč.
41
Neboť k tomu nemáme podklady a také údaje APSS udávají, že nejčastěji je příspěvek zaměstnavatele ve výši
55 % z hodnoty stravenky.
42
Toto číslo nebylo možné zcela ověřit, neboť nebyly dostupné údaje za hlavní subjekty na trhu. Pouze společnost
Accor Services uvedla ve výroční zprávě za rok 2005 (cit str. 12):“Rozpočtovaný objem vydaných poukázek ve výši
3 436 milionů Kč pro rok 2005 byl dosažen na 99 %“, u ostatních hlavních hráčů na trhu se o celkovém objemu
vydaných stravenek lze jen dohadovat, např. z údajů o podrozvahových položkách či časovém rozlišení (ve
výnosech nejsou stravenky zachyceny, pouze poplatek, který inkasuje stravenkář). Údaje o podílu na trhu se rovněž
liší (cit. Marketing a media): „Co se týká podílů na trhu, názory zástupců firem se velmi různí. "Z poměrného
orientačního srovnání vyplývá, že firmě Sodexho Pass náleží zhruba 40 % trhu, a je tedy vedoucí firmou. Druhou je
Accor Services s 20 % trhu, následuje společnost Cheque Déjeuner s 10 až 13 % trhu," tvrdí Karel Pelán, ředitel
- 35 -
K velikosti stravenkového trhu ovšem nutno připočíst ještě stravování v závodních jídelnách, ať
již vlastních anebo provozovaných třetími subjekty (touto úpravou obdržíme pak úrovně, které
lze nalézt v tabulce Tabulka 4)
Protože dále budeme počítat s relativními ukazateli a až v závěru provedeme sumaci a shrnutí
fiskálních efektů ve vztahu k úrovni státní podpory, je také z našeho pohledu důležitá úroveň
podpory státu v podobě daňové uznatelnosti výdajů na stravování zaměstnanců na straně
zaměstnavatelů, ale zejména osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnanců. Protože jde o
výchozí veličinu, budeme dále uvažovat velikost stravenkového trhu v ČR coby jednotkovou.
Při odhadu velikosti systémů zaměstnaneckého stravování, resp. té části, která je nyní daňově
zvýhodněna, lze vycházet z několika zdrojů: odhady provozovatelů systémů zaměstnaneckého
stravování, data ČSÚ či tisk. Za nejseriosnější samozřejmě nutno považovat statistický úřad:
Rok
Příspěvky na stravování/os./měsíc
Průměrný počet zaměstnanců
Celkové příspěvky na stravování (mil. Kč)
Průměrný příspěvek zaměstnavatele
Odhadovaný počet uživatelů systému v ČR
Odhad na základě dotazníku
Finální odhad
2005
2006
243
4 764
262
4 828
12 734
13 914
720
12 734
27,0%
10 787
13 914
2007
Zdroj/poznámka
vlastní odhad na základě statistiky nákladů
274 ČSÚ práce
4 908 ČSÚ 2007 vlastní odhad z dat ČSÚ
Příspěvek/os./měsíc * počet zam. * 11,5
14 794
(bez dovolených)
podle dotazníku
vlastní odhad (Wanjek, 2005 uvádí pro rok
2004 25,3 %)
11 469
14 794
Tabulka 6: Odhadovaný objem příspěvků na stravování v ČR
Odhad rovněž lze kontrolovat podle údajů o celkovém objemu systémů zaměstnaneckého
stravování – „tzv. stravenkové firmy“ je odhadují na 20 – 22 mld. Kč. K tomu je však potřeba
připočíst ještě jídelny ve vlastní režii podniku (odhadujeme na 1 – 2 mld. Kč). Přitom
zaměstnavatelé většinou využívají v plné míře možnosti přispívat 55 % hodnoty jídla/stravenky
denně (průměr 53,3 % podle dotazníku). Takto odhadnutý objem trhu by měl činit cca 13 mld.
Kč v roce 2006.
3.1.2.1 DŮSLEDKY ZAPOJENÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ DO SYSTÉMŮ
ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ
V případě rozpočtových organizací je daň z příjmů právnických osob (tedy placená těmito
rozpočtovými organizacemi) rozpočtově neutrální položkou. V případě příspěvkových
organizací zřizovaných státem jde o obdobný princip – zvýšení výdajů z činnosti kryté příspěvky
nutně vede k požadavku na zvýšení příspěvku anebo omezení činnosti příspěvkové organizace.43
Dále za rozpočtově neutrální můžeme označit také daně u subjektů vlastněných státem (plně)
pro rozvoj společnosti Sodexho Pass. "Náš odhad se mírně liší. Accor Services by měl mít 20 %, stejně tak naše
firma, Cheque Déjeuner a Sodexho Pass 35 až 40 %," opravuje tvrzení Karla Pelána Martin Stach. Rovněž
vyjádření Guillauma Bertiera, generálního ředitele Accor Services, se zcela neshoduje s předchozími. "Na českém
trhu stravenkových poukázek má Sodexho Pass podíl přibližně 35 %, Accor Services 30 % a Cheque Déjeuner 10 15 %," říká představitel firmy, která dodává stravenky pro zhruba 270 tisíc každodenních uživatelů z více než 10,5
tisíce firem.“ (____: Českým stravenkám nyní vládne Francie [online]. Marketing a media (29. 9. 2003) [cit.
20.4.2007]. Dostupné z WWW: < http://www.sodexho.cz/czcz/pro-media/napsali-o-nas/stravenky-francie.asp>)
43
Přitom nutno podotknouti, že řada zaměstnanců státem zřizovaných organizací nebo rozpočtových organizací
považuje nepeněžní benefity za významnou složku svého odměňování.
- 36 -
anebo částečně rozpočtově neutrální u subjektů částečně vlastněných státem. Tato tvrzení platí
pouze za předpokladu, že
1. buďto příjmy dané instituce nejsou předmětem daně z příjmů právnických osob nebo jsou
od daně z příjmů osvobozeny,
2. anebo zvýšené náklady příspěvků na stravování budou kompenzovány ze státního
rozpočtu a nedojde ke změně systému odměňování zaměstnanců v rozpočtových
organizacích, příspěvkových organizacích a státních podnicích.
Nebudou-li tyto předpoklady dodrženy, nelze samozřejmě o rozpočtově neutrálním působení
hovořit. V další analýze se podíváme podrobněji zejména na předpoklad č. 1. – z hlediska zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních
z příjmů“).
Předmětem daně z příjmů nejsou příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem
podnikání, s výjimkou příjmů z reklam (§ 18 odst. 3 zákona o daních z příjmů), a to zejména (§
18 odst. 4 téhož zákona):
„příjmy
a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle
tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním
těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími a
zakladatelskými listinami,
b) z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu
obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů,17b) z prostředků poskytnutých z rozpočtu
Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států a dále příjmy krajů a podpory z Vinařského
fondu a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů,
které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce,
c) z úroků z vkladů na běžném účtu,
d) z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu
a státními organizacemi30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního
právního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu.“
Přitom za zmínku dále stojí zejména zdanění příjmů veřejných vysokých škol a zdravotnických
zařízení zřízených podle zvláštního právního předpisu, kde předmětem daně jsou příjmy
s výjimkou úrokových příjmů a investičních dotací. V případě zdravotních pojišťoven zřízených
ze zákona nebo podle zvláštního právního předpisu není předmětem daně drživá většina příjmů
těchto pojišťoven (opět viz § 18 odst. 4 zákona o daních z příjmů). Dále jsou od daní z příjmů
osvobozeny některé příjmy příspěvkových organizací (zejm. příspěvky členů) – viz § 19 zákona
o daních z příjmů.
Podrobněji k celé problematice viz § 18 a § 19 zákona o daních z příjmů.
Z výše uvedených důvodů, a také z toho důvodu, že nemáme k dispozici podrobnější členění
příjmů rozpočtových a příspěvkových organizací, vysokých škol a státních zdravotnických
zařízení, se domníváme, že není nepřijatelným zjednodušením předpokládat, že v případě
státních organizací a organizací vlastněných státem jde o rozpočtově neutrální záležitost – ve
skutečnosti o rozpočtově neutrální záležitost nepůjde pouze u malé části tohoto typu osob, navíc
- 37 -
lze předpokládat, že porušení rozpočtové neutrality bude spočívat především ve struktuře a výši
odměňování zaměstnanců, dopad dále snižuje předpokládaná existence kompenzací snížení
příspěvků na stravování.
Příspěvky zaměstnancům příspěvkových a rozpočtových organizací, kteří jsu účastni systémů
zaměstnaneckého stravování, proto dále nebudeme počítat za součást základu pro výpočty, tedy
proměnné X . V rámci otázek v dotazníku zaměstnavatelů jsme také položili otázku ohledně
vlastnictví organizace. Následující tabulka rekapituluje výsledky dotazníku. Musíme ovšem
přiznat, že vzorek pravděpodobně není reprezentativní ve vztahu ke struktuře zaměstnavatelů,
neboť podíl mezd u podniků v jiném než soukromém vlastnictví je podezřele nízký (pouze 5,81
% mezd celého vzorku). Zřejmě tedy budeme muset postupovat dvoufázově:
1. Odhadnout podíl mezd u organizací ve státním vlastnictví (plně, částečně) z údajů ČSÚ:
Podle Českého statistického úřadu pracovalo v roce 2006 cca 66 % zaměstnanců
v subjektech plně v soukromém vlastnictví a cca 30 % (přesněji 27,36 % plně ve
vlastnictví státu a 6 % částečně ve vlastnictví státu) zaměstnanců v subjektech částečně
nebo plně ve vlastnictví státu.
Podíly zaměstnanců
Průměrná mzda Součin podílu
Podíl na
v Kč
v%
zaměstnanců mzdách v
celkem muži ženy celkem muži ženy a prům.mzdy hospodářství
CELKEM
100,00 57,30 42,70 22 908 25 593 19 305
22 908
100,0%
Plně vlastněný státem (krajem, městem, obcí)
27,36 11,20 16,16 22 459 25 634 20 259
6 144
26,8%
Plně v soukromém vlastnictví
66,43 42,30 24,14 22 778 25 247 18 450
15 132
66,1%
Sdílené vlastnictví s většinovým podílem státu
1,82 1,08 0,73 27 671 31 365 22 223
503
2,2%
Sdílené vlastnictví s většinovým soukr. podílem
3,30 2,01 1,28 26 130 28 884 21 809
861
3,8%
Neuvedeno
1,09 0,71 0,38 24 461 27 414 19 007
268
1,2%
FINANČNÍ KONTROLA
Tabulka 7: Odhad podílu vyplácených mezd v národním hospodářství podle vlastnictví
2. Aplikovat poměr podílu příspěvků na stravování u subjektů v jiném, než soukromém
vlastnictví a podílu osobních nkladů u subjektů v jiném, než soukromém vlastnictví.
070531
Statistika
voucher_cost pers_cost
0 – Nezadáno
6,52%
7,36%
1 – Soukromé vlastnictví zahraniční
19,01%
21,66%
2 – Soukromé vlastnictví české
61,42%
64,54%
3 – Jiné než soukromé vlastnictví
13,05%
6,45%
Celkem
100,00%
100,00%
070531-070608
0,23%
0,11%
18,63%
23,23%
75,66%
71,34%
5,48%
5,32%
100,00%
100,00%
070608
3,62%
3,28%
18,84%
22,54%
67,97%
68,37%
9,56%
5,81%
100,00%
100,00%
Tabulka 8: Statistika vlastnictví respondentů - zaměstnavatelů
Tento poměr činí 1,645 (response za celé období), resp. 1,003 (response za červen) podle
dotazníku, teoreticky podle statistiky ČSÚ by však měl činit cca 1,18 až 1,25. Nejvyšší sociální
požitky, zahrnující podle metodiky ČSÚ výrobky firmy se slevou, příspěvky na bydlení, služební
vozy k soukromým účelům, příspěvky na stravování ,příspěvky ve formě spoření či prodeje akcií
a výdaje ze sociálního fondu, měly podle publikací ČSÚ za rok 2005 podniky ve státním
vlastnictví (cit.): „Sociální požitky dosáhly nejvyšší částky u ekonomických subjektů ve
vlastnictví státu, včetně resortů MO a MV (926 Kč). Z toho tyto subjekty dávaly svým
zaměstnancům nejvyšší příspěvky na bydlení (435 Kč) a měly také nejvyšší výdaje ze sociálního
fondu (183 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc).“ Dopočtem lze odhadnout u tohoto typu
subjektů průměrné měsíční příspěvky na stravování ve výši 290 Kč (926 Kč minus 435 Kč minus
183 Kč minus – odhadem – 20 Kč ostatních benefitů – podniky ve státním vlastnictví zpravidla
- 38 -
nedávají zaměstnancům k dispozici služební vozy, mobilní telefony ani odměny v podobě
vlastních akcií) na zaměstnance. To je ve srovnání s celostátním průměrem 242 Kč (podle
statistik ČSÚ) téměř o 20 % více. Stravenkové firmy také uvádějí státní organizace, příspěvkové
a rozpočtové organizace jako jednoho z největších zákazníků. Vzhledem k tomu, že jsme
nepovažovali vzorek dat z dotazníku za reprezentativní v předchozím bodu, musíme
(konsistentně) i tentokrát použít odhady ČSÚ.
Jaký je tedy podíl příspěvků na stravování u organizací ve státním vlastnictví (a u nichž tedy
zdanění je rozpočtově neutrální) na příspěvcích na stravování, které mohou být zdaněny?
Prostým součinem podílu mezd u tohoto typu subjektů na mzdách v ekonomice celkem ve výši
30 % (odhad) a poměru obvyklé výše příspěvků na stravování na měsíc u tohoto typu subjektů a
v ekonomice celkem, ve výši 1,2 obdržíme podíl rozpočtově neutrálního zdanění příspěvků na
stravování ve výši 36 %, tj. daňový výnos využitelný jinak (snížení deficitu nebo diskreční
zásahy) lze počítat pouze ze 74 % příspěvků.
Takto se redukuje báze pro výpočet fiskálního efektu systémů zaměstnaneckého stravování (pro
rok 2007):
(8)
X  13 100 mil. Kč  0,74  9 694 mil. Kč
3.1.3 ZÁVISLOST VELIKOSTI SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ NA
JEJICH ZDANĚNÍ ( X  X  t X  )
Odhad této klíčové proměnné vyjadřující sensitivitu systémů zaměstnaneckého stravování na
jejich zdanění provedeme dvěma způsoby:
1. na základě odpovědí zaměstnanců a zaměstnavatelů v dotazníku (viz níže),
2. na základě regrese v rámci zemí EU, kde systémy zaměstnaneckého stravování existují.
3.1.3.1 Výsledky dotazníku
Otázky č. 9 a 10 dotazníku pro zaměstnavatele zněly:
„Bude-li zrušena daňová uznatelnost výdajů na zaměstnanecké stravování (z hlediska
zaměstnavatele), pravděpodobně zrušíme (omezíme) systém zaměstnaneckého stravování.
(prosíme, při odpovědi na tuto otázku zvažte rigiditu podmínek pracovních smluv s Vašimi
zaměstnanci)
9.1. v horizontu 1 roku na x % původního rozsahu (0 – 100 %)
9.2. v horizontu 2 let na x % původního rozsahu (0 – 100 %)
9.3. v horizontu 3 let na x % původního rozsahu (0 – 100 %)“
Odpovědi respondentů indikují, že v prvním roce od zrušení daňové uznatelnosti nákladů na
příspěvky na stravování zaměstnanců lze očekávat pokles o 46 % až 72 % (podle toho, z jakého
vzorku, zda z květnového či z červnového, je počítána statistika), v dalších letech se již odpovědi
tolik neliší.
- 39 -
Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok
zrušení daňové uznatelnosti)
1
43,7%
49,3%
38,0%
Vážený průměr44
Horní mez 10% intervalu
Dolní mez 10% intervalu
070531
2
35,2%
40,3%
30,1%
3
30,1%
35,0%
25,2%
070531-070608
1
2
61,1% 53,2%
68,1% 59,3%
54,1% 47,0%
3
1
36,3% 52,0%
42,1% 56,4%
30,4% 47,6%
070608
2
43,8%
47,7%
39,9%
3
33,1%
36,9%
29,4%
Tabulka 9: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňové uznatelnosti
příspěvku na stravování
Obdobná byla otázka č. 10. Vzhledem k tomu, že snížení daňového zvýhodnění v tomto případě
by bylo vyšší, ale očekávané snížení užívání systému nižší, než v předchozí tabulce, lze vysvětlit
tuto skutečnost snad pouze tím, že respondenty byli zaměstnavatelé a mohou tak podhodnocovat
ztrátu zájmu zaměstnanců o tento způsob odměňování.
Rok od zrušení uznatelnosti (1 =
rok zrušení daňové uznatelnosti)
1
49,7%
55,4%
44,0%
Vážený průměr
070531
2
39,8%
45,2%
34,4%
3
35,1%
40,4%
29,8%
070531-070608
1
2
50,8% 39,7%
57,6% 45,4%
44,1% 33,9%
070608
2
40,1%
44,1%
36,0%
3
1
36,8% 50,6%
42,4% 55,0%
31,3% 46,2%
3
36,2%
40,1%
32,3%
Tabulka 10: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmu
z příspěvku na stravování na straně zaměstnance
Údaje ukazují, že systém má určitou dynamiku, k největšímu poklesu užívání systémů
zaměstnaneckého stravování zřejmě dojde v prvním roce, pokles v dalších letech již bue
pozvolnější.
Vztáhneme-li závěry z výše uvedených tabulek k mezní míře zdanění daní z příjmu právnických
osob (24 %), resp. daní z příjmu fyzických osob a příspěvky na sociální a zdravotní pojištění
(49,04 %45), pak můžeme odhadnout X  X  t X  následovně46:
1. V případě očekávaného zrušení daňové
zaměstnanců na straně zaměstnavatelů
Rok od zrušení uznatelnosti
(1 = rok zrušení daňové
uznatelnosti)
uznatelnosti
070531
1
2,35
2,11
2,58
2
2,70
2,49
2,91
příspěvků
na
070531-070608
3
2,91
2,71
3,12
1
1,62
1,33
1,91
2
1,95
1,70
2,21
stravování
070608
3
2,65
2,41
2,90
1
2,00
1,82
2,18
2
2,34
2,18
2,50
3
2,79
2,63
2,94
Tabulka 11: X  X  t X  při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování
44
Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.
Průměr z údajů (OECD, 2006, str. 52), přičemž podíly jednotlivých skupin podle složení domácností (ve struktuře
uvedené v cit. publikaci) jsme přiřadili následovně:
45
Family-type :
Wage level (% of Average wage):
Váha
Mezní míra zdanění
single
no ch
67
1
44,9
single
no ch
100
1
48,1
single
no ch
167
1
51,4
single
2 ch
67
0
60,8
married
2 ch
100-0
1
57,7
married
2 ch
100-332
3
57,7
married
2 ch
100-672
3
44,9
46
Označíme-li údaje získané z dotazníku jako    X  X  X , pak X  X  t X   1    t X .
47
- 40 -
married
no ch
100-332
1
48,1
2. V případě očekávaného zrušení daňové
zaměstnanců na straně zaměstnavatelů
Rok od zrušení uznatelnosti
(1 = rok zrušení daňové
uznatelnosti)
Tabulka 12: X  X  t X
zaměstnance
uznatelnosti
070531
1
0,99
0,88
1,10

2
1,19
1,08
1,29
příspěvků
070531-070608
3
1,28
1,17
1,38
1
0,97
0,84
1,10
2
1,19
1,08
1,30
3
1,25
1,13
1,35
na
stravování
070608
1
0,97
0,89
1,06
2
1,18
1,10
1,26
3
1,26
1,18
1,33
při zrušení osvobození příjmu z příspěvku na stravování na straně
Výsledky jsou značně rozdílné, s ohledem na výše zmíněný problém, že odhad budoucí úrovně
pužívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmů z příspěvků na
stravování na straně zaměstnance činili zaměstnavatelé, spíše favorizujeme výsledky uvedené
v tabulce Tabulka 11 výše. Uvidíme ovšem, jaké výsledky dá regresní analýza na datech z celé
Evropy a teprve na základě toho pak rozhodneme, jaká je podle našeho názoru relevantní
hodnota parametru X  X  t X  .
3.1.3.2 Regresní analýza na vzorku zemí z EU
Odhad závislosti velikosti systémů zaměstnaneckého stravování na jejich zdanění předpokládá,
že budeme mít k dispozici relativně dlouhou časovou řadu zahrnující změny rozsahu užívání
tohoto systému a také změny zdanění tohoto systému. Bohužel, tyto údaje nemáme k dispozici ze
2 důvodů:
1. Zdanění příspěvků zaměstnavatele zaměstnanci na stravování je zpravidla rovno 0
(máme-li na mysli jejich uznatelnost coby daňového výdaje a také osvobození od daně
z příjmů fyzických osob a od plateb pojistného sociálního a zdravotního pojištění).
2. V rámci jedné země zpravidla nedochází k významným změnám úrovně zdanění, kromě
toho nemáme k dispozici časovou řadu.
Dále při definici závislosti užití voucherů na zdanění třeba vzít do úvahy, že mohou existovat i
další, významné exogenní faktory, mimo jiné úroveň, do níž je započitatelný příspěvek
zaměstnavatele zaměstnanci coby daňově uznatelný výdaj zaměstnavatele. To je zřejmé ze
vztahu podílu příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců na mzdách a sociálních
požitcích (bez tohoto příspěvku) a maximální hodnoty příspěvku, která je daňově uznatelná. Data
jsou z let 1995 až 2005.
Jednoduchý lineární regresní model má tvar49
Voucher_use_wage_CZ = 0,00652207 + 0,0769727*Exemption_wage_CZ.
(9)
Grafické znázornění vztahu je níže na obrázku Obrázek 8.50
48
Použitý software: Statgraphics for Windows
50
Použitý software: MS Excel; mírně rozdílné hodnoty regresních koeficientů a koeficientu determinace jsou zřejmě
způsobeny odlišnými výpočetními algoritmy v jednotlivých softwarech.
49
- 41 -
Koeficient determinace modelu je 69,09 %. Rezidua modelu (9) ovšem evidentně nejsou závislá
na mezní míře zdanění (koeficient determinace 1,39 %, p-hodnota t-testu vysvětlující proměnné
0,787). Variabilita mezní míry zdanění příjmů fyzických osob v ČR51 je v letech 1995 až 2005
poměrně nízká. Mezní míru zdanění jsme použili ze dvou důvodů:
1. Zvýšení základu daně z příjmů fyzických osob o hodnotu příspěvků zaměstnavatele na
stravování zaměstnanců povede ke zvýšení daně na úrovni součinu mezní míry zdanění a
hodnoty zmíněných příspěvků – tak odpovídá definice exogenní proměnné rovnici (6).
2. Mezní míra zdanění na rozdíl od průměrné míry zdanění vykazovala při předběžné
analýze na úrovni evropských dat statisticky významný vztah k objemu příspěvků na
stravování.
Obrázek 8: Vztah mezi podílem maximální možné a skutečné průměrné hodnoty příspěvku zaměstnavatele
na mzdách a sociálních požitcích zaměstnanců; zdroj: ČSÚ, server Businessinfo, vl. výpočty.
Při kvantifikaci těchto vztahů v rámci zemí EU je však již výrazně vyšší variabilita mezní míry
zdanění. Abychom očistili endogenní proměnnou (tj. podíl hodnoty voucherů v ekonomice
celkem na hodnotě vyplácených mezd celkem52) o vliv vývoje maximální daňově uznatelné
hodnoty voucherů, provedli jsme obdobný postup jako v případě České republiky: nejprve jsme
očistili podíl příspěvků zaměstnavatele na stravování na mzdách o vliv maximální uznatelné
částky příspěvku zaměstnavatele a rezidua z tohoto jednoduchého regresního modelu jsme pak
dále použili jako endogenní proměnnou v modelu, kde exogenní proměnnou je mezní míra
zdanění. Použití závěrů výše uvedené regresní analýzy ovšem vyžaduje jeden předpoklad a
transformaci výsledků do podoby použitelné v rovnici (6):
51
Vypočteno jako průměr z mezních měr zdanění uvedených pro jednotlivé typové poplatníky v publikacích
(OECD, 1998) až (OECD, 2006). Tyto zahrnují mimo jiné také odvody na sociální a zdravotní pojištění.
52
Definováno jako průměrná hodnota voucheru násobená podílem pracovní síly účastné na voucherových
systémech v dané zemi za roky 2004 a 2006 za země: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie,
Německo, Řecko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Turecko, Velká Británie,
Nizozemí, Slovensko, Švédsko, Švýcarsko. Zdroj dat: Accor, (Wanjek, 2005). Data za rok 2006 nemohou být
z důvodu důvěrnosti uvedena a jsou uložena v archivu zhotovitele.
- 42 -
1. Předpokládáme, že mezi proměnnými je lineární vztah, konstanta v modelu je statisticky
nevýznamná, tj. X t X  X t X .
2. Předpokládáme, že míra užívání systému je mimo jiné dána jeho daňovou výhodností
(tedy daňovou úsporou zaměstnanců v případě, že namísto mzdy obdrží od
zaměstnavatele příspěvek na stravování). Snížení rozdílu mezi mezní mírou zdanění
příjmu fyzické osoby ze závislé činnosti a mírou zdanění příjmu z příspěvků
zaměstnavatele reprezentuje preferenci nezdaněného příjmu před zdaněným při dané míře
zdanění. Jestliže označíme celý příjem W (důchod) a rozdělíme jej na 2 statky: X , který
původně nebyl zdaněn a nyní bude zdaněn sazbou t X  tY a Y , který byl zdaněn již
dříve sazbou tY , jež zůstává beze změny. Jestliže důchod před zdaněním před změnou
daně t X byl W X 0  Y0 , po změně zdanění musí být
W X 0  t X 
X
Y
 Y0  t X 
.
t X
t X
(10)
Pak také musí platit při konstantním W (jde o příjem před zdaněním, tedy zdanění se jej
nedotýká z hlediska výše, pouze z hlediska struktury):
X
Y

,
tY
tY
(11)
protože t X = tY .
Touto konstrukcí podle našeho názoru můžeme odhadnout poměr X t X coby zápornou
hodnotu regresního koeficientu závislosti podílu příspěvků zaměstnavatele na vouchery na
mzdách zaměstnanců (po očištění o vliv maximální daňově uznatelné hodnoty voucherů) na
mezní míře zdanění příjmu.
První regresní model, užitý k očištění podílu příspěvků zaměstnavatele na vouchery na mzdách
zaměstnanců o vliv maximální daňově uznatelné hodnoty voucherů lze charakterizovat
následovně (označme jako Regresní model I):
- 43 -
Dependent variable: Voucher_use_wages
Independent variable: Exemption_wage
----------------------------------------------------------------------------Standard
T
Parameter
Estimate
Error
Statistic
P-Value
----------------------------------------------------------------------------Intercept53
0,00217723
0,0025547
0,852245
0,3993
Slope54
0,0743009
0,0289348
2,56787
0,0142
----------------------------------------------------------------------------Analysis of Variance
----------------------------------------------------------------------------Source
Sum of Squares
Df Mean Square
F-Ratio
P-Value55
----------------------------------------------------------------------------Model
0,000736815
1 0,000736815
6,59
0,0142
Residual
0,00435788
39 0,000111741
----------------------------------------------------------------------------Total (Corr.)
0,0050947
40
Correlation Coefficient = 0,380295
R-squared = 14,4624 percent
Standard Error of Est. = 0,0105707
Vidíme, že existuje statisticky významná závislost vysvětlované na vysvětlující proměnné,
nicméně tato závislost je relativně slabá (R2 = 14,4 %). Vztah mezi rezidui tohoto modelu a
mezní mírou zdanění příjmů fyzických osob56 je však již silnější (R2 = 36,79 %). Model
označíme jako Regresní model II:
Dependent variable: RESIDUALS
Independent variable: Marg_tax_rate
----------------------------------------------------------------------------Standard
T
Parameter
Estimate
Error
Statistic
P-Value
----------------------------------------------------------------------------Intercept
-0,0325457
0,0071115
-4,57649
0,0001
Slope
0,0627493
0,0137058
4,57832
0,0001
----------------------------------------------------------------------------Source
Sum of Squares
Df Mean Square
F-Ratio
P-Value
----------------------------------------------------------------------------Model
0,00131191
1
0,00131191
20,96
0,0001
Residual
0,00225317
36 0,000062588
----------------------------------------------------------------------------Total (Corr.)
0,00356507
37
Zřejmě existuje ještě řada proměnných, které by zvýšily vysvětlující schopnost modelu:
1. spotřební zvyklosti – zatímco v některé zemi není zvykem obědvat v restauraci a lidé se
spíše stravují v práci z vlastních zásob – např. Rumunsko, jinde by byl takový postup
nanejvýše neobvyklý – např. Francie,
53
Regresní konstanta
Regresní koeficient exogenní proměnné
55
P-hodnota F-testu. Reprezentuje pravděpodobnost, že nesprávně zamítneme alternativní hypotézu, že endogenní
proměnná nemá statisticky významnou závislost na exogenních proměnných.
56
Odhadnuto z výše uvedených (OECD, 1998) až (OECD, 2005)
54
- 44 -
2. kupní síla – v zemích s vyšší kupní silou reprezentují výdaje na stravování menší část
důchodu než v zemích s nižší kupní silou,
3. atd.
Regresní koeficient má očekávané znaménko (kladné), nicméně jeho výše je mimo rozumné
meze (při zvýšení zdanění příspěvků zaměstnavatele o 20 % bodů by byl systém již zcela
opuštění – v letech 2003 až 2005 se podíl příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců
na jejich mzdách pohyboval v ČR okolo 1,22 %). To je vysoce nepravděpodobné, neboť
vyplácení příspěvků na stravování by bylo pořád ještě výhodnější (z hlediska daňového), než
vyplácení mzdy. Při podrobnějším prozkoumání vzorku dat jsme zjistili, že extrémních hodnot
dosahuje Maďarsko (ve všech ohledech, tj. maximální daňově uznatelná výše příspěvků, mezní
míra zdanění i podíl příspěvků na stravování na mzdách). Po eliminaci této extrémní hodnoty ze
vzorku je sice vypovídací schopnost modelu popisujícího vztah reziduí Regresního modelu I
nižší, nicméně hodnoty regresních koeficientů jsou daleko reálnější: X t X  0,028242 , tedy
při úplném zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele od daně z příjmů a plateb sociálního a
zdravotního pojištění by došlo k opuštění systémů zaměstnaneckého stravování (zřejmě s určitou
dynamikou), nikoliv však ihned.
Model označíme jako Regresní model III:
Dependent variable: RESIDUALS
Independent variable: Marg_tax_rate
----------------------------------------------------------------------------Standard
T
Parameter
Estimate
Error
Statistic
P-Value
----------------------------------------------------------------------------Intercept
-0,0162805
0,00663854
-2,45242
0,0195
Slope
0,028242
0,0131659
2,14509
0,0392
----------------------------------------------------------------------------Source
Sum of Squares
Df Mean Square
F-Ratio
P-Value
----------------------------------------------------------------------------Model
0,000181416
1 0,000181416
4,60
0,0392
Residual
0,00134049
34 0,0000394261
----------------------------------------------------------------------------Total (Corr.)
0,0015219
35
Při současném podílu příspěvků na stravování na mzdách a požitcích zaměstnanců ve výši
1,222 % pak lze říci, že X  X  t X   0,028242 / 0,01222  2,311 , tedy při zvýšení zdanění
příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců o 1 % bod se příspěvky zaměstnavatelů na
stravování zaměstnanců přibližně o 2,311 % bodu (ceteris paribus). Interval spolehlivosti
(oboustranný) 90% je od 0,00597943 do 0,0505045 (vztaženo k podílu příspěvků na stravování
na mzdách, tedy X  X  t X   0,4893; 4,1329 .
3.1.3.3 Dílčí závěry
S ohledem na výsledky regresní analýzy, kdy u většiny zemí ve vzorku je dosti stabilní úroveň
mezní míry zdanění příjmů fyzických osob, považujeme za relevantní údaje z dotazníku
zaměstnavatelů ze vzorku responsí z května a června 2007:
- 45 -
Rok od změny zdanění (1 = rok nabytí
účinnosti změny zákona)
Horní mez 10% intervalu spolehlivosti
Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti
Vzorek dat 070531-070608
Vzorek dat 070608
1
1
2
3
2
3
-1,62
-1,95
-2,65
-2,00
-2,34
-2,79
-1,33
-1,70
-2,41
-1,82
-2,18
-2,63
-1,91
-2,21
-2,90
-2,18
-2,50
-2,94
Tabulka 13: Finální odhady X  X  t X 
3.1.4 SEKUNDÁRNÍ EFEKTY ZDANĚNÍ PŘÍSPĚVKŮ V SYSTÉMECH
Konstantu uvedenou v modelu (6) coby  můžeme v souladu s rovnicí (2) a přijatými
předpoklady rozložit jako součet jednotlivých sekundárních efektů:     i .
i
Dále budeme v analýze postupovat po jednotlivých efektech.
3.1.4.1 Kompenzace snížení příjmu z příspěvků zaměstnavatele na stravování ( 1 )
V případě tohoto parametru nemáme jinou možnost, než vycházet z výsledků dotazníkového
šetření mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
V případě průzkumu mezi zaměstnavateli většina respondentů uvádí, že kompenzovat
zaměstnancům snížení příjmu nebudou (ve všech vzorcích více než 65 %), někteří budou
kompenzovat tak, že z hlediska zaměstnavatele výdaje zůstanou stejné, menší část dokonce chce
dorovnat zaměstnancům snížení příjmu tak, aby dostávali stejný čistý příjem (což by znamenalo
vynaložit 1,4904 násobek58 výdajů na příspěvky na stravování).
Statistika
1 – Nebudeme zrušení (omezení) stravenkového systému kompenzovat.
2 - Vynaložíme stejný objem prostředků na zvýšení mezd (tj. čistá mzda v
důsledku osvobození příspěvků na stravování od daní poklesne).
3 - Vynaložíme tolik, aby zaměstnanci dostávali stejnou čistou mzdu.
Celkem
070531
65,58%
070531-070608
73,19%
070608
68,56%
21,86%
19,57%
20,96%
12,56%
7,25%
10,48%
100,00%
100,00%
100,00%
Tabulka 14: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 11
Při zohlednění výše příspěvků na stravování u jednotlivých respondentů a očekávané redukce
výdajů na stravování můžeme říci, že vysoce pravděpodobně nedojde k takovému poklesu
zdanitelných příjmů zaměstnanců, jak se zdálo na první pohled z očekávaného snížení příspěvků
na stravování, potažmo užívání systémů zaměstnaneckého stravování. S ohledem na závěry
předchozí subkapitoly se budeme zabývat pouze odhadem snížením užívání systémů
zaměstnaneckého stravování z responsí zaměstnavatelů za červen 2007.
Podívejme se nejdříve na celkový očekávaný rozsah snížení příjmu u zaměstnance v případě
zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování na straně zaměstnavatele:
57
58
Mezní míra zdanění = 49,04 %, průměr z údajů uvedených (OECD, 2006, str. 52), konstrukce průměru viz výše.
- 46 -
070531
070531-070608
1
2
3
1
2
3
1
33,60% 38,20% 41,10% 24,60% 31,00% 34,40% 29,10%
40,40% 45,40% 48,40% 32,80% 39,60% 43,30% 35,90%
26,70% 31,00% 33,70% 16,30% 22,40% 25,60% 22,20%
070608
2
3
34,50% 37,60%
41,70% 45,00%
27,30% 30,30%
Tabulka 15: Očekávané snížení příjmu zaměstnance při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování
A v případě zrušení osvobození na straně zaměstnance:
070531
070531-070608
070608
1
2
3
1
2
3
1
2
3
-30,6%
-33,9%
-37,1%
-24,1%
-33,6%
-35,9%
-27,2%
-33,4%
-36,1%
-37,2%
-41,1%
-44,4%
-32,3%
-42,0%
-44,4%
-33,8%
-40,5%
-43,4%
-23,9%
-26,8%
-29,9%
-15,9%
-25,1%
-27,3%
-20,5%
-26,2%
-28,9%
Tabulka 16: Očekávané snížení příjmu zaměstnance při zrušení osvobození příspěvku na stravování od daní
na straně zaměstnance
1 má tvar vyplývající ze (2):
1 t X   0, R  t1  ,
(12)
kde R je refundace (dojde ke snížení příjmu zaměstnance o tu část zrušeného příspěvku
zaměstnavatele, jež nebyla refundována).
Údaje uvedené v tabulce Tabulka 15 a Tabulka 16 tedy můžeme ve vztahu ke změně užívání
systémů zaměstnaneckého stravování vymezit takto:
1 
X
 1  R  ,
X
(13)
což také ústí v adekvátní způsob výpočtu očekávané míry refundace z údajů uvedených
v tabulkách Tabulka 9 a Tabulka 10 (údaje tam uvedené lze popsat jako tu část příspěvků
zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, jíž se změna daně nedotkne, tj. 1  X X ) v případě
zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců:61
070531
070531-070608
070608
1
2
3
1
2
3
1
2
3
40,32% 41,05% 41,20% 36,76% 33,76% 46,00% 39,38% 38,61% 43,80%
28,24% 29,94% 30,76% 15,68% 15,38% 32,03% 25,21% 25,80% 32,74%
52,58% 52,16% 51,79% 58,10% 52,14% 59,81% 53,75% 51,42% 54,71%
Tabulka 17: Míra kompenzace snížení příjmu v případě zrušení/omezení systému zaměstnaneckého
stravování – báze výpočtu je stav při zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování
Resp. v případě zrušení osvobození tohoto příjmu na straně zaměstnanců:
59
61
Údaje jsou vypočteny na základě střední hodnoty (váženého průměru) očekávané úrovně užívání systémů
zaměstnaneckého stravování.
62
60
- 47 -
1
070531
2
3
1
070531-070608
2
3
1
070608
2
39,2%
43,7%
42,8%
51,0%
44,3%
3
43,2%
44,9%
44,2%
43,4%
16,6%
25,0%
25,5%
23,8%
57,3%
59,1%
57,4%
71,6%
23,1%
22,9%
24,9%
27,5%
27,5%
62,0%
60,3%
61,9%
59,1%
57,3%
stravování – báze výpočtu je stav při zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování od daní na
straně zaměstnanců
Výsledky výpočtů jsou v obou případech velmi podobné, ze shora uvedených důvodů
(pravděpodobné podhodnocení snížení užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení
daňového osvobození na straně zaměstnanců) budeme vycházet dále z údajů uvedených
v tabulce Tabulka 17.
Proti předpokladům zaměstnavatelů ovšem stojí požadavky zaměstnanců, které předpokládají
výrazně vyšší míru kompenzací za zrušení či omezení příspěvků zaměstnavatelů na stravování
zaměstnanců, což reflektuje vcelku dobře skutečnost, že zatímco příspěvky na stravování jsou od
daní osvobozeny, jiný (monetární) typ příjmu nikoliv:
Požadovaná refundace v případě zrušení systému zaměstnaneckého
stravování v poměru k hodnotě příspěvku zaměstnavatele
Průměr
070531
070531 – 070608
1,176
1,211
1,141
1,195
1,229
1,160
Tabulka 19: Statistika požadované kompenzace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování po
korekci dat
Otázkou tedy je, jaká část skutečně bude refundována. Řešení závisí na situaci na trhu práce,
zejména křivkách nabídky práce a poptávky po práci. Předpokládáme-li, že zaměstnanci i
zaměstnavatelé implicitně zahrnuli informace o poptávce po práci a nabídce práce do svých
odpovědí (což není nereálný předpoklad), rozdělení nákladů spojených s kompenzací je
reflektováno ve shora uvedených údajích a řešením může být odhadnout míru kompenzace
snížení příspěvků na stravování zaměstnanců jako prostý průměr údajů uvedených v tabulkách
Tabulka 17 a Tabulka 19. Další možností je rozdělit rozdíl mez očekáváními zaměstnanců a
zaměstnavatelů ohledně kompenzace podle incidence na trhu práce (viz níže). Poznamenejme, že
incidence je odhadována z údajů z dotazníku, předpokládá tedy, že vypočtené hodnoty
v dotazníku se neliší významně od hodnot, které by byly dosaženy při šetření v rámci celé
populace, jíž by se změna zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců mohla
dotknout.
Indicence na trhu práce v ČR
Rozdělení nákladů mezi na zaměstnance
Rozdělení nákladů mezi na zaměstnavatele
Střední varianta
52,59%
47,41%
Nejvyšší varianta Nejnižší varianta
57,96%
44,29%
42,04%
55,71%
Tabulka 20: Incidence zvýšení nákladů práce (externí šok) na trhu práce v ČR
Odhad výše kompenzace po zohlednění údajů z dotazníku zaměstnanců i dotazníku
zaměstnavatelů pak je:64
63
- 48 -
1
070531
2
3
1
070531-070608
2
3
1
070608
2
77,0%
77,3%
77,4%
76,0%
74,4%
3
80,8%
76,9%
76,5%
79,2%
68,1%
70,0%
70,8%
56,8%
84,0%
83,4%
83,0%
88,9%
59,7%
71,5%
67,1%
68,5%
72,9%
85,4%
88,2%
84,9%
83,2%
84,6%
stravování – báze výpočtu je stav při zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování
Tato kompenzace (tedy zvýšení zdanitelné mzdy zaměstnanců) bude podléhat dani z příjmů a
platbám pojistného sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Mezní efektivní sazbu daně
na celou populaci jsme odhadli výše na 49,04 %.
66
Vážený průměr
1
070531
2
3
1
070531-070608
2
3
0,391
0,393
0,393
0,386
0,378
0,346
0,355
0,360
0,288
0,303
0,426
0,423
0,421
0,451
0,433
1
070608
2
3
0,410
0,390
0,388
0,402
0,363
0,341
0,348
0,370
0,448
0,431
0,422
0,429
Tabulka 22: Druhý člen vektoru (12) – zvýšení výnosu DPFO a pojistného sociálního a zdravotního pojištění
v poměru ke snížení užívání systémů zaměstnaneckého stravování
3.1.4.2 Daňová incidence na trhu práce
Celkovou změnu zdanění příjmů zaměstnanců a incidenci na trhu práce lze odhadnout
následujícím potupem:
1. změna zdanění práce (mezní míra zdanění vzniknuvší v důsledku změn ve struktuře
odměňování zaměstnanců bude odhadnuta (v relaci ke změně zdanění příspěvků
zaměstnavatele na stravování zaměstnanců vyjádřené v procentních bodech) jako souhrn
efektů změny zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců a zvýšení
zdanitelného příjmu zaměstnanců v důsledku kompenzace části snížení příspěvků na
stravování,
2. pomocí dańové incidence v modelu částečné rovnováhy (viz následující obrázek;
proměnné a funkce označené dolním indexem t jsou po zdanění) pak lze odhadnout
dopad změny zdanění práce na rovnovážné množství práce:
64
Jakkoliv jsme si vědomi, že průměrování takto rozdílných hodnot (či lineární interpolace) není ideálním řešením,
musíme jím vzít za vděk, neboť lepší nemáme.
65
66
- 49 -
Obrázek 9: Daňová incidence v modelu dílčí rovnováhy
Dále bychom měli zohlednit dopad změny ve zdanění práce na rovnovážné množství práce
v ekonomice, což lze provést právě buďto pomocí odhadu daňové incidence v modelu dílčí
rovnováhy (viz výše) anebo pomocí tzv. mzdové křivky.
V první řadě se pokusíme odhadnout dvěma výše uvedenými způsoby daňovou incidenci a dále
pak dopad na rovnovážné množství práce v ekonomice.
3.1.4.3 Změna zdanění práce
Výše jsme odhadnuli dopady změny zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování
zaměstnanců, a to jednak z hlediska změny rozsahu užívání systémů zaměstnaneckého
stravování a jednak z hlediska změny zdanění ve vztahu ke změně rozsahu užívání systémů
zaměstnaneckého stravování. Pro odhad dopadu na rovnovážné množství práce v ekonomice
zbývá kvantifikovat souhrnné působení těchto efektů: označme t1  0,5075 průměrnou mezní
míru zdanění mezd v ČR. Potom změnu zdanění důchodu, při zahrnutí efektů změny zdanění
příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců lze definovat:
T1  t X   X  X   R  X  t1 ,
(14)
což lze snadno upravit do formy vyjadřující citlivost ke změně daně, vyjádřeno podílem na
objemu příspěvku zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců:
T1
X
 1
 t X  R  t1  ,
t X  X
t X  X
(15)
Bohužel, rovnici (15) nelze již nijak dále zjednodušit, tj. poměr daňového výnosu k součinu
daňové sazby a objemu příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců je závislý na míře
zdanění těchto příspěvků. Následující graf ukazuje
- 50 -
Obrázek 10: Vývoj efektivního výnosu ((15)* t X , na pravé ose) a poměru změny zdanění příspěvků na
stravování ku změně daňové sazby ((15), levá osa)
Daňová incidence je pak dána tím, jaký podíl na (15) tvoří zvýšení nákladů práce a jaký podíl
tvoří snížení čistého příjmu zaměstnance. Pomocí vztahů pro daňovou incidenci v modelech dílčí
rovnováhy pak také lze odhadnout dopad na rovnovážné množství práce v ekonomice.
Mimo to, že vypočtené údaje lze použít pro odhad daňové incidence na základě elasticity
nabídky práce a poptávky po práci (výše), lze z nich také přímo odhadnout daňovou incidenci.
Na základě porovnání očekávání zaměstnanců a zaměstnavatelů jsme provedli odhad očekávané
úrovně kompenzace, ta se však vztahuje k hrubé mzdě. Zaměstnanci obdrží ještě o 15,75 % méně
(mezní míra zdanění 49,04 %, platby pojistného zaměstnavateli za zaměstnance 30 %). Takto
odhadnutá incidence by ovšem ukazovala na daleko větší nepružnost nabídky práce, než
výsledky dotazníkového šetření níže (které jsou samozřejmě validnější, neboť jde o přímo
vypočtené, nikoliv nepřímo dopočtené, údaje).
Další otázkou, kterou se musíme zabývat je, zda by ekonomické subjekty skutečně postupovaly
tak, jak by vyplývalo z předchozích odstavců, pokud by byly racionální. V intervalu zdanění
příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců, v nichž T1 t X  X   1 (od 0 % do
40 % za stávajících parametrů modelu) by totiž zaměstnavatelé i zaměstnanci dohromady na
daních a pojistném sociálního a zdravotního pojištění zaplatili více (někdy i násobně více), než
by činilo zdanění voucherů, a to i v případě, že by ponechali objem příspěvků na stravování
zaměstnanců na původní úrovni. Pokud bychom vztáhli T1 k objemu daní vybraných
z příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, po snížení o předpokládaný pokles
užívání voucherů vlivem zdanění, bylo by za stávajícího odhadu kompenzací snížení používání
systémů zaměstnaneckého stravování dokonce nesmyslné kompenzovat až do zdanění příspěvků
na stravování ve výši odpovídající průměrnému meznímu zdanění, tj. asi 51 %. Problém je
bohužel v charakteru dotazníku, který byl realizován prostřednictvím internetu, takže respondent
- 51 -
zpravidla neměl možnost si dopředu odpovědi promyslet (s výjimkou vyhledání několika
nutných údajů) a nebyla možnost respondenta upozornit na potenciálně kontradiktorní odpovědi
nebo odpovědi indikující neefektivní chování. I kdybychom předpokládali adaptivní chování
ekonomických subjektů, v horizontu 2 – 3 let by pravděpodobně neracionalitu výše popsaného
chování zjistila většina zaměstnavatelů a zaměstnanců a změnili by nastavení systému
odměňování tak, aby platby daní byly co nejnižší. Odhadu důsledků tohoto racionálního chování
lze dosáhnouti pomocí modelu daňové incidence na trhu práce v ČR, otázkou nicméně zůstává,
jaké bude skutečné snížení používání systémů zaměstnaneckého stravování – zda bude odpovídat
vypočtenému parametru X  X  t X  anebo indicenci na trhu práce (jež by byla výrazně nižší,
odhadem asi čtvrtinová až pětinová (přesněji dále).
3.1.4.4 Daňová incidence na trhu práce v ČR v modelu dílčí rovnováhy (  2 , alternativní
odhad X )
Pro odhad daňové incidence na trhu práce v modelu dílčí rovnováhy (viz Obrázek 9) jsme
provedli odhad intervalových elasticit nabídky práce a poptávky po práci. Ty lze definovat:
eW 
L L
,
W W
(16)
d
přičemž v případě mzdové elasticity poptávky po práci eW
lze předpokládat zápornou hodnotu,
zatímco v případě elasticity nabídky práce eWS kladnou hodnotu. Odhady elasticity poptávky po
práci se v literatuře pohybují v poměrně širokém rozmezí (od cca 0,2 do cca 1) podle studie,
období, dat a metody (srov. např. Hamerhesh, 1984, tab. 3). Teoreticky by v otevřené ekonomice
jakou je ČR měla být elasticita poptávky po práci poměrně vysoká, i když existují práce, které
tuto kauzalitu popírají (Panagaryia, 1999). V našem případě se ovšem můžeme opřít o data
z dotazníku s poměrně vysokým počtem odpovědí respondentů.
V rámci dotazníku zaměstnanců i zaměstnavatelů byly položeny otázky, které měly umožnit
odhad elasticity poptávky po práci a nabídky práce v okolí současného rovnovážného stavu na
trhu práce.
Zaměstnavatelé měli odpovědět na otázky:
„Křivka poptávky po práci.
Příklad: Zvýšením mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce rozumíme při zvýšení
produktivity práce o 10 % stagnaci mezd (0 %).
16.1. V případě zvýšení mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce bychom mohli
zvažovat zvýšení počtu pracovníků
o x % (0 – 100 %).
16.2. V případě zvýšení mezd o 5 % nad úroveň růstu produktivity práce bychom museli
zvažovat snížení počtu pracovníků
o x % (0 – 100 %).
- 52 -
16.3. V případě zvýšení mezd o 10 % nad úroveň růstu produktivity práce bychom museli
zvažovat snížení počtu pracovníků
o x % (0 – 100 %).“
Obdobné otázky byly položeny rovněž v dotazníku zaměstnanců:
Změna úrovně mezd
12.1. Pokud by Vám zaměstnavatel zvýšil mzdu o 10 % více, než je obvyklý roční nárůst
Vaší mzdy, motivovalo by Vás to k prodloužení týdenní pracovní doby o x hodin.
12.2. Pokud by Vám zaměstnavatel změnil úroveň mzdy tak, že poroste o 10 % pomaleji, než
je obvyklý roční nárůst Vaší mzdy (tedy nejspíše klesne), demotivovalo by Vás to tak, že
byste zkrátil(a) dobu strávenou týdně v práci o x hodin.
Otázky tedy byly formulovány tak, že potenciálně vylučují vliv růstu produktivity práce na růst
ceny práce a odpovědi lze použít pro odhady reakce trhu práce na externí šoky s vlivem na cenu
práce (např. změna zdanění práce).
Při interpretaci výsledků vykazovaly všechny intervalové odhady elasticit předpokládané
charakteristiky (tj. konvexní křivka poptávky po práci a konkávní křivka nabídky práce). Ze
vzorku odpovědí pro výpočet elasticity jsme vyloučili nesmyslné nebo protimluvné odpovědi
(např. větší snížení poptávaného množství práce v případě růstu mezd o 5 %, než v případě růstu
mezd o 10 % nad úroveň produktivity). Odhad změny objemu práce v případě změny ceny práce
jsme provedli:
1. v případě poptávky po práci coby vážený průměr z předpokládaných procentních změn
poptávaného množství práce (reprezentovaného počtem pracovníků), kde vahou byl počet
pracovníků
2. v případě nabídky práce coby prostý průměr z předpokládaných procentních změn
nabízeného množství práce, přičemž za průměrnou délku pracovního týdne byla vzata
doba 41,8 hodiny (zdroj: ČSÚ, EUROSTAT).67
Výsledky za všechny response (tj. květnové i červnové) ukazuje názorně následující obrázek.
67
Do dotazníku jsme (bohužel) nezařadili otázku na průměrný počet odpracovaných hodin v pracovním týdnu. Lze
ovšem dokázat, že při námi použité metodě odhadu je za předpokladu obdobného složení výběrového a základního
souboru odhad elasticity nezkreslený.
- 53 -
Obrázek 11: Elasticity nabídky a poptávky práce na trhu práce v ČR68
Níže (v Appendixu obsahujícím vyhodnocení dotazníku) se zabýváme také kvalitou odpovědí
(odpovědi v měsíci květnu mohou být zkreslené). V případě elasticity nabídky práce při snížení
mezd a elasticity poptávky po práci při zvýšení mezd však mezi průměrnými hodnotami
z květnových a červnových odpovědí nejsou žádné statisticky významné rozdíly (t-testy
nevýznamné). Domníváme se proto, že můžeme použít data za celé období, po něž byl dotazník
v provozu, neboť to umožňuje zejména u odhadu elasticity poptávky po práci významně zúžit
intervaly spolehlivosti.
Kompletní tabulky s výsledky analýzy jsou uvedeny v Appendixu, zde uvádíme pouze údaje,
které budeme dále používat:
Nabidka
Velikost vzorku
Prostý průměr z %počtu hodin
Směrodatná odchylka
5% interval spolehlivosti jednostranný
Horní mez intervalu spolehlivosti
Dolní mez intervalu spolehlivosti
Odhady elasticity nabídky práce
Střed intervalu spolehlivosti elasticity
Zvýšení mezd o 10 %
1462
4,33%
0,056
0,003
0,046
0,040
47,33%
44,45%
41,57%
Snížení mezd o 10%
1462
-6,53%
0,103
0,005
-0,060
-0,071
58,76%
64,09%
69,45%
Tabulka 23: Odhad mzdové elasticity nabídky práce ze vzorku responsí z května a června 2007
68
Srov. např. odhady podle (Lewis a MacDonald, 2002) nebo (Dunne a Roberts, 1993)
- 54 -
Poptávka
Snížení mezd o 10 % Zvýšení mezd o 5 % Zvýšení mezd o 10%
Velikost vzorku
202
202
202
Vážený průměr z %počtu zaměstnanců
4,33%
-3,41%
-7,11%
0,090
0,084
0,113
0,012
0,012
0,016
0,056
-0,046
-0,087
0,031
-0,023
-0,056
Odhady elasticity poptávky po práci
-51,51%
-95,75%
-95,24%
-40,24%
-71,09%
-77,45%
-28,83%
-46,72%
-59,95%
Tabulka 24: Odhad mzdové elasticity poptávky po práci ze vzorku responsí z května a června 2007
Odhad daňové incidence je pak již nasnadě: použijeme-li značení z obrázku Obrázek 9, můžeme
při respektování závěrů rovnice (15) zapsat část daně, která dopadá na zaměstnavatele jako
Wt  W 
es  T1
(17)
e s  ed
a část dopadající na zaměstnance jako
W  Wt  T1  
ed  T1
es  ed
(18)
.
Změna rovnovážného množství práce je
%L 
ed  e s
e s  ed
(19)
.69
Tak můžeme odhadnout dopad na trh práce (při zmíněných jednotkových nákladech práce) takto
(dopad konkrétní úrovně změny mezd se vypočte jako součin změny, např. zdanění a koeficientů
uvedených v následující tabulce). Pro jednotlivé scénáře používáme meze 10% intervalů
spolehlivosti (resp. střední varianta střed intervalu spolehlivosti) relevantních odhadů elasticit
(Tabulka 23 a Tabulka 24).
Daňová incidence
Elasticita nabídky práce
Elasticita poptávky po práci
Dopad na zaměstnance
Dopad na zaměstnavatele
Dopad na zaměstnanost
Nejvyšší
Střední varianta nezaměstnanost
0,641
0,695
-0,711
-0,958
0,526
0,580
0,474
0,420
-0,337
-0,403
Nejnižší
Nejvyšší dopad na Nejvyšší dopad na
nezaměstnanost
zaměstnance
zaměstnavatele
0,588
0,588
0,695
-0,467
-0,958
-0,467
0,443
0,620
0,402
0,557
0,380
0,598
-0,260
-0,364
-0,279
Tabulka 25: Koeficienty daňové incidence
69
Změnu ceny práce zde budeme vyjadřovat v procentech, tedy původní cena práce je rovna 1. Pokud bychom
vyjádřili cenu práce a změnu množství absolutně, měla by rovnice (19) poněkud jiný tvar, srov. (Kubátová, 2000,
str. 74).
- 55 -
Dlužno však podotknouti, že sociální a zdravotní pojištění platí se v ČR z hrubé mzdy, daně pak
z hrubé mzdy snížené o tyto platby (pro zaměstnance). Daňová incidence by tak navíc měla býti
ovlivněna změnou výše hrubé mzdy, jež po zavedení nové daně poklesne (viz výše).
Zaměstnanci totiž obdrží ještě o 14,04 % méně (mezní míra zdanění 49,04 %, platby pojistného
zaměstnavateli za zaměstnance 35 %).
V případě racionálního chování zaměstnanců a zaměstnavatelů, které jsme popsali výše, by mělo
být zvýšení daně rozloženo pouze na objem příspěvků zaměstnavatele na stravování
zaměstnanců, lze tedy položit následující rovnost (vztáhneme incidenci pouze k objemu
příspěvků na stravování):
X  W  Wt  t X  .
(20)
Potom můžeme definovat implicitní funkci X (připomeňme předpoklad racionálního chování a
tudíž absenci kompenzace)
X 
ed  t X   X  X 
e s  ed
(21)
,
což po několika úpravách dává
ed
X
.

X  t X es  e  1  t X 
d
(22)
Bohužel, funkce není konstantní. Při předpokladu racionálních zaměstnavatelů a zaměstnanců
tedy můžeme odhadnout citlivost změny objemu příspěvků na stravování, resp. voucherů obecně,
na změnu zdanění, v intervalu  0.615;0.333 . Připomínáme ovšem, že tyto závěry kolidují jak
s výsledky dotazníku, tak i s regresí na evropských zemích, kde jsou systémy zaměstnaneckého
stravování užívány.
Změna zaměstnanosti (přesněji součin změny zaměstnanosti a mezd v původní výši vyplácených
pracovníkům)70 ve vztahu k úrovni zdanění by pak měla být popsána rovnicí
e e 
L
X
 s d  1  t X 
X  t X es  ed 
X  t X
 71
 .

(23)
Potom  2 má tvar:
 welfare
T1
G
 2 t X    0,


X  t X X  t X
 X  t X
kde
70
71
welfare

 ,

je změna výplat dávek v nezaměstnanosti,
Pro dosažení bezrozměrné proměnné musíme používat stejných jednotek v čitateli i jmenovateli.
Rozepisujeme úmyslně některé členy rovnice, aby byla zřejmá návaznost na předchozí výpočty.
- 56 -
(24)
T1
je změna výběru daně z příjmů fyzických osob u nezaměstnaných
G
je změna příjmů veřejných rozpočtů v důsledku snížení míry růstu HDP,
a to jako nepřímé důsledky zdanění práce (na trhu práce). Tyto propočty nezahrnují změny
struktury spotřeby v důsledku zdanění určitého statku (v tomto případě stravování zaměstnanců),
jimiž se budeme zabývat zvláště.
Dlužno ovšem poznamenat, že v tomto případě je posun křivek nabídky a poptávky
determinován t X t1  t X  , přičemž v našem případě t1  49,04 % a t X  0 . Logika tohoto
tvrzení je velmi jednoduchá. Může-li si spotřebitel vybrat mezi poukázkou na zboží a penězi ve
stejné hodnotě, zpravidla si vybere peníze, protože mu dávají větší volnost (i když je možné, že
poukázku celou utratí). Preference je tak dána (jak je výše ukázáno na regresním modelu i datech
z dotazníku) výhodou, kterou poukázka či jiná, nepeněžní, forma plnění poskytuje oproti peněžní
formě plnění.
Obrázek 12: Incidence na trhu práce v ČR vyjádřená v citlivostní formě, vč. intervalů
S každou procentní změnou zdanění práce by (ceteris paribus, nezabýváme se nahrazováním
práce kapitálem) mělo dojít ke snížení zaměstnanosti o 0,2 % až 0,4 %.
Uvidíme, zda nám tento vztah potvrdí regrese na datech v ČR. Máme několik možností určení
exogenních i endogenních proměnných. S ohledem na problémy ekonomického vývoje ČR
koncem 90. let minulého století a recesi v EU v letech 2000 – 2002 a s ohledem na charakter
výše uvedené analýzy máme v zásadě dvě volby exogenní proměnné:
1. míra zdanění,
2. pracovní náročnost HDP (v úvahu připadají rovněž diferenciály nebo podíly
diferenciálů).
Endogenní proměnnou je nezaměstnanost, resp. její změna (v procentních bodech).
- 57 -
Takto předběžně vymezený model koresponduje s výše uvedeným – pokud externí šoky zvýšily
cenu práce (nebo došlo k nárůstu mezd nad úroveň nárůstu produktivity), mělo by v případě
statisticky významné závislosti ve vztahu k zaměstnanosti dojít také k nárůstu nezaměstnanosti,
et vice versa.
Po předběžné analýze (korelační koeficienty proměnných viz Appendix) jsme jako jeden
z vhodných modelů vybrali model
ut   0  1  ut 1  1  wt 1 / yt 1    2  wt  2 / yt  2  ,
kde
(25)
ut
je meziroční změna míry nezaměstnanosti
wt 1 / yt 1
je meziroční změna pracovní náročnosti HDP se zpožděním 1 čtvrtletí.
Kvůli multikolinearitě není možné zařadit autokorelační složku s dalším zpožděním.
Výsledky ukazuje následující tabulka, skutečný koeficient 1 je však výrazně nižší, než
predikce.  2 je statisticky nevýznamný.
Multiple Regression Analysis
----------------------------------------------------------------------------Dependent variable: d_u
----------------------------------------------------------------------------Standard
T
Parameter
Estimate
Error
Statistic
P-Value
----------------------------------------------------------------------------CONSTANT
-0,0489488
0,0276651
-1,76933
0,0843
d_GDP_LC_1
0,048606
0,0276086
1,76054
0,0858
d_u_1
1,03385
0,0631621
16,3682
0,0000
----------------------------------------------------------------------------Source
Sum of Squares
Df Mean Square
F-Ratio
P-Value
----------------------------------------------------------------------------Model
0,00443693
2
0,00221847
160,09
0,0000
Residual
0,000568158
41 0,0000138575
----------------------------------------------------------------------------Total (Corr.)
0,00500509
43
R-squared (adjusted for d.f.) = 88,0947 percent
Mean absolute error = 0,00287461
Durbin-Watson statistic = 0,811524
Tabulka 26: Model (25)
Pozn:
d_GDP_LC
d_u
je změna pracovní náročnosti HDP (meziroční míra změny), číslo udává zpoždění ve
čtvrtletích
je změna míry nezaměstnanosti
Sice zde mohou být ještě metodologické problémy (poměřujeme míru změny k diferenciálu) a
Durbin-Watsonova statistika (autokorelace v modelu) není uspokojivá, ale ani použití
modifikovaného modelu
- 58 -
et   0  1  et 1  1  wt 1 / yt 1    2  wt  2 / yt  2  ,
kde
et
(26)
je meziroční změna proměnné (1 – míra nezaměstnanosti)
nepřineslo výrazně lepší výsledky:
Dependent variable: d_e
----------------------------------------------------------------------------Standard
T
Parameter
Estimate
Error
Statistic
P-Value
----------------------------------------------------------------------------CONSTANT
0,0185471
0,0553396
0,33515
0,7392
d_GDP_LC_1
-0,0519883
0,0297402
-1,74808
0,0879
d_e_1
1,03382
0,0636049
16,2537
0,0000
----------------------------------------------------------------------------Source
Sum of Squares
Df Mean Square
F-Ratio
P-Value
----------------------------------------------------------------------------Model
0,00508051
2
0,00254026
157,34
0,0000
Residual
0,00066194
41 0,0000161449
----------------------------------------------------------------------------Total (Corr.)
0,00574245
43
Tabulka 27: Model (26); pozn.: d_e je et , jak definována výše; číslo na konci proměnné značí zpoždění
Testování dalších modelů potvrdilo slabou závislost (statisticky významná na 10% hladině
významnosti). Problémem těchto modelů je, že obsahují autoregresní složku, která však je
zřejmě není exogenní (tj. je ovlivněna dřívější úrovní zdanění nebo dřívější úrovní HDP – ty
však pro silnou autokorelaci a následnou multikolinearitu v modelu také dosti dobře nelze
použít). Domníváme se, že relevantní je zařadit do modelu další exogenní proměnné.
Panelová data (průměrné míry zdanění vs. HDP a nezaměstnanost) ukazují silnější závislost ve
střednědobém horizontu (zpoždění)72
Zpoždění
Korelace - zdanění mezd a míra růstu HDP
Korelace - zdanění mezd a nezaměstnanost
0
1
2
3
4
5
-9% -15% -16% -18% -21% -24%
2%
3%
3%
2%
0% -1%
Tabulka 28: Korelační koeficienty na panelových datech; zdroj dat: EUROSTAT
Závěry se ovšem poněkud liší, použijeme-li tzv. implicitní zdanění práce:
72
Průměrné zdanění práce dopočtené jako podíl daní z mezd, sociálního zabezpečení a daní domácností z příjmů
kromě kapitálových příjmů, na kompenzacích zaměstnanců celkem vs. Míra růstu HDP a harmonizovaná míra
nezaměstnanosti za roky 1997 až 2005 a země: Bulgaria, Czech Republic, Denmark, Germany (including ex-GDR
from 1991), Estonia, Ireland, Greece, Spain, France, Italy, Cyprus, Latvia, Lithuania, Luxembourg (Grand-Duché),
Hungary, Malta, Netherlands, Austria, Poland, Portugal, Romania, Slovenia, Slovakia, Finland, Sweden, United
Kingdom, Iceland, Norway
- 59 -
Zpoždění
Korelační koeficient tabulky 1 (impl.tax rate-GDP)
Korelační koeficient tabulky 1 (impl.tax rate-unemp)
-4
-0,13
0,20
-3
-0,16
0,20
-2
-0,16
0,21
-1
-0,16
0,23
0
-0,17
0,24
Tabulka 29: Korelační koeficienty na panelových datech; zdroj dat: EUROSTAT
Výsledky regrese na panelových datech z EU ukazují, že existuje těsnější závislost, než by
indikovala data z ČR. Na poměrně širokém vzorku dat z let 1997 – 2005 a za výše uvedené země
se jako nejlepší ukázaly modely (na ročních datech):
1. model
unemp = 0,943737 + 0,374192*deficit + 0,447633*gdp + 0,137464*impl_tax
(R2= 21,3494 %, D-W = 1,61688, F-test = 16,47)
kde
unemp
značí míru nezaměstnanosti
deficit
je deficit veřejných financí
gdp
je míra růstu HDP v s.c.
impl_tax
je implicitní zdanění práce
2. model
unemp = 1,46802 + 0,367082*deficit_1 + 0,306947*gdp_1 + 0,130855*impl_tax_1
(R2= 19,4384 %, D-W = 1,66577, F-test = 16,49)
značení proměnných je obdobné, číslo _1 na konci značí zpoždění o 1 rok
3. model
gdp = 4,57817 - 0,0799641*impl_tax_1 + 0,24404*unemp_1 - 0,0847067*deficit_1
(R2= 14,9067 %, D-W = 1,86621, F-test = 11,62)
značení proměnných je obdobné, číslo _1 na konci značí zpoždění o 1 rok
4. model
d_unemp = -0,169528 + 0,108507*d_impl_tax + 0,0544849*d_deficit
(R2= 2,28547 %, D-W = 1,79476, F-test = 2,07)
Pozn.: Závislosti mezi vysvětlujícími a vysvětlovanou proměnnou jsou v důsledku
aplikace diferenciálů velmi slabé (p-hodnoty t-testů 11,71 % u implicitního zdanění, resp.
12,90 % u diferenciálu deficitu)
značení proměnných je obdobné, písmeno d_ na začátku značí diferenciál
Statistiky Durbin-Watsonova testu ukazují, že zařazení proměnné deficit, resp. zpožděné
proměnné eliminovalo autokorelaci reziduí. Přidáním dalších proměnných (např. úrokové míry)
modely nedoznaly výrazných zlepšení. Různé další specifikace modelů (zúžení exogenních
proměnných) přineslo jen malého efektu, regresní koeficienty se zpravidla nezměnily významně.
- 60 -
Bohužel transmise zdanění do HDP, resp. zaměstnanosti probíhá pravděpodobně po delší dobu.73
Podle našeho názoru proto nelze dosti dobře postavit modely, které by uspokojivě vysvětlovaly
vztahy mezi diferenciálem zdanění (meziročním) a diferenciálem nezaměstnanosti (dtto). Proto
se podívejme ještě do zahraniční literatury
Nepoměrně lepší metodologii i data, než-li máme k dipozici (neprováděli jsme očištění dat podle
hospodářské politiky či jiných exogenních faktorů, které mohou ovlivňovat vypovídací
schopnost modelu) lze nalézt např. ve (Sasin, 2005), kde na panelových datech je ukázáno, že
existuje silná závislost mezi mezní mírou zdanění a zaměstnaností: „for a given GDP growth
rate, each percentage point difference in the tax wedge is associated with a decrease in
employment growth by 0.5 - 0.8 percentage points. These results thus suggest a strong and
significant negative relationship between the tax wedge and employment in EU8 countries“74
(Daveri a Tabelini, 2000), jež obsahuje velmi široký vzorek dat (za roky 1965 až 1995 a 14 zemí
OECD) dospívá k podobným závěrům jako předchozí citovaná práce: citlivost zaměstnanosti na
zdanění práce je v zemích kontinentální Evropy (podle specifikace modelu) od 0,25 do 0,5, tj. za
každé procento zdanění práce lze očekávat snížení zaměstnanosti o 0,40 % až 0,95 % (0,51 %
podle modelu s nejvyšší vysvětlující schopností). Dlužno ovšem poznamenat, že na rozdíl od
studie (Sasin, 2005) není ve vzorku dat v této Česká republika. Autoři také konstatují daňovou
incidenci zdanění práce v podobě snížení mezd o 0,35 až 0,43 procentního bodu na jeden
procentní bod změny daní u evropských zemí (u ostatních je závislost statisticky nevýznamná).
Obdobně (Kugler a Kugler, 2003) uvádí dopad zdanění práce na zaměstnanost 0,4 až 0,5
(elasticita), Thomas (1998) cca 0,3, atd.
3.1.4.5 Dílčí závěry k daňové incidenci
Teoretický model ukazuje, že za podmínek elasticit odhadnutých podle výsledků dotazníku lze
očekávat daňovou indidenci při zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců
v podobě rozdělení zdanění na zaměstnance a zaměstnavatele v poměru 0,45 : 0,55 až 0,55:0,45
(střed odhadu), pro očekávanou změnu zdanění pak cca na úrovni 0,5. Dopad na trh práce pak
lze na základě uvedeného modelu odhadnout na úrovni elasticity ve výši –0,23 až –0,25 (ve
vztahu k zaměstnanosti).
Výsledky regrese na datech z ČR nemůžeme považovat v důsledku endogenizace efektů fiskální
politiky zařazením autoregresní složky za relevantní. Zajímavější z tohoto pohledu jsou panelová
data z EU, kde výsledkem jsou odhady elasticity nezaměstnanosti vůči zdanění práce ve výši cca
0,13 až 0,14 a elasticity HDP vůči zdanění práce –0,08.
Různé studie pak uvádějí daňovou incidenci v podobě přesunu daně na zaměstnance snížením
mezd ve výši od prakticky neelastické nabídky práce (Triest, 1990) – relevantní pro nabídku
práce mužů v USA přes částečně elastickou nabídku práce – incidence cca 14 % až 23 % (Kugler
a Kugler) až po dosti elastickou nabídku práce – přesun na zaměstnance cca 45 – 60 % (Dunne a
Roberts, 1993) nebo (Thomas, 1998). Citované studie také uvádějí různé hodnoty elasticity
nezaměstnanosti vůči zdanění práce od prakticky neelastické nabídky práce (Triest, 1990) přes
73
I když např. (Daveri a Tabelini, 2000) spíše vycházejí z předpokladu poměrně rychlé reakce trhu práce na zvýšení
zdanění mezd. Naopak (Thomas, 1998) uvádí horizont 5 – 10 let pro reakci trhu práce na změnu zdanění.
74
(World Bank, 2005, str. 10)
- 61 -
relativně elastickou s elasticitou asi 0,3 (Thomas, 1998) až po výše zmíněné (Kugler a Kugler,
2003) nebo (Daveri a Tabelini, 2000).
S ohledem na poměrně kusá data, která jsme měli k dipozici při regresní analýze i výsledky
jiných studií se domníváme, že za relevantní lze považovat výsledky, které byly získány
z výpočtů elasticit nabídky práce a poptávky po práci z dotazníkových dat (Obrázek 12:
Incidence na trhu práce v ČR vyjádřená v citlivostní formě, vč. intervalů).
3.1.4.6 Dávky v nezaměstnanosti a výběr daní vs. změny HDP a zaměstnanosti
Jako všechny ostatní proměnné, i nyní budeme počítat efekt zdanění či nezdanění příspěvků
zaměstnavatele na stravování zaměstnanců (skrze zvýšení nákladů práce) v citlivostní formě.
Označíme-li dávky v nezaměstnanosti jako welfare , potom (již po úpravách)
welfare welfare
L
X


 ,75
X  t X
unemp X  t X L
kde
(27)
unemp
je míra nezaměstnanosti,
welfare
dávky v nezaměstnanosti vyplácené při míře nezaměstnanosti unemp
X
L
je podíl příspěvků na stravování na mzdách (k
dosažení
bezrozměrné
proměnné, musíme vztáhnout čitatel i jmenovatel ke stejné jednotce)
Rok
Dávky v nezaměstnanosti (mil. Kč)
Nezaměstnanost
Dávky/1 % nezaměstnanosti (mil. Kč)
Příspěvky na stravování/os./měsíc
Průměrný počet zaměstnanců
Podíl na mzdách
Elasticita nezaměstnanost/daně
Citlivost příspěvky/zdanění stravování
2005
2006
2007
13 443
8,79%
1 529
243
4 764
12 734
1,22%
0,27
0,039
14 839
8,13%
1 825
262
4 828
13 914
1,22%
0,27
0,043
12 581
7,10%
1 772
274
4 908
14 794
1,22%
0,27
0,039
Mez 5% Mez 5%
12 581
7,10%
1 772
274
4 908
14 794
1,22%
0,32
0,047
12 581MF ČR
7,10%MF ČR
1 772
274ČSÚ
4 908ČSÚ
14 794
1,22%
0,21
0,030
Zdroj
finanční statistika
Makropredikce duben 2007
+ vl.odhad (prolongace trendu)
2007 vlastní odhad z dat ČSÚ
pro změnu daně ve výši 24 %
Tabulka 30: Citlivost výdajů na dávky v nezaměstnanosti na zdanění příspěvků na stravování
V předcházející tabulce jsou uvedeny jak údaje historické a predikce, tak i horní a dolní mez 5 %
intervalu spolehlivosti vycházející z takto vymezeného intervalu spolehlivosti odhadu regresních
parametrů ve výše provedené analýze. Parametry jsou odhadnuty za předpokladu téměř
t X =49% (jak výše argumentováno, zvýšením zdanění na 24 % bude eliminována cca polovina
daňové výhody užívání systémů zaměstnaneckého stravování, proto lze očekávat (za
modelových předpokladů užitých v modelu daňové incidence) opuštění tohoto systému
v rozsahu, který by odpovídal 49% dani.
Dále bychom měli vzíti do úvahy, že při snížení zaměstnanosti nebudou vybírány daně u
nezaměstnaných, ani pojistné sociálního a zdravotního pojištění:
75
Nyní již abstrahujeme od změny rozsahu užívání systému, tento efekt pak na závěr započteme souhrnně.
- 62 -
T1
welfare W  t1


,
X  t X
X  t X welfare
(28)
Přitom poslední člen lze při lineárním vztahu nahradit W  t1 welfare . Výpočet rekapituluje
následující tabulka:
Rok
Dávky v nezaměstnanosti (mil. Kč)
Průměrný počet nezaměstnaných
Dávky v nezam. na nezaměstnaného (tis. Kč)
Poměr ekonomicky aktivních a
nezaměstnaných
Mzdy na zaměstnance
Mzdy celkem v národním hospodářství (mil.
Kč)
Podíl na mzdách
Elasticita nezaměstnanost/daně
Elasticita příspěvky/zdanění stravování
Zdanění práce
Citlivost daní z práce na zdanění stravování
2005
13 443
2006
14 839
410,2
32,77
371,3
39,96
12,61
203,31
14,00
215,46
2007 Mez 5% int.Mez 5% int.
Zdroj
12 581
12 581
12 581MF ČR finanční statistika
2007 vlastní odhad podle
314,1
314,1
314,1ČSÚ
makropredikce MF ČR
40,05
40,05
40,05
16,63
231,01
16,63
231,01
16,63
231,01
968 563 1 040 257 1 133 880 1 133 880 1 133 880ČSÚ
2007 vlastní odhad z dat ČSÚ
12 734
13 914
14 794
14 794
14 794
1,22%
1,22%
1,22%
1,22%
1,22%
0,27
0,27
0,27
0,32
0,21
pro změnu daně ve výši 24 %
0,039
0,043
0,039
0,047
0,030
48,10%
49,04%
49,04%
49,04%
49,04%OECD
0,117
0,114
0,111
0,133
0,086
Tabulka 31: Citlivost příjmů ze zdanění práce vůči změně zdanění příspěvků na stravování
Ve vztahu k HDP je závislost na zdanění poměrně slabá, nicméně statisticky významná. Z řady
modelů jsme na panelových datech z EU (popis souboru dat viz výše) vybrali model velmi
jednoduchý, který však není zatížen multikolinearitou (další modely i teoretické pozadí analýzy
je uvedeno v Appendixu):
Dependent variable: gdp
----------------------------------------------------------------------------Standard
T
Parameter
Estimate
Error
Statistic
P-Value
----------------------------------------------------------------------------CONSTANT
4,72702
0,958291
4,93276
0,0000
impl_tax
-0,0811822
0,0247806
-3,27604
0,0013
unemp_1
0,209373
0,0434258
4,82139
0,0000
----------------------------------------------------------------------------Source
Sum of Squares
Df Mean Square
F-Ratio
P-Value
----------------------------------------------------------------------------Model
133,299
2
66,6497
15,14
0,0000
Residual
796,897
181
4,40275
----------------------------------------------------------------------------Total (Corr.)
930,197
183
Tabulka 32: Model (26); pozn.: d_e je et , jak definována výše; číslo na konci proměnné značí zpoždění
Výsledek lze interpretovat tak, že zvýšení zdanění práce o 1 % bod povede ke snížení míry růstu
HDP o 0,08 % bodu (v průměru za země ve vzorku EU). Při zařazení dalších proměnných
(deficit, zpožděné proměnné) většinou nedošlo ke zlepšení vysvětlující schopnosti modelu ani ke
- 63 -
změně výběru proměnných v modelu (kriteriem F-test > 4). Na základě regresní analýzy (viz
Appendix) jsme také odhadnuli elasticity příjmů a výdajů státního rozpočtu vzhledem k vývoji
HDP:
Daň
DPPO
DPFO
Sociální odvody
DPH
Spotřební daně
Podpora v nezaměstnanosti
Základna
HDP
Konečná spotřeba domácností
Elasticita základny vzhledem k HDP
1,0000
0,4877
0,4877
0,9000 (0,4616)
0,9000 (0,4616)
0,4877
Tabulka 33: Elasticity výběru daní vůči HDP
Údaje uvedené v předchozí tabulce lze interpretovat tak, že při změně míry růstu HDP o 1 % bod
(nikoliv o 1 %) dojde ke procentní změně výběru uvedené daně ve výši uvedené elasticity. Údaje
týkající se výdajů na nezaměstnanost a DPFO nám mohou posloužit jako korektivy již výše
uvedených odhadů. Výše uvedený odhad citlivosti HDP na důchodové daně je ve tvaru
y TL L  , kde y je změna míry růstu HDP a TL je změna důchodových daní. Potom
y  t X 
y X
 ,
t X L
(29)
jestliže
t X t L

.
X
L
(30)
Je však možno také odhadnout elasticitu příjmů státního rozpočtu k HDP, ať již staticky (zde je
ovšem problém heteroskedasticity) nebo dynamicky. Poměr netransferových příjmů státního
rozpočtu (bez půjček) k HDP se pohybuje v letech 1995 až 2005 okolo 38,5 %, při zvýšení HDP
o 1 mld. Kč lze očekávat zvýšení příjmů státního rozpočtu o 385 mil. Kč (et vice versa).
Dependent variable: G
----------------------------------------------------------------------------Standard
T
Parameter
Estimate
Error
Statistic
P-Value
----------------------------------------------------------------------------Y
0,385079
0,00267007
144,22
0,0000
----------------------------------------------------------------------------Source
Sum of Squares
Df Mean Square
F-Ratio
P-Value
----------------------------------------------------------------------------Model
9,91945E12
1
9,91945E12
20799,55
0,0000
Residual
5,24598E9
11
4,76907E8
----------------------------------------------------------------------------Total
9,9247E12
12
Tabulka 34: Relace příjmů státního rozpočtu bez výpůjček a transferů k HDP
- 64 -
Použili jsme rovněž dynamický model bez konstanty, kde parametr lze použít přímo jako
elasticitu příjmů státního rozpočtu (bez transferových příjmů) vůči HDP (v běžných cenách).
Dependent variable: d_G
----------------------------------------------------------------------------Standard
T
Parameter
Estimate
Error
Statistic
P-Value
----------------------------------------------------------------------------d_Y
0,839722
0,0861275
9,74976
0,0000
----------------------------------------------------------------------------Source
Sum of Squares
Df Mean Square
F-Ratio
P-Value
----------------------------------------------------------------------------Model
0,0499439
1
0,0499439
95,06
0,0000
Residual
0,00525406
10 0,000525406
----------------------------------------------------------------------------Total
0,0551979
11
Tabulka 35: Relace % změny příjmů státního rozpočtu bez výpůjček a transferů k % změně HDP
Podle našeho názoru je však jednodušší a vhodnější specifikovat přímo parametr G Y , kde
G je výše státního rozpočtu a Y je výše HDP v běžných cenách, neboť při vizuelní analýze je
zřejmé, že relace % změny příjmů státního rozpočtu bez výpůjček a transferů k % změně HDP je
mimo jiné ovlivněna cyklickou náchylností poměru příjmů SR, jak specifikovány výše, ku dluhu.
Na druhé straně část příjmů státního rozpočtu může být autonomní
Z našeho pohledu výhodnější, než-li postupovat po jednotlivých daních, je vycházet z příjmů
státního rozpočtu bez výpůjček a transferů jako celku, a to následujících důvodů:
1. jednoduchost a průhlednost,
2. jasná a velmi těsná závislost,
3. komplexnost – nemusíme se obávat, že nějakou příjmovou položku státního rozpočtu,
spojenou se zdaněním, opomeneme.
3.1.5 ZMĚNY STRUKTURY SPOTŘEBY A DOPADY DO VÝBĚRU DANÍ (  3 )
Konstanta  3 je opět vícesložková a ve vztahu ke změně užívání systémů zaměstnaneckého
stravování, tj.

T3
3 t X    0,
 t X  X

 ,

(31)
kde
T3 jsou daně z přidané hodnoty a z příjmů u organizací, které jsou existenčně závislé
na systémech zaměstnaneckého stravování a u organizací v odvětví obchodu (substituční efekt).
Jak níže uvedeno ve vyhodnocení výsledků dotazníku, značná část respondentů uvažuje, že se
nebude dále stravovat ve stravovacích zařízeních, ale bude si nosit na pracoviště svačinu. Toto
- 65 -
číslo se velmi dobře shoduje mezi zaměstnanci i mezi zaměstnavateli, pouze cca 33 %
zaměstnanců by se po zrušení nebo omezení příspěvků na stravování i nadále stravovalo
v restauracích (ovšem tuto položku je potřeba vztáhnout k části spotřeby, která je realizována
v restauracích). To samozřejmě bude mít dopad do tržeb restaurací (a hotelů, statisticky vzato
tuto položku nemůžeme vynechat, neboť restaurace a hotely jsou zahrnuty pod jednou položkou
základního členění OKEČ, v němž jsou publikována data ČSÚ). Snížení tržeb se projeví ze
zdanitelných položek (přímo, další nepřímé efekty, které obvykle má zdanění práce, jsou již
zahrnuty v efektu zdanění práce na HDP) v přidané hodnotě, mzdách a zisku těchto zařízení.
Kromě toho lze očekávat, že část ve výši 25 %76 z peněz, které sice budou utraceny
v pohostinství (oněch 33 %, jež budou i po zrušení příspěvků na stravování i dále užívat
pohostinských zařízení) nebude vykazována vůbec, resp. bude použita ke snížení daní z příjmů
právnických osob – výdaje budou vykazovány, ale příjmy nikoliv. V případě tržeb musíme
počítat s tím, že většina vstupů restaurací je zdaněna 5% sazbou DPH, zatímco veškeré výstupy
jsou zdaněny 19% sazbou DPH.77 Diferenciál 14 % představuje DPH, která nebude realizována,
nebudou-li peníze utraceny za stravování v restauraci, ale za nákup svačiny v obchodě s jídlem.
Podle finanční analýzy průmyslu a stavebnictví 2006, vydané Ministerstvem průmyslu a
obchodu jsou marže v pohostinství následující:
Součty
Tržby bez přidané hodnoty
Přidaná hodnota v pohostinství
Mzdy v pohostinství
Zisková marže v pohostinství
Zdanění
14,00%
19,00%
49,04%
24,00%
Podíl
59,77%
40,23%
14,95%
7,53%
Tabulka 36: Některé marže v pohostinství; zdroj: MPO, 2006
Protože typ zdanění, o němž je zde hovořeno, je selektivní a povede nadproporcionelně (více,
než by odpovídalo elasticitě HDP vůči zdanění práce) ke snížení spotřeby, resp. změně struktury
spotřeby, domníváme se, že můžeme analýzu vést jednak po linii HDP (sekundární efekty,
multiplikace) a po linii přímé, tj. snížení tržeb v pohostinství a jejich přesun do maloobchodu.
V případě maloobchodu můžeme počítat s úbytkem tržeb u voucherů, které tam byly
realizovány, ale s přírůstkem tržeb v důsledku přesunu spotřeby z restaurací na maloobchod.
Celkový dopad však je zanedbatelný, neboť marže přidané hodnoty, podíl mzdových nákladů i
zisková marže jsou dosti nízké a marže přidané hodnoty v pohostinství v zásadě snižuje cenu
jídla, které je možno koupit v obchodě oproti jídlu, které lze zakoupit v restauraci (tj. minerální
vodu v restauraci lze koupit za 10,- Kč, zatímco v obchodě např. za 5,- Kč). Odhad tohoto
snížení útraty v důsledku koupě levnějších jídel je 50 % z částky, která by jinak byla utracena
v restauraci.
Součty
Přidaná hodnota v obchodě
Mzdy v obchodě
Zisková marže v obchodě
Zdanění
5,00%
49,04%
24,00%
Podíl
8,53%
3,46%
2,50%
Tabulka 37: Některé marže v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel; zdroj: MPO, 2006
Spotřební daně v obchodě a pohostinství zanedbáváme – jsou stanoveny in rem a
nepředpokládáme-li snížení spotřeby alkoholu nebo tabákových výrobků, není důvod se jimi
76
77
Viz výše odhady šedé ekonomiky v některých odvětvích národního hospodářství
Srov. příl. č. 1 až příl. č. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
- 66 -
zvláště zabývat. Mimo to příspěvky na stravování nesmí být použity k nákupu alkoholu nebo
cigaret, ale pouze k nákupu jídla.
Konečně ovšem nesmíme zapomenout na samotné podniky zabývající se poskytováním systémů
zaměstnaneckého stravování – zde je marže přidané hodnoty velmi nízká (v průměru 5 %
hodnoty stravenek, u závodních jídelen může být poněkud vyšší), jiné údaje o hospodaření
podniků zaměstnaneckého stravování jsme bohužel neměli, tedy odhadujeme podíl osobních
nákladů na 2 % tržeb a zisk na 1 % tržeb. V celkovém kontextu však jde, obdobně jako u změny
výběru daní v maloobchodě, o zanedbatelnou částku.
Při zahrnutí všech změn spotřeby a přesunů ve struktuře spotřeby tak můžeme říci, že
T3
 0,27940476
t X  X
- 67 -
4
VÝPOČET SUMY FISKÁLNÍCH EFEKTŮ ZAMĚSTNANECKÉHO
STRAVOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Valnou většinu postupu jsme již popsali výše. Při výpočtu sumy fiskálních efektů
zaměstnaneckého stravování v ČR máme několik voleb pro řadu parametrů modelu:
1. Míra změny užívání systémů zaměstnaneckého stravování a kompenzace snížení příjmu
zaměstnance: lze použít model daňové incidence nebo data z dotazníkového šetření, a to
buďto ve variantě střední (výše odhadnutý střed mezi očekáváními zaměstnavatelů a
očekáváními zaměstnanců ohledně kompenzace) nebo ve variantě, kterou očekávají
zaměstnavatelé, tj. kompenzace okolo 45 % v průměru (to také odpovídá incidenci
vypočtené z dotazníkových dat; varianta očekávaná zaměstnanci není reálná, neboť by
veškeré náklady byly přeneseny na zaměstnavatele – to není za dané incidence reálné).
2. Lze použít střední hodnotu intervalu odhadu parametru anebo lze použíti mez 10%
intervalu významnosti (horní či dolní). Přitom jsme ovšem vybrali takové kombinace,
které vedou k extrémním výsledkům (tj. všechny parametry spíše pesimistické nebo
všechny parametry spíše optimistické).
Následující tabulka obsahuje variantu výpočtu při použití dotazníkových dat (střední hodnoty za
celé období trvání dotazníku).
Varianta - dotazníková data - střední
Podíl/ koef.
Jednotková změna Výsledné efekty
14 794
36,00%
-5 326
9 468
24,00%
-2,79
-6 334
49,04%
80,84%
2 511
3 134
24%
752
-5,8
-200
-16,4
-566
-10,2
-351
Zdanění
Objem příspěvků
Z toho: státní správa
Ke zdanění
Změna objemu užívání pří zdanění 24%
Kompenzace zaměstnancům
Základ pro zdanění po incidenci
Výnos při zdanění 24 %
Absolutně - dávky v nezaměstnanosti
Absolutně - daně z práce za nezaměstnané
Absolutně - změna HDP a následně rozpočtových příjmů
Snížení hodnoty utracených stravenek (snížení děleno podílem
příspěvků zaměstnavatele 53,3 %)
Část stravenek utrácených v restauracích (snížení)
Bude se stravovat dále v restauracích
Šedá ekonomika v pohostinství
Rozdíl - snížení (vykazovaných) tržeb v pohostinství
Část stravenek utrácených v obchodech (snížení)
Část stravenek utrácených v restauracích (zvýšení)
Saldo pro obchod
Mzdy v obchodě
Tržby firem zabývajících se zam.stravováním
Přidaná hodnota
Mzdy
Zisk
Saldo celkem (fiskální dopad zdanění ve výši 24 %)
53,3%
68,7%
33,0%
25,00%
14,00%
19,00%
49,04%
24,00%
59,77%
40,23%
14,95%
7,53%
31,3%
50,0%
5,00%
49,04%
24,00%
8,53%
3,46%
2,50%
19,00%
49,04%
24,00%
5,00%
2,00%
1,00%
-11 884
-8 164
2 694
-674
-6 144
-514
-470
-450
-171
-3 720
2 735
-985
-4
-17
-6
-6 334
-60
-62
-15
377
Tabulka 38: Propočet střední varianty fiskálního dopadu zdanění příspěvků na stravovávání ve výši 24 %
- 68 -
Většina pozitivního efektu ze zdanění je v této variantě kompenzována snížením používání
systémů zaměstnaneckého stravování a jejich dopadem na výběr daní. Není zde zřejmě místo pro
uvedení všech devíti variant, které jsme propočetli, proto uvádíme pouze souhrn jejich
výsledků78 (varianty jsou charakterizovány použitou metodikou a tím, zda jsou spíše optimistické
či spíše pesimistické):
Varianta
Varianta - racionální subjekty, střední
Varianta - dotazníková data - mírně pesimistická
Varianta - dotazníková data - mírně optimistická
Varianta - racionální subjekty - optimistická
Varianta - racionální subjekty - pesimistická
Varianta - dotazníková data - kompenzace podle představ zaměstnavatelů - střední
Varianta - dotazníková data - kompenzace podle představ zaměstnavatelů - pesimistická
Varianta - dotazníková data - kompenzace podle představ zaměstnavatelů - optimistická
Deskriptivní statistika vzorku výsledků
Průměr
Počet pozorování
5% interval spolehlivosti
Horní hranice 5% intervalu
Dolní hranice 5% intervalu
Pravděpodobnost, že výnos ze zdanění bude záporný
Výsledek
647
377
-70
771
962
410
-335
-742
311
Hodnota
259
517
9
338
597
-79
13,5%
Tabulka 39: Resumé výsledků propočtů fiskálního dopadu zdanění příspěvků na stravovávání ve výši 24 %
Dodejme, že použití intervalů spolehlivosti na propočet variant není zcela korektní, neboť vzorek
zřejmě nemá normální rozdělení hodnot. Pokud bychom provedli vyčerpávající simulační
analýzu, šlo by pravděpodobně o třívrcholové rozdělení s překrývajícími se normálními
rozděleními, podle toho, zda předpokládáme racionální subjekty, střední variantu kompenzace
nebo variantu kompenzace podle představ zaměstnavatelů. Podle našeho názoru by se tak
intervaly spolehlivosti příliš nezměnily (spíše rozšířily, došlo by k další relativizaci jakýchkoliv
– pozitivních či negativních – fiskálních dopadů systémů zaměstnaneckého stravování).
zaměstnaneckého stravování zřejmě má mizivé fiskální dopady po započtení všech přímo
597 mil. Kč.
zaměstnavatele na stravování zaměstnanců daní z příjmů ve výši 24 % získáno méně než
než -79 mil. Kč (tj vyšší záporný efekt zdanění).
78
Kompletní přehled výsledků výpočtů je uveden v příloze.
- 69 -
5
DALŠÍ (NEPŘÍMÉ) FISKÁLNÍ EFEKTY SYSTÉMŮ
Výše jsme propočetli přímé fiskální efekty systémů zaměstnaneckého stravování. Je však na
místě podotknout, že zaměstnavatelé v námi vedeném dotazníku odpověděli ve většině případů,
že podle jejich názoru stravování zaměstnanců v systémech zaměstnaneckého stravování přispívá
k produktivitě a snižování nemocnosti zaměstnanců (struktura tabulky podle data příspěvku před
koncem května, v červnu a poslední sloupec květnové i červnové odpovědi):
Otázka: „Stravování v systémech zaměstnaneckého stravování přispívá k produktivitě a ke
snižování nemocnosti zaměstnanců.“
Podíly odpovědí
1-Spíše ano
2-Nevím
3-Spíše ne
070531
55,81%
26,51%
17,67%
070531-070608
51,45%
29,71%
18,84%
070608
54,11%
27,76%
18,13%
Tabulka 40: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 13.
Kvantifikace je poměrně obtížná, neboť nevíme rozsah, v jakém přispívá kultivované stravování
zaměstnanců k produktivitě a snížení nemocnosti, ale někteří autoři na tuto skutečnost poukazují
(celá plejáda citací viz Wanjek, 2005).
Nejistota ohledně rozsahu pozitivního efektu, který by byl kvantifikovatelný (nikoliv pouze
sociální klima a spokojenost zaměstnanců, jež jsou – mimo jiné - implicite zahrnuty
v odpovědích respondentů v následující tabulce) vede k nižšímu podílu kladných odpovědí, než u
odpovědí na otázku: „Jaký je Váš názor na systémy zaměstnaneckého stravování (stravenky,
závodní jídelny)?“. To je logické.
Podíly odpovědí
1 - Jsou přínosem (z hlediska produktivity, spokojenosti, zdraví
zaměstnanců).
2-Nejsou přínosem, jde o vynucenou záležitost.
3-Nemám na tuto věc jednoznačnější názor
070531
070531-070608
070608
86,05%
6,51%
7,44%
87,68%
8,70%
3,62%
86,69%
7,37%
5,95%
V dotazníku zaměstnanců zazněly pozitivní názory na systémy zaměstnaneckého stravování ještě
jednoznačněji.
Další, potenciálně významné efekty (např. omezení spotřeby inferiorního zboží) jsou zmíněny
výše v teoretické části této studie.
Aniž bychom zpochybňovali výsledky numerických propočtů efektů zdanění příspěvků
zaměstnavatelů v systémech zaměstnaneckého stravování, domníváme se, že je relevantní také
fakt, že systémy zaměstnaneckého stravování velmi pravděpodobně přispívají ke zvyšování
produktivity práce a snižování nemocnosti zaměstnanců (i když tento efekt neumíme dosti dobře
kvantifikovat).
- 70 -
6
ZÁVĚRY A DISKUSE
Systémy zaměstnaneckého stravování jsou fenoménem, který ve své čisté podobě je
v ekonomické literatuře velmi málo zpracován. Problematika existence zaměstnaneckých
systémů stravování zahrnuje celou škálu vědních oborů – od mikroekonomie a teorie volby
spotřebitele, přes makroekonomii a hospodářskou politiku, personalistiku (motivace
zaměstnanců) až k dopadům užívání takového systému na zdravotní stav zaměstnanců. Cílem
této studie ovšem byly především makroekonomické efekty systémů zaměstnaneckého
stravování. Proto jsme se zabývali primárně ekonomickými efekty, a to v co největší šíři – i
z hlediska mikroekonomie, neboť jinak bychom neměli podklad pro to, zda je takový systém
efektivní z hlediska zaměstnanců (příjemců stravování).
Na základě teoretického zkoumání a dílčích dat z ČR můžeme říci, že systémy zaměstnaneckého
stravování (tak, jak jsou aplikovány v ČR) vysoce pravděpodobně fungují ve vztahu
k maximalizaci užitku spotřebitele efektivně (nedochází k rohovému řešení optima spotřebitele).
Systémy zaměstnaneckého stravování na mikroúrovni také pravděpodobně ovlivňují složení
spotřebního koše ve prospěch hotových jídel oproti jídlům připravovaným zaměstnanci doma
z potravin nakoupených v maloobchodě. Z hlediska makroekonomického je ovšem problematika
podstatně širší a zahrnuje nejen fiskální politiku, ale i efekty systémů zaměstnaneckého
stravování na produkt, nezaměstnanost, atd.
V České republice fungují v zásadě dva odlišné systémy zaměstnaneckého stravování – tzv.
stravenkový systém, který využívá celkem asi 28 % zaměstnanců, a systémy závodního
stravování. Stravenkové systémy, stejně jako systémy závodního stravování mají tu výhodu, že
je do nich kromě zaměstnanců a zaměstnavatele zapojen i třetí subjekt, což minimalizuje riziko
daňových úniků. Stravenkový systém také umožňuje menším podnikům poskytovat svým
zaměstnancům obdobné výhody jako jim mohou poskytovat velké podniky, za podmínek
obdobné podpory ze strany státu. Z tohoto pohledu považujeme stravenkový systém za velmi
přínosný pro udržení schopnosti malých a středních podniků poskytovat zaměstnanecké
stravování pro zaměstnance a v této funkci jiným systémem prakticky nenahraditelný.
Partikulární přístup k jednomu nebo druhému systému by vedl k prohloubení ekonomické
nerovnosti a favorizaci ekonomicky silných podniků oproti malým a středním podnikům.
Zdanění se mohou obtížněji vyhnout malé podniky, resp. podniky se systémem závodního
stravování provozovaným externě nebo stravenkovým systémem závodního stravování.
Existence systémů zaměstnaneckého stravování sice na jedné straně zatěžuje příjmovou stránku
státního rozpočtu, na druhé straně však zvyšuje zaměstnanost, snižuje rozsah šedé (černé)
ekonomiky, potenciálně zvyšuje podíl statku ve vyšší sazbě DPH ve spotřebním koši, má
potenciál zvyšovat spokojenost pracovníků a jejich výkonnost (bohužel empirická studie
v českých podmínkách na toto téma dosud chybí).79
Lze s velkou spolehlivostí tvrdit, že systémy zaměstnaneckého stravování jsou existenčně závislé
na daňové podpoře (resp. daňových úlevách), jež jsou zejména na straně zdanění mezd (náklady
na odměňování zaměstnanců jsou standardně nákladem, který je daňově uznatelný). Efekty
79
K tomu velmi podrobně Wanjek (2005), který na str. 9 – 22 ukazuje na řadě vědeckých studií, že kvalitní
stravování pracovníků přináší významné pozitivní efekty v produktivitě práce a dále v kap. 5 i další pozitivní efekty
stravenkových systémů – např. skutečnost, že zaměstnanec po cestě na oběd spotřebuje určitý počet kalorií, projde
se a při obědě s kolegy z pracovního kolektivu relaxuje, což zvyšuje jeho další výkonnost v průběhu dne.
- 71 -
zrušení podpory systémů zaměstnaneckého stravování je velmi obtížné odhadnout, neboť závisí
na řadě faktorů, mimo jiné na setrvačnosti systému. Lze ovšem počítat s výrazně menším
zvýšením výběru daní z mezd (resp. korporátních důchodových daní), než by odpovídalo rozsahu
fiskální podpory, neboť ekonomické subjekty mohou více či méně kompenzovat ztrátu
výhodnosti systémů zaměstnaneckého stravování, zvýšení zdanitelných příjmů zaměstnanců
může být v důsledku pozitivního sklonu křivky poptávky po práci a negativního sklonu křivky
nabídky práce podstatně nižší, než by odpovídalo zrušení osvobození (resp. zrušení daňové
uznatelnosti na straně zaměstnavatele). Důsledky zdanění systémů zaměstnaneckého stravování
jsou snížení zaměstnanosti (a tedy zvýšení dávek v nezaměstnanosti), snížení výběru DPH a
dalších daní, potenciálnímu zvýšení podílu šedé ekonomiky.
Kvantifikaci fiskálních efektů systémů zaměstnaneckého stravování jsme provedli za
následujících předpokladů:
4. Údaje použité v analýze jsou platné pro rok 2007 (včetně sazby daně z příjmů
právnických osob ve výši 24 %.
5. Zdanění příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců je v případě státních a
státem vlastněných organizací rozpočtově neutrální (tento předpoklad je porušen pouze
v malém procentu státních a státem vlastněných organizací, srov. § 18 a § 19 zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). Domníváme se tedy, že
nejde o nereálný předpoklad.
6. Dopady změn zdanění systémů zaměstnaneckého stravování jsou posuzovány ceteris
paribus – tedy za jinak stejných podmínek. Daňová reforma, která je v současnosti
připravována, však zahrnuje řadu dalších opatření, proto se mohou skutečné dopady
zavedení zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců lišit od výsledků
této studie, zejména co do výše, vysoce pravděpodobně však ne co do znaménka efektu.
zaměstnaneckého stravování zřejmě má zanedbatelné fiskální dopady po započtení všech přímo
597 mil. Kč.
7. S pravděpodobností 5 % by příjmy státního rozpočtu při zdanění příspěvku
zaměstnavatele na stravování zaměstnanců daní z příjmů ve výši 24 % poklesnuly o
79 mil. Kč (tj vyšší záporný efekt zdanění).
Přidáme-li k fiskálním efektům další (obtížně kvantifikovatelné) efekty spočívající zejména
v dopadu na zdraví zaměstnanců, jejich spokojenost a produktivitu práce, nelze podle našeho
názoru zamítnout tezi, že systémy zaměstnaneckého stravování mají celkový pozitivní fiskální
efekt, nelze ovšem vyvrátit ani tezi opačnou.
- 72 -
numerických výpočtů je však potřeba pro aplikaci na stravenkové systémy přepočíst poměrem
odhadované velikosti stravenkových systémů, měřené v Kč a velikosti systémů zaměstnaneckého
stravování, jak uvedeny podle údajů Českého statistického úřadu výše.
- 73 -
ZPRACOVATEL STANOVISKA
Toto stanovisko podal Institut oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické v Praze, se
sídlem J. Martího 2/407, Praha 6 - Veleslavín, PSČ: 162 00 jako znalecký ústav jmenovaný
rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR zveřejněným v Ústředním věstníku, částka 4/1995 ze
dne 1. 6. 1995 č.j. 110/95/OOD pro tento rozsah znaleckého oprávnění:
 oceňování věcí movitých
 oceňování nemovitostí
 oceňování podniku
 oceňování cenných papírů
 posuzování obchodů s cennými papíry
jméno a podpis vedoucího zpracovatele:
ředitel znaleckého ústavu:
Ing. Tomáš Buus
Prof. Ing. Miloš Mařík, CSc.
- 74 -
7
APPENDIX 1 – VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
V rámci výzkumu nebylo možno zjistit některé parametry modelů ze stávající literatury nebo
historických dat. Bylo tedy nutno provést dotazníkové šetření.
Dotazníkové šetření bylo, vzhledem ke lhůtě pro zpracování této studie, provedeno formou
internetového dotazníku. Ten sice nedává plnou kontrolu nad vzorkem respondentů, ale použitá
technologie umožňuje zjistit, z jakých IP adres respondenti přistupovali do dotazníku a tedy i
hodnotit diverzitu vzorku, případně identifikovat, zda ve vzorku nebyli nežádoucí respondenti
(např. se zájmem ovlivnit výsledek dotazníku).
Dotazník obsahoval dvě části – dotazník pro zaměstnance a dotazník pro zaměstnavatele.
Dotazník byl realizován v období 29. 5 2007, 8:00 do 1. 6 2007, 13:00 hodin a později
prodloužen až do 5. 6. 2007, 20:00, poslední data však byla exportována do databáze 8. 6. 2007.
V rámci dotazníku jsme obdrželi celkem 353 responsí na straně zaměstnavatelů a 2 151 responsí
na straně zaměstnanců.
Dále jsme zjistili, že v některých případech se opakovaly po sobě jdoucí odpovědi se shodou
odpovědí na většinu otázek. Můžeme předpokládat, že jde o zkoušení toho, jak dotazník funguje,
důsledek určité disfunkce dotazníku či sítě (kdy jedna osoba zadala několikrát po sobě odeslání
dotazníku, aniž by se jí vrátila odezva ze serveru) či zlý úmysl. Tyto odpovědi jsme vyřadili na
základě algoritmu testujícího shodu po sobě jdoucích odpovědí (kriteriem pro vyřazení byla míra
shody více než 0,7), přičemž byla brána do úvahy pravděpodobnost, že se dvě odpovědi ve dvou
po sobě následujících (bezprostředně následujících nebo s odstupem do 5 responsí) vyplněných
dotaznících budou shodovat (tak např. struktuře útraty byla přiřazena větší pravděpodobnost
neshody – tj. vyšší váha – než názoru na užitečnost stravenkového systému). Takto bylo
vyřazeno 176 responsí u zaměstnanců a 0 responsí u zaměstnavatelů.80
V některých případech byly odpovědi nesmyslné nebo bylo zjevně zřejmé, že respondent
úmyslně sabotoval dotazník (nesmyslné a protichůdné odpovědi v dotazníku). Takovéto
odpovědi jsme ze vzorku použitého pro další zkoumání vyřadili.
7.1 POČET ODPOVĚDÍ A DIVERSITA VZORKU RESPONDENTŮ
V rámci sledování diversity vzorku respondentů byly zajištěny statistiky přístupů k internetovým
stránkám, na nichž jsou umístěny dotazníky.
Na základě sledování přístupů z různých IP adres bylo zjištěno, že v období do 31. května došlo
k velkému množství přístupů z IP adres, které buďto přímo jsou evidovány na objednatele této
studie anebo lze předpokládat (v důsledku nezobrazení finálního uživatele, ale pouze providera),
že patří k serverům (DNS, router) hlavních stravenkových firem působících v ČR. Po upozornění
objednatele na tuto skutečnost a na možnost znehodnocení výsledků celé studie výrazně ubylo
těchto přístupů z výše jmenovaných domén. Tak můžeme rozdělit dotazník na část, v níž jsou
data méně věrohodná, do 31. 5. 2007 a část, která je pro nás relevantní, a to od 1. 6. 2007 do 8. 6.
2007 včetně:
80
I když porovnání většiny statistik před a po vyřazení „podezřelých“ responsí nedoznalo žádné zásadní změny, je
podle našeho názoru nutné tuto kontrolu provést, s ohledem na skutečnost, že jde o internetový dotazník a nemáme
možnost zjistit věrohodnost respondentů, příp. eliminovat nevěrohodné respondenty jinou cestou.
- 75 -
Položka
Počet unikátních IP adres
Počet zobrazených stránek celkem
Odhad přístupů ze serverů „stravenkářů“
Podíl přístupů ze serverů „stravenkářů“
do 31.5.
1 000
9 607
896
9,33%
od 1.6.
1 000
8 713
134
1,54%
po celou dobu
1 928
18 320
1 030
5,62%
Tabulka 42: Statistiky vzorku respondentů
Domníváme se, že můžeme data z června 2006 použít, i kdyby byly výsledky záměrně ovlivněny
(což nepředpokládáme, ale bohužel také nemůžeme vyloučit), zkreslení jednotlivých parametrů
může činit maximálně 1,54 % z jejich odhadované hodnoty, což je zcela v rámci obvyklých
intervalů spolehlivosti (ať již 5% nebo 10%).
V některých případech, kdy nelze předpokládat schopnost respondentů odhadnout vliv změny
v odpovědi na výsledek studie, provedeme porovnání části odpovědí v dotazníku z května 2007 a
z černva 2007 a nebudou-li nalezeny statisticky významné rozdíly mezi první a druhou částí
odpovědí a bude-li to nutné pro zúžení intervalů spolehlivosti, použijeme odhady za celek.
V takovém případě na tuto skutečnost zvláště upozorníme.
- 76 -
7.2 STRUKTURA DOTAZNÍKŮ
7.2.1 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNAVATELE
- 77 -
- 78 -
7.2.2 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNANCE
- 79 -
7.3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKŮ
Zkoumání výsledků dotazníků provádíme s cílem zjistit
1. odhady parametrů modelů
2. věrohodnost výsledků dotazníku
3. strukturu odpovědí z hlediska shody s obvyklou strukturou
7.3.1 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNANCE
7.3.1.1 Otázka č. 1
„Jaký je obor podnikání Vašeho zaměstnavatele?“
Response v jednotlivých obdobích květen/červen se liší významně pouze v některých případech,
jinak je struktura vzorku vcelku podobná. Z hlediska věrohodnosti údajů z května 2007 je
zarážející – při podílu přístupů ze serverů „stravenkářů“ – že není vyšší podíl respondentů
z oboru ubytování a stravování. V rámci komunikace s některými uživateli dotazníku bylo
zjištěno, že někteří uživatelé nesprávně chápou vymezení „Zpracovatelský průmysl“, který
ovšem zahrnuje široké spektrum ekonomických aktivit. Tito uživatelé zpravidla subsumovali
svého zaměstnavatele dos skupiny „15 – Jiné“, která však může obsahovat také ještě respondenty
ze zemědělství. Podíl responsí ze zpracovatelského průmyslu bude tedy výrazně vyšší –
pravděpodobně okolo 30 %.
Z výsledků je také zřejmé, že v některých oborech se vouchery užívají více (viz vyhodnocení
dalších otázek), což je také zcela v souladu se statistikou provedenou ČSÚ (největší užití
voucherů ve školství, veřejné správě a finančních službách).
- 80 -
OKEČ
Rybolov a chov ryb
Těžba nerostných surovin
Zpracovatelský průmysl
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
Stavebnictví
Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní
potřebu a převážně pro domácnost
7 - Ubytování a stravování
8 - Doprava, skladování a spoje
9 - Finanční zprostředkování
11 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
12 - Vzdělávání
13 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti
14 - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
15 - Jiné
#N/A
Celkový součet
123456-
Rozdělení
Dotazník 070531 – zaměstnanců podle
070608
ČSÚ
3,52%
0,1%
0,29%
1,2%
3,81%
28,2%
2,10%
1,6%
10,48%
9,0%
Dotazník
07053181
2,26%
0,18%
1,99%
2,62%
14,03%
10,59%
3,08%
2,17%
3,80%
10,59%
2,26%
1,90%
8,96%
33,30%
2,26%
100,00%
13,14%
0,67%
5,24%
3,81%
4,67%
3,71%
2,95%
6,76%
36,38%
2,48%
100,00%
12,6%
3,8%
7,5%
1,9%
6,8%
6,8%
5,9%
7,0%
3,7% 82
Tabulka 43: Statistika příslušnosti respondentů – zaměstnanců do sekcí OKEČ; zdroj dat: ČSÚ, vl. výpočty
7.3.1.2 Otázka č. 2
„Jaké je Vaše pracovní zařazení?“
Většina respondentů uvádí, že jsou zaměstnání coby administrativní pracovníci, další významnou
část respondentů tvoří střední management. Toto může být způsobeno dvěma faktory:
1. Ze systémů zaměstnaneckého stravování (opět zde odkazujeme na výsledky dalších
otázek) benefitují především THP83 pracovníci
2. Možnost odpovědět na dotazník měli především THP pracovníci (tento vliv nesmíme
podcenit, neboť dotazník byl internetový a je nepravděpodobné, že by respondenti
odpovídali ve svém volném čase – připojení k internetu mají v práci zpravidla THP
pracovníci).
Pracovní zařazení
1 - Dělnické profese
2 - Administrativa
3 - Střední management
4 - Jiné
N/A
Celkový součet
070531
6,52%
55,02%
23,26%
13,48%
1,72%
100,00%
070531 – 070608
3,14%
53,43%
26,95%
14,38%
2,10%
100,00%
Tabulka 44: Statistika pracovního zařazení respondentů – zaměstnanců
81
Formát je uváděn YYMMDD, tj. v prvním sloupci údaje do 31.5.2007, ve druhém od 1.6.2007 do 8.6.2007
Zemědělství, myslivost a lesnictví a činnost domácností
83
Technicko-hospodářští pracovníci, tj. nedělnické profese.
82
- 81 -
7.3.1.3 Otázka č. 3
„V jakém kraji Vaše organizace sídlí?“
Většina respondentů je z organizací sídlících ve 3 krajích – Hl. m. Praze, Středočeském kraji a
Jihočeském kraji. S ohledem na statistiku používání systémů zaměstnaneckého stravování (níže)
tak lze říci, že nejvíce jsou tyto systémy využívány právě v těchto krajích. Shodu rozdělení
vzorku respondentů a vzorku podle statistiky ČSÚ o evidenčním počtu zaměstnanců
v jednotlivých krajích jsme netestovali, nicméně statisticky významná diference je zřejmá.
NUTS-II
#N/A
CZ010 - Hl. m. Praha
CZ020 - Středočeský kraj
CZ031 - Jihočeský kraj
CZ032 - Plzeňský kraj
CZ041 - Karlovarský kraj
CZ042 - Ústecký kraj
CZ051 - Liberecký kraj
CZ052 - Královéhradecký kraj
CZ053 - Pardubický kraj
CZ061 - Vysočina
CZ062 - Jihomoravský kraj
CZ071 - Olomoucký kraj
CZ072 - Zlínský kraj
CZ080 - Moravskoslezský kraj
070531
2,5%
41,99%
7,60%
13,94%
0,72%
0,81%
0,90%
0,72%
2,08%
2,53%
070531 – 070608
2,8%
32,29%
7,62%
11,14%
4,19%
0,86%
3,24%
3,81%
5,24%
2,19%
Statistika ČSÚ
5,79%
13,94%
4,89%
1,54%
6,38%
5,05%
9,90%
5,33%
12,9%
11,8%
6,3%
5,6%
3,0%
7,4%
4,0%
5,4%
4,9%
5,0%
10,8%
6,1%
5,7%
11,2%
Celkový součet
100,00%
100,00%
100,00%
Tabulka 45: Statistika sídla zaměstnavatele respondentů – zaměstnanců podle kraje; zdroj dat: ČSÚ, vl.
výpočet
7.3.1.4 Otázka č. 4
„V jakých mezích se pohybuje Vaše měsíční mzda?“
U většiny respondentů se pohybuje hrubá měsíční mzda mezi 10 tis. Kč a 20 tis. Kč. Četnost
v tomto pásmu je poněkud vyšší, než je tomu u vyčerpávajícího vzorku ČSÚ za celou
ekonomiku a u pásma od 20 tis. Kč do 30 tis. Kč naopak poněkud nižší. Jinak je struktura vzorků
dosti podobná se statistikami ČSÚ.
Měsíční mzda respondenta
070531
5,82%
53,37%
26,33%
8,67%
3,47%
2,35%
100,00%
1 - do 10 tis. Kč
2 - 10 tis. Kč až 20 tis. Kč
5 - více než 40 tis. Kč
N/A
Celkový součet
070531 – 070608
5,20%
55,31%
26,43%
6,12%
5,10%
1,84%
100,00%
Tabulka 46: Statistika měsíční mzdy respondentů – zaměstnanců; zdroj dat: ČSÚ, vl. výpočty
- 82 -
ČSÚ 4.Q.06
5,62%
49,61%
31,71%
8,87%
6,90%
7.3.1.5 Otázka č. 5
„Co pro Vás představuje systém zaměstnaneckého stravování (závodní jídelna, stravenky)?“
Z následující tabulky jasně vyplývá, že většina respondentů považuje systémy zaměstnaneckého
stravování za standardní benefit. Výsledky se ku podivu neliší mezi souborem responsí z května
a souborem responsí z června 2007. Rozdělení responsí standardní benefit/zaměstnanecká
výhoda je přibližně 3:2. Lze předpokládat, že většina zaměstnanců bude požadovat od
zaměstnavatele kompenzaci v podobě zvýšení mzdy, pokud by u jejich zaměstnavatele byl
systém zaměstnaneckého stravování zrušen (k tomu podrobněji dále u otázek č. 8. a 10.).
Pohled na zaměstnanecké stravování
1 - Standardní benefit
2 - Zaměstnanecká výhoda - dodatečná odměna
3 - Jiná výhoda
Celkový součet
070531
62,96%
34,90%
2,14%
100,00%
070531 – 070608
60,61%
36,63%
2,76%
100,00%
Tabulka 47: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování
7.3.1.6 Otázka č. 6
„Jaký systém zaměstnaneckého stravování používá Vaše organizace?“
Většina respondentů uvádí, že jejich zaměstnavatel používá coby systém zaměstnaneckého
stravování stravenkový systém. To má dva důvody – v případě responsí z černvna byli
kontaktování prostřednictvím APSS klienti stravenkových firem (Sodexho, Accor, Le Chéque
Dejéuner, Exit Group), zde je tedy logicky vysoká response od těchto subjektů. V květnu však
byla publicita zajištěna zejména umístěním vyrozumění a upozornění na stránky Svazu průmyslu
ČR, vzorky v jednotlivých obdobích by se tedy od sebe měly lišit výrazněji, než jak ukazuje
následující tabulka.
1 – Stravenky
2 - Závodní stravování
3 - Nemáme systém zaměstnaneckého stravování
4 - Jiný
Celkový součet
070531
95,82%
3,27%
0,51%
0,41%
100,00%
070531 – 070608
95,20%
4,08%
0,51%
0,20%
100,00%
Nezbývá než připustit možnost, že struktura vzorku je ovlivněna také zájmem odpovídat na
dotazník – ten pravděpdobně budou mít vyšší podniky, které v současnosti užívají stravenkové
systémy a které tedy mohou v rámci současné „daňové reformy“ v důsledku zrušení podpory
stravenek tratit. Na druhou stranu by byl příliš silný předpoklad, že tato skutečnost může
negativně ovlivnit vypovídací schopnost studie ve vztahu k fiskálním efektům systémů
zaměstnaneckého stravování – vztahy mezi odpověďmi v dotazníku a případnými závěry studie
jsou netriviální (např. daňová incidence na trhu práce vs. křivka nabídky a poptávky po prácim,
úroveň kompenzace při zrušení používání voucherů a celkový daňový výnos, atd.).
- 83 -
7.3.1.7 Otázka č. 7
„Ze stravenek, které obdržíte, utratíte přibližně
7.1. x % v restauracích,
7.2. x % v obchodech za jídlo,
7.3. x % nevyužijete.“
Závěry vyhodnocení responsí u této otázky jsou důležité z hlediska zjištění průměrné struktury
útraty voucherů. Bylo by sice možno získat data od objednatele studie, nicméně tato data mohou
být nepřesná, mimo jiné z toho důvodu, že někteří restauratéři nakupují za vouchery potraviny
pro svou restauraci (ačkoliv se tuto praxi již podařilo značně omezit), čímž jsou by byly
zkresleny výsledky ve prospěch útraty voucherů v obchodech potravinami. Výsledky této otázky
rekapituluje následující tabulka:
Statistika
Průměr (vážený)
Počet užitých pozorování
Interval 5% jednostr.
Restaurace
68,46%
31,0%
892
0,02033
70,50%
66,43%
070531
Obchody
31,31%
30,9%
892
0,02027
33,33%
29,28%
Nevyužito
0,23%
2,1%
892
0,001405
0,37%
0,09%
070531-070608
Restaurace
Obchody
Nevyužito
68,67%
31,31%
0,02%
31,0%
30,9%
2,1%
879
879
879
0,0205
0,02046
0,001382
70,72%
33,36%
0,16%
66,62%
29,26%
-0,12%
Tabulka 49: Statistika použití voucherů
Vážený průměr byl vypočten za použití vah na úrovni celkové útraty voucherů měsíčně (viz
otázka č. 8. I když je podíl neutracených voucherů je zcela zanedbatelný, v důsledku formulace
otázky č. 8 jsme provedli přepočet, beroucí do úvahy, že některé vouchery nebývají utraceny tak,
abychom obdrželi pro další výpočty hodnotu stravenek, které zaměstnanec průměrně měsíčně
obdrží, nikoliv hodnotu utracených stravenek (u otázky č. 8).
Průměrné hodnoty za response z května i z června jsou prakticky shodné (až na množství
nevyužitých voucherů, které je však vyšší u responsí v květnu).
7.3.1.8 Otázka č. 8
„Příspěvek zaměstnavatele
8.1. Měsíčně utratíte přibližně x Kč za stravování v rámci systému zaměstnaneckého
stravování (stravenky, závodní jídelna),
8.2. z toho zaměstnavatel přispívá x Kč.“
Odpovědi na tyto otázky jsou zpravidla pomocnými údaji pro výpočet vážených průměrů (ať již
jde o statistiku použití voucherů či statistiku způsobu stravování v případě zrušení stravenkového
systému zaměstnavatelem.
V obou částech databáze odpovědí – odpovědích z května i odpovědích z června lze najít
přibližně stejný podíl příspěvku zaměstnavatele (53,1 % až 53,3 %), přičemž t-testy ukazují na
shodu úrovně podílů příspěvku zaměstnavatele, avšak v souboru červnových responsí je zřetelně
- 84 -
nižší hodnota stravenek, které v průměru zaměstnanec obdrží (významný rozdíl na 1% hladině
významnosti) i příspěvku zaměstnavatele (významný rozdíl na 5% hladině významnosti).
Statistika
Vážený průměr
Počet pozorování
5% interval
Mez 10% intervalu horní
Mez 10% intervalu dolní
Stravenky
celkem
1 358,44
994
631,16
39,24
1 397,67
1 319,20
070531
Příspěvek
%příspěvku
Stravenky
zaměstnavatel zaměstnavatele
celkem
780,76
57,5%
1 308,09
994
974
334,33
553,20
20,78
34,74
801,54
57,3%
1 342,83
759,97
57,6%
1 273,35
070531-070608
Příspěvek
%příspěvku
zaměstnavatel zaměstnavatele
745,14
57,0%
974
301,29
18,92
764,06
56,9%
726,21
57,0%
Tabulka 50: Statistika měsíční sumární hodnoty voucherů a příspěvků zaměstnavatele
Z odpovědí se zdá, že zaměstnavatelé zpravidla využívají plně možnosti daňově uplatnitelné
úrovně příspěvku na stravenky, zpravidla však nedávají výrazně vyšší ani výrazně nižší
příspěvek na stravování.
Výsledky tohoto dotazu indikují ještě jednu důležitou skutečnost: Jsou-li závěry o průměrném
příspěvku zaměstnavatele reprezentativní z hlediska vzorku podniků, které užívají systémy
zaměstnaneckého stravování,84 pak výhod systémů zaměstnaneckého stravování v ČR požívá
přibližně každý třetí zaměstnanec.
7.3.1.9 Otázka č. 9
„Považujete systémy zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelny) za přínosné pro
zaměstnance?“
1 – Je přínosem pro zaměstnance
2 – Není přínosem pro zaměstnance
070531
99,18%
0,82%
070531 – 070608
98,57%
1,43%
Výsledky tohoto dotazu jsou zcela jednoznačné. Mírně nepříznivější pro systémy
zaměstnaneckého stravování jsou výsledky červnového vzorku responsí. Musíme nicméně vzít
do úvahy, že většina respondentů užívá systémy zaměstnaneckého stravování a takto může být
závěr poněkud zkreslen složením vzorku.
7.3.1.10 Otázka č. 10
„Pokud by byl systém zaměstnaneckého stravování (kantýna, stravenky) ve Vaší organizaci
zrušen a zaměstnavatel nepřispíval na Vaše stravování, vyrovnalo by Vám to podle Vašeho
názoru zvýšení hrubé mzdy o x Kč měsíčně.“
84
Dlužno ovšem poznamenat, s ohledem na strukturu respondentů z hlediska pracovní náplně, že zřejmě nepůjde o
reprezentativní vzorek a lze se tedy spíše spolehnout na statistiky z dotazníku zaměstnavatelů.
- 85 -
Požadovaná refundace v případě zrušení systému
zaměstnaneckého stravování
Průměr
Počet údajů v souboru
Medián
070531
1370
887
818
61
1430
1309
1200
070531 – 070608
1361
638
856
43
1404
1318
1200
Tabulka 52: Statistika požadované kompenzace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování
Výsledky této otázky bohužel dávají možnost dvojího vysvětlení a ani v jednom případě nedávají
valného smyslu:
1. Respondenti chápali tuto otázku ve vztahu k celkové hodnotě stravenek (ta však je
irelevantní, neboť reflektuje kromě příspěvku zaměstnavatele též část, kterou si
zaměstnanec platí sám). V takovém případě by však byly výsledky příliš nízké, neboť by
zpravidla ani nekryly výši daňové úlevy, resp. znamenaly by, že respondenti hodnotí o
více než 30 % výše hotovost oproti voucherům. Vzhledem k průměrné hodnotě jídla, ať
již konzumovaného v restauraci nebo nakoupeného a konzumovaného doma, se
domníváme, že vouchery neomezují tolik volbu spotřebitele, aby to zdůvodnilo tak
negativní hodnocení.
2. Respondenti chápali tuto otázku ve vztahu k příspěvku zaměstnavatele. Pak ovšem je
refundace příliš vysoká (téměř dvojnásobek hodnoty příspěvků na stravování) a není
vysvětlitelná rozdílem ve zdanění příspěvků na stravování a hrubé mzdy zaměstnanců.
Museli jsme tedy prozkoumat celý vzorek odpovědí. V některých případech byly odpovědi
nesmyslné (vnitřně rozporné) anebo se zřejmě respondent zmýlil o řád. Tyto odpovědi jsme
vyřadili ze vzorku (nesmyslné odpovědi) nebo upravili v řádu (příp. bylo-li zřejmé, že zadal
hodnoty stravenek, které dostává na den, namísto na měsíc, vynásobili jsme tyto údaje
průměrným počtem pracovních dní, tj. 21). Další korekce byly provedeny, pokud bylo zřejmé, že
respondent vztáhnul hodnotu kompenzace k celkové hodnotě stravenek, nikoliv příspěvku
zaměstnavatele na stravování. Po těchto korekcích již jsou výsledky smysluplné, jak ukazuje
následující tabulka:
Požadovaná refundace v případě zrušení systému zaměstnaneckého
stravování v poměru k hodnotě příspěvku zaměstnavatele
Průměr
070531
1,176
935
0,551
0,035
1,211
1,141
070531 – 070608
1,195
909
0,530
0,034
1,229
1,160
Tabulka 53: Statistika požadované kompenzace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování po
korekci dat
- 86 -
7.3.1.11 Otázka č. 11
„Pokud byste nedostával(a) příspěvky na stravování, tj. na stravenky nebo stravování v závodní
jídelně, obědval(a) byste spíše přímo na pracovišti (bral(a) si s sebou svačinu)?“
Účelem této otázky je kvantifikovat, zda respondent při zrušení nebo omezení systému
závodního stravování se bude spíše stravovat v restauracích nebo jídelnách (přičemž přidaná
hodnota v těchto typech zařízení je zdaněna 19 % DPH) či zda si bude zajišťovat stravování sám
(obvykle 5 % DPH na potraviny).
Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti (v rámci výběrového souboru, jak popsán výše).
Hodnota 0 značí, že se respondent bude spíše stravovat na pracovišti, hodnota 1 značí, že se
respondent bude spíše stravovat ve stravovacích zařízeních. Průměrná hodnota reprezentuje
vážený průměr, kde vahami jsou útraty stravenek za jídlo v restauracích. Tak může být průměr
použit jako očekávané snížení tržeb restaurací (nahrazené tržbami obchodů) v relaci k objemu
stravenek.
Stravovací návyky v případě zrušení příspěvků na stravování
Průměr
070531
33,2%
44,7%
735
3,2%
36,4%
30,0%
070531 – 070608
32,5%
44,5%
740
3,2%
35,7%
29,3%
Tabulka 54: Nahrazení hlavního jídla v pracovní době při zrušení či omezení zaměstnaneckého stravování
Výsledky tedy ukazují, že cca 67 % zaměstnanců by se stravovalo spíše na pracovišti z vlastního
nakoupeného jídla anebo ještě přesněji, cca 67 % výdajů by bylo realokováno do nákupu jídla,
které lze konzumovat na pracovišti (část z toho ovšem může být fastfood, který má také
charakter restaurantu a DPH je v tom případě také 19 %).
V případě této otázky jsou závěry prakticky stejné pro obě části výběrového souboru. S ohledem
na velikost vzorku můžeme říci, že se od sebe neliší statisticky významně jeho jednotlivé části.
Počet údajů je mimo jiné determinován úplností odpovědí u podílu útraty stravenek
v restauracích a u celkové částky stravenek, které měsíčně zaměstnanec obdrží.
Prosté průměry byly výrazně nižší, než vážené průměry (cca 27 % a 26 %), což je logické –
v případě vyššího příjmu a vyšší útraty za jídlo lze také očekávat, že respondent spíše nebude
ochoten měnit své stravovací návyky, protože nedostává stravenky.
7.3.1.12 Otázka č. 12
„Změna úrovně mezd
Nevíte-li, co vyplnit nebo nechcete-li tuto položku vyplnit, zadejte prosím do obou polí
číslo 999.
12.1. Pokud by Vám zaměstnavatel zvýšil mzdu o 10 % více, než je obvyklý roční nárůst
Vaší mzdy, motivovalo by Vás to k prodloužení týdenní pracovní doby o x hodin.
- 87 -
12.2. Pokud by Vám zaměstnavatel změnil úroveň mzdy tak, že poroste o 10 % pomaleji,
než je obvyklý roční nárůst Vaší mzdy (tedy nejspíše klesne), demotivovalo by Vás to tak,
že byste zkrátil(a) dobu strávenou týdně v práci o x hodin.“
Statistikou odpovědí respondentů na tuto otázku se zabýváme zvláště v části týkající se elasticity
nabídky práce a poptávky po práci.
7.3.2 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNAVATELE
7.3.2.1 Otázka č. 1
„Jaký je obor Vašeho podnikání (sekce OKEČ)?“
Response v jednotlivých obdobích květen/červen se liší významně pouze v některých případech,
jinak je struktura vzorku vcelku podobná. V rámci komunikace s některými uživateli dotazníku
bylo zjištěno, že někteří uživatelé nesprávně chápou vymezení „Zpracovatelský průmysl“, který
ovšem zahrnuje široké spektrum ekonomických aktivit. Tito uživatelé zpravidla subsumovali
svého zaměstnavatele dos skupiny „15 – Jiné“, která však může obsahovat také ještě respondenty
ze zemědělství. Podíl responsí ze zpracovatelského průmyslu bude tedy výrazně vyšší –
pravděpodobně okolo 30 %.
Z výsledků je také zřejmé, že v některých oborech se vouchery užívají více (viz vyhodnocení
dalších otázek), což je také zcela v souladu se statistikou provedenou ČSÚ (největší užití
voucherů ve školství, veřejné správě a finančních službách).
OKEČ
0 – Nevyplněno
1 - Rybolov a chov ryb
2 - Těžba nerostných surovin
3 - Zpracovatelský průmysl
4 - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
5 - Stavebnictví
6 - Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní
potřebu a převážně pro domácnost
7 - Ubytování a stravování
8 - Doprava, skladování a spoje
9 - Finanční zprostředkování
11 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
12 - Vzdělávání
13 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti
14 - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
15 - Jiné
Celkový součet
Dotazník 07053185 Dotazník 070531 – 070608
0,72%
3,62%
0,72%
1,45%
0,72%
5,80%
3,62%
20,29%
2,17%
15,22%
13,04%
0,72%
1,45%
2,90%
4,35%
2,17%
2,17%
2,17%
6,52%
34,06%
11,59%
5,07%
4,35%
7,25%
1,45%
2,17%
4,35%
4,35%
35,51%
100,00%
100,00%
Tabulka 55: Statistika příslušnosti respondentů – zaměstnanců do sekcí OKEČ; zdroj dat: ČSÚ, vl. výpočty
7.3.2.2 Otázka č. 2, 5, 7.
„Jaká je forma vlastnictví Vaší organizace (společnosti, státního podniku…)?“
85
Formát je uváděn YYMMDD, tj. v prvním sloupci údaje do 31.5.2007, ve druhém od 1.6.2007 do 8.6.2007
- 88 -
„Jaká byla přibližná celková úroveň osobních nákladů ve Vaší organizaci v loňském roce
(doplňte prosím číslo v tis. Kč)?“
„Jaká (přibližná) částka z osobních nákladů připadala na příspěvky zaměstnancům na stravné
(doplňte prosím číslo v tis. Kč)?“
Tyto otázky nejsou nezajímavé z hlediska fiskálního efektu systémů zaměstnaneckého
stravování. V případě státních podniků nebo rozpočtových či příspěvkových organizací lze
očekávat, že zvýšení nákladů na zaměstnance či snížení daňové uznatelnosti nákladů se projeví
zvýšením výdajů státního rozpočtu. Tu část daňové incidence, která dopadá na zaměstnavatele
(ať již v podobě zvýšených nákladů na zaměstnance nebo v podobě snížené efektivity, nebude-li
kompenzovat snížení mezd) lze v případě státních podniků, rozpočtových a příspěvkových
organizací z větší části, ne-li celou, odečíst od výnosu ze snížení daňového zvýhodnění. Otázkou
je pouze, zda je výhodnější coby báze objem mezd nebo objem příspěvků na stravování.
S ohledem, na skutečnost, že daňová incidence se váže na objem příspěvků na vouchery,
považujeme za relevantní bázi tuto (bude výhodnější a přesnější vztáhnout změnu zdanění
k objemu příspěvků na zaměstnanecké stravování).
Některé odpovědi u otázek č. 5 a 7 jsme museli upravit nebo vypustit s ohledem na
předpokládané nepochopení otázky (pokud např. u celkových ročních příspěvků na stravování
v organizaci po vydělení počtem zaměstnanců a počtem měsíců v roce vyšlo číslo (např.) 535,
bylo možno předpokládat, že se respondent zmýlil v řádu a namísto v tisících Kč uvedl tyto
výdaje v Kč a správný údaj by tedy měl být 0,535 tis. Kč/zaměstnance/měsíc (veškeré úpravy u
nákladů na systém zam. stravování byly tohoto typu).
070531
0 – Nezadáno
6,52%
7,36%
1 – Soukromé vlastnictví zahraniční
19,01%
21,66%
2 – Soukromé vlastnictví české
61,42%
64,54%
3 – Jiné než soukromé vlastnictví
13,05%
6,45%
Celkem
100,00%
100,00%
Statistika
070531-070608
0,23%
0,11%
18,63%
23,23%
75,66%
71,34%
5,48%
5,32%
100,00%
100,00%
070608
3,62%
3,28%
18,84%
22,54%
67,97%
68,37%
9,56%
5,81%
100,00%
100,00%
Tabulka 56: Statistika vlastnictví respondentů - zaměstnavatelů
V případě responsí do konce května 2007 bylo, jak již výše zmíněno, využito k zajištění
publicity zejména zveřejnění informace o anketě prostřednictvím Svazu průmyslu ČR a
Hospodářské komory ČR. Ve druhém kole (prodloužená anketa) ovšem již byla publicita
zajištěna prostřednictvím informace o dotazníku rozeslané e-mailem klientům nejvýznamnějších
členů APSS. Tomu také odpovídá struktura respondentů.
Vztáhneme-li veškeré propočty k objemu trhu stravenek v ČR (jak výše argumentováno, je tato
konstrukce výhodná), pak je pro nás výhodnější (a matematicky správné) vycházet z dat ze
souboru z června 2007.86 Podíl typu organizací v jiném než soukromém vlastnictví na výdajích
86
Nejvyšší sociální požitky, zahrnující podle metodiky ČSÚ výrobky firmy se slevou, příspěvky na bydlení,
služební vozy k soukromým účelům, příspěvky na stravování ,příspěvky ve formě spoření či prodeje akcií a výdaje
ze sociálního fondu, měly podle publikací ČSÚ za rok 2005 podniky ve státním vlastnictví (cit.): „Sociální požitky
dosáhly nejvyšší částky u ekonomických subjektů ve vlastnictví státu, včetně resortů MO a MV (926 Kč). Z toho
tyto subjekty dávaly svým zaměstnancům nejvyšší příspěvky na bydlení (435 Kč) a měly také nejvyšší výdaje ze
sociálního fondu (183 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc).“ Dopočtem lze odhadnout u tohoto typu subjektů
průměrné měsíční příspěvky na stravování ve výši 290 Kč (926 Kč minus 435 Kč minus 183 Kč minus – odhadem –
- 89 -
na stravování zaměstnanců lze odhadnout, s ohledem na argumentaci v poznámce mezi
průměrem za celý vzorek a průměrem ze vzorku dat za červen.87
Celkové posouzení z hlediska vlastnictví však bude zajímavé ještě při zahrnutí údajů o
očekávaném snížení výdajů na zaměstnanecké stravování v případě zrušení daňové uznatelnosti,
resp. daňového osvobození.
Průměrný příspěvek na stravování na zaměstnance a pracovní měsíc (bereme do úvahy
dovolenou, kdy není nárok na příspěvek na stravování) ve vzorku respondentů činil 384 Kč, což
indikuje, že ne všichni zaměstnanci mají tak vysoké příspěvky na stravování, jak se ukazuje
v dotazníku zaměstnanců (723 až 747 Kč). Na základě tohoto údaje a údaje ČSÚ o průměrném
příspěvku na stravování na zaměstnance ve výši 242 Kč můžeme odhadnout, že systémů
zaměstnaneckého stravování užívá v ČR přibližně 5 podniků z každých 8.
7.3.2.3 Otázka č. 4
„Jaký je přibližný počet Vašich zaměstnanců v České republice?“
Většina participujících organizací je do 100 zaměstnanců, jen několik málo participujících
organizací mělo více než 500 zaměstnanců, pouze 2 organizace přes 1 000 zaměstnanců (což
může být dáno mimo jiné tím, že velké podniky mají svoje závodní jídelny). To ukazuje i
následující histogram relativních četností.
Histogram for resp_employees
percentage
100
80
60
40
20
0
0
400
800
1200 1600 2000 2400
resp_employees
Obrázek 13: Histogram relativních četností počtu zaměstnanců respondentů
20 Kč ostatních benefitů – podniky ve státním vlastnictví zpravidla nedávají zaměstnancům k dispozici služební
vozy, mobilní telefony ani odměny v podobě vlastních akcií) na zaměstnance. To je ve srovnání s celostátním
průměrem 242 Kč (podle statistik ČSÚ) téměř o 20 % více. Stravenkové firmy také uvádějí státní organizace,
příspěvkové a rozpočtové organizace jako jednoho z největších zákazníků.
87
Do takto vymezeného intervalu by také spadal údaj podle statistik ČSÚ, uvedený výše.
- 90 -
7.3.2.4 Otázka č. 6
„Jaký systém zaměstnaneckého stravování používáte?“
Tato otázka je důležitá nejen z hlediska deskriptivní statistiky souboru, ale též z hlediska efektu
případných změn v daňovém zvýhodnění systémů zaměstnaneckého stravování. Podniky se
závodní jídelnou mohou částečně uniknout změně v úrovni zdanění tím, že některé náklady,
které jsou obtížně přiřaditelné (např. správní režie), jež jsou součástí nákladů systému
zaměstnaneckého stravování, přiřadí interně jiným výkonům a tím také dosáhnou jiného ocenění
těchto výkonů z hlediska daňového. Nepřímé náklady (přesněji náklady období) mohou činit
(odhadem) okolo 10 % nákladů výkonu. Předpokládáme-li, že se postupně podaří přesunout
alespoň polovinu těchto nákladů na jiné výkony, pak při průměrném příspěvku zaměstnavatele
ve výši 53,3 % bude mít v případě podniků s vlastním závodním stravováním primární účinek
pouze 90 % (zatím odhlížíme od daňové incidence a dalších efektů). Tento efekt by měl fungovat
i v opačném směru (tedy při zvýšení daňového zvýhodnění). Bohužel do dotazníku jsme
nezařadili otázku, zda jde v případě závodních jídelen jde o jídelny provozované třetími subjekty
nebo zda jde o jídelny ve vlastní režii. Vysoce pravděpodobně půjde spíše o jídelny provozované
třetími subjekty, výše uvedené zmírnění efektu změny v daňovém zatížení zaměstnaneckého
stravování tedy bude mít daleko menší (zanedbatelný) efekt než u závodních jídelen vlastních.
Statistika
1 – Stravenky
2 – Závodní stravování
3 – Nemáme systém
zaměstnaneckého stravování
4 – Jiný
Celkem
070531
90,35%
96,73%
5,26%
3,27%
2,63%
0,00%
070531-070608
83,12%
55,07%
7,79%
36,11%
3,90%
070608
87,43%
77,55%
6,28%
18,39%
0,41%
3,14%
0,19%
1,75%
0,00%
5,19%
8,41%
3,14%
3,87%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
Tabulka 57: Statistika systémů zaměstnaneckého stravování mezi respondenty
7.3.2.5 Otázka č. 8
„Co představuje ve Vaší organizaci systém zaměstnaneckého stravování?“
Tato statistika je zajímavá z hlediska vnímání systémů zaměstnaneckého stravování zaměstnanci
a zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, že pravděpodobně většina zaměstnavatelů, kteří se
zúčastnili dotazníku, postoupila informace o dotazníku zaměstnanců také svým zaměstnancům,
lze snad čísla z následující tabulky a tabulky Tabulka 47 srovnávat.
- 91 -
Statistika
0 – Nezadáno
3 - Zavedení zaměstnaneckého stravování bylo vynuceno odbory
4 - Provozujeme zaměstnanecké stravování z důvodů daňové
výhodnosti
5 - Jiný důvod
Celkem
070531
Přepočteno
zaměstnanci
7,63%
44,26%
21,11%
0,00%
24,36%
2,64%
100,00%
070531-070608
Přepočteno
zaměstnanci
1,39%
47,68%
28,24%
1,88%
14,32%
6,49%
100,00%
070608
Přepočteno
zaměstnanci
4,05%
46,23%
25,20%
1,08%
18,60%
4,85%
100,00%
Tabulka 58: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování; údaje jsou přepočteny
počtem zaměstnanců u daného respondenta
Zatímco většina zaměstnanců vidí systémy zaměstnaneckého stravování jako standardní benefit
(cca 60 %), u zaměstnavatelů takto vidí systémy zaměstnaneckého stravování pouze 44 % až
47 %. Z hlediska fiskálního efektu systému zaměstnaneckého stravování však je důležitější
přepočet celkovým objemem příspěvků na zaměstnanecké stravování u daného zaměstnavatele.
Takto přepočtené údaje ukazuje následující tabulka
Statistika
0 – Nezadáno
3 - Zavedení zaměstnaneckého stravování bylo vynuceno odbory
4 - Provozujeme zaměstnanecké stravování z důvodů daňové
výhodnosti
5 - Jiný důvod
Celkem
070531
070531-070608
070608
Přepočteno
Přepočteno
Přepočteno
příspěvky na str. příspěvky na str. příspěvky na str.
0,00%
0,21%
0,10%
45,03%
76,09%
59,33%
19,47%
8,28%
14,32%
0,00%
2,35%
1,08%
35,48%
0,02%
100,00%
12,86%
0,21%
100,00%
25,07%
0,11%
100,00%
Z údajů v předchozí tabulce je zřejmé, že cca 13 % až 25 % objemu příspěvků na stravování je
vynakládáno pouze z důvodů daňové výhodnosti – u těchto podniků lze očekávat při snížení
daňové výhodnosti tohoto systému, že bude téměř nebo zcela odbourán (et vice versa).
7.3.2.6 Otázka č. 9, 10
„Bude-li zrušena daňová uznatelnost výdajů na zaměstnanecké stravování (z hlediska
zaměstnavatele), pravděpodobně zrušíme (omezíme) systém zaměstnaneckého stravování.
(prosíme, při odpovědi na tuto otázku zvažte rigiditu podmínek pracovních smluv s Vašimi
zaměstnanci)
9.1. v horizontu 1 roku na x % původního rozsahu (0 – 100 %)
9.2. v horizontu 2 let na x % původního rozsahu (0 – 100 %)
9.3. v horizontu 3 let na x % původního rozsahu (0 – 100 %)“
- 92 -
Odpovědi respondentů indikují, že v prvním roce od zrušení daňové uznatelnosti nákladů na
příspěvky na stravování zaměstnanců lze očekávat pokles o 46 % až 72 % (podle toho, z jakého
vzorku, zda z květnového či z červnového, je počítána statistika).
88
Vážený průměr
Sm.odchylka
Počet pozorování
1
43,7%
42,2%
215
5,6%
49,3%
38,0%
070531
2
35,2%
38,1%
215
5,1%
40,3%
30,1%
3
30,1%
36,5%
215
4,9%
35,0%
25,2%
070531-070608
1
2
61,1% 53,2%
42,0% 36,7%
138
138
7,0%
6,1%
68,1% 59,3%
54,1% 47,0%
3
36,3%
35,2%
138
5,9%
42,1%
30,4%
1
52,0%
42,2%
353
4,4%
56,4%
47,6%
070608
2
43,8%
37,6%
353
3,9%
47,7%
39,9%
3
33,1%
36,1%
353
3,8%
36,9%
29,4%
Tabulka 60: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňové uznatelnosti
příspěvku na stravování
Nezajímavá ovšem není ani otázka č. 10, kde respondenti odpovídali na obdobnou otázku, jako
v případě otázky č. 9, ovšem s tím, že by došlo ke zrušení osvobození příspěvku zaměstnavatele
na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob (a vynětí ze základu pro výpočet
pojistného sociálního a zdravotního pojištění).
Vážený průměr
Sm.odchylka
Počet pozorování
070531
1
49,7%
42,9%
215
5,7%
55,4%
44,0%
2
39,8%
40,5%
215
5,4%
45,2%
34,4%
070531-070608
3
35,1%
39,5%
215
5,3%
40,4%
29,8%
1
50,8%
40,4%
138
6,7%
57,6%
44,1%
2
39,7%
34,4%
138
5,7%
45,4%
33,9%
070608
3
36,8%
33,1%
138
5,5%
42,4%
31,3%
1
50,6%
42,2%
353
4,4%
55,0%
46,2%
2
40,1%
38,6%
353
4,0%
44,1%
36,0%
3
36,2%
37,5%
353
3,9%
40,1%
32,3%
Tabulka 61: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmu
z příspěvku na stravování na straně zaměstnance
Očekávaná snížení (resp. přesněji nové úrovně) užívání systémů zaměstnaneckého stravování ve
vztahu ke stavajícímu užívání jsou v případě zrušení daňové uznatelnosti i zrušení osvobození
příjmu z příspěvků zaměstnavatele na stravování na straně zaměstnance velmi podobné, i když
v některých momentech se liší. Údaje ukazují, že systém má určitou dynamiku, k největšímu
poklesu užívání systémů zaměstnaneckého stravování zřejmě dojde v prvním roce, pokles
v dalších letech již bue pozvolnější. Vzhledem k výše zmíněnému problému s účastí
zaměstnanců „stravenkářů“ v dotazníku (zřejmě ovšem dotazníku zaměstnanců) by bylo možno
očekávat opačný vztah mezi údaji z květnových responsí a z červnových responsí, než jsou
uvedeny v tabulkách Tabulka 60 a Tabulka 61. Podle našeho názoru tedy bude možno užít údajů
z květnových i červnových responsí – reprezentativní budou údaje za celé období dotazníku.89
88
Poznamenejme také, že jde o číslo mezi průměrnými hodnotami z květnových a červnových responsí, tedy
riskujeme jeho použitím nejméně, že se dopustíme velké chyby odhadu (spíše riskujeme s vyšší pravděpodobností
malé chyby odhadu, než-li jednu velkou).
89
- 93 -
7.3.2.7 Otázka č. 11
„V případě, že bude zrušeno daňové zvýhodnění (ať již na straně zaměstnavatele nebo
zaměstnance), budeme kompenzovat zrušení příspěvků zaměstnavatele zvýšením mezd (vyberte
co spíše charakterizuje pravděpodobné řešení, k čemu bude výsledek nejblíže).“
Navazujícím krokem na otázku omezení systému zaměstnaneckého stravování je otázka
kompenzace. Budou zaměstnavatelé kompenzovat snížení příjmů zaměstnancům v plném
rozsahu, částečně nebo vůbec? Většina respondentů uvádí, že kompenzovat zaměstnancům
snížení příjmu nebudou (ve všech vzorcích více než 65 %), někteří budou kompenzovat tak, že
z hlediska zaměstnavatele výdaje zůstanou stejné, menší část dokonce chce dorovnat
zaměstnancům snížení příjmu tak, aby dostávali stejný čistý příjem (což by znamenalo vynaložit
1,438 násobek90 výdajů na příspěvky na stravování).
Statistika
1 – Nebudeme zrušení (omezení) stravenkového systému
kompenzovat.
2 - Vynaložíme stejný objem prostředků na zvýšení mezd (tj. čistá
mzda v důsledku osvobození příspěvků na stravování od daní
poklesne).
3 - Vynaložíme tolik, aby zaměstnanci dostávali stejnou čistou mzdu.
Celkem
070531
070531-070608
070608
65,58%
73,19%
68,56%
21,86%
19,57%
20,96%
12,56%
7,25%
10,48%
100,00%
100,00%
100,00%
Tabulka 62: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 11
Podíváme-li se však na to, jaký by byl skutečný efekt kompenzací na daňový základ, musíme
vzít do úvahy dále objem příspěvků na stravování u jednotlivých respondentů a očekávanou
redukci výdajů na stravování. Po zohlednění těchto údajů můžeme říci, že vysoce pravděpodobně
nedojde k takovému poklesu zdanitelných příjmů zaměstnanců, jak se zdálo na první pohled z
očekávaného snížení příspěvků na stravování, potažmo užívání systémů zaměstnaneckého
stravování (srov. tab. Tabulka 61). Velcí respondenti většinou spíše uváděli, že budou snížení
příjmu zaměstnanců kompenzovat, což se odrazilo i v poměrně nízkém očekávaném snížení
příjmu zaměstnanců (vyjádřeno procentem z příspěvků zaměstnavatele na stravování).
Podívejme se nejdříve na celkový očekávaný rozsah snížení příjmu u zaměstnance v případě
zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování na straně zaměstnavatele:
91
Vážený průměr
Sm.odchylka
Počet pozorování
1
33,6%
51,2%
215
6,8%
40,4%
26,7%
070531
2
38,2%
54,1%
215
7,2%
45,4%
31,0%
3
41,1%
54,9%
215
7,3%
48,4%
33,7%
070531-070608
1
2
24,6% 31,0%
49,6% 51,5%
138
138
8,3%
8,6%
32,8% 39,6%
16,3% 22,4%
3
34,4%
52,9%
138
8,8%
43,3%
25,6%
1
29,1%
51,2%
215
6,8%
35,9%
22,2%
070608
2
34,5%
54,1%
215
7,2%
41,7%
27,3%
3
37,6%
54,9%
215
7,3%
45,0%
30,3%
Tabulka 63: Očekávané snížení užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňové uznatelnosti
příspěvku na stravování, se zohledněním kompenzace
V případě zrušení osvobození od daně z příjmů a zrušení vynětí ze základu pro výpočet
pojistného sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelé paradoxně očekávají nižší snížení
90
91
Průměrné zdanění práce v ČR podle OECD činilo v roce 2006 43,8 %.
- 94 -
užívání stravenek, než v případě zrušení daňové uznatelnosti těchto výdajů na straně
zaměstnavatelů, i když zvýšení daňového zatížení práce by v tomto případě bylo vyšší.
Domníváme se, že to může být způsobeno neschopností zaměstnavatelů odhadnout přesně reakci
zaměstnanců – zda budou požadovat i při nezvýhodněném daňovém režimu pro příspěvky na
stravování tyto příspěvky ve stejné míře či nikoliv.
Vážený průměr
Sm.odchylka
Počet pozorování
1
30,6%
49,6%
215
6,6%
37,2%
23,9%
070531
2
33,9%
53,2%
215
7,1%
41,1%
26,8%
3
37,1%
54,3%
215
7,3%
44,4%
29,9%
070531-070608
1
2
24,1% 33,6%
49,0% 50,4%
138
138
8,2%
8,4%
32,3% 42,0%
15,9% 25,1%
3
35,9%
51,2%
138
8,5%
44,4%
27,3%
1
27,2%
49,6%
215
6,6%
33,8%
20,5%
070608
2
33,4%
53,2%
215
7,1%
40,5%
26,2%
3
36,1%
54,3%
215
7,3%
43,4%
28,9%
Tabulka 64: Očekávané snížení užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmu
z příspěvku na stravování na straně zaměstnance, se zohledněním kompenzace
7.3.2.8 Otázka č. 12
„Zaměstnanci díky systému zaměstnaneckého stravování v naší organizaci obědvají spíše v
restauracích (závodní jídelně) než na pracovišti. Tento výrok je pravdivý v případě cca x %
zaměstnanců (zcela postačuje hrubý odhad).“
Výsledky této otázky velmi dobře korespondují s obdobnou otázkou v dotazníku zaměstnanců
(viz výše). Shoda údajů a poměrná blízkost údajů za všechny vymezené soubory odpovědí
v dotazníku dávají dobrý předpoklad, že tyto údaje jsou spolehlivé.
Statistika
070531
64,3%
30,9%
215
4,1%
68,4%
60,1%
Vážený průměr
Sm.odchylka
Počet pozorování
070531-070608
67,9%
31,6%
138
5,3%
73,1%
62,6%
070608
65,9%
30,9%
215
4,1%
70,0%
61,7%
Tabulka 65: Odhadovaný incentvní efekt voucherů (vážený průměr, kde vahami jsou výše příspěvku na
stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci).
7.3.2.9 Otázka č. 13, 15
„Stravování v systémech zaměstnaneckého stravování přispívá k produktivitě a ke snižování
nemocnosti zaměstnanců.“
Odpovědi na tuto otázku byly seřazeny takto:
1 - Spíše ano
2 - Nevím
3 - Spíše ne
„Nerozhodný“ výsledek by se tedy neměl statisticky významně lišit od hodnoty 2. Jak následující
tabulka, tak i hodnoty t-testu (na 0% hladině významnosti můžeme zamítnout hypotézu, že
- 95 -
průměrná hodnota vzorku je rovna 2) jasně ukazují, že zaměstnavatelé se domnívají, že systémy
zaměstnaneckého stravování mají spíše pozitivní efekt na zdraví a produktivitu zaměstnanců.
Podíly odpovědí
1-Spíše ano
2-Nevím
3-Spíše ne
070531
55,81%
26,51%
17,67%
070531-070608
51,45%
29,71%
18,84%
070608
54,11%
27,76%
18,13%
Zabývali jsme se rovněž otázkou, zda nemůže být ovlivněn náš závěr skutečností, že u menších
podniků spíše manažeři předpokládají pozitivní efekt (tudíž vyšší četnost tohoto typu odpovědí)
a naopak. P-hodnota t-testu při porovnání prostého průměru z hodnot odpovědí (1,58) a
váženého průměru, kde vahami byl počet pracovníků (1,64) na úrovni 84 % jasně ukazuje, že náš
odhad není tímto vlivem zkreslený.
Pro zjištění případných rozporů jsme použili otázku obdobného charakteru i v případě otázky č.
15:
„Jaký je Váš názor na systémy zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelny)?“
Podíly odpovědí
1 - Jsou přínosem (z hlediska produktivity, spokojenosti, zdraví
zaměstnanců).
2-Nejsou přínosem, jde o vynucenou záležitost.
3-Nemám na tuto věc jednoznačnější názor
070531
070531-070608
070608
86,05%
6,51%
7,44%
87,68%
8,70%
3,62%
86,69%
7,37%
5,95%
Výsledky jsou ještě jednoznačnější, než v případě otázky č. 13. Je pravděpodobné, že někteří
zaměstnavatelé považují stravenky za přínosné pouze z pohledu spokojenosti zaměstnanců,
nikoliv však jejich pracovního výkonu či nemocnosti (i když u více než 50 % tomu tak je).
Otázkou je, zda pořadí možných odpovědí neovlivnilo výsledek této otázky – podle našeho
názoru nikoliv, převaha kladných odpovědí je natolik drtivá, že lze významné ovlivnění závěrů
této otázky pořadím možných odpovědí vyloučit.
7.3.2.10 Otázka č. 14, 16
„Na oběd (jiné jídlo v rámci směny) dáváme zaměstnancům (hlavní části zaměstnanců)
přestávku.“
Tato otázka, resp. odpovědi na ni nemají primární využitelnost při zjištění fiskálních efektů
systémů zaměstnaneckého stravování, bude-li identifikována potřeba vyhodnocení jejích
výsledků, budeme se jimi zabývat na onom místě.
„Křivka poptávky po práci
Příklad: Zvýšením mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce rozumíme při zvýšení
produktivity práce o 10 % stagnaci mezd (0 %).
V případě zvýšení mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce bychom mohli
zvažovat zvýšení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %).
- 96 -
V případě zvýšení mezd o 5 % nad úroveň růstu produktivity práce bychom museli
zvažovat snížení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %).
V případě zvýšení mezd o 10 % nad úroveň růstu produktivity práce bychom museli
zvažovat snížení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %).“
Tuto otázku vyhodnotíme zvlášť při analýze daňové incidence.
- 97 -
8
APPENDIX 2 – NĚKTERÉ PROPOČTY
8.1 VÝPOČET ELASTICIT NĚKTERÝCH TYPŮ DANÍ VŮČI HDP (V. ŽĎÁREK)
Ekonomický cyklus ovlivňuje některé typy příjmů a výdajů. Na straně příjmů jsou to daně
z příjmů fyzických (DPFO) a právnických osob (DPPO), daň z přidané hodnoty (DPH),
spotřební daně (SD) a příspěvky na sociální zabezpečení (zdravotní a sociální odvody – ZSO).
V případě strany výdajové je uvažován vliv na výdaje na nezaměstnané, které jsou ovlivněny
vývojem cyklu.
Při samotné kvantifikaci elasticity je zapotřebí odhadnout vztah daňové základny v průběhu
ekonomického cyklu (pomoci ekonometrických metod) a dále vztah daňových příjmů a výdajů
vůči daňové základně (kde se vychází z sazeb v daňových zákonech).
8.1.1 DAŇOVÉ PŘÍJMY A HDP
Výpočet elasticity je v případě DPFO ovlivněn několika faktory: makroekonomická základna je
dána objemem mezd v ekonomice (národním hospodářství). Pro odhad je důležité, jaký je vztah
mezi vývojem výnosu daně z příjmů FO a dále vliv zaměstnanosti na vývoj mezd a HDP.
Zatímco vliv zaměstnanosti a vývoje HDP je postižen Okunovým zákonem a elasticita je menší
než jednotková, vztah zaměstnanosti a mezd je vyjádřen Phillipsovou křivkou. Mzdy jsou
ovlivněny zaměstnaností reagující na ekonomický cyklus, a proto se dá očekávat, že daňové
výnosy rovněž budou reagovat na průběh cyklu. Formálně ji můžeme vyjádřit jako vážený
průměr průměrné a mezní mzdy.
e D ,Y 
R D Y
R D / Z Z  Y
 Z Y     R D / Z  w  w Z 



 1  

Y R D
Y
w
R D  Y Z   
R D / Z  Z w 
kde RD je vývoj příjmů, Y – produkt, Z – zaměstnanost, w – mzda.
V případě příjmů plynoucích z sociálního zabezpečení můžeme postupovat podle shodném
vzorce s tím, že uvažujeme příspěvky na sociální zabezpečení.
e D ,Y 
 w Z 
R SZP Y
R SZP / Z Z  Y
w
 Z Y     R SZP / Z 



 1  

Y R SZP
Y
w
R SZP  Y Z   
R SZP / Z  Z w 
kde RSZP je vývoj příjmů, Y – produkt, Z – zaměstnanost, w – mzda.
Pro výpočet DPPO se vychází z předpokladu, že elasticita DPPO odpovídá elasticitě daňové
základy (zisku firem) vůči HDP. Protože v systému národního účetnictví není přímo zisk firem
vypočítán (pracuje se s hrubým nebo čistým provozním přebytkem, který je spojen se smíšeným
důchodem92), je odhad zatížen jistou mírou nepřesnosti. Vzhledem k rozsahu položky smíšený
důchod, je však tato chyba relativně malá. V praxi můžeme využít důchodové metody výpočtu
HDP, kdy „zisk“ zjistíme jako reziduální položku tak, že od HDP odečteme náhrady
zaměstnancům, mzdy a platy, sociální příspěvky zaměstnavatelů, saldo daní a dotací a pro
92
Ten zahrnuje jak mzdy, tak zisky drobných podnikatelů (živnostníků).
- 98 -
variantu „čistou“ dále ještě spotřebu fixního kapitálu (viz Spěváček et al., 2006; Hronová,
Hindls, 2000).93
e F ,Y 
R F Y
HPP Y
  Y  wZ  Y    HPP  Z Y  w Z  Y


  1  1 

1 

Y R F
Y HPP 
Y
HPP   
Y  Y Z  Z w  HPP
kde RF je vývoj příjmů, HPP – hrubý provozní přebytek, Y – produkt, Z – zaměstnanost, w –
mzda.
Pro odhad elasticity DPH a nepřímých daní je předpokládána pro zjednodušení jednotková
elasticita, tj. základna se pohybuje v souladu s pohybem soukromé spotřeby.
eDPH ,Y 
eSD ,Y 
CS Y
1
Y CS
CS Y
1
Y CS
kde CS je vývoj soukromé spotřeby, Y – produkt.
V případě výdajové strany rozpočtu, je zapotřebí odhadnout elasticitu podpor v nezaměstnanosti.
Výdaje na podpory (zpravidla se vyvíjejí v souladu s ostatními běžnými výdaji) by měly odrážet
situaci na trhu práce (nabídku práce) a znaménko by mělo být záporné, aby vyjádřilo inverzní
vztah (v době ekonomického zpomalení dávky rostou a vice versa).
eVV ,Y 
VV Y
PN  PN Y  PN  N Y  PN  L S  Z Z Y 







Y VV VV  Y PN  VV  Y N  VV  Z
Y N 
 PN  Z Y    L S Z   N
 / 
 

 1  
 
 VV  Y Z    Z L S   L S
 
  1


 
kde VV jsou běžné výdaje, N – nezaměstnanost, PN – podpora v nezaměstnanosti, LS – nabídka
práce.
Třebaže je situace v české ekonomice relativně stabilizovaná, v případě daňových pravidel došlo
a stále dochází k výrazným změnám v jednotlivých letech. Přímý výpočet elasticit by byl možný,
ale vzhledem k problémům a nekonzistencím, jsme přijali předpoklad jako ve studii IFP (2005),
tj. vztah základny a daně byl chápán jako jednotkově elastický (odpovídá povinnosti platit daně a
další odvody), odhad elasticity daňové základy byl proveden vůči HDP, a to pomocí metody
regresní analýzy (OLS).
Jednotlivé základy pro složky byly spotřeba domácností pro HDP a spotřební daně, počet
zaměstnaných pro odhad daně z příjmu fyzických osob a sociálních odvodů. V případě daně
z příjmů právnických osob se předpokládá jednotková elasticita vzhledem k HDP, tj.
proporcionální změny.94
Všechny vstupní údaje pro analýzu byly sezónně očištěné čtvrtletní údaje z ČSÚ.
 4 Z  0 ,5109  0 ,4877   4 HDP ,
[R = 0,4286, F-test 29,25, DW = 1,58]
93
94
Jinou možností je pracovat s výší zisku, která je uvedena v daňových přiznáních firem.
I přes jisté zkreslení, které v tomto případě může být vzhledem k realitě.
- 99 -
kde Z je průměrný počet zaměstnaných v národním hospodářství a HDP představuje hrubý
domácí produkt, (proměnné jsou logaritmované a vyjádřené jaké meziroční tempa růstu).
 4 KS C  0 ,5395  0 ,4616   4 HDP ,
[R = 0,3131, F-test 17,78, DW = 1,55]
kde KSC je konečná spotřeba domácností včetně spotřeby neziskových organizací sloužících
domácnostem, HDP je hrubý domácí produkt (proměnné jsou vyjádřené v logaritmech a
meziročních tempech růstu).
DPPO
DPFO
Sociální odvody
DPH
Spotřební daně
Podpora v nezaměstnanosti
Základna
HDP
Elasticita základny vzhledem k HDP
1,0000
0,4877
0,4877
0,9000 (0,4616)
0,9000 (0,4616)
0,4877
Tabulka 68: Odhady elasticit pro českou ekonomiku. Pozn.: jde o výpočet po revizi HDP oznámené na
začátku června 2007. Pramen: vlastní výpočet.
Odhadnuté elasticity jsou vyšší než před revizí HDP, ale odpovídají hodnotám, které je možné
zjistit pro další transformující se ekonomiky. Elasticita spotřeby domácností je relativně nízká
(nižší než její podíl na HDP), neboť česká ekonomika vykazuje velmi vysokou hrubou tvorbu
kapitálu (investice) a v posledních letech i výrazný růst exportu zboží a služeb a produktivity.95
Protože je možné předpokládat konvergenci spotřeby v souladu s průběhem reálné konvergence,
je námi vypočtený odhad nízký ve srovnání s vyspělými ekonomikami. Proto je možné uvažovat
o arbitrárním stanovení výše elasticity v případě konečné spotřeby domácností v rozmezí 0,8–
0,9.
95
Pokud bychom vyšli ze vztahu HDP – A = (X – M), kde A je domácí absorpce a rozdíl (X–M) je saldem
zahraničního obchodu, uvedené tvrzení se stane zřejmějším.
- 100 -
8.2 VZTAH MEZI ZMĚNOU PRACOVNÍ NÁROČNOSTI HDP A ZMĚNOU
NEZAMĚSTNANOSTI
Correlations
d_GDP_LC
d_GDP_LC_1
d_GDP_LC_2
d_u
---------------------------------------------------------------------------------------------------d_GDP_LC
0,6458
0,4696
-0,4619
(
43)
(
43)
(
43)
0,0000
0,0015
0,0018
d_GDP_LC_1
0,6458
43)
0,0000
0,6449
43)
0,0000
(
d_GDP_LC_2
0,4696
43)
0,0015
(
0,6449
43)
0,0000
-0,3761
(
43)
0,0129
-0,3079
(
43)
0,0445
(
(
d_u
-0,4619
(
43)
0,0018
-0,3761
(
43)
0,0129
-0,3079
(
43)
0,0445
d_u_1
-0,5466
(
43)
0,0001
-0,4856
(
43)
0,0010
-0,4000
(
43)
0,0079
0,9379
43)
0,0000
(
d_u_2
-0,5590
-0,5703
-0,5049
0,7989
(
43)
(
43)
(
43)
(
43)
0,0001
0,0001
0,0006
0,0000
---------------------------------------------------------------------------------------------------d_u_1
d_u_2
---------------------------------------------------------------------------------------------------d_GDP_LC
-0,5466
-0,5590
(
43)
(
43)
0,0001
0,0001
d_GDP_LC_1
-0,4856
(
43)
0,0010
-0,5703
(
43)
0,0001
d_GDP_LC_2
-0,4000
(
43)
0,0079
-0,5049
(
43)
0,0006
d_u
0,9379
43)
0,0000
(
0,7989
43)
0,0000
(
d_u_1
0,9361
43)
0,0000
(
d_u_2
0,9361
43)
0,0000
---------------------------------------------------------------------------------------------------(
Pozn:
d_GDP_LC
d_u
je změna pracovní náročnosti HDP (meziroční míra změny), číslo udává
zpoždění ve čtvrtletích
je změna míry nezaměstnanosti
- 101 -
8.3 ELASTICITA NABÍDKY PRÁCE A POPTÁVKY PO PRÁCI V ČR
070531-070608
Nabidka
Velikost vzorku
Elasticita
nahoru 10 %
070531
Elasticita
dolů 10%
T-test
Elasticita
Elasticita
nahoru 10 % dolů 10%
Elasticita
nahoru 10 %
221
221
995
995
Vážený průměr z %počtu hodin
4,84%
0,060
0,008
0,056
0,040
57,59%
49,65%
41,65%
-6,69%
0,096
0,013
-0,054
-0,080
52,99%
65,77%
78,71%
3,84%
0,049
0,003
0,041
0,035
42,63%
39,54%
36,43%
-6,20%
0,105
0,007
-0,055
-0,069
54,22%
60,81%
67,45%
1,7%
Prostý průměr z %počtu hodin
4,96%
0,060
0,008
0,058
0,042
58,74%
50,81%
42,81%
-7,00%
0,096
0,013
-0,057
-0,083
56,08%
68,90%
81,89%
3,82%
0,049
0,003
0,041
0,035
42,45%
39,35%
36,25%
-6,32%
0,106
0,007
-0,057
-0,070
55,34%
61,96%
68,62%
1,7%
Poptávka
Velikost vzorku
Vážený průměr z %počtu zaměstnanců
070531-070608
Elasticita
Elasticita
Elasticita
nahoru 10 % dolů 5 %
dolů 10%
Elasticita
nahoru 10 %
070531
Elasticita
dolů 5 %
Elasticita
dolů 10%
77
77
77
127
127
127
4,62%
0,086
0,019
0,066
0,027
-60,29%
-42,93%
-25,24%
-3,68%
0,088
0,020
-0,056
-0,017
-118,99%
-76,89%
-35,62%
-7,89%
0,123
0,027
-0,106
-0,052
-117,90%
-86,26%
-55,50%
4,11%
0,092
0,016
0,057
0,025
-52,79%
-38,25%
-23,48%
-3,34%
0,091
0,016
-0,049
-0,018
-103,38%
-69,58%
-36,33%
-6,89%
0,158
0,027
-0,096
-0,041
-106,29%
-74,95%
-44,50%
Elasticita
nahoru 10 %
10,7%
070608
Elasticita
dolů 10%
Elasticita
nahoru 10 %
Elasticita
dolů 10%
1462
1462
37,0%
4,31%
0,056
0,003
0,046
0,040
47,20%
44,32%
41,44%
-6,36%
0,102
0,005
-0,058
-0,069
57,09%
62,40%
67,74%
37,0%
4,33%
0,056
0,003
0,046
0,040
47,33%
44,45%
41,57%
-6,53%
0,103
0,005
-0,060
-0,071
58,76%
64,09%
69,45%
T-test
Elasticita
dolů 5 %
80,5%
Elasticita
dolů 10%
53,7%
Elasticita
nahoru 10 %
070608
Elasticita
dolů 5 %
Elasticita
dolů 10%
202
202
202
4,33%
0,090
0,012
0,056
0,031
-51,51%
-40,24%
-28,83%
-3,41%
0,084
0,012
-0,046
-0,023
-95,75%
-71,09%
-46,72%
-7,11%
0,113
0,016
-0,087
-0,056
-95,24%
-77,45%
-59,95%
8.4 PŘEHLED VÝSLEDKŮ (VÝSLEDNÉ MODELY)
Údaje v mil. Kč
Objem příspěvků
Ke zdanění
Snížení hodnoty utracených stravenek
Saldo pro obchod
Mzdy v obchodě
Přidaná hodnota
Mzdy
Zisk
Saldo
Varianta - racionální subjekty, střední
Jednotková Výsledné
efekty
Zdanění Podíl
změna
Podíl/
efekty
Zdanění koeficient
změna
14 794
-5 326
9 468
-1 938 24,00%
36%
24% -41,81%
49,04%
24%
-5,8
-16,4
-10,2
53,3%
68,7%
33,0%
25,00%
14,00%
19,00%
49,04%
24,00%
59,77%
40,23%
14,95%
7,53%
31,3%
50,0%
5,00% 8,53%
49,04% 3,46%
24,00% 2,50%
19,00% 5,00%
49,04% 2,00%
24,00% 1,00%
7 531
1 807
-111
-313
-194
-3 635
-2 497
824
-206
-1 879
-157
-144
-138
-52
-1 138
837
-301
-1
-5
-2
-1 938
-18
-19
-5
647
14 794
-5 326
9 468
-6 334 24,00%
36,00%
-2,79
80,84%
24%
-5,8
-16,4
-10,2
53,3%
68,7%
33,0%
25,00%
14,00%
19,00%
49,04%
24,00%
59,77%
40,23%
14,95%
7,53%
31,3%
50,0%
5,00%
49,04%
24,00%
8,53%
3,46%
2,50%
19,00%
49,04%
24,00%
5,00%
2,00%
1,00%
Varianta - dotazníková data - mírně
pesimistická
Podíl/
změna
efekty
14 794
-5 326
9 468
-6 685
36,00%
-2,94
2 511
3 134
752
-200
-566
-351
-11 884
-8 164
2 694
-674
-6 144
-514
-470
-450
-171
-3 720
2 735
-985
49,04%
72,93%
14,00%
19,00%
49,04%
24,00%
59,77%
40,23%
14,95%
7,53%
31,3%
50,0%
-4
-17
-6
-6 334
-60
-62
-15
377
5,00%
49,04%
24,00%
8,53%
3,46%
2,50%
19,00%
49,04%
24,00%
5,00%
2,00%
1,00%
24%
-6,9
-19,6
-12,5
53,3%
68,7%
33,0%
25,00%
Varianta - dotazníková data - mírně optimistická
Podíl/
koeficient
efekty
Zdanění
změna
14 794
-5 326
9 468
-5 974
36,00%
24,00%
-2,63
2 391
2 784
668
-224
-633
-403
-12 541
-8 616
2 843
-711
-6 483
-543
-496
-475
-181
-3 925
2 886
-1 039
49,04%
84,56%
14,00%
19,00%
49,04%
24,00%
59,77%
40,23%
14,95%
7,53%
31,3%
50,0%
-4
-18
-6
-6 685
-64
-66
-16
-70
5,00%
49,04%
24,00%
8,53%
3,46%
2,50%
19,00%
49,04%
24,00%
5,00%
2,00%
1,00%
24%
-4,5
-12,7
-7,9
53,3%
68,7%
33,0%
25,00%
2 478
3 494
839
-157
-444
-275
-11 209
-7 701
2 541
-635
-5 795
-485
-443
-425
-162
-3 508
2 580
-929
-4
-16
-6
-5 974
-57
-59
-14
771
Údaje v mil. Kč
Objem příspěvků
Ke zdanění
Saldo pro obchod
Mzdy v obchodě
Přidaná hodnota
Mzdy
Zisk
Saldo
Varianta - racionální subjekty optimistická
Jednotková
Výsledné
efekty
Zdanění Podíl
změna
14 794
-5 326
9 468
-1 557 24,00%
36%
24% 33,59%
24%
-4,5
-12,7
-7,9
53,3%
68,7%
33,0%
25,00%
14,00% 59,77%
19,00% 40,23%
49,04% 14,95%
24,00% 7,53%
31,3%
50,0%
5,00%
49,04%
24,00%
8,53%
3,46%
2,50%
19,00%
49,04%
24,00%
5,00%
2,00%
1,00%
Varianta - racionální subjekty - pesimistická
Podíl/
efekty
změna
7 911
1 899
-90
-254
-158
-2 921
-2 006
662
-166
-1 510
-126
-115
-111
-42
-914
672
-242
-1
-4
-1
-1 557
-15
-15
-4
962
14 794
-5 326
9 468
-2 203 24,00%
36,00%
47,54%
24%
-6,9
-19,6
-12,5
53,3%
68,7%
33,0%
25,00%
14,00%
19,00%
49,04%
24,00%
59,77%
40,23%
14,95%
7,53%
31,3%
50,0%
5,00%
49,04%
24,00%
8,53%
3,46%
2,50%
19,00%
49,04%
24,00%
5,00%
2,00%
1,00%
- 104 -
Varianta - dotazníková data - kompenzace
podle představ zaměstnavatelů - střední
Podíl/
efekty
změna
14 794
-5 326
9 468
-6 334
36,00%
-2,79
0
7 266
1 744
-128
-361
-230
-4 133
-2 839
937
-234
-2 136
-179
-163
-157
-60
-1 293
951
-342
49,04%
46,00%
14,00%
19,00%
49,04%
24,00%
59,77%
40,23%
14,95%
7,53%
31,3%
50,0%
-1
-6
-2
-2 203
-21
-22
-5
410
5,00%
49,04%
24,00%
8,53%
3,46%
2,50%
19,00%
49,04%
24,00%
5,00%
2,00%
1,00%
24%
-5,8
-16,4
-10,2
53,3%
68,7%
33,0%
25,00%
Varianta - dotazníková data - kompenzace podle
představ zaměstnavatelů - pesimistická
Podíl/
koeficient
efekty
Zdanění
změna
14 794
-5 326
9 468
-5 974
36,00%
24,00%
-2,63
1 429
3 134
752
-134
-378
-234
-11 884
-8 164
2 694
-674
-6 144
-514
-470
-450
-171
-3 720
2 735
-985
49,04%
25,22%
14,00%
19,00%
49,04%
24,00%
59,77%
40,23%
14,95%
7,53%
31,3%
50,0%
-4
-17
-6
-6 334
-60
-62
-15
-335
5,00%
49,04%
24,00%
8,53%
3,46%
2,50%
19,00%
49,04%
24,00%
5,00%
2,00%
1,00%
24%
-6,9
-19,6
-12,5
53,3%
68,7%
33,0%
25,00%
739
3 494
839
-115
-327
-208
-11 209
-7 701
2 541
-635
-5 795
-485
-443
-425
-162
-3 508
2 580
-929
-4
-16
-6
-5 974
-57
-59
-14
-742
Údaje v mil. Kč
Objem příspěvků
Ke zdanění
Varianta - dotazníková data - kompenzace podle
představ zaměstnavatelů - optimistická
Jednotková
Podíl/
Výsledné
koeficient
efekty
Zdanění
změna
14 794
36,00%
-5 326
9 468
24,00%
-2,63
-5 974
Saldo pro obchod
49,04%
63,22%
14,00%
19,00%
49,04%
24,00%
59,77%
40,23%
14,95%
7,53%
31,3%
50,0%
Mzdy v obchodě
Přidaná hodnota
Mzdy
Zisk
Saldo
5,00%
49,04%
24,00%
8,53%
3,46%
2,50%
19,00%
49,04%
24,00%
5,00%
2,00%
1,00%
24%
-4,5
-12,7
-7,9
53,3%
68,7%
33,0%
25,00%
1 852
3 494
839
-127
-360
-223
-11 209
-7 701
2 541
-635
-5 795
-485
-443
-425
-162
-3 508
2 580
-929
-4
-16
-6
-5 974
-57
-59
-14
311
- 105 -

Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systémů z

Transkript

Podobné dokumenty

Studie Vysoké školy ekonomické

Týdenní zpráva - Komerční banka, as

Stáhnout eBook

sociální vyloučení: výzvy, příležitosti a řešení

v PDF zde

Czech - Družstevní Asociace České republiky

průhledný sTáTní rozpoČeT? - Katedra veřejných financí

Kurz aplikace Microsoft FrontPage 2002 Obsah

Herbert Heissler