článku

Komentáře

Transkript

článku
Studijní pobyt v evropském parlamentu ve Štrasburku v době jednání pléna, návštěva
Rady Evropy, EUD
a německých gotických měst Rothenburg a Norimberk
Ve dnech 27. 4. až 1. 5. jsem měla možnost se zúčastnit studentského pobytu v nádherném městě Štrasburk.
Spolu se mnou na pobyt vyrazilo pár mých spolužáků a studenti z brněnských škol. Cesta nebyla až tak náročná,
jelikož v autobuse panovala skvělá nálada. Všichni jsme byli pozitivně naladěni a postupně jsme mezi sebou
začali komunikovat.
Po příjezdu do Štrasburku jsme se okamžitě přesunuli do budovy Evropského parlamentu, kde na nás čekal
český Europoslanec Ing. Jan Zahradil a jeho zástupce Anar Kučera. Uvedli nás do nádherné budovy EP a všichni
jsme se usadili v diskusní místnosti, kde naše debata s Ing. Zahradilem začala. Panu Ing. Zahradilovi jsme na
zahájení diskuse předali naše dary. Všichni jsme byli z cesty hodně unavení a tak jsme se do diskuse příliš
nezapojovali, tak jak bychom si asi představovali. Po té jsme se přesunuli do komory Parlamentního
shromáždění. Zde se konala diskuse na téma zrušení Mikroténových tašek a sáčků v EU, které by měly být
nahrazeny papírovými. Každý z europoslanců mluvil ve svém jazyce a my jsme si na sluchátkách mohli vybrat
jazyk, kterému nejlépe rozumíme. Osobně jsem dala přednost přirozenému projevu. Francouzský, anglický,
ruský a samozřejmě český projev jsem poslouchala bez sluchátek. Ale například vyjádření europoslanců ze
Španělska nebo z Řecka, jsem poslouchala v anglickém jazyce. Po té jsme se zase všichni nafotili a sdělovali si
naše dojmy.
Asistent našeho pana Europoslance naší velkou skupinku pozval na oběd ve EP. Mohli jsme si vybrat ze čtyř
chodů, dezertů, salátů a spousty pití. Bylo to skvělé. Po lahodném obědě jsme se začali ve skupinkách fotit,
rozutekli jsme se po budově parlamentu, abychom poslali domů a do našich škol pozdravy a pohlednice.
Po návštěvě EP jsme se vydali do centra města. Měli jsme možnost se projet lodí, abychom viděli krásy města.
Nicméně já jsem se vydala pěší cestou a byla to nádhera. Prošla jsem celé město a okamžitě jsme si ho
zamilovala. Čisté ulice, žádné zbytky nedopálených cigaret nebo žvýkačky na chodnících, město nebylo poseté
nákupními centry, jako je to u nás v České republice. Všude byli ochotní a usměvaví lidé, tramvaje byly krásně
čisté, v centru města se nacházela sportovní hřiště a dokonce podél vody byl taneční parket pro pouliční
tanečníky. Nejvíce mne zaujala univerzita Evropských studií. Nádherný skvost, sem by se chodilo studovat jedna
báseň.
Po vyčerpávající prohlídce města jsme šli na večeři do vyhlášené francouzské restaurace Le Gruber. Vybrali
jsme si ze dvou chodů večeře a to z vepřového kolena se zelím a čtyř druhů ryb na medu se zelím. Já sama nejím
maso a nejím ani ryby, tak jsem se před tím najedla ve vegetariánském bistru, ale ostatní si moc pochutnali.
Dezert jsme samozřejmě neodmítla. Po večeři jsme se ubytovali v našem hotelu. Spolužáci z brněnských škol
přivezli kytaru a dali jsme si francouzské vínko a zahájili jsme tím náš pobyt.
Druhý den ráno jsme se vydali do budovy Rady Evropy. Zúčastnili jsme se konference v anglickém jazyce, ve
které jsme se vlastně dozvěděli, jak celá Rada a EP funguje a co je přínosem EU.
Po diskusi v Radě Evropy jsme se vydali na cestu za krásami Alsaska. Navštívili jsme malebnou vesničku
zhruba hodinu cesty autobusem od Štrasburku. Byla to nádhera, jako v pohádce. Historické domečky, cukrárny,
restaurace, vína. A toto místo se stalo pávě mně osudným. Nebylo to poprvé, co jsem byla ve Francii, ale
pokaždé mi to trhá srdce, když odjíždím. Setkala jsme se tam s majitelem pekárny, kde mimochodem vyráběl
pravé domácí kokosky dle tradiční receptury. Pán byl z bývalé Jugoslávie a rozuměl i česky. Bavila jsem se
s ním napůl česky a napůl rusky. Naší diskusi pozoroval postarší pán, který je francouzským historikem a
působil i pár let v Československé republice. Pán uměl pouze francouzsky a německy, tak jsem s ním
komunikovala francouzsky. Vyprávěla jsem mu o své lásce k Francii a že tu chci jednou žít, alespoň na chvíli.
Naší diskuse si všiml mladík, který dělal v kavárničce, kde jsme seděli číšníka. Dal mi od majitele kontakt na
restauraci a domluvila jsme se s ním na letní brigádu. Byla jsem nadšena. Donutilo mě si hledat ve Francii rodinu
a chvíli tam chci zůstat a navštěvovat jazykovou školu. Po náročném dni jsme byli všichni unavení a těšili jsme
se domů na hotel. Kluci opět vzali kytárku a měli jsme večer malý mejdan na rozloučenou.
Druhý den ráno jsme se vydali poznávat krásy Německa. Navštívili jsme historické městečko Rothenburk, kde
jsme si všichni odpočinuli na hradnách městečka a vyhřívali se na sluníčku. V Norimberku už jsme si každý
nakoupili v centru suvenýry a dárky domů. Norimberk je krásné čisté město. Rozlohou je podobné našemu
českému městu Brnu. Cestou zpátky jsme čekali dvě hodiny v koloně, ale to nám náladu nezkazilo. V autobuse
panovala skvělá atmosféra, kolovalo francouzské víno, hrála kytara a zpívali jsme trampské písně.
Každý z nás, kdo jsme se pobytu zúčastnil, jsme dostali certifikát o studijním pobytu v EU. Ten se dá skvěle
uplatnit do životopisu i v jiných příležitostech. Jsem moc ráda a myslím, že mohu mluvit za všechny mé
spolužáky a brněnské kolegy, že jsem se tohoto pobytu zúčastnila. Poznala jsem nové skvělé lidi, odlišné kultury
a Štrasburk je opravdu nejkrásnější místo, kde jsem byla. Moc se těším na léto ve Francii. Chtěla bych moc
poděkovat našemu panu profesorovi Petru Rožňákovi, že nám tento skvělý pobyt umožnil.
Veronika Holečková, studentka VŠRR Praha

Podobné dokumenty