voice nula - Apostrof

Varyš:
To mělo bejt překvapení...
Tak příště, no.
Ředitel:
Já bych...
Varyš:
Nene, to já!
Ředitel:
Ale ne, já bych chtěl říct, že by
měl letos VOICE konečně...
Barmanka:
Končit!
Ředitel:
To mělo být překvapení...
Barmanka:
Tak příště.
Zítřejší program
středa 30.června
15.00
New Theatre, Arménie
J. Genet: Služky
(DISK)
17.30
Tawasol Troupe, Egypt
E. Ionesco: Lekce
(Divadlo Na Zábradlí)
20.30
LeMon, SR
S. Civáňová- P. Oravec: Prométheus
(DISK)
12.mezinárodní festival nezávislých a amatérských
divadel APOSTROF, Praha 2010
Pořádá Divadlo Lucerna MB ve spolupráci s Divadlem Na zábradlí a
Divadlem Disk za finanční podpory Hl.m.Prahy a Ministerstva kultury ČR
a přátelské podpory Malostranské besedy
VOICE, nulté číslo.
Redakce Vojtěch Varyš, Helena Kunčarová, překlady Pavel Bakič, Lucia
Satinská, grafik Jiří Bláha. Ředitel Festivalu Akram Staněk.
Internet: http://apostrof.webnode.cz
VOICE NULA
na
Redaktorka:
Schováme se?
Beckett, Brazílie, sto herců (přijedou dva) a
Bia Szvat (neplést s Pio Squad). Stočlenný
soubor s šedesátiletou tradicí. Dle všeho
uvidíme například: „dva herce synchronně
vyprávějící příběh o ženské opuštěnosti,
příběh z prostředí, kde je člověk ponořen
do svého každodenního života, pohlcen
osamělostí vinou své jedinečnosti. Ta však
očišťuje současnost a její systematické
vymítání všeho lidského s minimálním
smyslem pro krásno, s ustrnulými formami
a přesně stanovenými normami .
Používáním opakující se básnické formy se
inscenace snaží vystopovat cestičky, které
vedou k nalezení krásna mezi temnými
stíny.“
29. červ
Grafik:
Chtělo by to nějaký drama!
út
Závěrečný večírek s cenami –
uděl si svou vlastní!
ý
er
Dramatické finále
nostalgická zdravice
Barbary Herz
Halibut radosti aneb sváteční slovo pana faráře
Vzácní a milí čtenáři, krásné čtenářky, tlusťoši a ostatní, milí
návštěvníci, vítáme vás srdečně na dalším velkolepém ročníku
famózního pražského festivalu Apostrof, který již bezmála staletí
brázdí kulturní mapu tohoto požehnaného města na Vltavě. Ti z
vás, co to tu znají, se jistě těší nejen na mnohá krásná divadelní
představení a večírky, ale také na pana ředitele nebo na kritika
Hulce. Těšte se ovšem též na váš bulvární plátek, magazín VOICE,
jenž vás bude provázet festivalovým děním jako maják v
rozbouřeném moři – pochopitelně s vypnutým světlem.
Váš
Vojtěch Varyš, Pan vedoucí
Dnešní program
14.30
Zahájení festivalu (Divadlo Na Zábradlí)
15.00
Teatro da Poli, Brazílie B. Szvat: Zlomek (Divadlo Na Zábradlí)
17.30
Studio Kompánia, Maďarsko
20.30
Th. Levo ACAS Lola, Srbsko Ch. Bukowski: Fotografie z pekla
(Divadlo Na Zábradlí)
Citujeme pro radost:
Já myslím, že devadesát procent
herců nemá talent
Marie Reslová, slavná česká
divadelní kritička a politik (top09)
J. Háy: Marlon a Marion (DISK)
And now for something completely
different: Woman in sumo wrestler suit
assaulted her ex-girlfriend in gay pub
after she waved at man dressed as
Snickers bar
(to be continued...)
Anotace aneb co uvidíte
Velmi slavnostní zahájení
Nenechte si ujít, promluví
pan ředitel!
Teatro da Poli
Sao Paulo, Brazílie
Bia Szvat – Zlomek
Beckett, Brazílie, sto herců (přijedou
dva) a Bia Szvat (neplést s Pio
Squad). Stočlenný soubor s
šedesátiletou tradicí. Dle všeho
uvidíme například: „dva herce
synchronně vyprávějící příběh o
ženské opuštěnosti, příběh z
prostředí, kde je člověk ponořen do
svého
každodenního
života,
pohlcen osamělostí vinou své
jedinečnosti. Ta však očišťuje
současnost a její systematické vymítání všeho lidského s minimálním
smyslem pro krásno, s ustrnulými
formami a přesně stanovenými
normami . Používáním opakující se
básnické formy se inscenace snaží
vystopovat cestičky, které vedou k
nalezení krásna mezi temnými stíny.“
Studio Kompánia
Maďarsko
Háy János – Marlon a
Marion
Dobří holubi se vracejí, úspěšná lídři
zůstávají ve svých volebních krajích
a oblíbený maďarský soubor se vrací
na Apostrof. Jejich poeticky fyzické
divadlo jistě opět nadchne a uhrane
festivalové publikum. „V dramatu
soudržnosti a odcizení dosáhne
plnosti osud, nikoli láska. Marlon a
Marion
existují
za
dimenzí
časoprostoru, nicméně jejich existenci nelze popřít“.
Divadlo Levo ACAS Lola
Srbsko
Charles Bukowski – Fotografie z pekla
Srbská verze Bukowského, to už by
měl být pořádný nářez. Ale možná,
že bude všechno úplně jinak: „Proč
lze chvilku svobody v moderní kapitalistické společnosti, demokracii a
liberálním imperialismu tak často
dosáhnout pouze neřestí? Svoboda
vítězí přes sex, pití a sázky
nešťastných jedinců, antihrdinů,
excentriků,
osamělých
lidí,
městských povalečů, zbloudilých
duší,
zapomenutých
lidí,
ztroskotanců a ztřeštěnců na okraji
společnosti, na pokraji šílenství,
citově zmrzačených a nemajetných.
To všechno jsou životní torza
soustředěná kolem barů.“
Tři na stráži umění
Festival Apostrof, to pro mě byly a
jsou fenomenální osobnosti jako
Reinhard Auer, Štefan Orság a Blaho
Uhlár. Slovenský herec Štefan Orság,
pravidelný vítěz sázek, dobrý přítel
Joža Banáše (autora knihy Idioti v
politike) a muž, co zná všechna
telefonní čísla v Prievidzi, legendární
režisér Blaho Uhlár z divadla Stoka
(já tam byl, je to skutečně ve stoce.
Teda vlastně v nejvyšším paře
kancelářské budovy továry na nitě.
Jde se tam z vrátnice asi půl hodiny a
je to hotový labyrint.). Uhlár však
obvykle přijíždí se souborem Disk
Trnava (neplést s pražským Diskem,
naší festivalovou scénou, kde uvidíte
rozličné kousky). V zákulisí hodnotí
divadlo (především z hlediska
obnaženosti herců) i zpravodaj
Voice. Před dvěma lety mi řekl větu,
která mě dodnes hřeje na srdci: „rád
čítám vaše arogancie“. A Reinhard
Auer, levicový filozof, italsko-
tyrolský režisér, revuální bavič s
pestrou zkušeností schůzového
diskutéra? Letos tu nikdo z nich
nebude. Prý nepřijedou ani Syřané,
což je v řádu věcí, protože vždycky
když jsem tu já, oni nepřijedou. Ale
líbí se dívkám. Těm v redakci.
Varyš
Loni...
Minulý ročník soutěže vyhrál
soubor ze Sýrie. Úsporný soubor o
dvou mužích předvedl jazykově
bezbariérové představení. Ale jde to i
se slovy (a promítacím zařízením), jak
nás přesvědčili korejští účastníci se
hrou Tadeusze Kantora – Doodri,
Doodri. Na lehký jazykový blok ale
narazilo německé scénické čtení Moji
drazí, tak vzdálení v prostoru
Eliadovy knihovny v Divadle Na
zábradlí. V minulém ročníku se
objevila
i
česká
pantomima
brněnského souboru Služebníci lorda
Alfréda s poněkud dvojsmyslným
názvem Spíš se mnou?. Geometrickypohybovou hříčku z Ruska následovala neklasická hra Zamilovaný
Hitler
rumuského
divadelního
uskupení.
Skutečně byl minulý ročník nabitý
různými divadelními žánry, jen
namátkou jsem viděli grotesku,
pantomimu, taneční divadlo, scénické
čtení i představení vycházející z
pevných dramatických – to je jen
ochutnávka pro letošní vyvolené.
I tentokrát určitě prožijeme blízká
setkání třetího (divadelního) druhu,
zkráceně BS3D, snad v méně Spielbergovském a více teatrálním podání.
Helena Kunčarová