OPěÍBRAMSKÉKULTUěE

STALO
SE
O PěÍBRAMSKÉ KULTUěE
S MÍSTOSTAROSTOU VÁCLAVEM BENEŠEM
V uplynulých dnech byla zbroušena
dlažba kolem kolejí, po kterých
jezdí hornický vláþek na BĜezových Horách. MČsto PĜíbram na tuto
akci, která sníží hluþnost provozu,
pĜispČlo þástkou 50 000 Kþ.
Ševþinský dĤl se zahalil do lešení.
DĤvodem je oprava fasády této
pĜíbramské kulturní památky.
Pozvánka na veĜejné projednání Komunitního plánu
sociálních služeb PĜíbram
termín: stĜeda 30. 5. 2007 v 16 h.
Místo konání: 8. základní škola,
Žežická 193, PĜíbram VII
Program:
1. PĜivítání úþastníkĤ a úvodní
slovo
2. Informace o prĤbČhu Komunitního plánování sociálních
služeb PĜíbram
3. Struþné seznámení s analytickou þástí komunitního plánu
4. Seznámení s návrhem plánu
rozvoje sociálních služeb v PĜíbrami
5. SbČr pĜipomínek ke Komunitnímu plánu sociálních služeb
PĜíbram
6. Diskuse
Dokument bude od 18. 5. zveĜejnČn na www.pribram.eu.
V písemné podobČ bude k nahlédnutí u koordinátorky pí Zelenkové na odboru sociálních vČcí
a zdravotnictví MČÚ PĜíbram.
Oþkování psĤ
UpozorĖujeme všechny držitele
psĤ, že ve stĜedu 23. 5. 2007 se
koná povinné oþkování psĤ
proti vzteklinČ. Oþkování bude
provádČt Okr. veterinární správa
PĜíbram od 16.00 do 17.30 hod.
na tČchto svodových místech:
- PĜíbram II - Sabák
(proti hĜišti SK Spartak)
- PĜíbram V - ZdaboĜ
(otoþka autobusu
pĜed kruhovým objezdem)
- PĜíbram IV - Flusárna
- PĜíbram VI - BĜezové Hory
(cviþna u hasiþĤ)
Náhradní oþkování bude
provádČno v sobotu 26. 5. 2007
od 7 do 10 hod. na veterinární
ošetĜovnČ v budovČ OVS
PĜíbram II, Žižkova 489.
Oþkování bude provádČno
na základČ zákona þ. 166/1999
Sb., o veterinární péþi. VezmČte
s sebou oþkovací prĤkaz.
Poplatek za vakcinaci: 100,- Kþ.
Ve Ĝ e j n á d r a ž b a
MČsto PĜíbram (MČstská realitní
kanceláĜ PĜíbram) oznamuje, že
dne 15. 5. 2007 v 9,00 hodin
probČhne veĜejná dražba
nevyzvednutých movitých vČcí
v PĜíbrami I, nám. TGM 1 (zadní
trakt bývalého okresního soudu).
Bližší informace získáte
v MČstské realitní kanceláĜi,
tel. 318 629 815.
Zastupitelstvo mČsta PĜíbram
se sejde na svém dalším jednání
v pondČlí 14. 5. 2007 ve 13 hod.
Následující þtyĜi roky bude mít pĜíbramskou kulturu
na starosti místostarosta MVDr. Václav Beneš.
Jak bude po kulturní stránce vypadat letošní rok?
Jaké kulturní akce v režii mČsta PĜíbramáky
v tomto roce þekají?
„NejdĤležitČjší akcí letošního roku bude již
39. roþník Hudebního festivalu Antonína DvoĜáka.
Jeho zahájení se chystá na 11. kvČtna a závČreþný
koncert bude 29. kvČtna.“
Bude tento roþník nČþím výjimeþný?
„Koncerty budou jako každoroþnČ klasické. ýekají
nás jednak koncerty vážné hudby s dĤrazem na dílo
Antonína DvoĜáka, ale také koncerty jazzové, opČt
inspirované DvoĜákem. Podobné téma jsme uvedli
i vloni a mimoĜádný úspČch koncertu nazvaného TĜi
kytary nás vedl k tomu, že jsme se k jazzu vrátili
i letos. Zahajovací koncert bude v provedení
Severoþeské filharmonie Teplice a vČĜím, že bude
hodnČ zajímavý. V jednom z koncertních cyklĤ by
mČla zaznít i barokní hudba v prostorách Zámeþku –
Ernestina. Pro pĜíští jubilejní 40. roþník chystáme
zmČnu v organizaci Hudebního festivalu Antonína
DvoĜáka. Pokud návrh odsouhlasí rada mČsta, bude
festival plnČ organizaþnČ zajišĢovat Divadlo
A. DvoĜáka PĜíbram. MČlo by tedy dojít k jakémusi
oživení této akce. Uvidíme, zda tato zmČna bude
pozitivní, ale já jsem plnČ pĜesvČdþen, že ano.
V divadle pracují špiþkoví profesionálové. Takže
40. roþník by mČl být hodnČ zajímavý.“
Jaké jiné akce chystáte?
„Již tradiþní je PĜehlídka dČtských pČveckých
a taneþních sborĤ. ýasovČ je smČrována na podzim.
Tentokrát chceme pozvat nejen soubory z Ruské
federace, Ukrajiny a BČloruska, ale chceme oslovit i
naše partnerská mČsta – holandský Hoorn, nČmecký
Freiberg, francouzský Anor, ruský ýechov a slovenský Kežmarok. Jejich úþast záleží samozĜejmČ zcela
na rozhodnutí tČchto mČst. Celá akce je organizaþnČ
hodnČ nároþná nejen pro velký poþet vystupujících,
ale také proto, že vlastní vystoupení probíhají
v celém regionu – v BĜeznici, Rožmitále pod
TĜemšínem a Sedlþanech. Zahajovací a závČreþný
koncert je v Divadle A. DvoĜáka PĜíbram. Mezi
vystupujícími jsou i pĜíbramské dČtské sbory a také
soubor Kamýþek, který mČl v loĖském roce velký
úspČch.
ProbČhnout by mČl i tĜetí roþník PĜehlídky pĜíbramských sborĤ. Jde o jednodenní akci, která probíhá
v aule ZŠ Jiráskovy sady, a pĜedstavit by se zde
mČly všechny významné pĜíbramské sbory. Organizátorem akce je Sbor Mistra Jakoubka ze StĜíbra.
Velkou a skuteþnČ dobĜe zavedenou akcí je Advent.
To je každoroþní klasika a jsem velmi rád, že tato
kulturní akce se vžila a její návštČvnost je
každoroþnČ velmi vysoká. Zajímavou akcí, která je
letos také zcela v režii Divadla A. DvoĜáka PĜíbram,
je postupné pĜedstavování ochotnických divadelních
souborĤ.“
Kterou kulturní akci Vy osobnČ považujete
za nejzajímavČjší?
„Pro mČ to vždy byl a zĤstává Hudební festival
Antonína DvoĜáka. Ten považuji za skuteþnČ
nejdĤležitČjší kulturní událost v PĜíbrami. Myslím si,
že od prvních zaþátkĤ je nyní již na zcela profesionální úrovni. Zastoupení souborĤ i jednotlivých
interpretĤ je velice kvalitní.“
Jak velký podíl finanþních prostĜedkĤ z rozpoþtu
mČsta je vČnován kultuĜe a jaký by byl podle Vás
ideální stav?
„Myslím, že mČsto PĜíbram je ke kultuĜe pomČrnČ
štČdré. Nejedná se jen o kulturu, rozpoþet odboru
kultury, sportu a informaþních služeb je dostateþný.
Na kulturu jdou finanþní prostĜedky tak, aby
v našem mČstČ žila a rozvíjela se. Zahrnuty jsou zde
i finance pro Divadlo A. DvoĜáka, Knihovnu Jana
Drdy a Galerii F. Drtikola. Tyto pĜíspČvkové organizace jsou velmi dĤležité. Letošní program divadla je
velice pestrý a dobĜe pĜipravený. NaštČstí se již
stává pravidlem, že premiéry jsou zcela vyprodané
a vyprodáváme i reprízy nČkterých titulĤ, napĜ. Penzion pro svobodné pány, Jak jsem vyhrál válku
a celou Ĝadu jiných. Tato pĜedstavení již prodáváme
i do pražských divadel a také do divadel StĜedoþeského kraje. Myslím si, že Divadlo A. DvoĜáka
dostalo nový impuls, a pokud se bude takto dál
prezentovat, budu moc rád. Odbor kultury, sportu
a informaþních služeb nezajišĢuje jen vlastní kulturu,
ale i celou Ĝadu dalších služeb, pĜedevším informaþních. A musím Ĝíct, že pracuje velmi dobĜe. Své
služby stále rozšiĜuje a stává se skuteþnČ velice vyhledávaným místem nejen PĜíbramákĤ, ale i klientĤ
z celé republiky a zahraniþních návštČvníkĤ.“
Kultura - to nejsou jen kulturní akce, ale také investice do kulturních zaĜízení. Kam se v letošním
roce radnice rozhodla investovat?
„V loĖském roce byla dokonþena rekonstrukce
divadla – kanalizace, rozvody topení, elektroinstalace. Na této rekonstrukci byla proinvestována
þástka kolem 18 miliónĤ. V loĖském roce také došlo
k havárii v kinČ, kterou bylo nutné odstranit. To
stálo kolem šesti miliónĤ. S tím je spojena i další
oprava, která probíhá letos, a to kinotechnika.
Chceme zároveĖ zmodernizovat kino a chceme, aby
zde již byl zaveden digitální zvuk. PĜipravit se
musíme i na digitální projekci. Tu zatím pouze
pĜipravujeme, ale pĜedpoklad je, že do pČti let pĜejdou všechna kina právČ na digitální projekci, takže
chceme být pĜipraveni. To je pomČrnČ nákladná
akce, která bude financována z rozpoþtu. Snad ještČ
dodám, že provoz kina bude zahájen v záĜí. PĤvodní
þervnový termín radČji odložíme. Prázdninové
mČsíce plnČ nahradí Letní kino a my chceme mít þas
na dĤkladné dokonþení prací beze spČchu.“
- str -
Projekt ýistá Litavka – dohady a fakta
Projekt ýistá Litavka, který zahájilo pĜedchozí vedení
pĜíbramské radnice, se stal pĜedmČtem sváru na posledním jednání Zastupitelstva mČsta PĜíbram. Zastupitel
JiĜí ěehka k souþasnému stavu pĜípravy tohoto projektu pĜedložil celou Ĝadu otázek.
Na nČ odpovídá 1. místostarosta Ing. Petr Kareš,
pod jehož „kĜídla“ tato problematika spadá.
Úvodem místostarosta ujasnil: „Studie byla zpracovaná v dubnu loĖského roku. Od té doby s problémem
nikdo nic nedČlal. My jsme, po našem nástupu, projekt
okamžitČ oživili a zaþali jednat s okolními obcemi.“
Je dodržen pĤvodnČ projednaný rozsah a obsah
zámČru (sbČraþ, pĜivadČþe, detailní kanalizaþní sítČ
v obcích Koziþín, Lazec, Orlov a napojení samosprávných obcí)?
„PĤvodnČ projednaný rozsah projektu odkanalizování
obcí v povodí Litavky (poþet obcí, systém 2 sbČraþĤ)
byl dodržen tak, jak pĜedpokládala studie zpracovaná
spoleþností VRV, a. s., v roce 2006 (varianta dvou
samostatných sbČraþĤ). Jedinou v souþasné dobČ známou výjimkou je odstoupení obce Lhota u PĜíbrami,
která se na realizaci projektu nebude podílet. PísemnČ
nám toto sdČlila dopisem starosty. Oproti pĤvodnímu
návrhu danému studií bude navíc v rámci projektu
pro územní Ĝízení Ĝešen i systém kanalizací uvnitĜ osad
Koziþín, Lazec a Orlov.“
Jaký je stav projednávání zámČru se samostatnými
obcemi?
„Samosprávné obce byly seznámeny s výsledkem
poptávkového Ĝízení na zpracovatele projektové dokumentace pro územní Ĝízení. Starostové byli pĜítomni
otevírání obálek dne 16. 2. 2007.
Další informaþní schĤzka se konala na poþátku bĜezna.
Starostové obcí byli požádáni, aby do 31. bĜezna 2007
projednali ve svých zastupitelstvech, zda jejich obce
uzavĜou smlouvu na zpracování projektu. To mají
následnČ sdČlit mČstu PĜíbram a zároveĖ poskytnout
informaci, kterého projektanta si vybrali. Zprávu
do dnešního dne podaly obce: Lhota u PĜíbrami
(odstupuje od projektu), Láz (zadá zpracování projektové dokumentace firmČ VRV, a. s., Podlesí (zatím Ĝeší
problém s pozemky, kudy má kanalizace být vedena),
Trhové Dušníky (zadá zpracování PD firmČ VRV, a. s.,).
V prĤbČhu mČsíce dubna bude právním odborem MČÚ
PĜíbram zpracován návrh stanov svazku ýistá Litavka.
Stanovy budou ostatním obcím pĜedloženy k pĜipomín- pokraþování na stranČ 2
S LOVO
S TA R O S T Y
Jednou z nejdĤležitČjších dubnových
událostí, která svým
významem pĜesahuje
rámec našeho regionu, bylo otevĜení
okrajových území
Vojenského újezdu
Brdy pro veĜejnost.
O víkendech a ve sváteþní dny mají lidé
možnost vydat se na
místa, která jim byla
dosud zapovČzená.
I když se sotva najde
nČkterý obyvatel PĜíbrami, který území
výcvikového prostoru v Brdech ještČ nenavštívil,
má tato událost velký význam pĜedevším pro rozvoj
cestovního ruchu na PĜíbramsku.
Oþekávám, že novČ otevĜené pČší a cyklistické trasy
pĜilákají tisíce turistĤ. OtevĜení þásti Brd by mČlo
být novým impulzem pro podnikatele v obcích
v okolí vojenského újezdu. Znavení turisté po absolvování nároþné túry na TĜemošnou jistČ pĜivítají,
když se budou moci obþerstvit v pĜíjemné hospĤdce
v OrlovČ nebo v KoziþínČ.
Tak, jako vítám zpĜístupnČní okrajových þásti vojenského území v Brdech, jsem ale souþasnČ proti tomu,
aby se další þásti tohoto prostoru otevíraly pro veĜejnost. Obávám se, že další rozšiĜování zpĜístupnČných území by mČlo neblahý vliv na zdejší velmi
zachovalou pĜírodu. I když valná vČtšina turistĤ se
v pĜírodČ chová slušnČ a šetrnČ k životnímu
prostĜedí, najde se u nás ještČ mnoho lidí, kteĜí
do lesa vozí odpadky. ýerné skládky v našich
pĜímČstských lesích v okolí PĜíbrami dokazují, jak si
mnozí z nás neváží pĜírodního bohatství naší krajiny.
NepĜeji si, aby se stĜední Brdy s dosud zachovalou
témČĜ panenskou pĜírodou staly smetištČm, nebo
rájem chataĜĤ.
O Brdech se v poslední dobČ nemluví jen v souvislosti se zpĜístupnČním þásti vojenského prostoru, ale
pĜedevším jako o místČ, kde má stát americká
radarová základna protiraketové obrany. VČtšina
obyvatel obcí a mČst v bezprostĜedním okolí Vojenského výcvikového prostoru Jince, kde má radar stát,
s tímto zámČrem nesouhlasí. ěada mých spoluobþanĤ se mČ ptá, proþ PĜíbram nevyhlásila místní
referendum o radarové základnČ. Referendum se již
konalo v Trokavci na Rokycansku, další se mají
konat v Rožmitále pod TĜemšínem a v obcích
regionu TĜemšínska. Domnívám se, že podobnČ jako
v Trokavci, i v PĜíbrami by lidé radar v Brdech
odmítli. Jenže zatímco v maliþkém Trokavci
uspoĜádání referenda stálo pár tisíc, u nás v PĜíbrami
bychom za plebiscit zaplatili pĜibližnČ 800 tisíc
korun. Domnívám se, že tyto peníze musíme využít
efektivnČji ve prospČch všech obyvatel našeho
mČsta. SvĤj názor na to, zda si radar v Brdech pĜejí,
nebo ne, budou moci obyvatelé PĜíbrami vyslovit
na setkání se stĜedoþeským hejtmanem Bendlem,
které se uskuteþní v polovinČ kvČtna.
Zatímco náš prezident Václav Klaus nedávno jednal
o radaru v Brdech v MoskvČ, s pĜedstaviteli mČst
a obcí v okolí místa, kde má být základna umístČna,
se zatím z pĜedstavitelĤ naší vlády témČĜ nikdo
nebaví. Sešlo se nás nedávno šestnáct starostĤ obcí
a mČst z PĜíbramska, které bezprostĜednČ sousedí
s Vojenským újezdem Brdy. Vyzvali jsme otevĜeným
dopisem pana premiéra Topolánka, aby nás o podrobnostech zamýšlené stavby radarové základny
informoval ještČ dĜíve, než odpoví na žádost americké vlády. Nestalo se. Pan premiér na náš dopis
nijak nereagoval. Místo seriozních informací jsme se
doþkali jen letáku, plného jalové propagandy, který
za nemalé peníze nechalo vytisknout Ministerstvo
zahraniþí ýR ve spolupráci se StĜedoþeským krajem.
Na téma radar v Brdech bych chtČl ještČ dodat, že
žádná politická strana, která kandidovala v minulých
volbách do Poslanecké snČmovny Parlamentu ýeské
republiky, nemČla ve volebním programu ani zmínku
o tom, že bude podporovat umístČní cizí vojenské
základny na území naší zemČ. Pokud se nyní situace
zmČnila a nČkteré strany tyto aktivity podporují, pak
se domnívám, že by bylo nanejvýš správné,
abychom se zeptali v celostátním referendu také
na názor našich obþanĤ.
Ale od radaru zpČt do PĜíbrami. OhnČ þarodČjnic
o filipojakubské noci nám všem oznámily, že pĜišel
nejkrásnČjší mČsíc v roce – máj.
PĜeji Vám všem, abyste si co nejlépe užili nejen
tento mČsíc plný kvČtĤ a lásky.
MaturantĤm, kteĜí tento mČsíc budou skládat
zkoušky dospČlosti, pĜeji hodnČ úspČchĤ.
pokraþování ze strany 1
Projekt ýistá Litavka - dohady a fakta
kování, následnČ budou schváleny jednotlivými zastupitelstvy obcí (pĜedpoklad: kvČten).“
Jaký je výsledek výbČrového Ĝízení (organizace,
finance, termíny)?
„VítČzem výbČrového Ĝízení na zpracování projektové
dokumentace pro úsek sbČraþe na katastrálním území
mČsta PĜíbram se stala firma VRV, a. s. Ve smlouvČ se
zavázala vypracovat dokumentaci k 15. 8. 2007.“
Jaká jsou nová rozpoþtová pravidla fondĤ EU na období 2007 – 2013?
„Možnosti financování projektu ýistá Litavka:
a) OP ŽP (Operaþní program Životní prostĜedí)
- Priorita I – Zlepšování vodohospodáĜské infrastruktury
a snižování rizika povodní, Oblast podpory 1.1 – Snížení
zneþistČní vod
- Termín nebyl zatím stanoven, první výzva bude vypsána
cca v 1. pololetí 2007
- Nejsou vyjasnČny podrobnosti
b) Program rozvoje venkova
- pravidla se zpracovávají
- termín formou výzev, první výzva bude vypsána cca
v druhé polovinČ 2007
c) Program 229 310, financování ze státního rozpoþtu,
Ministerstvo zemČdČlství
- program 223 313 – podpora výstavbČ kanalizací
a ýOV za úþelem odkanalizování a zajištČní potĜebné
úrovnČ þištČní mČstských odpadních vod
- termín podání – kdykoli bČhem roku, financování až
v následujícím roce, letos už je rozpoþet projednán
d) Národní program SFŽP
OHK
- pĜedpoklad (dĜíve u FS)
- není jistá forma zdroje s ohledem na pĜedpokládané
kofinancování OP ŽP“.
Kdo z vedení mČsta odpovídá za podání vþasné a vČcnČ správné žádosti o dotaþní tituly?
„V souþasné dobČ je pĜíprava projektu plnČ v náplni
a kompetenci odboru investic – vedoucí Ing. Jan Hauptman. ýinnost odboru investic Ĝídím já. Další práce
spojené s vþasným podáním žádosti o poskytnutí dotace
budou Ĝešeny v rámci organizaþní struktury MČstského
úĜadu PĜíbram a v rámci pracovních náplní pĜíslušných
zamČstnancĤ a vedení mČsta.“
Z jakých finanþních prostĜedkĤ budou hrazeny
vysoké náklady na neodkladné odkanalizování obcí
(zejména ve správČ mČsta), pokud bude promeškán
termín žádosti o dotace?
„Žádosti o dotace z dotaþních titulĤ EU mohou být
podávány až do roku 2013. Financování odkanalizování
v KoziþínČ, Lazci a OrlovČ by bylo možno v krajním
pĜípadČ Ĝešit i z dotaþních titulĤ resortu zemČdČlství
a životního prostĜedí ýR. Vybudování kanalizace v KoziþínČ, Lazci a OrlovČ by bylo velkým pĜínosem pro tyto
osady. Nelze to však prohlašovat za neodkladnou povinnost mČsta.“ Jaké bude finanþní krytí ze strany
mČsta PĜíbram (prostĜedky na projektování
a spoluúþast mČsta)? „Cena za zpracování projektové
dokumentace pro územní Ĝízení spoleþnosti VRV, a. s.,
þiní 474 810,- Kþ vþetnČ DPH. Další stupnČ projektové
dokumentace budou hrazeny z prostĜedkĤ mČsta
PĜíbram, kapitola 740. V tomto kontextu lze tedy konstatovat, že tvrzení zastupitele JiĜího ěehky o tom, že hrozí
prodlení pĜi podání žádosti o evropské peníze, je mylné
a zcela neopodstatnČné,“ uzavĜel rozhovor místostarosta
Petr Kareš.
PěEDSTAVUJE SVOJE ýLENY
ýína, Talkha – Egypt, jaderné elektrárny Chmelnickaja a Zaporožskaja – Ukrajina a jiné. Pro povrchové
doly v zahraniþí ZAT realizoval dodávky napĜ.
do Bulharska, Bosny a Mongolska.
Z domácích zakázek pro povrchové doly je nutné
zmínit dodávky Ĝídicích systémĤ pro Severoþeské
doly, a. s., Mosteckou uhelnou, a. s., a Sokolovskou
uhelnou, a. s. V oboru energetiky ZAT uskuteþĖuje
zakázky pro Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín
45 l e t s p o l eþn o sti ZAT a. s.
Poþátky historie ZAT jsou spjaty s uranovým
prĤmyslem v PĜíbrami. V roce 1962 realizace zaĜízení
pro technologii procesu tČžby a úpravy uranové rudy
vyžadovala aplikaci automatizaþních prostĜedkĤ,
které se od této doby poþaly navrhovat a vyrábČt.
V sedmdesátých letech byly Ĝídicí systémy ZAT
vybrány i pro þeskoslovenskou energetiku, což spolu
s úspČšnými dodávkami vedlo k výstavbČ závodu
v PĜíbrami. Po roce 1989 dochází k technickému
rozvoji založenému na zkušenostech a novČ dostupné
souþástkové základnČ. Výsledkem je nová generace
Ĝídicího systému a rozšíĜení komplexních dodavatelských služeb. V roce 1997 spoleþnost získává certifikaci EN ISO 9001.
Spoleþnost ZAT je svČtovým komplexním dodavatelem automatizace prĤmyslových procesĤ.
Dodávky uskuteþĖuje pĜedevším v oborech klasické
a jaderné energetiky, povrchové tČžby a dopravy
surovin, plynárenství, dopravy a prĤmyslových procesĤ. ZAT svá individuální Ĝešení uskuteþnil ve více
než 30 zemích svČta. Svá dislokovaná pracovištČ má
nejenom v ýeské republice a na Slovensku, ale
napĜíklad i v Bulharsku, EgyptČ, Jemenu, Mongolsku
a v dalších zemích.
Fakt, že se ZAT stal úspČšným dodavatelem
spolehlivých Ĝídicích systémĤ, dokazují významné
realizované zahraniþní zakázky, mezi které patĜí
dodávky pro elektrárny Felton – Kuba, Shen Tou –
þi Elektrárny Opatovice, a. s., Pražskou teplárenskou,
a. s., a Elektrárnu MČlník.
ZAT zamČstnává témČĜ 400 pracovníkĤ. PĜibližnČ 300
zamČstnancĤ pracuje v PĜíbrami a 100 v Plzni, kde
ZAT v r. 2003 získal akvizicí þást firmy Škoda
Controls. V Plzni – ýernicích ZAT otevĜel nyní
v dubnu vývojovČ-výzkumné centrum. VlastnČ je to
symbolické, neboĢ ZAT slaví letos významné
jubileum 45. narozenin.
V PĜíbrami i nadále zĤstává sídlo spoleþnosti ZAT
a. s. Další zmČnou v tomto roce je pro spoleþnost
pĜechod na nové logo. Vysoce kvalifikovaný kolektiv
zamČstnancĤ spolu s investicemi do technologie
a vlastního vývoje pĜedstavují záruky dlouhodobé
stability a rozvoje spoleþnosti.
Kontakt:
ZAT, a. s., K Podlesí 541, 261 80 PĜíbram VI
Tel.: 318 652 111, fax: 318 627 471
Internet: www.zat.cz
PĜíbramští obþánci narození v dubnu
OHK
V
PěÍBRAMI
INFORMUJE
Vážení þtenáĜi,
v kvČtnovém þísle Kahanu Vás opČt budeme informovat o událostech
souvisejících s þinností Okresní hospodáĜské komory v PĜíbrami,
o tom, co se v posledním mČsíci událo a co nás blízké budoucnosti
þeká.
Zaþnu pĜíjemnou záležitostí a tou je pĜedání výtČžku podnikatelského plesu ve výši 11 500 Kþ mezi dČtské domovy v našem
regionu. JmenovitČ DČtský domov Solenice, DČtský domov Husita v Dubenci a DČtská
léþebna Bukovany. Obdobnou þástku vČnujeme na tyto úþel každým rokem.
Dvanáctý duben 2007 byl dnem vyhlášení 7. roþníku soutČže „Nejlepší firmy okresu
PĜíbram za rok 2006“. Jak již bývá zvykem, vyhlašuje Okresní hospodáĜská komora
v PĜíbrami nejlepší firmy v regionu na valné hromadČ þlenĤ OHK PĜíbram, což bylo letos
právČ 12. dubna. SoutČž probíhala opČt ve dvou kategoriích – malé firmy do 50 zamČstnancĤ
a stĜední a velké firmy nad 50 zamČstnancĤ. V soutČži se hodnotí nárĤst tržeb srovnávaného
roku oproti roku minulému, tržby na 1 zamČstnance, zisk na 1 zamČstnance, efektivita firmy
(zisk/tržby), získané certifikace ISO norem a pĜípadné aktivity firmy v regionu. Dá se Ĝíci, že
v letošním roce byl o soutČž zvýšený zájem zvláštČ v kategorii malých firem a konkurence
byla opravdu velká. Nyní pĜejdČme k výsledkĤm:
V kategorii firem do 50 zamČstnancĤ se na 1. místČ umístila firma Roman Horký –
stavba montovaných nízkoenergetických rodinných domĤ
a velkoobchod pro truhláĜe a stavebníky, jejíž majitel si odnesl
sklenČný pohár a diplom. Druhou pĜíþku si od loĖského
roþníku obhájila firma Windoor´s, spol. s r. o. a tĜetí místo
obsadila poprvé spoleþnost Eko-soft, spol. s r. o.
V kategorii firem nad 50 zamČstnancĤ již potĜetí v historii
sedmileté soutČže získala firma KovohutČ PĜíbram nástupnická, a. s. Firma získala titul již v prvním roþníku soutČže
za rok 2000 a též v roce 2004. I letos si Ĝeditel firmy Ing. JiĜí
Dostál odnesl pohár a diplom pro vítČze v této kategorii.
Druhé zasloužené místo obsadila významná pĜíbramská
firma RAVAK, a. s., a tĜetí místo obsadil vítČz roku 2002
ELPRO-DELICIA, a. s.
Zástupci ocenČných firem pĜevzali trofeje z rukou našich
hostĤ – senátora Ing. Jaromíra Volného, poslance Parlamentu ýR a starosty mČsta PĜíbram
v jedné osobČ MVDr. Josefa ěiháka a pĜedsedy pĜedstavenstva OHK PĜíbram Ing. Pavla
Oktábce.
Co se týþe ocenČní, KovohutČ PĜíbram nástupnická, a. s., sbírá jednu cenu za druhou.
Tentokrát blahopĜejeme samotnému generálnímu
Ĝediteli této firmy Ing. JiĜímu Dostálovi k získání titulu
Manažer odvČtví.
Dne 19. dubna 2007 na vyhlášení soutČže „Manažer roku
2006“ byl generální Ĝeditel a místopĜedseda pĜedstavenstva
Kovohutí PĜíbram nástupnická, a. s., Ing.JiĜí Dostál zvolen
Manažerem odvČtví „Výroba základních kovĤ a hutních
výrobkĤ.“
U gratulací našim þlenĤm ještČ zĤstaneme i v pĜípadČ
Knihovny Jana Drdy. V prestižní literární soutČži
Magnesia Litera v kategorii poezie získala první pĜíþku
za básnickou sbírku „Oblast ticha“ autora Stanislava
Dvorského.
SemináĜ na téma „Pravidla pro volný pohyb služeb
a svobodu usazování v EU“ plánovaný na duben pĜesouváme na podzim tohoto roku.
Již pravidelným tématem našich semináĜĤ jsou „Obchodní smlouvy v mezinárodním
obchodČ“, které k nám pĜijede pĜednášet nČmecká advokátka Dr. Marcela Pavelka. K tomuto tématu jsme ještČ pĜidružili „Rozhodþí Ĝízení v ýR, rozhodþí doložky v pracovnČ
právních vztazích“, s kterými pĜijede pĜíbramské podnikatele obeznámit tajemnice
Rozhodþího soudu JUDr. Marie Moravcová. Datum semináĜe je 21. 5. 2007 v KnihovnČ
Jana Drdy.
Své dotazy a námČty si mohou podnikatelé pĜipravit k tématu „Nového stavebního zákona,
který je platný od 1. 1. 2007“. Dne 19. þervna 2007 poĜádáme semináĜ k hlavním
zmČnám ve stavebním zákonČ, lektorkou je JUDr. Václava Koukalová, þlenka ýeské
spoleþnosti pro stavební právo a semináĜ je urþen jak pro podnikatele ve stavebnictví a další
dotþené podnikatelské subjekty, tak pro státní správu.
Na 15. þervna 2007 pĜipravujeme pro naše sportovnČ založené þleny další roþník VIP
tenisového turnaje na tenisových kurtech PBtisku v BohutínČ.
V minulém þísle jsem Vás seznámila s projektem „Systém permanentního mapování
potĜeb trhu práce a bilancování kvalifikaþního potenciálu kraje“ z Operaþního programu
Rozvoj lidských zdrojĤ, ve kterém je OHK PĜíbram partnerem Krajské hospodáĜské komoĜe
StĜední ýechy. Zaþínáme konzultovat s nČkolika vČtšími zamČstnavateli v regionu pĜipravovaný informaþní systém pro analýzu trhu práce ve StĜedoþeském kraji. SouþasnČ jsme
projekt konzultovali i se zástupcem ÚĜadu práce, jaké výstupy z projektu by byly využitelné
pro trh práce.
NovČ pĜijatí þlenové k 12. 4. 2007:
Roman Horký – velkoobchod pro truhláĜe a stavebníky, stavba montovaných nízkoenergetických domĤ
Jana DČdeþková – vydavatelství – internetový deník Virtually.cz
Irena Karpíšková, Ĝeditelka OHK PĜíbram
Okresní hospodáĜská komora a Informaþní místo pro podnikatele
PĜíbram I, Tyršova 106, Zámeþek - Ernestinum,
261 01, tel.: 318 627 784, www.ohkpb.cz
REALIZACE A ROZVOJ PROJEKTU AREÍON-TÍSĕOVÁ PÉýE
V roce 2004 byly zahájeny pĜípravy na montáž miniaturních ústĜeden do bytĤ
starších, osamČlých a nemocných spoluobþanĤ v našem mČstČ. Od 1. ledna 2005
jsme získali od EVROPSKÉ UNIE 50 kusĤ tČchto terminálních stanic (hodnota
900 000,- Kþ). V roce 2006 jsme za peníze sponzorĤ a s pĜispČním Krajského úĜadu
StĜþ. kraje (270 000,- Kþ na nákup nových) i MċSTA PěÍBRAM (80 000,- Kþ
na provozní náklady) poĜídili dalších 27 nových ústĜeden a provedli 28 demontáží
a montáží z bytu do bytu v pĜípadČ úmrtí nebo pĜestČhování þi odhlášení úþastníkĤ.
ZaĜízení umisĢujeme vČtšinou mimo domy s peþovatelskou službou, ale v dosahu
externích peþovatelek. Cena jednoho zaĜízení þiní 15 500,- Kþ s pĜipojením na pevnou telefonní linku, 21 500,- Kþ s pĜipojením na mobilní operátory, 5000,- Kþ
pĜemístČní již používané stanice, 1 500,-Kþ za provedení montáží a 6 000,- Kþ
za pĜepojení z pevné linky na mobilního operátora. Tyto ceny se klientĤ netýkají.
V roce 2007 jsme již zapojili 5krát remontáže a jednu novou ústĜednu.
Klient hradí jen 150,-Kþ/mČs. úþastnický poplatek o. s. ŽIVOT 90 v Praze a 100,Kþ hradí za každou osobu MċSTO PěÍBRAM. Dále si každý hradí spojení s dispeþinkem v Praze za cenu místního hovoru pĜímo operátorĤm pevné linky þi
mobilních sítí. Servis provádČjí technici ŽIVOTa 90. Za realizaci projektu odpovídá
koordinátor Ing. Libor Špinar a odbor sociálních vČcí a zdravotnictví MČÚ PĜíbram.
Informace lze získat na tel. 318 624 928 a 318 618 468 (obČ linky mají záznamník)
nebo na mobilní lince 739 469 535 nebo na lince 318 402 251 u paní Jitky Vackové.
ÚĜední hodiny v kanceláĜi na nám T.G.M. þ. 1 (budova býv. soudu vedle Bílé rĤže)
PO, ST, PÁ 8 až 10 hod. nebo dle dohody pĜedem.
JeštČ krátce nČkolik informací k použití stanice. Každý klient obdrží tlaþítko, které
nosí pĜi sobČ. Po stisknutí se okamžitČ spojí s centrálním dispeþinkem v Praze
na o. s. ŽIVOT 90. Oznámí sestĜe, co potĜebuje. Pražské pracovištČ se propojí s dispeþinkem pĜíbramské Záchranné služby vysílaþkou a zaĜídí pomoc lékaĜe, mČstské
policie þi hasiþského záchranného sboru. RovnČž lze zajistit touto stanicí hlídání
bytu v dobČ nepĜítomnosti. Se zájemcem se sepíše dotazník ŠetĜení projektu
AREÍON a Smlouva o uložení klíþĤ, které jsou v programu poþítaþe uloženy pod
heslem a nejdou zneužít ani vytisknout. Praktický lékaĜ uvede do dotazníku se souhlasem pacienta diagnózu, aby zdravotnice sloužící na dispeþincích v Praze
i v PĜíbrami vČdČly, co klienta trápí. Na Záchranné službČ v PĜíbrami VIII - ZdaboĜ
je veden protokol o pohybu klíþĤ. Koordinátor má povinnost kontrolovat stav
zapeþetČných obálek. Zjistí, zda souhlasí poþet a není-li obálka poškozena. Sleduje
také každý pohyb obálky s klíþi pĜi výjezdu þi výmČnČ obálky. Vše pravidelnČ
zapisuje a podepisuje protokol s dispeþerkou mající službu. PĜi ukonþení provozu
terminální stanice pĜedá koordinátor proti podpisu klíþe od bytu se zapeþetČnou
obálkou rodinČ nebo pĜímo klientovi.
Ing. Libor Špinar