1. provinciální rada jednala… - Sdružení salesiánů spolupracovníků

Obsah
1. Provinciální rada jednala… ........................................................................................1
Ze zápisu z 13. jednání provinciální rady ..................................................................1
Pozvání do Hoješína ..................................................................................................3
Duchovní cvičení: Letní ohlédnutí II – tentokrát dopředu .............................................3
2. Máme nového hlavního představeného ......................................................................4
3. Sliby ASC ......................................................................................................................4
Sliby salesiánů spolupracovníků ................................................................................4
4. Trvalá formace .............................................................................................................5
Duchovní obnova salesiánské rodiny v Kobylisích
..................................................5
Zajímavá úvaha o trvalé formaci ...............................................................................5
Zamyšlení pro postní dobu ........................................................................................6
List papeže Františka adresovaný rodinám ................................................................7
Pravidla radostného křesťanství ................................................................................7
5. Modlitební most............................................................................................................8
Poděkování za vaše modlitby ....................................................................................8
6. Do tvých rukou, pane… ...............................................................................................8
7. Apoštolát .......................................................................................................................8
Festival 2014 se blíží .................................................................................................8
Apoštolát na plný úvazek ...............................................................................................9
8. SPOLEČENSTVÍ se představuje................................................................................9
Společenství Letovice (601) ...........................................................................................9
9. Salesiánská rodina......................................................................................................10
Oslava svátku Dona Boska na Sebranicích ..............................................................10
Dne 25. 2. si připomínáme mučedníky Versiglia a Caravaria ......................................10
Poslední? salesiánský ples nebyl poslední? .............................................................14
Pozvánka na 4. pouť salesiánské rodiny se Strennou . .............................................14
Pozvání na pouť .......................................................................................................15
Prázdninová nabídka pro dospělou mládež .............................................................15
Rozhovor s P. Jožkou Kopeckým – SDB .................................................................16
Příprava dobrovolníků Cagliero jde dál........................................................................18
Velikonoční misálky pro děti 3–12 let i pro katechezi .............................................19
10. Různé informace.........................................................................................................20
Dvouletá katolická střední škola v Praze hledá asistenta pedagoga .............................20
Díky a doporučuji… ................................................................................................20
Od intuitivní pedagogiky k hodnotovému vzdělávání..................................................21
11. Naši oslavenci..............................................................................................................22
12. Kalendář akcí..............................................................................................................22
Pozvánka na tradiční sportovní akci pro mladé............................................................23
1. 4. 2014
Milá spolupracovnická rodino, na březnovém setkání provinciální rady byla ustanovena
strategická komise pro popsání současného stavu našeho Sdružení a především pro nástin
našeho směrování. Všichni máme možnost vyjádřit svoje nápady, výhrady a postřehy
k naší další činnosti. Vím, jak rozdílné jsou názory, potřeby a prožívání naší životní cesty
salesiána spolupracovníka. Nebojme se zapojit do tohoto důležitého procesu.
Děkuji všem, kteří službu v komisi přijali.
A Vás všechny moc prosím o modlitbu za jednotlivé členy komise, za naši odvahu říci
svůj názor a za naši pokoru pochopit, co po nás Pán žádá.
Veronika Semerádová
Milí přátelé. Prožíváme postní dobu, přípravu na Velikonoce, slavnost Kristova zmrtvýchvstání a tím vítězství nad smrtí a zlem. Zaujala mne promluva papeže Františka, kterou
měl na 2. postní neděli před modlitbou Anděl Páně. Navázal v ní na evangelium o Proměnění Pána. Vybral jsem z ní pár myšlenek:
Z této události Proměnění bych rád vyvodil dvě důležité věci, které shrnu dvěma slovy:
výstup a sestup. Potřebujeme jít do ústraní, vystoupit na horu do prostoru ticha, abychom
našli sami sebe a lépe vnímali Pánův hlas. To děláme v modlitbě. Nemůžeme tam ale zůstat. Setkání s Bohem v modlitbě nás nutí znovu „sestoupit z hory“ a vrátit se dolů, do nížiny, kde potkáváme mnohé bratry a sestry obtížené námahami, nemocemi, nespravedlnostmi, nevědomostí, materiální i duchovní chudobou. Jsme povoláni přinášet těmto svým
bratřím a sestrám plody zkušenosti, kterou jsme s Bohem učinili a sdílet obdrženou milost.
A jedno je pozoruhodné: Když slyšíme Ježíšovo Slovo, posloucháme Ježíšovo Slovo a máme je v srdci, pak roste. A víte, jak roste? Tím, že je dáme druhému! Kristovo Slovo v nás
roste, když je hlásáme a podáváme druhým! A to je křesťanský život. A to je posláním celé
církve, všech pokřtěných, nás všech: poslouchat Ježíše a nabízet Jej druhým. Nezapomeňme tento týden poslouchat Ježíše! A pamatujte na to evangelium. Noste s sebou v kapse či tašce malé evangelium a během dne si v něm kousek přečtěte.
Toto Františkovo poselství není jen pro postní dobu, je pro celý náš život. Proto je chci
spolu s každým z vás denně prožívat. Vzkříšený Kristus kéž nás v tom provází.
Johny
1. PROVINCIÁLNÍ RADA JEDNALA…
Ze zápisu z 13. jednání provinciální rady
24
128
Praha Kobylisy 15. 3. 2014
Uskutečněná setkání
14. 3. 2014 proběhla schůzka zástupců salesiánské rodiny. Právě probíhá příprava na 8. 8.
2015, kdy proběhne na Velehradě salesiánská pouť u příležitosti 200 let narození Dona
Boska. Je možné se připojit a zaslat návrhy programu pro předvečer pouti Zd. Jančaříkovi.
1
Setkání v Hoješíně
Provinciální rada zve všechny aspiranty, předaspiranty a zodpovědné za formaci
24.–26. 4. 2014 do Hoješína. Více informací naleznete na webu a dále ve Zpravodaji.
Pozvánka na tradiční sportovní akci pro mladé
(Plakátek je k případnému zveřejnění na vhodném místě ve vašem regionu.)
Formace
PR bere na vědomí, že 7. 12. 2013 zahájili předaspirantát: Renata a Jiří Cermanovi, Lucie
a Pavel Krísovi, Markéta a Jiří Krísovi, Markéta a Karel Švejdovi, Lucie a Jindřich Michlovi (všichni MS Dolní Počernice)
PR schválila ke slibům: Eva Šmídová, MS Podorlicko, osobní formátoři Eva a Roman
Barabášovi, František Hájek, MS Podorlicko, osobní formátoři Eva a Roman Barabášovi,
Eva Hájková, MS Podorlicko, osobní formátoři Eva a Roman Barabášovi.
PR bere na vědomí, že k 1. 3. 2014 ukončili členství ve Sdružení Marie a Alois Šebelovi ze Senetářova (MS Letovice).
Provinciální rada se omlouvá za nedopatření, Victor Alday Delgado nebyl v minulém
Zpravodaji uveden mezi těmi, kteří vstoupili 11. 10. 2013 do aspirantátu. Patří do společenství Brno-západ, osobní formátor Dana Žižkovská.
Strategické plánování
PR schválila jmenování strategické komise ve složení: Martin Báča, Ivana Bernardová,
Stanislav Čihák, Josef Fiřt, Petr Hanák, Anežka Hesová, Petr Imlauf, Zdeněk Jančařík
SDB, Pavel Janek, Jan Koláčný, Pavel Kvapil, Jiří Máca, Libor Podešva.
Duchovní cvičení – finanční podpora
PR rozhodla o možnosti poskytnutí finančního příspěvku pro ty, kteří by se z finančních
důvodů mohli jen těžko účastnit duchovních cvičení. V rozpočtu je na tuto dotaci pro rok
2014 vyčleněno 20.000 Kč. Žádost mohou podat u provinciálního hospodáře všichni členové ASC, předaspiranti nebo aspiranti, výše příspěvku je 500 Kč na osobu. Žádostem
bude vyhověno podle pořadí podání. Podmínky poskytnutí příspěvku naleznete dále ve
Zpravodaji.
Různé
Další jednání PR: 6.–8. 6. 2014
11. 10. 2014
setkání se slovenskou PR (Beskydy – Grúň)
Borek (s možným příjezdem již v pátek)
Důležité termíny: 25.–26. 4. 2014
26.–27. 4.2014
17. 5. 2014
20.–21. 9. 2014
8. 11. 2014
setkání s aspiranty a předaspiranty –Hoješín u Seče
setkání PR se zodpovědnými za formaci Hoješín
Festival Pardubice
Regionální kongres ASC Częstochowa
volební kongres ASC – Praha Kobylisy
Úmysl modlitby
• Prosíme za dary Ducha svatého pro formační setkání v Hoješíně.
• Prosíme za dary Ducha svatého pro účastníky generální kapituly SDB a pro službu nového hlavního představeného dona Ángela Fernándeze Artime.
• Prosíme za mír a národní smíření na Ukrajině.
Příští jednání PR se koná 6.–8. 6. 2014 na Grúni.
2
23
11. NAŠI OSLAVENCI
Zdroj: Web / Adresář ASC / Jubilea
V těchto a následujících dnech oslavili nebo oslaví svá pěkná jubilea tito naši přátelé:
Moravcová Marie
4. 4.
55
Mátlová Jana
8. 5.
65
Kleplová Nataša
5. 4.
50
Mikota Václav
8. 5.
70
Doleželová Jaroslava
10. 4.
45
Nečasová Zdeňka
15. 5.
55
Holeňa Petr
14. 4.
50
Pátek Jan
22. 5.
65
Svoboda Jan
14. 4.
70
Tichá Kamila
30. 5.
45
Kysilka Pavel
15. 4.
45
Stodolová Magda
1. 6.
50
Havlíček Jaroslav
19. 4.
55
Vejtasa Josef
2. 6.
55
Mátl Jiří
24. 4.
65
Wilczek Radovan
2. 6.
45
Stodola Jan
27. 4.
50
Havránek Richard
5. 6.
60
Pospíšilíková Ivana
2. 5.
50
Schrötterová Pavla
9. 6.
65
Kapounková Vladimíra
3. 5.
35
Obručová Ludmila
11. 6.
50
Vachulová Jana
3. 5.
55
Hořínek Jiří
14. 6.
55
Zima Roman
3. 5.
45
Lovečková Marie
16. 6.
75
Koch Pavel
7. 5.
55
Chytrý Michael
23. 6.
50
Marková Stanislava
7. 5.
70
Holada Jan
26. 6.
65
Ryšavá Ludmila
7. 5.
45
Koláčný Jan
27. 6.
65
12. KALENDÁŘ AKCÍ
25.–26. 4. 2014
26.–27. 4. 2014
17. 5. 2014
6.–8. 6. 2014
do 30. 6. 2013
25.–26. 7. 2014
16. 8. 2014
13. 9. 2014
20.–21. 9. 2014
11. 10. 2014
8. 8. 2015
Setkání s aspiranty a předaspiranty – Hoješín u Seče
Setkání PR se zodpovědnými za formaci – Hoješín u Seče
Festival Pardubice
Jednání PR spolu se slovenskou PR – Beskydy, Grúň
Převedení příspěvků MS na 253474458 / 0300, VS číslo MS
Pouť salesiánské rodiny za povolání
MARATON 200 – symbolický start Roku oslav narození Dona Boska
Salesiánské rožnění v Kobylisích. 14.00 mše s následným programem
Regionální kongres ASC, Czenstochowa
Jednání PR – Borek
S Donem Boskem na Velehradě – vrchol oslav narození Dona Boska
Zpravodaj Sdružení salesiánů spolupracovníků
Vydává: Sdružení salesiánských spolupracovníků, IČ: 00406902,
Kobyliské náměstí 1, 182 00 Praha 8 www.ascczech.cz Určeno pro informaci členů ASC.
Vychází 6 x ročně. Místo vydání Praha. Evidenční číslo MK ČR E 17831
Změny adres: [email protected]
Příspěvky do Zpravodaje zasílejte na adresu: [email protected]
Příspěvky na náš web www.ascczech.cz zasílejte na adresu: [email protected]
Počítačová sazba: František Jakubec Tisk: Jan Macek, Jablonec n. N., www.tiskem.cz
Expedice do vašich rukou: Vydavatelství IN s. r. o.
Uzávěrka Zpravodaje č. 129 bude v neděli 16. 6. 2014, dá-li Bůh.
Úmysl modlitby: Prosíme za dary Ducha svatého pro formační setkání v Hoješíně.
• Prosíme za dary Ducha svatého pro účastníky generální kapituly SDB a pro službu nového hlavního představeného dona Ángela Fernándeze Artime.
• Prosíme za mír a národní smíření na Ukrajině.
22
Pozvání do Hoješína
Vydáno dne 25. 03. 2014
Milí přátelé. Před několika týdny jsme vám touto cestou nabídli dvě formační setkání, která se uskuteční na zámečku u školských sester sv. Františka v Hoješíně.
První proběhne ve dnech 25.–26. dubna, je určeno pro aspiranty, předaspiranty a jejich
formátory a má motto Vydej se na cestu a vytrvej.
Druhé na něj přímo navazuje, tedy 26.–27. dubna s mottem Ježíš je pokoj, který chci
přinášet. Zveme na něj všechny, kterým leží na srdci salesiánská formace, zvláště pak
vedoucí formačních společenství, osobní formátory, rádce pro formaci apod.
Zatímco první setkání se nám již skoro zaplnilo, druhé setkání je obsazené sotva z poloviny. A přitom myslíme, že je nač se těšit. Třeba na přednášku Prober se z malátnosti,
dostal jsi povolání, tak žij s nadšením a přinášej pokoj Františka Blahy a následnou
besedu. Rádi bychom se podívali na formaci i z pohledu exhortace Radost evangelia papeže Františka, chtěli bychom diskutovat na témata trvalá formace, život v našich společenstvích, duchovní cvičení, formační plán apod. Nebude chybět ani modlitba a doufáme
ani tekuté prostředky pro povzbuzení diskuze.
Anebo že bychom již byli všichni tak dobře zformovaní, že další impulzy nepotřebujeme?
Možná se ještě rozhodujete a rozmýšlíte, ale času je namále, i když původní termín
ukončení přihlašování na druhé setkání jsme posunuli na neděli 6. dubna (přihlašování na
setkání pro aspiranty bylo ukončeno 31. března).
Tak určitě přijeďte obohatit sebe i druhé, těší se na vás celá provinciální rada.
Vojta Tošovský a Honza Zindulka
Duchovní cvičení: Letní ohlédnutí II – tentokrát dopředu
Milí přátelé, milí členové rad, ve Zpravodaji č. 127 (a na webu pár dní před tím) jsme
v článku „Letní ohlédnutí“ trochu uvažovali o naší účasti/neúčasti na duchovních cvičeních. Povzbuzovali jsme vás k zamyšlení se nad vlastním přístupem, vnímavosti k situaci
druhých, pokoře, otevřenosti, abychom užitek z duchovních cvičení mohli mít všichni bez
ohledu na finanční situaci.
A aby z naší strany nezůstalo pouze u slov, připravila provinciální rada i konkrétní návrh, jak v této věci pomoci:
Každý člen našeho Sdružení může požádat o příspěvek na duchovní cvičení. Žadatel
se obrací přímo na hospodáře provinciální rady, ten okamžitě informuje o výsledku žádosti a zajistí převod příspěvku na účet ubytovacího zařízení. Informuje o této skutečnosti
ředitele DC.
Výše příspěvku je stanovena na maximální částku 500 Kč na osobu. Dle schváleného
rozpočtu je celková dotace z provinciální pokladny omezena částkou 20 000 Kč. Finanční
prostředky jsou uvolňovány postupně dle přijatých žádostí až do úplného vyčerpání.
Nikde v žádné zprávě se nebudou uvádět jména žadatelů, pouze v závěrečném vyúčtování bude uvedena celková částka, která byla vyplacena.
První rok nového projektu je vždy rokem pilotním. Prosíme tedy o vaše připomínky
a nápady, jak můžeme celý proces lépe a jednodušeji nastavit. Bude nám velkou ctí a radostí, pokud bude vyčerpána celá částka.
První rok připojuji ještě bonus, který se již nebude opakovat – můžete volat nebo psát
v kteroukoli denní i noční hodinu.
Důležité kontakty – mobil: 728 685 152, pevná: 323 541 115,
e-mail: [email protected]
Marian Cúth, hospodář provinciální rady
3
2. MÁME NOVÉHO HLAVNÍHO PŘEDSTAVENÉHO
Vydáno dne 25. 03. 2014
Na 27. generální kapitule salesiánů v Římě byl velkou většinou delegátů dne 25. 3. 2014 zvolen Španěl don Ángel Fernández Artime SDB (53), dosavadní provinciál jihoargentinské salesiánské
provincie. Je desátým nástupcem Dona Boska.
Už v prvním kole získal po sečtení absolutní
většinu hlasů. Don Ángel Fernández Artime je nástupcem Mexičana dona Pascuala Cháveze (66),
jenž byl zvolen před dvanácti lety. „Nejsi nástupcem jen jednoho z hlavních představených, tedy Egidia Viganò nebo Juana Vecchiho, ani
Pascuala Cháveze, ale nástupcem Dona Boska,“ vzkázal mu při svém gratulačním projevu
dosavadní hlavní představený Pascual Chávez.
Na otázku, jestli úřad přijímá, odpověděl Ángel Artime jasným „ano“. Poprosil při tom
o přímluvu spolubratří. Delegáti kapituly ho přivítali mohutným srdečným potleskem.
Ángel Fernández Artime se narodil roku 1960 v Gozón-Luanku ve španělské Asturii.
První sliby složil 3. září 1978, věčné sliby 17. července 1984. 4. července 1987 přijal
kněžské svěcení. Akademické vzdělání ukončil licenciátem z filozofie a pedagogiky
a magisterskou zkoušku složil z oboru pastorální teologie.
Ve španělské salesiánské provincii León (Kastilie) byl odpovědný za pastoraci mládeže, pracoval jako ředitel střední školy v Ourense, působil jako člen provinciální rady a jako zástupce provinciála. Od roku 2000 do roku 2006 byl provinciálem v Leónu.
Nový hlavní představený salesiánů má také světové zkušenosti. Byl členem výboru
pro přípravu 26. generální kapituly salesiánů v roce 2008, roku 2009 byl jmenován představeným jihoargentinské provincie. Tuto úlohu zastával dodnes – podílel se mimo jiné na
slučování několika jihoargentinských provincií do jednoho regionu. Je znám tím, že se
vždy opíral o velkou pomoc laiků.
Při výkonu funkce jihoargentinského provinciála se často setkával také se současným
papežem Františkem, který jako kardinál Jorge Mario Bergoglio působil jako arcibiskup
v Buenos Aires. Třebaže byl 23. prosince 2013 jmenován provinciálem nové jihošpanělské salesiánské provincie, do tohoto úřadu už nenastoupí, protože se stal hlavním představeným Salesiánů Dona Boska.
Zdroj: www.sdb.cz
3. SLIBY ASC
Sliby salesiánů spolupracovníků
Vydáno dne 28. 02. 2014
V sobotu 15. února 2014 se u nás v Kopřivnici slavila veliká slavnost, při které jsme složili slib salesiánů spolupracovníků.
Sjela se na ni pěkná spousta lidí ze všech koutů republiky. A my byli moc rádi, že tento pro nás důležitý den prožijí s námi.
Dopolední čas před mší svatou jsme strávili povídáním s Johnym, který nám přiblížil, co
to vlastně slibujeme a taky nás úžasně povzbudil na začátku naší nové cesty. Následoval vynikající, téměř vánoční oběd, a potom už cesta do kostela. Při mši svaté panovala nezapomenutelná atmosféra! U oltáře stálo snad deset kněží, lidé v lavicích byli radostní a chvíle
slibů hluboká a krásná! Osobně budu vzpomínat i na obnovu slibů ostatních spolupracovníků. Tak nějak bylo cítit (i vidět), že stojí za námi, podporují nás a přijímají do rodiny.
4
Od Intuitivní pedagogiky k Hodnotovému vzdělávání
Vydáno dne 18. 03. 2014
Zveme pedagogické pracovníky na jedinečný kurz
sestry Cyril Mooney: Od Intuitivní pedagogiky
k Hodnotovému vzdělávání.
Kurz se bude konat v Praze od 19. do 23. května
2014. Bude to pravděpodobně jediný kurz, který
proběhne v České republice a nabízí seznámení
s metodologií vyvinutou a vyzkoušenou sestrou
Cyril Mooney.
V bodech lze shrnout práci sestry Cyril následovně – sestra Cyril učí, jak:
– odstranit soutěž (jako motivační nástroj) ze třídy,
– učit děti citlivosti, aby vnímaly potřeby svoje i svého okolí,
– učit prakticky o skutečných hodnotách (90 % školy je praxe, 10 % teorie),
+ dokázala, že inkluze je efektivní, a nejenže učí děti zodpovědně a samostatně se rozhodovat, ale že mají také vyšší akademické výsledky (v jedné třídě studují děti různého věku, vyznání, nejchudší s dětmi z "dobrých" rodin…).
Kurz je určen učitelům, ředitelům škol, rodičům a všem, kteří přicházejí do kontaktu
s dětmi.
FILM Chcete-li vědět více o její práci, shlédněte dokumentární film, Tvé místo vedle
mě, který byl o ní natočen. Film najdete na stránkách http://sit-beside-me.org/watch-thefilm/. V případě nefunkčnosti odkazu je možné shlédnout film také přes https://vimeo.
com/53594877, heslo k filmu: Chaia.
Jedinečnost kurzu spočívá zejména v tom, že lektorkou bude sama sestra Cyril Mooney, která už léta sbírá zkušenosti, působila v Americe, Austrálii, Indii a jedinečnost její
metodologie spočívá v univerzální možnosti použití. Jistě, že se koncept musí přizpůsobit
kontextu dané země, ale výuka hodnot je pro všechny stejná, snaží se využít potenciál dětí
a povzbudit je k tomu, aby věděly, že je možné měnit věci kolem sebe, pomocí prožitkového systému se snaží navést děti tak, aby samy přišly na to, co chtějí a věnuje se také
práci s rodiči, aby i oni byli připraveni na inkluzivní prostředí. V každé zemi existují bariéry, které je třeba překonat (v Indii je to například kastovní systém, kde se děti z vyšších
kast nestýkaly s nedotknutelnými), v České republice máme zase svoje bariéry a metodologie sestry Cyril je může pomoci překonat.
Do konce března bychom potřebovali získat ještě další zájemce, kteří by se chtěli kurzu zúčastnit, proto Vás moc prosím o zvážení, zda by se nechtěl účastnit někdo z vaší školy. Dále prosím o rozšíření informace o kurzu dalším možným zájemcům.
V případě zájmu o kurz či jakýchkoliv dotazů mě můžete kontaktovat na e-mailové adrese: [email protected], tel. 736 222 584, nebo se můžete obrátit na garantku
kurzu p. Lindu Jandejškovou přes e-mail: [email protected].
Více informací o kurzu lze najít na webových stránkách www.sitbesideme.org.
S pozdravem a přáním pěkného dne Martina Heryšerová za tým ČOSIV
(Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, o.s.)
• Dovoluji si poznamenat, že Evropa má jinou úroveň vzdělávání, mělo by se dodat, že
je to pro misijní působení. Pavel
21
Autoři stanovili cenu, která je opravdu „za babku“: 99 Kč za celou sadu (celkem 192
stran), když si to koupíte přímo od nich. Je to cena tisku, ale kdyby někdo chtěl dát více,
přispěje i na práci (sestavení, sazba, ilustrace). Cena byla stanovena tak nízká proto, aby
se Misálky dostaly opravdu ke všem, kteří je mohou využít, aby je mohlo mít každé dítě
i ve vícečetné rodině. Obvyklá cena v knihkupectvích je 129 Kč.
Misálky lze objednávat u autorů na: [email protected]. Uveďte počet objednávaných sad. Distribuce je velmi rychlá a pružná, ozvete-li se včas, budete je
na Velikonoce mít. Podrobnosti o distribuci se dozvíte na uvedeném e-mailu.
Přikládáme informační plakátek a náhled 5 stránek, abyste si mohli udělat představu,
jak jsou misálky koncipované.
10. RŮZNÉ INFORMACE
Dvouletá katolická střední škola v Praze hledá asistenta pedagoga
Vydáno dne 25. 02. 2014
Dvouletá katolická střední škola, Praha 8, Vítkova ul. 12, hledá asistenta pedagoga na
4–6 hod. týdně – zejména na předmět Ruční práce, a to ve středu odpoledne od 13.20 do
15.00 hodin, a dále ve čtvrtek od 11.10 do 12.50 hodin.
Požadujeme: minimálně středoškolské vzdělání s maturitou pedagogického směru nebo
jiného směru s doplňkovým pedagogickým studiem. Další informace vám poskytneme
v kanceláři školy nebo na telefonu 221 722 831.
Díky a doporučuji…
Vydáno dne 27. 02. 2014
Posílám mé sestře, která bydlí v Praze, program různých představení, pořádaných
v Salesiánském divadle v Kobylisích. Také jsem jí napsala, ať si určitě nenechá ujít
Smyčcové kvarteto českých filharmoniků. K mému překvapení mi napsala: Přijeď, mám
již koupené lístky, a to i pro tebe.
Pojala to trochu jako rodinné setkání s neteřinkami a dárek k narozeninám (ty já mám
až 29. 10., mimo jiné). Setkání bylo velice milé.
Zážitek z programu byl úžasný. Velice doporučuji. Pro veliký zájem (divadlo bylo obsazeno do posledního místečka) se bude koncert po příjezdu filharmonie z Japonska opakovat 11. 3. 2014 od 19 hod. Navíc bude obohacen o zážitky z cest.
Bylo milé popovídat si o přestávce s Jankem Ihnátem, zahlédnout Marka Sklenáře,
biskupa Káju Herbsta.
Tak kdo máte rádi vážnou hudbu podanou s humorem a uváděnou mile paní Špačkovou, vřele doporučuji.
Může to být příležitost k setkání. Blahopřání k svátku nebo narozeninám je možno vyDíky, Hana Jandáčková
jádřit i takto. Neváhejte, objednávejte [email protected]
I když je doporučovaný koncert již dávno pryč, příspěvek jsem do Zpravodaje zařadil pro
celkové doporučení sledování programu Salesiánského divadla v Kobylisích.
V minulém Zpravodaji opěvovaný muzikálnědivadelní kus je možno vidět díky Petru Janžurovi na: https://www.youtube.com/watch?v=bxg-QwGIbZI
Udělejte si na podívanou čas, stojí za to!!! ;-))
Sazeč
20
Po mši svaté jsme se přesunuli do
školy sv. Zdislavy, kde bylo pro nás
všechny nachystáno lahodné občerstvení a bohatý doprovodný program.
Kdo chtěl, mohl si zasportovat, projít
se po škole, povykládat si s lidmi,
které strašně dlouho neviděl nebo jen
tak posedět se starými známými.
Na tento velký den budeme dlouho vzpomínat. Děkujeme všem, kteří
přijeli, a hlavně všem těm, kteří se
snažili, abychom si mohli slavnost co
nejvíce užít, tedy místní radě, formátorům, Johnymu, kuchařkám, zásobovačům, uklízečům, hlídačům dětí, nosičům nábytku, rozdávačům jídla i nalévačům všeho možného :-).
Za Marušku Ryšavou, manžele Martina a Lenku Mackovy a za mého manžela Dominika
Pavla Oujeská, Moravská brána
4. TRVALÁ FORMACE
Duchovní obnova salesiánské rodiny v Kobylisích Vydáno dne 31. 03. 2014
Právě jsem se vrátila z ... Nebojte, nikoli z Hradu, ale z Kobylis. A nemůžu si to nechat
pro sebe: zase jsem nahlédla do nebe. Měli jsme tam postní duchovní obnovu, člověk by
čekal vážnou, až smutnou meditaci, ale to asi v salesiánské rodině není možné: meditace
ano, ale smutná? Jakoby se toto přídavné jméno se „salesiánstvím“ vylučovalo. Nebojte,
nevynechali jsme tiché setkání s Pánem, Pepa Fiřt nám k němu svým slovem připravil půdu úrodnou. Dokonce se díky němu tentokrát dodržovalo silencium i u kafe, nádhera!
Šárkovi se svou kapelou se postarali o nádhernou hudbu, která byla spíše hlubokou meditací. To vše však jen podtrhovalo salesiánskou radost a atmosféru velké rodiny. Uvědomila jsem si to třeba ve chvíli, kdy se za ambonem zcela spontánně střídali ti, kdo měli potřebu něco sdělit ostatním. Ale když se pak celé vyzpovídané, takže v podstatě svaté
společenství sešlo u oltáře, ke kterému vystoupalo asi osm salesiánů, vnímala jsem atmosféru spíše velikonočně, než postně. Takže promiňte, ale neodpustím si „Aleluja!“. Proto
velký dík nejen těm, kdo něčím k tomuto setkání přispěli (naše společenství mělo „volno“,
takže jsme jen čerpali plnými doušky), ale děkuji Vám všem, že Vás mám, a především
nebesům, kde je toho počátek i cíl!
Klára Novotná
Zajímavá úvaha o trvalé formaci
Vydáno dne 30. 03. 2014
K setkání formátorů v Hoješíně jsme dostali jednu zajímavou úvahu o trvalé formaci, tak
bychom se o ni s vámi rádi podělili.
Ahoj Miloši, omlouvám se za pozdní odpověď na formační setkání. Ptal ses, co mě jako
rádce pro formaci nejvíce trápí? Potřebovala jsem trochu času na přemýšlení, to je hlavní
důvod, proč jsem Ti nenapsala hned po Tvém telefonátu.
Trápí mě věrnost tomu, co jsme slibovali, žít jako salesiáni ve světě a ve svých konkrétních rodinách (měnících se podmínkách). Někdy mně připadá, že nás už spiritualita
Dona Boska neoslovuje, a kladu si otázku proč? Když budu konkrétní, tak někteří z nás
vstoupili do rodiny Dona Boska, protože nic jiného neznali a toužili někam patřit, nebo se
nechali strhnout někým z přátel a spiritualitu brali nebo stále berou formálně.
5
Já osobně vidím u sebe cestu z mojí formality přes osobní formaci – časté rozlišování,
co je mým úkolem a na co mám ještě síly. Poctivý a hluboký svátostný život, denní četbu
liturgických textů a stálý úsměv, který je pro druhé zdrojem naděje a radosti. Ve svém povolání mnoho vydávám, a proto musím mít zdroje, kde čerpám, kromě těch, které jsem již
popsala – dostatečný spánek, čas na sebe, na četbu, na rozhovor s manželem, který je mi
velikou oporou.
Snažím se žít svůj život vědomě a zodpovědně – TADY a TEĎ. Nejdůležitější věc je ta,
co právě dělám, a nejdůležitější člověk je ten, se kterým právě mluvím (nebo mlčím). A tak
prožívám naplno PŘÍTOMNOST, netrápím se minulostí (tu denně odevzdávám Božímu
milosrdenství a nemám obavy z budoucnosti, … kdo by se netěšil do milující Boží náruče).
Nevím, zda jsem Ti pomohla, ale já mohu dobře formovat a měnit jen sebe s pomocí
bráchy SDB, který mě podpírá, který se za mě modlí, který mě zná a který mě již několik
let doprovází.
Zamyšlení pro postní dobu
Vydáno dne 04. 03. 2014
Když se kněz o velikonoční vigilii na Bílou sobotu před obnovou křestního slibu modlí:
…Proto nyní vykonejme to, nač jsme se čtyřicet dní připravovali…, vždy si povzdechnu,
že u mě to přes všechnu dobrou vůli nebyla žádná sláva.
Znovu přemýšlím, jak intenzivněji prožít postní dobu a dobře se připravit na Velikonoce.
Ze shonu všedního dne nejde vystoupit. Před povinnostmi a starostmi nelze utéct.
Možná by bylo dobré hledat inspiraci a posilu v tom, na co se čtyřicet dní připravujeme.
V obnovování křestního slibu. Je to zároveň návrat ke kořenům našeho duchovního života – křtu.
Denně se pomodlit křestní slib. Rozjímat ho a přitom hledat to, čeho se máme vzdát,
co nám překáží na cestě k Bohu a co ohrožuje naši duši. Prosit, abychom se dokázali zříct
ducha zla a všeho, co působí a čím se pyšní. Využít čtyřicetidenního postu k posilování
víry v Boha Otce i Syna i Ducha svatého.
Svatý Jan od Kříže přirovnává duchovní život k výstupu na horu. Upozorňuje při tom
na dvojí nesnáz: Nejenže je potřeba mít sílu k výstupu, ale i člověk musí být natolik „úzký“, aby se na tuto těsnou stezku „vtěsnal“.
V prohlubování víry v Boha získáváme potřebné milosti a sílu. Zříkáním se ducha zla,
hříchu, nedokonalostí, závislostí všeho druhu a všeho, co nás zbytečně zatěžuje, se disponujeme k projití úzkou branou.
Miloš Jansa
Obnova křestního slibu:
Chcete tedy žít ve svobodě dětí Božích a zříkáte se proto hříchu? Ano…
Chcete, aby vás nikdy hřích neovládl, a zříkáte se proto všeho, co k němu láká? Ano…
Zříkáte se tedy ducha zla a všeho, co působí a čím se pyšní? Ano…
Věříte v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země? Věřím…
Věříte v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se narodil z Marie Panny,
byl ukřižován a pohřben, vstal z mrtvých a sedí na pravici Otcově? Věřím…
Věříte v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů,
vzkříšení mrtvých a život věčný? Věřím.
Z reakcí na webu aspoň jedna:
• Miloši, tys na to kápnul! Pořád se přemýšlí a hledá, co v postě dělat, a ono je tak jednoduché: promýšlet křestní slib a zjistit, jak se s ním můj život shoduje. A člověk má hned
dlooouho co dělat! Ani těch 40 dnů nebude stačit. Díky!! Irena P.
6
publice, neboť příprava je pokaždé v jiném místě republiky. Čtvrtý víkend v pořadí je zaměřen jako duchovní obnova, jakési zastavení v půlce přípravy.
Nám zbývají již pouze dva přípravné víkendy. Na posledním, který se uskuteční
v červnu v Praze Kobylisích, budou zbrusu noví dobrovolníci vysláni na svou dobrovolnou službu dlouhou pro někoho jeden měsíc, pro někoho několik měsíců či celý rok, a tam
budou sloužit v salesiánských projektech – školách, střediscích, internátech a dalších zařízeních, ve kterých se salesiáni či sestry salesiánky věnují práci s dětmi či mládeží. Letošní
rok je v přípravě téměř dvacet dobrovolníků, kteří by měli odjet na dobrovolnou službu do
Bulharska, severní i jižní Indie, Konga, Zambie, Etiopie a Velké Británie. Dopisy od jejich předchůdců, kteří již na dobrovolné službě byli či nyní jsou, si můžete přečíst na internetové stránce www.adopcenablizko.cz. Už teď se těším na dopisy, které budou přicházet od dobrovolníků, co jsou zatím v přípravě. Budeme jim držet palce, aby se dobře
dopřipravili a aby jejich dobrovolná služba, které jsou krůček po krůčku stále blíž, přinesla mnoho dobrého jim i všem, kterým budou sloužit.
Markéta Obručová, členka týmu pro přípravu dobrovolníků
Velikonoční misálky pro děti 3–12 let i pro katechezi
Vydáno dne 31. 03.
Milí přátelé, rádi bychom Vás upozornili na čerstvou novinku, a to Velikonoční misálky,
které právě vyšly. Jedná se o sadu šesti sešitků (Květná neděle, Zelený, čtvrtek, Velký pátek, Noc vzkříšení, Neděle zmrtvýchvstání a Informace a nápady pro využití sešitků) velikosti A5, které pomocí obrázků a komentářů provází (nejen) děti Velikonocemi. Je
to výsledek práce katechetů z Prahy-Stodůlek, který vznikl ve spolupráci s Pastoračním
střediskem AP, se sestrami paulínkami a za odborné konzultace liturgiků, zejména
P. ThLic. Jana Kotase. Misálky zahrnují univerzální zvyklosti obřadů v celé ČR.
Hlavní záměrem autorů – katechetů bylo to, aby děti mohly sledovat výjimečné, ale
pro ně i "nekonečné" velikonoční obřady s radostí, že vědí, co se děje. Misálky jsou
ovšem sestaveny tak zdařile, že po nich nadšeně sáhli také ti, kteří připravují např. dospělé
katechumeny, protože se zde velmi přehledně dozví, co je podstatou stěžejních křesťanských svátků. Ale na své si přijdou i všichni ostatní, kteří chtějí více porozumět mnoha
symbolům, kterých je velikonoční liturgie plná.
19
hlavičkou chrámového sboru vytvořil mládežnickou partu (většinou vysokoškoláků), která
se rychle rozrůstala a byla jádrem dalších postupně vznikajících společenství, která se pak
po normalizaci a po odvolání P. Kubína od Svatého Kříže rozptýlila a vytvářela nová společenství nejenom v Praze, ale i v různých částech republiky.
V té době byla salesiánská spiritualita ve velké oblibě, zvláště u mládeže, což se projevilo v potěšitelném velkém zájmu o salesiánský život, a to nejen řeholní, ale též o nějakou jeho laickou formu. A protože se tenkrát o salesiánských spolupracovnících toho ještě
moc nevědělo, začala skupina nadšenců (kolem Schröttrových) vytvářet podle Stanov
a Pravidel SDB vlastní pravidla salesiánů laiků. Když se k nám později dostala oficiální
nová pravidla ASC (PAŽ), zjistila se docela pozoruhodná shoda. V době vytváření této
nové skupiny jsem byl pověřen doprovázením zájemců o laický salesiánský život. Vznikající nová skupina mladých manželů, toužící žít v salesiánském duchu (pozdější ASC) si
dala poměrně vysokou laťku duchovního života, silné vzájemnosti, jednoty, přátelství a otevřenosti, snahu evangelizovat a získat k tomu i potřebné náboženské vzdělání (absolvovat tříletou „Malou teologii“), atd. Tato počáteční vysoká laťka se pak musela trochu snížit. Spolupracovníci se pak rychle rozrůstali, takže bylo nutno vytvářet i organizační
struktury. Postupně vznikala místní společenství a formovala se první provinciální rada
ASC. Obohacením bylo navázání kontaktů se slovenskými ASC.
Určité problémy v té době vznikaly s propojováním „předkoncilových“ salesiánských
spolupracovníků, jejichž pravidla, a tedy i požadavky na ně kladené byly mnohem menší,
než ty, které stanovila pokoncilní pravidla (PAŽ). K vzájemnému vylaďování velmi přispěla angažovanost P. Meda SDB (v Rosicich).
Hodně jsi v té době cestoval, navštěvoval rodiny spolupracovníků i celá společenství.
Jak jsi nás vnímal? A co nyní, jak dnes vidíš Sdružení salesiánů spolupracovníků?
Ano, přiznávám, že jsem rád cestoval a navštěvoval jednotlivé rodiny i společenství ASC.
Kontakt s nimi mě vždy naplňoval novým nadšením a jejich život a nasazení pro Krista
a evangelizaci v duchu Dona Boska, to bylo pro mě vždy velkým povzbuzením a výzvou
i pro můj salesiánský život SDB. Moc bych přál současným spolupracovníkům, aby se
dokázali ubránit plíživému, silnému tlaku dnešní konzumní společnosti a uchovali si to
správné Don Boskovo nadšení pro Krista a evangelizaci, jak nás k tomu též důrazně vybízí hlavní představený Don Chávez i nynější papež František.
Jožko, děkuji, že sis udělal čas a odpověděl na otázky.
Miloš Jansa
Příprava dobrovolníků Cagliero jde dál...
O víkendu 28.–30. 3. proběhl v Teplicích v pořadí již šestý přípravný víkend pro budoucí
salesiánské misijní dobrovolníky. Tento víkend je tzv. praktický, protože místo teoretických přednášek připravují budoucí dobrovolníci hru pro místní děti, převážně klienty salesiánského střediska v Trnavanech – povětšinou romské děti z blízkých paneláků. Letošního
programu se zúčastnilo asi osmdesát dětí. Ty si mohly zkusit různé sportovní disciplíny na
osmi stanovištích a podle úspěšnosti vyhrát zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili a malou
sladkou výhru. Disciplíny však rozhodně nebyly tak úplně obvyklé. Soutěžilo se mimo jiné
v „plivu“ peckou do dálky, v curlingu s košťaty či v pití šťávy skrz dlouhá brčka.
Celá příprava dobrovolníků začíná každoročně v říjnu. Na přípravných víkendech se
dobrovolníci dozvědí plno důležitých informací, okusí typická jídla cílových destinací, setkají se s mnoha bývalými dobrovolníky, salesiány, ale i salesiánskými díly v České re18
List papeže Františka adresovaný rodinám
Vydáno dne 27. 02. 2014
Vatikán. Papež František, podobně jako jeho předchůdce bl. Jan Pavel II., napsal dopis
všem katolickým rodinám. List je datován 2. února, tedy ve svátek Uvedení Páně do
chrámu, avšak Svatý stolec jej zveřejnil právě dnes. Papežův list přinášíme v plném znění:
Drahé rodiny, přicházím k prahům vašich domů, abych k vám promluvil o události,
která – jak je známo – proběhne ve Vatikánu letos v říjnu. Jde o mimořádné generální zasedání Biskupského synodu, svolané k diskusi na téma „Rodina jako pastorační výzva
v kontextu evangelizace“. Církev je dnes povolána hlásat Evangelium a čelit novým naléhavým pastoračním úkolům, které se týkají rodiny.
Toto důležité setkání se dotýká celého Božího lidu: biskupů, kněží, zasvěcených osob
a věřících laiků místních církví na celém světě, kteří se aktivně podílejí na jeho přípravě
konkrétními návrhy a nezbytnou podporou v modlitbě. Tato modlitební podpora je víc než
kdy jindy nezbytná a významná zejména z vaší strany, drahé rodiny. Synodální shromáždění je totiž věnováno zvláště vám, vašemu povolání a poslání v církvi a ve společnosti,
problémům manželství, rodinného života, výchovy dětí a roli rodin v poslání církve. Prosím vás proto o intenzívní modlitbu k Duchu svatému, aby osvítil synodní otce a vedl je
v jejich náročném zadání. Jak víte, po tomto mimořádném zasedání synodu bude za rok
následovat řádné synodní shromáždění, které bude dále rozvíjet téma rodiny. V září 2015
proběhne v tomto kontextu také Světové setkání rodin ve Philadephii. Modleme se proto
společně za to, aby církev skrze tyto události podstoupila skutečnou cestu rozlišování
a přijala vhodné pastorační prostředky, které pomohou rodinám vyrovnat se s aktuálními
problémy ve světle a síle vycházejícími z evangelia.
Píši vám tento dopis v den, kdy slavíme svátek Uvedení Páně do chrámu. Evangelista
Lukáš vypráví, že P. Maria a sv. Josef přinesli dítě do chrámu, jak žádal Mojžíšův zákon,
aby je obětovali Pánu. Stařec Simeon a prorokyně Anna, vedeni Duchem svatým, jim vyšli
vstříc a rozpoznali v Ježíši Mesiáše (srov. Lk 2,22–38). Simeon jej vzal do náručí a děkoval
Bohu za to, že konečně „spatřil“ spásu. Anna, navzdory pokročilému věku, našla nové síly
a vyprávěla všem o tomto Dítěti. Je to krásný obraz: dvojice mladých rodičů a dva staří lidé, které shromáždil Ježíš. Ježíš skutečně přivádí k setkání a spojuje generace! On je nevyčerpatelným zdrojem lásky, která přemáhá každou uzavřenost, každou osamělost a každý
smutek. Na své rodinné cestě sdílíte mnoho krásných chvil, společné jídlo, odpočinek, domácí práce, zábavu, modlitbu, cesty a pouti, projevy solidarity… Nicméně schází-li láska,
chybí také radost. A autentickou radost nám dává Ježíš: nabízí nám své Slovo, jež osvěcuje
naši cestu, dává nám Chléb života, jenž nás posiluje na každodenní lopotě naší cesty.
Drahé rodiny, vaše modlitba za Biskupský synod bude vzácným pokladem, který obohatí církev. Děkuji vám a prosím vás, abyste se modlily také za mne, abych mohl sloužit
Božímu lidu v pravdě a lásce. Kéž vás všechny neustále doprovází a ochraňuje P. Maria
a sv. Josef a pomohou vám kráčet v jednotě lásky a vzájemné službě. Ze srdce vyprošuji
každé rodině požehnání našeho Pána.
Ve Vatikánu, 2. února 2014, ve svátek Uvedení Páně do chrámu
Pravidla radostného křesťanství
Prelát L. Wolker
1. Ukazovat veselou tvář – jak se sluší na vykoupené.
2. Říci přívětivé slovo – nic nestojí.
3. Dobře smýšlet! Většinou to lidi nemyslí špatně.
4. Pohoršlivé neříkat dál! Je už dost pohoršení ve světě.
5. Vystupovat na hory. V botách nebo v myšlenkách.
6. Ven do přírody.
7
7. Dětem, květinám, hvězdám dívat se do očí, člověk zapomene na ošklivé.
8. Neklopýtat o oblázky. Je to směšná podívaná, když tak velký člověk …
9. Zpěv, hudba! Kde se zpívá, tam procitne dobro.
10. Koupat se! Podle toho v teplé nebo ve studené.
11. Dobře trávit. Pokažený žaludek a zácpa působí chmury.
12. Spát. Vyspalý člověk je většinou radostný člověk.
13. Nepořádek zdržuje – to popuzuje a zlobí. Proto pořádek.
14. Dávat. Nezáleží co, komu, jen dávat. Tak převezeš sám sebe.
15. Zpovídat se! Člověku je tak lehce a radostně, když vyjde ze zpovědnice.
16. Slavit! Nepromeškat svátky. Patří do rytmu života.
17. Milovat. Poctivý srdečný humor je jen ryzí, veliká láska.
18. Vklouznout pod plášť Matky Boží. Pobroukávat si mariánské písně.
19. Věřit v Boha. V jeho moc a lásku.
5. MODLITEBNÍ MOST
Poděkování za vaše modlitby
Vydáno dne 08. 03. 2014
Milí přátelé, moc děkuji za vaše modlitby, které mne provázely pobytem v nemocnici i při
vlastní operaci. Děkuji za rodinnost našeho společenství.
Mám dva týdny po operaci, cítím se docela dobře, ale vlastní bonus z této operace by
měl přinést následující čas, kdy zprovozní baterii, kterou mám v podkoží, a nabijí dráty.
Pak budu opravdu „na baterky“. Zdravím!
Zdena Rybníčková
6. DO TVÝCH RUKOU, PANE…
V neděli 2. února 2014 odešel do Boží náruče čtrnáctiletý Filip, syn Svatavy a Karla
Havlíčkových ze společenství Hradecko. Sdružení salesiánů spolupracovníků sdílí bolest
jeho blízkých i naději na to, že se všichni jednou s Filipem setkáme v nebi.
Svatavo a Karle, ujišťujeme vás o naší blízkosti a modlitbě za celou vaši rodinu.
Za provinciální radu Anežka Hesová
7. APOŠTOLÁT
Festival 2014 se blíží
Vydáno dne 24. 03. 2014
Milí přátelé, opět se nám blíží čas Festivalu v Pardubicích Na Skřivánku. Letos termín vyšel na 17. května.
Na organizaci Festivalu 2014 se již tradičně podílí také Sdružení salesiánů spolupracovníků a společně se Salesiánským hnutím mládeže se opět připravuje bohatý a pestrý
program pro děti, rodiče i prarodiče, ale i ostatní přátele.
Festival je prostorem pro setkání všech, kteří se pohybují nebo dříve se pohybovali
v salesiánském prostředí. Nabízí možnost k popovídání, seznámení, k odpočinutí
a pobavení, nebo i k přiučení se něčemu novému.
Pokud někdo chcete přispět svou aktivní účastí, můžete se přihlásit co nejdřív u Martina Pražana na tel. 602 134 886 nebo na e-mailové adrese [email protected]
Hledáme např. práce na hrnčířském kruhu, výroba jednoduchých výrobků, představení
tradičních řemesel, zajímavé přednášky. Potřebovali bychom také pomoci se zajištěním
různých aktivit, recepce, kasiček, baru, her apod. Může se jednat jak o pomoc na jednu
nebo dvě hodinky, tak i na celý den. Za organizační výbor
Milan Jandáček
8
Ale i přes poměrně tvrdší životní podmínky a chudobu jsem prožil velice šťastné
a krásné dětství, hlavně díky hluboké zbožnosti a vzájemné lásce rodičů, kterou zahrnovali i nás děti. Rodinnou harmonii a dobrou výchovu značně usnadnilo kromě zbožnosti také
to, že jsme v rodině prakticky skoro všechno prožívali společně. Tatínek byl kolářem
(zhotovoval dřevěné zemědělské vozy) a pracoval doma a maminka se starala o domácnost a spolu s tatínkem a s námi (osmi) dětmi o malé zemědělství, takže jsme byli stále
pohromadě. Žilo se skromně, ale zdravě a radostně.
Jak ses dostal k salesiánům? A jak v totalitních podmínkách probíhala formace?
Věříme, že k zasvěcenému životu povolává Bůh, který ale očekává i naši spolupráci.
V mém případě svou roli sehrálo prostředí a rodina, ve které jsem vyrůstal, jak jsem se
o tom zmínil výše (prostředí zbožnosti, chudoby, skromnosti, srdečných vztahů, společného života a práce, nutnost se o vše dělit a pomáhat, atd.). Tatínek si sice přál, abych pokračoval v jeho kolářském řemesle, ale když zjistil, že má cesta je jiná, velkoryse ji podporoval. Až později jsem se dověděl, že maminka si mé kněžství přála a modlila se za to,
ale nikdy o tom nemluvila, aby neovlivňovala mou svobodu volby. Sympatie ke kněžství
ve mne vzbuzovalo též ministrování a sympatie k řeholnímu životu i mé tři starší rodné
a i řeholní sestry. Velkou roli v mém rozhodování však sehrál můj o jedenáct let starší
bratr Jaroslav, který mi vyšlapal cestu k salesiánům, takže už ve svých dvanácti letech
jsem mohl nastoupit do salesiánského domu a gymnázia v Ořechově na Moravě. Po třech
letech života v salesiánských domech (Ořechov, Fryšták, Vidnava) jsem se v důsledku
komunistického zrušení všech řeholních domů zase vrátil do svého rodiště a zde absolvoval gymnázium. A protože salesiáni byli pozavíráni a rozprášeni a seminář tehdy měli
komunisté též pod kontrolou, bylo mi doporučeno udělat si zatím nějakou vysokou školu
a pak se uvidí. V Praze jsem tedy vystudoval vysokou školu (jadernou fyziku). To mi
umožnilo i slušné zaměstnání ve výzkumu polovodičů (30 let v Praze). Během této doby
jsem se tajně stal salesiánem, tajně vystudoval teologii (7 let) a tajně byl v r. 1967 v Německu vysvěcen na kněze.
Celý život jsi pracoval v civilním zaměstnání, co ti to dávalo jako knězi, a jak jsi to dával
dohromady s tvým horlivým apoštolátem?
Práce ve výzkumu mě bavila. Naše výzkumná skupina byla několikrát vyhodnocena jako
neúspěšnější výzkumný kolektiv v celém tehdejším generálním ředitelství (Tesla). Měl
jsem štěstí i na výborný pracovní kolektiv. I když v něm byli všichni „nevěřící“, moji víru
brali s úctou a dobře jsme spolu vycházeli. To, že jsem řeholník a kněz jsem však musel
přísně tajit. Práce v zaměstnání mě však zase nevyčerpávala natolik, že bych po skončení
osmihodinové pracovní doby už nebyl schopen nic dělat. Naopak. Potom jsem se teprve
mohl plně věnovat svému vlastnímu poslání. Většinou to byla evangelizace a duchovní
doprovázení spolehlivých mladých lidí a mladých rodin. Uvolnění politické situace během
Pražského jara (1968) značně rozšířilo tyto možnosti apoštolátu.
Byl jsi u vzniku salesiánských spolupracovníků. Kdy to začalo a jak ses k tomu dostal
ty? Můžeš nám něco říct o začátcích?
I když během Pražského jara (1968) došlo ke značnému uvolnění situace, nebyla to ale
zdaleka svoboda, jak ji známe dnes. Mnoho věcí muselo zůstat i nadále utajeno. V této
době nastoupil P. Kubín SDB jako rektor ke Svatému Kříži v Praze. Spolu s ním zde začalo polo-veřejně a polo-tajně působit nás asi osm mladých salesiánů. Benno Beneš zde pod
17
Do programu jsou zařazeny každodenní mše sv., s aktivním zapojením přítomných do
liturgie, osvojení si či prohloubení různých forem modliteb (bible, brevíř, adorace, rozjímání, pouť, křížová cesta, růženec, zpěv, atd.). Dále jsou v programu přednášky a diskuse
na vybraná praktická témata z náboženství (morálka, bible, věrouka). Vše je proloženo
sportovními aktivitami, společenskou zábavou, vzájemným sdílením a povídáním, a to
tak, že všichni jsou do všeho plně vtaženi. Proto je program nastaven tak, aby byl každému dostupný, aby se všichni mohli všeho zúčastnit. Předpokladem pro účast proto nejsou
nějaké zvláštní znalosti nebo dovednosti, ale jen dobrá vůle a ochota přijmout celý program a plně se zapojit. Po celou dobu pobytu je také nabídka a příležitost ke svátosti smíření a k osobním rozhovorům s přítomnými kněžími a asistenty.
Kurs organizují (a případné informace poskytnou) salesiáni SDB:
P. Chovanec Petr (vedoucí) (mob. 602 560 515),
P. Hertl Pavel (mob. 737 128 609),
P. Kopecký Josef st. (mob. 728 029 684),
Přihlášky přijímá (osobně, dopisem, e-mailem):
P. Josef Kopecký, fara, Šantovo nám.183, 57001 Litomyšl, tel. 461 612 263,
mob. 728 029 684, e-mail: [email protected]
Rozhovor s P. Jožkou Kopeckým – SDB
Vydáno dne 28. 03. 2014
Salesiána otce Josefa Kopeckého (staršího) většina salesiánů spolupracovníků zná, protože byl dlouhá léta naším delegátem. Jožka je taková živoucí legenda. Položil jsem mu
několik otázek.
Jožko, můžeš nám o sobě něco říct? Třeba, kde
ses narodil a jaké bylo tvoje dětství?
Každého, a tedy i mně, ovlivnilo v mém dětství
prostředí, ve kterém jsem vyrůstal. Naše rodina,
tak jako většina rodin v naší vesnici, nežila v bídě, ale ani v nadbytku. Dá se říct, že to byla taková zdravá chudoba (vzorem je nazaretská rodina), podporující správné vztahy k Bohu i lidem,
příznivá pro výchovu a zvlášť příznivá i pro povolání k zasvěcenému životu. K tomu hodně přispívala i velká vzájemná soudržnost v rodině
i v celé vesnici, protože lidé byli na sobě více závislí a vzájemně si museli pomáhat, protože stát
se tehdy ještě o řadu věcí nestaral tak jako dnes.
Vztahy ani výchovu tehdy nenarušovaly ani nynější technické vymoženosti. V době mého dětství ještě nebyla televize, počítače, internet, mobily, málokdo měl rádio, telefon, nebo auto. Nikam se necestovalo, protože na to nebyly peníze ani čas. Muselo se pracovat, aby
bylo na živobytí. Letní dovolená se neprožívala u moře, ale na poli při žních, kde musely
pomáhat podle svých možností a schopností i děti. Vzhledem k těmto podmínkám nebyl
ani náboženský život nějak výrazně ohrožován vnějšími nepříznivými vlivy jako dnes.
Navíc v naší vesnici, i díky výborným farářům, byli skoro všichni praktikující katolíci (na
náboženství chodily ve škole skoro všechny děti).
16
Apoštolát na plný úvazek
Před časem jsem dostala za úkol připravit si k prvnímu tématu letošního formačního plánu
odpověď na otázku: Co dělám pro to, abych si získala srdce těch, které mi Pán svěřil
k výchově? Otázka je to trochu ošemetná. Jak hodnotit sebe a svoji práci? Nabízím svoji
odpověď dál pro povzbuzení všech maminek a pro obdiv všech tatínků.
Co si můžu napsat do životopisu? Pracovní pozice: křesťanská matka
Pracuji na této pozici už dvacet šest let, takže je to můj nejdelší zaměstnanecký poměr.
Pracuji na plný úvazek, v třísměnném provozu, víkendy i svátky. Mé profesní zaměření je
pedagogické, sociální, psychologické, občas krizová intervence (odborník na telefonu).
Hlavní činnost spočívá v zajišťování technicko-hospodářské správy, včetně stravování,
strategických ročních výhledů spolu s investicemi v jednotlivých čtvrtletích. Přímou pedagogicko-psychologickou práci tedy vykonávám jen v rámci ostatních mně svěřených
činností. Můj nadřízený, který mi mou funkci svěřil, je neobyčejně odvážný, neboť věří
v mé schopnosti a mnohdy mi uloží úkoly pro mne nezdolatelné. Kdykoli ale mohu za
ním přijít se poradit, nikdy mi neodmítne pomoc. Neopouští mé pracoviště, a i když nemohu říct, že by mě kontroloval, cítím ho všude, kde jsem. Pro jeho laskavost a stálou
pomoc (žádný úkol nevykonávám sama) nevyžaduji za svoji práci finanční odměnu.
Co tedy dělám pro ty, co mi Pán svěřil? Dělám pro ně všechno, co umím a můžu!
Zdravím všechny matky.
Ilona Tůmová
8. SPOLEČENSTVÍ SE PŘEDSTAVUJE
Společenství Letovice (601)
Naše společenství vzniklo sloučením společenství Moravského Krasu a Letovic. Duch
Boží vane i do nejzazších končin, a tak zavál ducha Dona Boska i do našeho kraje, tedy
tam, kde se salesiáni vyskytovali jen velmi málo. V začátcích našeho působení ve společenství, ještě za hluboké totality, když jsme ještě neměli větší povědomí o následování
Dona Boska, tehdy se již v Letovicích, na přehradě Křetínka, skládaly spolupracovnické
sliby. Bylo dobré vidět salesiánskou rodinu v akci.
S láskou vzpomínáme na horlivého kaplana, který naše společenství založil – P. Michaela Martínka, prošli jsme formací milého otce Jožky Kopeckého a nezapomenutelného
otce Oldřicha Meda z Rosic. Po P. Michaelovi převzal naše společenství na krátký čas
otec Josef Brtník. Po mnoho let byl pak naším milým delegátem otec Jožka Daněk, kterého Pán koncem roku povolal do své náruče.
Oblastně jsme rozloženi v různých farnostech, ve vzdálenostech asi na 50 kilometrech. Jsme společenství věkově starších, máme už i plno vnoučat. Do našeho společenství
patří sedm rodin.
Scházíme se jednou do měsíce v některé rodině. Vedení svěřujeme P. Marii Pomocnici, modlíme se breviář, probíráme Formační plán a cvičení šťastné hodiny smrti. Někdy
začínáme naše setkání slavením Eucharistie a také si najdeme čas i na vzájemné sdílení.
V oblasti apoštolátu se zaměřujeme především na práci ve svých farnostech, vyučování náboženství, práci s mládeží. Také hodně času věnujeme svým vnoučatům a modlitbou
se snažíme pomáhat celé salesiánské rodině.
Jsme vděčni sv. Donu Boskovi za povolání do salesiánské rodiny.
Děkujeme pisatelům za další pěkný kvítek do naší pestré kytice salesiánských společenství... Již jsme se natrvalo vrátili do moravských zemí, kde náš pěkný seriál začal. Příště
se můžeme těšit, dá-li Bůh, na voňavý květ ze Slovácka.
Sazeč
9
9. SALESIÁNSKÁ RODINA
Oslava svátku Dona Boska na Sebranicích
Vydáno dne 07. 02. 2014
V neděli 2. 2. 2014 proběhla na Sebranicích oslava svátku Dona Boska. Mile nás překvapila návštěva z nebe, a to návštěva sv. Václava a sv. Dona Boska, kteří nejdříve popřáli
místním oslavencům v čele s naším Jarouškem, který bude mít za chvilku už 90.
Potom se do programu zapojily všechny skupiny ze Sebranicka včetně rodinných příslušníků. Mezi nimi vynikly hlavně sestry Štanclovy. Terezka hrou na housle a Anežka na
kytaru předvedly bravurně společně zahrané skladby. Divadelní ztvárnění Perníkové chaloupky a Smolíčka pacholíčka vystřídal Hurvínek v podání Stodolových z Borové. Ani
zpěv nechyběl, byla předvedena naše společná trička, hrála místní mládežnická skupina
a jedna z nás předvedla i parodii na koledy, hrané na harmoniku. Po dobré kávičce a zákusku nám pan Leschinger vyprávěl o vzniku knihy Zázrak v Praze, kterým chtěl posílit
náš vztah a lásku k Pražskému Jezulátku.
Nejhezčí na všem bylo, že jsme se sešli téměř všichni a také téměř všichni jsme se do
programu zapojili. Dík patří Jílkovým a Nádvorníkovým za moderaci odpoledne a také za
hlavní starost. (Doufám, že se nebeské hospodyni podařilo po nás už vše uklidit.)
Z Lubné Alena Pohorská
Dne 25. 2. si připomínáme mučedníky Versiglia a Caravaria
Vydáno dne 24. 02. 2014
Svatí Monsignor Alois Versiglia, biskup a Don Kalixt Caravario
Mučedníci v Číně
* 5. června 1873 + 25. únor 1930
* 18. června 1903 + 25. únor 1930
V prvních dnech února roku 1930 přišel do misionářského salesiánského střediska Shiu-chow velice
mladý misionář (27 let) Don Kalixt Caravario. Měl
provázet biskupa Versigliu (57 let), který chtěl navštívit dvě malé školy a dvěstě křesťanů, malé semínko v městě se 40 tisíci obyvateli. Jejich klidný život už dlouho rušila občanská válka.
Vstříc mu běželo mnoho rozradostněných dětí, které don Caravario zachránil před chaosem, bídou a přivedl je do sirotčince v Ústavu Dona Boska ve městě Shiu-chow. Je 23.
února. Všechna zavazadla byla připravená na cestu. Tvořilo je asi dvacet balíků se zbožím
rozmanitého druhu – obleky, liturgická roucha, všelijaký materiál, který jim poslali velkodušní dobrodinci z Itálie. Vzali s sebou potraviny pro sedm osob, protože devadesátikilometrová cesta měla trvat osm dní. Spolubratři salesiáni viděli, jak Don Caravario všechno
s velkým úsilím chystá a smáli se: „Tolik Božích darů!“ On však se svým dobráckým
úsměvem podotkl: „Jen aby se s tím nic zlého nestalo“. Potom odevzdaně pokrčil rameny
a dodal: „V každém případě ať se děje Boží vůle“. Všichni věděli, že tato slova Don Caravario často používal, a tak získal pověst malého světce.
V těch dnech Don Caravario napsal dlouhý dopis matce do Turína a datoval ho 13. 2.
(Musím hned poznamenat, že toto vyprávění bylo rekonstruováno přísně podle přísežných
výpovědí očitých svědků, kteří byli tázáni při procesu svatořečení.) Odchod byl naplánován na 24. února. Budíček měli všichni o čtvrté hodině ranní, následovala mše svatá a po
ní se sešli všichni poutníci. Jsou to biskup Versiglia, Don Caravario, dva mladí učitelé
s diplomem z Ústavu Dona Boska – Thong Chong Wai, pohan, M Pan Ching, křesťan,
a dvě jejich sestry – 21-letá Thong Su Lien Maria, učitelka, a 16-letá M Yu Tce Paul, kte10
Pozvání na pouť
Vydáno dne 25. 03. 2014
MS ASC Podorlicko vás zve na májovou pouť k Panně Marii Pomocnici křesťanů.
MOTTO: „Pojďme za mámou, za maminkou svou, Maria nás všechny ráda má ...“
KDY: sobota 24. 5. 2014
KDE: Teplice nad Metují, poutní kostel Panny Marie Pomocné na Kamenci (nikoli farní
kostel!)
PROGRAM:
1) 10:45 – informace o záchraně objektu
2) 11 h – mše sv. (celebruje
P. Jiří Štorek, účast přislíbil
P. Jožka Kopecký st.)
3) 12 h – Anděl Páně. Pak
oběd – opékání uzenin apod.
z vlastních zásob v černé
kuchyni v poustevně a grilování na zahradě – čaj a káva
budou k dispozici – budeme vděční za každou přivezenou dobrotu, ať sladkou či slanou,
na společný stůl :-)
4) 14 h, 15 h i další dohodnuté časy až do večera – prohlídky kostela, přilehlé poustevny
a rajské zahrady s průvodcem zdarma – zároveň od 14 h hry pro děti i mládež
5) 17.30 až 18.00 h – májová pobožnost, závěrečné požehnání
INDIVIDUÁLNĚ: jsou též možné procházky po kraji – Teplické skály apod.
ÚKOL PRO VŠECHNY: Vyprosit pěkné počasí. „Boží Matičko, vypros nám sluníčko!“
Prázdninová nabídka pro dospělou mládež
Vydáno dne 26. 03. 2014
Formační týden „VIDČE“ 1.–8. srpna 2014
Cílem tohoto týdenního kursu je pomoci našim dospělým (svobodným) chlapcům
a dívkám (od 18 let):
• prohloubit svůj duchovní život,
• prohloubit potřebné náboženské vědomosti,
• pochopit důležitost křesťanského společenství a prožít je,
• probudit v sobě chuť něco dělat pro druhé (být animátorem)
• pochopit důležitost rozpoznání svého povolání (manželství, zasvěcený život, příp.
i život sólo) a důležitost solidní přípravy na své povolání a poslání.
Při tom ale tento kurs není výslovně klasickým duchovním cvičením, ani jen školením,
ani seznamkou, ani náborem do řehole, ani rekreačním pobytem, ale všech těchto oblastí
se tento týdenní formační kurs nějak dotýká.
Tento týden tedy není pro toho, kdo hledá jen soukromé ústraní, nebo jen školení,
nebo kdo se chce jen nezávazně bavit a rekreovat a nechce se podřídit pevnému a náročnému programu, nebo kdo by přišel jen kvůli hledání budoucího partnera (pro zamilované dýchánky zde není prostor ani čas). Týden také není pro ty, kdo trpí různými závislostmi (kouření, alkohol, drogy, počítač, internet, atd.), kdo tedy nevydrží týden bez
piva, bez hospody, bez cigarety, atd.
15
Poslední? salesiánský ples nebyl poslední?
Vydáno dne 12. 02. 2014
Tak jsme se v Praze báli zmenšující se účasti na plesech v minulých letech, že jsme
ho nazvali posledním s otazníkem. Chtěli jsme tak trochu prověřit, jaký vlastně máme zájem o plesání.
Sešlo se nás hodně – kolem dvou set – a byli jsme z toho nadšení. Akorát si teď neumíme vysvětlit, jestli je o ples takový zájem, nebo se lidé přišli naposledy rozloučit... Ale
vážně – velká účast a značný podíl mladých o loučení nesvědčí. Byli jsme rádi, že přijeli
kamarádi od Teplic až po Senetářov a že mezi nás přišlo pět salesiánů.
Chtěli bychom všem, kdo přiložili ruku k dílu, poděkovat. Ale raději ne moc adresně,
protože jich bylo tolik, že bychom na někoho určitě zapomněli.
Děkujeme všem, co přišli a pomáhali:
• i když byli nevyspalí po svém farním plese, nebo jim termín
přímo s farním plesem kolidoval,
• kdo přišli pomáhat, i když by jinak na ples nešli,
• kdo se i měsíce dopředu připravovali se scénkami nebo organizací, dětem spolupracovníků, které pomáhaly hlavně s jídlem, pitím a tombolou,
• a všem dalším.
Ples moderoval Pavel Reumann. Po loňském „Starozákonním plese“ jsme letošní sice „Novozákonním“ nenazvali, ale
motivy Nového zákona se pletly do pozvánky, tomboly a hlavně do čtyř krátkých scének
s tématy Zachea, Jana Křtitele, Petra a cizoložné ženy. Ve scénkách vynikal Jirka Mátl (na
fotce jako cizoložná žena).
Jihopražská radka
• Díky za ples i fotky z něj. Měli jsme radost z bohaté účasti. Hodně lidí tancovalo, tak
si myslím, že nepřišli jen tak do počtu. Díky. Lída O.
Pozvánka na 4. pouť salesiánské rodiny se Strennou
Vydáno dne 17. 03.
CYKLOPOUŤ nebo PĚŠÍ POUŤ na další poutní místa Vysočiny za povolání ke všem
stavům 25.–27. 7. 2014
Program cyklopouti:
1. den: Humpolec (zahájení pouti) – Pohled (kaple sv. Anny, mše sv.) – Ledeč nad Sázavou (nocleh) – asi 59 km
2. den: Ledeč – Želiv – (mše sv. v 16.30 h) – možné od 22 do 57 km (kolem Sázavy)
3. den: Želiv – Křemešník (mše sv.) – Humpolec, ukončení pouti – asi 38 km
Program pěší pouti:
1. den: Humpolec – Křemešník (mše sv., nocleh) asi 19 km
2. den: Křemešník – Želiv (společná mše sv., nocleh) – asi 24 km
3. den: Želiv – Humpolec – asi 13 km
Informace a přihlašování do 30. 6. 2014:
na pěší pouť – Janě Staré, [email protected], tel. 605 412 587
na cyklopouť – Anně Kotvrdové, [email protected], tel. 608 577 100
Podrobnější informace budou zaslány přihlášeným, na jaře budeme procházet a projíždět
trasu. Doprovodné vozidlo je zajištěno.
Je možné zúčastnit se jen programu v Želivi v sobotu 26. 7. bez přihlášení.
Modlitba růžence bude v 16 hodin a mše sv. v 16.30 hodin.
14
rá nechala studií a vracela se domů. Je zde také i Tzen Tz Yung Klára (dvaadvacetiletá,
která odcházela do Lin-chow jako katechetka). Biskup Michal Arduino, nástupce monsignora Versiglii, podal toto svědectví: „Mladíky a děvčata, kteří přicházeli do kolegia nebo se vraceli domů, vždy doprovázeli misionáři. Rodiče svým dcerám dovolili odejít jenom pod touto podmínkou. Tito dva mladí učitelé, jejich sestry a katechetka záměrně
čekali na to, aby mohli cestovat s biskupem a s Donem Caravariem a pod jejich ochranou
se vyhnout možným útokům pirátů“.
Velice smutné časy
Tato opatrnost byla nutná v těch smutných dobách, které přicházely do této části Číny.
Provincie Shiu-chow, ležící mezi severem a jihem, byla místem přechodu anebo zástavek
různých skupin, které mezi sebou bojovaly. Násilnosti, krádeže, požáry a vraždy se odehrávaly ve dne v noci. Bylo těžké rozlišit v těch rabujících bandách, zda jsou to ustupující
vojáci, žoldnéři, skupiny nájemných vrahů, které programově vraždily, či piráti, kteří
tohoto chaosu využívali. Nová Čínská republika vznikla 10. října 1911. Vojsko pod vedením generála Čankajška v roce 1927 sjednotilo Čínu a porazilo „pány války“, kteří pustošili různé kraje. Ale intenzivní pronikání komunistů do Číny a jejich vojsk (podporovaných Stalinem) přesvědčilo Čankajška, aby se opřel o pravici a postavil komunismus
mimo zákon (duben 1927). Občanská válka začala. V jedné oblasti jižní Číny se pomalu
upevňoval režim podobný sovětskému – píše historik McAleavy – „Bylo by nutné se pokusit popsat chaotické události roků 1929 až 1931. Jižní část Číny vůbec nežila v klidu.
Nad rozsáhlým územím vládli komunisté a ještě dále na jih „páni války“, stále připraveni
vyvolávat nepokoje. Bylo to v Kwangsi, (které hraničilo s provincií Shiu-chow)“. V těchto velice smutných časech cizinci riskovali život. Číňané se jich báli, protože jejich vlády
byly silné, a tak je s opovržením nazývali bílými ďábly. Nenávist vůči cizincům trvala po
dlouhý čas, kdy byla Čína vykořisťovaná Anglií, Německem a Amerikou. Misionáři, také
cizinci, byli milovaní, a to zejména chudými lidmi: v době rabování se misijní stanice stávaly útočištěm pro každého, kdo neměl jiný útulek. Nejobávanějšími nepřáteli misionářů
byli piráti (kteří rabovali a nedívali se do tváře nikomu) a komunističtí vojáci, pro které
bylo jedním z cílů jejich programu zničit křesťanství. Jen osm měsíců před tím chytila salesiána Dona Dalmassa z misie Nam-Yung (70 km od Shiu-chow) banda komunistických
vojáků, když odváděl žáky do školy. Svázaného ho vláčeli po ulicích města, zhanobili na
veřejném shromáždění a odvlekli do své skrýše v horách. Osvobodili ho až po dvanácti
dnech a s pomocí chudých lidí se mu podařilo vrátit do misie.
Na loďce směrem na sever
Průvod, v jehož čele stál biskup Versiglia, odcestoval vlakem z železniční stanice
Shiu-chow v 8.30 dne 24. února. V 17 hodin dorazili do Lin-Kong-How, salesiánského
sídla. Tam je očekával Don Cavada, který je doprovodil do misijní stanice, kde přenocovali. Následující den, 25. února, Mons. Versiglia a Don Caravario odsloužili mši svatou.
Potom všichni nastoupili do loďky, která se s nimi měla plavit po proudu řeky Lin-chow
a dopravit je do misie, kde je čekala malá křesťanská komunita Dona Caravaria. Bylo
sedm hodin ráno. Cesta vlakem trvala osm a půl hodiny, překonat stejnou vzdálenost loďkou znamenalo plavit se sedm dní. K průvodu se připojil i desetiletý křesťanský chlapec
Luk Apiao Petr, který šel studovat do školy Dona Caravaria, a jistá starší katechetka, která
měla pomáhat mladé Kláře. Posádku bárky tvořili čtyři lidé: starší paní – majitelka loďky,
její dvacetiletý syn a dva svalnatí muži. Ti měli kráčet po břehu a táhnout bárku proti
proudu v úsecích, kde byla plavba těžší. Čínská bárka je jako malý dům, přední část je
otevřená a zadní se podobá domu, který je vlastně domovem pro ty, kdo v ní cestují.
11
Vpředu byla umístěna vlajka s nápisem Tin Tchu Tong (katolická misie), jakýsi druh průvodního listu. Všichni věděli, že misionáři nejsou bohatí a pracují pro chudé lidi, ale na
druhé straně to mohla být určitá návnada pro zločince.
25. únor – Léčka na řece
Bárka plula okolo vesnice Pak Ngan Hang, kde byl právě jarmark. Dva učitelé byli na
přední části loďky, bylo odtud vidět osamělé domy roztroušené v lese, okolo něhož pluli.
O tři kilometry dál, kde se stékala řeka Lin-chow s malým přítokem Shiu-Pin, uviděli
v jedenáct hodin dopoledne hořet několik ohňů. Jak se blížili, byly ohně znepokojivě jasnější. U ohňů si všimli deseti mužů, kteří je udržovali. Na palubě bárky se posádka modlila. Najednou zahřměl rozkaz: „Zastavte loďku.“ Muži se přiblížili s namířenými puškami
a pistolemi. „Koho vezete?“ zvolali. „Biskupa a jednoho pátera z misie,“ odpověděl někdo
z posádky. Oni na to: „Nesmíte nikoho vést bez naší ochrany. Misionáři nám musí zaplatit
pět set dolarů v evropských bankovkách nebo vás všechny postřílíme.“ Ženy v loďce slyšely rozhovor a hned pochopily, co se děje. Vzaly růžence, daly si ruce na hlavu a začaly
se modlit. V této době bylo smutnou skutečností platit podél řeky jakési mýto, Číňané se
tomu podřizovali, aby neměli nepříjemnosti. Ale pět set dolarů byla nehorázná suma. Nikdo přece nebere na cestu tak velkou částku peněz. Hned bylo jasné, že jde o záminku,
aby mohli uvěznit cestující misionáře. Biskup řekl Donu Caravariovi: „Řekni jim, že jsme
misionáři, a proto nemáme s sebou tolik peněz.“ Když to slyšeli piráti, někteří z nich skočili do bárky a začali ji prohledávat. Chlapec Apiao se hned přihlásil, že je synem majitele
bárky. Na starou katechetku se ani nepodívali, ale jak spatřili děvčata, zvolali: „Uneseme
jejich manželky!“ Don Caravario jim vysvětloval: „To nejsou naše manželky, ale žačky,
které doprovázíme domů.“ Misionáři zdvořilým způsobem, jak se sluší, zadržovali bandity venku a vlastními těly jim bránili vstoupit na loď. Tu piráti zvolali: „Podpálíme bárku!“
O několik metrů dál stála jiná bárka naložená dřevem. Přinesli svazky dřeva na příď
loďky a zapálili ho. Protože dřevo bylo silné, syrové a nechtělo chytit, podařilo se biskupovi první plameny uhasit. Rozzuření piráti vytáhli silnější větve a začali misionáře bít. Po
nějaké době krvácející, vysílený biskup upadl. Don Caravario ještě vydržel několik minut,
ale potom klesl i on, volajíc: „Ježíši, Marie, Josefe“. Banditi se vrhli na ženy. Marie později
podala svědectví: „Vší silou jsem se chytila upadlého biskupa za levé rameno, ale zbojníci
mě udeřili přes ruku klackem a odvedli nás pryč.“ Křičela jsem: „Pane Bože, zachraň mě!
Pomocnice křesťanů, oroduj za mě, Ježíši, Marie, Josefe.“ Marii se na chvilku podařilo
osvobodit a skočila do řeky Shiu-pin. Raději chtěla zemřít, než padnout do rukou zločinců,
kteří je chtěli znásilnit. Voda ale byla mělká, a tak ji jeden zbojník chytil za vlasy a vytáhl
z vody. Křičel: „To jste Číňanky, když jdete s cizinci? Katolické náboženství je třeba zničit!“ Banditi vzali oba dva misionáře. Před tím vším je ještě prohledali a o všechno oloupili. Na travnatém trojúhelníku, kde se řeky stékaly, leželi všichni, misionáři i ženy, zničení
bolestí a bezradností. „Musíme vás zabít!“ křičel jeden z nich na misionáře. „Nemáte
strach, že zemřete?“ Biskup odpověděl: „Jsme misionáři. Proč bychom se báli zemřít?“
Padlo pět výstřelů z pušky.
Piráti přikázali těm, co zůstali na loďce, aby se vrátili do Ling-Kong-How. Kromě majitelů tam byl i malý Apiao, stará katechetka a bratři Marie a Pauly. V ten samý den o páté
odpolední dorazili do misie Dona Cavady, kam přinesli tuto smutnou správu. Co nejrychleji uvědomili úřady, které nařídily oddílům vojska, nedaleko utábořeného, aby celou věc vyřídili. Tragédie na řece se měla za chvíli skončit. Marie o tom vydala svědectví: „Od misionářů jsme byli vzdáleni víc jak tři metry. Viděla jsem jak Don Caravario sklonil hlavu
a potichu cosi říkal biskupovi.“ Vzájemně se vyzpovídali. Katechetka Klára zase potvrdila:
12
„Biskup a Don Caravario se na nás mile a s úsměvem dívali, očima ukazovali na nebe
a nahlas se modlili.“ Na rozkaz pirátů se misionáři dali dolů chodníkem, který jde podél toku řeky Shiu-pin. Dívalo se na ně několik zvědavců z blízkých chalup. Jeden z nich slyšel
biskupa, jak hovoří k zbojníkům. „Já jsem starý, mě můžete zabít, ale on je mladý. Ušetřete
ho!“ Ženy se od nich oddělily a spěchaly k malé bílé pagodě. Potom uslyšeli pět výstřelů.
Marie o tom podala svědectví: „Asi po deseti minutách se vrahové vrátili a oznámili svým
společníkům, že na ně vystřelili pět ran z pušky. Je to nevysvětlitelná věc, říkali, viděli
jsme už mnohé… Všichni se báli smrti. Ale tito dva zemřeli klidní…“. Bylo krátce po poledni 25. února. Zatímco se vojenské oddíly rozhýbaly, aby chytily vrahy, děvčata byla odvlečena do hor. V rukách zločinců zůstala na milost a nemilost pět dní. V neděli 2. března
dorazili vojáci ke skrýším zbojníků. Jeden z nich, kterého chytli, jim ukázal cestu, stopy
svých kompliců. Po krátké přestřelce zbojníci utekli a děvčata tam nechali.
Mučedníci
Mezitím Don Cavada a sekretář biskupa Don Lareno v doprovodu velitele městské policie Shiu-pin přinesli mrtvá těla mučedníků. Oba dva měli roztříštěné hlavy. V neděli večer 2. března si tři osvobozená děvčata klekla a modlila se nad tělesnými pozůstatky misionářů, kteří položili svůj život, jen aby je uchránili.
Monsignor Alois Versiglia se narodil v Olive Gessi v provincii Pavia. V roce 1873 byl
poslán studovat do Turína k Donu Boskovi. Don Bosco mu ke konci roku 1887 řekl:
„Přijď za mnou, musím ti něco důležitého říct“. Ale toto setkání se neuskutečnilo, protože
onemocněl a potom zemřel. V 16 letech skládá první sliby a ve svých 22 letech byl vysvěcen na kněze. Ve 23 letech se stává ředitelem noviciátu a magistrem noviců. Byl okouzlen
výpravou misionářů, kterou viděl v bazilice Marie Pomocnice a rozhodl se, že jednou bude misionářem. Ve 33 letech, v roce 1906, vede první salesiánskou misionářskou výpravu
do Číny. Stal se opravdovým otcem nově pokřtěných a v roce 1920 byl vysvěcen na biskupa. V těžkém období sociálního napětí a komunistické propagandy v Číně, podporované Stalinem, nasazuje všechny své sily pro ty nejchudší.
Don Kalixt Caravario se narodil 18. června 1903 v Cuorgene. Když se jeho rodina
přestěhovala v roce 1907 do Turína, navštěvoval oratoř Dona Boska a u Dona Boska absolvoval všechna studia. V roce 1919 poznal misionáře Dona Versiglia, který se zastavil
v Turíně. Tehdy se nadchl pro misie v Číně. Otec, bratr, sestra a především nejdražší maminka Róza mu dovolili už v 21 letech odejít do Číny. Nejdříve pracoval na ostrově Timor a nakonec v Shiu-chow, kde byl v roce 1929 vysvěcen na kněze. Dopis, který Don
Kalixt napsal matce Róze 13. února, dvanáct dní před mučednickou smrtí, se dostal do jejích rukou prostřednictvím salesiánů. Nejdříve jí však s největší ohleduplností oznámili
mučednickou smrt jejího syna. V dopise, který je s úctou uchováván, poznamenán slzami
maminky Rózy, Don Kalixt píše: „Jenom odvahu moje drahá maminko. Život pomine
a bolest skončí. V nebi budeme šťastní. Ať tě nic neznepokojuje, moje drahá maminko.
Až budeš nést kříž s Pánem Ježíšem, bude o mnohem lehčí a milejší.“
Papež Pavel VI. prohlásil v roce 1976 biskupa Versigliu a Dona Caravaria za mučedníky.
Blahoslavení papežem Janem Pavlem II. 15. 5. 1983.
Svatořečení papežem Janem Pavlem II. 1. 10. 2000.
Jan Ihnát
• Díky za krásný článek o našich světcích! Jana
• Jsme rádi, že nás seznamuješ s našimi světci. Je třeba poznávat jejich životní poutě,
aby nám byli příkladem a abychom se k nim mohli obracet jako k dobrým přátelům.H&M
13