Malý atlas minerálů

Malý atlas minerálů
.
achát
Acháty vznikají v dutinách vyvřelých hornin.
Jsou tvořené soustřednými vrstvičkami různě
zbarvených odrůd křemene a chalcedonu,
které vyplňují dutinu – achátová pecka.
Nauč se poznávat
tento minerál
jméno minerálu
chemické složení
zařazení v systému minerálů
význačné chemické vlastnosti
krystalová soustava
hlavní tvary krystalů
hustota
soudržnost
tvrdost
barva
štěpnost
barva vrypu
zbarvení
vzhled agregátů
lom
lesk
propustnost světla
další fyz. vlastnost
vznik a výskyt
použití
Nejčastější tvary krystalů
I.
PRVKY
zlato
prvky kovové
Au
Málo reaktivní a stálé , odolné vůči zvětrávání.
s. krychlová
3
19,3 g/cm
kusové - šupinky, plíšky, valounky
-
2,5
zlatožluté
kujné
neštěpné
zlatožlutý vryp
hákovitý lom
kovový lesk
opakní
elektr. vodivé
Ryzí zlato (= 24 karátů) se vyskytuje v křemenných žilách, v říčních písečných
náplaveninách (zlatonosná Otava - rýžování zlata). Nejvíce v JAR, USA,
Austrálie.
Použití v bankovnictví (cihly, pruty ke krytí měny), šperkařství, zubařství, v
elektrotechnice (čipy),…
stříbro
prvky kovové
Ag
Nestálé, na vzduchu černá.
s. krychlová
a. kusové, drátkovité, keříčkovité
-
10,5 g/cm3
2
kujné
bílé (na vzduchu šedne a černá)
neštěpné
bílý vryp
hákovitý lom
kovový lesk
opakní
elektr. vodivé
V křemenných žilách; tradice těžby stříbra v Kutné hoře, Jihlavě, Jáchymově,
dnes těžba v Norsku a Kanadě
Použití v elektrotechnice , šperkařství, mincovnictví a fotoprůmyslu.
měď
prvky kovové
Cu
Nestálá, na vzduchu zelená (= měděnka).
s. krychlová
8,5 g/cm3
3
kujná
červenohnědá
-
agr. celistvé, plíškovité, keříčkovité
neštěpná
červenohnědý vryp
hákovitý lom
kovový lesk
opakní
elektr. vodivá
Ryzí měď se v přírodě vyskytuje zřídka (USA), mnohem častěji je ve
sloučeninách (minerálech - chalkopyrit, kuprit, malachit,…)
Použití v elektrotechnice , metalurgii (výroba slitin), mincovnictví, …
síra
prvky nekovové
S
Reaktivní, zapáchá, hořlavá. Při hoření síry vzniká štiplavý plyn SO2.
dvojjehlan kosočtverečný
s. kosočtverečná
2 g/cm3
křehká
2
agregáty kusové nebo zrnité
neštěpná
bílý
žlutá
lasturnatý lom
smolný až mastný lesk
průsvitná (až průhl.)
snadno taje
Minerál vulkanických oblastí , kde krystalizuje z horkých roztoků a sopečných
plynů. Naleziště v USA, Polsku, Itálii, …
Použití v chemickém průmyslu (výroba H 2 SO 4 , barev, pesticidů, vulkanizace
kaučuku), pyrotechnice , vinařství (síření sudů).
grafit (tuha)
s. šesterečná
3
2,2 g/cm
prvky nekovové
C
nízký šestiboký hranol (vzácně) agregáty kusové, šupinovité, zrnité
1
křehký
šedočerná
štěpný (dokonale)
bílý šedočerný
kovový lesk
opakní
elektr. vodivý
Minerál přeměněných hornin (ruly, svory, mramory). Vznikl z organických zbytků
působením vysokých tlaků a teplot. V ČR doly v Českém Krumlově.
Výroba tužek, plnidel, maziv a žáruvzdorných materiálů, v jaderném průmyslu
(moderátor v reaktorech), v elektrotechnice (elektrody).
diamant
s. krychlová
3,5 g/cm3
10
prvky nekovové
C
osmistěny
křehký
rozptýlená drobná zrna
štěpný (dokonale)
bílý vryp
bezbarvý, nažloutlý, hnědavý, zelenavý, namodralý,…
diamantový lesk
průhledný (až průsv.)
Vzácný a ceněný minerál vznikající při přeměně hornin za vysokých tlaků a
teplot. V přeměněných horninách ( kimberlit). V JAR, Rusku, Brazílii,…
Nejtvrdší materiál - pro broušení, řezání a vrtání jiných materiálů (syntetické
diamanty), ceněný ve šperkařství.
II.
SULFIDY
pyrit
FeS2
sulfidy
Reaguje s horkou HCl za vzniku zapáchajícího plynu sirovodíku H2S.
s. krychlová
5,1 g/cm3
krychle, dvanáctistěny
6
křehký
(světle) zlatožlutý
agreg. kusové, zrnité, paprsčité
neštěpný
černý vryp
nerovný lom
kovový lesk
opakní
Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků, ale i činností sirných bakterií
v bahnitých usazeninách. Vyskytuje se v hydroternálních žilách, ve většině
hornin a je hojný v hnědém uhlí (kočičí zlato).
Dříve používán k výrobě H 2 SO 4 .
chalkopyrit
CuFeS2
sulfidy
Reaguje s horkou HCl za vzniku zapáchajícího plynu sirovodíku H2S.
s. čtverečná
klínovitý disfénoid
4,2 g/cm3
4
křehký
zelenožlutý (s náběhovými barvami)
agregáty kusové neo zrnité
neštěpný
černozelený vryp
nerovný lom
lesk
opakní
Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydroternálních
žilách. Působením zvětrávání se přeměňuje na hnědavý limonit, zelený malachit
nebo modrý azurit (uhličitany Cu).
Ruda Cu.
galenit
PbS
sulfidy
Reaguje s horkou HCl za vzniku zapáchajícího plynu sirovodíku H2S
s. krychlová
7,5 g/cm3
krychle, osmistěny
2,5
křehký
olověně šedý
agregáty kusové nebo zrnité
štěpný (dokonale)
šedý vryp
kovový lesk
opakní
Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydroternálních
žilách.
Ruda Pb (obsahuje 87% Pb). Využití Pb v polygrafickém průmyslu, při výrobě
barev a akumulátorů.
sfalerit
ZnS
sulfidy
Reaguje s horkou HCl za vzniku zapáchajícího plynu sirovodíku H2S.
čtyřstěny aj.
s. krychlová
4,1 g/cm3
křehký
3,5
agregáty kusové nebo zrnité
štěpný (dokonale)
světle hnědý vryp
bezbarvý, žlutohnědý, hnědavý, černý
kovový (diamantový)
průsvitný (až průhl.)
Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydroternálních
rudných žilách.
Ruda Zn. Zinek se používá při výrobě slitin (=mosaz), při pozinkování železa,
při výrobě galvanických článků, v lékařství.
III. HALOGENIDY
halit (sůl kamenná)
NaCl
halogenidy
Snadno rozpustný ve vodě, slaná chuť.
s. krychlová
3
2,2 g/cm
agr. zrnité, vláknité, kusové
krychle
2
křehký
štěpný (dokonale)
bílý vryp
bezbarvý, bílý, šedý, modrý, zelený, žlutý, ...
skelný lesk
průhledný až průsvit.
Ložiska halitu vznikala krystalizací z chladných vodných roztoků (mořské vody)
v izolovaných zálivech a v mělkých mořích. Dovoz do ČR z Polska a Rakouska.
Důležitá surovina v potravinářství, ale i pro chemický průmysl (výroba
NaOH, Cl 2 , Na). Používá se při zimním "ošetřování" silnic a chodníků.
fluorit (kazivec)
s. krychlová
3,2 g/cm3
4
CaF2
krychle a osmistěn
křehký
halogenidy
agregáty zrnité nebo kusové
štěpný (dokonale)
bílý vryp
bezbarvý, bílý, zelený, žlutý, fialový, nahnědlý...
skelný lesk
průhledný až průsvit.
luminiscence
Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydrotermálních
rudných žilách.
Surovina pro výrobu fluoru a sloučenin fluoru, v metalurgii (příměs při tavení
rud - snižuje teplotu tání)
IV. OXIDY
magnetit (magnetovec)
osmistěny
s. krychlová
5,5 g/cm3
Fe 3 O4
křehký
6
oxidy
agregáty kusové nebo zrnité
štěpný (dokonale)
černý vryp
černý
polokovový lesk
opakní
ferromagnetický
Vzniká v tmavých vyvřelinách (čedičích) a v některých typech přeměněných
hornin.
Nejkvalitnější ruda Fe.
hematit (krevel)
s. klencová
Fe 2 O3
dvojjehlan, klenec aj.
5-6 g/cm3
5-6
křehký
černošedý (agregáty načervenalé )
oxidy
agregáty kusové nebo zrnité
neštěpný
červenohnědý vryp
nerovný lom
polokovový lesk
opakní
Vznikal vysrážením sloučenin železa v pravěkých mořích v důsledku zvýšení
obsahu kyslíku ve vodě. Součást usazenin železých rud. Zvětráváním hematitu
vzniká hnědý jemnozrnný limonit.
Nejvyuživanější a nejhojnější ruda Fe, pro výroba barev (červená) a ve
šperkařství.
korund
s. šesterečná
4 g/cm3
Al2 O3
šestiboký hranol, dvojjehlan
agregáty kusové, zrnité, lupenité
neštěpný
bílý vryp
bezbarvý (leukosafír) , modrý (safír) , červený (rubín) ,
fialový, zelený, …, šedý (obecný korund )
9
křehký
oxidy
nerovný lom
skelný lesk
průhledný - neprůsvitný
Vzniká při přeměně hornin (působením vysokých tlaků a teplot). Výskyt v
přeměněných horninách a naplaveninách. Ložiska na Srí Lance a v Indii.
Použití jako brusný materiál, při výrobě laserů a ložisek v klasických
hodinkách a ve šperkařství (drahokamy). Ruda Al.
křemen
SiO2
oxidy
Odolný vůči zvětrávání (častý ve zvětralinách).
s. klencová
2,6 g/cm3
šestiboký hranol s 2 klenci
kusové agregáty
křehký
neštěpný
bílý vryp
bezbarvý (křišťál) , mléčný (obecný) , růžový (růženín) ,
kouřový (záhněda) , fialový (ametyst) , žlutý (citrín) , černý
7
nerovný lom
skelný lesk
průhledný-průsvitný
-
Nejběžnější horninotvorný minerál - součást žul, ryolitů, pískovců, písků,
křemenců, svorů,… Často vyplňuje hydrotermální žíly s obsahem zlata a rud.
Písky s vysokým obsahem křemene pro výrobu skla; čiré zbarvené odrůdy se
brousí pro potřeby šperkařství.
sokolí oko, tygří oko = jemně vláknité odrůdy křemene (s vlákénky azbestu)
chalcedon (modrošedý) = skrytě krystalický křemen
odrůdy chalcedonu  jaspis (červenohnědý), onyx (černobílý),
karneol (červený), chryzopras (zelený)
achát = střídání vrstviček chalcedonu a krystalického křemene v dutinách hornin
opál
SiO2 . nH2 O
amorfní minerál
2,2 g/cm3
oxidy
agr. kusové, ledvinité, krápníčky
křehký
neštěpný
bílý vryp
bezbarvý (hyalit), šedý (obecný) , žlutý, hnědý, zelený,
oranžový (ohnivý) , červený, černý, s barvoměnou (drahý
6
lasturnatý lom
skelný až smolný
průhledný-neprůsvitný
-
Opál vzniká při rozkladu křemičitanů, sepentinitu, ale i usazováním z horkých
pramenů. Tvoří pazourky v usazeninách (křídy).
Zejména drahý a ohnivý opál je využíván ve šperkařství.
uraninit (smolinec)
s. krychlová
UO2 .UO3
krychle, osmistěny
10,6 g/cm3 4 - 6
křehký
černý (zelenavěčerný)
oxidy
agregáty kusové, práškovité
stěpný (nezřetelně)
černý vryp
smolný lesk
neprůsvitný
radioaktivní
Hlubinná těžba v Dolní Rožínce na Žďársku.
Ruda U a dalších radioaktivních prvků (Ra, Po, transuranů) . Uran je
používán jako palivo do jaderných reaktorů a na výrobu jaderných zbraní.
limonit
Fe 2 O3 . nH2 O
amorfní minerál
oxidy
agr. kusové, zemité, ledvinité
2,7-4,3 g/cm3 4-5,5
jemný
žlutohnědý až černý
neštěpný
hnědožlutý vryp
skelný lesk
neprůsvitný
-
Vzniká při zvětrávání železitých minerálů. Způsobuje rezavé zbarvení povrchu
hornin obsahujících minerály železa (krevel, magnetit, pyrit,…). Vzniká i
srážením z vodných roztoků obsahujících železo. Běžný jako tmel v pískovcích.
Málo kvalitní ruda Fe.
V. UHLIČITANY (KARBONÁTY)
kalcit
CaCO3
uhličitany
Bouřlivě reaguje s kyselinami (HCl) za vzniku CO2 (šumění).
s. klencová
2,7 g/cm3
klence a jiné tvary
štěpný (dokonale)
bílý vryp
bezbarvý, bílý, šedý, modrý, růžový, žlutavý,… dvojlom
světla u bezbarvého a průhledného islandského vápence .
3
kusové agregáty
křehký
skelný až matný lesk
průsvitný - průhledný
-
Jeden z nejrozšířenějších horninotvorných minerálů, je součástí všech vápenců
(organogenních i chemických) a mramorů. Je obsažen ve vápenitých kostrách a
schránkách živočichů (např. měkkýšů, korálů).
Vápence tvořené kalcitem se využívají pro výrobu páleného vápna a cementu.
siderit (ocelek)
FeCO3
uhličitany
Reaguje s horkou kyselinou HCl za vzniku CO2 (šumění).
s. klencová
kusové agregáty
klence
3,8 g/cm3 3,5 - 4
křehký
světle hnědý (žlutohnědý)
štěpný (dokonale)
bílý vryp
skelný lesk
neprůsvitný - průsvitný
-
Vzniká krystalizací z horkých vodných roztoků. Vyskytuje se v hydrotermálních
žilách spolu se sulfidy.Vznikal i vysrážením z mořské vody.
Siderit se využívá jako ruda Fe .
dolomit
uhličitany
CaMg(CO3 )2
Reaguje s horkou kyselinou HCl za vzniku CO2 (šumění).
s. klencová
2,9 g/cm3
zrnité agregáty
klence
3,5 - 4
křehký
štěpný (dokonale)
bílý vryp
bezbarvý, bílý, hnědý, žlutý, černý
skelný lesk
neprůsvitný až průhled.
žáruvzdorný
Horninotvorný minerál, který tvoří horninu stejného jména (Dolomity, Malá
Fatra, Alpy).
Používá se k vyzdívání tavicích a vypalovacích pecí (žáruvzdorné cihly).
VI. SÍRANY (SULFÁTY)
sádrovec
sírany
CaSO4 . 2 H2 O
Při žíhání se rozpadá a uvolňuje vodu (= vodní páry).
s. jednoklonná
2,3 g/cm3
1,5 - 2
sloupce, tabulky
křehký
agregáty vláknité, kusové, zrnité
štěpný (dokonale)
bílý vryp
bezbarvý, bílý, šedý, žlutý, zelený,…
skelný až hedvábný
průsvitný - průhledný
-
Ložiska vznikají krystalizací z mořské vody v bezodtokových pánvích. V
jílovitých usazeninách vytváří velké a dobře vyvinuté krystaly. Pouštní růže.
Žíháním sádrovce se vyrábí sádra (pro stavebnictví-štuk, omítky, sádrokarton,...,
ve zdravotnictví). Alabastr (jemně zrnitý sádrovec) se používá
v sochařství.
baryt (těživec)
s. kosočtverečná
4,5 g/cm3
3-3,5
sírany
BaSO4
tabulky, sloupce
křehký
agr. lupenité, paprsčité, kusové
štěpný (dokonale)
bílý vryp
bezbarvý, bílý, žlutý, načervenalý,…, šedý i černý
skelný až hedvábný
průsvitný až neprůsv.
-
Krystalizuje z horkých vodných roztoků a tvoří součást hydrotermálních
rudních žil. Barytové pouštní růže.
Použivá se při výrobě barev, v keramice , plnivo do papíru. Surovina pro
výrobu sloučenin barya pro zábavnou pyrotechniku a chemický průmysl.
VII. FOSFOREČNANY (FOSFÁTY)
apatit
s. šesterečná
3,2 g/cm3
fosforečnany
Ca3 (PO4 )2
šestiboké hranoly (sloupečky)
křehký
5
agregáty zrnité, kusové,…
neštěpný
bílý vryp
lasturnatý lom
skelný lesk
průhledný až průsv.
-
bezbarvý, zelený, bílý, žlutý, modravý, hnědý, červenavý,…
Vzniká usazováním organických zbytků v mořích. Je součástí našich zubů a
kostí. Častý je ve vyvřelých horninách, rudních žilách aj.
Důležitý zdroj fosforu a hlavní surovina pro výrobu kyseliny fosforečné a
fosfátových hnojiv.
VIII. KŘEMIČITANY (SILIKÁTY)
olivín
s. kosočtverečná
3,2-4,3 g/cm3
(Mg,Fe)2
hranoly kosočtver. (tabulky)
křehký
6,5
křemičitany
SiO4
agregáty zrnité, kusové,…
štěpný (nedokonale)
bezbarvý vryp
lasturnatý lom
skelný lesk
průhledný až průsv.
-
zelený, zelenavěžlutý, žlutavě hnědý, hnědý,…
Horninotvorný minerál. Vzniká krystalizací z tmavých magmat (v tmavých
vyvřelinách - čedičích, peridotitech, gabrech). V čedičích z Podkrkonoší.
Čirý a průhledný se využívá ve šperkařství - drahokam.
granát pyrop
s. krychlová
3
3,5-4,5 g/cm
dvanáctistěny kosoč., pětiúh.
7
křemičitany
Mg 3 Al2 (SiO4)3
křehký
agregáty zrnité
neštěpný
bílý vryp
krvavě červený, hnědočervený, červenofialový, hnědý
lasturnatý lom
skelný lesk
průhledný až průsv.
-
Granáty vznikají při přeměně hornin. Hojné jsou v přeměněných horninách
(ruly, svory, mramory,…). Český granát = pyrop vzniká krystalizací z tmavého
magmatu (v peridotitech, serpentinitech,...).
Čirý a průhledný se využívá ve šperkařství. Tradiční český drahokam.
Jiné granáty: almadin (červený až hnědý); spessartin (černý,
červený, hnědý, oranžovožlutý); grossulár (zelený); andradit
(hnědý, bezbarvý, zelený); uvarovit (tmavě zelený);
turmalín skoryl
s. klencová
3-3,2 g/cm3
Na(Mg,Li)Al6 (BO3 )3 Si6 O18 (OH)4
šestiboké hranoly, klence
6,5-7
černý
křehký
křemičitany
agregáty sloupcovité, paprsčité,…
neštěpný
bezbarvý vryp
nerovný lom
skelný lesk
průhledný až opakní
-
Sloupečkovité podélně rýhované krystaly skorylu jsou typickými minerály v
pegmatitech a pneumatolytických žilách. Vznikají krystalizací z magmatu.
Průhledné různě zbarvené turmalíny používány ve šperkařství - drahokamy.
Jiné turmalíny: dravit (hnědý); chromdravit (zelený); uvit
(černý, hnědý, žlutozelený); elbaity=litné turmalíny 
bezbarvý (=achroit), růžový (=rubelit), zelený (=verdelit),
modrý (=indigolit), … + kombinace odrůd.
(pyroxen) augit
s. jednoklonná
3,4 g/cm3
5-6
(Ca, Mg)(Mg, Fe, Al) Si2 O6
krátké sloupečky
křehký
křemičitany
agregáty kusové, zrnité
štěpný (zřetelně)
šedavý vryp
černý, hnědozelený
skelný lesk
průsvitný až opakní
-
Pyroxen augit je velmi rozšířený horninotvorný minerál, který je podstatnou
součástí tmavých vyvřelých hornin (zejména v čedičích).
amfibol obecný
s. jednoklonná
Ca2 (Mg,Fe)4 Si6 (Si,Al)O22 (OH,F)2
sloupečky
3,3 g/cm3 5-6
křehký
tmavě zelený až černý
křemičitany
agr. vláknité, kusové, zrnité,
štěpný (dokonale)
bílošedý vryp
skelný lesk
průsvitný až opakní
-
Amfiboly jsou horninotvorné minerály. Vyskytují se zejména ve vyvřelých a
přeměněných horninách (např. v amfibolitech).
Jiné amfiboly: tremolit (bělavý), aktinolit (tmavě zelený), glaukofán
(modrý), antofylit (modrozelený), riebeckit (tmavě modrý),
richterit (fialovočervený).
slída muskovit
s. jednoklonná
2,8-3 g/cm3
nízké šestiboké hranoly
křehký
2,5
křemičitany
KAL2 (Si3 Al)O10 (OH,F)2
a. lupenité, tabulkovité, šupinkovité
štěpný (dokonale)
bezbarvý vryp
skelný-perleťový lesk
průsvitný až průhled.
bezbarvý, bílý, šedavý (s odstíny žluté , zelené, hnědé, fialové)
žáruvzdorný
Světlá slída muskovit je hojný horninotvorný minerál. Dodává horninám lesk.
Je součástí světlých vyvřelin (žul) i přeměněných hornin (svorů, rul, …).
Průhledné destičky muskovitu se využívají jako žáruvzdorná okénka pecí.
Jiné slídy  biotit (hnědý až černý); flogopit (červenohnědý,
žlutavý, zelenavý, bezbarvý); lepidolit (růžový,
nachový, …); glaukonit (zelený)
mastek (talek, klouzek)
s. jednoklonná
2,8 g/cm3
křemičitany
Mg 3 Si4 O10 (OH)2
agr. kusové, lupenité, šupinkovité
tabulky
křehký
štěpný (dokonale)
bílý vryp
světle až tmavě zelený, šedý, bílý (s odstíny žluté, hnědé,
červené)
1
mastný lesk
průsvitný
Na omak mastné a tenké lupínky mastku vznikají hydrotermálně z tmavých
vyvřelin a dolomitů.
Mletý mastek - součást pudru, plnivo do papíru a mýdla. Brání slepování
výrobků z gumy. Krejčovská křída. Zpracovává se také řezbářsky (dýmky).
živec ortoklas
s. jednoklonná
2,5 g/cm3
6
křemičitany
KAlSi3 O8
krátké sloupečky, tabulky
křehký
narůžovělý, žlutobílý, červenohnědý, šedý
agr. kusové, lupenité, zrnité
štěpný (dokonale)
bílý vryp
skelný lesk
neprůsvitný
Živce jsou významné horninotvorné minerály (od křemene se odlišují
neprůhledností a štěpností). Nejhojnější jsou ve vyvřelých horninách (ortoklas
tvoří vyrostlice v žulách), ale i horninách přeměněných a usazených.
Živce jsou důležitou surovinou pro výrobu keramiky (porcelán, glazury,...).
draselné živce  sanidin (jednoklonný); ortoklas (směs sanidinu a
mikroklinu); mikroklin (trojklonný), amazonit je
zelený mikroklin
sodnodraselný živce  anortoklas
plagioklasy (sodnovápenaté živce)  albit (sodný živec) – oligoklas – andezín – labradorit –
bytownit - anortit (vápenatý živec) … řada směsných krystalů albitu a anortitu
JEDNODUCHÉ TVARY KRYSTALŮ
KRYCHLE
KLÍNOTVAR
KOSOČTVEREČNÝ
KLENEC
OSMISTĚN
ČTYŘSTĚN
DVOJJEHLAN
KOSOČTVEREČNÝ
DVOJJEHLAN
ČTVEREČNÝ
DVOJJEHLAN
ŠESTIÚHELNÍKOVÝ
DVANÁCTISTĚN
KOSOČTVEREČNÝ
DVANÁCTISTĚN
PĚTIÚHELNÍKOVÝ
DVACETIČTYŘSTĚN
DELTOIDOVITÝ
DVACETIČTYŘSTĚN
KRYCHLOVÝ
HRANOL
ČTVEREČNÝ
HRANOL
KOSOČTVEREČNÝ
HRANOL
ŠESTIBOKÝ
DVOJPLOŠÍ
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY
(1) Objasnit (= definovat) mineralogie, minerál.
(2) Prakticky poznat 23 druhů minerálů (při rozlišování využít odlišné fyzikální vlastnosti)
= zlato, měď, síra, grafit, pyrit, chalkopyrit, galenit, sfalerit, halit, fluorit, krevel, magnetit, křemen,
opál, kalcit, siderit, sádrovec, apatit, granát, turmalín (skoryl), muskovit, biotit, živec draselný


u každého z uvedených 23 minerálů uvést jedno praktické využití minerálu (např. ruda olova,
výroba skla, šperků, sádry, kyseliny sírové, v potravinářství, … apod.)
poznat a pojmenovat odrůdy křemene (křišťál, mléčný křemen, růženín, ametyst, záhněda, citrín).
(3) Mineralogický systém
Zařadit minerál do mineralogického systému a vyjádřit chemické složení příslušného minerálu
(značkou, chemickým vzorcem). U křemičitanů stačí zařadit do systému.
= zlato, stříbro, měď, síra, diamant, grafit, pyrit, chalkopyrit, galenit, sfalerit, halit, fluorit, křemen,
opál, krevel, magnetit, korund, kalcit, siderit, baryt, sádrovec, apatit, živec draselný, muskovit,
biotit, olivín, granát, beryl, topaz, turmalín, mastek, augit
(4) Chemické vlastnosti některých minerálů
 Uvést jméno: 3 chemicky odolných minerálů (= v horninách nezvětrávají, nereagují)
1 minerálu rozpustného ve vodě
1 hořlavého minerálu
 Vyjádřit chemickou rovnicí: rozklad kalcitu při žíhání.
rozklad sádrovce při žíhání
reakci kalcitu s kyselinou chlorovodíkovou
reakci sulfidu (galenitu) s horkou kys. chlorovodíkovou
 Uvést minerál, který reaguje šuměním s chladnou kyselinou chlorovodíkovou
 Uvést minerál, který se při žíhání rozpadá a uvolňuje vodu
(5) Krystalografie minerálů
 Objasnit proces vzniku minerálů = krystalizace minerálů
 Objasnit pojem krystal, minerál krystalovaný, krystalický, beztvarý
 rozlišit jednoduchý tvar krystalu od kombinovaného tvaru krystalu (= spojky); určit počet
jednoduchých tvarů ve tvaru kombinovaném
 poznat, pojmenovat a charakterizovat (= určit počet a tvar krystalových ploch) tyto
jednoduché tvary krystalů :
= krychle, klenec, osmistěn, čtyřstěn, dvojjehlan (čtverečný, kosočtverečný, šestiúhelníkový),
dvanáctistěn (kosočtverečný, pětiúhelníkový), hranol (čtyřboký, šestiboký)……
 popsat kombinovaný tvar krystalů galenitu, apatitu a křemene (= vyjmenovat u těchto
minerálů jednoduché tvary spojené ve spojce krystalů; určit na modelu spojky krystalu
plochy náležející příslušnému jednoduchému tvaru)
 uvést příklady 2 minerálů, které vytvářejí krystaly ve tvaru krychle (osmistěnu, klence).
 uvést shody mezi ideálním a deformovaným tvarem krystalů
 Objasnit pojem vnitřní stavba krystalu minerálu (= krystalová struktura minerálu)
 popsat vnitřní stavbu krystalů halitu, grafitu a diamantu (= pojmenovat druh chemických
částic a popsat jejich uspořádání uvnitř krystalu) a uvést i tvar jejich krystalů
 vysvětlit na příkladu grafitu a diamantu důsledky odlišné vnitřní stavby na fyzikálních
vlastnostech a tvaru krystalů těchto minerálů
 Vyjmenovat krystalové soustavy a uvést počet rovin souměrnosti v krystalech patřících do dané
krystalové soustavy



definovat rovinu souměrnosti v krystalu a ukázat roviny s. na modelech krystalů
vyjmenovat jednoduché tvary krystalů patřících do soustavy krychlové
zařadit do příslušné krystalové soustavy tyto minerály:
= galenit, halit, fluorit, pyrit, grafit, apatit, kalcit, křemen, síra, sádrovec
(6) Fyzikální vlastnosti minerálů
 Vyjmenovat 10 fyzikálních vlastností sloužících k rozlišování minerálů.
 Zdůvodnit příčinu vysoké hustoty některých minerálů
 uvést jména 4 minerálů s nejvyšší hustotou (tabulka včetně zlata)
 popsat způsob oddělování minerálů s vysokou hustotou od minerálů s nízkou hustotou
 Popsat, jak odlišíš minerál štěpný od neštěpného
 s pomocí štěpnosti odlišit křemen od živce, křemen od kalcitu a křemen od opálu
 Popsat hodnoty lomu u křemene, opálu a mědi
 Vyjmenovat 10 minerálů v Mohsově stupnici poměrné tvrdosti minerálů (minerál-hodnota),
 rozlišit zlato a pyrit podle odlišné tvrdosti (= znát přibližné hodnoty jejich tvrdosti)
 uvést 3 minerály, do kterých lze rýt nehtem (vybrat z tabulky)
 uvést 4 minerály, které ryjí do skla
 popsat praktické využití měkkých minerálů a velmi tvrdých minerálů
 Objasnit způsob určování soudržnosti minerálů (+ možné hodnoty)
 odlišit podle soudržnosti kovy (zlato, měď,…) od minerálů, které se svým kovovým leskem
podobají kovům, ale jsou sloučeninami kovů (galenit, pyrit,…)
 Vyjmenovat elektricky vodivé minerály
 Popsat, jak lze odlišit minerály barevné od zbarvených
 Uvést příklady 3 barevných minerálů; uvést 5 minerálů, které vytvářejí různě zbarvené
odrůdy nebo jsou bezbarvé (= kalcit, křemen, opál, halit, fluorit, sádrovec, …)
 Příklad bezbarvého minerálu a jeho různě zbarvených odrůd (jména a zbarvení odrůd)
 Popsat způsob určení barvy vrypu u minerálů
 rozlišit s pomocí barvy vrypu podobné minerály  pyrit od zlata, krevel od magnetitu
 Vysvětlit, kdy je minerál průhledný, průsvitný a neprůsvitný
 popsat a prakticky dokázat odlišit živec od křemene podle odlišné propustnosti světla
 vyjmenovat 4 příklady opakních minerálů
 Uvést ty fyzikální vlastnosti, které jsou příčinou záměny pyritu za zlato
 Dokázat od sebe odlišit vzhledově podobné a snadno zaměnitelné minerály (s pomocí odlišných
hodnot jejich fyzikálních vlastností):
a) pyrit od zlata
b) kalcit od křemene
c) křemen od živce
d) křemen od opálu
e) krevel od magnetitu
f) grafit od magnetitu
(7) Drahé kameny
 Vyjmenovat 3 fyzikální vlastnosti ceněné u drahých kamenů
 Uvést 6 minerálů, které se nejčastěji zpracovávají jako drahé kameny.
 Zbarvení safíru, rubínu, akvamarínu, smaragdu; poznat achát
(8) Vznik a výskyt minerálů
 Objasnit vznik a uvést příklady minerálů, které se vyskytují
a) v masívech a plutonech vyvřelých hornin
b) v hydrotermálních žilách
c) v ložiscích usazenin solí (chemických usazenin)
 Vyjmenovat 3 typické minerály metamorfního původu, které vznikají při přeměně hornin
 Uvést 3 významné lokality ve žďárském regionu a minerály, které se v nich těžily (nebo těží).