Navrátil narýsoval nejkrásnější rouru v životě

Navrátil narýsoval nejkrásnější rouru v životě
Vítězným gólem v rozhodujícím třetím finále VHL se Martin Navrátil zapsal do klubových dějin. Spoluhráči mu už přitom chtěli nadávat
na jedné straně Bouchalek obrovská vřava, za střídačkami
stojící do zelena oblečená druhá půlka, oněměla. Většině z
téměř sedmi set fanoušků bylo jasné, že zareagovat na Navrátilův gól už asi Bohdalec
během 145 vteřin nestihne.
Všemi objímaný hrdina okamžiku si přitom na ledě málem vyslechl své. „Nejdřív mě
chtěli pořádně vynadat, že
jsem nenahrál Martinu Svobodovi. Byl v lepší pozici, ale
dal by hattrick a nevěděl by,
co s ním. Musí nechat trochu
radosti i druhým,“ mrknul
rozesmátý Navrátil na dálku
na svého spoluhráče.
Autorovi vítězné trefy naopak věřil kouč Matyášek: „Je
to náš nejlepší obránce, má
dobrou střelu a když napřáhl,
tušil jsem, že to dá.“
Definitivní klid vnesl do
svých řad druhým gólem Roman Skřepek. Minutu a půl
před koncem bylo hotovo.
Matyáškova slova se naplnila.
JIŘÍ BUBÁK
Žďár nad Sázavou, Lísek –
Aktivně bránit, vyrážet do
brejků a vstřelit důležitý první gól. Taktika hokejistů Lísku zněla před třetím rozhodujícím finále jasně. „Hlavně
jsme to chtěli urvat. Říkali
jsme si, že když to nedáme teď,
tak už nikdy,“ vzpomínal
obránce Martin Navrátil.
Zatímco úvodní dva body se
Lísku dařilo naplňovat, klíčový třetí ne a ne vyjít. Zkušenostmi otřískaní borci z Bohdalce byli neustále o krok napřed. V zápase vedli 1:0, 2:1 a
3:2. Zlom v utkání přišel před
poslední třetinou odněkud
shůry. „V šatně nám dvakrát
bliklo světlo, prohrávali jsme
3:2. Klukům jsem proto řekl:
‚Hele, to je signál. Vyrovnáme
a dáme dva góly,‘ a ono to vyšlo,“ měl jasno příležitostný
kouč Jiří Matyášek, který se
společně se starou gardou
Lísku v minulosti žádné medaile nedočkal.
Pařili až do rána
Kapitána zastínil
nejlepší obránce
Matyáškova slova si vzal k
srdci kapitán Roman Skřepek, který bleskově potrestal
vyloučení Jaroslava Večeři.
Akcie Bohdalce poté začaly po
dalších
dvouminutových
trestech pomalu klesat. Napětí na stadionu naopak gradovalo. Lísecká zbraň se totiž
ukrývala v přesilových hrách.
První ještě vítěz základní čás-
ROURA JAK HOVADO! Obří nápřah, rána a gól. Obránce Lísku Martin Navrátil (vpravo) právě střílí vítěznou branku, která znamenala zisk zlatých medailí. Bohdalec už se na odpor v posledních dvou minutách nezmohl. Foto: Veronika Ostrčilová
ti ubránil, když se ale na trestnou lavici znovu vrátil Jaroslav Večeřa, bylo zle.
„Ve třetí třetině jsme se
vzchopili a šli po poháru. Pře-
silovky nám k tomu hodně pomohly. Titul jsme chtěli víc
než Bohdalec,“ soukal ze sebe
smysluplné věty hrdina okamžiku Martin Navrátil, který
se v čase 51:35 postaral o zlomový gól na 4:3. „V tu chvíli to
byla hrozná euforie. A gól?
Prostě roura jak hovado. Líp
se nedá popsat,“ rozesmál se
Vatín přepsal historii. Uspěl po devíti letech
Žďár nad Sázavou – Finále
sledovali pouze z tribuny.
Smutek ze semifinálového vyřazení od Bohdalce je však už
dávno přebolel. Vatínské
hvězdy se už nedočkavě třásly
na bronzové medaile, na které
celé dva týdny netrpělivě čekaly. „Medaili jsme nikdy neměli. Náš devátý rok ve Vesnické lize bereme jako historický úspěch klubu HC Vatín,“ hrdě hlásil Karel Sobotka. Podle kapitána a vedoucího mužstva v jedné osobě proto Vatínští plánují velké oslavy. „Proběhnou 18. dubna v
kulturním domě v Sazomíně,
kam tímto zveme všechny fanoušky. Bude muzika, už se
nemůžeme dočkat,“ pokračoval Sobotka.
Neříkejte mi, že vydržíte bez
oslav bronzové medaile až do
18. dubna?
Ono už něco proběhlo minulý týden, ale to byla jen taková chvilková záležitost.
Všechno směřujeme opravdu
až k tomu 18. dubnu.
DOČKALI SE. Karel Daniel předává pohár za třetí místo kapitánovi
Vatína Karlu Sobotkovi. Foto: Veronika Ostrčilová
Málem jste se přitom ani nedostali do play-off. Kde nastal ten
posun z devátého místa po základní části až na třetí?
Je pravda, že jsme play-off
málem nehráli. Musím proto
poděkovat oběma našim trenérům Vilému Petrlíkovi a
Janu Březinovi, kteří nás v
play-off neskutečně pozvedli.
Třetí místo je převážně jejich
zásluhou, za což jim patří velký dík.
(bub)
Sklíčený Petr Jaša: Mířili jsme výš
Když Lísek otočil na 4:3, doufal
jste, že ještě vyrovnáte?
Věřil, ale pak jsme opět
udělali hrubou chybu a bylo
po nadějích. Nejsme totiž
zvyklí prohrávat. Během sezony se do podobné situace
dostáváme strašně málo, v
koncovce se s tím nedokážeme
srovnat, nevíme co hrát.
JIŘÍ BUBÁK
Žďár nad Sázavou – Na jedné
straně euforie, na druhé obrovské zklamání. Hokejisté
Bohdalce museli po nedávné
čtyřleté nadvládě přetrpět
druhé stříbro za sebou. Po
Světnovu si vyšlápl na dlouhodobě nejlepší tým Vesnické
ligy Lísek.
Pokud byste hledali možná
toho nejvíc zlomeného hráče
na hřišti, jistým krokem byste
zamířili k Petru Jašovi. Autor
dvou finálových gólů mohl být
jedním z hrdinů, místo toho
jen stál opřený o mantinel s
pohledem zabořeným kamsi
do klubka slavících protivníků. „Vaz nám zlomila častá
vyloučení. Za posledních deset minut jsme byli pětkrát na
trestné, na to jsme dojeli. Lísek má totiž výborné přesilovky,“ označil Petr Jaša hlavní faktor porážky.
„Od začátku sezony jsem
přitom doufal, že máme vítězný mančaft. Přišli tři noví kluci, podařilo se nám poskládat
novou partu, v úspěch jsem
věřil. Lísek ale chtěl asi víc než
Vy sám jste zápas po zbytečném
najetí do brankáře Kubíka doseděl na trestné lavici...
To už byla čistá frustrace.
Se sportem to nemělo nic společného.
BEZNADĚJ. Petr Jaša (uprostřed) dal ve finále úvodní dva góly Bohdalce. Na další titul to ale nestačilo. Foto: Veronika Ostrčilová
my,“ uznal hráč s osmnáctkou
na dresu.
Motivace vám přitom po loňském stříbru nescházela?
Skončit druhý je také pěk-
né, ale Bohdalec mířil po minulém roku výš. Nebudu zastírat, chtěli jsme se vrátit na
trůn pro šampiony. Mančaftu
jsem věřil, bohužel to nedopadlo.
Nakonec berete stříbro. Jak sezonu hodnotíte?
Teď jsem sice zklamaný, ale
celkově byla dobrá. Scházeli
jsme se v docela hojném počtu. Někteří kluci přitom
kombinovali dva hokeje a fotbal, ale všichni k tomu přistoupili zodpovědně. V základní části jsme odehráli tři
zápasy bez gólmana, do brány
musel jít hráč z pole a i tak
jsme je zvládli a základní část
vyhráli. Sezonu zkrátka hodnotím kladně.
urostlý chasník s devatenáctkou na dresu.
Ve chvíli, kdy černý kus
pryže zapadl za bezmocného
gólmana Majtnera, propukla
Oslava premiérové medaile
byla naplánovaná s předstihem. „Máme nachystané jídlo, pivo, všecko. Kořalka poteče proudem. A teď, když máme zlato, spadne hospoda,“
byl si Martin Navrátil jistý.
Podle dostupných informací lísecká hospoda stojí dál,
některým hráčům ale bude
velkolepý večer po bujarém
veselí připomínat jen ona
slavná zlatá medaile.
Karel Daniel by rád rozšířil
Vesnickou o nižší úroveň
JIŘÍ BUBÁK
Žďár nad Sázavou – Nejlepší
týmy jsou známy, medaile i
poháry předány, poslední gratulace rozdány. „Tak balíme,“
houkne Karel Daniel na svého
syna Ondřeje. „Snad všechno
po
organizační
stránce
klaplo,“ oddychne si a naposledy se zadívá na led. Poté pozvolným krokem opustí už
téměř prázdný stadion. Ředitel Vesnické hokejové ligy
právě úspěšně uzavřel patnáctou sezonu.
Oblíbená soutěž, kterou letos hrálo 19 obcí, má na Vysočině hlavně díky němu punc
jedinečnosti. „Já bych to nepřeháněl. Nějaký problém se
totiž najde každou sezonu. Ale
jinak si myslím, že celý ročník
proběhl podle mých představ.
Pro týmy jsme připravili 229
utkání, padlo 1758 branek, fanoušci si tak přišli skoro na
osm gólů na zápas. Hlavně mě
těší, že se i přes 3 792 trestných
minut nikdo vyloženě vážně
nezranil,“ říká Karel Daniel.
Sezona vyvrcholila třetím rozhodujícím zápasem před 600
diváky. Na konec asi nemohlo
nic lepšího přijít, že?
Máte pravdu. Atmosféra
byla na Bouchalkách skvělá,
fanoušci z obou táborů viděli
pěkný hokej, všichni byli napnutí až do úplného konce.
Prostě paráda. Potěšila mě i
sledovanost našeho on-line
přenosu. Jsem rád, že ho syn
nedělá zbytečně.
Poprvé jste korunoval hokejisty
Lísku. Čekal jste to?
Už po základní části jsem
říkal, že někdo může překvapit. V předkole mě zklamaly
Škrdlovice, ve čtvrtfinále pak
Světnov se Znětínkem. Mile
všechny zaskočily třetí Vatín
i samotný Lísek. Noví šampioni uspěli díky své bojovnosti,
dobrým přesilovkám a větší
vůli po vítězství.
Najde se po těch patnácti letech
něco, co vás dokáže vytočit?
ŠÉF. Ceny nejlepším tradičně
předával ředitel soutěže Karel
Daniel. Foto: Veronika Ostrčilová
To víte, že jo. Štve mě přístup některých týmů k povinnostem, které účast ve Vesnické lize přináší. Všichni
jsme sice amatéři, děláme to
pro radost, ale zároveň se
snažíme, aby soutěž měla u
veřejnosti určitou prestiž.
Čerti mě kolikrát berou i při
pohledu na tabulku nejtrestanějších hráčů, kde se opakují
stále stejná jména. Ať se na mě
nikdo nezlobí, ale třeba 92
trestných minut Tomáše
Klímy z Veselíčka je dost silnou kávou. Určitý posun v
pravidlech tady ale je a že to
funguje, se všichni přesvědčili při podmínečném vyloučení
hráče Bohdalce. Osobně bych
byl vůči vyloučením do konce
utkání ještě přísnější. Zabralo
by to.
Během roku se hojně spekulovalo, jak VHL zasáhne vznik
Bystřické hokejové ligy. Máte
nějaké nové zprávy?
Oslovil jsem všechna družstva, konec mi potvrdily jen
Jámy, které trápil nedostatek
hráčů. V nejbližších dnech by
se ještě měla vyjádřit Olešná.
Zbývajících sedmnáct týmů
by mělo pokračovat. Pro příští
ročník chystám i jednu velkou novinku. Rád bych soutěž
rozšířil ještě o jednu nižší
úroveň, ale zatím je vše v jednání, takže uvidíme.