Jdi pracovat 01/2010

Víte, že…
…se projekt Jdi pracovat! rozjel proto, aby
vysokoškoláci nekončili na úřadu práce?
…krom této brožury existuje i web www.
jdipracovat.cz?
…internetové stránky každý pracovní
den přinášejí nový článek s personálním
tématem?
…cílem je upozornit studenty na nutnost
praxe nebo brigády při studiu?
…se na projektu podílejí studentky a studenti všech fakult Masarykovy univerzity?
…články připravuje tým, který vytvořil
pro nováčky na Masarykově univerzitě
příručku Prvákoviny do kapsy (www.prvakoviny.cz)?
…můžete diskutovat a vyjadřovat se ke
všem tématům?
Jdi pracovat! 1. ročník, 1. číslo.
Vychází: 13.12.2010.
Náklad: 8000. Distribuce zdarma.
Vydavatel: Petra Klobasová, Rokytnice nad Rokytnou 146, 675 25, IČ:
75428555, 777879212, [email protected], www.jdipracovat.cz.
Redakce: Petra Klobasová (šéfredaktorka), Alena Štouračová, Julie Veselá,
Petra Havlišová, Iva Šemberová, Eliška
Gončarová, Jana Faltýnková, Monika
Michalovová, Pavla Žůrková, Monika Vrtělová, Jaroslav Kára, Ondřej Tichý.
Grafika: Jan Kubát (honza.kubat@
seznam.cz).
Tisk: Protisk spol. s r.o.
Publikace Jdi pracovat! vyšla
za podpory Kariérního centra
Masarykovy univerzity.
Texty s personální tematikou
vycházejí každý pracovní den
na internetových stránkách
www.jdipracovat.cz.
úvodem
Absolvent bez praxe je jako generál bez kalhot
Před šesti lety jsem poprvé vystoupila z vlaku v Brně. Jako holka z malé
vsi jsem byla městem uchvácená. Ne ale ze Špilasu, hromady divadel nebo
přehrady. Oproti malé dědině mělo Brno navíc řadu pracovních příležitostí.
praxi vybírat. Nevěřte ale mýtu, který se
šíří po Masarykově univerzitě, totiž že
její absolventi jsou žádaní a nemusí se
o uplatnění bát. Bohužel poslední dobou
musíme my, absolventi, mít na paměti,
že je nás čím dál víc. A jediný, kdo si vybírá, jsou zaměstnavatelé. Aby o nás měli
zájem, je třeba jim mít co nabídnout.
Z té velké nabídky možností se mi zatočila
hlava a já, klidně se smějte, jsem našla
nového koníčka – obcházení pohovorů,
neboli pohovorismus. Za první rok na
škole jsem za sebou měla tolik pohovorů,
že bych mohla psát učebnice.
První zkušenost ale nebyla dobrá. Pohovor a celé výběrové řízení bylo obaleno
do snůšky lží a polopravd. Nicméně vzpomínka ve mně zůstala doposud a byla
jedním z důvodů, proč jsem založila web
www.jdipracovat.cz.
Dále to ale už šlo jako po másle. Začínala
jsem různými manuálními přivýdělky,
které byly paradoxně finančně lépe ohodnocené než třeba u studentek oblíbené
pozice sekretářek nebo administrativních
pracovnic.
Oborová práce, která mi byla jakožto
začínající novinářce poměrně nakloněna,
ale nebyla zpočátku nijak lukrativní.
Abych získala nějaké zkušenosti, musela
jsem psát zadarmo, než jsem byla pro
platící zaměstnavatele zajímavá.
Momentálně končím vysokou školu a
mezi zaměstnavateli si mohu díky své
Dobře míněné rady
Absolvent bez praxe je jako generál bez
kalhot – pokud není praxe či stáž v rámci
vašeho oboru povinná, musíte do toho jít sami.
I za mrzký (v lepším případě) či žádný (v téměř
každém případě) peníz získáte zkušenosti k nezaplacení.
Pohovorismus by se měl vyučovat – obcházení výběrových řízení je disciplína, která se
dá natrénovat. Když obejdete několik pohovorů,
procvičíte odpovědi a vystupování.
Kdo má www.jdipracovat.cz v oblíbených
záložkách, ten se na trhu práce neztratí –
internetový portál se každý pracovní den plní
novým článkem. Diskutujte a nenechte si vaše
zkušenosti pro sebe!
Za celou redakci jdipracovat!cz
Petra Klobasová, šéfredaktorka
3
úvodem
Víte, jakým je naše univerzita chlebodárcem?
Ač to řadu studentů Masarykovy univerzity asi nenapadá, naše alma mater
je také zaměstnavatelem a ne tak ledajakým. V počtu zaměstnanců je druhá
na jižní Moravě. O výběrových řízeních do této instituce jsem si povídala s
vedoucí personálního odboru Masarykovy univerzity Evou Petrželkovou.
covního nasazení, neradi vidíme pracovní
poměr na plný úvazek, spíše považujeme
za vhodné, aby studenti pracovali ve zkrácených a pružných pracovních režimech,
aby práce nenarušovala jejich studium,
které by mělo být na prvním místě.
Kolik má univerzita stálých zaměstnanců?
Masarykova univerzita je druhým největším zaměstnavatelem v Jihomoravském kraji a zaměstnává kolem čtyř a
půl tisíce zaměstnanců, z nichž tři a půl
tisíce má plný pracovní úvazek. Kromě
toho zaměstnává měsíčně v průměru
tisíc takzvaně externích pracovníků na
dohody konané mimo pracovní poměr.
Hlásí se absolventi univerzity na
volná místa?
Nemůžeme si stěžovat na nezájem. Na
pracovní pozice vyhlašované prostřednictvím IS MUNI se hlásí velký počet
zájemců a poměrně často reagují studenti vyšších ročníků i na ostatní inzerci
ve veřejných médiích. Početnou skupinu
zájemců tvoří také naši absolventi.
Kde jsou zveřejňovány pracovní nabídky?
Univerzita zveřejňuje všechny své pracovní nabídky na úřední desce, konkrétně
na adrese: www.muni.cz/general/employment_offers. Kromě této adresy zpravidla
zveřejňuje volná místa na internetovém
trhu práce www.sprace.cz a speciální
nabídky pro studenty jsou umístěny v IS
MUNI.
Jak vypadá výběrové řízení?
Masarykova univerzita má poměrně
komplikovaný systém výběrového řízení,
které občas některé uchazeče odradí.
Na druhé straně máme ověřeno, že standardizovaný postup znamená větší jistotu ve výběru nevhodnějšího uchazeče
a současně prevenci před skončením
pracovního poměru ve zkušební době.
Pro většinu uchazečů, i když neuspějí, je
to dobrá zkušenost do budoucna, protože
nároky zaměstnavatelů se obecně neustále zvyšují a není lehké obstát často ve
velmi těžké konkurenci. Výběrová řízení
jsou minimálně dvoukolová, to znamená
administrativní kolo a další kolo osobních
rozhovorů výběrové komise s vybranými
uchazeči. Kromě toho je pevnou součástí
výběrového řízení ověření jazykových,
případně i odborných kompetencí a dále
orientační psychodiagnostika.
Jaká místa na Masarykově univerzitě
jsou vhodná pro absolventy?
Pro naše studenty jsou vhodné zejména
všechny administrativní pozice, ale také
odborné pracovní funkce podle studijního
profilu jednotlivých studentů. Například
na Rektorátě MU zaměstnáváme na
jednotlivých odborech studenty humanitních oborů, na ÚVT a FI je zaměstnán
velký počet studentů FI, kteří vykonávají
i vysoce kvalifikovanou práci. Velké
množství studentů bylo zaměstnáno na
projektech EU, ale také jsou zapojováni v
rámci výzkumných a vývojových projektů
a specifického výzkumu, kde mohou být
odměňování také formou stipendia. V
těchto případech se jedná zejména o
studenty PřF a LF. Co se týče jejich pra-
Kdo uchazeče vybírá?
Výběrová komise, která je minimálně
4
úvodem
tříčlenná, je jmenovaná vyhlašovatelem
výběrového řízení a má za úkol doporučit
k přijetí nejlepšího uchazeče. Sestavuje
pořadí úspěšnosti uchazečů, které má
svůj význam v případě, že z nějakého
důvodu uchazeč vyhodnocený na prvním
místě do pracovního poměru nenastoupí.
Úkolem komise je komplexně posoudit
všechny informace, které o uchazečích
získá, a rozhodnout, který uchazeč je
nejvhodnější. Nejvhodnější nemusí nutně
znamenat nejlépe kvalifikovaný, protože
kromě kvalifikace praxe je důležitá také
osobnostní charakteristika a osobní
dojem, jaký uchazeč o sobě zanechá.
své cíle a motivaci k získání pracovního
místa, popřípadě mohou nabídnout reference o své osobě.
Jaké chyby dělají uchazeči nejčastěji?
Někteří studenti projevují značnou naivitu ve svých představách o budoucí
praxi a svém budoucím zaměstnavateli,
nebo mají nízké sebevědomí. Chybou
je povrchně zpracované CV a také
například používání nespisovných výrazů
při pohovoru se členy komise, i když je
pochopitelné, že ve stresu může člověk
sklouznout i do slangu. Veřejná škola je
do jisté míry konzervativní prostředí a
dbá se zde na čistotu jazyka alespoň při
oficiálních jednáních. Dodržuje se také
určitá etiketa při výběrových řízeních a
někteří neznalí uchazeči si zbytečně pokazí dojem třeba tím, že iniciativně zahájí
kontakt se členy komise potřásáním ruky,
aniž by počkali na pokyn, co mají udělat.
To už jsou ale spíše detaily, podle mne
je rozhodující prokázat, že student může
kromě úspěšného absolvování studia
nabídnout i nějakou konkrétní pracovní
zkušenost nebo konkrétní studijní úspěch
podložený oceněným výsledkem.
Co má uchazeč udělat, aby uspěl?
Nepodceňovat přípravu. Zjistit si na webových stránkách, o jaké místo se uchází,
pečlivě zpracovat svoje CV a podávat o
sobě pravdivé informace. Pokud chce student vyzvednout své osobní úspěchy, měl
by je umět podložit ověřitelnými výsledky.
U studentů se zajímáme o průběh jejich
studia, pobyt v zahraničí, téma diplomové
práce, jaký mají kariérní plán a také
jaké jsou jejich koníčky. Úspěch mají ti,
kteří mohou zaujmout svou praktickou
činností vedle studia (nemusí to být přímo
výdělečná činnost) a umí jasně vyjádřit
Petra Klobasová
Co s titulem v kapse?
Na den promoce se nezapomíná. Kromě slziček, motýlků a nažehlených fiží je
to snad poslední den, kdy se můžete naobědvat bez žaludečního vředu. Život
studentův se totiž dělí, jak zákon káže – před promocí a po promoci. Jak tedy
začít po škole vysněnou kariéru a jaké jsou možnosti absolventovy?
Úřad práce
Trainee program
+ neplatíte zdravotní a sociální pojištění
+ můžete žádat o rekvalifikaci
+ nikdo vás nenutí ráno brzy vstávat
- bez roční soustavné pracovní činnosti
nemáte finanční podporu
- práci, kterou hledáte, vám nenabídnou
- dostaví se pocit méněcennosti
+ je to ideální start, pokud chcete získat
praxi svém oboru
+ vyzkoušíte si několik pozic
+ máte přibližně stejné ohodnocení jako
při hlavním pracovním poměru
- program má maximálně roční platnost
- kapacita pozic je omezena
5
zaměstnání
Zaměstnání na HPP nebo VPP
+ konečně už nebudete muset jíst jen
buřty s cibulí
+ osamostatníte se
+ započnete třicet let soustavné pracovní
činnosti (možná) na důchodek
+ budete mít zaměstnanecké výhody
+ načerpáte kariérní zkušenosti
- polovinu výplaty sežerou složenky
- začínáte od píky
- většinou se nejedná o vysněné povolání
- s největší pravděpodobností nevstáváte,
kdy se vám zachce
Práce v zahraničí
+ je to životní zkušenost
+ existují různorodé pracovní nabídky
+ naučíte se jazyk
- je nutný počátečný kapitál
- začínáte na pozicích uklízeč, pokojská,
pomocná síla nebo au-pair
Podnikání
+ s živností je člověk vlastním finančníkem
i pánem
+ máte menší pojistné a daňové odvody
+ pořídíte si různé věci, které jdou pak do
nákladů, čímž si snížíte daně
+ můžete si realizovat vlastní projekty
- bez praxe a zkušeností je řehole budovat si odbyt pro své výrobky či služby
- často máte náročné pracovní vytížení,
přičemž se nesmíte bát riskovat
- často se musíte před zahájením činnosti
trochu zadlužit
Doktorandské studium
+ finanční stipendium při prezenční formě
činí kolem sedmi až osmi tisíc korun
+ máte možnost pracovat ještě v soukromé firmě na vedlejší pracovní poměr
+ získáte praxi jako asistent na vysoké
škole
+ zůstávají vám studentské výhody
včetně odborných stáží
- můžete mít méně volného času
- studovat a pracovat je náročné
Julie Veselá
zaměstnání
Kde hledat práci na hlavní pracovní poměr?
V současné době je nalezení solidní práce, zvlášť pro absolventy, pořádně
tvrdým oříškem. Chcete-li po škole nastoupit do zajímavé a dobře placené
práce, musíte si ji nejprve najít. Čím více možností využijete, tím lépe.
které jste už během své praxe měli možnost
poznat, a tak víte, co od nich očekávat.
Internetové pracovní portály
Na internetu naleznete nepřeberné množství pracovních portálů, kde se každý
den objevují čerstvé pracovní nabídky.
Na těchto webech si můžete před tím,
než začnete práci na plný úvazek hledat, zadat konkrétní kritéria výběru,
týkající se především oboru, lokality a
požadovaného platu.
Pracovní veletrh
Na potencionálního zaměstnavatele
lze narazit i na veletrhu práce. Přímo
Masarykova univerzita pořádá veletrh
pracovních příležitostí, ale najdou se i
jiné. Výhodou je, že tam máte spoustu
zaměstnavatelů na jednom místě.
Projeďte inzeráty v tisku
Personální agentura
Hledání solidní práce pročítáním inzerátů
v denním tisku? Proč ne? Ale pozor, ať
se nenapálíte! Samozřejmě i v novinách
můžete narazit na zajímavou a dobře
placenou práci na plný úvazek. V novinové inzerci se to ale hemží i podvodnými nabídkami práce.
Agenturu můžete oslovit během hledání
práce a využít jejich poradenských a psychologických služeb. Každá z personálních agentur se specializuje na konkrétní
obory. To je dobré vědět, můžete si tak na
míru vybrat konkrétní personální agenturu, která se zaměřuje na oblast, kam
spadá obor, který jste vystudovali nebo
v němž máte několikaletou praxi.
Oficiální web konkrétní firmy
Ne každá společnost inzeruje na webových pracovních portálech. Stačí, když
si vyhledáte oficiální webové stránky
konkrétní firmy a nahlédnete do sekce
s názvem „Kariéra“, „Volné pozice“ nebo
„Nabídka práce“.
Úřad práce
Hledáte-li práci, jistě vám pomůže i web
Úřadu práce, na němž naleznete nabídky
volných míst, rozčleněných v rámci regionů
České republiky. www.e-urad-prace.cz.
Oslovení budoucího zaměstnavatele
Na závěr
Zjistěte si kontakt na personální oddělení
dané společnosti a pošlete životopis s
e-mailem, v němž uveďte, co vás vedlo
k oslovení dané společnosti, proč byste
chtěli v této společnosti pracovat a co
vy sami můžete nabídnout. Poté stačí
vyčkávat. Když se vám během týdne
nikdo neozve, rozhodně není neslušné
připomenout se telefonicky.
přešla
Všechny možnosti jsme zde rozhodně
nevyčerpali. Mějte na paměti, že při
hledání práce hrají prim nejen vaše
schopnosti, ale i náhoda a štěstí. To znamená, že práci na plný úvazek můžete
najít prakticky kdykoliv a kdekoliv. A to
klidně také přes známého, v inzertní
vývěsce v obchodním domě, ve
výloze kamenného obchodu, na
facebooku nebo na webových strán-
Co si přát lepšího, než po absolutoriu nastoupit do práce v oboru, který jste vystudovali a který vás baví? Zůstanete mezi lidmi,
Alena Štouračová
Studentská praxe,
v pracovní poměr
která
kách vysokých škol či konkrétních
kateder. Jen to chce mít oči na šťopkách.
7
brigády
Brigády přinášejí nejen peníze, ale také praxi
Život na vysoké není levná záležitost, proto je dobré si tu a tam přivydělat.
Brigád je v Brně hodně, kdo tvrdí opak, lže nebo se mu nechce pracovat. Ne
vždy je to procházka růžovým sadem, ovšem peníze se vydělat dají. Jeden
přínos ale takováto martyria mají – naučíte se komunikovat s personalisty.
Tvrdit, že přivýdělek číhá na každém
rohu a zaměstnavatelé se o vás perou, je
přehnané. Nicméně neznám v Brně nikoho, kdo při hledání brigády dříve či později
neuspěl. Musíte se ale smířit s věcí, která
ledaskomu na vysoké škole dělá problém.
Budete totiž nejčastěji dělat činnosti, kvůli
kterým nepotřebujete vysokou školu, a
skloubit tak vysoké sebevědomí univerzitního studenta s „podřadnými“ činnostmi
administrativních pracovníků, operátorů
call center nebo pokladních v supermarketu.
Doporučuji tedy překonat pýchu, umírnit
se v nárocích na výši honoráře a směle se
vydat na brigádnický trh práce. Věřte, že
je to docela zábava, a pokud pro vás není
potřebnou motivací finanční obnos, určitě
se pocvičíte v komunikaci s personalisty
firem a vyšperkujete si životopis.
flexibilní pracovní dobu a rychlý
kariérní růst či jiné nereálné výhody.
Většinou nejsou žádné požadavky na
uchazeče.
Pokud se všechny tyto nabídky nakumulují do jednoho inzerátu, máte téměř
jistotu, že byste se měli mít na pozoru.
Dost často takové nabídky inzerují lidé s
osobními maily, nikoli firemními. Tyto
inzeráty také pojí to, že jsou zpravidla na
inzertních stránkách, kde není diskuse
pod inzerátem.
Univerzální rada na závěr: Pořádně
si promyslete, komu a za co dáváte
peníze, nepodlehněte klamnému
vábení za astronomické částky.
Buďte nohama na zemi!
Tento text je prvním dílem našeho seriálu
o podivných brigádách, který běží na
www.jdipracovat.cz. Už nyní máme
několik příběhů od studentů, kteří měli
zkušenost s pracovními karamboly všeho
druhu. Máte taky nějaký? Napište na
[email protected] a podělte se s informacemi, aby ostatní už nenaletěli!
Pozor na podivné brigády!
Může se stát, že narazíte na inzertní
sdělení, kde podstoupíte test, zda umíte
číst mezi řádky. Internetové prostředí
svádí k tomu, že lidé nabízejí kdeco.
Někdy se jedná o vyložený podvod, jindy
zase inzerát slibuje to, co zaměstnavatel
nikdy nesplní. Existují i nabídky, které
nabízejí atraktivní práce, avšak za tím
se skrývá nepopulární přímý prodej nebo
vyloženě otravné oslovování lidí s různými
nabídkami. Abyste si ušetřili zklamání,
promarněný čas anebo i peníze, sestavili jsme pro vás několik tipů, jak se v
inzerátech s personální tematikou zorientovat. Mají totiž ledacos společného.
Zpravidla je odhalíte tak, že nabízejí
vysoké výdělky, jednoduchou práci,
Petra Klobasová
8
brigády
Studenti MU: Brigád při studiu je dost
Brigády studentů Masarykovy univerzity jsou různorodé. V anketě studenti
přibližují svoji brigádu a radí, jak se k ní dostali. A jak to zvládají?
Lucie Černá, FF: Informační studia a
Na serveru jobs.cz jsem našel nabídku
administrativní výpomoci v jazykovce.
Nakonec působím jako lektor angličtiny,
poté co jsem prošel výběrovým řízením
a školením. Se školou se práce dá stíhat
hlavně díky flexibilitě, kterou tam mám,
ale někdy to dá zabrat.
Eliška Třetinová, FSS: Evropská studia, Mezinárodní vztahy
V současné době mám brigády dvě:
hlídání ročního děťátka dvakrát až třikrát
týdně na půl dne, které jsem si zajistila přes inzerát, a potom administrativní
výpomoc na ekonomickém odboru, kde
mám známého. Tam bývám dva až čtyři
dny v týdnu, podle toho jak se mi to hodí.
Dagmar Plháková, PŘF: Finanční a pojistná matematika
Mám brigádu v hudebním klubu Leitnerka. Akce jsou zde každé úterý, středu a
čtvrtek. Moje práce spočívá buď v prodeji
lístků na dané koncerty, nebo v uschovávání věcí v šatně. Jsme tam dva, takže
se po týdnu vždy v těchto činnostech
střídáme. Práce není moc namáhavá, ale
spíše časově náročnější. Inzerát na tuto
brigádu jsem našla v ISu.
Eliška Outulná, ESF: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia, PRF:
Právo a právní věda
Už od půlky prváku pracuju v cukrárně.
Na dveřích měli cedulku, že shání brigádníky, tak jsem se přihlásila. Se školou se
to stíhat dá, je to dost flexibilní brigáda
(někdy mám 150 hodin, někdy 10), jen si
vždycky hlídám rozvrh, abych měla volno
třeba dvě celé odpoledne.
knihovnictví
Brigádu mám u archeologické firmy.
Většinu roku provádím klasické vykopávky, přes zimu pak administrativu nebo
archivování. Práci jsem získala přes
přítele, který tam pracuje také.
Jan Perla, FSS: Mediální studia a
žurnalistka, Evropská studia
Mám půl úvazek ve sdružení Podané
ruce, který jsem sehnal přes inzerát.
Prošel jsem výběrovým řízením a mám
smlouvu na dva roky. Momentálně dopisuji bakalářku, tak se to dá zvládat.
Sylwia Siedlaczková, PRF: Právo a
právní věda
Jsem zaměstnaná jako pracovník callcentra obchodního oddělení jazykového
vzdělávacího centra. K práci jsem se dostala přes inzeráty na internetu. Dá se to
skombinovat s rozvrhem.
Petr Tvarůžek, FI: Apl. informatika
Na cviku jsem potkal Mira, který mi nabídl
programovací zakázku. Tu jsem vzal a
následně jsem se o ten projekt začal i
sám starat. Netrvalo dlouho a měl jsem
další projekt a už jsem se vezl. Naštěstí
mám školy už teďka dost málo, jinak
by to byl fakt problém. Nedělám ani tak
brigádu, já to spíš už pokládám za fulltime
job a moji budoucí kariéru.
Petra Maršálková, FSS: Mediální studia
a žurnalistika, Evropská studia
Podnikám. Dostala jsem se k tomu přes
kamarádku. Jelikož si čas určuji sama,
stíhám v pohodě. Momentálně píšu
bakalářku, tak pracuju asi jednou týdně.
Tomáš Paulík, FSPS: Regenerace a
výživa ve sportu, ESF: Hospodářská
politika
Iva Šemberová, Petra Havlišová, Eliška
Gončarová, Jana Faltýnková
9
personalista radí
I životopis má své desatero
Životopis (CV) je vstupní branou do výběrového řízení. Pojďme si tedy
představit „desatero“ principů, které můžou pomoci předejít zásadním chybám při psaní vašeho životního příběhu do stručných odrážek životopisu.
zahltit personalistu různými fonty, velikostmi písma a barvami je věc druhá.
Věnujte proto pozornost také grafické
úpravě dokumentu. Poznámka: pozor na
formáty souboru, raději doc nebo pdf.
1. PRAVDIVÉ ÚDAJE UVÁDĚJ!
Když se pustíte do psaní, mnohé určitě
zamrzí, že se CV zdá jaksi prázdné a
neatraktivní. Co si svůj životopis trošku
nepřikrášlit! Na takové metody ale pozor,
v prvním kole vám to možná projde, ale
v dalším kole snadno narazíte. Personalista určitě vaše zkušenosti nezapomene
proklepnout.
6. DÉLKU NEPŘEHÁNĚJ!
Jestli pátráte po optimálním rozsahu,
pak ideální je jedna, maximálně dvě A4.
Obecná pomůcka je životopis vytisknout
a podívat se, jestli se v něm vyznám já i
můj spolubydlící.
2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOBĚ
NEZATAJUJ!
Nezapomeňte jako první zmínit své
základní údaje jako jméno, datum
narození, adresu a kontaktní údaje.
7. FOTKU S NEJVĚTŠÍ ROZVAHOU
VYBÍREJ!
Někomu možná přijde přiložená fotografie
zbytečná, ale dnes se již stává standardní
součástí vašeho CV. I tady je ale třeba
zvážit, jakou fotku použít, kreativita se
totiž často necení. Nezapomeňte tak
výběr přizpůsobit práci, o kterou žádáte.
Nic nezkazíte fotkou pasového formátu,
která se bude usmívat z pravého horního
rohu vaší prezentace.
3. OBSAH NA MÍRU UŠIJ!
Když se můžete chlubit bohatými
zkušenostmi z oboru, proč tam udávat, že
jste v patnácti letech uklízeli kanceláře.
Šikovná pomůcka je projít si požadavky
na uchazeče a hlavně si představit, o
jakou pozici se ucházíte a co všechno
musí úspěšný kandidát umět, a ušít tak
své zkušenosti na míru.
8. GRAMATIKU A PŘEKLEPY ZKONTROLUJ!
4. ORIGINÁLNÍ BUĎ, ALE S MÍROU!
Důležitým principem je v přijímacím řízení
upoutat, ale s mírou. Zkušenosti vypište
ty, které jsou relevantní. Máte-li pocit,
že nic takového nemůžete nabídnout,
zamyslete se znovu. Každý z nás někdy
využil své schopnosti. Pomáhali jste organizovat maturitní ples nebo jste ve skautu
vedli účastníky kurzu? Proč to nezmínit!
Do životopisu naopak nepatří osobní dojímavý příběh o tom, jak vás vloni potkala
osudová láska a vy jste díky tomu úplně
jiný člověk.
Poslední korektury hlavně gramatického
rázu jsou nezbytností. Musíte zbavit své
životopisné dílo chyb a překlepů.
9. DATUM SEPSÁNÍ NEZAPOMEŇ!
Je to maličkost, ale na konci CV uvést datum jeho vypracování je znakem preciznosti
a určitě vám přidá u personalisty body.
10. PŘÍLOHY A DOPROVODNÉ TEXTY NEPODCEŇUJ!
Životopis už je ready, ale poslat samotný
dokument asi neprojde, připojit krátký
průvodní dopis nebo jiné požadované
přílohy si ještě musíte zajistit.
5. GRAFICE CITLIVĚ POZORNOST
VĚNUJ!
Eliška Gončarová
Mít zajímavý životopis je jedna věc, ale
10
personalista radí
Poslat životopis nestačí aneb Důležitost motivace
Motivační dopis je jedním ze základních elementů každého přijímacího
či výběrového řízení, ať už se jedná o práci, stáž, brigádu či studijní pobyt v zahraničí. Mnozí mají precizně vypracovaný životopis plný relevantních zkušeností, ale jejich snaha ztroskotá právě na podcenění důležitosti
motivačního dopisu.
start, pokud nevíte, komu přesně dopis
adresujete). V úvodu pak nezapomeňte
zmínit, o jakou pozici máte zájem. Pak
už přichází samotná motivace, relevantní
zkušenosti a případně i odkaz k vašemu
životopisu, který budete pravděpodobně
zasílat spolu s dopisem. Na závěr se
hodí zdvořilostní fráze o vašem nadšení,
s jakým očekáváte případný pohovor a
samotné rozloučení. Délka by neměla
přesáhnout stránku textu.
Zrcadlo vaší osobnosti
Motivační dopis je jedním z prvních
kontaktů s budoucím zaměstnavatelem,
proto se snažte „vytřískat“ z této možnosti
maximum. Motivační dopis, jak samotný
název napovídá, má ukázat především
vaši motivaci. Proto rozhodně nezapomeňte uvést důvody, proč se ucházíte
o danou pozici a samozřejmě také proč
zrovna vy budete jedničkou ve své nové
práci. Nebojte se vyzdvihnout své klady a přednosti, samochvála v tomto
případě nesmrdí (pokud se ovšem budete držet slušného vychování a uvádět
pravdivé informace). Na druhou stranu,
nic se nemá přehánět. „Motivační
dopis by měl být pravdivý, přesvědčivý,
uvěřitelný, ne povrchní a neměl by se
stát prostředkem, jak se zalíbit za každou
cenu. V opačném případě může žadateli
ve výběrovém řízení ubrat plusové
body,“ říká personalistka Irena Valová.
Důležitou součástí je pochopitelně
představit vaše dosavadní relevantní
zkušenosti, avšak i když nemáte konkrétní zkušenost s danou pozicí, snažte se
uvést cokoliv, co se byť jen zdánlivě mohlo při dané práci hodit (ať už počítačový
kurz či jazykový kurz v zahraničí).
Vyčnívejte z davu
Již při psaní motivačního dopisu si
uvědomte, že pravděpodobně nejste
jediným uchazečem o danou pozici a
personalistovi či vašemu budoucímu
šéfovi došla jistě celá řada „lejster“ s
nejrůznějšími důvody, proč přijmout
daného jedince. Originalita se cení, a proto si dejte na přípravě motivačního dopisu
záležet. Preciznost vašeho dopisu ukáže
vašemu budoucímu zaměstnavateli
zodpovědnost, s jakou přistupujete k
zadaným úkolům. Podlézavé fráze, pomlouvání konkurence, pouhý výčet položek
v životopisu či pravopisné chyby vám
cestu k zaměstnání bohužel neotevřou.
Důležité fráze
Pracovní nabídka Vaší společnosti mě
zaujala, protože…
Věřím, že bych byl/a přínosem pro vaši
společnost…
Rád/a zodpovím Vaše dotazy na případné
osobní schůzce.
Autobiografie není na místě
Váš „motivák“ by měl být zajímavý,
avšak výstižný. Ideálně by měl obsahovat hlavičku s adresou zaměstnavatele,
ačkoliv v současné době při elektronické
komunikaci se tento prvek často i
vypouští. Na začátek dopisu patří pozdrav (neutrální Dobrý den je vhodný
Petra Havlišová
11
personalista radí
Pohovorismus – co vás čeká na konkurzu?
„Nová doba“ dorazila i na pracovní trh, a pokud váš životopis získá pozitivní
odezvu, čeká na vás martýrium někdy až prapodivně vyhlížejících „psycho“
pracovních pohovorů. Existuje několik technik, které personalisté využívají k
efektivnímu zhodnocení kandidátů.
styly, schopnost komunikovat a spolupracovat.
Kompetenční interview
Je nejčastější typ pohovoru face to face.
Personalista či vedoucí oddělení si vás
pozve, aby zjistil, zda máte schopnosti
a zkušenosti pro danou pozici. Většinou
jste dotazováni na různé úkoly, které jste
plnili v předchozích zaměstnáních, jaké
máte vzdělání, co jste nejzajímavějšího
dokázali, na co jste pyšní, jakou máte
motivaci pracovat pro novou společnost.
Panelové interview neboli metoda
Assessment Centrum
Především velké společnosti používají
pro výběr zaměstnanců speciální diagnostickou metodu Assessment Centrum. Tento pohovor zpravidla probíhá
celý den. Účelem je poznat individuality
uchazečů. Hodnotí se například sociální
a komunikační dovednosti, analytické
schopnosti, motivace, vůle a schopnost
řešit problémy, ale také schopnost navodit
atmosféru nebo vzbudit sympatie.
Odborné interview
Některé pracovní pozice vyžadují, aby
uchazeč prokázal své kreativní či odborné
schopnosti. V takovém případě chtějí
personalisté vědět, jak dobře umíte své
řemeslo, a nechají vás, abyste svůj um
předvedli. Může to být cokoliv od krátkého
testu až po psaní všemi deseti, jazykový
překlad, grafický návrh nebo sestavení
nabídky zákazníkovi.
Stresové interview
Tento typ pohovoru se užívá výjimečně.
Spíše se setkáte se stresujícími dotazy, kdy vám personalista položí pár
nepříjemných až dotěrných otázek, aby
vás vyvedl z míry. Zpravidla se používá
pouze u pozic, které vyžadují prokázání
schopnosti umět reagovat pod tlakem.
Jeho podstatou je vystavit účastníka
takovým stresovým situacím, aby bylo
možné hodnotit jeho reakce, gesta a sebeovládání.
Behaviorální interview
Tento způsob vedení interview spočívá
v pokládání specifických otázek, aby
personalista zjistil, jaké pracovní aktivity jste schopni vykonávat. Behaviorální
pohovory mají naznačit, zda jste vhodným kandidátem pro pracovní pozici a
máte ty správné předpoklady. Personalisté nastiňují hypotetické situace, kterými
zjišťují vaše myšlení a výkon pod tlakem.
Nejčastěji se doplňuje psychometrickými
testy.
Telefonické interview
Využívá se v případě velké vzdálenosti,
nebo pro získání prvních obecných informací o uchazeči. V žádném případě tento
typ pohovoru nepodceňujte a připravte
se na něj stejně jako na osobní pohovor.
Pokud vám někdo zavolá v dobu, kdy
u sebe nemáte poznámky nebo svůj
životopis, klidně se omluvte a domluvte si
jiný čas na pohovor.
Skupinové interview
V rámci skupinového interview si personalista pozve na pohovor několik uchazečů
současně. Skupina kandidátů dostane
úkol, který umožní personalistovi zhodnotit jejich odlišené osobnosti, pracovní
Julie Veselá
12
vzdělávání
Když na škole nemáte vzdělání dost
Zná to každý z nás, vysokoškolských studentů: nálož seminárek, tisíce stran
povinné četby a večer je člověk rád, že se odvalí na pivko s kamarády a ani
ho nenapadne se poohlížet i po jiných možnostech nabývání zkušeností a
vědomostí. Přitom trh je vzdělávacími, rekvalifikačními či jazykovými kurzy
přímo přesycen, stačí si jen vybrat a posunout tak svoje schopnosti dál.
Pokud se tedy přeci jen rozhodnete, že
místo večeru u piva zvýšíte svoji atraktivitu na trhu práce, máte opravdu z čeho vybírat. V dnešní době je skoro nezbytností
ovládat alespoň jeden světový jazyk. Při
výběru jazykovky se můžete zaměřit
na obecnou gramatiku, konverzaci či
přípravu na určitou jazykovou zkoušku
nebo certifikát. Cena kurzů se liší podle
intenzity, úrovně a kvality výuky. Roční
kurz jednou či dvakrát týdně se pohybuje
mezi pěti a deseti tisíci.
Ale brousit můžete i jiné dovednosti, nejen
ty jazykové. Jako děti počítačové doby bychom si měli umět poradit s technickými
záludnostmi všemožných počítačových
programů a váš budoucí zaměstnavatel
bude pravděpodobně předpokládat váš
(osobní) vztah k osobnímu počítači.
Vyzkoušet si můžete kurzy grafiky, programování nebo si jen oprášit starý dobrý
Word a Excel.
Větší finanční zátěž pak přináší
rekvalifikační kurzy a kurzy na zvyšování vašeho odborného a profesního
umu: nabízí se vám všemožné kurzy v
oblasti práva, účetnictví nebo marketingové komunikace. Ceny takových kurzů
se mohou vyškrábat k částkám, které bychom jenom neradi viděli mizet z našich
účtů (někdy i v řádu deseti tisíců).
Jako chudí studenti si jistě řeknete, že
byste přeci jen nějakou tu korunu (či euro)
ušetřili na potřebnější věci nebo na zábavu. Zajímavou položkou do životopisu
vám mohou být kurzy, které pořádaná
Kariérní centrum nebo Poradenské
centrum Masarykovy univerzity zdarma
pro své studenty. Jediné, co potřebujete,
je sledovat nabídku a včas se přihlásit.
Poté si můžete vypilovat vaše umění
argumentace, naučit se odolávat stresu,
připravit se na pohovor se svým budoucím chlebodárcem či se stát expertem
v prezentování svých projektů v různých
jazycích. Také jazyková škola Filozofické
fakulty nabízí jazykové kurzy pro své
studenty. Cena se zas tak neodlišuje od
jiných kurzů. Mnohdy se vyplatí si připlatit
za kvalitní a individuální výuku.
Petra Havlišová
vzdělávání
Centra pomáhají studentům i absolventům
Na Masarykově univerzitě existují dvě pracoviště, která studentům značně
usnadňují život. Najdete je v třetím patře bývalé budovy Lékařské fakulty na
Komenského náměstí 2 v Brně. Kariérní i Poradenské centrum poskytují poradenství v oblasti studia a přípravy na zaměstnání. Obě pracoviště nabízejí
individuální konzultace a skupinové programy. O jejich činnosti jsem si
povídala s Šárkou Karmazínovou, která má centra na starosti.
zultace životopisů a kariérové konzultace.
Od kdy funguje Poradenské a Kariérní centrum na Masarykově univerzitě?
V čem pomáhá studentům Poradenské centrum?
Poradenské centrum vzniklo v roce 1994,
Kariérní centrum funguje od roku 2008.
Pořádáme Prvákoviny, prázdninové setkání
pro zapsané studenty do prvních ročníků,
dále Hravá odpoledne. Studentům psychologie umožňujeme pod supervizí vyučující
psychologie vést skupinový program
samostatně, v případě, že se na nás obrátí studenti středních škol, pomůžeme s
profesní orientací. Centrum organizuje sociologické průzkumy „Uplatnění absolventů
v praxi“ a „Studium na MU – ohlédnutí a
perspektiva“.
Proč vznikla tato pracoviště?
Poradenské centrum nabízí uchazečům
o studium, současným studentům i absolventům možnost konzultací ve studijní, profesní a psychologické oblasti.
Cílem aktivit Kariérního centra je podpořit
vytváření a rozvoj kontaktů mezi studenty
a budoucími zaměstnavateli.
Co patří mezi aktivity Kariérního
centra?
Jaký je zájem ze strany studentů o
činnosti těchto dvou center?
Kariérní centrum bylo organizátorem
veletrhu pracovních příležitostí. Ten se
konal v listopadu. Vystavují tam firmy,
které hledají studenty či budoucí absolventy. V současné době pracujeme na
databázi zaměstnavatelů, u nichž by se
mohli studenti Masarykovy univerzity uplatnit. Také připravujeme on-line podporu
kontaktů přímo v ISu s pracovním názvem
Tržiště, které bude fungovat přímo v ISu.
Zde studenti budou moci najít pracovní
nabídky, doufáme, že i nabídky stáží a
praxí a nabídky témat závěrečných prací.
Kariérní centrum nabízí studentům Masarykovy univerzity možnost testování
osobnosti a intelektu. Toto testování a
předání závěrů testů – zpětnou vazbu
zajišťují studenti psychologie Filozofické
fakulty MU pod supervizí vyučující a
psycholožky z praxe, v rámci své praxe ke
studiu. Dále Kariérní centrum nabízí kon-
Stačíme uspokojit zájem v individuálních
konzultacích i skupinových programech,
což jsou různé semináře, například Jak
psát životopis, nebo Jak psát a prezentovat odborný test.
Job Challenge
Veletrh pracovních příležitostí JobChallenge dává vystavujícím firmám možnost
představit nabízené pracovní příležitosti
atraktivní skupině mladých lidí, kteří
disponují nejlepším vysokoškolským
vzděláním, jež lze v České republice získat. Čtvrtý ročník veletrhu JobChallenge
se konal ve středu 10. listopadu 2010 v
Kongresovém centru BVV.
Petra Klobasová
14
stáže FF
I v humanitních vědách se dá „stážovat“ o sto šest
Na první pohled by se mohlo zdát, že Filozofická fakulta je školou ryze teoretickou. Když se na ni ale podíváme zblízka, zjistíme, že tomu tak vlastně
vůbec není. Sice nevyžaduje po svých studentech tolik různých povinných
praxí jako třeba na Lékařské či Pedagogické fakultě, přesto ale jsou na Filozofické fakultě obory, kde studenti bez praxe neobstojí.
Jedním z takových oborů je — zdánlivě
„introvertní“ — obor Informační studia
a knihovnictví. Neplatí tu, že by studenti
během semestru jen seděli za počítačem nebo srovnávali knihy v regálech
knihoven. Povinné stáže tu mají během
bakalářského studia minimálně tři, a
to ve fakultní knihovně nebo v jiných
spřátelených institucích. „Kromě klasických referenčních služeb, kdy odpovídáme lidem na dotazy ohledně knih a
pomáháme jim jednotlivé tituly najít, také
poskytujeme materiály od vyučujících,
děláme rešerše na přání, ale třeba taky
spravujeme kopírky,“ vysvětluje studentka
knihovnictví Hana Sloupenská náplň
praxe. Pokud se v rámci stáže studenti
dostanou do velké městské či vědecké
knihovny, jako je například Moravská zemská knihovna v Brně, poznají její fungování zevnitř, vyzkouší si práci na různých
pozicích a zažijí každodenní chod takové
instituce na vlastní kůži.
Typickým oborem na Filozofické fakultě,
kde je praxe nutná, žádaná, a dokonce
studenty vyhledávaná, je Pedagogika.
Respektive všechny obory, které Ústav
pedagogických věd nabízí. Pro své studenty zde dokonce založili databázi praxí
(www.phil.muni.cz/wupv/home/Links/
windowz/praxe), kde si zájemci mohou
podle různých filtrů vyhledat přesně takovou činnost, která by je zajímala. Organizací, s nimiž Ústav pedagogických věd
spolupracuje, je nepřeberně, od Armády
spásy, přes různé školské instituce až po
množství neziskovek. Vybrat si tak mohou
nejen zařízení, jehož chod chtějí poznat,
ale také míru spolupráce (zda jednorázovou či pravidelnou) nebo třeba cílovou
skupinu lidí, s nimiž by chtěli pracovat.
„Na oboru bývá teorie někdy až moc,
nejlepší je tedy snažit se vytěžit co nejvíc
z praxe. Organizací, hledajících dobrovolníky, je v Brně nespočet,“ říká studentka
Pedagogiky Anna Orlová.
Jazykové obory Filozofické fakulty Masarykovy univerzity primárně stáže
nevyžadují – alespoň tedy na bakalářském
stupni studia. Pokud si student na magisterském stupni zvolí učitelské zaměření
navazujícího studia, musí si několik hodin
z dotyčného předmětu opravdu odučit. A
tak se může stát (a stává se to studentům
15
stáže FF
FF velmi často), že se ocitnou před tabulí v roli vyučujícího poprvé v životě. A
studenti středních škol, před nimiž se
tato praxe nejčastěji odehrává, nebývají
vždycky shovívaví. Někdy dají svému
„učiteli na týden“ jeho nervozitu patřičně
„sežrat“. Inu, těžko na cvičišti, lehko na
bojišti. Člověk, který si zkusí, jaké to
je, vysvětlit znuděným adolescentům
něco z anglické, francouzské či české
gramatiky, je pak pro vstup na trh práce
dostatečně obrněn a už ho nic jen tak lehce nerozhází.
Podobně je tomu i u archeologů. Ve svém
oboru by totiž s pouhou teorií nevystačili (i
když je jí požehnaně). Praxi absolvují na
některém z archeologických nalezišť, na
nichž studenti a akademici z Masarykovy
univerzity pracují. Taková praxe se pak
konečně blíží tomu, co můžou „obyčejní
smrtelníci“ vidět leda ve filmu. Pečlivé
očišťování nalezených částí staveb,
nádob a těl štětečkem – v tom lepším
případě – a přehazování hor hlíny lopatou
v tom horším. Studenti mohou stážovat i
u některých archeologických neziskovek.
Tam pak existuje i poměrně velká šance,
že se praxe změní v brigádu. „Ačkoli
žijeme v 21. století, na archeologii platí,
že ty nejdůležitější informace nenajdeme
na síti, ale na skříních v chodbě ústavu,“
prozrazuje student archeologie Mirek Dejmal. Proto se vyplatí sledovat všechna
vývěsní místa ústavu, kde se čas od času
objeví zajímavé pracovní nabídky.
Nějakou formu stáže nabízí téměř každý
obor. Studenti Teorie interaktivních médií
si oblíbili volitelný předmět s názvem
Praxe v kulturní instituci. Práce je to
sice většinou neplacená, ale mohou za
ni získat až deset kreditů. Nevýhodou
je, že si takovou stáž musí zájemci najít
a domluvit s příslušnou organizací sami,
ve škole pak odevzdávají jen potvrzení o
jejím vykonání. Někdy se ale může stát,
že z neplacené praxe se při oboustranné
spokojenosti vyklube placená spolupráce,
proto není na škodu se o takové věci zajímat.
Povinnou praxi naopak mají studenti Archivnictví. Ti musí během studia dvakrát
nastoupit do některého archivu. Buď si
stáž domluví v místě bydliště, nebo jim
ji na ústavu pomohou zprostředkovat u
Moravského zemského archivu či Archivu
města Brna.
Jakou děláš brigádu a jak to zvládáš
se školou?
Žaneta Skálová (22 let), Management
v kultuře
„Pracuju v divadle Husa na provázku jako
uvaděčka, v realizačním týmu festivalu
Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě
a v nově vzniklém občanském sdružení
Kulturárium. Regulérní příjem mám však
pouze z divadla, kam jsem se dostala
po absolvování konkurzu. Lunapark se
vynořil ze zázemí školy a předmětu
Řízení kulturního provozu. Kulturárium
vyšlo z myšlenky úzkého kruhu lidí kolem
lidí z Lunaparku. Všechny práce jsou
časově flexibilní a záleží na mně, jak si
to rozvrhnu, tím pádem se to dá dobře
zvládat.”
16
stáže FF
Obecně se dá říct, že ať už studujete na
Filozofické fakultě cokoli, nějaká stáž se
vždycky najde. Stačí se dívat kolem sebe,
nebát se a klidně některou instituci oslovit.
Dobrovolnictví se meze nekladou a může
se stát, že v případě kladného přístupu
ze strany vedení takové instituce připluje
i nějaká ta finanční odměna. Ze začátku
je sice pravděpodobnější, že půjde o neplacenou práci, ale čím víc zkušeností (a
známých) člověk takovými stážemi získá,
tím lépe se mu pak bude shánět opravdová práce v oblasti humanitních věd.
Jednu z možností, jak se zapojit, nabízejí
i nejrůznější fakultní spolky (část z nich
najdete v tabulce). Na Filozofické fakultě
jich je nespočet. Mezi nejvýraznější patří
Nadační fond studentů FF MU, což je
vlastně studentská neziskovka, která se
stará o kulturně-společenské zázemí na
fakultě. Pořádá akce různého charakteru, které se neomezují jen na půdu FF.
Nejznámějšími a nejnavštěvovanějšími
jsou dva festiválky s názvy SemestrSTART a SemestrEND, které otevírají a
zakončují akademický rok na fakultě. Student, který se zapojí do přípravy některé
z těchto akcí, si může vyzkoušet třeba
komunikaci s vysokými akademickými
představiteli, tvorbu komunikační strategie a PR, marketing nebo fundraising.
Takže je to vlastně také taková stáž,
díky níž se dá nabrat spousta cenných
zkušeností.
Jinou významnou organizací, sídlící
zčásti na FF MU, je Česká asociace
studentů psychologie. ČASP je členem
Evropské Federace Psychologických
Asociací. Usiluje o zkvalitnění spolupráce
mezi studenty kateder psychologie na
Masarykově univerzitě, pražské Karlově
univerzitě i Univerzitě Palackého v Olomouci a zároveň o spolupráci s jinými
vysokými školami v Česku i v zahraničí.
Z realizovaných projektů ČASP lze zmínit
celostátní konference studentů psychologie, pořádání osvětových přednášek, a
dokonce zajišťování studentských praxí.
Jak je vidět, i přes spolky se dá dostat
k nějaké praxi. To samé platí i o katederních a studentských časopisech.
Nehledě na to, že nejlepší průpravou na
budoucí zaměstnání může být aktivní
účast na některé z konferencí.
Spolky na Filozofické fakultě
Masarykovy univerzity
• Nadační fond studentů FF MU
• Kočovná filosofická divadelní společnost
• Komorní orchestr FF MU
• Česká asociace studentů psychologie
• Brněnská studentská sekce České archivní společnosti
• English Students’ Club
• Guerrilla Readers
• Inflow
• Kwído
a řada dalších…
Iva Šemberová
Foto: Foto: 1x Lukáš Bártl, 1x Archiv/
SemestrEND,1x ÚK FF MU
17
stáže FSS
Co dělají stážisté z Fakulty sociálních studií
Studium na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně nepřináší
jen pusté teoretizování, ale snaží se své studenty podněcovat k aktivitě a
hlavně jim pomoci otevřít dveře k budoucímu zaměstnání. Studenti některých
oborů na Fakultě sociálních studií jsou povinni odkroutit si praxi v oboru,
který studují, a následně se podělit se svými spolužáky o nabyté zkušenosti a
poznatky během povinných seminářů či skrze závěrečné práce.
Na bakalářském stupni se s povinnou
praxí setkáte na oborech Mediální studia
a žurnalistika, Genderová studia, Environmentální studia a Sociální politika a
práce (nově odděleny na obory: Sociální
práce a Veřejná politika a lidské zdroje,
přičemž jen první obor vyžaduje praxi).
Na magistrovi pak na oboru Psychologie
a Bezpečnostní studia.
případně i v reklamních agenturách a
agenturách zaměřujících se na public
relations.
Hripsime Zohrabyan (22), studentka žurnalistiky, je momentálně na
novinářské stáži v redakci týdeníku
New Europe v Bruselu.
Co je náplní tvé práce?
Často píšu různá doporučení, kam se dá
v Bruselu zajít – koncerty, výstavy a další.
Také chodím na různé konference či
meetingy a z nich sepsat nějakou zprávu.
New Europe se věnuje Evropské unii, jedná se o seriozní zpravodajství. V podstatě
se zde píšou jenom fakta, podle toho vypadá i každodenní práce, která sice není
moc pestrá, ale i přesto velmi zajímavá.
Jako editorka mám na starosti úpravy
agenturních zpráv, které nám chodí ze
všech zemí Evropské unie.
Environmentální studia
Na enviru se setkáte s třítýdenní praxí ve
státní, nestátní, ale i soukromé organizaci
zabývající se enviráckou problematikou.
Studentka Martina Jiříčková pomáhala
v CHKO Český kras s údržbou krajiny,
především likvidací náletů akátů a jiných
nepůvodních druhů: „Byly to báječné
tři týdny plné pohody a příjemných lidí,
společně jsme žili ve srubu, bez elektřiny
a teplé vody, zato jsme měli možnost být
skutečně blízko přírodě.”
Mediální studia a žurnalistika
Jaké nároky jsou na tebe kladeny?
Jako student specializací žurnalistika a
digitální média budete muset absolvovat
dvanáctitýdenní praxi na plný úvazek
v některém z médií. Studentka Karolína
Adamová si vybrala Českou televizi:
„Celkem jsem udělala 22 reportáží, z toho
jich 17 bylo odvysíláno v Zajímavostech
z regionů a jedna v Událostech z regionů.
Praxe byla velmi přínosná, ačkoliv jako
stážistka jsem neměla moc šancí prosadit
si vlastní nápady.“
Jako student digitálních médií si můžete
vybrat taktéž práci v médiích (pozice by
měla odpovídat studijnímu zaměření),
Jedná se o každodenní komunikaci v
angličtině, ať už s editory nebo různými
zajímavými osobnostmi, které oslovujeme
s cílem získat citaci. Samozřejmě jsou
veškeré články psané anglicky. Nicméně
jsou zde na nás moc hodní, s čímkoliv
jsou nám ochotní pomoct. Trpělivě také
přehlížejí naši nedokonalou angličtinu.
Pomůže ti praxe v budoucí kariéře?
Rozhodně se v životopise bude vyjímat. A
i kdyby mi v kariéře nepomohla, jedná se
pro mě o velmi neocenitelnou zkušenost,
která mi rozšíří obzory a znalosti evropské politiky.
18
stáže FSS
Genderová studia
Také na genderových studiích je povinná
praxe, a to v rozsahu 80 hodin. Svoji
zkušenost má i Štěpánka Huláková, která
působila v mateřském centru Sedmikráska v Novém Lískovci. „Náplní byla hlavně
administrativní činnost, ale také pomoc
na nejrůznějších akcích a hlídání dětí.
Bylo zajímavé dozvědět se o fungování
organizace i to tom, jak se matkám daří
skloubit rodinný a pracovní život.“
Sociální politika a sociální práce
Sociální politikové a „pracanti“ mají praxe
vzhledem k jejich oboru poměrně obsáhlé.
Na sociální politice celé dva semestry,
a na sociální práci dokonce tři semestry
studia. „Má první praxe teď probíhá v
organizaci Ratolest. Zabývám se rodinami s dětmi v komplikovaných životních
situacích. Já jsem na stejné pozici jako
dobrovolníci, kteří tam pracují, tudíž se
jednou týdně setkávám s jedním dítětem
(klientem), kterému dělám kámoše,“ svěřila se nám Barbora Maliňáková.
Psychologie a psychoterapeutická
studia
Studia magisterského stupně psychologie a psychoterapeutických studií přináší
také mnoho povinných i nepovinných
praxí v různých oblastech. „Doporučila
bych neomezovat se v počtu praxí jen
tím, co škola požaduje, a aktivně se sám
starat o možnosti stáží,“ říká studentka
Marie Myšáková. Také Jana Chalupská
má za sebou praxi v oboru psychologie:
„Z povinné stáže se mi zvlášť líbila praxe
v pedagogicko-psychologické poradně.
Praxe v klinické psychologii byla podle
mého výběru, takže jsem strávila týden
v jemnické soukromé psychiatrické
léčebně. Mohla jsem se zúčastnit většiny
aktivit, skupinových terapií, arteterapií,
19
motivačních pohovorů, komunit, což ne
všude jinde umožňují.“
Ostatní obory
„Na oboru Evropská studia bohužel povinná praxe není, což je celkem škoda,
jelikož bych ji určitě uvítal,“ říká student
tohoto oboru Robert Majer. Stejný problém je i na Politologii a Mezinárodních
vztazích. Také studentka Politologie Iva
Procházková by stáž uvítala: „Na stáži
můžeme prakticky využít vědomosti
nabité studiem, ale dala bych přednost
méně intenzivní formě docházení,
například párkrát týdně, před celým semestrem plného úvazku.“ Z „politologicky“
zaměřených studií je stáž povinná pouze
na magisterském stupni Bezpečnostních
studií.
Petra Havlišová
stáže PdF
Praxe na PdF aneb Jak a kam se chodí na pajdáku
Kam jí­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­t, proč, co dělat, jaké to bude, co učitelky (chlapů je ještě pořád ve
školství jako šafránu) a co dítka – alespoň jedna z těchto otázek se i studentovi začne honit hlavou, když přijde na řadu praxe. Zkusím tedy alespoň některé
zodpovědět.
Není nad to, když si student může
vyzkoušet, co ho po dostudování čeká a
nemine. A jak jinak by se mu to povedlo,
než praktickou činností. U studentů z pedagogické fakulty to platí dvojnásob.
Proč? Cíl: Předpokládá se, že by se
student měl během své praxe dozvědět,
jak a zdali vůbec je možné jeho pracně
nabyté akademické znalosti aplikovat do
praktického života. Tedy jestli se to, co se
většinou těsně před zkouškami snaží natlouct do hlavy, neučí naprosto zbytečně,
popřípadě jestli nebude v praxi potřebovat
úplně jiné vědomosti a dovednosti. Na
konci by v ideálním případě mělo stát
zjištění, zda to, co studuje, chce dělat i
v praktickém životě a jakým způsobem.
Typ a délka: Praxe, kterou prochází studenti Pedagogické fakulty MU, má různé
názvy, přístupy i výstupy. Může se jednat
o praxi průběžnou, kterou student absolvuje v průběhu studia, například 1x týdně
během semestru. Dalším typem je tzv.
souvislá – tedy například měsíc strávený
na jednom vybraném pracovišti. Může se
také jednat o praxi specializovanou na
konkrétní pracoviště, třeba logopedické.
Délka závisí nejen na oboru studia, ale
také na jeho formě. Je celkem pochopitelné, že student denního studia bude
mít praxe daleko více než pracující student kombinované formy. Délka se liší i
podle ročníku studia. Jsou praxe souvislé
měsíční, ale i několikadenní a jednodenní, u kterých jde spíše o pouhé seznámení s konkrétním pracovištěm.
Kam jít? Místo: To, kam zamíří studentovy kroky k domluvení jeho praxe,
záleží většinou na něm. Škola mu může
doporučit pracoviště, se kterým má buď
dobré zkušenosti, nebo se kterým spolupracuje, ale nebude nutit studenta z Karlových Varů, aby si svou praxi plnil v Brně.
Sice by to splnilo to, že si má student na
praxi vyzkoušet své teoreticky nabyté
zkušenosti, ale už méně by to korespondovalo s hledáním případných budoucích
zaměstnavatelů. Tedy pokud nehodlá
přesídlit do univerzitního města.
Protože jsem zaměstnána ve škole spolupracující s fakultou, je jasné, že se u
nás dveře se studenty netrhnou. Mám
pochopení pro ty, kteří si nechávají vše
na poslední chvíli, ale v tomto případě by
bylo dobré uvědomit si, že se už v těch
posledních dnech semestru nemusí najít
volné místo. Přesilovka pěti pedagogů na
dvě děti – i když by se to mohlo zdát zajímavé, není ani pro jednu stranu zrovna
ideální. Pokud jde o praxi specializovanou, je šance na nalezení vhodného
pracoviště menší, a proto by bylo dobré
na chvíli odložit své zavedené školní
návyky a vyzkoušet jednou udělat něco
o trochu dřív. Může se to stát zajímavou
změnou, navíc korunovanou rychlým
ukončením předmětu. Ideální je, když si
během praxe projdete více pracovišť, a
tak zjistíte, co by vám nejvíce líbilo.
20
stáže PdF
Co můžu očekávat? Nové prostředí,
praxi vykonává, žádný formulář nemají.
Je dobré mít připravenou variantu i pro
tuto příležitost – tedy mít raději potvrzení
u sebe, nebo mít rozmyšleno, co by se
do něj mělo napsat. Tato záležitost asi
nikoho příliš časově nezatíží.
učitele, děti, zkušenosti, nápady, možná
ale i nervíky, trému, práci s deníkem… Je
toho hodně. Hlavní ale bude zápas univerzita versus praxe. Na ten vás připraví
náslech – tedy pokoukání a poslouchání
všeho, co se ve třídě odehrává. Na tom
pak budete stavět při lámání chleba –
v přípravě a realizaci své vlastní praktické
činnosti. Je úplně jedno, zda to bude
výstup na pět minut nebo vedení celé
vyučovací jednotky – vždy musí být natolik motivující, aby zaujal žáky.
No a co ty učitelky? Ve většině případů
to mezi nimi není tak hrozné, jak se traduje. A navíc si ještě pamatují, jaké to bylo,
když byly ony na své praxi. Každý učitel
je jiný, má vlastní metody, založené na
svých pozorováních i zkušenostech. Velkou pomocí do vaší budoucnosti tedy je,
když z toho všeho můžete čerpat. Nebojte
se ptát – opravdu nemají v popisu práce
kousat zvídavé studentíky, naopak projevený zájem a orientace v problematice
bývá přijímána kladně.
Děti? Záleží na tom, kde se budete
nacházet – základní či speciální škola,
mimoškolní aktivita… Možností je víc než
dost, a děti, i když jsou v základu stejné,
se mohou chovat naprosto odlišně. Do
základní výbavy dobrého pedagoga patří
i umění empatie, odhadu na situaci i kontextu. Berte praxi jako možnost zapracovat na tomto umění, protože z knížek ho
opravdu nenačtete.
Výstup: Většinou se po absolvování
praxe vyžaduje potvrzení o praxi, které
si student donese buď ze školy a nechá
si ho potvrdit, nebo mu ho vydá zvolené
pracoviště na svém formuláři. Možná
je i ta varianta, že student nedonese
potvrzení ze školy a na pracovišti, kde
Deník z praxe: Pro nepsavce noční
můra, pro jiného pohodička. Protože
zakončení předmětu je jasné dopředu,
každý by měl vědět, v jakém rozsahu a
jakým způsobem má být vypracovaný.
Pokud se jedná například o pedagogickopsychologickou praxi, mohla by být
jeho struktura zhruba taková: popsání
přípravných kroků – věková kategorie,
pro kterou program chystáme, co a proč
se bude dělat, jakým způsobem, co
všechno je zapotřebí si připravit, kde se
to uskuteční. V deníku by neměla chybět
ani zpětná vazba a to, co se během
praxe událo, co se podařilo i nepodařilo,
a také jak se případnému nezdaru příště
vyhnout.
A rada nakonec? Raději si důkladně
vše zapisovat – dojmů bude najednou až
moc, a proto nespoléhejte na to, že pro
vaši paměť to bude brnkačka.
Zaujmout žáky a něco jim dát bude prioritním úkolem po celý váš profesní život.
Studentská praxe by se měla stát vaším
prvním střetem s praktickým životem,
takže se jí snažte plně využít. I pro tuto
příležitost bych našla heslo – těžko na
cvičišti, lehko na bojišti. Takže hurá do
praxe!
Monika Vrtělová
21
stáže PrF
Jak jít na odbornou praxi na Právnické fakultě
Právníci se mohou těšit na praktickou stáž, kterou mají v rámci studia povinnou. V tomto příspěvku bych ráda uvedla pár základních poznatků, které
by měl student Právnické fakulty Masarykovy univerzity znát předtím, než si
začne hledat odbornou praxi. Jak to bylo se stážemi ještě před dvěma lety
popisuje jeden z absolventů.
Odborná praxe na Právnické fakultě je
zařazena do studijního plánu magisterského studia a skládá se ze čtyř samostatných předmětů. Tento předmět si
student smí zapsat nejdříve v šestém
semestru studia, avšak aby tak student
mohl učinit, musí mít předtím úspěšně
ukončené všechny předměty prvního až
čtvrtého semestru studia a předměty pátého semestru zakončené zápočtem.
Důležitým poznatkem pro studenty, které
v budoucnu praxe čeká, je, že každý
student si svou praxi zajišťuje sám po
dohodě s příslušnou institucí, kde bude
praktikantem. V hledání vhodné praxe
můžou studentům pomoci právě i webové
stránky Právnické fakulty MU. Na adrese
www.law.muni.cz najdete širokou nabídku
praxí. Dokonce je možné na této stránce
nalézt i praxe z různých oblastí práva,
praxi zde nabízí advokátní kanceláře, ale
například i Liga vozíčkářů, Ústavní soud
České republiky, Úřad pro mezinárodně
právní ochranu dětí nebo Exekutorský
úřad Brno–venkov.
Standardní délka odborné praxe je čtyřicet
pracovních dní, přičemž pracovním dnem
se rozumí osm odpracovaných hodin. Aby
student splnil jeden předmět praxe, musí
si odpracovat alespoň deset pracovních
dní. Tento systém je nový, ještě dva roky
zpátky byla praxe předmětem desátého
semestru, tedy až po projití všech oblastí
práva, které se na právech vyučují, a nijak se nedělila. Délka byla stejná, jen bylo
třeba odpracovat čtyřicet hodin v rámci
jednoho předmětu desátého semestru.
Student magisterského studia Právnické
fakulty smí praxi vykonávat zejména
v oblasti justice (soudy, státní zastupitelství), advokacie, notářství, exekutorských
úřadů, daňového poradenství, v orgánech
veřejné správy včetně územních
finančních orgánů, právních služeb podnikatelských subjektů nebo v institucích
poskytujících právní poradenství.
Kde získal praxi absolvent právnické
fakulty Martin Durda
„Já dělal praxi na Městském soudě v Brně
u soudkyně civilního úseku. Náplní bylo
studovat spisy ve věcech, kde měla paní
soudkyně nařízeno jednání, navrhovat
vlastní postup a konfrontovat jej s tím,
jak jednání potom probíhalo. Sepisoval jsem též jednoduché návrhy právní
úkony soudu (výzva k doplnění žaloby,
nabytí právní moci rozhodnutí, koncepty
rozhodnutí), které jsem předkládal ke
schválení. Po dokončení praxe jsem
formuláře o průběhu praxe a potvrzení
o praxi nesl nikoli rovnou na studijní
oddělení, ale musel jsem (jako všichni
tenkrát) absolvovat ještě rozhovor s Mgr.
Czudkem (bylo na výběr mezi ním a Mgr.
Neckářem) o průběhu a náplni praxe,
kteří tím ověřovali, zda byla praxe opravdu vykonávána.“
22
stáže PrF
V první řadě než si začnete hledat konkrétního poskytovatele praxe, je dobré rozmyslet si, v jaké oblasti byste vaši praxi
chtěli vykonávat.
Na www.law.muni.cz jsou také zveřejněny
užitečné informace pro studenty. V prvé
řadě zde najdete pokyny pro to, jak
žádat o uznání praxe. Dále se zde studenti dočtou, jaké typy praxí lze uznat.
Mě nejvíce zaujal článeček s výstižným
názvem Desatero pro praxi. Pokud právě
sháníte praxi a ještě nemáte napsaný
životopis, tak na výše zmiňovaných webových stránkách naleznete i návod na
to, jak napsat váš životopis.
A pokud nevíte, co vás na praxi čeká,
podívejte se na vzorové podmínky
studijní praxe, které naleznete na již tolikrát zmiňovaných webových stránkách
Právnické fakulty. Od poskytovatele
praxe můžete očekávat, že po vás bude
vyžadovat například analýzu případů
či přípravu stanovisek. Administrativní
práci, různým pochůzkám a kopírování se
nejspíš také nevyhnete, avšak tyto práce
nesmí převažovat v obsahu pracovní
náplně.
Nespornou výhodou studentské praxe je
to, že studenti mají možnost vyzkoušet si
práci a poskytovatelé praxe mají možnost
vyzkoušet si potenciální zaměstnance.
Proto se snažte, abyste během čtyřiceti
povinných dní praxe načerpali co nejvíce
zkušeností.
Pavla Žůrková
Foto: MorgueFile
stáže ESF
Kde vzít zkušenosti na Ekonomicko-správní fakultě
Přemýšlíte nad tím, kde vezmete prostředky na ten všemi opěvovaný studentský
život, aniž byste museli vyloupit banku? Nebo vás trápí, co si napíšete do
životopisu kromě diplomu, abyste se trošku odlišili od množství absolvujících
kolegů? Ideálně jak to spojit? Vím jak na to! Podívejme se tedy na možnosti, jak
zkombinovat práci v oboru a studium na Ekonomicko-správní fakultě.
Praxe je zpravidla volitelný předmět vypisovaný katedrami, které garantují nějaký
obor. Některé standardně vypisují pracovní místa přímo v partnerských firmách
či úřadech, u těch ostatních je na studentovi, aby si místo obstaral sám a zažádal
o souhlas. Praxe musí trvat minimálně
3 týdny (15 pracovních dnů) a většinou
netrvá ani déle. Na základně délky a
náročnosti jsou vám připsány kredity. Dobré je vědět, že praxe nezakládá nárok na
omluvu, proto je vhodné ji absolvovat ve
zkouškovém nebo o prázdninách.
práce, při které není nutné chodit osobně
na úřad nebo do firmy. Velmi šikovné
může být spojení projektu se zpracováním
bakalářské nebo diplomové práce. Opět je
to bez nároku na omluvu a počet kreditů
závisí na konkrétní náplni předmětu.
Praxe, stáže a projekty jsou často
nabízeny v partnerských společnostech
fakulty. K těm největším patří Citibank,
KPMB Česká republika, ČSOB, AWD a
Českomoravská stavební spořitelna. Na
stáže za hranicemi naší země se specializuje organizace AISEC. Nejlepší je sledovat webové stránky fakulty, konkrétně
Zpravodaj, kde jsou aktuální nabídky na
všemožné praxe, stáže a projekty u nás
i v zahraničí.
Za zmínku určitě stojí také projekt
TopSeC neboli Top Students‘ Centre,
který je na fakultě novým hitem. Cílem
projektu Ekonomicko-správní fakulty
je umožnit bližší spolupráci mezi talentovanými studenty magisterského studia
a subjekty podnikatelské praxe. Pokud
projdete sítem Assessment centra, které
připravují stávající členové projektu, máte
příležitost zúčastnit se specializovaných
odborných přednášek a setkání s partnery TopSeC. Vy tak možná potkáte své
budoucí zaměstnavatele a oni mají šanci
poznat schopnosti a dovednosti svých
potenciálních zaměstnanců. Takže proč
to nezkusit!
Stáž je povinnou nebo povinně volitelnou
součástí některých studijních programů. V
souladu s profilem studenta daného programu, vypisují garantující katedry nabídku umístění ve firmách a na úřadech.
Délka stáže se zpravidla rovná 3 měsícům
(60 pracovních dnů) a její kreditová dotace je tak vysoká (kolem 25 kreditů), že si
pravděpodobně v daném semestru nebudete zapisovat žádný další předmět.
Předmět Projekt mohou vypsat katedry
garantující některý obor podle aktuální
poptávky ze strany partnerských firem
nebo úřadů. Rozdílem oproti dvěma
předchozím je především samostatná
Eliška Gončarová, s přispěním Jany Knapové
Foto: Microsoft Office
24
stáže FSpS
Na sportovce zahlcuje praxe hlavně trenéry
Každý se sedmi bakalářských oborů na Fakultě sportovních studií Masarykovy
univerzity v Brně nabízí studentům alespoň jeden semestr, v němž se chopí
vlastní praktické výuky. Praxe nemine studenty na bakalářských i magisterských stupních studia. Nejvíce praxí prošpikovanou výuku mají trenéři.
Trenéři si už od druhého semestru vybírají
Specializaci I podle odvětví, jemuž se
chtějí věnovat. V menu se nachází fotbal,
volejbal, plavání, cyklistika, box, lyžování,
atletika a mnoho dalších. Na jaře absolvují trenéři dvě hodiny týdně, Specializace
II pokračuje stejnou normou na podzim.
Na seminářích doplněných cvičeními
si osvojují tréninkové jednotky různých
věkových kategorií nebo didaktické formy
tréninkového procesu.
Zaměstnavatel: Vidím, že máte zájem o
pracovní místo v naší firmě... Žadatel:
Ano, velmi mě tato příležitost láká.
Zaměstnavatel: A jakou máte praxi v
oboru? Žadatel: No, doposud vlastně
žádnou... Zaměstnavatel: Ehm, tak my se
vám ozveme!
To je věrohodný dialog vysokoškolského
absolventa ucházejícího se o zaměstnání.
Jak jistě tušíte, personalista či kdokoliv
jiný dohlížející na výběrové řízení už se
většinou neozve. Proto je velmi důležité,
aby se studenti připravovali na budoucí
profesi různými pracovními stážemi už
během školy. Základ tvoří praxe, které
jsou součásti povinný předmětů. A na
Fakultě sportovních studií je nabízí všech
sedm bakalářských oborů, pokračují také
v navazujícím magisterském studiu.
Nejnabitější praktickou výuku (což není
přesné označení, protože na FSpS je ve
všech vyučovaných sportech požadovaná
aktivní účast) vyžaduje obor Trenérství
(T). Ze šesti semestrů je praxí protkáno
hned pět. „Praxe je strašně důležitá,
získáte obrovské zkušenosti a zažijete
situace, které vás do budoucna posílí.
Nebyla úplně s přehledem, zpočátku jsem
nevěděl, co si můžu dovolit. Na střední
průmyslovce jsem už v první hodině
narazil na kluka, kterého bych nejraději
vyhodil. Neznal jsem prostředí a netušil,
jak se zachovat. Učitel mi pak řekl, že
jsem ho klidně mohl vyrazit,“ vzpomíná s
úsměvem absolvent magisterského studia Petr Vaníček.
Další dva semestry už patří Trenérskometodické praxi I a II, kde se nejprve
dvě hodiny týdně seznamují s vedením
přípravek či mladších žáků ve sportovních
oddílech. Ve „dvojce“ už následují starší
žáci, dorostenci či junioři pod dohledem renomovaných koučů. Třetinu praxe zabírá
hospitace, zbytek výuka. Celý cyklus
uzavírá Specializace III. „Když je někdo
zvyklý trénovat, hodiny se vedou snáze.
Vše ovlivňuje dohled trenéra či pedagoga,
vedení podle vlastního způsobu funguje
mnohdy lépe,“ doplňuje Vaníček.
25
stáže FSpS
U oboru zůstal i po škole, zastupuje
společnost Teva se sportovní vybavením
a donedávna trénoval fotbalový klub v
krajské soutěži. „Zkušenosti z praxe se
mi potvrdily v práci. Když jsem zaučoval
kolegyni, ptali se mě, zda nemám pedagogické vzdělání. Nějaký vliv na mé
vyjadřovací schopnosti ta výuka měla,“
ušklíbne se Vaníček.
Učitelský obor Animátor sportovních
aktivit (ASAK) přichystal studentům
praktický křest ohněm až v pátém semestru, kde číhá Úvodní praxe průběžná. Po
šesti náslechových hodinách následuje
sedm jednotek ve vlastní režii. „Praxi jsem
si bez námitek odbyla ve volnočasovém
kroužku základní školy, vedla jsem
volejbalové družstvo. Holky jsem znala ze
soustředění a volejbal hraju, takže v mém
případě nešlo o nic oficiálního nebo dokonce obtížného. Většina lidí volila praxe,
kde už někdy byla nebo znala kompetentní osoby,“ přidává recept absolventka
učitelství a žurnalistiky Jana Stará.
Poslední dva semestry se nevyhnou konfrontaci s mimoškolním prostředím ani
posluchači oboru Regenerace a výživa
ve sportu (RVS). V předmětu Průběžná
praxe dostávají na výběr mezi zařízeními
zaměřenými na regeneraci a na výživu. V
Průběžné praxi II už se do osmi hodin zapojují aktivně. „Nejprve jsme měli tradičně
náslechové hodiny, pak jsme museli něco
dělat. Já jsem u této příležitosti splnila
praxi coby rozhodčí při olympijské kvalifikaci v badmintonu,“ popisuje netradiční
možnost plnění absolventka magisterského studia Kristýna Galová.
V brněnském Institutu kompliment nyní
nabízí praxi svým následovníkům na
fakultě. „Děláme výživové poradenství a
studenti sportovky se zde dozví základy
našeho odvětví, poznávají práci s klienty,“
doplňuje Galová. „Většina z nás dělala
někde v masérských salonech, mně
škola například uznala praxi z trénování
reprezentačního týmu v páce,“ nechá se
slyšet další absolvent regenerace Petr
Kazda.
Téměř totožnou várku praktických
předmětů přinášejí příbuzné obory Ma-
nagement cestovního ruchu (MCR)
a Management sportu (MAN). Ve
čtvrtém semestru mají oba Odbornou
praxi souvislou I, která zahrnuje patnáct
hodin práce. Zatímco studenti sportu v
pátém semestru naváží předmětem Odborná praxe souvislá II se stejnou hodinovou dotací opět ve sportovním klubu či
zařízení, pro vyznavače cestovního ruchu
je připravený předmět Praxe – cestovní
ruch. Studenti jej splní formou kurzu buď
v létě, nebo v zimě jako delegáti cestovní
kanceláře. V prvním případě se zaměří
na vodní, pěší nebo cykloturistiku, ve
druhém se vyžadují lyže, snowboard či
horská turistika.
Ještě donedávna postačil manažerům
jediný semestr praxe. Škola většinou
doporučovala její plnění v brněnské Cestovní kanceláři Kudrna. „Nakonec jsme si
jí zařídili sami, i když se o to měla postarat fakulta. Chodila jsem tam nepřetržitě
dva týdny a zjistila, jak cestovka funguje.
26
stáže FSpS
Zkusila jsem si práci s klienty, i když zase
tolik mi praxe v mém oboru nepřidala.
Spíš mi prospěl obor obecně, bavilo mě
průvodcování ve spojení se sportem,“
přemítá studentka magisterského oboru
učitelství Petra Slámová.
Náplň práce v kanceláři byla obšírná,
ovšem nepříliš záživná ostatně jako u
většiny úvodních praxí. „Rozdávala jsem
průvodce na trasy, podle vytvořeného
sylabu jsem z nich dávala dohromady
knížky pro zákazníky. Vyplňovala jsem
kontaktní formuláře nebo nosila platby.
Dělala jsem všechno, co se jim líbilo,“
nastiňuje Slámová.
vy (UTV). V prvním ze čtyř semestrů
startuje Úvod do pedagogické praxe, kde
studenti jako hospitace navštěvují hodiny
na základní škole. Ve druhém semestru
pokračuje Pedagogická praxe, při níž
posluchači už vedou výuku na základní
škole.
Ve třetím semestru přichází happyend
v podobě dvoutýdenního souvislého
angažmá na střední škole v Pedagogické praxi II. Studenti znovu odučí
požadovaných čtrnáct jednotek tělesné
výchovy. „Malá děcka na prvním stupni
byla super, přece jenom viděla mladé
učitelky a měla do všeho chuť. Páťáci,
šesťáci do všeho frfňají, přesto bych
se možná do školství vrhla,“ usmívá se
absolventka Fakulty sportovních studií
Kateřina Obhlídalová.
Pomohly jí zkušenosti z trénování tenisu.
„Jsem na děti zvyklá, i když dnešní školáci
jsou docela líní. Stojku je udělat nedonutíte, navíc vymýšlí naschvály. Aspoň
jsem poznala, jak to chodí a čtyři hoďky
denně rychle utekly,“ sděluje Obhlídalová.
Speciální edukaci bezpečnostních
složek (SEBS) lze teprve od letošního
roku na bakalářském stupni studovat
prezenčně, osm hodin výuky úpolových
sportů znamená splnění Odborné praxe v
pátém semestru.
Letos se také poprvé otevřel nový a pro
spoustu studentů lákavý obor Fyzioterapie (FYZI), které z velké části zajišťují
lektoři z Lékařské fakulty. Odborná praxe
čeká na posluchače už v druhém semestru, přesněji čtyři týdny v letních prázdninách. „Měla by být v nemocnici a následovat každé léto. Pravděpodobně se další
praxe přidají i k podzimním semestrům,“
naznačuje v množství praktické výuky
paralelu s Trenérstvím Eliška Svobodová,
absolventka oboru Animátor sportovních
aktivit, která se rozhodla rozšířit obzory
ještě Fyzioterapií.
V navazujícím magisterském studiu se
praktická výuka napříč obory neliší. Ať
už se jedná o Aplikovanou sportovní
Boxík praxí
Bakalářské obory
T – 5 semestrů, 2 hodiny týdně
ASAK – 1 semestr, 13 hodin
MAN – 2 semestry, 30 hodin
MCR – 2 semestry – 15 hodin a kurz
RVS – 2 semestry – 14 hodin
SEBS – 1 semestr, 8 hodin
FYZI – 4 týdny každé léto
Magisterské obory
UTV i ASEBS – 3 semestry, vždy 14 hodin
edukaci bezpečnostních složek
(ASEBS), které existuje pouze v kom-
Jaroslav Kára
Foto: VLP, Zuzana Baumgartnerová
binované formě, nebo o jednooborové i
dvouoborové Učitelství tělesné výcho-
27
stáže LF
Bez praxe se medici neobejdou
Dostat se na praxi na některých fakultách bývá často nemalý problém. Ne tak
na lékařské. Pokud se rozhodnete studovat Lékařskou fakultu v Brně, určitě
se například nevyhnete povinným prázdninovým praxím. Výuka Všeobecného
lékařství je praxemi nabitá.
Ta první, ošetřovatelská, vás čeká hned
po druhém ročníku a bude to vlastně váš
první větší kontakt s klinikou. Trvá dva týdny, což asi nikoho moc nepotěší, ovšem
seznámíte se s chodem nemocničního
oddělení, poznáte náročnou úlohu sester,
vyzkoušíte si práci s pacientem a spoustu dalších důležitých úkonů. O prázdninách po třetím ročníku se můžete těšit
na týdenní praxi v ordinaci praktického
lékaře. Tou dobou už budete mít i určité
použitelné znalosti a bude pro vás velice zajímavé aplikovat je při vyšetřování
pacienta. Mimo jiné také poznáte, jak
funguje například organizace v soukromé
ordinaci. Třetí prázdninová praxe vás zavede na interní a chirurgické oddělení. Na
každém strávíte dva týdny a seznámíte se
s prací na odděleních z pohledu lékaře.
Tou dobou už budete ostřílení medici a
konečně si, alespoň někteří, nebudete na
oddělení připadat jako v „jiříkově vidění“.
Čtvrtá a vlastně poslední bude praxe
z porodnictví a gynekologie, trvá dva týdny a absolvujete ji o letních prázdninách
po pátém ročníku.
Samozřejmě prázdninové praxe nejsou
jediným případem, kdy se dostanete
na vaše budoucí pracoviště. Výuka
Všeobecného lékařství Lékařské fakulty
Masarykovy univerzity je koncipována
tak, že od čtvrtého ročníku, kdy má
student již absolvovány všechny preklinické předměty, tráví téměř každý den
na blokových stážích na jednotlivých
odděleních fakultních nemocnic.
Této praktické výuce se tedy nikdo nevyhne. Pokud to někomu nebude stačit, má
samozřejmě možnost absolvovat některé
nepovinné stáže, třeba i v zahraničí, což
je jistě nenahraditelná zkušenost pro
život i pro budoucí praxi lékaře. Mezi
ty nejznámější patří určitě semestrální
stáže v rámci programu Erasmus, kdy
po prokázání určitých jazykových dovedností a studijních výsledků můžete vycestovat do některých evropských zemí
a poznat práci na zahraničních klinikách.
Další hojně využívané stáže v zahraničí
zprostředkovává organizace IFMSA
(International Federation of Medical Students Associations). Stáže probíhají na
principu výměnného měsíčního pobytu,
kdy za každého vyjíždějícího studenta
jeden student přijede. Opět je nutná
určitá znalost angličtiny, popřípadě jazyku
hostitelské země. IFMSA navíc pořádá
velké množství jiných akcí, na kterých se
můžete podílet a získat tak body, jež Vám
při ucházení se o zahraniční stáž velice
pomohou.
Pokud budete chtít získat další praktické
dovednosti nad rámec výuky, můžete se
s některými lékaři domluvit na návštěvě
28
stáže LF
oddělení ve svém volném čase a být tak
například přítomni na operačním sále
nebo v ambulanci při provádění výkonů.
Je tedy pouze na vás, zda využijete
širokých možností, které vám studium
Lékařské fakulty nabízí, a odnesete si ze
studia do své budoucí praxe něco víc než
vaši kolegové. Prostoru pro to budete mít
dostatek.
Ondřej Tichý
Foto: 1x Petra Klobasová, 1x Archiv
Veroniky Chasákové
Jak to chodí na oboru Fyzioterapie?
Veronika Chasáková, studentka 5. semestru o praxích říká: „Na fyzioterapii
máme po prvním ročníku povinné tři týdny praxe v nemocnici, po druhém ročníku
čtyři a na konci třetího máme takzvanou
předstátnicovou stáž na pět týdnů. Do
toho devadesát procent všech cvičení
se odehrává v nemocničním prostředí u
pacientů.“
29
stáže PřF
Některé obory na Přírodovědecké fakultě se praxi
nevyhnou
Velké množství oborů na Přírodovědecké fakultě předznamenává různorodost
a odlišnost praxí a stáží u jednotlivých studijních programů. Zaměřují se
především na teorii a praxe za ní často pokulhává. U kterých oborů se však
praxi nevyhnete? A jaké typy stáží přírodovědci absolvují?
Pokud studujete jakýkoliv obor se
zaměřením na vzdělávání, nemine
vás pedagogická praxe na některé ze
středních škol. Můžete si vybrat buďto
souvislou pedagogickou praxi, která
probíhá pouze na začátku podzimního semestru, nebo praxi průběžnou,
která probíhá po dobu celého semestru
(podzimního, nebo jarního), vždy v jednom dni v týdnu, na kterém se domluvíte s vedoucím pedagogem na střední
škole. A co je náplní praxe? Nejprve vás
čeká deset hodin náslechů u vedoucího
pedagoga a posléze dojde i na vyučování
středoškoláků opět v rozsahu deseti
vyučovacích hodin. Abyste úspěšně
ukončili předmět Souvislá nebo Průběžná
pedagogická praxe, musíte se taktéž
podílet na provozu školy podle pokynů
vašeho vedoucího pedagoga.
Při bakalářském studiu oboru Biochemie vás čekají pouze povinné laboratoře,
v magisterském studiu zamíříte však do
nemocnic na oddělení klinické biochemie, na hematologii či transfuzní stanici,
kde byste se měli pokusit uplatnit své
znalosti a poznatky. „Praxe na oborech
Biochemie a Aplikovaná biochemie není
příliš k užitku. Po vystudování stejně v
laboratořích pracovat nemůžete, protože
tento obor není akreditovaný ministrem
zdravotnictví,“ říká studentka Biochemie Renáta Madejová. Je tedy potřeba
dodělat si akreditaci, což trvá půl roku.
Ta se navíc pořád obnovuje. „Pro praxi
v laboratořích jsme nepoužitelní, protože
bychom museli pracovat pod dozorem, a
to téměř žádný zaměstnavatel nedovolí,“
stěžuje si studentka biochemie. Praxi vám
nikdo nesežene, musíte si ji zajistit sami,
a to na období prázdnin.
Chemici se příliš praxí nenabaží. Na
bakalářském studiu odborné ani učitelské
chemie žádné praxe ani stáže nejsou.
Jedinou praxí jsou pro ně laboratorní
cvičení. Jedná se o běžná cvičení s povinnou docházkou. Alena Pernicová, studentka učitelství chemie pro střední školy,
potvrzuje nepříliš velké zaměření fakulty
na praktickou část studia. „Co se týče
praxí a stáží, moc zajímavé to u nás není.
Nanejvýš odborní chemici mají nějakou
stáž nebo praxi, pokud si vyberou téma
bakalářky, které to vyžaduje. To je ale asi
30
stáže PřF
budoucí magistři nechtějí praxi domlouvat
sami, mohou si vybrat ze seznamu institucí, které spolupracují s Geografickým
ústavem Masarykovy univerzity.
Studenti geologie musí absolvovat
povinně buď Kurz geologického a hydrogeologického mapování, kde provádějí
mapování na zvoleném území, sestavují
vlastní geologickou mapu a závěrečnou
zprávu o daném území, nebo Kurz terénní
geologické dokumentace. Mezi volitelné
předměty patří i Terénní cvičení z geologie Českého masivu, Západních Karpat,
Vysokých Tater nebo Českomoravské vrchoviny, které se zaměřuje především na
regionální geologii, petrografii, mineralogii
a ložiskovou geologii daných území.
Fyzici se s praxí setkávají ve cvičeních
určených laboratorním pokusům a matematici své výpočty a logické myšlení
uplatní v praxi jen tehdy, pokud si sami
nějakou stáž zajistí. Žádné povinnosti jim
škola v tomto směru neurčila. Absolvovat praxi budou muset akorát v případě,
pokud to bude vyžadovat téma jejich
bakalářské či diplomové práce, což se
týká nejen matematiků, ale všech oborů.
Přestože stáže a praxe Přírodovědecká
fakulta studentům příliš nehledá, přece
jen se něco málo najde. Nicméně pokud
chcete být „prakticky vyzbrojeni“ do budoucího zaměstnání, školní praxe vám
zřejmě stačit nebudou. Proto je dobré
pokusit se najít nějakou tu stáž na vlastní
pěst. I když za ni nebudeme odměněni
hned (v podobě kreditů), v budoucnu nám
určitě přinese odměnu ve formě lepší
startovní pozice při ucházení se o pracovní místo.
Jana Faltýnková
Foto: archiv autorky
hodně výjimečné. Většina studentů si totiž
zvolí za bakalářskou práci nějaký experiment, který provádí přímo v laboratořích
ve škole pod dohledem vedoucího.“ To
stejné platí pro magisterské studium.
Žádné povinné stáže se nedočkáte.
Maximálně se s ní setkáte kvůli diplomové
práci, ale to opět záleží na specializaci.
Antropologové mají v bakalářském studiu
povinnou třicetidenní praxi. Část z toho je
zajištěna školou – vykopávky v Divákách a
v Tasově. Záleží pak na samotných studentech, kde si zajistí zbytek praxe. Může se
jednat o práci v muzeu, na hradě, zámku
nebo například ve skanzenu. Zkrátka
někde, kde se potkáte s antropologií.
Ačkoliv se nedá hovořit přímo o praxi,
jediné, co mají biologové z praktické
oblasti povinné, jsou Terénní cvičení. Tato
cvičení mají pomoci studentům osvojit si
své teoretické znalosti. Měla by vést k
tomu, aby byli studenti schopni určovat
jednotlivé druhy rostlinstva a živočichů.
Probíhají ve formě exkurzí.
Pokud studujete jakýkoli geografický
obor, čekají vás většinou dvě povinná
terénní cvičení. Zpravidla trvají týden a
je potřeba je splnit během bakalářského
studia. „U kartografů se jedná například
o Kartografické cvičení, u fyzické geografie se absolvuje třeba mapovací kurz,“
upřesňuje jedna ze studentek Geografie
a kartografie. „Na magisterském studiu
se pak setkáte s předmětem Odborná
praxe z geografie a kartografie. Deset
dní pracujete v nějaké firmě, na úřadě,
nebo na pracovišti, kde se uplatňují geografové,“ dodává studentka geografie.
Výběr konkrétního pracoviště závisí na
studentovi a jeho zaměření, ale také na
ochotě pracovišť praxi umožnit. Pokud si
31
stáže FI
Na Fakultě informatiky nejsou stáže téměř povinné
I když jsou zahraniční studijní pobyty pro studenty Fakulty informatiky čím
dál populárnější, o praxích a stážích v rámci školy se téměř vůbec nemluví. Proč tomu tak je a proč se na nějakou stáž vydat, tomu se podíváme na
zoubek v tomto článku.
Hlavní rozdíl mezi studijním pobytem a
stáží spočívá ve vykonávané činnosti. Zatímco na studijním pobytu student absolvuje předměty na zahraniční univerzitě,
během stáže je většinou zaměstnán
na přesně daný úvazek s vymezeným
záběrem činností, které bude vykonávat. Je nutné dodat, že s výjimkou oboru
Služby – výzkum, řízení a inovace, není
takováto praxe vůbec povinná. Zato studenti tohoto mladého oboru stráví povinně
hned pět měsíců prací nebo výzkumem v
partnerské obchodní společnosti a získají patnácti kreditů. Mají tak příležitost
vyzkoušet si nabyté vědomosti v praxi a
díky učitelské podpoře na univerzitě konzultovat zvolené postupy a prezentovat
výstupy, které slouží jako podklad pro
diplomovou práci.
Vraťme se ale k ostatním oborům a
způsobům, jak zde studenti získávají
zkušenosti. Na fakultě aktivně funguje až
dvanáct laboratoří, se záběrem od sítí,
zpracování přirozeného jazyka, teoretické
informatiky, kryptografie až po laboratoř
optické mikroskopie. Zde mohou studenti
spolupracovat na výzkumné činnosti,
získat materiál pro zpracovaní užitečné
a využitelné bakalářské nebo diplomové
práce a navíc získat za svou činnost i
nějakou tu finanční hotovost.
Komu by to přece jen bylo málo, může
pracovně vycestovat do zahraničí –
například přes velmi populární program
Erasmus. Student v něm, samozřejmě
v rámci studia, na tři až dvanáct měsíců
vycestuje do podniku, školícího nebo
výzkumného střediska, případně další
organizace. Pokud není stáž organizována prostřednictvím vedoucího práce nebo
laboratoře, ve které student pracuje, musí
si stáž domluvit se zahraniční firmou sám.
Termíny pro podávání žádosti o grant
zpravidla bývají ve třech termínech –
únoru, květnu a září. Možnosti finanční
podpory jsou země od země různé,
rozhodně se ale jedná o částku vyšší než
při studijních pobytech. Výjimkou není ani
to, že část stipendia studentům zůstane
jako „kapesné“.
Pro splnění základních podmínek k
přijetí stačí být řádně zapsán ke studiu
na domácí univerzitě, zavázat se k práci
na plný úvazek a uzavřít smlouvu (placement contract), jejíž součástí je i pracovní
plán stáže. Zde dochází k vymezení pracovní činnosti, podmínek uznání a k popisu očekávaných výsledků. Po návratu
bude stáž studentovi oficiálně uznaná
přidělením ECTS kreditů, eventuálně
uvedením stáže v dodatku diplomu.
Programů, přes které je možné někam
32
stáže FI
pracovně vycestovat, existuje spousta
a zájemci další informace naleznou na
stránkách Centra zahraničních studií.
My se tedy zatím podíváme na dvojici
studentů Jiřího Appla a Marka Olšáka z
Fakulty informatiky a zeptáme se jich na
jejich zkušenosti z absolvovaných stáží.
léta stráveného za mořem. Kdybych měl
možnost se znovu rozhodnout, tak bych
neváhal.
Jak to vypadalo v kampusu, kde jsi
pracoval?
Kampus byl velmi příjemný, v naší budově
jsme měli kulečníkový stůl, na patře pak
stolní fotbálek a pingpongový stůl. Atmosféra byla velmi uvolněná, pracovní doba
flexibilní.
Rozhovor s Jiřím Applem
USA, Microsoft
Jaké byly tvoje první kroky k získání
stáží, které jsi absolvoval?
Jak vnímáš přípravu, kterou ti dala
fakulta před odjezdem?
Na podzim 2008 jsem jel studovat do Dublinu přes program Erasmus a dostal se
tak na jejich univerzitní mailing list. Před
létem 2009 se ke mně dostala nabídka
na tříměsíční letní stáž ve společnosti
Microsoft v Irsku. Výběrové řízení bylo
dvoufázové, zaměřené jak na praktické,
tak i na teoretické znalosti, zakončené
pohovorem v Dublinu. Stáž proběhla
úspěšně a já jsem měl zájem opět někam
vyjet, tak proč nezkusit centrálu Microsoftu v USA? Po prvních kolech výběrového
řízení jsem byl pozván k ústnímu pohovoru do Mnichova. I po tomto pohovoru
jsem dostal nabídku ke stáži, a tak jsem
odjel na léto do Redmondu.
Jsem rád, že jsem studoval na Fakultě informatiky. Máme širokou paletu předmětů
pro výběr ke studiu, což si myslím, že
staví naši fakultu vysoko nad podobně
zaměřené.
V čem spočívala tvoje práce?
V čem vidíš největší přínosy stáže?
Na obou pozicích jsem byl jako vývojář
(Software Development Engineer).
Dostal jsem projekt, měl jsem vytvořit a
obhájit si návrh vhodného řešení, podle
návrhu jej naimplementovat a celý projekt
řádně otestovat. V Irsku jsem pracoval
na novém rozhraní pro komunikační
službu, ve Státech pak na jednom reportovacím modulu. Do Redmondu přijelo
několik stovek stážistů z celého světa.
Mimo práci bylo pro nás naplánováno
i několik volnočasových aktivit. Byly to
výborné zkušenosti, rozhodně nelituji
Podíval jsem se do světa, poznal spoustu
chytrých lidí, navázal kontakty. Vyzkoušel
jsem si, jak to funguje ve velké firmě.
Přestože jsem předtím pracoval i jinde,
tak porovnávat s Microsoftem se to nedá.
Dostal jsem nabídku k práci a hodně jsem
cestoval.
Co bys uchazečům o podobnou stáž
poradil?
Musí si věřit, být zdravě sebevědomí, ale
zase to nepřehánět. Ti lidé jsou chytří,
takže když si člověk začne vymýšlet, tak
na to určitě přijdou.
33
stáže FI
Máš nějakou radu na závěr?
Když je příležitost, tak je potřeba pro
to něco udělat, něco obětovat. Když
člověk bude sedět za pecí, tak se nikam
nedostane.
Rozhovor s Markem Olšákem
Francie, INRIA
Přes jaký program ses dostal do
Francie?
V mém případě šlo o dohodu. V laboratoři
síťových technologií uvažovali o spolupráci s francouzskou stranou Akademie
věd (INRIA), ti však místo spolupráce
na dálku nabídli pozice pro stážisty.
Pak následovala nutná byrokracie –
založení bankovního účtu, nutnost sociálního pojištění, bez kterého se člověk
nezaměstná, a tak dál.
V čem spočívala tvoje práce?
Moje práce spočívala ve vývoji softwaru
na modelování měkkých tkání, to je
například vnitřních orgánů, ale i třeba
oka. Implementoval jsem grafické algoritmy, které sloužily k co nejrealističtějšímu
zobrazování. To znamená, aby například
oko vypadalo jako oko a ne jako pingpongový míček. Aby se lesklo jako oko,
aby se zobrazily vrásky a vlásečnice a
aby uživatel viděl, že svorky jsou z kovu.
A aby když si k tomu sedne chirurg, viděl
přesnou simulaci operace oka a ne jen
hezkou animaci. K tomu bylo samozřejmě
zapotřebí nastudovat si fotky a videa ze
skutečných operací.
Jaké byly pro tebe největší přínosy
stáže?
Poznal jsem francouzskou kulturu a
seznámil se s jiným systémem práce na
projektech. Projezdil jsem Francii vlakem,
prolétal letadlem, prošel Paříž, Lille, něco
jsem se naučil. Vyzkoušel jsem si některé
složitější modely osvětlení v grafice.
Co bys poradil studentům, kteří
účast na stáži teprve zvažují?
Určitě bych jim poradil do toho jít a zvláště
pak diskutovat o problémech. Pokud
dostanou zadání, které je nejasné nebo
neúplné, musí o tom s kolegy diskutovat,
vymýšlet řešení, klidně i oslovit někoho z
nadřízených. Hlavní je nezačít se v tom
plácat a nenechat se znechutit. Stáž je
zároveň i skvělá příležitost zúčastnit se
nějakého setkání odborníků v oboru.
Třeba já jsem se zúčastnil neveřejné
mezinárodní vědecké konference v
oblasti modelování měkkých těles, to mě
hodně bavilo.
Monika Michalovová
Foto: Ondřej Svoboda, Michal Šnajdr
34